PV109 - Jozef Ostrodický, UČO 73168

  

 

Pohled do dějin slepeckého písma

 

 

         Cesta k vytvoření vhodného písma pro nevidomé byla dlouhá a klikatá. Ještě svízelnější byly podmínky k jeho praktickému uplatnění. Na konci bylo písmo, které nevidomé zbavilo okovů závislosti na jiných lidech. Jako v běžných podmínkách i u nevidomých je písmo jedním z důležitých pramenů, které umožňují poznávat svět. Historický vývoj se nejdříve vyznačuje péčí o nevidomé jednotlivce, kteří pocházeli z bohatých kruhů nebo o ty, kteří byli jimi podporovaní. Postupně spěl k prvním poznáním, že nevidomý je také člověk, a to i ten chudý. Teprve potom, jako nástavba, postupně vznikají společenské podmínky k úvahám spějícím k možnosti vzdělávat nevidomé nejen verbálně, ale především prostřednictvím vhodného písma. Přitom je pozoruhodné, že právě to nejlepší bylo všemi přehlédnuto.

         Z historického a vývojového hlediska se písmo pro nevidomé začíná rozvíjet individuálními pokusy, které byly motivované osobním zaujetím nebo zájmem o někoho blízkého. Dominující přitom byly různé transkripce běžného písma. Ještě před zahájením kolektivní výchovy a vzdělávání nevidomých vzniklo také mnoho systémů speciálních znaků. Souběžné používání reliéfní latinky a speciálních písem trvalo tři století. Nevidomí sami inklinovali spíše ke znakům speciálním. Jejich učitelé se zase snažili o přizpůsobení běžné latinky pro čtení hmatem. První zmínku o tom, jak nevidomí mohou číst, nacházíme v díle římského filozofa, spisovatele a předního encyklopedisty M. F. Quintiliana Institutio oratoria, ve kterém se zmiňuje o možnosti číst ryté nebo tesané písmo prsty. Vychází ze své Tabelly obsahující vzory písma vyryté do dřevené plotny.

         Společenské klima, ve kterém zrála Francouzská revoluce, přispělo k tomu, že nevidomý v lidské společnosti začíná zaujímat místo jako člověk, i když zatím nesvéprávný. Vrcholí pouhé osvícenství jednotlivých humanistů i pokud se jedná o zájmy slepců. Objevují se první pokusy o zakládání takových institucí,ve kterých je nevidomým umožněno vzdělávat se, učit se číst a psát i vyučit se řemeslu.

         První krok pro všestrannou skupinovou výchovu a vzdělávaní nevidomých učinil v Paříži r. 1784 Valentin Haüy založením prvního výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé. Plnění tohoto úkolu si nelze představit bez knihy. Téhož roku proto vytváří reliéfní latinku podle nákresu pařížského tiskaře J. M. Moreaua (viz obr. č. 1a, 1b).

 

 

 

 

 Obr. 1a, 1b   Latinka V. Haüye

 

 

         Široce rozvětvená snaha najít písmo se v 1. polovině 19. stol. jeví jako prvořadý úkol všech, kteří mají v úmyslu přispět ke vzdělávání nevidomých. Některé humánně založené společnosti i mnozí filantropové vyvíjejí nebývalé úsilí. Historicky je toto období významné, protože upoutává pozornost veřejnosti k problematice života nevidomých a nejen právě na tvorbu písma. Prakticky všechna v této době navržená písma mají dnes pouze historický význam. Jsou zde však písma, která svým charakterem dostávají význam vývojový. Toto činorodé období bezesporu posunuje nevidomé na společenském žebříčku tak vysoko, že je jim věnovaná pozornost i ve školských zákonech při návštěvě běžných škol v místě bydliště. 

         Někteří autoři ihned od začátku chápali, že latinky, ať už jakkoli zpracované, jsou pro hmat příliš složité. Snažili se je proto zjednodušit, jiní šli tak daleko, že vytvořili nová písmena co možná nejjednodušších tvarů. Nejblíže však byli ti, kteří do svého systému zařadili body. První skutečně bodové písmo vytvořil Charles Barbier v roku 1815. Jeho konečná podoba pochází z roku 1819 (viz obr. č. 2).

