Pohanský Rím byl na vrcholu své slávy.
Kroky jeho železných legií otrásaly svetem.
A z každé zeme sílily nárky podmanených lidí, kterí se modlili za osvoboditele.
Judea, drívejší sláva Izraele, leží rozdupána v prachu.
A zlatý Jeruzalém, podmanený a utlacovaný, plakal ve stínu svých zdí.
Psal se 24. den mesíce prosince.
Nekonecný zástup poutníku procházel tam a zpátky velkou bránou Joppa:
Syrané, Rekové, Židé, Egyptané, všichni na ceste k domovu.
Rím nakázal zdanení celého sveta, a každý clovek se musel vrátit do svého rodište ke scítání.
"Prestanou si nekdy ženy malovat tváre? !"
Dva znavení poutníci snažící se dorazit do Betléma pred soumrakem.
"Nejsi Josef z Nazaretu?"
"To je Marie."
Daleko na jih, tri mudrcové na zvláštní a svaté pouti.
A k veceru pricházejí Marie a Josef do Betléma, ale už pro ne v hostinci není místo.
"Ne, ostatní manželky musí dnes spát pod hvezdami.
Je tvá manželka lepší než její sestry?"
Jeskyne Davidova, zašedlá prachem staletí.
"Pred tisíci lety tu se svými oveckami odpocíval chlapec David, král pastýr."
"Toto místo je posvecené."
A v tomtéž kraji byli pastýri dlící na poli.
Bez meškání prišli, a nalezli Marii a Josefa a robátko.
"Konecne se proroctví vyplnilo.
král, který nás spasí."
A tri mudrcové prinesli dary, a klaneli se svatému synovi jako budoucímu králi a spasiteli.
Melichar, Hind.
Kašpar, Rek.
Baltazar, Egyptan.
Ale léta ubíhala, a z Nazaretského se stala tesklivá vzpomínka.
V Jeruzaléme ocekával rozmrzelý a rozlícený lid príchod Grata, nového rímského tyrana.
Všude vládl neklid.
Bohatí se báli o své jmení, chudí o své životy.
"Co zmuže Žid proti Rímanovi?"
Znepokojení se objevilo dokonce i ve velkém Hurove paláci, což byl po staletí domov významné linie židovských knížat.
Ovdovelá knežna Hurská.
Simonides, spolehlivý nevolník, kvapne povolán, aby prepravil cennosti Huru do relativního bezpecí rímské Antiochie.
"Nemej strach, vznešená paní.
Tvé bohatství u me bude v bezpecí.
Ale musíme odejít, než dorazí Gratus."
"Buh te provázej, Simonide.
Lituji, že musíš odejít bez rozloucení se svým mladým pánem."
"Když jsem Ben Hura videl naposledy, byl takhle malý."
"Byl jsi mi verný.
Kdyby to zákon umožnoval, osvobodila bych te, Simonide."
"Necítím se jako otrok, protože díky vám verí všichni, i má dcera, že jsem svobodný.
Jsem spokojený."
Ester, Simonidova dcera, pri své první návšteve Jeruzaléma.
Mladý kníže Juda Ben Hur.
"Zajímalo by me, zda se tomu holubovi uzdraví krídlo.
Smím se prijít podívat?"
"Do Antiochie je daleká cesta."
"Pro me není daleká, jednoho dne."
"Nech si svoje výmluvy.
Všichni tví lidé chodí pozpátku."
"Hledám rímského dustojníka Messalu, je muj prítel."
"Messalo!"
"Vrací se tvoje minulost.
Tenhle Žid tvrdí, že jste prátelé."
"Snad jsi nezapomnel na Judu?
Juda Ben-Hur."
"Jak zvláštní, videt te po tolika letech jako rímského dustojníka.
V ypadáš bájecne!"
"Moje matka a sestra te rády uvítají.
Prosím, poj? !"
"V minulosti jsi tu byl jako doma, Messalo.
Platí to i dnes."
"Vzpomínáš si na moji sestru Tirzu, kterou jsi tak rád škádlil?"
"Další, kdo te zdraví, Messalo,
Amra, která ti delávala sladkosti."
"Nezmenil ses, pane Messalo.
Vždy jsi byl odvážný a pohledný."
"Jsem rád, že ses vrátil, Messalo.
Ríman, který rozumí mému lidu."
"Rím vládne lidem, které si podmanil.
To oni musí porozumet Rímu!"
"Nechtel jsem se te dotknout, Judo.
Ale tvuj palicatý lid se musí naucit podrízenosti pánum."
"Amra se mýlí, Messalo.
Navenek se jevíš stejný.
Ale uvnitr jsi cizinec."
"Z mého prítele Messaly se stal..."
"Ríman!"
"A proc ne?
Být Ríman znamená vládnout svetu!"
"Být Žid znamená plazit se v prachu!"
"Zapomen na to, že jsi Žid."
"Zapomenout, že jsem Žid?
Ty zapomen, že jsi Ríman."
"Izrael poznal i jiné dobyvatele krome Ríma a videl jejich pád.
Ta chvíle znovu prijde!"
"Ach, Messalo, miloval jsem te jako bratra.
Zapomenme na tuto zahorklost."
"Gratus je u bran.
Musím jít.
Dávej si na své zrádcovské reci pozor, i pred prítelem."
"Messala mi ukázal, jak námi pohrdají."
Vyprávela jsi mi o svatém díteti Betlémském, a o proroctví, že bude spasitelem.
Kdyby to byla pravda, mohl by nás pred Rímem ochránit."
"Kdyby tak te?
Mohl prijít, povstat a vést nás, bojoval bych za nej!"
Na šedých sešlapaných kamenech, které poznaly slávu krále Šalamouna pod starobylými hradbami, po nichž chodili proroci a rozpráveli s Bohem cerní jezdci z Núbie Keltové z Británie, helvetští horalové,
Thrákové z Cerného more, válecníci z každého koutu Ríše rincící, hroziví a nemilosrdní, dobyvatelé.
"Grate!
Rímský pse!
Kéž by te Jehova ztrestal!"
"Bombo, zahýkej na pozdrav svému bratrovi Gratovi."
"Tamhle jede Messala.
Ani sám císar se nenese tak majestátne."
"Buh promluvil!
Pryc s Rímany!"
"On to byl!
Videl jsem ho, jak hází tu tašku."
"Ne! Ne, Messalo!
Není to pravda.
Víš, že to není pravda!"
"Zatknete i ty ženy."
"V e jménu matky, jež te povila, Messalo!
Potrestej me dvojnásob, ale je propust!"
"Ó Pane, necht je v hodine tvé odplaty má ruka tou, která ji na nem vykoná!"
Cesta smrti pres žhnoucí pustiny k mori.
Odsouzen k doživotí na galeje.
Tesarská dílna u nazaretské cesty.
Tesar mel syna.
"V odu!
V odu!"
"Taková muka už nesnesu.
Copak Buh opustil Izrael?"
"Vrátily se mi síly, ó Pane, a budu žít, žít abych mohl bojovat za krále, až prijde."
A tak se poprvé
Juda a Mariin syn setkali a rozešli.
Pomstychtivá ruka Ríma se natáhla k Simonidovi.
"Mluv, pse!
Kde jsou ukryté peníze Huru?
Gratus je dostane, i kdyby mel zprerážet všechny kosti v tvém vzpurném tele!"
Potom bylo na cas jméno Huru zapomenuto.
Rímské legie obsadily zemi, Rímské galéry brázdily more.
Vznešené a prekrásné, ale pod jejich krásou, hluboko v srdci každé lodi, strastiplná lidská muka.
"Je mrtvý.
Presto ho stále bicují a bicují a bicují."
Tribun Quintus Arrius, velitel lo? Stva.
"Dobrotiví bohové, už to nesnesu.
Doprejte mi smrt."
"Nemodli se za smrt, ty zbabelce, dokud tví neprátelé žijí.
Modli se za život."
"Galejník, který chce žít.
Jak dlouho již vesluješ?"
"Podle vašich let tri roky. Podle mých tri staletí."
"Co te udržuje naživu?"
"Žiji pro pomstu."
"Promluvils jako Ríman."
"Jsem Žid."
"Piráti!"
"Je jich dvakrát víc než nás!"
"Pripravit k boji!
Zaujmete své pozice!"
"Pripoutejte otroky!"
"Tohoto otroka zbavte okovu.
Má duši svobodného muže."
"Plnou rychlostí, hortatore!
Pohánej své otroky!"
"Rímané!"
"Jsem Golthar, Golthar strašný!
Proc bych se mel bát Ríma?"
"U Dia!
Z Ríma jsem te zajal.
Te Rímu vrátím, po svém!"
Lo? Za lodí útocila na Rímany se smrtícími beranidly.
Rímané bojovali zarputile, ale jakmile padl jeden pirát, objevili se na jeho míste dva další.
"Smrt Arriovi!"
Dva dny nato na zachmureném mori.
"Rímané. Jsi zachránen."
"Jsem poražen a zostuzen.
Nesnesu opovržení svých krajanu."
"V ezmi si tento prsten.
Vykoupí ti svobodu, ale já se te? Smírím se svým osudem."
"Vdecím ti za svuj život.
Nemužu te nechat zemrít."
"Sláva Jupiterovi!
To je Quintus Arrius!
Naše pátrání je u konce."
"Tvuj poslední rozkaz zvrátil bitvu.
Je to naše nejslavnejší vítezství."
"Co bychom meli udelat s tím otrokem?"
"To není žádný otrok, prátelé, ale muj adoptovaný syn.
Ctete jej, jako ctíte me."
Cas plynul, a Arriuv adoptivní syn, jehož sílu a vytrvalost posílily galeje, se stal nejvetším atletem své doby, idolem Ríma.
Ale Rím pranic nevedel o skrytém žalu Ben-Hurove, který dlouho a bezvýsledne pátral po své matce a sestre.
"Urozený Arrie, císar posílá tvému synovi tento dar, za jeho trojnásobné vítezství v závodech vozataju."
"Odpust mi, otce, musím te znovu opustit.
Dnes jsem se dozvedel o tajemném skrblíkovi v Antiochii.
Prý je to Simonides, kdysi služebník Huru."
"Musíš jít tentokrát sám?
V yšlu posly."
"Muj spech nezkrotí žádní posli.
Musím první lodí odplout do Antiochie."
"Nemohu ti nic zakazovat, muj synu.
Pokud musíš, tak jdi. Máš mé požehnání."
Mezitím v bludišti rímských kobek pod Jeruzalémem...
Dve vezenkyne, dlouho zapomenuté svými žalárníky.
V zemi izraelské, nekonecný útlak.
Ale nadeje stále žila.
U rybníku Siloe se šeptalo o zvláštním muži.
"Není to ten prorokovaný král, tenhle Nazaretský.
Vykládá podobenství a kázání."
"Kde je jeho armáda?
Myslíte, že rozpráší Rímany slovy a modlitbami?"
"Nehovorí o válce a bojích, ale o utešování znavených a úleve pro utlacované.
Slyšela jsem ho."
"Poj?
Te ke mne všichni, kterí pracujete a jste obtežkáni, a já vám dám odpocinout."
"Jeho mec je pravda a jeho štít láska.
Nepotrebuje žádná vojska."
Antiochie, Rím východu.
Pestrá, pohanská, proslavená svými hrami.
Na kraji mesta rozbil své stany šejk Ilderim, známý po celém Východe svými ohnivými závodními araby.
"Mel by jezdit s kozami, ne s konmi!"
Zítra jsou závody a on se zabil.
Takový hlupák!"
V srdci mesta byl jeden, s telem zlámaným od rímského mucení, kterého rímské hry pranic nezajímaly obchodník známý jako skrblík Antiochský.
"Ríman, Arrius mladší, si s tebou preje hovorit."
"Prosím vás..."
"Muj otec te nenechá cekat dlouho.
Prosím, posa? Se."
"Jiste se známe.
Nesetkali jsme se už nekdy?"
"Tak snadno zapomenout je ke mne pramáIo uctivé."
"Na tvou tvár bych nikdy nezapomnel.
Jen na cas a místo si nevzpomínám."
"Prý jsi Simonides, bývalý služebník Hurova domu."
"A co je ti po tom?
Co ti dává právo ptát se me?"
"Jsem Juda Ben-Hur!"
"Což nevíš, že ten Ben-Hur zemrel na galejích jako galejník, a že byl posledním z Huru?"
"Jak to myslíš?
Mluv.
Moje matka a sestra?"
"Ženy Hurova rodu jsou mrtvé.
Presvedcily me o tom roky marného pátrání."
"Ne! Ne! To není pravda!
Pokud máš starosti o své bohatství, nech si ho, ale dej mi nadeji!"
"Huruv rod už není."
"Patril mé matce."
"Dala mi ho.
Svýma vlastníma rukama mi ho navlékla na paži.
Milovala jsem ji."
"Navždy jej nos, kvuli ní."
"Muj príteli, kde je ten mladý Arrius, který dnes ráno pristáI s tvou lodí?
Musím jej najít."
"Kéž by se všechna tvá prání dala tak snadno splnit.
Zde je sám mladý Arrius."
"Zítra je velký závod, a já jsem bez jezdce.
Musíš pro me rídit mé araby."
"Ale musíš.
Žádej cokoliv.
Jsem velký šejk Ilderim a mohu ti to splnit.
Pomysli na tu slávu."
"Presvedci ho, príteli muj, nebo me Ríman Messala pokorí pred celou Antiochií."
"Rekl jsi Messala?"
"Budu rídit tvuj vuz!"
"Ne jako Ríman Arrius závodící kvuli sláve, ale jako neznámý jedoucí kvuli pomste."
"Tedy poj?
Cas kvapí, a my toho máme tolik pred sebou!"
"Za tvou víru ve me ti dekuji."
"Proc máš takovou jistotu, otce, že to není Ben-Hur?"
"Ba ne, díte.
Vubec jsem nepochyboval.
On je Ben-Hur."
"Ester, celé ty roky jsem žil ve lži.
Jsem otrok Hurova domu."
"O sebe starost nemám, ale pokud ho uznám, i ty budeš jeho otrokyní."
"Rozhodnutí je na tobe, Ester.
Já ho ucinit nemohu.
Dedicka obchodníka Simonida, nebo Ben-Hurova otrokyne."
Na druhé strane reky, v bohaté rímské ctvrti, prebýval Messala,
Messala nepoznamenaný temi lety.
"Egyptanka Iras te ocekává."
"Musím vás opustit, prátelé.
Povinnost volá a voják musí poslechnout."
"Egypte!
Egypte!
Má duše se topí v tvých ocích.
Dej mi dukaz své lásky."
"Mé srdce je na tvé dlani, Messalo.
Co víc si preješ?"
"Ty, kvetino Nilu, uspeješ, kde ostatní selhali.
Odhal záhadu Ilderimova jezdce.
Chci vedet, zda si na nej dávat pozor."
Po dni výcviku se šejk Ilderim chystá zabavit hosta.
"U trojrohé kozy ranorské, vítám te."
"Dokonce i Egyptanka Iras, kterou všichni muži zbožnují, te vyhledala."
"Trpytivé oci a mlécne bílá tela.
Krása ke zkrocení.
Nevzrušuje te to?"
"Zítra se Messala zalkne prachem z jejich kopyt."
"Premáhá me zvedavost.
Proc závodíš jako Neznámý Žid?
Bojíš se snad jiného jezdce?"
"Dostan se k tem brichatým Rímanum, Sanballate.
Škádli je, provokuj je, urážej je, ale donut je sázet."
"Jsem témer presvedcena, že jsi samotný Apollón.
Povez mi, kdo jsi."
"Pokud budeš v zítrejším závode pomalý tak, jak jsi dnes v lásce, porazí te Messala i se šneky."
"Obchodník Simonides."
"Pricházím, abych odškodnil tvého hosta.
Je to Juda, kníže Hurský, muj pán."
"Neprojevuj svuj vdek mne, ale mé drahé Ester, která mi radila."
"Toto je soupis veškerého tvého majetku.
Jsi nejbohatší clovek na svete."
"Byl jsem otrokem tvého otce, pane Judo."
"Ten Ilderimuv jezdec je podivne sebevedomý, a te? Jsem zjistila jeho jméno.
Je to Juda, kníže Hurský."
"Prestan se hloupe bát.
Ten muž je podvodník.
Juda Ben-Hur je mrtvý už dlouhou radu let."
Následující den.
Zatímco se lid cpe a probíjí do cirku, nekterí se ješte zdržují kvuli sázkám.
"Jaký je kurz na Neznámého Žida, vznešený Messalo?
Šest ku jedné, rozdíl mezi Rímanem a Židem."
"Ty vreštící hlupáku!
Kdo vsadil 10000 zlatých?"
"Neznámý Žid, Messalo.
Mám takový obnos, a víc.
A kurz me nezajímá."
"Chátro galejnická!
Zadupu te do prachu pred ocima celé Antiochie."
"Hola, Rímané!
Už jste nekdy videli Žida rídit vuz?"
"Smetu te, svrhnu te z vozíku, zadupu te do písku.
Závod te bude stát život."
"50000 zlatých.
Vysoká cástka, Messalo.
Je to víc než celé tvoje jmení."
"Zapomínáš, že jsi Ríman a já jen Žid?"
"Prašivý otroku!
U všech pekelných fúrií, proklínám te!"
"Dobrá.
Na život a na smrt.
Pouze jeden odejde z dráhy živý."
Stále pricházejí, celá Antiochie, tisíce a tisíce diváku velkého závodu.
"Najíždíš do me, rímský pse!"
"Ano, a znicím te, Reku, abych srazil toho zatraceného Žida za tebou!"
Plody vítezství.
"Na zdraví, Ben-Hure.
Znicil jsi Messalu a obral jej o jeho bohatství."
"Skutecne jsem se pomstil, ale co z toho?
Má matka i Tirza jsou mrtvy.
Dokáže mi je zlato vrátit nebo rozbít rímské okovy na rukou mého lidu?
Pro co mám žít?"
"Sláva Ilderimovi.
Cas nadešel.
Uvidíš pád Ríše rímské."
"Moudrá slova, ó Baltazare, mudrci egyptský.
A vítej.
Je to pro muj stan velká cest."
"Prináším duležitou zprávu.
Svaté díte Betlémské, za jehož hvezdou jsem šel, dospelo v muže.
Je to slíbený spasitel."
"Konecne král, který osvobodí muj lid."
"Jedine on dokáže zachránit svet od rímského otroctví."
"Ale nesmíme meškat.
Jeho stoupenci musí jednat rychle.
Musíme ho prohlásit za krále!"
"Toto je muj slib.
Na peníze a zemi a život samotný.
Pujdu za ním i na smrt!"
"Okamžite opustím Antiochii, abych mu shromáždil armádu!"
"Slyš, Simonide:
Vše, co vlastním, králi."
"Miluji te víc než svuj život.
Ale dokud král nedosáhne svého, nesmím o tobe snít."
"Buh te opatruj, dokud se znovu nesejdeme."
"A já na tebe budu cekat, Judo, až do konce života samého."
"Kdo z vás je bez hríchu, at po ní první hodí kamenem."
Mezi skromnými rybári od Galilejského more shromáždil Ben-Hur svou první legii.
V Ilderimove pouštním kraji druhou legii.
Když nazítrí veliký zástup lidí, kterí prišli na svátek, uslyšel, že Ježíš prichází do Jeruzaléma, vzali palmové vetve a vyšli mu naproti.
Nový prokurátor, Pilát Pontský, prišel do Jeruzaléma, a jako první úkon narídil propuštení všech veznu, jejichž zlociny nebyly doložené.
"Necisté! Necisté!"
"Malomocné!"
"Slyšte, do úsvitu bu? Te za branami mesta, v Údolí malomocných."
"Malomocní!
Malomocní!"
Když pak nastal vecer, byl za stolem s dvanácti.
"Dávám vám nové prikázání, abyste se navzájem milovali."
A v tutéž hodinu se Ben-Hur, vycerpaný a znavený z cest, vrátil do mesta svých predku.
"Okamžite získej zprávy o Nazaretském od jeho stoupencu.
Já pojedu do domu svého otce cekat na Simonida."
"Matko."
"Ani hlásku.
On patrí mezi živé, my mezi mrtvé!"
"Na celém svete mám už jen tebe, milovaná."
"Zatknuli krále!
Dav hucí.
Jedine legie ho mohou zachránit!"
"Ó Judo!
Ó muj synu!
Videla jsem te ve svém živote naposledy!"
"Zpátky!
Zpátky!
Nepribližuj se.
Necisté!
Necisté!"
"Ale vaše hlasy poznávám.
Tirzo."
"Netruchli za nás, Ester, ale zachovej naše tajemství.
Kdyby to Juda vedel, znicilo by mu to život."
"Pokud ho miluješ, slib to."
Svázali ho tedy, odvedli ho k vladari,
Pilátovi Pontskému, a vydali mu ho.
V ulicích sílil nepokoj ruznorodých davu.
"To není žádný král!
Kde má purpur?
Kde má korunu?"
"Ale já vím, že je to král, spasitel slíbený Jehovou.
Sama jsem videla, jak uzdravuje nemocné a krísí mrtvé."
"Myslíš, že dokáže vylécit kohokoliv?"
"Kohokoliv, milá Ester, kdo v nej verí.
Ale musíš mít víru."
Do Údolí malomocných, riskujíc vše, s nadejí zrozenou ze zoufalství.
"Ne, musíš jít!
Muže te zachránit!
Celý Jeruzalém si vypráví o jeho zázracích!"
"Dokonce dokázal vzkrísit i mrtvé."
A tak Pilát vydal Ježíše davu.
Cítal tisíce hlav:
Rímané, Židé, Rekové, Arabové,
Syrané, Východnané.
zdálo se, že ho na té tragické ceste doprovázel celý svet.
"Ó králi, blíží se dve legie bojovníku!
Každá rána do tebe bude pomstena tisícinásobne!"
Tehdy k nemu zaznel hlas:
"Mé království není z tohoto sveta.
Schovej svuj mec, nebot syn cloveka neprišel lidské duše zahubit, ale spasit."
"Pane, mé díte zemrelo.
Vrat mi ho."
"Malomocné!
Malomocné!"
"Pane, smiluj se nad námi.
Veríme."
A když si delili jeho šaty, házeli o ne los.
"Otce, odpust jim, vždyt nevedí, co ciní."
Tehdy nastala po celé zemi tma až do deváté hodiny.
A zeme se otrásla.
A na pláních Judeje postupovaly dve mocné legie.
"Náš král je mrtev!"
"Žádal nás, abychom zachovali mír, odpustili našim neprátelum, milovali jeden druhého..."
"...a modlili se."
ŽALMY
Plác muže trvati celou noc, ale radost jej ránem následuje.
"Není mrtev."
"Bude žít navždy v srdcích lidí."
Titulky: SDI Media Group [CZECH]
SVĚTLA VELKOMĚSTA
"Občanům našeho města "věnujeme tento pomník 'Mír a blahobyť."
Odpoledne
"Sebral jste ji, pane?"
"Pane, zapomněl jste na drobné."
Večer
"Babička."
V noci
"Zítra budou ptáci zpívat."
"Buďte statečný!
Hlavu vzhůru!"
"Ne, teď se vším skoncuji!"
"Jsem vyléčen!
Jste můj přítel na celý život."
"Pojďme se domů ohřát."
"Nějaké zprávy?"
"Vaše paní si nechala poslat svá zavazadla, pane."
"Dobře!"
"Ne, já budu žít!"
"Jamesi - připravte Rolls-Royce.
Jedeme ozářit město!"
Brzy ráno, návrat domů
"Buďte opatrný, když řídíte."
"Já že řídím?"
"Váš vůz se mi moc líbí."
"Nechte si ho, je váš."
"Kde je můj přítel?"
"Ať jde dál, je mým hostem!"
"Nakupme nějaké květiny."
"Tady máte deset dolarů."
"Nemám drobné, pane."
"Dejte to dovnitř.
"Děkuji za vaši laskavost, pane."
"Mohu vás někdy znovu vidět?"
"Kdykoli si budete přát, pane."
Střízlivý, probudil se jiný muž.
"Pro nikoho nejsem doma!"
"Ať je to kdokoli, zbavte se ho!"
"...a potom mě zavezl domů jeho vozem."
"To musí být bohatý."
"Jistě, ale on je víc než jen bohatý."
Odpoledne
"Příteli!"
"Pojď ke mně domů.
Večírek
Nazítří ráno
DO EVROPY
"Musím se nalodit v poledne, pospěšte si!"
"Má horečku. Potřebuje péči."
Rozhodl se pomoci mladé dívce a našel si práci.
Paní, dlužíte nám nájem ve výši 22 dolarů. Pokud nebude zítra zaplacen, byt vám bude odebrán.
"Matinko, on má dnes přijít."
"Matinko, děje se něco?"
"Přála bych si, abyste se seznámili.
"Nikdy tady nejste, když přijde."
"Neviděl jsi mýdlo?"
"Vrať se včas!"
Být za gentlemana v nepřítomnosti milionáře bylo obtížné. Ale dělal, co nejlepšího mohl.
Vídeňský lékař léčí slepotu. Sjíždí se k němu celý svět. Chudé operuje zdarma.
"Úžasné! Budu vás moci spatřit!"
"Pro mě?
"Z toho si nic nedělejte."
"Zítra brzy ráno to zaplatím."
Později
"To je naposled, co jdeš pozdě!"
VCHOD PRO BOXERY
"Vypadni!"
"Chceš si vydělat snadně peníze?"
V noci
"Nezapomeň, rozdělíme se půl na půl."
"A slíbil si, že mě to nebude bolet."
"Buď opatrný šéf nás může slyšet."
Pro Eddie Masona, Arena v Main street
Opusť ihned město, jdou po tobě, Jim.
"Musím zdrhnout, šéfe!"
"Chceš si zaboxovat?" "50 dolarů pro vítěze".
"Budeš boxovat s ním."
"To je moje zaječí tlapka pro štěstí."
"Domluvme se a rozdělíme se půl na půl."
"Vítěz bere všechno!"
Stále doufal, že přinese dívce peníze a toulal se městem.
Návrat z Evropy
"Neměj o tu dívku strach." "Já se o ní postarám."
"Tisíc dolarů bude stačit?"
"Policie!
Pomoc!"
"Byl okraden.
Prohledejte tohoto muže!"
"Kde jste vzal ty peníze?"
"Řekněte jim, že jste mi je dal."
"Kdo je ten muž?"
"Tohle je na nájem."
"A tohle pro vaše oči."
"Teď už musím jít."
"Jak vám mohu poděkovat?"
"Nejdete moc daleko?"
"Na nějaký čas."
"Ale vrátíte se!"
Podzim
"Chtěl bych poslat nějaké květiny."
"Co se děje, dítě moje?"
"Nic, jen jsem myslela na okamžik, že se vrátil."
"Mám obdivovatele."
"Vy?"
"Vy teď můžete vidět?"
"Ano, teď můžu vidět."
K O N E C Překlad:
CHARLIE CHAPLIN MODERNÍ DOBA
"Moderní doba." Příběh o průmyslu, o osobní podnikavosti, a tažení lidstva v touze po štěstí.
Sekce 5, rychleji, 401!
Pozor mistře, problém na pásu 5, zkontrolovat utahování matic.
Matice neutažena na pásu 5, pozor mistře.
Hej, sekce 5, rychleji, 407!
Přestávka na odlehčení.
Přestávka na odlehčení.
Přestaň postávat.
vrať se k práci! Honem!
Dobrý den, přátelé.
Tato nahrávka byla zhotovena společností Sales Talk Transcription.
Posloucháte mechanického prodavače. S potěšením vám představuji pana J.
Willacomba Bellowse, vynálezce Bellowsova Krmícího Stroje, praktického zařízení, které automaticky nakrmí vaše zaměstnance v práci.
Konec s přestávkou na oběd. Předhoňte konkurenci.
Bellowsův Krmící Stroj odstraní hodinu na oběd, zvýší výrobu a sníží náklady.
Dovolte uvést některé z vlastností tohoto úžasného stroje:
Krásný proudnicový aerodynamický tvar, hladký tichý chod zajištěný kuličkovými ložisky.
Dovolte nám seznámit vás s automatickým polévkovým talířem s foukačem stlačeného vzduchu.
Není potřeba dýchat, žádná energie není potřeba pro ochlazení polévky.
Všimněte si revolverového talíře s automatickým podavačem pokrmu.
Podívejte se na předlohový dvoukloubový akční držák kukuřice, se synchronní převodovkou, umožňující změnit převod pouhým dotykem spičkou jazyka.
Dále je zde hydrokompresní sterilizovaný osoušeč úst.
Stupeň ovládání zajišťuje ochranu předku košile před znečištěním.
Bellowsova Krmícího Stroje. Dovolte nám předvedení s dělníkem.
Ukázka bude výmluvnější než slova.
Pamatujte, chcete-li předhonit konkurenci, nemůžete přehlédnout důležitost Bellowsova Krmícího Stroje.
Oběd.
"Začneme znovu od polévky."
"To není dobré, je to nepraktické."
A čas kráčí dál až do pozdního odpoledne.
Co nejrychleji.
"Zbláznil se!"
Vyléčen z nervového zhroucení, ale bez práce, odchází z nemocnice, aby začal nový život.
"Berte věci lehce a vyvarujte se vzrušení."
ZAVŘENO
"Tak ty jsi ten vůdce."
Tulačka - dítě přístavu, která nechce hladovět.
Její mladší sestry - bez matky.
Otec - jeden z nezaměstnaných.
Považován za komunistického vůdce, naše nevinná oběť slábne ve vězení.
Hledá se "bílý prášek".
Zatím jsou venku potíže s nezaměstnanými.
O sirotky se postará stát.
"Odveďte je."
"Kde je tamta holka?"
Šťastný ve své pohodlné cele.
STÁVKY A NEPOKOJE!
Milost byla udělena vězni, který zmařil pokus o útěk z vězení.
Šerif Couler dnes oznámí vězni tuto dobrou zprávu.
"Přiveďte sem číslo 7!"
Pastor s chotí na pravidelné týdenní návštěvě.
Bolí vás žaludek? Nezapomeňte vyzkoušet...
"Tak, a jste na svobodě."
"Nemohu zůstat trochu déle?"
"Jsem tady tak šťastný."
"Tento dopis vám pomůže získat práci." "Dělejte dobrotu."
Tomu, koho se týká.
Majitel dopisu je pravdomluvný a poctivý muž.
Bude vám vděčný za jakoukoliv práci.
S veškerou úctou, šerif.
"Najdi mi takovýhle klín."
Rozhodnutý vrátit se zpátky do vězení.
Opuštěná a hladová.
"Ukradla bochník chleba."
"To nebyla ona - to jsem byl já."
"Byla to ta holka - ne on."
"Vzpomínáte si na mne - a ten chleba?"
"Teď máte šanci utéct!"
"Kde bydlíte?"
"Nikde - kdekoliv."
"Umíte si nás představit v takovémhle malém domku?"
"Dokážu to!
Budeme mít domek, i kdybych měl pracovat."
V obchodním domě došlo k nehodě.
"Noční hlídač si zlomil nohu."
"Dejte mu to místo a ukažte mu, co má dělat."
4. patro
- Hračky.
"Podívejte se!
Umím to se zavřenýma očima!"
5. patro
- Ložnice.
"Musím si odpíchnout na píchačkách."
"Teď spěte, probudím vás než ráno otevřou."
"Nehýbej se!"
Big Bill poznal parťáka z ocelárny.
"Nejsme zloději, máme hlad."
Nazítří ráno.
O deset dní později.
"Mám pro vás překvapení.
Našla jsem domek."
"To je úplný ráj."
"Samozřejmě, není to žádný Buckinghamský palác."
TOVÁRNY ZNOVU OTEVŘENY!
Dnes ráno se začíná znovu pracovat v Jetson Mills
"Konečně práce!"
"Teď budeme mít opravdový domek!"
Mechanik a jeho nový asistent mají opravit dlouho zahálející stroje.
"Moje rodinné dědictví je zničeno!"
"Dej mi to z cesty!"
"Pomoz mi odsud!"
"Zatáhni za tu páku!"
"Dostaň mě odsud!"
"Přines můj oběd!"
"Kde je tvůj šéf?"
"Vem si kabát. Stávkujeme."
O týden později.
"Ta by se nám hodila v kavárně."
O týden později.
"Mám pro vás práci."
"Umíš roznášet?"
"Umíš zpívat?"
"Dobrá, zkusím to s tebou."
HLEDÁ SE PRO Tuláctví
Vyhýbá se úředníkům pro nezletilé
Toho večera.
"Už čekám hodinu na pečenou kachnu."
"Doufám, že umíš zpívat."
"Zkusme si tvoji písničku."
"Zapomněl jsem slova."
"Napíšu ti je na manžetu."
Hezká dívka a veselý starší muž koketovali na bulváru byl starý a tlustý, ale jeho diamantový prsten upoutal její pohled...
"Zpívej!
Nestarej se o slova."
"Skvělé!
Dám vám plný úvazek."
Na úsvitu.
"K čemu to všechno je?"
Naděje umírá poslední."
"My se z toho dostaneme!"
Titulky: - TITRA FILM
Jak se máte?
Jmenuji se Deems Taylor a je mou milou povinností přivítat vás zde jménem Walta Disneyho, Leopolda Stokowskiho a všech ostatních umělců a hudebníků, jejichž nadání vděčíme za vznik této nové formy zábavy - pořadu Fantazii.
To, co uvidíte, jsou návrhy, obrazy a příběhy, které vznikly v myslích a fantazii skupiny umělců pod vlivem hudby.
Jinými slovy nepůjde v tomto případě o interpretace vycvičených hudebníků. Což si myslím, je jedině dobře.
V tomto programu jsou tři druhy hudby.
Za prvé je to hudba, která nese konkrétní příběh.
Pak je tu hudba, která sice nemá děj, ale popisuje řadu méně či více konkrétních obrazů.
A tou poslední je hudba, která existuje jen kvůli sobě samé.
Úvodní kousek našeho programu Fantazie,
Tokáta a fuga, patří do té třetí skupiny, kterou nazýváme absolutní hudba.
Samotný název skladby je pouhým popisem její formy.
Na obrazovce se budou zobrazovat různé abstraktní výjevy, jež by se mohly objevovat ve vašich myslích, kdybyste této hudbě naslouchali v koncertním sále.
Zpočátku si do určité míry uvědomujete orchestr. Proto v úvodu uvidíte obrazy připomínající dirigenta a hudebníky.
Pak začne mít vaše představivost pod vlivem hudby další nápady.
Může jít například jen o množství barev. Nebo všelijaké mraky, rozlehlé krajiny nejasné stíny nebo geometrické objekty létající vzduchem.
A nyní již tedy Tokáta a fuga d-moll od Johanna Sebastiana Bacha, ztvárněná v obrazech Walta Disneyho a jeho společníků, v podání Filadelfského orchestru a jeho dirigenta, Leopolda Stokowskiho.
Je zvláštní, jak se může umělec ve svém vlastním díle mýlit.
Je známo, že Čajkovský přímo nenáviděl svou suitu z Louskáčku, která patří mezi jeho nejpopulárnější díla.
Je ze série tanců z nezkráceného baletu s názvem Louskáček, který složil pro operu v Petrohradu.
Nemělo to moc velký úspěch a dnes se neuvádí, ale jsem si jistý, že jakmile tuto Suitu uslyšíte, hned ji poznáte.
Na obrazovce však neuvidíte žádné louskáčky.
Louskáček je opravdu jen v názvu.
A nyní uslyšíme dílo, které vypráví velmi konkrétní příběh.
V tomto případě vlastně nejprve vznikl příběh, k němuž složil skladatel hudbu.
Je to velmi starý příběh, je starý téměř 2000 let. Je to legenda o čaroději, který měl učně.
Byl to bystrý mladík s velkým zájmem o řemeslo.
Vlastně byl až trochu příliš bystrý, protože začal zkoušet ta nejsložitější kouzla svého pána, aniž by se je naučil ovládat.
Jednoho dne mu například jeho pán řekl, aby odnesl vodu do kotle, a on dostal skvělý nápad nechat oživnout koště, aby odneslo vodu za něj.
Zdálo se, že to funguje.
Bohužel však zapomněl kouzelné zaříkadlo, které by následně koště zastavilo v nošení vody, a on zjistil, že začal něco, co nedokáže dokončit.
Pane Stokowski.
Pane Stokowski.
Gratuluji vám, pane.
Já gratuluji tobě, Mickey.
Páni, díky.
Tak zatím. Mějte se!
Na shledanou.
Když psal Igor Stravinský balet Svěcení jara...
Opakuji, když psal Igor Stravinský balet Svěcení jara, jeho záměr byl, jeho vlastními slovy, "popsat primitivní život."
A tak ho Walt Disney a jeho umělci vzali za slovo.
Namísto baletu v jeho originální podobě - sérii kmenových tanců, to pojali jako živý obraz, jako příběh růstu života na Zemi.
Ten příběh, jak ho uvidíte, není výplodem ničí fantazie.
Je to naprosto přesná reprodukce pohledu vědy na prvních pár miliard let existence naší planety.
Věda, nikoliv umění, je autorem scénáře těchto výjevů.
Z pohledu vědy tu nejprve žily jednobuněčné organismy, drobné bílé nebo zelené hrudky ničeho zajímavého, žijící pod vodou.
Jak šel čas, začaly se oceány hemžit všelijakými mořskými živočichy.
Až nakonec, asi o miliardu let později, se jistá ryba s většími ambicemi než ty ostatní dostala na pevninu a stala se prvním obojživelníkem.
A pak, o několik set milionů let později, nastal další zvrat a vznikli dinosauři.
Slovo "dinosaurus" pochází z řeckého slova, které znamená "strašný ještěr." A těmi dozajista byli.
Byli různých tvarů a velikostí, od malých plazících se příšerek o velikosti kuřete až po stotunové obry.
Nebyli zrovna nejchytřejší. I ten největší z nich měl mozek pouhého holuba.
Žili ve vzduchu a ve vodě, stejně jako na zemi.
Většinou byli vegetariáni, vcelku přátelští a nebyl problém s nimi vyjít.
Přesto mezi nimi byli surovci a gangsteři.
Nejhorším z nich byl surovec s názvem Tyrannosaurus rex. Byl to snad ten nejhorší zabiják, co kdy chodil po Zemi.
Asi 200 milionů let byli dinosauři pány tvorstva.
Až jednou... Nevíme přesně, jak se to stalo.
Podle některých vědců se svět díky velkému suchu a zemětřesením proměnil v obří prachovou kouli.
V každém případě dinosauři vymřeli. A to je konec našeho příběhu.
Jeho začátek je v dobách dávno minulých, když na Zemi nebyl ještě život.
Jen oblaka páry, bublající moře a vybuchující sopky.
Nyní si představte sami sebe ve vesmíru před miliardami a miliardami let, jak shlížíte dolů na tuto malou sužovanou planetu, ubíhající prázdným mořem prázdnoty.
A nyní následuje 15minutová přestávka.
Než se pustíme do druhé poloviny programu, rád bych vám někoho představil. Někoho, kdo je pro Fantazii velice důležitý.
Je velmi nesmělá a skromná.
Jednoho dne jsem na ni narazil ve studiu Disney.
A tehdy jsem si uvědomil, že není jen nepostradatelným členem organizace, ale i osobností obrazovky, jejíhož potenciálu si zatím nikdo nevšiml.
Proto mám velkou radost, že vám mohu představit zvukovou stopu. Výborně.
Tak pojď.
To je dobré.
Nebuď tak plachá.
To je ono, hlasová stopo!
Jak jsem ji sledoval, zjistil jsem, že každý krásný zvuk také vytváří stejně krásný obraz.
Podívejte.
Mohla by zvuková stopa udělat nějaký zvuk, prosím?
Do toho, nebuď nervózní.
No tak. Jakýkoliv zvuk.
Tohle jsem zrovna na mysli neměl.
Co kdybychom slyšeli a viděli harfu?
A teď jeden ze smyčců, třeba housle.
A teď... jeden z dřevěných dechových nástrojů, flétnu.
Moc hezké.
A teď nějaký žesťový nástroj, trumpetu.
Výborně.
A teď něco hlubšího, třeba fagot.
Jen dál. Jen dál. Koukej to dokončit, ano?
Abychom to měli kompletní, hádám, že nás čekají bicí. Začneme bubnem.
Díky, kamaráde.
Beethovenova šestá symfonie, jež nazval Pastorální, je jednou mála z jeho děl, která vyprávějí něco jako konkrétní příběh.
Byl milovníkem přírody a v této symfonii popisuje den na venkově.
Samozřejmě, že Beethoven popisoval tu část venkova, kterou sám důvěrně znal.
Ale jeho hudba je daleko univerzálnější, a tak Walt Disney dopřál Pastorální symfonii mytologickou scenérii.
Tou scenérii je hora Olymp, příbytek všech bohů.
A zde se setkáme s řadou úžasných tvorů z polí a lesů, s jednorožci, fauny, s létajícím koněm Pegasem a celou jeho rodinou kentaurů, což jsou zvláštní bytosti - napůl lidé a napůl koně. A také s jejich přítelkyněmi, kentauřicemi.
Později se setkáme se starým známým, Bakchusem, bohem vína a nespoutaného veselí. Večírek však přeruší bouře.
Pak uvidíme Vulkána, kterak vyrábí blesky a posílá je králi všech bohů, Diovi, který s nimi hraje šipky.
Když bouře přejde, uvidíme Iris, bohyni duhy. A Apolóna, jak žene vůz napříč oblohou.
A pak Morfea, boha spánku, jenž vše zahalí svým pláštěm noci, zatímco Diana, používaje nový měsíc jako luk, vystřelí ohnivý šíp, čímž se na obloze rozzáří hvězdy.
Nyní nás čeká jeden z nejslavnějších a nejpopulárnějších baletů vůbec,
Tanec hodin z Ponchielliho opery La Gioconda.
Jde o živý obraz hodin dne.
První skupina tanečníků v kostýmech naznačuje delikátní světlo svítání.
Poté následuje druhá skupina, reprezentující zářící světlo pravého poledne.
S jejich odchodem přichází třetí skupina v kostýmech vyjadřujících delikátní tóny podvečera.
A poslední skupina, celá v černém, představuje pochmurnou barvu noci.
Znenadání orchestr vzplane v úžasném finále, ve kterém hodiny temna střídají hodiny světla.
Vše se odehrává ve velkém sále se zahradou v pozadí, v paláci vévody Alvise, šlechtice z Benátek.
Posledním kouskem v našem programu Fantazie je kombinace svou hudebních děl tak rozdílných provedením i náladou, že si navzájem dávají skvěle vyniknout.
Tím prvním dílem je Noc na Lysé hoře od jednoho z největších ruských skladatelů, Modesta Musorgského.
Tím druhým je světoznámé Ave Maria Franze Schuberta.
Po hudební i dramatické stránce tu máme obraz boje mezi světským a duchovním světem.
Lysá hora je podle legend místem, kde se shromažďuje Satan a jeho stoupenci.
Zde se o Valpuržině noci, což je něco jako nás Halloween, shromažďují bytosti zla, aby uctili svého pána.
Začarováni zde fanaticky tančí, dokud svítání a zvuk kostelních zvonů nezaženou toto pekelné vojsko zpátky do temnoty.
Potom uslyšíme Ave Maria nesoucí poselství vítězství naděje a života nad beznadějí a smrtí.
Po vypuknutí druhé světové války mnoho očí v uvězněné Evropě vzhlíželo v zoufalství a naději ke svobodě Ameriky.
Lisabon se stal největším přístavem pro nalod'ování.
Ale ne všichni se dostali do Lisabonu přímo.
A tak vyrazil proud uprchlíků.
Z Paříže do Marseilles.
Přes Středozemní moře do Oranu.
Potom vlakem, autem nebo pěšky po pobřeží Afriky do Casablanky, ve francouzském Maroku.
Zde mohou ti šťastní, s pomocí peněz, známostí nebo štěstí získat povolení vycestovat a pak rychle do Lisabonu.
A z Lisabonu do Nového světa.
Ostatní však čekají v Casablance.
A čekají a čekají a čekají.
"Všem důstojníkům.
Dva němečtí kurýři s důležitými dokumenty byli zavražděni ve vlaku z Oranu.
Vrahové, spolu s komplici míří do Casablanky.
Prověřte všechny podezřelé osoby a hledejte ukradené dokumenty.
Důležité."
Vaše doklady.
Nemám je u sebe.
V tom případě musíte jít s námi.
Možná, že jsem...
Tady jsou.
Jsou tři týdny prošlé.
Musíte jít s námi.
Stůjte!
-Co se děje?
-Nevím, drahá.
Promiňte.
Vy jste to neslyšeli?
Něco jsme zaslechli, ale nerozumíme.
V poušti byli nalezeni dva zavraždění němečtí kurýři.
To je obvyklý zátah na uprchlíky, liberály a děvčata pro pana Renaulta, policejního prefekta.
S těmi uprchlíky přišla do Casablanky spodina Evropy.
Někteří čekají na cestovní povolení roky.
Prosím vás, pane. Dávejte na sebe pozor.
Tohle místo je plné vydřiduchů.
Jsou všude.
Všude.
-Děkuji mnohokrát.
-Nemáte zač.
Zábavný chlapík.
Pane vrchní.
-To je hloupé.
-Copak, drahý?
Nechal jsem si v hotelu peněženku.
Možná už zítra budeme v letadle.
Rickova americká kavárna
Vítejte, majore Strassere.
Děkuji.
Kapitán Renault, policejní prefekt.
Neokupovaná Francie vás vítá.
Moc mě těší.
Můj zástupce, poručík Casselle.
-Kapitán Tonelli, italské úřady...
-To je od vás laskavé.
V Casablance je asi trochu moc horko.
My, Němci si musíme zvykat na podnebí od Ruska po Saharu.
-Ale vy asi nemyslíte počasí.
-Co jiného?
Jak daleko jste s těmi vraždami?
Moji lidé zatkli dvakrát více podezřelých než obvykle.
-Ale víme, kdo je vrah.
-Dobře.
Byl zatčen?
Dnes večer bude u Ricka.
Všichni chodí k Rickovi.
Už jsem o té kavárně slyšel.
A o panu Rickovi také.
Čekat, čekat, čekat.
Nikdy se odtud nedostanu.
Zemřu v Casablance.
Nemohl byste dát trochu víc, prosím?
Je mi líto, ale diamanty se špatně prodávají.
Všude samé diamanty.
Dva tisíce čtyři sta.
Dobře.
Nákladní auta čekají.
Muži čekají.
Všechno...
Rybářská lod' Santiago.
Odplouvá zítra v jednu v noci z přístavu.
Děkuji.
Přineste 15 000 franků v hotovosti.
Nezapomeňte, v hotovosti.
Na zdraví.
-Otevři, Abdule.
-Ano, pane profesore.
-Pane vrchní?
-Ano, madam?
Požádejte Ricka, aby se s námi napil.
On se zákazníky nikdy nepije.
Ještě jsem to neviděl.
Proč jsou majitelé barů snobové?
Řekněte mu, že řídím druhou největší banku v Amsterdamu.
Druhou největší?
To na něj neudělá dojem.
Největší bankéř z Amsterdamu tady dělá cukráře.
To se máme na co těšit.
A jeho otec poslíčka.
Dobré!
Promiňte.
Je mi líto.
To je soukromá část.
Kdo si myslíte, že...
Já vím, že se tam hraje!
Raději mě tam pusťte!
Co se tu děje?
Byl jsem ve všech hernách od Honolulu po Berlín.
Jestli mě tam nepustíte, uděláte velkou chybu.
Promiňte, prosím.
Ahoj, Ricku.
Vaše peníze jsou dobré u baru.
Prosím?
Víte, kdo jsem?
Vím.
Do baru vás naštěstí pustí.
To je skandál!
Budu si stěžovat úřadům!
Když tě člověk pozoruje, řekl by, že to děláš celý život.
-Proč myslíš, že nedělám?
-Nevím.
-Ale když ses tu objevil, myslel jsem...
-Co sis myslel?
Jaké mám vlastně právo si něco myslet?
Smím?
To s těmi německými kurýry je zlé.
Měli štěstí.
Jsi strašně cynický.
Odpusť, že to říkám.
Odpouštím ti.
Nedáš si se mnou skleničku?
Zapomněl jsem, že nepiješ s...
Ještě jednu, prosím.
Ty mnou opovrhuješ, vid'?
Ano, pokud na tebe vůbec myslím.
Ale proč?
Nelíbí se ti moje obchody, že?
Ale pomysli na ty ubohé uprchlíky, co by tu beze mě shnili.
Není to tak špatné.
Vlastními silami jim opatřuji cestovní povolení.
Ale za jakou cenu, Ugarte.
Za peníze.
Pomysli na ty chudáky, co nemají na Renaultovu cenu.
U mě to mají za polovic.
Proto přeci nejsem parazit.
Paraziti mi nevadí, ale nemám rád ty se slevou.
Po dnešku, s celým tím kšeftem skončím.
A konečně opustím Casablanku.
Koho jsi pro to povolení podplatil?
Renaulta nebo sebe?
Sebe.
Mám mnohem přijatelnější ceny.
Podívej, Ricku.
Víš, co to je?
Něco, co jsi ani ty nikdy neviděl.
Tranzitní doklady podepsané de Gaullem.
Nelze je zrušit.
Ani zpochybnit.
Okamžik.
Dnes večer je prodám za víc než se i mně kdy snilo.
A pak, addio, Casablanko.
Mám tu spoustu přátel, ale protože ty mnou opovrhuješ jsi jediný, komu věřím.
Můžeš mi je schovat?
-Na jak dlouho?
-Na hodinu. Možná trochu déle.
Nechci je tu přes noc.
Toho se neboj.
Prosím, schovej mi je.
Děkuji.
Věděl jsem, že ti můžu věřit.
Pane vrchní, čekám společnost.
Kdyby se po mně někdo ptal, tak přijdu hned.
Ricku doufám, že jsem na tebe udělal trochu dojem.
Podělím se o své štěstí s tvou ruletou.
Počkej.
Říká se, že ti němečtí kurýři vezli tranzitní doklady.
Také jsem to slyšel.
-Chudáci.
-Máš pravdu, Ugarte.
Udělal jsi na mě trochu lepší dojem.
-Nazdar, Ricku.
-Bud'te zdráv, Ferrari.
Co Modrý papoušek?
-Vynáší, ale koupím vaši kavárnu.
-Není na prodej.
-Ještě jste neslyšel nabídku.
-Není na prodej za žádnou cenu.
-Kolik chcete za Sama?
-Lidi nekupuji ani neprodávám.
To je v Casablance nejžádanější zboží.
Jenom na uprchlících bychom spolu mohli vydělat majlant.
Co kdyby se každý staral o své obchody?
Třeba Sam touží po změně.
Zeptejme se ho.
Kdy už si uvědomíte, že v tomto světě není izolacionismus praktický?
Ferrari chce, abys dělal u Modrého papouška.
Mně se tady líbí.
-Bude ti platit dvakrát tolik.
-Ale já nemám čas na utrácení peněz.
Je mi líto.
Z šéfových soukromých zásob.
Protože tě miluju, Yvonne.
Sklapni.
Dobře.
K vůli tobě sklapnu.
Protože tě miluju, Yvonne.
Pane Ricku.
Nějaký Němec platil tímhle šekem.
Je to v pořádku?
Kde jsi byl včera v noci?
To už je dávno, nepamatuji se.
-Přijdeš večer?
-Tak dopředu si plány nedělám.
Nalej mi ještě.
-Už má dost.
-Neposlouchej ho a nalej mi.
Yvonne, tebe miluju, ale on mě platí.
-Už mě nebaví...
-Sašo, zavolej taxi.
-Kabát ti vyzvedneme.
-Nesahej na mě!
Pojedeš domů.
Trochu moc jsi pila.
Taxi!
Co děláš? Nestrkej do mě!
Že já se do tebe zamilovala!
-Doprav ji domů.
-Ano, šéfe.
Hned se vrať.
Ano, šéfe.
-Ahoj, Ricku.
-Ahoj, Louisi.
Jak marnotratné, odhodit takovou ženu.
Jednou možná budou vzácné.
Asi Yvonne navštívím.
Třeba jí pomůžu překonat zklamání.
Když jde o ženy, jste opravdový demokrat.
Ten by dobyl Itálii vítězství.
Letadlo do Lisabonu.
Chtěl byste v něm být?
Proč?
Co je v Lisabonu?
Letadlo do Ameriky.
Přemýšlel jsem, proč se nevrátíte do Ameriky.
Zmizel jste s církevními fondy?
Utekl jste se senátorovou ženou?
Mohl jste někoho zabít.
To zní romanticky.
Od všeho něco.
Co vás přivedlo do Casablanky?
Zdraví.
Přijel jsem kvůli pramenům.
Prameny?
Jaké prameny?
Jsme v poušti.
To mi neřekli.
Promiňte, Ricku.
Nějaký pán vyhrál 20 000 franků a pokladník potřebuje peníze.
-Vyzvednu je ze sejfu.
-Jsem tak rozčilený...
Zapomeňte na to, Emile.
To se stává.
Je mi to líto.
Čeká vás zážitek.
Zatčení ve vaší kavárně.
-Zase?
-To není obyčejné zatčení.
Jde o vraha.
Nepokoušejte se ho varovat.
Nemůže nám uniknout.
-Krk neriskuji pro nikoho.
-Chytrá politika.
Mohli jsme ho zatknout u Modrého papouška.
Ale z úcty k vám, to uspořádáme tady.
Pobaví to vaše hosty.
Máme tu zábavy dost.
Dnes budeme mít důležitého hosta.
Majora Strassera z Říše.
Chceme, aby viděl to zatčení. Jako ukázku našich schopností.
Aha.
Co tady Strasser dělá?
Nepřijel přci shlédnout ukázku vašich schopností?
-Nejspíš ne.
-Tady máte.
-Už se to nestane.
-To nic.
Vy máte něco na srdci.
Proč to nevyklopíte?
Jak jste všímavý.
Chci vám dát malou radu.
Ano?
-Dáte si brandy?
-Děkuji.
Ve vaší kavárně se prodávají cestovní povolení, ale vy je neprodáváte.
Proto jsme vám to tu nezavřeli.
Já myslel, že proto, že vyhráváte v ruletě.
To je další důvod.
Přijel sem jeden člověk, který chce do Ameriky.
Za obstarání povolení nabídne úplné bohatství.
-Jak se jmenuje?
-Viktor Laszlo.
Viktor Laszlo?
Poprvé na vás něco zapůsobilo.
Ten muž zapůsobil na půlku světa.
Musím mu zabránit, aby zapůsobil i na tu druhou.
Laszlo nesmí odjet do Ameriky.
Musí zůstat v Casablance.
Jsem zvědav, jak to zvládne.
Zvládne co?
Útěk.
-Ale právě jsem vám řekl...
-Nechte toho.
Uprchl z koncentračního tábora.
Nacisté ho honí po celé Evropě.
Tady hon končí.
-O dvacet tisíc franků, že ne.
-Myslíte to vážně?
Chci zpátky 20 tisíc, co jsem ted' vydal.
Jděte na deset.
Jsem chudý, úplatný úředník.
-Dobře.
-Platí.
Ať je sebechytřejší, stejně potřebuje povolení.
Vlastně dvě.
-Proč dvě?
-Cestuje s dámou.
-Vezme si jedno.
-Pochybuji.
Viděl jsem ji.
Když ji neopustil v Marseilles nebo v Oranu v Casablance ji nenechá.
Třeba není tak romantický jako vy.
To nevadí.
Pro něj výjezdní povolení neexistuje.
Podle čeho jste usoudil, že bych Laszlovi pomohl v útěku?
Protože cítím, že pod cynickou skořápkou jste sentimentální člověk.
Klidně se smějte.
Znám vaše záznamy.
Zmíním se jen o dvou věcech.
V roce 1935 jste vozil pušky do Etiopie.
V roce 1936 jste bojoval ve Španělsku na straně vlády.
A byl jsem vždy dobře placen.
Vítězná strana by vás platila mnohem lépe.
Možná.
Zřejmě jste odhodlán Laszla zadržet.
Mám své rozkazy.
Chápu. Gestapo tlačí.
Přeceňujete vliv gestapa.
Nepletu se do jejich věcí a oni se nepletou do mých.
V Casablance jsem svým pánem.
-Jsem...
-Je tu major Strasser.
-Co jste říkal?
-Promiňte.
Carle, ať major dostane pěkný stůl blízko dam.
Už jsem mu dal ten nejlepší. Jako Němec by si ho stejně vzal.
Seberte ho potichu.
Dva muži ke každým dveřím.
-Všechno připraveno, pane.
-Tak začněte.
-Dobrý večer, pánové.
-Dobrý večer, kapitáne.
-Připojíte se k nám?
-Děkuji.
Jsem rád, že jste přišel.
Šampaňské a kaviár.
Mohu doporučit Veuve Clicquot 1926?
Výborné víno.
Jistě, pane.
-Velmi zajímavý klub.
-Zvláště dnes večer.
Uvidíte zatčení muže, který zabil vaše kurýry.
Nic jiného neočekávám.
Pane Ugarte.
-Šel byste prosím s námi?
-Jistě.
Mohu si vyměnit žetony?
Měl jsem štěstí.
Dva tisíce, prosím.
Dva tisíce.
Děkuji.
Ricku, pomoz mi!
-Ven se nedostaneš.
-Ricku, musíš mi pomoct!
Udělej něco!
Ricku!
Skvělé, kapitáne.
Až přijdou pro mě, budeš doufám ochotnější.
Krk neriskuji kvůli nikomu.
Přátelé, omlouvám se za menší vyrušení, vše už je v pořádku.
Posad'te se a bavte se. Užijte si to.
V pořádku, Same.
Tohle je major Strasser, z Říše.
-Těší mě.
-Těší mě.
Znáte pana Heinze z Říše?
Přisedněte si k nám.
Jsme dnes velmi poctěni.
Major je jedním z důvodů skvělé reputace Třetí říše.
Říkáte "Třetí říše", jako byste čekal, že budou další.
Majore, já beru věci takové, jaké jsou.
Mohu vám položit pár otázek?
-Neoficiálně, samozřejmě.
-Můžete i oficiálně.
-Jaká je vaše národnost?
-Jsem opilec.
To dělá z Ricka světoobčana.
Narodil jsem se v New Yorku, jestli vám to pomůže.
Prý jste sem přijel z Paříže během okupace.
To není žádné tajemství.
Patříte k těm, co si neumí představit Němce ve své milované Paříži?
To není moje milovaná Paříž.
Umíte si nás představit v Londýně?
Ptejte se až tam budete.
-Diplomat!
-A co v New Yorku?
Existují části New Yorku, do kterých bych vám neradil vpadnout.
-Kdo vyhraje válku?
-Nemám tušení.
Rick je ve všem neutrální. A to platí i pokud jde o ženy.
Nebyl jste vždy tak neutrální.
Máme váš kompletní spis.
"Richard Blaine, Američan. 37 let.
Nemůže se vrátit domů."
Důvod nejasný.
Víme, co jste dělal v Paříži a proč jste ji opustil. Nebojte se, nezveřejníme to.
Mám opravdu hnědé oči?
Promiňte mi mou zvědavost.
Jde o to, že do Casablanky přijel nepřítel Říše a my prověřujeme každého, kdo by mu mohl pomoci.
Můj zájem na tom, zda Laszlo zůstane nebo zmizí, je čistě sportovní.
Nechováte v tomto případě sympatie k lišce?
Nijak zvlášť.
Rozumím i pohledu lovce.
Před naším příchodem otiskoval Laszlo v pražských novinách odporné lži.
A dokonce i pak tisknul skandální plátky v podzemí.
Ovšem, musí se mu přiznat odvaha.
Třikrát nám proklouzl mezi prsty.
V Paříži pak pokračoval.
To se už nesmí opakovat.
Promiňte.
Vy se staráte o politiku, já se starám o bar.
Na shledanou, pane Blaine.
K vůli Rickovi se nemusíte znepokojovat.
Snad.
Prosím?
-Mám objednaný stůl.
Victor Laszlo.
-Ano, pane.
Tudy.
Dvakrát Cointreaux, prosím.
Ugarteovu popisu tu nikdo neodpovídá.
Viktore, neměli bychom tu zůstávat.
Když odejdeme ted', jen na sebe upozorníme.
Třeba je v jiné části kavárny.
Promiňte, vypadáte jako pár, který míří do Ameriky.
Tam tenhle prsten udáte.
Musím ho prodat se ztrátou.
-Děkuji, ale...
-Třeba pro dámu.
Je to vzácný prsten.
To mě velmi zajímá.
Dobře.
Vaše jméno?
Berger, Nor.
K vašim službám.
Sejdeme se později u baru.
Nechceme ho, ale děkujeme za nabídku.
-Taková příležitost.
Jste si jist?
-Ano.
-Pan Laszlo, že?
-Ano.
Policejní prefekt Renault.
Co si přejete?
Přivítat vás v Casablance a popřát vám příjemný pobyt.
Nemáme často tak významného návštěvníka.
Děkuji.
Promiňte, kapitáne.
Dnešní francouzské úřady nejsou vždy tak srdečné.
To je slečna llsa Lundová.
Slyšel jsem, že jste nejkrásnější žena v Casablance.
To bylo hrubé podcenění.
Jste velice laskav.
-Neposadíte se k nám?
-Když dovolíte.
Emile, prosím. Nejlepší šampaňské.
A napište mi to na účet.
Hrajeme takovou hru.
Napíší mi to na účet a já ho roztrhám.
Velice pohodlné.
Kapitáne, ten mladík, co hraje na piano odněkud ho znám.
-Sama?
-Ano.
Přijel z Paříže s Rickem.
Rick?
Kdo je to?
-Jste u Ricka.
Rick je...
-Co je?
Slečno, je to typ muže... Kdybych já byl žena a byl nezkušený, zamiloval bych se do Ricka.
Ale já pošetilec, tady vyprávím překrásné ženě o jiném muži.
Promiňte.
Majore.
Smím vám představit majora Strassera?
Je mi potěšením.
Již dlouho jsem se na to těšil.
Jistě mi prominete mou nezdvořilost.
Jak víte, jsem Čechoslovák.
Byl jste Čechoslovák.
Nyní podléháte Německu.
Nikdy jsem tuto výsadu nepřijal.
A jsem na francouzské půdě.
Chci si s vámi promluvit o vaší přítomnosti na francouzské půdě.
Není vhodná doba ani místo.
Tak určíme jiný čas a místo.
Zítra v deset v prefektově kanceláři.
Slečna také.
Kapitáne, jsem pod vaším velením.
Máme přijít na váš příkaz?
Řekněme, že na mou žádost.
To je mnohem příjemnější slovo.
Výborně.
Velmi chytrý, taktický ústup, majore.
-Tentokrát mě chtějí opravdu zastavit.
-Viktore, mám o tebe strach.
Už jsme byli na horších místech, ne?
Zjistím, co Berger ví.
-Bud' opatrný.
-Budu.
Neboj se.
Pane Bergere, můžu se na ten prsten ještě podívat?
Koktejl ze šampaňského.
Poznal jsem vás podle fotografií v novinách.
V koncentračním táboře člověk snadno zhubne.
Pětkrát jsem četl, že vás zabili.
Jak vidíte, pokaždé to byla pravda.
Naštěstí jsem vás našel.
Hledám muže jménem Ugarte.
Měl by mi pomoci.
Ugarte nepomůže ani sobě.
Byl zatčen za vraždu.
Zatkli ho tady dnes večer.
Chápu.
Ale my uděláme, co můžeme.
Jsme organizováni.
Pod zemí, jako všude jinde.
Zítra v noci je schůzka v Café du Roi.
Když přijdete...
Požádal byste pianistu, aby sem přišel?
Jistě, slečno.
-Jak jdou obchody se šperky?
-Moc dobře ne.
Účet, prosím.
Škoda, že jste tu nebyl dříve.
Měli jsme tu menší vzrušení, že?
Ano.
Promiňte.
-Platím. -Ne.
Dvakrát koktejl.
Prosím.
Ano, pane.
-Nazdar, Same.
-Zdravím vás, slečno llso.
Nečekal jsem, že vás ještě uvidím.
Už je to dávno.
Ano, madam.
Spousta vody uplynula.
-Zahraj mi nějakou z těch písní, Same.
-Ano, madam.
Kde je Rick?
Nevím.
Celý večer jsem ho neviděl.
Kdy se vrátí?
Dneska už ne.
Nepřijde...
Šel domů.
Vždy odchází tak brzy?
Ne, nikdy...
Má děvče u Modrého papouška.
Pořád tam chodí.
Býval jsi mnohem lepší lhář, Same.
Nechte ho na pokoji, slečno llso.
Nosíte mu smůlu.
Zahraj to znovu, Same.
Na památku starých časů.
Nevím, co myslíte, slečno llso.
Hraj, Same.
Zahraj "Jak plyne čas" .
Nemůžu si vzpomenout.
Jsem unavený.
Já ti to zabroukám.
Zpívej, Same.
Same, říkal jsem ti, abys to nikdy nehrál...
Ptala jste se na Ricka a tady je.
Smím vám představit...
-Nazdar, liso.
-Nazdar, Ricku.
Vy už jste se s Rickem setkala?
Pak snad také...
Tohle je pan Laszlo.
-Těší mě.
-Těší mě.
O Rickovi se v Casablance hodně mluví.
A o Victoru Laszlovi všude.
-Napijete se s námi?
-Rick nikdy...
Ano, děkuji.
Vida!
Tradice je porušena.
Emile?
Velmi zajímavá kavárna.
Blahopřeji vám.
-Já blahopřeji vám.
-K čemu?
K vaší práci.
Děkuji.
Snažím se.
To my všichni.
Vy jste uspěl.
Ptala se mě na vás takovým způsobem, až jsem začal žárlit.
Nevěděla jsem, jestli ses nezměnil.
-Když jsme se viděli naposledy...
-V Belle Aurore .
Jak milé.
Ty si to pamatuješ.
Bylo to ten den, kdy Němci vstoupili do Paříže.
Na takový den se nezapomíná.
Pamatuji si každý detail.
Němci byli v šedém, ty jsi byla v modrém.
Ano.
Ty šaty jsem odložila.
Budu je zase nosit, až Němci odejdou.
Začínáte být docela lidský.
Budeme vám za to muset poděkovat.
Ilso, nerad to říkám, ale už je pozdě.
Je to tak.
Máme tady zákaz vycházení.
Pro šéfa policie se nehodí pít po zavírací hodině.
Snad jsme to uvítání nepřetáhli.
-Váš účet, pane.
-To je na mě.
Další zvyk je pryč.
Byl to velice zajímavý večer.
Zavolám vám taxi.
Příděl benzinu, noční čas...
-Zase přijdeme.
-Kdykoliv.
-Pozdravuj Sama.
-Budu.
Nikdo na světě nedokáže zahrát, "Jak plyne čas, " jako Sam.
Už dlouho to nehrál.
Dobrou noc.
Dobrou noc.
Velmi záhadný chlapík.
Co je zač?
Ani nevím, i když jsem ho v Paříži vídala často.
-Zítra v 10 hodin na prefektuře.
-Budeme tam.
Dobrou noc.
Šéfe?
-Šéfe?
-Ano?
-Nepůjdete si lehnout?
-Ještě ne.
Plánujete jít v dohledné době spát?
-Půjdete vůbec spát?
-Ne!
Taky nejsem ospalý.
Tak se napij.
-Já ne.
-Dobře, tak nepij.
Vypadneme odsud.
Já tedy ne!
Čekám na dámu.
Pojd'te.
Nečeká vás tu nic než potíže.
Vím, že se vrátí.
Budeme jezdit autem celou noc.
Opijeme se a nevrátíme se dokud neodjede.
Bud' zticha a běž domů, ano?
Ne, pane.
Zůstanu tady.
Jen zatkli Ugarteho, přišla ona.
Tak to chodí.
Jeden dovnitř, druhý ven.
-Same.
-Ano, šéfe.
Když je v Casablance prosinec 1941, kolik hodin je v New Yorku?
Cože...?
Zastavily se mi hodinky.
Vsadím se, že New York spí.
Všichni v celé Americe spí.
Ze všech lokálů ve všech městech po celém světě ona přijde zrovna do mého.
-Co to hraješ?
-Jen tak trochu improvizuji.
-Přestaň.
Víš, co chci slyšet.
-Nevím.
Hrál jsi to pro ni, můžeš to zahrát pro mě.
-Nevzpomínám si...
-Když to snesla ona, snesu to taky.
Zahraj to!
Ano, šéfe.
Kdo vlastně jsi?
A kým jsi byla dřív?
Co jsi dělala a co sis myslela?
Řekli jsme, žádné otázky.
Nemůžu z tebe spustit oči.
Dám frank za tvé myšlenky.
V Americe by vynesly sotva penny.
Obávám se, že za víc nestojí.
Ráda zaplatím přemrštěnou cenu.
Řekni.
Přemýšlel jsem proč mám takové štěstí, jak to, že jsi čekala zrovna na mě?
Proč v mém životě není jiný muž?
To je jednoduché.
Byl.
Zemřel.
Promiň, že jsem se zeptal.
Zapomněl jsem, žádné otázky.
Pouze jedna odpověd' odpoví na všechny tvé otázky.
Nic je nemůže zastavit.
Ve středu budou v Paříži.
Objeví tvoje záznamy.
Bude to tu nebezpečné.
Na jejich černé listině už jsem.
Jejich "listina cti" .
Henri chce, abychom vypili další tři láhve.
Radši šampaňským zaleje zahradu, než by ho nechal Němcům.
I okupace může být k něčemu dobrá.
To máš pravdu.
Nemůžu z tebe spustit oči.
Moje němčina není tak dobrá.
To je gestapo.
Říkají, že zítra budou v Paříži.
Říkají nám, jak si máme počínat, až sem dorazí.
Celý svět se hroutí a my se musíme zamilovat.
Ano, je to špatně načasované.
Kde jsi byla před deseti lety?
Před deseti lety?
To jsem...
Ano, to jsem ještě nosila rovnátka.
Kde jsi byl ty?
Hledal jsem práci.
To střílejí z děla?
Nebo mi buší srdce?
To je německá 77. divize a soudě podle zvuku, je takových 35 mil daleko.
A každou minutu se blíží.
No tak, vypij to.
Nebo ty další tři nezdoláme.
Němci tu už brzy budou a začnou vás hledat.
Je na vás vypsaná odměna.
Nechal jsem jim v bytě vzkaz.
Budou vědět, kde mě hledat.
Je to zvláštní.
Vím o tobě tak strašně málo.
Já toho vím málo o tobě.
Až na to, že se ti narovnaly zuby.
Mluv vážně.
Musíš odjet z Paříže.
My musíme odjet.
Ano, jistě.
My.
Vlak do Marseilles odjíždí v pět.
Vyzvednu tě v hotelu ve 4:30.
V hotelu ne.
Já...
Musím před odjezdem něco vyřídit ve městě.
Setkáme se na nádraží.
Dobře, ve tři čtvrtě na pět.
Co kdybychom se v Marseilles vzali?
To je ještě daleko.
Myslím, že je to opravdu daleko.
A co strojvůdce?
Nemohl by nás oddat ve vlaku?
Proč ne?
Kapitán na lodi může.
To přece není spravedlivé, že...
Copak, holčičko?
Strašně tě miluji.
A tuhle válku strašně nenávidím.
Je to bláznivý svět.
Může se stát cokoliv.
Kdyby ses nedostal pryč...
Kdyby nás něco rozdělilo ať budeš kdekoliv a ať já budu kdekoliv, chci, abys věděl, že...
Polib mě.
Líbej mě, jako by to mělo být naposledy.
Nastupujte!
Poslední vlak odjíždí za tři minuty.
Našel jsi ji?
Nemůžu ji najít.
Z hotelu se odhlásila.
Tohle doručili hned, jak jste odešel.
Richarde, nemohu jet s tebou a ani se s tebou již setkat. Nesmíš se ptát, proč.
Věř mi, že tě miluji.
Jed', miláčku, a Bůh ti žehnej.
Ilsa
To je poslední výzva, pane Richarde.
Slyšíte mě?
No tak, pane Richarde.
Vypadneme odsud. No tak.
Ricku, musím s tebou mluvit.
Čekal jsem s první skleničkou na tebe.
Dej si.
-Ne, Ricku.
Dnes ne.
-Právě dnes ano.
Proč jsi přijela do Casablanky?
Je plno jiných míst.
Nepřijela bych, kdybych věděla, že jsi tady.
Věř mi. Nevěděla jsem to.
To je zvláštní, že se ti hlas vůbec nezměnil.
Pořád ho slyším.
"Richarde, drahý, půjdu s tebou kamkoliv.
-Pojedeme vlakem dál a dál."
-Přestaň, Ricku.
Chápu, jak ti je.
Ty chápeš, jak mi je?
Jak dlouho jsme byli spolu?
-Nepočítala jsem dny.
-To já ano.
Každý z nich.
Nejvíc si pamatuji ten poslední.
Chlápek, co stojí v dešti na nástupišti s udiveným výrazem ve tváři, že ho vykopli.
Můžu ti něco vyprávět, Ricku?
Má to "senzační" konec?
Konec ještě neznám.
No tak vyprávěj.
Třeba tě při tom nějaký napadne.
Je to o děvčeti, které přijelo do Paříže z domova v Oslu.
V domě jedněch přátel potkala muže, o kterém slýchávala celý život.
Skvělého a statečného muže.
Otevřel jí nádherný svět poznání, myšlenek a ideálů.
Všechno, co znala nebo čím se stala, bylo jeho zásluhou.
Vzhlížela k němu a uctívala ho s pocity, které považovala za lásku.
Ano, to je moc hezké.
Taky jsem slyšel podobný příběh.
Slyšel jsem jich spoustu.
Doprovázel je zvuk břinkavého piana co hrálo dole v salónu.
"Pane, jako dítě, jsem potkala muže, " začínaly vždycky.
Ani jeden z našich příběhů není moc veselý.
Řekni mi kvůli komu jsi mě opustila?
Byl to Laszlo nebo tu byli i jiní nebo ty o tom prostě nemluvíš?
Mám podezření, že Ugarte nechal tranzitní dokumenty u Blaina.
Navrhuji, abyste kavárnu prohledal.
Rick je příliš chytrý než abychom je u něj našli.
Považujete ho za příliš chytrého.
Je to jen další rozervaný Američan.
Nepodceňujte rozervané Američany.
Viděl jsem je v roce 1918 v Berlíně.
Laszlo musí být sledován 24 hodin denně.
Možná vás bude zajímat, že právě ted' jde sem.
S tím se nedá nic dělat.
Těší mě, že vás vidím.
Odpočinul jste si?
Spal jsem dobře.
To je zvláštní.
V Casablance prý nikdo nespí dobře.
-Můžeme přejít k věci?
-S radostí.
Posad'te se.
Nebudeme si hrát se slovíčky. Jste vězeň uprchlý z Říše.
Až dosud jste měl štěstí, že jste nám unikal.
Dostal jste se do Casablanky.
Je mou povinností dohlédnout, abyste tu zůstal.
Není jisté, že se vám to podaří.
Ale ne.
Renaultův podpis je nutný na každém povolení.
Je možné, aby pan Laszlo obdržel povolení?
Obávám se, že ne. Bohužel, pane.
Snad se mi v Casablance bude líbit.
A slečně?
-O mě přeci nejde.
-Je to všechno, co jste chtěli?
Nespěchejte tak.
Máte spoustu času.
Můžete zůstat v Casablance na neurčito.
Nebo můžete zítra odjet do Lisabonu.
Pod jednou podmínkou.
A ta je?
Znáte vůdce podzemního hnutí v Paříži, v Praze v Bruselu, v Amsterdamu, v Oslu, v Bělehradě, v Aténách.
-V Berlíně.
-Ano, dokonce v i Berlíně.
Když mi poskytnete jejich jména a adresy, dostanete povolení.
A budete mít tu čest posloužit třetí říši.
Byl jsem rok v německém koncentračním táboře.
To je pocta na celý život.
Dáte nám ta jména?
Nedal jsem vám je v koncentračním táboře kde jste měli přesvědčivější metody tak vám je přeci nedám ted'.
Co když je najdete a zabijete?
Zavraždíte nás všechny?
Ze všech koutů Evropy přijdou stovky, tisíce dalších.
Ani nacisté je nestihnou zabít.
Už chápu, proč jste pověstný svou výmluvností.
Ale mýlíte se.
Tvrdíte, že nepřátelé Říše mohou být nahrazeni.
Ale existuje vyjímka.
Nikdo nemůže nahradit vás, kdyby se vám něco přihodilo při vašem pokusu o útěk.
Netroufnete si mi tady něco udělat.
Je tu neokupovaná Francie.
Každé porušení neutrality diskredituje kapitána.
-Jen v rámci mé pravomoci...
-Děkuji.
Mimochodem, včera večer jste projevil zájem o seňora Ugarta.
Ano.
Máte pro něj vzkaz?
Nic důležitého.
Mohu s ním mluvit?
Konverzace s ním by byla poněkud jednostranná.
Seňor Ugarte je mrtev.
Připravuji zprávu.
Ještě jsme nerozhodli, zda spáchal sebevraždu nebo zahynul na útěku.
-Je to všechno?
-Prozatím.
Na shledanou.
Jejich další kroky povedou na černý trh.
Promiňte, kapitáne.
Objevil se další problém s povoleními.
Přived'te ji.
Je mi líto, ale nejsme schopni to zařídit s policií.
-To je práce pro seňora Ferrariho.
-Ferrari?
Znát Ferrariho může být užitečné.
Má na černém trhu výsadní postavení.
Najdete ho u Modrého papouška.
-MODRÝ PAPOUŠEK -Díky.
Nebud'te tak skleslí.
Třeba se dohodnete s kapitánem Renaultem.
-Bud'te zdráv, Ferrari.
-Dobré ráno, Ricku.
Vidím, že je tu autobus.
Vezmu si svou zásilku.
-Žádný spěch.
Napijte se.
-Ráno nikdy nepiji.
Pokaždé mi mou zásilku dodáte o něco menší.
Přepravní náklady, chlapče.
Posad'te se.
Chci si s vámi o něčem promluvit.
Toho Ugarta je mi líto.
Jste tlustý pokrytec.
Nepociťujete víc lítosti než já.
Jistě, že ne.
Lituji, že je mrtev. Nikdo neví, kde jsou ty dokumenty.
Skoro nikdo.
Kdybych měl ty dokumenty, vydělal bych majlant.
Já taky, a to jsem ubohý obchodník.
Mám nabídku pro toho, kdo je má.
Provedu celou transakci.
Zbavím se dokumentů za malý poplatek.
A přepravní náklady?
Přirozeně, budou s tím spojeny nějaké náklady.
To je má nabídka pro vlastníka dokumentů.
Řeknu mu to, až přijde.
Vyložím karty na stůl.
Myslím, že víte, kde jsou.
Jste v dobré společnosti.
Renault, a Strasser si to taky myslí.
Přišel jsem, aby měli možnost prohledat můj lokál.
Nebud'te blázen.
Důvěřujte mi.
Potřebujete společníka.
Promiňte, hned se vrátím.
-Dobré ráno.
-Ferrari je ten tlusťoch u stolu.
Takovou vzácnost nenajdete v celém Maroku.
Pouhých 700 franků.
Okrádá tě.
To nevadí, děkuji.
Pro Rickovy přátele poskytujeme menší slevu.
Říkal jsem 700 franků?
Můžete to mít za 200.
Omlouvám se za to, jak jsem tě minulou noc přijal.
To nevadí.
Rickovi zvláštní přátelé dostanou zvláštní slevu.
Sto franků.
Tvůj příběh mě zaskočil, možná to bylo tím burbonem.
Mám několik ubrusů...
-Nemám zájem.
-Prosím, okamžik.
Vrátila ses, abys mi řekla, proč jsi mě nechala na nádraží?
Ano.
Řekni mi to ted'.
Jsem poměrně střízlivý.
Už nechci.
Proč ne?
Trčel jsem tam s jízdenkou.
Mám na to právo.
Včera jsem viděla, co se s tebou stalo.
Rick, kterého jsem znala v Paříži, by to pochopil.
Ale ten, který se na mě díval s nenávistí...
Brzy odjedu. A už se nikdy neuvidíme.
Znali jsme se moc málo, když jsme se v Paříži milovali.
Snad budeme vzpomínat na ty dny, a ne na Casablanku.
Ne na včerejší noc.
Opustila jsi mě, protože jsi věděla, jaké to bude?
Ukrývat se před policií, pořád být na útěku?
Věř tomu, jestli chceš.
Už nikam neutíkám.
Usadil jsem se.
Pravda, sice nad barem, ale...
Stačí jít o patro výš.
Budu na tebe čekat.
Jednou stejně Laszlovi zalžeš.
Přijdeš tam.
Ne, Ricku.
Ne.
Víš, Viktor Laszlo je můj manžel.
Byl jím, už když jsem tě poznala v Paříži.
Zrovna jsem říkal panu Laszlovi, že mu, bohužel, nemohu pomoci.
Už se to rozkřiklo.
Jako vůdce všech nelegálních aktivit jsem vlivný a uznávaný muž.
Můj život by ztratil cenu, kdybych pomohl panu Laszlovi.
Váš případ je něco jiného.
Seňor Ferrari myslí, že by šlo sehnat výjezdní povolení pro tebe.
-Myslíte, abych jela sama?
-A jenom sama.
Já to budu dál zkoušet.
Jsem si jist, že během...
Nic si nezastírejte.
Byl by to zázrak dostat vás ven.
Němci zázraky zakázali.
Máme zájem jenom o dvě povolení.
-llso, neukvapuj se.
-Ne, Viktore.
Asi si o tom chcete promluvit.
Promiňte.
Budu u baru.
Nesmíš tady zůstat.
Musíš do Ameriky.
Přijedu za tebou.
Kdyby to bylo naopak kdybych já musela zůstat a vízum bylo pro jednoho vzal by sis ho?
Ano, vzal.
To jistě.
Když jsem se nemohla dostat z Lille proč jsi mě neopustil?
Když jsem byla v Marseilles nemocná a tobě hrozilo nebezpečí proč jsi mě neopustil?
Chtěl jsem.
Ale něco mě vždycky zadrželo.
Moc tě miluji.
Tvé tajemství bude u mě v bezpečí.
Ferrari čeká na odpověd'.
Ne víc než 50 franků.
Rozhodli jsme se, seňore.
Momentálně sháníme dvě povolení.
Mockrát vám děkuji.
Hodně štěstí, bud'te opatrný.
-Víte, že vás sledují?
-Už to cítím.
Zjišťuji, že v určitém ohledu jste velice šťastný.
Něco vám navrhnu.
Sám nevím proč.
Žádný zisk mi to nepřinese.
Už jste slyšel o tranzitních dokumentech?
Něco ano.
Když Ugarteho zatkli, nenašli je u něho.
-Vy víte, kde jsou?
-Nejsem si jist.
Ale řekl bych, že Ugarte ty dokumenty nechal u Ricka.
Je to podivný člověk.
Nikdy nevíte, co udělá.
Ale za pokus to stojí.
Mockrát vám děkuji.
Na shledanou.
Sbohem.
Děkuji za kávu.
Ta mi bude chybět.
Bylo od vás laskavé, že jste ji přijala.
-Na shledanou.
-Hezký den.
-Na vás, pane.
-Hodně štěstí.
-Radši už půjdu.
-Účet, prosím.
Musím vás varovat.
Tohle místo je plné vydřiduchů.
-Vydřiduši jsou všude.
Díky. -Sbohem.
Těšilo mě.
Promiňte.
Začínáte být svým nejlepším zákazníkem.
Výborně, pití!
Děláte mi radost.
Začínáte žít jako Francouz.
Vaši muži to trochu přehnali.
Sotva jsme tu stačili uklidit.
Říkal jsem Strasserovi, že nic nenajde.
Ale obrátili jsme to tady vzhůru nohama.
Víte, jak to na Němce působí.
Ricku, máte ty tranzitní dokumenty?
Louisi, jste pro Vichy nebo Svobodnou Francii?
Promiňte, že se takhle ptám.
Už o tom nemluvme.
Trochu jste se opozdil.
Yvonne přešla k nepříteli.
Kdo ví?
Ta by mohla vytvořit celou druhou frontu.
Musím jít lichotit Strasserovi.
Uvidíme se později.
Sašo!
Francouzský koňak.
Postav sem celou řadu.
Tady odsud až sem.
Začneme se dvěma.
Co jste to říkal?
Opakujte to.
Co jsem říkal se vás netýká.
Bude se mě to týkat.
Nechci tu žádné výtržnosti.
Žádnou politiku, nebo vypadněte.
Vidíte, kapitáne?
Nemáte to pod kontrolou.
Snažíme se spolupracovat s vaší vládou.
Ale city lidí ovládat nemůžeme.
Jste si jist, na čí straně jste?
Nemám žádné přesvědčení.
Nechám se nést větrem a silnější vítr vane z Vichy.
A kdyby se změnil?
Říše tuto možnost nepřipustí, že?
Máme jiné starosti než Casablanku.
Každá francouzská provincie v Africe je prolezlá zrádci. Čekají na příležitost, možná čekají na vůdce.
Vůdce?
Jako je Laszlo?
Přemýšlel jsem o tom.
Je nebezpečné, aby odešel, i aby tu zůstal.
Vím, co myslíte.
Děkuji, Carle.
Děkuji, Carle.
Napijte se s námi.
Na oslavu našeho odjezdu do Ameriky.
Mockrát děkuji.
Tušil jsem to, a tak jsem vzal výbornou brandy a kapesní skleničku.
Konečně je ten den tady!
Ted' budeme mluvit jenom anglicky.
Abychom se v Americe cítili jako doma.
To je rozumné.
Na Ameriku.
Na Ameriku.
Jaké hodiny?
-Deset hodiny.
-Tolik moc?
V Americe se báječně domluvíte.
Jak se o vás stará štěstěna?
Oh, špatně.
Najdete ho támhle.
Pane Ricku?
-Mohu s vámi mluvit?
-Kdo vás pustil?
Nejste plnoletá.
-Přišla jsem s kapitánem.
-To mě mohlo napadnout.
Můj manžel je se mnou.
Renault začíná být velkorysý.
Posad'te se.
Napijete se?
Samozřejmě ne.
Ale já si dám.
Pane Ricku, jaký je kapitán člověk?
Jako každý muž. Jen trochu víc.
Myslím, jestli se mu dá důvěřovat?
Kdo vás za mnou poslal?
On.
Kapitán Renault.
Už chápu.
Kde je váš manžel?
U rulety, zkouší vyhrát, abychom měli na cestovní povolení.
Ale prohrává.
Jak dlouho jste vdaná?
Osm týdnů.
Jsme z Bulharska.
Je to tam moc zlé.
Lidé jsou tam posedlí d'áblem.
A tak jsme s Janem...
Nechceme tam vychovávat své děti.
Tak jste se rozhodli jet do Ameriky.
Ale nemáme dost peněz a cestování je tak drahé a obtížné.
Stojí to více než jsme sehnali.
Pak jsme potkali kapitána.
Je laskavý.
Chce nám pomoci.
Ano, to určitě.
Říká, že nám dá výjezdní povolení.
Ale my nemáme peníze.
-Ví o tom?
-Ano.
A přesto vám chce dát víza?
A vy chcete vědět...
Dodrží své slovo?
To vždycky.
Vy jste muž.
Kdyby vás některá moc milovala tak moc, že vaše štěstí by bylo jediné, co by na světě chtěla a udělala by něco špatného, aby toho dosáhla odpustil byste jí?
Nikdo mě tak nemiloval.
A kdyby o tom nevěděl a ona všechno skryla ve svém srdci bylo by to správné?
-Chcete mou radu?
-Ano, prosím.
Jed'te zpět do Bulharska.
Kdybyste věděl, co to pro nás znamená, dostat se do Ameriky.
Ale kdyby se to Jan dozvěděl...
Je to takový chlapec.
V mnoha věcech jsem mnohem vyspělejší než on.
Všichni v Casablance mají problémy.
Ty vaše se třeba vyřeší.
Omluvte mě.
Dobrý večer.
Jsme tu zase.
Chápu to jako poctu Samovi.
Myslím, že vám připomíná šťastnější dny v Paříži.
Ano.
Můžeme dostat stůl blízko něj?
Co nejdál od Strassera, pokud možno.
To bude trochu obtížné zařídit.
Paule, stůl 30.
Tudy, prosím.
Nechám Sama zahrát "Jak plyne čas" .
Vaši oblíbenou píseň.
Děkuji.
Dvakrát koňak.
Chcete si ještě vsadit, pane?
Ne, myslím, že ne.
Už jste zkusil 22?
Řekl jsem "22" .
Nechte to tam.
Vyberte si peníze a už se nevracejte.
Určitě se tu hraje poctivě?
Tak poctivě, jak je den dlouhý.
Jak jsme dneska na tom?
O pár tisíc míň než by mohlo být.
Ten hoch má štěstí.
Smím vám donést šálek kávy?
Ne, díky, Carle.
-Kapitáne, mohu...
-Tady ne, prosím.
Přijd'te do kanceláře.
Probereme to.
-Budeme tam v šest.
-Já tam budu v deset.
Mám radost kvůli vám oběma.
Stejně je to zvláštní, že jste vyhrál.
I když, tak zvláštní zase ne.
-Uvidíme se ráno.
-Mockrát vám děkuji.
Šéfe, udělal jste skvělou věc.
Nech toho, ty bláznivej Ruse.
Já to věděl.
-Jste odporně sentimentální.
-Proč?
Proč zasahujete do mého románku?
Láskyplné gesto.
Tentokrát vám odpouštím.
Ale zítra přijdu s úchvatnou blondýnou.
A budu velice šťasten, když prohraje.
Mohl bych s vámi mluvit?
Prosím.
Není tu jiné místo?
Co vám chci říci, je poněkud důvěrné.
-V mé kanceláři.
-Dobře.
Je důležité, abych se dostal z Casablanky.
Mám tu čest být jedním z vůdců velkého hnutí.
Vy víte, co jsem dělal.
Víte, co znamená pro práci a životy tisíců lidí moje další činnost.
Politika mě nezajímá.
Problémy světa neřeším.
Jsem majitel baru.
Přátelé z podzemí mi řekli o vaší činnosti.
Vozil jste zbraně do Etiopie.
-Bojoval jste proti fašismu ve Španělsku.
Vždy jste byl na straně pronásledovaných.
Byl to nákladný koníček.
Ale jako obchodník jsem nikdy za moc nestál.
Jste natolik obchodník, abyste ocenil 100 000?
Oceňuji to, ale nepřijímám.
Zvýším to na 200 000.
Klidně na milion franků.
Moje odpověd' bude stejná.
Musíte mít nějaký důvod mi je nedat.
To mám.
Zeptejte se své manželky.
-Prosím?
-Zeptejte se manželky.
-Manželky?
-Ano.
Zahrajte "Marseillaisu" . Hrajte!
Vidíte? Když může Laszlo vyvolat takovou demonstraci v baru co dalšího jeho přítomnost přinese?
Radím vám, abyste to tu zavřel.
-Všichni se baví.
-Až moc dobře.
Je to tu třeba zavřít.
-Nemám žádný důvod.
-Nějaký si najděte.
Všichni ihned odejděte.
Tato kavárna je do odvolání uzavřena.
Vyklid'te místnost!
Z jakého důvodu?
S hrůzou jsem zjistil, že se tu provozuje hazard.
-Vaše výhra, pane.
-Děkuji.
Všichni ven!
Ted' není pro Laszla bezpečné zůstat v Casablance.
Ráno pro něj nebylo bezpečné odjet.
To stále platí. Musí se vrátit do Francie.
-Do okupované Francie?
-Pod mým dohledem.
Jakou to má cenu?
Jakou cenu měly německé garance v minulosti?
-Jsou pouze dvě další možnosti.
-Jaké?
Francouzské úřady najdou důvod, aby ho zavřely do koncentračního tábora.
A druhá možnost?
Asi jste si všimla, že lidský život je v Casablance levný.
Dobrou noc, slečno.
-Jak jsi dopadl u Ricka?
-Probereme to později.
Náš přítel je tam pořád.
Prosím, nechod' dnes na schůzi hnutí.
Musím.
Jak často může muž projevit hrdinství před manželkou?
Nežertuj.
Po tom Strasserově varování mám strach.
Já mám taky strach.
Ale mám se schovávat tady v pokoji?
Nebo dělat to, co umím?
Ať řeknu cokoliv, stejně budeš pokračovat.
Proč mi neřekneš o Rickovi?
Co jsi zjistil?
-Nejspíš ty dokumenty má.
-Ano?
Ale neprodá je.
Nepřesvědčily ho city ani peníze.
Uvedl nějaký důvod?
Řekl, abych se zeptal tebe.
Mě?
Řekl: "Zeptejte se manželky."
Nevím, proč to řekl.
Náš přítel venku si bude myslet, že už spíme.
Za chvíli musím jít.
-llso, já...
-Ano?
Když jsem byl v koncentračním táboře cítila ses v Paříži osamělá?
Ano, Viktore.
Vím, jaké to je.
Chtěla bys mi něco říct?
Ne, Viktore. Není co.
Moc tě miluji.
Ano.
Ano, já vím.
Ať udělám cokoliv, budeš mi věřit, že...
Nemusíš to ani říkat.
Budu ti věřit.
Dobrou noc, drahá.
Dobrou noc.
Ano, drahá?
Bud' opatrný.
Samozřejmě, že budu.
No, jste na tom docela dobře, pane Ricku.
Jak dlouho vydržím mít zavřeno?
Dva týdny, možná tři.
Snad ne.
Úplatek vždycky zabral.
Všichni budou dostávat výplatu.
Děkuji.
Saša bude rád, až to uslyší.
Dlužím mu peníze.
-Všechno to tady zamkni.
-Jistě.
-Jdu pak na schůzi...
-Neříkej mi to.
Dobrá.
Dobrou noc.
Dobrou noc, pane Ricku.
-Jak ses sem dostala?
-Po schodech z ulice.
Říkal jsem, aby ses stavila, ale to je moc brzy.
Nesedneš si?
-Richarde, musela jsem přijít.
-Zase "Richard" . Jako v Paříži.
Nesouvisí tvoje návštěva s těmi tranzitními dokumenty?
Dokud je budu mít, nebudu nikdy sám.
Žádej cokoliv, ale dej mi ty dokumenty.
Už jsem to probral s tvým mužem.
Žádný obchod.
Vím, co ke mně cítíš ale prosím tě, tohle je důležité.
Řekneš mi, jak je tvůj muž skvělý za jak důležitou věc bojuje?
Byla to i tvoje věc.
Svým způsobem jsi bojoval za stejnou věc.
Už nebojuji za nic a za nikoho, jenom za sebe.
Jsem jediná věc, která mě zajímá.
Kdysi jsme se milovali.
Pokud to pro tebe něco znamenalo...
Paříž do toho nepleť.
Je to obchod.
Kdybys věděl, co se opravdu stalo, kdybys znal pravdu...
Stejně bych ti nevěřil.
Řekneš cokoliv, abys dostala, co chceš.
Chceš se litovat?
Při všem, co je v sázce, myslíš jen na své city.
Jedna žena ti ublížila a ty se mstíš celému světu.
Jsi zbabělec a slaboch!
Ne.
Richarde, promiň.
Promiň, ale...
Jsi naše poslední naděje.
Když nám nepomůžeš, Victor v Casablance zemře.
Co na tom?
Já umřu v Casablance.
Je to dobré místo.
Když budeš...
Dobře.
Zkusila jsem ti to vysvětlit.
Zkusila jsem všechno.
Ty dokumenty.
Přines mi je.
To nemusím.
Mám je tady.
Polož je na stůl.
Ne.
Naposledy, polož je na stůl.
Jestli Laszlo pro tebe tolik znamená, nic tě nezastaví.
Dobrá, ulehčím ti to.
Do toho, střílej.
Uděláš mi laskavost.
Chtěla jsem být mimo.
Myslela jsem, že už tě neuvidím.
Že jsi zmizel z mého života.
Ten den, co jsi odjel z Paříže kdybys věděl, co jsem zkusila.
Kdybys věděl, jak jsem tě milovala.
A jak tě pořád miluji.
A pak?
Krátce po naší svatbě se Viktor vrátil do Československa.
Potřebovali ho v Praze, ale gestapo na něj čekalo.
Dva řádky v novinách "Victor Laszlo byl poslán do koncentračního tábora."
Jako šílená jsem se snažila něco zjistit.
Pak to přišlo.
Byl mrtvý.
Zastřelen na útěku.
Byla jsem sama, neměla jsem nic, ani naději.
Pak jsem potkala tebe.
Proč jsi to manželství tajila?
Nebylo to moje tajemství.
Viktor to tak chtěl.
Ani nejbližší přátelé to nevěděli.
Chránil mě.
Věděla jsem o jeho práci.
Kdyby to gestapo zjistilo, hrozilo by nebezpečí mně i přátelům.
Kdy jsi zjistila, že je naživu?
Než jsme měli odjet z Paříže.
Jeden přítel mi řekl, že Viktor žije.
Ukryli ho v nákladním autě, na kraji Paříže.
Byl nemocný.
Potřeboval mě.
Neodvážila jsem se ti to říct.
Věděla jsem, že bys neodjel a gestapo by tě chytlo, tak jsem...
Zbytek už znáš.
Pořád je to příběh bez konce.
A co ted'?
Ted'?
Nevím.
Ale už nebudu mít sílu tě opustit.
A Laszlo?
Že mu pomůžeš?
Postaráš se, aby se odtud dostal.
Pak bude mít svou práci.
Všechno, pro co žil.
Všechno, až na jedno.
Nebude mít tebe.
Už s tím nedokážu bojovat.
Jednou jsem od tebe utekla.
Znovu už nemůžu.
Už nevím, co je správné.
Budeš muset myslet za nás oba.
Za nás za všechny.
Dobře.
Budu.
Nemůžu z tebe spustit oči.
Přála bych si, abych tě tolik nemilovala.
-Zřejmě jsme je ztratili.
-Ano.
Několik jich chytili.
Pojd'te dovnitř.
Pojd'te, pane Laszlo.
Hned vám pomůžu.
Dám vám trochu vody.
Carle, co se děje?
Policie přepadla schůzi.
Unikli jsme na poslední chvíli.
-Pojd' na chvíli nahoru.
-Už jdu.
Zhasni vzadu světlo.
Může to přilákat polici.
To má dělat Saša.
Dneska zapomněl.
Už jdu.
Zhasnu.
Odved' slečnu Lundovou domů.
Ano, pane.
To je jen škrábnutí.
Utekli jsme oknem.
To by se vám mohlo hodit.
Děkuji.
Bylo to o vlásek.
To ano.
Opravdu to za tohle všechno stojí?
Myslím to, za co bojujete.
To bychom se mohli ptát, proč dýcháme.
Přestaneme. A umřeme.
Přestaneme bojovat. A zemře svět.
No a co?
Aspoň skončí to trápení.
Víte, jak mi připadáte?
Jako člověk, který se přesvědčuje o něčem, čemu sám nevěří.
Každý je předurčen.
K dobru nebo ke zlu.
Už chápu.
O tom pochybuji.
Víte, že se pokoušíte utéci sám před sebou?
To se vám nepodaří.
Zdá se, že o mém osudu víte všechno.
Vím o vás více než byste čekal.
Vím, že milujete jednu ženu.
Je to podivná náhoda že oba milujeme stejnou ženu.
Hned první večer, když jsem sem přišel věděl jsem, že mezi vámi a llsou něco bylo.
Protože to není ničí vina nepožaduji žádné vysvětlení.
Žádám pouze o jedno.
Mně ty dokumenty nedáte.
V pořádku.
Ale chci, aby ona byla v bezpečí.
Žádám vás abyste použil ty dokumenty a odvezl ji z Casablanky.
Tak ji milujete?
Vidíte mě jenom jako vůdce odboje.
Jsem také lidská bytost.
Ano, tolik ji miluji.
-Pane Laszlo.
-Ano?
Pojd'te s námi.
Máme na vás zatykač.
Důvod?
Kapitán vám ho sdělí později.
Zdá se, že osud vás vzal za ruku.
Nemáte důkazy.
Tohle není Německo ani okupovaná Francie.
Můžete mu dát pokutu nebo 30 dní. Nebo ho můžete pustit.
Radím vám, abyste se nezajímal o Laszlův osud.
Pomůžete mu uprchnout a...
Myslíte, že pro něj nasadím krk?
Za prvé, vsadil jste se o 10 000 franků.
Za druhé, máte ty dokumenty.
To nepopřete.
A taky nemáte rád Strassera.
Ani já ho nemám rád.
Skvělé důvody, ne?
Nespoléhejte na mé přátelství.
Tady jsem bezmocný.
A prohrál bych 10 000.
Nejste moc obratný, ale jste výkonný.
Už to chápu.
Ano, mám ty dokumenty.
Mám v úmyslu použít je sám.
Odlétám z Casablanky posledním nočním letadlem.
Beru s sebou osobu, kterou obdivujete.
-Koho?
-llsu Lundovou.
To by vás mohlo přesvědčit, že Laszlovi nepomohu.
Nechci ho v Americe potkat.
Nepřišel jste mi sem říci tohle.
Máte ty dokumenty.
Vyplňte své a její jméno a odjed'te, kdy budete chtít.
Proč se pořád staráte o Laszla?
Nestarám.
Ale zajímá mě, co bude s llsou a se mnou.
My máme právo odjet, ale tady jsou zadržováni lidé bez ohledu na jejich práva.
Myslíte, že vás zadržíme?
Ilsa je Laszlova žena.
Asi ví věci, které by chtěl vědět Strasser.
Udělám s vámi obchod.
Místo těch malicherností můžete mít něco opravdu velkého co ho dostane do tábora na celé roky.
Dostanete vyznamenání.
To jistě.
Německo... Vichy by bylo vděčné.
Tak ho pusťte.
Přijd'te ke mně před odletem letadla.
Laszlo si tam přijde pro dokumenty.
Budete mít pádný důvod ho uvěznit.
Vy budete mít jeho a my zmizíme.
To bude pro Němce jen malá mrzutost.
Je tu pořád něco, čemu nerozumím.
Slečna Lundová, je velice krásná ale vy jste se nikdy o ženy nezajímal.
Ona není nějaká žena.
Chápu.
Jak mohu vědět, že dohodu dodržíte?
Zařídím to s Laszlem ted' hned.
Budu vás postrádat.
Vy jste jediný, kdo má méně skrupulí než já.
Díky.
Tak do toho.
Odvolejte své hlídací psy, až ho pustíte.
Ať tu nečmuchají.
Nechci nic riskovat, ani s vámi ne.
Sepíšeme to nebo stačí slovo?
Ted' spěchám, tak bude muset stačit slovo.
Pryč z Casablanky do Ameriky!
Máte štěstí.
Moje dohoda se Samem je, že dostane 25% ze zisku.
To pořád platí.
Vím, že dostává 10%.
Ale má cenu 25%.
Abdul, Carl a Saša zůstanou v podniku.
Bez nich by to nebylo U Ricka.
Sbohem.
A dlužíte Rickovi 100 kartónů cigaret.
Nezapomenu a zaplatím sám sobě.
-Jdete pozdě.
-Laszlo právě opustil hotel.
Takže jdu včas.
-Máte stáhnout hlídače.
-Nebude sledován.
Bez vás to už nebude ono.
Mluvil jsem s Ferrarim.
Budete pořád vyhrávat v ruletě.
Je vše připraveno?
Mám dokumenty tady.
Kde byly při prohlídce?
V Samově pianu.
Měl jsem být více muzikální.
Už jsou tu.
Radši počkejte v mé kanceláři.
Victor myslí, že jedu s ním.
Neřekl jsi mu to?
-Aspoň, že ne.
-Ale je to v pořádku, že?
V naprostém pořádku.
Řekneme mu to na letišti.
Bude to snazší. Důvěřuj mi.
Ano, budu.
-Nevím, jak vám mám poděkovat.
-Šetřete si to.
Ještě máme práci.
-Přinesl jsem peníze.
-V Americe budou třeba.
-Dohodli jsme se.
-To nevadí.
Nebudou v Lisabonu potíže?
To je zařízené.
Dobře.
Dokumenty nejsou vyplněné.
Musíte tam jenom vyplnit jméno.
Viktore Laszlo jste zatčen.
Pro spoluvinu na vraždě kurýrů, kterým byly dokumenty ukradeny.
Překvapil vás Rick?
Vysvětlení je jednoduché.
Láska zvítězila nad počestností.
Díky...
Ne tak zhurta.
Nikdo nebude zatčen.
Aspoň prozatím.
-Ztratil jste všechen rozum?
-Ano.
Sedněte si.
Nechci vás zastřelit, ale ještě krok a udělám to.
Za těchto okolností se raději posadím.
Ruce na stůl.
Doufám, že si uvědomujete, co to znamená?
Ano.
Probereme to později.
Odvolejte ty hlídače.
Zavolejte na letiště. Upozorněte je.
Nezapomeňte, že vám mířím na srdce.
To je moje nejméně zranitelné místo.
Haló?
To je letiště?
Tady kapitán Renault.
Budou dva tranzity do Lisabonu.
Nebudou s tím žádné potíže.
Dobře.
Auto, rychle.
Tady je Strasser.
Ať na mě policie čeká na letišti.
Ihned, rozumíte?
Haló, řídící věž?
Letadlo do Lisabonu odlétá za 10 minut.
Viditelnost jeden a půl míle.
Přízemní mlha.
Hloubka mlhy přibližně 500.
Maximální výška neomezena.
Děkuji.
Ať jde s Laszlem a postará se o zavazadla.
Jistě, Ricku, jak chcete.
Dej zavazadla pana Laszla do letadla.
Tudy, prosím.
Vyplňte jména.
Bude to více úřední.
Myslíte na všechno, že?
Ta jména jsou pan a paní Laszlovi.
Ale proč moje jméno?
Nastoupíš do letadla.
Ale co ty?
Počkám, dokud letadlo neodletí.
Co se stalo? Včera v noci...
Včera v noci jsme toho řekli hrozně moc.
Řekla jsi, že mám myslet za oba.
To jsem udělal a vychází mi jedno.
Nastoupíš do letadla s Viktorem, patříš tam.
Ted' mě budeš poslouchat.
Víš, co by tě tady čekalo?
Skončili bychom v koncentračním táboře.
Je to tak?
Strasser by na tom trval.
-Říkáš to, abych odjela.
-Je to pravda.
Oba víme, že patříš k Viktorovi.
Pomáháš mu, povzbuzuješ ho.
Když odletí bez tebe, budeš toho litovat.
Možná ne dnes, ne zítra, ale brzy.
Po zbytek života.
Ale co my?
Nám zůstane Paříž.
Ztratili jsme ji než jsi přijela do Casablanky.
Včera v noci jsme ji zase našli.
-Když jsem řekla, že tě nikdy neopustím.
-Nikdy.
Mám také nějakou práci.
Nemůžeš jít se mnou.
Nemůžeš mi pomáhat.
Nedělám nic ušlechtilého.
Ale i tak člověk vidí, že problémy tří lidí neznamenají v tomhle bláznivém světě nic.
Jednou to pochopíš.
Nemůžu z tebe spustit oči.
-Všechno je v pořádku.
-Až na jedno.
Něco byste měl vědět.
Nežádám po vás žádné vysvětlení.
Později byste ho žádal.
Řekl jste, že víte o llse a o mně.
Byla u mě včera, když jste tam byl vy.
Přišla pro ty dokumenty. Je to pravda?
Ano.
Zkusila všechno.
Marně.
Snažila se mě přesvědčit, že mě pořád miluje.
Ale to bylo už dávno pryč.
Pro vaši záchranu to předstírala.
Nechal jsem ji.
Rozumím.
Tady to je.
Díky.
Vážím si toho.
Vítejte zpátky v boji.
Tentokrát jsem na vítězné straně.
Jsi připravena?
Ano, jsem.
Sbohem, Ricku.
Bůh ti žehnej.
Pospěště si. Ať nezmeškáte letadlo.
Je to tak.
Jste sentimentální.
Zůstaňte, kde jste.
-Nevím, co myslíte.
-Co jste udělal pro Laszla.
A ta pohádka, abyste s ním poslal llsu.
Znám ženy, příteli.
Šla, ale věděla, že lžete.
Přesto děkuji za pomoc.
Tohle pro nás oba nebude příjemné.
Zvláště pro vás.
Musím vás zatknout.
Jakmile letadlo odletí.
Co měl znamenat ten telefonát?
Victor Laszlo je v letadle.
Co stojíte?
Proč ho nezastavíte?
Zeptejte se pana Ricka.
Nechte ten telefon.
Nepleťte se do toho.
Zastřelím vás místo kapitána.
Položte ten telefon.
-Dejte mi řídící věž.
-Položte to!
Major byl zastřelen.
Zajistěte obvyklé podezřelé.
Vy nejste jen sentimentální, stal se z vás vlastenec.
Možná je správný čas začít.
Myslím, že máte pravdu.
Měl byste z Casablanky zmizet.
V Brazzaville je posádka Svobodné Francie.
Zařídím cestu.
Tranzitní dokumenty?
Můžu jet na výlet.
Ale naše sázka platí.
Dlužíte mi 10 000 franků.
A těch 10 000 franků pokryje naše náklady.
"Naše" náklady?
Louisi. Myslím, že je to začátek krásného přátelství.
Ano, tohle je Sunset Boulevard v kalifornském Los Angeles.
Je asi pět hodin ráno.
Přijíždějí lidé z oddělení vražd, detektivové i novináři.
Z jednoho domu v bloku 10000 byla hlášena vražda.
Bude se o ní psát ve večerních vydáních novin.
Bude se o ní mluvit v rádiu i v televizi, protože je do ní zapletena jedna z největších hvězd minulosti.
Ale než to všechno uslyšíte, překroucené a nafouknuté, než se toho chopí hollywoodští žurnalisté, možná byste si rádi poslechli fakta, celou pravdu.
Jestli ano, pak jste na správné adrese.
V bazénu její rezidence se našla mrtvola mladého muže se dvěma střelnými ranami v zádech a jednou v břiše.
Nikdo důležitý.
Scénárista s několika druhořadými filmy na kontě.
Ubožák! Bazén si vždycky přál.
Nakonec ho dostal, ale za příliš vysokou cenu.
Vraťme se asi o šest měsíců zpátky, do dne, kdy to všechno začalo.
Bydlel jsem v činžáku nad firmou Franklin and Ivar. Tehdy se mi zrovna moc nevedlo.
Ateliéry mi už hodně dlouho nedaly žádnou práci.
A tak jsem tam seděl a chrlil originální příběhy, dva týdně.
Ale asi už to nebylo ono.
Možná, že nebyly dost originální, možná byly příliš originální.
Vím jen, že nešly na odbyt.
Jo?
- Joseph C. Gillis?
- Správně.
- Přišli jsme si pro to auto.
- Jaké auto?
Plymouth kabriolet, ročník 46, kalifornská značka 40R116.
- Kde máte klíče?
- Proč bych vám je dával?
Firmě došla trpělivost, dlužíte už tři platby. A máme soudní příkaz.
Klíče.
- Nebo ho máme odtáhnout?
- To auto tu není.
- Opravdu?
- Půjčil jsem ho kamarádovi.
- Odjel s ním do Palm Springs.
- Na zdravotní dovolenou?
- Jestli mi nevěříte, podívejte se.
- Věříme, ale teď věřte vy nám.
Do zítřejšího poledne tady to auto bude, jinak spustíme ohňostroj.
Říkáte samé roztomilé věci.
Potřeboval jsem rychle asi 290 dolarů, jinak jsem mohl o auto přijít.
Nebylo ani v Palm Springs ani v garáži.
Na mě si věřitelská firma nepřišla.
Čekal jsem je a nechtěl jsem riskovat.
A tak jsem ho schoval naproti v ulici za krámkem, kde Rudy čistil boty.
Rudy se nikdy neptal, jak jste na tom s financemi, stačilo mu podívat se vám na podpatky a hned to věděl.
Jeden z mých originálních námětů obíhal v Paramountu.
Můj agent tvrdil, že z toho nebude nic, ale měl jsem vlivnou známost.
Nadešel čas využít ji.
Jmenoval se Sheldrake.
Byl to fikaný producent, jak potvrzovaly jeho žaludeční vředy.
Máte pět minut.
O čem to je?
Baseballový hráč, polař zelenáč, má na triku přepadení a snaží se sekat dobrotu, ale podvodní sázkaři mu nedají pokoj.
Chtějí, aby prodal Světový pohár?
Tak nějak.
Ale na konci mám překvapení.
- Máte titul?
- "Mety obsazeny". Je tam osnova.
Zavolejte lektorům, zjistěte, co mají pod "Mety obsazeny".
V Twentieth jsou docela žhaví, ale Zanuck je celý podělaný.
Umíte si v roli polaře představit Tye Powera?
Máte toho nejlepšího, Alana Ladda.
Pro Ladda to bude změna rytmu.
A dá se to lehko natočit.
Spousta exteriérů.
Vsadím se, že se to dá udělat za necelý milion.
- Promiňte.
- Je tam role pro Billa Demaresta. Starý trenér dostane po hlavě, takže je občas trochu mimo.
Dobrý den, pane Sheldraku. "Mety obsazeny" s dvoustránkovým shrnutím.
- Nenamáhala bych se.
- Není to dobré?
- Napsáno z nouze.
Nic pro Ladda?
Je to přežvýkaná verze už tak špatné předlohy.
Jistě se ráda seznámíte s autorem, panem Gillisem.
Slečna Kramerová.
Schaeferová, Betty Schaeferová.
Nejradši bych se propadla do země.
- Milerád vám pomůžu.
- Je mi líto, ale není to dobré.
Připadalo mi to mělké a banální.
Co normálně doporučujete?
Joyce, Dostojevského?
Myslím, že film musí něco říkat.
Příběh vám nestačí.
Vy byste odmítla i "Jih proti Severu".
Ne, to já.
Říkal jsem: "Kdo je zvědavý na film o občanské válce?"
"Mety obsazeny" se mi nelíbí, znám totiž vaše jméno.
Máte prý talent.
Letos se snažím vydělat si na živobytí.
A proto si vezmete zápletku 27 A, oprášíte a nablýskáte ji?
To není fér. Zníte jako newyorští kritici.
- Můžete jít slečno... Schaeferová.
- Sbohem, pane Gillisi.
Příště vám napíšu "Nazí a mrtví".
Tak se mi zdá, že Zanuck dostane film o baseballu.
Nepočítal jsem, že to vyhraje Cenu Akademie.
Hledáme něco typu Betty Huttonová.
Vidíte to jako Betty Huttonovou?
- Popravdě řečeno, ne.
- Počkejte moment.
Co udělat z toho dívčí softbalový tým a proložit to písničkami, mohl by to být muzikál: "Stalo se na hřišti:
Příběh ženy".
Jestli to má být vtip, tak mi došel smích.
Potřebuji práci.
- Nemám vůbec nic.
- Cokoli, vedlejší dialog.
Nic, přísahám.
Pane Sheldraku, mohl byste mi dát 300 babek jako osobní půjčku?
Cože?
Gillisi...
Loni mě někdo přemluvil, abych si koupil ranč, a tak jsem si půjčil.
Letos jsem si musel vzít hypotéku, abych si mohl nechat pojistku...
Potom jsem jel do ústředí.
Spousta z nás tak vidí Schwabův krám.
Je to jakási kancelář, drbárna a čekárna dohromady.
Čekání...
Čekání na to, až se začnou sypat peníze.
Sehnal jsem si deset nikláků a začal vysílat SOS na všechny strany.
Svého agenta jsem přirozeně nezastihl.
A tak jsem zavolal jednomu kamarádovi, Artiemu Greenovi.
Strašně milý kluk, asistent režie.
Mohl mi dát dvacku, ale dvacka nestačila.
Pak jsem mluvil s pár přitakávači z Metra.
Mně ale řekli ne.
Nakonec jsem svého agenta zastihl. Podvodník jeden!
Myslíte, že se snažil najít práci chudáku Joeu Gillisovi?
Tvrdě se činil, ale v Bel Air a s golfovými holemi.
Potřebuješ 300 dolarů?
Ovšem, že bych ti je mohl dát, ale nedám.
- Nedáš?
- Nejsem jen tvůj agent. - O úroky nejde.
Jsem kámoš.
- Opravdu?
To nejlepší bylo napsáno s prázdným žaludkem.
Jestli tvůj talent sklouzne ke stereotypu, tak jsi skončil.
Zapomeň na to!
Jde mi o auto.
Když o ně přijdu, jako bych přišel o nohy.
Nic lepšího by se nemohlo stát.
Aspoň si pak sedneš a budeš psát.
Co myslíš, že dělám?
Potřebuju 300 dolarů.
Milý zlatý, možná potřebuješ jiného agenta.
Po cestě zpátky do města jsem probral své vyhlídky.
Rovnaly se nule.
Bylo jasné, že na to prostě nemám.
Přišel čas zabalit hollywoodské plány a jet domů.
Když dám do frcu své krámy, možná to vydá na jízdenku zpátky do Ohia, k místu redaktora "Dayton Evening Post" za 35 dolarů týdně, pokud ovšem bylo stále volné, za zlomyslného veselí celé redakce.
Proč to nezkusíš v Hollywoodu?
Možná si myslíš, že vyděláš...
Skončil jsem na příjezdové cestě k nějaké velké rezidenci, která vypadala sešle a opuštěně.
Na konci cesty se mi skýtal překrásný pohled. Stála tam báječná velká prázdná garáž, úplně nevyužitá.
Ta nejlepší skrýš pro auto s hledanou poznávací značkou.
V té garáži byl ještě jeden obyvatel. Obrovský automobil cizí výroby.
Musel polykat šťávu po hektolitrech.
Značka z roku 1932.
Řekl jsem si, že tehdy se asi odstěhoval jeho majitel.
Do svého bytu jsem se nemohl vrátit, když po mně šli ti policejní psi.
Chtěl jsem zůstat u Artieho Greena, než se dostanu na autobus do Ohia.
Plánoval jsem si, že až budu v Daytonu, pošlu věřitelům kartu a napíšu jim, kde si můžou tu káru vyzvednout.
Ten velký barák byl jako z jiného světa.
Takové si stavěli blázni od filmu v těch bláznivých 20. letech.
Zanedbaný dům dostane nešťastný výraz.
Z tohohle přímo čišel.
Byl jako ta stará žena ve "Velkých nadějích", slečna Havershamová, v ošumělé svatební róbě s děravou vlečkou, která se mstila světu za to, že zůstala na ocet.
Vy tam, proč jdete tak pozdě?
Proč jste mě nechal tak dlouho čekat?
Tudy.
Dal jsem si vůz do garáže.
Píchl jsem.
Myslel jsem...
- Jděte dál.
- Možná bych spíš měl vzít auto...
Očistěte si boty.
Jděte.
Nejste na tu událost vhodně oblečený.
- Jakou událost?
- Řekni mu, ať jde nahoru, Maxi.
- Nahoru po schodech.
- Poslouchejte mě chvíli...
- Madam čeká.
Tak dobře.
Když budete potřebovat pomoc s tou rakví, zavolejte mě.
Tudy.
Tady je.
Položila jsem ho na svůj masážní stůl u krbu.
Vždycky rád strkal do ohně klacíky.
Pohřbíme ho v zahradě.
Má na to město nějaké zákony? - To nevím.
- Stejně je mi to jedno.
Chci, aby ta rakev byla bílá a vystlaná saténem, bílým nebo tmavorůžovým.
Možná červeným, ostře červeným.
Ať je to veselé.
Kolik?
Nechci žádnou přemrštěnou cenu jen proto, že jsem bohatá.
Dámo, vy si mě s někým pletete.
Mám problém s píchlou gumou.
Zastavil jsem, než seženu rezervu.
Myslel jsem, že dům je prázdný. - Není.
Vypadněte.
- Omlouvám se.
Je mi líto, že jste ztratila kamaráda.
Červená není dobrá barva.
- Neviděl jsem vás už?
- Vypadněte, nebo zavolám sluhu.
Vy jste Norma Desmondová.
Byla jste velká hvězda němého filmu.
Jsem velká hvězda.
Jen filmy jsou teď nějak malé.
Věděla jsem, že s nimi není něco v pořádku.
Jsou mrtvé, je jim konec.
Kdysi jim patřily oči celého světa.
Ale to nestačilo.
Musely jim patřit i uši.
Tak otevřely svá velká ústa a začaly mluvit, mluvit, mluvit!
Na to je dobrá pražená kukuřice.
Kupte si ji a nacpěte si ji do uší.
Podívejte se na ty lidi v těch velkých kancelářích, ty velké šéfy!
Zničili všechny idoly!
Fairbanksy, Gilberty, Valentiny!
Koho máme teď?
Nějaké nuly.
Mně to nevyčítejte.
Já jenom píšu.
Píšete?
Píšete slova, slova a zase slova.
Z těch slov jste vyrobil provaz, který zardousil tenhle byznys.
Ale máme tu mikrofon, který zachytí poslední chroptění, a Technicolor, který zobrazí zduřelý jazyk.
Probudíte opici.
- Vypadněte!
Příště si přinesu svůj památníček na autogramy.
Nebo možná nějaký beton a požádám vás o otisk chodidla.
Nebojte se. Už jdu. Počkejte.
Říkal jste, že jste scénárista.
- Proč?
- Jste nebo ne?
- Stojí to na mé členské průkazce.
- A napsal jste nějaké filmy?
Jistě.
Chcete jejich seznam?
Chci se vás na něco zeptat.
Pojďte se mnou.
Ten poslední byl o suchu v Oklahomě.
Vůbec byste to nepoznala, protože na plátně se to nakonec celé odehrávalo na torpédové lodi.
Docela útulné, že?
Do těch varhan fouká vítr.
Měla bych je odvézt.
Spíš bych je naučil lepší melodii.
Řekněte mi něco, mladý muži.
Jak dlouhý bývá dnes filmový scénář?
Kolik mívá stran?
Záleží na tom, jestli jde o "Kačera Donalda" nebo "Johanku z Arcu".
Má to být velmi důležitý film. Sama jsem ho psala.
Trvalo mi to léta.
Tohle by stačilo na šest důležitých filmů.
Je to příběh Salomé.
Nechám to režírovat DeMillea. - DeMillea?
- Natočili jsme spolu hodně filmů.
- A vy budete hrát Salomé.
- Kdo jiný?
Nevěděl jsem, že chcete znovu dobýt svět.
Nenávidím slovo dobýt.
Je to návrat.
Návrat k milionům, které mi nikdy neprominuly, že jsem opustila plátno.
- To je v pořádku.
- Salomé.
To byla žena. To je role.
Princezna zamilovaná do svatého muže.
Tančí tanec sedmi závojů.
On ji odmítne a ona žádá jeho hlavu na zlatém podnose.
Líbá jeho studené, mrtvé rty.
- V Pomoně se to bude strašně líbit.
- Všude se to bude strašně líbit.
Přečtěte si tu scénu těsně před tím, než ho nechá zabít.
Jako konkurence bych vám mohl ukrást námět.
Nebojím se.
Přečtěte si to.
Přineste něco k pití.
Sedněte si.
Je tu dost světla?
- Mám perfektní zrak.
- Řekla jsem, abyste si sedl.
Vlastně jsem nic tak naléhavého k vyřizování neměl. Kromě těch hochů z peněžního ústavu.
Navíc se zmínila o nějakém pití.
Někdy je zajímavé vidět, jak hrozný může být špatný scénář.
Tohle slibovalo splnit ta nejhorší očekávání.
Co by asi jejím dětským klikyhákům řekl grafolog?
Max přivezl šampaňské a kaviár.
Později jsem zjistil, že kromě Maxe už v tom ponurém zámku nikdo není.
A zjistil jsem o něm pár dalších věcí.
Pokud jde o ni, seděla svinutá jako hodinové péro, s cigaretou zastrčenou ve zvláštní špičce.
Cítil jsem, jak mě sleduje skrz ta svá tmavá skla, jako by mě vyzývala, abych si zkusil opovrhnout tím, co čtu, nebo tak svým hrdým způsobem žadonila, abych to pochválil.
Tolik to pro ni znamenalo.
To ale byla sestava. Ona, ten uzlíček nervů, Max a jedna mrtvá opice nahoře, a vítr, který občas hvízdal ve varhanech.
Později se jako v komické scéně uprostřed dramatu dostavil ten správný chlápek s dětskou rakví.
Proběhlo to všechno velmi důstojně.
Musel to být moc důležitý šimpanz.
Možná King Kongův pravnuk.
Muselo být asi jedenáct a bylo mi trochu špatně od žaludku díky tomu sladkému šampaňskému a tomu šmejdu, který jsem četl, hloupému mišmaši melodramatických zápletek.
To už jsem ale začal konstruovat vlastní malé spiknutí.
- No? - Je to fascinující.
Ovšem, že ano.
Snad trochu dlouhé, ale vy nejste profesionální scénárista.
- Psala jsem to svým srdcem.
- To jistě ano.
To tomu dodává velkolepost.
- Ale chce to trochu víc dialogu.
- Nač?
- Co bude třeba, řeknu svýma očima.
- Potřebovalo by to trochu osekat.
- Nedovolím žádnou řezničinu.
- Ovšem, že ne. Ale chce to uspořádat, zredigovat.
Na to si můžete někoho najít.
Koho?
Musel by to být někdo, komu bych mohla věřit.
Kdy jste se narodil?
V jakém znamení?
- Nevím.
- V jakém měsíci?
V prosinci, 21tého.
Střelec.
Střelce mám ráda, dá se jim věřit.
- Děkuji.
- Chci, abyste to dělal vy.
Já?
Nemám čas. Právě jsem dokončil scénář a beru si další práci.
To je mi jedno.
Jsem pěkně drahý.
Dostávám 500 dolarů týdně.
O peníze se nestarejte.
Zařídím, aby se vám to vyplatilo.
- Dočtu to doma.
- Nesmí to opustit můj dům.
- Dočtěte to tady.
- Už se trochu připozdívá.
- Jste ženatý, pane?
- Gillis.
Svobodný.
- Kde bydlíte?
- V Hollywoodu.
Byty v Alto Nido.
- Máte něco s autem?
- To bych řekl.
- Co kdybyste zůstal tady?
- Vrátím se zítra brzy ráno.
Nesmysl.
Nad garáží je pokoj.
Max vás tam zavede.
Měl jsem dobrý pocit z toho, jak dobře jsem to sehrál.
Vyhodil jsem návnadu a ona ji spolkla.
Mé auto bude dole pěkně v bezpečí, dokud nezáplatuju ten její scénář.
A kouká z toho spousta peněz.
Tenhle pokoj se hodně dlouho neužíval.
Do časopisu "House Beautiful" se nedostane, ale na jednu noc stačí.
- Postel jsem připravil už odpoledne.
- Jak jste věděl, že tu zůstanu?
Koupelna je tam.
Dal jsem vám tam ručníky, mýdlo a kartáček na zuby.
Řeknu vám, ta Norma Desmondová je docela zvláštní člověk.
Byla nejlepší ze všech.
To nemůžete vědět, jste moc mladý.
V jediném týdnu dostala od svých obdivovatelů 17 tisíc dopisů.
Muži upláceli kadeřníka, aby jim dal pramínek jejích vlasů.
Jeden indický maharádža žebral o její punčochu.
Později se s ní uškrtil.
To jsem tedy opravdu zaparkoval na zajímavém místě.
Ano, pane.
Dobrou noc, pane.
Tenhle byl podle mého taky trochu cvok.
Možná to byla mrtvice.
Celý dům jako by byl zasažen pomalou paralýzou, jako by se v kontrastu s vnějším světem zpomaleně rozpadal.
Byl tam tenisový kurt, nebo spíš jeho duch, s vybledlými čárami a prověšenou sítí.
Měla samozřejmě také bazén.
Kdo ho tehdy neměl?
Před tisíci půlnocemi v něm plavali Mabel Normandová a John Gilbert.
A Vilma Bankyová a Rod La Rocque.
Teď byl prázdný.
Nebo ne?
Ještě něco se dole dělo:
Rozloučení s chlupatým starým šimpanzem, které se odbývalo v největší vážnosti, jako by pohřbívala své jediné dítě.
To měla skutečně tak prázdný život?
Bylo to všechno hrozně podivné, ale čekaly mě ještě podivnější věci.
Tu noc jsem měl zmatený sen.
Zdálo se mi o flašinetáři.
Neviděl jsem jeho tvář, ale flašinet byl zahalený v černém. A šimpanz tam tancoval za pár drobných.
Když jsem otevřel oči, ještě jsem tu hudbu slyšel.
Kde to jsem?
Aha, v tom prázdném pokoji nad její garáží.
Jenže už nebyl prázdný.
Byla u mě návštěva.
Někdo přinesl mé věci, mé knížky, psací stroj a oblečení.
Co se to děje?
Hej, vy!
Maxi, nebo jak se jmenujete, co tu dělají mé věci?
Mluvím s vámi.
Moje oblečení a věci jsou nahoře v tom pokoji.
Přirozeně.
Sám jsem je přinesl.
- Opravdu?
- Co se stalo?
Chybí něco?
- Kdo vás o to požádal?
- Já.
Nevím, proč se tak zlobíte.
Přestaň hrát, Maxi.
Myslela jsem, že je to dobrý nápad, když spolu budeme pracovat.
Mám předělat váš scénář.
Nedohodli jsme se, že tu zůstanu.
- Bude se vám tu líbit.
- Mám vlastní byt.
Dlužíte nájemné za tři měsíce.
- O to se postarám.
- Už je postaráno, je to zaplaceno.
Odečteme to z mého platu.
V tom přece nebudeme malicherní.
Žádné účty si nepovedeme.
- Vybalte panu Gillisovi věci.
- Už se stalo, madam.
- Tak je zas zabalte.
Nezůstanu tu!
- Tak se rozhodněte.
Chcete tu práci nebo ne?
Chtěl jsem tu práci, ty prachy a pak zas rychle pryč.
Říkal jsem si, že když se do toho dám, zvládnu to za pár týdnů.
Nebylo ale jednoduché dát smysl těm jejím divokým halucinacím.
Komplikovala mi to její neustálá přítomnost, byla mi pořád nablízku v obavě, že ublížím tomu vzácnému výplodu její fantazie.
Co je to?
- Scéna, kterou jsem vyhodil.
- Která scéna?
Trh s otroky.
Lepší je, přeskočit přímo k...
Přeskočit mě?
Je vás tam moc.
Nechtějí vás v každé scéně.
Tak proč mi píší obdivné dopisy a žebrají o mé fotografie?
Protože mě chtějí vidět, mě, Normu Desmondovou.
Vraťte to tam.
OK.
Nepřel jsem se s ní.
Na náměsíčníka se nekřičí.
Mohl by spadnout a zlomit si vaz.
To je ono.
Náměsíčně se procházela v závratné výšce ztracené kariéry. Úplný blázen, když šlo o to jediné: Její celuloidovou podobu.
Jak v tom domě přeplněném Normami Desmondovými může žít?
Další Normy Desmondové a ještě další Normy Desmondové.
Ale nepracoval jsem pořád.
Třikrát týdně vytáhl Max nahoru ten obraz, který jí darovala nějaká nevadská obchodní komora. A promítali jsme si film, přímo v jejím obývacím pokoji.
Mnohem příjemnější než chodit ven, říkávala.
Tvrdou skutečností bylo, že se toho světa venku bála, bála se, že jí připomene, kolik času uplynulo.
Byly to němé filmy a Max obsluhoval promítačku.
Ještě že tak.
Aspoň nás ušetřil svého doprovodu na varhany.
Sedávala těsně vedle mě a voněla po tuberózách.
Někdy mi při sledování filmu tiskla ruku nebo dlaň, zapomínala, že je mou zaměstnavatelkou a stávala se fanouškem, nadšeným tou herečkou tam na plátně.
Nemusím vám říkat, kdo byla ta hvězda.
Byly to vždycky její filmy. Nic jiného vidět nechtěla.
...ZBAV MĚ TOHO HŘÍŠNÉHO SNU, KTERÝ SE ZMOCNIL MÉHO SRDCE...
Pořád překrásné, že?
I bez dialogu.
Nepotřebovali jsme dialog.
Takové tváře už dnes nejsou.
Možná jedna, Garbo.
Ti idiotští producenti, imbecilové!
Copak nemají oči?
Zapomněli, jak vypadá hvězda?
Zase se tam vrátím, tak mi pomozte!
Občas si zahrála partičku bridže. Bod za dvacetinu centu.
Dostával jsem polovinu její výhry.
Jednou to vyšplhalo až na 70 centů, snad jediné peníze, co jsem dostal.
Ostatními hráči byli přátelé z hereckých kruhů, vzdálené postavy, které si možná pamatujete z dob němého filmu.
Připadali mi jako její muzeum voskových figurín.
- Jedna kárová.
- Jedna srdcová.
- Piky.
- Nemám.
- Tři, žádná barva.
- Nemám.
- Vysypte popelník, Joe, drahoušku.
- Nějací lidé venku se po vás ptají.
- Nejsem tu.
- To jsem řekl.
- Správně.
Ale oni našli vaše auto a chystají se ho odtáhnout.
Co je s tím popelníkem?
Joe, můžeme si vzít ten popelník?
- Chci s vámi mluvit.
- Teď ne, hraji tři bez barvy.
Přišli si pro moje auto.
Zapomněla jsem, kolik pikových je ve hře!
- Potřebuji ty peníze teď.
- Nepočká to, až budu tichý hráč?
- Ne.
- Prosím.
- Co je?
Hoří někde?
- Přišel jsem o své auto.
Myslela jsem, že je to otázka života nebo smrti.
Pro mě ano.
Proto jsem sem přišel a souhlasil, že to za vás napíšu.
Chováte se pošetile.
Nepotřebujeme dvě auta, jedno máme.
Ne nějakou chrómovou lacinotu, ale Isottu Fraschini.
Slyšel jste někdy o Isottách Fraschini?
Komplet ruční výroba.
Stála mě 28 tisíc dolarů.
A tak Max sundal ten starý autobus ze špalků a napulíroval ho.
Brávala mě na projížďky do kopců nad ulicí.
Celý ten krám byl očalouněný leopardí kůží a měl automobilový telefon, celý pozlacený.
- To je příšerná košile. - Co je na ní špatného?
Pro práci u benzínky nic.
To sako a ty kalhoty mě už nudí.
Maxi, kde je nejlepší obchod s pánskými oděvy ve městě?
Žádné oblečení nepotřebuju a nechci, abyste mi ho kupovala.
Proč byste mi upíral trochu zábavy?
Chci, abyste dobře vypadal.
A musíte mít tu žvýkačku?
Pro muže je nejlepší modrý flanel.
Tenhle, jednořadový.
Teď potřebujeme plášť.
Ukažte mi, co máte z velbloudí srsti.
- Co večerní šaty?
- Já nepotřebuju smoking.
Ovšem, že ano. Smoking, frak a když nebudete dávat pozor, taky žaket.
- Frak, to je absurdní!
- Na večírky a na silvestra.
- Kde máte večerní šaty?
- Pojďte se mnou, madam.
Tady jsou z velbloudí srsti, ale sáhněte si na tohle, vikuní vlna.
- Je to trochu dražší.
- Velbloudí srst stačí.
Pokud za to platí dáma, proč si raději nevzít tu vikuni?
V posledním prosincovém týdnu přišel déšť.
Velký balík deště. Přehnaně velký, jako všechno ostatní v Kalifornii.
Probojoval se skrz starou střechu mého pokoje nad garáží.
Poslala Maxe, aby mě přestěhoval do hlavní budovy.
Moc se mi to nezamlouvalo.
Jedině v tom pokoji jsem mohl být sám.
Ale bylo to lepší než spát v pláštěnce a galoších.
- Čí byl tohle pokoj?
- Pokoj manžela.
měl bych říct manželů.
Madam byla provdána třikrát.
Právě odsud je asi vidět Catalinu, ale dnes na to není den.
Co mají znamenat tyhle dveře?
Nikde v tomhle domě nejsou zámky, pane.
Jak to?
Musí to mít nějaký důvod.
- Navrhl to lékař.
- Jaký lékař?
Lékař madam.
Madam občas popadne melancholie.
Měli jsme pokusy o sebevraždu.
Musíme být velmi opatrní.
Žádné prášky na spaní ani žiletky.
V ložnici madam jsme zavřeli plyn.
Proč?
Kvůli kariéře? Užila si jí dost.
Nezapomnělo se na ni.
- Pořád dostává obdivné dopisy.
- Neprohlížejte si poštovní razítka.
To vy je posíláte.
Je to tak, Maxi?
měl bych vám vyžehlit večerní šaty, pane.
Nezapomněl pan Gillis na silvestrovský večírek madam?
Ne, nezapomněl.
Přijde i muzeum voskových figurín?
To nevím, pane.
Zařizovala to madam.
To je on.
Ten její pokoj. Samý satén a volánky.
A ta postel jako pozlacený koráb.
Perfektní scéna pro královnu němého filmu.
Pořád ještě pyšně mává průvodu, který už kolem ní dávno prošel.
Na jejím silvestrovském večírku jsem zjistil, co ke mně cítí.
Možná jsem byl hlupák, že jsem nevytušil, co přijde.
To smutné, trapné přiznání.
Joe!
Vypadáte naprosto božsky.
Otočte se.
- Prosím vás!
- No tak. Perfektní!
Nádherná ramena a ta linie se mi strašně líbí.
- To jsou přece ty vycpávky.
- Počkejte.
Slavnostním oblečením byl pro mě vždycky můj tmavomodrý oblek.
Nelíbí se mi ta jehlice.
Chci, abyste měl skvostnou perlu.
Náušnice si ale nevezmu. - Napijme se.
- Neměli bychom počkat na ostatní?
Maxi, šampaňské.
Opatrně, klouže to.
Nechala jsem to navoskovat.
Tak na nás!
Tahle podlaha bývala dřevěná, ale vyměnila jsem ji.
Valentino říkal: "Na tango jsou nejlepší dlaždice." Pojďte.
- Ne tam, kde tančil Valentino.
- Nezaklánějte se takhle.
- To ta věc, lechtá mě to.
Vážně?
- Je 10.15.
Kdy přijdou?
- Kdo?
- Ostatní hosté.
- Žádní nejsou.
O tuhle noc se s nikým nebudeme dělit.
Ta je jen pro nás.
- Ano?
- Stiskněte mě víc.
OK.
Až přijde půlnoc, co kdybychom rozbíjeli sklenice o Maxovu hlavu?
- Vám to připadá legrační.
Uplynula nekonečná hodina.
Cítil jsem se v pasti jako ta cigareta v tom udělátku na jejím prstě.
Příští rok bude nádherný.
Budeme si užívat.
Napustím bazén nebo otevřu dům v Malibu a budete mít celý oceán.
Až dokončíme náš film, koupím vám loď a poplavíme se na Havaj...
Už mi nic nekoupíte.
Nebuďte hlupáček. Tu máte.
Chtěla jsem vám to dát o půlnoci.
Nemůžu si to vzít.
Už jste mi toho koupila dost.
Mlčte!
Jsem bohatá, bohatší než celá ta nová hollywoodská sebranka.
Mám milion dolarů.
Mám ve městě tři bloky, mám ropu v Bakersfieldu, která pořád teče.
Peníze jsou na to, abychom si koupili, co chceme.
- Přestaňte pořád říkat "my".
- Co je s vámi?
Jaké máte právo, být si mnou tak jistá?
Jaké právo?
Chcete, abych vám to řekla?
Napadlo vás, že bych mohl mít svůj život, dívku, do které jsem blázen?
Koho?
Nějakou číšnici nebo statistku?
Vůbec se k vám nehodím.
Vy chcete Valentina, muže, co má koně na pólo, někoho slavného.
Snažíte se říct, že nechcete, abych vás milovala.
Řekněte to.
Nevěděl jsem, kam půjdu.
Musel jsem prostě vypadnout.
Potřeboval jsem být s lidmi mého věku.
Myslel jsem na Artieho Greena.
V jeho bytě se určitě pořádal silvestrovský mejdan.
Spisovatelé bez práce, skladatelé bez nakladatele, herečky tak mladé, že ještě věří chlápkům, co obsazují role.
Parta lidí, kterým je všechno fuk, pokud se spolu mohou napít.
Hollywood nám moc nepřeje Bazén nemáme
Šatů jenom málo Knoflíky a pentle místo platu
- Nazdar, Joe.
- Tome.
- Jak se máš?
- Ahoj, Joe.
- To mě podrž, Joe Gillis!
- Ahoj, Artie.
Kde se schováváš, krasavče?
Chtěl jsem tě hlásit jako pohřešovaného.
Lidičky, znáte přece Joea Gillise, slavného scénáristu, pašeráka uranu a podezřelého z členství v Černé ruce.
- Dej mi kabát.
- Nechám ho uschnout.
- Zůstaneš?
- Ano.
Tak pojď.
Co je to, norek?
Od koho sis to půjčil?
Od Adolpha Menjoua?
- Skoro jsi uhád, doutník nemám.
- Snad opravdu nejsi pašerák?
- Kde je bar?
- Pojď.
- Dobrý mejdan.
- Nejlepší.
Říkají mi Elsa Maxwellová asistentů režie.
S tím punčem pomalu.
Na každého jsou jen tři sklenky. - Ty další předstírejte.
- Můžu se tu chvíli zdržet?
- Jasně.
Tohle pojede celou noc.
- Ne, myslel jsem pár týdnů?
- Máme volné místo na gauči.
- Beru to.
Řeknu pikolíkovi, aby se postaral o tvoje zavazadla.
- Dobrý den, pane Gillisi.
- Dobrý den.
- Vy se znáte?
- Betty Schaeferová, od Sheldrakea.
- Jasně: "Mety obsazeny".
- Počkej.
Tohle je žena, kterou miluju.
Co to má znamenat?
Je obdivovatelkou mých literárních výplodů.
- Promluvily zraněné city.
- Kde je telefon?
Támhle, u duhového pokoje.
Až s tím skončíte, můžu si to vzít?
- Tohle jste zapomněl.
- Díky. - Doufala jsem, že vás potkám.
- Abyste mi ze zad vytáhla svůj nůž?
Cítila jsem se provinile, tak jsem si našla vaše starší náměty.
- Jak milé.
- Jeden se jmenuje nějak "Okno".
- "Temná okna".
Líbilo se vám to?
- Ne, až na nějakých šest stran.
Máte tam retrospektivu...
Dá se tu někam jít, kde bychom si promluvili?
Co duhový pokoj?
Joe, říkal jsem, že ti půjčím gauč, ne svou dívku.
Bavíme se o práci.
Podle vás tedy kousek mé předlohy stál za povšimnutí?
Ta retrospektivní scéna, kde mu řekne, že je učitelka. - měl jsem takovou učitelku.
- Možná proto je to dobré.
- Pravdivé a dojemné.
Proč ne? - Kdo je zvědavý na pravdivost?
Zbavte se tohohle přístupu.
Stojí to za pokus.
- Mám hned začít?
- Vážně.
Mám nápady.
Taky nějaké mám.
Dnes je silvestr, tak si ho užijme.
Například?
Mohli bychom vyrobit papírové lodě a uspořádat regattu.
- Nebo si pustit naplno sprchu.
- Nebo obsadit kuchyň.
- Máte hlad?
- Hlad?
Po dvanácti letech v barmské džungli jsem vyhladovělý, Lady Agatho hladovím po bílém rameni.
- Phillipe, jste blázen.
Žízním po chladu vašich rtů.
Už si můžete zatelefonovat.
Ne, Phillipe, musíme být silní.
Pořád máte na sobě tu uniformu elitní gardy a navíc, už si můžete vzít ten telefon.
OK.
Najednou se strašně bojím, že vás ztratím.
Neztratíte.
Požádám, aby nám dolili tohle příšerné pití.
- Budete na mě čekat?
- S divoce bušícím srdcem.
Život může být krásný.
Zdravím vás, Maxi.
Potřebuji od vás laskavost.
Promiňte, teď nemohu mluvit.
Ale můžete.
Dejte mi do kufru mé staré oblečení a psací stroj.
- Pošlu si pro to někoho.
- Nemám čas. Je tu doktor.
Jaký doktor?
Co se děje?
Madam si vzala ve vašem pokoji žiletku a přeřezala si žíly.
Cože?
Maxi!
Dostala jsem recept.
Dvě balení kapek proti kašli se rozpustí v teplé hroznové šťávě...
Hej, Joe!
Šťastný nový rok!
- Jak je jí?
- Je ve svém pokoji.
Opatrně, neutíkejte po schodech.
Ti hudebníci to nesmí vědět.
Jděte pryč.
Co jste to provedla za hloupost?
Idiotské bylo zamilovat se do vás.
Už vidím ty poutavé titulky v novinách.
"Velká hvězda spáchá sebevraždu kvůli neznámému scénáristovi."
Velké hvězdy mají velkou hrdost.
Jděte pryč.
Jděte si za tím svým děvčetem.
Podívejte, já jsem si to vymyslel, protože to všechno považuji za chybu.
Nechtěl jsem vás zranit.
Byla jste na mě hodná.
Jste jediný takový člověk v celém tomhle podělaném městě.
Tak poděkujte a jděte. Jděte, jděte!
Ne, dokud mi neslíbíte, že se budete chovat jako rozumný člověk.
Udělám to zas.
Udělám to zas!
Udělám to zas.
Šťastný nový rok, Normo.
Šťastný nový rok, miláčku.
- Haló.
- Je to Crest View 51733?
Promiňte, že zase obtěžuji, ale musím mluvit s panem Gillisem.
- Není tu.
- Kde bych ho zastihla?
- Možná by to věděl někdo jiný.
- Nikdo vám nedá žádné informace.
A nevolejte už, prosím.
Maxi!
Kdo to byl, Maxi?
Nic, madam.
Někdo se vyptával na nějakého ztraceného psa.
Naše číslo musí být podobné číslu útulku.
Počkejte.
Vezměte si auto a odvezte ten scénář do Paramountu.
- Dejte ho osobně panu DeMilleovi.
- Jak si přejete.
- Opravdu to posíláš DeMilleovi?
- Ano. Dnes je ten správný den.
Můj astrolog mi přečetl DeMilleův a můj horoskop.
- Četl ten scénář?
- DeMille je Lev, já jsem Štír.
Mars prochází kolem Jupitera už několik týdnů.
Dnes se obě planety stýkají.
Otoč se, miláčku.
Osuším tě.
Uvědomuješ si ale, že scénáře se neprodávají podle astrologů.
O scénář nejde, prodávám sebe.
DeMille vždycky říkal, že jsem jeho největší hvězda.
Kdy to říkal, Normo?
No jo, je to už dost let.
Ale nikdy jsem nevypadala líp.
Víš proč?
Protože jsem nikdy nebyla tak šťastná.
O pár dní později jsme šli na bridž k jedné z těch voskových figurín.
Naučila mě hrát bridž a taky několik elegantních kroků tanga a jaké víno se hodí ke které rybě.
Ten idiot!
zapomněl mi doplnit tabatěrku.
- Vezmi si jednu z mých.
