Tento text je určen hlavně studentům prvního ročníku fakulty informatiky. Byl psán s předpokladem, že čtenář již umí zacházet s DOSem a Windows. Byl koncipován stylem "jak provedu to a to" , takže uživatel nemusí přečíst tunu literatury, aby zjistil, že soubory v adresáři si vypíše příkazem ls.

Soubory

  1. Jak nastavit prava souboru a adresaru
  2. Jak vytvorit linky na soubory a adresare
  3. Jak vypsat soubory v adresari
  4. Jak vypsat obsah souboru
  5. Jak vytvorit soubor
  6. Jak se rychle prepnout do home adresare
  7. Jak vybrat ze souboru informace, ktere potrebujeme
  8. Jak najít soubor(y) a něco s nimi provést
  9. Jak predavat data mezi programy, presmerovani
  10. Jak kopirovat soubory z aisy a erinys na diskety nebo ZIP drive
  11. Jak zjistit velikost adresare vcetne podadresaru
  12. Jak zjistit volne misto na disku
  13. Jak zjistit, zda je disketa vadna
  14. Jak naformatovat v Linuxu disketu
  15. Co jsou to pristupova prava souboru a adresaru
  16. Co je to kvota a jak ji zjistit (a neprekrocit ;-)

Pošta

  1. Jak cist postu
  2. Jak se rychle dozvedet, zda mi prisla posta
  3. Jak presmerovat postu na mobil (SMS zpravy)

Komunikace

  1. Jak zjistit, kdo je přihlášen na kterém počítači
  2. Jak informovat ostatní o tom, co máte v plánu
  3. Jak si s nekym popovidat pres pocitac

Text

  1. Jak editovat soubory
  2. Jak si prohlednout .ps soubory
  3. Jak si prohlednout .pdf soubory

HTML

  1. Jak si vytvořit vlastní HTML stránku
  2. Jak používat CGI skripty v HTML stránkách
  3. Jak rozhýbat HTML stránku

Audio

  1. Jak nastavit hlasitost zvuku
  2. Jak přehrávat soubory .au, .wav a .mp3
  3. Jak telefonovat po síti
  4. Jak používat realtime rádio a audio po síti

Video

  1. Jak prehravat soubory .avi a .movie

Bezpečnost

  1. Jak se chránit - bezpečnost
  2. Jak změnit heslo

Síť

  1. Jak se prihlasit na Windows sit z Unixu
  2. Jak se prihlasit na Unix z jinych stroju nez erinys
  3. Jak se prihlasovat na Unix bez hesla
  4. Jak se prihlasovat na ftp servery bez hesla
  5. Jak najit neco rychle na WWW nebo FTP

XWindow

  1. Jak presmerovat graficky vystup na jiny displej
  2. Jak ovladat spravce oken 4Dwm
  3. Jak si zmenit pozadi na desktopu
  4. Jak zmenit obsah menu na desktopu (toolchest)
  5. Jak rozbehnout a nastavit Netscape (WWW prohlizec)
  6. Jak zmenit velikost pisma v XTermu
  7. Jak restartovat vytuhlý XServer na erinys
  8. Co je to .grosview a jak jej nastavit
  9. Jak přepnu klávesnici na češtinu?
  10. Jaká je adresa fakultního font serveru?

Programování

  1. Jak vytvořit a aplikovat záplatu

Ostatní

  1. Proč nejdou spustit skripty a programy v aktuálním adresáři
  2. Jak smazat obrazovku
  3. Jak vypsat a zabit (nejen) sve procesy
  4. Jak zobrazit predchozi prikaz
  5. Jak nastavit jiny terminal
  6. Jak zmenit prompt
  7. Co je to .profile a jak jej nastavit
  8. Co je to .kshrc (a .bashrc) a jak jej nastavit
  9. Jednoduche priklady skriptu pro Unix

Literatura:

  • [1] Unix-Linux: Brandejs, M. ,Grada 1996
  • [2] World Wide Web (pro čtenáře, autory a misionáře): Satrapa, P., Neokortex 1996
  • [3] Linux-Internet server, Satrapa, P., Randus, J.A., Neokortex 1996

Soubory

Jak nastavit prava souboru a adresaru

Prava souboru lze nastavit prikazem chmod. Syntaxe: chmod <prava> <soubor(adresar)>

Komu nevyhovuje meneni prav z prikazove radky, muze pouzivat program MC (Midnight Commander), ktery je velmi podobny znamemu NC z DOSu. Staci najet kursorem na soubor a stisknout kombinaci klaves Ctrl+X nasledovanou stiskem klavesy C.

Priklady:

a - all, g - group, u - user, o - others
x - execute, r - read, w - write, t - sticky bit

chmod a+x runme - nastavi souboru runme prava spousteni pro vsechny uzivatele
                  (typicka prava pro skript). "a" se nemusi psat, stacilo by tedy
                  chmod +x runme. Ostatni prava zustavaji beze zmen !
chmod a+rx soubor - soubor mohou vsichni spoustet a cist
chmod g-rwx,o+r,o-x soubor - se souborem nemuze nic delat prac. skupina uzivatele
                  (tj. v nasem pripade vsichni ostatni studenti), ostatni uzivatele jej mohou
                  cist, nemohou jej spoustet a prava zapisu zustala nezmenena.
chmod u+rwx,g-r,g+wx,o-r,o+wx,+t incoming - typicke nastaveni prav adresare incoming -  viz Co jsou to pristupova prava souboru a adresaru
Pro adresare plati totez co pro soubory, jen atribut x znamena, ze adresarem lze prochazet. Prava lze zadavat take osmickove (viz Co jsou to prist. prava....), napr:
chmod 777 soubor - soubor mohou vsichni cist, spoustet i zapisovat
chmod 755 soubor - soubor mohou vsichni cist a spoustet, zapisovat jen vlastnik
chmod 644 soubor - soubor mohou vsichni cist, zapisovat jen vlastnik
Obcas je take uzitecny prepinac -R, ktery zpusobi rekurzivni nastaveni prav. Napr:
chmod -R 644 *    zmeni rekurzivne vsechna prava na 644. Bohuzel i u adresaru,
                  takze pak musite provest neco jako
find . -type d -exec chmod 755 {} \;

Jak vytvorit linky na soubory a adresare

Obcas se muze stat, ze naleznete u nekoho v home adresari nejaky pekny program nebo obrazek. Je zbytecne jej ale hned zacit kopirovat do sveho adresare - Unix nabizi lepsi prostredky. Navic je evidentni blbost mit na disku nakopirovanou desetkrat petimegovou mp3ku, neni-liz pravda ?

Lze pouzit tzv. link. Je to vlastne odkaz ve vasem adresari na dany soubor, o ktery mate zajem. Existuji dva druhy linku - symbolicky a hard. Symbolicke linky maji proti hardlinkum jednu obrovskou vyhodu - lze se jimi odkazovat na libovolny soubor nebo adresar i na jinem diskovem svazku nebo dokonce jinem pocitaci, u hardlinku jste omezeni jen lokalnim diskovym svazkem. Na druhe strane - kdyz nekdo smaze soubor (adresar), na ktery mate link, mate u symbolickeho linku smulu - to, na co jste se odkazovali, uz neuvidite. U hardlinku se nic nestane - muzete se dal odkazovat. (proc tomu tak je a dalsi teoreticke pozadi viz napr. [1]).

