Domácí počítače


	"Domácí počítače" nedávné minulosti Magda Krejčířová, 1999 Vlastní-li Amigu, budou se ti posmívat, e má hračku a ne počítač. Vlastní-li Atari, sklidí posměch, e má počítač s rádoby grafikou. Vlastní-li Commodore-64, budou se ti vysmívat, e má počítač dobrý tak teda pro mateřskou kolu. Vlastní-li Macintosh, budu se ti poklebovat, e má zbytečně luxusní počítač. Vlastní-li IBM PC, budou si z tebe utahovat pro tvou zaostalost. Vlastní-li workstation, sklidí úsměky, e má nezaběhaný operační systém. Vlastní-li nějaký jiný počítač, budu e ti smát, e má zastaralého exota ... [Z Murphyho zákonů] V roce 1969 dolo k události, která se stala významným mezníkem v rozvoji výpočetní techniky. Byl toti vynalezen mikroprocesor. Vynález mikroprocesoru předznamenal vznik a vývoj domácích a osobních počítačů, které společně řadíme do kategorie mikropočítačů. Domácí počítače byly určeny pro neprofesionál ní vyuití v domácnosti, pro hraní počítačových her nebo při výuce na základních a středních kolách. Éru domácích počítačů zahájil v roce 1980 anglický konstruktér Cleve Sinclair, který uvedl na trh počítač ZX-80, jeho cena nepřesahovala hranici 100 liber. Během následujícího roku se prodalo 150 tisíc kusů těchto počítačů. Následovaly zdokonalené typy ZX-81 a ZX-Spectrum, které ve své době spolu s počítači Commodore-64 zaplavily Evropu. Expanze domácích počítačů se nevyhnula ani naim výrobcům: poruchové a nekompatibilní počítače PMD 85 a IQ 151 byly prokletím naeho kolství... Profesionál se sice můe pousmát nad výkonem a provedením domácích počítačů, skutečností vak zůstává, e tyto přístroje sehrávají nezastupitelnou roli při odstraňování počítačové negramotnosti. Ostatně "moderní domácí počítače", například Atari ST či Commodore Amiga, představují systémy vynikající zejména propracovaným grafickým prostředím a velkou měrou se zasluhují o to, e hranice mezi oběma kategoriemi mikropočítačů je stále méně zřetelná. IQ 151 Konstrukce mikropočítače IQ 151 byla pokusem o vyvinutí počítače vhodného pro pouití ve kolách. Tento záměr se, bohuel, nezdařil. Přesto se vyráběl a do kol kupoval. Svými nevhodnými vlastnostmi moc uitku nedal, spíe naopak. Byl předevím určen pro technické výpočty, méně vhodný je pro zpracování ekonomických úloh, předevím úloh s rozsáhlými soubory dat. V 80. letech s výrobou začal podnik ZPA Nový Bor a dodavatelem v oblasti kolství byl Komenium. CPU/Frekvence: Intel 8080A/2 Mhz nebo TESLA MHB 8080 ROM: 6 K (EPROM) RAM: 32 KB lze rozířit a na 64 KB (pak bylo moné pracovat s operačním systémem MIKROS) Vnějí pamě: jakýkoliv magnetofon s patřičným konektorem (např. kazetový magnetofon TESLA M710A, K-10) Displej: TV Text displej: 32 x 32 Grafický displej: semigrafika Barvy: mono Operační systém: ROM monitor, BASIC, AMOS, MIKROS Vstupní zařízení: klávesnice obsahující celkem 71 barevně odliných kláves Výstupní zařízení: CONSUL 2112 nebo 2113, souřadnicový zapisovač MINIGRAF 0507 (Aritma), SESTYK (na připojení dálnopisu), tiskárnu grafický modul: GRAFIK pro práci s grafikou 256x512 bodů Pomocí speciálních modulů zasouvaných zezadu lze připojit interpretr jazyka BASIC modul BASIC G, modul VIDEO, modul STAPER umoňuje připojení tiskárny, souřadnicový zapisovač nebo dalí podobná zařízení (maximálně 5 modulů). Programové vybavení bylo velmi nedostatečné, ze začátku pouze assembler a Basic, s postupem času se začaly objevovat výukové programy. Protoe daný interpretr jazyka Basic, ve kterém byly tyto výukové programy v naprosté větině tvořeny, byl nevhodný, byla tvorba programu velice obtíná, ne-li nemoná. Jeden z mála programů pro vyití ve kolní sféře byl TEXTIQ, který slouil při vkládání a vyuívání textových bází, byl