Historie a vývoj počítačové myši
-
Myš letos slaví 40. narozeniny

(David Rakowski, 2003)


Obsah
Úvod

        Myš, kuličková nebo optická, se dvěma, třemi nebo více tlačítky, s ocáskem nebo bez, je dnes v době grafických uživatelských rozhraní už zcela běžnou počítačovou periferií, ba přímo nepostradatelnou. Myš není nutnou součástí počítače, nicméně pokud používáte operační systém Windows, je pro jeho ovládání téměř nutností. Myš velmi ulehčuje práci s počítačem, a proto se stala jeho standardní součástí. Nejste-li nároční, pořídíte ji za stokorunu, kdo si naopak potrpí na luxusní "bižuterii", může si za několikanásobně vyšší částku obstarat špičkového optického hlodavce s programovatelnými tlačítky, scrollovacím kolečkem a bez kabelu. Než si ale myš vydobyla svůj pozemek na stole vedle monitoru, musela urazit dlouhou cestu.
        Počítačová myš prošla dlouhým vývojem. První myši byly spíš hranaté, těžko uchopitelné a měly jen dvě tlačítka. Postupně se měnil tvar myší tak, aby se přizpůsobil tvaru ruky a začaly se objevovat tzv. ergonomické myši. První ergonomické myši začal nabízet Microsoft, jehož produkty na poli počítačových periférií patří a vždy patřily k absolutní špičce. Začala též přibývat další tlačítka (v současné době existuje myš i se šesti tlačítky) a objevilo se kolečko umístěné mezi dvěma krajními tlačítky, které se používá pro vertikální posouvání okna dokumentů a tabulek a je užitečné i při surfování internetem. Toto kolečko uzřelo světlo světa v roce 1995 a bylo vyvinuto firmou Logitech. Dnes se používají i myši se dvěma kolečky (jedno pro horizontální a druhé pro vertikální posouvání okna). U většiny myší lze toto kolečko zmáčknout, čímž plní funkci třetího tlačítka.
        Myš však není jedinou alternativou polohovacího zařízení. Existují i různé alternativy myši, jako například tablet, světelné pero, touchpad, touchscreen, trackball nebo trackpoint.

Zrození počítačové myši

        S příchodem operačního systému Windows se stala myš nedílnou součástí naší práce s počítačem. Možná si ještě vzpomínáte na ony prototypy, které byly dříve považovány za revoluci v ovládání počítače přinášející veliký "luxus". Ostatně první vyrobená myš měla podobu numerické klávesnice a její autor uměl nazpaměť všechny souřadnice pixelu, a tak mohl tento přistroj ovládat.
        V roce 1963 si o stolních počítačích mohli inženýři pouze nechat zdát. Úspěšné firmy se honosily obřími sály s několikatunovými počítači, které by se nevešly ani na největší stoly na světě. Překvapení a pochyby proto sklidil vynález amerického vědce Douglase Engelbarta. "Všichni si přinejmenším deset let mysleli, že jsem naprostý blázen," popsal Engelbart reakce na svůj nápad z počátku padesátých let, sestavit malé zařízení pro ovládání počítače. Až o dvanáct let později, roku 1963, se s finanční podporou americké organizace pro výzkum vesmíru NASA zrodil první funkční exemplář. Byl od svého stvořitele originálně pojmenován jako "X-Y ukazatel". Takzvaný "X-Y ukazatel" (X-Y position indicator) byla hnědá dřevěná krabička se dvěma k sobě kolmými kolečky a červeným tlačítkem navrchu. "Nikdo si už nepamatuje, kdo s tím názvem přišel. Ale začali jsme jí okamžitě říkat myš," uvedl osmaosmdesátiletý Engelbart. Svůj vynález Engelbart a jeho kolegové předvedli odborné veřejnosti až 9. prosince 1968. Přesné datum si pamatuje řada počítačových nadšenců dodnes. Tento den totiž spatřily světlo světa vedle myši také základy textového editoru, e-mailu, internetového odkazu, telekonference nebo princip on-line nápovědy. Zatímco Engelbart zůstal věrný Stranfordské univerzitě, kde aktivně bádá dodnes, jeho kolega Bill English, se přesunul do výzkumného střediska firmy Xerox. Kolmá kolečka byla nahrazena kuličkou, která také přenášela pohyb na dvě kolečka , ale už mnohem efektivněji a přesněji. Neustále zdokonalovaná myš čekala, než ji někdo "objeví" pro domácí uživatele. Jako první se to podařilo firmě Apple na počátku osmdesátých let 20. století (1982). Když výrobci programů pro osobní počítače viděli, jaké popularitě se elektronický hlodavec těší u Applu, zahrnuli její podporu do svých systémů. Úspěch myši nedal spát ani šéfovi softwarového gigantu Microsoft Billu Gatesovi. V roce 1983 uvedla jeho firma na trh první myš kompatibilní s počítači PC a v následujících letech získávala stále lepší pověst (pověst Microsoftu tehdy ještě nebyla tím, čím je dnes…). Myška se stala prodejním trhákem. V roce 1987 se prodal první milion kusů, v roce 1995 už jich bylo mezi uživateli více než sto milionů a dnes celkový počet prodaných kusů přesahuje miliardu.
        To byl letmý pohled do "dávné" minulosti, třeba jen proto, abychom si udělali představu, jak to vlastně s tím vývojem myši bylo, a možná také trochu proto, abychom si nynějších kousků přece jenom o trochu více vážili. Po delší dobu se však ve vývoji myši nic závažného nedělo, neustále jsme museli čistit válečky a otravovat se s věčně přítomným kabelem. Částečnou revoluci přineslo až uvedení bezdrátových a optických myší na trh.

