Jiná čeština: ascii Isolatin2 Kameníci Windows ISO-8859-1 Cork (T1) koi vga pclatin

Proces

Kladívko kleplo o stůl a soudce zahájil přelíčení. Už asi rok neabsolvoval žádný případ - věnoval se totiž výhradně četbě Boethia, jak ostatně ještě vyplyne z našeho příběhu - a popravdě řečeno, i teď mu četba "Filozofie utěšitelky" prišla jako ten nejméně odporný způsob, jak se vypořádat s časem, jenž mu pro tento svět vyměřily ty tři bezzubé, konzumním rumem páchnoucí a bezpochyby frigidní stařeny zvané sudičky.

Představme si alespoň stručně ostatní účastníky této frašky. Nejprve se alespoň na chvíli zastavíme u osoby hned po soudci nejvýznamnější a tou je bezesporu prokurátor. Pozoruhodnou náhodou byl prokurátorem v tomto případě jistý J.T., známý v soudní síni jako člověk veskrze čestný a sravedlivý. Obžalovaní pro něho nepředstavovali štvanou zvěř, ale vždy se mu jednalo zejména o zjištění pravdy, byť by to mělo znamenat, že občas bude někdo uznán jako nevinný.

Další pozoruhodnou shodou okolností došlo ke skutečnosti, že obhájcem byl jistý P.V., dříve spolužák prokurátora J.T. na zvláštní škole. Celý proces tedy sliboval pokračování těch dětských soubojů o přízeň spolužaček, o to, kdo komu rozkope bábovičky, rozšlape pískový hrad a sní svačinu.

Jestliže obžalovaného představíme až téměř naposled, nechceme tím rozhodně vzbudit dojem, že by byl nějakým pátým kolem u vozu. Každý z nás ale ví, že souzený často přijímá roli hrdiny řecké tragédie, člověka, kolem kterého se sice celý přiběh točí, ale který je proti nevyzpytatelným rozmarům osudu prakticky bezmocný a sám může sotvaco ovlivnit. Obžalovaný P.D. byl toho času u soudu poprvé, ale už teď můžeme říci, že celým právním systémem hluboce opovrhoval a všechny právníky považoval za úplné kretény.

Soudní zapisovatelkou byla slečna E.K. K jejím hlavním koníčkům patřilo vyšívání a paintball. Mimochodem, pro svůj velice přitažlivý zevnějšek byla častým terčem pohledů všech návštěvníků soudní síně, ale bez ohledu na to se vždy cele věnovala své práci - měla totiž vážnou známost s buldozeristou K.S.

Co se týče diváků, těmi se v tuto chvíli nebudeme zdržovat. Nevíme ještě, zda skupinka spících dědečků a bezdomovců, kteří se sem přišli schovat před zimou, podnikne v průběhu přelíčení nějakou výtržnost, ale zatím se nezdá, že by se v jejich ošoupaných santusáckých oblečcích skrývaly smotané řetězy.

Svědky a soudní znalce také zatím pomineme, protože čtenáři už jistě netrpělivě čekají na vlastní příběh a vypravěč zatím ještě netuší, kdo vlastně bude k soudu povolán a nechce se blamovat tím, že by popisoval někoho, o kom by se pak ukázalo, že do děje vůbec nemůže zasáhnout, např. proto, že už je dvacet let mrtvý.

Kladívko tedy kleplo o stůl... ale počkejte to přeskočíme. Úplně stačí, když řekneme, že dlouhou dobu nesliboval průběh procesu nic zajímavého. Vlastně, za celou dobu se nic pozoruhodného nestalo a už si nevzpomínám, z čeho byl vlastně P.D. obviněn a zapomněl jsem mezitím i to, proč byl nakonec odsouzen na patnáct let bez možnosti amnestie, když přece prokurátorovi šlo jen o zjištění pravdy, obhájce byl prokurátorův bývalý spolužák, soudce s oblibou četl Boethia a zapisovatelka měla vážnou známost. Možná za to, že právníky považoval za úplné kretény, možná za to, že opovrhoval celým právním systémem, ale možná také kvůli něčemu úplně jinému.

Ale jinak to byl zajímavý příběh, že, milí čtenáři?



Další Sáňky:

předmluva jeden den karla sekáčka proces svatební hostina můj poslední soud výlet do hor rozhovor s dr. Kosou ještě jeden den karla sekáčka šťastné a veselé život géniův doslov

celé sáňky


Jinam:

Mirka Misáková