Jak na to:

Symbolicky link:

ln -s <soubor(adr.), na ktery chcete vytvorit link> <jmeno linku ve vasem adresari>
Hardlink:
ln  <soubor, na ktery chcete vytvorit link> <jmeno linku ve vasem adresari>
Na adresare nelze vytvaret hardlinky.

Jak vypsat soubory v adresari

Vypsat soubory v adresari lze prikazem ls. Prikaz ls ma nekolik dulezitych parametru - priklady:

ls - vypise jen jmena souboru a adresaru v aktualnim adresari,
     nevypise skryte soubory (zacinajici teckou)
ls -l - vypise jmena souboru a adresaru, jejich prava, delky, pocet hardlinku
     a dalsi informace, opet nevypise skryte soubory
ls -a - vypise jmena souboru a adresaru vcetne skrytych souboru a adresaru
ls -R - vypise rekurzivne jmena souboru a adresaru v celem adresarovem stromu
        od aktualniho adresare

Uvedene parametry lze kombinovat, napr.:

ls -la 

Prikaz ls lze take pouzit k zjisteni prav u souboru nebo adresare.

ls <jmeno>

Prava adresare zjistite prikazem

ls -ld <adresar>

(bez parametru -d se vypisi nejen prava adresare, ale take jeho obsah, coz neni prave ono.)

Jak vypsat obsah souboru

Obsah souboru lze vypsat prikazem

cat jmeno_souboru

s potvrzenim po kazde strance prikazy

cat jmeno_souboru|less

nebo staci jen

less jmeno_souboru

Jak vytvorit soubor

Prazdny soubor lze vytvorit napr. prikazem

touch jmeno_souboru

nebo

echo "" > jmeno_souboru
nebo
>jmeno_souboru

Pokud soubor jmeno_souboru existuje, je ve druhem pripade prepsan, v prvnim se u nej pouze zmeni datum na aktualni.

Jak se rychle prepnout do home adresare

Rychle se prepnout do sveho home adresare lze prikazem

cd

Pokud potrebujete nekde pouzit cestu ke svemu domovskemu (home) adresari, nejkratsi je

~/
napr.
cp ~/../xnovak99/obrazek.gif ~/obrazky

zkopiruje obrazek z domovskeho adresare uzivatele xnovak99 do adresare obrazky ve vasem domovskem adresari

K home adresari jineho uzivatele se da pristoupit takto:

cd ~xnovak99

Jak vybrat ze souboru informace, ktere potrebujeme

lze velmi jednoduse prikazem

grep

Par prikladu:

- potrebujeme zjistit, zda se v souboru xyz, ktery ma treba 2MB, nachazi retezec Hello, a prislusne radky vypsat. Provedeme to takto:

grep Hello xyz

Pokud bychom chteli vypsat vsechny radky, ktere neobsahuji retezec Hello, pouzijeme

grep -v Hello xyz

- chceme zjistit, kteri uzivatele zacinajici pismeny "xs" jsou prave prihlaseni na Aise:

finger @aisa|grep ^xs

Jak najít soubor(y) a něco s nimi provést

Soubory respektive adresare najdeme pomoci prikazu find Napr. chceme najit v aktualnim adresari a jeho podadresarich vsechny adresare a zmenit jim prava na -rwxr-xr-x:
find . -type d -exec chmod 755 {} \;

Jak predavat data mezi programy, presmerovani

Data mezi programy se predavaji pomoci znaku | (razeni prikazu do tzv. kolony). Presmerovat jejich vystup do souboru lze podobne jako v DOSu.

Spojeni prikazu do kolony (vystup jednoho prikazu se preda na vstup dalsiho):

ps -efl|grep -v root|sort|less

Vypise vsechny procesy na pocitaci, vybere z tohoto vypisu vsechny radky, ktere neobsahuji slovo root (tj. vsechny procesy, ktere nepatri uzivateli root), setridi je a vypise na obrazovku s pauzou po kazde strance

Presmerovani:

echo "Pokusny soubor" > soubor        - presmeruje vystup prikazu echo do souboru soubor
echo "Pokusny soubor" >> soubor    - prida vystup prikazu echo na konec souboru soubor

Jak kopirovat soubory z aisy a erinys na diskety nebo ZIP drive

Na diskety:

1. Prihlaste se na afroditu pres ftp: ftp afrodita.

Prikazem lcd adresar_na_aise se nastavite na pozadovany adresar na Aise.

Prikazem cd se prepnete do pozadovaneho adresare na afrodite.

Prikazem bin zapnete binarni prenos souboru.

Prikazem mput jmeno_souboru si stahnete soubory z Aisy na Afroditu.

Pak se staci jiz jen prihlasit na Windozove pocitace a zkopirovat si data na diskety.

2. Prihlaste se na nejaky stroj s Linuxem nebo FreeBSD (jsou to Nymfe a Gorgo). Vlozte disketu do mechaniky a prikazy

mdir a:
mcopy soubor a:
mdel a:soubor
mdeltree a:adresar
muzete pracovat s mechanikou v Atysovi. O dalsich prikazech baliku mtools pro praci s DOSovym systemem souboru se dozvite v man mtools.

Na ZIP drive:

Prihlaste se na nymfe01 nebo nymfe11 a vlozte ZIP disketu do mechaniky. ZIP mechanika je dostupna pres automounter v podadresari adresare /mnt podle filesystemu, jaky chcete pouzivat:

Pro VFAT filesystem (Windows 95 s dlouhymi jmeny, DOS):

cd /mnt/zip-vfat

Pro EXT2FS filesystem (Linux):

cd /mnt/zip-ext2

S uvedenym adresarem pak normalne pracujte, jak jste zvykli pracovat se soubory na Aise. Neni take spatne si ve svem domovskem adresari vytvorit symbolicke linky na adresare /mnt/zip-xxx prikazem

ln -s /mnt/zip-xxx ~/zip-xxx

Po ukonceni prace s disketou nezapomente opustit adresar /mnt/zip-xxx a ukoncit vsechny procesy, ktere s timto adresarem pracuji. ZIP disketa se pote do nekolika sekund sama odmountuje a muzete ji vysunout z mechaniky.

ZIPka pod ext2 se mountuje jako cely disk, tzn. ze se na ni nenachazeji zadne partition. Naformatovat pod Linuxem ji lze prikazem (pochopitelne musite byt root, takze na vasem pocitaci)

mkfs /dev/sda -t ext2
Vypise se neco jako:
mke2fs 1.10, 24-Apr-97 for EXT2 FS 0.5b, 95/08/09
/dev/sda is entire device, not just one partition!
Proceed anyway? (y,n) y
/dev/sda je jmeno zarizeni, ktere bylo prideleno ZIPce.

Dobre je take nastavit "maximal mount count" na -1 (aby se porad nepsalo pri mountovani "maximal mount count reached, run fsck") a nastavit rezervovane misto pro roota na 0 MB. Provedete to prikazem

tune2fs -c -1 -m 0 /dev/sda

Neni pak spatne ZIPku primoutnout a zadat

chown -R 99999.101 /zip
chmod 700 /zip
kde 99999 a 101 jsou vase ID a skupina ve skole. (zjistite prikazem id).

Sada skriptiku, ktere vam mohou zprijemnit se ZIP mechanikou praci.

A jeste jeden tip navic. Mozna jste si jiz vsimli, ze po primountovani ZIP diskety pod vfat fs vam ji kdokoliv muze cist. Snadna pomoc. Pred primountovanim diskety zadejte prikaz umask 077 a po odmountovani opet umask 022.