- Ty jsou strašné a kašlu po nich.
Zastavte u toho obchodu.
Koupím nějaké.
Jsi zlato.
SCHWABOVA LÉKÁRNA
Dejte mi krabičku těch tureckých cigaret...
Abdullas.
Ruce vzhůru, Gillisi, nebo to dostaneš.
Ahoj, Artie.
Dobrý večer, slečno Schaeferová.
- To jsem ráda, že vás vidím.
- Už jsi opustil podsvětí?
Promiň mi toho silvestra.
Věřil bys, že jsem byl s nemocným známým?
Z vyšší společnosti a s 10karátovým ledvinovým kamenem?
Nech toho.
Kde jste byl?
- Mám pro vás skvělé zprávy.
- Nikde jsem nebyl.
Volala jsem vašemu agentovi ve Sdružení scénáristů.
Ve vašem bytě mi dali číslo někde v Crest View.
Byl tam někdo s drnčivým přízvukem:
Vy jste tam nebyl, nikdy o vás neslyšeli.
Opravdu?
Jaké skvělé zprávy máte?
- Sheldrakeovi se líbí ta učitelka.
- Jaká učitelka?
V "Temných oknech".
Myslí si, že by se z toho dalo něco udělat.
- Kde jsou prachy?
- Kde je scénář?
Blafovala jsem a použila pár vlastních nápadů.
- Ale chce na tom zapracovat.
- To jsem se bál.
Mám 20 stránek a dobrou mužskou postavu.
Dejte tam hodně podrobností, aby potřebovali dalšího režiséra.
Neruš.
Kdybychom napsali příběh...
Psaní na objednávku jsem už nechal.
- Ale tohle je už napůl prodané.
- Vlastně jsem nechal psaní vůbec.
- Pane Gillisi, můžeme?
- Hned jsem tam.
Ten přízvuk!
Tohohle chlápka platí nějaká cizí vláda.
- Všimni si manžetových knoflíčků.
- Musím jít.
- Díky za váš zájem o mou kariéru.
- O vaši nejde, jde o mou.
Doufala jsem, že se na tom budu podílet.
Nechci lektorovat.
Chci psát.
- Lituji, že jsem vám zkřížil plány.
- To tedy ano. Sbohem.
- Byls tam celé hodiny.
- Narazil jsem na pár známých.
- Kde jsou moje cigarety?
- Kde jsou tvé?
Moc kouříš, Normo.
Kdykoli měla pocit, že se začínám nudit, uspořádala pro mě živé představení.
Blázniviny Normy Desmondové.
Jejím prvním číslem byla vždy Koupající se kráska.
Ještě se pořád vidím v té sestavě:
Marie Prevost, Mabel Normand.
Mabel mi pořád šlapala na nohu.
Co se děje?
Proč jsi tak zamračený?
Nic se neděje.
Bavím se skvěle.
Předveď ještě něco.
Tak dobře.
Dej mi to.
Potřebuju to na knírek.
A teď zavři oči.
Samozřejmě, že se něco dělo.
Myslel jsem na tu Artieho dívku, na slečnu Schaeferovou.
Byla jako všichni autoři, kteří přijdou do Hollywoodu, plní ctižádosti a plánů dostat se tam nahoru na plátno:
"Scénář napsal", "Autorem předlohy je".
Diváci nevědí, že někdo musí film napsat.
Myslí si, že si ho herci vymýšlejí během natáčení.
Otevři oči.
- Madam má telefon.
- Nepřerušuj mě.
- Volá Paramount.
- Kdo?
Ateliéry Paramount.
Už mi věříš?
Říkala jsem ti, že po tom DeMille skočí.
Není to DeMille osobně, je to nějaký Gordon Cole.
- Říká, že je to velmi důležité.
- Jistě, že je.
Dost důležité na to, aby mi pan DeMille zavolal osobně.
Nechá volat nějakého asistenta!
Řekni, že mám práci a zavěs.
Jak si přejete, madam.
Co tomu říkáš?
Natočili jsme spolu 12 filmů. Byly to jeho největší úspěchy!
- Možná nemá čas, možná točí.
- Vím co má za lubem!
Snaží se mě znevážit, abych snížila honorář.
Čekala jsem 20 let.
DeMille může počkat, až budu řádně připravena.
Řádně připravena byla asi o tři dny později.
Bylo neuvěřitelné, že ty naléhavé telefonáty z Paramountu pokračovaly.
A tak se nalíčila asi čtvrt kilem makeupu, doplnila to závojem a vydala se navštívit DeMillea osobně.
Když Madam promine, ten stín nad levým okem není rovnoměrný.
Děkuji ti, Maxi.
Přestaňte s tím rámusem!
- Hej!
- Jedeme za panem DeMillem.
Právě natáčí.
Jste objednáni?
Žádné objednání nepotřebujeme.
- Vezu Normu Desmondovou.
- Normu jak?
- Normu Desmondovou.
- Jonesy, hej, Jonesy.
Jo?
To je slečna Desmondová!
- Jak se máte, slečno Desmondová?
- Otevřte bránu.
- Jistě, slečno Desmondová.
Jeďte.
- Nemohou jet bez propustky.
Slečna Desmondová může.
- Kde natáčí pan DeMille?
- Scéna 18.
Děkuji, Jonesy. A nauč svého přítele slušnému chování.
Beze mě by neměl práci, protože by žádný Paramount nebyl.
- Máte pravdu, slečno Desmondová.
Scéna 18.
Upozorni Henryho Wilcoxona.
Roztáhni to, ať to vidím.
Ticho, vy tam vzadu!
Norma Desmondová jede za panem DeMillem.
Posviťte na to někdo, ať se podívám na tu scénu.
Trochu zpátky.
Jděte z cesty!
Ty tam vzadu.
Norma Desmondová přijela za panem DeMillem.
Norma Desmondová?
- Počkej moment.
- Harry Wilcoxon?
Tas meč a zvedni jím ten plášť.
Samson leží tady.
Přijela za vámi Norma Desmondová, pane DeMille.
- Norma Desmondová?
- Té musí být tak milion let.
Kolik by pak bylo mně?
Mohl bych být jejím otcem.
- Promiňte, pane DeMille.
- Je tu kvůli tomu hroznému scénáři.
Co jí mám říct?
Můžu jí říct, že jste v projekci, odbýt ji.
Třicet milionů fanoušků ji odbylo.
Nestačí to?
- Nechtěl jsem...
- Ovšem.
Vy jste Normu Desmondovou neznal jako půvabnou 17letou dívku, která měla víc odvahy, rozumu a citu než jiní mladí lidé.
- Byla prý hrůza s ní pracovat.
- Jen ke konci.
Desítka tiskových agentů, kteří se činí přesčas, může lidské duši strašně ublížit.
Počkejte.
- Ty nechceš jít se mnou?
- Je to tvůj scénář, tvoje show.
- Hodně štěstí.
- Děkuju, drahý.
Dobrý den, mladá kolegyňko.
- Dobrý den, pane DeMille.
- Rád vás vidím.
Naposled jsem vás viděla někde, kde bylo hodně veselo.
Vzpomínám si, že jsem tancovala na stole.
To spousta lidí.
Lindbergh právě přistál v Paříži.
Tak pojďte dovnitř.
Normo, musím se omluvit, že jsem vám nezavolal.
To bych prosila, hrozně se zlobím.
- Jak vidíte, mám moc práce.
- To vás neomlouvá.
- Četl jste samozřejmě ten scénář?
Mohl jste zavolat sám a nenechávat to na nějakém asistentovi.
- Jakém asistentovi?
- Netvařte se nevinně. Gordon Cole.
Gordon Cole?
Kdybyste neměl velký zájem, nesnažil by se mě desetkrát zavolat.
Právě zkoušíme.
Co kdyby sis sedla na mou židli a udělala si pohodlí?
- Děkuji.
- Hodná holka.
Jsem tu za chvilku.
Doneste mi telefon a sežeňte Gordona Colea.
Hej, slečno Desmondová.
- Slečno, to jsem já, Hog-eye.
- Ahoj, Hog-eyei.
Chci vás pořádně vidět.
Podívejte, je tu Norma Desmondová.
Norma Desmondová!
- Norma Desmondová!
- Myslel jsem, že už umřela.
- Hrozně ráda vás vidím!
- Vítejte. Pamatujete se na mě?
Ovšem, že ano.
Ahoj, Patsy.
- Znáte se se slečnou Desmondovou?
- Moc mě těší.
Gordone, tady je C.
B. DeMille.
Tys volal Normě Desmondové?
Ano, pane DeMille.
Šlo o to její auto, starou Isottu Fraschini.
Její šofér ji sem onehdy přivezl.
Hodí se pro film o Crosbym.
- Chceme si ho na pár dnů najmout.
Tak mockrát děkuji, děkuji.
Hog-eyei, otoč to světlo zase zpátky.
Tak jsem mluvil s Gordonem Colem.
Viděl jste, jak se seběhli?
Víte, v tomhle byznysu se stávají šílené věci, Normo.
Doufám, že jste neztratila svůj smysl pro humor.
- Co se stalo?
- Nic.
Neuvědomila jsem si, jaké to bude vrátit se zase do ateliérů.
- Nevěděla jsem, jak mi to chybělo.
- Nám jste taky chyběla.
Zase budeme spolupracovat.
Natočíme svůj nejlepší film.
- O tom s vámi chci mluvit.
- Není to dobrý scénář?
Je v tom pár dobrých momentů, ale byl by to velmi nákladný film.
To je mi jedno.
Chci zas pracovat.
Nevíte, co pro mě znamená vědět, že mě chcete.
Nic by mě nepotěšilo víc, než kdyby to bylo možné.
Pamatujte si, nepracuji ráno před desátou a odpoledne po 4.30.
- Jsme připraveni, pane DeMille.
- Dobře. Co kdybyste tu seděla a dívala se?
Filmy se hodně změnily.
Dobrá, jedeme.
Práskněte do toho.
Roztočte to.
Jedem.
Vidíte tam ty kanceláře, pane Gillisi?
To bývala šatna madam.
Celá ta řada.
To na Wallace Reida moc místa nezbylo.
měl velký bungalow na kolech.
Já jsem měl horní patro.
Vidíte ten nápis "Lektorské oddělení"?
Pamatuji si, že mé stěny byly potaženy černou lakovou kůží.
Hned se vrátím.
To je to legrační auto, o kterém mluvil Cole.
Můžeme se podívat?
Co je na něm tak legračního?
Je-li v "Temných oknech" něco dobrého, použijte to, je to vaše.
Proboha!
Pojďte dál, vezměte si židli.
- Myslím to vážně.
Poslužte si.
- Proč to děláte?
Dostanete 100 tisíc, já čokoládu.
Z Oscara dostanu levou nohu.
Udělala bych to, ale nejsem tak dobrá, abych to zvládla sama.
- Co ty nápady, které jste měla?
- Třeba to k něčemu bude.
Předně, vyhoďte tu psychologii, zkoumání vrahovy zvrhlosti.
Psychopati jdou na dračku.
Tohle je příběh o učitelích, o jejich ubohém životě.
Ona učí ve dne, on učí ve večerní škole.
Když se poprvé potkají...
- Nemám čas poslouchat.
- Zkrátím to.
- Je to vaše dítě.
- Nemůžeme pracovat po večerech?
V šest ráno?
Tento měsíc jsem vám úplně k dispozici. - Artie odjel.
- Co s tím má Artie společného?
- Jsme zasnoubeni.
- To vám přeji.
- Lepšího kluka byste nenašla.
- Souhlasím.
Jsou na exteriérech v Arizoně, točí western.
Mám volno po večerech a o víkendu.
Mohli bychom pracovat u vás.
Nejde to.
Nebuďte srab a napište ten příběh.
- Nenávidím vás.
- Ať to není moc bezútěšné.
Co tohle? Ona učí přes den, on učí po večerech.
Neznají se, ale bydlí v jednom pokoji.
Je to levnější. Spí ve stejné posteli.
Samozřejmě na střídačku.
Žertujete?
Myslím, že je to dobré.
- Já taky.
- Ukážu vám, kam to zapadá.
- Tak nashle.
- Vy jeden...
Co je?
Oni nechtějí madam, chtějí si najmout její auto.
Cože?
Sbohem, Normo.
Uvidíme, co se dá dělat.
Nebojím se.
Starý tým bude zase pohromadě.
Nic nás nezastaví.
Starý tým?
- Sbohem, má drahá.
- Sbohem, pane DeMille.
- Jak to šlo?
- Nemohlo to být lepší.
Musí nejdřív dokončit tenhle film. Můj přijde na řadu pak.
Sežeňte Gordona Colea.
Řekněte mu, ať na to auto zapomene.
Řekněte, že si může někde sehnat jiné staré auto.
Koupím mu pět starých aut, když to bude nutné.
Celá armáda odbornic na ženskou krásu pak narukovala do jejího domu na Sunset Boulevardu.
Absolvovala nelítostnou sérii ošetření.
Jako sportovec při tréninku na olympiádu, počítala každou kalorii, každý večer chodila spát v devět hodin.
Byla naprosto odhodlána být připravena, připravena na kamery, které se nikdy nerozběhnou.
- Miláčku, jsi tam?
- Ano.
Neotáčej se.
Dívej se stále do knihy.
Jen jsem ti přišla dát dobrou noc.
Nesmíš mě vidět. - Nevypadám moc přitažlivě.
- Dobrou noc.
- Shodila jsem čtvrt kila.
- Fajn. Měla jsem starosti o svůj krk.
Je to div, co ta žena dokázala.
- Fajn.
- Taky bys měl jít do postele.
- Myslím, že si ještě budu číst.
- Tys šel včera večer ven, že?
- Proč to říkáš?
- Vím to.
Měla jsem zlý sen a křičela jsem, abys přišel.
Kdes byl?
- Šel jsem se projít.
- Ne, nešel.
Jel jsem k pláži.
Nechceš snad, abych se tu cítil jako ve vězení?
Ovšem, že ne.
Jen nechci zůstávat sama.
Aspoň teď, když jsem pod takovým tlakem. Mám nervy nadranc.
Chci po tobě jen, abys byl trochu trpělivý a trochu laskavý.
- Nic jsem neprovedl.
- Jistě, že ne.
To bych nedopustila.
Dobrou noc, miláčku.
Ano, vytrácel jsem se z domu každičký večer.
Připomínalo mi to, jak jsem ve 12 tajně chodil na gangsterské filmy.
Tentokrát to nebylo kvůli filmu, ale abych se pokusil film napsat.
Příběh, který Betty Schaeferová vyhrabala, se mi stále honil hlavou, jako tucet lokomotiv.
A tak jsme na něm začali pracovat, v noci, kdy byly ateliéry opuštěné, nahoře v tom jejím kumbálku.
Dostala jsem od Artieho strašně legrační dopis.
Od jejich příjezdu každý den prší.
Přepsali celý film tak, aby v něm pršelo, a polovinu natočili.
Teď svítí slunko a nikdo neví, kdy se vrátí.
- To je dobré.
- Dobré? Strašně mi chybí.
- Myslel jsem ten dialog.
- Opravdu?
Jasně, zvlášť se spoustou hudby, která ho překryje.
- Nestává se ti, že se nesnášíš?
Teď vážně, tohle je opravdu dobré.
- Baví mě psát s tebou.
JSEM DO TEBE BLÁZEN, NORMA
- Kdo je ta Norma?
- Kdo je kdo?
Promiň, obvykle nečtu, co mají lidé napsáno v tabatěrce.
Á to.
To je od jedné známé. Ženy středního věku, velmi pošetilé a velmi velkorysé.
To bych řekla.
Je to ze zlata!
Radil jsem jí ohledně jednoho idiotského scénáře.
Známá historie.
Převedeš nějakou ustrašenou chudinu přes ulici.
Zjistíš, že je to multimilionářka a že ti odkázala všechny své peníze.
To je problém s vámi lektory.
Znáte všechny zápletky.
Co kdybys teď zkorigovala stranu deset, než začne vřít voda?
OK.
Někdy, když nám to nešlo, jsme si udělali procházku spícím areálem.
Moc jsme nemluvili, jen se procházeli po uličkách mezi scénami, nebo mezi kulisami, které připravovali pro příští den.
Právě na jedné z těchto procházek mi řekla o svém nose.
Podívej se na tuhle ulici.
Celá z lepenky, celá dutá, falešná a vytvořená pomocí zrcadel.
Líbí se mi víc než kterákoli ulice na světě.
Možná proto, že jsem si tu jako dítě hrávala.
Tys byla dětská herečka?
Ne, narodila jsem se o dva bloky dál, v Lemon Grove Avenue.
Otec tu byl hlavním elektrikářem.
Matka stále pracuje v kostymérně.
- Druhá generace, co?
- Třetí.
Babička dělala zástupy za Pearl Whiteovou.
Jsem z filmové rodiny.
Čekali, že se stanu hvězdou.
A tak jsem deset let studovala herectví, dikci, tanec.
Pak mě ateliéry pozvaly na zkoušku.
Nelíbil se jim můj nos.
Trochu se stáčel na tuhle stranu.
Tak jsem si ho nechala spravit.
Pak se jim zas strašně líbil můj nos, ale nelíbil se jim můj výkon.
- Dobrá práce.
- To bych prosila, stálo to 300 dolarů.
- To je smutné. - Vůbec ne.
Poučila jsem se.
Vypracovala jsem se z roznašečky pošty na lektorku.
Přiznej se.
Po nocích pláčeš kvůli ztracené kariéře a gala premiérám.
Vůbec ne.
Co je na tom špatného, když jsi na druhé straně kamer?
- Je to vlastně ještě lepší.
- Třikrát hurá Betty Schaeferové.
- Teď ten tvůj nos políbím.
Smím říct, že opravdu pěkně voníš?
- To musí být můj nový šampón.
- To není šampón.
Spíš jako čerstvě vyprané plátěné kapesníky, jako zbrusu nový automobil.
- Kolik je ti let?
Chytrá holka.
Není nad to, když je člověku 22.
Jestli máme dokončit tenhle scénář, zůstaneš aspoň dva kroky ode mě.
Jakmile uvidíš, že se k tobě přibližuji, vezmeš mě po hlavě botou.
A teď přes Washington Square zpátky k psacím strojům.
Co je, Maxi?
Chcete umýt auto? Nebo ve svém volnu špehujete?
Buďte opatrný, až půjdete patiem.
Madam se možná bude dívat.
Co kdybych šel zadem a svlékal se potmě?
Nevyptávám se, kam pan Gillis každý večer chodí.
Proč ne?
Píšu scénář a taky ho chci dokončit!
Jen mi dělá velké starosti madam.
Nedivím se.
A my jí nijak nepomáháme. Pořád jí lžeme a necháme ji, aby se připravovala na natáčení.
- Co se stane, až se to dozví?
- Nedozví se to.
To je můj úkol a je to tak už dlouho.
Objevil jsem ji, když jí bylo 16.
To já jsem z ní udělal hvězdu. Nemohu připustit, aby ji zničili.
- Vy jste z ní udělal hvězdu?
- Režíroval jsem její první filmy.
Tři mladí režiséři tenkrát vypadali velmi slibně.
D. W. Griffith, Cecil B.
A ona z vás udělala sluhu.
To já jsem ji požádal, abych se mohl vrátit, i když je to ponižující.
Mohl jsem pokračovat ve své kariéře, jenže když mě opustila, připadalo mi všechno nesnesitelné.
Víte, byl jsem její první manžel.
Ty jsi tady, Joe.
Kdy jsi přišel domů?
Ach, Joe, kde jsi byl?
Je v tom nějaká žena?
Vím, že je v tom žena.
Kdo je to? Proč se tě nemůžu zeptat?
Musím to vědět.
MILOSTNÝ PŘÍBĚH BEZ NÁZVU NAPSALI JOSEPH C. GILLIS A BETTY SCHAEFEROVÁ
Co se děje?
Betty, probuď se.
Proč na mě tak civíš?
Civím?
Co s tebou dnes je?
- Co se děje?
- Něco se stalo.
- Nechci o tom mluvit.
Prostě nechci.
Co jsi slyšela?
No tak, ven s tím.
Je to o mně?
Betty, nemá smysl se tomu vyhýbat.
Řekněme si to, ať je to cokoli.
- Dostala jsem telegram od Artieho.
- Od Artieho?
Chce, abych přijela do Arizony.
Říká, že tam bude svatba stát jen dva dolary.
Ušetřili bychom na líbánky.
Proč nejedeš?
Můžeme ten scénář do čtvrtka dokončit.
Vždyť se vdáváš.
Přála sis to přece.
Ale už si to nepřeju.
- Proč ne, ty nemáš Artieho ráda?
Ale už ho nemiluji, to je všechno.
Co se stalo?
Ty ses stal.
Teprve když jsem se vrátil do svého zvláštního vězení, jsem si začal uvědomovat skutečnost.
Bylo to tak.
Měl jsem v rukou budoucnost Betty Schaeferové.
Betty Schaeferová byla zasnoubena s Artiem, nejlepším klukem na světě, a přitom se zamilovala do mě, do mě.
Byla naivní, když v mé situaci nevycítila nic falešného.
A já jsem byl mizera, že jsem jí to neřekl.
Takové věci se ale těžko říkají lidem, do kterých se zamilujete.
Možná by mi to prošlo, možná bych se odpoutal od Normy.
Možná bych svůj život mohl zbavit celé té ošklivé záležitosti.
Haló, je to Gladstone 9281?
Mohu mluvit se slečnou Betty Schaeferovou?
Už musí být doma.
Betty!
Volá zase ta ženská, co tak divně mluví.
O co tu vlastně jde?
Tady Betty Schaeferová.
Promiňte, že volám tak pozdě, ale cítím, že je to má povinnost.
Jde o pana Gillise.
Znáte přece pana Gillise?
Kolik toho o něm vlastně víte?
Víte, kde žije, jak žije, z čeho žije?
Kdo jste?
Co chcete?
Co s tím máte společného?
Slečno Schaeferová, snažím se vám prokázat laskavost a ušetřit vás velkého trápení.
Možná jste příliš mladá, abyste jen tušila, že takoví muži existují.
Nevím, co říká, ale nežije u příbuzných, ani u přátel v obvyklém slova smyslu.
Zeptejte se ho.
Zeptejte se ho znovu.
Tak je to, Betty, zeptej se mě znovu.
Tady Joe.
Joe, kde jsi?
Co má tohle znamenat?
Bude lepší, když přijdeš a přesvědčíš se sama.
Adresa je Sunset Boulevard číslo 10086.
Nezlob se na mě, Joe.
Udělala jsem to, protože tě potřebuji.
Potřebuji tě, jako ještě nikdy.
Podívej se na mě.
Podívej se na mé ruce, můj obličej, co mám pod očima.
Jak můžu pracovat, když celá chřadnu kvůli tomu trápení?
Nevíš, co jsem za poslední týdny zkusila.
Koupila jsem si revolver.
Stála jsem před zrcadlem, ale nemohla jsem.
Nestůj tam tak, plný nenávisti.
Křič na mě, uhoď mě, jen nechci, abys mě nenáviděl.
Řekni, že to není nenávist, Joe.
Tady je 10079, Connie.
Musí to být támhle.
- Betty, chci jít s tebou.
- Ne, zvládnu to sama.
Miluji tě, Joe.
Miluji tě, Joe.
Miluji tě.
Co budeš dělat, Joe?
Co budeš dělat?
To je v pořádku, Maxi.
Vyřídím to.
Ahoj, Betty.
Mám strašný strach.
Je to něco hrozného?
Pojď dál.
Byla jsi už někdy v jednom z těch hollywoodských paláců?
To je z dob, kdy se vydělávalo 18 tisíc týdně, nezdaněných.
Opatrně po těch dlaždicích, klouže to.
Tady tančíval Valentino.
- Tady bydlíš?
- Čí je to dům?
- Čí?
- Rozhlédni se, je jí tu plno.
Jestli si nepamatuješ obličej, určitě znáš jméno.
- To byla ona v tom telefonu?
- Něco k pití?
Je tu pořád šampaňské, spousta kaviáru.
- Proč mi volala?
Vidělas už někdy tolik krámů?
Strop si nechala přivézt z Portugalska.
A podívej se na tohle.
Její vlastní kino.
Nepřišla jsem si prohlédnout dům.
To se ti právě snažím říct.
Tohle je obrovský dům.
Osm velkých ložnic.
Zapuštěná vana v každé koupelně.
Ve sklepě je dráha na kuželky.
Je to tu opuštěné, a tak si obstarala společníka.
Je to jednoduché.
Starší žena, která je zámožná.
Mladší muž, který na tom moc dobře není.
- Dokážeš si to domyslet?
- Ještě ti trochu napovím.
- Ne, jako bych nic neslyšela.
Nikdy mi nikdo netelefonoval a nikdy jsem v tomhle domě nebyla.
Seber si své věci a pojďme.
Všechny své věci?
Svých 18 obleků, své boty na míru, svých šest tuctů košil, manžetové knoflíčky, platinové řetězy na klíč a tabatěrky?
- Pojď, Joe.
- Kam mám jít?
Do své garsonky, kterou nemohu zaplatit, ke scénáři, který se možná prodá, a dost možná ne?
- Jestli mě miluješ, Joe.
- Podívej, drahoušku, buď praktická.
Mám to tady dobré.
Dlouhodobý kontrakt bez výjimek.
Líbí se mi to tak.
Možná si to nezaslouží velký obdiv.
Ty a Artie si obdiv zasloužíte.
Už se na tebe nemůžu podívat, Joe.
Co tedy podívat se po východu?
Hodně štěstí, Betty.
Ten scénář můžeš dokončit na cestě do Arizony.
Až se s Artiem vrátíte a budete si chtít zaplavat je tu bazén.
Děkuju, miláčku.
Děkuju, Joe.
Joe.
Mohu dál, Joe?
Už jsem přestala plakat.
Už jsem se uklidnila.
Řekni mi, že se nezlobíš.
Řekni mi, že je všechno jako dřív, Joe.
Joe.
Co děláš, Joe?
- Co to děláš?
- Ty mě opouštíš?
- Ano, Normo.
Ne, to ne. Maxi!
Maxi!
Díky za pěkný šatník a za to, že jsem mohl používat ty cetky.
- Zbytek je v zásuvce.
- Je to tvoje.
Vzal bych si to, ale pro redakci v Daytonu je to příliš slavnostní.
To nic není.
Můžeš mít cokoli. Co chceš?
Peníze?
Ty by byly vyhozené.
Tohle zaměstnání už pro mě není.
Nemůžeš jít.
Maxi!
Nesnesu život bez tebe.
- Víš, že se nebojím zemřít.
- To je jen a jen tvoje věc.
Myslíš, že jsem si ten revolver vymyslela, že?
Vidíš? Nevěřil jsi mi.
Myslíš, že na to nemám odvahu?
- Jistě, pokud to bude dobrá scéna.
- Tobě je to jedno.
Statisícům to jedno nebude!
Bylo by to jako zabít se v prázdném divadle.
Diváci odešli už před lety.
- To je lež.
Pořád mě chtějí.
- Ne, nechtějí.
- A co DeMille?
- Nechtěl tě zranit.
- Studia jen potřebovala tvé auto.
- Cože?
DeMille neměl to srdce ti to říct.
Nikdo z nás ho neměl.
To je lež.
Chtějí mě.
Dostávám denně dopisy.
Řekněte jí to, Maxi.
Prokažte jí tu laskavost.
Film nebude.
Jediné obdivné dopisy ti píše on.
To není pravda.
Maxi!
Madam je největší hvězda všech dob.
Vezmu tašky pana Gillise do auta.
Slyšel jsi ho.
Jsem hvězda.
Jsi padesátiletá žena.
Uvědom si to.
Není to nic tragického, když je ti 50, pokud nechceš, aby ti bylo 25.
Největší hvězda všech dob.
Sbohem, Normo.
Hvězdu nikdo neopouští.
Tak se hvězda pozná.
Joe!
Joe!
Joe!
Joe!
Hvězdy nestárnou, že?
A tady už to znáte.
Jsme zpátky u toho bazénu. Jaký jsem si vždy přál.
Svítá a už mě museli vyfotografovat snad tisíckrát.
Pak vzali dva zahradní háky a vytáhli mě velice opatrně z vody.
Zvláštní, jak s vámi lidé opatrně zacházejí, když už jste mrtvý.
Vytáhli mě na souš jako velrybí mládě zasažené harpunou. A začali zjišťovat zranění, aby to mohli zapsat.
Celá ta díra se hemžila policajty, reportéry, sousedy, okolojdoucími.
Byl tam cirkus jako při otevření nového supermarketu.
Dokonce chlapci z týdeníku se přihnali.
Tohle byla událost, kterou mohli všichni využít.
Bezcitní bezejmenní.
Co udělají s Normou?
I kdyby jí to u soudu prošlo jako zločin z vášně, momentální nepříčetnost, ty titulky ji zabijí.
"Zapomenutá hvězda vraždí."
"Stárnoucí herečka." "Včerejší královna slávy."
Koronerovu kancelář.
Chci s koronerem mluvit.
- Kdo je u telefonu? - Já.
Položte to!
Tohle je důležitější.
Redakce "Times"?
U telefonu Hedda Hopperová.
Sedím v ložnici Normy Desmondové.
Nenamáhejte se s přepisováním.
Vezměte to rovnou. Připraveni?
Jak se nad domem vraždy rozednívá, Norma Desmondová, slavná hvězda zašlých dob je ve stavu naprostého šoku.
Obklopuje ji zeď mlčení v budoáru jejího domu na Sunset Boulevardu...
Byla to náhlá hádka?
Měli jste už předtím nějaké problémy?
Jak to, že tahle zbraň byla tady?
Kde jste se s tím chlápkem seznámila?
Odkud se vzal?
Uvažovala jste o něčem takovém už dřív?
šlo o krádež?
Přistihla jste ho, jak se snaží něco ukrást?
- Zpravodajské kamery jsou tady.
- Řekněte jim, ať jdou.
Teď není čas na kamery.
Tak, slečno Desmondová, chcete nám něco říct?
Kamery?
Co je, Maxi?
- Dorazily kamery.
- Řekni panu DeMilleovi, že už jdu.
- Co je to?
Je to způsob, jak ji dostat dolů.
Ať to auto stojí hned u vchodu.
- Všechno bude připraveno, madam.
Omluvte mě, pánové, ale musím se připravit na svou scénu.
- Nějaké prohlášení?
Co přiznání?
- Všechno připraveno?
- Skoro.
- Světla připravena?
OK, chlapi, zpátky, zpátky!
Všichni ticho!
Světla.
Připravena, Normo?
Která je to scéna?
Kde to jsem?
Tohle je palácové schodiště.
Ach, ano, ano.
Ti tam dole čekají na princeznu.
Jsem připravena.
Tak dobře.
Kamery.
Jedeme!
A tak se ty kamery přece jen roztočily.
Osud, zvláštně milosrdný, se nad Normou Desmondovou slitoval.
Vstoupila do snu, k němuž se tak zoufale upínala.
Nemohu v té scéně pokračovat, jsem příliš šťastná.
Pane DeMille, mohla bych říci pár slov?
Chci říci, že jsem velmi šťastná, že zase točím film.
Ani nevíte, jak jste mi chyběli.
Už vás nikdy neopustím.
Protože po "Salomé" budeme točit další a další filmy.
Víte, je to můj život.
Vždycky bude.
Nic jiného neexistuje.
Jen my a ty kamery a ti báječní lidé tam ve tmě.
Tak, pane DeMille, jsem připravena k detailnímu záběru.
SLAMĚNÝ VDOVEC
Ostrov Manhattan nese jméno po svých prvních obyvatelích, manhattanských indiánech.
Tento mírumilovný kmen se zabýval kladením pastí, lovem a honem.
Muži udržovali jistý zvyk.
Když v červenci udeřila nesnesitelná vedra posílali své ženy a děti pryč.
Buďto proti řece do hor, anebo k moři, pokud si to mohli dovolit.
Muži zůstávali doma a věnovali se svým povinnostem:
Kladení pastí, lovu a honu.
Náš příběh ani v nejmenším nesouvisí s Indiány.
Odehrává se o 500 let později.
Vlak do Portlandu, Rocklandu, Plymouthu a Bar Harboru odjíždí v 6.30...
Chtěli jsme jen ukázat, že se za tu dobu nic nezměnilo.
Newyorské ženy a děti se i dnes posílají na léto pryč. Manželé se věnují svým povinnostem:
Kladení pastí, lovu a honu.
Chceme vám představit typického manhattanského manžela.
To je pan Richard Sherman, jeho žena Helena a syn Ricky.
Ricky, co to děláš?
Je to vesmírný špion.
Rozstřílel jsem ho na maděru.
Nech toho!
Jedeš do Maine, ne na Mars.
Měj se, Heleno!
- Nashle, Richarde!
- Proč nejede táta s námi?
- Musí tu zůstat a vydělávat.
- Neboj!
Bude mi tu dobře.
- Tobě možná, ale kde vezmu kapesný?
- Pošlu ti je.
Slíbils, že budeš řádně jíst a nebudeš kouřit.
A že nebudeš pít, jak chtěl dr.
Summers.
- Zavolám ti v 10. - Měj se, Heleno!
Ahoj, Ricky!
Ukaž, ať ti můžu dát pusu.
- Mami, bere mi kyslík!
Jdeme, nebo zmeškáme vlak!
Heleno, Ricky, pádlo!
Zapomněli jste tu pádlo!
- Jízdenku, pane!
- Můj syn si zapomněl pádlo!
Promiňte, ale na nástupiště můžete jen s platnou jízdenkou!
Ne, ne!
Já ne!
A nebudu ani kouřit.
Podívej se na ně.
Odporné.
Vlak ještě ani nevyjel ze stanice.
Musím se vrátit do kanceláře.
Páni, to je vedro!
Pár dalších slov o panu Shermanovi:
Pracuje v nakladatelství Brady spol. Vydávají kapesní edice, pětadvacet centů za kus.
Šéfem je starý pan Brady, ale duší podniku je pan Sherman.
Udržuje všechno v chodu.
Za 25 centů můžete vydávat cokoli.
Dokonce i nudnou klasiku.
Vtip je v tom, nafouknout titul a dát tomu zajímavou obálku.
Je to všechno otázka fantazie a té má pan Sherman na rozdávání.
To je vše, slečno Morrisová.
Ne, ne!
Já ne!
A nebudu ani kouřit.
Když ženy vypadnou z domu, někteří manželé zvlčí.
Dělají, co si zamanou.
Jako Charlie Lederer.
Annie byla pryč dva dny, a Charlie si dal vytetovat na hruď zeleného draka a na každé rameno motýla.
Ne, já ne!
Do práce, do práce...
Budu tady do šesti, pak se navečeřím v hospodě...
Ne! Žádná hospoda, žádné pití, jak řekl dr. Summers.
Mám to!
Zkusím tu vegetariánskou restauraci.
Zdravá výživa, to je ono!
Lidské tělo je velmi jemný nástroj. Nemůžete ho cpát segedínem a martini.
Zvlášť v tomhle vedru.
- Slečno, přineste mi účet!
- Ano, pane.
Tak to máme menu číslo 7: sojový hamburger se sojovými hranolky.
Sojový šerbet a mátový čaj.
Nejdřív byl koktejl.
Ano, vidíte!
Ledový džus z kyselého zelí.
Určitě vás potěší, že vaše jídlo mělo jen 260 kalorií.
To rozhodně!
Dělá to dolar 27 centů.
- To je v pořádku.
- Nesmíme brát spropitné.
Ale můžu přispět na svaz nudistů.
- Tak přispějte!
- Ó, děkuju, pane.
Nudismus je ušlechtilá věc.
Šíříme mezi lidmi osvětu. Aby odhalili svá dusící se těla a nechali je volně dýchat.
Šaty jsou náš nepřítel.
Nebýt nich, nejsou nemoci a války.
Umíte si představit dvě armády na bitevním poli, bez uniforem, úplně nahé?
Nerozeznáte přítele od nepřítele, všichni jsou si bratry.
Moment, pane!
Zapomněl jste si pádlo.
Díky!
Tenhle dům mám rád.
Proč se chce Helena pořád stěhovat do těch ohavných králíkáren?
Tady je to o moc hezčí.
Jen tři byty.
Náš, Kaufmanů nad námi a ten nahoře, co v něm bydlí ti dva bytoví architekti.
To je klid, když jsou všichni pryč!
Je tu vážně klid.
Žádný "Nazdárek", žádný dětský seriály.
Žádný smrad z kuchyně. Žádný "Co bylo dnes v práci?"
Zastřelil jsem pana Bradyho, pomiloval slečnu Morrisovou a zapálil 300 000 výtisků Malých žen.
Co se tak může stát v práci?
Je tu vážně klid.
"Vem si otvírák, Richarde!"
"Sycená voda, kyselina citrónová, umělá malinová příchuť, barviva a konzervační činidla."
Ať mi Dr. Summers vysvětlí, oč je tohle lepší než skotská s ledem a citronem!
Fakt by mě to zajímalo.
Helena bude volat v deset.
Asi bych si měl trochu číst.
Mám ten rukopis od dr. Brubakera, takže...
Ricky!
No, tak kde je?
Kdepak je ta druhá brusle?
Vím, že tady někde číhá, aby mě dostala!
Kdepak je druhá brusle našeho kosmonauta?
Kdo to ksakru je?
- Ano prosím?
- Omlouvám se, ale...
Zapomněla jsem si klíč, tak jsem na vás cinkla.
Vůbec nic se nestalo!
Maličkost!
Mohu pro vás ještě něco udělat?
Nezmáčkl byste to ještě jednou?
Ve dveřích uvízl můj větrák.
Ale jistě!
- Díky.
- Vy tu bydlíte?
Ano, v bytě Kaufmanů.
Odjeli na léto do Evropy.
Nepovídejte!
Tady vám bude dobře.
Je tu ticho a klid!
Bez psů a dětí, jen dva bytoví architekti. A vy.
A samo sebou já.
- Stalo se vám něco?
- Ne, nic mi není.
Tak dobrou noc!
Dobrou noc!
Tak co teď?
Možná jsem ji měl pozvat na skleničku.
Aby se tu cítila doma.
Jsme koneckonců jedna velká rodina.
Ne, ne!
Ne!
Musím se pustit do té Brubakerovy knihy.
Zítra s ním o ní budu mluvit, takže musím.
"O lidském podvědomí" od dr. Ludwiga Brubakera.
To je titul!
Chlapče, tomu musíme dát šťávu, to je jasný.
Deset.
Helena zavolá až po desáté.
Doufám, že mě tohle udrží do deseti vzhůru.
Kapitola třetí:
"Potlačovaná vášeň u muže středního věku.
Její kořeny a důsledky."
Co je to za nesmysl, volat mi v deset!
Jako by říkala, že mi nevěří.
Co si myslí, že budu dělat?
Že hned začnu kouřit?
Opíjet se?
Že se dám tetovat?
Jako Charlie...
Velkého zeleného draka!
Určitě si myslí, že si sem přivedu holky!
To je ale sprostý!
Sedm let jsme svoji, a ještě jsem ti nic takového nevyvedl.
Nemysli jsi, že jsem nemohl, protože jsem mohl, a mockrát!
Jo, mockrát.
Nesměj se, Heleno!
Náhodou jsem pro ženy náramně přitažlivý.
Pro mě taky, ale už jsi mi zevšedněl.
Nerad ti to říkám jako tvůj muž, ale měla bys vědět, že ženy na mě odjakživa letěly.
Věř tomu!
Krásné ženy, a bylo jich mnoho!
- Zástupy krásných žen!
- Jmenuj jednu.
To je těžký jen tak z hlavy, ale byly jich spousty.
Dobrá, řekla sis o to. Třeba moje sekretářka.
Pro tebe je to jen slečna Morrisová, inventář kanceláře.
Deset prstů na psaní dopisů.
Tak poslouchej.
- Psala jste to? - Ano, pane Shermane.
Máte šest překlepů jen v prvním odstavci!
Co je to s vámi?
- Tak co se to s vámi děje?
- Já vám teda povím, co se děje.
Miluji vás, to se děje!
Miluji vás od prvního dne!
Hluboce, bláznivě, zoufale, vášnivě!
Ale pro vás nejsem ničím! Kancelářským inventářem. Deset prstů na psaní dopisů!
Pane Shermane, podívejte se na mě!
Jsem žena, slyšíte?
Z masa a krve. Mám také cit!
Jsem do vás zamilovaná, potřebuji vás, chci vás!
Chci vás...
To je vše, slečno Morrisová.
Vzpomínáš na tu roztrhanou košili?
Teď víš, jak se to stalo.
Roztrhli ti ji v prádelně, tak se to stalo.
Ty máš ale fantazii!
Copak nevidíš, jak působím na ženy?
Vejdu do místnosti, a ony to vycítí.
Něčím je zneklidňuju, vzrušuju!
Mám v sobě něco živočišného, něco opravdu mimořádného.
Mimořádná je jen tvoje fantazie.
Loni v zimě, když mi operovali apendix... Vzpomínáš si na tu sestru?
Myslíš tu roztomilou šedovlasou stařenku?
Ta dělala ve dne.
Ale tu v noci jsi nikdy neviděla.
Jistá slečna Finchová.
Chudák slečna Finchová.
Bojovala s tím ze všech sil.
- Ale pak, jednou v noci...
- Richarde!
Slečno Finchová, prosím, dneska už ne!
Máme tak málo času.
Brzy vám vyndají stehy a já vás ztratím navždycky!
Prosím, slečno Finchová! Co takhle morálka?
Pamatujte, jste zdravotní sestra!
Morálka?
Kdysi jsem měla morálku. Kdysi jsem byla mladá. Měla jsem ideály, byla jsem sestra!
A pak jste přišel vy.
Slečno Finchová, už pět nocí mi měříte puls.
Copak jste si nevšimla mého tenkého zlatého kroužku?
Vzrušujete mě od chvíle, co vás přivezli na operační sál.
Nedokážu to pochopit.
Máte v sobě něco živočišného.
Prosím vás, moje jizva!
Utečme odtud!
Ukradneme sanitku a tradá pryč!
Nezasloužíte si nosit tuto uniformu.
Jste v jádře zkažená.
Bijte mě, mlaťte mě, až vás budou bolet ruce!
Stejně se vždycky připlazím zpátky!
Nutíte mě k opatření, které vás zachrání před sebou samou.
Ne, ne, ne!
Nechte mě!
Nechte mě!
Jako můra a plamen, takové to bylo.
Chudák slečna Finchová!
Snad jsem jí příliš nesežehl křídla!
Čteš moc knih a díváš se moc na televizi.
Nebo si vem Elaine, svou nejlepší přítelkyni, družičku.
Vzpomínáš si na ten víkend ve Westportu loni v létě?
Hrála jsi s přáteli kanastu a nic netušila.
Šli jsme se s Elaine projít.
Projít!
Šli jsme si zaplavat při měsíčku.
Co je to v tobě za zvláštní živočišnost?
Vzrušuje mě.
Vzrušuje mě od chvíle, co jsem tě spatřila.
A bude mě vzrušovat pořád, až na věčnost!
Musíš s tím bojovat, Elaine.
Pamatuj, že patřím jiné!
Richarde!
To se nikdy nestane.
Doma mě čeká oddaná žena, která mi věří! A přidrzlý, malý pihovatý kosmonautík!
Richarde!
Takže, Heleno, za těchto okolností mě tvoje kontrolní telefonáty urážejí.
Neboj se o mě.
Ačkoli mám mimořádnou osobní přitažlivost, mám také mimořádný charakter.
A mimořádnou fantazii.
Začínáš si lidi představovat jako na plátně, se stereo-zvukem.
Takže...
Zpátky do práce.
Kapitola třetí:
"Potlačovaná vášeň u muže středního věku.
Její kořeny a důsledky."
Helena si dělá starosti.
Vím, že ano.
Dělá, že nic, ale mě neoblafne.
Proč by jinak volala uprostřed noci?
Asi jí došlo, že už není nejmladší. Je jí už 31.
Jednoho dne se probudí a zjistí, že mládí je fuč.
Dělá si proto starosti.
Zvlášť když já vypadám, jako když mi bylo 28.
Není to moje chyba, je to prostý biologický fakt.
Ženy stárnou rychleji.
Já budu vypadat stejně i v 60.
Mám holt takový obličej.
Každý si bude myslet, že je má matka.
Haló, mami!
Heleno!
Čekal jsem, že zavoláš až v deset. Všechno v pořádku?
Tady všechno v pohodě.
Jen je to tu bez vás takové prázdné.
Sedím si na terase, popíjím, začínám být opilý malinovkou.
Jak se má Ricky? Vážně?
To už neudělal hodně dlouho.
To asi tím vzrušením.
To je milý!
Koho žes potkala ve vlaku?
Toma MacKenzieho?
Co tam sakra dělá?
Radím ti, aby ses mu vyhýbala jak moru.
Nechci, aby nosil Rickyho kajak.
Jestli mu má někdo nosit kajak, tak jedině ty.
Jak je tam?
Chladno?
Tady je jako v peci.
A já jsem už pěkně ospalý.
Dobrou noc, drahoušku!
Kapitola třetí:
"Potlačovaná vášeň u muže středního věku.
Její kořeny a důsledky."
Možná by tomu pomohl plátek citronu, nebo kapka worcesteru.
Hej, vy tam nahoře!
Chcete někoho zabít, nebo co?
- Ten velký železný květináč mě skoro zabil.
Ó, to jste vy!
Takže ještě jednou ahoj!
Co se stalo?
Ten květináč se převrhl!
To tedy převrhl.
- Hrozně mě to mrzí.
- Ó, nic se nestalo!
Podívejte na tu židli!
Zaplatím ji.
Snad to není drahá starožitnost!
- Ne, je to levný kousek.
- Jestli můžu nějak pomoct...
Pomoct?
Nedělejte si starosti.
Jsem ráda, že se nezlobíte.
Slibte, že na to ani nesáhnete.
Zítra zavolám domovníka, aby to uklidil.
Dobrou noc!
- Hej, počkejte chvilku!
- Ano?
Povím vám, co byste mohla udělat.
Tedy pokud nemáte nic důležitějšího na práci.
Nestavila byste se na skleničku?
- Díky, moc ráda!
- Opravdu?
Jistě, bude legrace!
Jen na sebe něco hodím.
Půjdu tedy do kuchyně a obléknu se.
Když jsou takovýhle vedra, mám spodní prádlo v ledničce.
- V ledničce?
- Hned jsem u vás!
Spodní prádlo v ledničce!
Vážně to potřebuju, doktore Murphy. Fakt jo!
Žádný strach, pane doktore. Jen jednu a dost!
Ach, ty báječné škodlivé nikotinové dehty!
A teď něco proti vaší radě, dr. Summersi.
No tak, buďme rozumní! S jedním křídlem se vzlétnout nedá.
Dobrá, dám si do toho trochu sody.
"Nezašla byste na skleničku?" "Proč ne?
Moc ráda!"
A je to.
Krásná holka!
Musí to být modelka nebo herečka.
Atmosféru!
Musím tu navodit atmosféru.
Květináč s rajčetem!
Větrák uvízlý ve dveřích!
Ale co to provádím?
Že mi není hanba!
Helena je pryč první noc, a už si sem vodím holky!
Klid!
Na tom není přece nic špatného, když pozvu sousedku na skleničku!
Jen aby si to špatně nevyložila!
Jestli si tahle dáma chce užít, tak to je na velkém omylu!
Jedna sklenička, a ven!
Jsem šťastně ženatej muž!
Snad jen trochu hudby.
Asi se dává celá do parády!
Možná vytáhne nějakou chladnou večerní róbu!
Tak co tu máme?
Debussy, Ravel,
Stravinskij.
Stravinskij by ji jenom vyděsil.
Aha, tady je to! Rachmaninov.
Bude to pořádný koncert!
To zabere!
Je to klasika!
Klavírní koncert číslo dvě. Nikdy nezklame!
Tak jste přišla!
Jsem moc rád.
- Rachmaninov!
- Klavírní koncert číslo dvě.
- To není fér.
- Není fér? Proč?
- Vždy když to slyším, jsem naměkko.
- Vážně?
Můžu si sednout k vám?
Ano, beze všeho.
Celá se chvěju, celá se třesu!
Mám po celém těle husí kůži!
Nevím kde jsem, nevím kdo jsem, nevím co dělám!
Nepřestávejte!
Hrajte!
Nikdy nepřestaňte!
- Proč jste přestal?
- Však vy víte proč. - Proč?
- Protože...
Protože teď vás obejmu a políbím, velice rychle a vášnivě.
Moment, zlatíčko!
Tak jste tu!
Jo, přišel jsem pro ty koberce.
Koberce?
O čem to mluvíte?
O těch z ložnice.
Slíbil jsem to vaší paní.
Kruhuliku... - To kvůli molům.
- Zapomeňte na koberce!
Až se vaše paní vrátí, budou plný velkých děr.
A kdo bude na vině?
Domovník!
Stavte se pro ně zítra, až budu v kanceláři.
To nemůžu.
Vezu svou ženu s dětmi na vlak.
- Odjíždějí přes léto na venkov.
- Dobrá, tak přijďte odpoledne!
Odpoledne se mi to taky nehodí.
Odpoledne jdu totiž k holiči.
Nechám se oholit, ostříhat, zkrátka dám se do pucu.
To mě nezajímá.
Přijďte zítra večer, kdykoli, jen ne teď!
Zítra večer?
Znáte tu paničku z čísla 531?
Už jste ji musel vidět, chodí s takovým velkým tlustým pudlem.
Co?
Ale no tak, jsme přeci oba slamění vdovci!
Nebuďte naivní!
Dobrou noc, pane Kruhuliku!
Velký, tlustý pudl!
Ten chlap má čtyři děti!
S newyorskými muži se v létě vážně něco děje. Je to odporný.
Je pozdě.
Kde sakra vězí?
To je směšné!
Už tu dávno mohla být, hodit do sebe panáka a vypadnout.
Led, budem potřebovat led!
Už jdu!
Vždyť už jdu!
Ahoj!
To jsem já. Vzpomínáte?
To rajče seshora!
Ó, jasně, to rajče!
Pojďte dál, prosím!
Vážně nevím, jak se to mohlo stát.
Zalívala jsem kytky. Slíbila jsem to Kaufmanům.
Koktejlovým šejkrem.
Nic jiného jsem nenašla.
Takovým malým, stříbrným.
Pak se ozvala ta hrozná rána.
Mohlo vás to i zabít.
Bylo by to asi zabití z nedbalosti.
Mohl byste někoho žalovat.
Patrně mě!
Vlastně vy ne. Vy byste byl mrtvý.
Ale vaši právníci...
Případ je vyřešen.
Jsem naživu. Co si dáte? Nevím.
Cokoliv.
Máte to tu fakt moc pěkný!
- Bydlíte tu sám? - Ano, bydlím tu sám.
Úplně samotinký.
- To je brusle. Moje.
- Vaše?
Dá se nastavit.
A já dost jezdím.
Ale teď, co si dáte?
- Pijete, že?
- Jistě, piju jako duha.
- Máte gin? - Jistě.
Myslíte čistý gin?
Ne, gin se sodou.
Nejspíš.
- Gin se sodou?
- Aha, to taky ne.
Jak se pije gin?
Třeba s tonikem.
Nebo se pije s vermutem, a to je martini.
To zní dobře. Dám si sklenku.
Velkou, vysokou!
Velké, vysoké martini.
Tohle je hezčí byt než u Kaufmanů.
Kaufmanovi například nemají schody.
- Jé, kam vedou? - Nikam.
Nikam?
Schodiště nikam!
To je přece skvělý!
Není na tom nic skvělého.
Byl to kdysi dvoupodlažní byt.
Majitel z toho udělal dva byty tím, že je rozdělil přepážkou. Aha!
Vzpomínám si na ten čtverec na podlaze.
Zapadly mi tam nůžky na kůžičku.
Nůžky na kůžičku! Aha, jo!
No, tu máte.
Velké, vysoké martini. - Díky!
- Není zač.
Velmi dobré!
Chtělo by to cukr.
Rozhodně vám neradím dávat do martini cukr.
- Vážně? Proč? - No...
Prostě mi věřte.
Do martini se cukr nedává.
U nás dáváme do martini spoustu cukru.
- U vás? Kde?
- V Denveru v Coloradu.
Jé, vy máte klimatizaci!
- Jak to funguje? Zapněte to!
- Ale jistě!
Mám klimatizaci v každém pokoji.
Kaufmanovi ji nemají?
Ne, tam nahoře je jak v peci.
Proto jsem si koupila ten větrák.
To je příjemný!
Já zkrátka nejsem dělaná na horko.
Jsem v New Yorku prvně a jsem z toho vyřízená!
Včera jsem zkusila spát ve vaně.
Až po krk ponořená ve studený vodě.
Prima nápad!
Ale nešel zavřít kohoutek.
Pořád kapal a nedal mi spát.
Víte, co jsem udělala?
Jednoduše jsem ho ucpala palcem.
Příklad americké vynalézavosti!
Ale palec mi tam uvízl, a já ho nemohla vyndat.
Vážně?
Naštěstí byl po ruce telefon, takže jsem zavolala instalatéra.
Opravdu?
Byl náramně ochotný, i když byla neděle.
Hned mi přispěchal na pomoc.
Dopadlo to dobře? - Jistě!
Ale bylo mi trapně.
- To si umím živě představit!
Měla jsem z toho málem smrt.
Byla jsem s cizím instalatérem a neměla jsem nalakovaný nehty.
- Nemáte cigaretu? - Cigaretu?
Zajisté.
Momentíček!
- Tak prosím!
- Bojíte se zlodějů či co?
Jen se snažím nekouřit. Je taková teorie:
Když cigarety nevidíte, nemyslíte na ně a nechcete je.
Ale není to stoprocentní. Je to jen šedá teorie.
V podstatě tak strávíte půl života nošením štaflí sem a tam.
Snadno si zlomíte nohu.
Je to celé k smíchu.
Měli jsme v klubu děvče, co kouřilo jen doutníky.
Dělala to jen proto, aby vypadala starší.
- Co to bylo za klub?
- Tam co jsem bydlela předtím. Hrůza!
Museli jste být doma do jedný.
Teď můžu být pryč celou noc.
Byla jsem vlastně ráda, když mě požádali, abych odešla.
- Oni vás vyhodili? Proč? - Bylo to hloupý.
Pózovala jsem pro U.
S. Camera, a když fotka vyšla, byli naštvaní.
Co na ní bylo tak špatného?
Byla jsem...
Byla to taková ta umělecká fotka, však víte!
Na pláži, s naplaveným dřevem.
- Dostalo to čestné uznání. - V U.
S. Camera?
Jmenovalo se to "Struktury".
Byly tam vidět celkem tři: Dřevo, písek a já.
Měla jsem 25 dolarů na hodinu.
- Trvalo to hodiny a hodiny.
- Muselo to být velmi zajímavé.
Ale teď už nefotím.
Dvakrát měsíčně dělám v televizi.
- V reklamě na pastu Dazzledent. - Jste herečka?
Tak nějak.
Dělám v reklamě.
Je to dobrá role.
Pak ho setřou, abyste viděl, jaké to je s Dazzledentem.
Sedím tam takhle asi 14 vteřin a taky mám text.
"K obědu jsem měla cibuli, k večeři jsem měla česnek.
Ale on to nepozná. Můj polibek je stále sladký, díky nové pastě Dazzledent."
- Děláte to náramně! - Díky!
Málokdo si to uvědomí, ale když ukazuju zuby v televizi, vidí mě víc lidí, než kdy vidělo Sarah Bernhardtovou.
To stojí za zamyšlení.
To teda jo!
Škoda, že už jsem ji nezažila! Byla opravdu tak skvělá?
Nevím.
Tak starý taky nejsem.
To jistě ne! Je mi 39.
Tedy bude v srpnu.
Pořád je mi 38.
Třicet osm?
Mně bylo předevčírem dvaadvacet.
Ale neslavila jsem.
Ani jsem to nikomu neřekla.
Jen jsem si koupila šampaňský.
Myslela jsem, že ho vypiju celý sama.
- To zní hrozně smutně. - Ó, to ne!
Bylo by přece skvělý, ležet ve vaně a popíjet šampaňský!
- Jenže jsem neuměla otevřít láhev.
- Vážně? Na tom přece nic není!
A vy byste ji uměl otevřít?
Jistě, mám v tom cvik. Mám nápad!
Skočím pro ni nahoru!
Je v lednici, vedle čipsů a spodniček.
- Máte sklenky na šampus? - Asi ano.
Prima!
Vyhodíme si z kopýtka!
Ten chlápek říkal, že je to dobrý šampus.
- Mám vzít i čipsy?
- Jistě, sem s nimi!
Čestné uznání v U. S. Camera.
U. S. Camera.
"Zpravodajství.
Děti a zvířata.
Lidské tělo."
Sklenky na šampus. Sklenky na šampus!
Telefon!
Kde je sakra telefon?
Haló! Kdo volá?
Ach, Heleno!
To je ale překvapení!
A velice příjemné!
Jak se máš?
Jsem v pořádku.
Proč bych neměl být v pořádku?
Jak to myslíš, že zním divně?
Jsem v pohodě! Copak?
Jestli vím, že si Ricky zapomněl pádlo?
Vláčel jsem ten krám přes celý New York! Ale samozřejmě!
Pošlu mu ho, hned jak budu moct.
Dobrou noc! Kdo?
Kdože se to stavil po večeři?
Tom MacKenzie?
Starý dobrý Tom! Jak se má?
Jestli piju?
Já?
Prosím tě, jak tě to mohlo napadnout?
Sedím a čtu knihu o naplaveném dřevu.
Možná ji vydáme.
Je moc zajímavá.
Některé tvary jsou naprosto...
Heleno, musím končit.
Přetéká mi už vana.
Dobrou noc! Dobrou!
Omlouvám se, měl jsem hovor. Jeden můj známý je na venkově a...
Páni!
Není správné pít šampaňský v kalhotách.
Mohl byste mi to vzadu zapnout?
Ale ovšemže!
Čipsy, šampaňský!
Opravdu ho umíte otevřít?
No bodejť! Už jsem jich v životě pár otevřel.
Jen to jen otázka tlaku a protitlaku. - Á, už leze!
- Páni, vy máte ale silné palce!
Dost jsem hrával badminton.
Podejte skleničky!
Honem, rychle!
Skleničky!
- Prosím!
- Zdá se, že tam uvízl.
To je divný.
Pořádně škubněte!
To se mi ještě nestalo.
Bude to asi podtlakem.
Bublinky vytvářejí podtlak.
Ukažte, já to zkusím.
Zkusím s tím otáčet.
- Vy jste ženatý!
- Já?
Ano, jsem.
Já to věděla!
Vypadáte na ženáče.
Moje žena a já spolu vlastně nežijeme.
Tedy nežijeme v tom smyslu, že odjela na léto pryč.
- Máte děti? - Ne.
Vlastně ano, jednoho mrňouse.
Je tam zima. Nějak tam tuhne!
Zavolám instalatéra.
V tomhle je fakt machr!
Instalatéra do toho radši netahejme!
Chyťte se klavíru.
Bacha, loni mi operovali apendix!
- Jste celá?
- Naprosto.
Chcete opravdu plýtvat šampaňským se ženáčem?
Mně připadá skvělý, že jste ženatý!
Je to bezva!
- Vážně? - Jasně!
Neležela bych uprostřed noci v bytě muže, kdyby nebyl ženatý!
To je zajímavý způsob uvažování!
S ženáčem je to daleko jednodušší.
Rozhodně to s ním nikdy není drastický!
- Vemte si čipsy!
- V jakém smyslu to není drastické?
- Co chvíli se do mě někdo zamiluje.
- Tomu věřím.
- Pak vždycky dostanou takový nápad.
- Tomu taky věřím.
Požádají mě o ruku.
Každou chvíli.
Nevím, proč to dělají.
- Možná je to nějaká neuróza.
- Možná.
Nechci se vdávat.
Rozhodně ne teď.
To by bylo horší než bydlet v klubu!
Zase bych musela být doma do jedný.
To byste asi musela.
Aspoň občas.
Chodit s ženáčem je velká výhoda.
Nikdy vám nemůže nabídnout sňatek.
- Protože už ženatý je, že?
- Správně.
Mě se rozhodně bát nemusíte.
Ó, jak já jsem ženatý! Jsem ten nejženatější muž pod sluncem. A slibuju vám, že vám za žádných okolností sňatek nabízet nebudu!
- Co takhle trochu hudby?
Tak, copak tu máme?
Debussy, Ravel, Stravinskij.
Hej, a co tohle?
Rachmaninov, klavírní koncert číslo dvě!
Vypadáte jako Rachmaninovova milovnice!
Vážně?
To je legrační, vždyť já o hudbě nic nevím!
Nemusíte o ní nic vědět.
Stačí, když ji posloucháte!
Tomu se říká vážná hudba, že jo?
Poznala jsem to, nezpívá se tam!
Nemluvte!
Nebojujte s tím!
Uvolněte se!
Podvolte se!
- Takhle?
- Ano!
Nechte se unášet!
Já jsem úplnej blázen do Eddie Fishera!
Lidé se při téhle hudbě často úplně sesypou.
- Děláte si srandu?
- Ne.
Chvějí se. Třesou! Po celém těle jim naskakuje husí kůže.
Už jste někdy namočil čipsy do šampusu?
Je to fakt potrhlý.
- Není to praštěný? - Jo, pěkně praštěný.
Bude lepší, když tu hudbu vypneme.
Nebyl to dobrej nápad.
Nedělejte si hlavu, je to v pohodě!
Ženatý muž, klimatizace, šampaňský a čipsy!
Je to senza večírek!
Vy máte U.
S. Camera! Vážně?
A co je na tom?
Tak mám U.
S. Camera!
Koupila jsem si tucet výtisků, a kluci mi je všechny rozkradli.
Proč by to dělali?
To jsem já, přímo na pláži.
Tenkrát jsem měla delší vlasy.
Všiml jste si?
Vlastně ani ne.
Můžu se vás na něco zeptat?
Když jste to fotili, musela být na pláži spousta lidí! Zvědavců, kolemjdoucích.
Jak je udrželi opodál?
Fotilo se to hrozně brzo ráno.
Všichni ještě spali.
- Až na...
Vidíte tady ten stín?
- Co to je?
Racek?
Ne, vrtulník pobřežní hlídky.
Kroužil nad celou pláží.
Možná byste rád můj autogram, než odejdu.
Ale vy ještě neodcházíte, že?
- Co takhle kapka šampusu?
Já vám doleju.
Hrozně se omlouvám!
Ale nějakou hudbu to chce.
Hrajete na klavír?
Ani ne, už ne.
Hrával jsem jako dítě.
- Zahrajte, zahrajte něco!
- Tak dobrá.
Schválně, jestli si to pamatuju.
Je to trochu obtížné.
"Hůlky!" To umím taky!
Šoupněte se!
O Rachmaninovovi nevím nic, ale tohle na mě zabírá!
- Opravdu?
- A jak!
- Naskakuje mi husí kůže.
- Husí kůže?
Nepřestávejte!
Hrajte!
- Proč jste přestal?
- Ty víš proč.
Protože teď tě vezmu do náručí a políbím, velice rychle a velice vášnivě.
Hej, počkejte!
- Co se to děje?
Ztrácím přehled. - Nevím.
Je to hrozné.
Nemám, co bych řekl.
Snad jen, že mě to hrozně mrzí.
Tohle se mi ještě nestalo!
Mně se to stává v jednom kuse!
Je to neodpustitelné.
Omlouvá mě jen to, že dnes nejsem ve své kůži.
Možná by bylo lepší, kdybys prostě šla.
- Proč?
Nebuď hloupý! - Prosím tě, běž!
Musím na tom trvat.
Vem si svoje čipsy a jdi!
Dobrá, když jinak nedáš...
- Dobrou noc!
- Dobrou!
Jsi moc hodný!
Hodný?
Ty nejsi hodný!
Jsi blázen, to jsi!
Helena je pryč jeden den, a tebe popad amok.
Kouříš, piješ, vodíš si sem holky, hraješ "Hůlky"!
Tohle léto nepřežiješ.
Takhle teda určitě ne!
Podívej se na ty krvavý oči!
Na ten obličej!
Zběsilej, zhýralej, zlej!
Jednoho rána se probudíš a v zrcadle uvidíš
Portrét Doriana Graye.
- Dobré ráno, pane Shermane! - Dobré ráno, slečno Morrisová!
- Už přišel pan Brady?
- Ano, přišel velmi brzy.
- Jdu za ním.
Dejte mi to na stůl!
- Jistě.
Mám vám přinést kávu a koblihu? Ne, díky.
Snídal jste, když je vaše paní pryč?
Umím si snídani připravit sám!
Měl jsem sendvič s arašídovou pomazánkou a dvě whisky.
- Pane Brady? - Shermane!
Pojďte dál!
Co potřebujete?
Pracuju pro tuto firmu už léta, a nikdy jsem o nic nežádal.
- Dostal jste přidáno v únoru!
- Tak to nemyslím.
Tohle je důležitější než peníze.
Chtěl bych dva týdny volna a odjet na venkov za rodinou.
Jenomže teď jsme v jednom kole!
Připravujeme podzimní edici. Jsem napjatý a nervózní.
Na pokraji nervového zhroucení.
Kdybych odjel za svou paní... - Jak dlouho jste ženatý? - Sedm let.
Až budete tak dlouho jako já, rád se jich na léto zbavíte.
Včera odpoledne jsem je odvez na loď do Nantucketu a ještě jsem nebyl v posteli!
Pil jsem bourbon, kouřil doutníky a hrál poker až do osmi do rána! Pak jsem šel rovnou sem.
V životě mi nebylo líp!
Možná nepůjdu spát až do září, než se moje rodina vrátí domů.
Zůstanu-li v New Yorku, je možné, že se září ani nedožiju. To je nesmysl, Shermane!
Jste jen trochu osamělý.
Co kdybychom dnes večer zkusili štěstí spolu?
A nemusíme zůstat u pokeru!
Odvážeme se a pořádně si vyhodíme z kopýtka!
To je od vás sice milé, ale myslím, že... Ne, ne, žádný odvaz!
Jak myslíte, nenutím vás.
Přemýšlel jsem o té podzimní edici.
Co byste říkal čtvrťákovému vydání - Portrétu Doriana Graye? - Doriana Graye?
Koukněte, co lidi dostanou za čtvrťák!
Neřest, chtíč a zkaženost. Příběh mladého muže:
Na povrchu čistého a zdravého, jako jste vy!
Ale uvnitř prohnilého.
Rozhlodaného červy hříchu a skrznaskrz zkaženého.
Tak co vy na to?
Ne, ne. Ne!
"Projevy nevěry u ženatého muže, neboli vyrážka sedmého roku.
Studie 18 000 manželství, kterou jsem provedl ukazuje, že v sedmém roce u manželů markantně vzrůstá křivka touhy.
Tento jev je žertovně nazýván vyrážka sedmého roku.
Žertovné však není, že tato nešťastná touha postihuje 84,6 procent mužské ženaté populace a během letních měsíců dokonce alarmujících 91,8 procent."
Rozmyslel jsem si to.
"Případ A:
Gustav Meyerheim, šílený milenec z Lipska.
Extrémní, ale nikoli vzácný případ vyrážky sedmého roku se objevil v Lipsku roku 1912.
Gustav Meyerheim byl šťastně ženatý sedm let, když vtom..." Sedm let!
- Dr. Brubaker. Jdu za Shermanem.
- Přišel jste trochu dřív.
Můj pacient objednaný na třetí vyskočil z okna.
Takže jsem trochu napřed.
Kudy?
Tudy.
- Dobré odpoledne, pane Shermane!
- Doktore Brubakere!
Vidím, že pracujete na mé knize.
Je to báječná kniha.
Velmi důležitá!
- Je v ní něco pro každého.
- To ano.
Jistě vás potěší, že ji budeme velice propagovat.
Tuhle obálku uvidíte na všech knižních pultech.
- "O sexu a násilí?"
- Chtělo to šťavnatější titul.
Co to má znázorňovat?
Gustava Meyerheima, šíleného milence z Lipska, jak terorizuje svou oběť.
Není to senzační?
Uvědomte si, že Meyerheim byl pomenší a nosil zrzavou bradku!
To přece nikdo neví!
V Lipsku to vědí!
A všechny jeho oběti byly ženy středního věku.
Z obchodního hlediska bude účinnější, když bude muž terorizovat mladé děvče, ne?
Nejsem obchodník.
Jsem lékař.
Léčím choré duše.
Hledám cesty, jak vykořenit nejistotu, neurózu, vnitřní napětí...
- Co je?
Na co se to díváte?
- Ale na nic!
- Myslíte, že to něco znamená?
- Ne, nic vážného.
- Temná mračna na duševním horizontu.
- To je absurdní!
Škubání v palci nervového či svalového původu.
A vy, psychiatři, z toho uděláte případ roku! To je směšné... - Řekněte mi, jste drahý?
- Jistě někdy uděláte výjimku!
- Nikdy!
Ani když vás něco opravdu zaujme?
Za 50 dolarů na hodinu mě zajímá všechno!
Kdybyste narazil na něco extra, na dalšího Meyerheima...
Nebudete tomu věřit, ale včera večer jsem bezcitně terorizoval jednu mladou dámu.
To možná vysvětluje ten váš palec.
No, ono to nebylo tak zlé.
Byla to jen taková blbost!
Psychoanalýza blbosti jako takové neuznává!
Vše se týká podvědomí.
Byl jsem při plném vědomí.
Řekl jsem jí, ať si vezme svý čipsy a jde.
- Čipsy? Lehněte si!
- Jistě, doktore.
Jsem v rejži. Jsem ženatý!
"V rejži.
Ženatý." Zatím naprosto v normě.
Jsem ženatý už sedm let.
Objevuje se u mě něco jako vyrážka sedmého roku.
- Co s tím mám dělat?
- Když máte vyrážku, podrbejte se!
Podrbal jsem se.
Všechno najednou zčernalo a já ji terorizoval, totiž pokusil jsem se.
Soudím, že pokus se nepovedl.
Dosáhl jsem jen toho, že jsme spadli ze stoličky od piána.
Snažil jste se terorizovat dámu na stoličce od piána?
Ano.
A kdo je ta dáma, na níž byl pokus spáchán?
Tady, doktore.
Přinesl jsem to s sebou.
Nechtěl jsem, aby se to válelo doma.
To je ona.
Měla tehdy trochu delší vlasy.
Jmenuje se to "Struktury", protože vidíte tři druhy struktur.
Dostalo to cenu.
Skvělé.
Gratuluji, máte výborný vkus!
Navíc zajímavě poskládané dřevo!
A teď má rada: Už to víckrát nezkoušejte!
A když už, tak si udělejte místo pro práci.
Rozhodně to nezkoušejte na vratké stoličce od piána!
Takový pokus se nepovede.
- Já svou ženu miluji!
- To my všichni!
Máte-li zájem o hlubší analýzu, zavolejte do mé kanceláře.
Co se mé knihy týká, promluvíme si o ní, až vaše... odezní.
Jestli to někomu vyžvaní, zabiju ji holýma rukama!
Také řešení!
Ale vražda je nejhůře proveditelný zločin.
Dokud nejste ani schopen někoho terorizovat, radím vám, vyhýbejte se něčemu tak složitému jako vražda.
Člověk musí nejdřív chodit, aby mohl běhat. Těšilo mě!
Jsem fakt v rejži.
Takové holky neudrží pusu na zámek.
Za chvíli to ví celý New York!
Vsadím se, že zrovna teď to někomu vypráví.
Vlákal mě do svého bytu.
Přinutil mě sednout si k piánu.
Přinutil mě hrát "Hůlky".
Pak se ke mně obrátil s nepříčetným pohledem a s pěnou kolem úst jako ta stvůra z Černé laguny!
Já to tušil.
Já to tušil!
Takhle vznikají fámy!
Je to velká drbna.
Pak ji vlákal do svého bytu. Předstíral, že není ženatý.
Posadil ji k piánu.
Znám ho moc dobře.
Byl u nás na večeři, 260 kalorií.
Přinutil ji sednout si k piánu, a pak ji přinutil hrát "Hůlky".
A už to jede!
Fáma se šíří! Jako tamtamy v džungli!
Každý to ví. Všichni o tom mluví!
Televize!
Vždyť pracuje v televizi!
V USA je 50 milionů televizorů.
A teď ještě ta nová kabelovka...!
K obědu jsem měla cibuli. K večeři jsem měla česnek.
Ale on to nikdy nepozná, protože můj polibek je stále sladký díky nové pastě Dazzledent.
A teď, když mě všichni sledujete, chci varovat všechny ženy před zlým, nebezpečným, velmi ženatým mužem, který bydlí u nás dole v domě.
Jmenuje se Richard Sherman.
S-H-E-R-M-A-N.
Zatímco je jeho rodina v Maine, tato obluda terorizuje newyorské ženy.
Mami, pojď sem rychle!
Mluví o tátovi!
Přinutí je sednout si k piánu a hrát "Hůlky".
A pak se k nim obrátí s pěnou kolem úst jako ta stvůra z Černé laguny!
Dobrá, nic si nezastírejme!
Ví všechno.
Ví to, ví to, všechno ví!
Ale možná že neví. Možná že tam v Maine nemají televizi!
Nemůžu se takhle užírat.
Co kdybych Heleně zavolal?
Jakmile uslyším její hlas, poznám, jestli něco ví.
Dobrá, zavolám jí.
Haló!
Ústředna?
Chtěl bych Ogunquit, stát Maine!
Ogunquit-42831 J.
Díky.
Proč to tak trvá?
Možná má obsazeno, třeba už mluví s právníky!
Haló!
Haló!
Heleno?
Špatné spojení.
Kdo?
Kdo je to?
Dejte mi paní Shermanovou!
S kým mluvím?
S chůvou!
Tady Sherman.
Kde je paní Shermanová?
Jak to myslíte, že je na senoseči?
A s kýmpak je na té senoseči?
S MacKenziem a nějakými lidmi?
A jakými lidmi?
Že mi nechala vzkaz? A jaký vzkaz?
Á, Rickyho pádlo!
Ne, já zapomněl.
Něco mi do toho přišlo.
Pošlu ho hned zítra ráno. Na shledanou!
- Pane Shermane?
- Copak je, slečno Morrisová?
Je už po šesté.
Budete mě ještě potřebovat?
Ne.
Zrovna nám skončil jeden báječný den!
Pojďme domů a radujme se z prostých věcí!
Z dobrých, podstatných věcí! Ze smíchu dětí!
Z kostelních zvonů! Z letu vlaštovek, co se vracejí domů!
Život může být krásný, slečno!
Dobrý večer!
Právě jsem si umyla hlavu!
To je prima!
Na shledanou!
Ne, ne, dnes večer ne!
Ta holka je sud dynamitu!
Jednou mi to prošlo.
Nač pokoušet ďábla?
Dneska večer tady bude klid.
To ti slibuju.
Dám si sprchu, usmažím si vajíčka, vyperu si košili, půjdu na kutě a to je všechno!
Přece si nemyla hlavu kvůli mně.
Helena, to je manželka!
Já mám přece takovou kliku!
Jsem rád, že se dobře baví.
Že si našla přátele, co ji vzali na senoseč.
Akorát jedno nechápu.
Co dělá na senoseči s MacKenziem?
Nemám rád, když se stýká s takovými lidmi.
Mohl by jí dělat návrhy!
Ještě se jí to zalíbí!
Už má svý léta!
Se mnou je asi nuda.
A MacKenzie je spisovatel.
Naštěstí mizernej.
Ta jeho poslední kniha!
"Celá vnitřně rozechvělá rozhodila vlasy po polštáři."
Každá ženská se musí mít na pozoru před takovými pisálky!
Ne, Tome, ne!
Co ti lidé?
Musím se ti k něčemu přiznat.
Rozhlédni se!
- Žádní lidé tu nejsou!
- Nezlob se!
Vlastně bych měla.
Ne, Tome! A co kočí?
- Žádný kočí tu není.
- Není?
Myslel jsem na všechno.
Dokonce i koně mají klapky.
- Tome, mám strach!
- Strach?
Ze mě?
Ne, ze sebe.
Miláčku!
Vnitřně rozechvělá, dychtící!
Spolu, od teď až na věčnost!
Teď, teď!
To je ale sprostý! Dobrá!
Hodně štěstí!
Jestli chcete hrát takhle, to já dokážu taky!
Kaufman. Kaufman.
Ahoj!
Víš, že sis tady včera večer zapomněla to rajče?
Rád ti ho přinesu nahoru.
Ale možná bys ráda na večeři!
A pak třeba zajdeme do klimatizovaného kina!
Tobě se ten film nelíbil?
Mně hrozně!
Ale ke konci mi bylo líto té stvůry.
Líto?
Chtělas snad, aby si netvor tu dívku vzal?
Vypadal strašidelně, ale v jádru tak špatný nebyl.
Jenom toužil po troše citu.
Po pocitu, že ho někdo miluje a potřebuje.
To je velmi zajímavý názor!
Cítíš ten vánek z podzemky?
Není to perfektní?
Příjemně to chladí kotníky.
Co bys chtěla podniknout teď?
- Nevím, už je pozdě!
- Zas tak moc ne.
Zítra mám velkej den.
Musím jít spát.
Velkej den?
Zítra jsem v televizi.
Víš přece, v reklamě na Dazzledent.
Další vítr z podzemky!
Poslyš, ten Dazzledent jsem ještě nikdy nevyzkoušel.
To bys měl! Je skvělej.
Sama ho používám.
- Takže ho doporučuješ?
- Rozhodně!
Stojí o pár centů víc, ale 8 z 10 dentistů...
Teď mluvíš jako reklama!
Kdybych věřil každý reklamě...
- Téhle věřit můžeš.
- Cože to tam říkáš?
"On to nikdy nepozná. Mé polibky jsou stejně sladké díky Dazzledentu."
- Tomu nevěřím!
- Je to pravda!
Dokážu ti to.
Tak co?
Vrací se mi víra v důvěryhodnost amerických reklam.
Ale než přejdu na jinou značku, chci mít naprostou jistotu.
Nechápu to. Úspěšný podnikatel jako je Kaufman vydělává 15 000 ročně.
Všechno vráží do afrických soch, a na klimatizaci nedá ani cent.
V noci bylo v ložnici snad 35 stupňů!
Chudinko, to je hrůza!
Tak dobrou!
Kdyby ses chtěla u mě na chvíli zchladit, než vstoupíš do těch tureckých lázní...
Nechal jsem klimatizaci běžet naplno.
Je tam krásný chládek.
- Tak snad na pár minut.
- Trošku srazit tělní teplotu.
Ať to stojí co to stojí, i kdyby nebylo na chleba a kapesný dětem, tvrdím, že přes léto se v New Yorku bez klimatizace neobejdete.
Co tomu říkáš?
Neřekl jsem ti to, ale mám klimatizaci v každém pokoji.
V kuchyni, v koupelně i v ložnici! - Jak v nebi!
- Jen odpočívej!
Namíchám dva drinky a hezky si v klidu popovídáme.
To je fakt paráda!
Tak, o čempak budeme mluvit?
Co takhle o psychoanalýze?
Nevím, kolik toho o ní víš ty, ale pro mě je to takový koníček.
Rád se toulám bludištěm lidské mysli.
Teď mě štve, že jsem utratila 3,95 za ten blbý větrák.
Je naprosto k ničemu.
Vrátím ho do obchodu a budu chtít zpátky peníze.
Jen doufám, že jsem neztratila účtenku!
Před dvěma dny jsme se neznali, a teď jsi tady se mnou sama.
Jak se to stalo?
Proč se to stalo?
Odpověď najdeme v podvědomí.
Když mi větrák nevezmou zpátky, ten větší je jen o 3 dolary dražší.
Jenže to je zítra, a co dnes?
Musím se přece vyspat!
Myslíš, že to rajče spadlo samo?
Náhoda neexistuje.
Nic se neděje náhodou.
Příčina je v nás.
Tys o ten květináč nezavadila, tys do něj strčila!
Možná kdybych dala větrák do ledničky, nechala otevřená dvířka, dveře do ložnice a namočila prostěradla do ledové vody...
Ne, to je odporné.
Tvoje chování je očividné.
Tím květináčem jsi mě chtěla zabít.
A proč jsi mě chtěla zabít?
Snad proto, třeba proto, že mě tajně miluješ?
Jistěže bych ho mohla poprosit...
Určitě by mu to nevadilo.
Je to hodný člověk.
Nemáš se zač stydět.
Pod slupkou civilizace jsme všichni divoši.
Ženy a muži v beznadějném propletenci!
Řítíme se z kopce a nemůžeme zastavit.
Rozjelo se to.
Tak co podnikneme?
Přemýšlela jsem o tom a...
Ano?
Ráda bych tu dnes u tebe zůstala.
Ráda bych tu přespala.
- Opravdu?
- Totiž pokud ti to nevadí.
Nejde o to, jestli mi to vadí.
Neměli bychom to uspěchat.
Jsou divoši, a divoši. Tohle by mohlo být až moc divoké!
Jestli tu chceš hodinku pobýt...
Nevyháněj mě do té výhně nahoře!
Už tři noci jsem nezamhouřila oka. Ráda bych zítra vypadala dobře.
Mohla bych spát tady v tomhle křesle.
Byla bych zticha jako pěna.
Ani bys o mně nevěděl.
Prosím!
To je něco jiného!
Jistěže tady můžeš přespat!
Nejsme přece divoši!
- Díky!
V kolik vstáváš?
- Tak kolem osmé.
- Udělám ti snídani, než odejdu.
- Udělám ti snídani...
Moment!
Co kdyby tě někdo viděl, jak odcházíš z mého bytu v osm?
Uvidí tě jeden člověk, a jsme v háji.
Dobrá, tak vstanu v šest a odplížím se nahoru!
V šest a odplížím se...
Plížit se!
To je ještě horší!
Někdo tě uvidí, jak se plížíš...
Neděláme přece nic špatného!
Jistěže ne, ale existuje něco jako společnost, pravidla!
A ostatně žádný člověk není ostrov.
- Kdo je tam?
- To jsem já, Kruhulik!
- Co byste rád?
- Měl jsem namířeno domů.
Vyšel jsem si s tou paničkou s tím velkým tlustým pudlem!
Všim jsem si, že svítíte. Napadlo mě, že vyzvednu ty koberce.
V půl druhé ráno?
Vy jste se zbláznil!
Slíbil jsem to vaší ženě.
Ti moli do nich možná právě teď vykusují obrovský díry!
Nedělejte si hlavu.
Ujišťuju vás, že moli teď nic nežerou.
Spí. Přijďte zítra brzo ráno, než se pustí do snídaně.
Molům se nedá věřit, pane Shermane.
V noci je přepadne hlad a začnou se poohlížet po něčem k snědku...
- Že nejsem radši mrtvej!
- Co máte na mysli?
Omlouvám se.
Nedošlo mi, o co tady kráčí!
V takovýhle situaci, co záleží na molech?
V situaci, pane Kruhuliku?
V jaké situaci?
Moli?
Ať sežerou koberce! Ať sežerou i záclony! Co na tom?
Do toho, člověče, do toho!
Rád bych vám to vysvětlil.
Možná se to zdá neobvyklé.
- Ale je to ta nejpřirozenější věc!
- Moje řeč! "Léta žár, život hned se zdá krásný.
Ryb je hojnost, zraje bavlny lán."
Tak dost!
Vždyť je to děvče z našeho domu!
- Došlo k hrozné nehodě!
- Ahoj!
No nazdárek!
Je jak živá panenka!
Spadl ke mně květináč této dámy.
Nechci vás zklamat, ale to je asi tak vše.
Jsem vlastně rád, že jste se stavil.
Můžete jí s tím květináčem pomoct nahoru.
Zalívala jsem kytky koktejlovým šejkrem.
Takovým malým stříbrným!
Vidíte, že vaše narážky byly směšné!
Nedivte se mi, pane Shermane!
A vám se hrozně omlouvám, slečno.
Jako panenka!
- Pojďte tudy, pane Kruhuliku!
- To je ale spoušť!
Ó, to nic.
Pro takové případy jsme plně pojištěni.
Díky, pane Kruhuliku, a dobrou noc!
Dobrou noc, slečno...
Jak se vlastně jmenujete?
Pozor, je to těžké.
Nepřivoďte si kýlu!
Tu už beztak mám. Celou noc jsem nosil toho tlustýho pudla.
Že nejsem radši mrtvej!
- Tak tedy dobrou noc!
- Dobrou noc!
Moc mě to mrzí. Ale vidíte to sama!
Chápu.
Žádný člověk není ostrov!
Normální!
Všechno je naprosto normální.
Jdi spát. Jdi už spát!
Ale jak bych mohl spát?
Co si jen počnu?
Helena!
Napíšu Heleně!
Napíšu Heleně dlouhý dopis.
Pádlo, to je ono!
Musím přece poslat to pádlo!
Malý Ricky je chudáček na jezeře bez pádla.
Zabalím ho a ráno mu ho pošlu.
Ricky ho fakt potřebuje.
A taky že ho dostane!
Ale jak se takové pádlo vlastně balí?
Papírem a provázkem, čím jiným?
Ale kde vezmu papír ve tvaru pádla?
Dobrá, tak nic.
V koupelně je trochu gázy!
Můžu ho celé zabandážovat, olepit náplastí a...
A pak ho pošlu sanitkou?
To je přece absurdní!
Pádla se posílají denně! Pošty jsou zavalené pádly!
Jak to ale sakra dělají?
To je ono, staré noviny!
To je terno, staré noviny!
Vezmu dlouhý provaz, celý to svážu...
Ahoj!
Zapomněli jsme na schody.
Byla to hračka, jen vytahat hřebíky!
Víš co?
Budeme to takhle dělat celé léto.
Slečno!
Dámo!
Musím si dát sprchu. A potom musím do práce.
Prosím vás, dámo, vstaňte, ať můžu jít do kanceláře!
Prosím, slečno!
Chudinka, pracuje v New Yorku v takovémhle vedru!
A ještě v televizi! Stojí tam pod těmi horkými světly!
Asi potřebuje nutně peníze!
Bydlí v drahém bytě, hezky se oblíká, vím, co stojí šaty!
Kupuje si šampus z dovozu!
Jak si to jen může dovolit...?
Asi má ještě jiný zdroj příjmu.
Takové děvče může zbohatnout lecjak, pokud je zdravě drzé!
Může třeba klofnout nějakého bláznivého, zazobaného ženáče.
Zatáhne ho do bryndy, nechá ho vykrvácet a pak ho vyždímá jako citron...
Na to je jedno ošklivý slovo.
"Vydírání," to je to slovo!
Kde je?
S Kruhulikem!
Teď jsou někde v bance a hrabou se mi v sejfu!
Haló!
Jste tam?
Dobrý ráno!
Jen se sprchuju!
Hned jsem venku!
Jen se sprchuje, hned bude venku!
Tak je to! Možná bych jí měl podat ten nový ručník!
Ne, ne, to by byla jenom další blbost!
Kdyby sem tak někdo vešel, určitě by si myslel bůhvíco!
Tousty pro dva, blondýnka ve sprše.
No, vysvětlujte to někomu!
Vysvětlete mu, že jste celou noc balil pádlo!
Kdyby sem tak někdo vešel!
Ale kdo by sem chodil?
Edgar Hoover?
Arthur Godfrey?
Nebo Helena?
Ta je přeci v Maine!
Jak by se sem dostala?
Vlakem, přece vlakem!
Ranním vlakem!
A proč by sem tak asi jezdila?
Protože něco ví!
Někdo jí dal echo.
Kdo by to tak mohl být...?
Kruhulik!
Viděl tady včera to děvče, zavolal meziměstsky Heleně a všechno jí vyzvonil!
Ona už je ve vlaku, vím to!
Ranní vlak už přijel!
Je v taxíku. Už jede!
Bude tu každou chvíli!
V tomhle bytě je ženská!
Já to prostě vím!
- Ne, Heleno, to není pravda.
- Nelži mi, Richarde, nelži!
Kdo ti to řekl?
Kruhulik?
Přesně tak!
Nechala jsem tě sledovat!
A nejmenuje se Kruhulik.
Je to soukromé očko Johnny Dollar!
- Co hodláš dělat?
- Hodlám tě zastřelit!
Ale já ti všechno vysvětlím!
Ty tousty, tu sprchu...
Ta holka je z Denveru.
Kaufmanovi nemají klimatizaci, protože všechno vrážejí do soch.
Ten větrák jí nevzali zpátky, protože ztratila účtenku. A tak jsem ji nechal spát v ložnici.
Vždyť já jenom balil pádlo!
Měj tolik slušnosti a vynech pádlo toho nevinného dítěte z tohohle bordelu!
Ty ses zbláznila!
Tohle ti nikdy neprojde!
Ale projde!
Existuje cosi jako nepsaný zákon!
Sbohem, Richarde!
- Dostaneš za to křeslo!
- Dostanu za to medaili.
Americké manželky mi za to udělí medaili!
Heleno, blíží se konec.
Dej mi cigaretu!
Cigaretu?
Miláčku, víš přece, že ti dr. Murphy zakázal kouřit!
Cigaretu!
Jen jednu cigaretu, dr. Murphy!
Poslední na tu dlouhou cestu!
Na dlouhou, předlouhou cestu!
Ahoj!
- Co to děláte?
- Chci cigaretu!
Jsou přece tamhle na stole!
- Co je vám?
- Zastřelila mě!
To proto, že jsem zabrala postel a vám nechala gauč.
Já věděla, že mám jít na gauč!
Nejde o gauč, to moje žena!
- Dozvěděla se o nás a zastřelila mě.
Pětkrát do zad a dvakrát do břicha.
Něco špatnýho se vám zdálo!
Jo, asi jo.
No tak!
Všechno je fajn!
To ta moje bujná fantazie!
Někdo má plochý nohy, někdo lupy,
- já zas tuhle hroznou fantazii!
- Ale to je přece skvělý!
Já fantazii nemám.
Mám spoustu jiných věcí, jen fantazii ne.
Byl jsem v kuchyni, a vtom mě napadlo:
Kdyby sem přišla moje žena a našla vás ve sprše, zastřelila by mě.
No to určitě.
Já být vdaná a najít svýho muže, jak dělá toust blondýnce, taky ho zastřelím!
- Vážně? - Prásk, prásk, prásk!
Přímo mezi oči!
Ale no tak, klídek!
- Vy si to nějak moc berete!
- Asi máte pravdu.
Kdyby sem fakt přišla, nejspíš by mě nezastřelila.
Zuřila by, možná by po mně hodila popelník!
- Jenom to?
- Asi by neudělala ani to.
Kdyby vás našla ve sprše, asi by vás pokládala za instalatéra.
- Blonďatýho instalatéra?
- Ano. Bezmezně mi důvěřuje.
- Copak vás nemiluje?
- Ale ano.
Bojí se o mě.
Když jsem měl kašel, zakázala mi kouřit.
- Miluje mě, to jo!
- Ona nežárlí?
Ani ne.
Jak by taky někdo mohl žárlit na chlápka s aktovkou, kterému trochu roste bříško a do devíti spí jak mimino?
Věří mi.
Nikdy by ji ani ve snu...
Loni o Vánocích jsem přišel domů s rtěnkou na límečku.
Ona na to: "Copak to máš na límečku, brusinky?"
- To je chyba.
- Víte, kdo mě líbal?
Stará Bradyová!
Nebudem si nic namlouvat.
Holky letí na Gregory Pecka.
Fakt?
Jak můžete vědět, co chce hezký děvče?
Nevím, ale dokážu si představit...
Ta vaše fantazie!
Myslíte, že každý děvče je husa.
Myslíte, že přijde na večírek a nějaký frajírek se tam producíruje v křiklavý vestě a pohledem říká: Já jsem neodolatelný fešák. A z toho má být holka na větvi?
Jenže ona z toho není na větvi!
Je tam totiž ještě někdo, tamhle v rohu.
Asi je plachý, nervózní a trochu se potí.
Zprvu si ho ani nevšimnete.
Ale pak vycítíte, že je jemný a laskavý a starostlivý.
Že na vás bude něžný, hodný a sladký.
To je to pravý vzrušení!
Kdybych byla vaše paní, žárlila bych na vás.
Moc a moc bych žárlila!
Vy jste totiž skvělý!
Díky!
Nepůjdete otevřít?
- A co jako?
- Někdo zvoní!
Jděte! Já zatím posypu tousty skořicí.
Tom MacKenzie!
- Zdravíčko, Ríšánku!
- Co tu sakra děláš?
- Neříkej mi "Ríšánku".
- Mám schůzku se svým agentem.
- Nevoní tu kafe?
- Ne! Jsem rád, že jsem tě zastih.
Projednáme vážnou rodinnou věc.
- Určitě to není kafe?
- Ne. Jakou rodinnou věc?
Jel jsem domů dřív a Helena mi řekla, abych se tu stavil...
Aha!
Opravdu? No to jsem rád! Taky chci s tebou mluvit!
A o čempak, Ríšánku?
Myslíš, že mě oblafneš s těma klapkama na koních!
Jaký klapky? Jaký koně?
A žádný kočí, žádný lidi!
- Ty seš opilej!
- Ne, to nejsem!
- Vzal jsi Helenu na senoseč.
- Ne, tak to nebylo.
Jela tam s ostatními.
A byl to autobus, ne povoz!
- To říkáš ty!
- Víš, mám hroznou sennou rýmu!
Mám ji už od vojny.
Doktor vzal vždycky vatu a jezdil mi s ní sem a tam...
Sem a tam!
"Celá vnitřně rozechvělá!
Spolu od teď až na věčnost!
Teď, teď!" To já všechno znám!
- Jseš opilej!
- Vypadni! - Poslala tě Helena kvůli rozvodu...?
- Cože?
Tak to striktně odmítám!
- Posílá mě přece pro pádlo!
- Odvolám se ke všem soudům!
Vysvětlím vše: schody i blondýnku v kuchyni.
- Počkej, jakou blondýnku?
- To bys rád věděl, co?
Možná je to Marilyn Monroe!
Hnusný, opilý ochmelka v půl deváté ráno!
Najmu si šest právníků, podplatím soudce, ale žádný rozvod!
Tak poslyš!
Helena žádný rozvod nechce!
Posílá mě jen pro Rickyho pádlo, nic víc!
- Rickyho pádlo?
- Všechny děti jsou na jezeře.
Jen chudák Ricky sedí na břehu, protože mu nepošleš pádlo!
Jestli někdo přiveze Rickymu pádlo, tak jedině já!
A mám sto chutí ti jednu vrazit!
- Proč?
- Protože jseš velkej frajer!
Producíruješ se ve vestě a na všechny vrháš svůdný pohledy!
- Tak abys věděl:
Helena mě miluje!
- Jistěže tě miluje!
Miluje mě, protože jsem sladkej a jemnej a starostlivej a nervózní a plachej a hodnej!
Snídaně je hotová!
- Znám toho pána?
- To je Tom MacKenzie.
- Těší mě!
- Stavil se pro Rickyho pádlo.
- Ale přivezu mu ho já.
- Není teď ta pravá chvíle pro ty...?
- Že nejsem radši mrtvej!
- Počkejte, pane Kruhuliku!
Jestli chcete něco vyzvednout, vezměte tohle.
Co s ním mám dělat?
To je mi jedno.
Dejte ho k naftalínu. Jen ať už je pryč!
Páni, já vám řeknu, nejdřív ten pudl, pak to rajče, a teď tohle!
Už se těším, až se stará vrátí a všecko zas bude jako dřív.
V 8.47 mi jede vlak, ten ještě chytnu.
Na snídani nezůstanu, nezlobte se.
Nemusíte se omlouvat.
Prosím vás, zavolejte pana Bradyho.
Vyřiďte mu, že si beru dva týdny volna, ať se mu to líbí nebo ne.
Vy tu klidně zůstaňte! Obě patra jsou vaše!
Velký, vysoký martini, klimatizace.
- Díky!
- No, to je asi všechno.
- Ještě něco.
- A co? Mám vzkaz pro vaši paní.
Nestírejte si to.
Když si to splete s brusinkami řekněte jí, že má v hlavě pecky od třešní!
Počkejte!
Moc dobře zahrané Strangways. Budu vám to muset oplatit.
Škoda, že vás musím opustit.
Objednejte rundu na můj účet, profesore.
Dobře.
K čertu! To musíš takhle odejít v tuhle dobu každý večer?
Promiňte generále, ale můj ředitel je přesný. Každý den touhle dobou mi vždycky volá domů.
Rychle se vraťte, jak dlouho to bude trvat?
Asi 20 minut a nesnašte se švindlovat, pánové.
Sem, prosím.
Děkujeme, pane.
Rychle, rychle!
Musíme pryč!
W6N... W6N... W6N.
Volá G7W.
Jak mě slyšíte?
Přepínám.
G7W, Londýn.
G7W, Londýn.
Příjem, přepínám.
Zůstaňte ve spojení.
Počkejte.
Chytej.
Haló, W6N, ohlaste se.
Ohlaste se.
Přepínám. Haló, W6N.
Vedoucímu, naléhavě.
Dobrá, dejte mi MI6 rádiovou kontrolu.
Co se děje?
W6N, Jamajka. Přerušené spojení, pane, při rutinním hlášení.
Přerušeno nebo ztraceno? Přerušeno.
Neozývá se. Vysílací vlny jsou v pořádku.
Zkusili jste nouzové vysílání?
Jistě, pane. Několikrát. Stále ještě volám.
Zkoušejte to dál, pokud se ozve, dejte mi vědět.
Ano, poslouchám.
Ztratili jsme spojení s Jamajkou.
Ne, pane. Není to technická závada.
Ano pane
Řeknete mu to, sire?
Ano.
Promiňte pane, jste členem?
Ne, hledám pana Jamese Bonda.
Koho mám ohlásit, pane?
Jen mu dejte moji vizitku.
Odložte si a posaďte se.
200,000 ŕ la banque.
Suivi.
Suivi.
Carte.
Carte.
Sept ŕ la banque.
200,000 ŕ la banque.
Suivi.
Banco suivi.
Carte.
Carte.
Huit ŕ la banque.
Suivi.
C'est suivi.
Bank doplatí rozdíl?
Oui, madame.
Changeur, s'il vous plaît.
Carte.
Carte.
Neufŕ la banque.
Potřebuji další tisíc.
Obdivuji vaši odvahu, slečno... ?
Trench.
Sylvia Trench.
Obdivuji vaše štěstí, pane...?
Bond.
James Bond.
Pane Bonde, nebudete mít nic proti zvýšení sázek?
Nemám námitek.
Pas possible, madame.
Takže.
C'est suivi, monsieur.
Snažíte se mě dostat?
Dobrý nápad, ne?
Osm.
Huit ŕ la banque.
Neuf ŕ la banque.
Pane Bonde, promiňte Děkuji.
André, musím odejít.
Doufám, že mi to odpustíte, ale je to důležité.
Vyměníte mi je, ano?
Velká škoda, že musíte odejít.
Právě to začalo být zajímavé.
Ano.
Zajímalo by mě, slečno Trenchová, hrajete i jiné hry?
Myslím kromě chemin de fer? Hmm.
Golf, kromě jiného.
Zítra odpoledne? Zítra?
Uvidíme....
A potom třeba oběd?
To zní lákavě.
Mohl bych, Mohl bych vám ráno zavolat?
Budu se těšit.
Tady je moje číslo.
Podíváš se, jestli je tu?
Jamesi, kde pořád běháš?
Hledám tě po celém Londýně.
007 je zde, pane.
Za chvíli si tě pozve.
Moneypenny!
Co se děje?
Hádej, nevěnuješ mi ani chvilku své přízně.
Nikdy mě nepozveš na večeři, nebo někam, Jamesi.
Proč mě nepozveš na večeři? Rád bych, ale šéf by mě hnal před soud. Za užívání jeho majetku.
Takhle se ovšem daleko nedostaneš, ale nevzdávej to.
Právě...
Co se vlasně děje?
Strangways, vypadá to vážně.
Snažili jsme se 3 hodiny s ním navázat spojení na Jamajku.
Tak běž.
Nezapomeň mi psát.
Dobrý večer, pane.
Jsou 3 hodiny v noci.
Kdy vůbec spíte, 007?
Nikdy v pracovní době.
Posaďte se.
Ztratily jsme spojení na Jamajku, uprostřed večerního vysílání.
Provedli jsme kontroly, ale Strangways zmizel.
A jeho sekretářka, která tam byla s ním je taky pryč.
Šel Strangways po něčem speciálním?
Ověřoval zprávy od američanů.
Stěžovaly si na rušení operací jejich raket v karibské oblasti.
Myslí si, že to pochází z Jamajky.
Říká vám něco "toppling"?
Tak trochu.
Mění to gyroskopicky umělí horizont i směr řízených raket, pomocí radiových signálů, nebo tak.
Raketa za 5 miliónů dolarů s cílem v jižním atlantiku skončila někde v brazilské jungli není toho dost?
Teď skoušejí vypustit raketu kolem měsíce.
CIA tam poslala muže, který tam pracoval se Strangwaysem.
Muže jménem Leiter. Znáte ho?
Slyšel jsem o něm, nikdy jsem se sním ale nesetkal.
Zjistil něco důležitého?
Zeptejte se jeho.
Máte letenku na 7:00, takže máte ještě přesně 3 hodiny 22 minut.
Zbrojmistra!
Pošlu vám na letiště papíry se všemi údaji, které budete nezbytně potřebovat.
Můžete si je během letu prostudovat.
Chci vědět co se stalo se Strangwaysem.
Dobré ráno, pane.
Sundejte si sako.
Dejte mi svou zbraň.
Jó zase ta zpropadená Beretta!
Už jsem vám o tom říkal.
Co vy si o tom myslíte? To bylo naposledy.
Pěkná, lehká, do dámské kabelky.
Má slabý účinek.
Nějaké poznámky, 007?
Nesouhlasím, pane.
Používal jsem Berettu 10 let. A nikdy jsem neminul.
Ale při poslední akci se vám zasekla a strávil jste 6 měsíců v nemocnici.
Máte číslo se dvěma nulami, takže máte povolení zabíjet a ne být zabit.
A za další, co jsem se stal šéfem MI6, klesl počet strát o 40%, chci aby tomu bylo i nadále.
Budete nosit Walthera Pokud nechcete dělat pochůzkáře.
Ne, pane.
To bych nerad.
Pak budete nosit novou pistoly.
Ukažte mu ji.
Walther PPK. 7.65mm se silou, jakou proletí cihla skrz okenní sklo.
Vemte si Brausch tlumič s malou redukcí počáteční rychlosti střely.
Americká CIA na ně přísahá.
Díky, majore Boothroyde.
Díky, pane.
Nějaké dotazy, 007?
Ne, pane.
Dobrá, hodně štěstí.
Díky, pane.
007!
Pane?
Nechte tady svou Berettu.
Slečno Moneypenny, tentokrát zapomeňte na flirty, 007 spěchá.
Čao.
Hodně štěstí.
Ale, né. Kvůli vá jsem se netrefila!
To snad není pravda.
Jak jste se sem dostala?
Rozhodla jsem se přijmout vaše pozvání.
Ale, bylo na zítra odpoledne.
Řekněte mi... To se takhle vždycky oblékáte na golf?
Vzala jsem si něco pohodlného.
Doufám, že jsem udělala dobře.
Udělala jste dobře. Ale vybrala jste si špatný čas. Musím ihned odjet.
Ó to je škoda!
Právě, když to začalo být tak zajímavé.
Kdy jste říkal, že musíte odjet?
Ihned.
Téměř ihned.
Haló, New York.
Váš Pan-Am 323 právě přistává na Kingstonu, Jamajca.
Taxi!
Byl jste rychlejší, pane.
Prosím dámy.
Taxi!
Vy jste pan Bond?
Ano?
Jsem Jones, šorér od pana guvernéra. Poslal mě pro vás.
Výborně.
Po cestě vyložíme zavazadla v hotelu.
Nejdřív si, ale ověřím rezervaci.
To můžu já.
Ne. Postarejte se o zavazadla.
Rezidenci guvernéra?
Ano.
Sekretariát, prosím.
Okamžik, prosím.
Kdo volá?
James Bond. Universal Exports.
Vítejte na Jamajce, pane Bonde.
Ano, dnes ráno jsme byli informováni.
Můžeme se sejít v jednu u oběda?
Dobře v jednu u vás v kanceláři.
Mimochodem, poslali jste pro mě auto?
Ne, mysleli jsme, že nechcete oficiální přijetí.
To je správné.
V jednu.
Omluvte mě kdybych dorazil později.
Kam nejdřív, pane?
Ke guvernérovi a nespěchám.
Trochu mě tady povozte.
Proč jedete tak rychle?
Řekl jsem, že nespěchám.
Promiňte, pane. Ale mám takový pocit, že nás někdo sleduje.
Tak se je snažte setřást.
Zahněte doprava.
A teď pane Jones. Mluvte, než se vrátí vaši přátelé.
Pro koho pracujete?
Já nevím o čem mluvíte.
Prostě mě pro vás poslali.
Ale kdo? No...
No guvernér.
Nevěřím vám.
Obě ruce na volant, pane Jones Jsem velmi nervózní pasažér.
Vystupte.
Rychle!
A ruce tak abych na ně viděl.
Vstaňte!
Teď mluvte.
Dobře.
Dobrá.
Dejte mi cigeretu.
K čertu s vámi!
Postarejte se aby neutekl.
Kyanid v cigeretách?
Fantastické.
Dost chytré.
Takže Duffe co pro nás máte?
To auto je kradené. A ten řidič nebyl zatím identifikován.
Ale zcela určitě není z Kingstonu.
Ať už je odkudkoli, věděl o mém příjezdu.
Nikde jsme to neinzerovali.
To doufám. Ale mám pocit, že to někdo vynáší.
Můžeme pro vás něco udělat?
Rád bych mluvil s těmi co viděli Strangwayse naposledy.
Nikdo, kromě nás čtyř u bridge v Queens klubu nebyl.
Kdo je to my?
Profesor Dent...
Metalurg. Má laboratoře.
Uznávaný. Je čistý.
Potter...
Starý generál z indické armády. Je tady léta.
Tak začneme s nimi.
Mám je předvolat?
Ne. Chci se s nimi sejít normálně.
Mohu vás večer představit v klubu. Výborně.
Teď bych se rád podíval k Strangwaysovi.
Zajedeme tam hned.
Tudy.
To je skvrna od krve.
Skupina 0 RH+.
To je její skupina.
Vysílačka byla ještě puštěná, když jsme sem přišli.
Snažili jsme se získat spojení, ale bylo to marné.
A bude i nadále.
Všechny frekvence se mění při porušení bezpečnosti.
Potvrzení z Dentnových laboratoří.
Zabýval se Strangways geologií?
Pokud vím, tak ne.
Kdo je ten muž se Strangwaysem?
Jeden místní rybář.
Řídil auto co mě sledovalo.
Tak na tom se dá pracovat. Důkladně si ho prověřím
To udělejte.
Chci se osprchovat než se sejdu se Smithem v klubu
Jedno středně suché Martini, Vodka, tak jak jste to říkal, pane.
Ještě něco, pane?
Ne, díky.
Divné, že Strangways takhle zmizel, že ano?
Co je za tím? Cherchez la femme.
Jeho sekretářka byla moc pěkná. Moc pěkná, opravdu.
Znal jste ji?
Hmm, jednou jsem ji zahlédl.
Nevíte náhodou, co se s ním mohlo stát?
S konverzace? Z narážek?
Slyšel jsem ho mluvit o rybách a bridgi.
Rybaření byl jeho nový koníček. Zbláznil se do toho před 3 týdny a lovil každý den.
To už ho muselo něco stát.
Chtějí za nájem lodě spoustu peněz, a Quarrel je nejdražší.
Quarrel?
Je z Kajmanských ostrovů, má loď v přístavu.
Díky.
Promiňte, kde najdu Quarrela?
Támhle.
Vy jste Quarrel?
Možná.
Jsem přítel ... velitele Strangwayse.
Není to pěkné!
Mám rád lidí co jsou přátelé lidí.
Myslel jsem, že víte co se s ním stalo.
Nevím co se mohlo stát, ledaže víte něco jiného.
Kam jste ho bral, tou lodí?
Vidíte tohle, kapitáne?
To je Karibské moře.
Tam jsem ho bral.
Rybařit.
Také mě baví rybaření.
Chci si vás najmout.
Je mi líto kapitáne. Nejde to.
Asi jsem na špatné adrese.
Správně, kapitáne.
Omluvte mě. Mám svou práci.
Hej, Pussfellere.
Správně! Teď jste si už adresu nesplet.
Jestli chcete dobrý jídlo, jste tu dobře.
To chci, jestli je s trochou konverzace.
U lodi na nás bylo moc vidět. Tady je to jiný.
Až po vás.
Tak dobře.
Haló šéfe, potřebujem trochu soukromí.
Dobře Quarelle zařídím to
Posaďte se.
Ne, děkuji.
Takže, pane.
Doufám, že začnete náš rozhovor.
A co třeba takhle?
Nemá cenu se bránit.
Zápasí s krokodýli.
Takže!
Pomalu čelem ke zdi.
Ruce vzhůru!
Pomalu, v klidu.
S rozvahou.
Prohledat!
Nic.
Zajímavé.
Kde s te k ní přišel?
U krejčího v Savile Row.
Ta moje je z Washingtonu.
Jsem Félix Leiter, CIA
Musíte být James Bond.
Takže na jedné lodi?
Byl jsem už na letišti. Viděl jsem vás odjíždět s nepřáteli.
Myslel jsem že se mýlím.
To je Quarrel, pomáhá mi.
Doufám, že jsem vám neublížil.
To byla jen ruka.
Těší mě pane Bonde.
To je Pussfeller, patří mu to tu.
Doufám, že vaří líp než zápasí. Můžete to zkusit.
Na moje jídlo ještě nikdo neumřel.
Cape Canaveral musí být hlučný.
Když plánují start rakety k měsíci. Nechtějí nic nechat náhodě.
Tak Strangways si myslel, že to rušení nemůže být odtud. Přesně.
Předpokládám, že jste tady hledali.
Ano, neoficiálně.
Bylo to dost náročné. To chápete.
Strangways a Quarrel pátraly na ostrovech.
Našli jste něco? Nic.
Kde jste hledali?
Skoro všude.
Fire Island, Crab Key, Morgan's Reef.
Zkontrolovali jste všechny?
Všechny, kromě Crab Key. Tam jsme neměli povolení.
Proč ne?
Patří jednomu číňanovi.
Chyťte ji, Quarrele.
I s foťákem.
I s foťákem.
Au to bolí!
Kapitán si s vámi chce dát skleničku.
To bolí.
Opravdu?
Dobrý večer.
Proč si mě chcete znovu vyfotit?
Protože z letiště mám jen váš klobouk.
Řekněte mu ať mě pustí.
A proč chcete mou fotku?
Protože se tím živím.
Kdo vás platí? No...
Daily Gleaner.
Pussfeller!
Pussfeller!
Čím mohu složit? Viděl jste ji někdy?
Někdy sem chodí.
Obtěžovala vás?
Mám jí vyhodit?
Ne, jen zavolejte do Gleaneru, zjistěte jestli ji sem poslali.
Neposlali mě.
Pracuji na zakázku.
Na zakázku?
Pro koho?
Uhm, ty...!
Odpovězte a přestane.
Nic z ní nedostaneme.
Mám jí zlomit ruku?
Příště.
Až příště.
Teď ji pusť.
Utíkejte, slečno reportérko.
Budete litovat! Všichni budete litovat, vy krysy!
Jeden si vezme kyanid, druhá si nechá zlomit ruku. Nikdo nepromluví.
Čeho se ti lidé bojí?
Měli bychom to zjistit, dost rychle.
Co je zvláštního na Crab Key?
Proč tam nikdo nesmí? Co se tam děje?
Patří to číňanovi. Nikoho tam nepustí.
Naše letadla to prověřovala. Nic nezjistily.
Jen důl na bauxit
Radarová zařízení.
Nic nelegálního nezjistily.
Mám z Crab Key hrozný strach.
Mí přátelé tam jednou jeli na mušle.
Jenom problémy. Nikdy se nevrátily.
Přinejmenším je to podezřelé místo.
Jednou jsme tam jeli se Strangwaysem.
Vzali jsme tam nějaký vzorky.
Už bych to nechtěl zažít.
Jaké vzorky?
Kousky skály, písek, vodu.
Aha.
Crab Key mě začíná zajímat.
Co ještě víte o tom číňanovi?
Nic moc, kromě jména.
Doctor No.
Chtěl bych mluvit s profesorem Dentem.
Máte domluvenou schůzku?
Jsem James Bond.
Potakli jsme se včera v Queen's Clubu.
Dobrá.
Je v laboratoři.
Je tam profesor Dent?
Nevadí.
Díky.
Dobrá den profesore.
Pane Bonde. Čím mohu sloužit?
Podívejte.
Tohle jsem našel u Strangwayse.
Vaše potvrzení.
To souhlasí.
Můžete mi k tomu něco říct?
Chudák Strangways.
To víte, každý geolog amatér je trochu blázen.
Přinesl nějaké vzorky na testování, jestli mají nějakou cenu.
A měly?
Samozřejmě, že ne.
Byl to jen druh pyrytu.
Mohu je vidět?
Ne já... vyhodil jsem je.
Nevíte odkud byly? Ne.
To neříkal.
Z Crab Key například?
Určitě ne.
Jak to víte?
Geologicky nemožné.
Děkuji mockrát profesore, za váš tolik drahocený čas.
Není zač, pane Bonde.
Profesore?
Dovolíte.
Nashledanou.
Musím na Crab Key. To nemohu.
Neznáte předpisy, pane.
Kašlu na předpisy.
Beru to na sebe. Jedem!
Pane, doufám, že víte co děláte.
Jedem!
Volal jsem, čekají mě.
Sedněte si.
Proč jste porušil předpisy a přišel jste ve dne?
Musel jsem.
Bond byl dneska u mě.
Já vím. Dal jsem rozkaz aby ho zlikvidovali.
Proč je ještě naživu?
Náš pokus nevyšel.
Váš pokus nevyšel!
Doufám, že už se to znovu nestane, profesore?
Ne.
Přišel jsem vás varovat.
Varovat mě?
Ano.
Bond totiž objevil ty Strangwaysovi vzorky z Crab Key.
Není hloupý.
Určitě se dostane i sem.
Doufám že ne.
Jestli ano, bude to jenom na vás.
Je vám to jasné?
Samozřejmě.
Jděte ke stolu.
Vidíte co je v kleci?
Vemte to.
Vemte to!
Dnes večer.
Chci poslat telegram.
Ano, samozřejmě.
Mimochodem. To auto, co jste si objednal. Je tady.
Parkovičtě číslo 5. Děkuji.
Dobrou noc.
Dobrou noc, pane Bonde.
Dobré ráno, pane Bonde.
Promiňte, že jsem tu tak brzy, potřebuji jednu informaci.
Co víte o Dr. No a Crab Key.
Slečno Taro, přineste mi složky o Dr. No. Sedněte si.
Co víte o tom ostrově?
Nic moc, kromě toho, že je tam důl na bauxit.
Dr. No ho vede jako koncentrační tábor.
Slyšel jsem nějaké stížnosti, ale nikdy oficiálně.
Díky slečno Taro, dejte to sem.
Je mi líto, ale nikde je nemůžeme najít.
Co to má znamenat? Kdo je měl naposledy?
Velitel Strangways, pane.
Obě složky.
Dobrá slečno Taro.
Zpropadeně, takhle zmizet.
Čekal jsem to.
Byl bych překvapen, kdyby ne.
Mimochodem, tohle přišlo pro vás letadlem z Londýna, dnes ráno diplomatickou poštou.
Dárek z domova.
Mohu jít tudy?
To je, ale nepěkný zlozvyk.
Poslouchat za dveřma.
Neposlouchala jsem. Hledala jsem složky.
Všechno co není k nalezení je na mě.
Zapomeňte na to.
Stejně nejsou důležité.
Nejspíš je budete hledat celé odpoledne, že ano? Ne.
Budu mít volno.
To je náhoda.
Já také.
Ukázala by jste mi ostrov?
Co mám odpovědět na pozvání od neznámého muže?
Řekněte ano.
Měla bych říct, možná.
Ve 3 hodiny v mém hotelu.
Možná?
Ano. Možná.
Dobře.
Tenhle ciferník to aktivuje.
Podrž to. A teď.
Kde přsně položil velitel Strangways ty vzorky?
Asi tam co stojíte, pane.
Ahoj. Ahoj.
Stratili jste něco?
Podívej se na ten přístroj.
Ty vzorky co Strangways přivezl z Crab Key, byly radioaktivní.
Přesto profesor tvrdil, že to byly bezcenné kusy pyrytu.
Buď je to špatný profesor, nebo špatný lhář.
To brzo zjistíme.
Quarrele, jak rychle se dostaneme na Crab Key?
No, věci se mají takhle.
Se Strangwaysem jsme zbírali vzorky na všech ostrovech.
Neměli bychom začít tím nejbližším?
Ne, jedině Crab Key mě zajímá.
Nedoporučoval bych to.
Jeli jsme tam a prošlo to.
Ale neměli bychom pokoušet štěstí tak často.
Víte... je tam drak! Cože?
Hm, místní pověra.
Patrně začla s Dr. No.
Dobře, k ničemu tě nechci nutit.
Leiter a já tam po setmění pojedeme, když nám udáš navigaci.
Víte já jezdím podle nosu a uší, podle instinktu.
Každopádně tam budu v sedm.
Fajn.
Pane Bonde! Máme tu pro vás vzkaz.
Podáte nám ho Johnne?
Ano, jistě.
Haló.
Á, pan Bond.
Myslela jsem, že by jste mě mohl vyzvednout u mě doma.
Je to tu krásné, tady v horách.
Pěkné a chladné. Prima.
Vyjedete z Kingstonu, Cestou Králů ... a potom po Wentworthské silnici k cementárně.
Tam zahnete doleva. Na druhou stranu.
Pojedete nahoru ... down the other side, asi po 3 km zatáček uvidíte domy nalevo ... Magenta Drive 239.
Budu na vás čekat.
Co se stalo?
Myslím, že jeli na pohřeb.
Okamžik.
Pozvala jste mě, pamatujete? Ano ovšem.
Jenom jsem vás nečekal tak brzy.
Ano. Pojďte dál.
Jen se trochu přiobléknu.
Kvůli mě se neobtěžujte.
Kvůli mě ne.
Odpusťe. Myslím, že jste mě pozvala kvůli horám.
Někdo by měl zvednout telefon.
Haló?
Ano, já vím.
Nevím co se stalo!
Dobrá. Zdržím ho několik hodin.
Jistě.
Musím už končit. Zavolám později.
Zdá se, že věříte v nebezpečný život. Nebo ne?
Jak to myslíte?
Sedíte tady s mokrou hlavou. Nastydnete.
Je to nádherné.
Díky.
Vždy si to vyčesáváte?
Takhle se vám to nelíbí?
Ale líbí, moc.
Váš štíhlí krk a postava. Je to skvělé.
Co se to děje za mými zády?
Nic.
Podívejte se, moje ruce.
Mám hlad.
Pojďme se najíst.
Připravím nějakou čínskou specialitu. Ne.
Mám chuť na italské jídlo a hudbu.
Pojďme do Grilu Blue Mountain.
Raději bych tu zůstala.
Je to lepší... být sami.
Ano, ale já nechci abys musela vařit.
Já ráda vařím. Zapomeň na to.
Mohu si zatelefonovat?
Komu voláš?
Taxi.
James Bond.
Pošlete auto na... 2171 Magenta Drive?
Co nejdřív, prosím.
Díky.
Myslela jsem, že si tu vozem. Nestaruje, motor zlobí.
Tak proto.
Co proto?
No, proto potřebuješ taxi.
Proto taxi.
Nezhasneš?
Vždycky to tak nechávám.
Co... co to má znamenat?
Promiňte.
Dejte na ni pozor, inspektore, ano? A dejte pozor na její lak na nehty.
Odhoďte zbraň, profesore! Jsem za vámi.
Myslel jsem si, že se dříve nebo později sejdeme.
Posaďte se.
To děvče mluvilo.
Ale ovšem.
Připadalo mi zvláštní, že jste byl jediný z Queens klubu kdo viděl Strangwaysovu sekretářku.
A později v laboratoři ... že jste nevěděl, že ty vzorky od Strangwayse jsou radioaktivní
Velmi chytré, pane Bonde.
Ale teď čelíte něčemu mnohem většímu, nežsi myslíte.
Zastřelte mě a skončíte podobně jako Strangways.
Vy jste ho zabil?
Byl zabit.
Je jedno jak.
Pro koho pracujete profesore?
Nebudete mít možnost tuto informaci využít.
To je Smith Wesson... šest nábojů je pryč.
Pozdě, ale přece, že?
Všechno připraveno?
Ano, už dvě hodiny.
Nebojte se Qarrele.
Všechno bude dobré.
To říkáte vy. Ale v těch místech, kde mám žaludek, se ozývá něco jinýho.
Pro mě bude Crab Key odpočinkovým výletem.
Z jakého hlediska? Z hlediska bezmocného chudáka.
Dál už s motorem jet nemůžem. Teď už musíme využít větru a pádel.
OK.
Nech mě jet s ním.
Ne, takhle jsme se dohodly.
Je to moje věc. Ale odnese to moje hlava, když to dopadne špatně.
Canaveral může počkat se startem jen 48 hodin
Za 12 hodin jsme zpátky.
Pokud ne, je to na tobě. Měla by s vámi přijet raději pěchota.
Hej Quarrele, až uvidíš draka musíš na něj dýchnout první, jasný.
Se vším tím rumem v tobě zemře štěstím.
Raději spustím plachtu, mohly by nás zachytit radarem.
Pozor vpravo.... kapitáne Teď!
Zakryj to.
Vyspíme se, než se rozední.
Budu támhle.
Kdo jste?
To je v pořádku.
Já jsem nepatřím a myslím, že vy taky ne.
Jste sama?
Co tu děláte?
Hledáte mušle?
Ne, jen se koukám...
Zůstaňte kde jste.
Slibuji, že vám ty mušle neukradnu.
O to se postarám sama.
Zůstaňte kde jste!
Ujišťuji vás, že mé úmysly jsou čestné.
Jak se jmenujete?
Ryder.
Ryder, jak?
Honey... Ryder.
Proč se usmíváte?
Jen tak. Hezké jméno.
Jak se jmenujete vy?
James.
Honey, používala jste plachtu celou cestu, až k útesu?
Ovšem. Vždycky to tak dělám.
Pak ví, že jsme tu.
Mají radar
Ale moje loď je příliš malá, aby ji viděli
Často sem jezdím pro mušle.
Nejdřív se mě snažili chytit, ale teď už je nezajímám.
Tentokrát budeš.
Teď se s nimi nezdržuj!
To teda ne!
Mají cenu?
Tahle stojí v Miami 50 dolarů. Padesát!
Slib, že to nikomu neřekneš!
Slibuji.
Hej, podívejte!
To je v pořádku. Je tu se mnou.
Kapitáne, co je to?
Co se děje?
To je rychlý člun.
Musíme se ukrýt. Rychle!
Určitě jsou tady.
Vylezte. Nic se vám nestane.
Vstaňte a ukažte se nebo zahájíme palbu!
Ukažte se ...
Víme že jste tu!
Čekali jsme vás!
Vyjděte s rukama nad hlavou a vše bude v pořádku!
To je poslední šance!
Blafuje, schovej se.
Dobrá! Jak chcete! Máte to mít!
Ležte.
Nebudou tu dlouho. Nevědí, že jsme tu.
Pal!
Vylezete?
Tak dobře.
Vrátíme se!
Vrátíme se se psy!
Jedeme zpátky.
Já jsem to říkal, něco tady nehraje.
To nebyl drak, ale kulomet.
Ale tady žije drak.
Má pravdu.
Viděla si ho?
Ano viděla.
Má hroznou hlavu a zářící oči, krátký ocas. A dýchá oheň.
Ty mi nevěříš, že ne?
Já ano.
Říkal jsem to, pane Bonde. Vypadneme odsud.
Poslouchejte oba.
Není tady žádný drak.
Je tu jenom něco podobného, co tak vypadá.
Zkouším vymyslet, co. Jak to víš, že ne?
Ty se vyznáš ve zvířatech? Viděl si někdy tancovat langustu?
Nebo škorpióna s úžehem, který se sám zabil?
Nebo kudlanku, co snědla partnera, když se s ním pomilovala?
Nerad to přiznávám, ale neviděl.
Ale já ano. Má pravdu.
Dobře, už jsou pryč.
Honey, musíš odtud.
Půjdu pryč, až budu hotová a to nikdy není za světla.
Teď není čas na žerty.
Kde máš loď?
Vem mi boty.
Podívej, podívej co udělali!
Za to můžeš ty!
Je mi líto. Obstarám ti novou, až budeme v Kingstonu.
Co s tebou teď tady?
Jestli chcete, vím kde se můýeme skrýt.
Nech tady ty mušle.
Teď je nepotřebuješ. Rychle!
Dobře.
Musíme jít tudy? Ano.
Abychom setřásly psy ze stopy.
Zatracení moskyti!
Musíš se celý namočit.
Hledají sůl.
Hej...!
Rychle!
Blíží se!
Jsou támhle!
Qarrele, uřízni rákosí!
Dej mi ten nůž.
Támhle.
Stále se přibližují.
Auu!
Tiše!
Něco mě kouslo!
Buď zticha nebo nás najdou. Qarrele, zales si tam!
Vypadá to že našli stopu.
Pšššt!
Potop se, potop se!
Proč?
Musel jsem.
Ten rozumě svý práci. Vrátil se, když jsme je nechali přejít.
Musíme pryč.
Kde je ten tvůj úkryt?
Tam, nahoře.
Rychle.
"Nebezpečí - nevstupovat." Teď už voníš hezky.
Děkuji.
Pane Bonde, rychle!
Co se děje?
Podívejte!
Tady jsou stopy draka.
No podívejte! Jsou čerstvé.
Kapitáne, chvilku si odpočiňte, jestli chcete.
Já tady zůstanu a budu hlídat.
Pro případ, že se vrátí a budou nás hledat.
Dobře.
Běž to obhlédnout.
Musíme počkat do půlnoci.
Ještě nikdy jsem nepotkala detektiva.
Chceš zatknout Dr. No?
To bych rád.
Nemůže zabít každého, kdo se tu objeví.
Doufám, že se ti to podaří.
Jsem si jistá, že zabil mého otce.
Co tím myslíš? Víš, můj otec byl mořský zoolog.
Přijely jsme do karibské oblasti studovat mušle.
Jednou odjel na Crab Key ... a už jsem ho nikdy neviděla.
Říkali, že se musel utopit. Ale na to byl moc dobrý potápěč, aby to byla pravda.
Policie to vyšetřovala?
A co tvoje rodina?
Vyšetřovali to strašně dlouho.
A potom mi oznámili:
"Pohřešovaný, prohlášen za mrtvého"
Já nemám, žádnou rodinu.
Žily jsme jenom s otcem.
To znamená, že jsi sama?
Kde si žila předtím?
Po celém světě ...
Filipíny, Bali, Hawaj.
Prostě všude, kde jsou mušle.
A kde si chodila do školy?
Nepotřebovala jsem ji.
Měla jsem encyklopedii. Začala jsem u A když mi bylo osm, a teď jsem u T.
Vsadím se, že toho vím víc než ty.
V Kingstonu ti nepomáhali?
Jeden muž, majitel domu, kde jsme bydleli.
Nechal mě tam nějaký čas bez placení.
Potom jednou v noci přišel do pokoje.
Vždyť víš.
Škrábala jsem ho a potom...
Byl silnější než já.
A co se stalo potom?
Dala jsem mu pod moskytiéru pavouka. Černou vdovu.
Samičku.
Ta je horší. Trvalo mu týden než umřel.
Udělal jsem to špatně?
Určitě bych z toho nedělal zvyk.
A co ty máš rodinu?
Kapitáne! Podívejte!
Jeden znich se blíží. Támhle votud.
Tentokrát ho chci vidět.
A rychle! Máme na to méně než 12 hodin.
Všichni zůstaňte tam kde jste!
Zůstaňte na místě!
OK, kaptáne. Když to není drak, tak co tedy?
Je to drak na naftový motor.
Až se přiblíží na dostřel, miř na řidiče.
Já budu mířit na světla a gumy.
Ty se zatím schovej. Honem.
Sakra, co tady děláš? Bála jsem se.
Schovej se!
Vylezte ven!
Ruce tak aby jsme je viděli!
Ta dáma taky!
Rychle!
Pokud nechcete další dávku.
Odhoď zbraň!
A odkopni ji.
Dívka zůstane kde je.
Teď pojď ke mě a ruky před sebou.
Jdeme!
Hej, ty! Kam si myslíš že jdeš!
Jdeme tudy. Zpátky.
Tak jdem.
Jdem, no tak jdem!
Dej mi ten nůž!
Nechte ho být!
Nechte ho být!
Jdi mi z cesty!
Dovnitř!
Hlídejte toho muže.
Dejte pozor.
Byli v bažinách. Jsou kontaminovaní
Změřte radiaci.
On má 95, šéfe.
Ona 88.
To je moc.
Snižte to! Rychle!
Hodnoty?
Stále 72.8.
Bláto se vsáklo do jejich šatů.
Díky, svlékněte je.
Co to má znamenat?
Udělej co řekne.
Jsme kontaminováni.
Nejdřív tu dívku.
Aby bylo jasno, tady rozkazujeme my!
Tak tedy udělejte něco s tímhle.
Dolů s tím.
Použijte vysoké teploty.
Tlak naplno!
68.
Teď 47.
V pořádku.
Teď toho muže.
Teď je to 40.
Stupně tři a pět. Teď 38.
32.
Klesá na 8.
Zdržte dívku.
Teď má 18.
Je na 8.
Je čistá.
Dobře, podívejte se na muže.
On je na čtyřce.
Zkontrolujte nehty. Dejte ruku dovnitř.
V pořádku.
Zavolám recepci, ať je převezmou.
Tady Dekontaminace.
Procházejí skrz.
Pojďte dál.
Pojďte dál.
Pojďte dál... chudáčci malí.
Prostě jsme nevěděli kdy vás čekat.
Nejdříve včera odpoledne, potom večer a teprve před půl hodinou jsme se dozvěděli, že jste na cestě.
Cigerety? Tyhle jsou americké britské a turecké.
Jsem sestra Rosa. Tohle je sestra Lily.
Jsme tu abychom vám zpříjemnily pobyt.
To je od vás laskavé, rád bych...
Ovšem, chcete vidět své pokoje!
Snídaně je už připravená. Potom budete asi spát.
Doktor dal přísné pokyny abychom vás do večera nerušily.
Bude potěšen, když přijdete na večeři.
Co mu mám vyřídit?
Řekněte mu, že nás bude těšit.
Skvělé.
Bude mít radost.
Tudy, prosím.
Tohle je váš pokoj, pane Bonde.
A tohle je vaše koupelna.
A pro vás slečno... je tento pokoj.
Tady máte čisté oblečení.
Doufám, že vám padne.
Neznaly jsme až do večera vaši velikost.
Nebojte se zazvonit, budete-li cokoli potřebovat.
Třeba 2 letenky do Londýna?
Nechám vás tu drahouškové odpočívat.
Tak si dáme něco k snídani.
Jak můžeš v takové situaci myslet na jídlo?
Mám hlad. A nevím, kdy budeme mít tu možnost zase jíst
Vem si tohle.
A pozor. Asi nás tu odposlouchávají.
Máš...
Máš představu, co s námi udělají?
To nemám.
Žádné kliky, žádná okna.
Jsme tu jak ve vězení.
Lemované norkem s prvotřídním servisem.
Co ti je?
Necítím se dobře.
Chce se mi spát.
Zatracený kafe!
Jak se cítíš?
Ospale.
Co to bylo, že jsme tak usnuly?
Prášky. Byly v kávě.
Je čas k večeři.
Nechcete nechat doktora čekat, že ne?
Ne to nechceme.
Jsi hotován Honey?
Doufám, že ano.
Sluší ti to.
Pojď.
Jsem vhodně oblečen k večeři?
Vcelku vhodně.
Vhodně pro co?
Tudy, prosím.
Já se bojím. Co budeme dělat?
Já se taky bojím.
Buď přirozená a mluvení nech na mě.
Tudy, prosím.
Doufám, že se vám večeře bude líbit.
Pojď se podívat!
Umělé osvětlení.
Musíme být hluboko pod mořem.
Podívej.
Mořské tulipány. Rostou 200 stop pod hladinou moře.
Milión dolarů, pane Bonde.
Přemýšlel jste, kolik to stojí, že?
Ano, to je pravda.
Odpusťte, že vám nepodám ruku, ale tyhle jsou odporné.
Obdivoval jste mé akvárium?
Ano, je působivé.
Je to zázrak techniky.
Navrhl jsem ho já sám.
Sklo je konvexní 25 cm tlusté, které má zvětšovací efekt.
Malá ryba coby veleryba.
Jako vy tady na ostrově, Dr. No.
Záleží na tom, pane, na jaké straně skla jste.
Středně suché Martini, citrónová kůra, protřepat, nemíchat.
Vodka?
Ovšem.
Budeme jíst za chvíli.
Musíme hodně prodiskutovat, a máme tak málo času.
Doktore No, nevede se vám špatně.
Můj handikap mě hnal kupředu.
Byl jsem nechtěné dítě německého misionáře... a čínské dívky z dobré rodiny.
Přesto jsem se stal pokladníkem jedné z nejvlivnější zločinecké společností v Číně.
To je dost vzácné, aby Tongu přijala někdo, kdo není úplný číňan.
Pochybuji, že se to ještě stane.
Utekl jsem do Ameriky s 10 milióny dolary ve zlatě.
Tak z toho je tohle všechno.
Ta atomová energie je dobrá myšlenka a jsem rád že s ní umíte zacházet.
Nelíbí se mi představa, že bych byl znovu kontaminován.
Díky mé práci má unikátní znalosti o radioaktivitě. Ale neobešlo se to bez obětí, jak vidíte.
Ano.
Váš zdroj energie nás v Londýně nějakou dobu mátl.
A stále ještě bude, pane Bonde.
Ne už ne.
Poslal jsem kompletní hlášení.
Blafujete, pane Bonde. S nikým z vedení jste se nespojil po obdržení tohoto přístroje.
Ale existuje o vás dost spisů, Dr. No.
Jeden náš, pak CIA...
Společnosti Tongu, kterou jste okradl.
A až přijdou problémy, zjistíte, že váš ostrov je příliš malý a otevřený.
Postradatelný ostrov, pane Bonde.
Až skončím zde své poslání, zničím jej a zmizím.
Mám dost chytrý systém.
Vidím že se rád ptáte proč, kdy a kde.
Díky vaši zvědavosti jste jediný kdo je schopný ... ocenit velikost mého geniálního díla ... a nechat si to pro sebe.
Okamžik.
Není vhodné tahat do toho dívku.
Nemá s námi co do činění.
Pusťte ji na svobodu. Nebude o tom mluvit.
Nikam nejdu.
Zůstávám. Nechci tě tady.
Souhlasím.
Není to pro ženy.
Odveďte ji.
Ne!
Ne!
Stráž ji určitě potěší.
Nechte mě jít!
To je Dom Perignon '55.
Bylo by škoda ji rozbít.
Mám radši ročník '53.
Hloupý pokus, pane Bonde.
Zklamal jste mě.
Nejsem hlupák, tak se tak ke mě nechovejte.
No, nejsme všichni géniové, že?
Řekněte mi. Opravdu vám poškozování amerických raket vynahradí, že nemáte ruce?
Rakety jsou první krok jak ukázat moc.
Vaši moc?
Bez ohledu na lidské životy. Určitě pracujete pro východ.
Východ, západ. Oba jsou stejně omezení. Jeden jako druhý.
Jsem členem SPECTRY.
SPECTRA? SPECTRA. Speciální oddíl pro boj s inteligencí pro terorizmus, pomstu a vidírání.
Což jsou čtyři základní kameny moci v čele s největšími mozky světa.
Omyl.
Zločineckými mozky.
Zločin je nejrychlejší cesta k úspěchu, pane Bonde.
Proč právě zločin?
Západ by určitě přivítal vědce vašeho kalibru.
Američané jsou blázni.
Nabídl jsem jim služby, odmítly.
Stejně jako východ.
Budou platit. Za chyby.
Ovládnout svět je starý sen bláznů.
Blázince jsou plné lidí, kteří si myslí, že jsou Napoleon... nebo Bůh.
Stále se mě snažíte vyprovokovat, pane Bond.
Mohl jsem vás zabít v bažinách.
A proč ne?
Myslel jsem, že jste chytřejší.
Když se mi někdo postaví do cesty.
Byl jste jiný.
Stál jste mě čas a peníze.
Zničil jste mou organizaci a mou hrdost.
Byl jsem zvědavý, co jste zač.
Myslel jsem, že by jste mohl s námi spolupracovat.
Jsem polichocen.
Ale raději bych dal přednost pomstě.
Protože můj první úkol byl najít muže, který zabil Strangwayse a Quarrela.
Čekají na vás v kontrolní hale, Doktore No.
Není spěch. Američané ještě nezačaly odpočítávat.
Teď už neuniknete, Doktore No.
Američani jsou připraveni na všechno.
Nikdy neprohrávám, pane Bonde.
Co s ním?
Ať trochu změkne.
Ještě jsem s ním neskončil.
Nové palivové články vloženy?
Ano, pane.
Tento blok je asi 3000 stop vzdálený.
Všichni lidé z této oblasti jsou pryč. Přeprava není dovolena.
Odpalovací plocha je prázdná...
Všechny atoumatické trazistory budou umístěny do nosiče. Zvyšte na poloviční výkon za 30 sekund.
Zkontrolujte stavidlo, je-li volné.
Palivo na 12,5.
Kontrola?
Kontrola v pořádku.
Teplota, 113.
Kovertory?
Kovertory, v pořádku.
Zahřívání začíná.
Radiace?
Odečítám 121, 141, 109.
Energie stabilizována?
Energie stabilizována na 0.8 megawattů.
Kontrolní stanice je napojená na na kontrolní centrum na Cape Canaveral.
Palivové články. Stále kontrolujeme...
Palivové články! Kde je Chang?
Changu! Co tady děláš?
! Běž nahoru!
Rychle!
Zavřít reaktory.
Zavřít reaktory!
Tady je Mercury Control.
Odpočítávám ...
Reaktor vypnut. teplota 227, klesá.
Konvertory vypnuty.
Konvertory vypnuty.
Stav radiace?
Radiace nula
Uzavření ukončeno.
Reaktor bezpečný.
Poslední kontrola palivových článků byla provedena. Připravte se.
Tady je Mercury Control a odpočítávám.
Kontrola ukazuje, že všechny systémy jsou od tohoto okamžiku v chodu.
Odpočítávání je teď na 4 minutách, 30 sekund and odpočítávám.
Tady je Mercury Control.
Pilot, raketa a kontrolní středisko je v pohotovosti, a i meterolog nám dal zelenou.
Zůstat v pohotovosti.
Přibližně 2 minuty do startu.
Operátoři kontrolního pultu připraveni.
Konvertory v pohotovosti.
Synchronickat radiové vlny pro rušení.
Synchronizování radiových vlny pro rušení.
Radiové vlny jsou nastaveny a připraveny k rušení.
Vynulování raket teď!
Mercury Spacecraft Control je připraveno na konečné odpočítávání.
Připravte se. Běžte na plný výkon.
Palivové články na 21.
Pozor všem kontrolním stanovištím.
Jdeme na to .... TEĎ!
Startovací rampa odstraněna.
Všechny složky operace ohlásily, že je vše v pořádku.
G mínus 1,9 sekundy a odpočítávám.
G mínus 1,5 sekundy a odpočítávám.
10 9 8 7
6 5... 4... 3... VYPNĚTE TO!
2... 1... 0...
Start!
Honey!
Honey!
Honey!
Kde je ta dívka se kterou jsem přišel?
Nevím!
Kde je ta dívka se kterou jsem přišel?
Číslo 12.
Ukaž mi kde!
Nemáme palivo.
A co budeme dělat?
Můžeme plavat nebo ... Nebo co?
Pojď sem.
Haló, pane Bonde!
Haló, pane Bonde!
Co se děje?
Potřebujete pomoct?
Věřím, že vy ne.
No když už jste tady, vemte nás do vleku.
Hoďte sem lano.
Stopovat v tuhle dobu!
Nechal jste rozsvícené světla.
Idiote!
Kdyby se to stalo o půl kilometru zpátky, jsi mrtvý.
Chápeš to?
Kdyby jsi řídila ty, to by se...
Ne, ty by jsi tomu vandrákovi prostě zastavila.
Promiň, drahoušku.
Moc se ti omlouvám.
Chceš dopředu nebo dozadu?
Tady máš polštář, deku. Můžeš si klidně zdřímnout.
Nebudeme tě rušit.
Dnes je neděle.
Dnes je neděle. Kamiony nejezdí v neděli.
Hezké auto. Mohlo by být klidně z ambasády.
Cizinci často zastaví.
- Mohli jste být klidně diplomaté.
- Nebo diplomatův šofér na vyjížďce.
Já mám dobrý zrak.
Polská espézetka.
Nevypadáte jako řidič ambasády.
Teď je hodně takových vozů v soukromém vlastnictví.
Ve Varšavě jsem nedávno viděl Mercedes 190 a dva Jaguáry.
Jedeme stotřicítkou vážení...
On je zkušený řidič.
Kam máš namířeno? - A vy?
- My jedem do nedalekého přístavu. Aspoň tak.
Škoda, že jsem nejel takovým autem už z Varšavy.
Co kdybych to nedobrzdil?
To bych byl mrtvý.
To děláte pro zábavu?
Jinak by byl život nudný, ne?
Kolik je vám let?
Přejedu štěně a zažalují mě za zabití člověka.
Kam s tím?
Klíče !
- Položte ten pytel.
- Já vám ho podám.
- Je z klubu?
- Ne, ta je naše.
No, já půjdu.
- Hej, počkej chvíli.
- Mám před sebou ještě dlouhou cestu.
Něco ti řeknu.
- Trup je plný vody.
- Tak ji vylej.
Dám ti radu.
Nezkoušej to nikdy znovu.
Někteří lidé nemají tak dobré reflexy.
Já takhle stopuji.
Dřív nebo později někdo zastaví. A nikoho neberu.
Chtěl jsem tě postrašit.
To se vám povedlo.
Odvaž to lano
Tohle?
- Ano
- Nikdy jsi nebyl na vodě?
- Ne. Já chodím pěšky.
- Tak to máš co objevovat.
- Já rád chodím. Pěkně po vlastních. - Možná to někdy zkusím.
- My jsme tu jen na jeden den.
Já taky.
- Necháváte na autě stěrače?
- Nikdo je tady neukradne. A jestli ukradnou, vezmu je jinde.
Mám na vás prosbu.
- Na jak dlouho vyplouváte?
- Jen do úsvitu.
Mohl bych vás zastavit na cestě zpátky?
Myslel jsem, že rád chodíš.
- Každá pomoc je dobrá.
- Máme svoje starosti.
Půjdu.
Skočil jsi na to?
- Věděl jsem, že to jen zkoušíte.
Jseš povaleč, ale jinak jsi dobrý.
Věděl jsem, že mě zavoláte zpět.
Umím číst myšlenky.
- Vím, že chcete pokračovat v téhle hře.
- Nejsi pro mě soupeřem, chlapče.
Ale zavolal jste mě zpět.
Sundej si boty a pojď na palubu.
Voda je vylitá ?
- Ano, vylitá.
Obracím na druhou stranu.
Na vodě je třeba postřeh a disciplína.
Když jsme trénovali, měli jsme takového kapitána....
Jak se to jmenoval, Krystyno?
Ten říkal: " Vidíte tam tu vrbu?"
Byl to dub. Ale když řekne kapitán, že je to vrba, tak je to vrba. A sakra.
Omlouvám se, ale je tam spousta vody.
Seděli jsme na té vrbě hodinu nebo dvě.
Myslíte na tom dubu.
Pro nás to byla vrba.
Přikázal nám kukat.
- Co přikázal? Kukat, jako kukačky.
A kukal jste?
On nebyl zrovna nejchytřejší, ten kapitán .ale udělal z nás tvrdé chlapy.
- Hýbeme se vůbec?
- Zkus plivnout do vody.
Hýbeme se!
- Taky můžu ponořit nohu.
- Můžeš, ale nedělej to. Proč?
To není karlovarská sůl.
Á, myslím, že jsem zapomněla sůl.
Ne, nezapomněla.
Pojmenoval jste ji po své ženě? Co? - Ten název.
Jo, ano.
Zapomněla jsem na okurky.
To je jméno vaší ženy, "Christine"?
Krystyna.
Neztratila jsi klíče?
Jsou na stole.
Nevím jestli máte rádi červené ředkvičky?
Skvělé ! Na to bych nikdy nepomyslela.
Nic než spousta vitamínů.
Prosím, tady máte.
Proč nosíte takový velký nůž?
Protože je velmi užitečný.
Hlavně v lese.
Na vodě není k ničemu dobrý..... ale v lese si s ním můžete klidně klestit cestu...
Plavit se po vodě to je prosté.
Když jste na cestě, nůž potřebujete.
Tak už to v životě chodí.
Jste ještě dítě.
Mohl by ses pořezat.
Vy už jste se někdy pořezal?
Dávej si pozor, nikdy nevíš.
Kdysi jsem znal jednoho námořníka, chtěl se pochlubit.
Jeho kámoši byli vždycky chytřejší.
Uměli vyprávět vtipy, dělat kouzla s kartami.
A ten námořník, vzal pár lahví rozbil je o podlahu, sundal si boty, vylezl na stůl...
Nudné?
Tak smotej to lano.
Tak mi ukažte jak se to dělá.
Musíš jít ke kormidlu, odsud se to nedá.
- Vyzkouším to.
- To je třeba umět.
Nevypadá to obtížně.
Namiř to na tu bójku.
To je třeba mít tady, ne tady.
Raději běž zpátky k tomu lanu.
Komu tady rozkazujete?
Když jsou dva na palubě, jeden je vždycky kapitán.
Nebo kaprálem.
Byl jste v armádě?
Ne, na univerzitě.
A co děláte?
Gynekologa?
Píšu.
Texty písní?
Čteš "Sportovní magazín"?
Hoďte mi můj batoh, prosím.
Už toho mám dost.
Jsem turista, ne nádeník.
Jsi měkota.
Je tady 120 jezer. Proč musíme zrovna tudy?
Dej pánovi jeho ruksak.
Budeme se vracet jinudy. Beze mě.
Nerad ze sebe dělám otroka.
Tak si sedněte na moje místo.
Vás se to vůbec netýká.
Nasedněte si oba dva, panstvo.
12 hodin.
Je dvanáct deset.
On ale nemá hodinky.
Copak děláte?
Kompas.
Velký.
Nic pro turistiku.
Nehvízdej na palubě.
Proč ne?
Nedělá se to.
Námořníky za to přivazují ke stěžni.
Turistů se to netýká.