 

Douglas Engelbart


"X-Y ukazatel"


Microsoft slaví 20 let svých myší

        Co jste dělali roku 1983? Já jsem se tento rok narodil, Ronald Regan byl prezidentem Spojených států amerických, na svět přicházel kompaktní disk a videokamera. "Zelená" myš Microsoft dorazila na regály obchodů a ohlásila tak vstup společnosti Microsoft do oblasti počítačových periferií i začátek činnosti divize Microsoft Hardware. Tato divize, byla založena roku 1982 s cílem navrhnout zařízení, které by umožnilo jednoduše ovládat nový textový procesor Multi-Tool Word. "Dvacet let je tomu od chvíle, kdy jsme uvedli na trh Microsoft Mouse, myš, která dovolila lidem ovládat jejich počítače daleko přirozeněji, než kdy dříve. Naše vize v oblasti hardware se rozvíjela ruku v ruce s tím, jak se počítače stávaly běžnou součástí každodenního života," říká Bill Gates, předseda představenstva a hlavní softwarový architekt společnosti Microsoft. Za dobu dvaceti let ke dvěma tlačítkům postupně přibyla kolečka a další tlačítka pro další prsty. Kolečko je ale nejúspěšnější. V roce 2003 dostalo k narozeninám plynulý chod, už tedy nebude žádné přeskakování. A také se dá kolečkem pohybovat i do stran (podrobněji viz. jiná kapitola). Od roku 1983 společnost Microsoft navrhla a vyrobila širokou paletu počítačových periferií od klávesnic a myší po bezdrátové sady a herní ovladače. Microsoft BallPoint Mouse, určená pro laptopy, se dokonce roku 1993 svezla na palubě raketoplánu Discovery do vesmíru. V uplynulém roce (2002) skupina Microsost Hardware uvedla nejširší řadu klávesnic a myší v historii firmy vůbec, spolu s úplnou novinkou, řadou periferií pro vysokorychlostní internetové připojení. Od první myšky se vlastnosti produktu změnily k nepoznání a v současnosti zahrnují bezdrátové 27MHz, 802.11b a Bluetooth technologie, ergonomické tvary, v oboru nejdokonalejší optickou technologii a výrazné neotřelé barevné kombinace.

Milníky v historii skupiny Microsoft Hardware:

  • 1983: První myš Microsoft
  • 1993: První ergonomicky tvarovaná myš
  • 1995: První počítačová myška pro děti
  • 1996: První rolovací kolečko myši propojené s počítačovým softwarem
  • 1999: První optická myš
  • 2001: Časopis PC World zvolil Microsoft IntelliMouse Explorer nejlepším vstupním zařízením počítače
  • 2002: První komerčně dostupná sestava klávesnice s myší pracující přes rozhranní Bluetooth

Jak funguje opto-mechanická myš

        Vnitřek myši je velmi jednoduchý. Kulička je umístěna ve středu myši. Ve směru osy X a Y jsou umístěny dva válečky, doléhající na kuličku. Otáčením kuličky se pohyb rozkládá na oba válečky. Na konci každého válečku je nalisován malý disk s otvory po obvodu (na obrázku označen jako "utínací kolo"). Na jedné straně disku je zabudován zdroj světla (nejčastěji infračervená dioda), na druhé pak dva optické senzory (dva proto, aby bylo možné poznat směr otáčení). Jak se disk otáčí, infračervené světlo je střídavě propouštěno a blokováno. Tím vznikají záblesky, které optický senzor detekuje a elektronika myši je převádí na elektrický signál. Signál je posílán kabelem do počítače, který jej vyhodnocuje.