 

Obr. 2   Bodové písmo Charlesa Barbiera

 

Akademii věd v Paříži je předložil o dva roky později. Ta je ihned doporučila vyzkoušet v pařížském ústavu pro nevidomé. Barbierovo písmo mohli nevidomý nejen číst, ale pomocí speciální šablony bylo možné tímto písmem i psát. Systém měl dva základní nedostatky:

a)     znaky jsou delší než je bříško ukazováku, kterým se čte (šest bodů pod sebou),

b)     nejedná se převážně o písmena. Jsou to většinou znaky pro fonetickou výslovnost francouzské řeči. Toto písmo se také v jiných jazykových oblastech nikdy nepoužívalo ani jako experiment. Šířka znaků (dva body vedle sebe) vyhovovala. 

 

Přichází velký vítěz Louis Braille a má v ruce nejcennější dar, kterým je šestibodové písmo. Nezvítězí okamžitě, nýbrž setkává se s dlouholetým odmítáním. Je to šestnáctiletý francouzský mladík, sám od dětství nevidomý, žák Národního ústavu pro mladé slepce v Paříži. Vzepřel se se skupinou kamarádů autoritě učitelů. Na uznání musel proto čekat dlouhých 25 let. Braille využil možnost snížit počet vertikálních bodů na minimum a bez rozšiřování počtu sloupců. Zůstaly dva. Zjistil, že Barbierova dvanáctibodového obrazce postačí pouze šest bodů. Jeho úkolem také bylo vyhnout se fonetickému charakteru písma (viz obr. č. 3).

 

 Obr. 3   Francouzská abeceda bodového písma L. Braille

 

Písmena jsou vytvořena ze dvou vertikálních sloupců o třech bodech. Rozměry písmen zhruba odpovídají rozměrům ukazováků, kterými se čte. Soustava je skutečnou abecedou rozměrem i obsahem. Je plně ortografická. Je proto rovnocenná kterémukoliv kulturnímu písmu. Na rozdíl od písma Barbierova je plně hodnotná. Má zvláštní znaky pro interpunkce i pro velká písmena. Je použitelná k zápisu každého jazyka (viz obr. č. 4a, 4b).

 

 Obr. 4a   Odchylné znaky v češtině

 

 Obr. 4b   Odchylné znaky ve slovenštině

 

 

Je to další kvalitativní znak. A dále, Braille navíc také vytvořil základní kódy pro matematiku a své bodové hudební notaci (1834) dal logický základ. Navíc vypracoval určitý počet speciálních zkratek, kterými bylo možné ušetřit papír, což bylo v konkrétní situaci zvlášť vítané. 

         Současně s rozvojem písma se vyvíjely techniky a způsoby psaní a tisku. Tento vztah byl a je dosud závislý na konkrétních technických a jiných možnostech. Pro psaní bylo proto nutné začít s nejjednoduššími šablonami a jinými pomůckami. V tomto směru výrazně zasáhl vynález tzv. pražské tabulky, Pichtova psacího stroje pro Braillovo písmo a posléze počítačové systémy, vynucující si nové kodifikace písma i technické pomůcky. Techniky tisku spěly od ručně vyráběných matric k jejich strojové výrobě na sázecích strojích. V posledních letech i k tiskárnám řízených počítači. Taková je cesta, která umožňuje ruční psaní i rozmnožování tiskem, uchovávání textu v knize, na magnetofonovém pásku,disketě a posléze i na CD. Podrobněji popíšu některé nejznámější pomůcky a stroje:

Při vyvíjení pomůcek nastává zásadní obrat až vynalezením tzv. pražské tabulky (viz obr. č. 5).

 

 Obr. 5   Pražská tabulka

 

Racionalizovala psaní Braillova písma a nahradila dřívější nedokonalé pomůcky, při kterých bylo nutné psát zprava doleva a k tomu zrcadlově obráceně. Její vznik se datuje mezi 80. a 90. léta 19. stol. První prototypy vyrobil pražský klempíř J. Dvořák, později se velkovýroba rozvinula ve Vídni. Tabulka je vlastně dvoulistová kovová šablona, do které se vkládá list papíru. Horní plát je opatřený obdélníkovými otvory s polokulatými výřezy pro šest bodů. Pro zajímavost je vhodné uvést, že na brněnském ústavu se psalo shora dolu, ale zato zprava doleva.