Jak zjistit velikost adresare vcetne podadresaru

Lze prikazem
du -sh adresar
na Linuxu a FreeBSD, pripadne
du -sk adresar
na IRIXu nebo Solarisu.

Adresar neni treba zadavat, pak se automaticky bere velikost od aktualniho adresare.

Pokud misto adresare zadate *, vypise se seznam podadresaru v aktualnim adresari spolecne s jejich velikosti.

Jak zjistit volne misto na disku

Lze prikazem
df

Timto prikazem lze take efektivne zjistovat volne misto jednoho diskoveho svazku, napr. df /tmp vypise volne misto na svazku s adresarem /tmp.

Jak zjistit, zda je disketa vadna

Zjistit, zda je disketa vadna, lze v Linuxu prikazem

badblocks -b 512 /dev/fd0 2880
kde -b 512 je velikost sektoru a 2880 je pocet testovanych sektoru.

Jak naformatovat v Linuxu disketu

Naformatovani diskety na standardni kapacitu 1,44 MB:

fdformat /dev/fd0H1440
Naformatovani na zvysenou kapacitu 1,72 MB (funguje jen u DOBRYCH disket).
fdformat /dev/fd0u1720
Vytvoreni filesystemu:
mkdosfs /dev/fd0

Co jsou to pristupova prava souboru a adresaru

Na rozdil od DOSu (ahoj Bille ;-) je Unix pomerne bezpecny operacni system. Kazdy soubor i adresar ma sveho majitele. Tento majitel muze souboru priradit tzv. pristupova prava - urcuje se jimi ve trech urovnich, jak muze se souborem (adresarem) zachazet majitel, pracovni skupina majitele a ostatni uzivatele. Prava souboru se daji zjistit napriklad prikazem

ls -l
Maji tvar
 u g  a
rwxrwxrwx

kde prvni trojice "rwx" znaci cinnosti, ktere se souborem muze provadet majitel (user), druha trojice znaci, co se souborem muze provadet skupina uzivatele (group) a konecne posledni trojice je pro ostatni (others). Pokud jsou prislusna prava povolena (nastavena), nachazi se na prislusne pozici pismenko, v opacnem pripade je tam pomlcka.

Prikaz ls -l vypisuje udaje o souborech a adresarich ve tvaru

-rwxrwxrwx vlastnik   jmeno   delka ...............
drwxrwxrwx .......

kde prvni znak na radku znamena , zda jde o adresar (d), soubor (-), popr. o neco jineho (linky, zarizeni, roury atd.).

Vyznam jednotlivych pismen:

r - povoleni cteni

w - povoleni zapisu

x - povoleni spusteni, u adresaru znamena, ze lze zobrazit obsah adresare

Prist. prava se daji zapisovat take v osmickove soustave:

u g   a
rwx rwx rwx
111 111 111   binarne
 7   7   7    osmickove

Lze nastavit jeste dalsi pristupova prava, ktera vsak jiz nejsou tak casto pouzivana. Pomerne casto je pouzivany snad jen tzv. sticky bit u adresaru - je li nastaven, projevi se to pismenem t misto x v pravech ostatnich uzivatelu. Zpusobi to, ze v adresari mohou rusit soubory jen jejich vlastnici a vlastnik adresare. Vhodne pro tzv. incoming adresar (ostatni uzivatele vam do nej mohou kopirovat soubory urcene vam, ale nikdo jiny vam je nemuze vymazat) nebo pro pracovni adresar sdileny vice uzivateli.

Jak se prava nastavuji, viz Jak nastavit prava souboru a adresaru.

Par prikladu:

-rwxrwxrwx - se souborem muze kazdy delat, co se mu libi - neni prilis dobre
-rw------- - typicky soubor obsahujici cenna data - muze jej cist a zapisovat jen jeho majitel
-rw-r--r-- - nejobvyklejsi prava u souboru - majitel muze cist a zapisovat, ostatni jen cist
-rwxr-xr-x - spustitelny program
drwxr-xr-x - adresar - majitel muze cist, prochazet i zapisovat, ostatni mohou jen cist soubory
             a prochazet (vypisovat obsah adresare)
drwx-wx-wt - typicky adresar "incoming" - vsichni mohou zapisovat, ale jen vlastnik adresare
             muze cist a vlastnik adresare a vlastnici souboru mohou rusit soubory.

Podrobnejsi popis a vysvetleni viz napr. [1]

Co je to kvota a jak ji zjistit (a neprekrocit ;-)

Z duvodu omezene kapacity disku na fileserveru ma kazdy uzivatel nastavenou tzv. kvotu, ktera udava, kolik MB dat a jaky pocet souboru si uzivatel muze ulozit na disk. Rozlisuje se tzv. hard a soft kvota. Soft kvota udava, kolik MB dat lze na disku zabirat po dobu max. jednoho tydne, aniz byste za to byli nejak postihovani. Hard kvota udava, kolik MB maximalne muzete na disku mit. Po prekroceni hard kvoty je mozne, ze se vam uz nepodari prihlasit a je nutne navstivit pracovniky Centra vypocetni techniky. Zapocitavaji se vsechny soubory na *celem* disku, ktere jsou ve vlastnictvi uzivatele. Pokud vam tedy zahadne "neco" uzira kvotu, nebyva od veci prohlednout cely disk a vyhledat vsechny vase soubory napr. prikazem find / -user jmeno -print (muze trvat hodne dlouho, lepsi mozna bude vytipovat si urcite adresare, v jejichz podadresarove strukture byste mohli mit soubory a zkusit find . -user jmeno -print - zalezi na situaci). Casto zbytecne misto zabira soubor core (obsah pameti po havarii aplikace) napr. v adresari /tmp nebo /home/public, popr. zapomenute obrazky a zvukove soubory v adresari /home/public_html. Casto se take stava, ze neco zkopirujete nekomu do jeho adresare incoming a dotycny data z tohoto adresare presune nekam jinam. V tomto pripade stale zustavate majiteli techto souboru, ale vetsinou k nim jiz nemate pristup (a kvota utesene ubyva). Pomoc je jednoducha - staci prinutit uzivatele, kteremu do incoming neco kopirujete, aby vase soubory nejprve zkopiroval a pak smazal. Prekopirovanim se totiz stane vlastnikem souboru on.

Kvota se vypisuje prikazem "quota -v".

Pošta

Jak cist postu

Postu lze cist v Unixu nekolika programy:

ELM

Pomerne jednoduchy a spolehlivy prohlizec dosle posty. Pokud jej bude chtit pouzivat, doporucuji nastavit si v options jiny editor nez je vi. Soubory pripojene ke zprave si muzete ulozit, stisknete-li pri prohlizeni zpravy klavesu v.

PINE

Trosku slozitejsi a mene prehledny nez ELM, s mene intuitivnim ovladanim Pouziva vlastni editor pico.

MUTT

je velmi nadejny mailer, ktery na FI zacina byt stale vice obliben. Jako jeden z mala take umi pracovat s jinou strukturou postovni schranky nez je Mailbox (pro pokrocile: coz se hodi, pokud se vam nelibi sendmail a nahradite ho napr. Qmailem)

Netscape / Mozilla

Program na cteni posty je v Netscape dobre udelan a ma intuitivni ovladani, ovsem bezi jen pod XWindow, takze pokud nekomu chcete ke zprave pripojit soubor a jste na textovem terminalu, musite pouzit PINE nebo ELM, ci MUTT.