Můžu kukat?
- Za to bych ti měl nakopat zadek!
- Andrzeji, pojeďme na břeh.
To byste mě musel nejdřív sundat.
- Mám mu za to dát ještě medaili?
- Andrzeji, prosím tě!
Dobře, dej mi kormidlo.
- Kde mám boty?
- Tam kde jste si je nechal.
Namaž mi záda.
- Beran! - Kdo?
Ten mrak vypadá jako beran.
Ten nalevo tak vypadá.
Trhá se.
Žene se bouřka.
- Není možné, jak jste to poznal, po čuchu?
- Ještě se vykoupu.
Nehýbeme se.
Vítr se zastavil.
Co teď?
Oběd.
To jsem poznal podle žaludku.
To je vlastní vynález?
Myslíš si, že je to k ničemu?
Zkus to bez toho.
To vy jste tu polívku vylila.
Sedni si.
Proč nejíte?
Chci na břeh. Nemůžu se tam nějak dostat?
Jsou tam vesla.
- Kde?
V kajutě.
Teď přece obědváme.
Plavba je jen pro dospělé.
Čekali jsme na správný vítr.
Ztráta času.
- Co byste dělal jiného?
- Šel bych.
K tomu není třeba důvod.
Nemluvte tak hloupě a najezte se.
Můžete změnit směr, stáčíme se moc vpravo.
- To měl být rozkaz?
- Ano. Pán chce změnit kurs.
- Tam je také břeh.
- Ale tato strana je blíž.
Je tam mělko. A co jako ?
Najedeme na mělčinu a rozbijeme se?
Andrzeji, no tak. Nějak se už od tam tud dostaneme.
- Proč vlastně vylezl na stůl?
- Kdo?
Ten kapitán co rozbil ty láhve.
To byl námořník ne kapitán.
Skočil na ně ze stolu.
Krev se rozstříkla všude kolem.
Tvrdý chlap.
Dej to pádlo pryč.
Skoč!
- Běžte pro to pádlo!
- Neumím plavat. Mám se snad utopit?
Řekl jsem skočit!
Dej mi krokodýla.
Zničíš desku.
Dělám to s citem.
Kdyby jsi spadl do vody, to by ses naučil plavat hned.
Zkuste to.
Dělám si legraci.
Dole je lékárnička.
Ošetři si ty rány.
Potřebuješ pomoc?
Stáhni plachty!
Měl jsi strach, co?
Netušil jsem, že začne foukat.
Příště zkus zkontrolovat tyto provázky.
Chceš zkusit udržet rovnováhu?
Ukaž nám, co umíš.
- Mám se naklonit přes bok?
- Ano.
Je třeba trocha odvahy.
Plujeme!
Plujeme, protože je třeba plout.
Nebo někam jít!
Nůž!
Říkal jsem, že je tam mělčina.
Ty jsi byl u kormidla.
Zkusme ji odtáhnout.
Přestal foukat vítr.
Tamhle je dost hluboko.
Podej mi veslo.
Ne, to na odpíchnutí.
Nekoukejte se.
Krystyno, podej mi ty šálky.
Medicína.
Na ty, co jsou na moři.
Nafoukněte ty matrace.
Kdo bude foukat první?
Jakýsi hlupák, kterého poslali do Ankary!
- Je to naše nejlepší střední váha.
- Myslím tím toho komentátora.
Hrajete bridž? - Hraju. - To je škoda.
- Proč ?
Nemáte karty? - Ne, čtvrtého.
- Můžeme hrát s tím hlupákem.
- Na palubě žádní nejsou.
Tady máš opravdové.
- Začínáš. - Já tu hru neumím.
Prosím, můžete začít vy.
Kdo prohraje, dá fant.
To znamená, že nesmíte pohnout s ostatníma?
Je to jednoduché.
Pohnula jste s ní.
Fant.
Děkuji.
Opatrně ji vytáhni.
Třeba tato byla bezpečná.
Můj fant.
Co mám udělat s tím fantem co je ve hře?
Co mám udělat s tím fantem co je ve hře?
Ať zazpívá.
Ještěže je to tvůj fant.
Ukaž mu přece jaký máš hlas.
Zazpívejte tu písničku, kterou jste si broukala.
Nezpívej!
Hostovo přání.
Jsi přehlasován, kapitáne.
- Prosím, zpívej.
- Ne, poslouchej ten zápas.
Nemůžu.
Nemám na to správnou náladu.
Tak nedostanete svůj fant.
Zbytek jsem už zapomněla.
Hloupá písnička.
Kdo mohl tomu Molikovi dát knockout?
Co mám udělat s tím fantem, co držím v ruce?
Básničku.
Jak jen ten Molik mohl dostat KO?
Oheň v lampě ubývá komáři kol dokola bzučí nebe nade mnou je plné hvězd.
Jsi bílá plachta na jezeře?
Nebo vlna, jež omývá mou nohu? To ty jsi posypala mé stránky hvězdným prachem?
Skvělá paměť.
Můžeš si zapnout rádio
Takhle se to dělá.
Vím o jednom, který to dělal tak jak já.
To byl geniální hráč.
Jmenoval se Mayzner.
Měl velkou loď, 12 metrů.
Byl to správný chlap.
Zkušený kapitán.
Falšoval papíry, nechal se chytit.
Přesto to byl fajn chlap.
Vždycky říkal:
Mikádo, to není jen tak obyčejná hra. To je živý organismus.
- Copak?
- Vždyť nic neříkám.
Ale on usnul.
Musel být vyčerpaný.
Včera v noci asi špatně spal.
- Proč jsi ho vzal sebou?
- Chová se snad neslušně?
- Na kolikátou je nastavený budík?
- Na pátou.
V devět mám schůzku.
Slyšel jsem vás jít na palubu.
Už jste nespal? Mám lehký spánek.
Také jsem nemohla spát.
Je dusno.
Déšť vůbec nepomohl.
Kdy vyplouváme?
Je přeseklé kotvící lano. Je třeba ho opravit.
Je třeba vylít vodu z trupu.
Běžte spát.
Mám vylít vodu?
Ranní ptáčata, co?
Řeklo se v pět.
Opravujeme kotvící lano.
Nezahmouřila jsem oka.
Co mám udělat s tímto?
Běž ke kormidlu.
Vytáhni kotvu.
Ulož ji do podpalubí.
Zajdi tam dolů.
Kvůli čemu?
Prostě běž do podpalubí.
Vidíš tam tu skříňku?
Za půl hodiny budeme na břehu.
Přestaň se chovat jako kapitán.
V té skříňce je hadra.
Máš ji?
To není všechno.
Ještě je tam kbelík.
- Je třeba vydrhnout palubu.
- Já to udělám.
Ty zůstaň u kormidla.
Něco jsi se přiučil, co?
Je dobré si udělat pár nových přátel.
- Řekni mu něco povzbudivého.
- Drž kurs na tu bójku.
Kde je můj nůž?
Co se stalo s mým nožem?
Uklidni se, na této lodi se nic jen tak neztrácí.
Já neříkám, že se ztratil. Jenom se ptám, kde je.
V mojí kapse.
Proč jste ho schoval?
Snad si nemyslíš, že ze strachu před tebou?
Kdybych chtěl něco udělat, tak si poradím i bez nože.
Chci ho zpátky.
Pojďme si pro něj.
Dejte mi ho zpátky.
Skoč !
Nevyplaval, slyšíš ? !
Nevyplaval.
Buď v klidu, on umí plavat.
- On přece říkal že...
- Lhal!
Dál, doprava!
Doprava! Sem!
Musí se držet té bójky.
- Ani stopy po něm.
- Zkus druhou stranu.
Nic!
Utopil jsi člověka!
Jak se jmenoval!
- Musel vyplavat.
- Vždyť neuměl plavat.
Ani se nekoupal.
- Jak je tu hluboko?
- Asi deset metrů.
Hlouběji.
Potop se ještě, je třeba ještě křičet.
Musíme zavolat policii. Na co?
Nevědí kdo to byl.
Oživí ho snad?
Vidíš, sám to připouštíš!
Utopil jsi ho!
Přestaň křičet!
Vrahu!
Už máš strach!
Ztrácíš nervy. Tvrďáku!
Tlučhubo! Klaune!
Vzal jsi ho sebou jen, aby ses mohl před ním předvádět, jaký jsi chlap!
Jak myslíš, že vypadáš, ty hysterko?
- Jako tvoje žena.
-Beze mě bys byla jenom děvka!
Nenávidím tě !
Tak skoč, dělej!
- Je mi z tebe zle, když na tebe koukám!
- Ani nemusíš, plavu na břeh!
Myslíš, že se bojím policie, náno?
Chce se mi z tebe zvracet!
Stále se předvádíš. To se ti vrátí.
Tak ty umíš plavat!
Neslyšel jsem vás. Drkotaly mi zuby.
Andrzeji, vrať se!
Zkusme to společně!
Běž dovnitř a dej si koňak.
Kde mám ruksak?
Poplavu na břeh.
Čestné slovo, že jsem neslyšel.
Kdybych věděl, že to takto skončí, nikdy bych to nedopustil.
Jsi jako on.... jenom o polovinu mladší a dvakrát tak hloupější.
Co vy víte o životě?
Jen kavárny, jachty a auta.
Vsadil bych se, že máte čtyřpokojový byt.
- Hádám, že vy jste 4 studenti na jeden pokoj.
- Je nás vlastně 6. Já to znám.
Taky jsem to zažila. To on taky.
Nejsi o nic lepší než on.
On byl přesně jako ty.
A ty bys chtěl být přesně takový jako on.
A jednou budeš, jestli máš dost odvahy.
....šest na jeden pokoj.
Chceš spát a oni hrají karty. Chceš se učit, oni chtějí spát.
Obědy v menze, levné cigarety. Polibky v trávě.
prsty tak studené, že nemůžeš rozepnou košili.
Zapomněla jsem na něco?
Můžeš mít mrtvé rodiče, sestru, která je nemocná na tuberkulózu?
Ne...
Jsou naživu?
Rozvedli se. Znovu se oženili.
Máš sourozence?
Rodiče ti pomáhají?
Občas otec.
Tady máš. Nachladíš se.
Vidíš?
Jsi ještě dítě.
Omlouvám se.
Nebuď hloupý.
Je pondělí.
Pojedou nějaké kamiony?
Spousta.
S potravinami.
Pondělky jsou nejlepší.
Připraven?
Přirazit ke břehu?
Ano.
Tak ,tak. Připraven.
Stěrače jsou pryč.
Neslyšela jsi moje volání?
Kdy?
Křičela jsem.
- Šel jsi na policii?
- Nahý?
Neměl jsem klíče od auta.
Mohl jsi rozbít okno.
- Jedeme domů?
- Ne, na policii.
Kvůli těm stěračům?
Bojíš se?
Ne...
- Ale bojíš.
- Povídám, že nebojím.
Nebojíš se?
Bojím.
Nejezdi tam.
To stačilo, bylo toho dost.
Nebyla to moje vina.
Byl schovaný za tou bójkou.
Potopil se, když jsem se tam dívala.
Už jsi byl pryč, když se objevil.
Křičeli jsme.
Jak jsem mohl něco slyšet?
Je to všechno nesmysl.
Všechno jsi to vymyslela.
Myslíš si, že mi můžeš zachránit krk.
Říkáš mi spousty lží a čekáš, že já tomu všemu uvěřím. A potom se dočteme v novinách :
"Devatenáctiletý mladík se pohřešuje."
A budeme se cítit provinile.
Ty jsi ten, kdo si to celé vymýšlí.
Dobře jsem se díval za tou bójkou.
On je naživu.
Dokonce tak moc, že jsem tě s ním podvedla.
Já nemám strach, to ty se bojíš .tak moc, že už úplně blouzníš.
POLICEJNÍ STANICE 5km
Tak jsem si uvědomila, že jsi ještě nedokončil ten svůj příběh.
Proč jsme zastavili?
Rád bych ti věřil, ale to, že jsi mě s ním podvedla, to je špatný vtip.
Omlouvám se, už o tom nebudu mluvit.
Všechno to byla moje chyba...
Proč ten námořník skočil na to rozbité sklo?
Nedokončil jsi svůj příběh.
Co je to s tebou?
Kam to jedem?
Přecenil se.
Dělal ten trik příliš často.
On byl topič.
Měl tvrdá chodidla z chození na uhlí.
Ale protože už byl rok na břehu, jeho chodidla zjemněla.
Neuvědomil si to.
- Zkoušel to pak znovu?
Lojza:
Hele, dneska než se vrátím, tak tady ukliď a vypadni.
Přijde ke mně Lenka.
Mám snad taky trochu právo na soukromí, ne?
Já jsem měl s tebou vyběhnout hned, jak jsem se vrátil.
Kdybys pořád nechrněl, tak už jsi moh' mít dávno svůj vlastní byt.
Co říkáš?
Eda:
Hm.
(zvoní zvonek)
Kdo to byl?
Listonoška:
Dobrý den.
Lojza:
Dobrý den.
- Jedno rekomando.
Lojza:
Děkuji.
Listonoška:
Prosím tady podepsat.
Tady.
Děkuji vám.
Lojza:
Já taky.
Listonoška:
Na shledanou.
Lojza:
A jé, píše ten chlap, co prodává zánovní auto za patnáct tisíc.
Edo!
Kam jdeš?
Ve špajze jsi byl, buřta ještě máš.
Poslouchej, píše ten chlap, co si podal inzerát, hele.
Po výbrusu, nový čalounění, v nejlepším stavu.
A píše, že mi ho přijede ukázat.
Co říkáš?
Vrátný:
Lojzo!
Včera večer tě tady někdo hledal.
Lojza:
S autem, jo?
- S autem.
Lojza:
A cos mu řek'?
Vrátný:
No, že máš ranní.
Tak prej přijde dneska.
Lojza:
Sakra, to jsi ho nemoh' poslat za mnou?
Co když to někomu prodá?
Vrátný:
Neblbni, Lojzo, ty kupuješ to fáro?
Lojza:
No ovšem.
Za patnáct tisíc.
Vrátný:
Patnáct tisíc?
No maucta!
Lojza:
Je to moc?
Vrátný:
Moc?
To je zadarmo, člověče.
Lojza: Jo?
- Vrátný:
No.
Lojza:
Výborně, strejdo, když to kápne...
Vrátný:
No.
Lojza:
Tak to spolu zapijem.
Vrátný: He, he a uživíš to?
Lojza:
Buď zdráv.
Vedoucí:
Tak pojď, člověče.
Dáváme vám s sebou našeho nejlepšího montéra.
Tady soudruh Králů instaloval tu rafinerii v Iráku.
Lojza:
Těší mě. Jo!
Vedoucí:
No?
- Lojza:
Kupuju auťák.
Vedoucí:
Za kolik?
Lojza:
Za patnáct tisíc.
Vedoucí:
Za patnáct tisíc?
To bude nějakej vrak, člověče.
Konstruktér:
Tak tohleto je ten náš nejmodernější synchronní motor, který jsme postavili.
Chci vás jenom...
Lojza:
Vrátnej ho viděl a říká, že je to ohromný fáro, akorát asi moc žere, no.
Konstruktér:
Chci vás jenom upozornit, že celý rozběh je plně automatizován.
Na jediné stisknutí tlačítka...
Vždyť já na něj můžu přidělat... úspornej karburátor, no!
Vedoucí:
To by šlo.
Konstruktér:
Provede se celkov...
- Lojzo, čeká tam na tebe nějakej chlap.
U brány.
- Lojza:
S autem! Stráž:
Jo. - Výborně, už je to tady.
Hned se vrátím.
- Počkejte, teď máme jinší starosti.
Izmail:
Pan Alois Králů?
Lojza:
Ano.
A vy jste...
Izmail:
Ano, já už včera vás hledal.
Můžete mluvit česky, já jsem studoval kdysi v Praze.
Dovolte, abych se představil.
Izmail el Šarif ben Šerfi jméno mé.
Prosím.
Prosím?
Prosím, poslužte si.
- Ne, děkuji, já mám.
Poslužte si.
Izmail:
Aha, děkuji. Partyzán.
Já kouřil kdysi Partyzán, jako mladý.
Lojza:
Počkejte, ale já jsem myslel, že se jmenujete Pšenička.
Izmail:
Ne, ne, ne, Pše... ne.
Ben Šerfi je moje jméno.
Já pověřen vládou Jeho Veličenstva Mohamed VIII., abych předal důležité poselství.
Lojza:
No jo, ale já čekám jednoho, co prodává auto.
Izmail:
Auto?
Vaše auto.
Lojza:
Tohle?
A za patnáct tisíc.
Izmail:
Ne.
Peníze vedlejší.
Vy potřebujete auto.
Lojza:
Pustili vás na revers, nebo jste utek'?
Izmail:
Odkuď?
Lojza: Z Bohnic.
Vrátný:
Neblázni a kup to!
Lojza:
Počkejte, co to tady se mnou hrajete za betlém?
Izmail:
Promiňte, všecko naprosto regulérní.
Pověřen vládou Jeho Veličenstva Mohamed VIII., panovník ostrova Tamanu a přilehlých vod Rudého moře.
Lojza:
Tak to budete mít špatnou adresu.
Izmail:
Ne, ne, ne.
Adresa správná.
Alois Králů, ano, montážník ČKD,
Libeň, Sedlecká 3.
Lojza:
Abysme to zkrátili.
Prodáte tu rakev?
Já totiž nemám moc času.
A hlavně, kolik to žere?
(troubení auta)
Pšenička:
Prosím vás, soudruhu, kde bych tady našel soudruha Králů?
Vrátný:
Tamhle ho máte.
Pšenička:
Jo, děkuju.
Pšenička:
Pšenička.
- Izmail el Šarif ben Šerfi, moje jméno.
Pšenička:
Vy nejste soudruh Králů?
Lojza:
To jsem já.
Pšenička:
Jé, buďte zdráv.
Jedu náhodou do Prahy, a tak si říkám, zastavíš se u soudruha Králů, třeba se s ním na fleku dohodneš.
Lojza:
A co byste říkal tomuhle?
- To byste si chtěl uvázat na krk?
Víte, kolik to žere doopravdy?
Pane Králů, tohleto si vezme osm litrů, ani o kapku víc.
Prosím vás, co by vám řekli v ulici?
Pardon, my už jsme s panem Králů napůl dohodnuti.
No ne, aby bylo jasno.
Amerika by vám udělala kádrově takovou bouli, že byste ani nezavřel občanskej průkaz.
Pojďte, já vás povozím, abyste nekupoval zajíce v pytli, jo?
Pak si můžeme v klidu popovídat.
Izmail:
Pardon, promiňte.
Vy kupujete tohle?
Lojza:
No kupuju, zatím... zatím ne.
Izmail:
Prosím, přečtěte dopis.
Lojza:
A...
Izmail:
Budete zcela jiný názor potom.
Moje adresa.
- Lojza:
Já vím.
Já vím.
- Váš uctivý služebník, pane Králů.
Já se klaním, pánové.
Pšenička:
Jen ho nechte, ať si jede.
Pane Králů, to je pertektní kovářská práce.
Podívejte se, dvě rezervy, pohyblivá šajba, dva stěrače, nosič...
Heleďte.
To co je?
Ocílka.
To jsou Švýcary.
Dvě třetiny benzínu, jedna třetina nafty, dva blinkry.
Schválně, podívejte se z týhle strany, pojďte, vysoký kola, všude projedete.
Jste rybář?
Jezdíte na ryby?
No ideální fáro na ryby!
Lojza:
Koukám, koukám.
Ale kdybych chytnul něco těžšího, tak abych to poslal vlakem.
Kdepak, pane Pšenička, já si to musím rozmyslet, vždyť ten vůz by moh' bejt můj táta.
Pšenička:
Ale, pane Králů, co to povídáte?
Koukněte se, tohle vaří, to je žůžo!
Pane Králů, sedněte si dovnitř, na ceně se dohodneme.
No ne, že bych to potřeboval prodat, ale kluk dostal poukaz na Spartaka, tak si říkám, ať se druhej povozí, ne?
- Ne, pane Pšenička, já teďka nemám čas.
Víte, já nemám čas. Já musím do práce.
Ale víte co?
Přijdte někdy v neděli.
K večeru.
Přijdte, popovídáme si, bude zase legrace.
Buďte zdráv.
Vrátný:
Lojzo, co to bylo za chlapa?
Lojza:
Cvok.
Jo počkej, dal mi nějakej dopis.
Vrátný:
Co je to?
Lojza:
Sakra, to bude arabsky, ne?
Vrátný:
No jdi, Ibrahim ti to přeloží.
Ibrahim:
Asoka.
Asoka!
Lojza:
Hezky vás to sebralo.
(zvoní zvonek)
Lenka:
Ahoj.
- Eda:
Ahoj, Lenko.
Lenka:
Kde je Lojza?
Eda:
Já jsem to tu trochu uklidil, potom jsem si ještě zdřím.
No snad šel kupovat to auto.
Lenka:
Jo tak.
Edo, nemoh' bys mi půjčit stovku?
Eda:
Jo stovku... no. Lenka:
Jo, tak fajn.
Děkuju.
Ahoj.
Eda:
Ahoj.
Lojza:
Co to má znamenat?
Izmail:
Prosím.
Lojza:
Uděláte mi před továrnou tyjátr, dáte mi lejstro, kterýmu nerozumím.
Izmail:
Všecko vysvětlím.
Co si dáte?
Whisky?
Lojza:
Pivo.
Izmail:
Pivo!
Vy nečtete arabsky.
Já zapomněl.
Já omlouvám se vám.
Nějaké nepříjemnosti?
Lojza:
Co je v tom dopise?
Izmail:
Alláh velice pozdě syna našemu panovníkovi.
Dcery mnoho.
Chlapec jeden.
Čtrnáct let.
Mohamed VIII. rozhodl jmenovat krále regenta.
Tady všecko psáno.
Pořídím úřední překlad.
Lojza:
No, to je všechno hezký, Alláh syn, ale co já mám dělat?
Mám troubit na trubku nebo co?
Mě to přece vůbec nezajímá.
Izmail:
Ale bude zajímat.
Mohamed VIII. jmenuje krále regenta pan... pardon, eh... Soudruh Králů, Alois Králů.
Lojza:
Ale nechte si ty vaše legrácky.
Já o vašem králi v životě neslyšel.
Izmail:
To náš panovník lepší paměť.
Dva roky zpátky Alois Králů zachránit na poušti našemu panovníkovi život.
Správně?
Lojza:
Ten dědík, to byl král?
A sakra!
A jak se mu vede?
Izmail:
Výborně.
Umřel.
Ale než umřel...
Děkuji.
Lojza:
Děkuji.
Izmail:
Než umřel, stanovil král regent vy!
Lojza:
Počkejte, mě?
Izmail:
No vy!
Lojza:
Aha.
A co v noci?
Nic vás nenapadá?
Izmail:
Spěchá.
Velmi spěchá.
U nás bez panovníka katastrofální situace.
Horší než sucho.
Žádné povyšování, žádné daně, žádné popravy.
Lid nemá ani chléb ani hry.
Lojza:
Hm, to vás lituju.
Ale já vám povím taky něco zajímavýho.
Já jsem totiž dělník z ČKD.
Atohle tady co vidíte kolem, to je Československá socialistická republika.
Hm, nic vám to neříká?
Izmail:
Tady... tady zakázáno, co?
To ve Francii nebo Amerika, tam někdo král, ráno plné noviny.
Koukejte, jestli si myslíte, že mě nachytáte na nějakou pitomost, tak jste vedle.
Tyhle slečny tady kolem, možná letěj na cizince, ale já, já teda ne, víte?
Tak se mějte hezky.
Vy mě nevidět, já vás nevidět a příště lepší vymyslet.
Izmail:
Králů, sedět a nerozčilovat.
Vy nemá... ne jasno.
Chápu.
Prosím, všecko vysvětlím.
Buďte korektní.
Já taky pouhý zaměstnanec.
Lojza:
Dejte pokoj, člověče, kdyby nás někdo poslouchal, tak nás oba zavřou do blázince.
Izmail:
Ano, chápu.
Veliké překvapení tady.
Ale u nás absolutní monarchie.
A král.
A král, co řekne král, to je zákon.
A Mohamed VIII. chudák starý král.
Starý.
A starý král, divné nápady.
Lojza:
No když víte, že byl cvok, tak co s tím lezete na mě?
Izmail:
Prosím, uznávám.
Ale já musím likvidovat.
Lojza:
Koho?
- Izmail:
Případ. Lojza:
Vy jste jak štěnice.
Co já s tím mám společnýho?
Izmail:
Prosím.
Maličkost.
Tady podepsat.
Prosím.
Všecko vyřízeno.
Lojza:
Co je to?
- Izmail: Nic, úřední papír.
Že vy na vědomí.
Lojza:
No co na vědomí?
Co?
Izmail:
Vy na vědomí, děkuje, abdikuje.
Platím!
Lojza:
Hm.
A co se stane pak?
Izmail:
Nic.
Král regent bude princ Abdulah.
A v továrně to já všecko vysvětlím.
Vy žádná nepříjemnost.
Můj omyl, hm?
Můj omyl. Lojza:
Když vám to udělá radost.
Tady?
Izmail:
Tu.
Číšník:
Prosím.
Izmail:
Pardon, pardon, moment.
Já musím napřed přepočítat.
Jak se to česky říká?
Dobrý účet, dobrá přítelkyně.
Prosím.
- Číšník:
Děkuji vám.
Lojza:
Víte co?
Já si to taky napřed přepočítám.
Knihovník:
Co chcete vědět o Tamanských ostrovech?
Lojza:
Tak všeobecně.
Knihovník:
Aha.
Tak to bychom tady měli cestopis Kořenského.
Lojza:
A něco o tamějších zvyklostech nemáte?
- Tedy o životě Arabů?
Tak to prosím tady máme Musila.
Tam se dočtete všecko lehkou a populární formou.
Lojza:
A ostrovy?
Knihovník:
Ale ovšem, tady je...
O Kanárských ostrovech, tady je o Nikobarech a tady...
Cejlon, perla Indického oceánu. Lojza:
Děkuju, to stačí tady ty...
Ještě bych prosil státní zřízení a třídní poměry.
Knihovník:
Aha ovšem.
Tak to tady mám Stát a revoluce.
Mohu vřele doporučit.
- Víte, já bych totiž rád věděl, jak se vládne v takové absolutní monarchii.
Knihovník:
Jo tak.
Muž:
Psst!
Knihovník:
Tak to bych tady měl...
to bych tady měl Macchiavelliho.
Lojza:
Ma...
Macchiavelliho?
- Ano.
- Ne Mačiaveli?
- Ne, Macchiavelli.
Lojza:
To je zvláštní, já jsem vždycky myslel...
Copak je to?
Knihovník:
To je stará kniha, ale stále poučná.
Lojza:
Hm, a o mohamedánství tu není nic?
Myslím jako právní zřízení, manželský zákon a tak.
Knihovník:
Ale ovšem, tady to všecko je o islámu.
A budete to studovat hned, nebo postupně?
- Já se napřed podívám, když dovolíte.
Knihovník:
No prosím.
Lojza:
Jé, ty nespíš?
Eda:
Tak co?
Můžu gratulovat?
Lojza:
Neblbni, jak to víš?
Eda:
Jo, a čeká na tebe.
Lojza:
Co tu chce?
!
To už ani v bytě nebudu mít klid?
Já se uhánět nedám!
Eda:
Psst!
- Lojza:
Ale počkej, co... ať to slyší, copak jsem kluk?
Lenka:
Tak já tě uháním, jo?
Sotva si koupí auto, už si myslí, že je král.
Já se ti na to auto netřesu.
Na.
Jsem si myslela, že ti udělám radost.
A to zrovna!
Aby sis myslel, že se ti vnucuju, viď?
Lojza:
Počkej, co blázníš?
Já nemluvím o tobě, já mluvím o něm.
Lenka:
O kom?
Lojza:
No o něm!
Kde je?
Lenka:
Kdo?
Lojza:
Co jsi žvanil, vždyť tady nikdo není.
Eda:
Já ti chtěl říct, že na tebe čeká Lenka.
Když taky nenecháš člověka domluvit.
Rádio:
A nyní si poslechněte zprávy Československého rozhlasu.
Lojza:
Co jsi za to dala?
Lenka:
Stovku,
- Loja:
Šílíš?
Lenka:
Ale já jsem si ji vypůjčila od Edy.
Tak mu ji nezapomeň vrátit.
Lojza:
Prosím tě, nech toho!
Eda:
Hned.
Já chci slyšet zprávy o počasí.
Rádio:
Pravděpodobné počasí zítra.
Na západě republiky...
Lenka:
Hele, s tím se dají leštit boty, podlahy, nábytek.
On nepřijel, viď?
Nebo už ho někomu prodal?
No tak mně můžeš slušně odpovědět, když se tě ptám, ne?
Lojza:
Co?
Jo, přijel, přijel.
Já ti to potom všechno vysvětlím.
Já... já mám teďka jiný starosti.
Lenka:
To by sis měl dát léčit nervy.
Lojza:
No, to teda...
Doopravdy, to bych měl.
To bych si měl dát léčit...
Rádio: ...tamanského krále Mohameda VIII., princ Abdulah...
Lojza:
Co to hlásili?
Eda: Nevím, neměls to vypínat.
Rádio:
Tokio.
Představitelé pokro...
Lojza:
Nevíš, co to předtím hlásili?
Lenka:
No něco o Mohamedovi.
Lojza:
A dál?
Lenka:
Co?
Co dál?
No to já nevím.
Co je ti, Lojzo?
Tobě se stalo něco s vozem.
Ty jsi se naboural, viď?
Nebo jsi někoho přejel?
Lojza:
Že já ho blbec nenechal pod tím autem.
Lenka:
Prokristapána!
Co když tě zavřou?
Lojzo!
Ředitel:
Tak co je, soudruhu Králů?
Ředitel:
Tak co je, soudruhu Králů?
Jestli jdete kvůli té montáži, tak v tom já nic nerozhoduji.
Výbrali si vás.
Lojza:
Ale ne, ne kvůli montáži.
Ředitel:
Aha, nějaký malér, jo?
Lojza:
Skoro.
Představte si, že ze mě udělali krále.
Já vím. Já vím, že to zní blbě, jmenuju se Králů a mám bejt král.
Co tomu říkáte?
Ředitel:
No to se snad dá vyřídit škrtem pera, ne?
Lojza:
No právě, kvůli tomu jsem se přišel poradit, jestli to mám podepsat, nebo nemám podepsat.
Ředitel:
Posaďte se.
Nechcete kávu?
Lojza:
Ne, děkuji.
Ředitel:
No tak to je přece jasný.
Když jste Alois Králů, tak nemůžete být Král.
Lojza:
Proč?
- Protože máte na konci kroužkovaný ů.
Lojza:
No a to někomu vadí?
Ředitel:
No do...
Píšete se s kroužkovaným ů?
Lojza:
No ovšem.
- Tak nemůžete s tím být současně Král.
Lojza:
No já bych řek', že jo.
Ředitel:
No to by byl podvod, soudruhu.
Lojza:
No počkejte, jak to, já... já to přece nepřijmu tajně.
Ředitel:
Co?
Lojza:
No co, to království.
Ředitel:
Aha.
Království.
Jednadvacet tisíc čtverečních kilometrů, dva miliony tři sta tisíc lidí a z nerostů převládá nafta!
Ředitel:
Promiňte.
Aničko!
Sekretářka:
Prosím?
Ředitel:
Prosím vás, doktora a rychle.
Ať přinese nějaké prášky pro uklidnění.
Sekretářka:
Ano.
Ředitel:
To je zajímavé.
A jakpak se jmenuje to vaše království?
Lojza:
Tamanské souostroví.
Ředitel:
Tamanské souostro...
no podívejte se.
Lojza:
Poslali mi dopis.
Ředitel:
Poštou?
Lojza:
Ne, zvláštním poslem.
Ředitel:
Aha.
Už jste o tom někomu povídal?
Lojza:
Ale ne.
Jdu napřed k vám.
Ona je to totiž dost zamotaná historie.
Lékař:
Tady jsou ty prášky, soudruhu.
Ředitel:
Děkuji.
Tak.
Co ode mně vlastně chcete?
Lojza:
Mám to přijmout, nebo ne?
Ředitel:
No člověče...
To je dost nezvyklá situace, že?
Tamanské souostroví... To je v Rudém moři.
No tam jsme... no samozřejmě, tam jsme před rokem posílali nabídku na přečerpávací stanice.
Jenže Siemens měl tenkrát kratší dodací lhůty.
Lojza:
To vím, ale co mám dělat?
Ředitel:
No co mám dělat...
Jo tak, co máte dělat.
No to je... to je zvláštní.
To je... to je...
To je zvláštní případ.
No to víte, kdybyste byl soukromníkem na Západě...
Ale dělník v socialistickém státě, to není legrace.
To je problém.
Ovšem na druhé straně zase nevidím, čistě teoreticky, důvod, proč byste takovou funkci nemohl vzít.
Zvláště, když si vzpomínám, že ten Siemens ty čerpadla ještě nedodal.
Lojza:
Tak já to vezmu a...
Ředitel:
Ne, ne, neukvapujte se.
To na vašem místě bych si dal dobrý pozor.
Sekretářka:
Soudruzi z Brna.
Lojza:
Mám to odmítnout?
Ředitel:
A to zase ne, to...
Mladý člověk musí mít odvahu.
Bez rizika se nikam nedostanete.
- Správně.
Tak já to vezmu a hotovo.
Zajděte za inženýrem Kalinou, ať se podívá na ty nabídky pro Tamanii.
A hodně štěstí, vypálíme Siemensům rybník.
Lojza:
Buďte zdráv.
Stáňa:
Já nevím, Ruda je fajn.
Má takovej červenej svetr, víš, takhle ke krku.
A vůbec, chodí ohromně oháknutej. No a Karel má zase motorku.
A vůbec, mně to strašně imponuje.
Takový fáro.
Už si koupil ten tvůj Lojza auto?
Lenka:
Kdepak.
Kupoval a zase toho nechal.
Já ti nevím, co s ním je.
Poslední dny je takovej nějakej divnej, víš?
Stáňa:
Tak se ho zeptej. Lenka:
A vždyť já se ho ptala.
Nechce mi nic říct.
A dřív jsme neměli jeden před druhým tajnosti.
Stáňa:
A jéje, to si teda dej bacha.
Já znala taky žábu, ta měla kluka samou tajnost, až ho zavřeli.
Schválně si dej pozor, jestli za ním někdo nechodí.
Lenka:
Jak to?
Kdo?
Stáňa:
No tajný.
Lenka:
Jo tajný.
Někdo tam stojí.
Za oknem.
Stáňa:
Holka, to je cizinec.
Ten na tebe letí.
Uvidíš, že tě bude balit.
Lenka:
Lojzo, já ti musím něco říct. Lojza:
A jé, to znám.
Lenka:
No ne, počkej, mě ti na ulici obtěžoval takovej divnej pán.
Lojza:
Tebe?
A proč?
Lenka:
Ale proč.
No prostě čekal hodinu někde u krámu a pak mě sledoval.
Lojza:
Sledoval, a nebo balil?
Lenka:
To já nevím.
Prostě šel za mnou.
Proč?
Lojza:
No nemůžu se zeptat?
Lenka:
Ty mi něco tajíš. Lojza:
Ale co bych ti tajil?
Běž, prosím tě.
Lenka: Lojzo, to je on!
Izmail:
Vaše Veličenstvo!
Lojza:
Prosím tě, podrž to.
Prosím vás, neříkejte mi tak. Lidi budou myslet, že jsme ožralí.
Izmail:
Vaše Veliče...
Důležité státní záležitosti.
Lojza:
Teď nemám... teď nemám čas, přijdte jindy.
Izmail:
Musíme pohovořit. Lojza:
No tohleto je taky důležitý.
Izmail:
Óh, jistě, to chápu.
Otrok Vašeho Veličenstva poníženě prosí o rozmluvu.
- Prosím vás, nedělejte mi tady z toho lunapark.
Dobrý den, paní Krupičková.
Kamarádovi se udělalo špatně.
Já přijdu.
Já při...
Izmail:
Absolutní monarchie.
Tady trochu nezvyk.
Lojza:
Ano, jděte napřed, já přijdu, prosím, prosím.
Já ti potom všechno vysvětlím.
Prosím tě, zavolej do rádia a zeptej se, co včera hlásili o králi Mohamedovi.
A zavolej mi to.
Lenka:
Kam?
- Lojza:
Do Adrie.
Izmail:
Nutno rozhodnout.
Země bez panovníka, žena bez muže.
Velice hysterie.
Lojza:
A co byste dělal, kdybych se rozhodnul to jmenování přijmout?
Izmail:
Přijmout.
Dobře.
Velice dobře.
Ale, Králů, tohleto...
šaty a tak, to ne.
On chaftan... eh, turban.
Trochu nezvyk, ale Králů, on bydlí v královském paláci.
A harém.
Harém.
Šestatřicet žen.
Lojza:
Počkejte, jak to harém?
Izmail:
No dědictví.
Dědictví Mohamed VIII.
Povinnost.
Povinnosti.
Lojza:
Já myslel, že harémy už zrušili.
A šestatřicet říkáte?
Izmail:
Hm.
U nás harémy tradice.
Tradice.
Tady Svatý Václav,
Bílá hora, Jirásek, tam harémy.
Ale, Králů, Veličenstvo moc práce.
Moc práce.
Jenom popravy, ó jé!
To tady, Veličenstvo na trůn, pod baldachýn.
Tam Veličenstvo?
Zlý člověk.
A kat.
Veličenstvo hosty, čaj, soiré a veselo.
Všechno veselo a veselo.
A najednou Veličenstvo rukou tak.
A kat bzum!
A šavlí hlava dolů k nohám Veličenstva.
Moc potěšení pro lid.
Lojza:
Jenomže já tyhle estrády nemám rád.
Izmail:
Já chápu.
Tady socialismus.
Popravy nepopulární, co?
Tady lidi raději do kina.
No.
Ale u nás není kino.
Co dělat?
A lid chce zábava.
Lenka:
Prosím vás, je tady ten soudruh, co hlásí zprávy?
Vrátný:
Ne, slečno, ten už odešel.
Lenka:
Aha.
Tak někdo jiný, nějaký redaktor, co to má na starosti.
Já totiž potřebuji nějakou informaci, víte?
Vrátný:
Tak moment, já se podívám.
Rajský.
Redaktor Rajský?
Lojza:
Tak vy ani nevíte, co hlásili v rádiu o princi Abdulahovi?
Izmail:
Abdulah možná smuteční projev.
Abdulah velice láska Mohamed VIII.
Velice.
Lojza:
No jo, ale proč by to u nás dávali do zpráv?
Izmail:
Proč?
Vaše rozhlas velice sympatie pro naše malá chuďoulinká země.
No počkat, počkat, tak chuďoulinká země nebudete, když je u vás nafta.
Izmail:
Králů, nafta?
U nás nafta?
Ani krapička ne.
Ani krůpěj ne.
Králů, u nás ani do lampičky ne.
U nás museli zavést elektřina.
Lojza:
Co mi to tady tvrdíte?
Co mi to tvrdíte?
A co ta přečerpávací stanice, kterou jsme vám měli dodávat?
Izmail:
Králů, tak já mu něco řeknu.
Taman - ostrov.
A mnoho spodní vody.
A musí odčerpávat.
Odspoda hnije.
Vy teprve poznat nepříjemnosti malá, chudá a divoká země.
Tady?
Nádherný život.
Nádherný.
Orloj, Smetana, Laterna magika.
Tam nic, nic.
Poušť, písek a šakali.
A žádná legrace, Králů, žádná.
U nás ani hyena nechechtá.
Podepsat, hm?
Mohamed VIII. v hrobě klid.
Inšallah, hm?
Alois Králů spokojen, lid spokojen, já spokojen.
Lojza:
Máte pravdu.
Ono to bude takhle lepší.
Ale víte, přece jenom bych se tam rád na pár dní podíval.
Izmail:
Podíval?
No proč ne.
My pozvání, letenka a osobní velbloud.
A nebo slečna taky?
Aha!
Svatební cesta, co?
Lojza:
To je nápad!
Kruci...
Izmail:
Svatební cesta, první noc, oheň, beduíni, tanečnice, poušť a moře hvězda.
A slepý starý muž zpívá:
Oj joj joj laila, laila...
Lojza:
Promiňte.
Lenka:
Počkej, kde to mám?
Jo.
Princ Abdulah zahájil v Arifě jednání s americkými společnostmi o obnovení koncesí na těžbu nafty, které jeho předchůdce král Mohamed VIII. zrušil.
Lojza: Počkej, počkej.
Kdo že zahájil jednání s kým?
A co... počkej, co Mohamed VIII?
Lenka:
Mohamed VIII. ty koncese zrušil.
A proč to chceš vědět?
Lojzo, seš tam?
Lojzo!
Lojza:
Tak ještě pořád Abdulah truchlí v Aiře za nebožtíka krále?
Izmail:
No truchlí.
Chvilka truchlí, chvilka netruchlí.
Taky jenom člověk.
Lojza:
Já myslím, že si teď zatruchlí doopravdy.
Izmail:
Ale proboha, nebuďte malej, rozlobenej.
Deset tisíc dolarů.
Tak dvacet.
Třicet.
Lojza:
Abysme skončili tu dražbu.
Tak za prvé.
Poslat telegram Abdulahovi, že žádnou dohodu za mými zády nepotvrdím.
Compri?
- Izmail:
Co, prosím?
Lojza: Abdikace se odkládá na neurčito.
A pozor, Izmail, sekat dobrotu.
Jinak bzum, hlava dolů, moc potěšení pro lid.
Izmail:
Haló?
Velmi nutně musím s vámi mluvit.
Deset patnáct jako obvykle?
Jako obvykle.
Děkuji, na shledanou.
(Izmail si hvízdá)
Nepodepsal abdikaci.
Co dál?
Agent:
Použijte plán číslo dvě.
Žádejte okamžitý odjezd na Taman.
Uvidíte, jak s ním zdejší úřady zatočí.
A najděte si spojence.
Cherchez la femme.
Izmail:
Pro vás.
Lenka:
To jsou pravé kameny?
Pardon.
A proč mi neřek', že se stal králem?
Copak je to nějaká hanba?
Izmail:
Jeho Veličenstvo skromné.
Velmi skromné.
Zatím.
Lenka:
To slyším poprvé.
Skromností zrovna netrpí.
Nehrajete vy na mě nějakou levou?
Izmail:
Levou?
Mademoiselle, jaký zájem na tom já vám lhát?
Naopak.
Já největší zájem na tom s manželkou Jeho Veličenstva jedna nejlepší noha.
Lenka:
Ale já nejsem jeho manželka.
Izmail:
To je chyba.
A rychle napravit.
U nás žena sice žádná duše, ale veliká moc.
Veliká moc.
Lenka:
No, kdyby to záleželo jenom na mně.
Izmail:
A to je maličkost.
To je maličkost.
Rychle svatba.
Rychle.
Ať je noha v rukávě.
Jinak první žena Fatima.
Stará, tlustá, zlá rachejtle.
To není dobrá věc.
Lenka:
Jaká první žena?
Jaká Fatima?
Izmail:
No, harém.
Harém Mohamed VIII.
Ale žádný strach, jezte dál, jezte klidně dál, žádný strach.
Když vy žena, harém formalita.
To nic.
Lenka:
A nedal by se vůbec zrušit?
Izmail:
Dal.
Dá se zrušit.
Všecko se dá zrušit.
Všecko se dá zrušit.
Když vy zrušíte harémy, u nás veliká vděčnost.
Veli... historie, historie.
U nás emancipace mužů velice žá... žádoucí.
Lenka:
A to bych mohla?
Izmail:
Vy?
Panovník nemá čas na všecko myslet.
A když má čas, tak nemyslí.
Vy panovníkova hruď.
Srdce a mozek.
Lenka:
Jo, jo.
Izmail:
Myslete na madame Pompadour, madame du Barry,
Lupescu, Maryša.
Lenka:
Královna.
To je číslo.
Izmail:
První dáma říše.
Lenka:
No jo.
Izmail:
Ale ne tak, tak ne.
Vy jiné moresy a vystupování.
A repre... reprezentace.
Lenka:
No to já vím.
To já vím.
Ale stejně to nepůjde.
Vždyť já nemám na královnu ten... původ.
Izmail:
Ale, mademoiselle, to je království.
Původ nehraje roli.
Původ úplně vedlejší.
Tak daleko oni ještě nedošli.
A potom, vy jste krásná.
Vy jste... vy jste moc krásná věc.
Moc krásná.
U nás nebyla nikdy krásná královna.
Vždycky ošklivá, kyselá okurka.
My v první řadě teď... dovolte.
Trošku tak.
No to je výborné.
To je perfektní.
My fotografie pošlem.
Prima.
Lenka:
Já fotografovat?
A jako nač?
Izmail:
Ano, fotografie.
Tady v úřadech a ve školách všude Marx a Lenin.
U nás královna.
Všude královna.
Královna v šatech od Christian Dior.
Královna v bikini.
Na známkách královna.
Všude královna.
Vy reklama na Lipno, Kunčice.
U nás Grace Kelly, Soraya a tak.
Žena víc zábava, ale lacinější provoz.
Lacinější provoz.
Fotograf:
Prosím.
Prosím.
Izmail:
To je dobrý.
To je dobrý.
Ale trošku... ano tak.
No prosím.
No to je skoro krásný.
Brigitte Bardot hadr.
Fotograf:
Prosím.
Prosím.
Izmail:
Jděte doprava trošičku a teď jako... ano tak.
No, no, to je nádhera, oko nezůstane usušený.
Perfekt.
Fotograf:
Prosím.
Izmail:
Bravo!
Bravo, bravisimo.
Esenbák:
Uvolněte cestu, prosím vás.
Uvolněte cestu.
- Prosím vás, co je to tady za blázinec?
Esenbák:
Půjde tady nějaká královna.
Lenka:
Ah, čau.
Lojza:
Ty jsi ale pitomá.
Proč jsi na mě vyplazovala jazyk, královno?
Lenka:
Ty jsi taky vypadal dobře na pionýru jako tamanskej král.
Stejně je to trapný, že mi to musel říct cizí člověk.
Mimochodem, nechci se ti vnucovat.
Já jen pro tvoje dobro.
Ale neměli bysme se vzít?
Lojza:
Co?
Lenka:
No co, vzít.
Lojza:
Jo, vzít.
A to myslíš vážně?
Lenka:
Aha, tak ty si chceš nechat Fatimu.
Lojza:
Fatimu?
Co je to?
Lenka:
Ale co je to.
Tlustá, lakomá, asi padesát je jí.
Lojza:
Podívej, děvenko, ona je to všechno velká lumpárna.
Já nevím, jak bych ti to řek', a já sám v tom pěkně lítám.
Lenko, jestli mi chceš pomoct, proboha tě prosím, nikomu ani slovo.
A tohleto, ten klobouk, nebo co je to, nenos, dokud se všechno úředně neobjasní.
Referent:
Nic si nenamlouvejme, ale je to zatracená situace.
Referent:
Nic si nenamlouvejme, ale je to zatracená situace.
Soudruh Alois Králů je sice uvědomělý a všechno, ale musíme se k tomu zásadně postavit.
Smíšek:
No Lojza přece nemá míň rozumu než my.
Pořád se volá po iniciativě, no tak ať nám ukáže, co dovede.
Nás v dílenským výboru zajímá, jak si to představuješ dál.
Lojza:
No podle situace, ne?
Referent:
Víš, to je málo, soudruhu, to je málo.
Lojza:
A jak víc?
Referent:
No jak víc.
Zejména jako král bys měl mít pevnou ideologickou základnu.
Smíšek:
Ježíš, co to kecáš, člověče?
Referent:
Pro osobní oddělení závodu je to jasné.
Podle dané situace je soudruh Alois Králů zaměstnanec cizího státu, který je dokonce poručenským územím člena Severoatlantického paktu.
Na základě platných ustanovení smí vstoupit do našeho závodu pouze na žádost podanou prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí.
Pantůček:
Ale nemusíš, to já koupím cestou.
A co děti?
Vláďu už nebolí ten zub?
No dobrý.
Tak... tak pa.
Já, já dneska přijdu brzo.
Pa.
Lojza:
Dobrý den.
Pantůček:
Dobrý den, co si přejete?
Lojza:
Prosil bych povolení ke vstupu do továrny.
Mám tam věci a chtěl bych si vzít dovolenou.
Pantůček:
Vy jste zaměstnancem ministerstva zahraničí?
Lojza:
Ne, ČKD.
Ale přesto do továrny nemůžu bez vašeho povolení, prosím.
Pantůček:
Jako československý státní občan nemůžete být králem.
Lojza:
No můžu, nemůžu.
Prostě jsem a hotovo.
Pantůček:
Musíte jmenování odmítnout.
Lojza:
A nezdá se vám, že bych byl blázen?
Pantůček:
Dostanete se do konfliktu s našimi předpisy.
Lojza:
No s těmi jsem se stejně dostal.
Nesmím se v továrně ukázat bez vašeho povolení.
Pantůček:
Posaďte se.
Lojza:
Děkuji.
Pantůček:
A kde je vůbec ta Tamanie?
Lojza:
Na půl cestě mezi Adenem a Suezem.
V Rudým moři.
Je to tam samej petrolej.
Pantůček:
A jejej.
Lojza:
A představte si,
United Oil chce podepsat prodloužení koncese.
Pantůček:
Do toho se nesmíte míchat, člověče.
Naše zásada je nevměšování.
Lojza:
Aha, tak podle vás je mám nechat, aby klidně okrádali lidi dál.
Pantůček:
No co můžeme dělat?
Lojza:
No vy nic.
Já taky nechci, abyste něco dělali.
To zařídím já.
To je pro mě maličkost.
To je legrace.
Ale poradte mi, jak od vás dostanu povolení do továrny.
Pantůček:
To musí rozhodnout šéf oddělení.
Novák:
Co si přejete?
Lojza:
Já jsem král.
Novák:
Těší mě, já jsem Novák.
Lojza:
Ale ne, já se jmenuju Králů.
Král, to jsem jako navíc.
Novák:
Aha, tak se jmenujete Král nebo Králů?
Pantůček:
Ne, soudruhu, jak víte...
Novák:
Počkejte, jak je to?
Lojza:
Já se jmenuju Král.
Pantůček:
Králů.
Lojza:
Jo pardon, já už jsem z toho pitomej.
Já se jmenuju Králů, ale král jsem jako je někdo tesař nebo truhlář.
Novák:
Ano.
- Pantůček:
Soudruhu, to je skutečně král Tamanského souostroví.
Novák:
Jakého?
Lojza:
Tamanského.
Pantůček:
Soudruh Králů.
Novák:
Tamanského souostroví král.
Pantůček:
Králů.
Novák:
Aha.
Sekretářka:
Prosím.
Novák:
Soudružko, co vidíte?
Sekretářka:
Soudruha Pantůčka a toho druhého soudruha neznám.
Novák:
Správně.
Zeptejte se ho, jak se jmenuje.
Sekretářka:
Jak se jmenuteje, soudruhu?
Lojza:
Králů.
Novák:
Tak a teď se ho zeptejte, jestli Král nebo Králů.
Lojza:
Král Králů.
Sekretářka:
Aha, Král křestním jménem, Králů příjmením.
Lojza:
Ne, příjmením Králů, povoláním král.
Novák:
Král.
Správně.
Král jako zedník nebo tesař.
Co?
To už jsme tu jednou měli, že?
Lojza:
Čemu se smějete?
Přemysla Oráče taky povolali od pluhu, ne?
Pantůček:
Soudruhu, on je skutečně král.
Má na to papíry.
Novák:
Jo tak to nemůžete.
Lojza:
Počkejte, jak to nemůžu?
Já jsem král, já můžu všechno.
Jako československý občan nemůžete být přece králem.
- Víte, co je to Tamanské souostroví?
Novák:
Jedna veliká studna s petrolejem, která patří United Oil.
Lojza:
Nepatří, to je právě to, že nepatří.
Dokud nepodepíšu prodloužení koncese, může se jít United Oil klouzat.
Chápete to?
Novák:
Moment.
To musí rozhodnout soudruh náměstek.
Lojza:
Nezapomeňte na to povolení do továrny.
- Pantůček:
Zařídím.
Náměstek:
Vítám vás.
Novák:
Tak tady ho máme, krále Králů.
Náměstek:
Těší mne. Posaďte se.
Novák:
Tamanský král.
Náměstek:
Už jsem slyšel.
Je na tom něco divného?
Přemysl Oráč byl také povolán od pluhu.
Tamanský král Mohamed VIII.
byl muž velice pokrokových názorů, který se snažil bojovat proti závislosti na cizím kapitálu.
Prosím.
Za tím účelem navštívil několikrát inkognito jisté země Středního východu.
Poněvadž se mu narodil syn až v pozdním věku, činí si nároky na trůn králův bratranec Abdulah, podporující zájmy United Oil.
My ovšem nemůžeme vývoj uvnitř země ovlivňovat.
Ale jisté je, že se nedá nic namítat proti tomu, aby se soudruh Králů občas s námi neporadil.
Lojza:
Uznávali jste Mohameda VIII?
Náměstek:
Ovšemže.
Lojza:
No tak jakýpak starosti?
Jsem jeho právoplatný nástupce.
Vláda se nezměnila, tudíž všechno zůstává při starým.
Náměstek:
To máte vlastně pravdu.
A máte nějaké přání?
Lojza:
Ano, to bych měl.
Potřebuju povolení do továrny.
Náměstek:
Povolení do továrny?
Lojza:
Ano.
Do ČKD.
Pantůček:
Představiteli cizího státu musí dát povolení protokol.
Náměstek:
To je přece v tomhle případě nesmysl.
Novák:
Samozřejmě, to je nesmysl.
Náměstek:
Mimochodem, víte, že Abdulah jedná s Američany?
Lojza:
No to klidně může, bez mého podpisu je každá smlouva neplatná.
Náměstek:
To máte pravdu.
A co budete dělat teď?
Lojza:
Teď nic.
Teď budu čekat, až se ozve druhá strana.
Náměstek:
Jaká druhá strana?
Lojza:
No, Mohamedova.
Předpokládám, že měl dost přívrženců, jinak by se se mnou nikdo nebavil.
A to jsem právě zvědav, s čím přijdou.
Náměstek:
To bude trochu nervák, nemyslíte?
Lojza:
Já nevím jak pro koho, soudruhu náměstku, ale já mám nervy v pořádku.
Náměstek:
No, nic víc nepotřebujete, soudruhu?
Lojza:
Ne, děkuji, nic.
Jo přece.
To povolení do továrny.
Lojza:
Buď zdráv.
Vrátný:
Ahoj.
Lojzo, přece to nebudem brát vážně.
Vrátný:
Moment.
Lojza:
Dej to sem.
Vrátný:
Jen klid, soudruhu.
Lojza:
Hele, když mi nevěříš, tak mi neříkej soudruhu.
Vrátný:
Tady stojí: v doprovodu.
Lojza:
Prosím.
Muž:
Cos provedl, Lojzo?
- Ale řek' jsem, že mouchy sraly na císaře pána.
Buďte zdrávi, mužský.
Dělníci:
Ahoj.
Dělník:
Lojzíku, zastav se někdy u nás, rád bych tě ukázal vnukovi, aby měl vzpomínku, že viděl krále.
Lojza:
Hele, hele, pokračuj v jízdě.
A vy, kluci, neblbněte, za pár dní se všechno vysvětlí a bude po komedii.
Ředitel:
Děkujeme, Aničko.
Tak co, soudruhu, už jste mluvil s inženýrem Kalinou o těch čerpadlech?
Lojza:
Víte, chtěl jsem vás požádat...
Ředitel:
Prosím.
Lojza:
Potřeboval bych na to dovolenou.
Neplacenou.
Ředitel:
Jak budete chtít.
Co budete potřebovat.
Lojza:
No myslím měsíc, dva by stačily.
Ředitel:
Jak chcete, soudruhu, jak chcete.
To je vaše věc, ale já bych měl pro vás jiný návrh.
Podívejte se, Tamanie potřebuje dodat do konce roku dvě čerpadla.
Ta ostatní dvě mohou počkat, až bude ropovod hotový.
A my vám je dodáme.
Pošleme tam s nima Čechuru, no, co tomu říkáte?
Vy tam stejně budete, skočíte s ním na to a za čtrnáct dní jste fertig.
No a my vám, a to jenom mezi náma, zaplatíme celej kalendářní měsíc.
To je přece slušná nabídka, ne?
Lojza:
Celej?
Ředitel:
Celej.
Izmail:
Chlape zatracená.
Žena: Prosím vás, nezlobte se.
Já už jezdím čtrnáct dnů, ale tohle se mi ještě nestalo.
Izmail: Ne, ne, milostivá paní, to bylo roztomilý.
To je přímo flirt.
Lojza:
Copak, copak?
Žena: Ale nic.
My už jsme se s pánem domluvili, že?
Izmail:
Vaše Veličenstvo, nejvyšší čas.
Hledám právě Vaše Veličenstvo.
Žena:
Veličenstvo nebude zaclánět a odprejskne, jo?
Lojza:
Izmail.
- Izmail:
Madame.
au revoir.
Au revoir, au revoir.
Lojza:
Izmail, poslal jste ten telegram princi Abdulahovi?
Izmail:
Ano, princ Abdulah velmi nervózní.
Stát žádné koncese a žádné peníze.
Vy žádné peníze, já žádné peníze.
Všichni pleite.
Lojza:
A nebuďte bláhovej, naftu přece můžeme čerpat i bez Američanů, ne?
Izmail:
Vaše Veličenstvo, to snad je vtip.
Čerpat.
Jak?
Nafta do klobouku?
Když United Oil neudělá instalace, nafta teče do moře.
Lojza:
Ale Mohamed VIII. začal stavět ropovod.
Izmail:
Začal.
Co znamená začal?
On žádné peníze, Siemens žádná čerpadla.
A Mohamed VIII., jak se česky říká, v troubě.
I s celým doprovodem, eh, ropovodem.
Lojza:
United Oil tu zakázku u Siemense zablokoval, to mám zjištěný.
Tak, Izmail, pozor!
Jinak jak jsem řek', bzum, hlava dolů, lid psina.
Izmail:
Vaše Veličenstvo...
Lojza:
Sakra, chlape, neblbněte tu.
Izmail:
Vaše Veličenstvo...
Lojza:
Vstaňte!
A mluvte, jsme sami.
Izmail:
Ale, ale, Vaše Veličenstvo rozený král.
To rád vidím a když král, tak silný.
To je správný.
Silný jako pardál, jako tygr, jako tygr pouště.
Vy jste pardál z Libně, Sedlecká 3, co?
Lojza:
No a co mám dělat?
Mám se přestěhovat na Karlštejn?
Izmail:
Ne.
Ne, to by byla chyba.
Vaše Veličenstvo do Tamanie.
A jednat!
S princ Abdulah.
A trochu se rozhlídnout, jak se to všecko tam vaří.
Ale já se vás ptám:
Může vůbec Vaše Veličenstvo do Tamanie?
Mám ho v koutě.
Agent:
Nemáte, jste hlupák.
Jednal s konkurencí.
Dvě hodiny na ministerstvu zahraničních věcí.
Izmail:
Přesně to, co jsme chtěli, nebo ne?
Agent:
Vůbec ne.
A čas letí.
Za každou cenu musí podepsat koncese, nebo abdikovat.
Nešetřte penězi.
Ale pozor, oklikou.
Přes holku.
Nechte ji, ať ho sama zpracuje.
Lojza:
Kam mě vezeš?
Lenka:
Uvidíš.
Lojza:
Ten Izmail se kolem tebe nějak točí.
To máš taky od něj?
Lenka:
Blázníš?
To už mám dlouho.
To je z bižuterie.
Lojza: Tak kam to vlastně jedem?
Lenka:
Nech se překvapit.
Lojza:
Prosím vás, zastavte.
Vystoupím.
Lenka:
No můžeš, můžeš, už tam budem.
Prosím vás, teď doprava.
Tak to je tvoje rezidence.
Pojď.
Tak tady je hala.
Všechno je moderní, víš, nábytek, koberce a...
Lojza:
A kdo to bude platit? Lenka:
No tak, Lojzo, jsou tady lidi.
Lojza:
No to vidím, ale ty to platit snad nebudou.
Lenka:
Tady je jídelna.
Co? Dobrý, co?
No a tady je tvoje pracovna.
Lojza:
Júúú.
- Lenka:
Víš, no.
Úplně tvoje.
Lojza:
A to je taky moje?
- Taky, no.
Lojza:
Jéééé.
- Lenka:
No, viď?
Lojza:
A kdo to bude platit?
Lenka:
No to já nevím, ale snad...
snad královská pokladna, ne?
Pojď, já ti ukážu ještě knihovnu, jo?
Pojď.
Knihovna.
Lojza:
Tak to neberu.
Lenka:
Jak to?
No jako král přece musíš...
Lojza:
Co?
Lenka:
To... reprezentovat.
Lojza:
Aha, to ti řek' pan Izmail.
Lenka:
Ale...
Lojza:
Tak, děvenko, to není dobrá věc, víš?
To není dobrá věc.
Běž za ním a řekni mu, aby si laskavě celou tu nádheru zase vzal zpátky.
Jo a ještě na něj udělej bzum.
Lenka:
Bzum?
Pantůček:
Á, soudruh Králů, dobrý den.
Lojza:
Dobrý den, co vy tady děláte?
Pantůček:
Potřebujeme, abyste podepsal inventář.
Já vím, není to vlastně moje kompetence, ale soudruh ministr výslovně přikázal.
Lojza:
Soudruh ministr výslovně přikázal, že máte být co nejrychleji a důstojně ubytován.
Pantůček:
Lojza:
Soudruh ministr?
Lenka:
Co, soudruh ministr, no. Pantůček:
Tak to všechno zkontrolujte a kdyby něco neklapalo, tak se klidně obraťte na správu služeb.
Lenka:
A tady budeme bydlet.
Tady je tvůj pokoj.
A tady je můj pokoj.
Hezkej, viď? Lojza:
A co je tamhle?
Lenka:
Já ti to vysvětlím.
Šourkovi se taky museli stěhovat s podnájemníkem.
Lojza:
No jo, ale tady proč...
Lenka:
No tady nám bude nejmíň vadit.
Lojza:
No vlastně...
- Je tam sám, tak co. - To je pravda.
Izmail:
Omlouvám se, pane.
Vynasnažím se, abych to napravil, pane.
Můžete se spolehnout, pane.
Lenka:
Že se nestydíš!
Lojza:
Lenko, prosím tě, přestaň mi organizovat život.
Lenka:
Ale já už jsem všechno zařídila.
Třikrát tejdně angličtinu, ve středu a v pátek franštinu, ve čtvrtek kurzy tance a to ostatní, chování, protokol, mezinárodní právo, jo, abych nezapomněla, od středy za tejden máme svatbu.
Lojza:
No to je ohromný.
Tady se dělá všechno beze mě.
Najímají se vily, sjednávají se hodiny, chystá se svatba.
Izmail:
Dobré jitro.
Začínáme pracovat.
Pracovat.
První zprávy z Tamanie.
Popravy, povýšení, sesazení, vyznamenání.
Jeden královský podpis, prosím.
Lojza:
Víte co?
Vlezte mi všichni na záda!
Sem každej leze jako do čekárny.
Jsem snad taky člověk, ne?
Izmail:
Ale, ale, ale, copak, copak?
My se špatně vyhajala.
Král ne člověk, král instituce.
Lojza:
Jo?
- Izmail:
Ano.
Lojza:
Tak mi nesedejte na postel!
Ty seď!
A mluvte.
Izmail:
První zprávy z Tamanie, prosím.
Lid chce krála.
Vláda chce krála.
Všichni chtěj krála.
Uděláme nastolení.
Veliké furore.
Pozveme mnoho králů, šejků, ministerských předsedů.
To je všechno krásný, ale kde je král?
Král je v posteli.
A propos, má Vaše Veličenstvo už výjezdní povolení?
Chápu vaši situaci, soudruhu, ale vystavit vám pas, nespadá do mé kompetence.
Ministerstvo zahraničí musí k vaší situaci zaujmout stanovisko.
Lojza:
Jaké?
Náměstek:
To nevím.
Tady sice kralovat nemůžete, pravda, ale jste tu alespoň v bezpečí.
Jenže držet vás tady taky nemůžeme, to by vypadalo jako vměšování.
Ono se to dá také vykládat jako vměšování, i když vás tam pustíme.
No, mějte strpení.
Váš případ se urychleně vyřídí na vyšších místech.
Lojza: Děkuji. - Tak, soudruzi, co budeme dělat?
Musíme s tou Tamanií nějak hnout.
Soudruh:
Já už svoje stanovisko nanesl.
Někdo s ním musí jet, kdo je politicky na výši.
Jinak si myji ruce.
Soudruh:
V cizině ho nemůžeme hlídat.
Musí dostat někoho, kdo nám zaručí, že se mu nic nestane.
To není jen tak.
De facto, je to pořád náš občan.
Navrhoval bych sestavení komise, ta ať projedná složení komise, která postoupí vládě k vyjádření.
Soudruh:
Upozorňuji, že už máme silně vyčerpané devizové fondy.
Musím trvat na maximálním počtu šesti účastníků.
Soudruh:
No já bych to nepovolil.
Stejně je to nějaká provokace.
Soudruh:
Možná, že se to všecko samo nějak vyřeší.
Učitel:
l have...
Lojza:
l have...
Učitel:
You have...
Lojza:
You have...
Učitel:
He, she, it has...
Lojza:
He, she, it has...
Učitel:
We have...
Lojza:
We have...
Učitel:
You have...
Lojza:
You have...
Učitel:
They...
- Lojza:
They...
Učitel:
Ne, they.
- Lojza:
They...
Učitel:
Ne they, they.
Lojza:
Jo tak, they ne, they.
Učitel:
They.
Lojza:
They.
Děkuju.
(klepání na dveře) Lojza:
Come in. Sakra, dále.
Komorník:
Váš učitel tance čeká nahoře, Výsosti.
Učitel:
Výsosti, učit se, učit se, učit se.
Lojza:
Učitel:
Dobrý den, soudruhu Excelence.
Můžeme začít.
Dnes bychom si zopakovali twist.
Dáma nebude?
Lojza:
Ale jo, dáma bude.
Sestra:
Tak a teď to dítě zasypte a převiňte.
Lojza:
Prosím vás, co to tady děláte?
Lenka:
No, my královny máme taky svoje povinnosti, ne?
A Izmail řek', že já budu předsedkýní Červeného půlměsíce.
Lojza:
No tak pozdějc, teďka...
teďka máme tanec, pojď.
Promiňte.
Lenka:
Tanec.
Máme tanec.
Učitel:
Prosím, můžeme začít.
Lenka:
Já už jsem to naplánovala.
Lenka:
A nebude nás škoda?
Lojza:
Jdi, ty brebto.
Já to mám promyšlený, provedu revoluci ve třech etapách.
Napřed provedu znárodnění královskýho majetku.
Potom zruším závislost na cizím kapitálu, dále provedu pozemkovou reformu a zruším otroctví, víš?
A tím už revoluce přeroste sama v revoluci sociální.
Lenka:
No a kde vezmeš dělnickou třídu?
Lojza:
A jo, sakra.
Lenka:
No.
Lojza:
Kde vezmu dělnickou třídu?
Lenka:
No, nakonec já jsem kadeřnice.
Lojza:
No děkuju, tos mě uklidnila.
Ona už se nějaká najde.
Hele, půjč mi opsat úkol z franštiny.
Lenka:
Tůdle.
Lojza:
Dobře, nedostaneš opsat úkol z ruštiny.
Izmail:
Pardon.
Bravo, bravo, bravo, pardon.
Krejčí na míru.
Pro vás.
Račte prosím.
Veličenstvo, co je nového?
Vaše Veličenstvo brzy do Tamanie?
Lojza:
Kdykoliv.
Izmail:
Kdykoliv?
- Lojza:
Prosím.
Izmail:
Vy žert...
Lojza:
Spokojen?
Izmail:
Vaše Veličenstvo promine.
Promine, eh...
Lojza:
Prominu.
- Izmail:
Promine.
Lenka:
No v tomhle já přece nemůžu chodit, vždyť já nevidím.
Lojza:
Vždyť se nic zvláštního neděje.
Lenka:
Tobě se to řekne.
Ale já fakt nevidím.
Lojza:
Prosím, všechny královny viděly, ona nevidí. Sundejte jí to.
Lenka:
No nevidím.
- Krejčí:
Prosím.
Lojza:
No pane, takhle vypadáš jak včelař.
Agent:
Za žádnou cenu nesmí odejet, slyšíte?
V zemi je neklid, přijel by jako na zavolanou.
Rozuměl jste?
Izmail:
Ano, prosím.
Ale já mu nemohu nic zakazovat.
Agent:
Zakazovat?
Musí zmizet!
Izmail:
Jak zmizet?
Agent: No zmizet.
Pošleme vám odborníka.
Heslo - Černá kočka.
Izmail:
Černá kočka.
Lojza:
Já už to mám všechno promyšlený.
Nejlepší bude, když na Tamanu zřídíme vlastní rafinerii.
Protože dokavaď budeme ropu prodávat, jsme pořád závislí.
Ovšem, takovou rafinerii, která by současně z odpadu vyráběla celou řadu chemikálií.
Co tomu říkáš?
Lenka:
Hele, támhle na mě někdo divně pořád kouká. Lojza:
Kde zas, prosím tě?
Lenka:
Támhle.
Lojza:
To bude asi nějakej tajnej.
To víš, teď nás musej hlídat.
Když jsme Výsosti.
Izmail:
Vaše vláda má o vás strach.
To je správný.
Ale vy spěcháte zbytečně do Tamanie.
To je chyba.
Čekat je lepší.
Jak se říká, dvakrát měř a jednou řež.
Lojza:
Ba ne, dokud nebudu na místě, může Abdulah natropit spoustu nepříjemností.
Izmail:
Abdulah?
Kdo je Abdulah.
Prakticky nikdo.
To je malý šejk, takhle maličký.
Abdulah má tři ženy.
Tři a stádo koz.
On je trošku, jak se říká česky, on je nebich.
Lojza:
Copak, copak?
Najednou nechcete, abych jel?
Izmail:
Já jsem řek', že nechci?
Já jsem řek', že nechci?
Lojza:
No, moc nadšenej nejste.
Izmail:
No nadšený, nadšený.
Já mám rád Evropu.
Tady je aspoň stůl a židle.
A... a ubrus.
A u nás je písek a hady a stonožka.
Brrr. Taman blízko.
Touha, jako láska.
A srdce sem a srdce tam.
Kouříte?
Srdce nikdy neví, co chce.
Srdce jen tak sem tam.
Ale to je právě život, víme?
A když zastaví, smrt.
Poupard:
Poupard je moje jméno.
Izmail: Těší mě.
Poupard:
Černá kočka.
Prosím, posadte se.
O vás jsem už slyšel.
No, poslouchám.
Izmail:
Jak, prosím?
Poupard:
Máte nějaké informace, ne?
Izmail:
No dovolte?
Snad abyste nejprve informoval vy mne.
Poupard:
Entendu.
Mým povoláním je zasáhnout vždycky, když jednání se dostalo do slepé uličky.
Izmail:
Rozumím.
Já prostě nejsem považován za dostatečného odborníka.
Poupard:
Ale ano.
Ale ne v mém oboru.
Izmail: Uvidíte sám, že to nejsou žádné legrácky.
Poupard:
Mám své metody.
Sjednejte mi schůzku s naším přítelem.
Izmail:
Prosím.
Poupard:
Ale bez dozoru.
Izmail:
Prosím.
Lojza:
Tak hergot, dostanu něco k jídlu?
Bez legrace, já mám hlad.
Komorník:
Král neříká hergot.
A kromě toho musíme počkat na Její Veličenstvo královnu.
Lenka:
Ahoj.
Lojza:
A královna může říkat ahoj?
Lenka:
Dneska se učíme rybu, že jo?
(troubení klaksonu)
Pšenička:
To jsem se vás nahledal ve fabrice.
Vy jste tady vzal domovnictví?
Lojza: Jo, přechodně, přechodně.
Pšenička:
No, to by se vám zrovna tohle autíčko hodilo.
No, u koho tady jste?
U cizinců, jo?
Lojza:
Pojďte kousek stranou, pane Pšenička.
Totiž já teďka nemůžu, víte.
Já musím počkat...
Já musím...
No, já musím prostě počkat, pochopte.
Na shledanou.
Lojza:
Veškerá moc ve státě je od Boha.
Státní moc vykonává král, který je odpovědný pouze Bohu.
Který je odpovědný pouze Bohu.
Král je nejvyšším velitelem ozbrojených sil.
V případě válečného konfliktu jede v čele svých vojsk do boje.
To snad myslej na koni.
To neumím. Lenka:
Lojzo...
Volaj z fabriky kvůli těm...
Lojza:
Veškerá práva občanů...
Lenka:
Tak posloucháš mě?
Lojza:
Ne!
Lenka:
Volaj kvůli těm čerpadlům.
Lojza:
Sakra, vidíš, že se učím ústavu!
Lenka:
Tak promiň.
Veškerá práva občanů jsou stanovena ústavou, pokud korán nestanoví jiná.
Lenka:
Jé, ani tam nechoďte. Izmail:
Copak, copak?
Veličenstvo nervy?
Lenka:
Nikdy na mě takhle nekřičel.
Tohle jste stejně všechno spískal vy.
Izmail:
Já? Ne.
Lenka:
Nikam nesmí, od rána do večera dře a rve do hlavy ty pitominy.
Takhle to brzo veme konec i mezi námi.
Izmail: Klid, Veličenstvo.
Naprostý klid
Všecko špatně dopadne.
Klid.
Lenka:
Hele, nedělejte si legraci, já na to nemám náladu.
Izmail:
Ne, prosím pojďte, Veličenstvo.
Já k vám budu hovořit řeči.
Prosím.
Já vám vysvětlím poměry.
Abdulah je na kolenou.
A poslal vyjednavače.
Chce hovořit s Veličenstvem.
A to velmi rychle.
Lenka:
No tak ať přijde sem. Izmail:
Ale sem, prokristapána.
Nebuďte malej Moric, jak si představujete tajnou schůzku?
My potřebujeme neutrální půdu.
Lenka:
Tajná schůzka?
Chm. Ten se bez dozoru nehne ani odsuď k trafice.
Izmail:
To já zařídím.
To zařídím já.
Všecko bude jako nadrátkovaný.
Lenka:
Poslyšte, lzmaile, vy jste tak trošku darebák.
Izmail:
Já?
Lenka:
Počkej.
Mezi náma.
Kolik vám Abdulah nabídl?
Izmail:
Abdulah?
Ten škrob?
Mně? Nic.
Lenka:
No!
Izmail:
Já chci klid, Veličenstvo.
Když Veličenstvo se dohodne s Abdulah, jsem já spokojený člověk.
Ale vy musíte pomoci.
Podívejte se, Veličenstvo zadním vchodem ven, tam auto a spolehlivý šofér a frr a pryč, pryč.
Já?
- Izmail:
A vy budete tu, ve vile.
Zůstane pro okolí jako atrapa.
Jako okrasa.
Hm? Jako okrasná atrapa.
(klepání na dveře)
Poupard:
Ach, to jste vy.
Prosím, račte.
Posaďte se.
- Izmail:
Ne, děkuji.
Poupard:
Něco nového?
Izmail:
Všecko v pořádku.
Všecko klape.
Našel jsem cestu přes dvě zahrady.
Vy čekáte ve tři hodiny
Wintrova 16. Poupard:
Výborně.
Je věřící?
Izmail:
Nevím, to nevím.
Proč?
Poupard:
Některý zákazník trvá na posledním pomazání.
Izmail:
Ano.
Jak to myslíte?
Snad ho nechcete...
Poupard:
Copak já chci, nebo nechci, je to moje povolání.
Ataky trochu můj koníček.
Podle mého, práce má být potěšením.
Nemyslíte?
Izmail:
To, prosím, ne.
To, prosím, já bych s tím nemohl mít nic společného.
Tady, prosím, jde o krk.
Poupard:
Ovšem.
Ale člověk svěřený mé péči mizí nenápadně.
Je to už dávno, odstranil jsem dva politiky.
A dodnes si toho nikdo nepovšiml.
Kromě toho říkají, že peníze nehrají roli.
A já jsem moc rád.
Já při práci nerad myslím na peníze.
To omezuje fantazii.
No, nemyslíte?
Ach, ta Praha.
To je krásné město.
A ta historie, co?
Kat Mydlář, defenestrace,
Jan Nepomucký v pytli.
Škoda, že moje umění musí zůstat anonymní.
Rád bych viděl svoje jméno spjaté s jeho dějinami.
Lenka:
Víš, co budeme mít dneska?
Lojza:
Ne, ale bojím se toho.
Lenka:
Ča-ča a twist.
Lojza:
S plným žaludkem?
Lenka:
No, trochu pohybu ti neuškodí, pojď.
A vrať se brzo. Lojza:
Já se s ním dlouho bavit nebudu.
A zpátky se vrátím tramvají.
Konečně mě aspoň jednou nebude nikdo hlídat.
(zvonění)
Listonoš:
Tři rekomanda pro tamanského krále.
Všechno v pořádku?
Komorník:
Učí se nahoře tančit.
Mohu vám s radostí oznámit, že komise pro vyslání odborníků se soudruhem tamánským králem Aloisem I.
Králů jmenovala skupinu...
Soudruh:
Šesti!
Musíme šetřit.
Šesti bylo schváleno.
Soudruh: Na vyšší úrovni bylo schváleno osm.
Tato skupina má také navázat kulturní styky s obyvatelstvem.
Ministerstvo navrhuje festival dětských filmů, výstavu bižuterie a Laternu magiku.
Lojza:
Haló, mně taky jedny.
Kam to vlastně jedem?
Poupard:
To je překvapení.
Izmail:
Jste tu?
Dvě hodiny vás hledám.
Ten člověk mu chce něco udělat.
Tak to ne.
To já nehraju.
Nic takového jsme si nedomluvili.
Agent:
Mlčte.
To není vaše starost.
Musí zmizet.
Ještě dnes.
Izmail:
Ale já to nedovolím, rozumíte?
Já to nedovolím!
Agent:
Rozmyslete si, co říkáte.
Buď on, nebo vy.
Jděte!
Lojza:
Jsem zvědav na to překvapení.
Poupard:
Hned uvidíte.
Un moment, s'il vous plait.
Un moment.
Momentíček.
Lojza:
Ale počkejte, nervěte to.
To přece musí jít lehce.
Poupard:
To nejde vůbec.
Lojza:
Ale nesmysl, to má panty.
No ovšem, tady ten camprlík je zaseknutej.
Máte šroubovák?
Poupard:
Ano.
Tady je všechno.
Prosím, račte si vybrat.
Lojza:
To jo, vy jste ale báječně vybavenej.
Poupard:
Půjde to?
Lojza:
Jistě.
Prosím.
Poupard:
Děkuji vám.
Lojza:
A na co je to?
Na trvalou?
Poupard:
Ano, to je natrvalo.
Prosím.
Sedí se vám pohodlně, že?
Lojza:
Báječně.
Poupard:
Budete spokojen.
Lojza:
Co blbnete?
Poupard:
Můžete zachovat naprostý klid.
Zmizení beze stopy c'est ma specialité.
Máte-li nějaký dotaz, milerád odpovím.
Přátelský pohovor vytváří neocenitelné ovzduší vzájemné důvěry.
Tak to, na čem ráčíte sedět teď naposled, to je elektrické křesílko.
Lojza:
Sakra, chlape, co ode mě chcete?
Poupard:
Já vůbec nic, naopak jste mi velice sympatický.
Ale určité kruhy mají zájem na vašem totálním zmizení.
Lojza:
Ach, tak!
A vy myslíte, že to jen tak projde?
Poupard:
To jsem slyšel už mnohokrát. Lojza:
No, nejsem přece špendlík.
Co chcete udělat?
Poupard:
S vaší tělesnou schránkou?
Izmail:
Hej, hej.
Kde je?
- Prosím?
- Veličenstvo, kde je?
Komorník:
Tančí.
Izmail:
Kde je Veličenstvo?
Lenka:
To já nevím.
Vždyť vy jste to zařizoval.
Izmail:
Ano, ano, ano.
Co byste řekla tomu, kdybysme se šli za ním podívat?
Lenka:
Prima.
Izmail:
Jé, pardon.
Něco do hlavy.
Nic?
Lenka:
Jo, klobouk.
Izmail: Ano.
Hučka, prosím.
Poupard: Uvidíte, všechno dobře dopadne.
Prosím, malý pokus.
Lojza:
No dobrá, ale nejsme přece jenom my dva.
Nakonec vás stejně někdo udá.
- Já pracuji se stoprocentní jistotou.
No, budeme muset začít.
Netlačí vás to?
Chtěl bych, abyste se cítil dobře.
Máte ještě nějaké přání?
Lojza:
Jo, dostat se odtud.
Poupard:
Dostanete.
Vana je připravena.
Přidám ještě něco ostřejšího.
Izmail:
Počkejte tady.
Poupard:
Tak teď bych prosil chviličku klid a už to bude.
(bouchání na dveře) Izmail:
Tady Izmail, otevřete!
Okamžitě otevřete!
Kde je?
Veličenstvo. Vaše Veličenstvo, mějte hrst rozumu, podepište!
Lojza:
Ať mi sundá tu trvalou.
Poupard:
Tohle zdržení mi potvrdíte písemně!
Izmail:
Potvrdím.
Všecko potvrdím.
Já nic, Veličenstvo, já opravdu nic.
Všecko on.
Jeho poslal Abdulah.
Já zachránil Vašemu Veličenstvu život.
Vy na revanš podepíšete abdikaci.
Víte, jak je to státnicky důležité?
Poupard:
Pardon, do politiky se nepletu.
Ta je nemorální.
Izmail:
Prosím, podepište.
Lojza:
Podepíšu.
Ale ať mě pustí z tý drátěnky!
Izmail:
Uvolnit, prosím.
Okamžitě uvolnit!
Poupard:
Na vaši zodpovědnost.
Izmail:
Samozřejmě.
Prosím, Veličenstvo.
Prosím.
Lojza:
Tamanie nemá krále. Poupard:
To je krásné pero.
Izmail:
Krásné, že?
Líbí se vám?
Poupard:
Hmm.
Izmail:
Je z Tamanie.
Je vaše.
Poupard:
Ne?
Izmail:
Na rozloučenou.
A buďte strašně zdráv.
Lojza:
Proč jste tomu zločinci dával to pero?
Izmail:
Promyšlený.
Bude velká legrace.
To pero je načasovaný.
Podepsal, abdikoval.
Pašák.
Je chytrej.
Vy už nejste královna.
Lenka:
Jak to?
Lojzo?
Lojza: Nedá se nic dělat.
Prosím, račte nahlédnout.
Blázínku, králové jsou dobrý akorát do pohádek nebo do mariáše.
No prosím, aspoň si nová vláda nebude muset lámat hlavu co s králem.
No vidíš a jsme tam, kde jsme byli.
Lenka:
No.
Pšenička:
Já to věděl, že se budete muset poradit s paničkou.
Dobrý den, mladá paní.
Co?
Vy se stěhujete?
No tak to jsem vám přišel zrovna vhod!
Pojďte.
Pojďte, aspoň se pěkně svezete.
Pojďte, vlezete si za to?
Lojza:
Ne, ne.
Lenka:
Já si vlezu dopředu.
Pšenička:
Vezmete si to na klín.
Tumáte, pane Králů.
Tady, no.
Babka:
Čert tě vem, blázne.
No tak takhle doslova jsem to zase nemyslela.
Už je to hotovo?
Motor pořád klepe, když je studený, ale to je normální.
Fouchere!
Můžeš tu zůstat přesčas?
Dnes večer je to obtížné.
Ale myslím, že Pierre může.
Pierre, můžeš tu dnes zůstat déle?
Zkontroluj zapalování v pánově Mercedesu.
Přijdeš si zahrát?
Ne, nemůžu.
Ty jdeš?
Samozřejmě.
Aubin mě požádal, abych zůstal přesčas...
V žádném případě!
Dnes večer jdu do divadla.
Co hrajou?
Carmen!
Nemám rád opery.
Kino je lepší.
Já si jdu dnes večer zatancovat.
Dej mi cigáro.
Z toho zpěvu mě bolí uši.
Mám radši kino.
To už jsi říkal.
Tak zítra.
Má lásko.
Má lásko.
Genevieve, má malá Genevieve.
Guyi, miluji tě.
Smrdíš benzínem.
To je takový druh parfému.
Guyi, miluji tě.
Guyi, miluji tě.
Zákazník, musím běžet.
Tak v 8.00 před divadlem.
Myslela jsem na tebe celý den!
Šel bys si potom zatancovat?
Jestli chceš.
Přejete si?
Deštník.
Kdes byla?
Jenom naproti.
Už jste se pro některý rozhodl?
Pro deštník.
Černý deštník.
Genevieve, ukaž pánovi deštníky.
To jsi ty, Guyi?
Dobrý večer, teto Elise.
Dobrý večer, chlapče.
Co tvoje nohy?
V pořádku, chlapče.
Co to děláš?
Mám hlad.
Zkazíš si chuť.
Budu si dělat, co chci.
Uklidni se a povídej.
Nemám moc času.
Jsi dost nervózní.
Jdu ven.
Sám?
Do toho ti nic není.
Myslím, že je.
S jednou dívkou.
Miluješ ji?
Možná.
Řekni mi pravdu.
Ano, miluji ji.
Co se děje? Ty pláčeš!
Ne, nepláču.
Ale ano, vidím to.
To proto, že jsi sama?
Nejsem sama.
Mám své knihy.
Madeleine přijde.
Bude mi dělat společnost.
Tak co potom?
Možná to štěstí mě tak rozesmutnilo.
To je hloupost.
Ty uličníku, rozcucháš mi vlasy.
Dobrý večer, Guyi.
Dobrý večer, Madeleine.
Jsi smutná.
Ty vypadáš šťastně.
Je to vidět?
Bylo to strašné...
Co?
Přesvědčit matku.
Připozdívalo se... a švadlena také měla zpoždění.
Podívej.
Opatrně, je to ještě plné špendlíků.
Víš,... myslím, že něco tuší.
Kdo?
Matka.
Když jsem řekla, že jdu do divadla se CéciIe,... tak se na mě tak podívala...
Jak?
Asi tak.
Moc dobře ví, že Cécile divadlo nesnáší,... a já jsem velmi špatná lhářka.
Když říkáš!
Ujišťuji tě, že jsem velmi nešikovná.
Koktala jsem, červenala se...
Okamžitě jsem změnila téma.
Džus.
Jaký?
Citrónový.
Já také.
Miluješ mě?
Mambo, pojďme!
Měla jsem si vzít jiné boty.
Budeme mít děti.
Moje dcera se bude jmenovat Françoise.
A když to bude chlapec?
Bude to děvče.
U nás v rodině jsme vždycky měli holčičky.
Jedna hodina.
Jestli matka nespí, čeká mě pěkná scéna.
Měla bych nosit make-up, nemyslíš?
Ne, jsi krásná taková, jaká jsi.
Trochu sem.
Kam? Sem.
Budeme prodávat deštníky.
Ne, deštníky ne.
Obchod prodáme.
Koupíme si benzínku.
Proč? Co je to za nápad!
Celou bílou, s kanceláří, uvidíš.
Budeš smrdět benzínem celý den.
Jaké štěstí...
Budeme šťastní... a budeme navždy zamilovaní.
Tys to ještě matce neřekla?
Ještě ne.
Proč? Jsi zbabělá.
Nemusíš se zlobit.
Vím, co řekne.
Co?
"Moje holčičko, ty jsi se zbláznila.
V tvém věku myslet na manželství!"
Moje holčičko, ty jsi se zbláznila.
V 16 letech myslet na manželství!
17. Zamilovaná!
To jsem tak ošklivá nebo hloupá?
Ne, nejsi ošklivá.
Nejsi nejkrásnější ze všech,... ale nejsi ani ošklivá, ani hloupá.
Máš ale spoustu času.
Myslíš si, že jsi zamilovaná.
Ale láska je něco jiného.
Nezamiluješ se jen tak... do tváře,... kterou jsi potkala na ulici.
Je to mladý muž, se kterým jsem se setkala již několikrát... a který mě miluje.
Chceme se vzít.
Proč nic neříkáš?
Jsem rozrušena.
Včera jsem s ním byla v divadle.
Lhala jsi mi... a beze studu to přiznáváš. Nestydím se za to, že se chci vdávat.
V tvém věku, ne...
Jsi ještě malá holčička.
Nic nevíš.
It´s not with what you taught me that I can manage.
Když jsem si vzala tvého otce, nic jsem nevěděla.
To se nemáš čím chlubit.
Obchod s barvami, prosím?
Vedle.
Kolik mu je?
20.
Tak to ještě nebyl na vojně.
Žije se svou kmotrou,... která ho vychovala.
Má jenom mě... a uvidíš,... že je moc pěkný.
Nic neuvidím.
Ale mami...
Jdi nahoru domů.
Je čas připravit oběd.
Genevieve!
Jsme na dně!
Ty vždycky přeháníš.
Do patnáctého musím zaplatit 80 000 franků.
A když nezaplatíš?
Tak nám zabaví majetek.
Najdu si práci.
Jakou práci?
Jakoukoliv.
Na poště nebo na radnici?
Proč ne?
Chápeš, když se vdám,... Guy a já budemem pracovat a pomůžeme ti.
Ale, holčičko... o tom sňatku nebudeme diskutovat.
Odnes to.
A co on bude dělat?
Dokáže se o tebe postarat?
Vychovávat děti?
Není bohatý.
Budeme žít skromně... a nebudeme mít děti hned.
Ale jednou ano.
A on moje daně platit nebude.
Už nemáme ani frank.
Kdybych prodala své šperky, cítila bych se... jako nahá.
Mé šperky?
Nikdy! K čemu ti jsou?
Ani se na ně nepodíváš.
Co když budeme v nesnázích?
A teď nejsme v nesnázích?
Nikdy!
Tak najdi něco jiného.
Něco jiného?
Nic nemáme. Tak prodej obchod.
Hloupost!
Z čeho budeme žít?
Nakonec, šperky jsou jen šperky.
Neměla bych změnit účes?
Můj zásnubní prstýnek...
To je kruté.
Co tenhle náramek,... nikdy jsem ho nenosila.
Nikdo ho nebude chtít.
A tvůj náhrdelník?
Můj náhrdelník, myslíš?
To by byl zločin.
Ne, s ním se nikdy nerozloučím.
Mimo to je falešný.
No tak!
To není hezké.
Odpoledne půjdeme za panem Dubourgem.
Pak půjdu ke kadeřníkovi.
Nádhera!
Opravdu krásné.
Že?
To je velký kámen,... mohu-li říci...
Tady jsou rubíny, safíry, smaragdy.
Úplná Ali Babova jeskyně.
Šperky... pro Šípkovou Růženku.
Dobrý den, madam Emery.
Dobrý den, slečno Genevieve.
Dobrý den, pane Dubourgu.
Dovolte mi,...
Prosím.
Ze slečny... je velmi krásná dívka.
Je to už tak dlouho,... co jsem měl to potěšení.
Ale co pro vás mohu udělat?
Můžete mluvit narovinu.
Jsme v obtížné situaci.
Genevieve mi pomáhá, jak může.
Nemá to s ní nic společného.
Ale mám velké výdaje, a tak jsem myslela...
Musím zaplatit.
Pokud nezaplatím, následky budou otřesné.
Tak jsem přišla za vámi jako za svým zachráncem.
Dlouho jsem váhala ale Genevieve je rozumná... a nakonec mě přesvědčila... a nakonec mě přesvědčila...
Bolí mě u srdce,... že jsem donucena vzdát se... tohoto šperku, který pro mne představuje...
Rozumím vám, madam,... ale mé podnikání je riskantní... a já podstupuji mnoho rizik...
V nejlepším případě mohu váš náhrdelník prodat,... ale za mnohem méně, než je jeho skutečná hodnota.
Sám si ho koupit nemohu.
Nemohl byste mi zaplatit aspoň něco předem?
Nemohu, řekl jsem vám to.
Netrvej na tom, mami.
To je katastrofa.
Promiňte, ale já bych měl zájem.
Koupím to.
Vysvobodím vás z nesnází.
Dovolte mi, abych se představil.
Roland Cassard, obchodník s diamanty.
Ale pane...
Nebojte se, madam. Nejsem filantrop.
Jednoduše tento náhrdelník prodám... v Paříži nebo Londýně,... kam často jezdím za obchodem.
Nevím, zda bych měla...
Berte mě vážně.
Cítím se zahanbena, stejně jako potěšena.
Nemám s sebou dostatek hotovosti.
Mohu vám dát šek.
To nespěchá.
Mohl byste zítra přijít... do mého obchodu,...
"Paraplíčka ze Cherbourgu"...
Jsem pořád tam.
Tak zítra.
Kolik je hodin?
6.15
Jak to, že tu ještě není?
Mohl to být podvodník.
Mohl tě podvést.
Nevymýšlej si.
Co je s tebou?
Nic, mami.
Tak mlč.
Jdu za Guyem.
Zakázala jsem ti vídat se s tím chlapcem.
Zůstaneš tady.
Nerada bych ti projevovala neúctu...
To je dobře!
Ale půjdu.
Zůstaneš tady.
Pan Cassard tu brzy bude,... a já chci, abys tady byla.
Proč?
Proto!
Jestli je to podvodník, jak říkáš, bude lepší, když mu budeme čelit obě.
Myslíš, že když na něj budeme dvě, že budeme chytřejší?
Nevím, ale zůstaň tady.
Nemůžu.
Nechoď.
Nechci, abys šla.
Genevieve!
Už jsem myslela, že nepřijdete.
Vy pláčete?
Jenom někdy ztrácím odvahu... čelit problémům a dluhům.
Já jsem vám přišel pomoci.
To je od vás moc milé.
Právě jsem viděl slečnu Genevieve...
Byl bych rád...
Šla ven.
Život, který vedeme, je pro mladou dívku smutný...
Tento pustý obchod...
Já už ji také nedokážu zabavit...
Bojím se, že se tu nebude cítit dobře.
Vidíte, nudí se tu.
Dal byste si čaj?
Rád.
Zrovna jsme se kvůli vám pohádaly.
Kvůli mně?
Chtěla jít ven, ale já ji nechtěla pustit.
Pohádaly jsme se.
Od té doby, co zemřel manžel, jsme samy.
Možná byste měla,... nevím, třeba ji vzít do divadla.
Možná.
Přijdete zítra na večeři?
Genevieve bude mít radost.
To není možné, dnes večer musím odjet.
Vracím se do Paříže a zítra odjíždím do Londýna.
Tady jsou ty peníze, co jsem vám slíbil.
Pozdravujte ode men Genevieve,... určitě vás nezapomenu... navštívit,... až budu mít cestu kolem.
Tak jsem se bála, že tě nenajdu.
Jsem tak šťastná, že jsem s tebou!
Teď se tomu směji, protože jsem zjistila,... jak jsem hloupá, když jsem sama.
Řekla jsem matce o našem sňatku.
Samozřejmě řekla, že jsem blázen.
A dnes večer mi zakázala se s tebou vídat.
Vidíš, tak jsem se bála...
Šla bych kamkoliv, opustila bych navždy matku,... než abych tě ztratila.
Vezmeme se tajně.
Teď už je to jedno.
Máme spoustu času.
Dnes ráno mě povolali do armády,... budu dva roky pryč.
Tak si o tom sňatku promluvíme později...
S tou válkou v Alžíru... to bude trvat dlouho, než se vrátím.
Ale já nejsem schopna... žít bez tebe.
Nemůžu.
Nechoď.
Umřu.
Schovám tě,... Schovám tě,... ale neopouštěj mě, lásko.
Víš, že to není možné.
Neopustím tě.
Musím jít, lásko.
Chci, abys věděla,... že myslím jen na tebe.
A vím, že na mě počkáš.
Dva roky...
Dva roky našeho života!
Neplač, moc tě prosím.
Dva roky...
Ne, tomu nemůžu čelit.
Uklidni se, máme tak málo času.
Tak málo času, lásko, nesmíme jím plýtvat.
Musíme se pokusit být šťastní.
Musíme si v paměti udržet naše poslední chvíle,... krásnější než jindy.
Vzpomínky, které nám pomohou přežít.
Tak se bojím toho, až budu sama.
Budeme zase spolu a silnější.
Potkáš tam jiné ženy... a zapomeneš na mě.
Budu tě milovat... do konce života.
Guyi, miluji tě.
Neopouštěj mě.
Má lásko, neopouštěj mě.
Pojď má lásko, má lásko.
To jsi ty, Guyi?
Dobrý večer, teto Elise.
Jsi v posteli?
Není mi dobře.
Nepotřebuješ něco?
Nic.
Jenom si odpočinout.
Dobrou noc, můj chlapečku.
Bojím se...
Miluji tě.
Kdes byla?
S Guyem.
Co jsi dělala?
Odjíždí.
Bude pryč dva roky.
Nemůžu bez něj žít.
Umřu.
Přestaň plakat.
Podívej se na mě.
Na lásku lidé umírají jen ve filmu.
Je to tak kruté...
Odloučení je to kruté, to je pravda.
Ale čas vyřeší spoustu věcí.
Mluvíš o lásce, ale co o ní víš?
Jsi si svými city jista?
Mami, to nevidíš, jak jsem nešťastná?
Vídím, drahoušku.
Vidím. Taky jsem milovala... a trpěla.
Měla bys mě poslechnout.
Poslouchám.
Není lepší počkat?
Za dva roky možná na Guye zapomeneš.
Nikdy... nikdy na něj nezapomenu.
Jestli ho budeš pořád milovat, až se vrátí, uvidíš...
Musíš mi věřit.
Uklidni se... a zapomeň na to.
Večeřela jsi?
Ano, mami.
Vezmi si ovoce.
Potřebuješ rozptýlení.
Jdi ven a užij si trochu.
To není těžké.
Jsi mladá, krásná a chytrá...
Najdeš si přátele.
Pan Cassard dnes večer přišel.
Bylo mi líto, že tě tu nezastihl.
Jsem si jista, že by nám mohl poradit.
Obejdu se bez jeho rady.
To se mýlíš!
Pro mě je to typ muže...
Přestaň mě s ním nudit!
Vypadáš hrozně.
Nech mě, mami.
Tak mi dej aspoň pusu.
Věř mi. Uvidíš.
Podívej se na mě, chlapče.
Až se vrátíš, nevím,... zda budu ještě naživu.
Ale EIise...
Prožila jsem pěkný život,... a mohu bez výčitek zemřít.
To je nesmysl!
Že, Madeleine?
Samozřejmě!
Už je jí lépe.
To já umřu dřív než ty.
Jdeš do armády, ne do války.
Než odejdeš, chci, abys věděl,... že všechno, co mám, bude tvoje.
Nezapomeň na mě.
Napiš mi čas od času.
Madeleine ti bude posílat zprávy.
Sbohem, můj maličký.
Má lásko, budu na tebe čekat... celý svůj život.
Budu myslet jenom na tebe.
Zůstaň, nechoď,... prosím tě.
Zůstaň, má lásko.
Ještě není čas.
Odjíždím od tebe pryč,... nedívej se tak na mě.
Nemůžu.
Nemůžu.
Tak jak?
Co jak?
Jsi tak bledá.
Co říkal doktor?
Skoro nic...
Potřebuji si odpočinout.
Kvůli tomu jsi nemusela chodit k doktorovi.
To jsem ti mohla říct sama.
Co dál?
Předepsal mi nějaké léky.
Sedativa, posilující léky...
Tak to nemůže být vážné.
Víš, Genevieve, kdyby se nám v obchodě vedlo lépe,... byla bych ta nejšťastější žena.
Mrzne.
Víš, koho jsem potkala ve městě?
To bys neuhodla.
Rolanda Cassarda!
Ty nic neřekneš?
Co mám říct?
Je neuvěřitelně milý.
Mluvili jsme spolu víc než hodinu.
Vrátil se zpátky z USA.
To je muž! Vyprávěl mi spoustu historek.
Pozvala jsem ho na večeři.
Co se děje, Genevieve?
Nic, jsem jenom unavená.
Není důvod být tak rozmrzelá.
Možná jsi unavená, ale neumíráš.
To není únava, co mě činí smutnou, ale to, že mi nepíše.
Guy odjel před dvěma měsíci.
Napsal mi jenom jednou.
Nezačínej zase!
Kdybych věděla, kde je, mohla bych mu napsat.
Určitě ho poslali někam na nebezpečná místa,... kde riskuje život.
Je to jednodušší.
Jak jednodušší?
Zapomněl na tebe.
Nevíš, co říkáš!
Už na tebe nemyslí.
Kdyby myslel, napsal by.
Psát může, ať je jakkoliv daleko.
To nic.
Jenom se bojím.
Najednou jsem zahlédla Guyie,... jak se směje s jinou ženou.
Sedni si.
Zavřu obchod.
Něco přede mnou tajíš.
Netajím.
Je to vážné, že?
Jsem těhotná, mami.
To je hrozné. S Guyiem?
Jak je to možné?
Jako vždycky, mami.
Nedělej si z toho legraci, to je vážná věc.
Co budeme dělat?
Co myslíš?
S dítětem?
Vychováme ho.
Co řekneme?
Komu?
Nevím...
sousedům, přátelům!
Žádné přátele nemáme.
A se sousedy jsme nikdy nemluvily.
Roland Cassard přijde na večeři.
Musíme ho dobře pohostit.
Musíme k němu být přívětivé.
A ty vypadáš...
těhotná...
Nemusíš mu to říkat.
Mlč.
Třesu se... sotva na to pomyslím.
Jdi nahoru a lehni si.
Je mi dobře.
Nehádej se.
Poslechni mě.
Uvařím večeři sama.
Neboj...
Možná byste si měla trochu odpočinout...
Genevieve to trochu přehání.
Je trochu bledá.
Proč si nevyjedete na venkov?
Situace, ve které se nacházíme,... nám nedovolí... odpočívat.
Genevieve by sama nejela... a já nemohu opustit obchod.
Neexistuje cesta ven.
Vy se nedokážete odloučit?
Nikdy jsme od sebe nebyly odloučeny...
Já jsem fazoli nenašla.
Já ji mám.
Musíš vybrat krále a něco si přát.
Já nevím.
Vy jste můj král.
Děkuji, Genevieve.
Nasaďte si tuto korunu.
Nasaď si ji, Genevieve, když jsi požádána.
Vypadáte jako... "Madona s dítětem", kterou jsem viděl v Antverpách.
Á, hoří mi tváře.
Jak zábavné!
Myslím, že jsem moc pila.
Já vás teď opustím.
Necítím se dobře.
Já také půjdu.
Prosím.
Popovídejme si ještě chvíli.
Dobrou noc, drahoušku.
Dělám si starosti. Genevieve je smutná,... má tajemství, dělá si, co chce.
A přiznávám, že nejsem příliš obratná a chápající.
Pořád mám strach, abych ji neranila.
Nechci, aby to vyznělo směšně... a neupřímně,... ale... ačkoliv jsem to neměl v úmyslu... a nechci udělat špatný dojem...
Mé jediné přání je učinit ji šťastnou...
Mluvím dost jasně?
No, moc ne.
Od chvíle, kdy jsem sem přišel,... se pokouším nastolit téma, teré zaměstnává mou mysl,... ale jsem pohnut a příliš plachý.
Přišel jsem požádat o ruku Genevieve.
Ale jsem neohrabaný.
Nejste, ale je trochu neočekávané.
Pro mě je Genevieve pořád dítě... a vaše náhlé vyznání mě poněkud rozrušilo.
Víte, nevím, zda to Genevieve také tak cítí...
Mluvila o vás pouze jako o příteli.
Rozhodně bych na ni nechtěla vyvíjet žádný nátlak.
Nic o vás nevíme...
Je to dávno, co jsem miloval jednu ženu.
Ona mě nemilovala.
Jmenovala se Lola.
Je to dávno.
Byl jsem zklamaný a pokoušel se na ni zapomenout.
Odjel jsem z Francie...
Odjel jsem na konec světa...
Neměl jsem už žádnou chuť do života.
Potom se náhodou naše cesty zkřížily.
Jakmile jsem spatřil Genevieve,... věděl jsem, že jsem čekal na ni.
Od té doby, co jsme se poznali, dostal můj život nový smysl.
Celý ten čas jsem ji měl před očima.
Žiji jen pro ni,... myslím jen na ni.
Musel jsem k vám... mluvit upřímně.
Neuražte se.
Samozřejmě, nechci,... abyste na Genevieve tlačila.
Genevieve je svobodná.
Zítra se na tři měsíce vracím do Amsterdamu.
Až se vrátím, Geneiveve řekne, jak se rozhodla.
Nevím, co říct.
Neříkejte nic...
Genevieve se sama rozhodne.
Ty nespíš?
Vidíš.
Roland Cassard mě požádal o tvoji ruku.
Slyšela jsem to.
Ty jsi mu neřekla, že jsem těhotná?
Neodvážila bych se...
Jsem na tebe tak pyšný.
François je pro chlapce pěkné jméno...
Čas tady utíká pomalu..
Dovolené ale byly odloženy.
A já nevím,... kdy se vrátím do Francie.
Má lásko, vím, že na mě čekáš.
Minulou noc padla naše hlídka do léčky.
Tři vojáci byli zabiti.
Pořád to samé, nemyslím,... že je to tu nebezpečné.
Ale je zvlášní, jak slunce a smrt... cestují spolu.
Genevieve, večeře, drahoušku!
Milý pane Cassarde,... velmi si vážíme vaší pohlednice,... matka a já.
Připadá mi to směšné.
Nesnáším karneval.
Nebuď zahořklá, má drahá.
Neuvěřitelné, jak jsi velká!
To bude buď chlapec, nebo dvojčata!
Ne, všechno je v pořádku.
Cítím se skvěle.
Jsi jako já. Taky mi nikdy nebylo špatně... Den předtím, než jsi se narodila, jsem stála na žebříku... a tapetovala obchod.
Už tu byl pošťák?
Přinesl jenom účty... a reklamu.
Proč?
Pořád čekáš?
V posledním dopise psal,... že je mu líto, že mě neuvidí těhotnou.
Ale to je možná dobře.
Vypadám hrozně.
Těhotná žena... je vždycky nádherná, má drahá.
To je pravda.
Podívej na tohle.
Kabátek.
A v obchodním domě jsem viděla krásnou kombinézku.
Přiznej, že máš radost.
Měla bych větší, kdyby to dítě mělo otce... a ty manžela.
Guy se vrátí.
Guy nebo jiný..
Nepřítomnost je zvláštní věc...
Cítím, jakoby Guy odjel před mnoha lety...
Dívám se na jeho fotografii... a zapomínám, jak ve skutečnosti vypadá...
A když na něj myslím, vidím jen tu fotografii.
To je vše, co mi po něm zbylo.
Nekuř.
Buď rozumná.
Co to je?
Pohled z Hamburgu.
Od RoIanda Cassarda.
Pro mě?
Pro nás.
Přečti si ho.
Píše, že se brzy vrátí.
Ptá se, jestli ses už rozmyslela.
Myslím, že je ještě dost času.
Ne, musíš to zvážit.
Přemýšlím nad tím, mami, přemýšlím...
Bohatý, jemný muž,... kterého jsi okouzlila. Myslím...
Co to děláš?
Není ti dobře?
Jsem v pořádku, mami.
Pořád jíš.
Nemůžu si pomoct, mám pořád hlad.
Není to žádný sukničkář ani lovec žen,... ale muž, který trpěl...
Vím, mami, ale nemluv jako prodavač.
Vychvaluješ ho jako ty svoje deštníky.
Postará se o tebe, Genevieve.
To je teda vtip!
Guy je sice tvůj ideál,... ale jakou budoucnost ti může nabídnout?
Víš, že se o mě také jednou ucházel... mladý muž, který nebyl tvým otcem.
Udělala bys lépe, kdyby sis ho vzala.
Máš pravdu.
Ale pochop, že chci, abys byla šťastná... a nezničila si život tak jako já.
S mým životem si nedělej starosti, mami.
Nemám v úmyslu jakkoliv... svůj život promarnit.
Myslíš, že si mě Cassard vezme,... až uvidí, že jsem zbouchnutá?
Jak to mluvíš!
Zdeformovaná! Nafouklá!
Protože ani já ani ty jsme neměli odvahu... přiznat mu pravdu...
Teď se to konečně ukáže!
Ty věříš, že si mě vezme takhle?
Když mě odmítne takovou, jaká jsem,... bude to znamenat,... že ke mně nechoval tak hluboké city.
A pokud to náhodou akceptuje,... nebudu mít důvod pochybovat... a byla bych blázen, kdybych odmítla.
Tak vidíš, že jsem nad tím přemýšlela.
Ale je to tak těžké...
Proč je tak těžké snášet... jeho nepřítomnost?
Proč se mi Guy zdá... najednou tak daleko?
Umřela bych... pro něj.
Proč nejsem mrtvá?
Podívej!
Co to je?
To je pro tebe.
Poslal ti to Roland.
To nemohu přijmout.
Jak myslíš.
Vychováme to dítě společně.
Bude to naše dítě.
Prosím, přijměte to,
Genevieve.
Nechci vás jakkoliv rozčílit. Nechci vás jakkoliv rozčílit.
Miluji vás,
Genevieve.
Souhlasí,... pokud vás její stav... neodradil.
Ale nespěchejte na ni.
Je tak křehká,... že sebemenší chybička... by teď mohla všechno pokazit.
Nový majitel
Madeleine mi všechno řekla.
Proč jsi nic neřekla?
Nechtěla jsem.
Myslela jsem, že to víš.
Ty jsi nic netušil?
Samozřejmě, pár posledních měsíců... její dopisy už nebyly takové.
Neodpovídala na mé otázky.
Její dopisy už nebyly tak přesvědčivé.
Ale mezitím si vzala jiného muže!
Myslel jsem, že se na mě zlobí,... ale nevěděl jsem proč.
Pak jsem byl v nemocnici... a ona přestala psát.
Tady se nic nezměnilo.
Já ano.
Teď už mohu odejít,... teď, když už jsi tady.
Byla bych velmi nešťastná, kdybych tě už nikdy nespatřila.
Nemluv nesmysly.
No tak, chlapče... Podej mi ten bylinkový čaj.
Všechno je připraveno... v kuchyni.
V konvici je voda.
Pořád ta noha bolí?
Vidíš, trochu kulhám.
Jako bych měl v koleni... barometr...
Zvlášť když prší.
Nejvíc jsem trpěl v nemocnici.
Ale jak se ti to stalo?
Jednou v noci jsme se vraceli z manévrů.
Napadli nás...
Ruční granáty...
Stávalo se to často.
A Madeleine?
Přijde.
Byla na mě moc hodná.
Ještě se nevdala?
Víš, že je dobře vychovaná.
Polož to támhle... na stůl.
Co teď budeš dělat?
Nebo možná... žít z penze.
Aubin slíbil, že tě vezme zpátky.
Pracoval jsi v té benzínce rád?
Tam nebo jinde...
Uvidíme.
Mám dost času.
To dítě, co čekala,... víš o tom něco?
Ne.
Genevieve se odstěhovala hned po svatbě.
Madam Emery zůstala... v Cherbourgu ještě měsíc, dva...
Pak obchod prodala.
Myslím, že jsou v Paříži.
Ty jsi se nezměnila.
Jsem ráda,... že jsi se vrátil.
Fouchere!
Chce tě šéf.
Sakra!
Ty jsi spravoval vůz tohoto pána?
Kompletní prohlídka dvacátého šestého, ano, pane?
Motor úplně odešel.
Úplně nový motor.
Ani kapka oleje!
Nikoho z toho neviním, tak to prostě je.
Omlouvám se.
Kontroloval jsi olej?
Samozřejmě.
Zapomněl jsi zašroubovat zátku.
Znám svoji práci.
Takhle se mnou nemluv!
A omluv se pánovi.
Nemám zač.
Není to moje chyba.
Neodvádíš moc dobrou práci.
Proč sis nekoupil novou kombinézu a nechodíš do práce oholen?
Mám toho dost.
Najdu si jinou práci.
Ten hlupák, od té doby, co se vrátil z vojny,... chová se jako pobuda.
Co se stalo?
Končím.
Pohádal jsem se s Aubinem.
Nebudu čekat, než mě vyrazí.
Co budeš dělat?
Žít z penze.
Bílé víno.
Ještě jedno.
Nemáte drobné?
Jste všichni stejní s těmi velkými bankovkami.
A co ty, ty flákači!
Starej se o svou práci a nech nás!
Co hledáte?
Nic.
Tak se tu nepleťte.
Stojíte v cestě.
Koňak.
Chceš si zatancovat?
Nech mě.
Něco se stalo, miláčku?
Pojď se mnou, jestli chceš.
Jsi opravdu... sladká.
Dobrou noc, madam Germaine.
Dobrou noc, Jenny.
Můžeš mi říkat "Genevieve",... jestli chceš.
Říkal jsi, že ti někoho připomínám.
Nashledanou, Jenny.
Vrať se.
Promiń, Madeleine, Nemám klíče.
Co se děje?
Elise zemřela... minulou noc.
Už v tomto bytě... nemohu zůstat.
Jsem tak nešťastná.
Chci odejít.
Ale kam půjdeš?
Nevíš.
Nemáš rodinu.
Nechceš tu zůstat?
Co tu budu dělat?
Pomůžeš mi.
Budu tak sám.
Ty nikoho nepotřebuješ.
Potřebuji tebe, Madeleine.
Proč prostě neřekneš, že nemáš rád... samotu?
Nevím, co bych pro tebe mohla udělat,... nemám na tebe žádný vliv.
To není pravda.
Nelíbí se mi, co se z tebe stalo.
Jsi smutný a zahořklý.
Hodně jsi se změnil.
Od té doby, co jsem se vrátil,... nedávají věci smysl.
Nevěřím, že ti mohu pomoct.
Jsi tak daleko...
Když tě požádám, abys to zkusila... přes to všechno?
Tak zůstanu.
Žádám tě.
Pokusím se tedy.
Jdu trochu pozdě.
Právník to všechno zařídil.
A pak jsem šel do garáže.
Teď je vše vyřízeno.
Chudák Elise,... nic po ní nezůstalo.
Naopak.
Bude součástí čehokoliv, co budeme dělat.
Jsi šťastný?
Moc šťastný.
A to díky tobě.
Ano, Madeleine, víš to.
A co ty, jsi šťastná?
Nejsem nešťastná.
Chtěl jsem ti říct... Myslel jsem... Kdybys chtěla... sdílet život se mnou,... kdyby to pro tebe nebylo tak velké břemeno... a tak...
Ty pláčeš?
Ne.
Řekl jsem něco špatně?
Vůbec ne,... ale jsem tak šťastná... a zároveň se bojím.
Ty se mě bojíš?
Ne... trochu... Víš...
Přestal jsi už myslet na Genevieve?
Jsi si jist, že mě opravdu miluješ?
Nebojím se, ale říkám si,... jestli nejednáš ze zoufalství.
To se mýlíš.
Na Genevieve už nemyslím.
Ujišťuji tě, že jsem na všechno zapomněl.
Chci být šťastný s tebou.
Madeleine. Madeleine, neplač.
Nemám moc přání,... ale chtěl bych... být šťastný se ženou... v životě, který bychom si zvolili... spolu...
Hotovo.
To je nádhera.
Myslíš?
Máš studené ruce.
Půjdu teď na chvíli ven.
Jak chceš.
Malý by rád viděl hračky ve výloze...
Mluví o tom celý týden...
Vezmu ho tam, do večeře budeme zpátky.
Přestaneš?
Françoisi, ohluchneme z tebe.
Mám pro tebe krásný dárek.
Co to je?
To je překvapení.
Uvidíš.
Obleč se.
Miluju tě, Guyi.
Françoisi!
Obleč si kabát!
Pozdravuj ode mne Ježíška.
Françoise, uklidni se.
To není hračka.
To je zima.
Pojď do kanceláře.
Je zam tepleji.
To je poprvé, co jsem zpátky v Cherbourgu... od té doby, co jsem se vdala.
Jela jsem pro dceru. Byla u tchyně v Anjou.
Na cesté zpátky... jsem se rozhodla se tu stavit,... i když bych si nepomyslela, že tě tu uvidím.
Je to čistá náhoda.
Madam, chcete naplnit nádrž?
Genevieve...
Ano...
Super nebo natural?
To je jedno.
Který chcete?
Super?
To je pěkný stromek.
To jsi ho zdobil ty?
Ne, moje žena...
To hlavně kvůli dítěti.
Samozřejmě...
Držíš smutek?
Matka minulý podzim zemřela.
Jak se jmenuje?
Françoise...
Je ti hodně podobná...
Chceš ji vidět?
Myslím, že můžeš jít.
Jsi v pořádku?
Ano, jsem.
PÍSEČNÁ ŽENA
To je ohromné...
Vyšetřujete něco?
Cože?
Ne tak docela.
Je snad tohle nějaké vyšetřování?
Ale jestli nevyšetřujete, tak...
Sbírám hmyz.
Co?
Brouky.
Sbírám brouky.
Hmyz z takovýchto písčin je moje specialita.
Takže tedy opravdu nejste z prefektury...
Z prefektury?
Ne!
Jsem učitel.
Aha, tak vy jste pan učitel?
No ovšem, už vidím.
Člověk potřebuje až moc papírů::
smlouvy, licence, identifikační průkazy, povolení. listiny, certifikáty, registrace legitimace, atesty, účty, úpisy dočastná povolení, souhlasné listiny, potvrzení o příjmech. Ochranné známky, a dokonce i doklad o původu.
Ještě něco?
Zapoměl jsem snad na nějaké?
Muži a ženy - se až příliš bojí někde udělat chybu.
A aby byli na správné straně, vymýšlí další..
Nikdo neví, který bude poslední.
Nikde to nekončí.
Říkáte, že moc diskutuju..
Jsou to však fakta, která diskutují.
Pane.
Co budete teď dělat?
Dělat?
Hodlám přijít opět zítra.
Poslední autobus již odjel.
Máte pravdu.
Někde mě snad nechají přespat.
Tady ve vesnici?
Tady asi ne, spíš někde poblíž silnice.
To půjdete pěšky?
Však nikam nespěchám.
Nemusíte chodit tak daleko.
Jestli chcete, můžu se vám, po něčem porozhlédnout.
Jsme chudá vesnice, jak vidíte, ale pokud by Vám to nevadilo...
To byste pro mě udělal?
Jsem vám velmi vděčný!
Dobře si na zítřek odpočinu.
A mám rád soukromí.
Prosím!
Buďte opatrný. Kolem jsou hluboké jámy.
Hej, stará čarodejnice!
Copak děláte?
Vedu vám hosta!
Tam u toho pytle máte žebřík.
Všechno v pořádku?
Je to pohodlný a příjemný dům.
Tedy...
Provazový žebřík?
Jsme na venkově... je na tom snad něco divného?
Trochu dobrodružné.
Držte se blízko lana.
Pevně se držte.
A nedívejte se nahoru...
napadá vám do očí písek.
Prosím, pojďte tudy.
Prosím.
Tak mě tady máte.
Připravím vám jídlo.
Díky.
Pokud by to bylo možné, raději bych se nejdřív vykoupal.
Ano, ale...
Tak se tím netrapte.
Nezlobte se, ale nechte to na pozítří.
Pozítří?
Obávám se, že ne...
Mám pouze tři dny volna.
Promiňte.
To máte jen jednu lampu?
To je v pořádku.
Hned budu hotová.
Je to obtížné bez elektřiny, že?
Prosím, jezte.
Díky.
Mušle a cejn? To je výborné.
Místní speciality chutnají nejlépe.
- Načpak to?
- Padá písek.
Proč?
Děravá střecha?
To ne, střecha je nově pokrytá. Pořád padá, odevšad.
Jak to?
Je to protivnější než ten dřevožer.
Dřevožer?
Ano, ten brouk, co vyžírá díry do dřeva.
Myslíte termity?
Ne, je asi takhle velký, a má tvrdé krovky.
Že by tesařík?
Tesařík?
Takový červený s dlouhými tykadly?
Ne, je do bronzova a vypadá jako zrnko rýže.
Aha, tak to musí být dřevožer...
Zakrátko rozežere třeba takové trámy, až úplně změknou, zhoubovatí a shnijí.
Ten dřevožerný brouk?
Ne, písek.
Písek? Proč?
Vlhkost, předpokládám.
To těžko.
Vždyť písek je suchý. Přirozeně vysouší.
Ale věci díky němu hnijou.
Nežertujte!
Používejte zdravý rozum!
Písek je suchý. Tvoří pouště.
Nikdy jsem neslyšel o vlhkem písku. Vy ano?
Promiňte, mohl bych dostat trochu čaje?
Ale hnijou.
Pokud necháte písek na dřevácích, do čtrnácti dnů shnijou.
To je směšné.
A jak hnije dřevo, tak zároveň shnije i písek.
Když se vytahují prkna ze zasypaného domu, prý se zevnitř vysype dobře zhnojená hlína, že by v ní pěkně rostly i okurky...
Zapomeňte na to. Nemá to smysl.
- Ještě?
- Díky, už ne.
Děkuji vám.
Bylo to velmi chutné.
To je příšerné!
Když fouká vítr písek napadá přes noc na palec či dva vysoko.
Vidíte?
I lůžko je vlhké.
Kde jsou všichni?
Vaše rodina...
Ne, já jsem sama.
Minulý rok bouře pohltila mého manžela a dítě.
Pohltila?
Písek se hrnul k zemi jako vodopád.
Měl strach, že by to mohlo zasypat kurník. Vyšel ven..
Zasypalo je to?
Příšerný vítr.
To je hrozné.
Opravdu hrůza.
Takový písek.
Výzkumná práce?
Ano.
Teď jste mi připomněla:
Už jste někdy viděla takovéhohle brouka?
Písečný brouk.
Tady je.
Mým cílem je najít je zde.
Je jich mnoho druhů.
Pokud najdu nový druh, bude po mě nazván.
To je to nejlepší, čeho bych mohl dosáhnout.
Haló, přinesl jsem pomocníkovi nářadí!
Tak přece jenom tu někoho máte.
Ale jděte...
Vždyť přece zrovna teď říkal "pomocníkovi"? Nebo ne?
Aha.. Tím přece myslel vás.
Mě?
A proč?
Ale to nic, neberte si to.
Není v tom nějaké nedorozumění?
Budete potřebovat ještě lampu?
Raději bych ji měl, ale... Vy ji potřebujete?
Ale ne, znám tu práci nazpaměť.
To je špinavé!
Nechte toho.
Nechcete pomoct? - Kdepak.
Hned první den by se to nehodilo.
Hned první den?
Zase takové řeči.
Vždyť já tu budu jen tuhle noc.
Vždycky pracujete v noci?
Ano, písek je vlhký a snáze se s ním manipuluje.
Koš je tady!
V pořádku! Díky!
Už to tam máte.
Pomůžu vám.
V pořádku!
V pořádku!
Pro ně je to taky pořádná práce!
Ano... V naší vsi všude vládne duch lásky k domovu.
Jaký duch?
No, že milujeme svou rodnou vesnici.
To zírám.
To je ale pěkné!
- Do kdy pracujete?
- Až do rána.
Až do rána?
Písek nepočká.
V pořádku!
To je ale zničující!
Au!
To je neuvěřitelné.
Žebřík zmizel.
Madam!
Mohla byste prosím vstát?
Promiňte, mohla byste tam vrátit žebřík?
Není tam.
Rád bych už vyrazil.
Mám pouze tři dny volna.
Nemůžu je promarnit.
Počkat!
Vždyť to byl provazový žebřík!
Ten nejde zdola zavěsit.
Spikli jste se proti mně dohromady!
Omlouvám se.
Omlouváte se?
Co tím myslíte?
Ptal jsem se, co tím myslíte!
Je mi to líto.
To nestačí!
Mám práci!
Čas je pro mě důležitý!
Ale už jste to snad pochopil, nebo ne?
Pochopil? Co?
Co bych měl pochopit?
Však víte... Takový život je příliš těžký pro samotnou ženu...
A co já s tím mám společného?
Co nevidět začne foukat vítr od severu, dělají mi starost písečné bouře.
Jsem snad váš vězeň?
Omlouvám se.
To je nějaký vtip?
Neblázněte! Nejsem jen nějaký tulák!
Jsem respektovaný učitel!
Mám bydliště ve městě!
Budete mít problém, až mě začnou hledat.
Nelegální omezování osobní svobody je zločin!
Když budu příliš pomalá, písek brzy pohřbí můj dům.
Tak ať. Nechte ho!
Proč jsem byl vybrán zrovna já?
Když nebudu odklízet písek, zasype dům...
Ano, i všecky domy, je mi to jedno!
Jak můžete...?
Proč musíte zůstávat na takovém místě?
Musíte být blázen!
Podívejte...
Vy vůbec nemusíte být lidem z vesnice nijak zavázaná!
To nemůžu sdílet. Váš smysl pro sebeobětování.
Když se tak bojí písku, vyřešte to vědecky!
Oni to rozhodli, a takhle je to levnější.
Na tom nezáleží!
Zavolejte někoho, kdo je za to zodpovědný!
Já mu vysvětlím, jak je to hloupé!
Na co ještě čekáte?
Cožpak není žádný způsob, jak je kontaktovat?
...zabušit na něco!
Proč mlčíte?
Není to nemožné.
Jdu s přirozeným sklonem písku.
Sakra!
Co je to za zvuk
Malých zvonečků
Šplouch, cák
Co je to za zvuk
Hlas démona
Šplouch, cák
Co je to za zvuk
Pane, jste vzhůru?
Jak se cítíte?
Není to tak zlé.
Umyju vám záda.
Přestaňte!
To bolí!
Bolí to?
Ano!
Mám vás namasírovat?
Děláte si legraci?
Asi mám někde pohmožděnou páteř.
Byla byste tak laskavá a zavolala doktora?
Spodní prádlo ještě neuschlo?
Když jste v posteli, tak na sobě nic nemějte... nejlepší je nemít na sobě nic.
Proč ne?
Když se člověk zpotí v šatech, hned dostane písečnou vyrážku.
Písečnou vyrážku?
Písek přitahuje vlhkost.
Mlčte!
Uklidněte se!
Chvilku to budete muset vydržet.
Podváděli jsme se přece navzájem. Zasloužíte si to.
Co zaseješ, to sklidíš.
Lidi nejsou psi.
Nemůžete je jen tak jednoduše dát na řetěz jako psa.
Haló! Tak co je s vámi?
No tak, dělejte rychle!
My čekáme!
Tahejte! Nepustím se, dokud mě odsud nevytáhnete!
Žena leží spoutaná v domě!
Jestli pro ni chcete něco udělat, honem vytáhněte lano!
Ne!
Ještě nade mnou nevyhráli!
Boj právě začal.
Jsou to vlastně oni, kdo z toh bude mít největší škodu.
Není třeba se znepokojovat.
Jsem to já, kdo má tady navrch.
Dobrá zkušenost, když na to přijde.
Třeba až se vrátím, tak o tom napíšu.
Hm, kořalka.
Podívejte, poslali nám dárek. Přece jen mají rozum a nechají to člověka oslavit předem.
Hm, nějaký převrat?
Každou chvíli se všechno mění.
Chcete si zakouřit?
Ne.
Na cigaretu mám moc vyschlo v krku.
- Mám vám dát vodu?
Klidně si řekněte, kdy chcete.
Nezacházím s vámi takhle z nějakého osobního nepřátelství.
Bolí to?
Musíme být opatrní.
Příděl přichází jen jednou týdně.
Příděl?
Ano.
Jen do toho domu, kde je nějaký muž.
Obecní rada jim to platí.
Chtěl bych se na něco zeptat.
Jsem já první, komu se tady něco podobného stalo?
Máme přece pořád málo lidí... Každá ruka je dobrá.
Tak je tu ještě někdo takhle chycený?
Podívejte...
Loni na podzim... Pán s pohlednicemi.
Pán s pohlednicemi?
Agent od nějaké společnosti, co vydává pohlednice pro turisty.
A kromě něho?
No... letos... Nějaký student, který sem přijel na výlet.
U sousedů ob tři domy.
Měli by ho tam ještě mít.
Taky mu dali pryč žebřík, co?
To víte, ta mládež, vůbec nám tu nechtějí zůstat.
Ve městě se víc vydělá.
Jsou tam kina, hospody mají otevřeno celý den...
Jste blázni!
Copak?
Bolí to?
Promiňte, nepoškrábal byste mě na krku, tady kousek pod uchem?
Tady?
Je mi to líto. Prosím vás, dáte mi vodu?
Vodu, prosím!
Prosím vás!
Zůstalo pouze tolik.
Kdy bude další příděl?
To stačí!
Ne tolik!
Buďte zticha!
Koledovala jste si o to!
Tak co, mám vám rozvázat pouta?
Jestli nechcete, tak je mi to jedno.
Nedělám to ze soucitu...
Jenom už se nemůžu dívat na váš utrápený obličej.
Jenže mám jednu podmínku:
Že bez mého souhlasu nevezmete do ruky lopatu.
Můžete mi to slíbit?
Ano, slibuju!
Cokoliv budete chtít!
Když trpím já, budete vy taky.
Takže dobře přemýšlejte nad tím, co uděláte.
Kampak?
Pojďte sem!
Nedá se něco udělat?
To je proto, že už jsme dvě noci nehrabali písek.
Voda!
Ptám se na vodu!
Vy nemáte žízeň?
Vždyť jsem vám rozvázal pouta!
Proč nespolupracujete?
No, víte, stačí, když se dáme do práce...
To jsou vtipy!
Copak mají právo jednat tak sprostě? !
To se rozumí, že nikdo nemá takové právo!
Jsem učitel, a taky trochu vědec.
Copak by se nenašel lepší způsob, jak získat mou podporu?
Například bychom mohli vymyslet způsob, jak vytěžit a zhodnotit neodolatelný půvab písku.
Konec konců, to je to, co mě sem přivedlo.
Myslím to vážně.
To je asi taky ten důvod, proč sem přišel ten prodavač pohlednic.
Udělejte tomu reklamu a vznikne zde nová turistická oblast.
Učiňte, ať písek pracuje pro vás, nikoli proti vám! .
Ale, aby z toho byl turistický ráj, tak potřebujeme zdroj vody.
Samozřejmě. To byl jen jeden z nápadů..
Písek může být dobrý třeba pro pěstování nějakého druhu plodin.
Asociace mladých zkouší něco pěstovat. Podzemnici olejnou a tulipány.
Říkali, že cibulky tulipánů byly tak velké... že je vystavovali na zemědělském veletrhu v Tokiju!
Možná jste viděl...
To stačí!
Vždyť na to hrabání písku by se dala vycvičit třeba opice!
Opice?
To vám neudělá dobře.
Můj dech je v jednom ohni.
Je to zbytečné.
Když je předurčeno... aby písek pohlcoval města, dokonce i země.
Věděla jste o tom?
O římském městě zvaném Sabrata a o městě, o němž zpívá Omar Chajjám zasypaném drobounkým pískem o průměru 1/8 milimetru.
Nelze s tím bojovat!
Je to beznadějné!
Co to děláte?
Nechte toho!
Strhnu to a udělám z toho žebřík!
Nedělejte to!
Můžu...mám vás otřít?
Ale... ženy z města jsou jistě všechny krásné...
Nesmysl!
Nechte mě to udělat.
Sakra!
Hnije mi krev!
To je přece špinavost!
Co mám dělat?
Udělejte něco!
Hnije mi krev!
Podívejte,... jakmile se dáme do práce, tak hned...
Dobře!
Vzdávám se!
Vyhrála jste!
Co je s vámi, pane?
Voda dorazila!
Teď já.
Levou rukou držte násadu radši trochu níže...
Nehýbejte s ní a pravou máte potom jako páku.
Daleko míň se pak unavíte.
Málo jsem spal.
Můžete si odpočinout.
Nejste na to ještě zvyklý.
Cítím se tak, jako bych měl svaly z cementu.
Poprvé se člověk vždycky unaví.
Přivyknu si na tohle vůbec někdy?
Přivyknete.
Já nevím...
Nemáte pocit, že nic z toho nemá smysl?
Hrabete písek, abyste žila, nebo žijete, abyste hrabala...?
No ovšem, není tady taková zábava jako v Tokiu.
Ale já nemluvím o Tokiu!
Jak tady můžete vydržet žít, takhle uvězněná?
Ale vždyť je to můj domov.
Pak tedy omezuje vaše práva.
V mém případě je to jen dočasné. Dokud nebudu zachráněn.
Zachráněn?
Ovšem.
Týden mimo, bez dovolené. Někdo mě bude shánět.
Najdou v mém pokoji otevřenou knihu.. ...drobné v kapse.
Budou se o to zajímat.
Ale pro vás je to celoživotní problém.
Jsou zde hroby mých blízkých.
Hroby?
Ano, manžela a dcerky...
A vy...?
Odešla byste, kdyby to dovolili?
Pomohl bych vám.
Vy víte, jak je přinutit, aby spustili žebřík.
Tam venku není nic pro mě.
Mohla byste se procházet!
Procházet?
Ovšem!
Je skvělé moci se svobodně procházet!
Ale když se chodí bez nějaké potřeby, neunaví se člověk zbytečně?
To nemyslíte vážně!
Vždyť i pes zavřený v kleci se nakonec zblázní!
A my jsme lidé!
Ale chápejte, že když se nebudu starat o písek, nikdo se nebude starat o mě.
Není to tak?
Dokonce ani vy...
Podívejte na něj.
Nechte toho!
To je to, proč jsem sem přišel. Nalézt ho.
To je svižník. Říkal jsem vám o něm.
Máte nůžky?
Nůžky?
Rád bych si přistřihnul vousy.
Myslím, že nějaké najdu...
Nejsou příliš ostré...
Jsou pěkně rezavé.
Za to může písek.
- Nefungují.
- Jakto?
Nedovírají se.
Požádáme o holicí strojek, až přinesou příděl.
Vidíte?
Písek v mých vousech způsobuje, že všechno škrábe.
Skutečně. Písek všechno zpacká.
Haló, pospěšte!
V pořádku.
Díky!
Kde máte svýho "manžela"?
Bolí ho břiho.
Asi se nastydnul.
Nemilujete ho až příliš hodně?
V pořádku!
Koupel? Mám pomoct?
Ne, žádná koupel večer, dneska jsem unavená.
Já bych rád.
To ne, jste nemocný.
Mé tělo se cítí nemocné.
Já se musím vypotit v posteli...
Můžu ji ohřát...
- Tak jdem na to.
Pomůžu vám.
- V pořádku.
Zvládnu to sama.
Přemýšlíte?
Ani ne.
Vyfotím si vás.
Zůstaňte tam.
Ne, nedělejte to.
Ale no tak.
Úsměv.
Vy hcete jít domů, viďte?
Proč vás to zajímá?
Možná by vám pomohlo rádio.
Slyšel byste, co se děje ve světě.
Hloupost!
Mohl byste se dozvědět vše o Tokiu.
Začal jsem sbírat brouky, abych se dostal pryč od toho všeho.
Ve srovnání s tím nesrozumitelným způsobem života. Mít své jméno v entomologickém atlasu je lepší než nic.
Ale rádio by vás přivedlo na jiné myšlenky.
Velmi dobře.
Tak spolu dopijeme tu kořalku?
- Jste stále nemocný.
- Pomůže vám to usnout.
Já jsem ospalá i bez toho.
Pojďte, vzmužte se.
Neumím pít.
Tak pojďte.
Dnes je k tomu vhodný okamžik.
- Vypadá to, že už vře...
- No tak.
Co to do vás vjelo?
Tak a do dna.
Mmm, To je příjemné. Konečně se vykoupat.
Je to od vás kruté, když jsem tak unavená.
Pomoc!
Pomozte mi někdo!
Pomoc!
Hej, chytni se toho!
Prosím vás, vytáhněte mě touhle šňůrou.
Copak tě můžem vytáhnout jako řepu?
Vykopeme tě.
Opři se lokty o to prkno.
Ještě štěstí, že jsme za tebou běželi.
Všude tady kolem, jsou tekuté písky.
Ani pes se sem nepřiblíží.
Kolikže lidí už tady zapadlo?
Turisté ani ostatní o tom nemají ponětí.
Kdyby se to vykopalo až na dno, třeba by se tam našly poklady.
Minimálně dva nebo tři foťáky.
Neplač.
To nic. Promiňte.
Mám udělat čaj?
Kolik je hodin?
Nevím...
Možná půl deváté.
Tak jsem to projel.
Úplně a naprosto jsem všechno prohrál.
Máte manželku?
V Tokiu...
To se tě netýká.
Ne.
Ale je to škoda.
Kdyby se to bylo povedlo, chtěl jsem ti hned koupit rádio a poslat ti ho...
Rádio?
Přála sis ho...
To je pravda, ale nač to...
Kdybych si vzala pořádnou domácí práci, můžu si ho tady koupit taky.
Projel jsem to.
Mám vás umýt?
Měl jsem víc znát zeměpis, to je to.
Ale nakonec mě přijdou hledat:
mí přátelé, společnost školní rada a PTA...
Nenechají mě napospas osudu.
Pojďte.
Umyju vás.
Co je to?
- Moje poslední Naděje.
- Poslední naděje?
Past na vránu.
Návnadu umístím na horní straně novin.
Když ji vrána spolkne, písek vránu zasype.
Ale vrány jsou hodně chytré.
Hlad jim zatemní mozek.
Ale proč říkáte, že je to vaše poslední naděje?
Protože je.
Přivážu jí k noze dopis s prosbou o pomoc.
Sem nikdo nepřijde.
Je to už skoro tři měsíce.
Kdo?
Vaši zachránci.
Možná si myslí, že jste utekl...
Utekl?
Že jste měl už dost práce...
To těžko.
Nechal jsem tam vkladní knížku.
Na stole jsem nechal otevřenou knihu.
Někdo bude chtít vědět, co se mnou je. Můj pokoj volá o pomoc.
Co tam máte?
Co myslíte?
V Tokiu...
Jak už jsem řekl, tak jděte a podívejte se!
Už toho mám dost.
Váš příděl!
Haló, počkejte!
Počkejte!
Nechte mě jít na chvilku nahoru!
Třicet minut denně! Podívat se na moře!
Slibuju, že neuteču!
Dvacet minut!
Nebo jen deset!
Choval jsem se dobře už tři měsíce!
Začínám už z toho bláznit!
Dobrá.
Probereme to a dáme vám vědět!
Prosím!
Můžete mě hlídat!
Příliš mnoho pracuješ.
Ještě dvacet a vydělám 1,000 yenů.
"Jsi takový dobrý sportovec."
"Vždy s úsměvem, v dobrém i zlém"
Nebudu jim tady dělat hlupáka!
Nechci tady chcípnout jako pes!
Žádné rádio.
Brzy vám už nic nepomůže.
Jak se mohou nazývat vašimi přáteli?
Znám to.
Každý se stará jen sám o sebe.
Vrtíte ocasem jako poslušný pes.
Brzy tady zůstanem jenom my dva.
To se nestane.
Je tu přece písek!
Písek?
K čemu je dobrý písek?
Je s ním jenom práce, nemá žádnou cenu.
- Prodávají ho.
- Kde?
Na stavbách, ve městě...
Děláte si legraci?
Vždyť to je proti předpisům... Tenhle písek je prosolený!
Prodávají ho tajně... za poloviční cenu.
Když se pak propadnou základy a popraskají přehrady, jenom na tom prodělají!
To už není naše starost.
Dobrá tedy.
Je to starost někoho jiného.
Ale na tom špinavém obchodu někdo přece musí pěkně vydělávat.
Proč mu v tom pomáháte?
Ten písek prodáváme jako družstvo.
A platí mi dobře.
Přesiju to.
Jako budovy a domy na vodě. Loď by byla mnohem lepší.
To je krutý způsob myšlení.
Buď dům, nebo vůbec nic.
Ale vy chcete jít taky domů, ne?
To je něco jiného...
Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Je dobré mít naději...
Dokud je naděje, může se stát cokoli...
Každé ráno, mám takový strach... když jdu spát, Bojím se, že se probudím zase sama.
Opravdu mám z toho strach...
Dejte je tam.
Hej pane, těžká práce, co?
Co tady vůbec děláte?
Je ještě brzo na odvoz.
Říkal jste, že chcete vidět moře?
Ovšem.
Prosím!
Necháte mě?
Možná o tom budem uvažovat.
Prosím.
Dostal jsem lekci. Už jsem se poučil.
Pouhou hodinu denně?
Dobře. V tom případě nám to ukažte.
Venku, veřejně, přede všema, tak aby to všichni viděli.
Co máme udělat?
Jo, slyšel jsi mě.
Vždyď víš, to se svou starou.
Takhle, chlape!
Ptal jsem se ostatních, a všichni souhlasili.
No tak, na co čekáte!
Do toho!
Tak co uděláme?
Je to směšné!
Je to moje šance.
Neposlouchejte je.
Podívej, nemusíme to dělat doopravdy. Stačí jenom jako.
Zbláznil ses?
Nejsme zvrhlíci!
Koho to zajímá?
Žijeme jako zvířata, tak jako tak!
No tak!
Jenom jako!
Blázne! Blázne! _BAR_
Blázne! Blázne! _BAR_
Jak se to stalo?
Zvláštní.
Nejmíň tři týdny ani nekáplo.
Že by vzlínavost?
To je ono!
To by mohlo znamenat, že budeme mít dostatek vody.
Odpařování na povrchu účinkuje jako sací pumpa.
Písečná pumpa.
Sedíme na obdovském čerpacím agregátu.
Možná bych mohl sestrojit ještě výkonnější zádržné zařízení.
To je příšerné!
Nemůžu ani dýchat.
Brzy bude prosinec.
Tak dobře.
Už zase?
Ochlazuje se a jídla ubývá.
Bude teď snazší chytit vránu.
Skutečně, muži jsou...
Teď je řada na mě, abych se stal lovcem.
Kdybychom měli rádio, mohli bychom poslouchat předpověď počasí.
Mám strach.
Zajdu jej zakopat, než se uvaří voda.
Až zítra!
Pomoc!
Pomůže někdo! ?
Ne... ne.
- Co se děje?
- Má bolesti.
Dítě.
Dítě?
Odkdy?
Od října.
- Bolí to?
- Ano.
- Nevolnost?
- Jo.
A tady?
Nejspíš jde o mimoděložní těhotenství.
Jak víte všechny ty věci kolem?
Dříve dělal pomocníka u veterináře.
Nevadí.
Každopádně, zavolejte doktora!
Byl by tu pozdě.
Ti dnešní doktoři...
Necháme ji odvézt náklaďáčkem.
Už tady budou.
Bojím se.
Už se vítr utišil?
Ano, již je klidnější.
- Tak jak ji zvedneme?
- Dejte pod ní deku.
Tak to udělejte.
Podložte pod ni lůžko.
Tady je vaše rádio.
Rádio?
Špatné načasování.
Mám ho pustit?
Chceš ho s sebou?
Zabalte ho k ní na lůžko.
Máte ještě nějaké prkno?
Vezměte jedno z police. Vzadu za domem.
Tu spodní.
- Tak, jeden, dva..
- Zvednout!
Ne... ne.
Poslyšte.
Počkejte...
Chtěl jste něco?
Nevadí.
Možná příště.
Já nechci...
Dobře, vytáhněte ji!
Ne.
Ne...ne...!
Přitáhněte ji blíž.
Pomaleji.
Nespěchejte.
Vlastně už nemám ani důvod prchat odsud nějak o překot.
Už mám vstupenku domů.
Nyní mám právo vytvářet svůj vlastní osud.
Kromě toho hořím touhou vyprávět někomu o tomto zařízení na zachycování vody.
A kdo to lépe vysvětlí tady těm vesničanům?
Když ne dnes, tedy pravděpodobně zítra.
Jsem si jistý, že nakonec to někomu povím.
A o útěku můžu začít přemýšlet až pak.
TOKIJSKÝ SOUDNÍ DVŮR ZPRÁVA O POHŘEŠOVANÉ OSOBĚ
Jméno:
JUMPEI NIKI
Datum narození: 07.03.1927.
VÍCE NEŽ 7 LET NENÍ ZNÁMO, ZDA JE ČI NENÍ NAŽIVU, A PROTO SE PROHLAŠUJE ZA NEZVĚSTNÉHO
POČET POHŘEŠOVANÝCH OSOB
Bál jsem se, že nikdy nevyrostu a zůstanu do smrti Pind'ou.
Má vejšku, možná dva tisíce.
Asi něco pozoruje.
No, to tě zajímá, co?
Blbiny.
Tady máš.
A ne aby ses hnal k Vitlichovi za psama.
-Ne. -A řekni půl piksle.
-Jo.
Jeď opatrně.
Nespadni.
Neboj se, nespadnu.
Umím jezdit.
Dobrý den.
Největší voloví v Evropě, Kaderka, Čumát, Rez, Vašák.
Tydýt! -Pinďo!
Pinďo, vole.
-Kam jedeš?
Ahoj, kluci.
-Krátký brka, Pinďo!
-Nedosáhneš!
Dosáhnu.
Jak nic.
Čumát, nečum.
Kadera, prdela.
Vašák, strašák.
Z baráku spad šutr, zabilo to Reze.
Proč tam blbec leze?
Míval jsem plno nádherných představ.
Podívej se, jak vypadáš!
-Přelítl jak anděl.
-Anděli!
Dobrý den, pane Kaderka.
Dělá, že všechny cesty jsou jeho.
Tatínek říká, co Petržela neukradne, nemá.
Má všechno.
Najednou máš napilno.
Můžeš těch fanglí ušít milion.
Třeba milion.
Lidi ti stejně přijdou nafackovat.
Slyšíš, co ti říkám?
-Ale jo, mám uši.
-Za dvě koruny vápno.
Dobrý den.
-Za kolik?
-Za dvě koruny.
Žes nešel do apatyky.
-To je Němec, nebo Rus?
-Messerschmidt.
-Jo?
-Stíhačka.
Kde máš ty dvě kačky?
Tatínek říkal půl piksle.
Jestli vydrží fotr šetřit do smrti, tak z něho bude Rotchild.
S váma jsou taky kšefty.
Cyrile!
Cyrile!
Pojď sem, no jo...
Cyrile!
[mluví německy]
Čekáš Rusa?
Kdes byl pro to vápno?
Ve vápence?
-Petržela nebyl doma.
-Kde myslíš, že jsem tě hledal?
Nebij ho na ulici.
To ti dal za dvě koruny tu špetku?
Julino!
-otec: Kde je ten kluk?
-matka:
Oldřo! Oldřichu!
Hodnej.
Ahoj.
-Syp domů, Pinďo!
-Namlátil sis hubu, co?
Leda ty.
Smradi zatracení, pakujte se!
Ruda nemá čas!
-Už abyste popojeli, indiáni!
-My už jdeme, pane Niklík.
-Sbohem, pane Niklík.
-Nashledanou.