ale původně určen pro vědeckotechnické výpočty. Zjednoduená pamě RAM: A -- oblast pro systémové proměnné, obsazuje ji sám počítač nebo překladač vyího programovacího jazyka, některé adresy v této oblasti můe obsadit i programátor a tím měnit některé pracovní parametry počítače. Tyto adresy paměti RAM obsazuje počítač sám automaticky vhodnými hodnotami po zapnutí. Určité adresy této oblasti paměti slouí jako registry počítače a vyuívají se při programování ve strojovém kódu. RAM pro monitor B -- oblast, v ní jsou uloeny programy v jazyce BASIC -- RAM pro Basic C - oblast paměti pro proměnné, a ji číselné, řetězcové nebo pro číselná a řetězcová pole D - oblast USR, vyuitelná pro programy ve strojovém kódu E -- oblast paměti pro obrazovku tzv. VIDEORAM Práce s počítačem v reimu MONITOR Pod tímto termínem rozumíme práci při vypnutém překladači programovacího jazyka v naem případě jazyka BASIC. V tomto reimu je mono pracovat pouze s tzv. příkazy monitoru. Je nutno vkládat vekeré číselné údaje v soustavě hexadecimální. Reim umoňoval výpis obsazení jednotlivých paměových míst, měnit a naplnit jejich obsah, přesunovat obsah paměového místa na jiné nebo přehrání obsahu úseku paměti z magnetofonového záznamu do počítače. Jeliko jsem natěstí nebo nanetěstí neměla čest ve svém ivotě potkat ádný stroj s IQ 151, tak mi nezbývá ne na názory na tento prastroj zajít do nejbliího či vzdálenějího okolí. CITUJI: Byl jediný počítač o kterém jsem věděl naprosto vechno, počínaje hardwarem (blikající obrazovka = je mu teplo = rozmontovat a zastrkat vylezlé váby zpátky), přes software a po jeho neutuchající schopnost v zimních nocích vytopit svým teplem půlku kabinetu. ... jsem se dostal ke skvělému polyfunkčnímu počítači IQ 151. Tento stroj toti nejen počítal, ale mohl té vařit vodu na kávu či čaj nebo mohl slouit jak topné těleso ... ... kdy jsem se poprvé setkal v jisté instituci s velice bojovným názvem po nějakém revolucionáři s českou parodií na počítač, s IQ 151 a později i se slovenskou parodií na počítač, s PMD 85. ... IQ 151, 151 byl index trpělivosti operátora ... Pamatuji a moc dobře slogan o druhé gramotnosti, naivní představu několika nadených propagátorů, e dobře bude, a se vichni áci středních nebo dokonce základních kol naučí programovat (na IQ 151 jiný nástroj k íření druhé gramotnosti tehdy k dispozici nebyl). Hlavním výsledkem jejich tehdejího úsilí je to, e v Česku i Slovensku znatelně přibylo lidí, kteří programování a počítače upřímně nenávidí. AMOS Před několika lety, kdy tuzemský elektrotechnický průmysl jetě zásoboval nae kolství tím nejlepím, co dokázal vyrobit - tedy občas i fungujícími 8bitovými kolními mikropočítači IQ 151 - rozhodlo se několik nadenců na praské Matematicko-fyzikální fakultě (větinou studenti specializace "Teoretická kybernetika, matematická informatika a teorie systému") udělat z této drahé hra čky pouitelný počítač a napsat pro něj plnohodnotný operační systém, včetně překladačů. Ani aktivní odpor tehdy kompetentních činitelů i části odborné veřejnosti jim v tom nedokázal zabránit, a tak světlo světa spatřil operační systém AMOS. S odchodem mikropočítačů IQ 151 do muzeí a depozitářů sice opět ze světa zmizel, ale mnohé jeho mylenky a koncepční rysy jsou dodnes aktuální. Povězme si co bojovný název AMOS vlastně skrývá. Představuje, jak se u v programátorské brani stalo zvykem, zkratku věty: Autonomní Mikropočítačový Operační Systém neboli anglicky Almost Memory Oriented System. Já bych řekla anglicky volená slova začínající a, m, o, s. Přívlastky "autonomní" v angličtině "almost memory oriented" mají zdůraznit, e se jedná o operační systém, který můe i se svými překladači pracovat rovně na počítači bez pruných disků. BASIC 1. verze Basic (Beginner's All-Purpose Symbolic Instruction Code) vyvinutý v roce 1964 vznikl "rozířením" kalkulačkových příkazů o příkazy skoku a cyklů, popř. i příkazy pro vstup a výstup. 