MAIL

Standardni program na cteni posty, ktery najdete v kazdem Unixu. Ja osobne ho moc rad nemam a pouzivam ho jen jako nouzovy prostredek, kdyz neni k dispozici nic jineho. Je dobry take k rozesilani hromadne posty.

Pouziti pro posilani posty:

mail adresa - dopis se ukoncuje teckou na prvni pozici prazdneho radku

mail adresa < soubor - odesle obsah souboru

Jak se rychle dozvedet, zda mi prisla posta

Nejrychlejsi je to pomoci programu xbiff, ktery muzete mit stale umisten na desktopu (postovni schranka s vlajeckou). Kdyz vam prijde posta, vlajecka se zdvihne.

Jak presmerovat postu na mobil (SMS zpravy)

K tomuto ucelu se velmi hodi program mail2sms. Mail2sms dokaze formatovat velmi pekne maily na SMSky. Muzete ho pouzit takto:

Instalace (na Aise):

Zkopirujte si konfiguraci do sveho home:
cd /packages/run/mail2sms/config
cp procmailrc ~/.procmailrc
cp mail2sms ~/.mail2sms
chmod 600 ~/.procmailrc ~/.mail2sms
V techto souborech nahradte retezec login za svuj login.

V souboru .mail2sms take v radku output: zadejte spravne svoje cislo na mobil.

Pak si ve svem oblibenem mailovacim programu (mutt, pine, elm) ulozte nejaky mail do souboru na testovani.

Vyzkousejte mail2sms (musite byt prihlaseni na Aise !):

cat ulozeny_mail | /packages/run/mail2sms/mail2sms -q -o
Vypada to dobre? Pokud ano, zkuste si tu SMSku poslat:
cat ulozeny_mail | /packages/run/mail2sms/mail2sms -q -o | /usr/lib/sendmail -oi -t
Jestli prisla v poradku, muzete otestovat procmail:
cat ulozeny_mail | /packages/run/links/bin/procmail
Zkuste si poslat mail. Pokud prijde do vaseho mailboxu i na mobil, zvitezili jste :)

Nezapomente pak obcas promazat ~/Mail/log, kvuli quote.

Deinstalace:

Pokud budete nekdy chtit preposilani na mobil vypnout, staci zakomentovat prislusne partie v ~/.procmailrc nebo proste
mv ~/.procmailrc ~/.procmailrc-
Asi bych nemusel pripominat, ze pokud si mail nastavite podle tohodle navodu a pak vam vybuchne pocitac, umre oblibeny krecek nebo vam treba spravci zatrhnou ucet, kdyz neco udelate spatne, tak za to nenesu zadnou zodpovednost :)

Prijemne mobilovani :)

Komunikace

Jak zjistit, kdo je přihlášen na kterém počítači

Toto lze zjistit pomocí příkazu

finger @adresa_pocitace
např.:
finger @aisa.fi.muni.cz
finger @erinys10.fi.muni.cz
finger @nymfe20.fi.muni.cz

Bez parametrů vypíše příkaz finger, kdo je přihlášen na vašem počítači. Lze jej také využít k zobrazení informací o určitém uživateli (vypíše skutečné jméno, datum posledního přihlášení, co má uživatel v plánu a další informace):

finger login_uzivatele

Jak informovat ostatní o tom, co máte v plánu

Stačí vytvořit si ve svém domovském adresáři soubor .plan

do kterého stačí napsat, co hodláte v nejbližší době podniknout. Na konci nezapomeòte aspoò na jeden prázdný řádek. Tato informace se pak vypíše každému, kdo zadá finger vas_login.

Jak si s nekym popovidat pres pocitac

S nekym si popovidat pres pocitac (zachatovat si s nekym) lze nekolika zpusoby.

TALK

Program talk se pouziva, pokud si chcete s pritelem popovidat mezi ctyrma ocima a znate presne adresu jeho stroje. Dale musi vas protejsek rovnez pouzivat Unix a navic jeste musi mit povoleno prijimani zprav ( prikaz mesg y).Talkovani pak provedete takto:
talk xnovak99@aisa.fi.muni.cz

Vasemu protejsku se na obrazovce vypise neco ve smyslu Talk response with: talk blablabla@pocitac.com (to jako mate byt vy) a kdyz si s vami chce popovidat, napise talk blablabla@pocitac.com a uz to jede.

ICQ

ICQ je znama sluzba z prostredi Windblows, ktera umoznuje zjistit, zda vas znamy pouziva prave pocitac, popovidat si s nim, poslat mu nejake soubory nebo mu poslat zpravu. Pracuje tak, ze kazdemu uzivateli se prideli jedinecne cislo (UIN) a pod timto cislem se pak pripojite na centralni server login.icq.com. Jako klienta muzete pouzit napr. licq nebo sim.

IRC

IRC je zkratka z Internet Relay Chat a je to asi nejrozsirenejsi chatovaci system. Pripojujete se na IRC servery, ktere jsou navzajem propojeny a k dispozici byva tisice chatovacich oblasti. Pod Unixem se lze na IRC pripojit napr. pomoci programu gaim.

V kolonce server napisete napr. jeden z nasledujicich IRC serveru:

irc.felk.cvut.cz
irc.cis.vutbr.cz
irc.wu-wien.ac.at

Text

Jak editovat soubory

Na editaci souboru je v Unixu k dispozici cela rada textovych editoru.

VI

Standardni editor Unixu. Najdeteho opravdu na kazdem pocitaci s Unixem, ale ma *velice* osklive nepratelske ovladani, takze jeho pouzivani bych doporucil az zkusenejsim uzivatelum. Trosku mene nepratelsky je program vim, ktery umi dokonce i zvyraznovani syntaxe.

JOT

je docela pekny editor pod XWindow na IRIXu. Pokud chcete jednoduse a rychle editovat texty a mate radi mysoidni okynka (drsnaci pouzivaji prikazovou radku !), pak nelze nez doporucit.

JOE

je velmi pekny editor v textovem rezimu (muj oblibeny). Pokud chcete editovat jednodussi texty opravdu rychle a vyzadujete intuitivni ovladani (WordStar komatibilni), pak doporucuji. Ma dokonce i napovedu pres Ctrl-K H. Doporucuji pouzivat s parametrem -nobackups. Klavesy pro pohyb kurzoru na zacatek a konec radku (Ctrl+A, E) funguji i v shellu bash.

PICO

rovnez docela hezky editor v textovem rezimu. Pokud se vam z nejakeho duvodu nelibi joe, da se pouzivat docela dobre zrovna pico.

FTE

Naprosto skvely editor, velmi pritulne ovladani, menu, syntax highlighting pro C, C++, Javu, Perl, HTML, shell..., makra, sloupcove bloky a spousta dalsich vymozenosti. Pokud se vam nechce ucit asi 100 jednoduchych a snadno zapamatovatelnych klavesovych zkratek v Emacsu, pak je tohle editor pro vas. Verze pro Xy se pousti prikazem xfte.

EMACS

se jiz vzdaluje od pojmu textovy editor. Je to spise pracovni prostredi na zpracovani textu, s patricne slozitou konfiguraci a jeho skalni privrzenci v nem nejen pisi texty, ale i ctou postu, pracuji se soubory, hraji piskvorky atd. Na FI je vsak Emacs jiz squele nakonfigurovan, hlavne diky panu Zamazalovi, takze nelze nez jeho pouzivani doporucit.