[kluci pískají] -Plav k mámě, šije ti pannu.
-Přijď za tři roky, Pinďo!
Nechceš nakopat do sedadla?
Ne!
Ne!
[pískání] Pst. Tati, jdu se psem.
Ago!
-Co pískáš, hňupe?
-Kdo vzal Pinďu?
Kluci, vemte mě s sebou.
-Nemůžeš.
-Proč?
-Slyšíte?
-Co?
-Teď zase.
-Já to slyším.
Slyším.
-Děla.
Kanonáda z fronty.
-Na zemi je to líp slyšet.
-Jak daleko je slyšet děla?
-Padesát kiláků.
-Kdo říkal?
-Cmíral.
-Je vůl.
Slítni, zabij se,
Pojď.
Blbci.
Vidíš až na most?
Zvětšuje to jako prase.
Páni, jedou tanky.
-Úplně přede mnou.
-Dej to sem.
-Počkej.
Érák dává bacha na most.
Rusi by ho mohli bombardovat.
Dva, čtyři, šest... Osm jich je.
Možná že srovnají celou vesnici.
To bych rád viděl.
Ne, dvanáct.
Ještě jeden.
Třináct.
Já bych se do sklepa nenechal zavřít.
Ani za nic.
-Kdy zase uvidím válku, prosím tě?
-Třeba vyhoří škola.
A taky to možná zabije řídícího.
-Musels ho postavit blbě.
-Někdo ho musel shodit!
Boty jsou pryč.
-Ten smrad je tady.
-Ty seš smrad.
Oldřo, Oldřichu, vylez!
Nic se ti nestane.
-Já mu rozmlátím hubu.
-Já taky.
Neboj se.
Pojď postavit žebřík.
Copak ho unese?
Neunese ani kilo!
Rez, kup si fez!
Můžeš dělat Turka, můžeš odjet do boje, tam tě hodí do hnoje.
Tak počítáme do pěti, Pinďo.
Vylez, smrade, nebo uvidíš!
-Jedna, dvě...
-Tři, čtyři, sto, tisíc, milion.
Žebřík nepodám.
Čumát, nečum!
Kadera, to se řekne!
Poteče do sakristie. Hodils na svýho strejčka, to seš ministrant?
Vrat' se. Slyšíš?
[hudba] Oldřo, kde seš?
[hudba] [pláče] Mami... [hudba]
Oldřichu!
[hudba] Zabiješ ho, a zavřou tě.
Bratře náčelníku, hlásím, že sbory jsou připraveny ke cvičení.
Děkuji.
Zařaď se.
[hudba] Jděte pryč od těch hadic!
Rychle!
[hudba] Ne... [směje se] [hudba]
Selmo!
Selmo!
-Ahoj, Cyrile.
-Zatracený psí ucho, co tady lítáš?
Byl jsem u tebe za štěňatama.
Krucinál, že nesedíš doma.
Bude se střílet.
-Upicnou ti myslivnu, a co pak?
-Já se nebojím.
Ty se bojíš?
[hudba] Krucinál, Oline, cos vyvedl?
Utekl jsem mu.
Jo?
To jsou noviny.
A tos utekl nadlouho?
Nafurt.
Už se nevrátím.
Nikdy.
No jo, taky co tady?
Pojď.
-Utopil mi štěně, cos mi dal.
-No pojď, psí ucho.
Ohřeju ti polívku.
Co bys řekl, že jsem včera chytil pět vran?
Polívka je jako mogul.
Cyrile, tys taky utekl, když jsi byl malej.
To není pravda.
Vymyslel jsem si to.
Komplet.
Vytahoval jsem se před tebou, Oline.
Ne.
Utekls.
A vrátil ses, až když ti bylo dvacet.
Až když tvůj táta umřel.
To jsem ti vykládal?
Pojď.
-Selmo!
-Bouchl ji z auta.
Neviděl jsi nikoho na cestě?
Nepospíchá sem už procesí?
-Kdo jestli sem nepospíchá?
-Nikdo.
Najdeme motyku. Uděláme jí funus.
Zakopeme ji.
Už se rozneslo, že jsou pryč?
Neposlal tě fotr, abys to tu omrknul?
Proč?
Byl jsem s klukama.
U kostela.
-Kde ji zakopem?
-U výběhu.
Za chvilku.
-Nemlátí někdo do vrat?
-To už jsou slyšet děla.
-Singer měl hodně peněz?
-Po žebrotě nechodil.
Ty něco hledáš, Cyrile?
Můžeš se změřit.
Proč to pálíš?
Abych se zahřál.
-Tobě není zima?
-Ne.
Půjdeme.
-Kvůli čemu to děláš?
-Hraju si.
Cos myslel?
Nehraješ.
-Copak jsem ti někdy lhal?
-Pokaždý.
Vždycky.
Oline, z tebe bude inteligent.
Hlídají most.
Aby jim ho Rusi nevykopli do vzduchu.
Nechceš vzít něco malýho tatínkovi do hospodářství?
Copak je to tvoje?
Ty nebudeš po fotrovi.
A teprv ne po dědkovi.
-Toho si nepamatuješ, co?
-Ne.
Tys ho znal?
Aby ne.
Byl to škrt'a jak Brno.
Než by pohnojil cizímu pole, udělal to raději do kalhot.
Vem si z něho příklad.
Byl to poctivec a dříč.
Od narození až do smrti.
Přineseme ji sem zas podruhý.
Tady by ji mohl někdo ukradnout.
[hudba] -Není to pravda.
Nebyl škrt'a.
-Uměl hospodařit.
Šlohl, na co přišel.
V šedesáti uhonil zajíce.
Už jsem myslel, že nepřijdou.
Kruci, kdo to zarýgloval?
Sakra, kdo už tady byl?
Můžu si na jejich místě představit jejich blbečky,
Tak to přelezte.
-Pšš... [hudba]
Třeba tady ještě někdo je.
Vidíš je?
-Hm. -Zapamatuj si je.
Kvůli čemu sem přijeli?
Budeš mít dost těžkej život.
Je tady někdo?
Haló!
Je tady někdo?
Nehulákej.
Neřvi.
Kde jsou kola?
Cyrile, tys věděl, že si přijedou pro vozy?
Zdálo se mi o tom v noci.
Rád bych věděl, kterej smrad to už vyčmuchal.
To jsem si mohl myslet.
Ten je chytrej jako biskup.
Pojďte mi ho pomoc naložit.
Tenhle platoňák jsem si vytáhl pro sebe.
Leda bysme ten motor měli dohromady.
No jo.
Že jsem vás bral s sebou.
Že jsem nedržel hubu.
Oni mají přece svoje vozy.
Ty nejsi doopravdy po tvým dědkovi.
Tak už na ni nemysli.
Vypiplám ti jedno ze štěňat.
Budeš mrkat na drát.
To je někdo z vaší rodiny?
Proto.
Našel jsem ji.
Ležela na cestě.
Ty kouříš?
Někdy.
Jestli to u tebe najde fotr, urazí ti lampion.
Oldřo, Oldřichu!
Oldřichu, pojď domů, pojď spát.
Oline, už je pozdě.
Je zima, nachladneš se, pojď.
Oldřichu, nemáš kabát, zmrzneš, pojď.
Oldřo, prosím tě, pojď!
Slyšíš mě?
-Táta je doma?
-Už spí.
-Nespí.
-Říkám ti, že už spí.
-Vždycky říkáš, že už spí.
-Nekřič.
Pojď.
-Dostanu bití?
-Nedostaneš.
Vždycky říkáš, že nedostanu.
Mami?
-Kde si zase byl, grázle, co?
-Nebij ho!
Vyřídím si to s ním sama.
Nebo ho zabiješ.
Tak co, bude to?
Nebo na něho mám jít sám?
Bij mě.
Bij mě.
Bij mě!
Spi už.
To nám scházelo.
Tohle to nám scházelo.
Tvoji kobylu by určitě vzali.
Určitě.
A kdo říkal, že Rusi budou rekvírovat koně?
-Všeci to říkají.
-Farářovi to řekli Němci.
-Tohle to nám scházelo.
-Posíláme koně do lesa.
Až dozadu do skal.
Kluci je tam odvedou.
-Kluci s koňma?
-Kdo jinej?
Člověk musí zůstat v baráku.
Co kdyby hořelo?
No jo.
Klukům nikdo nic neudělá.
Ani ti, ani ti.
No jo.
Oldřo.
Oldřo!
Někam pojedeš, vstávej.
-Už na tebe čeká, slyšíš?
-Nemám ho jít probudit, milostpána?
Ne, už je vzhůru.
Co děláš?
Kašlal jsi v noci?
S žádnejma klukama nejedu.
S volama nepojedu.
-Ani ses v noci nepotil?
-Jsem ti říkal, že už nekašlu.
Nenaděláš si do kalhot?
Pojedeš po starý cestě, přes dřevěnej mostek...
Všichni tam pojedou.
Seno i oves máš na voze.
Mámo, zapakuj mu chleba a škvarky.
-Kudy pojedeš?
-Po starý cestě, přes dřevěnej mostek.
Všichni tam pojedou.
Seno a oves mám na voze.
Maminka mi dá chleba a škvarky.
[hudba] Oldřo!
[hrají varhany] [hudba] Za co?
Na. Ovsa dostane ráno a večír dva hrnky.
V poledne seno.
A vody, kolik vypije.
Posloucháš mě?
Jo, poslouchám.
-Pamatuješ si, kudy pojedeš?
-Přes mostek. -Jeď!
-Vijó!
-Dávej na kobylu pozor.
-Oldřo, dávej na sebe pozor.
A kdybys potkal Němce, říkej "lch verstehe nicht".
Ticho.
Ježíšmarjá.
-Otče z nebes Bože
-Smiluj se nad námi
-Synu, vykupiteli světa Bože
-Smiluj se nad námi
-Duchu svatý Bože
-Smiluj se nad námi
-Svatá Trojice jeden Bože
-Smiluj se nad námi
-Bože, v němž žijeme
-Smiluj se nad námi
-Bože, bez něhož hyneme
-Smiluj se nad námi
-Bože, který moři meze stanovíš
-Smiluj se nad námi
Bože, který jsi na prosbu Eliáše zemi deštěm zúrodnil
Smiluj se nad námi
-Bože, otče náš
-Smiluj se nad námi
-Bože, který potřeby naše znáš
-Smiluj se nad námi
Bože, jehož moudrost je nevyzpytatelná
Smiluj se nad námi
-Bože, jehož moc je svrchovaná
-Smiluj se nad námi
-Milostiv nám bud'
-Odpust'nám, Pane
-Milostiv nám bud'
-Uslyš nás, Pane
-Od všeho zlího
-Vysvobod'nás, Pane
-Od všeho hříchu
-Vysvobod'nás, Pane
-Od Tvího hněvu
-Vysvobod'nás, Pane
-Od palčivího vedra
-Vysvobod'nás, Pane
-Od záhubního sucha
-Vysvobod'nás, Pane
-Od nedostatku píce
-Vysvobod'nás, Pane
-Od nedostatku vody
-Vysvobod'nás, Pane
Od neúrody a hladu,
Modli se, pánbů se na tebe dívá.
-Od časní i věční smrti
-Vysvobod'nás, Pane
Rád bych ti, Cyrdo, půjčil.
Rád bych, ale sám nevím, jak letos zaplatím berňáku.
Běž do maštale.
Spočítej, kolik má kobyla žíní.
Oldřichu, proboha, opravdu bys nemohl?
Kaderka mě dá na buben, jestli mu nezaplatím dluh.
Teďka dostane moji louku za pár babek a všecko.
Měl bys mu půjčit.
Co bude dělat?
Mám sám co dělat.
Copak mám šporkasu?
Ona je marod, potřebovala by špitál.
Ježíšikriste, to je život.
Vyvolací cena třicet korun.
Čtyřicet kaček.
Čtyřicet korun poprvé, čtyřicet korun podruhé a čtyřicet korun potřetí.
Vyvolací cena 2000 korun.
Dva tisíce sto.
Do buřtů.
Dva tisíce sto poprvé, dva tisíce sto podruhé.
Dva tisíce dvě stě.
Dva tisíce dvě stě poprvé, Dva tisíce dvě stě podruhé.
Tři tisíce.
Tři tisíce poprvé, tři tisíce podruhé,
a tři tisíce potřetí.
Vitliška se oběsila, Cyrile!
Pinďo, pojď!
Uteč!
[hudba] Pane Vitlich, pane Vitlich!
Kdo seš, smrade, král nebo kominík?
Cyrile!
Izo!
-Nechte toho, copak jste nežraly?
-Žraly.
Aby ti nějakej pacholek neodjel s kobylou.
Víš, co by dělal fotr.
Trefil by ho šlak.
Přestali lítat.
Pustili most k vodě.
Cyrile, tys byl ve vrbovně?
U toho motocyklu?
Co sem ti řekl?
Abys hnul kostrou, ne?
-Slyšíš něco?
-Ne.
Co?
Odtáhli.
Tihle ti odtáhli, Rusi přijedou, co by dup.
Cyrile, půjčíš mi lzu?
Do lesa.
Ty se bojíš?
Trochu jo, co?
Tak jo.
Děkuju, Cyrile.
Izo, pojď!
Oldo, opatruj se!
-[zavrčení psa] -Co je?
Máme tě!
Už jsme tě čapli, Pinďo!
Kdo?
Ty?
Až naprší a uschne.
-Pinďo, vzdej se! -Vijó!
Vašák, teď seš synem smrti!
Vašák, uhni, nebo seš mrtvola!
Vašák, strašák!
Pinďo, stůj, smrade!
Až tě chytnem, bude to horší.
Kdy to bude, až to bude?
-Blbče, stůj!
Nevidíš zasetý?
-Vole!
-Přes naše žito, Pinďo?
-Nemáte mě honit.
-Zastav!
-Kam jedeš?
Vole!
-Pinďo!
-Stůj, pitomče!
-Rusi!
Rusi letí!
-Jsou to Rusi?
-Neviděls hvězdy?
-Já jsem viděl kulomety.
-Čtyři kulomety.
-Viděls prd.
Byli to bombarďáci.
-Páni!
-Fičeli na Brno.
Jo, Kadera?
Tam je Brno?
Odkdy?
Od včerejška?
-Ty jsi ještě tady?
-Kluci, nechte mě.
Vašák, dám ti cigártašku, chceš?
Je v ní fotka.
Sám se nech vyfotit.
Abys věděl, jak jsi vypadal před vejpraskem.
-A vím o motocyklu.
-Jo?
A o včerejším žebříku už nevíš?
-Pár facek musíš dostat.
-Ale ne od Čumáta.
Ne.
Ode mě ne.
Já ti nakopu.
-Deset facek, Pinďo!
-Pět!
Deset!
Zastav, nebo to bude horší!
Už seš náš, Pinďo!
Pinďo, vole, zabiješ se!
Co se ti nezdá?
No.
Pij, už tam nic není.
No proto.
Už máš plný břicho.
To děláš naschvál.
-[štěká pes] -Ticho, to je straka.
Tvůj kobyla?
Ja?
Dobrý kobyla?
Žádná strach.
Čokolade.
Na, na...
To je náš kůň.
Nechte ho!
Nechte mě! Au!
Pomoc!
Pomoc!
Ne!
Ne!
[hudba] Oldřo, pojď dolů, spadneš!
[hudba] Pojď!
Pojď!
[hudba] Táto, táto!
Podívej, támhle!
[hudba] Vidíš?
Pojď, tak pojď, mámo.
Neboj se a pojď!
-Oldřo, kopne tě.
-Oldřo, vem si to.
Na, vem.
-Táto!
-Vijó!
[hudba] No vidíš, tak pojď.
Neboj se a pojď!
Tati!
Tatínku!
No, pojď, pojď malá.
Oldřo, běž pro mrkev.
[hudba] [hudba, modlitby] -Já už jsem byl u biřmování.
-Co?
Cože?
[hudba, modlitby] Halt!
Halt!
Jdi pryč!
Kdes byla?
Zvony odletěly do Říma.
Nelez za mnou!
Proč jsi je nerafla?
Julino!
Maž k vozu!
Mrkni, jestli máme našmírovaný kola.
Tati, já pojedu, chceš?
Utři si nos.
A drž se, at' nespadneš.
Izo, kam jeli?
Hledej.
Myslel jsem, že jsou mrtví, že se ve válce nespí.
Řekni, že se obleču a hned pojedu.
[hudba] Tati!
Než ti bude dvacet, tak budeš mít dva koně.
Kuda ty?
Lažíš!
Stoj!
[střelba] rusky: Stůj, ti povídám!
No co?
Ještě jsi neviděl koně?
Němec tfuj.
Ty Slovak?
Austrijak?
Ne?
Nu, ja Ruskij.
A ty?
-Čech.
-Jak Čech?
Slovak.
Ne Slovák.
Čech.
-Tady je Morava.
-Moravija?
Jak se jmenuješ?
Slyš, ty.
Nu, ja Vasilij, a ty?
-Olin.
-Jak?
-Olin.
Olin?
Ty baba?
Olin.
Podrž,
Pojd'sem,
Moravija!
Už Moravija!
Izo, pojď.
Pojď.
Čtyři by mně klidně stačili.
I dva.
I jeden.
Němec měl nůž, tati, chtěl mě zabít.
-Já tě zabiju!
-Ne!
Pinďa.
Ticho, lzo, ticho!
Čí seš?
Bolí tě to?
Ty se jmenuješ Pětka?
Máš žízeň?
Se mnou nemůžeš.
Běž!
[hudba] -Co jsou hvězdy, mami?
-Oči.
-Čí oči?
-Pánaboha.
-Copak jich má tolik?
-Musí vidět všechny lidi.
-I mě?
-I tebe.
Ale teď mě nevidí.
Běž!
Běž!
Stůj, stůj!
Prrr!
-Mami!
-Zatracený psí ucho.
Kde himl lítáš?
Po kterejch čertech sakra trajdáš!
Myslím, že tě zmydlím, smrade!
Kdo tě má shánět po všech čertech?
Nevíš, že je válka?
Malý pivo pitomý!
Copak jsem blbej, abych to nevěděl?
Všeci kluci jsou v lese, jenom ty musíš mýt extrabuřty!
-Kdes byl?
-Co mě mlátíš?
Jsem tvůj, abys mě třískal?
Na statku už jsou Rusi.
Moc dopředu.
Nějak se utrhli.
Němci mi šlohli Julinu.
-Cože ti šlohli?
-Kobylu.
-Kecáš cancy.
Domů už nejdu.
Jakživ.
-Kdes přišel k týhle hajtře?
-Našel jsem ho.
Němci vykopli most, to víš?
-Je na cimpr. -Hm.
Cyrile, nevíš, co mu je?
Radši se zeptej, co mu není.
Utři si nos.
-Kam jeli s Julinou, když ji šlohli?
-K Rýnovicům.
Přes les.
Utři si frgulu.
-Sakra, nemůžeš se vysmrkat?
-Nemám kapesník.
Copak se neumíš vysmrkat bez šnuptychlu?
-Mně se nechce smrkat.
-Máš bublinu.
-Co?
-Svíčku u nosu.
Na voloviny seš legionář.
To jo.
Ukaž.
-Kdes to sebral?
-Dostal.
-Kdo rozdává tyhle kraviny?
-Rusi.
-Cyrile, co je to liněnant?
-Tys tam byl? -Hm.
Nemáš špíglík?
Co mám dělat se štěňatama, když se nevrátíš domů?
Musíš mně říct, komu je má dát.
Nemůžu mít doma psinec.
Přikrej se pořádně.
Jemu není zima.
A spi.
-Cyrile, je kůň dražší než motocykl?
-Spi, neboj se.
Hemelku splašíme.
Daleko ji neodtáhli.
-Na kobylu se vyflákli a nechali ji trčet i s vozem.
-Jo?
-Neříkal o mně nic fotr?
-Ne.
Co by říkal?
Nebo Čumát.
Starej Čumát.
Chodí k vám, ne?
A co by měl o tobě povídat?
Nic.
-Kam jdeš, Cyrile?
-Nikam.
Budu tady.
Spi.
No tak, potvoro, jedeš!
Jedeš!
Cyrile!
Cyrile!
Izo!
[rusky] Co tu děláš?
Kam jdeš?
Stoj!
Chyt'ho!
Stoj!
[hudba] [smích vojáků] [hudba] [smích vojáků] [hudba] [rusky] Připravit! Pal!
[rusky] Kdo jsi?
Kouříš?
Kolik je ti let?
Tohle není pro tebe,
V noci jsi byl...?
Messer.
Počkej tu,
Jez,
-Mám motorku. -Hm?
-Motorku mám.
-Jakou motorku?
-Tydýt!
-Motocykl?
No, motocykl, se sajdou.
Mám já.
-Ty?
-No, a má sajdu.
-A kdě?
-Tam.
-Ne!
-Uteč!
Jdi, jdi!
No co je?
Nasedni,
Nasedni,
Tak co?
Pojedem?
Kompliment, Frau Singer.
Hoď nám ji, Pinďo, honem!
-Dej ji sem!
-Hoď nám ji, Pinďo!
-Rychle!
-Neblázni, dej nám ji!
-Dělej!
Voli.
Smradi jedni, voli.
Vrat'te se!
Kluci!
Oldřo!
Oldřo!
Ančo!
Dělej!
Co čumíš?
Mami!
Mami!
Mami!
Mami!
At' žije Sovětský svaz!
Hurá!
At' žije Sovětský svaz!
Hurá!
At' žije maršál Stalin!
Hurá!
At' žije maršál Stalin!
Hurá!
At' žije Rudá armáda!
Hurá!
Neutíkej!
Krokem!
-Grázle udavačská!
-Kolik ti Singer platil?
Žes mu dělal listonoše?
-Kohos všechno udal?
-Že si tě hákoš nevzal s sebou!
-Kdo nám vodil do baráku Němce?
-Kurvo!
Pětadvacet na prdel!
-Provaz!
Provaz na krk!
-Syčáku!
Co tam stojíš?
-Teď si to vyříkáme!
-Ty kolaborante!
-Kde máš svýho hákoše?
-Klekni, kurvo, a pros!
-Hajzle, na kolena!
-Neumíš prosit, prase?
Já ti ukážu, syčáku!
Ty lumpe jeden, že ti není hanba!
Už jdu!
-Drž ho!
-Polož ho!
Nikdyjsem se nedozvěděl, že vjednom německým městě stál u nádraží vůz.
Celý hodiny.
Den.
Byla to Julina.
- Jsou 2 hodiny ráno.
- Ach, Georgi!
No je to tak.
Ty jsi ale ťunťa!
Už je pozdě, víš? Pozdě.
To je ale díra!
Hele, víš, z čeho to je? "To je ale díra!"
Jak to mám vědět?
Ale no tak, z čeho to je?
Ty to znáš!
Pro Kristovy rány, tak z čeho to je?
Z čeho je co?
Teď jsem to říkala.
Zrovna teď.
"To je ale díra!"
- Z čeho to je?
- Nemám nejmenší potuchy.
Troubo!
Je to s Bette Davis, takový mizerný biják od Warner Bros.
Martho, já si nepamatuji všechny filmy, co vyrobili Warner Bros.
Nikdo po tobě nechce, aby sis pamatoval všechny.
Jen jeden jediný bijáček, nic víc.
Bette Davis na konci dostane zánět pobřišnice.
A po celý film nosí úděsnou paruku.
Je vdaná za Josepha Cottena nebo co.
Koho.
Chce jet do Chicaga, protože miluje toho herce s tou jizvou.
Udělá se jí zle a sedne si k toaletnímu stolku...
Jaký herec?
Jaká jizva?
Nepamatuju si, jak se jmenuje.
Co to je za film?
Chci vědět, jak se jmenuje ten film.
Dostane zánět pobřišnice a stejně se rozhodne jet do Chicaga.
Chicago!
Jmenuje se to Chicago!
Co?
Ten film. Je to Chicago.
Kristapána!
Copak vůbec nic neznáš?
Chicago byl muzikál ze 30. let, hrála v tom malá Alice Faye.
V tomhle filmu přijde Bette Davis po těžkém dni v koloniálu domů...
Ona pracuje v koloniálu?
Je to žena v domácnosti.
Chodí nakupovat.
Přijde domů z koloniálu, vejde do skromného obýváku, skromného domku, kam si ji přivedl skromný Joseph Cotten.
Jsou manželé?
Ano, jsou manželé.
Spolu, ty ťunťo.
A ona vejde a rozhlédne se po tom pokoji...
Položí na zem ten nákup a řekne:
Je nespokojená.
Jak se jmenuje ten film?
To vážně nevím.
No tak přemýšlej!
Jsem unavený, drahá.
Nechápu, proč jsi unavený.
Dneska jsi nic nedělal.
- Jsem unavený.
- Neučils.
Kdyby jen tvůj otec pořád nepořádal tyhle sobotní noční orgie...
To od tebe ale nebylo hezké.
Ale je to tak.
Ty jsi nic nedělal.
Nikdy nic neděláš.
Nikdy se nezapojuješ!
Jen sedíš a žvaníš.
A co bys chtěla?
Abych na všechny celou noc vřískal, tak jako ty?
Já nevřískám!
Dobře, nevřískáš.
Já jsem nevřískala.
Vždyť říkám, že ne!
Namíchej mi pití.
Nemělas už dost?
Povídám, namíchej mi pití!
No, myslím, že šláftruňk nikoho z nás nezabije.
Šláftruňk?
Děláš si legraci?
Máme hosty.
Cože máme?
Hosty.
Hosty!
Jo, hosty.
Lidi.
Přijdou nám hosti.
Kdy?
Teď.
Dobrý bože, Martho, víš, kolik je hodin?
Kdo přijde?
- Ti Jak-se-jmenujou.
- Kdo?
Kdo jsou Jak-se-jmenujou?
Já nevím, jak se jmenujou, Georgi.
Známe je ode dneška. Jsou tu noví.
On je na katedře matematiky, nebo co.
Nevzpomínám si, že bych dnes někoho poznal.
Ale poznal.
Mezi všemi těmi tupci...
Co to je za lidi?
Je z katedry matematiky.
Kdo?
On je z katedry matematiky.
Je mladý a blonďatý...
Je pohledný?
Dobře stavěný?
Ano, pohledný, dobře stavěný.
- To se uvidí.
- Cože?
Nic.
Jeho žena je taková malá myška a nemá žádné boky.
Už si vzpomínáš?
Asi ano.
Ale proč sem musejí přijít zrovna teď?
Protože taťka říkal, že k nim máme být milí, proto.
- Taťka říkal, že k nim máme být milí.
- Proč teď?
Protože taťka říkal, že k nim máme být milí!
Určitě tím nemyslel, že kvůli nim máme být celou noc vzhůru.
Mohli jsme je pozvat na neděli.
To je jedno.
A navíc, vždyť je neděle.
Velmi časná neděle.
- To je směšné!
- Ale je to tak.
Kde teda jsou?
Když máme hosty, kde teda jsou?
Hned tady budou.
Nezašli domů se nejdřív vyspat?
Oni přijdou.
Kéž bys mi o věcech říkala včas.
Neprskej je na mě takhle zničehonic.
Já na tebe věci neprskám zničehonic.
Ale prskáš.
Pořád je na mě zničehonic prskáš.
Pořád.
Chudáček Georgíček ublížeňoučký.
Copak to děláš?
Ty trucuješ?
Ukaž, ukaž.
Ty trucuješ?
To ty děláš?
Nech mě být.
Jen se neobtěžuj.
Kdo se bojí Virginie Woolfové Virginie Woolfové, Virginie Woolfové?
Tobě to nepřijde vtipný?
Myslela jsem, že je to legrace.
Taky byla.
Na večírku jsi mohl puknout smíchy.
Usmíval jsem se, nesmál.
Málem jsi puknul smíchy, krucinál!
Taky že ano.
Byla to legrace.
Bylo to velmi vtipné, ano.
Chce se mi z tebe zvracet.
Chce se mi z tebe zvracet.
To nebylo moc pěkné.
Cože to nebylo?
Moc pěkné.
Líbí se mi, když se zlobíš.
To mám na tobě asi vůbec nejraději.
Tvůj vztek.
Ty jsi takový moula!
Ty nemáš co?
Kuráž?
Frázisto.
Ty mi nikdy do pití nedáváš led.
Proč?
Vždycky ti do pití dávám led.
Ty ho jíš, to je to.
Máš ve zvyku chroustat ledové kostky jako kokršpaněl.
Vylámeš si své velké zuby.
No, jsou to moje velké zuby.
Jo, některé z nich jo.
Mám víc zubů než ty.
O dva.
A ty plešatíš.
Ty taky.
Ahoj, kotě.
Pojď sem a dej mamině pořádnou mlaskavou pusu.
Já chci pořádnou mlaskavou pusu!
Já tě teď nechci líbat.
Kde jsou ti lidé, cos je pozvala?
Kde je ten pohledný urostlý mladý muž a ta jeho útloboká manželka?
Mluví s taťkou.
Hned tu budou.
Proč jsi mě nechtěl líbat?
Proč jsi mě nechtěl líbat?
Kdybych tě políbil, celý bych se vzrušil. Byl bych úplně bez sebe musel bych se tě zmocnit násilím na koberci v obýváku.
Do toho by přišli naši hosté, a co by tomu asi řekl tvůj otec?
Á, ty prase!
Nalij mi další skleničku, miláčku.
Bože, ty se ale nalejváš.
- Mám žízeň!
- Ježíši!
Já tě přepiju, kdykoliv řekneš, takže o mě se neboj.
Před lety jsi za to dostala cenu.
Vyhrála jsi každou cenu odpornosti.
Kdybys existoval, rozvedu se s tebou.
- Snaž se před hosty udržet na nohou.
- Sotva tě vidím.
Kdybys padala nebo se dávila.
A taky se snaž vydržet oblečená.
Neexistuje nechutnější pohled, než když jsi opilá a máš sukni přes hlavu.
Nebo spíš přes hlavy.
Mejdan!
Mejdan!
Už se na to vážně těším, Martho.
- Jdi otevřít.
- Ty jdi otevřít.
Mazej k těm dveřím!
Pojďte dál!
Padej otevřít ty dveře!
Dobrá.
Pro lásku cokoliv.
Ale opovaž se něco kecnout, jasné?
Kecnout?
Co to je za jazyk?
To napodobuješ studenty?
Opovaž se něco kecnout o tom dítěti.
- Co si o mě myslíš?
- Cokoliv.
- Klidně ceknu, když budu chtít.
- To ti neradím.
No tak ať.
Dále! Mazej otevřít ty dveře.
- Já jsem tě varoval.
- Jistě.
Mazej.
Ano, lásko.
Cokoliv si láska přeje.
Jsou lidi, co mají vychování a nedobývají se do cizích domů.
Zejména když slyší zevnitř jekot nelidské příšery.
K čertu s tebou!
Vy musíte být naši milí hosté.
Toho starého bručouna si nevšímejte.
Pojďte dál, děti!
Kabáty dejte tady bručounovi.
- Možná jsme neměli chodit.
- Ano, už je pozdě.
Pozdě?
! Děláte si legraci?
Věci si dejte kamkoliv.
Na nábytek, na podlahu, tady je to jedno.
Říkal jsem, že nemáme chodit.
Řekla jsem, pojďte dál, tak pojďte!
Hele, ty neřáde, nech toho!
Martha mluví jako dlaždič.
Posaďte se, děti.
Není to tu pěkné?
- No ano.
Velmi útulné.
- Děkuji.
Kdo tohle maloval?
Jeden Řek s knírem, co ho Martha přepadla jednou...
Má to v sobě...
- Tiché napětí?
- To ne...
Tak snad jistou hlučnou uvolněnost?
A co tiše a hlučně uvolněné napětí?
Drahoušku, dělá si legraci.
Všiml jsem si.
Omlouvám se.
Ve skutečnosti to je obrazové znázornění uspořádání Marthiny mysli.
Nalij dětem něco.
Co byste si dali k pití?
- Co bys ráda?
Možná trošku brandy.
Nemíchej a máš klid.
Brandy?
Jenom brandy?
Čistou?
A co vy...?
Bourbon, nevadí-li to.
Proč by vadilo?
Nevadí. Mně to nevadí.
Martho, další cloumák?
Jistě.
Nemíchej a máš klid.
Kdo se bojí Virginie Woolfové?
No nebylo to legrační?
To bylo tak legrační!
Ano, to bylo.
Myslela jsem, že mě to roztrhne!
Georgovi to vtipné nepřipadalo.
Martha si myslí, že dokud vás to neroztrhá, nebavíte se.
Pokud nevyjete jako hyena, nebavíte se.
Já jsem se tedy bavila.
Byl to báječný večírek.
- To rozhodně ano.
- Váš otec je tak úžasný!
Je to pašák, viďte?
Radši tomu věřte.
Je to vynikající člověk.
Já nic neříkám.
My víme, že je bůh.
Nech tátu na pokoji.
Až budete mít za sebou tolik fakultních oslav co já...
Já jsem to ocenil.
Kromě toho, že jsem se bavil, jsem to i ocenil.
Přivítání, představení, bydlení v hotelu, než nám připravili dům.
Když jsem učil v Kansasu...
Tomu byste nevěřila, ale všechno jsme museli zařídit sami.
Že je to tak, drahý?
Všechno sami.
Musela jsem přijít k manželkám profesorů v knihovně nebo v obchodě a říct: " Dobrý den, já jsem tady nová.
Vy musíte být paní Ta-a-ta, manželka doktora Toho-a-toho."
To od nich vůbec nebylo hezké.
Taťka ví, jak na to.
Je to pozoruhodný muž.
No to si pište.
Řeknu vám tajemství.
Na světě existují snazší věci, než učit na univerzitě a být ženatý s dcerou rektora této univerzity.
Existují snazší věci.
Je to skvělá příležitost.
Pro některé muže by to mohla být životní šance.
Věřte mi, na světě existují snazší věci.
Někteří by za takovou šanci dali pravou ruku!
Ve skutečnosti je třeba obětovat mnohem důvěrnější část anatomie.
Kde tu prosím máte...?
Jsi v pořádku?
Ale ovšem, drahý.
Jen si chci přepudrovat nos.
Ukážeš jí, kde tu máme eufemismus?
Promiňte.
Stejně jsem vás tu chtěla provést.
Hned se vrátíme, drahý.
Na mou duši, Georgi, ty mi piješ krev!
Opravdu!
Nepouštěj si pusu na špacír víš o čem.
Budu klidně mluvit, o čem budu chtít, zatraceně!
Zmiz!
O čem budu chtít, krucinál!
Co to bude?
Zůstanu u bourbonu.
Vy jste na katedře matematiky?
Ne.
Marta říkala, že ano.
Mám ten dojem.
Co vás vedlo k učitelství?
Nejspíš totéž, co motivovalo vás, domnívám se.
- A co to bylo?
Co mě motivovalo?
To nemohu vědět.
Řekl jste, že nás motivovaly stejné věci.
- Řekl jsem, že se domnívám, že ano.
- Ale, opravdu?
Líbí se vám tu?
Ano, je to tu pěkné.
Myslím univerzitu.
- Myslel jsem, že míníte...
- Já vím. Mínil jsem univerzitu.
Líbí se mi tady.
Vy už jste tady docela dost dlouho, že?
Ano.
Od té doby, co jsem si vzal tu jak-se-jmenuje?
Marthu.
Vlastně ještě předtím.
Celou věčnost.
Zklamané naděje a dobré úmysly.
Dobrý, lepší, nejlepší, nejlepčejší!
Jak se vám líbí toto stupňování?
Neodpověděl jste mi.
Nebuďte blahosklonný.
Ptal jsem se, jak se vám líbí to stupňování.
Nevím, co na to říct.
Nevíte, co na to říct?
Mám říct, že je to vtipné, abyste řekl, že je to smutné?
Nebo mám říct, že je to smutné, abyste řekl, že vtipné?
Je to vaše hra!
- Výborně!
- Myslím, že prostě...
Jen se uklidněte.
Uklidněte se, ano?
Ještě pití?
Tady.
Ještě mám.
A až moje žena sejde dolů...
Víte, vy a vaše žena zřejmě máte nějaké...
Martha a já nemáme nic.
Martha a já pouze trénujeme.
Procvičujeme zbytky svého vtipu.
Toho si nevšímejte.
Posadíme se a popovídáme si, ne?
Já se jen nerad pletu do záležitostí druhých.
To vás přejde.
Tady jsou postelová škatulata fakultní sport.
- Prosím, pane?
- To nic.
Neříkejte mi "pane".
Kolik je vám let?
- 28.
- Mně je 40 a něco.
Nejste překvapený?
Nevypadám starší?
Vypadáte dobře.
Býval jsem hubený.
Hrával jsem házenou.
Kolik vážíte?
Tak 70 - 75 kg?
Hrajete házenou?
- Moc dobře ne.
- Někdy si zahrajeme.
Martha má 50. Let. Váží něco víc.
Kolik je vaší ženě?
Je jí 26 let.
Martha je pozoruhodná žena.
Domnívám se, že má tak 50 kg.
- Vaše žena váží...
- Ne, hochu, vaše žena.
Moje žena je Martha.
Ano, já vím.
Kdybyste byl ženatý s Marthou, věděl byste své.
Kdybych byl ženatý s vaší ženou, věděl bych to vaše.
Martha říkala, že jste na katedře matematiky.
Ne, nejsem.
Ona se mýlí jen zřídka.
Možná byste tam měl být.
Jsem biolog.
Jsem na katedře biologie.
Vy patříte k těm, co chtějí dělat potíže s tím, aby všichni byli stejní.
Přerovnávání chromozón, nebo co, je to tak?
Ne tak docela.
Chromozómů.
Jsem velmi nedůvěřivý.
Myslíte, že se z historie nepoučíme?
Jsem na katedře historie.
Ano, já vím.
Martha říká, že jsem na katedře historie, místo abych byl katedra historie, v tom smyslu, abych ji vedl.
Já katedru historie nevedu.
A já nevedu katedru biologie.
- Vám je 21.
- 28.
Možná že až vám bude 40 a něco, povedete katedru historie.
- Biologie. - Katedru biologie.
Já jsem opravdu velmi nedůvěřivý.
Někde jsem četl, že science fiction vůbec žádná fikce není.
Že můžete přeházet geny tak, aby všichni byli jako všichni ostatní.
Předpokládám, že pak nebude moc hudby či obrazů.
Ale budeme mít civilizaci plnou velkolepých mladých mužů jako vy.
Kultury a rasy zmizí.
Svět ovládnou mravenci.
Vy toho o vědě moc nevíte, že?
Já znám historii.
Poznám, kdy jsem ohrožen.
Vaše žena nemá žádné boky, viďte?
Já nejsem nějaký okukovač boků.
Jen naznačuji, že vaše žena je útloboká.
Ano, to je.
Máte nějaké děti?
Ne.
Ještě ne.
A vy?
Já to vím a vy to zjistíte.
Žádné děti, jo?
Něco neklape?
To ne. Chtěli jsme počkat, až se usadíme.
Bude se vám tady v New Carthage líbit?
Doufáme, že tu zůstaneme.
Tedy, ne napořád.
Moc o tom nemluvte. Staroušovi by se to nelíbilo.
Marthin otec od zaměstnanců očekává, že sem přijdou, zestárnou a padnou přímo ve službě.
Jeden muž, profesor latiny, skutečně zemřel při obědě v jídelně.
Ale Starouš, ten nepadne.
Ten vůbec nezemře.
Proslýchá se, ale před Marthou to neříkejte, chytá ji z toho amok, že Staroušovi, jejímu otci, je přes 200 let.
Je v tom jakási ironie, ale nejsem dost opilý, abych zjistil, v čem.
Sakra!
O čem si asi povídají ženy, když muži rozprávějí?
Musím to zjistit.
Co chceš? !
Není to úchvatný zvuk?
Kolik dětí budete mít?
Nevím.
Moje žena je...
Útloboká.
A, tady je aspoň jedna z nich.
Musíš vidět ten dům, drahý.
Je to báječný starý dům.
Kristova noho, počkal bys chvilku? !
Hned bude dole, převléká se.
Převléká?
Převléká si oblečení?
- Šaty.
- A proč?
Domnívám se, že se chce cítit pohodlněji.
To chce, ano?
Vy nic nevíte!
- Jsi v pořádku, drahá?
- Ano, drahý, naprosto.
Chce se cítit pohodlněji?
No, tak to uvidíme!
Nevěděla jsem, že máte syna.
- Nevěděla jsem to.
- Vy víte a já to zjistím, co?
Zítra bude mít narozeniny.
Bude mu 16.
To vám řekla?
- Řekla vám o něm?
- Ano.
Převlékala se?
- A zmínila se o...
- Narozeninách vašeho syna.
Jsi pobledlá.
Chceš...?
Ano, drahý, možná ještě trochu brandy.
Jen kapku.
Mohu použít váš bar?
Ale ovšem, klidně ho vypijte.
Časem to budete potřebovat.
Zatracená ničivá...
Kolik je hodin, drahý?
- Půl třetí.
- Tak pozdě!
Měli bychom jít domů.
Zdržujeme chůvu?
Řekl jsem, že děti nemáme.
Promiňte, neposlouchal jsem.
Nebo nemyslel.
Cokoli se hodí.
My hned půjdeme.
Ne, to nesmíte!
Martha se převléká, a kvůli mně ne.
Martha se kvůli mně nepřevlékla roky.
To znamená, že tu budeme celé dny.
Musíte jí prokázat čest.
Nezapomeňte, že je to dcera vašeho milovaného šéfa, jeho pravá ruka.
Použil bych jiné slovo, ale tak mluví Martha.
Jak mluví?
No toto.
Martho, to jsou tvé sváteční šaty.
To je ale slušivé.
Líbí se vám?
Výborně.
Co mělo znamenat to hulákání na schodech?
Stýskalo se nám po jemném předení tvého hlásku.
Tak koukej naklusat k baru, ty...
A nalij maminečce něco dobrého do skleničky.
Přesně tak!
Vy jste ale šikula, když jste zkoušky udělal už v kolika? Ve 12?
- Slyšíš to, Georgi?
- Ve 12 a půl.
Tedy v 19.
- Nemuselas o tom mluvit.
- Já jsem na tebe tak pyšná.
- Jsem ohromen.
- To máš sakra pravdu!
Jsem bez sebe závistí.
Co po mně chceš? Abych se vytahoval?
Je to velmi působivé.
Máte na co být pyšná.
Je to moc milý chlapík.
Vy byste mohl vést katedru historie.
Katedru biologie.
Ano.
Jsem zaujatý historií.
To je ale poznámka.
"Jsem zaujatý historií."
George není zaujatý historií, ale katedrou historie.
Je jí zaujatý... Protože není katedra historie, je jen na katedře historie.
To už jsme probrali, když jste byly nahoře.
Správně, zlato, pěkně na rovinu.
George uvázl na katedře historie.
Je to staré bahno katedry historie.
To je George. Bahno. Močál.
Hej, bažino!
Hej, bahňáku!
Můžu ti něco donést?
Ale jistě.
Můžeš mi zapálit cigaretu, když se ti chce.
Ne.
Existují hranice.
Člověk nabízí pouze tolik, aby neklesl v evolučním žebříčku, což je vaše parketa.
Budu tě držet za ruku, pokud bude tma a budeš se bát bubáka.
Vynesu v noci tvé lahve od ginu, aby je nikdo neviděl.
Ale cigaretu ti nezapálím.
A jak se říká, toť vše.
Poslyšte, vy jste hrál fotbal, že?
Ano, byl jsem quarterback.
Ale ještě víc mi šel box.
Box?
Slyšíš to, Georgi?
Musel jste být dobrý.
Nemáte moc potlučený obličej.
Byl to meziuniverzitní šampión střední váhy.
Vypadá to, že máte ještě pořád docela pěkné tělo, že?
Slušnost zakazuje...
Sklapni!
Tak co?
Udržel jste si postavu?
Pořád ještě ujde.
Já totiž cvičím.
Ano, a má tělo velmi pevné.
Opravdu?
To je moc pěkné.
Víte, jak ho jednou máte, nikdy nevíte... Kdy se bude hodit!
Já říkám, proč to vzdát dřív, než musíš?
Víc už bych s vámi souhlasit nemohla!
Tvá obscénnost přesahuje...
Tady George si řeč těla nikdy neoblíbil.
Pupkáč není rád, když se řeč točí kolem svalů.
Kolik vážíte?
Tak 70, 68 kg.
Pořád v limitu střední váhy?
To je dobré!
Pověz jim o tom našem boxerském zápasu.
Kristepane!
No tak, pověz jim to.
Řekni jim to ty, jde ti to.
- Je v pořádku?
- On? Ale jistě.
Měli jsme zápas v boxu, pár let potom, co jsme se vzali.
- Zápas v boxu?
Vy dva?
Ano, my dva.
No vážně!
To si neumím představit!
No, nebylo to v ringu, nic takového.
Táta měl svoje sportovní období.
My dva jsme tam jednou v neděli zašli a všichni jsme šli ven. Taťka si natáhl rukavice a chtěl po Georgovi, aby si s ním zaboxoval.
A George nechtěl.
A tak taťka řekl: " No tak, mladý muži!
Co jsi to za zetě?"
A zatímco se tohle dělo, ani nevím proč, já jsem si pár těch rukavic natáhla a z legrace jsem zezadu začala do George šťouchat a křičela jsem:
A já jsem ho zkusila trochu boxnout, jen tak, z legrace, víte?
A George se hrozně rychle otočil a chytil ji přímo do zubů!
Chytil ji přímo do zubů!
Asi zrovna nedržel rovnováhu, určitě ne.
Spadl na zem a rozplácl se na borůvkový keř!
Bum, jsi mrtvá.
Kdes to vzal, ty parchante?
Nějakou dobu už to mám.
Líbilo se ti to, ne?
Ty parchante!
To bylo fakt dobrý.
Pojď, dej mi pusu.
- Později, miláčku.
- Dej mi pusu.
Co to zkoušíš?
Děláme tu našim hostům divadýlko, nebo co?
Všechno má své místo.
A všechno má svůj čas.
Teď budeme pít.
Pití pro všechny.
- Vy jen tak ucucáváte.
Budu něco potřebovat.
Takhle jsem se v životě nelekla.
Vy jste se nebála?
- Já si nevzpomínám.
- Vsadím se, že jo.
Vážně sis myslela, že tě zabiju?
Ty?
A zabít mě?
To je psina!
Jednou bych to mohl udělat.
To určitě!
Kde tu máte záchod?
Vzadu vpravo.
Ne aby ses vrátil s nějakou puškou.
Vy to nepotřebujete, že ne, broučku?
To bych řekla, že ne.
- Žádné falešné zbraně!
- Můžu si tu nechat skleničku?
Proč ne?
Máme poloprázdné sklenky všude, kde je Martha nechá.
Na záchodě, ve vaně.
Jednu jsem našel v mrazáku.
- To tedy ne!
- Ale ano.
- Nenašel.
- Po brandy nemáte kocovinu?
- Já nemíchám.
- A taky moc nepiju.
- To je dobře.
Váš manžel nám vyprávěl o chromozómech.
- O chromozómech.
Je biolog.
- Je na katedře matematiky.
- Biolog.
- Na katedře matematiky!
Biologie.
Víte to jistě?
Ano, měla bych to vědět.
Tak on je biolog. No tak je!
Biologie je ještě lepší.
Dostane se pod kůži.
Vy se dostanete pod kůži.
Myslela, že jsi na katedře matematiky.
Možná bych měl.
Zůstaňte, kde jste.
Jděte věcem pod kůži.
Ty jsi tou frází posedlá.
To je hnusné.
Zůstaňte tam.
Můžete vést katedru historie zrovna jako cokoliv jiného.
Koneckonců, jednou katedru historie někdo převzít musí.
A támhle Georgík to rozhodně nebude.
Co, bahňáku, že ne?
V mé mysli jsi uložená v betonu až po krk.
Až po nos, je to tišší.
Kdy se váš syn...?
- Cože?
- Něco o vašem synovi.
Kde se váš syn vrátí domů?
- Kdy se náš syn vrátí domů?
- To je fuk.
Ne, já to chci vědět.
Tys začala.
Kdy se vrátí domů?
To je fuk.
Promiň, že jsem s tím začala.
S ním!
Ne s tím!
Ty jsi s ním začala, víceméně.
Tak kdy se ten prevít objeví?
Nemá zítra narozeniny?
Já o tom nechci mluvit.
Nechci o tom mluvit!
Nechce o tom mluvit.
O něm.
Marthu mrzí, že s tím začala.
S ním.
Kdy se ten prevít vrátí domů?
Když už nemáš vkus a začínáš s tím, kdy ten prevít přijde?
George mluví o našem malém prevítovi pohrdavě, protože má problém.
Jaké problémy má ten malý prevít?
Žádný malý prevít.
Přestaň mu tak říkat!
- Ty!
Ty máš problémy!
- Nikdy jsem neslyšel nic směšnějšího.
To já taky ne!
Georgův největší problém s... S naším synem, s naším úžasným velkým synem je ten, že v hloubi duše si není tak docela jistý, jestli je to dítě jeho.
Bože můj, ty jsi ale zkažená.
A já jsem ti milionkrát řekla, že bych s nikým jiným neotěhotněla.
Neskonale zkažená.
- Nevím, jestli je toto téma...
Martha lže.
Chci, abyste věděli, že Martha lže.
Je jen málo věcí, kterými jsem si jist, ale jedna věc, kterou jsem si na tomto světě jist, je můj podíl, můj chromozomologický podíl na stvoření našeho světlookého modrovlasého synka.
Tak to mám radost.
- Moc hezká řeč, Georgi.
- Děkuji ti, Martho.
Využil jsi příležitosti dobrý.
Fakt dobrý.
Dobře.
Fakt dobře!
Martha to dobře ví.
Ano, taky jsem byla na vysoké, jako každý.
Georgi, náš syn nemá modré vlasy.
Ani modré oči, když už jsme u toho.
Má je zelené jako já.
Nádherné, nádherné zelené oči.
Má modré oči.
- Zelené.
- Modré, Martho.
Zelené, ty parchante!
Dělej si to na sebe, ty stará couro.
On není coura.
Nemůže být coura.
To vy jste coura.
Hlídejte se trochu!
Dobře!
Dala bych si další hlt brandy, prosím.
- Myslím, že už máš dost.
- Nesmysl!
- Máme tak akorát, myslím.
- Nesmysl!
George má světle modré oči, skoro jako mléko.
Srovnej si myšlenky.
Dala jsem ti výhodu nejistoty.
Taťka má taky zelené oči.
Ne, ten má malá rudá očka, jako bílá myška.
On vlastně je bílá myška.
Před ním bys tohle nikdy neřekl.
Jsi srab!
Víš, jaký šok působí bílé vlasy a ty korálkové rudé oči?
Obrovská bílá myš.
George taťku nesnáší.
Ne že by mu taťka něco udělal, to kvůli svým...
Nedostatkům?
Přesně tak!
Trefil jsi to rovnou do čenichu!
Víte, proč ten moula nesnáší mého otce?
Když George přišel na katedru historie, asi před 500 lety, otec ho schválil.
A víte, co jsem já hloupá naivka udělala?
Zamilovala jsem se do něj!
To se mi líbí!
To je pravda, to jste měla vidět.
V noci seděla před mým pokojem a vyla a drásala trávník.
Rušila mě, tak jsem si ji vzal.
Vážně jsem se zamilovala.
Do tohohle!
Támhle!
Martha je romantička.
To tedy jsem.
Vážně jsem se zamilovala.
A ten svazek vypadal i prakticky.
Chvíli si taťka myslel, že George má na to, aby to tu převzal, až půjde do penze.
- Nech toho!
- Co chceš?
- Být tebou, tak toho nechám. - Necháš?
Nenecháš!
Už sis pustila pusu na špacír ty-víš-s-čím.
- S čím?
- S tím malým prevítem.
Naším synem.
Nezačínej s tímhle, varuju tě...
- Já tě slyším.
- Musíme tohle poslouchat?
Tak jsem se za moulu vdala. Všechno bylo naplánované.
Nejdřív převezme katedru historie, pak celou univerzitu.
Tak to mělo být!
Máš vztek?
Tak to mělo být.
Bylo to velmi jednoduché.
Taťka taky myslel, že je to dobrý nápad.
Dokud ho pár let neměl na očích.
Máš vztek?
Dokud ho pár let neměl na očích a nezačal si myslet, že to tak dobrý nápad není.
Že na to možná Georgík nemá!
Že to v něm není!
- Nech toho, Martho!
- Ani mě nehne!
Víte, George neměl dost síly.
Nebyl agresivní.
Vlastně to byl takový břídil!
Velký tlustý břídil!
Povídám nech toho!
Doufám, že ta láhev byla prázdná.
Nemůžeš si dovolit plýtvat dobrým pitím.
Ne s tvým platem!
Ne s platem asistenta katedry!
Takže teď jsem tady a mám na krku tohohle břídila, to bahno z katedry historie.
Který je ženatý s dcerou rektora! Který má být někdo!
A není nikdo!
Knihomol, který je tak zatraceně samolibý, že se sebou nedokáže nic udělat!
Nemá kuráž na to, aby na něj ostatní mohli být pyšní!
Georgi, to už stačí!
Je mi zle!
Bude v pořádku.
Uvařím trochu kávy.
- Víte to jistě?
- Bude v pořádku.
Je mi to moc líto.
Opravdu by neměla pít.
Je křehká.
Útloboká, jak říkáte.
Kde je moje malá pusinka?
Kde je Martha?
Myslím, že šla uvařit kafe.
Snadno se jí dělá zle.
Marthě?
Ne, té nebylo špatně za celý život ani den.
Když nepočítáte čas, co tráví v zotavovně.
Ne, ne.
Moje žena.
Mojí ženě se dělá snadno zle.
Vaše žena je Martha.
To já vím.
Ona ale netráví čas v zotavovně.
Vaše žena?
Ne, vaše.
Moje?
Ne, netráví.
Já bych ho tam trávil.
Kdybych byl jí. Ona. Trávil bych ho tam.
Ale nejsem, takže netrávím.
Ale rád bych.
Někdy je tu pěkně živo.
To vám věřím.
- Vaše žena zvrací často?
- To jsem neřekl.
Řekl jsem, že se jí snadno dělá zle.
- Myslel jsem, že tím míníte...
- Ano, je to pravda.
Zvrací hodně.
To slovo je často.
Jakmile začne, prakticky nemůže přestat.
Bude pokračovat hodiny.
Ne celou dobu.
Pravidelně.
- Můžete podle ní řídit hodiny?
- Skoro.
Vzal jsem si ji, protože byla těhotná.
Ale vy jste říkal, že děti nemáte.
Nebyla těhotná doopravdy.
Byla to hysterická gravidita.
Nafoukla se, a pak zase splaskla.
Když byla nafouklá, vzal jste si ji?
A pak splaskla.
Když mi bylo 16 a chodil jsem na přípravku, během Punských válek, vyrazila naše parta první den prázdnin do města, než se rozjedeme domů.
Večer jsme zašli do hospody, kterou vlastnil tatík jednoho z nás, gangster, a tam jsme pili s dospělými a poslouchali jazz.
V té době byl v naší partě jeden kluk, bylo mu 15. Pár let předtím zabil svou matku kulovnicí.
Byla to naprostá nehoda, bez jakékoli, třeba i podvědomé motivace. O tom nepochybuji.
A tenhle kluk tehdy šel s námi. Objednávali jsme si pití, a když přišel na řadu on, řekl:
"Dám si 'bergin'.
Dejte mi bergin, prosím.
Bergin a vodu."
Smáli jsme se.
Měl světlé vlasy a tvář anděla. A my jsme se smáli.
Tváře mu zrudly a červeň se mu rozlila až na krk.
Číšník řekl lidem u vedlejšího stolu, co ten kluk řekl, a oni se smáli, a pak to řekli dalším lidem a ten smích byl hlasitější a hlasitější.
Nikdo se nesmál víc než my. A nikdo z nás víc než ten kluk, který zastřelil svou matku.
Za chvíli už všichni v hospodě věděli, čemu se každý směje. Každý si začal objednávat bergin a hrozně se tomu smál.
Za čas už ten smích nebyl všeobecný, pochopitelně, ale ještě dlouho neopadl úplně.
Pořád si u toho či onoho stolu někdo objednával bergin a zvedla se zase celá vlna smíchu.
Tu noc jsme pili zadarmo.
Vedoucí nám koupil šampaňské, to byl ten tatík jednoho z nás, ten gangster.
A samozřejmě další den jsme všichni trpěli, každý sám, ve vlaku z města, každý z nás s dospěláckou kocovinou.
Ale byl to největší den mého mládí.
Co se s ním stalo?
S tím chlapcem, co zastřelil svou matku.
To vám nepovím.
Další léto jel po venkovské cestě, s čerstvým řidičákem, vedle něj seděl jeho otec. A on stočil volant, aby se vyhnul dikobrazovi, a najel přímo do velkého stromu.
Nezabil se, samozřejmě.
V nemocnici se probral z bezvědomí a byl mimo nebezpečí. Řekli mu, že jeho otec je mrtvý, a on se prý začal smát.
A smál se víc a víc a nemohl přestat. A nepřestal, dokud mu nevpíchli do ruky jehlu, a on zase neupadl do bezvědomí. Teprve pak jeho smích odumřel.
Přestal.
Když se zotavil ze svých zranění natolik, aby si pohybem neublížil, dali ho do ústavu.
To bylo před 30 lety.
Je tam pořád?
Ano.
Po celých těch 30 let prý nevydal ani hlásku.
To je Velká Martha.
Vaří kávu.
Pro vaši hysterickou ženu, která se nafukuje a vyfukuje.
Nafukovala.
A vyfukovala.
Teď už ne?
Už ne.
Nic.
Martha nemívá hysterická těhotenství.
Moje žena měla jedno.
Martha nemívá vůbec žádná těhotenství.
Máte nějaké další děti? Nějaké dcery?
Jestli máme nějaké co?
Myslím tím, to máte jen jedno dítě? Toho syna?
Ne, jen jedno.
Jednoho chlapce.
Našeho syna.
To je hezké.
Má pohodlí.
Je to mazánek.
- Cože?
- Mazánek. To nepochopíte.
Mazánek!
Slyšel jsem!
Neříkám, že jsem hluchý, říkám, že nerozumím!
- To jste rozhodně neřekl.
- Tak jsem naznačil, že nerozumím!
- Jste nedůtklivý.
- Pardon!
Jen jsem řekl, že náš syn, zřítelnice našich tří očí, Marthy a Kyklopa, je mazánek. A vy se namíchnete.
Je pozdě a já jsem unavený. Piju už od 9 hodin.
Moje žena zvrací.
A hodně se tu křičelo.
Tak jste se namíchl, to je přirozené.
Tady by se namíchl každý, tak se nerozčilujte.
- Já se nerozčiluju.
- Jste namíchnutý.
Rád bych vám něco objasnil, dokud jsme takhle venku.
Jde o to, co řekla Martha.
Slyšte.
Zvuky lesa.
Zvířecí volání.
Á, tady máme pečovatelku!
Sedíme tu a pijeme kafe.
Můžu s něčím pomoci?
Ne, jen zůstaňte venku a poslechněte si Georgíkův pohled na věci.
Unuďte se k smrti!
Dals do pořádku ten svinčík, cos nadělal?
Ne, Martho, nedal jsem do pořádku, co jsem nadělal.
Snažil jsem se roky dát do pořádku ten svinčík, co jsem nadělal.
Vy jste se snažil roky?
Přizpůsobení se, uspořádání, tyhle věci se zdají být v pořádku.
Nestrkejte mě do stejného pytle.
Ne, jistěže ne.
Vy to máte jednodušší.
Vy jste si vzal ženu proto, že se nafoukla.
- Zatímco já jsem se staromódně...
- Bylo v tom víc než jen tohle.
No jistě.
Určitě měla i peníze.
Ano.
To jako že jsem se trefil?
Bože můj, jaký jsem to střelec!
Na první pokus.
To je něco.
- Byly v tom další věci.
- Ano.
Jako kompenzace.
Tak je to vždycky.
Dovolíte?
Povězte mi o penězích své ženy.
- Ne.
- Dobrá, tak ne.
Můj tchán byl muž Boží.
A byl velmi bohatý.
Jakého vyznání?
Mého tchána navštívil Bůh, když mu bylo asi 6 let, nebo kolik.
Začal kázat, křtít lidi a zachraňovat je, a pak začal hodně cestovat a stal se dost slavným. Ne tolik jako někteří takoví...
Ale docela slavným.
Když umřel, měl spoustu peněz.
- Božích peněz?
- Ne, svých.
- A co peníze Boží?
- Ty utratil a našetřil si svoje.
Myslím, že to je pěkné.
Martha měla peníze, protože druhá žena Marthina otce, ne Marthina matka, ale ta další, když její matka zemřela. To byla moc stará dáma. Měla bradavice a byla velmi bohatá.
Byla to čarodějnice!
Byla to dobrá čarodějnice a vdala se za bílou myš s rudýma očima, a ta jí musela dloubat do těch bradavic, nebo co, protože se skoro okamžitě změnila v oblak dýmu.
A po ní, kromě mazání na bradavice, zbyla velká tučná závěť.
Možná se můj tchán a čarodějnice s bradavicemi měli dát dohromady.
Protože on byl taky myš.
- Vážně?
- No jistě!
On byl kostelní myš!
Vaše žena nikdy o maceše nemluví.
Možná to není pravda.
Zjistíte, že jsem to z vás vytáhl, protože jste pro mě hrozba, a já nad vámi chci mít navrch.
- Jistě.
- Varoval jsem vás.
Byl jste varován.
Byl jsem varován.
Vy potměšilé typy mě děsíte nejvíc, víte?
Vy neúspěšní všiváci jste nejhorší.
Jsem rád, že mi nevěříte.
Nakonec, máte historii na své straně.
Vy máte historii na své straně.
Já mám na své biologii.
Historie, biologie.
- Já poznám rozdíl.
- Nechováte se tak.
Dohodli jsme se přece, že převezmete katedru historie, a pak zbytek.
Pěkně jedno po druhém.
Myslel jsem si, že se uvedu postupně.
Znáte to.
Najdu všechna slabá místa.
Jak jsem já.
Stát se součástí, a pak se změnit v...
- V co?
- V nepostradatelnost?
Přesně!
V nepostradatelnost.
Převzít pár kurzů starších mužů.
Obšťastnit pár příslušných ženušek.
To je ono!
Starší muže můžete odsunout stranou, ale neobšťastníte-li příslušné ženušky, je to nanic.
To je cesta k moci.
Obšťastni je!
Cesta k mužovu srdci, široká, vábivá alej k jeho práci, vede přes jeho ženu. Na to nezapomínejte.
Vsadím se, že vaše žena má nejvábivější alej na celé univerzitě!
Myslím tím, když je její otec rektor.
Vsaďte na historickou nepostradatelnost.
Tak to abych ji honem zatáhl do křoví!
To rozhodně.
Mám pocit, že mluvíte vážně.
Ne, máte pocit, že vy mluvíte vážně.
A to vás děsí.
- Já?
- Ano, vy.
Děláte si legraci!
Kéž by.
Dám vám dobrou radu, pokud o ni stojíte.
Dobrou radu?
Od vás?
Ještě jste se nepoučil.
Přeberte si to, jak chcete. Poslouchejte.
Teď vám dávám dobrou radu.
Tady je tekutý písek a stáhne vás, než se nadějete.
Vcucne vás to!
Vy se mi osobně hnusíte, jste samolibý parchant, ale přesto se vám snažím dát soupravu pro přežití.
Slyším.
Mluvíte dost nahlas.
Chcete hrát podle ucha, co?
Všechno do sebe stejně zapadne podle rozvrhu historie, ne?
Jasně.
Vrať se k pletení, babi, já budu v pohodě.
Jen jsem se snažil k vám přiblížit...
- Komunikovat?
- Ano, přesně tak.
To je dojemný.
To je přímo tklivý, to teda jo!
Jděte se bodnout!
- Cože?
- Slyšel jste dobře.
Namáháte se s budováním civilizace, abyste vybudovali společnost založenou na principu principu.
Vezmete vládu a umění a dojdete k názoru, že je to totéž.
Přivedete věci do nejsmutnějšího stavu, kdy už není co ztratit.
A pak náhle, skrze všechnu tu hudbu, skrze rozumné zvuky budování a snažení přichází Soudný den.
A co to je?
Jak zazní hlásná trouba?
Jděte se bodnout!
Tak jsme tady.
Trochu roztřesené, ale na nohou.
Nebylo to tak zlé, drahý, vážně.
- Mně není zima.
- Obleč se, odcházíme.
- Cože?
- Jdeme domů.
Co se to tu děje?
- Co jsi zase vyvedl?
- Nachystám auto.
Nemusíte, vezmeme si taxi.
Co to sakra zase vyvádíš?
Počkej.
Myslím, že vyvádím to, že jdu připravit auto, abych odvezl naše malé hosty domů.
Neomluvíš se?
Za tu cestu nemůžu.
Za to ne.
Že kvůli tobě zvracela.
- Nezvracela kvůli mně.
- Ale ano.
A kvůli komu? Kvůli tomuhle fešákovi?
Je jí zle z vlastního muže?
- Mně z tebe ano.
- To je rozdíl.
Prosím vás!
Já zvracívám.
Občas se mi samo udělá zle, zničehonic.
- Opravdu?
- Jsi choulostivá, lásko.
Dělám to pořád.
Jako Big Ben, co?
Tak pozor.
Z George je zle každému. Když byl náš syn malý, pořád kvůli němu zvracel.
Dopadlo to tak, že kdykoliv George vešel do pokoje, hned začal zvracet.
Náš syn pořád zvracel, protože jsi na něj pořád štěkala.
Vrazí mu do pokoje s vlajícím kimonem a štěká.
Jo, a proto dvakrát do měsíce utíkal z domova!
Dvakrát do měsíce!
Šestkrát do roka!
Náš syn utíkal z domova, protože Martha do něj pořád ryla.
Já jsem do toho haranta v životě neryla!
Jak jsem přišel domů, běžel ke mně a říkal: "Máma pořád něco má."
Lháři!
Pořád byla v něm. Velmi trapné!
Když to bylo tak trapné, proč o tom mluvíte?
Já jsem o tom vůbec mluvit nechtěl.
Kéž bych měla trochu brandy.
Miluju brandy, vážně.
- To máte dobré.
- Uklidňuje mě.
Dřív jsem brandy pil.
- Taky jsi pil bergin.
- Sklapni, Martho!
- Cože?
- Nic.
On vám o tom říkal?
No tak, něco vám říct musel!
My jsme vlastně jenom tak trochu tancovali okolo.
- Já ráda tancuju.
Opravdu.
- Tak to nemyslel.
Já jsem si to taky nemyslela!
Aby dva dospělí muži spolu tančili!
Nevyprávěl vám, jak chtěl vydat knihu a taťka mu to nedovolil?
- Knihu?
Jakou knihu?
- Prostě knihu.
Prostě knihu? !
Jé, podívejte, tančírna!
Co kdybychom šli tančit?
Já ráda tančím!
- Jsme skoro doma.
- Já chci tančit!
- To není tak špatný nápad.
- Tančíte ráda?
- Se správným mužem ano.
- Já tančím jako vánek.
Zastav.
Jdeme tančit!
- Prokristapána!
- Slyšel jsi mě?
Cokoliv si láska přeje.
Já tančím jako vánek!
Pustil bys tam něco?
Jak to uděláme, vyměníme si partnery?
S tebou přece tančit nebudu.
Ne, když je tu on.
A tahle baletka.
Já budu tančit s kýmkoliv!
Budu tančit sama!
- Zlato, bude ti zase špatně.
- Já tančím jako vánek!
Tak, děti, volenka a hurá do kola.
Hele, Georgi, vypni to!
Vypni to, Georgi!
Co říkáš, Martho?
Tak dost, ty parchante!
- Co říkáš, lásko?
- Přestalo to!
Proč to přestalo?
Dej mi drobné.
Nech mě!
Ty mi to vždycky kazíš, když se dobře bavím!
Nech mě na pokoji.
Já chci tančit a ty mi to nechceš dovolit.
Nech mě být!
Vybírej, to je tvoje.
To máš sakra pravdu.
Ahoj, fešando!
Zatančíš si se mnou, andílku?
Jak to říkáte mojí ženě?
Ne. Když nemůžu předvést svůj výrazový tanec, nechci tančit vůbec.
Tak budu sedět.
Tak, brouku, pojď.
- Budeme sedět a koukat.
- Správně.
Ty jsi silák, co?
To se mi líbí.
Tančí, jako když to není poprvé.
Je to známý tanec, Opičí cecíky. Oni to znají.
Já vám nerozumím.
- Líbí se mi vaše pohyby.
- Mně vaše taky.
- Líbí se jim jejich pohyby.
- To je hezké.
Překvapuje mě, že vám George nevyprávěl svůj pohled na věci.
- Nevyprávěl.
- To mě překvapuje.
- Vážně?
- Nejsou roztomilí?
Většinou to dělá, když může.
Myslím, že mi nevěří.
To je velmi smutný příběh.
To by jednoho rozplakalo.
Máš odporné sklony, Martho.
Je to pravda?
Nepovzbuzujte ji.
Povzbuďte mě.
Varuji vás, nedělejte to!
Varoval vás.
- Nepovzbuzujte mě.
- Slyšel jsem.
Povězte mi víc.
Georgík měl velké ambice, navzdory čemusi komickému v jeho minulosti, z čeho tady Georgík stvořil román.
Jeho první pokus a také poslední!
Já veršuju!
Varuji tě!
Ale taťka se na Georgieho román podíval.
Koleduješ si o ránu do zubů!
Nepovídej!
A když si to přečetl, byl šokován.
- Vážně?
- Ano, vážně.
Je to román o zlobivém klukovi.
Tohle nebudu trpět!
Ale jděte!
O zlobivém klukovi, který zabil svou matku i svého otce!
Přestaň!
A taťka řekl: " Podívej, já ti nedovodím takovouhle věc publikovat!"
Konec tanečků!
Násilí!
Násilí!
A taťka povídá: "Snad sis nemyslel, že tě nechám publikovat takovéhle svinstvo? Ani za nic!
Ne, dokud učíš tady.
Jestli tohle vydáš, budeš v tu ránu na dlažbě!"
Přestaň!
Přestaň!
Nenechám se vysmívat!
Nenechá se vysmívat, prokrindáčka!
Hra skončila!
Jen si to představte, ta kniha je o klukovi, který zavraždí svou matku a zabije otce a předstírá, že to celé byla nehoda!
A hele!
A chcete vědět to hlavní?
Chcete vědět, co statečný Georgie taťkovi řekl?
Georgie řekl: "Ale tati..."
Vlastně: "Ale pane, to vůbec není román."
- Neříkej to!
- To si piš, že řeknu!
Jdi ode mě!
"Ne, pane, to vůbec není román.
Je to pravda.
Tohle se mi opravdu stalo!"
- Zabiju tě!
- To se stalo!
Násilí!
A teď ticho.
Všichni budeme velmi potichu.
Vrahu!
Co se to tady děje?
Nic.
Všechno v pořádku, jen hrajeme hru.
Budeme zavírat.
Ještě jednou dokola.
Všichni totéž.
Ještě jednu rundu a budeme vesele pokračovat.
Platí?
Výborně!
Díky.
To byla jedna hra.
Co dál?
Zkusíme něco jiného.
Zahráli jsme si "Pokoř hostitele", co budeme hrát teď?
Heleďte!
My z univerzity musíme znát víc her.
- Nesmíme mít omezený slovník.
- Nestačí to?
Existují další hry.
Co třeba...?
Co třeba "Ojeď hostitelku"?
Chcete si to zahrát?
Chcete si zahrát "Ojeď hostitelku"?
Nebo si počkáte na později, do křoví?
- Ojeď hostitelku!
- Drž hubu, jo?
Chcete si to nechat na později.
Tak co budeme hrát teď?
- "Portrét tonoucího muže".
- Já netonu.
- Tys mi řekl, ať držím hubu.
- Promiň.
- Promiň!
Už vím, co uděláme.
Už máme za sebou "Pokoř hostitele" a nechceme si zatím zahrát "Ojeď hostitelku".
Já vím co.
Co malá partička hry "Nachytej hosty"?
Co vy na to? "Nachytej hosty"?
- Shazovačko, připomínačko!
- Mně se ty hry nelíbí!
Hráli jsme jen jednu, musíme si dát další.
Nemůžeme skončit po jedné.
Ticho!
Jak hrát "Nachytej hosty"?
Ty mlč!
Jak asi? Jak asi?
Martha vám svým indiskrétním způsobem řekla o mém prvním románu.
Ať už je to pravda nebo lež.
Řekla vám o mém prvním románu, mých memoárech.
Kéž by to neudělala, ale co už teď s tím.
Martha vám ale neřekla, Martha vám ale vůbec nic neřekla o mém druhém románu.
O tom jsi nevěděla, viď?
Pravda, nebo lež?
Je to taková alegorie, pravděpodobně.
Je to o milém mladém páru, který se přistěhuje ze Středozápadu.
Je takový venkovský.
Tak tento milý mladý pár přijede ze Středozápadu.
On je blonďák, asi třicetiletý.
A je to vědec, učitel. Vědec.
- Jeho žena, myška, kloktá brandy...
- Tak moment!
Tohle je moje hra!
Vy už jste hráli!
Chci to slyšet.
Miluju příběhy.
Myščin otec byl svatý muž, víte?
Jezdil po světě v maringotce a přijímal věřící.
- To mi zní povědomě.
- To se nedivím.
A tak Blondýn a jeho frau z rozlehlých plání přibyli.
- Velmi vtipné, Georgi.
- Děkuji.
Usadili se ve městě Nouveau Carthage.
- Měl byste přestat.
- Vážně?
Já mám ráda rodinné historky.
Aby taky ne!
Ale Blondýn se jen maskoval za učitele, protože na kufru měl ceduli, na které byly napsány větší věci. HN!
Historická Nevyhnutelnost.
- Není důvod pokračovat.
- Jen ať pokračuje.
Měl zavazadla, a jedním z nich byla i jeho myška.
Nebudeme to poslouchat.
- Proč ne?
- Má pravdu.
Nikdo netušil, že Blonďákova myš je zavazadlo.
On totiž byl celo-kansaský plavecký šampión či co a měl tuhle myš.
O kterou pečoval tak moc, až pomýlení lidé uvěřili, že je tak trochu hloupoučká.
To od vás není fér.
Jeho myška neskromně nasávala brandy a polovinu času problinkala.
- Ty lidi znám.
- Ano?
Ale ona byla navíc pytel peněz!
Božích peněz ze zlatých zubů nevěřících. A ona to snášela!
- Mně se ten příběh nelíbí.
- Ona to snášela!
Přestat?
- Prosím, nedělejte to.
- Škemrej, broučku!
- Střih na scénu "Jak se vzali".
- Ne!
- Proč?
- To bylo tak.
Myška se jednoho dne celá nafoukla, šla do Blonďákova domu, vystrčila bříško - a povídá: "Podívej se na mě."
- Mně se to nelíbí.
"Podívej, jsem celá nafouklá." "Jemináčku," řekl Blonďák.
A tak se vzali.
A co bylo pak?
Pak to nafouknutí jako kouzlem zmizelo.
Nafouknutí zmizelo?
Miláčku, to jsem nechtěl.
Čestně.
Neměls jim to říkat!
Ne!
Neměls jim to říkat!
A takhle se hraje "Nachytej hosty".
Prosím!
Budu zvracet!
To jste neměl dělat.
- Nesnáším pokrytce.
- Bylo to kruté.
Dostane se z toho.
Překoná to.
- Ublížilo to mně.
- Vám?
Mně.
Nádhera.
Potřebujete svini, aby vám ukázala, kde jsou lanýže.
Měli bychom změnit spojence a trochu to vylepšit.
Odveďte ženu do auta.
Dnes už mám jízdy pokrk.
Půjdeme pěšky.
Musíte si naplánovat strategii.
Budete litovat.
Bezpochyby.
Lituji všeho.
Ne, já vás přinutím litovat.
- Jděte uklidit svinčík.
- Jen počkejte.
- Výborně, Georgi.
- Děkuji.
- Opravdu skvělé.
- Jsem rád, že se bavíš.
Odvedl jsi skvělou práci.
Fakt jsi to napravil.
Tolik života už jsi dlouho neukázal.
Dostáváš ze mě to nejlepší, lásko.
Ty jsi ale parchant!
Ty můžeš lítat po světě jako splašená, šlehat do všeho bičem a nadělat půlce světa jizvy, ale může to zkusit někdo jiný? To ne!
Dělal jsem to všechno pro tebe.
Myslel jsem, že to máš ráda, zlato.
Je to tvoje gusto, krev, masakr a tak dále.
Myslel jsem, že tě to vzrušuje.
Že budeš funět a vzdychat a skočíš na mě prsama napřed.
Tohle jsi vážně podělal, Georgi.
Myslím to vážně.
Můžeš sedět a prskat gin, ponižovat mě, celou noc mě trhat na kusy, a to je v pořádku.
- Ty to vydržíš!
- Nevydržím!
Ale vydržíš! Proto sis mě vzal!
To je strašná zoufalá lež.
Tys to ještě nepochopil?
Už mě bolí ruce z toho bičování.
- Rok za rokem!
- To je klam, Martho.
Tohle jsem nechtěla.
Myslel jsem, že to děláš kvůli sobě. Nevěděl jsem to.
Ne.
Jsi blázen!
Já ti ukážu, kdo je blázen!
Ach bože! Ty máš opravdu svůj den, co?
Než s tebou budu hotová, dorazím tě.
Ty a ten quarterback?
Oba mě dorazíte?
Než s tebou skončím, budeš si přát, abys v tom autě byl zemřel!
A ty, abys nemluvila o našem synovi.
Varoval jsem tě.
- Tos mě ohromil!
- Abys nezacházela daleko!
Jsem sotva na začátku!
Jsem ochromen. Dostanu tě, až budeme sami.
Neposlouchám tě.
A jestli poslouchám, třídím to, abych neslyšel.
To je jediná cesta.
Ale ty jsi nabrala nový směr, a to už je moc.
Moc!
Nevadí mi praní špinavého prádla na veřejnosti.
Vadí, ale jsem s tím smířený.
Ale ty ses přestěhovala do světa své fantazie!
Nevíš...
- Ale ano!
- Jsi cvok!
Můžeš pokračovat...
Posloucháš se, co říkáš?
Máš to tak zamotané.
Mluvíš jako ty tvoje pitomé noviny.
Víš, já se o tebe bojím.
O tvůj rozum.
O můj rozum se neboj, miláčku!
- Nechám tě zavřít.
Asi tě nechám zavřít.
Zlato, ty jsi ale frajer!
Musím se ti dostat na kobylku.
To už se ti povedlo, Georgi, nemusíš nic dělat.
Tisíc let vedle tebe úplně stačí!
Takže půjdeš po dobrém?
Chceš vědět, co se doopravdy stalo, Georgi?
Prasklo to!
Konečně. Ne já!
To! Celé to aranžmá.
Můžeš pokračovat pořád dál, všechno se dá zařídit.
Můžeš si pořád hledat výmluvy:
"K čertu s tím, to je život.
Třeba zítra umře. Třeba zítra umřeš ty."
Všechny možné výmluvy.
Ale pak, jednoho dne, jedné noci, se něco stane. A prásk!
Zlomí se to a už se to zatraceně nedá slepit!
Snažila jsem se, miláčku, opravdu.
Nech toho, Martho.
Jsi zrůda.
Jsi.
Jsem hlučná a vulgární a jsem to já, kdo u nás nosí kalhoty. Někdo totiž musí!
Ale zrůda nejsem!
Nejsem!
Jsi rozmazlená, pohodlná, svéhlavá, zkažená, opilá...
Prásk!
Prasklo to!
Už se nebudu snažit to s tebou vydržet.
Přišla chvilka, kdy jsem si myslela, že to zvládnu.
Že všechno tohle svinstvo spolu překonáme!
Ale to už je pryč.
A já už se nebudu snažit.
Jednou měsíčně, Martho.
Už jsem si zvykl.
Máme tu Nepochopenou Marthu, dobrosrdečnou dívku pod hady.
Slečnu, která pod dotekem laskavosti opět rozkvete.
Věřil jsem tomu víckrát, než bych přiznal.
Takový jsem trouba.
Ale už ti nevěřím. Nevěřím ti!
Neexistuje možnost, že bychom ještě spolu vyšli.
Pokud jde o tebe, ty bys nevyšel s ničím!
A nejsi nic!
Prásk!
Dívala jsem se dnes na tebe a nebyls to ty!
Konečně to prasklo.
A já to vykřičím do světa!
Je mi jedno, co dělám!
A předvedu ti sakra největší výbuch, jaký jsi kdy slyšel!
Porazím tě ve tvé vlastní hře.
- To je výhružka, Georgi?
- To je výhružka, Martho.
- To si odskáčeš, zlato.
- Opatrně. Roztrhám tě na kusy.
Na to nejsi dost chlap.
Nemáš kuráž!
Totální válka?
Totální!
Zvony.
Slyšela jsem zvony!
Zvony zvoní.
Nemohla jsem kvůli nim spát.
Vzbudily mě.
Kolik je hodin?
Neotravujte.
Spala jsem.
Něco se mi zdálo. Slyšela jsem nějaký zvuk, ale nevěděla jsem, jaký. Naháněl mi strach.
Já tě dostanu, Martho.
Nějak tě dostanu, Martho.
Někdo tam byl, a já jsem tam nikoho nechtěla.
Byla jsem nahá.
Vy nevíte, co se děje, že ne?
Já to nechci vědět.
Poslouchejte je!
- Já nechci!
- Podívejte se!
Nechci žádné děti!
Já nechci žádné děti, prosím!
Mám strach.
Nechci si ublížit.
Měl jsem to vědět.
Ví o tom ten kanec, co jste si ho vzala? !
Jak provádíte ty svoje malé vraždičky?
Pilulkami?
Máte tajný přísun pilulek?
Jablečné želé?
Sílu vůle?
Chodíte zvracet?
Kde je?
Chci svého manžela!
Chci pít!
Správně, jen do toho!
Víte, co se tam děje, slečinko?
Já nechci nic vědět.
Nechte mě být.
- Kdo to zvonil?
Co to bylo za zvony?
Je nahoře a vy se ptáte na zvony?
Někdo zvonil!
Někdo zvonil.
Zvony zvonily a přišel někdo...
- Někdo.
Někdo zvonil.
Zvony zazvonily a byl to někdo...
Mám to!
Mám to, Martho!
Byla to zpráva.
Zpráva o tom, že náš syn...
Zvony zazvonily, byla to zpráva o našem synovi.
A byla to zpráva že náš syn je mrtvý!
Náš syn je mrtvý a Marthě jsem to ještě neřekl.
Náš syn je mrtvý, Martha to neví, a vy jí to neřeknete!
Řeknu jí to sám.
Ve správný čas jí to řeknu sám.
Budu zvracet.
Ano?
To je hezké.
- Já umřu.
- Výborně, jen do toho.
Martho, mám hrozné zprávy.
O našem synovi.
Je mrtvý.
Slyšíš mě, Martho?
Náš syn je mrtvý.
Kde všichni sakra jste?
Vy parchanti, počítám do pěti, vylezte, ať jste, kde jste!
Panebože, ty ses taky zbláznila.
Říkám, že ses taky zbláznila.
Možná.
Všichni jste se zbláznili.
Sejdu ze schodů a co se stane?
Co se stane?
Moje žena je na hajzlu s lahví v ruce a mrká na mě.
Mrká na mě!
Ona na tebe nikdy nemrkala?
To je ale ostuda.
Leží tam na podlaze, na dlaždičkách, celá zkroucená, a olupuje nálepku z lahve brandy.
Možná by to ve vaně bylo pohodlnější.
Ptal jsem se, co dělá, a ona na to: "Nikdo neví, že tady jsem."
A přijdu sem, a ty se támhle potácíš a děláš "cink", proboha, "cink".
Všichni jste se zbláznili.
Smutné, ale pravdivé.
Kde je tvůj manžel?
Zmizel.
Všichni jste blázni.
Magoři!
To je náš únik, když nereálnost okolního světa příliš těžce dolehne na naše hlavičky.
Uvolni se.
Poddej se tomu.
Nejsi o nic lepší než ostatní.
Já myslím, že jsem.
V něčem jsi rozhodně břídil.
Cos to řekla?
Říkám, že v něčem jsi rozhodně břídil.
Pardon, že jsem tě zklamal.
Tak možná příště, až nebudu 10 hodin pít.
Zlato, ty určitě jsi břídil.
Ty jsi teda hrozná, víš?
Ty jsi opravdu hrozná.
Pro tebe je každý břídil!
Tvůj manžel, já!
Všichni jste břídilové.
Já jsem Matka Země a vy všichni jste břídilové.
Hnusím se sobě.
V mém životě byl jen jediný muž, se kterým jsem byla šťastná.
Rozumíš?
Jen jeden.
Ten trenér, nebo kdo?
George.
Můj manžel.
- Děláš si legraci?
Určitě!
On?
- Ty mi nevěříš.
- Ovšemže ne.
Ty vždycky dáš jen na vzhled?
Prokristapána.
George, který je někde tam venku ve tmě.
Který je na mě tak hodný.
Kterému nadávám.
Který se dokáže učit našim hrám tak rychle, jak rychle je měním.
Který mě dokáže udělat šťastnou a já to nechci.
Ale ano, chci být šťastná.
George a Martha.
Smutné, smutné, smutné.
Kterému neodpustím, že mi dal odpočinek.
Že mě viděl a řekl: "Ano, to bude stačit."
Který udělal tu příšernou, škodlivou, zraňující chybu, že mě miluje.
A za to musí být potrestán.
Smutné, smutné, smutné.
Jednoho dne, jedné noci, jedné hloupé opilé noci zajdu příliš daleko.
Buď mu zlomím hřbet, nebo ho zaženu nadobro, což bych si zasloužila.
Myslím, že obratle má nedotčené.
Tak ty myslíš?
Ty si to myslíš?
Ach, ty chlapečku.
Ty se tak hrbíš nad tím svým mikrofonem...
Mikroskopem!
Ano.
A nic nevidíš, co?
Vidíš všechno, ale je ti to sakra jedno.
Vidíš samé ďubky a ostatní sajrajt, ale nechápeš, o co jde, viď?
Víš toho tak málo.
A ovládneš svět, že jo?
Řekl jsem dobrý!
Ale, hřebeček se nám vzteká, co?
Valach je celý rozčilený, ne?
Zase jsi v ráži, co?
Ty ubohej malej bastarde!
Do všeho se trefuješ!
Jdi otevřít.
Cos to řekla?
Řekla jsem, ať jdeš otevřít.
Jsi hluchej?
Já že mám jít otevřít?
Přesně tak, ty troubo, jdi otevřít.
Nebo na to jsi taky moc opilý?
Nemusíš mi...
Otevři!
Budeš tu chvilku dělat poskoka.
Můžeš s tím začít hned.
Já nejsem žádný tvůj sluha.
Ale jsi!
Máš ambice, ne?
Přece jsi za mnou nešel celý bez sebe vášní, že ne?
Trošku jsi taky myslel na svou kariéru.
Tak při tom šplhání po žebříčku můžeš taky chvíli dělat poskoka.
- Ty nemáš žádné zábrany, co?
- Ne, broučku, nemám.
Jdi otevřít.
No tak, mazej!
Děvko bezcitná.
Jen dělej, co jsem řekla.
Ukaž staré Marthě, že dokážeš aspoň něco.
Už jdu, prokristapána!
Báječné!
Skvostné!
Jen gigolo jsem, jak dlouhý je den
Přestaň!
Promiň, kocourku.
A teď jdi otevřít ty dveře, ano?
Ty jsou nádherné!
Ale synku, konečně přijel domů na svoje narozeniny!
Jděte ode mě!
To je poskok, propána!
To není náš synáček Jim, náš malý celo-americký něco?
Doufám pevně, že ne.
Kdyby to byl on, choval by se divně.
To určitě.
Jako coura, co?
Přinesl jsem ty kytky protože ty...
Sakra, Martho, na!
Macešky, rozmarýna, násilí, to je moje svatební kytice!
Kdyby vám to nevadilo, vzal bych svou ženu...
Zůstaň, kde jsi. Nalij mému manžílkovi pití.
Myslím, že to neudělám.
Ne, Martho.
To už by bylo moc.
Je to tvůj poskok, ne můj.
Já nejsem ničí poskok!
- Teď.
Já už nejsem ničí poskok
- Zvrácení.
- Děti?
Je to tak?
Zvrácené děti, které se svými smutnými hrami prohopsají životem?
- Něco takového.
- Píchej, zlato.
On nemůže!
On je příliš plný chlastu!
Fakticky?
Tumáš!
Strč je někam do ginu.
Tohle udělat Marthiným hledíkům!
- To jsou hledíky?
- Jo.
Vlezl jsem v měsíčním světle do tátova skleníku a natrhal jí je.
Měsíc nesvítí.
Viděla jsem v ložnici, jak zašel.
V ložnici?
Ale je tam měsíc.
Žádnej zatracenej měsíc tam není, zašel.
To je možný, Kláro, ale zase vyšel.
- Když jsem plul kolem Mallorky, měsíc zapadl, rozmyslel si to a hup!
To není pravda!
To je taková lež!
Nesmíš všemu říkat lež.
Že ne?
Já nevím, kdy lžete.
- To máš sakra pravdu!
- To ani nemusíte.
- Takže jsem plul kolem Mallorky...
- Nikdy jsi neplul kolem Mallorky!
Vůbec nikdy jsi nebyl nikde ve Středozemí!
Mamka s taťkou mě tam vzali za dokončení vysoké.
Poté, co jste je zabil?
Možná.
Jo.
A možná ne.
Ježíši!
Pravda a iluze.
Kdo pozná rozdíl, srdíčko?
Poskoku?
Já nejsem poskok.
Znám pravidla, když se netrefíš do koše, jsi poskok!
Takže jsi to udělal?
Někdo tu lže, někdo nehraje na rovinu! Kdo lže? Martho?
Řekni mu, že nejsem poskok.
Nejsi poskok.
Budiž.
Pravda a iluze.
Rozdíl nepoznáš.
Ne, ale musíme pokračovat, jako kdyby ano.
Amen.
- Práskni draka!
- Děkuju.
Nech si to.
- Říkám, práskni draka!
- Ano, my víme!
Nech toho, Georgi!
- Nedělejte to.
- Drž hubu, ty kanče!
Já nejsem kanec.
Tak jsi poskok.
Co z toho teda jsi?
Není to jedno?
Vlastně je.
Tak i tak jsem to schytal.
Přestaň na mě házet ty zatracený věci!
- Tak i tak.
Prásk!
- Mám mu něco udělat?
Ty ho nech na pokoji!
Co jsi, brouku, poskok, nebo kanec?
Pravda, nebo iluze, Georgi?
To je ti to úplně jedno?
Prásk!
To je tvoje odpověď, miláčku.
Chápu.
Opásej si svá úrodná bedra, dívko.
Ještě nás čeká jedna hra.
Jmenuje se "Kde je dítě?"
Nechci dělat rozruch a ty nestojíš o skandál, ne?
Chceš se držet rozvrhu? Tak si sedni!
A ty, krasavice, máš ráda zábavu a hry.
Jsi přece sportovkyně, ne?
- Dobře.
- Výborně. Ale my tu nejsme všichni.
Tvoje ženuška chybí.
Měla těžkou noc...
Nemůžeme hrát, když nejsme všichni.
Potřebuji tvou ženu.
Nechte toho!
Tak zvedni zadek a přiveď sem tu svou malou husičku!
Hodnej pejsánek. Přines. Přines.
Hodnej pejsek.
Ještě jedna hra.
Nelíbí se mi, co se chystá.
Víš, co to bude?
Ne.
Ale nelíbí se mi to.
Možná bude, Martho.
Je to opravdu zábavná hra.
Už žádné hry.
Ještě jednu, Martho.
Jednu hru, a pak hupky do postýlky.
Všichni si sbalí svoje hračky a tašky a půjdou domů.
A ty a já vyšplháme po našich ošlapaných schodech.
Ne, Georgi, ne.
Ano, zlato.
Bude to pryč, než se naděješ.
Nechceš šplhat s Georgiem do schodů?
Už žádné hry.
Už nechci žádné hry.
Ale chceš.
Jsi hravá holka.
Jistěže chceš.
- Ne, Georgi, prosím...
- Nesahej na mě!
Ať máš pracky čisté pro nedostudované usmrkance.
Poslouchej mě!
Užila sis pěkný večer.
Neumíš přestat, ani když máš tlamu plnou krve.
Jedeme dál.
Tak já ti to oplatím a tvoje hra bude vedle té mé jako pašije.
Tak šup.
Trochu života do toho.
- Nech toho!
- Dej se do kupy!
Dostaneš pořádnou nakládačku a chci, abys byla vzhůru!
Co po mně chceš?
- Vyrovnanou bitvu.
- Máš ji mít!
- Chci, abys zuřila.
- Zuřím, jen se neboj!
Hodná holka.
Hrajeme na smrt.
- Tvojí?
- Budeš překvapená.
- Už jdou mrňata.
Připravit.
- Na tebe vždycky.
Hop!
Hop! Hop!
Hop!
Jsi králíček, zlato?
- Jak je králíčkovi?
- Králíček ušáček!
Králíček ušáček.
Výborně.
Miláček králíček ušáček.
Tak do toho.
Poslední hra.
Všichni sednout.
- Sednout.
Tohle je civilizovaná hra.
- Jdi se bodnout.
Myslím, že to byl opravdu pěkný večer, se vším všudy.
Poznali jsme se, bavili jsme se, hráli hry.
- Jako Válená po podlaze.
- Po dlaždičkách.
- Po dlaždičkách. Práskni draka.
- Sloupni nálepku!
Nálepku.
Sloupni nálepku.
Loupala jsem nálepky.
Všichni jsme loupali nálepky, kotě.
Když se dostanete pod kůži a skrz svaly a proderete se orgány až ke kostem, víte, co uděláte?
Když se dostanete na kost, ještě nejste u konce.
Ještě je něco v kosti.
Morek.
Ten musíte sníst.
Ale kosti jsou dost pružné, zejména mladé.
Tak, teď k našemu synovi.
Náš syn.
Marthina a moje radost.
Co to děláš?
- Mluvím o našem synovi.
- Tak o něm nemluv.
Ale já chci.
Je to důležité.
Chcete slyšet o našem živém synovi, ne?
O Marthině a mém synovi.
Vy máte dítě?
No jistě, jak bychom neměli!
Budeš mluvit ty, nebo mám já?
- Nedělej to.
- Dobrá. Tak se na to podíváme.
Milý kluk, navzdory rodině.
Většina dětí by byla neurotická, kdyby se o ně starala Martha.
Spí do čtyř hodin odpoledne, leze po tom ubohém harantovi, snaží se vylomit dveře koupelny, aby ho mohla umýt, i když je mu 16.
Tahá cizince do domu bez ohledu na čas.
- To stačí.
- Chceš to převzít?
Kdo by chtěl umývat šestnáctiletého kluka?
Prokristapána!
- Tak proč?
- Protože je to její mimi.
Dobrá.
Náš syn? Chceš našeho syna?
Máš ho mít.
Dáš si něco k pití?
Nemusíme to poslouchat, jestli nechcete.
Kdo to říká?
Ty tady děláš pravidla?
- Ne.
Dotáhneš to daleko.
Tak, Martho, můžeš recitovat.
- Náš syn...
- Dobrá!
Náš syn.
Náš syn se narodil jedné zářijové noci, ne nepodobné té dnešní, i když až zítra a před 16 lety.
Vidíš? Říkal jsem to.
- Byl to lehký porod.
- Ne, byla to práce, těžká práce!
Byl to lehký porod!
Jakmile jsem ho přijala.
- Uvolnila jsem se.
- To je lepší.
Byl to lehký porod, jakmile jsem ho přijala.
Byla jsem mladá.
A on byl zdravý. Červené, ukřičené dítě.
Martha myslí, že ho viděla při narození.
S hladkými pevnými údy a hlavičkou plnou jemných černých vlásků,
které později, později zesvětlaly jako sluníčko.
- Náš syn.
- Byl to zdravý kluk.
A já jsem chtěla dítě.
Tak moc jsem chtěla dítě!
- Syna?
Dceru?
- Dítě!
Měla jsem své dítě.
- Naše dítě.
Vychovávali jsme ho.
Ano.
Vychovávali jsme ho.
A on měl zelené oči.
Tak zelené, zelené oči.
Modré, zelené, hnědé.
A miloval slunce.
Byl opálený dříve a déle než všichni ostatní.
A na slunci jeho vlasy zářily jako rouno.
Krásný, nádherný klouček.
Tak nádherný, tak chytrý.
Pravda je relativní.
Byla to pravda.
Nádherný, chytrý, dokonalý!
Tak mluví pravá matka.
Já chci dítě!
Z principu?
Já chci dítě.
Chci miminko.
Ta dokonalost nemohla vydržet.
Ne s Georgem.
- Ne, když u toho byl George.
- Věděl jsem, že přeřadí.
- Ticho!
- Promiň, Matko.
Mohl byste mlčet?
Ne s Georgem.
Topící se muž stahuje nejbližší. A on se snažil.
Bože, jak já jsem s ním bojovala.
Jak jsem bojovala!
Jediná věc, kterou jsem se snažila udržet nezraněnou v kanále našeho manželství během všech šílených nocí a hloupých, patetických dní, v tom výsměchu a smíchu.
Bože, ten smích!
Přes jedno selhání za druhým.
Každý pokus ochromoval a ubližoval více než ten předchozí.
Jediná osoba, kterou jsem se snažila chránit a vychovat v bahně tohoto hnusného, drtivého manželství, jediné světlo v téhle beznadějné tmě!
Přestaňte!
Proč, vám se to nelíbí?
- To nemůžete.
- Říká kdo?
- Já!
- Řekni proč, zlato.
Už ta hra skončila?
Ale ne!
Zdaleka ne.
Mám pro tebe překvapení.
Náš synek Jimy.
Já řídím tohle představení!
Miláčku, Obávám se, že pro tebe mám špatnou zprávu.
Tedy pro nás oba.
Velmi smutnou zprávu.
O co jde?
Martho, když jsi měla napilno, když jste vy dva měli napilno, nevím kde, ale někde jste byli, tak tedy když jste chvíli měli napilno, slečinka a já jsme si povídali.
Víte, tak jsme tlachali.
A zvonek u dveří zazněl.
Zazvonil.
Těžko se mi to říká.
- Prosím, ne!
- Řekni mi to!
Byla to stará dobrá Western Union, chlapík tak kolem 70 let.
- Bláznivý Billy?
- Přesně tak.
Bláznivý Billy.
Měl pro nás telegram.
Musím ti to říct.
Proč ho přinesli?
Proč to nezatelefonovali?
Některé telegramy se musí doručit, Martho.
Nedají se zavolat.
Co tím myslíš?
- Já to snad neřeknu.
- Neříkejte!
- Chcete to říct vy? - Ne, ne, ne!
Tak tedy, Martho, obávám se, že náš chlapec domů na narozeniny nepřijede.
- Ale jistěže ano!
Ale přijede!
Říkám, že přijede!
Nemůže.
Náš syn je mrtev.
Zabil se pozdě odpoledne na venkovské silnici, s čerstvým řidičákem.
Snažil se vyhnout dikobrazovi a narazil...
To nemůžeš!
...do velkého stromu.
To nemůžeš!
Musela ses to dozvědět.
To nemůžeš udělat!
O tomhle nemůžeš sám rozhodovat!
To tě nenechám udělat!
Odjedu kolem poledne, myslím.
Nenechám tě o tom rozhodnout.
Musí se provést identifikace, zařídit pohřeb.
To nemůžeš!
Nedovolím to!
- Nesahej na mě!
- Nic jsem neudělal!
Tak poslouchej.
Náš syn je mrtvý!
Můžeš si to vtlouct do hlavy?
Dobře poslouchej.
Dostali jsme telegram.
Byla to nehoda. Je mrtvý!
Bum!
Jen tak!
Jak se ti to líbí?
Pusť ji.
Bude v pořádku.
On není mrtvý.
Je mrtvý.
O tom nemůžeš rozhodnout.
On o tom nerozhodl.
To není jeho dílo.
Nemá tu moc.
Přesně tak.
Nejsem bůh.
Nemám moc nad životem a smrtí, že?
Nemůžeš ho zabít!
Nemůžeš ho nechat umřít!
Přišel telegram.
Ukaž mi ho!
Ukaž mi ten telegram!
Snědl jsem ho.
Co to povídáš?
Já jsem ho snědl.
Posluž si, Martho.
To si v takovou chvíli děláte legraci?
Snědl jsem ho?
Ano, snědl.
Já jsem vás viděla, celý jste ho snědl.
Jako hodný chlapec.
Tohle ti neprojde.
Znáš přece pravidla, proboha.
O čem to mluvíte?
- Můžu ho zabít, když budu chtít.
- Je to naše dítě.
- Porodilas ho.
Byl to dobrý porod.
- Je to naše dítě.
A já jsem ho zabil.
Panebože, myslím, že to chápu.
Vážně?
- Panebože, myslím, že to chápu.
- To máte dobré.
Nemáš právo.
Nemáš žádné právo.
Mám právo. Nikdy jsme o tom nemluvili.
Mohl jsem ho zabít kdykoliv.
Proč?
Porušilas pravidla.
Tys o něm někomu řekla.
- Neřekla.
- Ale řekla.
Mně. Mně jste o něm řekla.
Zapomněla jsem.
Někdy v noci, když je pozdě a všichni mluví, zapomenu a chci o něm mluvit.
Ale držím se.
Držím se.
Chtěla jsem o něm mluvit tak často.
Ale tohle jsi přehnal, Georgi.
Tohle jsi nemusel, nemusels!
Mluvila jsem o něm, ano!
Ale tys to nemusel hnát do extrému.
Nemusels ho zabíjet.
Nemusels ho nechat umřít.
Nebylo to nutné.
Svítá.
Myslím, že večírek skončil.
Vy žádné mít nemůžete?
Nemůžeme.
Nemůžeme.
Tak domů do postýlek, děti.
Už máte spát.
Vy dva už jděte.
- Já bych...
- Dobrou noc.
Chceš něco?
Ne.
Nic.
Je čas jít spát.
Unavená?
Ano.
Já taky.
Zítra je neděle.
Celý den.
Musels to udělat?
Ano.
Musel?
Já nevím.
- Už bylo načase.
- Bylo?
Je mi zima.
Už je pozdě.
Zase bude líp.
Já nevím.
Bude.
Snad.
Nejsem si jistá.
Jen my dva?
- Nemyslíš, že by...
- Ne.
- Jsi v pořádku?
- Ano.
Ne.
Kdo se bojí Virginie Woolfové?
Já ano, Georgi.
Já, Georgi.
Já.
[hudba...]
Myslíte si že to, co jste provedl, je svoboda?
Nevím.
-Pokusil jste se o sebevraždu.
-To je moje věc.
-Myslíte?
-Nevím.
Vím jen, že mi nic není.
Stejně to nemá smysl.
-Co nemá smysl?
-Všecko.
-Máte přece rodinu, zaměstnání...
-Ano, to mám.
Všechno mám a trávím se jako idiot.
Proč jste to udělal?
Nevím.
Už mi nic není.
Kdybyste zabil někoho jiného, byl byste trestán.
Když jste chtěl zabít sebe...
Aha.
Tohle je něco jako kriminál.
Musím si odsedět sám sebe.
-Musíte se léčit.
-Na to je zákon?
Jak víte, že jsem nemocen?
Vím, že to byl nesmysl.
Myslíte, že něco vědět, znamená už to neudělat?
Asi ne, protože jsem tady.
Věříte vůbec něčemu?
Věřím, že člověk má jednat podle svého přesvědčení a neohlížet se na následky.
-Jste toho schopen?
-Ne.
-Ahoj.
-Ahoj.
Prosím, pojďte dál.
Napadlo vás, že se manžel pokusí o sebevraždu?
Ne, nenapadlo.
Jen někdy sedí a mlčí.
Máte ho ráda?
Ano, mám, moc.
Jste si tím jista?
Chtěli jsme mít ještě dítě, ale nějak to nejde.
Neměl něco v zaměstnání?
To nevím.
Sestřičko.
Myslíte, že tu budu dlouho?
-Ne, jen pár dní.
-Vážně?
Šaty vám uložím.
Pojďte se mnou.
Já vás doprovodím.
Máš cigaretu?
Dej mi cigaretu.
Ať se vám tady první noc hezky spí.
To je strašný. -Dobrou noc.
-Dobrou noc.
-Co tam máte?
Co je?
-Slepejš.
-Vy se ho bojíte? -Hm.
Ten nic nedělá.
Jak se tam dostal?
Je tady asi někdo, kdo mě chce trápit.
Budu tu jen pár dní.
-Jmenuju se Honza.
-Zdeněk.
Au! Nechte mě!
Pusťte mě!
-Ona kope!
-Krávy blbý! Krávy!
Krávy!
A nač jste myslel, než jste to udělal?
A udělal jsem to vůbec?
Jsem zdráv, mám sílu a sebevraždu odsuzuju.
-Věřím.
Tady bydlíme.
-Tady?
Vážně?
-Můžete přijít, když vám bude smutno.
-Děkuju vám.
Promiňte.
Pardon, to je moje žena.
Omluvte mě na okamžik.
-Nechcete to taky zkusit?
-Třeba jo.
-Můžu vám něco říct? -No.
-Na nemocnýho moc nevypadáte.
-Vy taky ne.
-Víte co? -No?
Kdo tam bude první.
Teď!
Pane primáři, my se mu doma nemůžeme věnovat jako vy tady.
-A o koho se jedná?
-O našeho zetě Jana, inženýra.
Odpusťte, že se vám pletu do řemesla, ale sebevražda, to přece není žádné řešení.
Myslím si, jestli to není původu dědičného.
Nebo jestli neměl něco v práci, ale nic nevíme, on nic neříkal.
-Je tady návštěva z pracoviště.
-Děkuju, ať jdou dál.
Pardon.
Pojďte, prosím, dál.
-Dobrý den.
-Dobrý den.
-Nechcete se posadit?
-Děkuji, postojím.
Nás to překvapilo.
Je jeden z našich nejlepších lidí.
Velice schopný a ctižádostivý člověk.
Za těchto okolností bychom ho museli nějak přemístit, nebo...
Proč?
Nám si na nic nestěžoval, to ne, je to hodný člověk.
Jestli ovšem neměl doma nějaké nedorozumění, to nevíme.
Uklízela jsem tam a našla jsem ho tam ležet.
-Ukázala bych vám...
-Prosím.
...jak jsem ho tam našla.
Tak on...
Tak on...
Takhle.
Já jsem si myslela, že spí, tak jsem ho šla vzbudit.
On se svalil jako špalek.
Ježíši Kriste, já jsem se vám tak lekla.
Já mám slabý srdce, pane doktore.
Já sama bych se taky měla léčit.
U nás měl spoustu možností, pane doktore.
-Znali jste ho vůbec?
-Ovšemže ano.
On se někdy z ničeho nic rozčílil, a jindy naprosto mlčel.
My jsme na něho mluvili a on mlčel.
Tak jaký vlastně je?
-Hodný člověk, opravdu hodný.
-No, to jo.
-Je to divnej člověk.
-To je. -Nerozumím tomu.
-Jste tu sám?
-Sám.
Je tu hezky, já mám tu zahradu moc ráda.
Je tu hezky.
Vám se se mnou nechce moc mluvit, viďte?
Ale ano.
Myslíte si, že jsem unuděná panička, která uzdravuje pacienty svého manžela.
Že si to myslíte?
Klidně to řekněte.
Já snesu pravdu.
Vy nejste šťastná.
Žiju, všechno mám.
Jako já.
Chtěla jsem toho moc a skončila jsem jako manželka.
Jsem na tom hůř než pacienti.
-Mně pomohli brabenci.
-Mně křenové placky.
-A mateřídouška.
-No, mateřídouška.
-A ženský.
-No, ženský a heřmánek.
[píská] Pojďte sem.
Co je?
Nemáte cigaretu?
-No! -Nekouřím.
To jste chlap?
-To netvrdím.
-Tak co jste?
-Taky blázen?
-Snad.
-Ale já nejsem blázen. -[smích]
Vážně.
-Nevěříte?
-Věřím.
Pojďte sem, něco vám řeknu.
Žení se tady zahradník, můžete jít na svatbu.
-Tady? -No.
Ty, viděla jsem tě tady s nějakou ženskou.
Vykašli se na ni, je stará.
-Nezeptáte se, proč jsem tady?
-Mě to nezajímá.
Tak táhni pryč, když je ti všechno fuk.
Táhni.
Táhni pryč!
Táhni, když je ti všechno fuk!
Mně je taky všechno fuk!
Nazdar, kamaráde.
Pojď mezi nás.
Pojď, no pojď.
Uvidíš svatbičku, pojď.
To jsi ještě neviděl, kamaráde.
Jsou spolu 1 8 let na hromádce a teď to dali dohromady.
S dovolením.
Tak ty dva habáni, tak to jsou jejich kluci.
Jak ti se mají rádi, člověče.
To je láska jako trám.
Já ti něco řeknu, kamarádíčku.
Podívej se.
Hřebec, kamaráde.
Hřebec!
Celej život hřebec!
Napijeme se na to?
Já chci jít domů.
-Nechcete se posadit?
-Ne, děkuju.
Já už jsem si to všechno rozmyslel.
Potřebuju se vyspat a budu v pořádku.
Já půjdu s vámi.
-Těšíš se na Honzu?
-Ano.
-Zase se bavíš, že jo?
-Vůbec se nebavím.
- Mami! [pláč]
-Jsi zlá.
-Mami...
-Klári.
-Já budu řídit.
-Hele, vypadni.
Pojď k mamince, neplač.
Copak se ti stalo?
Vezmi si ji.
Neplakej, malá.
-Tak už se nezlob.
-Ale já se nezlobím.
-Počkej, zastav.
-Hele, Klári, koníček, vidíš ho?
-Co se to tam stalo?
-Nějakej malér, nebo co.
Milostivá, promiňte, nehněvejte se na nás.
Pojďte se s malou podívat na velblouda.
-Podívej, jakýho máme velblouda.
-Ať ti něco neudělá.
Neudělá nic, neboj.
-Je hezkej?
-Ano.
-A chtěla bys ho?
-Ne.
-A proč?
-Jenom takový malinký.
Tak ti dáme malinkýho.
A ještě ti ukážeme malýho koníčka.
Chtěla bys ho?
Jano!
Můžeme jet.
Pojeď!
Jano!
-Nashledanou.
-Nashledanou.
Maminko... pacient-malíř:
To chce určitě bílou.
-Tys mi přinesla kytičku?
-Ano.
-A voní ta kytička?
-Voní.
-Máš mě ráda?
-Ano.
Tak mi dej pusinku.
-Nechceš ven?
-Nechceš ven, tatínku, se mnou?
-Můžeme jít ven, ano.
-Pojďme sem.
Pane doktore, prosím vás, pojďte se podívat.
-Co to je?
-To je šachaň.
-A jaký?
-No alumní šachaň.
Nic není nahodilé, všechno je zákonité.
Mám tady ještě několik variant.
A výstřih jsem vzadu měla až do pasu, vepředu jsem ho měla zakulacený a jako trochu do špičky.
Tam jsem měla pravou briliantovou sponu.
-Maminko.
-Běž za maminkou, Klárinko.
Pojď ke mně.
Dej mi hezky ručičku.
Pojď sem.
No nestyď se, pojď.
To je Zdeněk, můj kamarád.
-Dobrý den.
-Dobrý den.
-Dobrý den.
-Jak se jmenuješ?
-Klárinka.
-Pojď, půjdeme na kytičky.
-Na písek.
-Ano, na písek.
-Víš, co mě tady napadlo?
-Že jsem pitomá.
-Ne.
Že tě mám rád.
To je divný, co?
Jak ti to mám dokázat?
Mám si podřezat žíly nebo si před tebe kleknout?
Chceš, já si před tebe kleknu?
Tak mě zab.
Zab mě.
Jednou to stejně udělám.
-Nechceš jet radši se mnou domů?
-Hm, chci.
-Já se ti doma strašně bojím.
-Ale já ti nemůžu pomoct.
Nebo myslíš, že můžu?
Ty, Jano, máš dost peněz?
Ne.
Když jsem doma, tak se bojím.
To je hrozný, když je člověk pořád sám.
Čeho se bojíš?
Já nevím.
Vydržíš to chvíli?
Přijel se mnou Jirka.
Myslíš na mě někdy?
Na celýho nebo jenom na půl?
Na půl.
Ale miluju tě... celýho.
l když to není pravda, je to hezký.
Neblbni a pojď sem.
Pojď sem.
Něco důležitýho ti musím říct.
Já tě mám ráda.
Můžeš pro mě z lásky něco udělat?
-No.
-Udělej stojku.
-Jsi dobrá žena.
-Ty jsi moje opora.
-Pojď, budeme se líbat.
-To by mě nenapadlo.
Klárinka: Kde je Zdeněk?
Maminko.
-Maminko.
-Klárinko?
-Klári.
-Zdeňku, tys mi utekl.
-Klári, už jdeme, holčičko.
-Už jdu.
Tys mi utekl, Zdeňku.
I am glad to see you.
Dostanu se vždycky k 7. lekci a dál už to nejde.
-Myslel jste už na sebevraždu?
-Ano.
Myslím, že na to myslej všichni lidi, ne?
Jsou rádi, že o sobě můžou svobodně rozhodnout,
-ale málokdo toho využije.
-Co jim v tom brání?
Bojíte se samoty?
Ano.
Protože když je člověk sám, tak není šťastný.
A vy si myslíte, že to najdete někde mimo sebe?
Já jsem tomu věřil.
-Byl jste šťasten se svou ženou?
-Ano. Snad.
-Chcete v životě něco dokázat?
-Ano, ano.
Zajímalo by mě, jestli bych dokázal nezradit, kdyby mě někdo mučil.
Vy víte, co je zrada?
Vy byste dokázal odpustit, kdyby vás někdo zradil?
Vy ne?
Nevím.
Nevím.
V životě nezbývá nic jiného než odpouštět.
Mám žít celý život jen proto, abych něco odpouštěl?
To se mi nelíbí.
-Život...
-Na to seru!
-Jsem ráda, že jste přišel.
-It's pIeasure.
One, two...
-No!
Jak se vám tu líbí?
-LoveIy, it's IoveIy.
It's IoveIy day.
Do you attend school?
-Do you attend school?
-Neruším?
No.
I am very busy.
River, řeka...
River...
Nikdo tady není.
Co když vás zabiju?
To by bylo ze všeho nejlepší.
Ale dělej rychle, ať to nebolí.
Hele, zahraj mi něco, zahraj mi něco.
Zahraj mi něco, ale s citem.
Já dám hodně na city.
Ty to zahraješ.
Jsi herečka.
-Nebo ne?
-Co?
Tak co?
Naděje.
Láska.
Boj se, boj!
Honzo.
Honzo!
Ano, na Lucernu na sobotu večer.
Kolik lístků, prosím?
Čtyři.
Ano, znamenám.
Tak já vám nechám tu lóži.
Na Lední revue máme ještě lístky, ano.
Ne, ne, prosím, na pátek už lístky nemáme.
Předprodej.
Bohužel, na víkend vyprodáno.
Ano, máme lístky na Hraběnku Maricu a Netopýra.
-Ahoj.
-Co tu děláš?
Nezlob se že ruším, ale já mám takovej plán.
Promiň.
Haló?
Ne, ve 1 3, v 1 8 a ve 20.
Ano, i v neděli.
Každý den.
Já jsem mluvil s Mirkem.
On by nám tu chalupu půjčil.
-Hm, no.
-Počkej!
Krucifix!
Počkej.
Haló?
Ne, už je všechno vyprodáno.
Ano, jedině zítra.
Janičko, nic mi nevykládej.
Pořád jsi se chtěla vdávat.
Tak teď máš muže, ale ve špitále.
Já stejně myslím, že to přehání.
Když má chlap mladou ženskou, má sedět u ní.
Už byste mohli skončit.
Maminko, prosím tebe...
-A ty víš, že ho máme rádi.
-Už nic nechci slyšet!
Já myslím, Janičko, že s ním máme trpělivost.
-A ty víš, že tu trpělivost máme.
-Copak stůně naschvál, nebo co?
Janičko, nezlob se, ale to si zavinil sám.
Říkají o něm, že má talent.
Ale co je do talentu, když ho nedovede využít?
To je, jako když o někom řeknu, že má vši.
Vy ho tak máte rádi.
Možná víc, než si myslíš.
Moc toho s náma nikdy nenapovídal.
Tatínek by si s ním byl tak rád pohovořil.
Ale u něj člověk nikdy nevěděl, jestli mu něco je, nebo ne.
A pak vyvede takovou hloupost.
-Že se tak staráte.
-To máme za ty naše starosti.
Neměl jsem radši chodit po hospodách?
Co mám z toho ze všeho?
To je pěkná rodinka!
Je to taky tvoje vina.
Celej život ji rozmazluješ.
Má, na co si vzpomene.
Všecko jsi jí vždycky dovolil.
Tak, Klárinko, co budeme dělat?
Co budeme dělat?
Spinkat?
Dej mi pusinku.
Tak, lehneme si hezky, dudlíček.
Přikrejeme se...
A o čem si budeme povídat?
-O čem chceš slyšet?
-O perníkové chaloupce.
O perníkové chaloupce.
Tak dávej pozor.
Byl jednou jeden chlapeček a ten se jmenoval Jeníček.
A měl sestřičku Mařenku.
A šli spolu jednoho dne do lesa na procházku.
Sbírali maliny, jahody, borůvky, houby...
A jak šli tím lesem, tak zabloudili.
Protože nemohli najít cestu z lesa ven, vylezl Jeníček na strom a podíval se do dálky, kde ten les končí.
Neviděl nikde konec.
Jenom v dálce svítilo světýlko.
Řekl si, kde je světýlko, tam budou i lidé.
Slezl, vzal Mařenku za ruku a vydali se za tím světýlkem.
Když přišli blíž, uviděli, že celá chaloupka je z perníku.
Protože měli hlad, vylezli na střechu a ten perník jedli.
A teď už dobrou noc, pokračování příště.
-Není ti něco?
-Ne, nic mi není.
Ahoj.
-Copak asi dělá Honza?
-Nevím, asi spí.
-Není ti ho líto?
-Je.
-Ty ho máš ráda, viď?
-Mám ho ráda.
Jirko, prosím, pojď sem.
Nechoď pryč.
Jano, proč se mnou spíš?
Protože tě strašně potřebuju.
Víš to.
-Já tě mám rád.
-Proč se to musí pořád říkat?
Já se ti taky z ničeho nevyznávám.
Já se ale potřebuju v tobě vyznat.
Prosím, pojď sem, já se strašně bojím.
Neboj.
-Na co myslíš?
-Nevím.
-Myslíš vůbec?
-Vůbec nemyslím.
-[klepání na dveře] -Co je?
Přinesla jsem vám něco k večeři, nemáte hlad?
-Ne, děkuju, ne.
-Nemáte se žinýrovat.
-Vždyť jste doma.
-Tatínku, to je dobrý.
Tak se dobře bavte.
-Dobrou noc.
-Dobrou noc.
-Janičko, byla jsi s těma botama?
-Byla, maminko, byla.
Snad nemusí bejt tak zle, když se máma ptá.
-Dobrou noc.
-Dobrou, maminko.
Jirko?
-Jano, já se v tobě vyznám.
-Jaká jsem?
Moje.
-Víš co?
-Ano?
Jdi domů.
Nechte mě, krávy! Au!
Počkej, pusť mě!
Mladej, houkni tam, padla!
Jen zatrub, neboj se.
No jen zatrub, pořádně!
Co tu děláte?
Hledáte někoho?
Pojďte dolů.
-Já bych tu chtěl dělat.
-Vážně?
-Vážně.
Tak pojďte do kanceláře.
Dobrý den.
Tak co?
Pojedeme domů?
-Tak nashledanou.
Nezlobte se.
-Nashledanou.
Počkej, já se podívám, kde by to mohlo bejt.
Pane primáři, odpusťte, že zdržujeme,
-dcera o tom tentokrát ani neví.
-Oč se jedná?
Pusťte našeho zetě Jana domů.
On by to měl doma lepší.
Věnovali bychom mu všechnu péči.
Co je to platný, je to náš zeť.
A doma je doma.
Manžel by s ním hrál karty, chodil by s ním malovat.
My bychom se o něj pečlivě starali.
A Janičce říkal, že prý je úplně zdráv.
Tak se pojďte podívat.
-Dobrý den.
-Dobrý den.
Tak jsme se na tebe, Jeníčku, přišli podívat.
-Něco jsme ti přinesli.
-Jeníčku, buchty s tvarohem.
Ty je máš tak rád.
A dneska jsou dobrý.
Vezmeš si je?
Dala jsem si záležet.
Já ti je rozbalím. Chceš?
Jeníčku, jsou vanilkovým cukrem sypaný.
Jsou dobrý, vezmi si.
-Mám ti je tady nechat?
-Tak my ještě přijdeme.
Ještě se na tebe přijdeme podívat.
-Chudák, co ho to popadlo?
-Co s ním ti doktoři dělají?
-Zničí tý holce celej život.
-No právě.
A žádná pomoc.
Á, pan Jiří.
-Dobrý večer.
-Je dobře, že jdete.
Janičce se po vás stýská.
-Ahoj.
Kdy jsi přišla?
-Před chvílí.
-A kde jsi byla?
-Na nákupu.
-Vážně?
-No na nákupu.
-Nedělej ze mě vola.
-Co je ti po tom?
-Jsem pitomá, že jsem s tebou.
-Že se mnou spíš?
Řekni to.
Všechno se mnou děláš, ale ráda mě nemáš.
Co ti mám pořád vykládat, jestli je to tak, nebo ne?
-Jdi pryč.
-Počkej, Jano, počkej.
Já s tebou mluvím vážně.
Nevyháněj mě.
To jsem ti tak odpornej?
Jdi domů, chtěla bych být sama.
Víš, co jseš?
Ty jsi... ženská.
Pitomá ženská.
Jano, já s tebou musím mluvit.
-Budete se mnou mluvit?
-Ano, samozřejmě.
Po čem se vám stýská?
-Chci domů.
-Dočkáte se.
-Stejně zase uteču.
-Stejně se zase vrátíte.
-Máte auto?
-Starej krám po rodičích.
-Jezdíte rád rychle?
-Hm.
-Jaký vůz byste chtěl?
-Porsche 91 1 .
1 50 koní, 4 válce.
Šedej kabriolet.
Umíte se loučit?
Nemám rád nádraží.
Proč jste to všechno udělal?
Já nevím, vážně nevím!
-Vy mě nenávidíte.
-Ne.
Proč?
Mám vás rád.
Ahoj. Já už končím.
Ahoj.
Kdo mi prorokoval, že půjdu brzy domů?
-To prorokuju každýmu.
-Abyste je potěšila?
Ne.
Aby tomu věřili.
-Pomáhá to?
-To já nevím.
Co tam máte?
Srdíčko nebo drahokam?
-Hádejte.
Dračí zub.
-Ukažte.
-Vy věříte?
Vám to vadí?
-Ne, proč?
-Někomu to vadí.
-Já chtěla jít na jeptišku.
-Proč?
-Lidi jsou na sebe zlí.
A nikdo nikomu nepomůže.
A jestlipak víte, že nespravedliví království Božího nedojdou?
A nemylte se, ani smilníci, ani modláři... ani modláři...
ani cizoložníci, ani měkcí...
-Ani měkcí?
-Ani měkcí.
Ani samcoložníci,
-ani...
-Amen.
Mně by se líbilo v klášteře.
Taky bych chtěla být stewardkou nebo hrát divadlo.
A nebo co?
Ne, to je špatně.
Musíš se pořádně odrazit a propnout špičky...
-Počkej, moment.
-To se ti řekne.
-To nic není.
-Já bejt dobrej jako ty, tak je mi hej a od nikoho si nenechám nic líbit.
Já už se s nikým rvát nebudu.
Jednou člověku něco přišijou a je konec.
-Teď se to skoro povedlo.
-Promiň.
-Není vám něco?
-Jen jsem to chtěla taky zkusit.
-Chci vás pozvat na večeři.
-Kam?
-K nám domů.
-Na rozloučenou?
-Přijdete?
-Nevím.
Já tě hrozně potřebuju.
Každej toho tolik potřebuje, ale nic nechce dát.
Já chci.
Ale já toho potřebuju moc.
Já jsem taky opuštěná.
Proč?
-Chci pro tebe něco udělat.
-A co?
Všechno.
Bože můj, jsem trapná.
Jdi pryč.
-Proč jsi nepřišel nahoru?
-Na mě je tam moc lidí.
Myslela jsem, že jdeš za mnou.
-Vrať se, máš tam muže.
-No, to mám.
[smích] -Ty jsi opilá, viď?
-No a?
-Přijdou tě hledat.
-Ať přijdou.
Mně to je jedno.
Mně už je všecko jedno.
Mně už to leze krkem.
Být ustavičně hodná, něžná milující.
Já chci taky jednou něco urvat pro sebe.
A ty si myslíš, že tě mám opravdu ráda?
Ty nedokážeš nic jinýho, než se tvářit ukřivděně a bolestně.
A mě to dráždí.
Možná, že ti chci ublížit.
-Vydržíš něco?
-Já všechno.
Ty jsi něžná, obětavá, nevěrná kráva.
Ano.
Dobrou noc.
Když nepustíte Jana domů, tak já tady zůstanu.
Beze všeho.
-Ba ne, já už jsem si to rozmyslela.
-Aha.
-Ledaže byste mě přinutil.
-To já nedělám.
-Umíte hypnotizovat?
-Hm, posaďte se.
Tak tedy,
dýchejte pomalu, pravidelně...
Máte pocit únavy a chce se vám spát.
Víčka máte těžká...
Než napočítám do 3, usnete úplně.
-1 , 2, 3.
-Já to kazím.
Jsi nějakej smutnej.
-Nebuď, jsem s tebou.
-Já vím.
-Já ti něco zazpívám, jo?
-Hm.
Běž k tátovi.
Já z tebe mám někdy strach.
Jdu k mámě.
K mámě jdu.
-A víš, kam půjdeme?
-Za dědečkem.
-Na šťávu.
-A on ti dá šťávu.
Pojď ke mně, holka zlatá.
Pochovej mě taky.
Pochovej mě.
Schválně, jak dlouho to vydržíš.
Ty jsi k ničemu, člověče.
-Tak to zkus ty.
-Klidně.
Počkej, já si tě takhle drapnu...
Nadlehči se!
[smích]
Počkej... [smích] [dědeček zpívá] Teďka budeš salutýrovat, já jsem jenerál.
No vidíš, tak se to dělá, pěkně.
No jo.
Děti, buchty s tvarohem.
-Jsme rádi, že jsi zase doma.
-Jsem ráda, že ti chutnají.
Teď ne, až potom.
To víš, chyběl jsi nám tady.
Musíš jíst, jsi hubenej.
-Jak se máš?
-Dobře.
maminka: To víš, nemocný člověk potřebuje hodně jíst.
tatínek: Chlap sní na posezení celou slepici a ještě má málo.
-To je moc, to nesním.
-Ale jez, Jeníčku, je to dobrý.
Jen si dej, jsi doma.
Pamatuj si, že správnej kohout nikdy neztloustne.
-Já v tvejch letech?
Podívej se.
-Dobré chutnání.
To jsou výsledky, co?
Když já jsem byl mladej, co jsem dokázal.
Tady je to vidět, co?
Maminko, dejte mi, prosím vás, málo.
Děkujeme.
Dost už, maminko.
-Málo, mami, to stačí.
-Dobré chutnání.
Já neumím, tati, napíchnout.
Veliký.
Dokud nejsme přežraný, tak není žádná neděle.
[smích Klárky a Jana] Hoď mi!
-Nebudeme se sprchovat, viď?
-Ne.
Počkej...
Hop, postavit.
Je tam voda.
Postav se a já ti řeknu pohádku o tom kohoutkovi a slepičce.
Ručičku...
Byla jedna slepička a kohoutek a ti bydleli...
-Já si musím lehnout.
-Ty si musíš lehnout?
Tak počkej, druhou ruku...
-Tak ne, to není rukávek.
-To není rukávek?
Otočit.
-Pleny!
-Pleny ti dnes nedáme.
-To si musím dát na krk.
-Na krk si to musíš dát?
Tak na zeleném dvorečku žila slepička a kohoutek.
-A proč?
-Proč tam žili?
-No.
No protože se měli rádi a bydleli tam spolu.
Kohoutek seděl na střeše a slepička zobala zrníčko.
Vždycky dělala klov, klov, klov...
A kohoutek na střeše kokrhal.
A dole slepička zatím sháněla potravu.
Zrníčka.
A co se ti jednou nestalo?
Přišel tam zlej pes.
-A proč takovej zlej pes?
-Proč tam přišel?
To já ti všechno povím, musíš poslouchat.
-Dobrou noc.
-Ahoj.
-Bolí tě něco, Jano?
-Ne.
Nech mě.
Nesahej na mě.
Ty to máš jednoduchý.
Od všeho jsi utekl.
Všichni tě litujou.
Ty jsi vždycky ten svatej.
-Všichni na tebe berou ohled.
-Žádný ohledy od nikoho nechci.
Jen od tebe ho nemám.
Jak to můžeš říct?
Obětuju se, všechno pro tebe dělám, všechno na mně leží.
Jak ty mi v tom životě pomáháš?
Starám se o dítě, o domácnost, dovolenou zařizuju, všecko dělám jenom já.
Uklízím, celou rodinu mám na starost, všechno dělám já.
Ty přijdeš domů, řekneš dítěti pohádku, a myslíš si, že je všechno v pořádku.
Když tě nejvíc potřebuju, tak jsi pryč.
Máš pravdu.
Tak už nevyčítej.
Všechno bude dobré, už se od vás nehnu.
Já tě mám strašně ráda.
Myslela jsem si, že o mě nestojíš.
Ani jsem ti nebyla nevěrná.
Jirka mě potřeboval.
Vůbec nic to nebylo.
S naší láskou se to nedá srovnat.
V životě by mě nenapadlo, že by ti ty malichernosti vadily.
Když mě Jirka drží za ruku, myslím při tom na tebe.
Nevidím v tom nic špatnýho, když někdo někoho potřebuje.
Kdy tys mi naposledy přinesl kytku?
-Půjdeme domů?
-A proč?
Vždyť jsi se sem těšil.
Nebudete se zlobit, když vám ho na chvíli odvedu?
Vypadáte báječně.
Čím dál mladší.
Děkuju.
Na zdraví.
Tak, tady to na tebe čeká.
Už se těším.
-Jdu za ním.
-Jde za starým.
Proč se omlouváte?
Nervy mohou selhat každému.
My bychom se teď chtěli vrátit k těm vašim zásadním námitkám.
-Chcete přece pracovat?
-Ano, samozřejmě ano.
Vy odmítáte v zásadě jakýkoli kompromis.
Není to zároveň ten nejlehčí přístup k životu?
Já jsem hluboce přesvědčen, že odmítání jakéhokoli kompromisu
pramení ze strachu.
Z nejistoty, z nedůvěry v hodnotu věcí, v jejichž jménu by měl být kompromis uzavřen.
Záleží přece vždycky na tom, ve jménu čeho se kompromis uzavírá.
A pak, není kompromis jako kompromis.
Jsou určité neosobní věci, velké, čisté ideály, které stojí za to prosazovat a které od nás vyžadují vůli, práci, odhodlání i kompromisy.
Já jsem prostě přesvědčen, že velká neosobní věc kompromis jaksi posvěcuje.
[hovory, smích] -Je ti něco?
-Ne.
-Nechceš domů?
-Ne, děkuju ne.
Napij se.
-Pojď domů.
-To nic není, ještě se vrátím.
Promiňte.
-Nezlobte se.
-Nashledanou.
-Zameťte to. -Střepy jsou štěstí.
Tak tam zas musí na pár týdnů zpátky.
Doléčit, to je hlavní.
Doléčit.
Taková nemoc se hlavně musí doléčit.
Protože vzít ho předčasně domů, to je velká chyba.
Léčit, léčit a hlavně doléčit.
Ale kdyby denně 2 hodiny točil klikou, ono by ho to přešlo.
-Myslíte že jo?
-Hodnej pejsek.
Paninka ho nedá.
To bych si taky dala říct.
Zdravej nemocnej, brát prachy...
Válet se na sluníčku a nic nedělat.
-Největší majetek, to je zdraví.
-To je pravda.
-Co je?
-Nic.
-Co ti schází?
-Nic.
Co je?
-Co je s tebou?
-Sakra, dejte mi pokoj!
Nikoho nechci vidět!
Já už toho všeho mám dost!
Dost!
Dost!
Nezlob se.
Buzerante!
Ty!
Chyťte ho!
Ježíšmarjá, on mu něco udělá!
-Necháš ho? Ty!
-Jděte mu pomoct!
Já tě zabiju!
Zabiju tě!
Zabiju tě!
Zabiju tě!
-Kurvo!
-Pusťte!
-Buzerante!
-Pusťte mě!
Kurvo!
Všichni jste buzeranti!
Kurvo!
Kurvy!
-Posaďte se.
-Chtěl jsem ho zabít.
-Ale nezabil.
-V tu chvíli bych to udělal.
-Neudělal.
-Chtěl jsem ho zabít.
Vzdal jste se dřív, než jste se rozhodl.
Já jsem se nevzdal.
Ale najednou mě opustily síly.
Prostě jsem najednou neměl sílu.
Já bych chtěl mít sílu jako zvíře.
Pustíte mě domů?
Ne.
Posaďte se.
Vaše profesionální laskavost je ten nejhorší cynismus.
Ano.
Můžete pro mě něco udělat?
Dejte mi facku.
No?
Chtěl bych vám říct jen jednu větu.
Pardon.
Stalo se něco?
Co je?
Uteču.
-Proč o tom pořád mluvíš?
-Máš pravdu, jen mluvím.
-Musíš se uzdravit.
-To mi nabízíte všichni.
Zdraví.
-Sestry, doktoři, felčaři, úředníci, ženy v domácnosti, sviňáci, ženy ctnostný, kurvy.
Takový jako jsem já, by měli zastřelit.
Nebo podříznout, aby byl konec.
To by se mi líbilo.
To by mi patřilo.
-To by se mi líbilo.
-Mlč.
-Co je?
-Nic.
Co je? Hm?
-Ten tanečník.
-Zdeněk?
-Hm.
Co je s ním, sestro?
-Vy jste to viděl?
-Já jsem se tady otočil...
-Paní, co se tu stalo?
-Ten blázen skočil pod auto?
-Já nevím, já to neviděl.
-Ten už má asi dost.
-Nic mu není, je jen odřenej.
-Co je s ním?
-No vypadá hrozně. -To bych řekl.
Kdo za to může?
Ani vy, ani já nejsem filozof.
Říkáte to, jako byste se omlouval.
Dělám to dost dlouho abych věděl, že od určitého okamžiku je všechno marnost nad marnost.
Marnost...
Ale od kterého okamžiku?
Proč mě tady tedy držíte?
Proč si nedokážeme přiznat, jak to s námi vypadá?
Co má potom člověk dělat?
-Žít.
-To znamená jíst, spát...
-Ne.
Žít a neustále o tom vědět.
Nesnáším polovičatost.
Žárlíte?
Víte, láska má úplně jinou tvář, než si myslíte.
Musíme žít a to je všechno.
-To je rezignace.
-Ne, to není rezignace.
To je taková osvobozující, pokorná lhostejnost.
-Taková...
-Ne, ne...
To je neustálá sebevražda, kterou člověk stejně neudělá.
A to je taky cesta ke svobodě.
-Ze samoty.
-Ze samoty člověk nesmí utíkat.
Člověk je vždycky sám a musí o tom vědět.
-Stejně uteču.
-Jak myslíte.
Ale svoboda není tam, kde ji hledáte.
-A kde je?
-Ve vás.
-Stalo se tady něco?
-Ne.
Se mnou se něco děje.
Ano, já vím.
-Já nevím, co mám dělat.
-Ne?
-Zlobíš se?
-Pomohlo by ti to?
Honěj nějakýho chlapa, co znásilňuje ženský.
To bych chtěl vědět, která se dneska nenechá znásilnit.
[hlas faráře:]
Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, aniž jsem více hoden slouti synem tvým.
l řekl otec: Přineste to roucho první, oblecte jej, prsten na ruku jeho dejte a obuv na nohy.
Zabijte tučné tele a hodujíce buďme veselí, neboť syn můj tento byl umřel a zase ožil.
Zahynul byl a nalezen jest.
l počali veselí býti.
Byl pak syn jeho starší na poli a když domů šel, slyšel zpívání a hluk veselících se.
l rozhněval se a nechtěl domů vejíti.
Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
A on řekl otci:
Aj, tolik let sloužím tobě a nikdy jsem přikázání tvého nepřekročil. Avšak nikdys mi nedal kozelce, abych s přáteli vesel byl.
Ale když syn tvůj tento, kterýžto statek tvůj prožral, s nevěstkami domů přišel, zabils jemu to tele tučné.
A on řekl jemu:
Synu, ty vždycky se mnou jsi a všechny věci mé jsou tvé, ale radovati se náleželo.
Bratr tvůj tento byl umřel a zase ožil, zahynul byl a nalezen jest.
Tak, děti, můžete už jít domů.
To je dobře, že jste přišel, dlouho jsem vás neviděl.
-Jak se máte?
-Dobře se mám.
-A vy?
-Taky dobře.
-Nechcete mi pomoct?
-Rád.
Už jsou tu zase pro vás.
To je škoda.
-Zapřete mě, velebný pane.
-To by bylo proti Božímu přikázání.
-Tak nashledanou.
-Nashledanou.
Byl tady, ale už tu není.
Tem má roupy, pitomec.
Stejně to hraje, nic mu není.
Já jsem větší blázen než on.
-Kde ho máme hledat?
Blbouna.
-To chce klid.
[hudba] Jéje, pane inženýre...
Jak se máte?
Dobře, dobře se mám.
-Já už musím jít.
-Ale já bych vám něco pověděla.
-Nashledanou.
-Počkejte!
Klárko?
-Klárko, ahoj.
-Táto.
Ukážeš mi autíčko?
Tak ahoj.
Tak běž, běž.
Dej mi to, Klári.
Ahoj.
Ahoj.
-Ty už jsi doma?
-Ahoj.
-To je fajn.
-Já jsem moc rád, že jsem doma.
Já tě strašně potřebuju.
-Už musíš zůstat doma.
-Musej mě pustit, třeba na revers.
Holčičko...
Mám se k Honzovi chovat jinak?
Mám na něco dávat pozor?
Na sebe.
Proč na sebe?
Nemáme odjet někam pryč od lidí?
No, prosím.
Tak mi poraďte, co mám dělat.
Já už nevím, jak mu mám pomoct.
Mějte ho ráda aspoň tak jako sebe.
Já ho totiž mám ráda víc než sebe.
Vy mi to nevěříte?
-Těšíš se domů?
-Těším.
Já jsem si tady něco vypsal.
Je to směšný, ale rád bych ti to přečetl.
Tak čti.
Samota je sotva překonatelná.
Dá se překonat nepochopitelnou věcí, láskou.
Dává dvěma lidem šanci beztrestně být přirozený k tomu jedinému člověku ze všech lidí.
A je to tak?
To já nevím.
Snad.
Snad tomu věřím, protože jsem tě poznal.
[zpívají si] Počkej, co to je?
-Ty znám.
-Cirkus, ten jsem dlouho neviděl.
-Zastavíme se tam?
-Prosím tě, ne.
-Prosím tě, nezastavuj, pojeď.
-Počkej.
Jano.
-Půjdeme tam, ne?
Pojď.
-Jano.
-Vítám vás.
-Dobrý den.
-Pojďte se k nám podívat.
-Tak pojď.
Pojď!
-Ale mně se vážně nechce.
-Vítám vás, dobrý den.
Tak pojď aspoň na chviličku, pojď.
-Já tady na tebe počkám, jo?
-Pěkně vás vítám.
Haló!
Haló! Stůjte!
Stůjte!
Stůjte!
Počkat na mě!
Haló, pane esenbé!
-To je on, já ho poznala.
-Stůjte!
-Nadběhneme mu! -Stůjte!
Stůjte!
-Dobrý den.
-Dobrý den.
-Mladej, pojďte nám pomoct. -[smích]
No jo, fajnovka!
-Ten má ručičky dozadu.
-Ženský, chyťte ho!
-To je ten vrah!
-Stůj!
-Za ním!
-Ty sviňáku!
-Za ním!
Vem ho přes palici těma hráběma!
-Hergot, dyť to není on.
-A kdo to je?
-Ten ale vypadá.
-Očistěte mu šaty.
Ženský, ono mu něco je.
Takhle ho uštvat.
-Vždyť je to nějakej cvok.
-A co mu vlastně je?
[hudba] Nezlobte se, stalo se nedorozumění.
Uklidněte se, všecko se vysvětlí.
Honzo!
Počkejte, pusťte mě k němu.
-Nechte ho bejt!
-Ven, tady není divadlo.
Je ti dobře?
Nebolí tě něco?
Já jsem s tebou, jsem u tebe.
Slyšíš mě?
Já jsem tady.
Nechceš něco?
Pojď, pojedeme domů.
Vidíš mě?
Podívej se na mě, miláčku.
Prosím tě, řekni slovo.
Řekni mi něco.
Já tě mám strašně ráda. Ty to možná nevíš, já ti to nikdy neumím říct.
Pořád na tebe myslím.
Na tvoje ruce, na tvoje oči.
Když se na mě díváš, tak je mi dobře.
Všechno jsem zavinila já, teď to vím.
Promluv na mě, nabij mně.
Nebo mě zabij.
Jenom řekni aspoň slovo.
Aspoň slovo řekni.
Jsem špatná?
Vyhoď mě, všechno jsem zavinila já, já to vím.
Dívej se na mě, miláčku.
V čem jsem udělal chybu?
[hudba] Vy to máte jednodušší.
Myslíte?
Co mám dělat?
Poslouchejte.
Stejně vás nemám ráda.
Tak dělej.
Posaďte se.
- Arthur Meursault, narozen 1903, zaměstnáním úředník.
- Ano.
Máte v úmyslu vzít si obhájce?
Ne, myslím, že to nebude nutné.
Proč ne?
Protože můj případ je vlastně úplně prostý.
- Kam?
- Do Marenga.
Má matka dnes zemřela.
Nebo snad včera, já nevím.
Dostal jsem telegram z útulku: "Vaše matka zemřela.
Pohřeb zítra.
Upřímnou soustrast. "
Útulek je vzdálen 50 mil od Alžíru.
Jel jsem autobusem ve dvě.
Bylo hrozné horko.
Usínal jsem.
- Rodina Meursault?
- Ano.
Mohl bych ještě jednou vidět svou matku?
Jo, ale nejdřív musíte za ředitelem, dřív to nejde.
Musíme ji co nejrychleji pohřbít, teď je tu hrozné horko.
V téhle části země se spěchá se vším, dokonce i s pohřby. Vaši matku jsme museli dát do sklepa.
Nemáte pánovi vykládat takové věci, jistě je to pro něj moc bolestivé.
Ne, ne, naopak mi to připadá moc zajímavé.
Paní Meursaultová sem přišla před třemi lety.
Byl jste matce jedinou oporou.
Jsem jen úředník a nevydělávám mnoho.
Musíte to tam jistě někde mít zaznamenané.
Přede mnou se ospravedlňovat nemusíte, můj milý příteli.
Jistě byste rád svou zesnulou matku ještě jednou viděl.
Přemístili jsme ji do naši malé márnice, aby to nemělo na chovance špatný vliv.
- Gastone, budete tak hodný a odvedete pána do márnice?
- Ano, pane řediteli.
Vlastně jsme se o vaši matku nemohli pořádně postarat.
Potřebovala pečovatelku, ale měla sromný příjem.
Každopádně se tu vaše matka asi cítila lépe.
Vlastně už jsme si dlouho neměli co říct.
A sama doma by tam měla stejně jen dlouhou chvíli.
Tak už jste tady.
Je přiklopená víkem, ale já vám ho zase odšroubuju, jestli se chcete podívat.
- Vy nechcete?
- Ne.
- Proč ne?
- Ani nevím.
Chápu.
Tak se alespoň posaďte?
Ta ubohá dívka má rakovinu.
Mohu přinést něco k jídlu, kdybyste chtěl.
Ne, děkuji, nemám hlad.
- Nebo bych vám mohl donést kafe s mlékem?
- Ano, kafe si dám rád.
Tak vás tu nechám samotného.
A rázem tu byl večer.
Nad skleněným stropem se rozprostřela hustá tma.
Na noční hlídku přijdou také přátelé vaší matky.
Drží se tu takový zvyk.
Musím ještě skočit pro židle.
A pro černou kávu.
- Jak dlouho už jste tady?
- Pět let.
Kouříte?
- Můžete vypnout tohle světlo?
- To není možné, jsou na stejném obvodu.
Svítí všechny, nebo žádné.
Byla s vaší matkou velice zadobře.
Říká, že to byla její jediná přítelkyně a že teď už nikoho nemá.
Naše řády nedovolují chovancům účast na pohřbech. Tentokrát jsem ale udělal vyjímku pro přítele vaší matky, Thomase Pereze.
Byl s vaší matkou úzce spjat.
Byli skoro pořád spolu.
Ostatní si z nich tropili žerty, říkali jim Perézovi.
Že je jeho nevěsta. Oni z toho měli legraci.
- Pere to do nás. - Co prosím?
- Pere to do nás.
- Ano.
- To byla vaše matka, že ano?
- Ano.
Byla už hodně stará?
Dost stará.
Z toho dne se mi zachovalo jen pár vzpomínek.
Krvavě zbarvená hlína, která dopadala na rakev.
Thomas Perez padl do mdlob.
A rudé pelargónie, které rostly na hrobech.
My se přece známe.
- Marie.
- Už jsme se dlouho neviděli.
- Pořád pracujete v té loděnici?
A kde teď pracujete vy?
Pořád u té špeditérské firmy, ke které jsem tenkrát odešla.
Mrzelo mě, když jste od nás odešla.
Pomůžu ti nahoru.
Bylo hezky.
A já si jakoby z legrace položil hlavu na její břicho.
Nic na to nenamítala.
Tak jsem zůstal ležet.
Nad sebou jsem měl modré nebe.
Pod hlavou jsem cítil tiše pulsovat Mariino tělo.
V polospánku jsme zůstali dlouhou dobu na bóji.
Tak co? Jak jsi se rozhodla?
Půjdem do kina, co myslíš?
- Jo! Mohli bysme jít na film s Fernandelem?
Ty držíš smutek?
Zemřela mi matka.
Kdypak?
Včera.
Najednou jsem si vzpomněl, že je neděle.
Nemám rád neděle.
Bylo parné odpoledne a dlažba na ulici se leskla.