2. verze Byl vyvinut v USA na vysoké kole v Dartmouth v roce 1960 za účelem výuky programování začínajícících jazykem pro osobní počítače. Basic patří mezi tzv. interpretační jazyky, u kterých speciální program - interpreter - zpracovávají textový soubor zdrojového kódu. Jsou úasně pomalé. Patří mezi ně také prakticky vechny makro jazyky a skripty. Na mnoha počítačích, jako jsou Didaktik, Commodore aj., je jediným programovacím jazykem a někdy nahrazuje i operační systém. Hlavní oblastí jeho pouití jsou jednoduché programy s převaujícími numerickými výpočty. Ačkoliv je to jednoduchý jazyk, je kadá jeho verze mírně odliná. Popsala bych tu teď základní vlastnosti jazyka Basic pro IQ. Je určen předevím pro programování úloh z oblasti vědeckotechnických výpočtů a matematiky, je vhodný i pro zpracování ekonometrických a statistických úloh, ale ji méně vyhovuje pro programování ekonomických úloh, vyadujících práci s rozsáhlými soubory dat a mající poadavky na kvalitní velkokapacitní paměti. Basic je interpretační překladač a umí pracovat ve dvou reimech zpracování, v přímém reimu a programovém reimu. Přímý reim zpracování je následující: příkazy, které má provést jsou zadávány bez označení řádku, tedy přímo, kadý příkaz je okamitě po jeho zadání proveden. Tedy v tomto reimu je počítač vyuíván spíe jako kalkulačka. Programový reim: příkazy řadíme do příkazových řádků, označených číslem řádku. Celý program je pak uloen do paměti a naráz se spustí. PMD-85 Byl mikropočítač vyvinutý a vyráběný podnikem Tesla Pieany. Pamě počítače se skládala ze tří bloků. První tvoří pamě RAM 32 kB, kterou lze označit u mikropočítače této kategorie jako malý. Dalím blokem je pamě ROM 4 kB se základním programem -- monitorem, je zde vidět, e ho vytvořil nezkuený programátor, a uivatelům poskytuje pouze velice málo pouitelných slueb. Třetí blok představuje pamě RAM 16 kB, která obsahuje zobrazovanou grafickou informaci v rastru 288x256 bodů. Umoňuje vykreslení 48 znaků do 32 řádek při pouití matice 6x8 znaků na znak. Standardním periferním zařízením je pouze kazetový magnetofon. Jako dalí periferii lze připojit tiskárnu, souřadnicový zapisovač, měřící přístroje atd. A jak je u nás zvykem, výrobce vyrábí pouze mikropočítač a o zajitění jeho softwarového vybavení se nestará. Přesto vzniklo několik programů jako assembler, Forth, Prolog, Lisp, grafický editor, hry. Neodpustím si jetě jednu malou poznámku, kterou jsem vyčetla v jednom časopisu: Opravy provádí Tesla Eltos ve lhůtách několika měsíců a vzhledem k vysoké poruchovosti je tato skutečnost velice nemilá. Vyíval programovacích jazyků Karel a ofka, které slouily jako výukové programy na pochopení programování. Karel byl jazyk, ve kterém jste pomocí příkazů ovládali malého robota. ofka byla elva, která v písku po sobě zanechávala stopy. CPU/Frekvence: Intel 8080A/2 Mhz ROM: 4 Kbyte RAM: 48 KByte Displej: TV Text displej: 48 x 25 Grafický displej: 288 x 256 Barvy: 4 Zvuk: 1 kanál mono Operační systém: : ROM monitor, BASIC S počítačem PMD-85 jsem se setkala v pátě třídě a byl to můj úplně první pohled na něco, co jsem naprosto nechápala a mám pocit, e nechápu dodnes. Bylo to asi hodinové setkání, které mne doivotně poznamenalo. Jedinné co si pamatuji, bylo neustálé kontrolování počítače, jak moc hřeje a pak větinou následovalo protipoární zaopatření = vypnutí počítače. A teď opět názor těch, kteří si tuto "mainu" pořádně proklepli. Byla to nespolehlivá obluda s překvapující