Jak si prohlednout .ps soubory

Musite si pripojit modul prohlizecu prikazem

module add viewers

Pak si muzete prohlednout soubory .ps programem

ghostview soubor.ps
nebo
gv soubor.ps

Jak si prohlednout .pdf soubory

Musite si pripojit modul prohlizecu prikazem

module add acrobat

Pak si muzete prohlednout soubory .pdf programem

acroread soubor.pdf

HTML

Jak si vytvořit vlastní HTML stránku

Stačí vytvořit ve vašem domovském adresáři adresář public_html, který bude mít práva alespon rwx--x--x . V něm si vytvořte soubor index.html s právy rw-r--r--, který pro začátek může vypadat třeba takhle:


<HTML>
<HEAD>
   <TITLE>My homepage</TITLE>
</HEAD>
<BODY>

<CENTER><H1>
Under construction
</H1></CENTER>
<BR>
<BR>

Hello ! I'm just new to WWW !
<BR>
<BR>
<ADDRESS>My email:
<A HREF="mailto:xnovak99@fi.muni.cz">
xnovak99@fi.muni.cz
</A></ADDRESS>
</BODY>
</HTML>

Docela pěkné stránky se dají velice jednoduše vytvořit pomocí WYSIWYG programu (napr. Mozilla Composer), čímž se práce velmi zjednodušuje, ale přesto vám doporučuji se jazyk HTML naučit (dobrým zdrojem je třeba [2]), protože mnohdy je potřeba výstup z WYSIWYG programu ještě trošku doladit a při psaní CGI skriptů se bez HTML značek už neobejdete vůbec. Navíc v Netscape nejde udělat zdaleka všechno.

Jak používat CGI skripty v HTML stránkách

Jednoduše. CGI skript není nic jiného než program (v shellu, Perlu, C ...), který jako výstup produkuje HTML stránku. Odkazuje se na něj stejně jako na HTML stránku, např. http://www.muni.cz/~xnovak99/pokus.cgi. Příklad CGI skriptu:

#!/bin/bash
echo Content-type: text/html
echo
echo "Hallo ! <br>"
echo "<br>"
cd /home/xnovak99/public_html/texty
cat ./vitej.txt
echo "<br><br>"
for i in 01 02 03 04
do
  finger @erinys$i.fi.muni.cz
  echo "<br><br>"
done

Stačí uložit do souboru třeba pokus.cgi, tomuto souboru přiřadit práva na spuštění příkazem chmod u+x pokus.cgi a umístit jej do adresáře public_html. CGI skripty *nesmí* mít povolený zápis pro kohokoliv jiného, než je vlastník souboru!

Jak rozhýbat HTML stránku

V současné době existují tři hlavní způsoby, jak dostat nějaký pohyb na HTML stránku. Prvním z nich je Java, což je objektově orientovaný programovací jazyk vycházející z C++, je však čistěji navržen. Používají se dva způsoby vložení Javy do HTML stránky - applety (preložená Java aplikace) a JavaScript (odlehčená verze Javy, zdrojový kód je přímo vložen do stránky). Pro naše účely je Java zatím příliš složitá, takže se raději budeme věnovat druhé variantě. A tou jsou animované .GIF soubory. Mnohý možná ohrne nos, ale výsledek nevypadá zas až tak špatně.

Třetí alternativa je Macromedia Flash - SWF soubory. Více o této tématice najdete třeba na Googlu

Audio

Jak nastavit hlasitost zvuku

Hlasitost na IRIXu lze nastavit programem pro X-Window apanel. Tento program je interaktivní. Dá se však spouštět i s parametry na příkazové řádce a tak rovnou nastavit požadovanou hlasitost, aniž byste museli sahat po myši.

Dělá se to takto:

apanel -outlevels x -nodisplay, kde x je hodnota v rozsahu 0..250

Pokud chcete nastavit hlasitost na jiné erinys, než jste právě přihlášeni, provedete to takhle:(vhodné, pokud chcete s někým talkovat a dotyčný má všechna terminálová okna minimalizovaná - stačí mu nastavit hlasitost tak na 40 a pustit nějaký .wav soubor ve smyslu 'Wake up')

ssh erinys09 apanel -outlevels 40 -nodisplay -display erinys10:0

přičemž na erinys09 nastavujete hlasitost a sami sedíte na erinys10. Pak již můžete zkusit třeba tohle:

ssh erinys09 sfplay ~/sound/wakeup.wav (něco takového ale používejte s mírou, jde vlastně o obtěžování uživatele)

Na Sunech se hlasitost mění příkazem audiocontrol.

Na Linuxu se hlasitost mění příkazem aumix v textové konzole a xmixer v X-Window.

Jak přehrávat soubory .au, .wav a .mp3

Zvukové soubory lze přehrávat na IRIXu buï interaktivně programem pod X-Window soundfiler nebo neinteraktivně programem sfplay soubor.wav, na Sunech programem audioplay a na Linuxu programem sox.

MP3 soubory lze přehrávat programem mpg123. Pokud jej chcete používat, musíte si přidat příslušný modul

module add music

Jak telefonovat po síti

Pro telefonování po síti existuje více programů. U nás na IRIXu najdete program Speakfree. Spustit jej můžete po přidání modulu speakfree (module add speakfree). Jeho používání je jednoduché.

Spusťte si apanel a nastavte input+output rate na 8 kHz. Váš protějšek musí spustit u sebe program sfspeaker (nebo mu ho spusťte sami, pokud máte na cílovém počítači účet ;-) Spusťte program sfmike adresa, např. sfmike erinys10.fi.muni.cz. Stačí si pak už jen vzít mikrofon, stisknout mezerník a mluvit. Obousměrnou komunikaci obdržíte, když ještě i vy spustíte sfspeaker a váš protějšek sfmike vas_pocitac.

Speakfree je samozřejmě licencován pod GPL, takže si jej můžete zdarma stáhnout a používat. Existuje také verze pro Windows, takže je možná i komunikace Win<->Unix.

Jak používat realtime rádio a audio po síti

Realtime rádio a audio se dá zpřístupnit pomocí programu realplay.

module add realplayer

Video

Jak prehravat soubory .avi a .movie

Musite si pripojit modul prohlizecu prikazem

module add viewers

Pak si muzete prehravat vyse uvedene typy souboru programem

xanim soubor.avi

Plynule zvetsovat a zmensovat okno s animaci muzete, pokud zadate parametr +Sr z prikazove radky.

xanim +Sr soubor.avi
Na Linuxu a FreeBSD je k dispozici mplayer.
module add mplayer
mplayer soubor.avi
nebo interaktivne
gmplayer soubor.avi

Bezpečnost

Jak se chránit - bezpečnost

Bezpečnost především! Nejdůležitější je chránit si svá data, což může velmi usnadnit vhodně navržená adresářová struktura s dobře nastavenými přístupovými právy.

     drwxr-xr-x
/home/xnovak99/---+---: drwx------ bin           spustitelné programy, skripty
                  |                              nikdo cizí by neměl vidět zdrojáky vašich skriptů
                  +---: drwx------ dumpster      odpadkový koš XWindow 4Dwm, nikdo cizí
                  |                              by se neměl vrtat v tom, co vyhodíte ;-)
                  +---: drwx------ mail          pošta, nikdo by neměl číst vaši poštu
                  |
                  +---: drwx------ nsmail        pošta programu Netscape
                  |
                  +---: drwx-wx-wt incoming      sem vám kolegové mohou posílat soubory
                  |                              důležitý je sticky bit, aby vám nikdo
                  |                              nemohl vaše soubory smazat kromě vás a jejich
                  |                              vlastníků
                  +---: drwxr-xr-x pub           sem dávejte data, která chcete zpřístupnit
                  |                              vašim kolegům
                  +---: drwx------ private       váš soukromý adresář, sem si můžete dát všechna
                  |                              citlivá data, zdrojáky, obrázky atd.
                  +---: drwx------ test          testovací adresář - stažené věci atd.
                  |
                  +---: drwxr-xr-x public_html   vaše HTML stránka