Na ulici bylo jen pár lidí a i ti měli naspěch.
Myslel jsem na to, že neděle je za mnou, že maminka už je pohřbená a já se pomalu musím zase chystat do práce
a že se vlastně nic nezměnilo.
- Dobré ráno.
- Dobré ráno.
Posaďte se.
- Tak jak se cítíte?
- Dobře, děkuji.
- Nejste unavený?
- Ne, ne.
- Mimochodem, upřímnou soustrast.
- Děkuji.
Jak stará byla vaše matka, jestli se mohu zeptat?
- Tak kolem šedesáti.
- Ach tak.
- Emmanueli.
- Jo?
Musíme ho chytit, rychle!
Celeste, jsme tady.
- Jak se vede?
- Dobře, díky, mám hlad.
- Takže jako vždycky, že jo? - Přesně tak, skvěle.
Co to bude?
D'oeuvre, biftek, ovčí sýr a kafe.
Prosím pěkně.
- Dobrý večer.
- Dobrý večer.
- ... dobytek jeden. - Co se stalo?
Co provedl?
Je to pořád dokola...
Tak pojď, ty hovado!
To je neštěstí!
- To se musí člověku hnusit?
- Ale ne.
Mám doma ješt trochu vína a dobrou klobásu.
Nezašel byste na chvilku něco pojíst?
Ale jo, díky.
Takže jak se říká, seznámil jsem se s jednou dámou...
No a ten chlap, se kterým jsem jsem se porval...
To byl její bratr.
Mám to říct jasně? Dobře vím, co se o mně v okolí povídá, že se nechávám vydržovat ženskejma, ale já mám čistý svědomí, živím se jako skladník.
Ale teď zpátky k věci.
Platil jsem za ní nájem a k tomu jsem jí dával dvacku denně na jídlo a pití, k tomu sem tam koupil punčochy, sice ne pořád, ale za měsíc to hodilo dohromady tisícovku.
Ale madam to brala jako samozřejmost. Ještě si stěžovala, že s tím nevyjde.
Tak jsem jí navrhl, aby pracovala alespoň na poloviční úvazek a ulehčila mi trošku.
A pak.
Dozvěděl jsem se, že mě podvádí. Našel jsem v její kabelce los.
Nedokázala mi vysvětlit, z čeho ho zaplatila.
Krátce na to jsem u ní našel účtenky ze zastavárny.
Tím jsem zjistil, že zastavila dva náramky.
Bylo mi to jasný.
Jak přišla k těm náramkům?
Teď jsem to věděl jistě.
Podvedla mě.
Jasně, že jsem ji vykopl, ale nejdřív jsem ji zmlátil.
A od plic jsem jí řekl, co si o ní myslím.
Že nemá v hlavě nic jiného, než si hrát s tím co je v poklopci.
A nakonec jsem jí řekl, že je hodně takových, který by jí záviděli a pozdějš že pozná, jak se se mnou měla dobře.
Ty předtím jsem taky občas zmlátil, ale jak se říká s citem.
Zařvala si, pak se uklidnila a skončilo to v posteli.
- Ne, děkuji.
- Ale jo.
Ale tentokrát to není legrace.
Musím jí jaksepatří vytrestat.
Právě v tom potřebuji poradit.
Třeba, že bych ji zavedl do hotelu, ztropil skandál, zavolal mravnostní a ti by ji zapsali do registru.
Pak jsem se radil s některými přáteli s branže.
Nic dobrýho je nenapadlo a já si o nich stejně myslím svý. Doporučili mi ji poznamenat, ale to jsem odmítl.
Chtěl bych vědět, co si o tom myslíte vy, Meursaulte.
Nic mě nenapadá, ale připadá mi to moc zajímavé.
Podvedla mě přece, ne?
A já mám právo to všude říct, ne snad?
Ano, podvedla vás, to souhlasí.
Teď vám řeknu, co mám v úmyslu.
Napsal bych jí dopis, takový co chytne za srdce, chápete?
Ale zároveň i takový, aby v ní probudil výčitky.
Hned jak se vrátí, tak s ní půjdu do postele.
V posteli to se mnou vždycky uměla, jistě mi rozumíte?
Ale hned jak s ní budu hotovej, tak jí naplivu do ksichtu a vyhodím ven.
Co tomu říkáte?
Ano, to mi připadá jako přiměřený trest pro ni.
Já vím jak to napsat, chápejte, ale nevím jak bych to sesmolil dohromady.
Tak jsem myslel, že vy byste to svedl skvěle.
Vadilo by vám, pustit se do toho hned?
Ne.
Teď jsi můj opravdový kámoš.
Její jméno je Yasmine Belontaire.
- Arabka?
- Jo.
Marie mě vyzvedla před kanceláří.
Nejdříve jsme se procházeli po městě a pak po široké přístavní ulici.
Viděl jsem kolem sebe spoustu krásných žen a zeptal se Marie, jestli si toho také všimla.
Ona řekla, že ano, čemuž jsem nerozuměl.
Nechtěl by sis mě vzít?
Mně je to jedno.
Ale jestli chceš, můžem se vzít.
Miluješ mě?
S největší pravděpodobností ne.
Ale vzít se můžem, jestli chceš.
Manželství je ale velice vážná věc.
Ne.
Řekla mi, že jsem zvláštní člověk a že právě proto mě miluje, ale že bych se jí mohl v budoucnu ze stejného důvodu protivit.
Pak už jsem se ale rychle vydali domů a skočili rovnou do postele.
Nechal jsem otevřené okno, bylo příjemné cítit slunce na svých tělech.
Proč nenecháš ty dveře otevřené, nebute tu aspoň takové horko.
Jak se ti v tom líbím...
jé, ukaž cos koupil?
To je dobré.
- Ty dobytku!
Ty zasraný hovado! - Co to má znamenat?
Ach, to už tady poslouchám osm let.
Ten pes má nějakou odpornou kožní nemoc, ztratil už skoro celou srst, je plnej strupů.
A ten dědek časem zdědil jeho podobu.
A ten pes zase časem zdědil jeho chůzi a držení těla.
Vypadají jako by byli stejná rasa a přesto se nemůžou vystát.
Miluješ mě?
Na tom přece nezáleží.
Ale myslím, že ne.
- Chceš ještě?
Tys mi zahnula!
Zahnulas mi!
Co se děje?
To je hrozné!
- Musíme něco udělat, zavolej policii.
- Nemám rád policajty.
Hned jdu volat policii!
Policie už je tady, díky bohu!
Už jsou tady, už jsou tady!
Nahoru, pánové!
Pospěšte!
Je to ve druhém patře!
Běžte od těch dveří. Uvolněte místo.
Řekl jsem, ustupte!
Pane policisto, tenhle chlap mě zmlátil, jen se podívejte!
Hej, jak se jmenuješ?
Raymond Sintes.
Vyndej si tu cigaretu, když se mnou mluvíš!
- Můžu si ji zase zvednout?
- Jo, pro mě za mě.
A pamatuj si, že policie není nikomu pro srandu.
Ten chlap mě zmlátil! Je to lump a pasák!
- Není to trestné, někoho nazvat pasákem?
- Drž hubu!
- Počkej, ještě si promluvíme.
- Držte huby!
Koukej odsud vypadnout.
Dějej! Vypadni!
A ty se odsud nehneš, dokud si tě nepředvoláme, je ti to jasný?
Já bych se styděl, ožrat se, že sotva stojím na nohou.
Nejsem ožralej.
Nemůžu zato, že se celej třesu, když přede mnou stojíte.
Tak už toho bylo dost, vraťte se všichni okamžitě domů.
Musím ti poděkovat, Meursaulte.
Zachoval ses jako chlap.
Jsi můj nejlepší kámoš?
Dobře jsi to řekl, že mě podváděla.
Policajti jsou všude stejný.
Musí se to s nima umět.
Tys čekal, že mu tu facku vrátím?
Ne, to jsem nečekal a kromě toho nemám policajty vůbec rád.
Co podniknem? Nepůjdem se ještě podívat po nějakých kurvách?
Ne, z toho nic nebude.
Kromě tohoráno vstávám.
Jo, já jsem taky pěkně unavenej a ženskejch mám pro dnešek plný zuby.
Šli jsme pomalu domů.
Raymond byl ke mně velice milý.
A mně bylo vlastně také velice příjemně.
- Co se stalo?
- On mi utek'.
Šel jsem s ním jako vždycky na cvičiště.
Na pouti byl hroznej nával.
Na chvíli jsem se zastavil u polykače ohňů.
A když jsem chtěl jít dál, tak už tam nebyl.
Už dávno jsem chtěl tomu zatracenýmu dobytkovi koupit užší obojek.
Ale nikdy by mě nenapadlo, že mi ten parchant uteče.
To svět neviděl.
On už cestu domů najde.
To by ho nejdřív musel někdo chytit a to je vyloučeno.
Všichni se ho štítí kvůli těm jeho strupům.
Když ho najdou policajti, tak ho zastřelej.
Hloupost, jistě ho někdo odvedl do útulku a tam vám ho za poplatek vrátí.
To mám za toho dobytka ještě platit.
To ať si tam třeba chcípne.
Dobrou noc.
A ještě jednou děkuju, všechno nám to pěkně vyšlo.
- Dostala pěkně za vyučenou.
- Dobrou noc.
Co myslíte, pane Meursault?
Myslíte, že mi ho vrátí? Co by pak bylo se mnou?
Tak proč si nepořídíte jiného psa?
- Na tohohle už jsem si zvyknul.
- Rozumím.
- Už ho máte dlouho?
- Od smrti mé ženy.
Nikdy jsme spolu nebyli moc šťastní.
Ale časem jsem si na ní postupně zvyknul a a když zemřela, tak mi začlo být smutno.
Tak mi jednou kolega v práci řekl, že si mám pořídit psa.
Tak jsem si ho přivedl, bylo to ještě štěňátko.
Krmil jsem ho z flašky.
Psí život je kratší než ten člověčí, tak jsme vlastně zestárli spolu.
Občas jsme spolu měli neshody, to je pravda, ale byl to dobrý pes, to se mu musí nechat.
Jistě byl z dobrého chovu.
A to jste ho měl vidět, ještě než onemocněl.
Nikde jinde byste neviděl psa s krásnější srstí.
Ale jeho opravdovou nemocí je stáří a proti tomu ještě nikdo nic nenašel.
Ano, to máte pravdu.
Vaše nebožka matka ho měla moc ráda, věděl jste to?
A vy. Vy teď musíte být hodně smutný.
Doufám, že v noci nebudou štěkat žádní psi. Pokaždé bych myslel, že je to ten můj.
Dobrou noc.
Nevím proč, ale najednou jsem musel myslet na maminku.
Ale jo, mám se dobře, opravdu.
Je to kámoš. Jmenuje se Masson.
Skvělej chlap.
Pozval nás na víkend do chaty na pláži.
Ale jo, vyprávěl jsem mu o tobě.
Jasně, přítelkyni můžeš vzít s sebou.
Jeho manželka aspoň bude ráda, že tam nebude sama.
Hele, Raymonde, musím to zavěsit.
Ještě něco důležitého.
- Hele, ukonči to... - Jo...
Ještě něco ti musím říct.
Celej den mě sleduje pár Arabů.
Je mezi nima i brácha mojí bejvalky.
Hele, až půjdeš večer domů, měj oči otevřený, kdybys je viděl, dej mi vědět. Rozuměl's, dej mi vědět.
Rozumím, dám na to pozor.
- Meursaulte, šéf tě chce, pospěš si.
- Už musím, zatím se měj.
Pojďte dál.
Prosím, posaďte se.
Poslyšte, Meursaulte, rád bych s vámi něco prohovořil, není to ještě nic určitého, ale přesto bych rád slyšel váš názor.
Mám v úmyslu zřídit v Paříži kancelář, která by pro mě vedla jednání s tamnějsími firmami.
A vás se ptám, jestli byste byl ochoten ji vést.
Mohl byste žít v Paříži a zároveň celý rok cestovat.
Jste pořád ještě mladý a život v Paříži by vám šel k duhu.
To je pravda.
Ale mně na tom nijak zvlášť nezáleží.
Copak nenáte zájem změnit něco ve svém životě?
Člověk život nikdy nezmění, nakonec je to stejně pořád to samé.
Já jsem se svým životem tady spokojený.
Takže nevím, proč bych na tom měl něco měnit.
Copak vy nikdy nedokážete odpovídat přímo?
Chybí vám ctižádost a na tom také ztroskotá vaše kariéra.
Běžte se najíst, ještě to probereme.
Jako student jsem měl něco jako ctižádost.
Když jsem ale musel ukončit studia, tak jsem si uvědomil, že to není důležité.
Od té doby jsem, nebo nejsem...
Nezlobte se, prosím.
Dneska je krásně, co říkáš?
- Ukaž, co všechno bereš s sebou! - Co bych měla mít?
K jídlu jsem nebrala nic.
Snad jen kafe bysme si mohli někde dát...
Tady je Raymond.
Rád bych ti představil slečnu Cardonovou.
- Zajdem na kafe.
- Dobrej nápad.
Co se děje?
Ten s tím hadrem na hlavě, tak to je ten můj "kámoš".
Tak jdem.
- Tak děje se něco?
- Ne, jen je tu jeden Arab, co otravuje Raymonda.
- Támhle jede autobus.
- Tak pojedem rovnou, bez kafe.
- Můžem si ho dát potom, teď nebudem ztrácet čas. - Děkuji.
Nemám ve zvyku dělat manželovi komplimenty, ale dneska se vyznamenal.
Podívejte, co ráno chytil.
Hej, Massone!
Tvoje žena tě zrovna chválí!
Počkej přece!
Dneska ráno jsi mě ještě ani jedinkrát nepolíbil.
Poslyš, co kdybys řekl svému šéfovi, že sis to rozmyslel.
Že přijímáš tu práci v Paříži.
A já bych prostě jela s tebou.
Hrozně ráda bych do Paříže.
Já už jsem tam žil, dokonce dlouho.
- No a jaké to tam je?
- Hodně špinavé.
Všude holubi, všude hodně dvorů a všichni lidé jsou bledí.
Hej, nepotřebujete s něčím pomoct?
Není to fér, abysme se my váleli a vy pracovala.
Ne, ne, jen klidně ležte, já už budu hotová.
- Pospěš, už to bude hotové. - Já jsem připravený.
Hele, Masson už je na verandě.
- Určitě už bude jídlo.
- To je dobře, už mám hlad.
Jdeme?
Nejdřív do vody.
- Víš kolik je? ! Půl dvanáctý
- To snad né...
Dnes obědváme dřív.
Jak se říká, když má někdo hlad, tak se má hned najíst.
Kdo by měl chuť se jít se mnou trošku projít.
- Moje žena se po obědě natáhne a spí.
- To mi nikdo nevezme, zlato.
To zas není nic pro mě.
Po jídle se musím projít.
- Já raději zůstanu tady... pomůžu s nádobím.
- To je od vás opravdu milé.
- Tak jdeme?
- Jo, dobře.
Raymonde. Půjdeš s námi?
Tak se do toho dáme, ať je to za námi.
Tak jdeme, pospěšte...
A dejte si klidně na čas, až se vrátíte, budeme vyspinkané jako panenky.
To je on, hned jsem ho poznal.
- Jak věděli, že budete tady?
- Nastupovali jsme před nima do autobusu.
Když dojde k nejhoršímu, vem si toho druhýho, já se postarám o toho svýho.
Ty, Meursaulte, dávej pozor, kdyby se k tomu někdo připletl.
Meursaulte!
Jdem na to!
Já ti ukážu!
Bacha, má nůž!
- Mám to hodně?
- Ne, je to jen škrábnutí.
- Jasně, že mě říznul.
- Říkám ti, že to nic není.
Pojďte, vrátíme se zpátky do domu.
Pojďte sem, rychle!
- Co se děje? Co se stalo?
- Není to nic vážného.
- Ó můj bože.
- Paní, pojďte.
Nahoře na planině má chatu jeden doktor, o nedělích tam obyčejně bývá.
- Zajdeme tam.
- Ne, fakt to nic není.
- Zvládnu to sám.
- Co se stalo?
Porvali jsme se.
- Raymonde!
- Nech mě na pokoji.
- Raymonde, počkej.
- Řek' sem nech mě!
- Mám ho sejmout? - Ne!
Klid, Raymonde.
Nevšímá se tě, nemůžeš ho jen tak zastřelit.
Dobře, něco mu teda řeknu a jestli cekne, tak je po něm.
Ne, klidně ho nech mě, dej mi tu pistoli.
Kdyby se do toho pletl ten druhej.
nebo kdyby vytáhl nůž, tak budu střílet.
- Vidíš, co jsem říkal?
- Nahnali jsme jim strach, co?
Radši se vrátíme zpátky do města, autobus jede v pět.
Tak co je? Seš tak unavenej, že nevyjdeš pár schodů?
Zůstal jsem stát dole pod schodištěm. Hlava mi duněla od úpalu.
Byl jsem zoufalý z představy, vylézt po schodech a ocitnout se tváří v tvář těm ženám.
Setřásl jsem pot i slunce, pochopil jsem, že se právě zvrátila rovnováha dne.
Neobyčejné, vyjímečné ticho pláže, na níž jsem prožil štěstí.
Bylo to, jako bych čtyřikrát krátce zaklepal na bránu neštěstí.
Zabil jsem Araba.
Sroluj si to a máš něco jako polštář. Kouříš?
- Výslovně nám to bylo řečeno. - Jako vždycky jste neposlouchali, tenhle patří na samotku!
Meursaulte!
Nešlo by to rychleji, tolik času nemáme.
Přidělený obhájce, lépe řečeno.
Vypadá to ošemetně, ale přesto si myslím, že to zvládnem.
- Pokud mi budete důvěřovat. - Děkuji.
U soudu se informovali na váš souromý život a zjistili, že vaše matka nedávno zemřela ve starobinci.
Poptávali se v Marengu.
A zjistili tam, že jste... že jste se při pohřbu choval velice bezcitně.
A pro žalobu by to mohl být závažný argument, na který bych neměl co namítnout.
Truchlil jste snad pro svou matku?
Neodpovídá se mi na to lehce.
Přirozeně, že jsem pro svou matku truchlil.
Ale to nic neznamená.
Když má někdo někoho doopravdy rád, tak mu musí přát i klidnou smrt.
Nebo při přelíčení?
Něco vám řeknu, když jsem ten den stál na pohřbu své matky, byl jsem tak vyčerpaný a unavený, že jsem pořádně nechápal, co se děje.
Jedno mi bylo jasné, že by mi bylo milejší, kdyby nezemřela.
Smím tedy alespoň říct, že jste se snažil chovat zmužile?
Ne. Protože to není pravda.
Jistě bude u soudu vypovídat ředitel a lidé z presonálu, mohli by vám velice přitížit. To ale přece nemá s mým případem vůbec nic společného.
Je vidět, že jste ještě neměl co do činění se spravedlností.
Miloval jste svou matku, že ano?
Ano, tak jako každý.
Ne, nejdřív jsem vystřelil jednou.
Dobře.
Proč jste vyčkával mezi prvním a druhým výstřelem?
Proč jste to udělal? To bych rád slyšel.
Proč?
Proč jste to udělal?
!
- Jistě, samozřejmě.
Já v boha věřím a jsem přesvědčený, že nikdo toho nemá na svědomí tolik, aby mu bůh neodpustil!
Nejdřív musí ale projevit lítost jako dítě s čistou duší a být připraven přijmout cokoliv.
A sice, proč jste vyčkával před druhým výstřelem.
Jinak je vše jasné.
Tohle je ale něco, čemu nerozumím. A to chcete tvrdit, že věříte v boha?
Ne.
To přece není možné, všichni lidé věří v boha, dokonce i ti, kteří se od něj odvracejí, o tom jsem přesvědčen, kdyby to tak nebylo, pak by můj život neměl smysl.
Vy byste chtěl, aby můj život neměl smysl? !
Já jsem dobrý křesťan a modlím se k bohu za odpuštění tvých hříchů.
Jak jen můžeš pochybovat, že za tebe trpěl? Tak vidíš, dáváš mi za pravdu.
Věříš v něj a odevzdáváš se mu!
Ne.
Jakživ jsem se nesetkal s takhle zatvrzelým člověkem.
Všichni zločinci, které jsem doposud vyšetřoval se rozplakali při pohledu na svého vykupitele.
Spíš bych řekl, že mi to leze na nervy.
Já na tom nejsem o nic líp, připadá mi to nespravedlivý.
Nespravedlivý?
Ale právě proto vás sem zavírají.
Tomu nerozumím.
Ale jo, proč by jinak někoho zavírali?
Jasně. Už je mi to jasný.
Jinak by to nebyl trest.
Správně, alespoň vy jste to pochopil.
Ale stejně si nakonec uleví sami.
Máš... máš všechno, co potřebuješ?
... Jana si ho nechtěla k sobě vzít řekla jsem jí, že si ho přijdeš vyzvednout, až tě pustí, ale nechtěla ho ani za nic...
- Raymond tě moc pozdravuje. - Díky moc. - A jak se jinak vede?
- Ještě nikdy to nebylo lepší.
Návštěvy skončily.
Brzy tě pustí. Zase se budeme chodit koupat.
Nechtěli mi dát povolení... protože... nejsme manželé.
Řekli, že je to jen vyjímka pro tentokrát!
Pět měsíců.
Tak už je to pět měsíců.
Jsou to sice věci, které na první pohled s případem nesouvisí, ale přesto by mohli mít vliv na rozsudek.
V červnu 1936 jste zrušil tvrvalé bydliště své matce a odstěhoval ji do útulku.
- Ano, ctihodnosti.
- A mohu se zptat, proč jste tak učinil?
- Protože vydělávám málo na to, abych si mohl dovolit pečovatelku.
Jestlipak jste to alespoň těžce nesl, že se musíte odloučit? Chyběla vám potom?
My dva už jsme od sebe nic neočekávali. Ani od nikoho jiného.
Řekl bych, že jsme si oba rychle zvykli na nový život. Myslím, že tohle téma už necháme být.
Přirozeně ovšem, pokud nemá ještě pan prokurátor nějaké otázky?
Pokud pan předseda svolí, tak bych se rád dozvěděl, zda se obžalovaný k tomu prameni vrátil s pevným úmyslem toho Araba zabít.
Další otázka: proč měl tedy u sebe zbraň?
Dále se nabízí otázka: proč se tam vůbec vracel?
To byla... náhoda. Více vědět nepotřebuji, ctihodnosti.
Námitka, ctihodnosti, vznáším námitku.
Moment, pane obhájče, moment, všechno má svůj čas.
Líčení se přerušuje, pokračovat se bude ve 14 hodin výslechem svědků.
Odveďte obžalovaného.
Rád bych se od vás teď dozvěděl, jestli si matka obžalovaného u vás někdy stěžovala na svého syna.
Ano, mnohokrát, ale u nás si skoro všichni chovanci stěžují na své příbuzné.
Dobře tedy, tak mi alespoň řekněte, jestli mu matka zazlívala, že ji dal do útulku.
Dokážete si vzpomenout? Ano, zazlívala.
Dále bych se vás rád zeptal, jestli jste shledal něco nápadného na chování obžalovaného na matčině pohřbu? Ano. To, jak byl klidný, když jeho matku pohřbívali.
Mimořádně mě překvapilo, že svou matku nechtěl ani vidět.
A že ani trošku neplakal.
A také, že místo aby po pohřbu ještě chvilku setrval, tak se hned sebral a odešel.
Tak ještě poprosím pana státního zástupce, jestli nemá nějaké otázky stran chování obžalovaného. Ó ne, mně to stačilo.
Děkuji vám.
Nemáme k vám žádné další otázky.
Nechtěl svoji matku vidět, zato hodně kouřil, dal si kafe s mlékem a chtělo se mu spát.
Já jsem svědkovi vůbec nerozumněl, mohl bystě mu říct, pane předsedo, aby mluvil trošku zřetelněji?
Zopakoval byste nám to ještě jednou, prosím?
Zopakujte to, prosím!
Řekl jsem, že si dal šálek kávy, když ostatní drželi hlídku, kromě toho kouřil jednu za druhou a pak usnul.
Pane prezidente, nezeptal byste se svědka, jestli si během hlídky také nezapálil? Kdo je zde vlastně zločincem?
Co je tohle za metody, osočovat svědka žaloby a zlehčovat tak jeho výpověď, která je tak jako tak přesvědčivá až dost?
Vím, že jsem neudělal dobře, ale nedokázal jsem tu cigaretu odmítnout, když mi ji nabízel. Ano, chápu.
Chtěl by k tomu obžalovaný něco dodat? Ne.
Vše, co řekl svědek, je pravda. Tu cigaretu jsem mu nabídl.
Ano, ale to kafe s mlékem jsem mu nabídl já.
Doufám, že to páni porotci vezmou na zřetel.
Jistěže, páni porotci to zváží spravedlivě a jistě dojdou k závěru, že cizí člověk může kávu nabídnout, ale syn by jí měl odmítnout před mrtvým tělem ženy, která mu darovala život!
Mohl byste nám povědět, jak se obžalovaný choval v den pohřbu své matky?
Musíte si uvědomit, že mě samotného ta událost hluboce zasáhla, nevšímal jsem si toho, co se dělo kolem mě a dokonce jsem omdlel. Jak bych pak mohl vidět, jak se pan Mersault choval?
Můžete alespoň říct, jestli jste ho viděl plakat?
Ne.
Porota jistě zváží i tuto výpověď.
A mohl byste s jistotou říct, že ten muž neplakal? Ne.
A tak vypadá celý tento proces, pravda je všechno a nic.
Děkuji vám.
Nemáte se čeho obávat, důvěřujte mi.
Pokračujeme... pan Mersault byl tedy vaším stálým zákazníkem?
Ano a mohu říct, že to byl i můj přítel. A jaký je tedy váš názor na něj?
Myslím, že je to správný chlap.
- Myslím, že každý ví, co si pod tím představit.
Klid! Klid... !
Pozoroval jste někdy, že obžalovaný působil, jak bych tak řekl, uzavřeným dojmem?
A jestlipak vám za jídlo pravidelně platil? Mezi náma to vždycky klapalo.
Ještě bych se rád od svědka dozvěděl, co si myslí o činu svého dobrého přítele.
Podle mého to bylo neštěstí Co je neštěstí ví každý. Něco, čemu se neubráníte.
Takže podle mého to bylo neštěstí.
Váš názor známe, můžete jít. - Rád bych ještě něco dodal.
- Dobře, ale prosím, stručně.
Bylo to neštěstí.
To už jste nám tu sdělil a my jsme tu teď od toho, abychom to nětěstí, jak vy říkáte, rozsoudili.
Mohla byste nám říct, paní svědkyně, jak dlouho se znáte s obžalovaným? - Asi tři roky.
Prosím mluvte hlasitěji.
Asi tři roky.
Tenkrát jsem pracovala ve stejné firmě i kanceláři jako pan Meursault.
A jaký byl váš vztah k obžalovanému?
Byla jsem jeho přítelkyně.
Mohl bych se vás zeptat, slečno Cardonová, kdy přesně váš vztah začal?
Bylo to první sobotu v červnu minulého roku. Rozumím, rozumím.
Den předtím se konal pohřeb paní Meursaultové.
Nerad bych se teď trápil tuto mladou dámu choulostivými otázkami déle, než je nutné, ale povinnost mi tentokrát bohužel velí, abych se povznesl nad konvence.
Musím vás tudíž požádat, abyste nám podrobně vylíčila onu sobotní červnovou noc? Ne.
Je mi líto, ale musím na tom trvat.
V létě chodívám každou sobotu na pláž. Zrovna jsem chtěla jít do vody, když jsem si ho všimla a zamávala na něj.
Poté, co jsme si zaplavali, tak jsme si lehli na bóji.
Pak jsme šli spolu do kina na film.
Pak jsme šli k němu domů a strávili jsme spolu noc.
Výpověď této mladé dámy přesně souhlasí s její původní výpovědí.
Na základě této výpovědi jsem si zjistil, co tenkrát dávali v kině, ale slečna Cardonová nám jistě sama ráda poví, co tenkrát v tom kině dávali.
Vážená poroto, 24 hodin po pohřbu své matky šel tento muž na pláž, tam navázal milostný poměr, aby pak šel do kina na komedii a válel se tam smíchy.
Tak to vůbec nebylo.
Bylo to úplně jinak. Vy mě tu nutíte říkat opak toho, co si myslím.
Já toho muže dobře znám.
Nic špatného neudělal.
Určitě ne.
Vždycky byl na mého psa hodný.
On a jeho matka už si neměli co říct, bylo to tak lepší, to musíte pochopit. To musíte pochopit.
Pane předsedo, on je nevinný. Neptáme se na váš úsudek.
Jste tu, abyste vylíčil událost. Takže mluvte, až budete tázán!
V první řadě byste nám měl říci, jaký byl váš vztah k oběti. Rovnou vám tu můžu říct, že mě nenáviděl jako mor.
Od té doby, co jsem zmlátil jeho sestru.
A měl ten zastřelený nějaký důvod nenávidět zde obžalovaného? Ne, vůbec žádný.
Že byl pan Meursault na té pláži se mnou, to byla čistě jen náhoda.
Pak bych se tedy rád zeptal, proč byl dopis, který je zárodkem celé té tragedie, byl napsán rukou obžalovaného, jak později vyšlo najevo. To byla náhoda.
Tak se zdá, že v tomto případě je všechno špatné dílem náhody.
A zřejmě také jen tak náhodou svědčil obžalovaný na komisařství ve vašem případě.
A čirou náhodou svědčil zrovna ve váš prospěch, že ano?
Mohl byste nám teď laskavě sdělit, čím se vlastně živíte?
Pracuji jako skladník.
Vážení porotci, v tomto městě je veřejným tajemstvím, že se tento muž živí jako pasák. A obžalovaný je jeho společníkem a přítelem. V tomtom případě se jedná o sprostý zločin nejnižšího druhu.
Vaše ctihodnosti, prokurátor zneužívá svědka k...
Musím vaší námitku zamítnout a nepřerušujte obžalobu.
Byl obžalovaný váš přítel?
A i vy tvrdíte, že jste přátelé?
Tentýž člověk, který se den po matčině pohřbu oddával odporným hanebnostem, rovněž zabil člověka z nicotných důvodů, aby ukončil tuto mrzkou zápletku.
Je můj klient obžalován z vraždy člověka, nebo z pochování matky?
Ano, já toho člověka viním, že pohřbil svou matku se srdcem zločince!
Nuže, páni porotci, načrtl jsem vám pěkně popořádku události, které vedli tohoto muže k tomu, aby vědomě a úmyslně vraždil, ještě jednou zdůzrazňuji, že se tu nejedná o nějaké běžné zabití, nejedná se tu ani o nějaký nerozvážný skutek, kterému by se dali přiznat polehčující okolnosti.
Nemůže v žádném případě tvrdit, že jednal, aniž si uvědomoval, co činí.
Já jsem se horlivě snažil zabývat jeho duší, ale nedošel jsem k žádnému výsledku, páni porotci, protože on žádnou duši nemá, vše lidské mu je cizí, dokonce nemá ani ty nejzákladnější principy morálky, které jsou vlastní každému člověku.
Samozřejmě mu nemůžeme mít za zlé, že se mu nedostává to, čeho by ani nebyl schopen nabýt. Chtěl bych důrazně říci jednu věc, u tohoto soudu se musí tato neúčinná a shovívavá ctnost změnit v přístupnou a vznešenější ctnost spravedlnosti.
Mluvím o ctnostné spravedlnosti zvláště proto, že takováto prázdnota, jakou vidíme tohoto člověka, hrozí stát se propastí, do které by se mohla zřítit celá společnost.
Tento soud bude zítra soudit jeden z nejohavnějších zločinů, které lidstvo zná. Zločin otcovraždy.
A já se nerozpakuji říct, že zděšení, které mnou otřese při pomyšlení na takový zločin, je skoro stejné, jako to, co jsem viděl u tohoto bezcitého člověka.
Ten, kdo morálně zabije svou matku, se vylučuje ze společnosti stejným právem, jako ten, který vztáhl svou vražednou ruku na svého zploditele.
Požaduji po vás hlavu tohoto muže a musím dodat, že tak nečiním s těžkým srdcem.
Často jsem byl u soudu nucen vznášet požadavek na nejvyšší trest za odporné zločiny. Dosud jsem ale nikdy takto nepocítil, jak je mi tato trpká povinnost nad slunce jasná a zároveň ve mě vzbuzuje úlevu tím, že následuji posvátného příkazu.
A zároveň vzbuzuje mrazivý děs před lidskou bytostí, ve které nenacházím nic než podlou zvrhlost.
Chce k tomu obžalovaný něco dodat?
Chtěl bych říct, že jsem neměl v úmyslu toho Araba zabít.
Ano, to tvrdíte, já vím.
Víte, přiznám se, že jsem doteď nepochopil taktiku vaší obhajoby.
Takže než se ujme slova váš obhájce, tak bych si rád vyslechl motiv toho činu od vás.
Pravdou je, že jsem zabil.
Tohle říkaj obhájci pokaždý.
Také jsem se pokusil nahlédnout do duše tohoto člověka.
Ale na rozdíl od toho, co tam našel vážený zástupce obžaloby, jsem tam já duši našel a dokonce jsem v ní mohl číst jako v otevřené knize.
Před vámi stojí slušný člověk a svědomitý zaměstnanec, který byl vždy věrný své firmě a kde ho měli všichni rádi pro jeho schopnost soucítit s druhými.
Udivilo mě pánové porotci, proč před tímto soudem tolik namluvilo o starobinci.
Před vámi tu stojí syn, který podporoval svou matku, dokud to bylo možné, později, když se museli rozloučit, tak přesto doufal, že ve starobinci najde péči, kterou jí se svým skromným příjmem nemohl poskytnout.
K tomu bych chtěl ještě dodat, že kdyby někdo zpochybňoval velkorysost takovýchto institucí, tak by stačilo jen poznamenat, že na ně přispívá sám stát.
Tady se nedá mluvit o nějakém pohrdání společenskými pravidly, tento muž prostě svěřil svou matku stejné státní instituci, jakou jsou třeba i školy, nemocnice, nebo nejvyšší soud.
Ano, pánové, i nejvyšší soud!
Pánové porotci, nesmíte odsoudit k smrti muže, který se jen na okamžik nedokázal ovládnout.
Proto tedy žádám pro obžalovaného zvážení polehčujících okolností.
Celý život bude svého činu hluboce litovat,
Ve jménu lidu Francie, dospěl tento soud po zvážení všech okolností k rozhodnutí, že je obžalovaný vinen ve všech bodech obžaloby a odsuzuje se podle zákona k trestu smrti stětím guillotinou, poprava bude provedena veřejně.
Vím, že si pro mě přijdou brzy ráno.
Teď mi nezbývá, než celou noc čekat na to hrozné ráno.
Nikdy jsem neměl rád překvapení.
Prospím se vždycky trošku přes den.
Přes noc budu trpělivě čekat, až se za mřížemi ukáže ranní světlo.
Při sebemenším šelestu jsem se vrhal ke dveřím, přiložil jsem ucho, napjatě čekal a slyšel svůj vlastní dech... který mě vylekal, chrčivý a temný, jako nějakého psa.
Ale srdce mi neprasklo.
Získal jsem dalších 24 hodin.
Už třikrát jsem odmítl vězeňského kaplana.
Neměl jsem mu co říct.
Neměl jsem vůbec chuť mluvit.
Trávil jsem dny přemýšlením o tom, že skutečnost jestli zemřete ve třiceti, nebo v sedmdesáti, v okamžiku kdy umíráte vlastně vůbec není důležitá,
Když jsem se zabýval těmito myšlenkami, tak jsem byl úplně klidný.
Opravdu jsem necítil potřebu setkat se s kaplanem.
Ze mě strach mít nemusíte.
Vy obyčejně přicházíte... v jinou dobu.
Přišel jsem vás jen navštívit.
S vaší žádostí o milost to nemá nic společného.
O té já ostatně nic nevím.
Neposadíte se ke mně?
Ne, nechci.
Proč odmítáte mé návštěvy?
Nevěřím v boha.
Jste o tom tak přesvědčený?
Jinak bych to neříkal.
Ta otázka mi připadá bezvýznamná.
Člověk se často domnívá, že si je něčím jistý. A přesto se nakonec věci mají jinak.
Nemám pravdu, co myslíte?
Je to možné.
V každém případě si nejsem jistý, co mě vlastně zajímá.
Zato ale přesně vím, co mě nezajímá.
To, co jste mi tu povídáte, mě například vůbec nezajímá.
Neříkáte to náhodou jen přemíry zoufalství?
Já nejsem zoufalý.
Mám jen strach.
To je přece přirozené.
Bůh by vám pomohl.
To, co vám tu říkám, neříkám proto, že jste odsouzený k smrti.
My všichni jsme odsouzeni k smrti.
To je ale něco jiného.
Dobře víte, že tohle je pro mě slabá útěcha.
Jistě. Ale když nezemřete dnes, tak zemřete jindy.
Pak byste stál před stejným problémem.
A jak byste se s tou zkouškou vypořádal?
Vypořádal bych se s ní úplně stejně jako teď.
Necítíte ani malou naději?
Opravdu pevně věříte tomu, že smrtí vše končí?
Ano.
Je mi vás líto.
Takové pomyšlení přece nemůže žádný člověk snést.
Poslouchejte mě.
Jsem si jistý, že vaše žádost o milost bude vyslyšena, to ale není to nejdůležitější.
Jste zatížen hříchem a musíte se osvobodit, lidská spravedlnost nic neznamená, platí jen ta boží.
Mě ale odsoudili lidé.
Tím vás ale neočistili od hříchu.
Já nevím, co je to hřích.
Bylo mi jen řečeno, že jsem vinen, takže přiznávám vinu a zaplatím za ni, víc po mně nemůže nikdo chtít.
Mýlíte se, můj synu.
Možná se po vás chce mnohem víc.
A možná, že se žádat bude.
Co by to jako mělo být?
Možná se po vás bude žádat, abyste prohlédl.
Co prohlédl, co?
Ze všech těchto kamenů kane bolest, já to vím.
Nikdy jsem na ně nedokázal beze strachu pohlédnout.
Ale v hloubi svého srdce také vím, že i ti nejubožejší z vás spatřili z té temnoty vystupovat boží tvář.
A vy byste tu boží tvář měl spatřit také.
Já tyhle zdi pozoruji už celé měsíce, nic na světě neznám líp, než tyhle zdi.
Už je to... hodně dávno.
Kdy jsem tam jednu tvář hledal.
V té tváři byly barvy slunce a plamen touhy.
Byla to tvář ženy jménem Marie.
Hledal jsem ji marně.
Teď už je se vším konec.
Nikdy jsem neviděl z potu těchto kamenů někoho vystupovat.
Mohl bych vás obejmout?
Ne.
Tolik milujete tenhle svět?
Ne, tomu nemůžu uvěřit.
Vím jistě, že i vy patříte k těm, kteří si přejí lepší život.
Samozřejmě, že si ho přeji, ale je to přinejmenším stejně bezvýznamné, jako chtít zbohatnout, nebo umět dobře plavat.
Nebo mít krásná ústa.
To je úplně to samé.
Rád bych věděl, jak si člověk jako vy představuje jiný život?
Jako nějaké místo, kde bych mohl vzpomínat na tenhle život.
Už toho mám po krk, nechte mě už na pokoji, pane.
Už mám jen málo času.
Nechci o něj přijít kvůli bohu.
Proč mě oslovujete pane a ne můj otče?
Protože nejste můj otec.
Stojíte na druhé straně.
Ne, můj synu, já stojím na tvojí straně.
Ale vy to nedokážete pochopit, protože vaše srdce je slepé.
Budu se za vás modlit.
Já o tvoje motlitby nestojím!
Vypadáš tak sebejistě a přitom se tvá sebejistota nevyrovná jedinému ženskému vlasu, ty si ani nemužeš být jistý, jestli žiješ, protože žiješ jako bys byl mrtvý, dobře vím, že teď mám prázdné ruce, ale jistý jsem si jako nikdy,
životem i smrtí, která na mě brzo čeká.
Nic jiného nemám, ale alespoň vím, že je to pravda.
Co je mi do smrti jiných, co je mi do lásky k matce, co je mi do tvého boha, nebo do života, který vedu, nebo do soudné hodiny, každý z nás bude jednou odsouzen, dokonce i ty!
Koho zajímá, že popraví někoho za to, že neplakal na pohřbu své matky.
Salamanův pes má stejnou cenu, jako jeho žena, nebo jako Marie, které se pořád chtěla za mě vdát.
Co na tom, že Raymond byl můj kamarád, stejně jako Celeste, který stojí za víc než on?
Co na tom, že Marie teď líbá někoho jiného?
Už to chápeš, že jsi také odsouzen k smrti, že v mém zatraceném životě...
Pusťte ho.
Uklidnil jsem se, hned jak odešel.
Myslím, že jsem usnul a když jsem otevřel oči, ucítil jsem na obličeji hvězdy.
Z venku se ke mně draly zvuky venkova, vůně noci, země a soli mě chladily do spánků.
Jako by do mě vnikal příliv spícího léta.
V té chvíli na okraji noci někde zazněly sirény.
Dávaly znamení lidem na tamtom světě, který už mi byl lhostejný.
Po dlouhé době jsem si vzpomněl na maminku.
Teď jsem pochopil, proč si na sklonku života ještě našla ženicha.
Proč si začla hrát na nový začátek.
Tam dole v útulku, kde životy dohasínaly, měl život podobu melancholického příměří.
Tak blízko smrti si matka jistě připadala jako vysvobozená a připravená prožít vše znovu.
Nikdo, ale nikdo neměl právo ji oplakávat.
I já jsem se cítil připraven prožít vše znovu.
Jako by mě ten prudký hněv očistil ode všeho zlého, jako by mě zbavil naděje a já se pod tou tíživou nocí plnou hvězd a znamení poprvé otevíral něžné lhostejnosti světa. Cítil jsem jak se mi bratrsky podobá a že jsem býval šťastný a že pořád šťastný jsem.
Aby se vše dovršilo, abych se necítil sám, už si jen přeji, aby na mou popravu přišlo co nejvíce diváků, kteří mě přivítají nenávistným pokřikem.
KONEC
[hraje hudba...] [hučí vítr] [hraje hudba]
Ticho!
Ticho!
Nyní máte slovo vy.
Mluvte!
Máte slovo.
Já... my... za nic nemůžeme.
Opravdu, my kluci za nic nemůžeme.
Byla to jen taková hra.
[hraje hudba] Jakoubku!
Pozor, ať se neztratíš!
Jestli nebudeš poslouchat!
Co jsem ti říkala!
Už se mohlo stát neštěstí.
Kam utkáš?
[hraje hudba]
-Neděkuj, pomáhám všem, které pronásleduje Scotland Yard.
Jsem kapitán Korkorán.
-A ty? -Já jsem... Artagnan.
Mušketýry sem nepleť, je století techniky.
[hraje hudba] Tak chlapci, odchod!
To není podívaná pro děti.
Největší senzace století!
Ano, historický okamžik!
Létající člověk!
Hrdina s křídly!
Překonal orla, překonal čápa!
Epochální vynález!
První krok do vesmíru!
Oblaka dokořán!
Do 20. století člověk nevkročí, ale odletí!
A na vlastních křídlech.
Chlapci, koukejte zmizet, to není bezpečné pro děti.
Koukejte mazat!
Tak slyšíš?
A nyní grandiózní kousek pro velevážené pražské publikum.
Zde vidíte prázdný koš, zde druhý.
Záhada nad záhadu.
Já toho chlapce vezmu a mohu nechat zmizet až na druhý konec světa.
Hop, hop!
A co vidíte?
Nic nevidíte.
Samo Jeho veličenstvo nic nevidělo, když toto vidělo.
A volalo: Bravive, le champolion! Jako že jsem mistr světa.
Velevážení, abych vám dokázal, že nejde o žádný podvod, že nejde o žádný podfuk, abych dokázal, že jde o světovou exhibici, já toho chlapce vezmu a svážu tímto lodním řetězem.
Já ho nejen svážu, já ho tak pěkně utáhnu, že ho nikdo nerozváže.
A takto pevně svázané dítko vezmu...
Kluci, táhněte odtud, rychle!
Co tady děláte, uličníci?
Lili, fanfáry!
Dámy a pánové, podívaná pokračuje!
Jakoubku, pojď!
Rychle!
Kampak, kampak?
Co jste provedli?
Jak se jmenuješ?
Dámy a pánové, a tato možnost už je tady.
Řiditelná vzducholoď!
Račte se podívat!
Zde, prosím, parní stroj, vynález století.
Parní stroj dává naší vzducholodi křídla.
Zde pánové se přihlásili k vyhlídkovému letu nad Prahou.
Prosím, váš lísteček, zde váš, prosím račte, pánové.
Tito pánové jsou připravení vstoupit do dějin vzduchoplavby.
A nejen to.
Tato šarmantní dáma jim bude dělat průvodce.
Všechno ví, všechno zná, o všechno se postará.
A nejen to!
Tito průkopníci vzduchoplavby budou zvěčněni na fotografii zde přítomného pana Marka, redaktora a reportéra světově proslulého deníku Světozor.
Na portréty těchto pánů budou hledět s obdivem miliony čtenářů.
Fotografie bude ještě dnes vyhotovena a otištěna.
V nejnovějším vydání.
A nejen to.
Vysoko v povětří bude těmto pánům servírován zdarma oběd.
Vepřová, knedlík, zelí a pivo.
Vše započítáno v ceně.
-Odlepte se od pozemské kůry...
-Hoří! diváci:
Ááá... Hoří!
Co myslíš, skočí, nebo neskočí?
Ale pánové, odvahu.
Naše plavba je zaručeně bezpečná!
Pánové, zůstaňte, neodcházejte!
Dámy a pánové, co se stalo konkurenci, nám se nemůže stát!
Naše vzducholoď je nový vynález.
Je plněna nehořlavým plynem. Vlastní výroby.
Každá nehoda je předem vyloučena.
Kdo se vrátí, dámy a pánové, neprodělá.
Náš patent je zaručeně bezpečný, žádný švindl.
Tisíce děkovných dopisů!
Dámy a pánové, prosím!
Odvahu!
Neodcházejte!
Jen pojďte, pojďte, chlapci, vy se přece nebojíte!
Vám patří budoucnost a proto vy poletíte úplně zadarmo.
Ať žije statečné mládí!
Jde příkladem!
-Pane, a je to opravdu zadarmo?
-Mé slovo.
No konečně!
Prosím, pánové, přece se nedáte zahanbit.
Vaše vstupenky jsou stále v platnosti.
-Zmizte, pánové mají zaplaceno.
-Ale vy jste nám to slíbil.
-Dal jste nám slovo!
-Nemudruj a vypadni!
Prosím, pánové, račte nahoru.
Odlepte se od pozemské kůry, máme tady místa fůry.
Vzhůru do vesmíru!
Co to děláš?
Uličníci!
Co to děláte?
Zastavte!
Zadržte!
Pomoc!
Zachraňte mě!
[křik diváků] [hluk] Darebáci!
Uličníci!
Podvodníci!
Policie!
Zadržte je!
Zloději!
Okradli mě!
Jsem žebrák!
Jsem na mizině!
Pane šéfredaktore, podívejte se na největší senzaci století.
Rodí se nový věk.
-Člověk se stává pánem vzduchu.
-No, pánové, nezahálet!
Také žena vstupuje do dějin letectví.
První průkopnice vzdušné emancipace.
Zde je fotografie na první stranu.
Neobyčejně sličný exemplář.
Viděl jste někdy krásnější tvary?
Žena a vzducholoď.
-Proč má jen nohy?
-Vám se nelíbí?
Pane, nejsme bulvární plátek. Nedovolím otisknout takovou... [zvoní telefon] ...takovou nemravnost.
Haló?
Je to sportovní oblečení větroplavkyně.
Ukradena?
Neznámými mladíky?
Chcete-li zachránit svou prestiž a dobré jméno našeho listu, přinesete urychleně fotografii těch mladistvých zločinců.
-Kluci, nemáme se vrátit?
-Do školy?
-Snad se nebojíš?
-Ten pán nám slíbil let.
Vrátit se nemůžeme, vzducholoď nás neposlouchá.
-Zapomněli na uhlí.
-Stroj funguje.
-Vzducholoď letí.
-Proč se někam nepodívat?
-Poletíme kolem celýho světa!
-Jsem pro!
Jsme na dobré stopě.
Prvního pachatele už známe.
Jedna babička... [zvuk motorky]
Jedna babička z venkova nám ohlásila, že se jí ztratil vnuk.
No tak jsme si to zkombinovali.
A jméno pachatele?
Jakub Kůrka.
Adresu chcete taky?
Syn ševce z Berouna.
Babička nám tady nechala i jeho fotografii.
To přece nemyslíte vážně!
Vaši kolegové neměli takové pochybnosti, pane redaktore.
Proč jste nedali syna včas do polepšovny?
Objevily se ve vaší rodině sklony ke zločinu už dříve?
-Já ti dám!
Ostouzet naši rodinu!
-Proboha, babi!
Že se nestydíte!
Navštěvuje vaše rodina řádně bohoslužby?
-Když se Jakoubka nezastaneš ty? -Co tomu řeknou lidi?
-Huby nevymáchaný!
-Mějte rozum... [výstřel] Bando utrhačná!
Mějte rozum, babičko.
Jde o mou živnost.
Přijel satanáš.
Jdi zavřít!
Roletu!
Mistře, dovolte mi představit se.
Redaktor Marek.
Dovolte pár otázek.
Pane Kůrko....
Nepodceňujete význam tisku?
Haló, pane Kůrko!
Haló!
Pane Kůrko!
Haló!
Milostpaní, redaktor Marek ze Světozoru.
Já ti dám milostpaní!
Na!
[vyvolávání kamelotů]
Váš snímek jsem dal na titulní stranu.
Trochu jsme to vylepšili, teď je to ono.
-Ale vždyť jsou to výmysly.
-Novinář musí mít fantazii, ne?
Co blázníte, mladíku?
Že se to nezakáže, ve městě!
Kam to povede!
Dobrý den, slečno.
Vy se zlobíte?
-Proč se zlobíte?
-Jak jste mohl o mně něco takového napsat?
Ani nevíte, jak se to stalo.
-My novináři...
-Od novin jsem čekal jinou pomoc.
Proč mi nepomůžete vzducholoď najít?
Nemohla doletět daleko.
-A co když letí?
-To je nesmysl.
Řiditelná vzducholoď, vynález století.
Nesmysl.
Ta spadla kousek za Prahou.
-Tak co, Jakoubku, senzace, viď?
-To teda stojí za to!
Kluci, já bych chtěl zpátky domů.
Tatínkovi poškodí živnost, když se stanu dobrodruhem.
-Ty máš starosti.
-Buď rád, že letíš.
-Vyplašili jsme celý stádo!
-Ty upalujou.
Myslíš, že se nás bojej?
Třeba jsou taky na cestě kolem světa.
Ten vepředu je vede. Je největší a nejsilnější.
-Kluci, měli bysme zvolit kapitána.
Já bych ho dělal. -Proč ty?
-Máš tohle? -Co to je?
-Kompas. -Opravdickej?
-Ale já jsem nejsilnější.
-Ty zrovna, jen se nevytahuj!
-Nekecej!
-Kluci, neblázněte!
-Pavle! -Pozor!
Pavle, drž se!
Hoď mu lano!
Pavle!
-Chyť se!
Šplhej po provaze!
-My tě vytáhnem!
-Drž se Tomáše!
-Dělej rychle!
Tomáši, pomoz mu!
Na, seš kapitán.
Uličníci, lupiči!
Dneska okradou soukromníka, zítra vyloupí banku.
Děti.
Začaly pěkně brzy.
-Marie, četla jsi to?
-Ano, drahý, četla.
Člověk tomu nemůže ani věřit.
K čemu máme policii?
-Co vůbec dělají? -Byl to opravdu náš Jaroušek?
Milostpaní, přece poznám mladýho pána.
Nikoho nechytili.
Ani ty kluky neznají.
Ne aby ji napadlo někde o tom vykládat.
Musí říkat, že Jaroušek odjel k paní tetince.
Mládež, nemládež, zavřít, až budou černí.
Ani pánovi nesmí nic povídat.
Rozumí? Hlavně pánovi.
To je skandál.
Zavřít je málo.
Patří na šibenici.
Kluci, zvoní poledne, oběd.
-To je nejlepší vynález na světě.
-Ta vepřová?
Ta vzducholoď, ty chytrej.
-Můžem na skok do Afriky.
-Nebo do Indie.
-Na Aljašku.
-Do Austrálie.
-Na severní točnu.
-To by nám nestačila vepřová.
Já bych tam byl i o suchým chlebu.
-Pánové, na zdraví!
-Na zdraví!
Jsme zde proto, abychom potrestali zločin, který rozrušil veřejnost.
Vinky sluší se považovati za osoby nezletilé, za něž podle zákona ručí příslušní rodičové.
Návrh žaloby je tedy oprávněný a tak musí celou škodu a všechny výlohy nahraditi rodičové mladistvých provinilců.
Neboť je to především věcí špatné výchovy.
To si vyprošuji!
Můj syn je řádně vychovaný!
Nerušte, prosím!
Jak může dotyčná osoba řádně vychovávat své dítě, když není večer doma, jak protokolárně přiznala!
Já večer pracuju.
Kam bychom dospěli, kdybychom rázně nevymítili tyto černé ovce?
Protestuji!
Nejsem ovce!
Jsem umělkyně, zpěvačka!
-Jsem zpěvačka!
-Nerušte!
Zpěvačka jsem!
zpívá: Říká se prý Že čáp štěstí přináší nám
Ta láska přilétla s čápy k nám
Děkuji.
Jako důkaz to stačí.
Jako důkaz, že jde o zpěvačku, pane předsedo.
Ale nemůže zprostit tuto osobu viny, že zanedbala výchovu svého syna.
A protože se provinilci mohou stát špatným příkladem našim dítkám, musí je stihnout exemplární trest.
Jsou to:
Petr a Pavel Málkovi...
To bys je musel chytit, ty ruko spravedlnosti.
Martin Král, syn vdovy Marie Králové, bytem v Praze...
Můj syn, toť Ikaros se zlatými křídly.
Jakub Kůrka, syn obuvníka, bytem v Berouně, tamtéž příslušného a zde přítomného.
Proboha, to bude ostuda!
A co tomu řeknou sousedi.
U pátého provinilce soud nezná jméno.
Rodičové nemají odvahu zodpovídat se za přečiny dítěte.
Tím hůře pro ně, až budou zjištěni. Až na ně tvrdě dopadne trestající ruka spravedlnosti!
Ááá...
Drahoušku, co je ti?
-Co se ti stalo?
-Líčení se odročuje!
-Víš, co ti říkal doktor.
-Dej mi pokoj s doktorem!
Nerozčiluj se, drahoušku, pamatuj na zdraví.
Jaroušek za nic nemůže, oni ho svedli.
Pro nikoho nejsme doma.
Všechny vyhodit.
Nač čekáš?
Co děláš?
Má hlava!
-Pán není doma.
-A milostpaní?
-Taky není doma.
-Skutečně?
Nikdo není doma.
A mladý pán?
Ulítl, co?
Pane šéfredaktore, mám jméno posledního pachatele.
Výborně!
Pánové, připravíme zvláštní vydání.
Konečně máme senzaci.
Ale to není možné.
Syn prokurátora?
To nemůžeme uveřejnit, nejsme bulvární plátek.
Pánové, zvláštní vydání nebude.
Pokračujte o cestě vzducholodi.
Pište o cizích zemích, o vzdálených krajinách.
Romantika, ženy, zpěv.
Drama, krev, vášeň.
A připomeňme i lásku k rodné vlasti.
Ela hop!
Ela hop!
Ela hop!
Ela hop!
Ela hop!
Ela hop!
Ela hop!
-Jdou po nás!
-Zátěž dolů!
Rychle!
Ela hop!
-Budeme se muset vrátit.
-Já vylezu nahoru.
Ela hop!
Ela hop!
-Pánové, máme vyhráno.
-Už nás nedoženou.
V 10.00 proletěla nad naším územím.
V 1 1.1 5 unikla i stíhačům naší vzdušné flotily.
V 1 1.30 se ztratila v obrovské výšce nad oceánem.
Vojenský vynález první třídy.
A úkol číslo jedna pro naše špionážní oddělení.
Agent 1 3 připraven k rozkazu, pane generále.
Okamžitě zahájíte akci!
Jaký švindl?
Postavil jsem první řiditelnou vzducholoď?
Postavil.
l dítě ji může ovládat.
Ano, i dítě!
Což se ostatně ukázalo.
Ale s tím nehořlavým plynem je to podvod.
Jakýpak podvod?
Vybouchla snad?
Nevybouchla.
To je náhoda.
Celá vzduchoplavba je věcí náhody a štěstí.
-A proč to štěstí nezpeněžit?
[hraje hudba] Kluci, podívejte se, moře!
Opravdický moře!
Vidíte?
Hurá!
Jen si nás prohlídněte, jsme z daleka.
-Ahoj ryby!
-Ahoj!
Jsme zde proto, abychom potrestali zločin a odhalili pravého viníka.
Řada svědků vypověděla, že chlapci byli do nebezpečného stroje vlákáni.
Ano, vlákáni zde přítomným vynálezcem, panem Findejsem.
-Ale, slavný soude...
-Ticho, prosím!
Důvěřivých dítek bylo zneužito jako pokusných králíků.
Žádám důrazně o klid!
Klid, prosím!
Pan Findejs přestoupil několik zákonů najednou.
Zaprvé.
Ohrožení veřejné bezpečnosti.
Zadruhé, neoprávněné provozování živnosti dopravní a hostinské.
A proto navrhuji uvalit žalobu na zde přítomného podnikatele, pana Findejse.
Jako právní zástupce zde přítomného pana Findejse, dovoluji si slovutnému soudu předložit k posouzení
velmi závažné svědectví.
Líčení se odročuje!
Váš služebník.
-Stačí?
-Prosím.
Kolik je libo?
Chci vzorec vašeho nehořlavého plynu.
Na našich akciích neproděláte.
Rozjíždíme to ve velkém.
Tři kusy do pěti let.
Poslední model, komfort.
Všechny vymoženosti moderní doby.
Ale já chci vzorec vašeho nehořlavého plynu.
Nemohu, opravdu nemohu.
-Musíme se dohodnout.
-Ale já...
-Lituji.
-Dejte vzorec a nebudete litovat.
Pane šéfe, už jsou tady!
-Pan Findejs?
-Prosím.
-Pánové, já za nic...
-Prosím.
Prosím.
Pan generál vám gratuluje k jmenování dvorním dodavatelem patentních vzducholodí.
Uctivé díky.
Pane redaktore, potřebuji se s vámi poradit.
Prosím, poslouchám.
Pardon, prosím.
[hraje hudba] Je to velice důvěrné a není to pro noviny.
Je to tajemství.
Já nevím, jak bych vám to řekla.
Mám taky jedno, ale to se dá uhádnout.
Ale tohle může mít osudné následky.
Moje taky, slečno.
Netušíte pravdu a ta je zlá.
Nikdo neví, jak je to ve skutečnosti.
Ale vám se snad mohu svěřit.
Slečno, udělám pro vás cokoli, ale musíte aspoň naznačit...
Když se to tak těžko povídá.
Pan redaktor Marek, prosím? Máte nutný telefon. Račte, prosím.
Tudy, prosím.
S dovolením,
-milostivá hodně ví.
-Co chcete?
Maličkost, patent vašeho šéfa.
Ou!
Haló, haló!
10 akcií po 200 zlatých pan experimentátor Miler.
No moc si jich nevzal.
50 akcií pan továrník Mádle.
-30 akcií...
-Áááá!
Víte, co chci? -Vzorec!
-Nemám.
Nebudeme smlouvat.
Deset vteřin.
Já vás donutím mluvit.
Vzorec!
-Žádný neexistuje!
-Ukradli mi ho!
Ti kluci!
Je v příruční pokladně v gondole vzducholodi.
[ťukání] sekretářka: Pomoc!
[bouchání] Pomoc!
Pomoc!
Áááá!
-Blíží se bouře.
-Já mám strach, jde rovnou na nás.
Vzducholoď to vydrží, tím proplujem.
Klesáme!
Všechno vyházet, nebo se utopíme!
Všechno ven!
Koše, provazy, všechno!
Gondolu odseknout, honem!
Jakoubku, co to máš?
Zahoď to!
Slyšíš?
Jakoubku!
Zahoď to, povídám!
Hned!
Země!
Země, kluci!
Dolů!
Kluci, utečme!
Říkali přece, že je to nehořlavej plyn.
Bylo nás tam času onoho
Šest pirátů, všichni dohola, johoho Johoho A když chytili jsme někoho, johoho
Z něj v tu ránu byla mrtvola, johoho
-Láhev!
Pošleme domů zprávu.
-Jo, aby si pro nás přijeli.
Nauč se radši střílet.
-Tak? -Tak.
To by nedokázal ani pravej Indián.
-Dej mi pokoj.
-Co chceš?
Trefil ses rovnou do černýho.
Půjdem spolu na lov.
A když chytili jsme někoho, johoho Johoho Z něj v tu ránu byla mrtvola, johoho
Vylezeme nahoru a uvidíme celej ostrov.
A budeme vědět, na čem jsme.
Já bych rád, kdyby to nebyl obyčejnej ostrov, ale takovej, co se o nich píše v knížkách, to by bylo ono.
-Co když tady žijou lidojedi?
-Tady pozor, kluci.
Cejtím kouř.
-To vypadá na vyhaslou sopku.
-Zkusím, jak je hluboká.
-Hoď.
Jdeme na to, pánové.
-Nepojmenujeme ji?
-Po tom, kdo tam první vyleze.
-Nebo kdo z ní spadne.
-Martine.
-První spadnu já.
-Neboj se, my tě vytáhnem.
-Au.
-To nic není, Martine.
[hraje hudba] Podej mi ruku.
Ještě kousíček a bude to dobrý.
Nikde ani noha.
-Ostrov je náš!
-Hurá!
Martine, pojď, jsme na ostrově úplně sami!
Kluci, jak jste tam vylezli?
Chyť se!
-Přivaž se, my tě vytáhnem.
-Opatrně!
-Martine!
-Martine!
Martine!
Martine, kde jsi?
Ozvi se!
-Co je s tebou?
-Slyšíš nás?
Slyšíš nás, Martine?
-Nestalo se ti něco?
-Ne, nic.
-Nechceš pomoct? -Ne.
-Nebolí tě nic?
-Ale ne...
Podívejte!
Haló!
Haló!
Je tu někdo?
Kluci, tady bydlel Napoleon, tady to má napsaný.
-Napoleon?
-No. -Co ten by tady dělal?
To taky může bejt někdo jinej.
-Pojďme se napřed rozhlédnout.
-Tak pojďte, kluci.
Tudy.
-To je jeskyně jako hrom!
-Podívejte, laguna.
Haló! [s ozvěnou]
Dobrý.
-Je tady někdo?
-ozvěna: Je tady někdo?
Halóóó!
Kluci, to je ozvěna!
Buď by musel mít vzducholoď, nebo podmořskej člun.
-Kdo tady může bydlet?
-Kapitán Nemo!
Určitě!
A támhle má přístav pro svůj Nautilus.
-To by nám záviděli všichni kluci.
-To by bylo štěstí!
-Kapitán Nemo trosečnkům pomáhá.
-Už bude asi mrtvej.
-Kapitán Nemo nikdy neumře.
-Kluci, tady něco je!
Pojď.
Koukejte!
Balkon s vyhlídkou na moře a dělo.
Kluci, je nabitý!
Pozor...
Pozor, kluci!
Výborně!
Pánové, nápad pana Marka je jedinečný.
Záchranná výprava organizovaná naším časopisem je velkolepá myšlenka.
Musíme pro ni získat naše čtenáře a prostředky.
Proto obraťme list.
Pište o ubohých dítkách, jak hynou uprostřed oceánu.
Nebo pište, jak podstupují útrapy pralesa, jak bojují o holý život.
Zkrátka pište věci, co má ráda naše čtenářská obec.
Hlavně ženy.
Například, jak gorila zachránila bezbranné dítě z drápů krvelačné šelmy a podobně.
Drazí rodičové, nemějte o nás strach, tečka.
Pozdravuje a líbá váš syn Jakoubek.
Vítr hnal vzducholoď stále na jihozápad.
A tudy by se také měla vydat naše výprava.
Milý pane, to je příliš nákladná cesta pro náš časopis.
-A co Findejs a jeho akcionáři?
-Findejs?
Vydělali na tom dost peněz, mohli by pomoci.
Na zdar naší budoucí továrny na výrobu patentních vzducholodí!
Okamžik, pánové, nehýbat!
Nehýbat, prosím.
A v tom jsem je požádal o podporu výpravy a takhle to dopadlo.
Jak račte vidět.
Zkuste to ještě s armádou.
Pozor, pánové.
Klid, prosím.
Klid.
S armádou jsem taky nepořídil.
Kluci, pojďte se podívat.
Tam někdo je!
Zapálil v krbu.
Kluci, tady voní oběd.
-Někdo nám tam hospodaří.
-Kdo to může bejt?
To poznáme.
Kluci, kapitán Nemo se vrátil, vidíte?
Vždycky to tak dělá.
Pět talířů, pět příborů, pět trosečníků.
Rychle za ním, než nám zmizí.
Pojďte!
-Určitě je to kapitán Nemo?
-Podívejte!
Nautilus právě odplouvá.
-Kapitáne, neodjíždějte!
-Počkejte na nás!
-Děkujeme za pohoštění!
-Vraťte se brzy, kapitáne!
-My bysme vás rádi poznali!
-Šťastnou cestu!
-Ahój!
-Šťastnou cestu!
-Ahój!
-Ahój!
Pánové, zrovna takový dělá naše babička.
-Hm, jsou dobrý.
-Podívejte, učebnice.
Ukaž.
-Tady byly, dárek kapitána Nema.
-Pěknej dárek.
-Už to začíná jako doma.
-Ještě školu.
Kluci!
Tady je ještě něco.
-Asi pro tebe.
-Toho mám z domova po krk.
-Já chci mít prázdniny jako vy.
-A myslíš, že my ne?
Pánové, vyhlašuju dva roky prázdnin!
-Bez školy!
-Bez rodičů!
-Bez houslí!
[hraje hudba] V 1 6.50 jsme dostali první hlášení.
V 1 7.00 byl spatřen žralok.
V 1 7:1 5 uloven.
V 1 7:30 vykuchán.
V 19.00 jsme měli zprávu v rukou.
Předstírají, že nějaký Jakoubek píše rodičům.
Ďábelská rafinovanost, na kterou nenaletíme.
Na druhé straně jsou šifry.
Dosud se nepodařilo je rozluštit.
Úkol 1, najít šifrovací klíč.
Agent 1 3 dostane patřičné rozkazy.
Ty se budou určitě líbit.
Stvrzenku, prosím.
-Ty jsou krásné.
-Moc vám sluší.
Ty vás musely stát peněz.
Milostivá, pro vás modré z nebe.
-To je on!
Určitě je to on!
-Nevím, jestli se sluší,
-abych vás pozvala.
-Jenom na chvilenku.
-Panstvo není doma.
-Výborně!
Když vás pozvu, nemusím se vás bát?
Milostivá, květině bych neublížil.
Pomoc!
Pomoc!
Ty starý nemravo!
Ty podvodníku!
Ty lotře!
Ty ničemo!
Tak!
A jdu pro policii!
Pane kolego, potřeboval bych zmizet.
Nechci to zadarmo.
Mám zprávu, co by se vám hodila.
Zpráva je...
Šifrovací klíč je někde tady.
-Pustíte mě, když vám ji dám?
-Platí.
V levý kapse.
To je dokonce velice zajímavá zpráva.
Koukejte zmizet!
-Trosečníci na živu!
-První zpráva o vzducholodi!
-Zvláštní vydání!
-Pátrání po trosečnících zahájeno!
Ztracená vzducholoď objevena!
Redaktor Světozoru na cestě k trosečníkům!
Redaktor Marek v čele záchranné výpravy.
Určitě bude mít úspěch.
Doufám, že ne.
Co koukáš?
Jinak zjistí, jak je to s plynem a jsme v bryndě.
Ani jeden z vás nesplnil bojový úkol.
Víte, co to znamená.
Áááá!
Zklamali jste.
Áááá!
Áááá!
Vám, číslo 1 3, dám ještě jednu příležitost.
Poslední.
Připojíte se k výpravě toho novináře.
A zmocníte se vynálezu!
Rozumíte?
[hraje spinet] Tam v nebi je místečko pro mě i tě, pro mě i tě Kdo by chtěl v nebi býti, musí se modliti
Musí se modliti
Já ďábla přemáhám Okamžitě, okamžitě...
-Tři, čtyři, jedu!
-K ďasu!
Au!
Lotře!
Neřvi.
Tohle ti přijde draho!
Áááá...
Au, moje noha!
Provrtal mi nohu žhavým olovem!
Nemáš ji dávat na stůl!
-Jau...
-Nefňukej, hlupáku!
Ticho!
Tak nezdržujte hru, džentlmeni.
Nikdo nezdržuje, Penfielde.
...musí se modliti
Ať ta holka přestane!
Pan Penfield a slečna Penfieldová si řádně zaplatili tuhle cestu.
Jsem kapitán!
Abyste nezapomněl!
Tak hrajem, hrajem.
No, jednou za mnou, džentlmeni.
Jau, moje noha.
-Kapitáne.
-Ještě ty otravuj!
-Blíží se k nám země.
-Nesmysl. Znám to tady
-jako svý boty!
Vypadni!
-No když ne, tak ne. -Zmiz!
Tak se chlubte, džentlmeni!
Země není!
Kapitán to prohlásil.
Ke mně, chlapi, ke mně!
Otočíme se ještě jednou, pánové, ne?
-Hrome! Zlato!
-Já jdu.
-Jdu!
Jedu!
-Já taky, pro mě dvě!
-Mně taky dvě! -Musí se modliti
-Sakra, bude ta holka už zticha!
Vždyť tohle se nedá vydržet!
Já vím, jak vychovávat svý dítě.
Kolik?
Dvě? Nikdo mi do toho nebude mluvit.
-Poker, jedna, dvě, tři... -Ani kapitán.
-Jééé!
-Co je?
-Mělčina!
-Narazili jsme!
Přece to byla země, kapitáne.
K čemu nám bude ještě vzducholoď dobrá!
-Myslíš, že tohle poletí líp?
-Moc pevný to není.
-Ale Jakoubka unese.
-Do vesmíru vydej se, jen s patentem Findejse!
-Pevnina na dosah ruky.
-Jako na zavolanou.
-Taková příležitost.
-Tak jdem na to.
-Loď je poškozená, na co čekat?
-Musíme mít člun.
-Co když půjdou po nás?
-Nezůstane po nás ani stopa.
-A co kapitán?
-Tomu už napravíme hlavu.
Pažbou a olovem.
Jdem.
Dej sem zlato!
-Nemám.
-Nežvaň, kde ho máš?
Nedám.
Uhni!
-Dej to sem!
-Nedám!
K čertu, co se děje?
Na ně, námořníci!
Dejte jim vychování!
To je vzpoura?
To mi zaplatíte hrdlem, ničemové!
Za tohle budete viset, vy holomci mizerný!
Dělo!
Dělo sem!
Já s vámi zametu palubu!
-Vyzkoušej si to radši.
-Ukaž, jestli se zvedá?
-V pořádku?
-No, dobrý.
-Tak a jdeme na to!
-Zvednout...
-Šlapej!
-Šlapej!
-Kluci, ono to opravdu letí!
-Jakoubku, opatrně!
-Pozor, Jakoubku, dál nesmíš!
-Obrať se už!
-Zpátky!
Vrať se!
-Jakoubku, co děláš?
-Otoč kormidlo!
-Zpátky!
Spadneš do moře!
-Támhle pluje loď!
-Kde se tu vzala?
-Pomůžou zachránit Jakoubka.
-Dáme jim znamení.
-Já vystřelím z děla.
-Utkej!
-My jim jdem naproti!
-Přijď za námi!
Dohoním vás!
-Pevnostní dělo.
-No jo.
Kouř!
-Tam u skály. -Co teď?
-To zrovna potřebujem.
Zavolej kapitána, snad něco ví.
Kormidelník nám to poví, s kapitánem není řeč.
-Co je to tam za pobřeží?
-Jeden z malých ostrovů.
-Co?
-Ostrov?
-Cože?
-Nelžeš?
-Ostrov.
-Copak to není pevnina?
-Jak to, že je tam pevnost?
-Ty bývají na malých ostrovech.
A taky věznice.
-Tak to není nic pro nás.
-Sakra, co bysme tam dělali?
Jak dlouho by trvalo dát do pořádku loď?
-Hodinu, dvě?
-Týden.
-Jedeš od toho!
-Pozor na ni!
-Stůj! -Stůj!
Chyťte ji!
Muž přes palubu!
Pomoc!
Pomoc!
-Dělejte něco!
-Hoďte mu provaz!
-Skočte pro kamaráda!
-To bude studený.
Neřáde!
Co s ním?
Eeee...
-Dej pokoj. -Žralok!
Neboj se ho, kamaráde.
-Třeba to ani žralok není.
-Je to jenom ryba.
Haló!
Počkej, až já to... Utekla.
Chlapi, ta holka utekla.
Kluci, co tady chcete?
-My hledáme Jakoubka.
-Kudy se dostanu do pevnosti?
Kam?
Do jaké pevnosti, madame?
-Kde najdu vaše tatínky?
-My jsme tu úplně sami.
-My jsme tu totiž ztroskotali.
-Ahoj!
-Kdo to je?
-Ahoj!
Nazdar, páni námořníci.
-Dobrý den, uletěl nám Jakoubek...
-Počkej, kluku!
-Nějaké děvče jsi tu neviděl?
-Děvče?
-Tady jsou jen muži. -Musíme ho zachránit.
Jak poznají, že mají proti sobě děti, zatočí s vámi.
-Nežvaň a mluv!
-Kde je tatík?
V pevnosti, co?
-Kolik vojáků?
-Tady není nic takovýho.
-Darebo!
-Co znáš?
Mluv!
A znáte tohle?
-Tak ty z nás budeš dělat hlupáky?
Pane kouzelníku, takhle jsme si to nevyjednali.
My si tě zajistíme, abys nám neutekl.
-My si tě tady uložíme.
-Uvidíš, spratku.
-Raz, dva, tři!
-Au!
-Jdem, než ta holka udělá poplach. -Ta nám chyběla, ale až já ji...
Pojďte, než se objeví vojáci.
Ruce vzhůru!
Jdeme!
Neohlížet se!
Ani hnout!
-Poslechni, chlapečku...
-Au!
-Jestli budeš řvát...
-Nechte mě!
-Zastřel ho, spratka!
-To ti přijde draho, dělat si z nás blázny!
Nechte mě!
Vy mizerové!
Vy lumpové!
-Ukaž řetěz.
-To vám přijde draho!
-Nechte mě!
-Už se z toho nevykouzlíš.
-Pusťte mě!
-Hej rup!
-Au!
-Drž zobák!
Jdeme!
-Ruce vzhůru! -[výstřely]
-Ten spratek se vypařil!
-l nevypařil, jen se podívejte.
To jsem zase já.
Ani hnout!
Neohlížet se!
Čelem vzad!
A zpátky na moře!
Nepřítel je na útěku.
-Mají plný kalhoty.
-Ještě jsme nevyhráli.
A co Jakoubek?
-A vy jste slavný kapitán Nemo?
-Ano.
Připadám si jako o posvícení.
Vepřová, zelí...
Jednou jsem tady hostil jednoho Kanaďana, jak se jen jmenoval...
-Ned Land, král harpunářů.
-Správně, a byl s ním profesor...
-Profesor Aronax.
-Výborně, Aronax.
-Jak to všechno znáš?
-Já hrozně rád čtu.
-A co tvé housle, hraješ?
-Ano, pane.
-Často?
-Ano, pane.
Tak mi něco zahraješ.
Doprovodím tě na varhany.
Hudba, chlapče, to je ta nejkrásnější královna umění.
Těší mě, že se o ni zajímáš.
Jen napřed zastavím stroje.
Jak vyplujeme na hladinu, bude ticho.
Chvilku strpení.
Jsem teď na všechno sám, ale hned to bude, chlapče, hned.
Pitomci!
Utečete před klukem!
Tu holku musíme dostat, než přivede vojáky.
Já to povedu sám.
-Hoď to sem!
-Tak všichni ven, rychle!
Podrž to.
Hněte sebou, chlapi!
Dělej, sakra!
-To mám zase já...
-Nech toho!
Člun!
Člun je pryč!
Pitomče, jaks to uvázal?
K čertu s tebou!
-Zpátky!
-Ale... -Rychle!
Stůj!
Stůj!
-Neřvi, přivoláš vojáky.
-Rychle!
-Maž pro něj!
-Proč jste na mě pospíchali?
-Rychle!
-Já tam nejdu, jsou tam žraloci!
Dělejte, nebo jsme ztraceni!
-Sám tam nejdu!
-Všichni do vody!
Jeden za všechny, všichni za jednoho... pitomce!
-Dělejte!
-Brrr, to je studený!
Nežvanit a plavat ke člunu!
-K veslům!
Rychle pryč!
-Honem!
-Zrada!
-Stůjte!
Chyťte si nás! -Lupiči mrňavý!
-Zrada!
Ke břehu, rychle!
-Ke břehu, ať jsme tam dřív!
-Kluci, pospěšte si!
Stát!
Slyšíte?
Stát!
Mizerové!
Rozeberte si to, zahrajem si na piráty, jedeme k lodi.
Na lodi zbylo několik opilců, překvapíme je.
-Osvobodíme kapitána.
-Vyplujeme za Jakoubkem.
Lupiči mrňavý!
Takhle jim naletět!
-Do vězení s nima!
-Já bych to tak nenechal.
To ta holka!
Tohle za našich mladejch let nebejvalo.
Kluci nevychovaný!
Ruce vzhůru!
A je to!
Ani hnout!
Konečně máme toho spratka z krku.
Ruce vzhůru!
Hrom aby do škuneru!
Tfuj!
Kde jsou ty suchozemský krysy?
Ani hnout!
Tak a je po legraci!
Au...
Katuško zlatá!
Co to máš na sobě?
Copak se takhle chodí mezi lidi?
-Musíme zachránit Jakoubka.
-Mým srdcem pohnete, ale lodí ne.
Lituju.
Kluci!
V moři je pokladna a kapitán se odtud nehne, dokud to zlato nevyloví.
Co budeme dělat?
Já pro něj skočím, v moři jsem jako doma.
Kluci zlatí!
To je ona!
To není moje, moje byla větší, okovaná, plná zlata.
-Kluci, to je pokladna z gondoly.
-To bude mít Jakoubek radost.
A hlavně čistý svědomí.
To je ona!
Teď našli tu pravou!
Katuško, už jsme zase bohatí!
Kapitáne, to oslavíme!
Otevřte sudy, já to platím.
Kluci zlatí, vy jste mě zachránili!
-Přimluvte se u kapitána, pane.
-Musíme zachránit kamaráda.
Pro vás všechno, kluci.
-Je nejmenší.
-On je z venkova.
-Z Berouna. -Kapitáne, na pravoboku flotila!
Ježíšmarjá, z Berouna!
Katuško, ten kluk je od nás, krajan!
Čtyřicet let se tluču po světě, abych tady našel krajana.
Kapitáne, slyšel jste to?
Kapitáne!
Kapitáne!
Válečný loďstvo s celou parádou.
Není náhodou celý ten cirkus kvůli vám?
-Jestli jste to zlato někde...
-Dyť o tom nikdo neví.
Co jste takoví zaražení, kluci?
Co může stát taková vzducholoď?
Nebojte se kluci, já to všechno platím.
Hudba, na můj povel!
Má roztomilá Báruško, vem mě s sebou... [hraje hudba]
Peníze, účty,
-upomínky. -To mě nezajímá, pane plukovníku!
Chci plán vzducholodi, vzorec nehořlavého plynu!
Plány ani vzorec zde nejsou, pane generále. Hotovost 80 zlatých a 36 krejcarů.
Účty jsou vesměs neplacené.
A zde je účet na 300 litrů kyseliny sírové určené k výrobě vodku.
Ta vzducholoď byla plněna obyčejným vodíkem?
Pane generále, tento účet dokazuje, že je to podvod.
Podnikatel si to vymyslel. Ano, vymyslel!
Haló!
Máte pro mě nějakou zprávu?
Nechci to zadarmo!
Už jsem dohrál, kolego, račte si to poslechnout!
To je skandál!
Nařizuji nejpřísnější utajení.
Nikdo se nesmí nic dovědět.
Prestiž armády je v sázce.
A to je velice vážná věc.
Tady je další zpráva od našeho redaktora.
Výborně, pánové, připravte zvláštní vydání.
Podvod se vzducholodí odhalen!
Pohroma na burze!
Černý pátek akcionářů!
Krach Findejsovy společnosti!
Skandál s vynálezem!
Světozor!
Zvláštní vydání!
Akcionáři na mizině!
Jeden krajan z Ameriky prohlásil, že tu vzducholoď zaplatí.
To je můj člověk.
Balíme.
Pojď!
-Oknem nemohl utýct!
-Kde může ten podvodník být?
-Nebude daleko.
-Stejně ho dopadnem.
Skvělý triumf vědy a mého geniálního mozku.
Poslední model.
Na mých akciích opravdu neproděláte.
Já ďábla přemáhám okamžitě Okamžitě
-Pavle, pojď si s náma hrát.
-Modlím se potichu -A na co?
-Na přepadení vlaku.
[hraje hudba]
[hudba...] [...hudba]
Přešly miliony let Od těch dob, kdy vznikal svět
Přišel z dálek nesmírných Z mlhovin vesmírných
Tomu světu dala život voda zvířená
Buňka k buňce, vznikla flóra a s ní zvířena
Z opice, z opice pračlověk se vyklubal
Zrodil se, zrodil se, pánem přírody se stal
A co dál, a co dál
A co bylo dál
Člověk vstříc šel dějinám
Kráčel hrdě, nebyl sám
Potkal válku, dostal zlost A pak řekl dost
Řekl dost, řekl dost
A co bylo dál
Rudá vojska od východu na svých tancích přišla k nám
Dík za mír a za svobodu, tisíceré díky vám
Za Beneše, za Stalina
Za Beneše, za Stalina
Kupředu jen dál
Jen dál, jen dál
Chválu vzdejme.
Chválu vzdejme, ó křesťané
Nejsvětější Matce Páně
Pějme vroucně nebes kněžně
Vzývejme ji všichni něžně
Maria, Maria... [vypravěč:]
Tak abychom začali po pořádku. To jsou ogaři vdovy po řezníku Machačovi, který se zabil na motorce, když zapíjel koupi vola, a žebřiňák trčel v mlze příliš do cesty.
Od té doby říkají jeho ženě Veselá vdova.
U nás vlastně nikdo nežije svým jménem.
Je hodně Machačů, Jiříčků, a Palatů, a tak každý musí mít své přízvisko, aby se rozeznal jeden druhého.
A také tenhle.
Říkají mu Jořka s Pyřkem.
Stručně Pyřk.
Ono totiž místo "S" mu tam obvykle naskočí "F".
Syčáku, dej to sem!
Však počkejte!
To musí být někdo větší. Srnec nebo chlap.
František je sedlák.
Válka mu přešla pole, a tak je musí znovu přeorat.
Dělá to s láskou. A tak to dělá poctivě.
[Lampa si zpívá:] Udělej kolečko, moje galánečko, Holubičko, kuřátečko
Budeš moje, budeš moje
Vrť se, děvče... [vypravěč:]
Frantou ho pokřtili. A Lampu si vysloužil pro svou zálibu v lampách, laternách, lampionech, svítilnách a baterkách.
Ty miř na hlavu, já do řiti, ta je menší.
- Dáš to sem!
- Nepouštěj je!
- Pojď!
- Pojď sem!
Já tě roztrhám!
Já tě roztrhám!
Já vás... Já vás roztrhám!
Lotři!
Holomci!
Pyřk: Halt!
Was ist den los, ty Petrolíne jeden?
No co čučíš?
To su já, Pyřk.
To je elegance najednou, ne?
- Ukaž!
- Nemáš hlad?
- Na co?
- Na bábovku.
No jo...
Hergot.
- Ti mi dali, všivoni.
- Vezmi si, na památku.
Pyřk: Tak na tu stačím sám.
[vypravěč:] Bylo tehdy jednou 7 kamarádů.
Jořka, Lampa,
František,
Joza Trňa zedník,
Jamek Fafka domkář,
Očenáš a Bertin, o kterém se praví, protože sem přijel od Prahy, že za každým Čechem, stojí čert s měchem.
- Hoplajda.
- Stůjte!
Pojď sem!
Ty, Veselá... Pojď sem!
- Holomci jedni darební...
- Připravit!
- A co tu budete vyvádět?
- To je tajemství.
Ti tvoji rošťáci rostou pro šibenici!
Pyřk: Hlavy do písku!
To bude šleha, že tady budeme mít druhou Macochu.
[kašlání] - Fuj, já mám plnou hubu písku.
- Já neslyším.
A co chceš taky slyšet, ty troubo, když máš čepici přes ušiska? To byla ale prda!
Franto, kde tě to vzalo?
Ne, chlapi, nevzalo mě nic, jenom jsem se posral.
Zášinek.
Druhý největší sedlák po Kurfiřtovi.
Je vdovcem.
Ženu židovku mu Němci vzali.
Po předcích zdědil Rychtu, ale víc než pole má rád muziku.
V jeho krvi asi koluje cikánský baron, který tudy kdysi projížděl.
Hrál krásně na housle a nechal tady oči a snad ještě něco navíc.
Tak vidíš, ty starej vole, dostaneš pár pampelišek na krk, a je z tebe havajská kráva.
Jako živej jsi.
Dáma dostane kruhy pod oči.
Vidíš, dobytku?
Hody, hody, milé hody, už jsem dohodoval
Už jsem 4 noci doma nenocoval...
Jsou věci, na které jsou potřeba jen dva.
Pokyny Ústředního akčního výboru Národní fronty.
Kdo bude vyloučen z veřejného života.
Politika přestane být špinavým dohadováním a stane se věcí cti.
Pravím a pravíme:
Rozum do hrsti.
Všechny okolnosti nasvědčují tomu, že v únoru odstavená reakce počíná opět zdvihati hlavu.
Jednomu spotřebiteli může býti prodán, nebo jinak zcizen, nejvýše 1 kg medu.
Přepravuje-li táž osoba větší množství medu, nejvýše však 5 kg medu, musí mít písemné potvrzení...
Jakmile překonáme důsledky loňské neúrody a naše výroba zásobí... zásobí trh spotřebním zbožím, bude zase dobře.
Neboť naše koruna je jednou z nejpevnějších a nejstálejších měn v Evropě.
Neposedný Bertin, celý upředený z divokých ocásků, se stal tajemníkem akčního výboru.
- Dobrý den, pane Vigoň.
- Copak?
Tak tady něco... máme.
Podepište mi to.
Kterousi kdosi, rozbije ti cosi.
- Co?
- Lebeňu.
- Prosím vás, proč?
- Že ses dal k nim.
Podepište to, a je to hotový.
Varhaník Očenáš předsedou KSČ, domkář Zejvala předsedou menšinového družstva a polír Máčala tajemníkem na obci.
Převzali moc se všemi důsledky.
A svět se tak rozdělil na 2 půlky.
Na koho se to zas hrnou?
Ale až se to obrátí, dostanou pantokem po lebeni.
Pantok nech pantokem, vždyť bys ho ani nezdvihl.
Dobrý den.
Největší sedlák v obci, Kurfiřt, musí opustit svůj grunt.
Všecko mu vzali.
Přišlo to jako živelná pohroma a z jeho statku bude menšinové družstvo.
Víš, Jindřichu, kdyby můj grunt byl jen o drobet větší jak tvůj, tak jsem zloduch já, a ne ty.
Zejvalo, ať to tu není za chvíli jako u tebe doma, plno kravinců.
Však my už si budeme vědět rady i bez tebe.
Až tu budou potkani vystrkovat fousy z každé díry, - to už pro mě nechoďte.
- Však se nebojte, my vám ještě ukážeme, jací jsme kabrňáci.
Tak, děti moje, vijé, vijé.
To bude jinčí selská jízda!
Na moutě py... py... pytel, tady máš dřeva - na celou chalupu. - Ne, to nic není.
Pojď do sklepa, jestli tam nezůstalo něco vypít.
- Tam jsem byl, tam nic není.
- Cosi se najde.
Já nejsu řezník, ale papírník.
[vypravěč:] Rabona. Tak říkají řezníkovi.
To také není jméno zděděné, ale získané za zvláštní povahové a fyzické vlastnosti.
- Pěstí zabije tele...
- Dobrý den.
...a při muzice chlapa.
1, 2, 3, 6, 7...
Tutoť bude salon, a, mamino,
tu budeš šít se švadlenkama.
To je záchod.
To víte, u nás jsme zvyklí přes dvorek šup do kukaně...
Respektivně rovnou na hnůj, tož to si musím zkusit.
Tak, tak, jen to zkuste.
Nic, nic, my víme, že Valaši přiskákali po stromech.
majitel: Hlavní je střecha, ta vydrží 100 let.
Střecha, to holt je to hlavní.
Jinak je všade čisto, ani jednu myšku jsem neviděl, tak doufám, že koupíte dobře a že budete spokojeni.
Zantipu, tanti, šuri muri pukrle, ať je světlo!
Jaro, léto, podzim, zima...
A tatovi uděláme včil peklo. Hahá!
- Ještě lampiony, Pyřku...
- Ale, tato, lampiony!
- Nejsme komedianti.
- Salon samý lampión.
- To ti taky nebude nic platné...
- Co je?
...když budeš kamarádit s tím varhaníkem.
- Proč?
Ten lata bude stejně viset.
Z tebe chce udělat krejčovské družstvo, - ze mě masnu a z Juchty Jednotu.
- A ne aby tě napadlo dát se k nim.
Třikrát u nich můžeš být a stejně ti ten barák vezmou.
- Co by nám ho brali, vždy je náš.
- Nestraš.
My jsme tě přišli varovat.
- A na tebe, Pyřku, také dojde.
- Už mám strach.
Ba ne, kamaráde, já mám vznešený původ.
A hlavně mám tady.
Vidíš?
Sověty plus elektrifikace rovná se komunismus.
Koho to sem zas čerti nesou?
Ale pěkně vítám, to jsou k nám hosti.
Jdi, mamino, jdi, přines štamprle.
- Přišli jste na mariáš?
- No, i tak možno.
Snímej.
Ty, Lampo, tvůj tatík byl dělník, ne?
Ne, švec.
A proč?
- Ještě se optej, jestli nebyl žid.
- Ale po Baťovi ševcovinu nedělal.
- Dělal, co se dalo.
- Takže byl vlastně nádeník, že?
No, i na nádeňku chodíval, u sedláka dělával, i v lese, i nezaměstnaný byl, co šlo.
- A bídu jste mívali?
- Mívali.
Tak vidíš, Lampo, jakého jsi původu.
A měl bys taky vědět, kde je tvoje místo.
- Víš, co včil chystáme?
- Co já vím...
Víš, co teď vlastně jsi?
Ty jsi vykořisťovatel.
Máš tovaryša, dva učně, stará šije, tu taky vykořisťuješ.
- Víš, že bysme s tebou mohli zatočit?
-Proč točit?
Hergot, až by s tebe chlupy létaly.
Zrovna se mnou?
To nemáte jinčí?
Ale to víš, že máme.
Podívej se, Lampo, když tu přihlášku podepíšeš, tak my založíme Vzor a ty to povedeš.
A když ne...
Nevím, nevím, kam tě zařadit.
No, no, ty jsi také živnostník, tož jdi příkladem sám.
Já su zaprvé jediný fotograf a za druhé to nemíním dělat.
Aha, ty se dáš na politiku.
A co je na tom špatného?
Když to podepíšu, necháte mi ten barák v městě, co jsem koupil za těžko vydřené peníze?
No, tak vydřené zase nebyly, i vyšmelené.
A ty látky, co si k tobě dali židi, než je Němci vzali...
S krejčovským salonem je konec.
Dům budeš udržovat, byty rozdělíme potřebným rodinám.
A půjdeme tvrdě.
A kdo se nám postaví, toho setneme.
[bzučení včel, kokrhání kohouta] [vypravěč:] Hostinská Božka je z Hané, však to z ní zrovna září.
Když tančí, málokdo jí stačí, a nejen v tom tanci.
Počkej, dneska sečeme louky, musím být fit.
[vypravěč:] Když panímáma kdysi v Osvětimi odešla navždy komínem,
Anděla se stala Zášinkovou hospodyní.
Má ho ráda.
Myslí na něho, když lumpačí po hospodách, a čeká ho ve své komůrce, že třeba jednou, třeba opravdu jednou zajde.
Nejlepší sekáči.
Hyža Kobza za Zášinkem, plavil se za císaře pána na ponorkách.
Náca Lhář,
Arnošt, který knihu nejdříve přečte a pak teprve sváže,
Kejvala, šprýmař,
Tyčka.
A to je Něguš, ten nejstarší.
Nima ruma, nima šturma.
Nevrť se.
Vzpomínáš, Bertine, jak jsme tu tehdy v máji divočili?
To bylo, že?
A jestlipak vzpomínáš ty, jak jsme vyhodili tu minu, - a jak ty ses při tom... - [smích]
No to je toho.
Však jsem nebyl první ani poslední.
To teda ne.
- Co, táto?
- Ale nic.
[vypravěč:] Muž s knírem v uniformě SNB vyhledá varhaníka Očenáše a vyzve ho, aby přijel do staré vápenky, prý vypátrat tajnou vysílačku.
Jednu věc mu neřekne.
Až varhaník přijede na místo, bude střelen jako srnec.
Juchta a Rabona dali celé akci podporu i požehnání.
Pojďte.
Pojďte se mnou.
Štveš se.
A co z toho?
Lidé tě nenávidí, a ty se pro ně honíš.
Vyhýbají se ti, a ty je do čehosi ženeš.
A sám ani pořádně nevíš do čeho.
[hra na klavír] Nutíš je, co sami nechtějí.
Však oni jednou pochopí, že jsme to s nima dobře mysleli a že jsme pro ně dobře dělali.
A když ne pro ně, tak pro jejich děti.
Děcka budou chtít zas něco jiného.
Au!
Jsou horké.
Ale dobré.
- Dobrý, modrý den.
Prší.
- Vezmi si, jsou dobré.
Máčala zas naštval lidi.
Ženské křičej na radnici.
Chtěl jsem je uklidnit, ale nic.
Musíš tam jít ty, máš větší vliv.
Hrome, já mám teď zrovna takovou důležitou věc.
Nebo že bys tam šel místo mě?
[vypravěč:] Kdo vyměnil jejich osudy?
Zamíchal jejich karty a vrhnul jejich kostky?
Kdo?
Jaký je rozdíl mezi srncem a chlapem?
A jak je nakonec jednoduché zamířit a zabít.
[vdova zpívá] Ej, svitilo slunečko Nad našu zahrádku
Těšili sa chlapci, hojaja
Mému Mariánku, duša má
Těšili sa chlapci, hojaja
Mému Mariánku, duša má
[vypravěč:] Když Rabona promluvil, přišli nakonec i pro Juchtu.
Po vrahovi a muži s knírkem se bezvýsledně pátralo.
Pojďme odtud.
Prosím tě, pojďme odtud, než tě zabijou.
Co to má znamenat?
Propusťte pana faráře, je bez viny.
Ty nám nebudeš říkat, kdo je či není bez viny.
Však se ještě se ukáže!
Je nevinný!
A jestli ho nepropustíte, uděláme další shromáždění.
Tady od nás, i z celého okolí.
- Pozdrav pánbů.
- Vítej.
Takového varhaníka už nebudeme mít.
Když mě tu nechcete, co mám dělat?
Bránil jsem tě v kostelní radě.
Ale všichni jsou přesvědčeni, žes dal faráře zavřít ty.
Ne, nedal, opravdu nedal.
I když se mi to jeho kázání nelíbilo.
Ale proč zavírat pro kázání?
Děkuju.
Věřím ti.
Dostali jsme se oba mezi veliká kola.
A ta se točí a drtí, ať chceš nebo ne.
Je dobře, že jdeme pryč, ještě by ho zabili.
- A děkuju ti za Marii. - Hm?
- Hlavně tobě vděčí za všechno, co umí.
-Ale to...
Řuponi, samí řuponi, hlavy jak kvaky.
[hudba z rádia] Ta se ti zrovna moc nepovedla.
- Vypadá, jako kdyby měla brant. - Hm.
Ty, poslyš, Pepo, teď, když vzal Očenáš roha, tak bys to po něm mohl vzít ty.
Což se můžu dát zvolit?
Však on tě Peton nebo Máčala navrhne.
Peton na beton.
Ještě se dostaneš na okres, z okresu na kraj a z kraje na poslance.
Aj ministrem bys mohl být, však nejsi hloupý.
A musíme dostat ten byt po Juchtovi, 3 velké cimry.
A co když mě oddělají jak Bertina?
Včil?
Strach jim nedovolí.
Kladno, ty černé Kladno Ty město snů a komínů
Kladno, ty černé Kladno Na tebe nikdy nezapomenu
Oblaka hořela Když jsem tě prvně líbal
Slzičky štěstí z tvářiček stíral
Kladno, ty černé Kladno Ty město snů a komínů
Kladno, ty černé Kladno Na tebe nikdy nezapomenu
Pojď, pojď... [smích]
Těbůh.
- Dostals předvolání?
- No jo.
V úterý nastupuješ trest, já jsem ti to přišel připomenout.
Odklad tentokrát žádný nebude, a ty rád zapomínáš.
Řekni mi, Jořko, pokolikátý ty už jdeš do kriminálu?
To je jako kdybyste se zeptal ženský, kolikrát už ho tam měla.
A kdy tys vlastně poprvé seděl?
To už je dlouho, někdy za první republiky.
- Za Němců taky?
- Taky, taky...
Ty už jsi zkušený kriminálník.
Nechtěl bys to nechat mladším?
Ale ty nepřestaneš, ty jsi nenapravitelnej kradák.
Jak to kradák?
Copak já kradu?
Já si přece jen vypůjčuju.
Já bych to vrátil.
Ale můžu, když sedím v kriminále?
Teď půjdeš do kriminálu se školením.
- S jakým školením?
- To je jako protialkoholní léčebna.
- Ale nepovídejte.
- Pro notoriky.
To bych snad nepřežil.
Nezapomeň, dneska je sobota, v úterý jdeš.
Tak abych tě nemusel někde shánět.
Rigošu, Reku, Rigošu!
Psi potvorský!
Jedeš!
Pojď, malá...
Ty dostaneš, ty jeden raubíři.
Zalez!
Veď, tak... [hudba]
Jindy stojíš na jednom místě.
Ty že jsi luna v úplňku?
Vítej!
Pejsku, co tu děláš?
Veď páníčka domů.
Tak ty piješ ještě víc?
Však ty dobře víš, že mě máš na svědomí.
Neboj se, nevolej nikoho.
Tys měl strach z Němců, tak ses se mnou rozvedl, že?
A teď tě žere svědomí.
A to svědomí je žíznivé a chce pořád víc.
A ty piješ a budeš pít, až tě vezme čert.
Ale já už jsem ti odpustila.
Co?
Ať vám já nekouknu na gatě.
A ty jdi!
- Ahoj! - Vítejte.
-Ahoj.
Vypadáš jak ženich.
Každýmu chlapovi přinese neštěstí.
Ten první se jí zabil na prkači a Bertina zastřelili jako srnce.
Kdoví, co přinese Joskovi.
[hraje kapela] [hraje kapela, Jořka si zpívá] ...když švarný hoch přišel pro bábinku svou
Jenom zvolna, pomaloučku Musíš tančit, můj ty vnoučku
Opatrně stoupat
Zlehýnka jen houpat
Abys neznavil příliš bábinku svou [hraje kapela]
- Co je ti? - Nic.
Já si musím něco zařídit, jo?
- A vrať se brzy.
- Za chvíli.
Aha.
Dobrý den.
Paní učitelko, tady je ten budík.
- Udělal jsem to, jak jsem slíbil.
- To je dobře.
- Sedni si.
- Děkuju.
Budete spokojená, však je to prácička.
Ten nás ještě přečká, myslím, oba.
- Co to máš s nohou? - Ale byl jsem šikovnej.
Praštil jsem se přes ni polenem, ale už je to dobrý.
Jenže mě v ní pořád cuká.
Reku... [hudba]
Měl bys jít k doktorovi.
Kdepak, paní učitelko, mráz kopřivu nespálí.
Reku... [hudba]
Rigošu...
Kdyby se byl narodil v jiné, lepší časy, byl by slavným vynálezcem.
Zemřel velký talent z lidu, technik nad technika.
A, promiň mi to, Jořko, že ti tak říkám, náš kradák, náš Jořka s Pyřkem.
Jořko, nikdy nezapomeneme tvé světlé památky.
Kdy jste byl naposled u Svaté zpovědi?
Dávno, co jsem si bral moji.
A nevím, bylo-li to co platné.
Tak to musíme vzít podle zpovědního zrcadla.
Rád, velebný pane, já už si na všechno nevzpomenu.
V jednoho Boha věřiti budeš.
Tak... věřím a někdy ne.
Manželku židovku mi vzali, tu už nikdy neuvidím.
Tak to si myslím, že není.
A když zase lumpačím v Hrubé hospodě od žalu, to si myslím, že se na mě dívá.
Nevezmeš jména Božího nadarmo.
Berete často jméno Boží nadarmo?
Sak...
Totiž, velebný pane, ani nevím, že to říkám.
To už je takový můj zlozvyk.
- Pomni, abys den sváteční světil.
- Světím každou neděli.
A nejvíc v Hrubé hospodě.
- Ctěte otce svého i matku svou.
- Až za hrob.
- Páté, nezabiješ.
- Ani blechu, ani kuře.
- To mi krade a zabíjí Anča Patčena.
- Šesté, nesesmilníš.
Ježíš, velebný pane, na to se mě snad ani neptejte.
- S kým?
- To už si nepamatuju.
- Kolikrát?
- Nevím.
Myšlenkama ano, žádostma ano, ale skutkama... to taky.
- Nepokradeš.
- Ani chlup, velebný pane.
Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému.
U soudu jsem ještě nebyl.
- Nepožádáš manželky bližního svého.
- Jako to šesté, velebný pane.
- Aniž požádáš statku jeho.
- Jako to sedmé, velebný pane.
Tož vidím, že jste opravdu veliký hříšník.
Upevněte si svoji pochybnou víru v Boha, myslete si, že se na vás dívá ve dne v noci, na poli i doma.
Za pokání se pomodlete osmnáctkrát Zdrávas Maria a Zdrávas Královno.
A slíbíte mi, že přijdete aspoň jednou v roce ke zpovědi a ke svatému přijímání a desetkrát do roka do kostela.
Sakriš, velebný pane, to vám neslíbím.
Jak to?
Copak je toto nějaké velké rozhřešení za takové množství hříchů?
Velebný pane, já jsem lump a třtina větrem se klátící.
Já vám tady něco slíbím, a pak to nesplním.
- Sakriš, to radši ne.
- Sakriš...
Neklňte mi tady pořád.
Ticho, prosím, nehýbat se.
Na osice
Na osice listí vadne
Na osice listí vadne
Až uvadne, dolů spadne
Také-li já
Také-li já tak uvadnu
Také-li já tak uvadnu
Až uvadnu, dolů spadnu
Hádej mi.
- Tobě hádat nebudu.
- Ne?
Ale Františkovi ano.
Františkovi vždycky, když bude chtít.
Já na to nedám.
Dej ruku, dej.
Svatý František byl také mučedník.
Čeká tě život těžší než hora.
Na čáře života máš mříže,
- jako špitál nebo kriminál.
- Počkej!
- Čáru života máš přerušenou.
- Nestraš ho.
Mně hádej, jakej bude konec.
- Neřeknu.
- Ne?
A já ti povím, chceš?
Ten čas, co přijde, už nebude pro mě.
Ale tebe, Františku, tebe to všechno čeká.
- Hádej dál. - [všichni si chtějí nechat hádat]
Všem hádat nemůžu.
Mně řekni... [hovor, smích]
A ty si umyj ruce. Přijďte každý sám.
Padá, padá rosenka
Spaly by moje očenka
Spaly by moje, spaly by aj tvoje Spaly by ony oboje
Spaly by moje, spaly by aj tvoje Spaly by ony oboje
Co ty tady, čerte jeden...
Co se tady motáš?
Jdi!
Co ty tam...
Kdo tě odvázal?
Stůj, ty...
Co tady...
Stůj!
[sténání bolestí, křik] [hudba] [vypravěč:] Tak dopil a dolumpoval Zášinek.
Jako by cítil, že se pramálo hodí do časů, které přijdou.
- Pozdrav pánbů.
- Dejž to pánbů.
Jaksi nemůžu.
- Cosi mi je a nevím co.
- Sbohem, strýcu.
[vnitřní hlas Františka:] Chudák neví, že už je starý.
Že síla není věčná, jako člověk není věčný.
Meleš z posledního, Kobzo.
Ale kdo by měl odvahu ti to říct?
Zabrali jsme Kurfiřtovo, připadlo nám Zášinkovo.
Vstupte i vy další a uvidíte, jak bude vaše družstvo vzkvétat.
Ba co víc!
Sovětská zemědělská věda nám dává bezpočet prostředků, ať už je to travopolní systém, či orba s předradličkou.
Semkněme se a už nikdy víc čehý ani hot, ale stále vijó!
Přesvědčování bylo už dost!
Družstvo má dosud přes 2 miliony dluhů.
A Zejvala je sběratelem funkcí.
Za sebe i za přítomné:
Ne!
- Dokud tu bude, nehneme s nimi.
- Moje řeč.
- Půjdete s námi.
- A co jsem udělal?
- To si povíme jinde.
- Tak mě aspoň nechte doséct louku.
- To už udělá někdo jiný.
- A kdo?
Můj osmdesátiletý slepý otec nebo 4 malé děti?
Nemáme času nazbyt.
Ještě se nestalo, abych práci nedodělal.
Všechno chce svůj čas, tak dokončím i dnes.
[vypravěč:] Ale nikdo neřekne:
František je bez viny, pusťte ho.
Tož, chlapi, Vigoni, podepište.
Pepku, když se dáme do kule, když hospodáři jako ty zaberou...
To by bylo, ne?
- I s tebou budeme na hrnci.
- Vždyť jsi odjakživa shnilý jak cap.
Když tam budou hospodáři jako vy, to by v tom byl čert, abysme neprosperovali.
Nepodepíšem.
- Tak, Kejvalo, podepiš.
- No, Vigoni.
- Podepiš!
-Tyčko!
- Ne? - Šprku!
- Nepodepíšeš?
- Václave!
- Podepiš!
- Vigoňu!
- Podepiš!
- A co ty, Janku?
- Nepodepíšeš?
Podepiš, Pepku, nebo se jednoho dne ztratíš.
Pane Vigoň, prosím vás, promluvme si.
Františka jste nám odvezli jako lotra, tak co ještě chcete?
Nepustím.
Nepustím, dokud nepodepíšeš.
- 12 apoštolů.
- Enem nevím, co s nima pořídím.
Utečou jako zajíci ze sklepa.
Drž jak drž, stejně ti zdrhne.
Vidím jim to na očích.
[vypravěč:] Joza měl pravdu, utekli do jednoho.
Jdi pryč!
Pojď sem... [hudba]
Pomož mi.
Pojď, ty kluku chlupatej.
Pojď, pomož mi.
Soudruzi, já to splatím.
I do dolů půjdu, všecko splatím, jen mě neničte.
- Jsem jen člověk.
- Máš ty ale štěstí, darebo, že to ani možné není, aby ta hanba vyšla ven.
Víš ty vůbec, jakou hanbu jsi straně přivodil?
[vypravěč:]
Nový předseda MNV Peton. Přišel z Ostravska do ústavu pro duševně úchylné, kde je ředitelem.
Však vím.
A mám i upřímnou lítost.
Však strana je milosrdná ke svým dětem a dá mi možnost nápravy.
Tu ostudu už ničím nevymažeš, kradls, tak to vrať a hned.
- Ale kde to vzít?
- Ber, kde ber!
Ogaři, soudruzi, nekradl jsem, jen jsem si půjčoval.
A co dřevo z Kurfiřtového?
Celý barák sis postavil.
A co ten byt, co jsem ti přidělil po Juchtovi?
A ten zabavený nábytek a ještě jiné věci?
- Měls je zadarmo.
- Jaký nábytek?
Počkej!
To nepiš, to jsou poťouchlosti.
Můžeš jít!
A to napiš.
Jsem jen člověk.
Každý jednou v životě zakopne.
Neřvi, však ti hlavu neutrhnem.
No a koho za něho?
Proč zrovna já?
Nechte mě u řemesla.
- Nemáme nikoho, musíš to vzít.
- Táta byl zedník, děda taky,
- tak proč zrovna já?
- Přišel tvůj čas.
- Počkej venku, až skončí jednání.
- Už je víc než pozdě.
František utekl.
A je těžce nemocný.
A jak mu máme pomoct, když utekl?
Jak, jak...
Jak jste ho uměli poslat do kriminálu, tak mu zase pomožte.
Máte možnost napravit, co jste s ním udělali, ne?
- A co je s ním?
- Byl u něho doktor.
Má vysoké horečky a vodu na plicích.
Když mu nepomůžete, tak ho zatknou.
A převoz nevydrží.
No, no, jen nestraš.
Doktor mu dá koňskou, sanita ho odveze...
A v kriminále mají taky špitál.
Až tebe trefí šlak, tož si vzpomeň.
Nestraš, Kozino, jde o to, jestli si nevymýšlíš.
Jako za Němců.
[bijí zvony] Ne.
[vypravěč:] I když člověk vypouští duši, musí se hlídat.
[hudba] [vypravěč:] Když František vstal z mrtvých, nechali ho doma.
Neměl peněz ani dobytka, ale půjčil si a koupil koníka.
[vnitřní hlas Františka:] Maličký jsi, ale sporý, Bůrku.
Vlastně už taky nejsi žádný mladík.
Ale, však my cosi ještě vydržíme, když už jsme vydrželi tolik.
Co myslíš, Bůrku, kdo vydrží víc?
Člověk nebo kůň?
Ba ne, člověk vydrží víc než kůň, Bůrku.
Musí.
[hudba] [vypravěč:] Nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř.
Ale také nikdy není tak dobře, aby nemohlo být líp.
Staříček i stařenka umřeli a Hanička se narodila.
[hudba] Letošní rok sliboval dobrou úrodu.
A František myslel, že už je všechno zažehnáno.
Ale znovu se objevili agitátoři.
Zatajili jste půdu.
Když podepíšete, bude vám odpuštěno.
A ty si myslíš, Janku, že na tebe nedojde?
Se mnou nepohnete nikdy.
Vigoni, podívej se,
Tyčka, Písař, Šprk, ti všichni už podepsali.
Až podepíše František, podepíšu i já.
Až co František.
Až František.
Ale až po Františkovi.
My potřebujeme tvé ano, všichni se na tebe odvolávají.
A co já s tím?
Ty musíš, musíš se už změnit.
Zacházíte s lidma jako s dobytkem.
Neohlížet se, jděte stále vpřed.
Neohlížet! Neohlížet!
[vypravěč:] Františka drželi na četnické stanici, až všichni ze strachu před zatčením podepsali.
František nepodepsal.
Mamko...
Co ty černý, co tam vzadu Vystrkuješ na nás bradu
Slunce je toho příčina Že má tvář je opálená
Kdybys byl na slunce nechodil
Nebyl by ses tak opálil
Slunce je drahé kamení Od Kristova narození
Ježíšek je naším pánem
Až na věky věkův, amen
Už jsou tu zas.
Na sladké řeči nedej.
Až se budeš topit, nikdo ti ruku nepodá.
My tři králové jdeme k vám Štěstí, zdraví vinšujem vám
Štěstí, zdraví, dlouhá léta
My jsme k vám přišli zdaleka [varhanní hudba]
- Dobrý den.
- Františku, pojď mezi nás.
- Nestraň se nás.
Ty jediný to můžeš vést.
Pojď mezi nás.
Tak vidíš, kdysi jsem si říkal, že už sem nikdy nevkročím.
Vy jste to zrajtovali.
Neber to, Františku.
Je lidské odpouštět staré křivdy.
Zase zůstaneš sám.
- Ty myslíš, že něco pořídíš?
- Snad.
Snad se dají do kupy, když jim nic jiného nezbývá.
Tolik zlého ti udělali.
A kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem?
Ano.
A co když na rok už koně nebudou, saně nebudou,
- rolničky nebudou?
- Já stejně vím, že to vezmeš.
- Jak to víš?
- Protože ty už jsi takový.
Čtvrťák režné.
- Politika je svině.
- A já říkám, válka musí být!
A dotud se lidi budou tlouct, až zůstane jen kráva s fukarem
- a ti založí lepší potomstvo.
- Politika je svině.
Na tebe jsem si vždycky myslíval.
Tebe jsem si měl vzít, s tebou bych jinak dopadl.
Další nebožtík.
- Politika je svině.
- A to víš teprve teď?
No neřvi, co bych měla říkat já?
Bertina mi střelili a už jsem mu rovného nenašla.
Mám se ubrečet?
Směj se, paňáco Je konec milování
Však počkejte, jak to povedou.
To se to mluví, ale upleť z hovna bič!
- Slivovici.
- Nemáme.
Tak velkou režnou.
Nebo co máte?
- Vodku.
- Tak vodku.
Plécmera.
Očenáš, jenž jsi na nebesích...
To vypadám, co?
Šestkrát mě trefila zubatá, ale já se jen tak nedám.
Pojď sem.
Já se třicetkrát denně omývám studenou vodou, víš?
A ty včil děláš někde v muzeu, co?
- Dělám, co mě baví.
- Baví. Já taky.
Sbírám byliny a nic jiného mě nezajímá.
Já bývám tady, po Klementkovi.
Já pořád musím něco dělat, jinak bych se nenajedl, rozumíš?
- Všaks měl ženu?
- Vodila si chlapy.
- A vidíš, Františka už není.
- Hm, zlá bylina nevyhnije.
Lepší odcházejí, jen my potvory zůstáváme.
Marie?
Vy jste se vůbec nezměnil.
Až na ty vlasy.
A ty jsi Hanička, že?
- Tatínek by měl radost.
- Stavila jsem se tady náhodou, - mám koncert v Olomouci.
- Chtěl jsem si popovídat s tatínkem, nevěděl jsem...
Co říkal v poslední době?
Říkal, že to neměl brát.
Uvěřil, že se dají dohromady.
Vzal to a nakonec zůstal zase sám.
Když mu bylo smutno, tak říkal:
"Jdi a poslouchej, jestli uslyšíš na poli zpívat."
Všecko je jinačí.
Až začnou zpívat, však to uslyšíš.
[vypravěč:] Tady je tvůj Rhodos.
A tady skákej.
A co jsme si upekli, to si také snězme.
Ale co jsme si vlastně my sami upekli?
Co jsme mohli?
A co jsme nemohli?
Sbohem, všichni moji dobří rodáci.
Sbohem, a kdybychom jsme se už neviděli, vyplň se, osude.
Kilo mandarinek, prosím.
- Prosím, slečno.
- Ne, jsem paní.
Vezmu si tenhle časopis.
Moc hezký plakat.
To je tanečník Nurejev.
- Můžu si ho vzít?
- Jistě.
- Sundejte si ho.
- On je moc hezký.
- Výborně. Kolik jsem dlužná?
- Rovné dva franky.
- Díky, pane.
- Děkuji, slečno.
Ne, jsem paní.
Nechám vás projít.
Promiň, mám zpoždění.
Zapomněl jsem červenou.
Dobrý den, Antoine.
Takže tyhle budou červené?
Ve škole jsme to dělali podobně.
Namočili jsme květinu do inkoustu, aby byla černá nebo modrá, a pak jsme si ji dali do sešitu.
Už začínají červenat.
Všechny tyhle přípravky chtějí zakázat.
- Říkali to v televizi.
- Nechápu proč.
Bojují se znečištěním vody.
Týká se to i mýdel na holení.
Všichni se budeme holit strojkem.
- Jsou krásně červené.
- To bylo rychlé.
- Díky mému přípravku.
- Jedna vždycky zůstane bílá.
Nechápu proč.
Antoine, pořád barvičky?
Ginette, co tady děláš?
Neplatím tě za nicnedělání.
Antoine, víte, co jsem udělala?
Koupila jsem si nové pyžamo.
Ale nechala jsem si jen vršek.
- Co na to říkáte?
- Vůbec nic.
Tak co, Ginette? Přijdeš ještě dneska?
Dobrý den, madam.
Vida, květiny jsou hotové. Z modrých jsou červené.
Z červených jsou modré.
Řekl jsem paní Fournierové, ať mě neobtěžuje.
Moje rádio nikomu nevadí.
Ona řekla: "Žalujte mě."
Já platím velké daně. Ona vyrábí knoflíky.
Měl jsem podat žalobu, jenže to není tak snadné.
- Ale asi to udělám.
- Hned přijdu.
Ze žlutých jsou červené.
Proč se neosamostatníš?
Antoine! Máš telefon!
Tak hni sebou!
Dobrý den, máti.
Ano, ovšem. Okamžik.
Zavolejte prosím mou ženu.
Volá její matka.
Haló, mami? - Neslyším.
- To ty popelnice.
Ano, dnes večer? Ano.
Myslím, že Antoine nic nemá.
Máme něco přinést?
Ptám se, jestli máme něco přinést.
Dobře.
Nejpozději ve 20.30.
Jistě. Ahoj večer. Líbám tě.
- Maminka nás zve na večeři. - Tak dobře.
Já zavřu.
- Dobrý den, Ginette. - Dobrý den.
Stejně tě dostanu.
Christophe. Pomoz mi. Odnes to támhle.
Ano, miláčku, už jdu! Oblékám se!
Už jsem skoro hotová! Už jdu!
Už běžím!
Je 19.15.
On je přesný jako hodinky.
Je to operní pěvec.
Bydlí vedle vás.
- Ano, je to můj soused.
- Dochvilnost nade vše. Proto se pořád zlobí na svou ženu.
Ona je jako ty vaše kytky.
Červená. Modrá. Zelená.
Antoine. Podívejte se.
Christine? Chybí ještě víno. Přineseš ho?
Bylo třeba udržet zaměstnance. Chtěli pracovat.
- Antoine! Pomůžeš mi?
- Ano, běžte.
- Vezmeš tu láhev?
Počkej.
Senátor měl Mercedes, zahraniční vůz. Nedělalo to dobrý dojem, tak ho dostanu já.
- Máte tady lilie.
- Prosím?
Lidé si je často pletou s orchidejemi.
Dala mi je sousedka.
Já myslel, že jsi je přinesla ty.
- Mami, já jsem zapomněla.
Svátek matek je nacistický výmysl.
Němci totiž během války...
Dnes ráno jsem jim dala aspirin.
Vy jim dáváte aspirin?
To je nesmysl. Musíte jim seříznout stonky.
- To dělám taky.
- A pak je vrátíte do vody?
To je k ničemu.
Musíte je seříznout ve vodě.
Nedostane se do nich vzduch a voda vystoupá až ke květům.
To vás naučil ten japonský profesor?
- Květiny jsou umění.
- Květinové umění.
Já nemám polévku.
Polévka nebude?
Pardon.
Senátora zajímá váš nápad s automatem na květiny.
- Je připravený investovat.
- Už mě to nezajímá.
- Rozmyslel jsem si to.
- Příliš mnoho by jich zvadlo.
Mohlo by to fungovat jen u hřbitova s věnci.
Narazil jsem na něco, co mě velmi zajímá.
Studuji proces, který mi umožní získat absolutní červenou.
Tak já mu řeknu, že ze samoobsluhy nic nebude.
Ale stejně pro vás něco udělal. Do tří týdnů budete mít telefon.
Moji žáci se mi dovolají.
Řekli ti o Marianne?
Jejího zubaře nakonec zrušili.
Marianne? To geniální dítě.
Ta, co hraje líp než ty?
Je velmi nadaná.
Ale její matka občas nezaplatí a já si netroufnu ji upomínat.
- Pošli ji za mnou.
- Ty jsi přece na dvoře.
Až sejde dolů, tak jí o ty peníze řeknu.
Mám nápad.
Poslouchejte mě. Když ti matka nezaplatí, necháš ji odejít.
Zavřeš dveře a zahraješ melodii pro Antoina, aby tu ženu zadržel.
To je moc dobrý nápad.
- Co ta skladba o Margot...
- Něco živějšího.
- Mrtvé listí.
- Moc pomalé.
- Carmen.
- Co Píseň šperků?
- To všichni znají. Ne.
To není ono.
- Státní hymnu.
- Ano! Ne.
Hymnu ne.
Je to známé.
Je to klasika. Ne, není to možné.
- Proč?
- Rozbili by Christine housle.
- Co je to za nesmysl?
- Vždyť víte. "Rozbili mi housle, protože jsem zahrál hymnu."
Počkej, já rozsvítím.
Ten muž mi přijde děsivý.
Neptala ses paní Martinové, kdo to je?
Bydlí tady tři měsíce.
Nemá návštěvy ani poštu.
Má bílé ruce a špičaté prsty. V noci mu z nich vylézají drápy a chytá ženy za nohy.
- Přestaň!
Zapomněl jsem zhasnout.
- Nedíváš se, že ne?
- Ne, čtu si.
Nahý muž mi přijde odporný.
Kdybych byl žena, nazí muži by mi přišli odporní.
- Všichni ne.
- Ano, všichni.
- Kromě jednoho.
- Pravda.
Kromě jednoho.
- Co je to za kašpara?
- Nurejev.
Slavný tanečník.
Dal mi to trafikant.
Moje ubohá prsa.
Nebudu kojit dítě.
Já taky ne.
Ať se postará samo.
Ukaž.
Copak máš s prsy?
Ukaž.
Každé je jiné. Co to říkáš?
Jsi blázen.
- Jedno je větší než druhé.
- To není pravda.
- Asi to tak mají všechny ženy.
- Vůbec ne.
Pojmenujeme je.
Laurel a Hardy.
Je to tak.
- Don Quijote a Sancho. - To není k smíchu.
Zhasnu.
Je skvělé být večer v teplé posteli.
Antoine, probuď se. Přijde mi žačka.
Šest ovcí! Pět, čtyři, tři... Nula ovcí!
- Ahoj, Marianne. - Dobrý den, pane.
Zavolám manželku. Hned přijde.
Pojď, máš tady žačku.
- Promiňte, já odcházím.
Prosím. Pojďte dál.
Byla jsi pilná, Marianne?
- Ano.
- Cvičila jsi stupnice?
Cvičila každý den asi hodinu.
Můžeme začít. Dobře?
A dej si pozor na nástupy.
- Dobrý den, pane Doineli.
Je tu někdo?
Domovník! Nikdo.
- Domovník tu není.
Doineli!
- Ahoj, jak se máš?
Dobře.
Pořád stejně.
Co děláš s těmi květinami?
- Jak vidíš, barvím je.
- Osamostatnil ses?
- Ne, pracuji pro ten obchod venku.
- Takže je to práce.
Lenoch bývá největší pracant.
Oženil ses? Ano.
Slyšíš ty housle?
To je moje žena, dává hodiny.
Ona je hudebnice?
Vždycky jsi měl rád hudbu.
A slušně vychované dívky. Z dobrých rodin.
Takhle jsem to nikdy nebral.
Zamiloval jsem se do celé rodiny.
Do otce, do matky.
Mám rád dívky s milými rodiči.
- Co tady chce?
- Ta dodávka je vaše? - Ano.
- Tady nemůžete stát.
Dal jsem vám pokutu.
Můžu vám dát dvě.
Příteli, klidně mi dejte dvě pokuty.
Mám tady opravit televizi. Neznáš nějakého Desdoigtse?
Ano, pan Desbois.
Bydlí tady.
To je divné. Pane Desboisi!
- Možná šel nakupovat.
Už 25 let nevyšel z bytu.
Rozhodl se, že nevyjde, dokud maršál...
- Maršál Juin?
- Ne.
Ten, co řídil Francii během války.
Maršál Pétain!
Nevyjde z bytu, dokud Pétaina nepohřbí ve Verdunu.
- Co tam dělá?
- Opravář na televizi!
- No to je dost! Tak pojďte!
- Co ta Josiane?
- Neoženil ses s ní?
- Ne. Nechala mě a vzala si astronauta.
Vydělává jmění a nikdy není doma.
Bydlí v ulici Foch. Uměla si to zařídit.
Vzal si ji, protože otěhotněla. Udělala to schválně, určitě.
- Promiň.
Hned přijdu.
- Dělá pokroky. - Díky paní Doinelové.
Je to skvělá učitelka.
Nepoznám, jestli hraje moje žena nebo Marianne.
Brzy jí budeš dávat hodiny a ona ti bude platit.
- Neuhradila jsem hodinu.
- To nevadí.
- Už posledně jsem zapomněla.
- To může počkat.
- Za dvě lekce.
- Děkuji vám.
Nashledanou.
- Doineli. Co to je?
- Schůdky do knihovny.
- Půjčíš mi třicet franků?
- Jistě. - Jsou těžké?
- Ani ne.
Tak jo. Měj se.
Díky.
- Ahoj.
- Co to tam děláš?
- Cvičím.
- Nemůžeš cvičit na zemi?
- Bojuju se závratí.
Ve Versailles jsem zpanikařila.
Děsilo mě orchestřiště.
Měla jsem závrať.
Takhle si zvyknu.
- Co to děláš?
- Jen přemýšlím.
- O čem asi.
- Zavři oči.
A nehýbej se.
- Já vím, co chceš dělat.
- Tak to není.
- Ani se tě nedotknu.
- Přísaháš?
- Čestné skautské.
- Nikdy jsi nebyl skaut.
Naštěstí.
To by mi scházelo. Zavři oči.
- Zavři oči.
Už je můžeš otevřít.
- Co je to? - Schůdky do knihovny.
- Ale my nemáme knihovnu.
- Někde musíme začít.
Já mám taky překvapení.
Máme krásný, moderní telefon.
- Hezký, co?
- Ano.
Napíšeš senátorovi děkovný dopis.
Nejdřív zjistíme, jestli funguje.
Zavolám na přesný čas. - Jaké je číslo?
- Odeon 484 00.
Nemocnice Cochin?
Pardon, to je omyl.
To je nemocnice Cochin.
Tak vytoč nemocnici a bude to přesný čas.
- Jde ti ten dopis?
- Ano, jde.
Za osm dní jsem získal to, na co Francouzi čekají roky.
- Tohle nemůžeš poslat.
- Copak to není pravda?
Antoine, Lucien se moc snažil.
Senátor je jeho zákazník. To nemůžeš udělat.
Když se ti nelíbí, napiš ho sama.
Ty nikdy neuděláš nic pro ostatní.
O nic jsem se neprosil.
Na telefon kašlu.
Můžeme telefonovat přátelům, když se nudíme.
Já nevím, co je to nuda.
Pořád je co dělat.
Můžeme oddělovat slepené stránky.
Můžeme luštit křížovky.
Dny by měly mít 30 hodin, nikdy se nenudím.
Chtěl bych být starý, aby mi stačilo pět hodin spánku.
Ahoj, Christophe.
Jdeš do školy?
Ahoj, Marceli.
Už jsi tady, dneska nejdeš pozdě.
Příště ti dám klíče.
Ale vlastně jsou tady.
Pomoz mi. Sundáme to.
Snaž se trochu, Marceli.
- Už nedělají hluk.
- Jsou to plastové popelnice.
- Na kolečkách?
- Ne. Jsou nové. Nedělají hluk.
- Antoine, vypadáte nervózně.
- Chci vyzkoušet nový přípravek.
Absolutní červenou.
Když to nevyjde, měl bych si hledat práci.
Četla jsem náš horoskop.
Je velmi příznivý.
Nás dva čeká něco výjimečného.
Asi jsem toho dal trochu moc.
Nejsou červené.
Myslím, že můžete začít hledat práci.
Významná americká společnost pro vodní stavby hledá dynamického muže, který mluví anglicky.
Pane, doporučuji vám syna mého starého přítele.
Je členem skautu a vlastenecké mládeže.
Je to výtečný Francouz, zná anglické prostředí.
Jeho dynamiku ve vaší společnosti jistě oceníte.
Mám schůzku s panem ředitelem.
Dáte mu tenhle dopis?
- Jistě.
- Děkuji vám.
Pan ředitel vás přijme.
Pojďte se mnou.
Počkejte okamžik.
- Ten kandidát už je tady.
- Aspoň mě pozdrav.
- Ty jsi hotová cukrárna.
Pane Maxi.
Už je tady.
Dobře.
Dávej si pozor, já miluju dortíky.
Kdybych měl ňadra, celé dny bych je hladil.
Tento dopis vás vychvaluje.
- Mluvíte dobře anglicky?
- Mluvím trochu.
Čtete líp než mluvíte?
Problém našich zaměstnanců je doprava.
Vy máte auto?
Nemůžu vám slíbit významnou pozici. Ale na zkoušku začnete u modelů.
Vytvořili jsme model přístavu do nejmenších podrobností.
Budete řídit lodičky. Řídit lodičky.
- Líbí se vám to? - Moc se mi to líbí.
Naši zaměstnanci jsou v práci tak spokojení, že je mrzí, když musejí v neděli zůstat doma.
Tohle je náš přístav vybudovaný přesně podle projektu.
Jenže se nám ucpává, tak jsme vytvořili hráz.
Zbytek je realistický. Přesně podle plánu.
Budeš dálkově řídit tyhle malé lodičky.
Zmáčkneš knoflík a rozjedou se. Vidíš?
Líbí se ti tahle práce?
"Naši zaměstnanci jsou tak spokojení,"
"že je mrzí, když v neděli zůstanou doma."
To říká všem nováčkům.
- Tohle přece do novin nepatří.
- Co? Jde o evropskou konferenci v Bruselu.
"Zasedání pokračovalo ve 20 hodin.
O půlnoci se delegáti" "odebrali do pokojů, kde je čekala prostitutka."
- To není možné.
- Poslouchej.
Le Monde tohle vážně napsal.
"Odebrali se do pokojů, kde je čekala prostitutka."
- Ne, nevěřím ti.
- Tak si to přečti sama.
"Delegáti se odebrali do pokojů, kde je čekala..." "Zasloužená svačina!" Ty jsi hrozný!
Tak já zhasnu.
- Nachytal jsem tě. - Ano.
- Musím ti říct něco důležitého.
- A co?
- Až zítra.
- Proč ne hned? Nemohla bys spát.
Ano, koupila jsem ji!
Počkej!
Je to nová značka!
Skvělá.
Kruci. Já ho znám.
Dluží mi 30 franků.
Bude mu to trapné.
- Doineli, jak se máš?
- Dobře.
- Dlužím ti 30 franků.
- Ano, ale...
Půjčíš mi ještě 20? Vrátím ti to najednou.
- Jak se máš?
- Dobře.
- Tak ahoj. - Díky.
Ahoj.
- Já jdu sem. - Nemáš s sebou housle.
- Nejdu na hodinu.
- Tak kam jdeš?
Ty mi taky všechno neříkáš.
Ahoj večer.
Pozor na kontrakce.
A dýchejte. Ještě!
Rytmus dýchání se trochu změní.
Pokračujte!
Soustřeďte se! Výborně!
Pokračujte!
Paní Doinelová, něco pro vás mám.
Letáky pro těhotné.
- Dobrý den, Césarine.
- Zdravíčko.
Vypadá, jako by ji bodnul komár.
Komár to teda nebyl.
Pozor, škrtič.
Tváří se děsivě.
Už běžím, miláčku!
- Prosím, madam, pomůžu vám.
Bude to už brzy.
Vy máte ale štěstí.
Pan Doinel? Ne, není tady.
Počkej, nezavěšuj.
Nemocnice?
Ne, ale vyřídím mu vzkaz.
Je to chlapec nebo děvče?
S tou lodí ještě kousek uhněte!
Zavolej Antoina!
Chlapec!
Tady je Antoine! Blahopřeji, Antoine!
Je to krásný chlapeček.
Narodil se ve znamení Vah.
Mohlo by to být i horší.
- Půjdete k nám na večeři?
- Ne, dnes nemůžu.
Už na vás čeká.
- Mohl přinést květiny.
- Volali mu to do kanceláře.
Neměl čas na to myslet.
Koupíme ten pokoj vedle nich, ať mají větší byt.
- Drž mu hlavičku.
- Ten malý je báječný.
Věděl jsem, že bude báječný, ale je ještě báječnější.
Udělám z něj slavného spisovatele.
Bude to Victor Hugo nebo nic.
Co dokázal Napoleon se zbraní, on dokáže s perem.
- Usmál se na mě.
- Bude se smát až ve třech týdnech.
- Ale na mě se usmál. - Dále!
- Madam, chcete fotografii? - Jsem unavená.
Někdy jindy.
Ale já nejsem unavený.
Pošlete fotografa dál.
- Teď chci být sama. - Vážně?
Ano. Běž na večeři k rodičům.
Navrhli mi to a já jsem odmítl, abych byl s tebou.
Můžu ti něco vyprávět, nebo si pustíme rádio.
Běž pryč.
- Ale...
- Ano, prosím tě.
Tak dobře.
Ahoj zítra.
- Nechtěl jsem tě nechat samotnou.
- To dítě jsem čekala sama.
Jacquesi!
- Jak se máš?
- Dobře.
Mám skvělou novinu.
Mám dítě.
Chlapečka.
- Asi máš radost.
- Obrovskou.
- Dlužím ti 50 franků. - Ano.
- Půjčíš mi ještě 50?
- Moc rád, příteli.
- Asi máš radost. - Obrovskou.
Ahoj.
Můžu mluvit s Jeanem?
Paní Eustachová, můžu mluvit s Jeanem?
Vyřiďte mu, že Antoine má dítě.
Že Antoine má chlapečka. Ano, chlapečka.
Děkuji, madam.
Nezapomeňte mu to říct.
Nashledanou, madam.
Antoine, nezapomeň ho zítra zapsat na matrice.
Jak se rozhodneme?
Mně se líbí Guylain.
To je snobské jméno. Bude z něj malé princátko.
Tak vymysli něco lepšího.
Alphonse, to je ono. Moc se mi líbí.
Alphonse je venkovské jméno.
Guylain je bratr mé matky.
Christine Doinelová. Jaké jméno jste vybrali?
- Jak to dopadlo? Chlapec?
- Ano.
- Jak to proběhlo?
- Pro manželku to bylo těžké. - Ale už je jí dobře.
- Blahopřeji vám.
- Pomozte mi.
- Ano, pardon.
- Zůstane tam ještě týden?
- Ano.
Asi se tam nahoře nudíte v posteli tak sám.
Ne, vůbec ne.
- Je hezký?
- Je to růžový chlapeček.
- Už má otevřené oči?
Víte o těch únosech dětí. Dávejte si na něj pozor.
- Je to škrtič.
- My mu tak také říkáme.
Nedívejte se tam.
Všimne si toho.
Pojďte.
Zvu vás na skleničku.
Všechny vás zvu.
Vás taky. Pojďme.
- V pořádku? - Ano.
- V pořádku? - Báječné.
Líbí se vám tu?
Tady budeme mít ložnici.
- Není tady slyšet hluk z ulice.
- A uvidím na vás.
Vedle bude dětský pokoj.
- Líbí se vám to?
Báječné.
Běž první.
- Jdu udělat večeři.
- Nashledanou, madam.
- Viděla jsem tě. - Co jsi viděla?
- Líbí se ti.
- Cože?
- Kdepak.
To velké poprsí. Smyslné rty.
- Vzpomínáš na náš první polibek?
- Byla jsem tak nervózní.
- Ty sis přece začala.
- Rozhodně ne. Mýlíš se.
Byli jsme v taxíku.
Taxík zastavil. Naklonil jsem se k tobě, abych tě políbil na tvář na rozloučenou.
Pak jsem si všiml, že máš pootevřené rty.
Řekl jsem si: "Chce, abych ji políbil."
- Ty jsi vážně blázen.
- Převzala jsi iniciativu.
Ty ses na mě vrhl a já jsem tě nechala.
To vážně přeháníš. Vzpomínám si, jak to bylo.
Měla jsi zakloněnou hlavu, zavřené oči a lehce pootevřené rty, takhle.
- Myslela jsi na to.
- Na co?
- Že se jednou políbíme.
- Každá žena na to myslí.
Každá žena na to myslí.
Takže se přiznáváš.
- Jdu si pro Guylaina.
- Byl hodný.
Neplakal. Už brzy budu moct zase vyučovat doma.
- Ahoj, chlapečku.
- Mám tady pro vás dopis.
Vy jste ho pojmenovali Alphonse?
Tady stojí Alphonse.
To Antoine. Ale jen tak mu to neprojde.
Věděl, že tohle jméno nechci. Chtěl mít poslední slovo.
S touhle maličkou bych si moc rád užil.
Alphonse bude velký spisovatel.
Budu ho učit doma.
Nebude chodit do školy a naučí se, co je vážně důležité.
To se ještě uvidí.
Pojď sem, Guylaine.
- To je krásná prdelka.
- Má ji po mamince.
Podívej se na tatínka.
Tatínek jde určitě na záchod.
Vypravuje se jako na expedici.
Vidíš? Lampička. Kniha.
Je třeba rozlepit stránky.
Nůž. Co ještě hledá?
Ano, noviny.
- Antoine, zapomněl jsi nakoupit.
- Co nakoupit?
- Nechala jsem ti seznam.
- Neviděl jsem ho.
- Nemáme co jíst.
- Vůbec nic?
Napsala jsem ti seznam.
- Ať přijde paní Martinová hlídat.
- Dnes večer tu není.
- Co je v lednici?
- Alphonsovy přesnídávky.
- Tak je sníme.
- Co když se probudí?
Kdo, Alphonse? Jak jednou usne, už se nevzbudí.
Zítra koupíme jiné.
Divadelní večer. Scénka Mariánské Lázně.
Ano, slyším tě.
To je náš soused.
- Je v televizi.
Věděl jsi to?
- Je to zpěvák?
Ne, je to imitátor.
Nechal jste si mou fotografii.
Není špatný.
- Báječný. Podívej.
- Ano. Bylo to v Karlových Varech nebo v Mariánských Lázních.
Znovu jsem procházela těmi obrovskými salóny. Těmi dlouhými, luxusními chodbami.
Ale já nejsem zjevení, já jsem žena, což je pravý opak.
Říkáte, že jsem výjimečná.
To je pravda, jsem výjimečná.
- Včera jsme vás viděli.
- Byl jste báječný.
Vy jste ale tajnůstkář.
Takový komik!
Ahoj, Doineli.
Ani se neptám, jak se máš.
Poznáváte mě?
Pracuji u vodních staveb.
Dobrý den. - Něco jsem vám přinesl.
- Pojďte dál.
Viděl jste, že jsem ho ztratila?
Viděl jsem, jak vám náramek spadl do vody.
Divil jsem se, že jste nic neřekla.
Ten Američan říkal, že modely jsou velmi křehké.
Náramku mi bylo líto, ale nechtěla jsem dělat potíže.
Myslel jsem, že budete mít radost.
Pojďte.
Slečna Maki je přítelkyně, která se mnou bydlí.
- Posaďte se.
- Ne, díky.
Už musím jít. - Dáme si čaj.
- Vážně už musím jít.
Dobrá. Omluvte mě.
Vyprovodím vás.
Nashledanou, slečno.
Antoine!
Skoro se nevidíme, co jste změnil práci.
Pracujete pro Američany?
Platí vás v dolarech?
Mám prostor pro přemýšlení.
Zrovna píšu román.
- Vážně?
- Ale neříkejte to mé ženě.
Romanopisec jako Baudelaire, ten taky začínal u květin.
- On nepsal romány.
- A co Květy zla?
- To je sbírka básní.
- Já ho znám líp než vy.
Víte, že to byl syn kněze?
Jeho otec byl duchovní a pracoval v bohatě rodině. Byl vychovatelem.
Otevřete ty dveře, příteli. - O čem váš román bude?
- O životě obecně, o mém mládí.
- Přejdu z konkrétního na obecné.
- Ano, to si přečtu. Doufám, že mi dáte podepsaný výtisk.
- Jak se bude jmenovat?
- Ještě nemám název.
To není tak těžké.
Jsou ve vašem románu trumpety?
- Ne.
- A bubny?
Tak ho pojmenujte "Bez bubnů a trumpet".
- To není špatné, co?
- Tak nashledanou.
Copak je? Co tady chcete?
Ne, je zavřeno.
Co tady hledáte?
- Hledám rvačku.
- Tak dobře. Poslyšte.
Tady jsme mezi přáteli.
Jsou tu staří lidé a děti.
Nechcete se přece prát se starými lidmi a dětmi.
Dejte se první ulicí doprava a najdete, co hledáte.
Co to čteš? "Japonské ženy"?
Ano, potřebuju to do práce.
Ukaž se.
Ty brýle ti moc sluší.
- Radši bych je nenosila.
- Vážně ti moc sluší.
Tak, už jsem dočetl.
Já vím, proč se ti líbí brýle.
Ona je nosila, viď?
- Kdo?
- Ta dívka z hudebního klubu.
- Ta nenosila brýle.
- Já myslela, že ano.
Hodně tě trápila, viď?
Musím říct, že mi z ní šla hlava kolem.
Byla to hotová noční můra.
Najednou jsem ji přestal milovat.
V devět večer jsem byl zamilovaný, a za hodinu už ne.
- Byl jsem vyléčený.
- Asi ti řekla něco ošklivého.
Přesně tak.
Už si nevzpomínám co.
Ale pak jsem byl spokojený.
Když tě o něco požádám, řekneš ano?
Přijde na to.
Už se vytáčíš.
Odpovíš ano?
Přijde na to.
Tak se ptej.
Vezmeš si ty brýle?
- Jsem tu o něco dřív.
- Vůbec ne. Pojďte dál.
- Jak se máte?
- Dobře.
A vy?
- Co podnikneme?
- Mohli bychom jít do kina.
Koupil jsem program, ale ještě jsem ho nepřečetl.
Mohli bychom tady spolu povečeřet.
- To by bylo hezké.
- Pak můžeme jít do kina. Výborně.
Zatím si to pročtete a já hned přijdu.
Kamarádčina matka je nemocná. Nemůže s námi dnes večer zůstat.
- Snad to není nic vážného. - Ano.
Je to velmi vážné.
Musí hned odejít.
Antoine!
- Dnes jsme dlouho pracovali.
- Víš, kolik je hodin?
Musel jsem se najíst.
Ani nerozsvítil světlo. Myslel, že spím.
Byly tři hodiny.
A víte, co mi řekl?
"Musel jsem se najíst."
Kyoko miluje Antoina.
Přijď, kdy chceš, ale hlavně brzo.
Jde spát a myslí na Antoina.
- Portýr mi dal tohle.
- Pro koho jsou?
- To mi neřekl.
- Jistě jsou pro vás.
Pro mě? Nikdo nemá důvod posílat mi květiny.
- Asi jsou pro Nicole.
- Já nevím.
- Možná vím, od koho jsou.
- A možná jsou pro mě.
Počkejte.
Tady je jméno. Drobným písmem. Tady.
Jsou pro Doinela. Výborně, Doineli!
- Které patro?
- Přízemí.
- Ahoj, Christine.
- Ahoj, Antoine. - Jak se máš?
- Přišel jsi s někým?
Ne. Přišel jsem sám.
Ahoj, Christophe.
Copak to je?
- Můžu vidět Alphonse?
- Ano, je vzadu.
Běž.
- Vidíš, co mi přinesl?
- To jsou květiny ode mě.
Asi jsem se ztratil na schodech.
Třeba ti přijdou směšné.
Mám velkou radost.
- Antoine, dnes večer jdeme ven.
- Musím se vrátit do práce.
Máme noční zkoušku.
- A tohle?
Jak se to řekne?
Co znamená "maši-maši" do telefonu?
Ne "maši-maši", ale "moši-moši".
- Znamená to "haló".
- Ano. Takže "haló, haló" bude "moši-moši, moši-moši"?
Ne. Jenom "moši-moši".
Je nám spolu dobře, viď?
Kdybych se s někým zabila, tak jen s tebou.
Jmenuje se Kyoko.
Miláčku, jsem doma!
Chápu, že žárlíš na obyčejné ženy.
Ale Kyoko je z jiného kontinentu.
- Chápeš to?
- Ne.
- Co to je?
- Jdu na hodinu.
Takhle pozdě?
A kde máš housle?
Přespím v hotelu a ráno si vezmu dítě.
Já budu spát na pohovce a ty v posteli.
Ale já s tebou nechci spát v jedné místnosti!
Tak nebudeme v jedné místnosti!
- Dobrý večer. - Ahoj.
To je nepořádek.
Dnes ráno jsi mě nevzbudil, jen tak jsi odešel.
Chci dát pusu Alphonsovi.
Ráno jsme si měli promluvit.
Na mluvení bude dost času.
Nechtěl jsem přijít pozdě do práce.
Tvoji rodiče se pozvali na večeři.
Před chvílí volali.
- Odmítl jsi je?
- Nic jsem neřekl.
Nechci mluvit se svou matkou o tom, co se tady děje.
Zavolej jim a zruš to.
Už byli na odchodu.
Hned pochopí, co se tu děje.
Ty jsi vážně odporný!
Matka bude mít šok, až to uvidí.
Ukliď to.
To je jediné řešení.
Pomoz mi.
Opatrně! To je můj rukopis!
Můj rukopis, krucinál!
- Ahoj, Christine. - Pozvali jsme se na večeři.
- Co to je?
- Kachnička pro Alphonse.
- Tváříte se divně.
- Ne, všechno v pořádku.
Ta kachnička je pro Alphonse, ne pro vás.
Právě jsem četl román s názvem "Zákeřná kachnička".
Je to příběh vysokého úředníka, soudce, který se zamiluje do takové kachničky.
- Velice zvláštní.
- Antoine má radši lidi.
I když žlutou barvu má velice rád.
- Je moc krásný.
- Vyrostl.
Podívej se na kachničku od Luciena.
Je moc šikovný.
Už by chtěl chodit.
- Ještě je malý.
Vůbec ho to nebaví.
- Zavolám ti.
- Odpoledne půjdeme za Colette.
- Ahoj, Luciene. - Nashledanou, Luciene.
Omlouvám se za dnešek, byla jsem unavená.
- Nikdo nebyl ve formě.
- Zavři, ať nenastydneš.
Antoine, pomůžeš mi s matrací?
- Myslíš, že to je nutné? - Ano.
Snad můžu spát vedle tebe, aniž by se zastavil svět.
Já nemám ráda nic nejasného a dvojznačného.
- Mám ráda ve věcech jasno. - Poslyš.
Nepřibližuj se, už nemáme nic společného.