architekturou. BASIC jste museli natahovat z ROM-ky, videoramka zabrala 16 kB (pozor, třetinu RAM!), ale zobrazovala obsah pouze z 12 kB. První verze měla klávesnici, při které jste nevěděli, zda ?klik? vydala ona nebo prasknutá kost v prstě. Druhá verze byla, samozřejmě, s první prakticky nekompatibilní, ale měla aspoň tu výhodu, e to, co jste nahráli na magnetofon, jste aspoň občas přečetli. PMD-85-2 Změna výrobce, stává se jím Tesla Bratislava a následná inovace počítače, která spočívala v lepím provedením klávesnice a v několika přeruených spojích a doplněných drátových propoj kách na ploném spoji. Dále vyměněn monitor v paměti ROM, odstranění některých nedostatků a chyb z původní verze, avak jiné nové vznikly. Hlavním výsledkem je nekompatibilita s&nbs p;původním verzí počítače v některých důleitých rysech, co způsobuje nepřenositelnost větiny programů. Praktické vyuití je značně omezeno nedostatkem programů a periferních zařízení. Jako domácí počítač je nevhodný. PMD-85-3 Umoňoval navíc zobrazení v barvě. ATARI Počítače Atari se k nám dostaly prostřednictvím PZO Tuzex, který je k nám dováel ze zahraničí. Velmi rychle se ujal v domácnostech. Byl to veliký skok ve vech oblastech: grafika, zvuky, velké mnoství programů a her. Oficiálním dealerem byla americká firma JRC, která ji v současnosti neexistuje. 1983: Atari 130/400/600/800/XE/XL Procesor 6502C Rychlost procesoru 1.79 Mhz (NTSC) 1.77 Mhz (PAL) RAM 64 Kb ROM 24 Kb Text displej:40 24 Displej:TVTV/RGB Grafický displej320 192 (2 barvy)160 * 192 (4 barvy) Barvy: 256 Zvuk: 4 kanály mono Interfaces: 4 joystiky O.S. verze XL Atari O.S Cartridge port(s) 1 Adress space : 16 KB Funkční klávesy Reset, option, select, start, help, Programy se nahrávaly z magnetofonu přenosovou rychlostí 600 baudů (potom někdo v ČSSR vymyslel Turbo 2000 s přenosovou rychlostí 2048 baudů). 1985: 260/520/1040 STe První počítač řady Atari ST se objevily na veřejnosti během roku 1985. Byly to vůbec první estnáctibitové počítače dostupné domácím uivatelům. Označeni ST znamená SixTeen (estnáct). Jiné prameny praví, e ST znamená Sam Tramiel (jméno prezidenta společnosti Atari) nebo Sixteen/Thirty Two (to mělo označovat schopnosti procesoru Motorola 68000, který mel estnáctibitovou vnějí a dvaatřicetibitovou vnitřní sběrnici). Počítače ST byly vybaveny novým operačním systémem zvaným TOS (The Operating System), který se zpočátku zaváděl z diskety a teprve později byl umístěn do paměti ROM. Nejzajímavějí součástí TOSu bylo grafické uivatelské rozhraní GEM (Graphics Environment Manager) vyvinuté firmou Digital Research. V počítačích základní rady ST se postupně objevil TOS 1.0 - 1.4 Motorola 68000 na 8 Mhz RAM 256 KB, 512 KB nebo 1 MB později ROM 192 KB zobrazení na TV nebo RGB monitoru 320x200 v 16 barvách nebo 640x200 ve 4 barvách na speciálním monochromatickém monitoru rozliení 640x400 při 72 Hz zabudované MIDI, vstupy a joysticky, floppy disk, ACSI, sériové a paralelní rozhraní DMY pro přistup k periferiím (harddisk, laserová) 3 kanálový zvukový generátor Yamaha operační systém TOS integrovaný s grafickým uivatelským rozhraním GEM my 1987: Mega ST 2/4 Pokračováním počítačů ST byla řada Mega ST. Jednalo se vlastně o mírně upravené ST, určené pro trh s osobními počítači. Dodávaly se s TOSem 1.02 a některými novými vlastnostmi: BLITTER (čip pro přesuny dat v paměti určeným zejména pro grafiku) interní expanzní sběrnice oddělená klávesnice 2 nebo 4 MB RAM slot pro koprocesor 1987: Stacy Po Mega ST se na trhu objevil přenosný model (laptop) STacy. Tento model se dodával s TOSem 1.04 a od ST se liil pouze provedením (počítač byl integrovaný s LCD obrazovkou, klávesnicí a akumu látory do jednoho pouzdra, obsahoval TrackBall a umoňoval připojení interního harddisku). 