        Dalším pojmem, se kterým se u myši setkáme, je její rozlišovací schopnost, tedy přesnost. Ta se udává v DPI (Dot Per Inch = bodů na palec). Klasické opto-mechanické myši dosahují přesnost od 200 dpi do 2400 dpi. Optické a ultrazvukové i 6000 dpi. Naproti tomu je myš poměrně nepřesné polohovací zařízení, při jeho ovládání se lehko projeví nestabilita rukou ovládající osoby, což někdy způsobuje velké chyby.
        V minulosti byla myš připojena na sériový port, dnes se používá hlavně port PS/2, ale stále více převažuje připojení na univerzální sběrnici USB, a to hlavně díky její neustále se zvyšující propustnosti.


Optické myši


        Historie optické myši se sice započala už na počátku osmdesátých let. Tehdy ale byla potřeba speciální podložka s pravidelným vzorkem, bez které byl elektronický hlodavec bezradný, a nějakou dobu trvalo, než se tohoto handicapu zbavil.
        Technologie optické myši vznikla v jihovýchodní Asii a nyní ji využívá celá řada výrobců myší. Základní myšlenkou bylo vynechání mechanických součástek myši. Kulička z klasické myši a převodové válečky jsou nahrazeny optickým snímáním pohybu. Myš má na bříšku kameru napojenou na digitální signálový procesor. Kamera snímá obraz pod sebou alespoň patnáctsetkrát za vteřinu, procesor je analyzuje a podle toho určuje pohyb. Díky tomu je pohyb zcela přesný a na nepříjemné "drncání" způsobené kuličkou je možné klidně zapomenout. Absence kuličky má ještě další zajímavé důsledky. S příchodem optického senzoru odpadá oblíbená soutěž "co najdeme v myši tentokrát" a drobky, vlasy či zaplácnuté komáry optický senzor v žádném případě neabsorbuje. Další velkou výhodou je nenáročnost na podložku a sklon pracovní plochy. Optická myš se totiž může používat na jakémkoliv povrchu i o různém sklonu. Dříve se orientace myši mohla zhoršit na povrchu, kde se střídaly pruhy různých odstínů. Ale protože vývoj nezastavíme, tak dnes už moderním snímačům nevadí žádný neprůsvitný a nereflexivní povrch. Přechod na optické snímače měl příčinu hlavně v požadavku na zvýšení přesnosti a jednodušší údržbu. V oblasti optického snímání pohybu technologicky vede Microsoft, který v roce 1999 představil vůbec první optickou myš na světě.

        Na trhu se objevila i optická myš s hmatovou odezvou od firmy Logitech - tzv. iFeel mouse. Pokud uživatel najede na obrazovce šipkou na daný objekt, začne myš vibrovat a v souvislosti s vibracemi a svou podložkou vydává zvuk. Uvnitř myši je malý kovový válec s ukrytým vibrátorem. Hmatovou odezvu lze též vypnout, při zapnutí totiž spotřebovává až 20% výkonu procesoru.
        Optické myši jsou určeny hlavně pro ty, co si potrpí na přesnost a nebaví je neustálé čištění myši.


Bezdrátové myši

        Tyto myši byly uvedeny na trh na podzim roku 1999. Bezdrátové periferie jsou založeny obecně na dvou druzích přenosu signálu - infračerveném a rádiovém.
        Infračervený přenos spočívá v komunikaci pomocí infračerveného paprsku, který vysílá myš. Tento paprsek je přijímán přijímačem, což je obvykle krabička připojená k počítači. Princip je tedy podobný například dálkovému ovládání televize. Pro bezproblémovou komunikaci je však nutné, aby mezi myší a přijímačem nebyla žádná překážka. Pokud totiž vložíme paprsku do cesty například knihu, ztratí se kontakt.
        Myši využívající rádiový přenos nevyžadují přímou viditelnost mezi myší a přijímačem. Nevýhodou je jejich vyšší cena oproti infra myši. Výhodou rádiového spojení je fakt, že každá myš vysílá specifický signál, takže nehrozí zmatení signálů ani v případě, že se nachází více rádiových myší v dosahu jednoho počítače.
        Protože bezdrátová myš funguje jako vysílač vln, vyžaduje napájení. Používají se 2 baterie typu AAA. U některých typů myší může baterie vydržet až půl roku. Ovladače některých myší umožňují i kontrolu stavu baterií, aby je uživatel mohl včas vyměnit. Velmi důležitým parametrem je dosah spojení, tj. maximální vzdálenost mezi vysílačem a přijímačem. Tato vzdálenost se pohybuje v rozmezí 1 až 1,5 metru, ale například myš od firmy Logitech reaguje i ve vzdálenosti 2,5 metru.
        Největší výhodou bezdrátové myši je to, že při práci se uživateli neplete pod rukama kabel. Ušetřeného místa však není zase tolik. Je nutno totiž někam umístit přijímač. U rádiových myší je možno připojit přijímač na desku stolu třeba zespodu. Dosah signálu zůstane dostatečný.
        Objevil se však i pokus sloučit optickou a bezdrátovou technologii dohromady a objevila se tzv. bezdrátová optická myš Logitech Cordless Mouse Man Optical. Velkou nevýhodou bezdrátových myší je spotřeba baterie. Bezdrátová optická myš navíc spotřebovává energii pro optické zařízení. U této myši Logitech byl problém vyřešen tak, že myš pod sebe svítí slabým světlem a je-li delší dobu v klidu, změní se slabý svit na blikání, což vede k další ušetřené energii. Teprve při "zpozorovaném" pohybu začne svítit jasněji.