- Nechápu, co tady dělám.
- Já taky ne.
Výborně.
Vypadnu odtud.
Nevím, co budu dělat.
- Teď bydlíte sám.
- Tak napůl. - Nevadí vám to?
- Mám samotu rád.
Já se bojím, když jsem večer sama.
Vzala bych si pouliční lampu, kdyby se mnou mluvila.
To jste vy, Silvano.
Já myslela, že to je Antoine.
- Určitě se vrátí.
- To si nemyslím.
Byla jsem na něj ošklivá.
Místo abych to urovnala, jenom jsem to zhoršila.
Buďte trpělivá.
Muži jsou jako děti.
- Vy svou ženu milujete.
- Ano, velmi. Ze začátku mě zaráželo její vychování.
Byla tak směšně zdvořilá.
Pak mi to šlo na nervy:
"Děkuji, pane.
Madam."
"Děkuji, že jste přišli.
Děkuji za vynikající pokrm."
Říkal jsem jí Vzorná Peggy.
Peggy, protože je trochu anglická.
A vzorná, protože byla vzorná.
Chápete?
Byla jsem ještě panna.
Rodiče mi dávali svobodu, ale bála jsem se mužů a myslela jsem si bůhví co.
Panna ve 20 letech.
To je hrozně zastaralé.
Také jsem měla falešné představy.
Ale život je přesto báječný.
Podle mě je život odporný.
Když kouří cigaretu...
Vůbec neumí kouřit.
Drží cigaretu jako holčička, co si hraje na ženu.
Je vtipný.
Nikdy jsem se s ním nenudila.
Pořád je nachlazený.
Nejdřív mi to smrkání šlo na nervy.
A teď když nesmrká, zdá se mi, že je nemocný.
Chápete?
Asi se vrací můj manžel.
- Nashledanou.
- Alphonse byl hodný?
- Usmívá se a pusinkuje mě.
- Má první zoubek.
- Ty máš zoubek, broučku?
- Ano, dole. - Ano, má zoubek.
- Zabalila jsem ti letní věci.
- Vezmu si je jindy.
Zapneš mě?
Mám zpoždění.
- S něčím si hraje.
- Ne, roztrhá to.
Byla jsem na baletním představení.
- Co je to tu napsané?
- To je věnování od Nurejeva.
Po představení jsme šli do jeho šatny.
Je tak venkovské obtěžovat ho, když byl dvě hodiny na jevišti.
Nezačínej zase.
- Jdu hlídat Alphonse. - Ano, pojďte.
- Nejsem tu moc brzo?
- Ne, vůbec ne. Dobrý večer.
Prosím.
Běžte za Alphonsem.
Co tady dělá paní Martinová?
Přišla hlídat Alphonse.
Chci taxi do ulice Descazes 17.
Ano. Šest minut?
Dobře, děkuji vám.
- Ty někam jdeš?
- Ano, jdu.
Můžeš tady zůstat.
Paní Martinová ti udělá večeři.
Ne, doprovodím tě.
Ahoj, chlapečku.
- Nashledanou, madam. - Umíte pustit televizi?
- Ano, děkuji.
- Tu máš.
Vezmi si ten obrázek.
- Je tvůj, nech si ho.
- Já jsem ti ho dal.
- Dobře.
Vzpomínáš, jak jsi mi před odchodem říkal:
"Taky si vezmu klíče, kdybychom se pohádali."
Jsem rád, že máš dobrou náladu.
Divíš se? Já vím, co sis říkal.
"Radši zmizím. Určitě mi bude zase nadávat."
- Přiznej se. - Nepřiznám se.
- Ne, nelíbej mě.
- Pusť mě.
- Jen ti chci pomoct.
- Nepotřebuju tvou pomoc. - Ty jsi ale protivná.
Chceš všechno.
Chceš se líbat, když chceš. Chceš být sám, když chceš.
- Už ti nejsem k dispozici!
- Dobře!
Omlouvám se ti.
- Já tě chápu.
- Tyhle řeči znám.
"Jsem mizera.
Jsi pro mě příliš dobrá." - Tohle neříkám.
- Říkal jsi to stokrát.
Můžeš to napsat do svého románu.
Je skoro hotový.
Myslím jen na něj.
Až ho dokončím, bude to mezi námi lepší.
Výtisk mi neposílej, nebudu to číst.
Nelíbí se mi, že píšeš o svém dětství, kritizuješ své rodiče.
Umělecké dílo nesmí být vyřizováním účtů.
Jinak to není umělecké dílo. Také si kladu tuhle otázku. Kladu si ji pořád.
Pořád na to myslím. Dělej si, co chceš, ale dej mi pokoj.
Nejsem moc hrdá. Nikdy jsem nebyla. Proto ti tohle říkám.
Stále tě miluji, Antoine. Ale nechci tě vídat.
Až půjdeš za malým, dej mi vědět, abych nebyla doma.
Pojď, taxík už bude tady.
- Kde je ten taxík?
- Měl tu být za šest minut.
Doufám, že ty jsi šťastný.
Takhle o tom nepřemýšlím.
Nemáme si co říct.
- Usmívejte se na sebe.
- Nic jiného neděláme.
Večer mám z toho usmívání úplně ztuhlou čelist.
Nejhorší je to v restauraci, když čekáme na jídlo.
Usmívá se, čeká, že něco řeknu.
Já ani nemůžu jíst. Je to hrozné.
Řekl jsem jí, že pojedu na tři dny na venkov.
Lituju tě. Už je tady.
- Kam jdeš?
- Já ani nevím.
- Mám tě někam odvézt?
Kdepak. Počkejte chvilku.
Mám to zrušit a zůstat s tebou?
Chceš jít do kina?
Ne, radši budu sám a projdu se.
Jsi hodná.
Polib mě.
Jsi moje sestra, moje dcera, moje matka.
Chtěla jsem být i tvoje žena.
Počkejte tu na mě.
Ne.
Počkejte na mě. Hned přijdu.
- Žádná se vám nelíbí?
- Takhle jsem si to nepředstavoval.
To je snadné.
Prostě si vyberte.
Pojďte.
Pojďte, půjdu napřed.
Teď je tady klid.
Dřív chodili zákazníci až do 23. v měsíci.
Teď jsou po 15. všichni na mizině.
Je to kvůli vládě. Když jsem je viděla, věděla jsem, že jsme v háji.
- Tebe nezajímá politika?
Tedy trochu.
Sdílím tvůj názor.
Jsou to mizerové. Ale někteří mizerové nás přijdou dráž než jiní.
Když se nestaráš o politiku, politika se stará o tebe.
- Hlavně koncem měsíce. - Ano, je to konec světa.
Nesnáším všechno, co končí.
- Co to říkáš?
- Nic. Jsi krásná, Marie. Jsi velice krásná.
Antoine.
Vypadáte jako náměsíčník.
Šťastný muž potřebuje dobrý dům.
- Ahoj.
Dlužím ti sto franků. - Mně?
- Christine? Tady Antoine.
- Jak se máš? Kde jsi?
- Jsem v restauraci.
- A co chceš?
Nechci ti říct nic zvláštního, jen s tebou chci mluvit.
- Něco není v pořádku?
- Ne, s někým tady jsem.
- S Madam Butterfly?
- Ano.
Je to k nevydržení.
Ona vůbec nic neříká.
Pořád se jen usmívá. Čeká, že ji budu bavit.
Chce, abych vyprávěl historky.
Hrůza. - Je to příšerná večeře.
- Nebuď zbytečně zlý.
Tak dobře.
Rád jsem s tebou mluvil.
- Vyřídil sis to?
- Ano. Čekala jsi na mě?
- Dojedli jste?
- Přinesete nám další?
- Dáte si sýr?
- Ne, díky.
Pardon. - Sýr pro dámu.
- Sýr, ano.
- Musím si ještě zatelefonovat.
- To jsem zase já.
- Ještě jsi v restauraci?
Ano. Je to tak, jak jsem tušil.
Hrozná nuda.
- Aspoň se dobře najíš.
- Měli jsme steak.
Mám pocit, že tady sedím už od rána.
- Snaž se trochu.
- Nejradši bych utekl.
Teď si objednala sýr.
Už musím jít.
- Ty nechceš sýr?
- Ne, děkuji.
Promiň, Kyoko, ale musím si znova zavolat.
- To je naše káva?
- Ne, až po dezertu.
S kávou mi přineste účet.
- Zároveň s kávou.
Objednala si suflé.
Je to ještě na dvacet minut.
- Jsi tam?
- Ano, jsem tady.
- Proč nic neříkáš?
- Poslouchám tě. - Víš, Christine...
- Ano, poslouchám tě.
Teď o tom nemůžu mluvit.
- Chci tě políbit.
- Já tebe taky.
- Velmi něžně.
- Já tebe taky.
- Opravdu?
- Ano, opravdu. Sbohem.
Běž domů.
Už běžím!
Děkuji. Mám hrozné zpoždění.
Děkuji, pane.
Vidíš, miláčku, teď se doopravdy milují.
Mám se fajn, díky.
A co ty?
Tady je teplo.
Jak je v Hillsborough?
Tady je teplo taky.
- Ahoj mami.
- Jak jsi mě poznal?
Když zavoláš tak telefon nezvoní, ale říká:
"M" jako milion věcí cos mi dala, "A" jako ...
Zapomněl jsem co je "A".
Vypadá to, že jsi zapomněl víc věcí.
Jak se máš?
Fajn, díky.
A co ty?
Moc dobře.
Jaké je počasí?
Je tady teplo.
A jak v Hillsborough?
- Teplo.
- Tady je teplo taky.
- A co tvůj byt?
- Paráda, líbí se mi.
- Cos dělal včera večer?
- Včera večer?
Nic.
Nikde jsem nebyl.
Přišlo za mnou pár přátel.
Taková malá oslava.
Nevím, kolik jich bylo.
- Chceš, abych řekl počet? - Jestli to není tajné.
- 12 a půl. Stačí ti to?
- Seděli dlouho?
- Dlouho se nezdrželi.
- Ráda bych tě navštívila. Ne!
Donny, stejně jedu zítra do města.
Musím se stavit u Sackse!
Řek jsem "Ne" a myslím to vážně.
To je mi jedno, řek jsem ne!
Protože jsme se tak dohodli!
Dohoda byla dva měsíce.
Zbývá měsíc a já chci každou minutu.
Donny, jsi tak podrážděný, že je mi do pláče.
- Cože?
- Co je to za hluk?
- Jde to odvedle.
- Kdo tam bydlí?
- Dívka.
- Jak se jmenuje?
Nevím, ještě jsme se neseznámili.
Sotva tě slyším.
Zavolej zítra.
Neslyším tě.
Počkej moment.
Omlouvám se.
Neslyšela jsem tě.
Prosím, ztlum si televizi.
Nemusíš ji vypínat, jen ji ztlum.
To není televize, to je rádio.
- To je jedno, zdi jsou jako z papíru.
Skoro je přes ně vidět.
To snad ne.
Co si dát šálek kávy?
- Díky, už jsem měl.
- Myslím pro mě.
Jo, jasně, pojď dál.
- Ahoj.
Jsem Jill Tannerová.
- Don Baker.
Nevadilo by ti ... zapnout mi blůzu?
Já tam nedosáhnu.
- Nevadí ti, že jsem se pozvala?
- Vůbec ne.
Voda bude hned.
Obývák máš větší než já.
- Jak dlouho tu bydlíš?
- Měsíc.
A není to obývák, ale celý byt.
Plus koupelna.
Já mám tři místnosti, včetně kuchyně.
Máš tu uklizeno.
- Všechno je tak uspořádané.
- To je snadné, když nic nemáš.
Taky nic nemám. Jen všude nepořádek.
Obávám se, že jsem líná.
Ten světlík se mi líbí.
Já takovej nemám.
- Co je to? - Co?
- Ty podpěry.
- To je má postel.
Tvá postel?
- Paráda!
- Líbí se ti?
To je nejparádnější postel jakou jsem kdy viděla. A viděla jsem jich hodně.
- Tu sis udělal?
- Ne, přede mnou tu byli nějací hippies.
- Oni ji udělali.
- Nemáš strach že spadneš?
Mohl by sis něco zlomit.
Spadnout můžeš z jakékoliv postele.
To je pravda.
Mohl jsem mít tvůj byt, ale vzal jsem tenhle kvůli posteli.
Smetanu nebo cukr?
Jen tak, díky.
- Prosím.
- Díky.
Kafe je moje spása.
Koupila jsem květiny a hlouposti jako ručníky, ubrousky, ale zapomněla jsem kafe.
Nepotřebuješ ručníky nebo ubrousky? - Ne.
- Taky mám žárovky.
- Můžu mít osobní otázku?
- Jistě.
- Proč nechceš, aby přijela tvá máma?
- Jak to víš?
Ty slyšíš mě, já slyším tebe.
Myslím, že zvuk prochází těmito dveřmi.
K čemu tady jsou ty dveře?
Tvůj a můj byt byly kdysi jedno apartmá.
Aby ho rozdělili tak zamkli dveře, ale neutěsnili je.
- Neodpověděl jsi na otázku. - Zapomněl jsem, na co ses ptala.
Proč tady nechceš svou mámu?
To je dlouhý příběh.
Ne, je to krátký příběh, ale trvá dlouho.
Chce, abych se vrátil domů, nevěří, že bych se osamostatnil.
Nakonec jsme se dohodli na dvou měsících.
Že mě dva měsíce nechá být.
Ještě zbývá měsíc.
Proč jsi jí říkal o včerejším večírku?
- Ty slyšíš všechno, co? - Jen něco.
Říkám, že mám večírek, nebo jsem na něj šel, protože by jinak nechápala, proč jsem tady sám, místo abych byl s ní.
Nenávidí tohle místo.
Nenávidí ho, aniž ho viděla.
Přišla by a řekla:
"Je mi do pláče."
- Pláče hodně?
- Ne, jen tím hrozí.
Kdyby chtěla plakat, ať se přijde podívat ke mně.
Alespoň jsi pořádný.
Jsi dost starý, abys žil sám.
Mně je 19.
Kolik je tobě?
Podle matčina názoru je mi 11.
A bude mi 10.
Máme stejnou mámu.
Ta moje by chtěla, abych zůstala dítětem celý život. Nevypadá na svůj věk.
Líbí se jí, když lidi řeknou, že jsme jako sestry.
A když to neřeknou, řekne jim to ona.
- Máš práci? - Ne.
Ale hraji na kytaru a chystám nějaké projekty.
Já vím.
- Slyšela jsem tě včera večer.
- Omlouvám se.
Ne, bylo to dobré.
Vážně.
Myslela jsem, že se ti zasekla deska.
Neumím číst hudbu, tak se učím poslechem.
Pak to dám dohromady.
A pak co?
Budu se snažit uspět v nějakém projektu.
Jedno vím jistě.
Nevrátím se do Hillsborough.
- Co je Hillsborough?
- Neznáš Hillsborough?
Ne, neznám to tady kolem.
Jsem z Los Angeles.
Nikdy jsem nebyla dál na severu.
Hillsborough je odsud asi 10 mil.
- A tam žiješ? - Ne.
- Žiju tady.
Tam jsem žil. - Chápu.
Jakže se jmenuješ?
Jill Tannerová.
Technicky vzato jsem paní Bensonová.
Vdala jsem se, když mi bylo 16.
Šestnáct?
Jak dlouho jsi byla vdaná?
Zdálo se mi to týdny ...
Vlastně jen 6 dní.
Jakej byl?
Promiň, nemůžu o tom mluvit.
- Tak nemluv.
Omlouvám se.
- Ale řeknu ti to.
Někdy musíš udělat to co chceš.
Ulevit si.
Jack vypadal divoce.
Takovej puberťák.
Děvčata dospívají dřív, že jo?
Když jsme se potkali, bylo to jako ohňostroj.
Každý den byl jako 4. červenec.
A pak si pamatuju, že jsme stáli před knězem a vzali se.
- Jak dlouho jsi ho znala? - Ani nevím.
Dva, tři týdny.
Právě jsem se vdala!
Ani jsem nedokončila střední školu.
Příští den jsem měla dvě zkoušky, ani jsem si na ně nevzpomněla.
A pak jsem slyšela kněze:
"Jacku, bereš si Jill za svou zákonitou manželku?"
Umíš si představit začít život jako Jack a Jill?
A potom řekl: "...
Dokud vás smrt nerozdělí".
Najednou jsem se cítila jako na pohřbu místo na svatbě.
- Bože!
- Bylo to tak morbidní!
To nenávidím.
Když už ses vdala, proč jsi se aspoň nesnažila? Snažila!
Zkusila jsem to ...
Šest dní jsem se snažila.
- Ale vím, že to byl omyl. - Milovalas ho?
- Svým způsobem ano.
- Jak to je?
Já nevím.
Ale jen proto, že někoho miluješ ještě neznamená, že s ním musíš strávit život.
A Jack mě miloval.
Skutečně mě miloval.
Já mu ublížila.
A to nesnáším.
Nechci nikomu ubližovat.
Manželství je závazek, že jo?
A já se nemůžu vázat.
- Rozumíš?
- Jo, rozumím, ale nesouhlasím.
Tak to vlastně nechápeš.
- A já myslela, jak jsem nepořádná.
- Jak to myslíš?
Pokud víš něco, co mi nedochází, tak mi řekni, proč si klepeš popel na stůl.
- Tys odnesla popelník?
- Je tady. Copak jsi slepej?
Ano.
- Co myslíš tím "ano"?
- Ano, jsem slepej.
Děláš si srandu.
Ne, jsem slepej.
Vždycky jsem byl.
Fakt slepej?
Ne jen krátkozrakej?
Je to horší.
Vůbec nevidím.
Bóže!
To je zlý nic nevidět.
Počkej, neber si to tak.
Jsem zvyklej.
- Proč jsi mi to neřekl?
- Říkám to teď.
- Proč ne hned, když jsem vešla?
- Neptala ses.
Proč bych měla?
Přece nevejdu do domu a neřeknu:
"Jsem Jill Tannerová.
Nejsi slepej?"
Neznám nikoho kdo řekne:
"Don Baker, slepej jako kotě".
Měls mi to říct. Já bych ti to řekla.
Netušil jsem, že ti to tak dlouho nedojde.
Bóže!
Když jsem tě posledně viděla stát u okna ...
Je to nejchladnější místo v bytě.
Myslela jsem, že mě šmíruješ.
- Tomu říkám pozitivní myšlení.
- Chtěla jsem zavolat policii.
- Co kdybych zavolala?
- Tak by zavřeli tebe.
Jsi tak v pohodě, tak přizpůsobený.
Nemusel jsem se přizpůsobit. Narodil jsem se tak.
Byl by to rozdíl, kdybych viděl a pak oslepl.
Slepota je pro mě normální.
Bylo mi šest, když jsem zjistil že všichni nejsou slepí.
Do té doby to pro mě nebyl rozdíl.
Uvolni se.
Můžeme se trochu zasmát a půjde to líp.
- Trochu se zasmát?
Slepotě?
- Ne, slepotě ne.
- Nemůžeš to pustit z hlavy?
- Jsi první slepec co znám.
Gratuluji.
Škoda, že za to nezískáš cenu.
Chci říct, že jsem slepce potkala na ulici, měli psy ...
- Proč ty nemáš psa?
- Přitahuje to moc pozornosti. Raděj si poradím sám.
Nemáš potíže pohybovat se po San Franciscu?
Chci říct ... i pro mě je to těžké!
Najdu si cestu svou holí.
Vím přesně kolik je kroků do prádelny, lékárny, do lahůdkářství ...
- Kde je prádelna?
Potřebuji nějakou.
- Poblíž lahůdkářství.
Vyjdi z domu, doprava, 44 kroků od hlavních dveří.
- Nevšimla jsem si.
- Ukážu ti ji.
Ty mě ... ukážeš ...!
A co tvůj byt?
Nevrážíš do nábytku?
Mohl by ses zranit.
Ne, vyznám se zpaměti.
Postel ... kytara koupelna bunda ... moje hůl vstupní dveře knihovna ...
víno, sklenice, prádelník, zásuvky prostěradla ...
- Co je to za knihy?
- Braille.
Jídelní stůl, vana kuchyň kečup, olej, sůl, pepř, cukr, káva.
- Bóže!
- A kdybys vrátila popelník ...
Voila!
Když s ničím nepohneš, jsem dobrej jako každej jinej.
Seš lepší!
U sebe nemůžu nic najít.
Kdybys chtěl vidět můj svinčík, tak se přijď podívat ...
Promiň.
- Chtěla jsem říct...
- Vím, co jsi chtěla říct.
Nejsem jinej než ostatní, jenom nevidím.
Slepota mě nevadí tak, jako reakce lidí.
Jako by nejednali přirozeně ...
Někdo by rád vyjádřil soucit ale nemůže, protože na to má licenci moje máma.
Buď sama sebou.
Vždycky jsem si myslela, že slepci jsou jaksi strašidelní.
No jistě.
Spíme celý den, zavěšení na sprše hlavou dolů.
Za tmy vstáváme a létáme lidem do oken.
Proto se říká "slepý jak netopýr".
Ale teď vážně.
Ber to vážně.
Mají slepci šestý smysl? Ne.
Kdybych měl šestý smysl, jako slepec mám jen pět, že jo?
Sluch, chuť, hmat mohu mít rozvinutější než ty. Protože je víc používám.
Něco ti ukážu.
Roztoč mě.
Roztoč mě pořádně.
- Něco je přede mnou.
- Okno.
Paráda.
Jaks to dokázal?
Podvědomý zrak.
Co to je?
Schopnost cítit co je před tebou.
Můžeš to cítit.
Je to jako teplo.
Ostaní to cítí také, ale slepí líp.
Vyzkouším to.
Je to výhoda být slepej.
Je to paráda že nejsi zahořklej.
Nedáváš najevo žádnou frustraci.
Mě by to hrozně deptalo kdybych neviděla.
- Určitě bych byla protivná. - O tom pochybuju.
Ne, ne.
Nebyla bych tak veselá jako ty.
Nemám takové báječné vlastnosti jako je odvaha a vytrvalost.
Ani já ne. Jsem jen od přírody roztomilý.
Jsi víc než to.
Jsi velmi silná osobnost.
Jo, jsem fantastickej.
"Nevkročil bych ve fraku do dobré noci té. " "Běsnil bych dál protiv soumraku. "
- Dylan Thomas.
- Kdo?
- Je to verš z básně Dylana Thomase.
- Vážně?
Chceš říct, že cituji Dylana Thomase?
Jak je to možný?
Ani jsem ho nečetla.
Nevím, kde jsem se to naučila.
Můžu citovat Marka Twaina.
Má oblíbená citace Marka Twaina. Chceš to slyšet?
Spusť.
"Jen žádám být svobodný.
Motýli jsou svobodní."
"Lidstvo jistě neodepře Haroldu Skimpolovi" "co neupírá motýlům."
Hrozně se ztotožňuju s motýlama.
Líbí se ti to?
Jo, hodně. Jen to nenapsal Mark Twain.
- Jak to?
- Napsal to Dickens.
- Víš to jistě?
- Jo.
Harold Skimpole je postava z "Ponurého domu" od Dickense.
Dickense jsem nečetla.
Vlastně ani Marka Twaina. Ale když to tvrdíš ...
Četls ...
Bóže!
Četl jsem Dickense a četl jsem většinu od Marka Twaina.
A přestaň blbnout kvůli každýmu slovu.
Vyšlo to v Braillově písmu.
Je to hrozný ptát se slepce jestli něco čte.
Vůbec ne.
Vlastně čtu velmi dobře konečky prstů.
Zeptej se, jestli jsem nedávno četl dobrou knihu.
- Předčítá ti někdo něco? - Jo.
Časopisy, noviny ...
- Můžu ti někdy předčítat?
- Když budeš chtít ...
- Jaký časopisy máš rád?
- Time, Newsweek, The Berkeley Barb ...
- Chci vědět co se děje ve světě.
- Můžu ti to přečíst. Nikdy nevím co se děje.
- Vlastně mě to nezajímá.
- To neříkej.
I zvířata se zajímají, jen vegetace ne.
Musíš se o něco zajímat, nejsi věc.
Jídlo!
To mě hrozně zajímá.
Mám hlad.
A co svoboda?
Snažíš se být svobodná, že jo? Svoboda?
To je pro mě nejdůležitější věc na světě. - Až po jídle.
- Posluž si.
Díky.
Docela se za hlad stydím.
Víš hodně o věcech co tě zajímají.
- Já o sobě moc nevím.
- Nemáš se moc ráda, že jo?
- Proč to říkáš?
- Protože se pořád podceňuješ.
Řekněme, že znám své hranice.
Myslím, že máš víc potenciálu než si myslíš.
- Povídej mi o tom ...
- Ne, říkej si to sama.
To je divočina!
Tu píseň zpíváš pořád.
Líbí se ti?
- Přímo zbožňuju!
- Napsal jsem ji já.
Ještě to není hotový, ale líbí se mi to o těch motýlech.
Je to úžasný!
O hudbě něco vím.
Studovala jsem ji ve škole.
- Dokončila jsi školu?
- Dokončila jsem střední ... jenom.
Máti chtěla, ať jdu na vysokou.
Já chtěla na UCLA, ale nenašla jsem byt.
- Mohl bys nahrát album.
- Jo, čekám až mě objeví.
Až tě objeví a budeš někde hrát, budeš mít na sobě tohle?
O tom jsem nepřemýšlel.
Máš něco proti mým šatům?
Vypadají, jako by je koupila tvá máma.
Tak špatné?
Záleží na tom, kde hraješ.
Jsou hezký jestli hraješ v bance.
- Měl bys mít něco volnějšího.
- Oblečení mi kupuje máma.
Ráda bych ti vybrala něco divočejšího. - Jo? Jako co?
- Co se ti bude líbit.
- Co třeba hned?
- Rovnou teď?
Tak jo.
Stejně nemám co dělat.
- Hůl si nevezmeš?
- Ne, chytím se tě za ruku.
- Přece vidíš, nebo ne?
Počkej tady, vezmu si tašku.
Opatrně!
44!
Měls pravdu, 44 kroků k prádelně!
- Proč jsi sem přišla?
- Chtěla jsem zkusit něco jiného.
- Myslíš, že zůstaneš?
- Nepřemýšlela jsem o tom.
Uvidím, jak to půjde.
Možná budu herečkou.
Říkám možná, nevím co bude zítra.
Účastním se konkurzu v malém divadle, které si říká "Kosmická dílna."
Je to o dívce, která se zamilovala a vzala si homosexuála.
Původně to byl alkoholik, ale homosexuálové teď frčí ve filmech, tak museli změnit scénář.
- Jsi homosexuál?
- Ne, jen slepej.
Pozor. Je tu schod!
Jeden z mých přátel je gay.
Denis ... je designer.
A dobrej.
- Udělal mi tuhle blůzu.
- Určitě je moc hezká.
Vlastně si ji udělal pro sebe, ale ukecala jsem ho.
Je to legrační.
Nemám ráda lesby.
Jsou tak divoký a nelidský.
Ředitel je můj přítel.
Myslí si, že se hodím do role, ale musí to schválit autor.
- Kdo je ředitel?
- Toho neznáš.
Jmenuje se Ralph Santori.
Je z Los Angeles.
Dělal ve spoustě malých divadel, ale neuspěl, tak přišel sem, protože dostal práci v "Kosmické dílně."
Chvíli jsme byli spolu, a on se chtěl ženit, ale já tím nechtěla znovu projít.
Milovalas ho?
Nejsem si jistá, že jsem někdy někoho milovala.
Ani nechci.
Je to svazující.
Vždycky někdo trpí.
Pojďme dovnitř.
Mají užasný věci.
- Pozor na schody.
- Nahoru nebo dolů?
Nahoru.
Nestíhám myslet na všechno.
- Můžu vám pomoct?
Jen se rozhlídneme.
A co tohle?
Ne, to není pro tebe, ale pro Dennise.
- Hezké na omak.
- Vezmu si to.
- Já ti to koupím.
- Ne.
- Prosím, dovol mi to koupit...
Tak jo...
Hele ... podrž si to.
- Jo, to není špatný.
- Něco lepšího by nebylo?
Tak jo, počkej ...
Jo, zkus tohle.
Podrž mi i košili.
- Našli jste něco?
- Done, to je pan Asparagus.
Ne, jmenuju se Roy Straton.
Obchod se jmenuje Asparagus.
Nazval jsem ho tak, protože asparagus považuju za příjemnou zeleninu.
Můžeš vidět jednu bramboru, jednu cibuli, jednu kukuřici, ale nikdy nevidíš jeden asparagus.
Vždy jenom v kytici. - Svázaný s ostatními.
- Nikdy neuvidíš jeden hrášek.
Ale já hrášek nerad.
Tohle vypadá bezvadně.
Zkus si to.
Dej mi ruku ...
- Hodí se to k sobě, to se mi líbí.
- Paráda. - To žeru.
- Nevypadám jako obal na desku?
Ještě potřebuješ klobouk.
To teď frčí.
- Jakej klobouk?
- Zlato, tady máme všechno.
Tudy.
Co třeba konfederační čepici?
Hodně jsme jich prodali.
Jo, viděla jsem jich spousty.
Mě se líbí tenhle.
- Co myslíš?
- Myslím, že ne.
A co tenhle?
Tyroláček.
- Tyroláček, no dobře.
- Vypadá slušně.
Líbí se mi!
Mrkni na to.
- Co myslíš?
- Ne.
Vypádám jako Heidi!
Mám pro tebe něco extra, jen to najít.
Tady je.
Co ty na to?
- Co je to?
- Čepice francouzské cizinecké legie.
Líbí se mi.
Sedí perfektně.
Ty ses s ní narodil.
Podívej se na sebe.
Do zrcadla!
- On je ...
- Ano, je. Přestaň šeptat.
- Já se omlouvám.
Nevěděl jsem ...
- Proč, to není tvá chyba.
- Nemysli na to. Jako my.
- Kolik stojí ta čepice?
- Ta je na podnik...
- Kolik stojí?
- A košile a vesta a blůza pro Jill?
- Hele, mají The Berkeley Barb.
Jeden si vezmu.
- Máte porno časopisy?
To je špatné, jen ty se tisknou v Braillově písmu.
Hádám jaké to je, když slepec požádá o porno časopis.
Myslíš, že by to bylo normální kdybych viděl? To nevím ...
Tak nebo tak, musel jsi je šokovat.
- A co ty?
- Já?
Já jsem v šoku co jsme se potkali.
Myslíš, že by ses z toho dostala kdybysme spolu povečeřeli?
To bych se probrala z kómatu!
K večeři toho máme dost.
Salám, klobásu a bramborovej salát.
To zbožňuju.
- Můžu něco udělat?
- Stolek je u dveří.
Můžeš ho složit.
Stolek se nehodí.
Chci říct, že salám a bramborovej salát se nejí na stole.
Najíme se na podlaze. Uděláme si piknik.
Mám lepší nápad.
Pojďme na pláž.
- Na pláž? - Jo.
Znám pruh písku, kam skoro nikdo nechodí.
- Kde?
- Vedle jídelního stolu.
- Když jsi slepá tak vidíš líp.
- Vážně?
A co když se zvedne příliv?
- Vidím mnohem lepší místo.
- Kde?
- Vedle postele.
- Perfektní.
- Je slepota dědičná? - O tom jsem neslyšel.
- Tvůj otec vidí?
- To pochybuju.
Je šest let mrtvý.
Předtím problémy neměl.
- Chybí ti? - Jo, chybí.
Byl to můj jediný přítel, když jsem vyrůstal.
Byli jsme si blízcí.
Pro mámu je to těžký, co umřel, protože říká, že musí být jak matka tak otec.
A sestra, a bratr, a doktor, a právník, a kongresman, rabín, kazatel, kaplan!
- Promiň.
Nůž je vlevo nebo vpravo?
- Vpravo.
- Proč jsi slepý? Neřekli ti to doktoři?
- Řekli, že to byl virus v děloze.
Což znamená že to neví.
Slyšela jsem, že ženy se syfilisem mají slepé děti.
Neměla ho tvá máma?
Až ji uvidíš, řekneš mi, co si o ní myslíš.
- Kdy to bude?
- Za měsíc.
Zbývá mi měsíc než sem přijde a uvidí, jak to jde.
Až hodiny odbijí měsíc, vejde do těch dveří.
Možná jsi o ní slyšela.
Napsala pár knih.
Jmenuje se Florence Bakerová.
Nezní mi to povědomě. Jsem nespolehlivá.
Můžu citovat a nevím z čeho.
Napsala knihy pro děti. Hádej o čem?
O dětech?
Všechny byly o slepém chlapci, jménem malý Donny Dark.
- Malý Donny Dark?
- To jsem já.
- Řekneš cokoliv, abys byl zajímavej.
- Ne, přísahám. Nenávidím to jméno, Donny.
- Řekni, až dojdu na pláž.
- Stůj!
- Poprvé jím na podlaze.
- Je to tak praktické.
Můžeš sedět v různých pozicích! Nebo si lehnout, když chceš.
- Stůl je tak omezující.
- Jako láska?
Jo.
A nikdy nevím, co s lokty.
Něco chybí ...
- Už vím.
- Kam jdeš?
Uvidíš!
- Květiny.
- Myslím, že dodají trochu elegance.
A teď mi vyprávěj o Donny Darkovi.
Aby mě líp chutnalo.
Donnymu je 12 let.
Narodil se slepý, jako já. Ale pro Donnyho to není handicap.
Řídí auta, létá letadly, protože ostatní smysly má tak rozvinuté, že na míli daleko slyší přepadení banky.
Vycítí komunistické spiknutí proti vládě, je neúnavný bojovník proti zločinu a nespravedlnosti.
A na konci každé knihy dostane medaili od policie nebo FBI, a pokaždé řekne:
"Nejsou tak slepí ti, kteří nevidí."
Ještě si vezmu salám.
- Odkdy policie a FBI dávají medaile?
- Od tý doby, co to říká má matka.
- Co budeme pít?
- Mám víno.
- Nic jinýho nepiju.
- K salámu?
Ke všemu.
- Děti ty knihy čtou?
- Počítám, abych nerozšlápl piknik cestou zpět.
Skončil jsi u salámu.
- Tvá matka ještě píše? - Ne.
Napsala 6 knih když jsem byl dítě.
Ne jako Mary Poppins, ale byly oblíbené, pokud jsi nebyla slepá.
Nevím přesně, co vyjadřovaly.
Myslím, že to byla projekce, co bych mohl být.
Takovej slepej Superman.
Chodil jsi do zvláštní školy?
Chodil jsem do běžné školy.
Co jsem ji dokončil, nic zvláštního se nestalo, až před rokem.
Co se stalo před rokem?
Blízko nás se přistěhovali Fletcherovi.
Jejich dcera Linda mi chodila předčítat.
Byla můj první blízký přítel.
Byla fantastická a divoká.
Vozila mě na všechny možný párty.
Linda mi dala něco, co mi nedal nikdo jiný. Sebejistotu.
Změnila mi život.
Přesvědčila mě, abych odešel z domu.
Našla mi tento byt.
Nejdřív jsem byl vystrašený.
Ale dokázal jsem to.
- Možná to byla chyba, já nevím ...
- Ne! Nebyla!
Jednou bys to musel udělat.
Co se stalo s Lindou?
Dala se dohromady s jednou společností a odjela do Mexika.
Kéž by tu byla.
Měl bych to snadnější.
Jsem tu já.
Hned vedle.
Kdykoliv mě budeš potřebovat, tak zaklepej.
Ani nemusíš klepat, stačí zašeptat.
A já tě uslyším.
- Víš co?
Co kdybysme otevřeli dveře.
- Jaké dveře?
Do mého bytu.
Musí k nim být klíč.
Odemčeme je.
Můžeme chodit tudy a nemusíme přes chodbu.
Domovník má asi klíč, ale nevím jestli ho můžeme požádat. - Myslím, že to nepůjde.
- Proč ne?
Jsme přece přátelé?
Ano, ale vlastně bychom žili spolu.
Jak by to vypadalo?
Není to jedno? Stejně nevidím.
- Vsadím se, že to půjde ostrým nožem. - Je třeba odsunout prádelník.
Zatlačím proti tobě.
- Zavolám domovníka.
- Já to zkusím.
Dokázals to!
Je otevřeno!
Nedívej se, je tu úplnej chlív!
Nedívám se.
Bože!
Omlouvám se.
Musím si zvyknout, ale nevím kdy.
Nech otevřeno.
Okay, ale řekni mi když zavřeš, abych si nerozbil nos.
Byl bys raději, kdyby tu žila Linda místo mě?
Nepřemýšlel jsem o tom.
Proč se ptáš?
Jen chci vědět, jestli ji pořád miluješ.
Řekl jsem, že ji miluju?
Jestli jsem moc osobní, řekni mi ať sklapnu.
Nesnáším, když jsem vlezlá.
Miluješ ji?
Ano?
Myslím, že každý má své tajemství.
A tohle bude moje.
- Jaká je?
- Je moc hezká.
Jak to víš?
Když cítím nějakou tvář, můžu si představit, jak vypadá.
Můžu cítit tvary a tkáň.
- Chceš vědět, jaká jsem?
- Jsem úžasná.
- Vážně?
O tom bych nelhala.
Uvažoval jsem, že kdybych na půl minuty viděl, - chtěl bych vidět, jak vypadám.
- To ti řeknu.
Roztomile.
Máš hebké vlasy a hodně dlouhé.
Ježíši!
- Neboj se!
- Co se stalo?
Nic.
To jsou falešné vlasy.
Jen takový příčesek, který se připevní na hlavu.
- To nejsou tvé vlasy?
- Ani to není můj příčesek.
Půjčila jsem si ho od Suzie Potterové.
Mám svoje vlasy.
Vidíš?
Chci říct ... cítíš?
- A co je tohle?
- To jsou jen řasy.
- Ty nemáš řasy?
- Jasně že mám, ale oči vypadají větší.
Jsou delší než moje.
Linda je nenosila? - Ne!
- Asi měla dlouhé řasy.
Nesnáším ji!
- No tak.
- Jsem pěkně vyděšenej.
Neboj, to ostatní je pravé.
- Nevypadám jako Elizabeth Taylorová?
- Neosahával jsem Liz Taylorovou.
Jsme si hodně podobné.
Zvlášť, když ji nevidíš.
To jsou moje prsa.
Jen moje.
Obě dvě.
- Co se děje?
- Co myslíš, že se děje?
Neptala bych se, kdybych věděla.
Proč to děláš?
To má být nějakej dobročinej týden pro postižené?
Lituješ mě od té doby, co jsi sem ráno přišla.
Vezmeš ubohého hocha nakupovat, ať si trochu užije, a pak se o něj budeš starat příštích šest měsíců.
Mockrát děkuju, ale nesnaž se mě ochočit.
A přestaň mě litovat.
Něco ti řeknu, ty mluvko.
Neudělám nic pro nikoho, pokud sama nechci.
Ať mě Bůh zatratí, jestli polituju nějakýho chlapa kterej se mnou půjde do postele.
Jill!
- Jsem tady.
- Co děláš?
Něco hledám ...
Tady je to.
Dobré ráno.
Co to máš s vlasama?
- Jen jsem se učesal.
- Upravím ti je.
- Co je na nich špatně?
- Nehodí se k tomu oblečení.
Mám pro tebe dárek.
Uvnitř.
- Hezké dřevo.
- Vykládané perletí.
Nosím ji sebou všude.
Všechno důležité mám uvnitř.
To je kousek měsíce nebo hvězdy.
Našla jsem ho na poušti.
Ukázala jsem ho geologovi a on řekl, že nic takového na zemi neviděl.
Tak je to možná z měsíce nebo z hvězdy.
- Zdá se mi, že je to kámen.
- Ne, to teda není.
To je jeden z mých mléčných zubů.
To je můj rodný list.
To je má fotka ze střední školy.
- Není moc vydařená. - Ne, podívám se.
- Bylas baculatější.
Jak to můžeš cítit?
Já ti to uvěřila.
Vždycky ti věřím.
- A to je má poslední vůle a závěť.
- Poslední vůle a závěť?
A instrukce ohledně mého pohřbu.
"Mé veškeré jmění bude rovnoměrně rozděleno mým nejbližším přátelům, " "po mé smrti."
- Jména vyplním později.
- Myslel jsem, že morbiditu nesnášíš.
To není morbidita.
To je důležitá věc.
Pohřby nemusí být morbidní.
Vím, jak bude vypadat můj.
Bude v kostele.
Nechci tam žádné lavice, jen velké polštáře na které si hosté můžou lehnout.
A nechci tam nikoho v černém.
Jen veselé barvy a pohodlné oblečení.
Všichni budou pít, kouřit trávu, co kdo bude chtít ...
A chci, aby Salvador Dali pomaloval stěny krásnými obrazy.
A chci květiny ...
Tuny květin.
Ne ty pohřební, ale spousty divokých květin rozházené všude kolem.
- A motýly.
- Ano. Spoustu motýlů.
Můžou přijít i jiná zvířata.
A celou dobu bude hrát hudba.
A chci, aby mi Neil Diamond napsal a zazpíval vzpomínkovou píseň, a aby zazpívali The Stones, Simon Garfunkel ...
- A Vídeňský chlapecký sbor ...
Určitě taky.
- Co je na tom morbidního?
- Nic.
Je to jako pohřeb v Disneylandu.
Tady máš .. dárek pro tebe.
- Co to je?
- Co cítíš, že to je?
- Je to jako náhrdelník.
- Jsou to korálky lásky.
Nosila jsem je jako hippie.
Chci, aby sis je vzal.
Vypadají na tobě bezva. Zvlášť, když ti upravím vlasy.
Zůstaň tady.
- Nechci vypadat divoce.
- Vůbec nebudeš divokej.
Budeš krásnej a romantickej jako Lord Byron.
- Jak vypadal?
- To nevím.
- Bóže, já mám hlad.
- V lednici je pár jablek.
Je tu spousta salátu, na ten nemám chuť.
- A jen jedno jablko.
- Je tvoje.
Nemám hlad.
Uvolni se.
Nebude to bolet.
- Kdy jsi byla hippie?
- To je dávno. Byla jsem dítě.
Myslím, že hned po svatbě.
Sedávala jsem na Sunset Strip, kouřila trávu, plivala na poldy.
Dělala jsem to, protože to dělali všichni.
Pak jsem přestala, protože to dělal každej.
Ztrácela jsem svou individualitu.
Hlavně jsem protestovala proti matce, ale nefungovalo to.
Jednou jsem přišla s dlouhými vlasy, ve špinavých sandálech, výstředních šatech a jí se to líbilo.
Příští den přišla s dlouhými vlasy, ve špinavých sandálech a výstředních šatech.
Tak jsem na to šla jinak ... Dala jsem se k Mladým republikánům.
Další omyl ...
Žádní Mladí republikáni neexistujou.
Vypadáš báječně.
- Není to moc divoký? - Není to divoký.
- Dává ti to charisma.
- Charisma?
Reputaci.
Záři hvězd.
Nepotřebuješ talent když máš charisma.
Budou na tebe stát ve frontě.
Jsi nádherný.
Jsi nádherný uvnitř i navenek.
Taky se mi líbíš.
Když jsem včera položila tvé ruce na prsa, šokovalo tě to?
- Tak nějak.
- Mě taky.
Ne z morálního hlediska, jen mě překvapilo, že cítím ženská prsa, když jsem to nečekal.
Nechci, aby sis myslel, že mě muži běžně sahají na prsa.
- To mě ani nenapadlo.
- Proč ne?
Když chci jít s klukem do postele, obvykle se usmívám, abych naznačila že mám zájem.
Vážně?
Usměj se, ať to cítím.
- To je ono? - Ne.
Teď se nemůžu smát.
Až později.
Ale k tobě se musím chovat jinak, že jo?
Stejně si myslím, že jsem hrozná.
To si nemyslím.
A myslet si to nebudu.
Nerada mluvím o sexu.
Ale chci abys věděl ...
že včerejší noc byla ...
- Jako národní svátek(4.červenec).
- Jo, jako národní svátek.
- Kam jdeš?
- Postavím na kafe.
Paráda.
Budeme snídat v posteli.
- Ahoj máti!
- Jsem ráda, že jsi doma, Donny.
Jill, to je má máti.
Tvá máma?
To už uběhl měsíc?
Máti, ti je paní Bensonová.
- Těší mě.
- Mě také, paní Bensonová.
- Vy tu bydlíte také?
- Ne, já bydlím vedle.
Stavila jsem se na kávu Včera a měla jsem problém se zipem na blůzce.
To vidím.
A kde máte blůzku?
Podívám se ... Musí tu někde být.
Tady je.
Vidíte, je na ní dlouhý zip ...
- Na, obleč se.
- Máti, co tu děláš? Měli jsme dohodu!
Byla jsem poblíž.
Bylas u Sackse, to je přes celý město.
Koupila jsem ti košile a myslela jsem, že bude rychlejší když ti je donesu.
Nepotřebuju košile!
To máš záminku abys mohla přijít.
Buďte tak laskavá ...
- Kvůli tomu jsi odešel z domu?
- Kvůli tomu.
- Není to Buckinghamský palác.
- Ne, je to Tádž Mahal.
- Tady jíš? Na podlaze?
- Teď je to pláž!
A odkud je ten nábytek?
Něco tu bylo a zbytek je z bazaru.
Neříkej mi, co je co. Budu hádat.
Co je proboha tohle?
- Nevím, na co se díváš.
- Ani to neumím popsat.
Můj byt.
Uvažovala jste někdy o služebné, paní Bensonová?
Zvládnu to sama.
Možná jsem nepořádná ale ne špinavá.
- Mezi tím je rozdíl.
- Jsem ráda, že jste o tom slyšela.
Ty dveře byly vždy otevřené?
Byly zamčené, otevřel jsem je včera večer.
- Co má být tohle?
- Na co se díváš?
- To bych ráda věděla. - Na tvou postel.
- Moje postel!
- Není perfektní?
- Na tomhle spíš?
- Jako kojenec. - Co by se stalo, kdybys spadl?
- Vzal bych žebřík a vylezl zpět.
- Kde máš šaty?
- V koupelně.
- A kde je koupelna?
Pod postelí? - Správně.
- Měls pravdu.
- V čem?
Neměla syfilis.
Překvapuje mě, že měla tebe.
- Proč jsi mě představil "paní" Bensonová?
- Zní to důležitě.
- Co to dělá?
- Kontroluje potrubí.
Miluje potrubí.
Jak jsi věděl, že je to tvá máma?
Když vešla, nevydala jediný zvuk.
Podle voňavky. Jmenuje se "Numero Dix."
Vyplácá půl flašky, takže poznám, že je nablízku.
Jako kravskej zvonec.
Co dělá teď?
Kontroluje, jestli mám dost ponožek a spodního prádla.
Ve skutečnosti hledá důkazy, aby mě dostala domů.
Změnila taktiku.
Měla přijít a říct ...
"Je mi do pláče." - Řekne to?
- Ne.
Znám její zvyky.
Já vím co řekne.
Vsadíme se.
Co takhle o večeři?
Jestli to neřekne, tak prohraju, jíme u mě a já platím.
Ale když to řekne, tak prohraješ ty a platíš.
- Okay. - Už jde.
Rychle!
Prý koupelna!
Není divu že ji schováváš pod postel.
- Čekal jsem, že řekneš něco jinýho.
- Ještě jsem neskončila, teprve začínám.
- Pusť se do toho. - Dá se říct jen jedno.
Snad je to požehnání že nevidíš v čem žiješ.
Máti, to požehnání ocením vždy, když vejdu do dveří.
- Donny, můžu být upřímná?
- Umíš to?
Je to tady.
Jsem šokovaná a zděšená.
- Prohrála jsem.
V 19:30, Okay?
- Bezva.
- V koupelně není vana.
- Je pod stolem.
- Tak z toho je mi do pláče.
- Vyhrálas.
- Stačí hamburgry?
- Jo, ale aspoň dva každýmu.
Nemluvím jen o týhle díře, ale i o tom, jak vypadáš!
- Co to máš na hlavě?
- Čepici francouzských legií.
- Přihlásil ses k nim?
- Ne, povolali mě.
Nemluvím jen o tom. Zhubnul jsi!
Nezhubl.
Mám ideální váhu na svou výšku 185 cm - a věk 11 let!
- Ráda bych viděla co jíš.
Není tu nic jen salát. A jablko!
- Kde?
- Za salátem.
Věděl jsem, že je tam ještě jedno.
- Řekněte mi, kde je pan Benson?
- Kdo je pan Benson?
Usuzuji, že je to váš manžel.
Aha, Jack!
To nevím.
Naposledy jsem ho viděla před Hamburger Hamlet na Sunset Strip.
- Proč?
- Jsem zvědavá na váš manželský stav.
- Žádný není.
- Jill je rozvedená, máti.
Kolik je vám let, paní Bensonová?
- 19. - 19!
A už vdaná a rozvedená?
- Jo.
- Jak dlouho jste byla vdaná?
- Šet dní.
- A sedmého dne jste odpočívala?
Ne, trpěla jsem.
Musím se převlíct.
Mám konkurz.
- Konkurz na co?
- Na hru.
V Kosmické dílně.
- Mluvím s paní Bensonovou.
- Na hru.
V Kosmické dílně.
- Takže jste herečka.
- Jo.
Mohla jsem něco vidět kromě vašeho prádla?
Ne, pokud jste nechodila na střední v Beverly Hills.
Byla jsem v Mercadu.
Hrála jsem Mňam, mňam.
Tak to jsem si jistá.
Vaše matka ví kde jste?
- Jistě.
- A schvaluje jak žijete?
- A jak žiju?
- Máti, provádíš nějaký výzkum?
Říkáš si o to, Donny!
Paní Bensonové jistě nevadí odpovědět na pár otázek, že ne?
- Čeká mě konkurz ...
- Co dělá váš otec?
- Kterej?
- Kolik těch otců máte?
Čtyři.
Jeden skutečnej a tři nevlastní.
Vaše matka byla čtyřikrát vdaná?
Zatím.
Žijeme v Los Angeles.
Pocházíte z nefunkční rodiny.
- Z více rodin ...
- Proč se matka vdávala tak často?
To nevím.
Asi se jí to líbilo.
Asi se jí líbily vdavky, ale nelíbilo se jí být vdaná.
Myslím, že už bych měla jít, ano?
- Čau! - Nezapomeň.
V 19:30, tady.
- Co tu bude v 19:30?
- Budeme s Jill večeřet. - Paní Bensonová?
- Jen my dva sami!
- Paní Bensonová, zapomněla jste tu něco.
- Co je to?
Můj příčesek.
- Zavírám dveře.
- Nevyčítám ti to.
- Muselas být tak zatraceně neomalená?
- Já byla neomalená?
Všechny ty otázky!
Kdo jsi, vrchní inspektor z Hillsborough?
Myslím že mám právo vědět něco o přátelích mého syna.
"Právo"?
A co moje práva?
Měla jsi přijít až za měsíc!
- Proč jsi přišla dnes?
- Odkdy se mnou takhle mluvíš?
- Odkdy se ke mě takto vkrádáš? - Nevkrádám se.
Bylo odemčeno. Mohlas zaklepat.
Myslel jsem, že je to přepad.
Mohl být.
Proč nezamykáš dveře?
Protože než jsi sem přišla slídit, návštěvy si chodily podle libosti.
Ale ujišťuju tě, že odteď budou zamčené!
Myslela jsem si, že můj příchod bude příjemné překvapení.
Kdybych věděla, jak se mnou budeš jednat.
- Stejně si přišla.
- A jsem ráda.
- Mé nejhorší obavy se naplnily.
- Díky nebesům za to.
Mé nejhorší obavy byly, že se tvé obavy se nenaplní.
Představovala sis že sem takhle vtrhneš? Nemáme se o čem bavit.
Musel sis vybrat takový špinavý sousedství?
Mě připadá jako Hillsborough.
Byla bych zděšená, žít mezi takovými lidmi.
- Jsou ke mě milí. - To se vsadím!
Včera jsi ani neznal jméno paní Bensonové.
- To bylo včera.
- Zdá se, že se rychle seznamuješ.
- Je velice přátelská.
- Ano, to vidím že je.
- Můžu mít osobní dotaz?
- Ne.
- Spal jsi s tou dívkou?
- Myslel jsem, že se nezeptáš.
- Ano, spal.
- Jako bych to nevěděla!
Když to víš, tak proč se ptáš?
Teď vím, proč jsi tak chtěl vlastní byt.
Já tě znám, Donny.
V očích máš pohled Lindy Fletcherové.
- Do téhle dívky se zamiluješ také.
- A kdyby ano?
- Vadí ti, že jsem heterosexuál?
- Paní Bensonová není ta o které matky sní.
Nezajímá mě dívka tvých snů.
Má malé zlé oči jako pták a postavu jako ráhno.
Právě jsi popsala dívku mých snů.
Oh, Donny. Nevidíš rozdíl mezi dobrem a zlem. Já ano.
Umím číst lidem z tváře a z očí. To ty neumíš.
Já vidím za jejich oči a duše.
Nezapomeň na malého Donny Darka a všechny ty vidiny.
Přála bych si, abys měl takovou vidinu.
Tím jsem si jist, máti.
Tam uvnitř, nikdy ses nestyděla že máš slepé dítě?
- Nebylo se za co stydět.
- Ani ti nebylo trapně?
Nedals mi nikdy důvod cítit se trapně.
Dále!
- Nerada obtěžuju ...
- Co je?
Jen další zip ...
Drž se, myslím že vyhráváš.
Děkuju mockrát.
Ta ti teda pomůže.
Ani oblíct se neumí.
- Proto jí pomáhám.
- Donny, mám báječný nápad.
Půjdeš se mnou domů.
Pořídím ti zvedací postel, v garáži je žebřík ...
Dobrej pokus, ale to by nebylo stejný.
Dobrá.
Když trváš na tom že tu zůstaneš, nebudu tě podporovat.
- Co to děláš?
- Volám do Chronicle. To je příběh!
Florence Bakerová odmítá pomáhat postiženému.
- Myslím to vážně, Donny.
- Tak zavolám do New York Times.
Jak si vyděláš peníze?
Tvé úspory musí být pryč.
Můžu jít s hrnkem do ulic.
- Teď mě ztrapňuješ.
- To ne, vyhnu se Sacksovi.
Přestaň si dělat srandu a řekni mi, co máš v plánu.
Plánuju zpívat a hrát na kytaru.
Jsem hodně dobrej.
Sama jsi to řekla.
Nenapadlo mě, že plánuješ takovou kariéru.
Napadlo tě, jaké konkurenci budeš čelit?
Mám stejnou šanci jako ostatní.
Lepší.
Mám osobní kouzlo.
Můžu se zeptat, jak jsi dospěl k tak skvělému rozhodnutí?
Je to prosté, drahá máti.
Jednoduchým vylučovacím procesem.
Udělal jsem si seznam toho, co dělat nemůžu. Třeba komerční pilot.
Pochybuju, že TWA by potěšilo, kdybych řídil letadlo. Ani United nebo PanAm.
Fotograf?
Vyloučeno.
Ani fotbalista nebo taxikář.
Matador?
To se mi nezdá moc slibné.
Opravdu?
Uvažoval jsem o očním lékaři, ale to je jakoby slepý vodil slepého.
To byl malej fór, máti.
Řek sem malej.
Domnívám se, že ten nápad s kytarou ti vnukla Linda Fletcherová.
- Řekla bys, že byla instrumentální?
- Hochu, hochu.
To byl další vtip.
Měla by ses zasmát, nebo by si někdo mohl myslet, že jsi lesba.
Naučil ses docela pestrou řeč, viď?
- Tady se naučíš kde co.
- Stěží poznávám vlastního syna.
- Co to děláš?
Co jsem měla udělat dávno, odvedu tě domů.
- Na to zapomeň.
V žádném případě.
- Sám tady nezůstaneš. - Nejsem sám.
Mám přátele.
- Neoklamals mě s těmi večírky. Žádné nebyly.
Nemáš žádné přátele.
- Teď mám.
Mám paní Bensonovou.
- Bylo by ti líp s vodícím psem.
To není moc vtipný.
Kromě toho mám vodící matku. Správně.
A ta tě odvede domů.
Paní Bensonová se musí oblékat sama.
- Polož ten kufr. - Donny, půjdeš se mnou domů!
Dej mi ten kufr!
Kde je?
Dej ho sem!
Dej mi ho!
Máti? Prosím, neboj se o mě.
Budu v pořádku.
Když to nevyjde s hudbou, můžu studovat práva nebo techniku.
Slepí dnes můžou dělat spoustu věcí.
Prosím, nedělej si obavy.
Musím jít.
Dík, že ses stavila.
- Kam jdeš?
- Nakupovat.
Říkal jsem ti to. Dnes večeřím s paní Bensonovou.
Jen my dva ... sami!
- Počkám, dokud se nevrátíš.
- Nechci abys čekala.
Šťastnou cestu. Zítra zavolám.
A prosím, nechci tě tu vyčenichat až se vrátím.
- Předpokládám, že po večeři budou orgie.
- To doufám.
Nakonec vyšla pravda najevo.
Malý Donny Dark je sviňák.
Paní Bensonová!
Ano?
Paní Bensonová, mohu si s vámi chvilku promluvit, prosím?
Mám konkurz a už bych měla jít.
Neznám město a vždycky bloudím. Nebojte se.
Jsem si jistá že dorazíte včas.
Pojďte dál. Sedněte si.
Myslím, že bychom si měli promluvit.
Mezi námi děvčaty.
Dáte si kávu? Čaj?
Ne, děkuji.
Ale jestli je tam jablko ...
Jistě tam je.
- Kde je Don?
- Nakupuje.
Dnes musíte pečlivě omývat ovoce a zeleninu.
Všechno postřikují insekticidy.
Nejsem si jistá, že brouci jsou pak méně škodliví.
Líbí se mi, když se jablka pěkně lesknou.
- To mi něco připomíná. Nevíte co?
- Nemám tušení.
Podáváte mi jablko ... pěkné a lesklé ...
Už vím! Sněhurka.
Pamatujete tu část s otráveným jabkem?
Promiňte.
Nemyslela jsem to tak.
- Vím, že nejste čarodějnice.
- To jistě ne. A vy nejste ...
Ano ...
Bylo mi potěšením hovořit s vámi, paní Bakerová. A přála bych si zůstat déle ale musím na konkurz ...
Poslyšte, dole mám auto.
Odvezu vás a cestou si promluvíme.
Jste velmi laskavá, paní Bakerová, ale nechci vás obtěžovat.
- Neobtěžujete, mám odpoledne volno.
- Ne, ale stejně děkuji.
- Musím se stavit na oběd ...
- Ráda vás odvezu.
Znám báječnou restauraci, s výborným jídlem...
- Máte ráda lazaně?
- Je obloha modrá?
Dělají lazaně s osmi druhy sýra, a s omáčkou jedna báseň.
Jak si udržujete figuru, paní Bensonová?
Přála bych si, abyste mi neříkala "paní Bensonová."
Ale je to vaše jméno, že ano, paní Bensonová?
Ale nevyslovujete ho upřímně.
Omlouvám se.
Mohu vám říkat Jill?
Je to přátelštější a budu se snažit být upřímná.
Takže Jill ... Vyprávěla jsi mi o svém dětství.
Vážně?
To muselo být zajímavé mít tolik otců.
Ano, to bylo.
Proč nepřejdete k věci, paní Bakerová?
- Stejně vím o co jde.
- Víš to?
Vím, že jste mě nepozvala na oběd, abyste se ptala na dětství nebo mi vykládala, jak jsem hezká.
Zajímá mě, co máte s Donnym společného.
Má tě velice rád.
A já ho mám také ráda.
Asi je ten nejnádhernější člověk jakého jsem kdy potkala.
Představte si, jít životem a nic nevidět.
Žádné kytky, obrazy, ani vánoční pohlednice.
Já bych zemřela. Ale on chce žít.
A skutečně žije!
Dokonce to bere s humorem.
- Je fantastickej.
- A ty bys pro něj chtěla to nejlepší, že?
Už se dostáváme k věci.
Věděla jsem, že oběd nebude zadarmo.
Možná bych mu měla říct, ať se vzdá bytu a odejde s vámi. Že jo?
Donny byl doma šťastný, dokud mu Linda nevnukla myšlenku na osamostatnění.
Asi věříte, že může být šťastný jen s vámi.
"Nejsou tak slepí ti, kteří nevidí."
Tak, umím citovat Dylana Thomase a malého Donny Darka.
Neustále mě překvapuješ.
- To my, velké dámy děláme.
- Zvláštní, jak se podobáš Lindě.
Donny je konzistentní pokud jde o dívky.
- Už jsou tři.
- Zaplatím účet.
Číšníku!
Doufám, že Donnymu neřeknete že jsme spolu obědvali.
Okay, ale jestli se zeptá, nebudu lhát.
- Nezeptá se.
- Proč mu říkáte Donny?
Jmenuje se tak.
Myslíš, že nemluvím vážně?
- Nesnáší jméno Donny.
- Nikdy se nezmínil.
Jistě že ano.
Vy to neslyšíte.
"Nikdo není tak hluchý aby neslyšel."
Takových vět máte víc, že?
"Nikdo není tak líný aby nechtěl chodit."
"Nikdo není tak hubený aby nechtěl jíst."
Skutečně, upřímně si myslíš, že je to dobrý nápad aby Donny žil sám?
Jo, skutečně, upřímně cítím, že je dobrý nápad aby Don žil kde chce.
Vždyť není sám.
Bydlím hned vedle.
- Jak dlouho?
Ten byt máš v pronájmu?
- Ne.
Takže zítra můžeš odejít když budeš chtít.
To je pravda.
V manželství jsi nevydržela víc než 6 dní, že ano?
- Mé manželství se vás netýká.
- Tebe se netýká víc věcí, že?
Ale týká.
Uvažovala jsi, jak by vypadalo manželství se slepým klukem?
I kdyby ti matka do toho nezasahovala.
Mou matku z toho vynechte.
Omlouvám se.
Netušila jsem, že jsi na ni tak citlivá.
Nejsem na ni citlivá. Jen se o ni nechci bavit. Okay?
Dobrá, nebudeme. Ale mluvme o tobě.
Vidělas Donnyho jako suveréna. Jak žije, jak si pamatuje.
Pamatuje si, kolik je kroků do lékárny, kolik do lahůdkářství ...
Zřejmě to na tebe hodně zapůsobilo.
Ale já ho viděla v cizím prostředí, kdy čekal na mou pomoc.
Viděla jsem ho ztraceného, vyděšeného.
Potřebuje k sobě někoho a ne jen na šest dní.
Bez obav, paní Bakerová.
Mezi mnou a Donem nejde o nic vážného.
- Nejsem ten typ.
- Donny je ten typ.
- Ale no tak!
Je to jen zábava.
- Zábava!
Tak to začalo s Lindou Fletcherovou. Jen zábava.
Ale Donny se do ní zamiloval a zamiluje se do tebe.
A co bude potom?
- To nevím.
- Ty nevíš.
- Přestaň, než mu ublížíš.
- A co vy? - Vy mu neubližujete?
- Já ne, jen ho provokuji.
Ty ho můžeš zranit.
Čím déle s ním zůstaneš, tím horší to bude až odejdeš. Poslyš!
Nech ho odejít se mnou, a užívej si s někým, kdo nebude trpět až odejdeš.
Nejsem si jistá, že ho nemůžete zranit. Možná víc než kdo jiný.
Zasloužíte nejvyšší uznání za výchovu tak úžasného chlapa.
Ale výchova syna, ani slepého, není celoživotní povolání.
Nevíš, o čem mluvíš.
Čím víc mu teď pomáháte, tím víc mu ubližujete.
Linda Fletcherová, ne vy, mu dala co potřeboval nejvíc. Sebedůvěru.
Vidíte jen to negativní.
Vždy jen to, co potřebuje, ne co chce.
Vždy jen co neumí, nikdy to co umí.
Co jeho hudba?
Slyšela jste píseň kterou napsal?
Vsadím se, že vás to nikdy nezajímalo.
Máte pravdu pokud jde o mě.
Pro Dona nejsem ideální.
Ale vím jednu věc.
Ani vy nejste!
A jestli někdo má odejít, jste to vy, paní Bakerová!
Vy běžte domů!
Co to děláš?
Hledám voskový papír abych do něj zabalila maso.
- Tam žádnej není.
- Maso vypadá hrozně.
- Nikdo tě nežádá aby ses dívala.
- Kolik je?
- 22:20.
- 22:20!
Já vím. Není důvěryhodná a spolehlivá.
Co dál?
Řekl jsi 19:30, slyšela jsem tě.
Proč si nevezmeš novou košili, z těch co jsem ti koupila?
Tahle se mi líbí.
Nemusíš se tu zdržovat, co?
Jen čekám až se vrátí.
Nebudu ti překážet v orgiích, řekla jsem ti to.
Ne, řek sem to já.
- Vypni to, máti.
- Tohle jsi složil ty?
Ano ...
Jak to víš?
Nevím.
Jen se tě ptám ...
Je to dobré.
Pohodové ...
- To znamená "velmi dobré".
- Ne. Myslím "dobré" a "pěkné".
- Kde myslíš že je?
- Nejspíš na konkurzu. - Osm hodin?
Bojím se o ni!
- Bojíš se o Jill?
Ty ne?
Něco se s tebou stalo.
Napřed se ti líbí má píseň, teď se bojíš o Jill ...
Hodiny ses nezmínila o mém odchodu.
Jsi v pořádku?
- Nezdám se ti tak?
- Ne ... Nechováš se jako super máma.
- Za chvíli řekneš, že máš ráda Jill.
- Necítím k ní odpor.
Jen bych chtěla, aby byla trochu jiná.
Je jiná.
Proto se ti nelíbí.
Když jsem byla v jejím věku, dochvilnost něco znamenala.
Znamenala co?
Znamenala, že když mám 3 hodiny zpoždění k večeři, tak aspoň zavolám.
- Nikdys neměla 3 hodiny zpoždění.
- Určitě ne. Přišlas o měsíc dřív.
Možná se ztratila.
Řekla, že v San Franciscu vždy bloudí.
Každej taxikář by ji odvezl.
- Neříkala, že se obává cestovat. - Ale ano, řekla to mě.
Kdyby to řekla, slyšel bych to.
Tak to řekla když si odešel.
- Byla tady když jsem odešel? - Vypadá to tak ... ano.
- Proč?
- Jako obvykle, chtěla zapnout šaty.
- Tos udělala, když jsem byl tu, máti!
- Jen sem zaskočila.
- Zdržela se jen minutu.
- O čem jste mluvili?
- Nepamatuju se.
- Pamatuješ si, že bloudí.
- O čem byla řeč? - Co na tom záleží?
- Jestli na tom nezáleží, tak mi to řekni.
- Prosím, nekřič na mě.
Mluvili jsme o Sněhurce.
O Sněhurce?
Ta se sedmi trpaslíky?
O té Sněhurce?
- Je nějaká jiná?
- Proč jste o ní mluvili?
Není to jedno proč jsme o ní mluvili?
Nic špatného jsme o ní neřekly.
Nechci, abys mluvila s mými přáteli když tu nejsem.
Poznamenám si to.
Donny, dala ti Linda Fletcherová sebedůvěru?
Víš sakra dobře co mi dala, tak se nesnaž žertovat.
Nesnažím se žertovat.
Dala ti také sebedůvěru?
Ano.
A já?
Tys mi pomáhala.
Myslela jsem, že pomoc vede k sebedůvěře.
Ne bezpodmínečně.
Proč jsi mi nikdy neřekl, že se ti nelíbí jméno Donny?
Řek sem ti to tisíckrát.
Pamatovala bych si něco, co slyším tisíckrát.
Možná to bylo jen 999 krát.
- Co je špatného na "Donnym"?
- Připomíná mi malého Donny Darka.
- A co je špatného na něm?
- Přemýšlej o tom.
Jak ti mám říkat?
Budu si to pamatovat.
Don, Donald.
Říkej mi Sebastiane nebo Ervine, to je jedno.
- Jakkoliv, jen ne Donny.
- Určitě ti neřeknu Sebastiane nebo Ervine.
Zapamatuju si Done.
Vrací se.
Hned tu bude.
- Můžeš jít, máti.
- Je s nějakým mužem.
- Neposlouchej za dveřmi.
- Nic neslyším.
Musí být v obýváku, ale je s ní muž.
- Asi je to rádio.
- Proč by se smála a mluvila s rádiem?
- Jdi odsud, prosím.
- Odcházím.
- Dále. - Ahoj.
Jsem zpátky.
Přivedla jsem sebou Ralpha.
Paní Bakerová, pořád jste tady.
Done, to je Ralph Santori.
Mluvila jsem o něm. Je ředitelem hry.
- Těší mě, Ralphe.
- Ahoj, Done.
A to je Donova matka, paní Bakerová.
- Těší mě, paní Bakerová. - Těší mě.
Done, řekla jsem o tobě Ralphovi, moc rád by tě poznal.
Jill mi řekla jak jsi chytrý a přizpůsobený na někoho kdo ztratil... kdo nevidí.
Můžeš říct "slepý", Ralphe. Já to říkám taky.
To sem nevěděl ...
Jill mi řekla jak je to s tebou.
- Ralphe, nemusíš křičet.
- Pane Santori, můj syn není hluchý.
- Omlouvám se ...
- To se stává pořád.
Lidé myslí, že když nevidíš, tak taky neslyšíš.
- Slyší líp než my. - To ne.
- A co jeho čich.
- Dáte si něco než odejdu?
Není třeba, večeřeli jsme.
Můžeme dostat šálek kávy?
Čekali jsme tě k večeři, Jill.
- Done, omlouvám se.
- To je dobrý.
Svíčky, květiny ...
To jsem celá já.
Úplně jsem zapomněla.
Po konkurzu jsme šli oslavovat a vypili jsme celou láhev šampaňského, nebo co to bylo.
- Bylo to šumivé burgundské.
- Dostalas tu roli?
- Ano a ne.
Nebudu hrát manželku.
- Co hraješ, homosexuála?
Ne, sekretářku.
Je to malá role, ale mám důležitý výstup.
Byl to parádní konkurz a já jsem na ni pyšný.
- Bylas nervózní?
- Byla.
Nemusela jsem předčítat nebo tak, ale umíš si představit, že jsem přede všemi stála úplně nahá?
- Promiňte.
Rozbila jsem šálek.
- Mohu vám pomoct?
Ne, díky.
Už je rozbitý.
- Kolik káv?
- Já nechci.
Ani já ne.
- Proč si musela zkoušet nahá?
- Protože ve hře je spousta nahoty.
Musíme vidět těla herců. Vizuální dojem je velmi důležitý.
- Nevadí ti doufám, že to říkám. - Vůbec ne.
Vůbec.
- Jak tu kávu chcete, pane Santoris?
- Jen černou.
Myslím, že by mě nikdo nepovažoval za puritánku.
Ráda bych viděla, kdo by to zkusil!
Napřed se mi to nelíbilo úplně se vyslíct, ale kolem bylo 20-30 herců, všichni úplně nazí.
Jak by bylo vám? - Rozpálená!
Úplně celá.
- Byl jsem autor a producent.
Když jsme viděli Jill nahou, věděli jsme, že je to role pro ni.
Řekněte mi pane Santori, má ta hra příběh, nebo bych chtěla moc?
- Velmi dramatický příběh, paní Bakerová.
- Já na konci umírám.
Na zápal plic?
Jill bude dramatičtější než koho jsem kdy viděl na jevišti.
Tu věc zvládnu líp než kdokoliv v branži.
Bude ležet nahá, umírat na předávkování heroinem.
Je v agónii, zmítá se po jevišti na zádech, rozjařená, křičí.
Myslíte, že tohle publikum potřebuje?
Žertujete?
Nemůže se dočkat.
Mluvím o myslícím publiku. Ne o těch zabedněncích z Hillsborough.
- Řek jsem něco špatně?
- Vyberte si, pane Santori.
Ralphe, paní Bakerová, žije v Hillsborough.
S výjimkou přítomných.
- Není to tak?
- Chtěla bych být výjimka, děkuji.
Řekněte, jak se ta hra jmenuje?
- Jmenuje se "Udělej to ostatním".
- To si musím poznamenat.
Mohlo by se vám to líbit, kdybyste se stavila.
Musíte se dívat s otevřenou myslí.
Nelíbí se jí nic od té doby, co viděla "Za zvuků hudby."
Myslím, že to zvládneme i bez podpory z Hillsborough.
Výborně.
Já bych nespoléhala na podporu nějakých zabedněnců.
Nemám v úmyslu platit za nahotu, obscénnost a zvrhlost.
Paní Bakerová, to je součást života.
Vím, pane Santori. Průjem také, ale nemusím na něj do divadla.
Raději půjdu.
Za jak dlouho se sbalíš?
Za chvíli.
Mám jen dvě tašky.
Dám si dole nějaké ovoce a počkám v autě.
- Někam jdeš?
- Neřekla jsem ti to?
Stěhuju se k Ralphovi. Myslela jsem, že jsem se zmínila.
Ne, nezmínila.
Tady je to tak ošuntělé ...
Ralph myslel, že by bylo lepší jít k němu.
- To byl tvůj nápad.
- Je jedno, čí nápad to byl. Ale je dobrej.
Ralph má studiový byt, měl bys ho vidět.
Chceme, aby ses stavil, kdykoliv budeš osamělý nebo tak.
- Že jo, Ralphe?
- Jasně.
Říkala jsem, že Don se ti bude líbit.
Budeme si tam užívat.
Ralpha si zamiluješ.
Kéž bys ho mohl vidět.
Má úžasnou tvář.
Ralphe, nech Dona ať ti sáhne na tvář.
Řekne ti jak vypadáš když se tě dotkne.
Do toho, Done.
Tohle nechce ...
Rád jsem tě poznal, Done.
Brzy nashle.
Rád jsem vás poznal, paní Bakerová.
Omlouvám se za urážku.
V pořádku, pane Santori.
Ujišťuji vás, že se to už nestane.
Přijdu se rozloučit než odejdu.
Máti?
- Jsi tady?
- Chci ti něco říct.
- Něco hrozného?
Ne, bude se ti to líbit. Raději si sedni.
Sedím.
Chci jít domů.
Přivez auto, zatím se sbalím.
- Slyšelas mě?
- A proč nic neříkáš?
- Chystám se k tomu.
Přemýšlím.
Přemýšlej cestou k autu.
Za chvíli jsem hotov.
Počkej moment ...
- Měli bychom si o tom promluvit.
- Promluvit?
Nechtěla jsi zrovna tohle? Nepřišlas, abys mě odvedla domů? - Ano.
- Tak o čem mluvit?
Mluvili jsme celý den. Tvrdíš, že to není Buckinghamský palác, že žiju v díře.
A tys řekl, že je to Tádž Mahal.
- Chceš říct, že nechceš abych se vrátil?
- Ne ...
O tom bych si chtěla promluvit.
Polož tu tašku.
- Jdu domů!
- Polož to!
Nechápej mě špatně.
To místo je hrozné.
Pochybuji, že se mi zalíbí, ale vybral sis ho ty, ne já.
Nemohl jsi čekat, že budeš mít vlastní domov.
Vrhl ses do toho bezhlavě a stejně tak chceš teď utéct.
O tom si chci promluvit.
Legrační, jak oba přemýšlíme stejně. Ale ne ve stejnou dobu.
Můžu to dokázat, máti.
Vím jen, že to zvládnu.
- Proč?
Kvůli té dívce co odešla? - Dvěma dívkám.
Nezapomeň na Lindu.
Třeba deseti.
Abys věděl, ty dívky odejdou s muži kteří vidí.
To mě má utěšit?
To tě má ušetřit zármutku.
Dříve jsi zarmoucený nebýval, tak s tím nezačínej teď.
Donny, ještě potkáš tolik dívek!
A jednou potkáš dívku vhodnou k trvalému vztahu.
Jill to není.
Myslí jen na sebe.
Myslím, že by bylo lepší, kdybys tu teď zůstal.
Nechci, aby ses vrátil zastrašený a poražený.
Máš svou hudbu ...
Už sis konečně uvědomila že nejsem Donny Dark?
Máš sakra pravdu, že jsem zastrašený. Jsem poražený.
Je konec.
- Pamatuješ si první příběh o Donny Darkovi?
Bylo ti pět let a trávili jsme léto u jezera Tahoe.
Bylo to poprvé, kdy ses ocitl ve vodě hlubší než vana a byl si vyděšený.
Tvůj křik slyšela celá Kalifornie.
Táta tě přinesl domů, já tě uložila a ty ses hodiny třásl.
Tu noc jsem ti vyprávěla o malém slepém chlapci který přeplaval sedm moří, uměl rozmlouvat s delfíny a delfíni mu řekli o nepřátelských ponorkách, které chtěli zničit U.S. Navy, a Donny Dark doplaval na břeh včas aby je zachránil.
Takový sračky.
Druhý den ses naučil plavat.
Nepsala jsem ty knihy abych získala Pulitzerovu cenu, ale protože jsem se ti snažila pomoct.
Pokaždé, když jsi byl zastrašený a poražený, vyprávěla jsem ti jiný příběh.
Snažil ses potom usilovněji a zlepšil ses.
Mám si vymyslet příběh? Nebo jsi dost chlap abys to zvládl sám?
Před měsícem sis myslela, že nejsem dost chlap?
Řeklas, že jsem připraven mít domov.
Proč ta změna?
Nevím, že bych se změnila.
Před měsícem odešel z domu hoch.
Přišla sem dnes s nadějí že jsi to ty.
Víš, Donny ... není lehké si uvědomit že nejsem potřeba.
Můžu se s tím smířit, a ty budeš žít svůj život.
Chtěla bych, abys měl nějaké slušné vybavení.
Nějaké nádobí, nějaké sklenice ...
Něco ti pošlu.
Dobře.
A prostěradla ...
Větší popelník.
Když to tu upravíš, nemusí to být tak špatné.
Můžu ti s tím pomoct?
Jasně.
Ráno zavolám a promluvíme si o tom.
Máti?
Rád jsem tě viděl.
Mám tě ráda, Donny.
Já vím, máti.
Vím, že máš.
- Jak to jde?
- Už končím.
Myslím, že mám všechno.
Nechala jsem v kuchyni nějaké ručníky, kdybys chtěl.
Díky, nepotřebuju.
Nesnáším velký loučení.
- Budu s tebou v kontaktu.
- Můžeš chvíli počkat?
Když se dám na cestu, nerada odbočuji, chápeš?
Jasně, to já taky.
Mám tady žitný sendvič s hovězím.
Kdybys chtěla?
Když se dám na cestu, nerada odbočuji, pokud mi někdo nedá žitný sendvič s hovězím.
Zamkla jsem zevnitř.
Můžu si u tebe schovat klíč?
- Jistě.
- Pokládám ho na stůl.
Možná bychom ty dveře měli zamknout.
Ne, uvidím, kdo se nastěhuje. Může to být někdo super.
- Doufám, že ano.
- Dáš si pivo?
Jo.
- Svíčky stále hoří.
- Jsem velice nábožný.
- Kde je máma?
- Šla domů.
- Jaký je rozsudek?
- Akceptovala mé vyhlášení nezávislosti.
- Žertuješ? - Ne.
Byla to pořádná bitva.
Možná měla zvítězit.
Možná by ti doma bylo líp.
To je obrat!
Přemýšlela jsem o tom.
Hele, děvče.
Stálo mě to celý den a 3 pinty(1,5l) krve přesvědčit matku.
- Nerad bych teď začínal s tebou.
- Líbí se mi když je kolem mě šrumec.
Tak se vykašli na Ralpha a přestěhuj se k mé matce.
- Došla hořčice.
- To je jedno.
Co si myslíš o Ralphovi?
- Kde jsi?
- Jsem na pohovce.
- Nedokážu určit odkud přichází tvůj hlas.
- Předtím jsi to dokázal!
Nesoustředil jsem se.
Vypadá velice dobře.
- Kdo?
- Ralph.
- Nelíbil se ti, že ne?
- Řek sem, že vypadá velice dobře.
Nelíbil se ti, protože jsi byl napnutý.
Vždy jsem napnutý, když je v místnosti víc lidí.
Musím určit kdo mluví když mluví se mnou.
Myslím, že se ti nelíbil, protože byl sprostý.
- Byl sprostý?
- Když tak shodil Hillsborough a tvou mámu.
To byla náhoda.
Je mi líto že si to myslíš.
- Nemyslím, že je sprostý.
- Řeklas to ty, ne já.
Nebo je tu ještě někdo?
Občas bývá trochu arogantní.
Řekni mi, Jill ...
Co je to za otázku? Stěhuju se k němu!
Stěhovala bych se kdybych ho neměla ráda?
To byla má další otázka.
Raději půjdu.
Ralph mě čeká.
Když o tom přemýšlím, myslím, že se mi nelíbí.
- Věděla jsem to celou dobu.
Ale proč?
- Jak jsi řekla. Sprostý a arogantní.
Ne, věděla jsem co si myslíš, ale on jen tak vypadá.
- Vážně doufám že budeme přátelé.
Díky za senvič.
Raději půjdu.
Něco ti řeknu. Nemáš ráda Ralpha Santoria!
Bóže!
Sbalila jsem 2 tašky a sedím tady místo abych šla k němu!
Kašlu na to i kdybys měla 13 kufrů. Nemáš ho ráda!
Ty seš teda číslo!
Jen proto, že jsi slepý myslíš že všemu rozumíš?
Správně.
A šest smyslů mě říká, že nemáš ráda Ralpha Santoriho.
Co ty na to? Je to strašidelný, co?
Ne, jen blbý!
Sbalila jsem 2 tašky a sedím tady.
Pověz mi, Jill. Je to s Ralphem jako národní svátek nebo vánoce?
Ne tak docela.
Ale má takovou sílu.
S ním je to spíš jako svátek práce.
Myslíš, že je také osobnost?
- Svým způsobem, ano.
- Miluješ ho?
Proč bych měla odpovídat?
Ať řeknu cokoliv, svůj názor nezměníš.
- Tak odpověz!
Miluješ ho?
- Ano, svým způsobem.
Včeras mi řekla, že nikoho nemůžeš milovat.
To bylo včera.
Nejsem génius, ale vím, že když chvátáš do náruče svýho kluka, tak se nestavíš na žitnej sendvič s hovězím.
- Má matka ti něco řekla?
- Co mi měla říct?
Důvod, proč odcházíš.
Ani jsi nepřišla na večeři.
Vím, že jsi nezapomněla.
Má matka ti něco řekla?
Ani ty ji neposloucháš. Proč bych měla já?
Tak proč odcházíš?
A nech si ty kecy že miluješ Ralpha!
Odcházím, protože chci.
Jsem svobodná a odejdu kdy chci. Jasný?
- Má to co dělat se mnou.
- S tebou to nemá nic společnýho.
Dobrá ...
Děsí tě, že by ses zapletla, že jo?
- Řekla jsem ti to.
- To je pravda, řeklas.
Žádná odpovědnost, žádné závazky.
- Musím vypadnout. Když mě to unavuje ...
- Já tě unavuju.
- Kdokoliv ...
- Co kdybys mě unavovala ty?
- Já?
- Nikdo nebyl unavenej tebou?
To nevím.
Nikdy se nezdržím tak dlouho.
Od Ralpha můžeš odejít kdykoliv, ale se slepcem je to těžší, že?
- Slepota s tím nemá co dělat.
- Dobře víš že má!
Je ti jedno když odejdeš od Ralpha. Nebo Sebastiana, nebo Ervina ... ale opustit Donny Darka to by ses mohla nenávidět. A to by se ti nelíbilo, co?
Můžeš mě nenávidět nebo milovat. Ale neodcházej proto, že jsem slepej.
Nezůstávej jen proto, že jsem slepej.
Kdo je Sebastian a Ervin?
Nikdo.
Občas ti nerozumím.
Neuvažuju jako ty.
Vím jen, že dřív či později bych ti ublížila.
A já ti nechci ublížit.
Proč ne?
Ublížilas jiným.
Proč mám být výjimka?
Protože ... nechci být další Linda Fletcherová.
- Ublížila ti, viď že jo?
- Ale taky mi pomohla.
- Pomohla, když jsem potřeboval.
- To ti nemůžu slíbit.
Nevím kde budu až budeš potřebovat pomoct.
Děvče! Ty mě potřebuješ zatraceně víc než já tebe.
Nepotřebuju nikoho. Nepotřebovala jsem a nebudu potřebovat.
Musím jít.
Jsem rád žes řekla "musím" ne "chci".
Konečně jsem řekla něco správně.
Snad se uvidíme.
Jo, uvidíme.
Budu na tebe myslet.
Jestli se někdy zavážeš. Nebo se zapleteš.
Doufám, že ne.
Neboj. To se nestane.
Ani nemůže. Protože jsi citově retardovaná. Vědělas to?
Neumělas zvládnout manželství.
Nezvládáš nic stálého, nic skutečného.
Teď odcházíš, protože se bojíš do mě zamilovat. Jsi nezralá abys unesla tu odpovědnost.
Taková zůstaneš celý život a budeš se považovat za svobodnou.
Bože, jak tě lituju.
Protože jsi zmrzačená, to raděj zůstanu slepej.
- Taxi!
- Hej, Jill.
Tak pojď!
Kdo je to?
Kdo je tady?
Dobrá zpráva.
Není to tvá matka.
Co tady děláš?
Co ty děláš na podlaze?
Chystám piknik.
Beze mě?
Neměl jsem na vybranou.
Budeš na mě hrdý až ti řeknu co se stalo.
Co?
- Měla jsem vidění.
- Co tím myslíš?
Umím to.
Právě se to stalo, bylo to neuvěřitelné.
Přišla jsem k překážce na rohu a celá jsem ztuhla.
Co to bylo?
Sloup lampy?
Ne.
Byl to Ralph.
Musím se přiznat.
Trochu jsem podváděla.
Ale otevřely se mi oči.
Už bylo načase!
DIVOKÁ PLANETA
Přestala se hýbat.
Ano, už si s ní moc nepohrajeme.
Pozor! Učitel Sinh.
Tati, podívej samička Omů s dítětem.
Ona zemřela?
Obávám se, že ano, Tiwo.
A proč to malé tak křičí?
Protože je vylekaný a má hlad.
Nemůžeme ho tak nechat.
Mohla bych se o něj postarat?
Prosím, tati, postaráme se o něj.
Dobře, Tiwo, nemůžeme nechat to zvířátko umřít.
To byl Velký Učitel Drágů.
Zachránil mi život a vzal mě k sobě domů.
Mami!
Mami! Mami!
Podívej se, jaký miloučký je ten malý Om!
Umřela mu maminka a já si ho chci nechat.
Je milý, Tiwo.
Tiwo, přerušila jsi meditaci své matky.
Postarej se o zvířátko, nebo ho dám pryč.
On utekl, tati.
Potřebujeme obojek.
Vypadá a funguje jako hodinky.
A teď pusť to zvířátko.
To je skvělé.
Chci si to vyzkoušet.
Ne tak rychle.
Zvířátko je křehké, můžeš mu ublížit.
Jaké mu dáme jméno?
To není jméno pro Oma, dej mu jméno Rychlý ...
Podívej, skáče jako malý čertík.
Pojmenuju ho ... Terr. Terr?
... Terr
A na mně zapomněli.
Dítě Omů - není nic v porovnání s meditací, podivným rituálem víry Drágů, u kterého tráví nejvíce času a je pro ně ze všeho nejdůležitější.
Divné, ale závody v okruhu Goham ... nedosahují obvyklé úrovně výroby.
Stroje se chovají neadekvátně a to vede k prostojům.
Nemohl byste nám vysvětlit v čem je problém, pane Taji?
Neznáme přičinu.
Zatím nasadíme stroje z rezervy sektoru ... abychom zachovali produkci.
Nerozumím tomu.
Doteď stroje fungovaly perfektně.
Zdalipak nemáme podobné problémy v jiných sektorech?
- Ne, nemáme ...
Jenom se stroji z kosmických linek... k planetě Antax 4 byly problémy s ukončením programu.
Pane Sinhu, naši vědci ... si to vysvětlují chybou v systému senzorické kompenzace.
Vědci také podotýkají, že zvířata přivezená z planety Terra ... jsou dosti vyvinutá a mají vysoce rozvinuté myšlení.
Nejsem si jist, že je to pravda, ovšem je očividné, že ta zvířata se adaptují velmi rychle.
A není to projev inteligence?
To malé domestikované zvířátko, které si hladíte... mezi seancemi meditace ... vás také jednou může překvapit.
Snímky z Terry obsahují hodně důkazů organizovaného života.
To je schopnost adaptace, pane Kan, a může poukazovat na jistý druh evoluce.
Život Omů je mnohem kratší než náš, ale nesmíme zapomínat, že rychlost reprodukce mají mnohem vyšší.
To zvíře má rozum, pane Sinh ... a my jsme si toho doposud nevšimli.
Čeho jsme si ale opravdu všilmi, jsou vážné škody ... způsobované Omy v okruzích Jext a Telez.
Počet doma chovaných Omů se lehce kontroluje. Ale počet divoce žijících Omů je ... pravděpodobně mnohem vyšší, než si představujeme.
Deomizujeme enklávy ... divokých Omů každé 3 cykly.
A já se sám sebe ptám ... je to postačující?
Tyto akce nemají dlouhodobý účinek.
Musíme přijmout radikální opatření.
Nové způsoby hubení se studují ... a já si nejsem jist, zda to bude postačovat.
Zakažte mu si hrát, kde si zamane.
Cítím ... že myšlenkové obrazy byly dnes nějaké silné.
Naše děti mají ta zvířátka rády.
Vyrůstal jsem v tomto pomalém světě.
Týden Drágů se rovnal mému roku.
Byl jsem pouhou živou hračkou, a ne vždy poslušnou.
Terr a Tiwa ...
Opakuj!
"Terr a Tiwa ... Opakuj!"
Tiwa se učila s pomocí sluchátek, která zaváděla znalosti přímo do mozku ... a navždy jí je zapisovala do paměti.
"Naše planeta Ygam má souputníka ... Divokou Planetu.
Je neobydlena a využívá se k meditaci" Ygam se dělí na okruhy.
Okruhy Afilan a Yot jsou přirozené a symetrické.
Urtana, největší okruh, je pokryt hroudami modrého assoniku;
rozsah teplot tam... dosahuje od 8 do 243 lexů ... "což činí ripokální operace nemožnými ...
"Náš okruh, Goham, obsahuje vnitřní moře ... "stabilizace přibližne 20 lexů
"bloky fixace kompenzují snížení ... "sféry regulují tlak ...
"Všechny okruhy procházeji cyklem tří období různého trvání,
"období krystalizace garusu ..."
Náhoda mi umožnila získat vědomosti Drágů.
"vrstvy půdy, mohutná vegetace ..." "rostliny nahrazují podobnými"
Měl jsem rád lekce a snažil jsem se dovědět co nejvíce.
"skály u moře jsou vystaveny erozi ... "časté deště trvají dlouho"
Tiwo...
Tiwo, přines své zvířátko!
Jurgal přišel se svým - zahrajem si s nimi.
Nechci aby se zranil. Jurgalovo zvíře je - zuřivé!
Jednou mu málem utrhlo uši!
Nezraní ti tvého Oma. Pojď, hra právě začíná!
Koukejte!
Koukejte!
Ať zápasí Terr, bude zábava.
Terr vyhraje, je to opravdový ďábel!
Per se!
Terr taky umí zpívat.
Zpívej, Terre, zpívej!
- Uškrtí ho! - Neboj neuškrtí.
Chytré zvířátko!
"tarkovy svaly je lehké vyléčit ... "protože toto zvíře ..."
Slyšíš Oma?
To jsou lekce Tiwy!
Má Terra tak ráda, že je stále s ní. Rozumí tomu, co říká?
Nemyslím.
V každém případě zakážu Terrovi účastnit se lekcí.
Tiwa se musí učit seriózně.
"liscinianový sval na noze tarka ...
"masitá ...
Molog je živočich vejcorodý ...
Existuje okolo 500 milionů lukonů
"celý povrch stěn... "je složen z malých buněk ... "rozdělených tenkými plátky"
"se domnívají, že uhlí dnes není organická," "nýbrž umělá struktura ..."
Znovu ses učila s Terrem?
Vždyť jsem to zakázal!
Běž do Om-domu!
Ale, tati on mi nepřekáží. A je při tom tak šťastný.
Vědomosti jsou jen pro tebe. Vrať se k práci.
Byl to den první meditace mladých Drágů... iniciační ceremonie je důležitým krokem ... na cestě ke vzdělání.
Časem jsme se s Tiwou odcizili.
Vyrostla a nechala své hračky být.
Zbavený možnosti učit se, rozhodl jsem se utéci.
Mami, nemůžu najít Terra, i moje sluchátka zmizela.
Použij svůj náramek.
To ho může zranit, jestli je daleko.
Prosím, zapni náramek na maximum.
Mami ne ...
Jsi dost hloupý. Jako všichni domácí Omové.
Máš taky obojek.
Je to atrapa, k obalamucení Drágů.
A to je co?
Toto vynález Drágů. Co?
Přístroj Drágů.
Poslouchej.
"Lekce čtvrtá..."
"Podíváme se na Aklonův vynález ..." "tvrdý pernetrop funguje stejně, jako obyčejný pernetrop ..."
Neboj se, není to nebezpečné.
Kam je neseš?
- Nevím.
- Pojď se mnou.
Moje nová kamarádka mě odvedla ke svým lidem, kteří žili schováni ve Velikém Stromě, hluboko v opuštěném parku.
Jako u každého domácího Oma i u mě bylo setkání s divokými Omy poněkud nešťastné.
Nech tu bednu, je to past!
To, že jsem přinesl sluchátka vzdělání ... okamžitě naladilo kouzelníka proti mně.
Přinesli jsme 5 krabic, náčelníku. Co? A to je vše?
Jedna byla past A Rychlý zemřel.
Tenhle věděl, že je to past. On je domestikovaný, domácí Om.
Utekl i s přístrojem Drágů, který ho naučil číst písmo Drágů.
Domácí Om ví, co je v té krabici?
V téhle.
Ano, barevný prášek.
"Urtana, největší okruh, je pokryt hroudami modrého assoniku" "rozsah teplot tam dosahuje od 8 do 243 leksů ..." "což činí ripokální operace nemožnými ...
"Náš okruh, Goham, obsahuje vnitřní moře ... "stabilizace přibližně 20 lexů"
"bloky fixace ... "kompenzují snížení ..."
"sféry regulují tlak..."
Proč jste přerušil lekci?
Vědomosti Drágů jsou špatné.
Nepotřebujeme je.
Nejsme domácí Omové!
To je velká urážka!
Podle zákona musí být souboj. Přineste bojová zvířata!
Vyhrál jsi a zůstaneš s Omy Velkého Stromu.
Můžeš být užitečný. Zítra se chystáme na výpravu.
Tak jsem šel poprvé krást Drágům jídlo.
Vzmuž se, Velký Strom už je blízko.
Pozor banditi z Dutých Křovin.
Kdo nás to napadl?
To byl Tenga z Dutých Křovin.
Zloději z druhé strany parku.
"Velký Zarek 3000 cyklů do Kroupu ..."
"vytvořil pyramidu civilizace" "Vypustil ze své věže ..." "sféru Života."
"Později přivedl Drágy k úplnému ..." "vítězství nad Janky."
"A tak byly položeny základy meditace."
"Mnozí věří, že je Zarek nesmrtelný" "a v průběhu věků se znovu objevuje v nekonečných podobách " "kolotající reality ..."
"a bere Drágům jejich chuť zemřít."
"Když Drágové porazili Janky," "posílilo to jejich sebevědomí."
Výuka Omů by šla rychleji a lépe, kdybychom měli více sluchátek.
Terre, ty víš všechno stejně dobře, jako Drágové.
A já se jen tak tak naučila číst.
Koukej.
Jsi si jist?
Přečetl jsi to správně? Ano, na zdech parku je napsáno "deomizace".
Co to znamená?
Drágové chtějí vyhubit všechny Omy!
Kdysi dávno jsem ... viděl deomizaci parku.
Bylo to hrozné! Ale dnes na našem Stromu je mnohem bezpečněji.
Co budeme dělat?
- Deomizace se uskuteční.
- Ale máme čas na přípravy.
Postavíme hlídky.
Drágové nás zabijí ... za krádež vědomostí.
Prosme o milost Divokou Planetu. Hlídky nás upozorní na příchod Drágů.
Zítra se rozhodneme, co uděláme.
Co děláš na našem území?
Přišel jsem vás varovat. Drágové plánují deomzaci parku.
Říkáš deomizaci parku!
Odkud to víš?
Jeden z našich to přečetl na zdech parku!
Copak, Omové Velkého Stromu se naučili číst Drágské písmo?
Neposlouchejte ho!
To je spiknutí, chtějí nás vyhnat z Dutých Křovin!
Poslouchejte přeci, Drágové vyčistí park!
Zadržte ho! Pošlete někoho zkontrolovat zdi!
Poslouchejte!
- Drágové! - Ticho!
Smrdí to tu Omy.
Mrňaví parazité! Učitelé by měli ... častěji deomizovat!
Není tak špatné mít domácí Omy.
Jsou tak zábavní.
Ale tihleti divocí ...
Kradou. Jsou špinaví a strašně rychle se rozmnožují.
Podívej ... Hnízdo přímo u cesty.
A, podívejme ... celá kolonie.
Pobijem je!
Náčelník je mrtev.
Přestaňte plakat, jako děti.
Musíme odejít tam, kde nás Drágové nenajdou.
Znám takové místo.
Tato cesta vede na skládku vyřazených raket.
Tam budeme v bezpečí.
Deomizovali jsme jen jednou za 3 cykly!
Tato vražda nám ukázala, že je to nedostačující!
Drág byl zabit!
Neuvěřitelné!
Jsme tak slabí, že nás můžou zabít ti mrňaví Omové ... s takovou lehkostí?
Divokých Omů je daleko více, než jsme si mysleli.
Prohlídka těla ukázala množství ran a zranění.
Drág, který unikl masakru, tvrdí, že Omů bylo obrovské množství.
Omové jsou den ode dne drzejší!
Rozmnožují se ohromnou rychlostí!
Pan Sinh s neklidem podotýká, že okruh Telez není jediný, kde byly problémy s deomizací.
V dalších dvou okruzích ...
Goham a Urtana ... existují podobné problémy...
Vedle zabitého Drága byla nalezena ... dvě neobyčejně organizovaná hnízda.
Nejvíce překvapující ovšem je, že v jednom hnízdě byly nalezeny ... bedny rozdělené do skupin podle obsahu.
Jak mohli Omové ... znát jejich obsah?
Je čas podniknout opatření, pane Sinhu!
Navrhuji, aby se deomizace prováděla dvakrát během jednoho cyklu.
Také žádám, aby byla mládež zavázána ... bedlivě sledovat své domácí Omy.
Velmi často zdivočí, utečou ... a to zvětšuje populaci divokých Omů ... v parcích a na jiných izolovaných místech.
A nakonec bychom měli použít tolik diskutované protiomí zařízení.
Musíme vyhladit všechny divoké Omy. A já se vás také ptám:
Je potřeba ponechat si naše domestikované Omy? Obávám se, že jsme se spletli, když jsme považovali Omy za pouhá hloupá zvířata.
Je-li to tak, pak bychom měli ... přehodnotit naše chybné závěry.
V Ygamu uběhly ... 3 sezóny ... ekvivalentní našim 15 rokům.
Hřbitov raket Drágů ... se stal naším městem.
Plánovali jsme odletět na Divokou Planetu.
Mnoho domácích i divokých Omů se k nám přidalo.
Vědomosti získané pomocí sluchátek ... nám umožnily využít technologie, které Drágové ... před námi tajili.
"Trinur je kov nahrazujiící Matwar ... prudké snížení teploty přidává kovu nádherný lesk."
Terre, zvládli jsme to.
Dvě rakety jsou připraveny k testům.
- Vše závisí na čase a zdrojích.
- Musíme spěchat! Jak nám vzkazují domácí Omové ... velké vyhlazení Omů se blíží.
Můžou nás najít.
Musíme okamžitě obě rakety vypustit ...
Abychom zjistili, zda přežijeme na Divoké Planetě.
Nemůžeme čekat déle! Škoda, že nemohu odletět s vámi.
Ale o vás se nebojím.
Jsem přesvědčena, že to zvládnete.
Vím, že vytvoříte nový svět, kde budou moci Omové žít šťastně ... stranou od Drágů.
Divoká Planeta se stane naší planetou ... světem pro naše děti.
Musíte se vydat na cestu!
Musíte spěchat.
Musíte ......
Objevili jsme tajemství Drágů.
Meditační sféry Drágům umožňovaly ... dostat se na Divokou Planetu a také se spojit s bytostmi v jiných galaxiích a konat podivné svatební rituály.
Toto spojení jim dodávalo životní energii ... potřebnou k rozmnožování.
Polekali jsme se ... Nohy soch mohly zničit naše rakety.
Tak jsme našli slabé místo Drágů.
Na Ygamu bylo zastaveno vybíjení Omů.
Ještě nikdy nebyli Drágové v takovém ohrožení!
Celá naše civilizace je ohrožena!
Omové se mstí.
Mají obrovské vědecké znalosti.
Musíme je zastavit ... dokud není příliš pozdě.
Ani Omové, ani Drágové ... nebudou mít žádnou výhodu z ničení.
Musíme nalézt cestu k míru.
"Od dob Sinha, civilizace Drágů prošla neuvěřitelnou evolucí.
Omové vyzbrojeni naší filosofií ... a technologií... nyní zásobují Drágy ... novými myšlenkami a nápady.
Naše planeta má nyní dva souputníky. Přirozený a umělý.
Přirozený, Divoká Planeta ... je využíván Drágy k meditaci.
Umělý je vytvořen Omy. Jmenuje se Terr.
Omové žijí ve velkých městech v mnoha okruzích."
subtitles by h_t@2006
Hm.
Třetí světová válka
Horko a zima. Trvala od ...
Počkej.
Žena.
Tlupa tuláků je od ní 120 m.
Čeká jen až se přiblíží na 70 m.
Ne... vy vožralové...
Všichni jděte k čertu... nechte mě Nechte mě, neee... Pomozte mi!
Pomoc!
, Podívej, jak se škubala, když si ji ...
Počkej, ještě jeden.
Pořád ještě přeháníš.
Absolutně nemám žádnou představu jak se mi podařilo udržet tě na živu tak dlouho.
A já bych se neobtěžoval jít tam dolů, pokud se tvůj vkus radikálně nezmění.
Nechali tu hrozný nepořádek.
Řekl jsem, že tady zanechali nepořádek!
Slyšel jsem tě.
Chudáku.
Nedbáš na žádnou z mých rad.
Někdy mě ignoruješ jako ostatní obyčejný tuláci.
Jedním z ukazatelů je svobodná žena.
a varuji tě před zálety a zářícíma očima, žlázy se zvětší a mozek zamrzne.
Nevidím věci, co jsou tam....cítím je!
myslel jsem, že jsem všechno ulovil dneska, Vicu.
Pane Bože, Fešáku nastávají mi těžké časy, cítím to!
Je to čistý.
Že jim není hanba.
Sakra, nemuseli ji zabít.
Znásilnili ji třikrát nebo víckrát.
Ach, válka je peklo.
Jdem na to.
Jsi tak legrační, když jsi sexuálně frustrovaný.
Jsem dost legrační na to, abych ti nahoře nakopal do zadku.
Říkal jsem hledej a nežertuji.
Pochopil jsem , Alberte, jednoduše řekni nežertuji.
Fajn, bulíku.
A neříkej mi Alberte.
Och, házíš kamení na chudáka bezbranný zvíře, že jo?
Ano, můžu říct, že jo.
Poznal jsem to podle tvýho krátkého dechu.
A tvýho odpornýho agresivního chování, který máš.
Aha, hmm.
to je protože nejsi hezký člověk, Alberte nejsi vůbec hezký člověk.
Musím na tebe koukat, když pracuju?
Najdu ženu, jestli je nablízku.
Můžeš jít hledat jídlo.
Juchů, parchant. Proč to nepopostrčíš.
Hej! Kam jdeš?
Zjistím zda nežije nějaká ženská v mém okolí, šéfe.
Zavětřil jsem a usoudil jsem.
A můj test je negativní.
Mimochodem, byl bych rád, kdybych ti mohl říct přesvědčivý příběh jestli to by pomohlo.
Zapomeň na to, chlupatej zadku.
Opatrný mladý muž jménem Lodge měl nainstalované bezpečnostní pásy ve své Dodge.
Při své schůzce s dívkou byl připoutaný.
Zhřešil aniž by opustil garáž.
To je chytré nebo ne?
Podívejme se, od března 1953 do června...
Teď máš Alberte celkovou velikost mozku jako kanár.
Teď, přepočítám tyto události historického významu ještě jednou.
Nyní prosím, pokus se tentokrát přizpůsobit.
3. světová válka, horká a studená, trvala od června 1950 do března 1983
Když bylo ve Vatikánu podepsáno příměří
Mezi východním a západním blokem, celkem po 33 letech.
Je to na tebe příliš rychle?
Ne, dávám ti za pravdu. Ó!
, dobrá.
Takže, 4. světová válka trvala 5 dní.
Právě dost dlouho pro řízené střely aby opustili svou sílu na obou stranách.
To co tady zbylo, byla kdysi obydlí s teplými krby
Ha, ha, neotravuj mě ty vzteklý pse, hahaha
Teď, je tady jen pustina, civilizace leží udušená a potápí se v moři bahna.
patří jen tomu, kdo je dost silný, kdo ji brání a bojuje a vezme ji za svou vlastní.
Bože, jak dramatické, líbí se mi to.
Potom, rozšířeni o nás, ve městě Phoenix, v Arizoně kde v roce 2006, před vzácnými 18 lety jsi přišel na svět a stali jsme se společníky.
Teď změníme téma.
Teď budeme diskutovat o prezidentech USA.
Co je dobrý na tomhle historickém svinstvu, mi nemusíš zdůrazňovat.
Jen mi vyjmenuj prezidenty.
Ó, Bože...
Eisenhower, Truman.. - Truman, Eisenhower
Kennedy, Johnson, Nixon...
Díky svý tvrdohlavosti nevěříš že na druhé straně, je možné žít lepší život, víš.
Na druhé straně, můj hlupáku.
Dobrá, kdy znovu začneme hledat?
Brzo, jakmile moje srdce bude připraveno?
Myslím, přestaňme kecat...
Vím co tím míníš, na druhé straně, kde si jelen a antilopa hrají a tam, kde je teplo a čisto a my si můžeme vychutnávat život
Člověče, oni pěstují potraviny ze země, jak se ti líbí tenhle výplod fantazie? Tomu se říká zemědělství.
Ó!
, věřím ti.
A taky mají velké plodiny na oděvy a zbraně a nádherný holky.
Teď mi řekni, jak jsi mohl vidět všechny věci s tvou dětskou mrzutou náladou.
Nikdy jsem neřekl, že jsem to viděl, říkal jsem, že jsem o tom slyšel.
A od koho?
Od koho a víš, od koho.
A komu, k sakru, věří policejní pes?
Je mi líto Fešáku.
Věřím ti o tom, co je na druhé straně.
Hergot, já věřím všemu, co mi řekneš.
a dokonce i když si nejsme jistí, stojí to za kontrolu, ne?
Opravdu?
Cokoliv řekneš.
Půjdeme, tak jak jsem slíbil.
Právě teď mám hlad a chci si odpočinou
Tak mi najdi ženskou a půjdeme do zaslíbené země.
Tohle říkáš vždycky.
Já vím, já vím, ale tentokrát je to vážné.
Najdi mi holku a půjdem.
Mám hlad.
Já taky! Řeknu ti co.
Můžeš jít hledat holku a já si pospíším s nějakým jídlem.
Mám hlad.
To už jsi říkal, sakra a já ti odpověděl ...
Nemůžu dělat dobrou práci, když mám hlad.
Nezkoušej na mě zase tyhle řeči.
A ty přidáváš tu část o tom ,jak jsi ztratil schopnost schánět potravu, když ses naučil mluvit!
Ah sakra, vše, co můžeš udělat je najít tvrdé, smradlavé odpadkové pytle, který nejsou k ničemu, zatraceně
Žádné jídlo, žádná žena.
Dobrá, jen si seď na svém nanicovatém zadku, zatímco jsem udělal všechnu těžkou práci.
Řeknu ti jednu zatracenou věc, že bude lepší někoho sledovat; už je to šest týdnů, co jsem co jsem byl s ženou a to jistě k sakru není tak dlouho od té doby, co jsi jedl.
Tebe ani Bůh nezachrání, k sakru, jestli nezačneš něco dělat
Leroy je tady....
Zaberte, zaberte, táhněte, táhněte za provaz! Táhněte!
Táhněte.....
Vypadněte odtud, hej, vy feťáci, ta špína musí odtud.
Musí to být něco zvláštního.
Dostal jsi celou bandu.
Vstávej a dolů do díry.
Vstávej!
Dostaneš se nahoru nebo nikdy nevstaneš. Jak jsi věděl, že tady byl dům ...
je inteligentní, ví jak na to.
Divíš se, proč s ním zůstali?
Hmmm, pravděpodobně asi charisma.
Hej ! tam...
Kopáči.
Přesuň si nohy, jestli nechceš...
Hej, pozor, kam jdeš!
Kde jsi ... to?
Hej!
Hej!
Větry byly mírné,deště byly mokré, hory byly vysoké, věci...
Bože, přeji si, aby měl melodii.
Tak co?
Nevím.
Myslíš, že to udělá?
Možné to je.
Možná.
Vypadni... Podívej na to.
Opravdové pivo.
Nešahej na to.
Vypadni odtud!
Podívej na všechno to jídlo.
Natluču ti to do tvý hloupý hlavy.
Tobě a komu jinému?
Jsi v pořádku.
- Potřebuju boty. Vidíš někde nějaké boty?
Hej! Vy prasata jděte dolů a kopejte.
Tohle místo by mělo být přeplněno.
Dostaňte to ven.
Mohlo by to fungovat.
On attends, comme toujours.
K čertu s čekáním.
Vicu, vrať se!
Vypadni, pomoc, pomoc, ukradl nám tašku , pomoc, pomoc.
Vraťte se dolů, vy idioti, vraťte se sem.
Nechte ho jít.
Ó! sklapni.
Alespoň, že měl trochu odvahy.
Vypadni odtud a hlídej ten náklaďák.
Vzal naši tašku. Utíkej chlapče!
Nikdy se už nevracej, ačkoli... Kopejte...
To je náš kluk.
Vytáhněte sýr.
Co chceš dělat dnes večer?
Je mi to opravdu jedno.
Co vlastně bys rád dělal, Alberte ...uh, Vicu.
Dobrá, sakra, jsme plně naložený, myslím že bysme mohli jít.
Ano, to bysme mohli.
Dobře, pokud nechceš... Ó!
ne, ne, ne, to je dobrý nápad.
Dokonce bysme si mohli dopřát trochu pop...popkorn.
Je to dobrý pro pušky, dej je tamhle do vody.
Zvlhnou tam; přesuň je rovnoměrně, rychlejš zreziví.
Přesuň je dál.
Ty peníze popadající ropucha, tys přesunul mý věci!
Zklidni se; nechceme žádný problémy dneska večer.
Jestli tam najde jediný zrezivělý místo, přeláme ti všechny kosti.
Sardinky...
Mohli bysme některý použít.
A co ten čokl.
To není žádný čokl.
Chceš vidět filmy nebo ne?
Broskve.
Jak to sakra mám vědět?
Můžeš si to přečíst nebo ne?
Broskve pro psa.
Řepa je pro něj lepší.
Křikloun je tamhle asi míli odtud.
Kde je ten hlavní?
Myslíš si, že bych zůstal na místě, abys to zjistil?
Řekl jsem křikloun.
Chci popcorn.
Pojď.
Řekl jsi, že bysme mohli nějaký dostat.
Kdo to řekl?
No tak, Alberte, kup mi nějaký popcorn
Nekňuč,jsem na mizině, můžeš žít bez něj.
Chováš se jako osel.
Jen si zapamatuj ,pro příště, chci abys na mě volal Alberte.
Doufám, že příště až si budeš sám s ním hrát, tak oslepneš.
Pojďme se posadit dopředu.
Sedni si!
Posaď svůj zadek tamhle, já chci sedět tady.
Jak si můžeš vychutnat kino bez popcornu
V pořádku skrblíku, sleduj mistra v akci.
Dobročinnost je věc minulosti
Tady uvnitř je žena.
Jsi cvok.
Říkám ti, že je tady žena.
Kde?
Kde je ?
Počkej chvíli.
Pojď ven, chci s tebou mluvit.
Lháři,vysál jsi vejce, měl bych ti nakopat ocas mezi uši
Jak mám uvěrit, žes ji tam vyčuchal a žádný jiný pes v celé společnosti ji ještě nechytil?
Teď jsi zapomněl, že jsi neomylný, Alberte, to je hloupé.
Nezapomněl, jen tomu nevěřím.
Kde je?
Nech toho.
Jak se mám k sakru dívat na film?
Dostaň je odtud, sic na ně vypustí psi.
Odvolej toho psa...
Ok, v pořádku byl jsem hloupý, naučil jsi mě všechno co znám, čemu věřím, všemu co řekneš.
Nebyla to ona?
Pojď dál.
Mohla by se dostat pryč.
Koupím ti popcorn.
Sečteno a podtrženo, jsi nejchytřejší, nejkrásnější a žádný jiný pes se ti nevyrovná.
Ona má oblečenou jenom pletenou čepici.
Kde je ten kluk?
Stráví noc s Johnny Lambertem.
Ó! , prosím, zkontroluju tě teď.
No tak, vstávej. Ještě ne, chlapi.
Zpropadeně miláčku, křič!
Podívej, co jsem našel.
OK?
Kam šla?
Doprava.
Pojďme.
To je pro dnešní noc zastaví.
Ta pitomá nána.
Vlezla do skrýše těch křiklounů..
Oni tam teď nejsou, je tam sama.
Křiklouni.
Hrom do toho.
Jak jí to k sakru mám tam udělat.
Jednoduše, netřes se jako osika jdi tam a udělej to.
Jsi si jist, že je čistý vzduch?
Alberte, už jsem ti někdy lhal?
Jdi tam a přines matrace.
Udělej jeden pohyb a já ti prostřelím pravou nohu zezpodu a nebudu brát ohled, že budeš bez nohy.
No, co koukáš?
Jak se jmenuješ?
Vic.
Vic, jakže?
Jen Vic.
No, jak se jmenovali tví rodiče?
Nejsi trochu zvědavá?
Řekl jsem ti stůj, podívej se na mě nebo dostaneš jednu do zubů.
Teď vysyp ty krámy.
Jak se jmenuješ?
Quilla June Holmes
To je divný jméno.
Není.
- Má matka říká, že není neobvyklé v Oklahomě.
To je místo, kde jste bydleli?
Před třetí válkou.
Musí být dneska hodně staří..
Oni jsou, ale myslím, že jsou v pořádku.
Hmm, to je lepší....
Co teď?
Gang tuláků. 23 siláků.
Mají kolem budovy.
Ohromný, některej jinej vořech by ji ucítil v divadle.
Komu to říkáš?
Jemu.
Psu?
Dej jim dívku.
Drž se stranou.
Nic o nás neví.
Stačí jim dívka a vypadni odsud.
Zůstaneme.
Máš nějaký lepší návrh?
Jo, natáhni si spodky, Romeo.
Chceš vědět proč?
Je jich tam hodně nebo budeme zabíjet.
Zatracený blázne.
Odtud vede jen jedna cesta.
Zabalený v krabici, to ale nedává smysl.
Tam, ve velký místnosti...co...
Quillo: Ahoj pse, ahoj...
Ó! Ježíši, pravděpodobně sestoupí po žebříku...
Quilla:
Co se stalo, ty nemluvíš s cizinci?
Drž hubu, konečně!
Farma!
To vidím.
To hodně pomůže, teď, když ...
Rozumíš mi?
Jeden jde dolů, vezmi mu bouchačku dřív než se k ní dostane...
Co je ... drž hubu!
Milé vyhlídky, když máme zase navrch nebo ne?
Dobrá. Připravte se na ně.
A mám pravdu o usmívající se ženě.
Chápu to, jak se dokážeš postavit k boji?
Hej!
Zase se přesouvá.
Kam bys šla?
Zaprvé, je to dobrý nebo špatný.
Špatný.
Tak jo, neslezli dolů po žebříku, jak jsem plánoval a protože našli jiný vchody dovnitř, přišli jsme o moment překvapení.
Nemáme žádný způsob, jak bysme je mohli ovládat.
A dobrý?
7 trpaslíků se bude starat o Sněhurku a my můžeme odtud odejít se všemi svými zásobami.
Jen přes mou mrtvolu.
Teď na tom právě dělají.
křiklouni.
Kde? Neslyším je.
Co bysme teď udělali, kdybysme je zaslechli.
Utíkali bysme jako blázni.
Stojí to za pokus.
Křiklouni.
Slyšel jsi to?
Křiklouni!
Zatraceně, ustup z cesty!
Ujisti se, že jsou pryč, Vicu.
Nevystrkuj svou dutou hlavu, Vicu.
Hej !
, klídek...
Zavřeš pusu?
Nemůžu to pochopit.
Vezmi něco zelenýho.
Omotej okolo tyče.
Mávejte tím nahoru.
Posviť baterkou trochu níž.
Už odešli?
Co vidíš?
Jsou to tupci...juchuchu!
Dokázali jsme to!
Dal bych celý pytel brambor za to, abych viděl jejich tváře, když utíkali!
Hahaha, Hej Fešáku, Dokázali jsme to! Woohoohoo.
No tak. Vypadneme odsud, sakra.
Můžou bejt ještě venku.
Zpomal trochu.
Počkej do rána, pak uvidíme.
Dobrá.
Dobře, přivedu holku.
Je přímo pod námi.
Hlupáku, chtěla bys narazit na jednoho z nich?
Myslíš si, že se mýlím?
No dobrá, jen počkej, až vidíš jednoho z nich.
Jací jsou?
Nevím.
Já jen vím, že se mám od nich držet dál.
Cože?
Jestli se jednoho z těhle tlačítek dotkneš, jsi mrtvá, naprosto mrtvá.
Tři z nich se pohybují.
Jeden přichází.
Kde jsi?
Za kotlem.
Izolace nám může pomoci.
Kam půjdeme, Vicu.
Proč je to?
Proč...
Zavři pusu a drž se u mě.
Pospěš si.
Pospěš si s tím.
Ano, to udělám.
Nemehlo.
Zajímalo by mě, kolik je uvnitř matrací.
Křiklounům se nelíbí ve stísněných prostorách.
Alberte! Řekni jí, ať na mě nesahá!
Možná, že se tady někdo schoval.
No!
dobře, jsem si jist poněkud slabým voláním.
Cítíš ještě něco?
Teď je to dobrý.
Dokážeš říct, kdy odejdou?
Ano, dokážu to říct.
Jestli odejdou.
Odpočívej.
Každý se s tím musí vyrovnat.
Za předpokladu, že se neudusí.
Zařídíš to?
Ó ano, chceš dívku,Vicu, zařídím to.
Fuj, páření je hrozné.
...dost dlouho díky konečným chybám opustili své raketové síly obě strany.
Podívejme, bylo to v roce 2006 2007.
...2007.Trvala jen 5 dní.
Jsi strašně chytrý , když znáš celou historii
No, Fešák mi pomáhá...trochu.
Už jste někdy byli u protinožců v Austrálii?
Nikdy.
Proč?
Je tam moc hezky.
Já jsem slyšel jak hezký.
Jeden samotář mi to řekl.
No, je tam moc hezky a bude se ti tam líbit. To jsou kecy!
To není zdvořilé.
Jsem velmi nezdvořilý.
Ne pokaždé.
Poslouchej, hlupáku, já jsem tě popadl a přinesl sem dolů.
Tak, co je tak dobrýho na mně?
Nemám tušení.
Líbilo se mi to.
Chceš to dělat znovu?
Nikdy jsem neviděl holku, jako jsi ty.
Hej, smím něco navrhnout ... udělej to.
Přiznávám, že mám pro tebe slabost, drahý příteli.
Páření je něco, co spojuje, páření je z latinského copulatus, dělání... Zlato, je to dobrý Podívej se na sebe.
Tvoje prsa jsou pevná.
Tvý boky dokonale padly do mých rukou.
Nebudu předstírat, že spím, Alberte.
Ó! , chlapče, jsi špinavý od krve..
No, nevypadáš jako samotná růžová zahrada.
Teď se odtud dostaneme.
Zdá se, že je čistý vzduch.
Radši se půjdu podívat.
Myslíš si, myslíš, že můžeš chodit ve svým stavu?
Můžu běhat ve svém stavu, hm!
. Zvládnu i několik hodin námahy, jen abych se zbavil tady tý nechutný podívaný
Fešáku!
Žádná oběť není dost velká...že ne, ochotně se vrhnu do spárů smrti.
Nemyslím si, že mě miluje.
Fešáku?
Jo.
Ó! , necítí se dobře.
Moc tě miluje.
Řekl mi to tak.
Opravdu to udělal?
To je hezké, protože si myslím, že je rozkošný.
Jak to děláš?
Co?
Mluvíš s ním.
Nevím, nikdy jsem o tom nepřemýšlel.
Mluvím s ním, to je vše.
Dobře, jak to, že ho nemůžu slyšet?
Ah, jednou o tom něco říkal.
Myslel si, že jsme měli vzájemný cit pro sebe, telepatie nebo tak něco.
Co tím míníš, něco jako láska?
Domnívám se to.
Nevím.
Říkal, že uvažujeme stejně.
Hej, nevím.
Dobrá, tak jako tak...
Najdeme si hezké, malé místo... a strávíme spolu hodně času ... a budeme dělat, co chceme.
a když Fešák přijde na návštěvu, může mít vlastní pokoj.
O čem to mluvíš?
Dobře, nemyslíš si, že se dostanem do Austrálie.
V žádném případě! Nikdy!
Řekl jsi, že ne.
Ne, myslím, že nikam nepůjdu.
Zůstanu tady.
Ne, nezůstaneš.
uděláme to tady nahoře, všichni tři
Vicu, já teď žiju tady.
Jestli mě máš ráda...
Je mi to jedno.
Pojď sem hned teď.
Vicu, musíme si promluvit.
Co to s tebou k sakru je?
Děláš neuvěřitené hlouposti.
Minulá noc byla neomluvitelná.
Nechat ji odejít za tlupou je nejchytřejší věc, co uděláš. Chtěl jsem ji.
Já vím, chtěl jsi ji asi padesátkrát.
Proč se pořád potloukáme kolem?
Chci ji ještě.
Dobře poslouchej můj příteli, chci se zbavit této bolesti z mé straně a chci odtud pryč
Křiklouni se můžou vrátit každou chvíli, to ty víš. Ó!
, čeho, že se sakra bojíš.
Zvládneme všechno.
To neznamená, že nemůže jít s námi.
Jít s námi?
To jsi vymyslel sám?
Co na ni vidíš?
Sotva máme dost jídla pro sebe.
Víš, že se začínáš projevovat jako pudl.
Ty se začínáš projevovat jako kretén.
Promiň.
Fešáku, pojď blíž.
Hej !
Bude to pořád půl na půl mezi tebou a mnou.
Sakra, jsem tvým dlužníkem.
Nezkoušej obelstít mí city.
Ale no tak, mám na mysli chvíli kdy ten starý křikloun po mně hrábl
Víš, že to bylo všechno zelené, opravdu schnilé všichni zářili jako houby, bahno a řasy...
Bože! Chlapec po mě hrábl a tys na něj skočil.
Ošklivě by ses popálil a zemřel.
Byl vy to tvůj konec, že jo?
Teď vyřaď dramatický tón ze svýho hlasu a řekni mi jak odneseš svůj podíl nákladu sem nahoru Řekni jak ...
V pořádku, dobrá, jen ji nepouštěj Děláš mi kázání,abych ji nepustil
Nestarám se, bez ohledu na peklo, stačí zastavit to svinstvo nebo můžeme zapomenout na všechny ty zkurvený smlouvy.
Dobře, možná, že bychom měli zapomenout, ty jednoduchý hloupý ztroskotanče.
Ztroskotanec.
Co je to ztroskotanec?
Je to něco špatnýho?
Vsadím se, že je to něco špatnýho.
Raději si umej svou páchnoucí hubu nebo tě nakopu do zadku.
Každopádně ztroskotanec.
Hahaha, to znamená, že nemůže jít s námi.
Řekl jsem, že z toho nic nebude.
Dobrá, dobrá.
Nerad přiznávám vinu.
Myslím, že jsi měl pravdu.
Velmi bych doporučoval, aby sis uvědomil, že je několik dobře informovaných tuláků v okolí města, kteří by si to s radostí rozdali s vyzrálou ženskou stejně jako já.
Nemám rád, když mě někdo zastrašuje.
To není hrozba, to je fakt.
Ne, to je dobrý způsob, jak si nechat zlomit další nohu.
Nevylívej si na mě zlost za banální nezdary.
Alberte, já najdu holky, ale neručím za jejich chování.
Co to k čertu je?
No, jak bych to měl vědět?
Vyčmuchej to.
Pravděpodobně nějaký průkaz, který se používá při odchodu z podzemí.
Ó! , teď si pospíšíme.
Kdybyste mě v noci poslechli místo ...
Počkej chvíli...nemyslíš na to, co bude následovat....
Ty, ty poslouchej Alberte.
Zabijou vás venku.
Alberte.
Alberte.
Vrať se zpátky.
Ty blázne, nemůžeš jít dolů.
Posloucháš mě?
Protože nějaká voňavá coura tě praštila do hlavy a urazila tvé ego, to není důvod, aby ses choval jako hloupý štěně.
Okamžitě zastav,Alberte! .. Vicu
Hloupej najivko.
Dobrá.
Prosím počkej chvíli, prosím přestaň.
Nevím jak to říct, abys mě pochopil.
Neuvažuješ rozumně.
Nemůžeš jít tam dolů ...
Stále doufám, že se vrátí a ona to ví.
V Austrálii nemají rádi samotáře.
Bandy tuláků zaútočily tam dole a... a znásilnili jejich ženy a ukradli jejich jídlo...
Oni budou mít své ochránce nahoře chytí tě a zabijou.
Co se k sakru staráš?
Vždycky jsi říkal, že ti bude líp beze mě.
Ó!
zapomeň na ni, Vicu.
Nech ji jít, hledej někde jinde
Jestli tě unavuju, najdi si někde jinýho partnera
Ať se stane cokoliv, nemusíš mě následovat dolů.
Musím Fešáku.
Musím.
Nenapadlo tě, jak hladce celá operace proběhla?
Jak snadno jsi ji našel a následoval a jak
Jen se nad tím zamysli, Vicu, místo abys vešel přímo do jejich rukou.
Bůh ví, co s tebou udělají.
Byli jsme spolu dlouhou dobu, v dobrém i ve zlém...
Může dojít k nejhoršímu.
Bojím se.
Bojím se, že se nevrátíš a já si budu muset najít nějakýho tuláka, aby si mě vzal.
Víš, že většina tuláků je teď v tlupách a já už nejsem tak mladý.
Budeš mi chybět, Vicu.
Opravdu mi budeš chybět.
Dobře...
Zkusím se vrátit, co nejdříve.
Počkáš?
Nějakou chvíli, pak...uteču za kopec.
Buď na sebe opatrný.
Udělám, co můžu..
Dohoním tě.
Jistě.
Ahoj.
...parťáku .
A těmito děsivými prastarými zvuky divočiny uzavřeme výborovou prezentaci výboru... audio zájezdů do minulosti.
Dnes, kapitola 3.
Afrika černý kontinent.
Zítra kapitola 4.
Aljaška.
Michaeli, žlutá kontrolka, porucha.
úroveň 10, horní sekce 6.
Opakuji, žlutá kontrolka
Často pohrdáme tím, co je nám nejbližší.
další užitečná rada z výborové ročenky.
Je přesně 10 dopoledne, středa, 29. června
Léta páně 103
Mohu dostat kuřecí salát prosím?
...a zasedání týkající se cen a trestů pro každého.
Účast libovolná. Za hodinu....
Opakuji za jednu hodinu....
Bylo rozhodnuto, že paní Eunice byla prohlášena modrou páskou za vítěze... výročního konzervárenského festivalu Topeka.
a po celý rok 103, všechny konzervované broskve, které budou ve sklenicích ponesou její portrét a nápis, Královna Topeky.
Michaeli, zelená kontrolka.
hydroponická laboratoř, číslo 173
Patty a Jordan McBurnat.
... doplňky potravin.... ...opakuji, zelená kontrolka...
To je to nejlepší, co mohli architekti udělat.
Proč jsou tady?
Nedostatek respektu.
Špatný přístup.
Neúcta k autoritě.
Pachatelé?
Ostříhají a oholí je.
Myslím, že ano.
Patty a Jordan McBurnat.
Žádný důvod ke shovívavosti? Ne, když ... to položíme a pak přidáme...
Je těžké pro nás, že jsme zjistili, že jste ignorovali několik varování, jak se přizpůsobit. Ty ze zákonů, které jsou důležité pro pokračování rozvoje a existence naší milované
Topeky, jste vy ale ignorovali.
Otevřený protest proti řádně zvolenému výboru a určitých lidí nebude tolerován.
Na Farmu.
Teď, jak dopadli poslední zemědělci, slečno?
Měli rakovinu v ...
Ne, ne!
...ne, ukažte...
Ne...ne, byla to nehoda se zemědělským strojem.
Tak to bylo. Larry a Linda Lacey 17. března tohoto roku.
Způsobil to infarkt.
Jo, jo, smutek z výboru, ukončí pochvalná řeč
Služby krematoria v Lakeside Methodist, jako obvykle.
...a ať se Bůh smiluje nad vaší duší.
Quilla June.
Broučku! Pojď k tatínkovi.
Ó! , aah. Je příjemné vidět tě zase doma.
Neměla jsi žádný problémy?
Všechno šlo dobře, Neměla jsi žádný potíže, že jo? Ne, pane.
Aaah, je to v pořádku, v pořádku.
Jsme na tebe pyšní, dívenko.
Výbor na to nezapomene.
Ne pane! Pak budu ihned přijata do výboru, jak jsme se domluvili.
Hmm, neboj se, mé dítě, brzy tam bude volné místo.
Pan Craddocku, raději bych nečekala.
Po tom všem, jsem přivedla Vica sem dolu. Přesně, jak jste mi řekl.
Buď trpělivá Quilla June.
Pobav se s přáteli svého věku.
Přemýšlej o manželství a založení rodiny.
Tvůj čas přijde.
Chci být jako vy, slečno Mez
Nebudu čekat.
No, neboj se, holčičko.
Nevidím důvod, proč ne ...
Všechno má svůj čas, Všechno má svůj čas.
Tahle mladá dáma bude dělat problémy
Vždycky to tak bylo.
Proč bysme něco měnili?
Možná byste měli jít do třetice.
Ah, trochu dětinské.
Intriky mi vůbec nevadí.
Pokud to zůstane jen v malém.
Slečno, ...
Podívejte se, ona je jedním z příjemců.
Pak se provdá za Harrimanova syna, jehož jméno je
Charles
Charlie, ano.
Jestli to nezchladí její nároky, pošlete ji na farmu.
Blbost.
Jseš jenom hloupý komisař, nevrlý, starý mrzák.
Jsem naštvaný! Jsem blízko konci.
Další užitečný tip na bydlení z Výborové ročenky.
To je jediný důvod, proč jsem souhlasila s jejich hloupým plánem.
Amerika, země hojnosti, byla největší na světě v zemědělství...
Slíbili mi to. Slíbili. ...schopná nejen nakrmit své vlastní pracovníky.
Naznačili mi ...
Pak mě zkoušeli zahnat bez tvýho svolení, tak jsem zatlačila.
To bys neměla. Myslím, že teď nás budou sledovat.
Gary, je mi to jedno.
Jsem tak nemocná a unavená...
Napíšou nás na nejbližší farmu.
Naše křesťanské přání je pomoci našim bratrům za mořem...
Máš pravdu.
Chci žít.
Dobrá.
Budu se smát. Nebudu se klanět před nimi. v pravý čas na všechny správné lidi, protože to nebude trvat dlouho.
Davidova píseň. Nebudeme na tebe pokaždé čekat, Quilla June Holmes.
To je tvoje třída.
Ach, ano, paní Cammocková.
Ó! krmení holubů.
Omlouvám se, už jdu, paní.
Uvidíme se později.
Ona a Vic byli spolu v parku, otočil jsem se jen na chvilku...
O čem jsi mluvil s Vicem?
No tak, chceme to vědět.
Lew.
Uh, Někdy jsem tak zmatená.
Tady je dobře.
Co ten kluk?
Chci říct, že to stejně zjistíme, takže ...
Proč nám to všem neusnadníte, co?
Co říkáš, jo?
A co ten chlapec?
Na farmu, ihned.
Recept Conradovi babičky na marmeládu z rebarbory.
Nech mě jít, bože, hergot!
a vymačkaný citron.
Och, Co ukázaly testy?
Je to normální herpes virus, to je trochu vyšší krevní tlak, než se očekávalo za těchto podmínek.
Není tam žádná infekce,je dobře vyvinutý a dostatečně dobře živený
..průměrná inteligence, jednoduché citové reakce.
Další zajímavostí je jeho zřejmé agresivní chování.
Jinými slovy, je velmi fyzický.
Jak jste si možná všimli je to můj kluk.
Zaskočilo tě to?
Radši buď příjemný na mého chlapce.
Doufám, že všechni vaši parchanti budou mít zaječí pysky.
Michaeli?
V pořádku.
Chovej se slušně, synu.
Stejně jako mnoho jiných organismů... kterým se nějak podařilo přežít nahoře jste byli zkoumáni a pozorováni diskrétně, samozřejmě.
Vaše životní zvyky, návyky, houževnatost, tělesná zdatnost a mnoho dalších.
Byli jste vybráni, odvedeni sem dolů ...
Quille June se dostane té cti.
Ta děvka!
Dávej pozor, co říkáš, chlapče.
Když někdo z komise mluví buď zticha a poslouchej.
Hej ! , jak by se ti líbilo kdybych ti do zadku strčil hlaveň brokovnice?
Michaeli!
To je pořádku, to je v pořádku.
Prokaž trochu úcty, chlapče.
Jak jsem říkal, přijmi poctu, která se uděluje jen jednou ...za dvacet let.
Teď mi Mez... dej původní, nejstarší vyhlášku, jo.
Plody vašeho milování umožní produktivním občanům Topeky překonat změny změny metabolismu způsobené několikaměsíčním pobytem pod zemí.
Dovolte jí, aby si udržela vedoucí postavení v náboru ve vlastním Božím obrazu.
Podívejte, byli jsme v podzemí příliš dlouho.
Naše žena nemůže otěhotnět. Každý jednou a na chvilku potřebuje novou krev.
My, potřebujeme nového muže.
Nikdy jsme nebyli tak šťastní a tak nešťastní a muž jak jsme si ho představovali...
Další užitečná rada pro bydlení, z výborového... ..zvláštní typ muže...
Hahaha, Potřebujete mě, abych oplodnil vaší ženskou?
Tys mě k tomu přemluvila.
Seřaďte je do řady.
Ty první, zlato.
Společně tě prosíme na cestě spravedlnosti a míru milujíce a sloužíce ti jedním srdcem a myslí po všechny dny svého života aby mohli být bohatě, obdařeni symbolem tvé věčné přízně.
Amen.
S pověření úřadu svěřeného mě Výborem
Vás tímto prohlašuji za muže a ženu. Podle vyhlášek a zákonů státu Topeka.
Co Bůh spojí, nikdo nerozdělí.
Muž by se nikdy neměl stydět za to, že by přiznal , že se mýlil.
protože se ukáže, že dnes je moudřejší než tomu bylo včera. další užitečná rada pro žití, z výborového kalendáře.
Mez, můžeteli tam pomoci
Ujistěte se, že se oba rodiče tady podepsali.
Teď, přejděme k bratru Hathawayovi.
Michaeli, žlutá kontrolka vzduchový sací ventil, číslo 12.
šachta 17B. Signalizuje přehřátí opakuji žlutá kontrolka.
Kapitola první, verš 22.
Bůh jim požehnal a řekl: milujte se, množte se.
Bůh vám žehná, to je B.
Dostalo se ti této cti, mladá dámo.
Výbor. Ach!
Dobrá, já jsem si jista, že to výbor ví nejlépe.
Kde jsou tví rodiče? Ah, Slečna Mez říkala, že bude všechno v pořádku.
Ah, musí přijít dolů s něčím, protože se necítí dobře.
Budeme se držet rozvrhu?
Drazí snoubenci, shromáždili jsme se tady dnes...
Donutili mě to udělat.
Nerozumíš mi, donutili mě.
Nedávej mi, k sakru, pokání.
Jsi stejně šílená jako tihle zatracení blázni.
Možná pitomá, ale oni nejsou takový hloupý jako ty.
Ó! Odtáhli mě dolů, abych udělal děti a potom mě připoutají k tomuto přístroji, to je opravdu chytrý.
To je kontrola populace, Vicu, pro případ, že jsi o tom neslyšel.
35 dívek bude oplodněno a potom tě zabijou, rozumíš?
Jsou tam idioti jako ty, potloukající se kolem. Takže jsi zavrtěla svým malým zadečkem...
Řekli, že mě zabijí, když to neudělám.
Poslouchej ...ještě další věcí, si chci být jistá nejdůležitější a nejradostnější... utečeme z Topeky.
Ty a já.
a možná i jiní.
My budeme výbor.
Budeme dělat, co chceme, kdy chceme. ať oni pro změnu sklání hřbet.
Zachráníš mě, vezmeš mě odtud?
Jo a odstraníme výbor.
Kde je má zbraň?
Co?
Mé zbraně, kde jsou mé zbraně?
Jak jsi to představuješ?
Dobrá.
Právě venku, za těhlema dveřma vpravo je Michael. Je tam dav lidí.
Proběhneme krz něj.
Oni budou vyděšený a znovu doprava a doprava.
Velké dveře.
Sakra! ...další užitečná rada pro žití z výborového kalendáře.
Myslím, že určitě přijdou.
Udělali by to stejně, tak jak jim řekli. Hej !
poslouchej, Michael bude první.
A pak slábnoucí hřmění změnilo větrnou bouři ve velkou smršť
Pak Lewa, pak Meze.
Pak doktora.
Lewa zabij jako prvního, protože je velmi důležitý.
Kam jdeš?
Kostel je tam. Hej !
Dostaneme je všechny najednou.
Kam jdeš?
Odcházím z tohoto pekla.
Chci zase vidět Fešáka. Chci se dostat do dobrý a poctivý rvačky s nějakým parchantem o plechovku fazolí.
Musím se vrátit do špíny, takže se cítím čistý.
Počkej chvílku.
Jakým otvorem se chceš odtud dostat?
Potřebuješ pomoc. Hodně štěstí, dítě.
Vicu prosím. Ty špinavý, oplzlý, smrdutý, shnilý, zvrhlíku.
Ty hloupý zvíře. Myslíš, že mě můžeš poslintat.
Všichni jsou nade mnou a ohmatávají mě a pak můžou jen tak odejít.
Nechtěla jsem tě přivést sem dolů, aby tě mohli použít.
Přivedla jsem tě dolů, abych tě mohla použít já.
Prosím, ne, neopouštěj mě miláčku, prosím pomoz mi.
Miluji tě, miluji tě
Moje rty řekly ano, protože ti věřím.
Prosím, Vicu.
Nejlepší je vaření v pánvích z teflonu smažit se slaninou do hněda, ale ne příliš křupavé pak postavit stranou, slít do kanálu vylít vše až na dvě polévkové lžíce tuku...
Nerozumím ti, pořád vzpomínáš na to, co je nahoře a na svýho psa.
Jako by vše, co se mezi námi stalo, pro tebe nic neznamenalo.
ale ne - hnědý právě teď nechápu, co je na tom špatnýho zůstat tady dole a vést výbor.
přidejte hovězí a kukuřici a šťávu na brambory
Oni jsou tam.
Zabíjení svrhne jejich moc.
Dvě polévkové lžíce nasekané petrželky a přidejte zeleninu.
Smíchejte vše opatrně, ale důkladně Ó! , Vykopněte je.
Děláme to, co chceme. a posolte a dejte mletý pepř podle chuti..
Zabij je, Vicu, teď.
Červená kontrolka. opakuji červená, červená kontrolka.
Blbec
Výbor.
Udělej to! Zvláštní mimořádné zasedání výboru 11:37 ráno.
4.
Července, léta Páně 103
Výbor označil své podřízené s vaším souhlasem a s otcovským požehnáním. Dal jim lhůtu, aby poslouchali, aby neporušovali dané hodnoty vyhlášek a zákonů.
Stát Topeka, amen.
Vy jste ignorovali naše varování informováni o pravidlech, které jsou životně důležité pro pokračování růstu náší milované Topeky.
Což zasvěcení lidé nemohli tolerovat.
Quilla June. Quilla June Holmes.
Číslo 2644 Nedostatek respektu, špatný přístup, neuposlechnutí autority.
Jak se vyjádříte?
Ano.
Ano. Ano.
Na farmu, ihned.
Gary. Gary Maroy Franklin, číslo 2598.
Nedostatek respektu, špatný přístup, neschopnost podrobit se.
Jak se vyjádříte?
Ano.
Ano. Ano.
Na farmu, okamžitě.
Richard Richard Van Ricecue, číslo 2601.
Nedostatek respektu. špatný přístup, selhání...
V pořádku.
Vicu, ukážu ti cestu ven.
Pojďme odtud.
Na farmu, okamžitě.
Ukážu ti cestu ven, dobře, ukážu ti cestu ven.
Kenneth.
Prosím, jen odtud odejdi.
Postarám se o tebe a Fešáka.
Udělám všechno, co budeš chtít.
Vicu, pamatuješ si na kotelnu?
špatný přístup, selhání k...
Jak říkáš všichni bez rozdílu?
Ano, ano, ano.
Škoda. Vicu, prosím, odejděme odsud.
To samé, na farmu, okamžitě.
Ať se bůh smiluje nad vaší duší.
Vezměte tuk místo slaniny do pánve dejte kapku a stěrkou rovnoměrně rozetřete ... vařte odkryté na mírném teple 30 až 40 minut otočte občas, zabráníte připálení
Jak se to vaří, odstraňte přebytečný tuk a lžící... Zabij ho!
Tam nahoře, zabij ho.
Zabij ho je 3.září, 261...
Zabij ho....aaaah
Číslo 2601...
Pokračujeme .
Jacku?
Z 35 navržených příjemců, 10 bylo přijato.
Samozřejmě potřebujeme ještě další dárce.
Utečme...
Musíš ho zabít, Vicu.
Dejte třetí program zpět v platnost. Vyškrtněte chlapcovo jméno.
Soustřeďte se na zbytek seznamu.
Každého, koho vybereme... budeme lépe sledovat... pak přikryjte velkou kulatou mísou kastroly a přilnavé mísy a kastroly pevně dohromady...
Zastav ho, Vicu, zastav ho. jestli někdo hašiš... ukradne ...
Ach, musíme ho mít pod dohledem
Teď jsem mluvil o významu této ... a podáváme vařená vejce, jestli je chcete.
pojď dál, pojď dál, pojď dál.
Rychle! jeden šálek nasekané vařené zeleniny
Pojďme získat jiné ze skladu, Michaeli.
Tentokrát se ujisti, že oddělení vymaže úsměv z jeho tvář.
4 polévkové lžíce, jemně nasekanou petrželku jeden šálek smetany, sůl... a čerstvě mletý,černý pepř.
Fešáku?
Zdržel jsem se dole příliš dlouho.
Pojď se mnou, pojď.
Půjdem za kopec, tam, kam půjdeme ho potřebujeme.
Dobře, dohoníme ho.
Nevím, kde je.
Jestli to Fešák ví, proč ti to neřekl?
Fešáku?
Vicu!
Fešáku!
Ahoj, parťáku.
Fešáku, jsme zpátky.
Kdo je tvůj nový krejčí, Alberte?
Jak je to dlouho, co jsi jedl?
Včera jsem ulovil ještěrku , ah
Možná, že před dvěma dny už si nevzpomínám ...
Dobře,musíme jít rychle do města a sehnat něco k jídlu.
Ne, Fellini všechno vzal.
Zabije každého, kdo se k němu nepřidá.
Má pod svou kontrolou celé město.
Nemůžeme tam dostat žádné jídlo,
Nemůžeme se ani vrátit.
OK, prostě to ber s nadhledem.
Nemůžu to brát nějak jinak
Už odcházím...
Bude lepší, když mě opustíš a najdeš si nějaké místo, kde můžeš přežít.
Aha, a co útěk přes kopec, tygře?
Hmm, v tomhle stavu tam nedojdu.
Ale můžeš jít .
Potřebuje jídlo a léky.
Musíme je rychle najít.
Nemůžeme to udělat bez něj.
Nemůžeme pro něj už nic udělat.
Vicu, musíme odtud odejít.
Zůstaneme spolu.
Mám tě ráda.
Jestli mě máš rád, půjdeme dál.
Nesnědl jsi ani sousto.
Nemám hlad.
Hm, opravdu si cením toho, co jsi udělal.
Dobře, nenuť mě.
No, kde to jsme?
Ach jo, v nemocnici.
Ó!
Fešáku, pojď.
Víš, že jestli tě nechali odejít s červenající se nevěstou
Namísto aby tě připojili k počítači pravděpodobně už bye se nikdy nevrátil nahoru.
Jsi si jist, že jsi měl dost jídla?
Ó ano.
Jsem sytý.
Co? Nic, říkal jsem, že jsem plný
Ale poté, co jsme šli celý den, pravděpodobně si budeš muset uvařit co zbylo.
Řekla, že mě miluje.
Ó! sakra, to nebyla má chyba, že otočila hlavu.
No řekl bych, že měla dobrý úsudek, Alberte
Pokud nemá zvlášť dobrý vkus.
zvlášť dobrý...
Chlapec a jeho pes chodí na procházku
Chlapec a jeho pes někdy mluví k sobě navzájem.
Chlapec a pes můžou být šťastní, když sedí v lese na kládě ale pes ví, že jeho chlapec může jít špatnou cestou.
Chlapec a jeho pes můžou jít na ryby
Chlapec může naučit psa, aby si přinesl mísu když má hlad.
Chlapec a jeho pes můžou být šťastní, když sedí venku v lese na kládě ale pes ví, že jeho chlapce může jít špatnou cestou.
Povídka ve skutečnosti končí s těmito slovy. "Víte, co je to láska?"
Volně přeložila a upravila Jitka Špačková
Přelet nad kukaččím hnízdem
Dobrý den, slečno Zoufalá.
- Dobrý den, slečno Zoufalá.
- Pane Washingtone.
- Dobrý den, slečno Zoufalá.
- Dobrý den.
- Dobrý den, Bancini.
- Dobrý den.
Jak je vám?
Jsem odpočatý.
Vaše léky.
Vaše léky.
Tak se pohni!