Z mechanizmů, které lze považovat za psací stroje pro Braillovo písmo, je to Hallovo zařízení (viz obr. č. 6a), později zdokonalené I. H. Perkinsem (viz obr. č. 6b), který se v mnohých zemích používá dodnes. Psalo se údajně na kotouč papírového pásku, který se používá u telegrafu. Toto zařízení už používá klávesový mechanizmus a posouvací tiskovou hlavu.

 

 Obr. 6a   Hallův psací stroj

 

 

 Obr. 6b   Perkinsův psací stroj

 

V poslední čtvrtině 19. stol. vzniká velké množství mechanizmů, které už měly charakter psacího stroje.

Převratným evropským vynálezem je Pichtův psací stroj (viz obr. č. 7a), který se vyznačoval pro jeho jednoduchost a malou hmotnost. Nemusí se již každý bod protlačovat zvlášť. Přesnou kombinací kláves jsou písmena psána jednorázově. Významné je rovněž, že se píše pozitivně, tj. psaný text lze ihned číst. Oproti pražské tabulce se rychlost psaní zvýšila několikanásobně. O. Picht své psací stroje neustále zdokonaloval a specifikoval pro různé použití. Zkonstruoval také psací stroj pro stenotypisty, který umožňuje pořizovat zápis na papírový pásek (viz obr. č. 7b) a také stroj s otáčivou opatřenou na svém obvodu typy latinky pro psaní běžným písmem (viz obr. č. 7c)

 

 Obr. 7a   Pichtův psací stroj původní konstrukce

 

 

 Obr. 7b   Pichtův psací stroj pro stenografii

 

 

 Obr. 7c   Pichtův psací stroj pro běžné písmo

 

V posledních desetiletích dochází k pokusům o elektrifikaci Pichtova i Perkinsova stroje v některých zemích Evropy i USA. Jeden z pokusů o konstrukci elektrického psacího stroje pochází z laboratoře českého inženýra J. Kadlece.

         První zmínka o tisku knihy pro nevidomé se objevuje v souvislosti s činností Bernoulliho, který ji měl údajně vytvořit pro nevidomou E. Waldkirchovou.

V roce 1786 se tiskla kniha reliéfní latinkou tiskařské techniky V. Haüye. Tiskl dřevenými typy písmen, která na měkké podložce lisoval do navlhčeného listu papíru. Postupně se vyvíjeli různé stroje a rozmnožovací zařízení. Vlastní sázecí stroj zkonstruoval bostonský tyfloped S. Howe (viz obr. č. 8).

 

 Obr. 8   Sázecí stroj S. Howeho

 

Na sázecím stroji, zvaném puncírka, se sází texty Braillovým písmem do dvojitých plechových (v poslední době také novodurových) dvojlistových ploten podobným způsobem jako Pichtovým psacím strojem na list papíru. Matrici je možné vysázet po obou stranách. Obtisky se provádějí vložením papíru mezi oba listy matrice a pomocí lisu obtáhnou. V USA se více používali lisy válcové, v Evropě tlakové.

Za zmínku stojí popis rozmnožovacího zařízení, které zkonstruoval český těžce slabozraký profesor konzervatoře pro nevidomé a slabozraké v Praze L. Korunka (viz obr. č. 9).

 

 Obr. 9   Rozmnožovací zařízení L. Korunky

 

Je to válcové zařízení, které umožňuje tisk Braillovým písmem oboustranně mezibodově. Do dvou na sebe přesně vázáných válců jsou navrtány otvory ve tvaru základního obrazce Braillova písma. Do otvorů se ručně sázejí kovové kolíčky ve tvarů jednotlivých písmen. Oba válce k sobě těsně přiléhají. Své zařízení vyvíjel 15 let. Připravoval poloautomatické sázení, které již nestačil dokončit.

V posledních desetiletích se objevují nové způsoby tisku, které využívají plastické hmoty. Jednak se matrice pro sázení vyrábějí z novoduru, jednak je to tzv. stříkané písmo (nejdříve v Anglii). Vyráběné je nastřikováním bodů na papír. Místo papíru se také v některých případech využívá k tisku durofol nebo podobné plastové hmoty.