1990: 1040 STe Počítače STe byly přímým pokračováním řady ST s rozířenými grafickými i zvukovými monostmi. Přitom zůstaly plně kompatibilní. Dodávaly s TOSem 1. 6. Základní ST bylo rozířeno o : stereo 8- bit PCM zvuk paleta 1096 barev ( místo 512 ) hardwarový vertikální i horizontální scrolling podpora GENLOCKu dva nove porty pro joysticky s podporou světelného pera, analogových joystiků, tyté jsou dnes pouity v Jaguaru ROM 256 KB paměové sloty SIMM umoňující rozíření a na 4 MB Řada ST byla zajímavým pokusem posunout počítače Atari ST, ale jednalo se vcelku o velmi neastný tah. Nejednalo se toti o tolik zajímavý počítač, aby na něj přeli majitele starích ST. Snad stačilo zvýit takt procesoru, umonit připojení levných standardních harddisků i monitoru a vechno mohlo být jinak. Tyto rysy vsak přinesl Falcon o několik let později. 1990: Mega STe Brzy po uvedení profesionálních počítačů TT se začala vyrábět řada Mega STE. Jednalo se vlastně o mení sourozence plnokrevných 32 bitových TT. Motorola 68000 na 16 Mhz volitelné matematicky koprocesor 68881 RAM a 4 MB ROM 256 KB grafika 320x200 16 barev, 640x400 monochromně 72 Hz zabudované MIDI, vstupy na joystiky, SCSI, 2x sériové, 1x paralelní rozhraní, VME bus 8-bit PCM zvuk 1990: TT030 Téměř současně s řadou STe se objevil počítač TT. Jednalo se o plně dvaatřicetibitový (TT= Thirty Two) osobní počítač. V té době se mohl klidně honosit označením " výkonná pracovní stanice". TT bylo opravdu velkoryse navreno, o čem svědčí i technické parametry: Motorola 68030 na 32 Mhz matematicky koprocesor 68882, 32 Mhz RAM a 10 MB ST RAM + volitelné rychlá TT RAM (a 16 MB) ROM 256 KB grafika 320x480 256 barev, 1280x960 monochromně 72 Hz zabudované MIDI, vstupy na joystiky, SCSI, 2x sériové, 1x paralelní rozhraní, VME bus 8 - bit PCM zvuk Právě počítač TT umonil rozmach profesionálního DTP na ATARI a dodnes se jedna o zatím nejvýkonnějí počítač ATARI 1991: ST Book Atari poněkud nečekaně rozířilo řadu ST o subnotebook. ST Booky se ale nikdy nezačaly sériové vyrábět a prodávaly se pouze v Evropě (prý jich je ne světě jen 700 kusu). ST Book splňoval vechno, co se od notebooku očekává: byl malý, lehký a vydrel dlouhou dobu v provozu bez dobíjeni akumulátoru. Dodnes nikdo neví, proč se vlastně ATARI rozhodlo skončit s výrobou ST Booku. Technické parametry se příli nelií od základní rady ST: Motorola 68000, 8 Mhz RAM a 4 MB 640x400 monochromně 72 Hz na LCD displeji zabudované MIDI, vstupy na joysticky, 2x sériové, 1x paralelní rozhraní interní harddisk ST Book zůstává jediným zástupcem ATARI v oblasti notebooku 1993: Falcon030 V roce 1993 se na trhu objevily první počítače Falcon030. Tento počítač mel byt prvním členem nové generace počítačů s operačním systémem Atari TOS. Motorola 68030 na 16 Mhz RAM 4 nebo 14 MB ROM 512 KB zobrazeni na TV, RGB i VGA monitoru v rozliení a 768x480 v 65,563 barvách zabudované MIDI, vstupy na joysticky, SCSI2, sériové a paralelní rozhraní, DSP port DSP Motorola 56001 na 32 MHZ s 96 KB SRAM zvukové převodníky pro vstup i vystup 16 bitu stereo Zároveň s Falconem se objevil i nadějné vypadající MultiTOS, který se vsak ji vrátil do oblasti Public Domain, kam ostatně patří. Větina názorů na počítače Atari se stahuje k jednomu výsledku, a to "... je sqělou herní konzolí...". K těmto přesvědčením pomohla velmi výborná grafika, ale také neocenitelné zvukové módy. Myslím si, e programátor mohl lehce a snadno do svých programů zapojit dostačující grafické zobrazení, které bylo doprovázeno mnoha zajímavými zvuky. Vzpomeňme třeba na program bouřky, který se objevoval v manuálech. Připadalo mi to velmi neskutečné.