Důležité je dávat si také důsledně pozor na práva souborů. Stačí mít někde neopatrně nastavený zápis pro ostatní např. do skriptu a neštěstí je hotovo. Soubory jako .profile, .kshrc nebo .bashrc a skripty by neměly být pro ostatní ani čitelné. Paranoidní uzivatele si mohou nastavit ještě drwx---r-x u adresáře public_html, aby jejich kolegové neměli přístup např. k jejich CGI skriptům. Používáte-li při psaní CGI skriptů v shellu vstup od uživatele přes formuláře, pozor na používání příkazu echo. Pod XWindow doporučuji nastavit si xhost -. Dobré je také zakázat přijímání zpráv příkazem mesg n, ale pak vás nikdo nemůže talkovat. Pozor na spouštění binárních programů zkopírovaných z neznámých zdrojů, např. z adresáře incoming - mohou to být trojské koně. Mějte dlouhé heslo (aspoò 8 znaků), těžko uhádnutelné (třeba B4Gfe1Da nebo něco takového), jiné pod Unixem a jiné pod Windows. Hesla často měòte (tak 1x za čtvrt roku) a nikde si je nezapisujte. Klidně můžete risknout, že občas heslo zapomenete. Pokud se to nebude stávat moc často, administrátor vás určitě nekousne. Dejte si pozor na prográmky, které se tváří jako login a ve skutečnosti odchytávají vaše heslo. Pro vzdálené přihlašování používejte ssh, klíč si zaheslujte a používejte ssh-agent. Nezapomeòte se odhlašovat, hlavně na Linuxu a FreeBSD, kde je velmi snadné zapomenout přihlášenou textovou konzolu při práci v Xech.

Jak změnit heslo

Heslo je možné si změnit:

Při zadávání si dávejte pozor na psaní číslic na numerické části klávesnice (pozor na NumLock) a na zapnutý CapsLock. Heslo volte raději delší (aspoò 8 znaků) a těžko uhodnutelné (např. něco jako H5aTu1Do).

Toto heslo je platné pro studentské UN*Xové servery a pracovní stanice (např. aisa, anxur, pyrrha, erinys*, nymfe*, oreias*, gorgo* atd.) a na Fakultní administrativě FI.

Síť

Jak se prihlasit na Windows sit z Unixu

Na WinNT disky (byvaly Novell Netware) se lze z Unixu prihlasit pres FTP prikazem

ftp afrodita

Pomoc k tomu, jak zachazet s FTP, ziskate prikazem

man ftp
Ke sdilenym TEMP adresarum lze na Linuxech (nymfe*) pristoupit zmenou adresare do /mics/nazev_stroje.

Jak se prihlasit na Unix z jinych stroju nez erinys

Linuxove a FreeBSD pocitace (Nymfe*, Gorgo*):

Muzete prihlasit bud v grafickem rezimu (standard) a pracovat v XWindow, nebo v textovem rezimu. Do jadra je zakompilovano vetsinou sest textovych konzol. Muzete se mezi nimi prepinat klavesami Alt-F1 az F6 (Alt-F1 az F8 na FreeBSD). Pokud jste v prostredi XWindow, dostanete se na textove konzoly klavesami Ctrl-Alt-F1 az F6 (Ctrl-Alt-F1 az F8 na FreeBSD). Pokud jste v textove konzole, dostanete se do prostredi X-Window stiskem klavesy Alt-F7 (Alt-F9 na FreeBSD).

Windows:

Prihlasujte se protokolem SSH programem TerraTerm (TTSSH) a nebo s pomoci PuTTY (ktery je podle me lepsi).

Jak se prihlasovat na Unix bez hesla

Pokud jste prihlaseni treba na Aise a chteli byste se prihlasit napr. na erinys10, lze to provest nasledovne:

Pouzivat program ssh pro vzdalene prihlaseni. Nejen ze se prihlasovani muze dit jak pomoci hesla, tak pomoci klice, ale veskera komunikace (vcetne pripadneho predavani hesla) je sifrovana. Navic ssh automaticky za vas exportuje promennou DISPLAY, takze lze bez problemu vzdalene spoustet X aplikace. Komunikace s X serverem muze byt dokonce komprimovana, takze se daji ocekavat rozumne odezvy i pri modemovem pripojeni.

Takze, jak pouzivat ssh:

Vytvorte si ve svem domovskem adresari adresar .ssh, pokud jeste neexistuje (prikazem mkdir ~/.ssh) a priradte mu prava rwx------ (chmod 700 ~/.ssh). Spustte program ssh-keygen -t rsa nebo ssh-keygen -t dsa, ktery vam vygeneruje soukromy (.ssh/identity) a verejny(.ssh/identity.pub) klic. Pri dotazu na passphrase a jeji potvrzeni pouze stisknete ENTER. Zkopirujte pak soubor identity.pub do souboru authorized_keys prikazaem cp ~/.ssh/identity.pub ~/.ssh/authorized_keys.Nyni jiz staci pouzit prikaz

ssh pocitac.fi.muni.cz
popr.
ssh login@pocitac.jinde.cz
Kopirovat soubory je mozne takto:
scp lokalni.soubor xnovak99@aisa:~/

I tento zpusob ma ale slabinu. Pokud se totiz nekdo zmocni vaseho souboru identity, muze se za vas vydavat (za normalnich okolnosti by tak mohl ucinit pouze spravce, ktery ma ale jine veci na praci a spravcum musite tak jako tak duverovat :) Horsi ovsem je, pokud se zapomenete odhlasit a nekdo vasi session najde :( ). Obvzlaste paranoidnim a zvidavym proto doporucuji nastavit si pri generovani klice passphrase a seznamit se s programem ssh-agent.

Jak se prihlasovat na ftp servery bez hesla

Vytvorte si ve svem domovskem adresari soubor .netrc. *Musi* mit prava rw-------, jinak s nim program ftp nebude pracovat. Po jeho vytvoreni se budete moci prihlasovat na vybrane ftp servery bez zadavani loginu a hesla.

Priklad souboru .netrc:

machine ftp.muni.cz login ftp password xnovak99@fi.muni.cz
machine ftp.muj_server.cz login joe421 password joepass21
machine afrodita.fi.muni.cz login xnovak99 password heslo macdef init
bin
hash

Pokud neco potrebujete najit na WWW nebo FTP, je nejlepsi pouzit nejake vyhledavaci sluzby:

Jak presmerovat graficky vystup na jiny displej

Provede se nastavenim promenne prostredi DISPLAY takto:

export DISPLAY=pocitac:0
napr.
export DISPLAY=erinys10:0

Veskery graficky vystup X-Window se tak presmeruje na vami zadany displej. Da se vsak nastavit, ktere pocitace se takto mohou pripojit na vas displej. Toto nastaveni se provadi prikazem xhost -pocitac nebo xhost +pocitac (popr. xhost + a xhost - pro vsechny pocitace).