        

         Braillský zobrazovač (tzv. braillský řádek) je speciálně vyvinuto pro potřeby nevidomých. Převádí informace zobrazené na obrazovce počítače do bodového písma, a umožňuje tak nevidomému snadný a efektivní přístup počítači a k informacím, jež je možné pomocí počítače získat. Braillský řádek je neocenitelným pomocníkem při aktivní práci s textem a v podstatě jedinou možností pro práci s textem cizojazyčným či smíšeným. Pomocí braillského řádku lze surfovat po internetu. Zájemce může daný text dostat v akustické nebo bodové podobě. Výhody řádku tím ale zdaleka nekončí. U každého znaku je umístěna naváděcí klávesa, jejíž stisk zajistí, že se kurzor (například v textu) okamžitě přesune ke zvolenému znaku. V jiném případě, je-li například zobrazen internetový odkaz, dojde k odbavení. Palcové klávesy na přední straně řádku zajistí pohyb v zobrazeném textu. Navíc, pro každou jednotlivou aplikaci lze vytvořit specifickou nabídku funkcí, kdy například jistá kombinace palcových kláves provede určitý příkaz, nebo spustí skript. Možnosti jsou velice rozsáhlé. Přístup k webu ovšem znesnadňuje skutečnost, že některé stránky jsou pro podobné převádění příliš komplikované a nepřehledné. Existují však i stránky, při jejichž tvorbě se dbalo na potřeby nevidomých uživatelů. Jejich výstavba je přehledná a obsahuje co nejméně rámečků a tabulek.

Ani internet a zvukové nosiče však nevyřadily Braillovo písmo z běžného užívání. Vedle zvukových knih, populárních ostatně i mezi uživateli s dobrým zrakem, si svou oblibu stále udržují klasická braillská vydání literatury. Pražská tiskárna pro nevidomé vydala jen v loňském roce osmadvacet nových titulů v mnoha stech exemplářích. V některých případech se daří načasovat souběžné vydání černotiskové a braillské verze.

 

         Teď popíšu jednotlivé slepecké prostředky na počítači a softwareové pomůcky konkrétne:

Program WinMonitor lze definovat jako odečítač obrazovky (screen-reader), určený v současné době zejména pro sestavy s braillským řádkem. Jeho základní funkcí je sledovat a číst obrazovku počítače, zejména předávat informace spuštěných programů.Tyto informace jsou předávány uživateli pomocí hlasového výstupu nebo zobrazením na braillském řádku. Informace jsou převedeny do textů zobrazených braillským písmem na připojeném řádku.

Jakmile je WinMonitor spuštěn, začne automaticky ohlašovat významné změny na obrazovce. Základní informací je ohlášení titulu okna, které se stane aktivním. Následně je také důležité vědět, zda je v aktivním okně zvýrazněn nějaký prvek, jako například tlačítko, seznam, nebo text. Je-li zvýraznění, neboli fokus na seznamu, je zajištěno ohlášení vybrané položky seznamu. Je-li fokus na textu, pak je možné pomocí kurzorových šipek text číst a upravovat.

Pokud automaticky podané informace nedostačují, je k dispozici celá řada doplňujících funkcí, jako například ohlášení pozice v textu. Tyto funkce jsou umístěny v nabídce WinMonitoru a ty, které jsou často používané, mohou být spuštěny přímo stiskem některé klávesové kombinace.

WinMonitor pracuje s jakýmkoli hlasovým výstupem, který podporuje standard MSAPI (Microsoft Speech Application Interface). K podpoře řádku je využito rozhraní SAM (Synthesized Access Manager) od firmy Dolphin. Tím je zajištěna podpora širokého množství různých modelů. WinMonitor lze provozovat s řádkem, s vypnutým hlasovým výstupem, nebo také bez připojeného řádku, stejně jako u dřívějších verzí.

Přehled o funkcích

Většina informací je podána automaticky, a to v závislosti na změně vybraného objektu, okna nebo na stisk klávesy. Doplňující údaje jsou dostupné na některý z příkazů WinMonitoru. Ty jsou umístěny v nabídce, která obsahuje obecnou a aplikační část. Aplikační nabídka zobrazena podle aktivní aplikace a obsahuje příkazy užitečné pro danou aplikaci, například informace o fontu v textovém editoru. Nejdůležitější příkazy jsou také spustitelné bez nutnosti vyvolat nabídku, totiž přímo na stisk klávesové kombinace.

