Vyhledávání podle slov v CS-FAQ

Konverzní programy z DVI do PostScriptu

Nejlepší volně šiřitelný konverzní program z DVI do PostScriptu, který běží pod mnoha operačními systémy, je dvips Toma Rokickiho. dvips je napsán v C a snadno se přenáší do jiných operačních systémů; je dostupný v CTAN: dvips. Veškerý vývoj probíhá v kontextu knihovny kpathsea Karla Berryho, zdrojové kódy jsou dostupné z TeX live.

Verze pro VMS jsou dostupné přes knihovnu DECUS (viz Co je CTAN) a také z CTANu: CTAN: OpenVMSTeX.

Přeloženou verzi tohoto ovladače pro systémy MSDOS lze najít uloženou na CTANu v souboru CTAN: dvips-pc

Verze dvips od Karla Berryho (nazvaná dvipsk) má konfigurační popis a kód pro prohledávání cesty podobné jako jeho další programy (např. web2c); je dostupná z CTAN: dvipsk

Další dobrý přenositelný program je dvitops od Jamese Clarka, který je také napsán v C, lze přeložit pro Unix, MSDOS, VMS a Primos, nepodporuje ale virtuální fonty. Je v CTAN: dvitops

Uživatelé Macintoshů mohou použít znamenité ovladače zabudované do OzTeXu nebo Textures, či verzi dvips v balíku CMacTeX.

DVI ovladače pro HP LaserJet

Balík emTeX (viz TeX/LaTeX pro různé počítače) obsahuje ovladač dvihplj pro LaserJet.

Verze 2.10 Beebeho ovladačů podporuje LaserJet. Tyto ovladače lze přeložit pod Unixem, VMS, na Atari ST s DEC-20 a jsou dostupné z CTAN: beebe

Program Karla Berryho dviljk, který má stejný kód pro prohledávání cesty jako jeho dvipsk (viz Konverzní programy z DVI do PostScriptu), lze získat v CTAN: dviljk

Výstup na „iné“ tlačiarne

V ranom období TeXu existovali masy DVI ovládačov pre ľubovolný (vtedy) predstaviteľný druh tlačiarní. Iniciatíva sa ale z trhu tvorby týchto ovládačov pre formáty závislé na tlačiarni vytratila. Existuje veľa dôvodov, ale hlavným bol nedostatok formátov podporujúcich flexibilitu poskytnutú PostScriptom, mnoho tvorcov ovládačov pre DVI výstup zrejme prešlo ku ghostscriptu (CTAN: CTAN: ghostscript).

Odporúčaným postupom je vygenerovanie PostScriptu (viď Konverzní programy z DVI do PostScriptu), následné spracovanie PostScriptu ghostscriptom a vygenerovanie formátu pre vlastnenú tlačiareň. Ak používate nejaký druh systému Unix, je obecne veľmi jednoduché vložiť ghostscript do spoolovacieho procesu.

DVI prohlížeče

EmTeX pro PC s MSDOSem nebo OS/2, MikTeX a fpTeX pro PC s Windows a OzTeX pro Macintosh přicházejí s prohlížeči, jež mohou být použity na těchto platformách. Komerční balíky TeXu pro PC (viz Komerční implementace TeXu) mají dobré Windows a Macintosh prohlížeče.

Pro systémy Unix existuje „kanonický“ prohlížeč xdvi (CTAN: xdvi). Xdvik (CTAN: xdvi) je verze xdvi používající knihovny web2c. Unixové distribuce TeXu (jako teTeX nebo NTeX) obsahují verzi xdvik, která používá stejnou verzi web2c jako zbytek distribuce.

Alternativy pro prohlížení jsou:

• konverze do „podobného“ ASCII textu (viz Otázku Konverze z TeXu/LaTeXu do holého ASCII) a použití běžného prohlížeče texte,
• generování PostScriptové verze vašeho dokumentu a jeho prohlížení prohlížečem založeným na Ghostscripte (viz Otázku Prezeranie súborov využívajúcich Type 1 fonty) a
• generování PDF výstupu a jeho prohlížení programem Adobe Reader nebo nějakou jeho náhradou.

Generovanie bitových máp z DVI

Počas poslednej analýzy generuje bitové mapy (bitmapy) každý DVI ovládač alebo prehliadač. Sú to bitmapy pre umiestnenie malých bodov na papier prostredníctvom laserovej alebo atramentovej tlačiarne, prípadne bitmapy na zaplnenie určitej oblasti vašej obrazovky. Je však ťažké extrahovať nejakú zo spomenutých bitmáp inou cestou, než zosnímaním obrazovky (screen capture), pričom rozlíšenie výsledku je väčšinou žalostné.

Na čo môže byť potrebné separovanie bitmáp? Najčastejšie sa požaduje niečo, čo môže byť vložené do HTML vygenerovaného z TeXovského /{} LaTeXovského zdrojového kódu — nie všetko, čo píšeme v TeXu/LaTeXu, sa dá preložiť do HTML (platí to aspoň pre prenositeľné HTML, ktoré môžete prehliadať vo väčšine prehliadačov). Najčastejším riešením je generovanie bitmapy chýbajúcich častí. Príkladom môže byť matematika (matematické rozšírenia rodiny *ML sú dostupné, ale nie sú často používané) a exotické skripty (tie, o ktorých neviete s istotou povedať, že ich majú aj vaši čitatelia). Ďalším príkladom je generovanie vzorových bitmáp a generovanie pre vloženie do zobrazenia inej aplikácie — vkladanie rovníc do Microsoft PowerPointu, ...