Patentované naklápěcí rolovací kolečko od Microsoftu

        Unikátní patentované rolovací kolečko Microsoft přidává doslova novou dimenzi. Kromě notoricky známého rolování ve svislém směru, jednoduše a pohodlně jedním prstem můžete rolovat i ve směru vodorovném. Rozdíl? Stejný jako srovnávat klasický náhon v autě a 4x4. Aby toho nebylo málo, díky nové konstrukci kolečka je rolování absolutně hladké a plynulé. Jednoduchým stisknutím kolečka pak můžete rychle přepínat mezi otevřenými okny na obrazovce počítače.

        Od doby svého prvního uvedení na trh v počítačové myšce se rolovací kolečko stalo vůbec uživateli nejžádanějším příslušenstvím každé nově kupované myšky. Díky tomuto kolečku lze velmi elegantně a pohodlně procházet velké dokumenty a internetové stránky.

Myš jako disková jednotka pro načítání paměťových karet

        Multifunkcionální náčiní je in. Tento trend také poznali výrobci počítačů. Dlouho byla firma SONY jediným výrobcem myši s integrovanou Memory Stick-jednotkou. Nyní se přidružují další výrobci, kde jejich myší načítací diskové jednotky mohou načítat i jiné typy paměťových karet. Sony myš MSAC-USS je už praktická věc. Zde již nemusíme kupovat myš a načítací jednotku zvlášť a tím ubírat místo na stole. Zde se také už úsporně zachází s rozhraním. Jako většina nových myší je tento model od SONY optická myš.
        Co ale v případě že váš digitální fotoaparát nepodporuje paměťovou jednotku Memory Sticks? Na toto dilema však výrobci příslušenství k počítačům také pamatovali a nabízejí příslušná řešení. Nejzajímavěji vypadají myši od firmy QTronix, které nabízejí hned více možností pro různé paměťové karty. V současné době má firma QTronix v nabídce dva modely: jeden pro Memory Stick vstup a druhý s CompactFlash a SmartMedia vstupy. Oba modely se prezentují jako tlačítková myš (dvě tlačítka a scroll kolečko) s optickým načítáním (400 dpi), které se připojí k počítači přes USB vstup.


Závěr

        V dnešní době si již využití osobního počítače bez myši člověk nedovede ani představit. Podle průzkumů využívá tuto periferii až 85% všech počítačových uživatelů. Usnadňuje jim ovládání grafických programů a aplikací. Použití se prosadilo hlavně zavedením grafických operačních systémů (MS Windows, Mac OS, OS2 Warp atd.). Novodobé počítačové myši však rapidně zlepšily svůj vzhled a ergonomické tvary. Firmy, zabývající se výrobou v této oblasti, se předhánějí v odvážných designech. Zlepšily se také funkce a technické provedení jako bezkontaktní a přesnější snímání polohy, bezdrátové připojení k počítači atd.

        Letos tedy počítačová myš oslavuje čtyřicetiny. Klidně ji můžete vzít do ruky a říci "miláčku, ty ses vůbec nezměnila". Porovnáte-li ji s její první verzí ze šedesátých let (zvláště pokud budete porovnávat s "komerční" verzí a ne s prototypem a nemáte zrovna nejmodernější bezdrátovou optickou vymoženost), musíte uznat, že s propastným rozdílem mezi tehdejšími a dnešními procesory nebo monitory se to nedá srovnat. Počítačová myš s námi vkročila do dalšího století a nejspíš tu ještě dlouho bude.


Zdroje a reference