Doplňování ozvučení

WinMonitor podává hlasovou nebo zvukovou informaci tam, kde je dostupná. Rozsah ozvučení je do jisté míry závislý na způsobu, jak daný program používá textová hlášení a zda je ovladatelný z klávesnice. Vlastnosti i rozsah ozvučení lze ovšem přizpůsobit potřebám uživatele. Pro každý jednotlivý program lze vytvořit zvláštní nabídku menu, která obsahuje speciální příkazy. Příkazy pro ozvučení nebo příkazy zajišťující pohodlnější ovládání programu (například s využitím myši) je možné sdružovat do maker (skriptů), které pak lze spouštět z aplikační nabídky, nebo pomocí horkých kláves. Tak je zajištěno, že i nové programy nebo encyklopedie bude možné dodatečně přizpůsobit pro práci nevidomých a slabozrakých uživatelů. Definiční soubory lze doplňovat, kopírovat a sdílet s ostatními uživateli.

 

Jako ďalší, velice užitečnou pomůckou je televizní lupa k počítači Twinkle Bright.

 

 

Televizni lupa kamerou snima predlohu, jejiz zvetseny obraz promita na monitoru, takze i silne slabozraky uzivatel muze s textem ci grafikou v tistene nebo psane podobe bezne pracovat (cist knihy, noviny, prohlizet mapy). Cteni usnadnuje pohyblivy cteci stolek, ktery nabizi i pracovni prostor pod kamerou (pro psani rukou, kresleni, lusteni krizovek ci drobnou manualni praci). Lupa Bright je urcena pro pripojeni k pocitaci a nema tedy vlastni monitor - vyuziva monitoru pocitace. Je to plne barevna lupa vybavena standardnimi funkcemi umoznujicimi praci s predlohou ve zvetsene podobe: pozitivni a negativni rezim pro praci s textem, fotorezim pro prohlizeni obrazku v plnych barvach. Snimane misto predlohy lze oznacit svetelnym ukazovatkem. Cele ovladani je zabudovane do cteciho stolku v dosahu rukou, takze ruce pri cteni neni treba temer vubec premistovat. Lupa ma automaticke zaostrovani s pevnym autofokusem a zvetseni, jas i kontrast se nastavuji elektronicky pouze stiskem tlacitka; pristroj tedy mohou snadno ovladat i uzivatele se zhorsenou pohybovou koordinaci. Je standardne vybavena pridavnym modulem, ktery na obrazovce generuje vodici linky a cteci okno. Ctenar se tak muze soustredit na nejpodstatnejsi casti predlohy. Navic modul "umi" pri cteni textu umele obarvit pismena (popredi) a papir (pozadi) volitelnymi kombinacemi ruznych barev. Na pocitacovem monitoru uzivatel pracuje s vystupem z pocitace, zvetsenym napr. zvetsovacim programem ZoomText, nebo se zvetsenym obrazem z lupy nebo na delene obrazovce s obojim (lze napr. bez problemu podle predlohy opisovat). K lupe lze pripojit externi kameru a pracovat pak s dvoukamerovym systemem, kde externi kamera poskytuje zvetseny obraz z okolniho prostoru.

 

ZoomText Xtra je specialnim zvetsovacim programem, ktery zvetsuje obrazovku pocitace nebo jeji cast ve zvolenem zvetseni (zvetsuje az 16x, zvetsuje text, grafiku i ovladaci prvky Windows). Zvetsovaci program spolu s ctecim zarizenim a aplikaci Bizon umoznuje i silne slabozrakym uzivatelum plnohodnotne pracovat s aplikacnimi programy, zpracovavat informace v digitalni podobe (vcetne pristupu k internetu) i pracovat s tistenymi predlohami. ZoomText Xtra nabizi dve urovne programu navrzene tak, aby kazda vyhovela jiste tride pozadavku castecne vidicich. Takova koncepce umoznuje, aby si uzivatel vybral program podle svych potreb, pripadne si jej pozdeji aktualizoval.

Uroven 1

 

·         zvetsuje v rozsahu od 1x do 16x,

·         vyhlazuje schodovite hrany zvetseneho textu a grafiky,

·         zvlastni zoom okna zvetsi to, co potrebujete,

·         ma inteligentni sledovani mysi, psaciho kurzoru a ovladacich prvku GUI,

·         velky a zvyrazneny kurzor snadno najdete,

·         muzete konvertovat barvy, nastavit kontrast,

·         podporuje mys s koleckem.