Pane Fredricksone.
Šťávu.
Náčelníku.
Tak, kamaráde, jdeme.
Tady má papíry. Potřebuju tu podpis.
Ahoj.
- Je tu pan McMurphy. - Dobře.
Můžeš začít.
Jedny ponožky.
Tričko.
Ahoj.
Proboha, ty jsi ale hora!
Vypadáš jako bejvalej fotbalista.
Jak se jmenuješ?
Neslyší tě.
Je hluchej. Hluchoněmej Indián.
Opravdu?
No tak, Bibbite.
Nevydá ani hlásku, co?
Křížovej spodek.
Jak se jmenuješ?
Billy Bibbit.
Těší mě, Bille.
Já jsem McMurphy.
To jsou karty Charlie Cheswicka.
To je jeho zelený eso.
Je to na tobě, Bille.
Velká desítka.
- Přilož jednu, jo?
- Počkej.
To můžu vyhrát.
- Vítěz.
- Tys to přetrumfoval?
Jasně.
Jaká je sázka?
Pět... pět padesát.
Ty se rád díváš lidem do karet, co?
Jo.
Viděl jsi už někdy takovouhle?
- No tak, Martini.
- Martini!
Martini, prosím tě, hraj zelenou.
Kdo teď hraje?
Počkej, on trumfoval...
Kam jdeš?
- Ty už nehraješ?
- Co je ti?
Ty už nehraješ, Martini?
Martini?
Já chci hrát.
Billy, chci vyhrát pár...
Ovládej se.
Co?
- Je tu McMurphy.
- Dobře, ať jde dál.
Děkuju.
Jsem Dr. Spivey.
Moc mě těší, pane doktore.
Sedněte si a promluvíme si.
Dobře.
R.P. McMurphy.
To je ale ryba.
- To je obr, co?
- Jo.
Ta musela mít aspoň 20 kg.
- Ne, patnáct.
- Patnáct.
Řeknu vám, chtělo to veškerou sílu, abych ji při focení udržel.
Veškerou sílu.
S tím řetězem to bylo asi ještě horší.
Ten řetěz jste snad nevážil.
Ne, ten ne.
Jsem ale na tu fotku hrozně pyšnej.
To je první losos, co jsem chytil.
Pěknej.
Randall Patrick McMurphy.
Je vám 38 let.
Vysvětlete mi, proč vás sem poslali.
Vlastně... nevím.
Co tam říkají?
- Vadilo by vám, kdybych kouřil?
- Ne, prosím.
Tak tady... uvádějí několik důvodů.
Prý jste bojovný.
Mluvíte, když nemáte.
Máte všeobecně negativní přístup k práci.
Jste líný.
Žvejkal jsem ve třídě.
Ten pravý důvod, proč vás sem poslali... byl ten, že na vás chtěli hodnocení.
Jestli jste mentálně postižený.
To je ten pravý důvod.
Proč myslíte, že si to myslí?
Podle mýho proto, že se moc peru a moc souložím.
Ve vězení?
Ne, ne, ne, vy myslíte...
Proč vás sem poslali... z pracovního tábora?
To vážně nevím.
Říkají tu, že jste tam...
- Počkejte, podívám se...
- To na mně nezávisí, víte.
Jedna... dvě, tři... čtyři...
Byl jste nejmíň pětkrát... zatčen za ohrožení osobní bezpečnosti.
Co mi o tom můžete říci?
Že jsem se pětkrát popral?
Rocky Marciano se pral čtyřicetkrát a je z něho milionář.
- To je pravda.
- To je pravda.
Máte tu taky zneužití... nezletilé.
To je tentokrát pravda, že?
Bylo jí 15, ale vypadala na 35.
Řekla mi ale, že je jí 18, a byla... úplně svolná, víte?
Musel jsem si prakticky sešít kalhoty.
Ale mezi námi... jí klidně mohlo bejt 15. Když máte před sebou... toho červenýho bobra, myslím, že je to úplně normální.
A vy asi taky.
Rozumím.
Tomu by žádnej chlap neodolal.
Proto mě zavřeli.
A teď mi říkaj, že jsem cvok, protože tam netrčím jak nějakej kůl.
Zdá se mi, že to nemá smysl.
Jestli to znamená bejt cvok, tak nemám vůbec rozum, jsem magor, padlej na hlavu, cáklej.
Nic víc a nic míň.
Upřímně řečeno, pane McMurphy, uvádějí tu, že se domnívají...
Domnívají se, že to předstíráte, abyste se vyhnul práci.
- Co si o tom myslíte?
- Vypadám snad na to?
Buďte teď, Randalle, na chvilku upřímný.
Řekněte mi, myslíte si, že máte nějakou duševní poruchu?
Vůbec ne.
Jsem zázrak moderní vědy.
Zůstanete tu nějakou dobu... na pozorování.
Potom rozhodneme, co podniknout, a poskytneme vám potřebné léčení.
Pane doktore, budu s vámi stoprocentně spolupracovat.
Stoprocentně.
Budu s vámi celou dobu plně spolupracovat.
Protože musíme McMurphymu... přijít na kloub.
Kosa.
Jsem strašně unavenej.
Sedni si.
Jsem unavenej.
Je to lepší?
Pane Ellsworthe, vyčerpáte se.
Začněme, pánové.
Na konci pátečního setkání... jsme hovořili o problému pana Hardinga s jeho ženou.
Pan Harding řekl, že ho jeho žena znervózňuje, protože přitahuje pohledy mužů na ulici.
Je to pravda, pane Hardingu?
Ano.
Je to pravda.
Myslí si také, že jí dal důvod k tomu, aby vyhledávala pozornost jiných mužů, ale nevěděl jaký.
Pan Harding údajně řekl své ženě:
"Nenávidím tě.
"Nechci tě už nikdy vidět.
"Zradila jsi mě."
Chtěl by se k tomu někdo vyjádřit?
Pane Scanlone, začal byste dnes?
Jste si jistý?
Billy, co ty?
Ne, ne.
Ráda bych si zapsala, že jsi dnes zahájil setkání.
Alespoň jednou.
Pane Martini?
Sledujete nás?
Ano.
Začal byste?
Pane Cheswicku?
- Já?
- Ano.
To znamená, že nikdo z vás na to nemá žádný názor?
Dobře.
Pane Hardingu, řekl jste několikrát, že podezíráte svou ženu, že se schází s jinými muži.
Ano!
Ano, moc ji podezírám.
Podezírám ji.
Mohl byste nám říci, proč ji podezíráte?
Já o tom mohu jen... vyjádřit svoje domněnky.
Napadlo vás někdy, že jste třeba... vůči své ženě netrpělivý, protože nevyhovuje vašim duševním nárokům?
Ale jediná věc, o které můžu... vyjádřit svoje dohady, je má vlastní existence... s mou ženou nebo bez ní, v oblasti mezilidských vztahů, v porovnání dvou osob, co se týče formy i obsahu.
Hardingu, nechceš nechat toho plácání a přejít k věci?
To je to.
To je to, Tabere.
To není plácání.
Nemluvím jen o své ženě, mluvím o svém životě!
To prostě nedokážeš pochopit.
Nemluvím jen o jednom člověku, mluvím o všech!
Mluvím o formě!
Mluvím o obsahu!
Mluvím o mezilidských vztazích!
Mluvím o Bohu, ďáblu, peklu a nebi!
Chápeš to konečně?
Hardingu, jsi tak příšerně pitomej, až je to k nevíře.
Připadám si tak nevšední,
- když něco takového říkáš.
- Proč?
Co znamená "nevšední", Hardingu?
- Nevšední?
- Nevšední?
Něco vám řeknu.
Nechcete se vůbec poučit.
Nechcete nikoho vyslechnout.
Je inteligentní!
Nikdy jste neslyšeli slovo "nevšední"? Co tím chcete říct?
Že jsem teplouš?
Je to tak?
Malá Anička nebo Mařenka?
To se mi snažíte říct?
Tak si představujete debatu se mnou?
Co to znamená?
Jsou všichni proti vám, pane Hardingu.
Spikli se proti vám.
To má být novinka?
Někdy to zkoušejí i se mnou, ale já...
Cheswicku, prosím tě.
Uklidni se.
- A nezastávej se mě.
- Ale já vám chci...
Chci vám jen pomoct.
- Rozumím.
- Vy nechcete, abych...?
- Prosím tě!
- Ale já vám jen chci...
- Prosím tě!
- Chci vám jen pomoct.
Prosím tě!
Nedávno... jste oba dělali nějaké narážky. - Porážky?
- Ano, narážky.
Ne porážky, narážky... na moje údajné sexuální problémy s mou ženou.
Řekněme, že vím, že je to pravda, ale vy to nevíte!
Jestli mi takhle chcete něco říct...
Hardingu, zdá se mi, že jsi pěknej vůl!
- "Nevšední!" - "Vůl."
Připadáš si tak "nevšední".
Mluvíš furt jen o svý ženě!
V jednom kuse na ni myslíš, blablabla...
Nemluvím o své ženě!
Kdy to ta tvoje tupá hlava pochopí?
Kdy zmoudříš a necháš ji jít?
- Prosím tě!
- Nechci to slyšet!
- Jsem unavenej.
- Nechci to slyšet!
Jsem unavenej.
Nechci to slyšet.
Nechci to slyšet.
Jsou to jen kraviny a já jsem unavenej.
Nechci to slyšet!
Víme to.
Jsme všichni unavený.
- Jsem unavenej a jsou to kraviny.
- Nejsi unavenej, Bancini.
Dej ty ruce pryč!
Přestávka, pánové.
Čeká na vás autobus.
Pacienti, kteří mají povolení, se budou hlásit u autobusu.
Hrál jsi to někdy, náčelníku?
Ukážu ti, jak se to hraje.
Je to stará indiánská hra.
Jmenuje se "tref se míčem do díry".
Takhle by to mělo...
Stůj tady.
Dobře.
To je tvoje místo.
Nehejbej se.
Nehejbej se odtamtud.
To je tvoje místo, rozumíš?
Tak.
Nehejbej se.
Teď... si vezmi míč.
Vezmi si ten míč.
Tak.
Drž ho.
Ne tak pevně, náčelníku.
Nebo ho rozmáčkneš.
Musíš ho dát do koše, rozumíš?
Zvedni ruce.
Zvedni míč do vzduchu.
Zvedni ho.
McMurphy?
Proč s ním mluvíš?
Je hluchej jak poleno.
Nemluvím s ním.
Mluvím sám se sebou.
Líp se mi přemejšlí.
Jemu to ale nepomůže.
Ale ani mu to přece neuškodí.
Nevadí ti to, náčelníku?
Vidíš?
Nevadí.
Dobře, náčelníku.
Zvedneme ruce do vzduchu.
Zvedni je.
Nahoru, rozumíš?
Zvedni je nahoru.
Nahoru je dej.
Nahoru.
Tak!
Až nahoru.
Až nahoru.
Šikovnej.
Tak, teď...
Teď vyskoč a dej ho do koše.
Vyskoč a strč ho tam!
Vyskoč a narvi ho tam, náčelníku.
Odpočiň si.
Počkej tu.
Odpočiň si.
Hned se vrátím.
Bancini, pojď sem na chvilku.
Vypadáš dobře.
Pojď sem na vteřinu.
Stoupni si sem.
Sniž se trochu.
Dobře.
Vstaň.
Stoupni si.
Šikovnej!
Dobře.
Dobře.
Teď tam.
Nahraj mi!
Jdu na to!
Stůj.
Dej mi míč.
Dej mi míč.
Tak. Děkuju.
Tak, zůstaň tam.
Vezmeš si míč, vyskočíš a dáš ho do koše.
Rozumíš mi?
Dej ho...
Počkej, Bancini.
Dobře, náčelníku.
Vezmi si míč.
Teď vyskoč a dej ho do koše.
Vyskoč a dej ho do koše.
Ty ne, Bancini.
Bancini, kam jdeš?
Jsem unavenej!
Přestávka!
Obrana!
Vrať se!
No tak, Bancini, kam sakra jdeš?
Generále, ať se otočí.
Tak, zpátky!
K náčelníkovi.
Na mě, náčelníku!
Jsem volnej!
Na mě!
Dej ho do koše!
Do koše!
Dobře.
Vsaďte si.
Co je to?
Vsaďte si.
To je desetník, Martini.
Já vsadím pětník.
Nejmíň desetník, Martini.
Já vsadím desetník.
To není desetník, Martini.
Tohle je desetník.
Když ho rozpůlíš, nebudeš mít dva pětníky, ale hovno.
Vykuř si to.
Rozumíš?
Ty nerozumíš!
Dobře, tady jsou.
Královna Cheswickovi, Velkej býk Taberovi. Deset Billymu a kdo rozdává, dostane tři.
Dej mi kartu.
Nedám, protože teď nehraješ.
Rozumíš?
Vidíš tamty lidi?
Ty jsou opravdový.
To jsou opravdový lidi.
Tak co, hraješ nebo ne?
Dej mi kartu.
To je 23 bodů, Cheswicku.
Tabere, jsi nahranej.
Dej mi to.
Dvacet tři.
- Dej mi kartu.
- Drž hubu!
Tabere.
- Dej mi pětník.
- Teď hraju já.
Ty ne!
Dej mi kartu.
- Eso.
- Dej mi kartu.
To je čtyři nebo čtrnáct.
Už nechci.
Billy?
- Dej mi kartu.
- Pět.
Ty sis nevsadil, Martini.
Nemůžu ti dát kartu. Proboha.
Vsadím desetník.
Dobře.
- To je dvacet bodů.
- Ne.
- Vezmi si svoje peníze.
Není.
To je 10, 11, 12, 13.
To je hergot královna, rozumíš?
Ty nepočítáš tohle a tohle.
Dej mi kartu.
Máš dvacet bodů!
Dej mi další.
Chci další kartu.
Scanlone, kdo začíná hru?
Vaše léky.
To není královna!
Maku, dej mi kartu.
- Kdo začíná hru? - Dej mi kartu.
Proboha!
Vy cvoci, chcete hrát karty nebo ne?
Hrajte!
Ani se tu člověk nemůže soustředit.
Jděte pryč!
- Promiňte.
Jen jsem chtěl...
- Jděte pryč!
Pacienti nesmějí do sesterny.
Jen jsem chtěl ztišit...
Až budete venku, promluvíme si o tom.
Pacienti sem nesmějí, jasné?
Pustíš mě, Hardingu?
Děkuju.
Promiňte, slečno.
Dala by se ztišit ta hudba, abychom si mohli s kamarádama popovídat?
Ta hudba je pro všechny, pane McMurphy.
Ano, ale dalo by se to jen trochu ztišit, abychom na sebe nemuseli křičet?
Vy si asi neuvědomujete, že tu máme mnoho starých lidí, kteří by tu hudbu neslyšeli, kdybychom ji ztišili.
Mají jen tu hudbu.
Ušpinil jste mi sklo.
- Promiňte.
- Prosím.
Pane McMurphy, váš lék.
Takovou koňskou dávku?
Udělá vám to dobře.
Ale já nechci brát něco, když nevím, co to je.
Nerozčilujte se.
Já se nerozčiluju, slečno Prášková.
Já jen nechci, aby mi někdo podstrkoval střelnej prach.
Víte, co myslím?
To nevadí.
Jestli pan McMurphy nechce ten lék spolknout, můžeme mu jej dát jiným způsobem.
Ale asi by se vám to nelíbilo.
Tobě by se to líbilo, co?
Dejte mi to.
Správně.
Výborně!
Mňam!
Pane Hardingu?
Řekni mi, proč jsi jí neřekl, aby se šla vycpat?
Proboha.
To byla sranda, co?
To nebylo moc chytrý. Mohla tě vidět.
Proboha, pořád vás někam honí.
Co si o sobě myslí?
Že je mistryně světa?
Ne, já jsem myslel, že ty jsi mistr světa.
Chceš se vsadit?
O co?
Jeden tejden.
Vsadím se, že během tejdne s ní tak zatočím, že nebude vědět, čí je.
Co vy na to?
Vsadíte se?
Jeden tejden, víc nepotřebuju.
Ty se vsadíš?
Vsaď dolar.
Já se vsadím.
Tabes sází dolar.
Minule jsme mluvili... o panu Hardingovi a o jeho manželce... a myslím, že jsme udělali velký pokrok.
Tak kdo dnes začne?
Pane McMurphy?
Přemejšlel jsem o tom, co jste řekla, abychom mluvili o věcech, co máme na srdci.
Mám na srdci dvě věci.
Výborně, pane McMurphy.
Pokračujte.
Jak asi víte nebo ne, to není důležitý, dneska začíná mistrovství v baseballu.
Rád bych navrhnul na dnes večer změnu pracovního programu, abychom se mohli dívat.
To, co žádáte, znamená změnu velmi pečlivě sestaveného rozvrhu.
Malá změna snad neuškodí.
Trocha zpestření?
To nemusí být vždy pravda.
Někomu z oddělení to trvá velmi dlouho, než si na rozvrh zvykne.
Mohly by s tím být problémy.
Ať se jde rozvrh bodnout! Můžeme se k němu vrátit po baseballu.
Jedná se o mistrovství, slečno.
Takhle se to ovšem nedá rozhodnout.
Co kdybychom hlasovali... a nechali rozhodnout většinu?
Bezva.
Budeme hlasovat.
Kdo je pro, ať zvedne ruku.
No tak, chlapi.
Zvedněte ruce.
Co je s vámi?
Nechcete vidět mistrovství?
Ruce nahoru.
Udělá vám to dobře. Je to dobrej cvik, zvednout ruku.
No tak, dělejte...
Co to znamená?
Já se na mistrovství už léta pravidelně dívám.
I v lapáku nám ho pouštěli, aby neměli vzpouru.
Co to s vámi je?
Chovejte se jako správný Američani!
Pane McMurphy, to jsou jen tři hlasy, což nestačí na to, abychom dělali změny.
Je mi líto.
Je to na mně.
Dobře, ať je to desítka. Potřebuju desítku, abych vyhrál peníze... a dostal se na Mediterranean Avenue.
Velká desítka!
Výborně. Dvě pětky.
- Co to děláš?
- Hotel.
- Ty tam nemáš hotel.
- Hotel.
Říkám ti potřetí,
- že tam hotel nemáš.
- Hotel.
- To stojí 1.000$ a čtyři zelený domy...
- Hotel.
- Aby sis tam mohl dát hotel.
- Hotel.
Hraj a nech těch keců.
Hraj, Hardingu.
Co to povídáš?
Vždyť hraju.
- Hraj!
- Nic ti nedělám!
- Jaký kecy?
- Tvoje kecy!
- A co tvoje kecy?
- Hraj!
- Dej ty ruce pryč! - Hraj!
Už dost keců!
- Hraj.
- Proč sis na mě zasednul?
Hraj, Hardingu.
- Já si tě nevšímám.
- Jen hraj.
Dej ty ruce pryč, hajzle jeden!
Ruce pryč! Slyšíš?
- No tak, no tak.
- Už toho bylo dost!
Hraj.
Ještě jednou se mě dotkneš!
Ještě jednou!
- Ještě jednou se mě dotkni!
- Hraj! Ještě jednou!
Prokristapána!
To máš z toho tvýho rozvrhu, Hardingu?
Blázne praštěnej!
Nevím, o čem mluvíš. Ne?
Tak tu zůstaň mokrej, ty srabe. Protože já jdu do města dívat se na zápas.
Půjde někdo se mnou?
Já, Maku.
Půjdu s tebou!
Dobře, Cheswicku.
Ještě někdo?
- Kam?
- Do nějakýho baru ve městě.
Maku, ty se odtud... nemůžeš dostat.
Chce se někdo vsadit?
Poserové!
Možná ho ukáže sestře Zoufalý... a ona mu otevře.
Možná... nebo prorazím zeď s tou tvojí tvrdou palicí.
Vidíš, Sefelde?
Proč?
Moje hlava by se rozmáčkla jak rajče.
Ať se jde bodnout se svojí hlavou, nepotřebuju ji!
Vyrvu tady to a prorazím s tím okno... a já s Cheswickem vyjdeme chodbou, půjdeme do baru, dáme si panáka... a budeme se dívat na baseball.
A to je ta sázka.
Chce si někdo vsadit?
Ty to chceš zvednout?
Přesně tak.
Vsadím dolar.
Taber, jeden dolar.
Já vsadím desetník.
Maku, to nemůžeš... zvednout.
Ještě někdo si vsadí? Hardingu?
Vsadím 25$!
Harding, dvacet pět.
Maku, to by nikdo nesvedl.
Uhni, kamaráde.
Potřebuju kyslík.
Chápeš?
Dobře.
Dobře.
Vzdáváš to?
Ne!
To je jen přípava.
Příprava.
Teď to přijde.
Jdeme na to.
Aspoň jsem to zkusil, ne? Do prdele!
Aspoň jsem to zkusil.
Na kopečku máme leváka, Ala Downinga.
Házeči se ještě připravují zde přímo pod námi.
Ze stadiónu Yankee vám přinášíme... druhý zápas mistrovství r. 1963.
Řekl jsi té dívce, co k ní cítíš?
Zašel jsem k ní... jednou v sobotu odpoledne... a přinesl jsem jí kytku... a zeptal jsem se jí...
Celie, chceš... si mě vzít?
Proč jsi se s ní chtěl oženit?
Protože jsem byl do ní zamilovaný.
Tvoje matka mi řekla, že jsi jí to vůbec neřekl.
Proč jsi jí to neřekl?
Nepokusil jsi se tehdy poprvé o sebevraždu?
Proboha!
Pane Cheswicku?
Slečno Zoufalá, rád bych se vás na něco zeptal.
Prosím.
Víte, když se Billymu... nechce o tom mluvit, proč ho nutíte?
Proč nemůžeme přejít na něco jiného?
Předmětem tohoto setkání... je léčba.
Víte, slečno, já to nechápu, protože... pan McMurphy... včera mluvil o mistrovství.
O baseballu?
Víte, nikdy jsem na něm nebyl... a rád bych jeden zápas viděl.
Nemyslíte, že by to byla také dobrá léčba?
Myslela jsem, že jsme to už vyřešili.
Nezdá se mi, protože... jsme o tom mluvili včera... a dnes se hraje znova, že, Maku?
Ano, a my o tom chceme znova hlasovat.
Bude vám stačit jeden hlas navíc?
Jo.
Bude.
Budeme tedy hlasovat.
Kdo chce změnu rozvrhu, ať zvedne ruku.
No tak, chci vidět vaše ruce!
Kdo z týhle pakáže má trochu kuráže?
Dobře. Fajn!
Napočítala jsem pouze devět hlasů.
Prej jen devět!
Je to jednohlasný!
V tomto oddělení je 18 pacientů... a k provedení jakýchkoli změn je potřeba většiny.
Můžete dát zase ruce dolů.
Snad nechcete počítat i tamty?
Tamty chudáci ani nevědí, o čem mluvíme.
Nemohu s vámi souhlasit, pane McMurphy.
Patří do oddělení stejně jako vy.
Dobře.
Chybí mi jen jeden hlas, že jo?
Je to tak?
Ano.
Dobře.
Chceš se dívat na turnaj?
Bude to velkej zážitek.
Chceš se dívat na baseball?
Chceš se dívat?
Tak zvedni tu ruku.
- Co to říkáš?
- Všechno jsem jí dal.
Promiň.
Bancini, ty starej ďáble.
Co říkáš?
Chceš se dívat na baseball?
Baseball?
Mistrovství?
Cože, jsi unavenej?
Jen zvedni ruku, Bancini.
Chceš se dívat na zápas?
Jsem unavenej.
Strašně unavenej.
Dobře.
A co ty?
Potřebujeme jen jeden hlas.
Jen jeden hlas.
Víc ne. Jen zvedněte ruku a vaši kamarádi se budou dívat na baseball.
Generále, vzpomínáte si?
Říjen, vlajka, hvězdy... Mistrovství.
Zvedněte ruku, generále.
Jen zvedněte ruku.
A co ty, kamaráde?
Chceš se dívat na baseball?
Na baseball?
Jen jeden hlas.
Zvedněte...
Pánové, setkání skončilo.
Prokristapána, to žádnej z vás cvoků... neví, o čem mluvím?
Pane McMurphy?
Setkání skončilo.
Počkejte jen minutu, ano?
Můžeme si o tom promluvit zase zítra.
Tak, náčelníku, máš poslední šanci. Co říkáš? Zvedni ruku.
Nic jinýho od tebe dneska nechceme.
Jen jednou zvedni ruku.
Ukaž jí, že to dokážeš.
Ukaž jí to.
Jen zvedni ruku.
Všichni ostatní ji zvedli.
Jen zvedni ruku, náčelníku.
Jo?
Musí tu bejt aspoň jeden, co není totální blb!
Maku?
Náčelník!
Náčelník!
Slečno Zoufalá, podívejte se!
Podívejte, náčelník zvednul ruku.
Náčelník hlasoval.
Zapnete nám prosím televizi?
Náčelník teď zvednul ruku.
Náčelník hlasoval.
Pustíte nám prosím tu televizi?
Pane McMurphy, setkání skončilo a hlasování bylo uzavřeno.
Ale skončilo deset ku osmi.
Náčelník zvednul ruku, podívejte!
Ne, pane McMurphy.
Na konci setkání to bylo devět ku devíti.
To přece teď nemůžete říct!
To přece nemůžete!
Nemůžete na tom trvat, když hlasy...
Bylo to deset ku devíti!
Chci, abyste tu televizi okamžitě zapnula!
Koufax.
Koufax vykopává.
Nahrává.
Míč je vprostředku.
Richardson nabíhá poprvé!
Zkouší to podruhé!
Míč je v pravém středu.
Davidson v rohu chytá míč!
A nyní se nahazuje.
Richardson nabíhá.
Dostal se na bázi. Je tam! Dvojitý!
Martini!
Richardson je na druhé bázi.
Koufax má problém!
Velký problém!
A je tu Tresh.
Bude odpalovat jako další.
Tresh je připraven.
Koufax...
Koufax dostává znamení od Rosebora!
Vykopává... Netrefil se!
Míč odpálený nakřivo skáče jako živý.
Zkouší to podruhé.
Tresh nahazuje!
Je to dlouhý míč směrem do levého středu.
Je to trefa!
Dejte mi někdo párek, než umřu.
A nyní velký Mickey Mantle!
Nahazuje!
Mantle nahazuje!
A je to bod!
Pánové, přestaňte!
Okamžitě přestaňte!
Líbí se vám tu?
Ta debilní sestra, proboha!
Co tím myslíte?
Není spravedlivá.
Slečna Zoufalá je jedna z nejlepších sester tohoto ústavu.
Já jsem nechtěl rušit to setkání, ale ona je pěkná svině, že jo?
Jak to myslíte?
Má ráda levou hru, jestli víte, jak to myslím.
Víte, sleduji vás tu... již čtyři týdny... a nevidím ani náznak duševní poruchy.
Myslím, že jste se nás všechny snažil oklamat.
A co chcete, abych dělal?
Víte, co myslím?
Nezdá se vám to dost bláznivý?
Chcete, abych sbíral ze země hovna?
Prokrista!
Slyšel jste někdy rčení "valící se kámen neobroste mechem"?
Jo.
Co vám to říká?
Je to totéž jako "neperte špinavé spodní prádlo na veřejnosti".
Nejsem si jistý, jestli jsem vám porozuměl.
Jsem chytřejší než on, co?
To prostě odvždycky znamená, že na něčem, co se hejbe, těžko něco naroste.
Jaké jste měl po včerejšku pocity?
Chtěl jsem zabít... totiž...
Má někdo z vás ještě otázky?
Já jsem už skončil.
Vy máte otázku, pane McMurphy?
Kde asi tak podle vás bydlí?
Náčelníku, pojď se mnou.
Ukážeme jim, kdo je tu cvok.
Tak, počkej.
Stůj tady.
Tak.
Drž se plotu.
Drž se tu plotu.
Tak, náčelníku.
Pevně!
Tady, pevně.
Tak, fajn.
Nahoru.
Tak.
Tak, jdeme na to?
Strč do mě!
Pojď, Bobe.
Kam jdeš?
Nedejchej na mě.
Pohyb.
No tak, chlapi.
Rychle.
Co se to tu sakra děje?
Počkej!
Počkej!
Vidíš, jak je to lehký?
Chlapi.
Tohle je Candy.
Candy, to jsou ti chlapi.
Jste všichni blázni?
Jdeme.
Není to nádhera?
Žádnej problém.
Tudy.
No tak, přece se nezpozdíme na první vycházku.
Dobrý den.
Pojďte!
Co tam tak stojíte?
Na palubu.
Dej jim tyhle.
Hej, počkejte!
Co se to tu sakra děje?
Co na tý lodi děláte?
Jedeme na ryby.
Ne, nejedete.
Ne na týhle lodi.
Ale jo.
Zeptejte se kapitána Blocka.
- Kapitána Blocka?
- Jo. Přesně tak.
Kdo jste?
Jsme ze Státního ústavu... pro mentálně postižené...
To je Dr. Cheswick... Dr. Taber, Dr. Fredrickson... Dr. Scanlon.
Slavný Dr. Scanlon.
Pan Harding, Dr. Bibbit... Dr. Martini... a Dr. Sefelt.
A kdo jste vy?
Jsem Dr. McMurphy.
Počkejte, počkejte chvíli.
Vy to nechápete.
Pronajali jsme si ji.
Jedeme na ryby.
Nic víc.
Měl bys toho nechat.
Pošlou tě znova do chládku, víš?
Nepošlou.
Jsme cvoci!
Jen nás odvedou zpátky do cvokárny.
Von Sefelte, vem to lano na zádi.
Tabesi, ty jsi na přídi.
Tohle?
Tamto!
To, co máš u nohou.
Nastup!
Proboha!
Tabesi!
Pojď sem, rychle!
Ano, Maku!
Jen klid, Charlie.
Už jsi něco takovýho řídil?
- Jestli jsem řídil...
Ne, Maku.
To je ale velká legrace.
Pojď sem.
Dej ruce na kormidlo.
Nikdy jsem to nedělal.
Dej ty ruce na kormidlo, abys neupadl.
Tak. Jen to tu pevně drž, takhle.
- Pevně?
- Jo, pevně.
Jeď pořád rovně.
- Rovně jako šipka.
- Rovně, Maku?
- Rovně.
Přesně tak.
- Ale, Maku...
Tohle není moc stabilní.
- Kam jedeme?
- Rovně.
Jen jeď!
To je návnada.
Rybičky.
Mrtvý rybičky.
Tak.
Co s nima budeme teď dělat?
- Chytat velký ryby.
- Přesně tak, Martini.
Háčky.
Háčky.
Tak, držte si ty háčky... protože tady máme ryby.
Tabesi.
Vezmi si jednu rybu.
Tahle je pro tebe, Martini.
Teď máme každej jednu rybičku.
Čemu se směješ?
Ty přece nejsi idiot, co?
Teď nejsi nějakej pošuk, jsi rybář.
Tak, vezměte si háček.
Máte ho?
Držte ho... a prostrčte ho... skrz.
Tak.
Počkej.
Prostrč ho očima.
- Tam.
- Očima?
Neboj se, Martini.
Je mrtvá. Prokrista, prostrč to očima, takhle.
Tak.
Prostrč to.
Tak, a máš to, vidíš?
Tak, a teď to protáhněte.
Vidíte?
A obtočte to kolem.
Uděláte smyčku.
Výborně.
Výborně, pane Fredricksone!
Skvělá oční operace.
Ta chudinka to ani necejtí, co?
Ona tě kousne, že jo?
Máš krásný vlasy. Děkuju.
A máš... krásný oči.
Děkuju.
Billy, co je?
Rybaření tě nechytá?
Ale jo.
Tak, teď pojďte sem.
Dám vám každýmu prut.
Tak.
Tady je máte.
Teď pozorujte špičku prutu.
Jak začne táhnout, zavolejte mě.
Rozumíte?
Jdeme, Candy.
Jen do toho, chlapi!
Zavolejte mě, jen když to bude něco velkýho, co sami nezvládnete.
Jen do toho!
Tak.
Kde jsou všichni?
Cheswicku!
Proboha, řekl jsem ti, abys řídil rovně!
Ryba! Pomoc!
Sakra, má rybu.
Drž to.
Počkej, Tabesi.
Mám ji!
Cheswicku, buď tam vepředu!
Mám ji, Tabesi!
Vstaň, Tabesi, vezmu to za tebe!
Mrcha, tamhle je!
Jdi tam!
Mám ji!
Mám ji!
Dej mi to! Hej, Hardingu, já jsem tu kapitán.
Drž hubu!
Řekl mi, abych jel rovně jako šipka.
Ty nejedeš rovně, ty tak...
Jedu dost rovně.
Teď toho nech!
- To je moje práce!
- Přestaň!
Ne, ty hajzle!
Dobře, Martini.
Dobře, vezmi to!
Vezmi to!
Tak, a do toho!
Rovně!
Otoč to!
Jsme tu.
Nepřišli jsme ani o jednoho cvoka!
Lepší než kuželky.
Máme ji, koukejte!
Budou tu teď půl roku hledat utopence!
Myslím, že je nebezpečný.
Není blázen, ale je nebezpečný.
Myslíte, že není blázen?
Ne, není.
Dr. Songee?
Myslím, že nemá velkou duševní poruchu.
Myslím si ale, že je nemocný.
- Myslíte, že je nebezpečný?
- Zcela jistě.
Tak co s ním chceš dělat, Johne?
Myslím, že jsme naši práci udělali.
Já bych ho poslal zpátky do pracovního tábora.
Je tu někdo z personálu, ke komu by se mohl... odvolávat?
Někdo, kdo by mu rozuměl?
Pomohl mu s některými problémy?
Je kuriózní, že ten, kdo je mu nejblíž, je ten, koho nenávidí nejvíc.
To jsi ty, Mildred.
Pánové, podle mého, jestli ho pošleme zpátky do tábora... nebo ho pošleme do jiného oddělení, přehrajeme ten problém na někoho jiného.
A to my nechceme.
Proto bych ho nejraději nechala na oddělení.
Myslím, že mu můžeme pomoci.
Náčelníku, pojď sem.
Pojď se mnou, jo?
Tady to je.
Tady.
Pamatuješ?
Zvedni ruce ke koši.
Tak, zvedni je.
Fajn!
Přihrajte nám míč, vy cvoci!
Tak!
Budeme hrát s míčem.
Chce to trochu pohybu!
Hej, Maku.
Čas. Máš šest chlapů na hřišti.
Hardingu, ty nehraješ.
Proč já?
Protože já jsem rozhodčí.
Nastoupíš pozdějc.
Nevěřím ti.
Já půjdu.
Tak, hodnej, Billy.
Nastoupíš za chvilku.
Hrajeme.
Hardingu, pojď sem.
Tak, Martini, zpátky.
Zpátky!
Jsem volnej!
Co děláte?
Hodili jste ten míč do plotu!
Prokrista, hodili jste ho do plotu!
Nikdo tam není!
My hrajeme!
Začneme znova.
Obrano, nic tam neděláte!
- Proboha!
- Hej, Maku, jsem volnej!
Hardingu, hoď ho zpátky.
Zpátky na mě!
Jsem volnej.
Hardingu, hodíš mi ho?
- Už nedribluj, sakra!
- Mám ho!
Hardingu, sem.
Prokrista.
Stojím...
- Nebyl jsi volnej!
- Byl! Nahraj mi.
Byl jsem volnej.
Nahraj.
- Nebyl jsi volnej, Maku.
- Byl! Vraťte se někdo!
Na mě!
Na mě!
Náčelníku!
Tak, dej to tam!
Jdi tam!
Jdi tam, náčelníku!
Kolem!
Ne, ne.
Tady!
Míč je ve hře!
- Hovno!
- Míč je ve hře.
Jdi do prdele!
Musíš bejt cvok.
Tak ne!
Vrať míč do hry a hraj!
Do toho, náčelníku!
Dej ho tam!
To je ale tým!
McMurphy, jdi odtamtud.
- Dělej!
- Sakra!
Rychle, jdi!
Dej ho tam.
Uvidíme se venku.
Chápeš?
Než se odsud dostaneš, budeš moc starej na to, aby ti stál.
Šedesát osm dní.
Co to hergot plácáš, 68 dní!
To je v lochu.
Ty furt nevíš, kde jsi?
Kde jsem, ve Washingtonu?
Jsi s náma.
A zůstaneš tu, dokud tě nepustíme.
Chcete něco říci, pane McMurphy?
Rád bych věděl, proč mi nikdo neřekl, že vy, slečno... a doktoři mě tu budou držet, dokud nebudu v pořádku.
To bych rád věděl.
Výborně, Randalle, to je dobrý začátek.
Chtěl by někdo panu McMurphymu odpovědět?
Na co?
Slyšel jsi mě, Hardingu.
Nechal jsi mě, abych tu provokoval sestru Zoufalou. Věděl jsi, co můžu ztratit, a nikdy jsi mi nic neřekl!
Počkej, Maku.
Nevěděl jsem nic o tom, kolik...
- Hovno!
- Počkej.
Podívej...
Jsem tu jako dobrovolník, rozumíš?
Nemusím tu být.
Můžu jít domů, kdy chci.
Můžeš domů, kdy chceš?
- Přesně tak.
Kecá, že jo?
Ne, Randalle, říká pravdu.
Jen málo lidí je tu nedobrovolně.
Pan Bromden.
Pan Taber.
Pár chronických pacientů a vy.
Cheswicku?
Jsi dobrovolník?
Scanlone?
Billy, prokrista, ty tu nemůžeš být dobrovolně!
Jsem. Vždyť jsi mladej! Ty bys měl jezdit ve sportovním autě, balit holky a šoustat.
Co tu proboha děláš?
Co je na tom tak legračního?
Vy si tu jen stěžujete, jak to tu nesnášíte, a pak nemáte kuráž odsud odejít?
Kdo si myslíte, že jste, proboha? Blázni?
Nejste.
Nejste!
Nejste větší blázni než nějakej průměrnej vůl tam venku.
To je pravda.
Prokristapána, nemůžu tomu ani věřit!
To byly velmi podnětné postřehy, Randalle.
Někdo na ně bude jistě chtít zareagovat.
Pane Scanlone?
Chtěl bych vědět, proč je noclehárna zavřená přes den a o víkendech.
Já bych chtěl vědět, jak je to s našima cigaretama.
Mohl bych je prosím dostat zpátky?
Vy si sedněte a počkejte, až na vás přijde řada.
No tak, sedněte si!
O té noclehárně, pane Scanlone...
Víte moc dobře, že kdybychom nechali otevřeno, vrátil byste se po snídani do postele.
Nemám pravdu?
No a?
Vrátíte mi prosím cigarety, slečno?
Zapomeň na cigarety, Cheswicku.
Nejsou důležitý.
A sedni si.
Prokrista!
Cigarety!
Pamatujete si, pane Scanlone, říkali jsme již několikrát, že čas strávený společně je velmi prospěšný.
Zatímco čas strávený o samotě zhoršuje pocit odloučení.
Pamatujete se na to, že?
Chcete tím říci, že kdo chce bejt sám je nemocnej?
Slečno Zoufalá?
Pane Cheswicku, sedněte si!
- Chtěl bych vědět...
- Sedněte si.
Chci...
Dej mu cigaretu, Hardingu, jo?
To je moje poslední.
Kecáš.
Proč mu jednu nedáš?
Já tu nejsem za žádnou dobročinnou organizaci.
No tak!
Já nechci jeho cigarety.
Ano jeho, jeho nebo jeho... nebo jeho, jeho, jeho...
Ani tvoje.
Chápeš?
Já chci svoje cigarety, slečno!
Já chci svoje cigarety!
Já chci svoje, slečno Zoufalá!
Kdo vám dává právo... nechávat si naše cigarety na vašem stole... a občas nám milostivě dát jeden balíček, když zrovna máte náladu?
- Slečno Zoufalá!
- Pane Hardingu!
Promiňte.
- Překvapujete mě.
- Zapomněl jsem.
Promiňte.
Promiňte, nechtěl jsem...
Je mi moc líto.
Ůplně jsem zapomněl.
Nechtěl jsem.
Je mi to moc líto.
To je v pořádku.
Slečno Zoufalá!
Ano, pane Cheswicku?
Na něco jsem se vás zeptal!
Slyšela jsem, ale odpovím vám, až se uklidníte.
Uklidnil jste se?
- Ano.
- Dobře.
Jak všichni víte, pan McMurphy... si v koupelně zřídil malou hernu.
Většina z vás prohrála cigarety s panem McMurphym, nemluvě o slušné sumě peněz.
A proto... nemůžete zatím v koupelně hrát... a cigarety vám vydáváme postupně.
Pane Martini?
Jak budeme moct vyhrát naše peníze zpátky?
Nebudete je moci vyhrát zpátky.
S tím už je konec.
Kdybyste dbali na pravidla, nikdy byste je neprohráli.
Sedněte si, pánové!
Sedněte si!
Pravidla?
Na ty vám seru, slečno!
Sedni si, Cheswicku!
Chci, abyste si něco hned teď zapamatovala!
- Nejsem žádnej usmrkanec!
- Sedni si!
Abyste přede mnou schovávala cigarety jako bonbóny!
Chci, aby se v tom zakročilo!
Nemám pravdu, Maku? Máš!
Ale sedni si!
Nesednu!
Chci, aby někdo zakročil!
- Sedni si!
- Chci, aby někdo zakročil!
Chci, aby někdo zakročil!
- Tumáš! - Chci, aby někdo zakročil!
No tak, Cheswicku, dělej!
Hej, uklidni se!
Proč ho nenecháš, Washingtone?
Nic mu není!
Pohotovost... 34-B.
Zlámu ti vaz!
To těžko, McMurphy!
Warrene!
Přesedl byste si, prosím?
Jen si sedněte sem, tak.
Vidím, že pan Bromden se vrátil.
- Jak se máte, pane McMurphy?
- Výborně.
Vím, že jste nic neprovedl.
Jen si sedněte.
Nic vám neuděláme.
Posaďte se.
Tak.
Sestro, to je pan Cheswick.
Je trochu rozčilený.
Dobře, děkuju vám.
- To nic, pane Cheswicku.
- Ano.
Mohl byste na tyhle tři dohlédnout?
Vezměte si to, prosím.
Nic neslyší.
Uklidni se, jo?
Pane Cheswicku, šel byste za mnou? Pane Cheswicku?
- Ne!
- Nikdo vám nic neudělá, prosím.
- Ne!
- To nic, pojďte.
Nikdo vám nic neudělá.
Ne, nechte mě!
- Uklidněte se!
- Ne!
Maku!
Maku!
Maku!
Ne!
No tak, pojďte.
- No tak!
- Ne!
Nic jsem neudělal!
Maku!
- Pojďte.
- Nepůjdu!
Chceš žvejkačku?
Děkuju.
Ovocná.
Ty prevíte mazanej.
Tak ty mě slyšíš?
Jasně.
Já se na to vykašlu, náčelníku!
A oni si všichni myslej, že jsi hluchoněmej.
Proboha!
Tys je převezl, náčelníku.
Tys je všechny převezl!
Hrom aby do tebe!
Co tu ještě děláme?
Co děláme v tomhle posraným místě?
Utečeme.
Pryč.
Do Kanady?
Do Kanady.
Budeme pryč, než se tady ty hajzlové nadějou.
Dej na Randalla.
Pane McMurphy?
Prosím, pojďte za mnou.
My dva, náčelníku.
Dejte si cigaretu, pánové.
Jen klid.
O mě se nebojte.
Sedl byste si, prosím.
- S radostí.
- Výborně.
V botách by mohlo bejt trochu tekutiny. Víte, co tím myslím?
Trochu se jí tam dostalo.
Pak pošlete vzorek... sestře Zoufalé.
Vyplivněte žvýkačku.
Nebude to bolet a bude to rychlé.
- Co je to?
- Vodivá tekutina.
Bude stačit jen trocha. Je to tak, pane Jacksone?
Otevřete ústa.
- Co je to?
- To máte, abyste se nekousl do jazyka.
Teď skousněte.
Tak.
Jen skousněte.
Skousněte.
Připraven?
Jedeme.
Pořádně se nadechněte.
Výborně.
Pánové, ráda bych dnes začala.
Bude to krátké.
Jime?
Dozvěděla jsem se, že dáváte panu Fredicskonovi váš lék.
Je to pravda?
Není.
Jime?
Dáváš svůj lék panu Fredricksonovi... nebo ne?
Tak co, vy kreténi, vy paka, vy duševně méněcenní.
Silák Randall se vrátil na bojiště.
Máš pěknou košili, Cheswicku.
Podívejte se na svoje ksichty!
Podívejte se na sebe!
Vy slaboduchý pitomečkové.
Přehlídka ligy slabomyslnejch.
Jak se máte, slečno?
Jsem rád, že jsem zase zpátky.
Jsme rádi, že jste se vrátil.
Děkuju.
Chtěl byste si dnes odpočinout, nebo se k nám připojíte?
Rád se k vám připojím...
Rád...
Hrdě se k vám připojím, Mildred.
Jak se vede, Maku?
Skvěle, Billy, naprosto skvěle.
Dávali mi 10.000 wattů denně a teď jsem... nažhavenej.
Moje příští ženská se rozsvítí jak vánoční stromek... a zaplatí mi stříbrem!
To bylo vtipné, Randalle, ale my jsme mluvili o Jimovi.
Má problém se svým lékem... a rádi bychom se k tomu vrátili.
Mně to vůbec nevadí, sestro, jsem... poslušnej jak pejsek a...
Prosím, pokračujte.
Děkuju.
Vláda v pátek vyjádřila naději, i když opatrně, ohledně... možnosti otevření Berlínské zdi... během nadcházejících vánočních svátků.
Dobrou noc, pánové.
Uvidíme se zítra ráno.
Jo, zlato, to je Mak.
Je to dneska večer.
Neboj se.
Neboj se.
Sežeň auto.
Na to seru, zlato.
Ukradni ho, když to bude nutný!
Už musím jít!
Nezapomeň na chlast.
Jo.
Ahoj.
Náčelníku, už to tu nevydržím.
Musím odsud.
Já nemůžu.
Je to lehčí, než si myslíš.
Možná pro tebe.
Ty jsi o moc větší.
Proboha, náčelníku, vždyť jsi jak hora.
Můj táta je opravdu velkej.
Dělal si, co chtěl.
Proto byli všichni proti němu.
Naposled, co jsem ho viděl, byl pěkně sťatej.
A pokaždý, když si přihnul, nenasával z láhve.
Ta láhev sála z něho, až byl úplně... vrásčitej a žlutej, že ho ani psi nepoznali.
Zabili ho, co?
To neříkám.
Ale nedali mu pokoj, jako ho nedají tobě.
Jsou tu, náčelníku.
Jsou tu.
Támhle.
McMurphy, nech toho svýho kázání, a hni prdelí, ať jsi zpátky v posteli. Rozumíš?
Mé modlitby byly vyslyšeny, Turkle.
Pojď se podívat.
Dvacka by ti stačila, aby sis kleknul a modlil se, co, Turkle?
Ne, to se mnou nehne.
- Že ne?
- Ne, kdepak.
Víš, bude toho víc.
Přinesou pár flašek a...
To už je lepší, kamaráde.
Lepší, ale... dojde k výměně nejen flašek, že jo?
- Chápeš, co myslím?
- Jo, jasně. - Chápu to.
- Rozumíš mi?
Jo, rozumím ti.
- Jak chceš.
- Jsem na kolenou, kamaráde.
- Jsem na kolenou.
- Jo, dobře, dobře.
- Trochu jim pomůžu.
- Dík. - Ahoj.
- Dámy!
Děkuju.
Tohle bude váš obor, pane Turkle.
- Ahoj!
Dej mi ruku.
- Jak se máte?
Rád ti podám ruku.
Potichu.
- Roztrhla jsem si kalhoty.
- Dej mi to.
Dej mi to.
- Budete muset bej potichu!
Tady to vypadá jako ve škole.
Tohle si vezmu.
- Holičský křeslo.
- Prosím.
To je moje.
Prosím, zlato.
- Podívejte na ty vany.
- Máte to tu moc hezký.
Hej, můžu se vykoupat?
Jasně, že můžeš.
Jen se nám neutop, krasavice.
Víš,
Rose měla za manžela maniaka.
Opravdu, slečno?
Co s ním bylo?
Ale nic, jen mi pořád dával žáby do podprsenky.
Moc zajímavý.
Rose se moc zajímá o nemocnice a nemocniční zařízení. - Jo?
- Jo.
No určitě.
- Já odvedu slečnu Candy...
- Kam jdete?
Vezmu Candy na procházku.
Rozumím.
- Jen nedělejte moc kraválu.
- Ne, ne, ani muk.
Pojď sem, zlato.
Neboj se o Candy.
Sedni si a uvolni se.
Vzhůru, chlapci.
Vzhůru.
Vaše léky.
Vaše léky.
Jsou tu noční duchové.
Randall se s vámi loučí... má s sebou chlast a nočního anděla, Candy.
Ano, pane Martini, je tu velikonoční zajíček.
Připojte se k panu McMurphymu... v čekárně první třídy. Jděte kolem.
Moc se pobavíme.
Dáš si loka, Charlesi?
Samozřejmě!
Tady je slavný Billy z fantastických...
- Co se to sakra děje?
- Pane Turkle...
To je kretén!
McMurphy, co to provádíš?
Chceš, aby mě vykopli?
Vypadni odsud. Dělej.
Oslavujeme tu.
Já ti dám oslavu!
Tohle není žádnej noční podnik, ale nemocnice!
To je mi jedno, já jsem tu zaměstnanej!
Do prdele!
Kontrola!
Zapadněte tam.
Dělejte!
Kde je ten němej vůl?
Je tam vevnitř?
Dobře.
Dělej.
Pane Turkle?
Kde hergot je?
Proč neodpovídá?
Někde si ho honí.
Nikdo si nic nehoní, ty debile!
Turkle, co tu hergot děláš?
Jdi ven a odpověz jí!
Schovávám se tu hergot jako ty!
Ano?
Je vše v pořádku?
V úplném pořádku.
V naprostém.
Kdo tam je?
Nikdo.
Prosím, otevřete.
Promiňte.
Promiňte, ale... chlapi si někdy v noci připadaj tak sami.
Chápete, co myslím?
Chápete to?
Jistě to chápete.
Ať ta žena okamžitě odejde.
Jistě.
- Proboha!
- Už odešla?
Do prdele!
Jo, odešla a já taky, takže vypadněte a jděte spát.
No tak, rychle, rychle!
- Věděl jsem, že bude průšvih!
- Jdeme!
Ta tvoje prdel!
Vypadněte odsud!
Dělejte!
- Candy?
- Pojď, Candy!
Prokrista!
Pane Turkle, je mi líto.
Řekněte mejm kamarádům, ať vypadnou!
- Ven!
- Je mi moc líto.
Co tu...?
Co tu hergot...?
Vypadněte! Prosím vás vypadněte, já tu pracuju!
Posrali jste mi to!
Rozumíte?
Ven!
Vypadni odsud, ty hajzle mazanej!
Do prdele!
Dobrou noc, ať vás blechy štípou celou noc!
Přímo z oddělení hrůzy.
Mám to... přímo od sestry Zoufalé.
Tak, a je to.
Teď pomalu.
Ne všechno najednou!
Zkusíme to takhle.
Tak.
Jdeme.
Jdu na to, náčelníku.
Hele, Maku, co se tu děje?
Víš, Dale, lord Randall odchází.
Fredricksone.
Jimmy.
Se mnou se nerozloučíš, Maku?
To víš, že se s tebou rozloučím, Charlesi.
Díky, Maku.
Díky.
Nikdy na tebe nezapomenu.
Jen klid, Charlesi.
Hej, Billy, co je ti?
Proboha, Billy?
Co je ti?
Budeš mi moc, moc chybět, Maku.
Proč teda nejdeš s náma?
Myslíš, že nechci?
No tak pojď.
To není tak lehký.
Ještě se na to necejtím.
Já ti něco řeknu...
Až budu v Kanadě, pošlu ti pohled... se svojí adresou.
A až budeš moct, budeš vědět, kam jít.
Co ty na to?
Ona jde s tebou?
Candy?
Jo, bude tam na tebe čekat.
Jde s náma.
Oženíš se s ní?
Ne, jsme jen dobrý kamarádi.
Proč?
To nic.
Jen nepovídej.
Co je ti?
Je už pozdě.
Chceš s ní rande?
Ježíš, já musím bejt cvok, když jsem tady v tý pakárně!
Rande, co?
Bude to ale muset bejt hodně rychlý rande.
Teď ne!
Teď ne?
A kdy teda?
Až budu mít volnej víkend.
Ty máš teď moc práce, co?
Máš zrovna teď něco na práci?
- Máš něco na práci?
- Ne.
Tak mi neříkej, až budeš mít volno.
- Až se na to budeš cejtit atd.
- Ne. Candy, pojď sem.
Candy, seznam se se slavným Billym.
Jdi za ním, jo?
Jděte za ním.
Přiveďte ho.
Odveď ho...
A udělej jen tu jednu věc.
- Je roztomilej, co?
- Jo.
Mysli při tom na mě.
Tady je!
Billy!
Vsadím se o 25 dolarů, že ji zničíš!
Candy, zlato, miluju tě.
Jdi na to.
No tak, odstupte!
Ne, ukážu vám nějaký triky s kartama.
Ještě jste neviděli španělský karty.
Ty jsou o moc horší.
Předvedu vám tyhle senzační karty.
Hned to bude, Rose, víš, o co jde?
Až budeme v Kanadě...
Já se zblázním!
- Dobrý den.
- Dobrý den.
Pane Warrene, zavřete okno a zamkněte mříž.
Tak.
Pane Millere, odveďte tu ženu ven.
S radostí.
Tak, madam, jdeme.
- Půjdete domů.
- Kam? Pusť ji, Scanlone.
Půjdete domů.
- Pane Washingtone?
- Ano. Zkontrolujte, jestli tu jsou všichni.
Ano.
- Maku?
- Jdeme, Scanlone.
Všichni ven!
Vypadněte!
Rychle!
Martini, hni zadkem!
Plukovníku, zvedněte ten mrtvej zadek!
Co se tu hergot děje?
Slečno Zoufalá?
Fredricksone, co děláš?
Kam jdeš?
Vrať se!
Jdeme, rychle!
Tabere, vstaň.
Jdeme.
Řekl jsem, vstaň!
Ustupte!
McMurphy, pojď sem a vezmi s sebou Drakulu.
Zůstaň tam, Bancini!
- Slečno Zoufalá?
- Ano. Vypadá to, že chybí jen Billy Bibbit.
Billy?
Děkuju, pane Washingtone.
Odešel Billy z nemocnice?
Žádám, abyste mi odpověděli!
Odešel z nemocnice?
- Pane Washingtone?
- Ano.
Slečno Prášková, zkontrolujte pokoje.
Pane Warrene?
Vy začněte v koupelně.
Pane Martini?
Vrátíte mi prosím čepec?
Můj čepec!
Tam.
Děkuju.
Slečno Zoufalá,
všechno vám vysvětlím.
Tak prosím, Billy.
Všechno vysvětlím.
Všechno?
Nestydíš se?
Ne.
Víš, Billy, nevím, jak to přijme tvá matka.
To jí... snad nemusíte... říkat, slečno Zoufalá.
Nemusím jí to říkat?
Víš, že jsme s tvou matkou dobré přítelkyně.
Prosím vás, neříkejte to... mámě.
Nezdá se ti, že jsi na to měl myslet, než jsi šel s tou ženou... do toho pokoje?
Ne, ne.
Ona tě tam snad zavlekla násilím?
Ano.
Nejen ona.
Nejen ona?
A kdo?
Řekni mi to!
McMurphy.
Slečno Zoufalá, prosím...
- Pane Warrene?
Dohlédněte na všechny, aby se umyli a oblékli.
Slečno Zoufalá, prosím, prosím...
Pane Washingtone?
- Odveďte Billyho do doktorovy kanceláře.
Zůstaňte u něho, dokud nepřijde doktor.
Tak jdeme, Martini!
Tudy, prosím.
Prosím, pánové.
Jdeme.
No tak, co je to?
Jdeme.
Hej, co to znamená?
McMurphy, co to sakra děláš?
Washington do čítárny!
Lhned!
Polož ty klíče a nikomu se nic nestane.
Jdi od toho okna a odveď si i náčelníka.
Pojďte!
Pusťte mě!
Uhněte, McMurphy!
Uhněte!
Ať odsud všichni vypadnou!
Ach, Billy!
Pryč od těch dveří!
Všichni ven!
No tak, sakra!
Uklidněte se!
Nejlepší bude, když budeme pokračovat v našem denním programu.
Ano?
Ne!
Maku!
Maku!
Ne!
Sázky byly uzavřeny.
Jedna pro Tabese, Chessy, Martini a toho, co rozdával.
Čtyřka Tabesovi, šestka, devítka... a desítka tomu, co rozdával.
A devítka?
Co říkáš, Tabesi?
Desetník za kus.
Ne?
To ti stačí.
- Jemu to stačí.
- Stačí mu čtyřka.
Chessy vyhrává.
Co to znamená?
Chce kartu.
Velkou královnu.
Jste v háji.
V prdeli, ne v háji.
- Otoč je.
- V prdeli.
Začni brečet.
Dej mi kartu.
Myslím, že už nemůžeš.
- Vím, že už nemůžeš.
- Hovno.
To je trojka.
Hovno.
Pane Sefelte?
Dopadlo všechno dobře?
Moc hezké.
Je vám teď lépe, že?
Ano.
Dvojka tomu, co rozdává.
Rozděl je.
Vejš.
McMurphy utekl.
Je venku.
Vedli ho tunelem.
Zmlátil dva pomocníky a utekl.
McMurphy je nahoře.
Ne, ne, ne!
Jime, říkám ti, že je nahoře... mírnej jako beránek.
Opravdu?
Jak to víš?
Řekl mi to Jack Dunphy.
Jack Dunphy kecá!
Správně!
Prej jsi utekl.
Věděl jsem, že bys beze mne nešel.
Čekal jsem na tebe.
Teď můžeme jít.
Připadám si velkej jako nějaká hora.
Ne!
Bez tebe nepůjdu, Maku.
Takhle tě tu nenechám.
Půjdeš se mnou.
Jdeme!
Otče.
Otče Merrine, až budu putovat údolím smrti, buď se mnou.
Proč já?
Já uzdravuji nemocné. Proč já?
Dobře, zítra v osm ráno.
Debbie.
Debbie, sIyšíš?
Ne?
Dám to víc nahlas.
Debbie, Debbie.
SIyšíš mě?
Maminka má zpoždění. - Ahoj.
- Ahoj, Regan!
Co je nového?
Nic moc. - Nějaké sny? - Žádné.
Dobře.
- Jenom se mnou ztrácíte čas. - Proč to říkáš?
- Vždyť víte, proč sem chodím.
- Řekni mi to. - Aby měIa máma Iepší pocit. - Můžeš to vysvětIit?
- Cítí se provinile.
- Proč?
Rozvod, kariéra, pořád je pryč.
Proč mi neřekneš pravdu?
Nedůvěřuješ mi?
ale já říkám pravdu.
Tvrdíš, že si na dobu ve Washingtonu nepamatuješ.
Nevím, jestli ti mám věřit.
Pamatuju se, že jsem byla nemocná a měIa noční můry, to je všechno.
Ty zlé sny pořád nosíš uvnitř.
Nic mi není.
Regan, chci ti něco ukázat.
tenhle přístroj můžeme používat obě zároveň.
Může nás uvést do hypnózy. Budeš se cítit uvoIněně a příjemně.
mohly bychom se na ty sny podívat spoIečně a pochopit je.
Vyřešit je.
Sama bys to nezvládla.
- Co si o tom mysIíš?
- Že na to nejste připravená.
Co to má znamenat?
Vy jste tu doktor, tak to vysvětIete.
Pojďte, prosím.
Pane kardinále, tohle je otec PhiIip Lamont od jezuitů.
Můžete mi vysvětIit, proč jste ten úkol odmítl?
MěI bych být zproštěn pastorační činnosti. Nejsem jí hoden.
Otče, nechtěI jsem po vás žádné daIší vymítání.
ChtěI jsem jen, abyste vyšetřiI smrt otce Merrina.
Máte s vymítáním zkušenosti a otce Merrina jste znal.
Navíc jste byl ovIivněn jeho učením.
Neznám nikoho povoIanějšího pro tento úkol.
PhiIipe, tak rád tě vidím.
Merrinova pověst je ohrožena.
Jeho spisy byly zabaveny.
To mě nepřekvapuje. Nikdo v církvi nechce sIyšet o ďábIovi.
Satan se nehodí k našim pokrokovým názorům.
Obávám se, že Merrin byl spíše výjimka.
tvrdil, že síly zla by mohly svrhnout samotného Boha.
Tak ho obvinili z kacířství.
Na mnoha teologických fakultách jsou přesvědčeni, že ho usmrtil ďábeI, během toho vymítání v Americe.
Někteří z papežova okolí jdou tak daleko, že naznačují, že byl ke konci satanistou.
Možná šeI cestou, po které ho nemůžeme následovat.
ale jak nás inspiroval, PhiIipe!
Pamatuješ? Krista je také těžké následovat.
byli jsme mladí. kamkoliv se dnes podívám, všude vidím zlo.
Bůh se odmIčeI.
Nemohu chránit Merrinův odkaz, dokud nebudou objasněny okolnosti jeho posledního vymítání.
Budeš řídit vyšetřování.
Nejsem toho hoden.
Jsi vojákem Kristovým.
Staň se toho hodným!
A teď se soustřeď na jméno téhle barvy.
- Jsem Gene Tuskinová. - Lamont.
Pojďte dál.
- Liz, co tady chce?
- Jak to mám vědět, Regan?
Je tady kvůIi mně, že?
Proč si to mysIíš?
Co koronerova zpráva, svědecké výpovědi?
Je toho spousta.
Ano, já vím.
BohužeI to nijak nevysvětIuje Merrinovu smrt.
ChtěI bych si promluvit s tím děvčetem.
- Neposadíte se?
- Děkuji.
Regan tím zážitkem utrpěIa těžké trauma.
myslím, že vymítání vše jenom zhoršiIo.
Tři lidé při tom zemřeIi.
cítila obrovskou vinu, a proto všechno potIačiIa.
Je mi líto, ale nedovolím, abyste se jí vyptával.
Šok ze vzpomínek by mohl vést k sebepotrestání.
nemohla bych vyIoučit sebevraždu.
Máte velkou zodpovědnost. Pečujete o její duši.
Já zodpovídám za péči o její mysl a těIo, otče.
Doufám, že si uvědomujete, s čím máte co do činění.
- S čím, otče?
- Se zlem.
S duševní nemocí. S tím tu máme co do činění.
Nebo s oběťmi nemocné spoIečnosti.
zlo není...
zlo je duchovní jsoucno, živé a živoucí.
Zkažené a kazící, pronikající do samé podstaty života.
- Promiňte, že ruším.
- Copak je?
MIG V.M.x©
RozmysIeIa jsem si to. ChtěIa bych ten přístroj vyzkoušet.
- Dobrá.
- Můžeme to vyzkoušet hned?
Už vás nebudu zdržovat.
To je v pořádku, otče. Můžete tu zůstat, chcete-li.
Regan, tohle je otec Lamont.
Regan MacNeiIová.
- Dobrý den.
- Těší mě.
Můžeme to zkusit třeba zítra, Regan.
Otče, mohl byste mi pomoct.
- SouhIasíš, Regan?
#Tyto pokusy potvrzují možnost přenosu myšlenek.#
- #Tady způsobí, že se lžíce ohne.#
- Sharon.
- #Ne na jevišti...#
- Podívej, dokážu to.
#...ale v laboratorních podmínkách pod dohledem skeptických vědců.#
- Je to snadné.
- Proboha, Regan.
#... vzdorují přírodním zákonům. Jak je to možné?
Podívej!
Ty uvěříš všemu, bIázínku!
Počkej.
#...ale jsou pouhou iluzí, projekcí v mysli.#
tohle jsou EEG elektrody. Snímají frekvence mozkové činnosti.
Jsou spojeny se stroboskopickými světIy, aby synchronizovaIy dva rozdílné stavy.
- Jsi připravena, Regan?
- Ano. UděIáme to přesně tak, jak jsem ti ukázala.
UvoIněně si opři ruce.
Soustřeď se na to světIo.
UvoIni se.
Nech se unášet a dívej se do toho světIa.
UvoIni se a ponoř se hIouběji do sebe.
poslouchej svůj tón.
HIouběji.
HIouběji, Regan.
SIyšíš mě, Regan?
Ano.
Až usIyšíš bzučák, probereš se, budeš se cítit dobře, ale nebudeš si pamatovat, co se stalo.
Ano.
Výborně.
A teď, vzpomínáš si na svůj pokoj ve Washingtonu?
Ano.
- Vidíš svůj pokoj?
- Ne.
Tak se musíš ponořit hIouběji.
HIouběji do paměti, dokud neuvidíš svůj pokoj.
Ponoř se hIouběji, a uvidíš ho.
HIouběji.
HIouběji, Regan.
Už ho vidíš?
Ano.
Chci jít za tebou.
Pamatuješ si, jak mi pomoct?
Ano.
Dobře.
Přiveď mě doIů k sobě.
Budeme poslouchat příkazy Liz a otce Lamonta.
Rozumíš?
Ano.
Teď si zapnu své světIo.
A ty mi pomůžeš dostat se k tobě.
SIyšíš mě, Gene?
Ano.
UvoIni se.
A noř se hIouběji a hIouběji, až ke mně.
UvoIni se.
HIouběji.
HIouběji.
Dobře.
- Vidíte Reganin pokoj?
- Ano.
Regan, pamatuješ si, jak za tebou přišeI otec Merrin?
Ano.
Regan, teď budeš odpovídat otci Lamontovi.
- Regan?
- Ano?
Tenkrát v tom pokoji, vzpomeň si, co otec Merrin děIaI před tím, než zemřeI.
- Jsme sami.
- Je pevný a odhodlaný?
modlí se.
- Má bolesti?
- Ano.
- Vyhání nečisté duchy?
- ModIí se.
A ty, Regan, co děIáš?
Paní doktorko!
Gene?
Gene, proberte se!
- Co se stalo s Gene?
- Její srdce má nepravidelný rytmus!
Nasaď si to.
Musíš se vrátit a rychle ji najít.
Já vím, kde je. Pomozte mi se k ní dostat. Liz, zapněte to.
- Liz, pomozte mi.
- Dobře, zkusíme to.
UvoIněte se, dívejte se do světIa.
Tak je to dobře.
Ponořte se hIouběji.
poslouchejte svůj tón a jděte hIouběji.
HIouběji.
HIouběji. HIouběji.
- Odstup! - Patří mně, navždy.
- Ne!
- Navždy.
- Navždy.
- Otče, přiveďte ji zpátky.
SIyšíte mě?
Prosím, přiveďte ji zpět.
Ve jménu Božím!
Řekněte Gene, že si nemá nic pamatovat.
Gene, nebudete si nic pamatovat.
- Co se stalo?
- Jste v pořádku?
MěIa jste nepravidelný srdeční rytmus.
Nevím, čím to bylo. nemohla jsem vás z toho dostat.
Otec Lamont musel jít za vámi.
PřivedI vás zpět.
- ŘekI vám, abyste si nic nepamatovala.
- Ty si to pamatuješ?
Ne.
Vy si to pamatujete?
Pojď, Regan.
Hned se vrátím.
To jsou krásný obrázky. Jak se máš?
Mám ti něco namalovat?
Co ti mám namalovat?
- Dům.
- Dům?
Proč chceš dům?
Dům je nudnej.
Co kdybych ti namaIovaIa tvář?
- Jak se cítíte?
- Dobře, a vy?
Mně je dobře.
psychologický efekt synchronizace s jinou myslí trvá dlouho.
Je to silné pouto.
- ViděI jste, co jste chtěI?
- zlo je na vzestupu.
- Otec Merrin byl zabit.
- Kým?
Regan? To nebyla ona.
To nebyla mysl toho dítěte.
bylo to hrůzné.
Naprosto strašIivé.
A fascinující.
O synchronizované hypnóze toho ještě moc nevíme.
Co jste viděI, mohl být jen sen, fantazie, halucinace.
Vůbec ne vzpomínky.
slova, jenom slova.
Lepší je hIedět do tváře než naslouchat sIovům.
Teď o tom nemůžu diskutovat.
Musím na vizitu.
To, co jsem viděI ...
Promiňte, bude to muset počkat do zítřka.
Ahoj, Amy.
Regan vám něco namalovala.
Co to má být?
To jste vy.
kreslí pěkně.
Ty plameny.
plameny.
Paní doktorko, ty plameny.
Zvětšují se.
- Musíme ten oheň uhasit.
- Jen klid.
Pravděpodobně je to dozvuk hypnózy.
Ne, musíte mi pomoct, než bude pozdě.
- Kam to jdete?
- Pomozte mi.
Je to její představa.
- No tak, otče, nechte mě.
- Ne, někde tu hoří.
zavolám hasiče.
Dobře.
Děti, už můžete jít dovnitř.
Všechno je v pořádku. Běžte.
- Děkuju.
- Není zač.
- Děkuju.
- Mám to.
Ten Reganin obrázek, ty plameny.
VarovaIa nás. Díky vašemu přístroji mezi námi došIo ke spojení.
Ať to bylo cokoliv, zachránilo to děti.
To ten přístroj. Práce, kterou děIáte, je úžasná. Zázračná.
Je to zařízení k pochopení patologických stavů...
Ne, vy mluvíte o terapii.
Nechápete, proč je to důIežité.
Vaše uznání mě těší, ale přeceňujete to.
Copak nechápete, že jsem stál tváří v tvář zlu v ní?
Váš přístroj dokázal, že v ní sídlí starověký démon.
Musíme s ním bojovat, musíme jí pomoci.
Už je všechno v pořádku.
Můžete jít dovnitř.
SnažiIa jsem se jí pomoct, než jste přišeI.
Spojte mě s Reagan!
Tak to budete moci řídit.
Já nevím.
Už můžete jít dovnitř.
Nic tam není.
Vím, co vás znepokojuje.
Že se Regan náhle vrátí paměť.
A způsobí jí to šok.
Jsem přesvědčen, že už si na všechno vzpomněIa.
Na úmrtí, posedlosti, démony.
Je s tím úpIně sama a snaží se s tím vyrovnat.
ÚpIně sama.
Pojď, Regan.
Pojď, Regan.
Poletíme.
Daleko, velmi daleko.
Dobré ráno, Sharon.
Co že jsi vstala tak brzy?
VzbudiIi mě holubi.
Asi měIi hlad.
Nebudu tu, až přijdeš ze škoIy.
Postaráš se o sebe?
- ZvIádneš to?
- Kam jedeš?
- Do Washingtonu.
Vrátím se brzy. - Do Washingtonu?
Musím vyřídit něco, co maminka před odjezdem nestihla.
Dobře.
Chceš se proIetět?
Tak Ieť!
Děkuji, že jste přijeIa.
Paní MacNeiIová chtěIa, abych vám pomohla.
Pro otce Merrina by uděIaIa cokoliv.
Je přesvědčená, že kvůIi Regan obětovaI život.
Bude prohIášen za svatého?
tenhle svět o daIší světce nestojí.
tohle není oficiální vyšetřování.
Když otec Merrin přijeI, jak se připravovaI?
ModIiI se?
policie si to nedokáže vysvětIit, že?
oslovil otec Merrin toho démona jménem?
Ne.
ale ten démon ho znal.
- Jak to víte?
- volal jeho jméno.
zdálo se, že ten démon otce Merrina očekává?
Ano.
myslím, že se ho obával.
MěI...
MěI otec Merrin strach?
Radši se tam běžte podívat.
V jakém bylo to děvče stavu, když otec Merrin přišeI?
byla odporná.
Ta zlá tvář.
- NesnesIa jsem jí být nablízku.
- Teď s ní jste.
Dva roky jsem byla pryč. PronásIedovaIo mě to až k zbIáznění.
celou tu dobu jsem ji toužiIa vidět.
Tak jsem se vrátila a zjistila, že mám klid jedině, když jsem s ní.
Proč to tak je?
Nechápu to. Děsí mě to.
zkusila jste psychiatra nebo kněze?
- Zrovna s jedním mluvím, ne?
- Nejsem tu kvůIi vám.
TamhIe.
Uvnitř.
zkusila jste se modlit?
modlit?
ModIím se za duši otce Merrina, který zemřeI v tomhle pokoji.
A za Sharon, které se dotkl stín zla.
I za sebe.
Za sebe.
- Tak zase příští týden, Franku.
- Má smysl v tom pokračovat?
Já to nevzdám.
Dokud to nevzdáte vy.
Dobrý den.
Pojďte dál.
Máte... ?
- Máte vlastní děti?
- Ano, dvě.
chlapce a děvče.
ChtěIa bych na ně mít víc času.
Asi je to obtížné při vaší práci tady.
NemIuvě o tom, že jsem rozvedená.
Vy to zvládnete. Máte dobré srdce.
Je těžké žít sama.
Netoužíte někdy po ženě, otče?
Ano.
Povídáte si tajnosti?
Vzpomínáš si na své sny o otci Merrinovi?
Ano.
Vidíš ho ted'?
Ano.
Kde je?
Kdysi dávno jsem studoval svatě muže v Africe.
Tenhle mladý chlapec má zvláštní schopnosti.
Potřebují jeho pomoc proti hejnu kobylek.
Ale třeba to hejno přilétlo kvůli tomu chlapci.
Přitahuje velké dobro k sobě zlo?
Regan, otec Lamont je také hypnotizován.
Chci, abys ho přivedIa k sobě.
Řekni mu, co má děIat.
Otče Lamonte.
Ano?
OsIovte mě.
Regan.
Já jsem Pazuzu!
Pazuzu!
OsIov mě mým jménem ze sna.
OsIov mě.
Pazuzu.
králi duchů povětří!
Pazuzu!
králi zlých duchů povětří!
Duchově povětří!
Všemohoucí Bože!
dal jsi sílu svým apoštoIům, aby překonaIi nebezpečí!
Dej sílu i nám!
Nebojte se!
Uvnitř jsme v bezpečí!
Ani Pazuzu se svými legiemi nemůže znesvětit nejsvětější ze všech míst.
Odstup, satane!
Vymítám tě!
Vyháním tě z tohoto Božího tvora!
Poroučím ti, vrať se do hloubi pekel!
- Merrin tě přemohl.
- Ne!
Jen získal trochu času ve svém útočišti.
Ten chlapec byl lěčitel, proto jsi ho napadl. Už to chápu.
- Ale Merrin ho zachránil!
Kokumo mi pořád patří.
- Ukážu ti svou moc.
- On stále žije!
- Kde je?
- Chceš, abych tě k němu přivedl?
Ano.
Jsi si jist?
Ukaž.
Pojď, poletíme s řezavým větrem.
sdílej se mnou křídIa.
- Co to bylo?
- Leopard.
SkočiI na mě.
Ten chlapec stále žije.
PoIekaI Pazuza.
-Pamatuješ si něco?
-bylo to v Africe?
Co to říkáš?
bylo to jako v přírodovědném muzeu.
- NeměIa sis nic pamatovat.
- Já vím.
- To pro dnešek stačí, Regan.
Pazuzu mi ukázal toho chlapce.
Žije v hIiněném městě v Africe.
Možná ho najdu.
Má moc nad zlem.
Regan jedno to místo poznala.
ale řekIa nám, že si to pamatuje z muzea.
Zeptám se jí.
Okamžik. UkIidněte se. Chci vás prohlédnout.
Ahoj.
Ahoj.
Čekáš na paní doktorku?
Je moc hodná, viď ?
Co je ti?
Jsem autistka.
Jak to mysIíš?
Jsem uzavřená do sebe.
Nemůžu mluvit.
ale teď mIuvíš.
Opravdu. Já tě sIyším.
- Ty mě sIyšíš?
- Jasně!
Co je... Co je tobě?
byla jsem posedlá ďábIem.
Už je to dobrý, je pryč.
Paní doktorka chce, aby Sandra chodila na hlasovou terapii.
Mami, víš, co se jí stalo?
Ty mIuvíš!
MIuvíš!
Ty mě sIyšíš, maminko?
Ona mluví!
- Bože!
- zavolej Gene.
Jste v pořádku?
Maminko, to je dobrý.
- Co se děje?
- Regan přiměIa Sandru mluvit!
- Cože?
- Musím ji hned odvést domů!
Její otec to musí sIyšet, než přestane!
- Ona nepřestane.
- Nepřestávej, hoIčičko!
- mluv dál!
- Pojďte do mé pracovny.
Ne!
Její otec by mi to nikdy neodpustil.
Musíme domů!
Dobře, běžte.
Liz, půjdeš s nimi.
Pojď.
Co jsi s ní uděIaIa?
Nic. Prostě jsem na ni začaIa mluvit.
Nejdřív mluvila uvnitř, a pak začaIa mluvit navenek.
Gene, myslíte, že bych mohla pomoct i daIším dětem?
Regan, zahrávat si s myslí jiných lidí je nebezpečné.
Sandra se zdá být v pořádku, ale už to víckrát neděIej.
- Dokud...
- Dokud co?
Dokud nebudeš starší.
Dobře.
Už je tu Sharon. NashIe!
Neříkejte to Sharon, volala by mámě a znepokojiIa by ji.
- Nechci poslouchat žádné spekulace.
- vstoupila do její mysli.
- Držme se vědeckého přístupu.
- Neschovávejte se za vědu.
V nepřítomnosti její matky jsem za Regan zodpovědná.
- Držte se od ní dál!
- Musíte přemoct démona v ní!
- Nebo ovládne celou její duši.
- Démon?
Vytváříme si své vlastní démony.
Jste tím posedlý!
Ne! Fascinuje mě to, ale jsem si vědom nebezpečí.
Otec Merrin se bál, že by to mohl začít obdivovat.
A co gIorifikace?
Dobrý den, otče.
Jak jsi věděIa, že sem přijdu?
NevěděIa jsem to.
Ne určitě.
Nesmím s tebou mluvit.
Příkaz paní doktorky.
Otče?
- Věří kněží v mimosmysIové vnímání? - Někteří ano.
Jeden Francouz si myslel, že jsme všichni propojeni jakousi teIepatií.
Něco jako "vědomí světa", které budem všichni sdílet.
Kdy se to má stát?
Nevím.
Otec Merrin věřiI, že s pomocí moderního výzkumu to bude brzy.
myslím podobný výzkum, jako děIá doktorka Tuskinová.
ale dojde-Ii k tomu dřív, než budeme připraveni, je možné, že budeme mířit špatným směrem, k satanovi.
Podívejte.
To je ono!
Tam otec Merrin bojoval s Pazuzem.
Pamatuješ si na otce Merrina?
Co si ještě pamatuješ?
Všechno.
Nebojíš se?
Rád bych ti řekI, aby ses nebála, ale nemůžu.
Proč se ten muž v Ieopardí kůži Pazuza nebál?
Nevím.
- Pokusím se to zjistit.
- Jmenuje se Kokumo.
Kokumo...
jestli mě naučí, jak se ubránit Pazuzovi, vrátím se a řeknu ti to.
Musím okamžitě odjet do Afriky!
jestli najdu toho muže, Kokuma, bude to důkaz, že to vymítání bylo oprávněné.
A víc než to.
Merrin prorokovaI, že povstanou noví lidé, aby vymýtili zlo.
Možná už jsou mezi námi.
Kokumo může být jeden z nich.
SpatřiI jsem ho, měI jsem vidění.
ViděI jsem jeho moc nad zlem.
ŽádaI jsem tě, abys prošetřiI vymítání otce Merrina, ne abys v něm pokračovaI. NaIéhavě potřebuješ modlitby.
- Navrhuji ti duchovní obnovu! - Proč nemám pokračovat?
Lamonte, protivíš se církvi!
Žádám tě, aby sis to rozmyslel!
Nemám jinou možnost, než tě odvolat.
Upustíš od jakékoliv daIší činnosti.
PromIuvíme si po tvé duchovní obnově.
Díky.
Jsem ve smrtelném hříchu.
NeposIušnosti a pýchy.
ale zlo nás přemáhá!
musel jsem se vzepřít!
musel jsem se vzepřít!
Kde je?
Na střeše.
Je tam pořád.
Nemůžu ji zavírat.
- MěIa byste pomoct otci Lamontovi.
- Jak to mysIíš?
Potřebuje vaši pomoc.
Jak mu mám pomoct?
Nevím jak.
ale víte.
Regan, o čem to mIuvíš?
O synchronizaci. Pokuste se k němu dostat.
ŘíkaIas, že je v Africe.
Při synchronizaci je to úpIně jiné.
NezáIeží na tom, kde jste.
Můžete lidi najít.
Můžete jim...
... pomoct.
KvůIi tomu ke mně už nechodíš?
- Protože ti nedovolím synchronizaci? - Ano.
To nejde.
DěIám to, co je podle mě pro tebe nejIepší.
Pamatuje si tu někdo na otce Merrina?
Možná opat.
Zeptám se ho.
znal otce Merrina.
Říká, že to byl svatý muž.
znal Kokuma?
Merrin sem přišeI s chlapcem, který byl velmi nemocný.
DošIo k neštěstí.
Říká, že to byl vítr.
ĎábeIský vítr.
Jeden mnich se zřítiI a zemřeI.
Mohutný vítr zvedl spoustu prachu a těIo nebylo nikdy nalezeno.
Všechno to tam prohIedaIi.
Tam nespadl.
OdraziI se od toho převisu a spadl tamhIe.
Ukážu vám to!
Opatrně!
Počkejte na mě!
TamhIe!
V té skalní štěrbině.
- Jak věděI, že tam to těIo je?
- zabil ho démon Pazuzu!
LetěI jsem s Pazuzem, ve vytržení.
Je to těžké vysvětIit. byl jsem v hypnóze.
Ne, otče!
Počkejte, prosím!
No tak, počkejte!
Otče!
Prosím!
Ne!
Otče opate, vysIechněte mě!
Nebude mluvit s vyznavačem ďábIa!
Já nejsem vyznavač ďábIa!
Nepotřebuju nic na ukIidnění, Gene.
Už je mi dobře.
- Jenom po tom usneš.
- ale nebudu mít žádné sny.
To ti jenom prospěje.
ale on mě potřebuje.
Musím ho najít.
Budeš v pořádku, neboj.
Zabíjíte mou...
Duši.
muslimské město s hIiněnými zdmi a zlatými hradbami.
HIiněné město se zlatými hradbami?
To je Jepti. - Znáte ho?
- Znám všechna svatá místa v Africe.
Náboženství je moje živobytí.
PIastikoví světci, ikony, Buddhové, vúdú gris-gris... .
Jsem Edwards.
Říkají mi Ekumenický Edwards.
philip Lamont, jsem archeolog.
Těší mě, otče.
Co je to?
kobylky!
Práškujou kvůIi kobyIkám!
tohle je obvyklá cesta jejich rojů!
myslí si, že je zastaví pomocí DDT!
- Tudy jsem už IetěI!
bylo to...
Na křídIech démona.
vzal vás do Jepti?
Ano.
Všemohoucí Bože, pomoz mi.
Musím najít Kokuma.
OdoIaI jsem.
NezavoIaI jsem Pazuza.
Pomoz mi.
OsIov mě.
Regan.
OsIov mě mým jménem ze sna.
OsIov mě.
Pazuzu, kníže zlých duchů povětří. Doveď mě ke Kokumovi.
Vyzývám tě jménem otce Lankestera Merrina.
Jak jsi mě našeI?
ViděI jsem tě v mysli děvčete, které bylo posedIé Pazuzem.
- Sny ji stále ohrožují.
- Jak jí můžu pomoct?
Kterému děvčeti chceš pomoct?
Té posedIé Pazuzem, nebo té oddané otci Merrinovi?
Musíš vyrvat její zlé srdce, ale Pazuzu se o tebe otřeI svými křídIy.
PožádaIs Pazuza, aby tě ke mně dovedl.
ZtratiIs víru ve svého Boha, přestaIs věřit.
Já věřím!
UděIám cokoliv, abych pomohl Regan!
Tak dokaž svou víru.
Přejdi to.
Věřím v Ježíše Krista, v jeho vzkříšení.
Dokaž to.
Vykroč ze své beznaděje.
jestli pro tebe Pazuzu přijde, vypIivnu Ieoparda.
Mohu vám pomoct?
nedokázal jsem to!
To bude tím horkem.
Uvnitř je chIadněji.
- Kdo jste?
- Jmenuji se Kokumo.
- znal jste otce Merrina?
- Ano.
Když jsem byl mladý, v Etiopii.
SkvěIý čIověk.
ZemřeI, když vymítaI démona Pazuza z jednoho děvčátka.
- byl jste...
- PosedIý Pazuzem?
Matka mi to říkávaIa.
- kobylky?
- Ano.
Ukážu vám to.
tohle je hlavní řídící stanice v rovníkové Africe.
KIíčovým faktorem je otírání křídeI.
Když je sucho, kobylky jdou spokojeně každá vlastní cestou.
Když se jich za dešťů vyIíhne velké množství, shIukují se a se navzájem otírají.
Třepetáním křídeI se proměňují.
Tady je vidíte v různých formách.
ale otírání křídeI mění především jejich vlastnosti.
Stává se z nich nenasytný pustošící roj s jediným vědomím.
Vědomím sarančete.
Ten zlý roj se žene zemí, a zmocňuje se všeho, čeho se dotkne.
Dotyk zla plodí zlo.
Je nějaká naděje, když se o vás otřou křídIa?
Zkoušíme to.
S pomocí vědy.
Podívejte na tuhle samičku.
VypěstovaIi jsme jí odolnost proti otírání křídeI.
Aspoň v to doufáme.
Říkáme jí Dobré saranče.
Její potomci budou našimi agenty v roji.
Přeruší řetězovou reakci.
Navždy zůstanou spokojenými kobyIkami.
ModIeme se, aby se to podařiIo.
Dobré saranče?
- Kam chceš jít?
- To nic.
Já vás z tý vany nedostanu.
ztratila jsem mýdlo.
celou jsi mě zmáčeI!
zavolejte zítra. Podívej, jsem celá mokrá.
haló?
Kdy?
Ví to doktorka Tuskinová?
Kde je paní doktorka?
Počkejte, třeba je to Regan.
Vy!
Je to všechno vaše vina. Regan je nemocná.
KvůIi vám.
zmizela z nemocnice.
Bůh ví, kde teď je!
- Musím ji vidět.
- Vy máte ale drzost!
Prosím. Můžu jí pomoct. Jenom já jí můžu pomoct...
Nechte nás na pokoji!
Nechceme nic sIyšet o ďábIu ani o Bohu!
Jděte pryč!
dali tě do nemocnice.
Dr. Tuskinová nic nechápe.
- NašeI jste muže s leopardí kůží?
- NašeI.
ŘekI vám, jak bojovat proti Pazuzovi?
ŘekI mi, že v tobě zápasí dobro a zlo.
Musíme zlo přemoci.
PřinesIa jsem tohle.
Synchronizátor?
Proč nezavoláte policii?
Ne.
Gary?
Lindo?
sbalte si věci.
Odvezu vás ke sIečně BiIIingové.
To je nespravedlivý, mami.
- Musí to být. - Co chcete děIat?
Najdu ji sama.
A jeho taky.
- Pamatujete se na Sandru?
- Ano.
Ještě pořád mluví.
Máš velký dar.
Chraň ho před zlem.
Pazuzu se o mě otře svými křídIy.
Nebojte se.
Otec Merrin nám pomůže.
Dobře, Regan.
Jsem připraven.
Veď mě doIů.
Je se mnou.
Sestupte.
DoIů, otče.
Až ke mně.
Umíráš, Merrine!
A tvé naděje umírají s tebou.
Nejen Kokumo, ale na svět přijdou další jako on.
Našel jsem je všude možně a snažil se je chránit před zlem.
A tak satan seslal Pazuza, aby zničil tohle dobro.
Proč já?
Já uzdravuji nemocné.
Philipe, musíš nastoupit na mé místo.
Je velmi vzácná, svěřuji tiji.
Otče?
Co je...
Otče, stůjte!
Kam jdete?
- Proč by šIi sem?
- KvůIi synchronizátoru.
-Je pryč!
Má před námi náskok.
-Já vím.
- Co se stalo?
- Regan vzala synchronizátor.
Podívejte se na mě.
Prosím, podívejte se na mě.
Gene, to je ona. Na dvojce.
- Regan?
- OdnesIa jsem synchronizátor.
Promiňte, musela jsem.
PotřebovaIa jsem ho.
nechala jsem ho v hotelu Dixie, pokoj 27.
- Kde jsi?
- Na nádraží.
- On je s tebou?
- Ano.
Chce jet do Washingtonu, že?
Do toho domu.
Regan, nejezdi s ním.
Musím. Je to moje vina. DěIá to kvůIi mně.
Regan, poslouchej mě. Hrozí ti nebezpečí.
Gene, já musím.
Promiňte. Sbohem.
Kde je?
Na nádraží.
NeděIejte to!
Nána pitomá!
- Kam jdete?
- Jedu do Washingtonu.
- Pojedu s vámi. - zavolejte mým dětem.
Ozvu se.
Otče, jízdenky!
Máte peníze?
Ne, já patřím k němu. Je nemocný.
dostal injekci.
Nechte ji.
Patří mně!
Nějaká nehoda.
Doktora!
zavolejte Iékaře!
Jeďte.
Někdo už určitě zavolal sanitku.
Regan snad může počkat.
Počkejte!
Já jsem Iékařka.
Ukažte.
Držte.
Ta síla.
PřibIižuje se.
Necítíš ji?
Obrovská síla.
NapIňuje mě.
Dokážu cokoliv.
Gene...
VoIaIas Gene, viď ?
Otče, prosím, neopouštějte mě.
- MěI byste si povolit kravatu.
- Děkuji.
Proč se na mě tak díváte?
Ta síla.
Musím tě tam vzít.
To vám řekI Kokumo?
ŘekI...
Dobré saranče...
- Vezmeme si taxíka.
rychle!
- Ano. Taxi!
- Tady je jeden!
- Paní! To je moje taxi!
Jako zvěř!
- Promiňte.
- To jsou lidi!
Kam to bude?
Řekněte mu adresu.
Georgetown.
Prospect 8.
- Prospect 8? - Ano!
Tak jeďte!
Jeďte! To děvče musí domů!
Co teď ?
Podívám se tam.
- To je marné.
- Je Iékařka.
- To je jedno.
tohle je Washington. - Někdo umírá.
Otče, ne!
Počkejte!
Prosím, pospěšte si!
Honem!
tohle už je Prospect.
Tady je ten dům.
Nefunguje řízení!
ZbIázniIo se to!
Můj Bože!
Pusťte mě k sobě.
Sharon?
Vytáhni mě odsud!
Pomoz mi!
Musíme pomoct Regan!
Pomoz aspoň Regan!
- Co mám uděIat?
- Přemoct tu věc!
Nazvěte ji jménem.
Pazuzu.
Musím se dostat dovnitř.
Pusť mě dovnitř!
Regan...
Ne!
Otče Lamonte! Pomoc!
Kokumo! Pamatujete si na otce Merrina?
Ne!
Je můj. vybral si mě.
Pazuzova Regan je ta jediná!
Přidejte se k nám, otče.
Prosím.
Zabij ji.
Ta křídIa. Otírají se o mě!
KřídIa se o mě otírají!
Musím to uděIat!
Říkáme jí Dobré saranče.
VypěstovaIi jsme jí odolnost proti otírání křídeI.
jakmile se o tebe křídIa otřeIa, jsi navždy můj!
Přeruší řetězovou reakci.
Zabij ji!
Poroučíme ti to!
Proč já?
Musíš jí vyrvat její zlé srdce.
Pazuzu!
Pomoc!
Pomozte mi někdo!
Pomozte mi!
Já si zvolila
zlo.
Ne.
Sharon, tvoje touha po víře byla tvou pravdou.
nastal čas.
Teď jsme zachráněni a posíleni.
NepříteI lidstva je přemožen.
Promiň.
Teď už to chápu.
ale svět ne.
Ještě ne.
Musíte jít.
Postarejte se o ni.
- Co se stalo?
- Pane Bože! To je hrozné!
Pro Boha, co se stalo?
- byl někdo v tom domě?
- UděIejte místo, prosím.
ViděIa jste, co se tu stalo?
byl někdo uvnitř?
Paní, jste v pořádku?
Sundej tu čapku.
- Máme je nosit.
- Nebuď labuť.
Jsem předseda klubu Omega.
Larry Kroger.
To je můj spolubydlící, Kent Dorfman.
Ahojky.
Doug Neidermeyer.
Mandy Pepperidgeová a Bab Jansenová vydávají visačky.
- Vítejte v útulku Omegy.
- Díky.
- Těší...
- Seznámíme se s ostatními, ne?
Břečka a bečka.
Je tu spousta super chlapíků. Nevadí, jestli je všechny nepoznáte.
Záleží nám na tom, abyste se tu pobavili.
Omega nabízí daleko víc, než ostatní kluby. Jsou daleko lepší...
Sem.
Ahojky, chlapci.
To je Ken a Lonny.
Larry.
Kene, Lonny, to jsou...
Mohammed,
Jugdesh, Sidney a Clayton.
Posaďte se a chovejte se jako doma.
Neostýchejte se vzít si limču a sušenky.
Neříkám, že Omega je nejlepší na akademické půdě, ale hodně význačných jedinců se buď zaváže Omeze nebo nikomu.
Spousta našich je na univerzitě vedoucími osobnostmi. A to je bezpochyby plus do vašeho školního záznamu.
Každý říká, že Omega je nejlepší, ale nechci vypadat... jako někdo, kdo touží... po kariéře.
Tím ať se trápí nepřijatelní kandidáti, protože po dnešní noci...
Ty jsi... Kent.
Já jsem Greg Marmalard, president Omegy.
Toto jsou Mandy Pepperidgeová...
Už jsme se poznali.
...a Chip Diller.
- Těší mě.
Tamhle je Terry Auerbach, kapitán plavců.
Tam je Carl Philips, vydává Faberský deník.
Clayton.
Sidney.
Jugdesh, Mohammed, Lonny...
- Už se známe.
- Bezva!
Tak to si budete mít o čem povídat.
- Ty se prostě dost nesnažíš.
- Je mi to proti srsti.
To nic.
Můj bratr Fred byl v Deltě.
Tím jsem skoro v rodině.
Musí mě přijmout, je to jejich pravidlo.
Neboj.
Přimluvím se za tebe.
Senzace.
Slyšel jsem, že Delta je nejhorší.
Promiňte, pane.
Delta, to je tady?
Jasně.
Jen dál.
Dejte si jedno.
Je to zadara.
Tak zatím.
Zvyšuju o dvě pětky.
Ahoj, kluci.
Hrajete karty?
- Dáš si pivo, Larry?
- Jistě.
Hezké rybičky, že?
- Jsem Robert Hoover, místní prezident.
- Těší mě.
- Katy, kde je Boon?
- Zmizel, hned jak jsme přišli.
Asi je s Otterem.
Bezpochyby.
Známý párek teplých bratří.
Dej si ještě jedno.
Ona jen žertuje.
Že, Bluto?
Jdeš ještě někam, Ottere?
S Normou?
Ne.
Napovím ti.
Má pěkně nadměrný párek koz.
- Beverly?
- Ne.
Ale přihořívá.
Pomůže ti tohle?
- "Ach, Bože.
Ach, Bože!"
- Marlene.
Ty chceš zprasit Marlene Desmondovou?
- Zprasit?
- Chceš jí vyjebat mozek z hlavy?
Předvídám hluboce náboženské poznání.
Co ten zájem o můj společenský život?
Kde je Katy?
Dole, je naštvaná kvůli něčemu.
Myslí si, že jsi pubertální blbeček?
Jo, že neberu nic vážně.
Tohle se jí bude zdát vážné.
Zkus to.
- Tak co, jdete dolů?
- Mluví to?
Dole je 50 lidí a čekají na přijetí.
Ottere, máš na starosti nábor.
Měl bys u toho být.
Ahoj, jmenuji se Kent Dorfman.
Eric Stratton, předseda poroty.
Děsně mě těší.
Déčko!
Eric Stratton, předseda.
Děsně mě těší.
To byl Eric Stratton.
Řekl, že ho děsně těší.
Larry, vidím, že jsi se seznámil s Déčkem a bavíš se.
To je dobře.
Eric Stratton, děsně mě těší.
- Těší mě.
- Pěkná kravata!
Je to ta na gumičce?
Boone, pojď to omrknout.
Promiňte.
Omluvte mě.
90% viskóza!
Fakt pěkná.
Ahoj, kluci.
Doufám, že se bavíte.
Promiňte.
- To ti koupila máma?
- Ano.
Kent je v rodině.
Jeho bratr byl ročník 59.
Fred Dorfman.
Řekl, že mě přijmete automaticky.
Obvykle ano, pakliže nováček ve zkoušce není na hlavu, jako Fred.
- Kente, pojď sem.
- Fakt pěkná kravata!
Eric Stratton, předseda.
- Kam jdeš?
- Domů.
- Teď jsme sem přišli!
- Ne my, ty.
Já jsem dole bavila nějakého zajdu z Prasečí Lhoty z Arkansasu.
Co kdybychom tento víkend jeli za tvými rodiči?
Bezva nápad.
Mít auto plný tvých pivních bratrů, kteří vyprázdní našim likérovou skříňku?
Pěkná deprese!
Ne, jen ty a já, Otter a nějaká holka.
Takhle chceš strávit zbytek svého života?
Utrácet čas s těmi zvířaty a opíjet se každý víkend?
Až budu mít diplom, budu se opíjet každý večer.
Myslím, že miluju dementa.
Většího než já?
Gregu, jaký je nejhorší spolek ve škole?
To se nedá jen tak říct, pane.
Každý je svým způsobem výjimečný.
Zkrať to, synu.
Mám tu jejich disciplinární složky.
Kdo vysypal při utkání do bazénu náklaďák šumáků?
Kdo dopravil mrtvoly ze školní pitevny na večírek absolventů?
Při každém Halloweenu jsou stromy ozdobené spodním prádlem.
Každé jaro explodují záchody.
Mluvíte o Deltě, pane.
Samozřejmě mluvím o Deltě, ty hlupáku!
Tento rok se to změní.
Tento rok chytíme býka za koule... a vyrazíme ty rebely ze školy!
Co chcete dělat, pane?
Delta už má podmínku.
- Opravdu?
- Ano, pane.
Takže od teď mají dvojnásobnou tajnou podmínku.
Dvojnásobnou tajnou podmínku, pane?
Málokdo zná dovětek ústavy Faberovy univerzity, který dává děkanovi neomezenou moc rozhodnout... v nouzové situaci.
Najdi způsob, jak zrušit chartu Delty.
Bydlíš vedle.
Nasaď na to Neidermeyera.
Je to taková posraná nicka stejně jako ty.
Nastala chvíle, aby se tu někdo postaral o pořádek.
A ten někdo jsem já.
Larry Kroger.
Všichni pro.
Potřebujeme příspěvky.
Dobře.
Larry Kroger se stává členem Delty.
Počkejte!
Uklidněte se!
To je Kent Dorfman.
Měl tu bratra.
Poslouchejte!
Dobrá, je to naprostá nula.
Máte pravdu.
Vzpomeňte si, jací jste byli vy v prváku.
Boone, tys měl obličej plný beďarů, že?
A tady Stork.
Každý si myslel, že jeho mozek není v pořádku.
Já sám jsem byl tak nepříjemný, že mě čtvrťáci každý týden zmlátili.
Že tenhle kluk je ztracená existence?
Můžu vám pohovořit o dalších.
Budíček!
Vstávat!
Honem!
"Já..." řekni své jméno.
"Já... řekni své jméno."
"Tímto se zavazuji k věrnosti spolku."
"Tímto se zavazuji k věrnosti spolku."
"Svobodu a bratrství všem."
Amen.
Ceremoniáři, konejte svou povinnost.
Od teď je tvé Delta Tau Chi jméno Chytrák.
Od teď je tvé jméno Naftalín.
Krogere, tvé Delta Tau Chi jméno je Flíček.
- Proč Flíček?
A mé Delta Tau Chi jméno?
Dorfmane, o tom jsem moc přemýšlel.
Od teď je... tvé jméno Hromdopolice.
Hromdopolice?
Nyní posvětíme pouto poslušnosti.
Zaujmi postavení.
Děkuji, pane.
Mohu dostat další?
Děkuji, pane.
Mohu dostat další?
Co můžeme říci... o Ztraceném ráji...
Johna Miltona?
Je to dlouhý epos, napsaný dávno a jsem si jist, že většina z vás těžko pochopí, co přesně se snažil Milton vyjádřit.
Jistě víme, že se snažil... popsat zápas dobra se zlem, že?
Nejúchvatnější postavou, jak víme z četby, byl...
Satan.
Nyní, snažil se tím Milton říci, že bylo zábavnější být špatný než dobrý?
Tohle si nepište, ale pro mě je Milton asi stejně... tak nudný jako pro vás.
Paní Miltonová ho také shledávala nudným.
Je poněkud rozvláčný, naše generace ho dost dobře nechápe a jeho žerty jsou děsivé.
Ale to vás nezbavuje zodpovědnosti k tomuto tématu.
Ještě jste mi všichni nedali referát.
Nežertuji!
Dělám svou práci!
No tak, Mandy, já bych ti to řekla.
Máte spolu něco s Gregem?
Greg neuznává předmanželský styk.
To je škoda!
Myslím, že je prostě úžasný.
Družstvo, zastavit!
Do řady!
Do řady, pane!
Do řady, vojáku!
Pane, podržte mi koně.
Vy tlustý nechutný červe!
Jste ostuda družstva!
To je hajzl, že?
To si k našim členům nesmí dovolit.
To si můžeme dovolit jen my.
Zapněte se znovu!
Zapněte přezku na pásku!
Narovnejte čepici!
Zatraceně, zastrčte to pyžamo!
Pozor!
Přímo hleď!
Co to máte na hrudi, pane?
- To je odznak spolku, pane.
- Odznak! Na uniformě?
Míč stranou.
Sakra.
Jen mi řekněte, pane, jaký spolek si uváže na krk... někoho jako vy?
Je to odznak Delty, pane.
Stočil se!
Hlaste se ke službě ve stáji dnes večer a každý večer v 19.00.
Bez spolkového odznaku!
Jasné?
Tvá levá ruka je dobrá, ale neskláníš dost hlavu.
Jste neschopní slaboši!
Teď k zemi a 20 kliků!
Zpět do řad!
Nejlepší úder je míčkem.
Musím na hře stále pracovat.
Neber to jako práci.
Nejdůležitější je požitek.
Chci, abys mi našla pro Flíčka nějakou výjimečnou dívku.
Musí pěkně vypadat, ale bereme jen jistý druh... dívky s morálně neformálním chováním.
Aby ji mohl hned napoprvé ohnout.
Správně.
Víš, Flíček je ještě panic.
Ne, abys mě zahanbil před Davem.
Je to jediný profesor, kterého mám ráda.
Pan Jennings je bezva učitel.
Učení mi hradí nájem, než dokončím svůj román.
Jak dlouho na něm pracujete?
Čtyři a půl roku.
Musí být dobrý.
Tak na vytření zadku.
Zakouřil by si někdo marijánku?
Jo.
Už jsi ji někdy kouřil?
Jistě.
Kdy, prosím tě?
Dělal jsem spoustu věcí, o kterých nevíš.
Neudělám něco nepředloženého?
Jistá možnost tu je.
Takhle?
Moc to neoslintej.
To znamená, že celá naše sluneční soustava... by mohla být... nepatrným zrníčkem pod nehtem nějakého gigantického stvoření.
To snad ne!
To znamená,
- že nepatrné zrníčko pod mým nehtem by... - Mohlo být malým... nepatrným vesmírem.
Můžu si od vás trochu marijánky koupit?
Dej to sem!
Pusinko.
No tak, pusinko.
Už je to v pořádku.
Ty pitomý...
Dorfmane!
Co to je za člověka, který vztáhne ruku na bezbranné zvíře?
Hodlám ti rozbít tu tvou tlustou hubu.
Poslouchej, ty odporná hromado špeku.
Tvé dny na Faberově jsou spočítané.
Tvé i těch tvých hnusných deltakámošů.
Do té doby patříš mně.
Teď k zemi a 20 kliků.
Dělej!
Blesku, pusinko.
Pojď sem, pusinko.
Miláčku.
Ráno v 9.00 chci vidět stáj v pucu.
- Jasné?
- Ano, pane.
Bratře Déčko, bratře Bluto.
Nenávidíš toho blbouna?
- Koho?
- Neidermeyera.
Nenávidíš ho k smrti?
- Asi ano.
- Asi ano?
Ano, nenávidím ho k smrti!
V Deltě máme staré přísloví.
"Nevyšiluj, vyrovnej."
Hezký koníček.
Hodný.
Pojď.
Je tam!
To je něco!
Dodělej ho, Hromdopolice.
Děláš si legraci?
Nikdy v životě jsem nic nezastřelil.
- Myslel jsem, že nenávidíš Neidermeyera.
- To ano.
Je na světě něco, co nenávidíš tolik, jako toho koně?
Tak do toho.
- Slepáky?
- Jasně.
- Do prdele!
- Byly tam jen slepáky!
Ani jsem na něj nenamířil.
Slepáky.
- Asi dostal infarkt.
- Do prdele!
Na slavnostní přehlídku absolventů v mém městě... musíte přispět.
Carmine, není správné vymáhat peníze na univerzitě.
Podívej, jako starosta Faberu nesu velkou odpovědnost.
Tyto přehlídky jsou drahé.
Potřebujete mou policii, má hygienická zařízení, mé vozy.
Jestli se jen zmíníš o vymáhání, probudíš se se zlámanýma nohama.
Myslím, že mohu zajistit hezký malý honorář ze studentského fondu.
Ještě něco.
Raději zavři to své spolkové ZOO do klece.
Nechci v mém městě žádné opilé výtržníky.
Žádný strach.
Mám celou situaci pod kontrolou.
Bude to ta nejlepší přehlídka, jakou kdy Faber vidělo.
- Neviděli jsme se od...
- Jdi pryč.
Mám jenom minutku.
Můžu ti koupit oběd?
Už ho máš.
Tak, co takhle mléko?
To už taky máš.
Můžu ti aspoň při jídle masírovat stehna?
Mám odejít?
Takhle se chováš k důvěrnému příteli?
Řekla jsem, že s tebou už nechci nikdy mluvit.
Můžeš odejít?
Doufám, že nerušíme.
- Chcete-li to vědět...
- Eric právě odchází.
Mohu se o to postarat.
Myslím, že tu všechny znáš.
Gregu, nemůžeš...
Neboj.
Stačí držet ruce mimo dosah jeho pusy.
Nestydíš se sám před sebou?
To je odporné!
Ten chlapec je prase!
Schválně, uhádnete, co jsem teď?
Beďar.
Pochopili?
Ty bastarde!
Počkej!
Co kdybychom si večer vyrazili?
Moc si o sobě myslíš.
Koláčová válka!
Podívej.
Padá hvězda.
Přejme si něco.
- "Padá hvězda, přeji si..."
- Počkej. To není hvězda.
Pohybuje se rychle.
Asi Boeing 707.
Ty tedy opravdu dokážou křižovat oblohu.
Pořád nic necítíš?
Už mě bolí ruka.
To mě mrzí, Mandy.
Ta záležitost s Deltou trochu odvádí mou pozornost.
Bůh jen ví, jak znásilňují ženy.
Stále nic?
Zkus to trochu rychleji.
- Takhle?
- Ano.
Eric Stratton má štěstí, že není ve vězení.
To ti povím.
Co?
Povíš co?
Co povím co?
Řeklas: "To ti povím", když jsem řekl:
"Měl by být ve vězení." Tak se snažím...
Jestli ty se dost nesnažíš, já toho nechám.
- Dobrou noc, Gregu.
- Dobrou noc, Mandy.
- Přebrala ti kluka?
- Jejího kluka.
A ne tvého kluka?
Když jsme u věci, jaké bylo rande s Gregem?
Dobrou noc.
Mám to.
Zrušila schůzku.
- Myje si vlasy?
- Zemřela jí matka.
Potíže na obzoru.
Ten židovský kluk říkal, že naše odpovědi byly chybné.
Všechny?
To znamená, že tihle blbečkové ukradli špatný formulář!
Sakra, podívejte se, kdo se sem hrne.
Podívejme se.
Někdo asi zapomněl na zákaz alkoholických nápojů... ve spolcích s podmínkou.
To je idiot!
Neslyšel jsem.
Řekl jsem, jaká škoda, že pár ňoumů tak všem pokazí pohodu, - když nedodržují pravidla.
- Ty sklapni, nebo vyletíš, ani nemrkneš.
Viděli jste už svůj klasifikační průměr?
- Tak viděli?
- Já ano, pane.
Je to trochu horší průměr...
To je víc než trochu horší průměr.
Zavání vyhazovem!
Je to ten nejhorší na škole, nejhorší ve faberské historii.
Doufáme, že semestrální hodnocení nám zlepší průměr.
Smějte se teď, protože máte od začátku dvojitou tajnou podmínku.
- Takže jeden jediný chybný... krok stranou... a váš spolek na Faberově... skončil.
To bylo od něj milé, že se stavil.
Musíme s tím něco udělat.
Tentokrát to myslí vážně. Ví o našich testech.
- Přesně.
- Máš pravdu, musíme něco udělat.
Víte co?
Tóga mejdan.
Máme dvojitou tajnou podmínku.
Nemůžeme udělat tóga večírek.
- Kdo je pro?
- Tóga!
- Líbí se jim to.
- Ottere, prosím, nedělej to.
Mám pro tebe zprávu, kámo.
Dostanou nás, ať uděláme cokoliv.
Tak se můžeme aspoň dobře pobavit.
Tóga.
Nebudou to žádné orgie.
Je to jen tóga večírek.
Je ti 21 let.
Za šest měsíců skončíš školu.
Zítra se oblékneš do prostěradla a opiješ se.
- Já nepůjdu.
- To mám jít sám?
Nechci, abys šel.
Je to večírek spolku.
Jsem jeho členem.
Jak můžu nejít?
Napíšu ti omluvenku. Napíšu, že máš všech pět pohromadě.
To je legrace.
Fakt legrace.
- Kde sebral to fáro?
- Od bratra.
Na týden mu ho půjčil.
Hromdopolice tu bude mít na víkend holku.
Jmenuji tě... zástupcem výboru společenského večírku.
Dík!
- Co mám dělat?
- Dovézt nás do sámošky.
Samoobsluha!
- Co to děláš?
- Upravuji ti svetr. Takhle je to lepší.
Drž to dole a měj zapnutý svetr.
- Můžu se dostat do průšvihu.
- To jo, takže klídek.
Můj je větší.
- Promiňte?
- Moje "okurka" je větší.
Zelenina může být opravdu smyslná, co myslíte?
Zelenina je smyslová.
Lidé jsou smyslní.
Správně. Smyslová.
To jsem myslel.
Jmenuji se Eric Stratton.
Říkají mi Otter.
Já jsem Marion.
Říkají mi paní Wormerová.
My máme na univerzitě děkana Wormera.
To je náhoda.
Děkan Wormer je můj manžel.
Ještě mi chcete ukázat svou "okurku"?
Dnes nic, díky.
Nějak jsi přibral od chvíle, cos přišel.
- Je to fór k mému vstupu do spolku.
- Bez obav.
Nic neřeknu.
Delta Tau Chi pořádá večírek, tak jste srdečně zvána.
Mohla bych být vaše matka, téměř.
Stejně musím na večeři vyznamenaných z nejvyšších ročníků.
Možná někdy jindy?
Pochybuji.
Možná?
Jestli nic nemáš, nechtěla bys přijít na večírek?
- Budu do půlnoci doma?
- Kdykoli budeš chtít.
Vyzvednu tě...
Táta by mě zabil, kdyby věděl, že jsem tam šla.
Sejdeme se tam?
Přijdeš?
To je bezvadné!
Holky, jménem Delty vás vítám.
Pomůžu vám s kabáty.
Bezva tógy.
Dejte si trochu výborného Delta punče a já hned přijdu.
To je Sissy, moje snoubenka.
To je ten, o kterém jsem ti povídal.
Jsi ještě hezčí, než říkal Kent.
Krásné šaty.
- Popovídejte si a já dojdu pro punč.
- Dobrý nápad.
Ten má fakt štěstí.
Půjdeme si někam sednout?
Promiňte.
- Vypadáš bezvadně.
Musela jsem počkat, než naši odjedou.
Dones mi ještě punč.
Musím to teď dohnat.
Zatancujeme si?
Ano.
Aligátor!
- Paní Wormerová, jsem rád, že jste přišla.
- Ty řečičky si nech.
Dej mi napít.
- To je pokoj Hoovera.
- Jo?
Asi se to zaseklo.
Počkej.
Ošukej ji.
Vyjebej jí mozek z hlavy.
Vysaj jí kozy.
Pomačkej zadek.
Víš, že to chce.
Styď se!
Lawrenci, překvapuješ mě.
Neposlouchej toho samoukojence.
Podívej na ty prsa.
To je jedinečná příležitost.
Jestli jen sáhneš na tu ubohou bezbrannou dívku, budeš sebou navždy opovrhovat.
Jsem na tebe pyšný, Lawrenci.
Ty teplouši!
Má chyba?
Proboha, Carmine, jak by to mohla být moje chyba?
Asi jeden z těch zatracených spolků.
Nevím, ale mám jasnou představu, který.
Tentokrát jim utnu tipec!
Určitě to byl Eric Stratton.
To víš jistě?
Ne, ale... byl bys překvapen, jaké dívky měl.
Velmi překvapen.
Asi to byl skvělý mejdan.
Neuvěřitelné, byl nejhorší.
Stydím se.
Škoda, že jsem o to přišla.
- Co jste dělali, obětovali panny?
- Jen jsme se nevinně bavili.
Pozveš mě na večeři?
Dnes nemůžu.
Něco mám.
Něco máš?
Prosím, sedněte si.
Začíná jednání disciplinární rady.
Přeskočíme zápis a přistoupíme rovnou k obvinění proti Deltě Tau Chi.
Soudní pořadateli.
Obvinění jsou následující:
Za prvé: Delta vědomě porušila pravidlo... a poskytovala alkohol studentům prvních ročníků v zápisovém týdnu... a po hodinách stanovených k jeho požívání.
Rád bych postupně reagoval na jednotlivá obvinění.
Dostanete svou šanci, rozumbrado.
Pokračujte.
Za druhé: V pátém konsekutivním semestru... bylo celkové průměrné hodnocení Delty nedostatečné.
Polovina spolků se neklasifikovala.
Budete mluvit, až dostanete slovo, ne dříve!
Čtěte.
Za třetí: Ve spolku Delta byly běžně poskytovány nebezpečné narkotické dietní pilulky...
- pro členy během...
- To není pravda!
Už ani slovo!
Během semestrálního zkouškového týdne.
A naposledy:
Z konání jejich římského tóga večírku... vzešly alespoň dva tucty hlášení o perverzních činech... tak vážných a nechutných, že dekorum nedovolí je tu jmenovat.
Toto jsou obvinění ke dnešnímu dni... 15. listopadu 1962.
V úctě podřízený...
Douglas C.
Neidermeyer, soudní pořadatel.
- Dobrá práce.
- Za Deltu promluví Robert Hoover.
Není možné plně soudit spolek... bez přihlédnutí ke kladným kvalitám jeho členů.
Spolek Delta má dlouhou tradici členskou... i společenskou vůbec.
Už jsme slyšeli dost, pane předsedo.
- Bylo řečeno, že dostanu šanci...
Soud nyní rozhodne.
- Řekl jste...
- Jsi hluchý?
Řekl stačí!
Skončeme to.
Honimíre!
- To není fér!
- Já určím, co je fér a co ne!
Polib mi...
- Řekni těm zasrancům, aby drželi hubu!
- Držte hubu, zasranci!
- Musíme to poslouchat?
- Poukazuji na parlamentní postup.
- Nepodělej to.
Je to vážné.
- Jsem v přípravce.
- Ale z medicíny.
Dámy a pánové, budu stručný.
Co má za lubem?
Problém není v tom, jestli jsme porušili pár pravidel, či se trochu odvázali s návštěvnicemi našeho večírku.
Přiznáváme.
Nemůžete činit celý spolek zodpovědným za chování několika... hloupých perverzních individuí.
Jestli ano, nemáme obvinit celý spolkový systém?
A je-li vinen celý systém, není to pak formální obžaloba výchovných institucí obecně?
Zeptám se tebe, Gregu.
Není toto formální obžaloba celé americké společnosti?
Můžete nám udělat, co chcete, ale my tu nebudeme nečinně sedět... a poslouchat, jak haníte Spojené státy americké!
Pánové!
Pořádek!
To vám jen tak neprojde, pane.
To je váš konec.
Konec Delty!
Tentokrát vám to neprojde!
Zavolám vaši národní kancelář!
Postarám se o zrušení vaší charty!
Jestli vy chytráci uděláte jednu jedinou hloupost, vyrazím vás ze školy!
Žádné legrácky!
Můj otec byl v Koreji.
Nelítal, byl u pěchoty.
Byl důstojník, samozřejmě.
Jaké je to být nezávislý?
Jaké je to být pitomec?
Co řekl?
Hoover říkal, že nemůžeme ani na alegorický vůz.
Co je nám po nějaké hloupé šaškárně?
Podívej!
Ten pitomec pitomá!
Zabiju ho, idiota!
Bože.
Co se tu děje?
Všechno zkonfiskovali. I to, co jsme neukradli.
Odvezli i bar!
Celý zatracený bar!
Díky.
Potřeboval jsem to.
To je hrůza.
Co budeme dělat?
Projedeme se.
Nemůžete si to auto vzít!
Fred si zaznamenal kilometry!
Musím ho vrátit do neděle.
Prosím, neberte si ho.
- Bude na mě naštvaný!
- Nastup.
Ottere, nerozumíš?
Chce ho do neděle!
Fred mě zabije.
Je to moc drahé auto!
Budu mít potíže!
Jeď opatrně.
Nikomu to neřekneme!
S holkama z Dickinsonovy je prý lehké pořízení.
Stačí se zmínit o umění, občanských právech či hudbě a máš to v kapse.
- Jsi si jist, že máme rande?
- Jasně.
Fawn Liebowitzová.
- Z Fort Wayne v Indianě.
- Doufám, že zaboduji.
Otočte auto.
Budu hned zpět.
- Promiňte.
- Co byste potřeboval?
Mám tu schůzku.
Můžete mi zavolat Fawn Liebowitzovou?
Moment.
Haló, Shelly?
Tady je Brunella z recepce.
Můžeš hned přijít dolů?
Jeden kluk se ptá po Fawně.
Děkuji.
- Přijde?
- Její spolubydlící.
Fawn tu není.
Omluvte mě.
Nazdar.
Jsem Shelly Dubinská, spolubydlící Fawny.
Jsem Frank Lyman z Amherstu, snoubenec Fawny.
Tedy domlouvali jsme se na zasnoubení.
Co se tu všem děje?
Raději si sedneme, Franku.
Nevím, jak ti to říci, tak půjdu rovnou k věci.
Fawn je mrtvá.
Mrtvá?
To ti namluvila ona?
To je tedy kanadský žertík.
"Posluchačka druhého ročníku umírá při výbuchu pece"?
- Můj Bože!
- Strašně mě to mrzí, Franku.
Mluvil jsem s ní před týdnem.
Měla mi udělat hrnek.
Jestli pro tebe mohu něco udělat...
Jsi tak milá.
- Nemůžu tě obtěžovat.
- Ne, opravdu.
Neměl bych být dnes večer sám.
Šla bys se mnou ven?
Vezmu si kabát.
Neměla bys tři kamarádky pro mé přátele?
Do prdele!
Otis Day a The Knights!
Nevěřím svým očím.
Je to bezva, být tu znovu.
Zahrajeme vám...
Shama Lama Ding Dong.
Praštíme do toho!
Počkej, až nás Otis uvidí!
Miluje nás!
Bože!
Je promáčknutá.
To je náš konec.
Jsme tu jediní běloši.
- Jsi si jist...
- Žádné obavy, člověče.
Dvojitou whisku s ledem a... sedm piv.
Otisi!
Kamaráde!
Chodíte sem často?
- Jsi v pořádku?
- Ano.
Je to fakt legrace.
Opravdu mě to mrzí.
Vím, co cítíš.
Chceš být raději sám?
- Jaký obor děláš?
- Cože?
- Co studuješ?
- Primitivní kultury.
Moc tě potřebuji.
Jsem tu, Franku.
Trochu doleva.
Tak.
Jakou školu děláš?
Kde je asi Otter.
Měl bych se po něm podívat.
Takhle jsem se dotýkal Fawny.
Já vím.
Řekla mi to.
Opravdu?
Bude vám vadit, když si zatančíme s vašimi dívkami?
Vůbec ne.
Prosím.
Kdybych byl vámi,
- tak bych...
- Odešel. Dobrý nápad.
Ottere, musíme vypadnout!
Negři mají holky!
Pane bože!
Opatrně, prosím!
Oprava bude stát stovky dolarů!
Pane bože!
Jsme v suchu!
Mate mě, proč by si Fawn vyrazila s takovými kluky.
- Jako kriminálníci.
- Byli strašní.
Frank se mi docela líbil.
Opravdu mi ho bylo líto.
Začal brečet a...
- Co říkala Katy?
- Nebyla doma.
Kde je v šest ráno?
- Co je s vámi dvěma?
- Nevím.
Něco nehraje.
Ženy.
Nedá se žít s nimi, ale ani bez nich.
Víš, kde je Mandy?
Měla mi pomoci s čajem.
Říkala, že si musí umýt vlasy.
To je typické.
Zrovna když děláme něco důležitého.
Nemůžu se dívat na to, jak z tebe dělá blázna.
O čem to mluvíš?
O tom, že Mandy a Eric Stratton spolu něco mají.
Ale já tě miluju.
Proto jsem ti to musela říct.
Babs.
Uděláš pro mě něco?
Dost.
- Odcházím.
- Katy?
Hodně štěstí.
Hele.
Přestaň kňučet.
Až to skončím, ani ho nepoznáš.
No tak, Hromdopolice.
Nemůžeš se jen užírat svými chybami.
Posrals to.
Věřils nám.
Mysli na tu lepší stránku, třeba ti můžeme pomoct.
To se ti snadno řekne.
Co řeknu Fredovi?
Odpřisáhnu, že ses o auto bezvadně staral, ale včera jsi zaparkoval za domem a dnes ráno bylo pryč.
Déčko se postará o vrak.
Řekneme to policii.
Z pojištění si tvůj bratr koupí nové auto.
Bude to fungovat?
Víc než pravda.
Radím ti, ponoř se do alkoholu.
Nech si od něj poradit.
Je v přípravce mediků.
Tak.
Nech to na mě.
Stýskalo se mi.
- Chtěla jsem ti zavolat...
- Kde jsou, Katy?
Boone, nevím, co říct.
Boone, počkej!
- Sakra.
- Musí být v kuchyni.
Co se děje?
Tady jsou.
Babs, proč by Mandy chtěla vidět zrovna mě?
To tedy nevím.
Budeš se muset zeptat jí.
Co nejdřív můžeš.
Znáš motel Rainbow?
Moc ti děkuji.
Ahoj.
Můj Míša!
Už přišly výsledky Delty?
Mám je zrovna tady.
Proč jste mi to neřekla?
Výborně.
Tady je "pan Pozorný" s tuctem růží... pro vás.
Jedna, dva, tři, čtyři, pět.
Zdá se, že nám pár květin schází, takže někdo z vás bude muset...
Kde jsou zbylí dva?
Stratton a Schoenstein?
- Všude jsme je hledali, pane, ale...
Pánové, již jste viděli své známky?
Ještě nebyly vyvěšeny, pane.
Já je viděl.
Dvě dobré, tři dostatečné a jedna nedostatečná.
Průměr 3,8.
Blahopřeji, Krogere.
Jste mezi nejlepšími z Delty.
Pan Dorfman 4,8.
Tlustý, opilý a hloupý, to není to nejlepší na cestu životem.
Prezident Delty 3,4... čtyři dobré a nedostatečná. Jaký vzorný příklad!
Vy nemáte žádný průměr. Nezískal jste žádný zápočet.
Pan Blutarsky.
5,0.
Řekněte panu Strattonovi a panu Schoensteinovi to, co řeknu vám.
- Co, pane?
- Jste vyřazeni!
Na Faberově jste skončili!
Vyloučeni! Nechci vás tu v pondělí ráno vidět!
A jistě vás potěší zpráva, že jsem oznámil odvodní komisi, že jste nyní... všichni způsobilí pro vojenskou službu.
Inu?
Ven s tím!
Uvolni se, drahý.
Ty víš, já vím, všichni to ví, že to měl Otter spočítané.
Nemyslím, že by nám od Delty hrozily další potíže.
Je normální, že je takhle zplihlý?
Kriste pane!
Sedm let školy v prdeli.
Měl bych se dát k mírovým dobrovolníkům.
Matka mě zabije.
Věděl jsem to.
Nemůžu uvěřit tomu, že jsem zvracel před děkanem Wormerem.
Smiř se s tím.
Pozvracel jsi děkana Wormera.
Co se stalo?
Vypadáš děsně!
- Zmalovalo mě pár kluků z Omegy.
- Kdo to byl?
Gregíček a Dougíček... - a jeho Hitlerova mládež.
- Cos udělal?
Já nevím.
Prostě jsou to zvířata.
Asi jsem o něco přišel, že?
Jo, to si piš.
Jsme oficiálně vyloučeni ze školy.
Wormer dostal naše výsledky.
Vyrazili nás?
To zní pravdivě.
- A vy se tady jen tak povalujete?
- Co máme podle tebe dělat, ty blbečku?
Válka skončila.
Wormer hodil bombu.
Cože? "Skončila"?
Řekls "skončila"?
Nic neskončí, dokud to nerozhodneme my!
Skončilo to, když Němci bombardovali Pearl Harbor?
- Němci?
- To nic, jede jak parní válec.
Nic neskončilo.
Chtějí-li tvrdou hru, mají ji mít! Kdo jde se mnou?
Jdeme!
Do toho!
Co se to stalo s Deltou, kterou jsem znal?
Kde je duch?
Kde je kuráž?
Mohla to být ta největší noc našeho života, ale díky vám bude nejhorší.
"Máme strach jít s tebou, Bluto.
Mohli bychom se dostat do potíží."
Dobře, tak mi od teďka polibte prdel!
Já ne!
Já to neberu!
Wormer je pro mě mrtvý muž!
- Marmalard: Mrtev!
Neidermeyer...
Bluto má pravdu.
Je na hlavu, ale má úplnou pravdu.
Musíme bojovat.
Můžeme je porazit konvenčními zbraněmi.
Může to zabrat roky, stát miliony životů.
Proto... musíme vyrazit ruku v ruce.
Tato situace vyžaduje... opravdu jalové a stupidní gesto... z jedné strany.
Na to jsme my ti praví!
Udělejme ho!
Udělejme ho!
Jdeme!
Tommy?
Jsem Larry.
Vzal jsem tě na večírek.
Počkej.
Kde ses tu vzal?
Nečekala jsem tě.
Neměl jsem po večírku šanci ti dát dobrou noc.
Prakticky mi vypumpovali žaludek.
Mohli bychom se projít, nebo tak?
- Co myslíš tím "nebo tak"?
- Mohl bych donést pivo.
Dnes radši ne.
Kromě toho, můžeš mít štěstí i bez něj.
Než budeme pokračovat, musím ti něco říct.
Lhal jsem ti.
Ještě jsem to nikdy nedělal.
Nikdy jsi nepolíbil dívku?
Nikdy jsem nedělal to, co si myslím, že uděláme.
Jednou jsem chtěl...
To je v pořádku.
Já taky ne.
Kromě toho...
- jsem ti taky lhala.
- Jo?
O čem?
Je mi jen 13 let.
Nazdar všichni!
Ůžasný den!
Promiňte, prosím.
Dovolte.
Dolů z té schránky!
To je státní majetek. Pohyb.
Můžeš mi to podržet?
Děkuji.
Mé dítě nevidí.
Může si stoupnout před vás?
Ne.
Hoovere.
Kde je Boon?
Neměla bys tu zůstávat.
O čem to mluvíš?
Včera večer nás všechny vyloučili.
Cože?
Proč?
- Kde je Boon?
- Poslouchej!
Později by sis přála, abys tu nebyla.
Můžete mi dát 10 000 kuliček, prosím?
Zkouška.
S velkým potěšením předávám... tuto slavnostní zlatou píšťalku... letošnímu čestnému hlavnímu ceremoniáři, děkanovi Vernonovi Wormerovi.
Pane ceremoniáři, ulice Faberu jsou vaše.
Děkuji vám, pane starosto.
Jedem.
Pochodem!
Faber!
Děkuji ti, Bože.
To je ale rychlost!
- Co se to, do prdele, děje?
- Já nevím.
Zastavme to.
Do útoku!
Vstávejte, bábovky!
Do boje! Kristepane!
Bábovky!
Zachovejte klid.
Vše je pod kontrolou.
Rozříznout dort!
Podívejte!
Pane bože!
Na papaláše!
Já je nenávidím!
Největší rychlost!
Páni, to je něco!
Vše je pod kontrolou!
Už můžete vytáhnout svůj palec z mého zadku.
Vše je...
Asi se vám to nebude zdát ta nejvhodnější chvíle, ale myslíte, že byste nám mohl dát ještě jednu šanci?
ROBERT HOOVER '63 - VEŘ. OBHÁJCE BALTIMORE, MARYLAND
Tati!
Mami!
Tohle je Larry, ten, co mě zneužil.
- Musíme se vzít.
- Probereme to, až budete mít čas, pane.
LAWRENCE KROGER '66 VYDAVATEL DIKOBRAZU
Pojďte ven!
Pojďte ven, vy bastardi!
- Kdo je to?
- Víš sakra dobře, kdo to je!
Promiň.
Přijď později.
Myju nádobí.
Hele, můj palec.
Bože, ty jsi pitomec.
GREGORY MARMALARD '63 PORADCE NIXONOVA BÍLÉHO DOMU
ZNÁSILNĚN VE VĚZENÍ 1974
ERIC STRATTON '63
- GYNEKOLOG BEVERLY HILLS, KALIFORNIE
Ahoj!
Promiňte.
Dovolte.
Neidermeyere!
DOUGLAS C.
NEIDERMEYER '63 ZABIT VE VIETNAMU VLASTNÍMI MUŽI
KENT DORFMAN '66
CVIČITEL VNÍMAVOSTI ODDECHOVÉ CENTRUM CLEVELANDU
DANIEL SIMPSON '63 MÍSTO POBYTU NEZNÁMÉ
Chlapci, nebylo toho už dost?
Teď jsem se opravdu naštval.
Teď uvidíte!
Důstojníku, prosím, proboha, vykrádají samoobsluhu!
Vraťte se a bojujte!
Žádné vězně!
BOON A KATY - VZALI SE 1964
ROZVEDLI SE 1969
BARBARA SUE JANSENOVÁ '63 HOSTESKA UNIVERSALU, HOLLYWOOD
SENÁTOR JOHN BLUTARSKY S CHOTÍ WASHINGTON, D.C.
Na sklonku minulého století vzrušila celý svět zpráva o dědictví půl miliardy franků.
Jmění bylo rozděleno mezi dva dědice.
A oběma umožnilo uskutečnit životní plány.
Doktor lékařských věd Francois Sarrasin vybudoval moderní město pro 50 000 obyvatel, a nazval je Fortuna.
Profesor chemie Eric Janus postavil továrny ve městě, které brzy proslulo jako Ocelové.
15 let poté se pokusil neznámý muž uprchnout z Ocelového města a přeplavat hraniční řeku.
voják: Stůj!
-Holomráz...
-Cože?
Holomráz.
Holomráz.
Vzdejte se.
Utečte.
Janus vás zničí.
Smrt.
Holomráz?
To chcete novinářům opakovat povídačky nějakého ubožáka?
Ne.
Proto tě sem vedu.
Jak přišel k čerstvým omrzlinám?
Ted´ v létě?
Janus dělá pokusy s dělostřeleckým granátem, který při výbuchu zmrazí okolí.
-Jak jste se to dozvěděl?
-Od Garmonda.
Působí jako blízký Janusův spolupracovník.
Je to inženýr jako ty.
Sám se mi přihlásil.
Surovinově zdroje na jejich území se vyčerpaly.
Ale pod našima nohama je železa a mědi dost.
Proto se Janus rozhodl, že se zmocní Fortuny.
Co je to za zbraň?
Poslední zpráva je rok stará.
Tady se jedná o existenci Fortuny, a vy celý rok čekáte.
Měl jsem se snad zeptat dopisem?
-Myslíte, že ho zatkli?
-Možná ho jen sledovali.
-Nebo mu Janus zaplatil víc.
-Křivdil bys mu.
Garmond se nedá koupit.
Pánově, chci proto důrazně apelovat na svědomí světově veřejnosti.
Janus už před lety vyhrožoval, že obsadí Fortunu.
A teď je nebezpečí konkrétní.
Holomráz, to je přece výraz, který dnes nikdo neužívá.
Leda v rubrice předpovědi počasí.
Co tím myslel?
Na to už vám ten ubožák neodpoví.
Zeptejte se profesora Januse.
Čtenáři vašich listů by se měli dozvědět, co ve svém Ocelovém městě vyrábí.
A že své stroje stále zdokonaluje.
Zákazníci jsou o kvalitě jeho zboží dobře informováni.
Ne zboží, ale vynálezy.
Sice geniální, ale nebezpečně, pane hrabě.
-A nejen pro nás.
-Vy se domníváte, že by svět dovolil někomu zničit vaše krásně město?
Navíc jste jeho jediný příbuzný.
Vzdálený.
A když zemřu, zdědí Fortunu Janus.
A naopak.
-A naopak.
-Buďte bez starosti.
Pánově, existuje přece světově veřejně mínění.
A mezinárodní soud.
Pane architekte, prý se účastníte urbanistického kongresu v Benátkách.
-Ano, odjíždím zítra.
-Dejte jim lekci o Fortuně.
-Jak má vypadat moderní město.
-Šťastnou cestu, pánově.
Ještě jste nezrušili ten bezpečnostní předpis o praporku před automobilem?
Kde mám shánět čerstvě běžce?
Nashledanou.
-Šťastnou cestu.
-Pozor!
Pozor!
Z cesty!
Pozor, uhněte stranou!
Pozor!
Z cesty!
Z cesty!
Pozor!
Jedem!
-Šest!
-Ukaž?
-Už zase!
Tak, a spát.
Tatínek musí brzo vstávat.
-Ještě ne, dědo, vid´?
-Musíš.
Dobrou noc.
-Pojď, princezničko. -Dobrou noc.
-Dobrou noc.
-Dobrou noc, tatínku.
-Jdi k mamince.
-Dobrou noc.
-Dobrou noc.
Tati, budeš nám posílat pohlednice a známky?
To víš, že budu.
-Běž za maminkou.
Dobrou noc.
-Dobrou noc.
Ty pohlednice nech na mně.
Ale můžeš ještě odmítnout, Marceli.
Máš rodinu. l když jsi jediný, komu jsem se svěřil.
Ano.
Ale tady nežije jen moje rodina.
Je v nebezpečí celé město, které stojí podle mého projektu.
Viktor Garmond je ve svém pokoji.
Prosím.
Máme s ním starosti.
Jen taktak jsme ho chytili na nádraží.
Ptal se, kdy jede vlak do Ocelového města.
Už si dáváme pozor.
Chlapci nacvičují zadržení dezertéra.
Pěstují si postřeh a odvahu.
Užitečná hra.
Prosím.
-Marcel:
Co je to tam vzadu?
-Sarrasin: internát pro děti.
Když zemřela inženýrovi manželka, musel dát syna sem.
Dojížděl za ním, a při tě příležitosti nám posílal zprávu.
V lahvi.
Ale jak víš, už rok nepřišlo nic.
Jak se jmenuje jeho syn?
Viktore, tvůj otec bude co nevidět propuštěn z nemocnice.
To už mi říkáte 11 měsíců a 2 dny.
Dál už nehraju.
Víš, jakou paseku nadělá pár kapek nitroglycerinu.
Nejprve mu léčili popáleniny.
Pak měl deprese.
Bud´ mě k němu pustíte, nebo zdrhnu.
Musíš mít trpělivost.
Proč mi aspoň nenapíše?
-To má na rukou ještě obvazy?
-No tak!
Jiný na jeho místě by se dávno položil.
A o tobě mluví v jednom kuse.
Věř mi.
-Viktorku, nemá nikoho než tebe.
-A já snad mám?
Dejme tomu, že už jsi v Ocelovém městě.
A co dál?
Vyhledám hostinec nejblíž u pracovního úřadu.
Budu čekat tak dlouho, dokud se neobjeví člověk se stejně zavázanou levačkou.
To je jediný způsob jak se s Garmondem spojit.
Vyptávat se na něj by bylo nebezpečně.
A pamatuj si, jestli se setkání neuskuteční, třetího dne o půlnoci pošlu pro tebe loďku, a budu tady na tebe čekat.
Poslyš, nepotkal jsi náhodou... toho člověka, který se tady s otcem scházel?
Prý k vám občas chodil i do vily v Ocelovém městě.
Od doby, co umřela maminka, k nám nikdo nechodil.
Jen si vzpomeň.
-No tak, slyšíš?
! -On se tady s nikým nebavil.
Nehraj si s tím!
Jak vypadal?
To máš od kufru?
-Budu muset.
-Co mi ještě tatínek vzkázal?
Máš sekat dobrotu a neutíkat z internátu.
Ještě řekl: "Na Vánoce si Vítěnku vezmu domů."
-Tak to řekl? Vítěnku?
-Ano.
Mrzí ho, žes tu musel zůstat celé prázdniny sám.
Už mě to nebaví.
Tím úkolem jsem ztratil rok.
Víte, co je to pro konstruktéra?
My tu jejich spojku dostat musíme. A živou.
Aby mluvila.
Jako důkaz.
Mám čekat další rok ve vile Garmonda, jestli za ním někoho z Fortuny pošlou?
Aspoň pár dní, pane Moltke.
Musíme napodobit Garmondův rukopis, abysme udrželi kluka na uzdě.
My vám pak zařídíme, abyste byl převeden do konstrukčního oddělení.
Která platová třída?
Neproděláte.
Přijíždíte z přístavu?
Ne každý cizinec k nám přichází s poctivými úmysly.
Jak jste poznal, že jsem cizinec?
Daroval jste muzikantům dva soldy.
To zde není zvykem.
-Ten muzikant není slepý?
-On ano.
Ale to děvčátko ne.
-Promiňte, pane Andersone.
-Malé zranění z lodi.
Za týden budu moci nastoupit do práce.
Zkušených kovolijců je zde potřeba neustále.
Vyplním vám povinnou přihlášku.
-To je policejní úřad?
-Pracovní.
-Hotovo.
-Děkuju.
-Co je to za horu?
-Kyklop. Těžil se v ní mangan.
Proč?
-Musí z ní být krásný výhled.
-Zakázaně pásmo.
Až nastoupíte, moc času na výlety mít nebudete.
U nás si na nezaměstnanost stěžovat nebudete.
Kdybyste se chtěl ubytovat, strýc má 10 minut odtud hospodu.
Jste laskav, ale tak daleko bych hlady nedošel.
Děkuju.
Ted´ už jistě sedí ve vlaku do Marseille.
Zítra už bude v Benátkách.
Pod oknem hotelu moře...
Zpěv gondoliérů...
Škoda, že nejsem s ním.
Děkuji.
Oskare, tu máš.
Říkal jsem ti to už dávno, a ty mi nevěříš.
-Nazdar, kamaráde.
-A jéje...
Tady je to pivíčko...
-Vy jste to znamení přehlédl?
-Jaký znamení?
Jo tak to prr!
Nebejt štajgra, nemuselo mi to řachnout pod rukama.
Pojď sem!
Poslal tě, aby nemusel solit, co?
Kolik ti dává za to špiclování?
Sundej ten hadr!
Vsadím se, že tu hnátu má zdravou.
Stůj!
Pojd´ sem!
Kamaráde, pojd´ se napít.
Pozor!
K zemi!
K zemi!
Utečte pryč!
Utíkejte!
Kupředu!
Ustupte!
Ustupte!
Zpátky!
Holomráz!
Holomráz!
Ustupte!
Zpátky!
Rozejděte se!
Kysličník uhličitý je prevít.
Neměl štěstí jako ti před měsícem.
Těm to chytlo jen nohy.
Ustupte!
Ustupte!
Ten už nepřijde.
Svítá.
Jsem přítel inženýra Garmonda.
Požádal mě, abych doprovodil jeho syna na neděli domů.
Omlouvám se, ale to nepůjde.
On nám dnes opět utekl.
-Odjel vlakem?
-Klidně tu na něj počkejte.
Spojení bude mít až ve dvě.
-Staniční personál byl upozorněn.
-Víte co?
Nechte ho tentokrát odjet.
Já si ho ohlídám.
Jízdenky, prosím.
Děkuji, v pořádku.
Jízdenku, prosím.
Aha.
Děkuji.
Dals mi slovo, že už neutečeš!
-Vy u nás bydlíte?
-Otec potřebuje pár věcí.
Já vlastně taky.
Kdy ho přivezete z nemocnice?
Dnes?
Nebo zítra?
Počkám tady na něj.
Co s ním?
Ted´ je to už vaše věc.
Já tím ztratil rok.
-Pro mě ta akce končí.
-To vidím.
Potěšení na obou stranách.
Ještě se uvidíme zítra.
Ráno pro vás přijedeme.
Do vnitřního sektoru trefím.
Do zvláštního oddělení vás bez nás nevpustí.
Dobrou noc.
Zavolám na policii, aby si kluka odvezli.
Mám své instrukce.
Pane inženýre Garmonde?
Už třetí den vás čekám v hostinci.
Já jsem Marcel.
Už jste nečekal, že se někdo z Fortuny objeví, viďte?
Kde máte syna?
Do rána musíme být za hraniční řekou.
Toho venku se už bát nemusíte.
Jak je s tím Janus daleko?
S čím?
V poslední zprávě jste uvedl, že chce Fortunu zlikvidovat tajnou zbraní.
Proč to ještě neudělal?
To je snad pro vás dobře, ne?
Myslíte si, že se mu vše vede tak, jak by si přál?
Já se měl vrátit do Fortuny už včera.
Ale stal jsem se svědkem havárie tě střely.
Ráže něco přes 600 mm.
Byl to jen únik kysličníku uhličitého, ale dovedu si představit, co by dokázal při explozi.
Proto se vás ptám, je to ta jeho tajná zbraň?
A jestli ano, k čemu tak velká střela?
A když tak velká, z čeho ji vystřelí?
Je možně zkonstruovat dělo, z kterého by se dala vystřelit?
-Pro Januse nemožně neexistuje.
-Vy to připouštíte?
To jste nám nemohl dát vědět?
Abychom se mohli připravit?
-Víte, že nemáme stálou armádu.
-Nešlo to.
-Za synem vás přece pouštěli, ne?
-Ale hlídali mě.
Jsou i jiné způsoby.
Nebo jste dostal strach, Garmonde?
Vidíte, od čeho je ten klíček?
Jsou tam moje věci!
Víte, kde to bylo schovaný?
-Tak to tam vrať!
-Tatínek vás za mnou neposlal!
-Kradete nám stříbrně nádobí!
-Mlč, ty spratku!
Už rok mi lžete, pane Moltke!
Stůj!
Chyba, co?
Inženýr Garmond je už rok mrtvej.
-On zemřel při tom pokusu?
-Neměl střílet.
Ruce nahoru!
A prohledej ho.
No, dělej!
Je to špicl z Fortuny.
Oni můžou za smrt tvého otce.
Je to pravda?
Ještě vás nepřestalo zajímat to dělo?
Už existuje.
Až z něj Janus vystřelí, bude po Fortuně.
Od hraniční řeky až k Fortuně...
To by muselo mít dostřel 20 mil.
Už jsem řekl, že pro Januse nemožně neexistuje.
A kde ho má?
Za chvíli budete mít možnost vyptávat se někoho jiného.
Takové monstrum se nedá jen tak zamaskovat.
Spratku!
Chlapče, uteč!
Pusťte mě!
Zabili mi tatínka.
-Zabili mi tatínka.
-Chlapče...
Musíme odtud pryč.
Běž, sbal si věci.
-Jsou rozbitý.
-Ve Fortuně ti je opraví.
A děkuju ti.
Jsi správný kluk.
Nebýt tebe, nedostal jsem se z toho.
Profesor Janus chce zničit Fortunu.
Protože potřebuje naše suroviny.
Až je získá, bude chtít zničit všechno.
A s tím tvůj otec nesouhlasil.
Proto nám pomáhal.
-Co s ním udělali?
-Asi se bránil, když ho zatýkali.
Jak to bylo doopravdy, to už se asi nedozvíme.
-Jak jsi přišel na to, že ti lhal?
-Podle vzkazu od tatínka.
Prý řekl: "Na Vánoce si vezmu Vítěnku s sebou domů."
Tak mi tatínek nikdy neřekl.
A nevěděl, od čeho je ten klíček.
A nevěděl, že tady máme s tatínkem skrýš.
Ted´ je to přesný.
-Jak ti tatínek říkal?
-Viku.
-Jak ti mám říkat já?
-(ozývají se rány)
Ty se schovej!
Pane Moltke!
Pane Moltke!
Pane Moltke?
Pane Moltke?
Co jste dělal, člověče?
Šlo mi o život, a vy jste se flákal.
Tady se střílelo.
Jste v pořádku?
Co stojíte?
Honem za ním!
-Musíme dát jeho popis! -Já jsem...
-A dělejte!
-Musíme dát jeho popis.
Jeden celý a jeden poloviční.
Šest.
poručík:
Tisková konference se koná v zeleném salonku, pane.
Prý profesor Janus řídí celé město sám.
Soustředil v sobě ideál centralizace.
Vládce, nejvyšší soudce a velitel armády v jedné osobě.
Schválil i tenhle jízdní řád.
Co by se stalo, kdyby, nedej bůh, náhle zemřel?
Zítra by v celém Ocelovém městě nikdo nehnul prstem.
Nevěděli by co dělat, a ani by nesměli.
Prosím.
Na tiskovou konferenci, pane hrabě, jsme pozvali celý světový tisk.
Co je?
Kampak?
-Vrátit kluka do internátu.
-Jistě trefí sám.
-Co když znovu uteče?
-Plním pouze příkazy, pane inženýre.
Půjdete se mnou.
Plníme to, o co jste si dávno říkal.
Dál to není moje věc.
Rozloučit se s ním můžu, ne?
-Já do internátu nechci!
-Neboj, nic se ti nestane.
Řekl jsem řediteli, že s tebou chce mluvit otec.
Za jízdy ho pusť.
A vydrž.
Já se pro tebe vrátím.
A děkuju ti, Viku.