Jak ovladat spravce oken 4Dwm

Pokud patrite k tem uzivatelum, kteri pouzivaji na FI spravce oken 4Dwm, muzete jej ovladat programem

tellwm prikaz
kde prikaz muze byt napr.:

minimize_all - zminimalizuje vsechna okna - pouziva se, pokud uz mate na obrazovce prilis velky neporadek

end_session - da se pouzit pro rychle odhlaseni z X-Window (rozhodne rychlejsi nez standardni logout z menu)

Techto prikazu je cela rada (daji se zjistit prikazem man 4Dwm), ale budete potrebovat pravdepodobne jen tyto dva.

Jak si zmenit pozadi na desktopu

Staci si do startovaciho skriptu (.xsession, .dtprofile) vlozit tyto radky:

. /packages/run/modules-2.0/init/bash
module add viewers
xv -root -noresetroot -quit $HOME/pictures/pozadi.jpg
Tento postup lze aplikovat na libovolny windowmanager (fvwm95 ...). Ve windowmanageru CDE na Sunech (ten defaultni) si lze nastavit pozadi klikanim. Pro 4DWm na IRIXu muzete pouzit nasledujici postup:

4DWm na IRIXu

Prikazem ls -la si vypiste obsah sveho home adresare. Najdete tam jeden adresar, ktery bude vypadat nejak takhle:

drwx------ .desktop-erinys10 blablabla....

a dale spoustu symbolickych linku na nej. Prepnete se do libovolneho .desktop-.... (at uz adresar nebo link). Uvidite zde soubor 4Dwm. Ten si vyeditujte a upravte takhle:

*curNewBackground: 2
*Desk 1.backgroundDescription: -execute pozadi

a do adresare, kde mate spustitelne soubory (obvykle ~/bin, pokud ho nemate vytvorte si ho a pridejte si ho do PATH) si pridejte soubor pozadi, ktery bude vypadat takhle:

xv -root -noresetroot -quit $HOME/pictures/pozadi.jpg

a dejte mu prava na spousteni prikazem

chmod a+x pozadi

Pak uz staci se jen odhlasit a znovu prihlasit.

Jak zmenit obsah menu na desktopu (toolchest)

Toolchest menu se meni v souboru .chestrc, ktery musite mit ve svem domovskem adresari. Priklad souboru .chestrc.

Jak rozbehnout a nastavit Netscape (WWW prohlizec)

Nejprve si musite pridat modul netscape prikazem

module add netscape

Pak uz lze spustit Netscape. Pokud se pripojujete z domu pres modem, tady je konfigurace Netscape, ktera by vam mela spravne fungovat:

Menu Options

Menu General preferences

Folder Appearance

  • Browser Starts With - doplnte si sem svoji home page, treba http://www.muni.cz/~xnovak99

Menu Mail and News Preferences

Folder Servers

  • Outgoing Mail Server: relay.fi.muni.cz
  • Incoming Mail Server: aisa.fi.muni.cz
  • POP3 User Name: xnovak99
  • Messages are copied...: Left on the server
  • News Server: news.fi.muni.cz

Folder Identify

  • Your Name: Jan Novak
  • Your EMail: xnovak99@fi.muni.cz

Folder Organization

  • Remeber Your Password: yes

Netscape ma uz prece jen nejlepsi leta za sebou, proto doporucuji pouzivat Mozillu:

module add mozilla
mozilla &

Jak zmenit velikost pisma v XTermu

Snadno. Staci spustit xterm s parametrem -fn 10x20, popr. s jinou velikosti. Dalsi moznost je pridrzet klavesu Ctrl a stisknout prave tlacitko mysi na plose xtermu.

Jak restartovat vytuhlý XServer na erinys

Stačí stisknout současně magickou kombinaci kláves Ctrl, Shift, / na numerické klávesnici a F12 a XServer se restartuje.

Co je to .grosview a jak jej nastavit

Soubor .grosview je konfiguracni soubor programu GR_OSVIEW, ktery zobrazuje sloupcovym grafem zatizeni procesoru, volnou pamet, zatizeni site atd. na pocitacich s operacnim systemem IRIX (aisa, erinys) Nasleduje priklad souboru .grosview (GR_OSVIEW se spusti jako uzoucky prouzek v levem dolnim rohu obrazovky, ktery zobrazuje vytizeni procesoru):

#nastavi velikost okna na nejmensi mozne snesitelne
opt winsize(200,20)
#zobrazi okno na miste urcitem miste - origin(x,y)
#(0,0) je vlevo dole na obrazovce !!!
opt origin(0,0)
#odstrani border a listu
opt noborder
opt nodecorate
#cpu usage
cpu
#ostatni mozne ukazatele .. neco s pameti atd
#rmem max tracksum
#wait strip
#sysact max tracksum creepscale
#gfx max tracksum creepscale

Jak přepnu klávesnici na čestinu?

Stačí napsat

setxkbmap us,cz_qwerty -option "grp_mode:switch,grp:shift_toggle,grp_led:scroll"

a stisknout současně magickou kombinaci kláves Lavy shift a Pravy shift a je to.

Jaká je adresa fakultního font serveru?

Na FI provozujeme font server, které je shromaždištěm mnoha různých druhů písem. Pokud používate X server pod Windows, téměř určitě jej budete potřebovat. Unixové stanice je vhodné konfigurovat tak, aby používali svůj lokální i fakultní font server. Syntaxe zápisu je tcp/font.fi.muni.cz:7100, či zkráceně tcp/font:7100 pro stroje v síti FI.

Programování

Jak vytvořit a aplikovat záplatu

Záplatu vytvoříme takto:

diff -u <stary_soubor> <novy_soubor> > patch.diff
diff -ruN <stary_adresar> <novy_adresar> > patch.diff

Záplata se aplikuje takhle:

patch < patch.diff
pokud tento příkaz nebude fungovat, zkuste patch -p0 -l < patch.diff, pokud ani ten nezabere, zkoušejte postupně zvyšovat číslo u parametru -p.

Ostatní

Proč nejdou spustit skripty a programy v aktuálním adresáři

Protože aktuální adresář nemáte v proměnné PATH. Shell pak nemůže program při spouštění najít. Přidejte si aktuální adresář "." na konec řádku s proměnnou PATH ve startovacích skriptech (.profile, .xsession, .dtprofile). Např.:

export PATH=$PATH:/usr/sbin:$HOME/bin:.
Z bezpečnostních důvodů se to ale moc nedoporučuje.

Jak smazat obrazovku

Obrazovka se maže příkazem

clear

což je ovšem poněkud zdlouhavé, takže není od věci vytvořit si skript s názvem "cls".

Provedete to takto:

Do sveho .profile umistete nasledujici
alias cls=clear
V unixovem svete jde jedna vec udelat mnoha zpusoby, takze vyse uvedene lze dosahnout i nasledujicim postupem.

Vytvořte soubor (nějakým textovým editorem, stačí ale i echo "clear" > soubor), ve kterém bude jediná řádka obsahující slovo "clear" a pojmenujte jej "cls". Pak mu přiřaďte příslušná práva pro spuštění příkazem chmod a+x cls. Pak už stačí napsat "cls" a je to.

Není špatné vytvořit si ve svém domovském adresáři adresář bin a do něj kopírovat všechny skripty a spustitelné programy. Tento adresář si pak můžete přidat do cesty PATH, takže se vám skripty v něm budou provádět, ať jste v kterémkoli adresáři. Jak to udělat, viz Co je .profile

Jak vypsat a zabit (nejen) sve procesy

Procesem v Unixu se rozumi nejaky spusteny program i s prislusnymi daty. Kazdy spusteny proces ma svoje cislo (PID), kterym se na nej lze odkazovat.