 

Uroven 2 ma vlastnosti urovne 1 a navic nabizi

 

·         synchronizovane zvetsovani a odecitani obrazovky hlasem,

·         hlasem precte vsechny podstatne ovladaci prvky Windows,

·         cte po znacich, po slovech ci po radcich pouhym pohybem kurzoru,

·         dava hlasovou odezvu zapisovanych znaku ci slov,

·         muzete nastavit rozsah podrobnosti cteni ovladacich prvku GUI,

·         podporuje SAPI hlasovou syntezu, v dodavce je 6 jazyku (cestina, anglictina, nemcina, francouzstina, spanelstina, italstina).

 

Modul DocReader: vsechny urovne programu obsahuji modul DocReader, v nemz muzete cist text libovolne textove orientovane Windows aplikace. DocReader zobrazi text ve formatu dobre citelnem a umoznuje precist dokument cely od zacatku do konce. V urovni 2 modul DocReader integruje zvetsovani a mluveni.

Program zvetsuje predlohy nasnimane skenerem nebo ulozene v souboru, otevrene dokumenty umoznuje vytisknout ve zvetsene i normalni podobe.

 

Bi-zoomovaci schopnosti Bizona - zvetsuje text i grafiku - jej kvalifikuji jako opravdu ucinneho pomocnika castecne vidicim.

 

Vlastnosti programu

 

 

Big Shot je program pomahajici beznym uzivatelum pocitace, dokaze totiz az zdvojnasobit velikost monitoru (velikost je jemne nastavitelna ve dvaceti krocich). Big Shot snizuje unavu oci a umoznuje presnejsi praci na obrazovce pocitace.

Vlastnosti programu

 

Window-Eyes je odecitac obrazovky pocitace, ktery prostrednictvim hlasu a hmatu zpristupnuje zrakove postizenym uzivatelum PC vse, co se deje na obrazovce.

Hlasovy i hmatovy vystup

Window-Eyes poskytuje hlasovy i hmatovy vystup, takze s pocitacem lze pracovat pomoci hlasu nebo hmatu nebo hlasem i hmatem zaroven. Hlasovy i hmatovy vystup odecitace dava velmi rychlou odezvu na deni na obrazovce a je kompatibilni s vetsinou brailskych zobrazovacu a sirokou tridou hlasovych syntetizeru (podporuje MS-SAPI a mnoho SSIL syntetizeru). Parametry i zpusob vystupu lze snadno prizpusobit vlastnim uzivatelskym pozadavkum. Casto pouzivane klavesove zkratky lze zadavat primo z brailskeho zobrazovace. Spolu s programem Window-Eyes dostanete MS-SAPI kompatibilni hlasovou syntezu pro nasledujici jazyky: anglictina, nemcina, francouzstina, italstina, japonstina, spanelstina a cestina. Doporucujeme, abyste si pro zobrazeni hmatoveho vystupu poridili skvely prenosny brailsky zobrazovac Braille Voyager firmy Tieman.

Pratelske aplikace a internet

Window-Eyes snadno prizpusobite svym oblibenym aplikacim, aniz se musite ucit slozite skripty. Zajmove oblasti aplikace ruznymi zpusoby ctete a automaticky monitorujete pomoci uzivatelskych oken (lze pracovat az s 50 okny) nebo hyperaktivnich oken (lze definovat az 26 oken). Window-Eyes spolupracuje s prohlizecem Internet Explorer a nabizi interaktivni pristup k webovskym strankam celeho sveta.

Dalsi vlastnosti odecitace

Braillovo bodové písmo slouží nevidomým. Je zdrojem poučení i zábavy. Přispívá ke zmírnění tzv. informačního deficitu. Tisknou se jím knihy, na celém světe budují bohaté knihovny. Vydává se bezpočet časopisů. Nevidomým se otevřel svět krásné i vědecké literatury. Braillovo písmo je a vždy bude základním pilířem pro rozvíjení jazykového myšlení i při poznávání literárního umění a poezie.

 

 

Použitá literatura:

Josef Smýkal - Pohled do dějin slepeckého písma

Internet