V minulosti bol najbežnejším spôsobom generovania bitmáp vygenerovanie postscriptového súboru z DVI a následne použitie ghostscriptu na vytvorenie požadovaného formátu bitmapy (možno cestou PNM formátu alebo niečoho podobného). Táto procedúra je pomerne nepríjemná (je veľmi pomalá a vyžaduje dva alebo tri kroky), ale slúžila nám dlhý čas.

Používatelia TeXu/LaTeXu môžu využiť dva bitmapové ovládače. Najdlhšie existujúci, dvi2bitmap (CTAN: dvi2bitmap), generuje formáty XBM a XPM, dávno zavrhovaný formát GIF (ktorý je už zastarávajúci, avšak v lete 2003 bola uvolnená patentová ochrana LZW kompresie, ktorú používa) a tiež moderný (ISO štandardizovaný) PNG formát.

Program Dvipng (CTAN: dvipng) bol navrhnutý pre rýchlosť do prostredia generujúceho množstvo PNG súborov: súbor README spomína programy preview-latex, LyX a pár prostredí orientovaných na web. Za povšimnutie stojí, že dvipng vytvára vysoko kvalitný výstup, keď jeho interné operácie sú optimalizované na rýchlosť.

Fig, TeXu přátelský kreslicí balík

Fig (XFig) je nástroj ovládaný pomocí menu, který umožňuje kreslit objekty na obrazovce X Windows pracovní stanice. transfig je sada nástrojů převádějících kód, jenž produkuje fig, do dalších grafických jazyků včetně PostScriptu, Encapsulated PostScriptu, METAFONT, METAPOST, PDF a LaTeXového prostředí picture. Jsou dostupné v CTAN: xfig a CTAN: transfig

Fig ošetřuje Micah Beck (beck@cs.cornell.edu) a transfig je spravován Brianem Smithem (bvsmith@bl.gov). Dalším prostředkem pro konverzi z fig je fig2mf, který generuje METAFONT kód ze vstupu, jenž dává fig. Lze jej získat v CTAN: fig2mf

TeXCAD, kreslicí balík pro LaTeX

TeXCAD je program pro PC, který umožňuje uživateli vytvářet kresby na obrazovce myší nebo kurzorovými klávesami za pomoci obrazovkové nabídky dostupných základních obrázků. Výstupem je kód pro LaTeXovské prostředí picture. Volitelně se dá nastavit, aby šlo vkládat čáry pod libovolnými úhly za použití rodiny ovladačů emTeXu Příkazy typu \special. TeXCAD je součástí distribuce emTeXu.

Linuxová verze CTAN: xtexcad by měla fungovat i na jiných operačních systémech Unix.

Korektory překlepů pro práci s TeXem

Pro Unix je pravděpodobně nejlepší program ispell. Pozor na verzi s číslem 4.x — tahle verze reprezentuje odchýlenou verzi, jež postrádá mnoho užitečných rysů série 3.x.

Konkurencí ispellu je aspell. Byl navržen jako jeho nástupce a dosahuje lepších výsledků, avšak stále zůstávají určité otázky ohledně jeho výkonu na zdrojových kódech TeXu/LaTeXu. Volba aspellu se objevuje ve většině distribucí Linuxu, není však dostupný na CTANu.

Pro Windows existuje dobrý korektor překlepů ve WinEDT a 4AllTeX (viz Editory a shelly vhodné pro TeX). Korektor z 4AllTeX je taky dostupný jako balík 4spell na CTANu.

Pro MSDOS existuje několik programů. amspell může být vyvolán z editoru. jspell je rozšířená verze programu ispell.

Pro Macintosh je možností program Excalibur. Běží v módu native na obou druzích Macu a je na CTANu (v tomtéž adresáři jsou další slovníky).

Korektor překlepů existuje též pro VMS.

Korektor pro češtinu je pro členy CSTUGu součástí distribuce CSTeXu. České korektory bývají také standardní složkou textových editorů komerčně distribuovaných v České republice.

CTAN: ispell
http://aspell.sourceforge.net/
CTAN: 4spell
CTAN: amspell
CTAN: jspell
CTAN: Excalibur
CTAN: vmspell

Balík VorTeX

VorTeX (dostupný v CTAN: vortex) je balík programů napsaný na Kalifornské Univerzitě v Berkley a byl popsán Michalem A. Harrisonem v článku „News from the VorTeX project“ v TUGboat 10(1), s. 11–14, 1989. Zahrnuje několik pěkných prohlížečů a několik emacs módů pro TeX a BibTeX. Distribuce VorTeXu není spravována a v současnosti je zastaralá (nebyl udělán upgrade pro TeX, verzi 3).

Kolik slov jsme napsali?

Občas se stane, že člověk musí vytvořit dokument (např. referát nebo disertační práce) určité délky. Rozumní lidé většinou určují maximální počet stran dokumentu, avšak existují lidé, kteří vám dokument omezí daným počtem slov.

Jednoduché řešení tohoto požadavku spočívá v určení počtu slov na plné stránce a určení počtu celých stránek dokumentu a ve vzájemném vynásobení těchto čísel. Nejjednodušší metoda však spočívá v odstranění (La)TeXových značek a použití nástroje k určení tohoto počtu. Na UNIXu můžete použít detex (CTAN: detex) a vestavěný program wc:

detex <filename> | wc -w

Ve Windowsech k tomu
slouží Winedt (viz Otázku Editory a shelly vhodné pro TeX). Odstranění (La)TeXových značek však není zcela spolehlivé, ale samo značkování může přispívat k sazbě slov, a to může být problém (např. značka „\TeX“ vysází slovo TeX). Balíček na počítaní slov (CTAN: wordcount) obsahuje Bourne Shellovský (to jest typický UNIXový) skript, který po spuštění na TeXový či LaTeXový soubor zobrazí počet slov v logovém souboru. Toto je relativně nejspolehlivější automatická metoda pro určení počtu slov dokumentu.