Procesy lze vypsat prikazem

ps

ktery ovsem zdaleka nevypise procesy vsechny. Vsechny procesy bezici na vasem pocitaci vypisete prikazem

ps -efl
na Linuxu
ps -aux

(doporucuji maximalizovat okno terminalu, vypis je trosku rozsahlejsi). Procesy urciteho uzivatele bezici na vasem pocitaci lze vypsat prikazem

ps -u uzivatel

Jiste si vsimnete, ze vlevo od jmena kazdeho procesu se nachazi cislo. Je to ono cislo procesu (PID), pomoci ktereho se muzete na proces odkazovat. Nejcasteji se pouziva k nasilnemu ukonceni nejakeho procesu (zasekly Netscape atd.). Nasilne ukonceni procesu provedete prikazem

kill cislo_procesu

nebo, pokud to nepomuze, tak

kill -KILL cislo_procesu

Jiste nemusim zduraznovat, ze zabit (nasilne ukoncit) muzete jen svoje procesy.

Seznam procesu, ktere nejvice okupuji vas pocitac, se da ziskat pomoci programu

top
a
gr_top (na IRIXu)

Tento seznam je prubezne kazdych pet vterin obnovovan (lze nastavit parametrem -d pocet_vterin). Da se jim odhalit napriklad to, ze si vas kolega pousti z vaseho pocitace desetkrat Netscape a sam si na svem pocitaci prohlizi obrazky.

Jak zobrazit predchozi prikaz

Pokud pouzivate shell (interpret prikazu) KSH (Korn SHell), ktery je nastaven jako standardni, lze vypsat predchozi prikazy na prikazovou radku kombinaci klaves

ESC K

Takto vypsany radek vsak jiz bohuzel nejde nejak rozumne editovat. (muzete pouzivat klavesy jako v editoru vi - tj. h doleva, l doprava, i vkladani apod., viz man vi) Lze pouzit maleho triku: otevrit si druhe okno s terminalem, levym tlacitkem mysi oznacit zadany text v puvodnim terminalu, najet kursorem mysi na okno druheho terminalu a stiskem prostredniho tlacitka mysi takto oznaceny text zkopirovat do druheho terminalu. Ten pak jiz editovat lze.

Pokud pouzivate shell Bash (Bourne-Again SHell), historie příkazů se dá procházet kurzorovými klávesami nahoru a dolů, historie příkazů se dá dokonce prohledávat - stačí stisknout kombinaci kláves Ctrl+R a začít psát příkaz, který se má najít a automaticky doplnit.

Jak nastavit jiny terminal

Nekdy je treba zmenit emulaci teminalu, se kterym budete pracovat, zejmena pokud se hlasite na Aisu z Windows nebo pres modem. Techto emulaci je nekolik a spatna volba muze zpusobit az nefunkcnost programu. Vyzkousejte si napr. toto:

Prihlaste se na Aisu z Windows a napiste export TERM=vt100. Spustte program MC a zkuste neco zkopirovat nebo jej ukoncit. Nejde, ze? Zkuste export TERM=iris-ansi-24 a bude to hnedle lepsi. Pokud jste pod XWindow, pouzivejte zase export TERM=xterm. Pokud se hlasite pres modem komunikacnim programem pro DOS/Windows, pouzivejte export TERM=vt100.

Jak zmenit prompt

Prompt se meni prikazem

export PS1="co_chcete_jako_prompt"
Napr.:
export PS1="`uname -n`$ "
export PS1="[\u@\h \w]$ "
export PS1="\u@\h:\w> "

Co je to .profile a jak jej nastavit

Soubor .profile je obdoba souboru autoexec.bat v DOSu. Provadi se pri kazdem prihlaseni, pri kazdem otevreni terminalu. Obsahuje prikazy pro nastaveni zakladnich parametru prostredi jako jsou cesty, typ terminalu, prompt atd. Lze do nej umistit napr. inicializaci modulu nebo ruzna uvitaci hlaseni. Tento soubor musi byt umisten v home adresari a mel by byt pristupny pro cteni pouze pro majitele souboru. Jde o velmi citlivy soubor, co se tyce spatneho nastaveni - byva oblibenym "zertikem" nepozornym uzivatelum, kteri se zapomneli odhlasit, jako posledni radek do .profile napsat prikaz "logout" nebo "exit", coz ma velmi smutne nasledky. Z tehoz duvodu *nesmi* byt povolen zapis do .profile komukoliv jinemu nez je majitel souboru. Nasleduje priklad souboru .profile:

# This is the default .profile provided to ksh users at aisa.
# They are expected to edit it to meet their own needs.
#
# Mon Aug 14 09:48:09 MDT 1995
#


# pokud promenna TERM obsahuje prirazeni, vyhodnotime
case $TERM in
        *TERM=*)
                eval $TERM 2>/dev/null
                ;;
esac

export TERM
export DISPLAY

if [ -z "$ENVONLY" ]
then
        # Set the interrupt character to Ctrl-c and do clean backspacing.
        if [ -t 0 ]
        then
                stty intr '^C' echoe
        fi

        # Set the TERM environment variable
        eval `tset -s -Q` 2>/dev/null
fi


VISUAL=vi
export VISUAL

# prompt je ve forme jmeno_stroje$
PS1="`uname -n`$ "
export PS1

#moje definice--------------------------------------------------
#pridani meho adresare se skripty

PATH="$PATH:$HOME/bin"
export PATH

#
#---------------------------------------------------------------
#vypis uvitani

POM=`uname -n`

echo
echo "Welcome to $POM !"
echo

#
#------------------------------------------------------------------
#odstran lock soubor z adresare .netscape

rm ~/.netscape/lock 2> /dev/null

#------------------------------------------------------------------

Co je to .kshrc (a .bashrc) a jak jej nastavit

Soubor .kshrc se provadi pri kazdem spusteni unixovskeho shellu (interpret prikazu) KSH (Korn Shell). Lze jej vyuzit podobne jako soubor .profile. Nasleduje priklad souboru .kshrc:

#
# .kshrc        -- Commands executed by each Korn shell at startup
#
#       @(#) kshrc 1.1 90/03/13
#

# If there is no VISUAL or EDITOR to deduce the desired edit
#  mode from, assume vi(C)-style command line editting.
if [ -z "$VISUAL" -a -z "$EDITOR" ]; then
        set -o vi
fi

# don't strip eight bit
stty cs8 -istrip
#erase is ascii no. 8
stty erase
# don't let control-d logout
set -o ignoreeof
. /packages/run/modules-2.0/init/ksh

#tady si muzete pridat moduly
module add modules
module add info-services
module unload netscape3
module add netscape4

Jednoduche priklady skriptu pro Unix

Skripty jsou napsany tak, ze si samy reknou po spusteni o pripadne parametry. Jsou zde zaarchivovany programy tar a gzip. Nejprve si je stahnete, zde jsou. Archiv je pojmenovan skripty.tgz. Dekomprimujete jej takto:

gzip -d skripty.tgz

Vznikne soubor skripty.tar. Ten rozbalite nasledovne:

tar -xvf skripty.tar
Nebo pokud máte GNU TAR:
tar xvfz skripty.tgz

Rozbali se vam skripty, ktere jiz lze spoustet.

(c) 1999 Petr Šulla

(c) 2001 Aleš Berka