Marcel: To bylo naposled, co jsi utekl!
No tak.
Jako byste nevěděl, co je zvykem.
Kapitáne, zvláštní četa nastoupena v plném počtu!
Uvolnit!
Pánově, dovolte, abych představil nového kolegu, inženýra Moltke.
Zařaďte se.
Promiňte, máme své instrukce.
Předpis je předpis.
Hodně štěstí přeju, pane inženýre.
Prosím o pozornost.
Na úkolu, který vám předložím, má profesor Janus zvláštní zájem.
Výsledek rozhodne, kdo z vás se stane profesorovým osobním konstruktérem.
Prosím.
Prosím.
Pro vás to asi bude napoprvé obtížný úkol.
-Nemám pravdu?
-Uvidíme.
Pokusit se mohu, ne?
-Jak se vám líbí nově pracoviště?
-Důležitě je tohle prkno.
Na místnosti nezáleží.
Jsme ve zvláštním oddělení vnitřního sektoru.
Nad námi je 20 metrů žuly.
Ubikace, jídelna, všecko pod zemí.
Proto to utajení.
Bydlet budete s inženýrem Wiganem.
Jsem zvyklý na samotu.
"Sabotáž špionů Fortuny, výbuch zásobníku plynu, oběti na životech...
Trpělivost Ocelového města není nekonečná."
Hledají záminku.
Co o tom píše hrabě Hulshog?
-Zatím Janusovi neuvěřil.
-Nesmíš se rozčilovat, tati.
-Dáš si ještě čaj?
-Ne, děkuji.
Oskare!
Tys mi přinesl zprávu?
Služba!
Velitele domobrany, prosím.
Dědečku, táta nám píše!
-První zpráva od Marcela.
-Jak se mu daří?
"Je zde krásně, kongres začíná zítra.
Líbá Marcel."
William?
Sarrasin.
Situace je vážná.
Na dnešek 13.00 svolejte městskou radu.
Telegrafujte Hulshogovi.
Potvrďte!
Myslím, že tě otec nepochválil.
Mluvil jsi s ním?
-Toho přítele jsem nikdy neviděl.
-Taky to přítel nebyl.
To byl jeden z těch, co za ním pořád chodí.
Postavení tvého otce bylo, ostatně pořád je, pro město důležitě.
Jak se mu daří?
-Přitížilo se mu.
-To nic, kamaráde.
Hlavu vzhůru, všechno dobře dopadne.
Za ten útěk bych tě musel příště přísně potrestat.
Jasně?
Na protějším břehu.
Fortuna kope zákopy.
Co?
Okamžitě k telegrafu.
Vyžádat příkazy z Ocelového města!
Stát!
Připravte případnou evakuaci internátu!
Eh...
Tse!
-Marcel: Prosím jemně hedvábí.
-Prosím.
Na kolik košil?
Prosím...
-Celé.
-Prosím.
Prý si profesor Janus potrpí na dobré oblečení spolupracovníků.
Janus:
Tady jste.
Vítám vás, inženýre Moltke.
Těší mě, že vás konečně poznávám.
Jsem vám zavázán, že jste odhalil obojetnost inženýra Garmonda.
Dovedu ocenit vaši tvrdost a rozhodnost.
l když Garmonda je škoda.
Byl to výborný chemik.
Začal jste si ho všímat, až když měl úspěch v práci.
Možná jste mu ji záviděl.
-Měli jsme mu nabídnout víc peněz.
-Se zrádci se nevyjednává.
Přímočará řešení nebývají vždy nejlepší.
Ani vy je nevolíte.
A proto máte úspěch.
Jau!
Jau!
Počkej, až si tě chytím!
"V hoře Kyklop začal Janus stavět dalekonosně dělo, kterým chce bombardovat Fortunu."
"Ničivá síla střely má být namířena proti hlavnímu městu.
Připravte vysídlení obyvatel do hor.
Podle možností doplním.
Ing. Viktor Garmond."
Otázkou střelby na dlouhé vzdálenosti se zabývám dlouho.
Jaký byste hádal dostřel?
-6 mil?
-Hm.
-To jsem přehnal?
-Jedenáct.
Zatím.
Představte si město.
50 000 spících lidí, na které přiletí... z ničeho nic uprostřed zimní noci smrt.
Není to fantastické, pane Moltke?
Smrt, která jako by přišla z Měsíce.
V řešení zpětného odvodu plynů při výstřelu jste dospěl nejdál ze všech.
Způsob, jakým eliminujete tlaky...
Gratuluji.
Měli jsme vlastně smůlu.
Ztratit rok čekáním na agenta z Fortuny, a nakonec ho nechat utéct.
Mohu snad za neschopnost tajného dozoru?
Nic vám nevyčítám.
Naopak.
Jsem rád, že budete v mě blízkosti.
Profesor prohlásil:
"Noha mého vojáka nepřekročí hraniční řeku a nevstoupí do Fortuny."
Kdo zaručí, že Janus slib dodrží?
Náš list vychází v pěti jazycích. To je, jako by to slíbil před celým světem.
Proč chcete nadále vytvářet u hranic napjatou situaci?
Dali jsme domov tisícům lidí.
Divíte se, že si ho chtějí bránit?
Varuji vás. Bud´ odvoláte domobranu od hraniční řeky, nebo ztratíte veškeré sympatie.
Doktore...
Jestli nedbáte nepřátel, dejte na radu přítele.
Vykonal jsem šest jízd od vás do Ocelového města.
To je přes 700 mil.
Proč bych to asi dělal?
Když ne pro vás?
Děkuji vám, hrabě.
Velitele domobrany.
William?
Zrušte pohotovost.
Ano, vysvětlím.
Všichni domobranci, s výjimkou hlídek, ať se vrátí do města Fortuny.
Světová veřejnost vaši iniciativu ocení.
Neodpočinete si?
Ještě jednu cestu do Ocelového města snesu.
Technickým pokrokem k trvalé invaliditě.
Kde mám pořád brát čerstvě běžce?
Jak to, že ještě nespíš?
-Potřebuju na...
-Tak běž.
No...
Co...
Poplach!
Poplach!
Poplach!
Obsadit nádraží!
Hej, chlapče!
Chceš si vydělat pět soldů?
Dám deset!
Počkej!
Dvacet!
Nová varianta rozvaděče zpětných tlaků.
Pokračujte.
Dovolíte?
Prosím, příkaz pro slévárny na zítřek.
-Dál.
-Rudný důl Samiel je vyčerpán.
-Kam mám přeřadit havíře?
-Propustit.
Ale po Novém roce chcete otevřít nová ložiska rudy.
To udělám, kapitáne.
Ale do té doby je nebudu živit.
Dál!
Prosím.
Zajistěte vánoční dárky pro vdovy po těch, co zmrzli při havárii s plynovou střelou.
-Dál.
-Prosím.
-Hesla na zítřek.
-Dál!
Vydrž, chlapče.
Ještě kousek, pak si odpočineš.
Proč ta skromnost, inženýre?
Vaše původní řešení bylo odvážnější.
Zvětšením se dostřel sotva zdvojnásobil.
Tím se problém nijak neřeší.
Co když k odpálení místo prachu použiji střelnou bavlnu podporovanou 80 procenty dusičnanu draselného?
Tlačná síla bude 5 krát větší a stejně tak i délka letu střely.
Hlaveň to nevydrží.
Musíme na to tedy jinak.
Vezu vám mír, profesore!
Pardon.
-Gratuluji, hrabě.
-Doktora Sarrasina jsem přesvědčil.
Zlomil jsem světový rekord na 25 mil.
Ať se postarají o tohoto statečného chlapce.
Potřebuje mléko, ovoce, med...
A nově boty.
Chlapce ubytujte v mém poschodí.
Tak co, inženýre?
Nechcete s tím skončit?
Pro dnešek.
Viku!
Jak ses dostal do vnitřního sektoru?
No dostal.
Něco tu mám.
Bylo to v plášti tatínkových hodinek.
Co budeme dělat?
Všechno, aby to dělo v hoře Kyklop nevystřelilo.
Dvě, tři, jedna, pět.
Janus:
Jestli hledáte dělo k té střele, tak stojíte v jeho hlavni.
Donosnost 60 mil.
Míří přesně na Fortunu.
Ale nemusíte mít strach, hlaveň je zabudovaná ve skalním masivu, takže se neroztrhne.
Poznáváte svůj návrh, pane Zodiaku?
Tušil jsem to hned po zkoušce.
Moltke by na něco takového nikdy nepřišel.
Jedinou střelou Fortunu nezničíte.
Myslíte?
Ve střele je 100 menších, které se při dopadu rozletí a zamoří okolí kysličníkem uhličitým.
Rázem minus 100.
Jako na povrchu Měsíce.
Vzpomínáte, co jsem říkal o měsíční smrti?
Tato zbraň nebude zabíjet silou výbuchu.
Naopak.
Majetek zůstane neporušen.
Ale z lidí neunikne nikdo.
Plyn si je najde všude.
Všichni se udusí a zmrznou.
Následky střely nebudou polovičatě.
Poslední den tohoto roku úderem půlnoci zmizí z povrchu Země obyvatelstvo Fortuny.
Nebudou ranění ani zmrzačení, budou jen mrtví.
V tom ohledu je moje zbraň morální.
Zavázal jste se před celým světem!
Zavázal jsem se k tomu, že noha mého vojáka do města nevkročí.
Svůj slib splním.
Vojáků přece nebude potřeba.
Netknuté domy poslouží jako ubikace pro mě dělníky v dolech, které u Fortuny otevřu.
Je tam mědi a železa, že to mému zbrojnímu průmyslu stačí na 50 let.
Co jste z toho vytěžili vy?
Parky a vodotrysky.
Obecně blaho.
Směšný cíl.
A co řeknete světu?
Jestli se mě někdo odváží zeptat na důvody mého útoku, pak vy a malý Garmond budete dokladem věrolomnosti Fortuny.
Budete mít příležitost vysvětlit, proč jste Moltkeho mrtvolu nezahrabal hlouběji.
Rozhodl jste se mlčet.
Ale pro mě bude užitečnější, až začnete mluvit.
Máme proti vám dostatek důkazů, pane inženýre Zodiaku.
Alice:
Každý týden zasedají v jiném městě.
Sarrasin:
Snad mu nezávidíš?
Jenom aby kvůli těm krásným městům... nezapomněl na Fortunu.
Fortuna je pro Marcela nejkrásnější, protože tu má Johanku, Tomáše a tebe, Alice.
-Odkud dneska fouká vítr?
-Od severu.
-Ne, od severozápadu.
-Až bude foukat od jihu, řekni mi.
To bude ale balón.
Musíme přece varovat Fortunu.
Co když se vítr neotočí?
Přírodní zákony platí stále.
-Přírodě musíš věřit.
-A když balón Fortunu mine?
Nebo se zachytí za strom?
Co kdybych letěl já?
Ty?
Marceli...
-To je vyloučeně.
-Marceli...
Je to nebezpečně.
Pište, kapitáne.
Ač vláda města Fortuny zdůrazňovala před světem svou mírumilovnou povahu, vysílala do Ocelového města své vyzvědače.
Když se nám podařilo odhalit inženýra Viktora Garmonda, vystřídal ho projektant Fortuny, inženýr Marcel Zodiak.
Může být předveden, přejete-li si.
Dopustil se vraždy, a pod jménem své oběti se vetřel do mě přízně s úmyslem zabít i mne.
-Máte to?
-Ano.
Tuto zprávu dáte k dispozici všem tiskovým agenturám zítra, 31. prosince, ve 20.00.
Marceli.
Slyšíš? Marceli.
Fouká jižní vítr.
Cože?
Kdyby ten vítr vydržel aspoň 6 hodin.
Co je ti?
Na něco jsme zapomněli?
Balóny jsou v pořádku.
Máš o mě strach, vid´?
Neboj se, já to dokážu.
-Ať všichni okamžitě utečou do hor.
-Dobře. -Rozumíš?
Beze všeho.
-Až budeš nad Fortunou, zatáhni.
-Hm.
-Nemáš strach?
-Mám strach o tebe.
-Co ti udělají, když mě tu nenajdou?
-Na záchranu města zbývá 18 hodin.
Tak...
Všichni musí do půlnoci před Novým rokem opustit město.
A všechny pozdravuj.
Bezpečnostní pásmo je neporušeno.
Z interního sektoru se dostat nemohl.
Vyhlašte pátrání po celém území.
A odměny za dopadení.
Vy nám to neprozradíte?
Rozmyslete si to.
Fortunu stejně varovat nestačí.
Sestřelili balón s klukem poblíž hraniční řeky.
-Co se mu stalo?
-To v telegramu není.
Můžete být spokojen.
Udělal jste, co jste mohl.
Vyhlašuji armádě bojovou pohotovost.
Zajistěte přesun k hraniční řece, uzavřít hranice, vyčkat dalších příkazů.
Rozkaz!
Oblek!
Zařiďte!
Poslal jste moje prohlášení i do listu Consideration?
Ano.
-Kde je teď hrabě Hulshog?
-Ve Fortuně.
Tím líp.
Dělo nabito, pane!
Máme uzavřít hlaveň?
-Zvětšete nálož.
-Ale propočty...
Zvětšit nálož o 20 procent!
Rozkaz, pane!
Zvětšete nálož o 20 procent!
(Viktor slaboučce:) Prosím vás...
Doktor Sarrasin... Kde ho najdu?
-Nálož zvětšena!
-Uzavřít hlaveň!
Rozkaz!
Uzavřít hlaveň.
-Kde je doktor Sarrasin?
-Ty hledáš dědečka?
Kde je doktor Sarrasin?
-Odstranit příklop hlavně!
-Rozkaz, pane!
-Chlapče, máš horečku.
-Jste doktor Sarrasin?
To je pro vás.
Musíte všichni do půlnoci opustit město.
Pozdě.
Pánové, na lidského génia.
Na celosvětově panství.
Připravit!
Pět, čtyři, tři, dva, jedna..
-Tatínku, kde jsi?
-Dědečku!
Ať jsme šťastni celý rok!
Ocelové město už týden mlčí!
Ocelové město 5 dnů neodpovídá.
Z Ocelového města nepřicházejí zprávy.
Ocelové město mlčí.
-Kde je profesor Janus?
-To nikdo neví, pane.
-Přestaly docházet příkazy.
-Práce už přes týden stojí.
A co armáda?
Vojáci prohledali palác, a nikoho tam nenašli.
-Vydrancovali krámy a utekli.
-Nikdo neví, co má dělat.
Marceli!
Marceli!
Marceli!
Marcel říkal, že se tamty dveře otevírají přes hodiny.
-Číselný kód.
-Kolik je hodin?
-Ale přesně!
-1 1 :48.
Jedna, jedna, čtyři, osm.
Nic.
Počkejte.
Viktore.
Nastav kód na 2-4-0-0.
Dva, čtyři, nula, nula.
Jde to!
Marceli...
Rychle kufřík!
Marceli...
Zmrzli.
Předimenzovali nálož, a střela se roztrhla.
Zničilo ho vlastní velikášství.
Takový vědec.
Organizátor.
Talent.
K čemu to všechno?
Stal jste se majitelem Ocelového města.
Všechny továrny jsou vaše.
Uvědomujete si to, doktore?
Ano, ale řídit je musí Marcel, aby se tu vyrábělo něco užitečného.
Už na tebe doma čekají, vid´?
Čekají na nás, Viku.
Na tebe i na mě.
Pojď.
To nám to pěkně začíná.
Je krásný, ale špatně zarámovaný.
Odmyslím-li si poplatnost době, takováhle pařížská rána mají přece jen něco do sebe.
- Pán je znalec?
- Samozřejmě, jinak bych tu nebyl.
- Máte zbraň?
- Ale prosím vás, jste pojištěná?
Samozřejmě.
Dejte mi laskavě adresu vaší pojišťovny, abych ji nemusel hledat.
Čím dřív budu odměněn, tím dřív se vám obraz vrátí.
- Pojišťovna Loyds, Boulevard Capucines.
- Výborně, tam mě znají.
- Ale já vás neznám.
- To je pravda, zapomínám, co se sluší.
Alexandre de Valombreuse. Madam, jak příznivý je mi osud.
Nemívám pokaždé štěstí na tak libá setkání.
Na oplátku bych se vám ráda svěřila, že všichni lupiči nejsou takhle zdvořilí.
Pane de Valombreuse, doprovodil byste mě do mého pokoje?
- Sama se potmě někdy bojím.
- Také jsem se bál tmy jako malý chlapec.
A v našem rodinném sídle uprostřed hvozdů, jsem poskakoval jako mladé hříbě a rozpočítával stromy.
- Alexanre, hoď mě na postel a říkej mi Iréne.
- Vzpamatujte se, nešálí vás kouzlo noci?
- Svaž mi ruce, budu tvoje děvka. - Velmi rád, ale nemáme už tolik času.
- Pojď, pojď, pojď, služebná přijde až v 9.
- A co váš manžel?
- Ve Strasbourgu, v radě Evropy.
- Tak to mění situaci.
- Tak co Dupré?
Jdete z výletu? - Ano šéfe.
Nesu vám indiánka.
Děkuju Dupré.
- Dupré!
- Jsem tady.
- Poulet! - Zde!
- Poper! - Zde!
- Vittore!
- Zde!
Pane řediteli, z propustky se nám vrátili všichni.
Tak vidíte pánově, navzdory tomu, co se píše v novinách, vracíte se nám.
- Ano pane řediteli.
- Dupré?
- Ano pane řediteli?
2712.
- Jak jste se měl na propustce?
- Měl jsem v úmyslu...
- Dupré, v pozoru!
Měl jsem v úmyslu, pane řediteli, jí plně využít.
Ve zprostředkovatelnách práce říkají, že manuální zručnost přichází ke slovu.
- Dobrý zámečník se uplatní vždycky, pane řediteli.
- Jistě Dupré, jistě.
- Tak, abych si vyhrnul rukávy pane řediteli.
- Ovšem. Děkuji, pane řediteli.
Alexandrovi, plnému dobrých předsevzetí, prominuli zbytek trestu.
Náš hodný hoch si vyhrnul rukávy na Jadranu, na lodi Odysée. Ta s několika miliardáři plula na moři mezi Sicilií a Monakem. Cestující nemohli spustit oči z tajemného Maharadži
Biboutiboushana Barrdopadaiaha.
Ale toho zajímala jen Mrs. Schwartz.
Madame Schwartz! Mrs.
Schwartz, jeany a bundy Schwartz.
- Jste skvělý, skvělý. - Jak máte se dnes?
- Jste čím dál krásnější.
Vaše malé Radjpouty jsou úchvatné drahoušku, ale podle mě za ně žádáte příliš mnoho.
40.000 dolarů za příběh Ganeshy, 18 desek a navíc umění lásky!
- Tak výhodně to nabízím jen vám! - Tak dobře, ale na 3 splátky. - A s tříměsíčním odkladem ano?
- Proč ne penze, nebo manželství?
Ale prosím vás, vzdávat se v mých letech, nebylo by to bláhové?
Otázka zůstala nezodpovězena.
Princ spatřil miliony dolarů paní Pamely Eagleton-Georgeové.
A jeho bolestný problém začlenění do společnosti mu už nepřipadal tak palčivý.
Seňorito, dovolte, abych vám představil Maharadžu Bibou. Princi, to je...
Když se Pamela dozvěděla, že 3 miliony poddaných zajistí princovi tolik ryzího zlata, kolik sám váží, našla v něm jisté zalíbení.
Tak šarmantní otázka mě odzbrojila, ale proč ne.
Proč to tajit.
Vážím 75 kilo. Přidejte si ještě trochu ragů.
Příštího večera se mladá vdova zasnila.
- Pročpak jste tak smutná?
Co vás roztesknilo? - Za chvíli jsme v Monaku.
Naše cesty se rozdělí.
Já vím, jak můžou být rozloučení krutá.
A zvláště ta nenávratná.
- Vy už jste přišla o drahou bytost?
- Bytost? O druha, o manžela.
Také znám tyhle truchlivé chvíle.
Ztratil jsem svého bílého slona a nemohl jsem překonat smutek.
Chřadl jsem a toulal se.
Tam, na březích Brahmapoutre. Mé poddané to zneklidnilo. Když mě tehdy dali na váhu, měl jsem sotva 65 kilo.
A přesto jsem tady, oba jsme tady.
Aniž bych chtěl sypat sůl do viditelně nezhojené rány. - V čem podnikal váš zesnulý pan choť?
- V ničem a ve všem.
Zajímaly ho doly.
- Dobýval uhlí?
- Diamanty.
My jsme důkazem, že velká bolest by neměla zůstat němá.
Monte Carlo nás dva nerozloučí!
Třetího večera strhl princ truchlící vdovu do víru valčíku.
- Unavená?
- Omámená.
Teplý africký vítr rozcuchal krásně vdově vlasy.
Princ měl v očích zlaté odlesky.
Telegraf.
Já jsem o všechno přišla. Nemám vůbec nic.
Jsem na mizině.
Nemám ani z čeho hradit své drobné výdaje.
Drahá, vždyť stále ještě máte co zpeněžit.
- Ty diamanty prodám lichvářům.
- Já nedovolím Pamelo, aby vás okradli!
- Odkoupím je od vás.
- Vy ne!
Kdokoli jiný, ale vy ne!
Ještě tak hodinu, dvě, mluvili o penězích. Potom krásná Pamela vyslovila poprvé princovo jméno.
Biboutibouschane...
Pak se mu vášnivě oddala a byli spolu až do rána.
- Letošní plavba je velmi příjemná...
Čtvrtého dne loď přistála v Monte Carlu.
- Pamelo, mohu jít dál?
To je Bibou... - Pojďte dál.
Budu velmi stručný.
- A já Také.
- Já, netroufám si.
Nesmíte nám to dělat těžší Bibou.
Zkraťme ty obchodní transakce.
Já souhlasím.
Je to tak přízemní.
Nebude vám vadit madame, že vám platím v dolarech?
Zachránil jste mě před úpadkem a ještě si děláte starosti?
- Jaký jste vlastně muž?
- Někdy se sám v sobě nevyznám.
To není možné!
Falsum! To je sklo!
Taková mrcha!
Takovej mizera!
Bývalý vězeň číslo 2712 bezděky narazil na Sophii Chaperounovou několikrát trestanou za podvody a defraudace.
- Ty mrcho!
- Ty mizero!
Sophie, s tou tvou zvráceností a vizáží oškubeme všechno, co má peří.
První opeřenec na sebe vzal navýsost neklidné rysy Helmut Von Offeburg.
Ten vzplanul zoufalou láskou k Pamele Eagleton Georgeové. Truchlící vdově po diamantovém králi.
Jak dlouho však prudký Vicomte de Vallombreuse nechá čest své sestry v nebezpečí?
- Bratránku, mohl bych si zavolat do Benátek?
- Ovšem, vůz je támhle.
Děkuji.
- Řekl bratránku, to je dobré znamení.
- Je mu teskno po někdejších zvycích.
Jako zkušený harcovník byl Alexander připravený na každou špatnost.
Benátky nebyly vyhlášeny vysokou morálkou a tak není divu, že tu měl mnoho přátel.
Dámy a pánové, zde vidíte plátno Antonia Canal, zvaného Canaletto.
Starý benátský mistr do něj vložil veškerý svůj talent.
Okamžik.
- Pronto.
- Máš tam tu Canalettovu mazanici?
- Hele, tebe už pustili?
- Příště hlídáš ty.
Ale, když už ses o tom zmínil, dám ti možnost to napravit.
Čtrnáctýho budeš dělat mýho strejdu.
V 15:30 buď v hotelu Danileli v salónku u gondoliérů.
Doufám, že malá recepce zažene vaše smutky.
Pokud váš pan bratr dovolí.
Helmut náz zve, abychom strávili víkend na jeho panství.
Vy jste rozptýlil její chmury, tedy budiž.
Helmut Von Offenburg, rytíři zlatého rouna v očekávání sobotního večera, neponechal nic náhodě.
- Už jsi hotový?
Já čekám.
- Úspěch vždy záleží na tom, jak budeme pečliví.
Tak znovu. Dostaneme telegram, jsme na mizině. Ty omdlíš.
Jdeš z pokoje ven. - Zakašleš, hodně zakašleš.
- Ano.
A já se začnu věšet.
Otevřeš dveře, křičíš Helmute! Pak mě sundáte.
Jestli ani pak nebude vědět, co je povinnost, tak pak...
- Musí to být tak zbytečně složitě?
- Nejsem pragmatik, jsem romantik.
Na půvab a na vaši krásu.
- Unuděná?
- Zmámená.
- Nebesa. - Sestřičko!
Teď už mi zbývá jenom jedno...
- Jsem na mizině.
- Staňte se mou a vše co mám je vaše.
Mějte slitování a netrapte mě.
To nemohu přijmout.
Vezměte si zástavou mě šperky.
- Už se vám vrací barva.
- Četla jsem.
Uhni!
- Co to říkáš?
- Co říká?
- Zlobí se na něco, ale nevím proč.
- Copak jsi to povídal?
- Že jsi mrcha!
- Tak vidíš!
- Už promluvil.
Buďte zticha!
Víš jak dlouho už se houpu na tom provaze?
- A pročpak jsi se věšel? - Protože jsi kašlala!
- Já jsem nekašlala!
- Před chvilkou jsi kašlala!
- Já vás ujišťuji že ne.
- Vy sklapněte vy hňupe, hňupe, hňupe! - Hňupe!
- Takhle s mým snoubencem nemluv.
- Prosím?
- Ano, mám tu čest, požádat vás o ruku.
- Cože!
?
O ruku mojí sestry? - Jak se to chová?
Helmute, můj bratr je totiž blázen.
- Já vás varuji!
- Mě!
To je hrůza!
Jste nejhorší mizera pane! V životě jsem neviděla takového podvodníka!
Maharadža a jeho bílý slon, Brahmapoutra, pořád jenom lžeš!
Važte slova má drahá! Nemusí všichni vědět o našich neshodách!
Všechno nám vycházelo!
Tady je ten šek! Šek? Proboha!
Koukej, co udělám s tím tvým šekem!
On mě chce zabít! Udělejte něco!
- Zámek i panství, stačilo to jen utrhnout!
- Sestřička je velmi taktní.
Zahojíme vám to.
Budu vás ošetřovat.
Jako ve vatičce.
- Kdo tady zakašlal?
- Já, pane Vicomte.
Tak vidíš.
Zkuste to znovu.
Zakašli.
Je to očividné.
Stal jsem se jen hříčkou omylu.
- Kdo by to byl řekl.
- Zapomeňme na to.
Milý Helmute, budete v těch nejlepších rukou.
-To je pro vás za dobrou snahu.
- Děkuji. Ten večírek byl půvabný.
Poté, co bez uzardění vyměnil milenku za šek, zůstal Alexander sám.
Ale nezoufal si.
- Dobrý den pane.
- Dobrý den.
Benátky, první třídou.
- Do Benátek letíte sám?
- Je to obchodní cesta.
- Poslední výzva, cestující nechť se... - Něco na památku?
Tak ne.
- Promiňte, letíte do Káhiry?
- Do Benátek.
Vás mi poslalo samo nebe.
Mohu vás o něco poprosit?
V zásadě ne. O co jde?
Je to možná neobvyklě, ale můžete mi pronést tenhle kufřík přes celnici.
- Drogy? Časovaná bomba? - Ale kdepak.
Můžete se podívat.
- Pardon.
- Jsem spíš v jádru důvěřivý člověk. - A vy jste tak milý pán.
- Víte, vedu velice složitý život.
Mám doma skvělou ženu. Mám skvělou milenku a...
Dál?
To mi nepřipadá zas tolik složité.
Vždyť je to uplně banální. A tady taky nevidím nic neobvyklého.
Možná je to až trochu podezřelé.
- Má paní mě čeká na letišti.
- Jablko? Úplně obyčejně jablíčko.
- Moje paní je žárlivá.
Takže pyžamo, kapesník, růžový zapalovač.
Tenhle kufřík mi darovala moje Angelina.
- Angelina? To je ta druhá?
- Ano. A proto by bylo nepříjemně, kdyby mě s tím kufříkem Maria Theresa viděla.
Nic nevysvětlujte!
Milostné pohnutky nežádají vysvětlení.
A já ten kufřík chtěl prohledat.
Kam ho mám odevzdat?
3780 Calle Santa Lucia.
Byt seňory Pompiny.
- Jsem vám zavázán.
Nedoufal jsem že najdu... - Tolik pochopení pane.
Vážení cestující.
Za chvilku přistaneme na letišti v Benátkách.
Prosím zapněte si bezpečnostní pásy a nekuřte.
- Děkuji.
Pane, prosím ten kufr.
Ne ne ne, tenhle.
- Prosím. - Děkuju.
Prosím ustupte, ustupte.
No tak ustupte.
- Taxi pane?
- Ano děkuju.
- Díky.
Hotel Danieli.
- Za chvíli jsme v hotelu.
Dejte mi kufřík. - Ne.
- Proč ne?
- Protože to nebylo v plánu.
- Ta vražda v plánu taky nebyla.
- To je chyba.
Předvídat se má všechno.
Dupré. Alexander Dupré.
Jsem ohlášen.
- Víme o vás pane Dupré.
Královské apartmá.
- Ano, královské apartmá.
- Lodivod nevypadá moc dobře.
- Udělalo se mu trochu nevolno.
- Dejte mi prinést zavazadla, děkuji.
- Jistě.
Vidíš? Jsem tu včas.
Jakou jsi měl cestu?
Zavřel jsem kvůli tobě muzeum. Když mi zavolá Alexander...
Kupci už jsou v salónku gondoliérů. měl jsi mi říct, že to jsou Japonci.
- A co? - No nic.
Klenotník tu bude v 10:30.
- Jak se mám obléknout?
- Jako paroháč.
Zlobíš se?
Mám ten obraz. Je to skvostný kousek.
Kopii máš v pokoji.
Dal jsem ti donést cukroví.
Máš pořád tak rád sladké?
Vidíš, zlobíš se na mě.
Jestli je to kvůli tě avenue Junot, můžu ti to vysvětlit.
Když přijeli policajti, už jsem tě nestačil varovat. Vyskočil jsem z okna a zbytek už znáš.
Dej mi facku, bouchni si do mě, ať se ti uleví.
Zavolej mi za 10 minut. Do salónku gondoliérů.
- A co ti mám říct?
- Nic, mluvit budu já.
A jak se má maminka?
Pane Dupré!
Lodivod z vašeho taxíku je po smrti.
Nebyla to pouhá nevolnost.
Vedení hotelu se rozhodlo zavolat policii.
Když má pocit, že je to správně...
- Drahý Vicomte.
- Drahý pane de Vallombreuse.
Posaďte se pánové, aby se vám neudělalo špatně.
Antonio Canal: Náměstí svatého Marka.
Podepsáno autorem vpravo dole.
Ludvík XVIII. ho prodal měmu strýci za 18.000 franků ve zlatě.
Pánové, jako šlechtic respektuji krále.
Jsme ochotni zaplatit částku, jež bude rozumná.
Naslouchejte spíš srdci, než rozumu.
Omlouvám se pane Dupré. Máte telefon.
Prosil jsem vás, abyste mi neříkal pane Vicomte.
Jsem tady v hotelu jako pan Dupré.
Dupré! - Říkám Dupré pane Vicomte.
- Radši mlčte.
- Ano?
To je strýček, co mám říct?
- Že si to rozmyslíme.
Že jsme se téměř dohodli.
Ano strýčku, ano strýčku.
Ale strýčku, dal jsem slovo šlechtice.
Dobře.
S mým strýcem je to těžké. Já vás varoval.
Připravte se na nejhorší.
Můžete nám obraz zapůjčit k odborně expertize?
Vrátíme vám ho zítra.
A přinesete mi ho jistě?
Před chvílí mi strýček říkal, jestli je ten šejdíř darebácká Taramushi pořád naživu, tak proto, že drží slovo.
Tak jo. Přijďte ráno v 10 ke mně do pokoje s obrazem a penězi.
Urbino Alphonsi.
Jsem detektiv v tomto hotelu.
Takže zítra v 10 ráno.
- Máte krásnou práci.
- Není mi co závidět pane.
tak dva tři kapesní zloději za sezónu, lidi, co nám tu kradou ručníky a župany...
- Postarám se vám o zábavu.
- Já vám také.
Ti pánové od policie už čekají.
- Znáte toho...
- Nevím, kdo to je.
Chcete vědět kdo to je?
Já toho lodivoda neznám.
A znal jste pana Frécheta?
Váš krajan. Byl zabit na letišti.
Benátky jsou nebezpečné město.
Ptám se, jestli znáte pana Frécheta.
To je zvláštní, protože Luis Fréchet měl u sebe vaši fotografii.
- To jsem já.
- Myslíte jako pan Dupré nebo Vicomt de Vallombreuse.
Protože tady bydlíte jako pan Dupré. A ti Japonci vás pod tím jménem neznají.
- Kdybych já byl u policie...
- Není to náhoda?
Taky jsem moc toužil být u policie.
Třikrát jsem neuspěl u konkurzu.
- Tak vy jste chtěl taky ke sboru?
- Scházelo mi půl bodu, proto vám věřím.
Pusťte do mě elektrický proud! Vezměte mi otisky prstů!
To ne pane pane Vicomte.
Vy jste očividně nevinný.
- Vraždili ze vzálenosti víc jak 100 metrů.
- Určitě? Jinak si mě předvolejte.
Miluju policejní vzduch.
- Dostanu vás.
- Ty dostaneš tak akorát přes hubu.
- Pane Dupré přejete si?
- Můj klíč.
- Madame přijela.
- To jsem rád.
- Dobrý večer.
- Dobrý večer.
- Madame Dupréová přijela pane Vicomte.
- A objednala si večeři do pokoje?
Ano pane Vicomte.
- Promiňte.
Madame Dupreová byla ve skutečnosti stíhačka Gina.
Mnohokrát Alexandrovi posloužila a když byl ve vězení, zahrnovala ho pomeranči a milostnými dopisy.
Vypadalo to na vyčerpávající shledání.
Tady jsem!
Pojď honem.
- Miláčku, konečně...
Věděla jsem, že ti scházím.
Když jsi mi poslal telegram, že mě miluješ.
- Neslyšíš nic?
- Zapomněla jsem na všechna ošklivá slova.
Líbí se ti to aranžmá?
Tlumeně světlo, ale ne moc. Šampaňské se chladí, ale ne moc.
Božský Mozart, ale ne moc.
- Co je s tebou?
Nevzrušuje tě to? - Ne moc.
Ale ale, copak je ti?
Tvoje holčička je tady.
- A to jsem si přísahala, že už tě nechci vidět. - Měla jsi vytrvat.
Jako by tu někdo byl!
To město je dodnes plné vrahů Gino.
- Borgiani nevymřeli.
- Ale já slyšela že ano.
Ne, to byl jen příměr.
Policajti a vrazi se na mě slétají jako vosy na med.
To je hrozné. Sundej si kravatu, uvolni se trochu.
- Ztratil jste adresu?
- 3780 Calle Santa Lucia.
Čekáme ta nu kastlinu.
Je tady, ale vyhodím ji z okna, abych už měl pokoj!
- To nedělejte.
- Udělám to!
Proč mi jednoduše neřekneš, že už je konec! ?
Můžeš mít pokoj a nemusíš mě vyhazovat z okna.
Vždycky jsem tě měla ráda a byla jsem ti jenom pro smích!
Ale moc jsi mi tam chyběla.
Chyběla jsi mi.
Budem pomalu dýchat a přemýšlet.
Pověz mi, chamtivá Lombardienka jako ty, zabila bys 2 lidi pro kapesník a pyžamo? Starý kartáček na zuby a použitej zapalovač?
Jestli mě chceš rozesmát, najdi si něco jiněho!
To se ti lehko řekne.
Sám nevim, co hledám.
Abys věděl, při tom hledání jsi mi zlomil srdce!
Já jdu!
Ale víš co? Jsem velkorysá! Dám ti ještě možnost.
Můžeš mě mít a honem! Na tom stole!
Ne, proč ne na lyžích, nebo na visuté hrazdě? Vidíš, jak mi je?
Chceš, abych skončil v márnici?
- Haló co! ?
- Přemýšlel jste?
Víte pane, říkal jsem si, vy o ten můj kufřík dost stojíte takže to vypadá, že má svou cenu.
- To nepopírám, číslo 2712.
- Co je ti zase?
- Hodili mi do tváře mojí minulost.
Alexandře, neber si to tak.
Pojď ke mně.
- Potěším tě.
- Vem to.
- Chtěla bych mluvit s panem Alexandrem.
Lituji, ale pan Alexander nemůže.
Nějaká tvoje fuchtle.
- Ja jsem seňora Pompini.
Jistě jste o mě slyšel. - Ano.
V jaké věci voláte?
- Ve stále stejné.
Ve věci kufříku.
Mám vám předat jistou částku.
- To znamená, myslíte peníze?
- Myslím hodně peněz.
Aha. Je to tady, maj mě v hrsti.
Tomu ty nemůžeš rozumět.
Rodiče byli chudí, i když nepoctiví.
Můj tatínek byl umělecký zloděj, jaký se dnes už nevidí.
To řemeslo už vymizelo.
To je od vás moc hezký, ale obávám se, že teď nemohu vyjít z hotelu.
Mohl by jste zadním vchodem kde kotví gondoly.
Je to strašné, já mám hrůzu z chudoby.
Že skončím zas na ulici.
Kolik že?
Madame, jsem tam hned.
Už to chápu.
Příště ti místo své zadnice ukážu tučnou peněženku.
Jsem rád, že jsi mě pochopila.
Moc rád.
Jsem tak rád. Opravdu rád.
Opravdu rád.
Pojďte nahoru.
Prosím, ano.
Tak dobře, ano. Potom vám zavolám.
- Seňora Pompini? - Jistě.
Nashledanou.
Fréchetová.
Vdova po Fréchetovi.
- Chápu.
Přijměte mou soustrast madame.
- Ta procházka se vám vydařila?
- Máte ty prachy?
- Samosřejmě, chci se jen podívat dovnitř.
Měl jsem ten kufřík předat Angelině. Milence vašeho muže.
- Ta druhá by mi určitě nabídla skotskou.
Madame Fréchetová ale měla čekat na letišti.
Jakpak to, že tam nebyla?
- Neměla tam čekat.
- Našla jste to, co jste hledala?
Není tam to hlavní.
- Co je u vás to hlavní?
- Víte to moc dobře.
- Tady!
- Co je to?
Červená skvrna.
Okno, honem zavřete okno!
Zavřít okno?
- Potíže pane Dupré?
- Nanejvýš jistě obavy.
Nebojte se.
Stoupněte si a podívejte se z okna.
Na druhé straně kanálu, vidíte? Přijďte za námi.
Máme tu večírek.
Nenám náladu na společnost.
- Už jdu!
- Hlavně nezapomeňte ten kufřík.
Jaký kufřík? O čem to zase mluvíte?
Jo ten kufřík, dobře, tak kufřík.
Musím říct, že jste skvělý střelec.
Máte výborně oko.
Sturmgewehr, s laserovými brýlemi.
Používá se v těžkých věznicích proti neposlušným vězňům.
- Aby je tam přešly roupy.
- Ve vězení je o zábavu nouze.
Freddo!
Pan Dupré?
Já jsem pan Abdel Fahrad.
- Co je s mou kravatou?
- Sportovní model?
Měl jsem takovou, co každou čtvrthodinu začala blikat.
Pojďte se mnou.
Yassere, projeďte to rentgenem.
Budete zklamán. Říkám to předem, abyste nebyl smutný.
Konečně klavírní verze.
Orchestrální je odporná.
Pohřbívali při ní zavražděně maršály a prezidenty.
Jen se nenechte vyrušovat.
S dovolením zůstanu.
Děkuji.
Kamal. Attaché je na velvyslanectví.
Můžete mi říkat excelence.
Budu vám radši říkat maestro.
Pokud vám jse o tu pakáž, musím vám říct, že jste neuspěli.
- Kolik vám nabídli ti druzí?
- Mnohem víc.
Vy máte zřejmě zboží na prodej, tak ho prodávejte.
Jestli mi řeknete, co mám, zahraju vám tady Bolero.
- Už jsme to hráli pane!
Proč jste mi to udělal.
Nazdar Fahrade.
Ahoj Kamale.
Ani hnout!
Dnes už máme 3 mrtvé, to stačí.
Ano, vydechneme si a zítra začneme nanovo.
Měli by jste pana Duprého nechat odejít.
Tak dobře. Toho pitomce můžete pustit.
Směju se. Jedním z rysů těhle temně záležitosti je, že tajemství houstne s tím, jak se kolem mlhy rozplývají.
Pánové, bylo mi velkým potěšením zahrát si s vámi.
- Prosím tě, Josephe, kdo je ten člověk?
- Takovej kašpárek.
- Stát! - Vy jste mi tu chyběl.
Omlouvám se, pan Joseph mi kladl na srdce, aby na mě pan Vicomt počkal, půjde-li ven.
- Nezlobte se, musím za paní Dupréovou.
Rád dělám, jako bych neuměl do pěti počítat.
Moje hlava ve vašem klíně mi připomíná jednu noc...
Jak vás tak hladím po vlasech, kladu si otázku.
Nebude Alexander Dupré tak trochu špion?
Jestli ano, tak jakou roli asi hraje v případu Fréchet.
Nevděčnou roli amatéra.
Ví, že drží v rukou jistý kapitál, ale neví nic o jeho výši a jaké zájmy jsou ve hře...
- Zájmy naší vlasti.
Hrajem na vlasteneckou strunu.
Zadupali na nás holinky šourají se tu trepky nebo stoupne cena benzínu?
Záleží na vás.
Louis Fréchet vynalezl jistou levnější pohonnou směs. Ta směs by mohla zamezit rozpínavosti emirátů.
- Vyždímal šťávu z řepy?
- Nebyl agronom, ale přírodovědec.
Lidi ze zálivu chtěli jeho vynález koupit. Na tom, čemu říkají summit.
Je to vydírání. Louis Fréchet pochopil, že v jazyce těch trhovců koupit licenci, znamená zničit vynález.
- Dostal strach a...
- Zavolal vás na pomoc vy jste přispěchal a on je mrtvý.
- I se svým tajemstvím.
Víte, my jsme taky schopni koupit ty dokumenty co měl v kufříku.
Především jste schopni všeho, abych je neprodal jinde.
Přesně tak.
- Zopakujte nám to znovu.
- Jedno pyžamo, jeden budík zubní kartáček, kapesník...
- Dýchejte.
Dýchejte.
Přestaňte dýchat.
Dýchejte.
Máte tam vzduchovou kapsu. Tady. Netrpíte aerofagií?
Když mám vstek a vy jste mě pánově pěkně dožrali!
Frěchet mohl ty vzorce vyfotografovat.
Dnes už není takový mikrofilm větší než tohle.
- Dá se schovat do zubu.
- No to je nápad!
Nechte mi obrousit zuby, ostříhali jste mi nehty vypláchli uši a mám strach, abych si vás nepustil moc k tělu.
Věříte mi?
- Ne, ale můžete odejít domu.
- Bez bot?
Tak co?
Dáš už mi ty boty?
- Hned to byde.
- Můžu vědět, proč jste chudákovi Kamalovi... - ...přibouchl ruce do piána?
- Šel mi na nervy.
A mohl bych já vědět, proč tomu tlusťochovi lezete do zadku?
Pan Kamal požívá diplomatickě imunity.
Ten den, až ji jednou pozbyde, mu to spočítáme.
Se vším všudy.
Kdo je to my?
Říkáme si prozatím Úřad perspektivy a koordinace aplikovaně geofyziky.
Na ministerstvu jsem major Donnadieu.
Tedy druhá třída Dupré vás zdraví.
- Není Vicomt unaven?
- Ne, ale pan Dupré se chce vyspat.
Pan Dupré se moc nevyspí.
V deset hodin má v komedii vyjít na scénu klenotník, paroháč, lehká žena a starožitná almara.
V 10:30 se dostaví dva Japonci, pravý Canaletto, falešný canaletto, strýček z Ameriky a instalatér.
Vypadá to na malebné dopoledne.
- Víte Dupré, zapomněl jsem se zeptat. - Co je to zač ta vaše slečna?
- Taková stíhačka.
Tak to jsem rád, protože ji asi zabijou.
Řekněte, co mám udělat.
Otevři!
- Pojď miláčku, už čekám.
- Ne holčičko, teď se to nehodí.
Gino, nad hlavou mi lítaj kulky.
Ženy v mé blízkosti padají jako mouchy.
Já ne. Sáhni si na mě.
Jsem kus ledu.
- Sáhni si. - Ne ne ne.
Sbal si kufry. - Vracíš se k mamince.
- Co je s tebou?
Vždyť to může být krásné i potmě.
Ó ano. To může.
S tebou člověk nikdy neví.
- Máme půl hodiny, než přijde klenotník.
- Jaký klenotník?
- Přece, jak jsi mi poslal telegram z Monaka.
Pro nastudování podvodného vodvilu STOP S diamanty nutný klenotník STOP.
Hotel Danieli dvacátého osmého v 10 STOP.
Lásko, ještě máme čas.
- Je 9:35 - 9:35! ?
Musíme zkoušet!
Jdi otevřít, já si zatím vezmu kostým.
Já jsem Achille Sureau. Jdu kvůli tomu podvodu.
To jsem si myslela.
Pojďte dál.
Má to tu pěkný.
S váma jsem ještě v komedii nevystupoval.
Dobrý den Achille.
To okno!
Potmě je to prý taky pěkné.
- Proč mají zataženě závěsy?
- Aby nás naštvali.
- Neteče voda.
- Ale bez vody je to taky pěkné.
- A proč jsi chtěl, abych vzal toho ptáka?
- Protože jsi manžel, chápeš.
Máš pěknou ženu. To je ona.
A ta má milence. To jsem já.
Ale ty si myslíš, že je ti pořád věrná a chceš jí darovat krásný prsten.
Haló, to je recepce?
Rád bych věděl, jestli se dá rozumně přežít bez vody.
V Benátkách bez vody?
- Jdu za panem Vicomtem de Valombreuse.
- Koho mám ohlásit pane?
Pana Arcliffa od Arcliffa a Van Pelse.
Dobře, ať počká.
Za chvíli je tu instalatér.
Klenotník čeká dole.
- Ty vejdeš s klenotníkem.
- A budu mít klíč? - Dám ti ho.
Objevíš mě v té almaře...
- A vytáhnu revolver...
- Který najdeš tady v kazetě.
- Už ho tam dávám.
Počkej, ještě jsi mi neřekl, na co potřebuješ toho holuba.
Na přepravu.
Doufám, že je poštovní.
Ovšem Victor se vždycky vrátí ke mně domů.
Jakmile si Gina sundá prsten, navleče ho Viktorovi a ten vyletí tímhle oknem ven.
Tak na místa.
Achille, ty dojdeš pro klenotníka a já...
Gino jdi otevřít.
Já se schovám a ty vyjdi tudy.
Ano, už jdu. Byla jsem ve vaně.
- Dobrej, já jsem ten instalatér.
- Jste tu rychle.
- Jdu na ten šťouch.
- Vy jste ale.
To je ale úroveň.
- Pane.
- Pane.
Tak pojďte.
Do prkýnka.
14 let manželství a lásky, to chce bílý kámen.
Ovšem. Jak jinak, viďte.
- Já jsem zapomněl klíč.
- To se stává pane Vicomte.
- Miláčku, to jsem já, miláčku!
- Pojďte dál drahý.
- Nemohu dovnitř, zapomněl jsem si klíč.
- To je vůl...
Bude asi na sekretáři nebo na stole. Nebo ho máš u sebe v kabelce.
Neozývá se. Možná, že se zlobí.
- Pojďte, vypadáte skvěle, tak svůdně.
- To jsem rád.
- A kde jste se tak nádherně opálil? - Zajel jsem si letos na Capri.
- Capri Capri Capri.
S madame samozřejmě...
- No, víte, jak bych to řekl...
- Co to je? Nevrže tu něco?
- Ne ne ne ne ne!
- Vy jste to neslyšel? - Ne ne ne. To nic není.
- Vy nejste sám příteli?
- Pan Arcliff od Arcliffa a Van Pelse.
- Madame...
- Pan Arcliff od Arcliffa a Van Pelse... Přinesl pár klenotů u příležitosti vašich narozenin.
- Ovšem. - Miláčku, vy jste vždy tak dvorní a delikátní.
- Úchvatné.
- Tenhle mi padne.
Dovolte, udělám trochu světla, abyste mohla obdivovat tu úchvatnou ryzost kamene.
Freddo, někdo s nima je!
Smaragd je vždycky jen smaragd.
Tak se podíváme na brilianty.
- Dveře!
- Okno!
- Dveře!
- Okno!
- Je to krásný prsten.
- Překrásný.
- Podívejte se na světle.
- Slyšel jste to! ? - Ne.
- Cítíte něco?
- Ne
- Jako by se tady vznášela vůně zrady.
- Čí jsou to kalhoty?
- No, já...
Mlčte madame!
Vím všechno.
Máte milence! - Ne!
- Přiznáváte se, kde je ten bídný červ?
Pomstím svou čest revolverem.
Nebudu se s tím párat.
Jedna kulka pro něj a jedna pro vás madame.
A poslední bude pro mě!
- Není vám dobře?
- Je mi dobře, moc dobře.
Tak vylez bídáku, kde jsi?
! Kam ses schoval!
? - Šéfe, slyšíte?
- Zde! - Ne!
- Jsem si jistý. Jako štvanec bude, jak divoká zvěř!
- Proboha! - Vyhladovím ho!
- Pane.
- Pane.
- Kdo jste pane?
- Jsem manžel pane.
A zrovna o narozeninách. Vyjděte ven pane!
Neskrývejte se!
- On má bouchačku šéfe.
- Tomu nerozumím.
Vylezte. Vylezte pane z té svojí almary!
A radši si oblékněte kalhoty.
Tak honem, vylezte pane!
- No jo, někdo tu montuje mikrofon.
Cože, co říká!
? On se k ní nezná!
Pitomče, jsou tady ty Japonci!
Ten Canaletto, 800 tisíc, ani o frank míň!
Ať mi dají do hrobu ten prsten...
Tohle je prsten?
Co je to za svinstvo!
- To je růžový diamant.
- Nemáte něco lepšího?
- Ale vždyť...
- Tak co, milý Taramushi ten Canaletto, koupíte ho?
- Skvostný obraz.
Koupíme ho.
- Tak přece jen. A dobře děláte.
- Teď už s nima vyjednává.
Toho Canaletta jsem už někde viděl.
Zde mám jedinečný kámen.
- Račte se madame přesvědčit sama.
- Co se to se mnou děje?
Chápu strýčku, proč na tom obrazu tak lpíte.
- Proboha, on řekl strýčku?
- Ovšem.
- Ten holub.
- Já vám to vysvětlím.
- Ten obraz jsem určitě někde viděl.
- Neodvádějte hovor jinam.
Ale pane, jestli je pán váš strýc, jste jeho synovec a zároveň jste tedy milenec své tety.
Vám ten skandál nevadí?
- Ne.
- V koupelně je muž, jdi tam.
Mám strach.
Nebudu smlouvat. Tady panstvo nejste na trhu!
Ale no tak strýčku.
- Machavoine, odposlechy.
- Ten holub? !
- Uletěl.
- Proboha! Tak dobře.
- Haló šéfe, šéfe!
- Hele, přestávám tomu rozumět. - A taky v muzeu otvíráme v půl jedenáctě.
- Děláš v tom zmatek.
S vámi nám to klaplo.
S vámi nám to neklapne.
Pane, ujišťuji vás, je to překrásný prsten.
- Na koho má pan Ohsawah napsat šek?
- Valombreuse.
- To jste vy?
- Kdepak. To je on.
- Že já?
- Mě napište šek na Arcliff a Van Pels.
- Já?
Nenapíšu.
- Pročpak?
- Jsem milenec.
- A já strýček.
- Pane, já jsem vydržovaná žena.
- A já mám naspěch!
Stejně se tady v tom zmatku už nehneme z místa.
Už jen zbytečně ztrácíme čas, ztrácíme řeč, ztrácíme hlavu!
- Kdo to tu střílel! ?
Kdo střílel? Co se tu děje?
Proč jsou tu zataženě závěsy?
- Pozor pane.
- Já se vás nebojím!
- Japonec tam vypisuje šek.
- Můj šek!
- Můj obraz!
Můj prsten proboha.
Je mrtvý.
Valomreusi, zatýkám vás.
- Mě?
- Ne, jeho.
Mě? !
Omluvte mě, mám schůzku.
- Policie!
- K službám!
- Kdo tu kašlal?
- Tady pane Vicomte.
Zatkněte ho!
Nejde to po souši, nejde to po moři. A tak Alexandrovi zbýval už jenom vzduch.
- Klaním se slečno.
- Hello, Mr.
Jak se dovtípíte, jsem jediná dcera zesnuléha pana Frécheta.
- Váš otec to zvoral.
- Půjdeme ke mně.
- Jak dlouho jste vlastně znal mého papá?
- A vy?
Já?
- Je pravda to, co se o vás povídá?
- A co se o mě povídá?
- Říkali mi, že jste zloděj.
- Obchodník s obrazy. A to zloděj řádně zapsaný v obchodním rejstříku.
- A já jsem zase špiónka.
- Líbí se vám ta práce?
Líbí se mi to a občas mě to uspokojí.
Nechci tlačit, ale pro koho pracujete?
Přece pro Francii!
Pro Francii všechno!
Celou dobu jsem se bál, abych jí nezradil!
Proto jsem si držel odstup, ale Francie, Francie mě volá.
Nemohla bys rozsvítit?
- A proč?
- Potmě tě nevidim.
Haló šéfe, tady je Machavoine.
Spojení bylo navázáno.
Operace právě začala.
Všechno probíhá podle plánu.
Jak daleko se dostali?
- To se moc nepozná šéfe.
- A vyvíjí se to?
Tak to zas jó...
- Kdyby ten tatínkův vynález...
- Poslyš, nezačínej s tím zase.
Dobře, dobře. Není to vynález.
Ale jestli se vynálezů zmocní lidi ze zálivu, navždy ho zničí.
- To jsi nevěděl? - Věděl.
A možná bys taky věděl, k čemu je dobrá nafta.
Vyrábí se z ní lak na nehty, silonky, proteinové...
Ne ne ne ne. Zapomínáš na energii. Nafta je přece taky zdroj energie.
Znám i jiné zdroje.
Ano, slyším veliteli.
- Když jste v akci, nesmíte se nechat manipulovat!
Vzpamatujte se!
Omotal si vás kolem prstu!
- Řekněte mi pane Dupré...
- Dneska jsem pan Dupré?
Dupré, protože miloušek, cukroušek, pupíček se k tobě moc nehodí.
Dobře. Takže vážený pane Dupré, kolik vám za to nabídli ti Japonci?
- 800 tisíc.
- Tak Japonci tě vzali na hůl, pusinko.
Tohle má cenu 3 miliardy.
3 miliardy?
Ta Francie umí být ale štědrá.
Copak měl Fréchet v kufříku.
Takže, jedno pyžamo, jeden budík jeden kartáček na zuby, jeden kapesník.
Vy jste si mě rozpracovali už na letišti.
Blik, cvak, je libo snímeček?
Ano, můj pupíčku.
Zkouknou seznam cestujících, když vytáhnou všechny někdejší a budoucí tentononc, co jim zbyde?
Zbyde pan Vicomt.
Ovšem, jen, když bude poslušný.
Jinak bude pan Dupré zase číslo 2712.
A na co utáhl pan Joseph tebe?
Co jsi měla předtím v plánu?
Co jsi říkal?
Špatně jsem slyšela.
Byl tam taky.
Zapalovač.
Růžový zapalovač.
Prachy se mají brát vážně.
Slyšel jsem dobře, kolik to bylo.
3 miliardy.
- Kam jdete?
- Něco mám.
Rád jsem vás viděl.
Tak s tímhle si na mě nepřijdete.
Já do vás vidím.
Přebujelá zvrhlost, Priapův syndrom...
A povězte mi, ta malá mluvila o třech miliardách.
Doufám, že nebyla pod vlivem přebujelosti.
Agent 22 měl nabídnout co nejmenší částku.
A ona rozhazuje tajně zdroje, vydá se v plen, jako Sardanapalova děvka.
Já jsem byl ve válce a znám východní bordely.
- Ale co jsem tady slyšel... - Co jste měl na mysli tou nejnižší částkou?
- No řekněme malou odměnu.
- Spropitně?
Nálezné.
To je správně slovo. Nálezné.
Ty odpornej kuplíři, to je správné slovo.
Správné slovo.
Agent 22 se vrátí zpátky.
Nastoupí do administrativy jako písařka.
A bude tam opisovat rozkazy v osmi kopiích.
Vám to taky připadalo moc?
Ale byly tam i velké chvíle pane Dupré.
V jistý okamžik, abych vás rozesmál, jsem málem...
Už nic opisovat nebude. Je mrtvá.
- Byla to hodná holka.
- Co by jí potkalo, kdyby nebyla hodná.
Nevím Josephe, k čemu ty vaše opičárny slouží.
Jestli tím snížíte cenu benzínu. Ale Freddových metod mám po krk.
Jste těžko k zastižení pane Dupré.
Situace je vážná a účet narůstá.
Nemyslíte, že je čas jednat?
S kým jednat?
Přestaňte s tím.
- Nikoho už to nezajímá.
- Máte pravdu. Už to není k smíchu.
- Ta vaše poslední nabídka se už nezvedne?
- Nezvedne.
Jdu tady s pánem.
Milý Josephe.
Jedno pyžamo, jeden budík, kartáček na zuby, kapesník, zapalovač.
Všichni pohromadě.
Jak se máme? A co ty?
Měl by ses oholit.
Pícháš.
Tebe mám ze všech nejradši.
S tebou byla vždycky největší legrace.
Ty jsi byl vždycky můj kluk, co?
A kdepak je můj partner, můj kamarád, můj Kamal?
Támhle je, se svýma prstíčkama.
Vzhledem k významu toho, co nám přinášíte, pane Dupré snesu všechno.
Pokud se však v mě zemi jen objevíte připomeňte mi, že vám má vyvrtat střeva jistý odborník Yarrer.
Toť kouzlo Orientu.
Přesladký med, bolehlav. Non Chalance, krutosti.
Takový Korán trochu jinak.
Jste velmi duchaplný. Promluvme si teď obchodně.
- Pojďme do kanceláře.
- Mohl bych o něco požádat, příteli?
Chtěl bych s vámi do hudebního salónku plného vzpomínek.
Bolestných vzpomínek.
Skladby pro čtyři ruce už s vámi nikdy hrát nebudu.
Za kolik prodáte ty dokumenty?
Trváte-li na tom, že máme odložit přátelský tón, hovořme věcně.
Ale nemáte pocit, že bychom měli být sami?
Z jistých částek dostávají podřízení velkou závrať.
Joseph mi nabídl 3 miliardy.
Fahrad šel až na 6.
Řekněme, že když půjdem na 10, začalo by to být lákavé. A abych řekl, i možné.
Tohle místo mě inspiruje.
Takže jako protihodnotu dostanu vkladní knížky, celkem 2500 na částky, které určím později.
Za to dostanete ten mikrofilm ve slavném sklípku u granátu poblíž Porte de Saint Cloud, v 16. obvodu.
Muž bude mít čepici a kostkovaný kapesník.
Porte de Saint Cloud, Paříž 16. - Čepice a kostkovaný kapesník.
- Ano.
- A chcete za to 10 miliard.
- Ano.
Vy ty dokumenty nemáte Dupré. Mají větší cenu, než pár miliard.
Nevyčíslitelnou.
Vy jste jen šmírácký kašpárek.
Farade, Youcefe, Hosseine!
Mohl by jste chtít celý Perský záliv.
Co bych s ním dělal? Můžu si koupit celý Saint Mandé.
Na co je mi písek, když můžu mít celý kámen!
- Ten váš záliv nepotřebuju.
- Začínám toho mít pomalu dost.
Dupré, už mě unavujete.
Patrně ty dokumenty nemáte ale něco víte.
Možná si ani neuvědomujete, co všechno víte.
Přesto ale, nám to teď povíte.
Ne ne ne ne ne!
Blbec.
- Ne ne!
- Nate ať nejste škodnej.
Panstvo, tak pojďte.
Držíme se pěkně pohromadě a pěkně jdeme.
- To je neblaze proslulý most, říkalo se...
- Chlupy v nose.
- Říkalo se mu Vězni v suchu.
- Chlupy v uchu.
Jak myslíte. Suchou nohou tady procházeli od soudu do vězení.
Ty silně mříže dávají tušit, jak byli v tě době lidé nebezpeční.
My bohabojní ovšem víme, že architekti věznic Fleury Mérogis, a taky Santé, darebáci se jim už vyrovnali.
- Chlupy v háji.
- Ano.
A nyní si všichni račte postoupiti.
- Chlupy v řiti.
- Tak, jdeme panstvo, tudy prosím.
Alexander měl pocit, že je v bezpečí.
Ale lidé ze zálivu byli kýmsi záhadně informováni.
- Jedete do Paříže?
- Do Gennevilliers.
Vás mi sesílá nebe.
Hned jsem poznal, že jste člověk ducha.
A jistě byste mi neodmítl malou laskavost.
Pane Dupré, dejte mi ten zapalovač.
- Neměl bych ho zadržet veliteli? - Ano, zadržte ho.
- Dupré, já chci ten zapalovač.
- Pozdě, snědl jsem ho.
Budeme tedy muset dát panu Vicomtovi klystýr.
Omlouvám se pane Vicomte.
- Vítejte ve Francii Fahrade.
- Tak jedeme.
- Nenašel jsem u něj nic veliteli.
- Už toho bylo dost.
Skončíme tím, čím jsme měli začít. Odstraníme vás.
Řeklo se 10 miliard.
Než porušíte zákon o ochraně osob z června 45, prosil bych vás, abyste mou fakturu doručil výš.
Plukovník Bazard na to nemá čas.
- Generál Esseines?
- Malá ryba.
- Ministr vnitra?
- Ne, chci to doručit výš.
- Vy myslíte až... - Přesně tak.
- Vy myslíte až...
A budu žádat nové auto.
- Netroufá si už moc?
Vůz?
- Kdyby jste mu nerozbil auto...
- A zavede nás k tomu zapalovači?
- Nepochybně.
Šofěr, který jel do Perpignanu, souhlasil s malou zajížďkou. Za 48 hodin byl Alexander v Gennevilliers.
Ale čekalo tu na něj hodně lidí.
Díky a nashledanou.
- Zahnuté šavle jsou pod půlměsícem.
Do akce.
Haló Machavoine, haló Machavoine, stahujeme síť.
- Támhle je.
Vidíte?
Támhle.
Právě jsem na vás myslel.
Že tak dlouho nejdete. - Ten salám byl skvělej.
- S tímhle se nežertuje.
No vážně, vždyť by se zkazil.
Ten salám je v šatně. Skříňka 14.
- A bacha na ty cvoky.
- Krupice a broky.
Nebyla to jehla v kupce sena.
- Pánové, máte práci. - Jedem hoši, honem!
- Vyřiďte šéfovi, ať se tím probere.
K poctě zbraň!
Jménem prezidenta republiky, jmenuji vás z jeho pověření, důstojníkem čestně legie.
Složte zbraň!
Velmi rád bych vás představil své paní.
Chtěla by vás dnes pozvat na večeři.
- Víte, jsem teď zaneprázděn různými...
- Tak se holt budete muset omluvit.
- S radostí.
- Miláčku, pan Dupré nám přijde vyprávět o svých hrdinských činech.
Už trnu strachy.
Omluvte mě na okamžik.
Dnes budeme večeřet brzy, manžel odjíždí ve 20:20 do Strasbourgu.
Obávám se, že kávu si dáme sami.
Dobře, že to vím. Přinesu mléko a rohlíky.
- A prachy? Nezapomněl jste?
- Vy jste tomu nerozuměl.
Já vám nesliboval medaili a prachy, ale medaili nebo basu.
Já bych vás tam vy chytrej, zavřel, až byste zčernal.
-Víte, jaký je rozdíl mezi pitomcem a zlodějem?
- Ne.
Zloděj si čas od času umí dát pokoj.
Toto mi bylo dáno na vědomí: Mnoho světů bylo podrobeno Zvířeti a jeho armádě, Zabijákům.
A zvěděl jsem také toto:
Že Zvíře přijde i do našeho světa, Krullu, a jeho Černá pevnost se objeví v naší zemi, že kouř z hořících vesnic zatemní oblohu... a že výkřiky umírajících se budou rozléhat po pustých údolích.
Jednu věc ale nevím: Zdali se splní proroctví, že dívka starobylého jména se stane královnou, vybere si krále, a že spolu budou vládnout našemu světu... a jejich syn bude vládnout celé galaxii.
Otče!
Colwyn by tu již měl být.
Musel asi projet lesní a skalní zemí.
Všechny průsmyky a cesty tam ovládají Zabijáci.
Colwyn sem možná nedojede.
Měl bys z toho radost?
Poslal jsem mu pomoc.
Ale nevidím důvod pro spojenectví s naším odvěkým nepřítelem.
Otče, ti nájezdníci zničí náš svět.
To spojenectví je nutné.
Ubráníme se jim, jen budeme-li jednotní.
Uzavřu tedy smlouvu s králem Turoldem.
Jeho syna si brát nemusíš.
Jinak naše spojenectví nebude jisté.
Pro manželství jsem se rozhodla sama.
Kdokoli, jen ne Turoldův syn.
Colwyn je udatný bojovník.
Udatní bojovníci jsou špatní manželé.
Možná.
Blíží se jezdci!
Otevřete bránu!
Požádali jsme vás o pomoc.
Žádná nepřišla.
Poslal jsem vám dvacet mužů.
My jich cestou sem ztratili 300.
Já o tomto sňatku nerozhodl, Turolde.
Já také ne, Eirigu. Já ano!
Tvá dcera také.
A sňatek bude.
A ty povedeš tvé vojsko s mým proti Zabijákům?
Postavím se jim s jakýmkoli vojskem, dokud nezvítězím či nezemřu.
Vybrala jsem si dobře.
Já také.
Měli jste zlou cestu?
Ale byla nutná.
- Možná je už pozdě.
- Není pozdě.
Obřad bude tady?
Dnes při východu měsíce.
Otec říká, že udatní bojovníci jsou špatní manželé.
- Přijde na to.
- Na co?
Jestli čekáš, že manžel bude kolem tebe... skákat pokaždé, když zatleskáš.
Ty bys kvůli mě neskákal?
Ne, jistěže ne.
Jsi válečník.
Tímto dnem mé království zaniká.
Mé také.
Vzniká jediné království našich dětí.
Dohodnuto.
Dávám oheň vodě.
Vrátí se jen z ruky té, kterou jsem si zvolil za ženu.
Beru oheň z vody.
Dávám ho jen tomu, koho jsem si zvolila za muže.
Vezmi si oheň z mé ruky.
Stráže, svolejte vojsko!
- Zabijáci!
- Do zbraně!
- Budeme bojovat společně.
- Ne.
Je tu bezpečný východ?
- Podzemní tunel.
- Pojď!
Zůstanu s tebou.
- Miluješ mě?
- Samozřejmě.
Tak běž.
Colwyne, vrať se mi brzy.
Vy, co jste uprostřed sálu, ustupte!
Vezmi si ho!
Tady!
Colwyne!
Lysso!
Otče!
Je naživu.
Kde?
Nehýbej se!
Kde?
Teď za ní nemůžeš.
Kdo jsi?
Jsem Ynyr.
Stařec.
Ne zas takový stařec.
Přišel jsi z Žulových hor.
Ano.
Je mě tu třeba.
Otče!
Není čas na hořekování.
Nepřišel jsi v tentýž den o otce i nevěstu.
Ani jsem se v ten den nestal králem.
Žádné království nemám.
Tvé království je možná větší, než si myslíš.
Jen si jej vezmi, starče.
Přišel jsem za králem, a našel jsem chlapce.
Lyssa?
Vězní ji v Černé pevnosti.
Dovedeš mě k ní?
Potřebuješ pomoc.
Cestou si najdu bojovníky.
V pevnosti tě nečekají jen Zabijáci.
Utkáš se se Zvířetem, jejich vůdcem.
Není nesmrtelný.
Snad ne.
Ale nikdo, kdo ho spatřil, nepřežil.
Budeš potřebovat víc než muže a meče.
Budeš potřebovat moc Glaivu.
Glaive je jen starý symbol.
Ve skutečnosti neexistuje.
Existuje.
Tam v horách.
V jeskyni na nejvyšším štítu.
Bez Glaivu se za Lyssou nedostaneš.
Potřebuji zbraně, ne symboly.
Glaive byl kdysi mocnou zbraní.
A může jí zase být.
Ale jen v rukou správného muže.
Neboť jen pravý muž nalezne Glaive.
Jsem já tím mužem?
Kéž bych to věděl.
Nemohu jít s tebou.
Neboj se.
Je-li tam, vrátím se s ním.
Jestli se nevrátíš s Glaivem, nevrátíš se vůbec.
Dal jsem tě přivézt kvůli svatbě.
Já jsem ten král, kterého si vybereš.
Nepoužívej ho, dokud ho nebudeš potřebovat.
- Jak to poznám?
- Poznáš to.
Dovedeš-li mě k Černé pevnosti, použiji ho brzy.
To nebude tak snadné.
Černá pevnost se vždy za úsvitu stěhuje.
Jednou je v horách, jednou v poušti, někdy v moři.
Nikdy není dvakrát na stejném místě.
Ale tys mi řekl, že víš, kde ji najít!
Kromě odvahy jsou i jiné královské ctnosti.
Jednou z nich je zdvořilost.
Promiň.
Ale to pomyšlení, že Lyssa je v zajetí...
I já byl kdysi... mladý.
I já miloval jako ty.
Tvá láska bude ale... šťastnější než má.
Řekl jsem ti, že vím, jak pevnost najít. V tom nám pomůže slepý Smaragdový Věštec.
Nikdo ale neví, kde ho najít.
Já to vím.
Je to odsud den cesty. Půjdeme.
Pomoc!
Pomoc!
Topím se!
Mohl tam být pohyblivý písek! Mohlo mě to vtáhnout, zatímco vy jste civěli!
Kde to jsme?
V lese poblíž Žulových hor.
Sakra!
Odchylka 1000 mil.
Unáhlil jsem se.
Nepohodli jsme se ohledně angreštového koláče.
Jeden muž ho nechal na římse.
- Co si myslel?
- Třeba že ho sní.
Za tu drzost, hulváte, tě asi proměním v netopýra.
Až budeš viset hodinku hlavou dolů, třeba se naučíš způsobům.
Lidé z kopců neumějí ubližovat.
To se ještě uvidí, starče!
Ne, to je recept na čokoládovou polevu.
Změním tě tedy v husu.
Ošklivou a tlustou.
Hodně tlustá.
Hodně ošklivá.
Z toho vidíš, co bych ti mohl udělat, kdybych byl mstivý.
Teď můžete odejít.
Bože, bože. Uvidíme...
Les není bezpečný.
Měl bys raději jet s námi!
Já s vámi?
Víte, kdo já jsem?
Ne.
Jsem Vznešený Ergo.
Malý postavou, velký schopnostmi, úzkého zaměření a širokého rozhledu.
A s venkovany a žebráky necestuji.
Sbohem.
Počkejte na mě!
Právě jsem si vzpomněl, že mám tímto směrem naléhavé poslání.
Jaké poslání?
Zůstat naživu.
Mezi těmito zdmi ti dovoluji chodit, kam chceš.
Neboťz tohoto paláce budeš vládnout tomuto světu i mnoha dalším.
Mně neunikneš.
Budeš mou královnou.
Cesty moc vybírat neumíš, starče.
Tudy si ušetříme půl dne cesty.
Zbojníci.
Ještě nevíme, jsou-li to zbojníci.
Tak oškliví mohou být jen zbojníci.
Neboj se.
Proměním je v prasata.
Jste obklíčeni stovkou mužů!
Sto na nás nestačí!
Koho to tu máme?
Bojovníka!
Chybí ti tak 90 mužů.
Prostě je zabijeme a bude to.
Ticho, Rhune!
Nezabíjím bezdůvodně.
Já také ne.
A za to buď vděčný.
Jste uprchlí vězňové.
Všichni.
Lupiči, banditi, práči a rváči.
Desperáti.
- Největší desperáti na světě.
- Dobře. Takové muže potřebuji.
Ty je potřebuješ?
Víš, tihle muži následují jen mě... a já nenásleduji nikoho.
- Následoval bys krále?
- Krále?
Krajinou cestují různí blázni, kteří tvrdí, že jsou králové.
Následovali byste krále do Černé pevnosti?
Teď vím, že jsi blázen.
Do Černé pevnosti bych nešel ani s vlastním otcem.
- Pokud by ji našel!
- Nebyl by takový blázen.
Je to bláznovství, bránit svůj svět? Bojovat za své rodiny a domov?
Jestli nájezdníci zvítězí, stanou se z nás všech otroci.
Vznešené city, ale my bojujeme pro zisk.
- Rozumíš?
- Získáte svobodu. A slávu.
Svobodu?
Tu máme.
A sláva? To je prázdný měšec.
Počítej ji, zkrachuješ, sněz ji, vyhladovíš, hledej ji a zblázníš se.
To je pravda.
Ale tuto svobodu a tuto slávu můžete zanechat svým synům.
Jak víš, že mám syny?
Zmocní-li se Zabijáci Krullu, vaši synové budou navždy otroky.
Já syny nemám, ale půjdu s vámi.
Ten hoch vás všechny zahanbil.
Jen král a dvorní maršálek mají klíče k těmto okovům.
- Jako dvorní maršálek nevypadáš.
Jsi zhruba stejného věku jako Turoldův syn.
Přesně stejného.
Torquile, stárneš.
Měkne ti mozek.
Devět mužů jako ty vynahradí celé vojsko.
Budeme-li úspěšní, odemkni je.
Jinak zemřu s nimi.
Tak jste ho slyšeli!
Jsme teď vojsko!
Neplacené.
Něco ti vadí, Rhune?
To si člověk nemůže povídat sám se sebou, aniž by ho přerušovali?
Jdeme!
- Pojďte!
- Nennogu!
Dělej!
Angrešt!
Ergo!
Ynyre, pomoc!
Jaká hrůza!
Byla tam taková příšera.
A tamhle jednooká bytost.
- Jednooká?
- To byl Kyklop.
Mířil na mě šípem.
To bys byl už mrtvý.
Mířil na Zabijáka, protože mezi nimi je stará zášť.
Před dávnými časy žili jeho předkové v dalekém světě.
A měli... dvě oči jako každý jiný.
Potom uzavřeli dohodu se Zvířetem, vůdcem Zabijáků. Vzdali se jednoho oka výměnou za schopnost... vidět do budoucna. Ale byli podvedeni.
Jediná budoucnost, kterou vidí, je moment vlastní smrti.
Jsou to smutné, osamělé bytosti, které znají... den své smrti.
Dnes by to byl můj den, nebýt jeho.
Vstaň.
My tři půjdeme dál.
Ostatní tu zůstanou.
My čtyři půjdeme dál.
Já tu s těmi zločinci nezůstanu!
Půjdeme my čtyři.
Vede nás ke skalní stěně.
Ten chlap má v hlavě hrozinky.
Poznávám starého přítele.
Blázni.
Všichni jsou blázni!
Hledáme Černou pevnost.
To nebude snadné.
Kdo ji hledá?
Nový král.
Se starým hlasem?
Vy ten hlas znáte?
Ano, příteli.
Hledáme...
Najdu ji pro vás.
- Máš hašlerky?
- Ne.
- Lentilky? - Ne.
Co jsi to za chlapce?
Chlapci mají vždycky bonbóny.
Mám skořicovou tyčinku.
Děl se spravedlivě.
Jsem Vznešený Ergo.
Malý postavou, velký schopnostmi, úzkého zaměření a širokého rozhledu.
To zní velkolepě.
To doufám.
Já jsem Titch.
To nezní velkolepě, ale přiměřeně.
Černá pevnost.
Kde je?
Jste v pořádku?
Ano.
Zvíře nemá rádo, když se mu zvědaví věštci pletou do věcí.
Má větší moc než vy?
Ano.
Zde. Ale existuje místo, kam jeho moc nedosáhne.
Smaragdový chrám. Ano.
V tom místě nemůže zabránit mé vizi.
Pojedete tam s námi?
Je ve Velké bažině. Je to zrádné místo.
Potřebujeme to nutně vědět.
Chrám je uprostřed bažiny, kde tři stromy srostly v jeden.
Jak v takovém místě něco může růst?
Páchne smrtí. Smrt a moc jsou blízcí příbuzní.
Tví příbuzní se mi nelíbí.
Podívej.
Zisk z této cesty.
Mají obrovskou cenu.
Možná. Pro někoho hodně krátkozrakého.
Cože?
Ale byly to smaragdy.
Jasně, Rhune.
Přísahám!
Byly to smaragdy!
Kamení v kapse a náhrobní kameny nad hlavou. To bude náš zisk.
Zabijáci!
- Od jezera!
- Kryjte se!
- Tady!
- Na zem.
Na zem!
Rychle, tamhle!
Colwyne!
Tady!
Už podruhé jsi mi zachránil život.
- Jsem Ergo.
- Vznešený.
Má nějaké jméno?
Jmenuje se Rell.
Občas navštěvuje Věštce.
Moc nemluví.
To jsem si všiml. Až na to, že je jizlivý k lidem, kteří se chtějí spřátelit.
Nebo žertuje s těmi, kdo již jsou jeho přáteli.
O mém jméně se nežertuje, dlouháne.
Je hezké mít krátké jméno, když měříš 6 m, ale malí lidé potřebují velká jména, aby jim dodala váhy.
Váhy ti dodávají činy, příteli. Viděl jsem, jak jsi zachránil chlapce.
To by přátelé měli dělat.
Správně.
Sleduješ nás již dlouho.
Od začátku.
Když jsem se dozvěděl, že přišel Stařec, věděl jsem, že nadešel čas.
Přidej se tedy k nám.
Všichni potřebujeme společnost.
Ano.
Všichni.
Tamtudy.
Přál bych si, abychom byli pryč z tohoto chmurného místa.
Já bych si přál sedět na angreštovém koláči... velkém jako hora.
Ne, jsem nenasytný.
Stačí velký jako dům.
Já bych si přál štěně.
Jen jedno?
Proč si jich nepřeješ rovnou sto?
Chci jen jedno.
Hloupé přání.
A co by sis přál ty, Relle?
Neznalost.
Ne!
- Nennog!
- Pomoc!
Pomozte mu!
Zem se propadá!
To způsobilo Zvíře.
- Chyťte se za ruce!
Udělejte řetěz!
- Pomoc! Vytáhněte mě!
Rhune, chyť ho!
Rychle!
- Drž se!
- Táhněte!
Podej mi sekyru!
Na!
Táhněte!
Klouže mi to!
Táhněte!
Menno!
Pomoc!
Vytáhněte mě!
Pomoc!
Menno!
Nehýbej se!
Drž se!
Podej mi ruku!
Nehýbej se, Menno!
Nezmítej sebou!
Táhněte!
Menno!
Jsi to ty, Titchi?
- Jak daleko je Chrám?
- Už je blízko.
Zůstaň tu a kontroluj, ať nás nesledují.
- Já zůstanu.
- Buď opatrný.
Děkuji.
Povedu Věštce.
Titchi, jdi napřed.
Děkuji.
Já povedu Věštce.
Ty jdi napřed s Titchem.
- Tudy?
- Ne.
Víš to jistě?
Poznávám ten strom.
Teď to tu poznávám.
To jsou ty stromy.
Ten, kdo chce zvědět, mě musí vést.
Nikdo jiný se nesmí přiblížit.
Tohle je to, co chceš vědět.
Zvíře má mnoho zbraní.
Tahle byla jednou z nich.
Proměňovač.
Jak jsi to věděl?
Našel jsem Věštcovo tělo v pohyblivém písku.
Dal za nás život.
Kromě něho jsem neměl nikoho.
My jsme teď tvá rodina.
Tudíž Černou pevnost už nenajdeme.
Jedna osoba nám může pomoci.
Kdo?
Pavučinová vdova.
Ta nikomu nepomůže.
Nikdo se od ní nevrátí.
- Má velkou moc. - Ano, zabíjet.
Mě možná nezabije, protože znám její jméno.
Jmenuje se Smrt.
Kdysi měla jiné jméno.
Starobylé a mocné.
Všichni při této cestě riskujeme.
Já neriskuji víc než vy.
Musím to zkusit.
Kde mám svoje papírky?
Sakra!
Jednou si musím uspořádat věci.
Štěně!
Kde je Ergo?
Hned se vrátí.
Odsud půjdu sám.
- Půjdu s tebou.
Dva by určitě zabila.
Sám to možná dokážu.
Každý máme svůj osud, Colwyne.
Ano.
Ano, každý máme svůj osud.
Nevrátím-li se do rána, budete znát můj.
Zůstaneme tady.
Stejně to bylo hloupé přání.
Nemáme jídlo a muži jsou příliš unaveni, aby lovili.
- Kegane!
- Ano?
Nebydlí jedna z tvých žen tady blízko ve vsi?
Lona.
Ne, přestěhovala se k řece.
Kolik žen má?
Tak sedm osm, podle posledního sčítání.
Hodně cestuje.
Dostane se do mnoha míst.
Merith.
Bydlí ve vesnici u obřích stromů.
Umí vařit?
Není to její nejsilnější stránka, ale ano.
Ať jen přinese zásoby.
Vznešený prý umí vařit.
To brzy uvidíme.
Je toho dost, máte-li ještě hlad.
Uhněte. Pusťte mě k tomu.
- Tak co?
- Jak, co?
Kdo je ta dívka?
Její vesnice byla vypálena.
Neměla kam jít, tak jsem ji vzala k sobě.
Ještě jednou se na ni podíváš a vyhodím ji!
Merith, má drahá!
Tobě se zdaleka nevyrovná.
- Není vůbec hezká.
- Opravdu? Podívej, kvítku, mohl bych se jmenovat Věrný.
Musíš něco sníst.
Nemám hlad.
Prosím tě. Kvůli mně.
Děkuji.
Co tě trápí?
Vybrala sis ubohé království na nicotné planetě.
A lásku. Láska je přelétavá.
Moc je věčná.
Taková je má moc.
Může být tvá.
Nechci tvou moc.
Nenech se zastrašit mým vzhledem.
Lysso.
Mohu na sebe vzít podobu, jakou chceš.
V té podobě není láska.
A ty myslíš, že v tom tvém chlapci je láska?
Neobjímala jsem muže, co odešel můj milý.
To je lež!
Vím, jak je těžké být daleko od milované osoby.
Zradí tě.
Utěš mě jednu noc.
To neudělá.
Nemohu zradit svou nevěstu.
Tak zemře.
Tak utěším já tebe.
Nechci útěchu, když ona žádnou nemá.
Tak ty to neuděláš? Nemohu.
Můj vládce řekl: "Ať ji zradí.
Jinak ho zabij."
Ano, on je můj vládce.
Tyto drápy byly již na tvém krku.
Mohla jsem tě okamžitě zabít.
Ale od prvního okamžiku jsem si tě zamilovala.
To tebe zrazují.
Moc je přelétavá.
Láska je věčná.
Nezapomeň na mě.
Uvažuj o tom.
Svolíš-li být mou královnou, zastavím útok Zabijáků.
Je v tvé moci zastavit to vraždění a pálení.
Každou hodinou vzroste počet nevinných obětí.
Přemýšlej o tom.
Pospěš si, Colwyne.
Hledám Vdovu!
Vstup a zemřeš.
Lysso!
Kdo vyslovil to jméno?
Já, Ynyr!
Dám ti tolik času.
Lysso.
Byla jsem mladá, když jsem naposled slyšela to jméno.
Já byl mladý, když jsem ho naposled vyslovil.
A já byla stejně krásná jako mé jméno.
A já tě miloval celým svým srdcem.
Ale nezůstal jsi se mnou.
- Měl jsem zodpovědnost, povinnosti...
- Ctižádost.
Měl jsi syna.
My měli jsme syna.
Nic jsi mi neřekla.
Kde je?
Zabila jsem ho, když se narodil.
A toto je můj trest.
Mého syna?
Protože jsem nemohla zabít tebe, má zlost potřebovala oběť.
Vím, že mi nikdy neodpustíš.
Nemohu odpustit sobě.
Tobě jsem již odpustil.
Nemůžeš odpustit ženě, která ti zabila syna.
Kdybych ti neodpustil, mohl bych tě vidět stále stejnou?
A dovolit mi vidět tvýma očima.
Jak jsem tě jen mohl opustit?
Tvé vidění je pro mě darem.
A tvé vidění by mohlo být darem pro mě.
- Co chceš, abych viděla?
- Kde je Černá pevnost?
Zítra bude... v Železné poušti.
Vědět to ti ale nepomůže, protože odsud neodejdeš.
Žádný muž neunikne Pavučině.
V pevnosti drží mladou dívku.
Dívku, která má tvé jméno.
Hledá ji jeden mladík.
Stejného věku jako já, když jsme se poznali.
Když jsme se zamilovali.
To, co žádáš, nemohu udělat.
Mohou je otočit jen jednou.
Tak zní zákon Pavučiny.
Tak tato Lyssa bude mít stejný osud. Zestárne a bude sama.
Zemře v temném místě.
Celý svět se stane temným místem.
Tento písek mi odměřuje život.
Vezmi si ho a pavouk ti neublíží.
Ale tvůj život vyprchá spolu s pískem.
A co tvůj život?
Dávám ho dívce s mým jménem.
Nemohu ten písek zastavit.
Nemůžeš zastavit čas.
Teď jdi.
Zachraň tu druhou Lyssu.
Při úsvitu... se Černá pevnost zjeví... v Železné poušti.
Zůstane tam do úsvitu následujícího dne.
Musíte...
Musíte se tam dostat.
Dostaneme se tam.
Budeš s námi.
Ne.
Svůj závod... jsem již doběhl.
Užívej moudře své moci.
Neplýtvej jí.
Naučil jsem se jí od tebe.
Nezapomenu na to.
Pohřbíme ho tady.
Železná poušť je odsud 3000 mil.
Ohnivé kobyly.
Ujedou za den 3000 mil.
Stihneme to, budeme-li jednat rychle.
Zažeň je zpátky!
Ta šedá je vůdkyně.
Drž ji!
Pojď sem!
Mám tě.
Hodná jako nemluvně!
- Osedlejte ty ostatní, rychle!
- Správně!
Pojď sem.
Drž, ty potvoro!
Postarej se o něho.
- Proč s námi nejede?
- Nadešel čas jeho smrti.
Když stejně umře, tak proč s námi nejede? Ne.
Musí tu zůstat a smířit se s osudem.
Když ho odmítne, bude trpět.
Stát!
Musím tu zůstat.
Nadešel čas?
Udělal jsi dost, Relle.
Každý máme svůj osud.
Každý máme svůj osud.
Relle, pojedu s tebou.
Musím tu zůstat, příteli.
Měli jsme tak málo času.
Drž se!
Tady je!
Ano, a jen blázni by k ní jeli tak blízko.
My k ní pojedeme mnohem blíž.
A honem.
Bude svítat.
Musíme se dostat dovnitř, než vyjde dvojí slunce.
Rhune, uhni!
Mýlil jsem se.
Ta cesta za to stála.
Dokončete ji...
- Musíme je hned napadnout.
- Ne, počkej!
Zastřelí nás, jak nás uvidí.
Colwyne, podívej.
Za ním!
Pojďte!
Kegane!
Dej pozor na chlapce!
Strč do otvoru sekyru!
To nemá cenu.
Můj čas nadešel.
Dělejte!
Kudy máme jít?
Pozor!
- Docestoval jsem, příteli.
- Dostaneme tě odsud.
Zůstanu tady.
Veď nás.
Neudržím ho!
Hoďte nám lano!
Zabijáci!
Slezu dolů.
Běž!
Vrať se!
- Vylez!
- Ne, počkej!
Nedá se nic dělat.
Odtud musím jít sám.
Kam?
Není tu vchod.
Jeden tu je.
Musíme najít ostatní, Ergo.
Zastavily se.
Bardolphe, nech to!
Pozor!
- Lysso!
- Colwyne!
Tady ne, Colwyne.
Je příliš mocný.
Musíš ho zahnat pryč ze středu.
Nemám už Glaive.
Nemohu s ním bojovat.
Colwyne, ta moc není v Glaivu, ale v tobě.
Ne, Lysso, je v nás.
Nás neporazí.
Vrátí se jen z ruky té, kterou jsem si zvolil za ženu.
Dávám ho jen tomu, koho jsem si zvolila za muže.
Vezmi si oheň z mé ruky.
Musíme najít ostatní.
Neopustím tě, Ergo.
- Kde je Bardolph?
- Podívej, tady!
To je Ergo.
Možná je ještě živý.
Pojďte odsud.
Riskoval život, aby nás zachránil.
Nemůžeme ho tu nechat, pokud je naděje, že ještě žije.
Pojďte odsud.
Uhněte!
Pomoz mu slézt!
Uzdraví se.
- Vy jste jeho královna?
- Ano. - Pak jsme zvítězili.
Ach jo! Měl jsem zůstat u štěňat!
Myslím, že bychom měli odemknout ta pouta.
Chtěl jsem si je nechat jako památku na tuto cestu.
Ten klíč je tvůj. Klíč má jen král a dvorní maršálek.
Správně.
Dívka starobylého jména se stane královnou.
Vybere si krále a spolu budou vládnout našemu světu... a jejich syn bude vládnout celé galaxii.
"Kdo řídí minulost, řídí budoucnost.
"Kdo řídí minulost, řídí budoucnost. Kdo řídí přítomnost, řídí minulost."
Toto je naše země.
Země míru a hojnosti.
Země harmonie a naděje.
Toto je naše země.
Oceánie.
Toto jsou naši lidé.
Zaměstnanci, dělníci, stavitelé.
Toto jsou naši lidé.
Budovatelé našeho světa, zápasící... bojující, krvácející... umírající.
Na ulicích našich měst a na vzdálených bojištích. Bojující proti ničitelům našich nadějí a snů.
Kdo jimi jsou?
Eurasie!
Eurasie!
Oni jsou armády temnot.
Zlověstné, vraždící armády Eurasie.
V pustých pouštích Afriky a Indie... na oceánech Australasie... statečnost, síla a mládí jsou obětovány.
Obětovány barbarům, kteří ctí pouze krutost.
I když je vítězství na dosah... je tu rakovina, odporný nádor... rostoucí, rozšiřující se mezi námi.
Křičte, křičte... vykřikněte jeho jméno!
Goldstein!
Nic, co říká Strana, je pravda.
Nic, co dělá Strana, je dobré.
Dokonce ani válka není skutečná.
Strana chce, abyste uvěřili, že jsme ve válce... aby odvedla vaše útoky mimo jejich skutečný cíl... Stranu.
Velký bratr není skutečný.
On je pouhá smyšlenka, vytvořená Stranou.
Skuteční vládci státu... anonymní manipulátoři... kteří, jelikož jsou neznámí... jsou schopni ovládat moc bez povšimnutí nebo překážek.
Lidé Oceánie, jste klamáni.
Strana neslouží lidem, ona slouží jen sama sobě.
Nejsme ve válce s Eurasií.
Smrt!
Smrt!
Zrádce!
Vytváří z vás oddané... hloupé otroky Strany.
Otevřete oči.
Spatřete to zlo, které je vám činěno.
Strana hází bomby na své vlastní občany.
Zrádce!
Ne Eurasiané, to Strana je vaším nepřítelem.
Povstaňte.
Svrhněte to jařmo.
Nemáte, co ztratit. Ale můžete získat všechno.
Lidé Oceánie.
Velký, velký, velký....
Narážka, vymazáno.
Nesmlouvavost, označeno jako zločin.
Obrácení....
Předtím, den první.
Ref. Times 1 4-2-84, strana 3, podtitulek 2, má být:
"Hojmini (Ministerstvo hojnosti) předpovídá zvýšení přídělů čokolády, duben, 1984... "z 20 na 25 gramů týdně."
Přiznávám se k šíření zvěstí, dle příkazů Goldsteina... že se válka nevede s Eurasií, ale s Eastasií.
Takže spoustu let, vlastně od dnů naší slavné Revoluce... jsem neměl žádnou víru v naši budoucnost.
Falšoval jsem vládní oznámení a překrucoval údaje... citující zemědělskou a průmyslovou produkci.
Jako následek mentální poruchy z prožitků během jaderných válek... Byl jsem poslušný subjekt Goldsteinova vlivu.
Byl jsem tvrdohlavý a egocentrický.
Když mě napadly myšlenky na vlastní život, tak jsem se jim oddával.
Šel jsem do prolétských čtvrtí... měl jsem sex s prostitutkami, úmyslně jsem se nakazil syfilisem.
Bylo to v době, kdy jsem vytvořil kontakt s Bratrstvem.
Byl jsem osobně kontaktován mazaným zrádcem, Goldsteinem... a instruován zavraždit určité vysoce postavené členy Vnitřní strany.
Bestie!
Toto jsem udělal.
Moji agenti falšovali dokumenty a získali přístup do Ministerstva....
"Ideozločin je smrt.
"Ideozločin nepřináší smrt.
"Ideozločin je smrt.
"Spáchal jsem, ještě před přiložením pera k papíru...
"základní zločin, který v sobě obsahuje všechny ostatní. "
Strávil jsem mnoho hodin svého volného času povzbuzováním mých agentů... aby počmárali plakáty Strany a sbírali oznámení.
Četl jsem a učil se nazpaměť Goldsteinovu knihu.
30 let, jsem připravoval spiknutí za účelem svržení Strany.
Byl jsem nemocný tělem i myslí.
Společně s mými kolegy, Aaronsonem a Rutherfordem... jsem falšoval důležité dokumenty Strany... včetně výjezdových povolení z Londýna a cestovních propustek.
Takže pomocí těchto dokumentů... moji agenti volně cestovali skrze Airstrip One... povzbuzujíce vzpouru a organizujíce masivní kontrarevoluci... k zničení nejniternější politické frakce vedení Oceánie.
Krom toho...
Využíval jsem výsad člena ve Vnitřní straně... abych za každou cenu překroutil pravdu... a navrhnul, kdykoliv to jen bylo možné, že naši staří spojenci v Eastasii... jsou ve skutečnosti naši smrtelní nepřátelé.
"4. dubna 1984. "
Ve své pozici Vrchního továrního plánovače...
"Jsem si myslel... "
že ukradnu válečné plány... a za obrovsný finanční zisk, je prodám vedení Eurasie.
"...do minulosti... "nebo do budoucnosti... "do časů svobodného myšlení.
"pozdravy!"
Skupino 30 až 40, na svá místa, prosím.
Dobře, uvidíme kdo z nás se dotkne prstů na nohou.
Přímo z kyčlí, soudruzi a soudružky, prosím.
Raz, dva.
Smithi?
6079, Smith, W. ?
Ano, ty.
Více se ohni.
Ty se nesnažíš.
Dívejte se na mě.
Až sem, soudruhu.
To je, co chci.
Kdokoliv pod 45 let je dokonale schopen se dotknout svých prstů na noze.
Je mi 39 a mám 4 děti.
Všichni nemají to privilegium bojovat v první linii.
Vzpomeňte na naše chlapce na Malabarské frontě.
Jenom pomyslete, s čím vším se musí vypořádat.
Výroba ohřívačů vody vzrostla o 1.5 procenta.
Rozvaděče, 4.5 procenta.
Elektrické vedení, 10 procent.
Cigarety, 18 procent.
Cihly, 3 procenta.
Dobré ráno, Smithi.
Parsonsi.
Slyšels ty zvěsti?
Ne.
Dobré zprávy?
Řekl bych, že ano.
Příděly čokolády se prý zvyší.
Skutečně?
25 gramů od příštího týdne.
Veledobré.
Speakwrity, 14 procent.
Slitina, 9 procent.
Mimochodem, Smithi, zdá se, že jsem vypotřeboval všechny žiletky.
Nevěnoval bys mi náhodou nějakou?
Je mi líto, soudruhu.
Už mám poslední.
Obvazy, 9 procent.
V roce 1983, těžba uhlí Oceánie... dosáhla 630 miliónů tun.
V roce 1976, byla těžba uhlí 605 miliónů tun... zvýšení o 4.1 procenta.
Bylo vyrobeno 5.3 miliónů traktorů... nárůst o 17.6 procenta.
6.1 miliónů nákladních aut...
Chtěl bych se zeptat, jestli máš nějaké žiletky?
Zkoušel jsem to všude.
Holím se teď jednou už šest týdnů.
...překvapivý nárůst o 93.4 percent.
Viděls včera věšení zatčených?
Ne, pracoval jsem.
Ale podívám se na obrazovkách.
Vezmeš cestou gin?
Dvakrát.
2.9 miliónu samopalů Airstrip One Mark 5... 3.1 miliónů lehkých plynových kulometů Grenville...
Nalej mi gin.
2.2 miliónu zákluzových těžkých kulometů Victory... 6 miliónů puškových granátů... 9 miliónů granátů Perry... a 1.4 miliónu lehkých... kohoutkových odpalovačů protitankových raket.
Produkce jídla také roste... -Jak to jde v komisi pro Newspeak?
-Děláme přesčasy.
...máslo, 2 procenta, mléko, 6 procent.
Největší odpad je u přídavných jmen.
Veleobrovský problém je načasování jazyka do vědeckého pokroku.
Je to nádhera, ničení slov.
Copak jsi ještě neviděl, 10. vydání Slovníku, Smithi?
Je takhle tlustý.
11. vydání bude jen takhle tlusté.
Revoluce bude dovršená, až bude jazyk dokonalý.
Tajemství je v posunu od překladu k přímé myšlence, až k automatické odpovědi.
Netřeba sebekázně.
Ale jazyk vycházející odsud, ne odsud.
Pardon, že vyrušuji.
Říkáš, že se takhle zbavíme poslední stopy Goldsteinismu... jakmile bude jazyk vyčištěn.
-Nemohu s tebou souhlasit víc, soudruhu.
-Absolutně.
Chvála našemu vůdci a pracovníkům Strany!
Další údaje o produkci zbraní jsou následující.
70,000 samohybných tankových děl M-20... s kanónem 76-mm.
Smithi.
Syme.
Je povznášející si představit, že v roce 2050... nebude jediná osoba schopná vést konverzaci jako je tato.
Kromě prolétů?
Proléty nepočítej.
To jsou zvířata..
Viděls věšení?
Propásl jsem to..
Pitomé výbory.
35,000 motocyklů Black Eagle 500.
Tohle je veledobré.
Víš, myslím, že v tomhle dušeném jídle není ani jeden kousek masa.
Vypadá jak maso. Chutná jak maso.
Ale maso to není.
Veledobré.
Nechutná ti to, Smithi?
Ano, ale je to na mne dost vydatné.
Vadilo by ti kdybych...
Soudruzi a soudružky, vyhráli jsme výrobní bitvu.
Hotové výnosy ukazují, že životní úroveň... vzrostla nejméně o 20 procent oproti minulému roku.
Po celé Oceánii byly spontánní projevy pracovníků Strany... vyjadřující jejich vděk a radost!
Na počest tohoto masivního překročení plánu deváté tříletky... se oznamuje, že příděly čokolády se zvyšují na 25 gramů týdně.!
"Jestliže vůbec je nějaká naděje...
"spočívá v prolétech.
"Kdyby si byli vědomi své vlastní síly...
"nepotřebovali by se spiknout.
"Historie je nezajímá.
"Bylo to před třemi roky...
"za temného večera.
"Snadno se vyhnout hlídkám.
"Šel jsem do prolétských čtvrtí.
"Na ulici nikdo jiný nebyl a žádné obrazovky.
"Řekla si 2 dolary.'
"Tak jsem s ní šel.
"Měla mladou tvář...
"velmi silně nalíčenou.
"Přitahovalo mě vlastně to nalíčení...
"jeho bělost, připomínající masku...
"a jasné rudé rty."
Pojď sem.
"Bez nejmenší předehry.
"Stála tam, páchla po mrtvém hmyzu a levné voňavce...
"Pokračoval jsem a udělal to samé"
Rutherford neosoba.
Nahradit Ogilvym.
Ogilvyho popis je následující:
"Válečný hrdina.
"Nedávno zabit, Malabarská fronta.
"Nyní posmrtně vyznamenán Řádem za výjimečné zásluhy druhého stupně."
Jsem vinen ze sabotáže... zpronevěry kapitálu Strany... prodeje vojenských tajemství... z přijímání úplatků od vlády Eurasie... ze sexuálních zvrhlostí a ideozločinu.
Využíval jsem svého důvěryhodného postavení na Ministerstvu míru... k oklamání našich spojenců v Eastasii... a také ke korumpování mládeže ve smyslu protistátní literatury a drog.
Jsem vinen ve všech bodech.
Stojím zde... oběť vlivu....
"Pod košatým kaštanem... "prodali jsme se navzájem."
A já vás žádám... abyste přijali... moji lásku k našemu vůdci.
Přejete si?
Něco zvláštního?
Už jsem tu byl.
Žiletky.
Prodal jste mi zápisník.
Ano.
Prosím, porozhlédněte se.
Co je tohle?
Je to nádherná věc.
Přes sto let staré.
Za 4 dolary.
Nahoře je ještě jedna místnost, kterou byste si možná chtěl prohlédnout.
Bohužel v ní toho není mnoho.
Pouze pár věcí.
Moje žena mi zemřela.
Pouze se snažím prodat nábytek.
Je to nádherná postel... pokud z ní dostanete pryč blechy a vši.
Zajímáte se o staré obrazy?
Rám je připevněn ke zdi, ale troufám si tvrdit, že bych to dokázal odšroubovat.
Jak se to mohlo zachránit?
Vím, co to je.
Je to muzeum na ulici před Palácem spravedlnosti.
"Pomeranče, citrony, u Klementa maj zvony"
Co je to za říkanku?
Něco dávno starého.
Válka je mír!
Svoboda je otroctví!
Nevědomost je síla!
Triumf síly vůle nad orgasmem.
Na shromáždění Antisexuální ligy dnes večer na Vítězném náměstí... se konala oslava 50-ti procentního poklesu občanských sňatků... přes 10,000 žen Strany složilo slib celibátu... a přislíbily se jako vhodné objekty pro umělé oplodnění....
"Nenávidím ji.
"Měl bych ji zabít předtím, než mě udá.
"Byla mi odporná už od první chvíle, kdy jsem ji spatřil."
Sektor 43... 929 mužů... 753 žen.
Sektor 44... 437 mužů... 609 žen.
Sektor 45... 222 mužů... 220 žen.
Sektor 46.... -Neublížila sis? -To nic není.
Jen moje ruka.
Za okamžik budu vpořádku.
Soudruhu, mohl bys....
Jsi vpořádku?
To nic není.
Jen jsem se trochu uhodila do zápěstí.
Díky, soudruhu.
Kdo to vůbec je?
Jediné, co vím, že dělá v rohové sekci... pravděpodobně na stroji pro psaní prolétských románů.
Paní Parsonsová?
Máte francouzák?
Pod dřezem, vedle vás.
Díky, soudruhu.
Nerada jsem vás obtěžovala, ale můj muž se opozdil.
Výbory.
Však víte, co jsme my Parsonsovi zač.
Ty jsi ideozločinec.
Nebyli moc venku.
Díky, soudruhu.
Pozor!
Dávejte pozor, prosím!
Právě dorazily žhavé novinky z Malabarské fronty.
Síly Oceánie v jižní Indii dosáhly slavného vítězství.
Dovoluji si říci, že válka proti Eurasii... je téměř u konce.
40,000 Eurasijských vojáků bylo zabito nebo zajato.
Slyšíš mě?
Ano.
Máš propustku mimo Londýn?
Ano.
Můžeš se uvolnit v neděli odpoledne?
Ano.
Vezmi si to.
Je to docela přesné.
Spoléhám na to, že to zničíš.
Jsi si jistý, že můžeš přijít?
Ano.
Jen tak sám, soudruhu?
Ne, připojím se k turistické skupině.
Zdržel jsem se v Pramini kvůli naléhavé záležitosti.
Zpíváme nejstatečnějším v silných pevnostech
Zpíváme vojákům na bitevních polích
Zpíváme letcům na zářícím blankytu
Zpíváme rostoucím výnosům zemědělců
My jsme děti, stavitelé budoucnosti
A my děti si přísaháme
Věrnou oddanost, nebojácnou věrnost a zemřít důstojně
Zpíváme věrným....
Smělý a vynalézavý čin... pod osobním vedením samotného Velkého bratra... zajistil úplné zničení Eurasijských těžkých divizí....
Podívej.
To je sen.
Chci tě.
Tady ne.
Pojď zpátky do lesa, je to bezpečnější.
Udělalas to už někdy předtím?
Samozřejmě.
Stokrát.
-Se členy Strany?
-Ano.
Se členy Vnitřní strany?
S těmi bastardy ne.
Myslím, že je mnoho těch, co ano.
Podívej, nesnáším nevinnost.
Nesnáším vlídnost.
Nechci, aby cnost nadále existovala.
Chci, aby byl každý zkažený.
Pak bych ti měla vyhovovat.
Jsem prohnilá až na kost.
Děláš to ráda?
Nemám na mysli pouze se mnou.
Zbožňuji to.
Winstone?
Měli bychom se scházet na místě, kde není žádná temnota.
Gramotnost mezi proléty stoupla o 56 procent.
Prolétská kojenecká úmrtnost klesla o 12 procent.
Případy leukémie, tuberkulózy, and meningitidy značně poklesly.
Lepší výživa hraje velkou úlohu při dramatickém poklesu výskytu křivice.
Oční choroby vykazují strmý pokles. Stejně tak případy úmrtí na zápal plic a neštovice.
Zdokonalení kanalizační sítě a stok... má za následek všeobecně lepší zdraví.
Pracovníci deratizačních čet hlásí 50-ti procentní pokles... v počtu škůdců v hlavních prolétských čtvrtích.
Na závěr bych chtěl říci pár slov... o dopadu blížícího se zásadního objevu v neurologii.
Aby bylo pohlavní vzrušení konečně vymýceno... poslední zbývající překážka k duševnímu přijetí... principů lngsocu, bude překonána použitím umělého oplodnění.
Jinými slovy, neortodoxní sklony k vlastnímu životu... které stále ohrožují přirozený rozpad rodinného zřízení... nebudou mít dále biologickou podporu organismu.
Jak všichni víme, biologická a sociální stimulace rodiny vede k... sebepoznávání, mimo potřeby Strany... a k utvoření nepravověrných loajalit... které mohou vést pouze k ideozločinu.
Zavedení umělého oplodnění, kombinovaného s neutralizací tělesné rozkoše... účinně vyjádří zastaralost rodiny... až bude nemožné ji chápat i jako pouhý pojem.
Děkuji.
Promiňte, soudruhu.
Upustil jste pero.
Děkuji, soudružko.
Sevření do kleští vyvolalo... zapojení plovoucích pevností Eurasijské 17. flotily...
Nemnoho.
Nemnoho toho v dnešních dnech zůstalo.
Zdi.
Policie nás nemá příliš v lásce.
Ten pokoj... kolik?
4 dolary na týden.
Zrádce!
Zrádce!
Zločinec!
Velký, velký, velký....
Ohromné vojenské uskupení obrněných divizí... řízené střely a plovoucí pevnosti, doprovázené čtyřnásobným navýšením... počtu dálkově řízených raketových bomb... namířené na nejhustěji obydlené oblasti v Airstrip One....
To je bláznovství... ačkoliv uváženě, jsme zase o krůček blíže k hrobu.
Nerozumím proč přijmula myšlenku... ona, která je tak opatrná.
Ahoj.
Ukážu ti, co jsem koupila.
Podívej.
Co je to?
Pravý cukr.
Žádný sacharin.
A máme bochník chleba, skutečného bílého chleba... a džem.
Opravdová plechovka mléka.
Podívej.
Káva.
Skutečná káva.
Vnitřní Strana.
Půl kila.
Jak se ti podařilo všechno tohle získat?
Není nic, co by ti bastardi neměli.
Ty nemáš radost?
Ano, mám.
Jistěže.
Skutečný čaj.
Dříve tu bývalo hodně čaje.
Zmocnili se Indie nebo tak něco.
Chci tě.
Také tě chci.
Počkej.
Otoč se a nedívej se, dokud ti neřeknu.
Poslouchej.
Jak může tak nádherně zazpívat píseň, kterou napsal stroj?
Už se můžeš otočit.
-Já....
-Winstone....
Líbím se ti?
Víc než kdykoliv předtím.
Existovala vůbec někdy doba, kdy tohle bylo normální?
Pozor!
Dávejte pozor, prosím!
Byla hlášena obrovská vojenská uskupení v Saharské poušti... sektory 17 a 18 válečné zóny.
14 těžkých tankových divizí....
"Je pravda a je nepravda. "
...byly lokalizovány v konvoji postupujícím severním směrem....
"Svoboda...
"svoboda je říci, že dvě a dvě jsou čtyři.
"Pokud je to povoleno...
"vše ostatní následuje. "
Konec oznámení.
We'll rehab the war from a neutral zone, remaking dust in interstate plusplan levels.
intend ego 1980 level in dust output by 48 percent.
Stop, konec přenosu.
Re: Times, 31-10-81 .
Soudruh Tillotson vyhrál šachový turnaj.
Žádám fotku.
Soubor následuje.
Pozor.
Pozor, prosím.
Všichni členové rozpočtových výborů Vnější Strany... prosím navštivte svá místní společenská centra k diskuzi a...
"Pod košatým kaštanem... "prodali jsme se navzájem. "
Schůze začínají v 20:00.
Smithi?
Nedávno jsem četl jeden z vašich newspeakových článků v Timesech.
Ano...
Píšete velmi uhlazeně.
Není to ale jen můj vlastní názor.
Nedávno jsem mluvil s vaším známým, jenž je určitě odborníkem.
Nemohu si teď vzpomenout na jeho jméno.
Chtěl jsem vlastně říci, že jste použil jedno nebo dvě teprve nedávná neslova.
Už jste viděl 10. vydání newspeakového slovníku?
Ne, v Pramini (Ministerstvo pravdy) stále používáme 9. vydání.
Pár předběžných výtisků bylo vyčleněno.
Jeden mám.
Možná by vás to mohlo zajímat.
Ano.
Je tam několik užitečných vylepšení.
Dám vám svou adresu.
Večer obvykle bývám doma.
Pokud ne, můj sluha vám slovník dá.
14,000 Victory Vampires... 6,700 kadetů Ingsocu... 4,600 námořních kadetů Ingsocu... 12,300 řízených střel Porteous... 31,000 stíhacích bombardérů Victory... 23,000 těžkých bombardérů Velkého bratra.
"Konečně se to stalo.
"Volání přišlo.
"Zdá se, že celý můj život...
"jsem na to čekal. "
...je pojmenován po podporučíku Ogilvym... hrdinovi státu Oceánie... nedávno posmrtně vyznamenaném, Řádem za neobyčejnou statečnost... za jeho skutky v nedávném slavném vítězství... nad silami Eastasie na Malabarské frontě, v jižní Indii.
Půlka vody vyvařila.
Kolik je na hodinách?
Je 21:00.
V kolik vypínají ve vašich bytech světla?
23:30.
Na ubytovně v 23:00.
Co je to?
To nevím.
Malý kousek dějin, který zapomněli změnit.
Zpráva z doby před 100 lety.
"Pomeranče, citrony, u Klementy maj zvony"
"U Martina vyzvánějí, tři farthingy po mně chtějí."
Kdo tě to naučil?
Co je to?
Nevím.
Prostě to znám.
Víš, jediná věc, co bychom měli udělat... je vyjít odtud ven, než bude příliš pozdě... a už se nikdy nevidět.
Ano.
Naše štěstí nemůže trvat věčně.
Jsi mladá... vypadáš normálně, jsi nevinná.
Drž se dál od lidí jako jsem já a můžeš zůstat naživu.
Co činíš, činím i já.
Promyslela jsem si to.
Jsem dobrá v přežití.
Kdy se zase uvidíme?
Několik týdnů ne.
Není to bezpečné.
Dej mi půl hodinky.
Miluji tě.
Julie...
Myslíš, že je Bratrstvo skutečné?
Ne.
Nic není skutečné.
Vrtulník!
Přímo nad námi!
K zemi!
...round the clock, plus a 153 sets in eyes top a P.M.A. Willmer.
"Oceánie je ve válce s Eastasií.
i"Oceánie vždycky byla ve válce s Eastasií.
"Eurasie je naším spojencem.
Eurasie vždycky byla naším spojencem.
"Všechno se ztrácí v mlze.
"Minulost je vymazána, vymazání je zapomenuto.
"Lež se stává pravdou a poté opět lží."
Copak je?
Měl jsem sen... o matce.
O čem, lásko?
Bylo to během válek... před vznikem Strany.
Winstone!
Nemohl jsem si pomoci.
Věděl jsem, co jsem udělal... ale nemohl jsem si pomoci.
Když jsem se o několik hodin později vrátil... matka se sestrou byly pryč.
Už jsem je nikdy neviděl.
Nejde jen o to zůstat naživu.
Důležité je zůstat člověkem.
Důležité je... že jeden druhého nezradíme.
Pokud myslíš přiznání, jsme povinni to udělat.
Každý je povinnen.
Nemůžeš tomu pomoci.
Nemyslí přiznání.
Přiznání není zrada.
Myslím pocity.
Pokud dokáží změnit mé pocity... dokáží zničit mou lásku k tobě.
To by byla skutečná zrada.
Tohle nedokážou.
To je jediná věc, kterou neumí.
Mohou tě mučit... a přinutit říci cokoliv.
Ale nedokážou tě přinutit, abys tomu uvěřil.
Nemohou se dostat do tvého nitra.
Nemohou se dostat do tvého srdce.
Chystám se navštívit O'Briena.
Já vím.
Člen Vnější Strany číslo 53922...
Hicks, Lamini, Sekce pro prolétské záležitosti.
Člen Vnější Strany číslo 22315...
Howard, Lamini, Nemocniční sekce.
Člen Vnější Strany číslo 947743...
Bolgar, Pramini, Sekce záznamů.
Člen Vnější Strany číslo 5739, Brady, Pramini, Sekce záznamů.
Člen Vnější Strany číslo 984213...
Devereux, Pramini, Sekce záznamů.
Člen Vnější Strany číslo 9106...
Dawes, Pramini, Pornosek.
Člen Vnější Strany číslo 38091...
Ware, Pramini, Pornosek.
Člen Vnější Strany číslo 11792...
Bigland, Pramini, Tisková sekce.
"Články jedna, čárka, pět, čárka, sedm, shváleny celé.
Stop.
"Názor obsažený v článku šest velesměšný hraničící s ideozločinem...
"Zrušit, stop.
Konec sdělení."
Člen Vnější Strany číslo 4392...
Rosenblum, Hojmini, Sekce lehkého strojírenství.
Člen Vnější Strany číslo 66755...
Davis, Lamini, Ženská sekce.
Tím končí seznam odhalených Goldsteinových agentů... aktivně zapojených do posledního spiknutí....
Obávám se, že se něco málo dostane do Vnější Strany.
Na našeho vůdce.
...že se naši stálí spojenci v Eurasii obracejí proti nám.
Byly odhaleny další konspirační a sabotérské buňky... a velmi brzy se očekává další zatýkání.
Vy můžete....
Ano.
Máme tuto výsadu povolenou.
Dáte si ještě?
Nazývá se to víno.
Je mnoho ideozločinců, jež si myslí, že Bratrstvo není skutečné.
Věř mi, Winstone... je velmi skutečné.
Nejspíš ti není známo, jak funguje.
Pečlivě sleduji zprávy.
Ovšem.
Nejspíš si představuješ obrovskou síť konspirátorů... připravených spáchat jakékoliv zvěrstvo, aby demoralizovali... a oslabili řád naší společnosti.
Skutečnost je nekonečně propracovanější.
I kdyby sám Goldstein... padl do rukou Ideopolicie, nemohl by jim dát seznam svých agentů.
Takový seznam neexistuje.
Nejsou organizací ve smyslu, který známe.
Drží je pohromadě pouze myšlenka.
Během jejich života není žádná možnost je změnit.
Tváří v tvář Ideopolicii... nemohou jednat jednotně.
Samostatně, podvádějí... falšují, vydírají, kazí děti... šíří choroby a prostituci... ve jménu šíření vědění z generace na generaci.
Dokud... za tisíc let....
Tohle by tě mohlo zajímat.
Děkuji.
...shromáždění na Vítězném náměstí v 21:30.
Konec oznámení.
Sbohem, soudruhu.
Raketami zaútočili na neozbrojenou vesnici... a zavraždili 4,000 bezbranných, nevinných... a mírumilovných obyvatel Oceánie.
To už není válka.
To je chladnokrevná vražda.
Až doteď byla válka vedena se ctí... a statečností... s ideálem pravdy a spravedlnosti, v nejlepším lidském zvyku... až doteď.
Soudruzi a soudružky... nekonečný seznam ohavných krutostí... které budou nevyhnutelně následovat po tomto děsivém skutku... musí, může a bude ukončen.
Síly temnot a zrádní červi... kteří s nimi kolaborují, musí, mohou a budou... smazáni z povrchu zemského.
Musíme je rozdrtit.
Musíme je rozmačkat.
Musíme je udupat.
My, lidé Oceánie nebudeme odpočívat, dokud nedosáhneme úplného vítězství.
Smrt věčným nepřátelům Oceánie.
Smrt!
Soudruzi a soudružky... odteď za týden... na tomto náměstí... provedeme, jako důkaz našeho rozhodnutí... jako symbol těm, kteří se pokouší ohrozit... naši Stranu a náš Stát... veřejnou popravu... stejného počtu Eastasijských vězňů... pověšením, natažením and rozčtvrcením.
Velký, Velký, Velký....
"V souladu s principy doublethinku...
"nezáleží na tom, že válka není skutečná...
"nebo pokud je, že je vítězství nemožné.
"Není zamýšleno válku vyhrát.
Je zamýšleno ve válce pokračovat.
"Hlavní zásadou moderního vedení války...
"je zničení výsledků. lidské práce.
"Hierarchická společnost je možná pouze na základech chudoby a nevědomosti.
"V podtatě, záměr válečného úsilí je vždy...
"udržet společnost na pokraji vyhladovění.
"Válka je vedena vládnoucí skupinou proti svým vlastním poddaným.
"A předmětem není vítězství nad Eurasií or Eastasií...
"ale udržet dokonalé uspořádání neporušené společnosti. "
Julie?
Jsi vzhůru?
Je pravda a je nepravda.
Být v menšině jednoho nebo druhého tě nenaštve.
Julie, lásko...
Chápu jak.
Nechápu proč.
Mám hlad.
Udělám kávu.
Voda je studená.
Není v tom žádný petrolej.
To je zvláštní.
Myslela jsem, že byl plný.
Říká se, že čas všechno napraví a že člověk vždycky zapomene,
ale smích a slzy přes všechny ty roky
dosud zamotává mé hluboké city.
Je nádherná..
Má docela dobře metr přes boky.
V tom je její půvab.
Budoucnost je její.
Jsme mrtví.
Jsme mrtví.
Jste mrtví.
Zůstaňte na svých místech.
Ani hnout, dokud nebudete vyzváni.
Vidí nás.
Vidíme vás.
Sepněte ruce za hlavou.
Postavte se doprostřed místnosti.
Stoupněte si zády k sobě.
Nedotýkejte se navzájem.
Dům je obklíčen.
Dům je obklíčen.
Asi bychom se měli rozloučit.
Asi byste se měli rozloučit.
A když už jsme u toho...
"Zlatá brána otevřená, zlatým klíčem podepřená.
"Kdo do ní vejde, hlava mu sejde. "
Zvedněte to.
Ideopolicie.
6079 Smith.
Otevřete oči.
Parsonsi.
Drž se dál ode mně, Smithi.
Jsem Goldsteinův agent.
Ani jsem to sám nevěděl.
Ideozločin je tak zákeřný.
Nenápadně se k tobě připlíží.
Moje dcera to odhalila.
Jsem na ni velmi pyšný.
Jsem velice vděčný, že jsem byl odhalen dřív, než by bylo příliš pozdě.
Nezastřelí mě, že Smithi?
Mohl bych být velmi užitečný v pracovním táboře.
Místnost 101.
Ne.
Prosím, nemusíte mě tam brát.
Proč?
Není nic, co bych nepřiznal.
Nic.
Už jsem vám všechno řekl.
Co chcete abych věděl?
Vemte jeho místo mně.
On je ideozločinec.
To jeho chcete.
Taky tě dostali.
Mě dostali už dávno.
Věděls, že se to stane, Winstone.
Neobelhávej sám sebe.
Vždycky jsi to věděl.
Fotografie tebe a té holky budou použity pro prolétské účely.
Víš, kde jsi, Winstone?
Já.. já nevím.
Mohu hádat.
Na Ministerstvu lásky.
Víš, jak dlouho už tady jsi?
Ne.
Týdny?
Měsíce?
Víš, proč jsi tady?
Mám ti říct, proč jsme tě sem přivedli?
Abychom tě napravili.
Abychom tě uzdravili.
To bylo 40.
Vidíš, že čísla na stupnici pokračují až do 100.
Budeš si to prosím během našeho rozhovoru pamatovat?
Mám ve své moci ti kdykoliv způsobit bolest... a v jakékoliv intenzitě, kterou si vyberu.
Víš velmi dobře, co s tebou je, Winstone.
Víš to už roky, třebaže jsi proti tomuto vědomí bojoval.
Jsi duševně chorý.
Trpíš poškozením paměti.
Nikdy ses sám nezkoušel vyléčit, protože ses pro to nerozhodl.
Bylo to jen malé úsilí, které jsi nebyl připraven udělat.
Například... se kterou mocností je Oceánie ve válce?
S Eastasií.
Oceánie je ve válce s Eastasií.
S Eastasií.
Dobře.
A Oceánie vždycky válčila s Eastasií, nebo ne?
Řekni mi, co si myslíš, že si pamatuješ.
Vzpomínám si... že týden před mým zatčením... jsme vůbec nebyli ve válce s Eastasií.
Byla to Eurasie.
Myslím, že to trvalo čtyři roky.
Jiný příklad.
Opravdu vážný klam.
Fotografie, o kterých jsi měl halucinace... o kterých sis myslel, že je držíš v ruce.
Nikdy neexistovaly.
Pověz, co jsi chtěl říct, Winstone.
Existují... v paměti.
Pamatuji si to.
Vy si to pamatujete.
Já si nevzpomínám.
Pouze vycvičená mysl může vidět skutečnost, Winstone.
Je zapotřebí nějakého sebezničujícího činu... silnou vůli.
Vzpomínáš, co jsi napsal do deníku:
"Svoboda je možnost říci, že dvě a dvě jsou čtyři"?
Ano.
Kolik vidíš prstů?
Čtyři.
A když Strana řekne, že nejsou čtyři, ale pět, tak kolik potom prstů uvidíš?
Pět.
Ne.
To nejde.
Ty lžeš.
Kolik prstů, prosím?
Čtyři.
Co jiného mohu říct?
Pět nebo kolik budeš chtít.
Můžeš to prosím zastavit?
Zastav tu bolest.
Jak tomu mohu pomoci?
Jak mohu pomoci tomu, co vidím před svýma očima?
Dvě a dvě jsou čtyři.
Někdy, Winstone.
Někdy je to pět, někdy jsou to tři.
Někdy je to všechno najednou.
Ani minulost, ani současnost, ani budoucnost... neexistuje sama o sobě.
Skutečnost je v mysli lidstva... ne v mysli jednotlivce... který dělá chyby a brzy zahyne... ale v mysli Strany... která je společná a nesmrtelná.
-Znovu.
-Ne.
Kolik prstů, Winstone?
Čtyři.
Čtyři, myslím, že jsou čtyři.
Zkoušel jsem vidět pět.
Přeji si, abych je viděl.
Co si přeješ?
Přesvědčit mě, že vidíš pět nebo je skutečně vidět?
Skutečně je vidět.
Znovu.
Kolik, Winstone?
Nevím.
Lepší.
Nikdo neunikne, Winstone.
Nejsou tu žádní mučedníci.
Všechna přiznání tady učiněná jsou pravdivá.
Neničíme kacíře, protože nám vzdorují.
Dokud nám vzdoruje, tak ho nikdy nezničíme.
Než ho zabijeme učiníme ho jedním z nás.
Učiníme jeho mozek dokonalým, než ho zhasnem.
A pak... když nezbyde už nic jiného než lítost a láska k Velkému Bratrovi... vyzvedneme tě čistého z historie.
Přeměníme tě v plyn a vypustíme do stratosféry.
Nic po tobě nezůstane.
Ani jméno v matrice. Ani vzpomínka v žijícím mozku.
Budeš anulován z minulosti, stejně tak z budoucnosti.
Tři tisíce.
Tentokrát ti nebudu ubližovat.
Než ukončíme toto setkání... chci, abys mi položil otázky, co máš na srdci.
Chci, aby sis vyčistil mysl.
Julie.
Zradila tě, Winstone... bezprostředně a upřímně.
Všechen její odboj, klam, nerozum, sprostá bezmyšlenkovitost... z ní byla vyhnána.
Existuje Velký bratr?
Samozřejmě.
Existuje stejně tak jako já?
Ty neexistuješ.
Nezeptal ses mě na otázku, která ti leží na mysli úplně nahoře.
Ty víš, co je v místnosti 101 .
Každý ví, co je místnosti 101 .
Teď... dívej se na mě.
Se kterou zemí válčí Oceánie?
Nevzpomínám si.
Oceánie je ve válce s Eastasií.
Nyní už si to pamatuješ?
Ano.
Kolik prstů mám vztyčených?
Pět.
Aspoň vidíš, že to je možné.
Pochopil jsi skutečnost minulosti... a současnosti.
A teď propříště.
Otázka:
"Jak může jeden člověk uplatnit svou moc na druhém?"
Že ho přinutí trpět.
Vlastně.
Poslušnost nestačí.
Moc musí způsobovat bolest a ponížení.
Jinak si nemůžeš být jistý.
Moc rozebírá lidskou mysl na kousky... a znovu je skládá dohromady do tvarů dle vlastního výběru.
Moc není prostředek, moc je cíl.
V našem světě bude pouze vítězství a sebeponížení.
Všechno ostatní zničíme.
Minulost je zakázána.
Proč?
Protože pokud můžeme člověka oddělit z jeho vlastní minulosti... tak ho můžeme oddělit od jeho rodiny, jeho dětí, ostatních lidí.
Není žádná jiná oddanost, kromě oddanosti Straně.
Není žádná láska, kromě lásky k Velkému bratrovi.
Zničíme všechna soutěžící potěšení.
Pokud chceš pohled do budoucnosti, tak si představ... botu navždy dupající po lidské tváři.
Myslíš si, že má tvář je stará a unavená... že zatímco mluvím o moci... nejsem schopný předejít chátrání vlastního těla.
Ale jedinec je pouhou buňkou.
A únava buňky je silou organismu.
-Neuspějete.
-Proč?
To je nemožné.
Nenávist, strach ze života.
Proč je nenávist méně životaschopná než láska?
Nevím.
Nějakým způsobem ale selžete.
Něco vás porazí.
Život vás porazí.
Řídíme život po všech stránkách.
Vytváříme lidskou přirozenost.
Lidé jsou nekonečně tvární.
Nebo ses snad vrátil ke své staré myšlence, že proléti povstanou.
To pusť z hlavy.
Jsou to bezmocná zvířata.
Lidstvo je základ.
To je jedno.
Nakonec vás ubijou.
Dříve nebo později vás roztrhají na kousky.
A jaký k tomu budou mít důkaz?
Goldsteinovu knihu.
Napsal jsem ji.
Nebo jsem alespoň spolupracoval při psaní.
Jak víš, žádná kniha není psána jednou osobou.
Já tomu prostě věřím, že je.
Vím, že neuspějete.
Něco na tomto světě... nějaký duch, kterého nikdy nepřemůžete....
Co to je za pravidlo?
Nevím.
Lidský duch.
A ty sám se považuješ za člověka?
Ano.
Pokud jsi člověkem, tak jsi tím posledním.
Tvůj druh je vyhynulý.
My jsme dědicové.
Rozumíš tomu, že jsi sám?
Jsi mimo dějiny.
Neexistuješ.
Vstaň.
Pojď sem.
Podívej se na sebe.
Hniješ zaživa.
Toto je poslední člověk.
Pokud jsi člověk, tak toto je lidství.
Nebude to trvat věčně.
Můžeš z toho uniknout, kdykoliv si zvolíš.
Všechno záleží na tobě.
Tos udělal ty.
Tys mě proměnil v tohle.
Ne, Winstone.
Sám ses v tohle změnil.
Kdy mě zastřelíte?
To může trvat ještě dlouho.
Nevzdávej se ale naděje.
Každý je dříve či později vyléčen.
A nakonec... tě zastřelíme.
Zákon přitažlivosti je nesmysl.
Žádný takový zákon neexistuje.
Když si budu myslet, že se vznáším... a ty si budeš myslet, že se vznáším... tak se to stane.
Miluji tě.
Máš sílu, Winstone.
Máš celou Stranu.
Ty jsi Strana.
Jsi jedním z nás, jedním z vyvolených.
Miluji tě..
Také tě miluji.
Julie, lásko.
Vstaň.
Narovnej se.
Dívej se mi do tváře.
Pověz mi, Winstone, a pamatuj, žádné lži.
Jaké jsou tvé pravé city k Velkému bratrovi?
-Nenávidím ho.
-Ty ho ale musíš milovat.
Nestačí se mu podřídit.
Musíš ho milovat.
Místnost 101 .
Jednou ses mně ptal, Winstone, co je v místnosti 101 .
Řekl jsem ti, že už to víš.
Každý to ví.
Věc v místnosti 101 ... je ta nejhorší věc na světě.
Přesahuje strach, bolest nebo smrt.
Nedá se vydržet a liší se podle jednotlivce.
Může to být pohřeb zaživa nebo kastrace... nebo spousta jiných věcí.
Ve tvém případě to jsou krysy.
Ne.
Prosím.
Co chcete, abych udělal?
Uděláš, co se od tebe žádá.
Co?
Co je to?
Jak to mohu udělat, když nevím, co to je?
V prolétských čtvrtích zaútočili na dítě... a v pěti minutách ho sežrali na kost.
Útočí také na nemocné a umírající.
Mají úžasnou schopnost poznat, kdy je člověk bezbranný.
Prosím.
Maska se ti připevní na obličej, bez žádné netěsnosti.
Stisknu první páku... a krysy se dostanou do předního prostoru.
Stisknu druhou, a dvířka se odsunou.
Tyhle hladové bestie na tebe zaútočí jako střely.
Viděls někdy krysu letět vzduchem?
Skočí ti přímo do tváře a rovnou se ti do ní zakousnou.
Někdy útočí nejdříve na oči.
Jindy se prokoušou skrz tváře a sežerou jazyk.
Řekni mi.
Co chceš?
Ne, prosím.
Miluji tě.
Udělejte to jí!
Udělejte to Julii!
Nezajímá mě, co jí uděláte, ale udělejte jí to!
Roztrhejte ji přede mnou!
Udělejte to Julii, ne mně!
Udělejte to Julii!
Ne mně!
V Saharské poušti byla hlášena obrovská vojenská uskupení... v sektorech 17 a 18 válečných zón.
Konec oznámení.
Soudruhu.
Na účet podniku.
Děkuji, že jsi přišla.
Upozorňujeme, abyste byli připraveni na důležité hlášení v 15:30.
Toto je zpráva nejvyššího národního významu... týkající se války s Eurasií.
15:30.
Děláš si starosti o africkou frontu?
Zpráva je nanejvýš znepokojující.
Celý den jsem si dělal starosti.
Není to pouze otázka ztráty Afriky.
Území Oceánie je poprvé za celý čas samo ohroženo napadením.
To je neuvěřitelné.
Musí být nějaká možnost, jak je obklíčit.
Mám takový pocit.
Že přijde nějaká špatná zpráva.
Všechno jsem jim o tobě řekla.
Jsem ale vděčná, že mě dostali, než bylo příliš pozdě.
Ano, také jsem jim o tobě řekl.
Ideozločin... sexuální zločin, všechny tvé zrady.
Musím na schůzi.
Musíme se znovu setkat.
Ano.
Musíme se znovu setkat.
Jsem vinen z následujících zločinů:
Svedl jsem členy Strany obou pohlaví... Byl jsem v prolétských čtvrtích... vědomě jsem se nechal nakazit syfilisem, abych tuto chorobu mohl přenášet... na mou ženu a další členy Strany.
Společně s ostatními agenty, jsem falšoval bankovky... ničil průmyslové stroje, znečistil zásoby vody... naváděl Eurasijské rakety na cíle v Airstrip One... pomocí kódovaných radio signálů.
Stojím zde, oběť vlivu Emmanuela Goldsteina.
Vinen ve všech bodech.
Jsem rád, že jsem byl dopaden.
Byl jsem duševně chorý.
Nyní jsem vyléčen.
Pouze vás žádám, abyste přijmuli mou lásku k našemu vůdci.
Žádám, abych byl zastřelen, dokud je moje mysl stále čistá.
Slavné vítězství!
Velký strategický manévrt k oblíčení... Eurasijských sil na africké frontě byl úspěšný.
Bezchybně zkoordinovaný tah vyústil v konečnou porážku Eurasijské armády.
Bylo zajato téměř milion zajatců.
Byla to jejich naprostá porážka.
Číšníku?
Toto nesmírné vítězství posunulo válku k dohlednému konci války.
Úžasná zpráva.
Miluji tě.
Čtvrtého března tohoto roku... vyhlásila nová starostka Mary Sue Bealová změnu pravidel pro nábor policistů.
O přijetí do metropolitní policejní akademie přestala rozhodovat výška, váha, pohlaví, vzdělání a fyzická kondice žadatelů.
Hned se přihlásily stovky těch, kteří si dříve o práci policistů mohli nechat jen zdát. A s policií to samozřejmě začalo jít s kopce.
POLICEJNÍ AKADEMIE
Dobrý večer,
Tackleberry.
Budete nám tu chybět.
Policejní akademie ve vás bude mít skvělého kadeta.
Mohu už odejít?
Ano, pane.
Odchod.
Ano, jistě. Odchod.
To jste nemuseli.
Překvapení.
Parkoviště je obsazené, pane.
To na mě nezkoušej.
- Nějaké místo se najde.
- Parkoviště je obsazené.
Najdi mi místo, blbečku.
- Blbečku?
- Přesně tak.
Kde máš šéfa?
Blbečku?
Zaparkuj mi, smrade!
Smrade?
Tak moment.
Není tohle paruka?
- Zaparkuj mi.
- Je to paruka!
Paruka!
Zaparkuj mi, ty kreténe!
Drž hubu!
Holky!
Má to umělý!
- Co se tady děje?
- Ahoj, Lou.
Ten cucák mi nechce zaparkovat.
- Mahoney, zaparkuj ten vůz!
- Není tu místo.
Udělej to, nebo máš padáka.
Rozuměl jsi? Padáka.
To není fér, ten člověk se choval sprostě.
Bez debat!
Omluvíš se tady pánovi a pak mu zaparkuješ.
Ano, pane.
- Promiňte.
- Vypadni.
A ještě mu vysyp popelník.
Promiň, Lou.
Dneska už neseženeš slušného pomocníka.
Nemají úctu k zákazníkům ani k majetku.
Nevědí ani, co je to úcta.
Doprdele! Ježíši!
Vešlo se!
Přece jen se vešlo.
A já myslel, že už tu není místo!
To jsem ale idiot.
Nazdar, hoši.
Myslím, že ty fotky by se neměly namočit.
To mi zaplatíte!
Dejte na moje slova!
A víte proč?
Řeknu vám proč.
Není to žádné tajemství.
Každý to ví.
Já jdu k policii!
Tak co říkáte?
Kdo si to odskáče?
Hele, seržo, zas tu mám Mahoneyho.
Zavolám kapitána Reeda.
Posaďte se tamhle, Mahoney.
Za co tu jsi?
Sleduj.
Zatraceně! Nech toho!
Ne, pane, vy ne.
To je skvělý.
Fakt.
- Jméno? - Jones.
Larvell Jones.
Monsignor Larvell Jones.
- MUDr. - Mahoney, jdeme.
- Monsignore. - Doktore Monsignore.
Jak to, že pořád lítáš v malérech?
Co je s tebou?
Minulý týden: Výtržnost.
Týden před tím, poškození cizího majetku.
Už mě nebaví tě z toho tahat.
Dělám to jen kvůli tvému otci.
- Byl to kámoš. - Já vím.
Mahoney, rozhodl jsem se.
Tentokrát ti nepomůžu.
Půjdeš sedět.
Sedět?
Proč?
Vždyť jsem nic strašného neprovedl.
- Tak něco za něco.
- Cokoli.
Nastoupíš do policejní akademie.
Do policejní akademie?
I když neabsolvuješ, výcvik ti prospěje.
Tak moment, Reede.
Hele, viděl jsi tu reklamu v televizi?
Akademie dneska bere různé typy.
Dostane se tam každý.
I ty.
Tak to ne.
To je šílené.
Buďto tam, anebo jdeš sedět.
- Akademie, nebo basa.
- Dostanu služební auto?
Dostaneš 14 týdnů výcviku a disciplíny... a začneš v pondělí ráno.
Čtrnáct týdnů.
Můžou tě vyhodit.
Ale nesmíš odejít.
Když odejdeš, půjdeš do basy. Taková je dohoda.
- Můžu si tam vzít kámoše?
- Koho?
Monsignora Larvella Jonese, je to můj osobní lékař.
Jak chceš.
Nechoď.
Miluju tě.
Ublíží ti.
Bojím se o tebe.
Víš, že přitahuješ nehody.
A v policejní akademii je tak nebezpečno.
Neboj se. Nic se mi nestane.
Budu v pořádku.
Jestli nastartuješ, jsi mrtvej muž!
Zlatíčko, jedu pozdě.
Jestli vyjedeš z vrat, přetrhnu tě jako hada.
Jestli pojedeš dál, jsi vyřízenej!
Slyšíš mě?
Můžeš být čímkoli budeš chtít, tak proč policistou?
Policistkou.
- Ale proč?
- Protože je to vzrušující a nové.
Dá mi to příležitost poznat zajímavé a neobyčejné lidi.
...teď hned!
Jak nezastavíš...
Lidi, kteří jsou jiní než ty a já.
- Hele, tamhle je náčelník.
- Fakt?
Řekni mu o mně.
Kadet Kyle Blankes se hlásí do služby!
Nezacláněj, kreténe.
Rozkaz, pane!
- Člověče, co to je?
- Ekvádor.
Tak jsme tady.
Už musím jít. Nashle.
A holky. Pamatujte si, že vás miluju.
Ať vědí, s kým mají tu čest.
Dejte mi pozor na auto!
Ahoj, kočky!
Ty znáš všechny ty ženské?
Jsou to moje přítelkyně.
- Všechny?
- Jo.
- Carey Mahoney.
- Já jsem George Martin.
Tak kámoši?
Vypadáš na zajímavého člověka.
Ty jsi kadet?
Dokud mě nevyhodí.
Do 10.00 budu pryč.
Ty ses zapsal do akademie, aby ses nechal vyhodit?
- Jo.
- Hele, ty jsi taky docela zajímavej.
No podívejte se.
Jen se na to podívejte.
Podívejte se na tu sebranku.
Když já jsem tu studoval, každý kadet měl správnou váhu, výšku, barvu a všichni měli ptáčka.
Všichni do jednoho.
"Ptáčka"?
No víte...
Za starých dobrých časů byli ptáčci, kam jen oko dohlédlo.
A že to byl krásný pohled.
Viděl jste tyhle přihlášky?
Viděl jste, co nám sem paní starostka poslala?
Snaží se rozvrátit... jednu ze skvělých institucí práva a pořádku v této zemi.
Co na to říkáte?
Mrcha jedna!
- Veliteli?
- Ano, náčelníku.
Starostka říká, že ty ludráky musíme vzít.
Ale to neznamená, že je musíme začlenit do sboru.
Chápete, kam mířím?
Musíme oddělit zrno od plev.
- Zbavit se jich.
- Žádný problém, náčelníku.
Začneme s tříděním hned dnes dopoledne.
Nebudeme je vyhazovat.
Necháme je dobrovolně odejít.
- Rozumíte?
- Myslím, že rozumím, pane.
Díky, nadporučíku Harrisi, věřím, že vy ano.
- Lassarde?
- Co je?
A vy rozumíte?
Je to jasné jako facka, náčelníku.
Takže všichni víme, co máme dělat.
Tady je ale černochů.
Což je velmi pozitivní.
Velmi pozitivní pro akademii.
Co vy tady pohledáváte?
Chci být policistkou.
Cože?
Já vás neslyším.
Chci být policistkou.
Ani si nevybalujte.
Je čas nechat se vyhodit.
- Vaše jméno, kadete?
- Thompsonová.
- Jste odtud?
- Ne, pane.
Jaké máte telefonní číslo?
No tak, přímo hleď.
Ten telefon.
555-2467, pane!
Dobře, teď ukažte stehna.
No tak, nemám na vás celý den.
Stehna.
- Co tu děláte?
- Seznamuji se se ženami, pane.
Jak se jmenujete, zmetku?
Zmetku?
- Vaše jméno.
- Mahoney, pane.
- Vraťte se na místo, Mahoney.
- Můžete ještě na moment?
Já sem vlastně nepatřím.
Vraťte se na místo.
Hned!
To nic, mami.
Neboj se.
Princezno, ke mně!
Jsem velící důstojník Lassard.
Vítám vás u nového policejního sboru.
Váš výcvik potrvá... čtrnáct týdnů.
Budete školeni ve střelbě, policejních postupech, místních zákonech a celé řadě dalších věcí.
Po 12 týdnech se z některých z vás stanou policisté, z jiných nikoli.
Někteří z vás budou...
Zde na akademii...
Naučíte se...
Princezno.
Princezna?
Snad princ, ne?
- Dejte mi toho psa.
- Ten je můj, pane.
Ale je teplej.
Kadeti, přemístěte se ke skladu a vyzvedněte si uniformy!
Rozchod!
Jdeme!
A kdy nafasujeme zbraně?
Další.
- Mám velikost 36, někdy 38.
- Další.
Vy tři zmetci, okamžitě... nástup k holiči.
- Kde to je?
- Zjistěte si to, krysí ksichte.
"Krysí ksichte"?
Asi myslel tamtoho.
Co to je?
Tam bydlí velitel s manželkou.
Promiň.
- Víš, kde se vydává oblečení? - Jo.
Přímo tamhle.
- Tady?
- Jo.
Jdi tam a řekni, že tě poslal Mahoney.
Ve tři jsem odtud pryč.
- Uhni, zmetku. Já jdu první.
- A já jdu po něm.
Když jde o tak významné osoby, klidně počkám.
- Tak všechno pryč.
- Jak chceš.
- Prosím jen trošku zkrátit po stranách.
- Jistě.
To se může?
Jistě.
Tohle není armáda.
Tak pohyb.
Musíme našim dětičkám najít postýlku.
A poslouchejte, smradi.
- Určitě jsi řekl Mahoney?
- Dokonce jsem to hláskoval.
Copeland a Blankes sem!
Je to můj lékař.
Nemůžu bez něho žít.
Tady bude Fackler a Martin.
A tady Mahoney a Tackleberry.
Rozkaz, pane.
Děkuji, pane!
Díky, vždycky jsem chtěl bydlet s pošukem.
Není zač.
- Mahoney, že ano?
- Rád bych podotkl...
Ostatní šupáci za mnou.
Pohyb, pohyb!
Šupáci?
Jsi ženatý?
To je krásné.
Pro mě je manželství posvátné.
Děláte to s manželkou zezadu?
Pokoj je připraven k inspekci!
- Dobré sestřihy, pánové.
- Díky, pane!
- Sakra dobré sestřihy.
- Díky, pane.
Pánové, mám menší problém.
Zdá se, že tu máme pěknou chásku, samé chudáky.
Napadlo mě, že vy dva kvalitní mladí kadeti... byste mi mohli pomoct se některých z nich zbavit.
Co říkáte?
Pomůžete mi?
- Ano, pane.
- Výborně.
Já jsem Chad Copeland, pane.
To se máte.
Jsem Douglas Fackler.
Vždycky jsem chtěl být policistou.
Nadporučík Hoffman ať se okamžitě hlásí na ošetřovně.
- Jak vypadám?
- Ráno to nebylo moc vtipné.
Nechtěl jsem být vtipný.
Chtěl jsem vidět tvoje stehna.
Nemůžeš mi je popsat?
Jsou opálená, pružná, oblá... a hebká na dotek.
Hrobové ticho!
Jsem nadporučík Harris, pokud vám to uniklo.
Tohle je seržantka Callahanová, pokud vám to uniklo.
Jsme tu nejpřísnější instruktoři.
Dostali jsme vás, protože jste tu nejhorší.
Jste jednotka Z.
"Z" jako zmetci.
Když zavolám "Zmetci", tak to jste vy.
Budete mě nesnášet do morku kostí až do konce vašeho života.
Budete litovat, že jste sem vůbec lezli.
Tradičně jsou v každé jednotce... dva studenti vedoucí.
Vybral jsem kadety Blankese a Copelanda.
Vystupte vpřed, pánové.
Když vám tito dva kadeti něco přikážou, poslechnete!
Napadlo mě, že by bylo hezké... zakončit naše první společné odpoledne... příjemnou procházkou po areálu.
Tak pohyb, kokoti!
Tak tohle není Ekvádor.
Vztyk, ty Mařeno.
Vztyk!
Tobě by se na zadku dalo promítat, špekoune!
...devatenáct, dvacet.
Ještě!
A ještě!
Patnáct, šestnáct, sedmnáct, osmnáct.
Devět, deset...
Za 10 minut budeme zhasínat
Konec hry.
Kreténe.
Postup... při zatýkání, dopravní přestupky, rychlá jízda... sebeobrana. Budete skládat řadu zkoušek, v nichž musíte uspět.
Plus... podstoupíte velice přísný program pro zvýšení tělesné kondice.
Víte, co to znamená, Hooksová?
Nejsem si jistá, pane.
Cože?
Hlasová cvičení.
Naučíme se důrazně používat svůj hlas.
Že, Hooksová?
Prošel někdo z vás vojenským výcvikem?
Já jsem sloužil v armádě u letectva, ve speciální jednotce číslo 209.
Ještě někdo?
Vy že jste prošel vojenským výcvikem?
- Ano, ale ne v tomto životě. - Cože?
V minulém životě jsem sloužil v jednotkách Jejího Veličenstva v Indii.
- Jestli se snažíte nechat se vyrazit, tak se obávám, že to není možné.
Není to možné?
Jak to?
Budu se na to muset zeptat velitele.
Naučíte se také městské vyhlášky.
Budete je umět nazpaměť.
Kadet Mahoney... ať se okamžitě hlásí v kanceláři velícího důstojníka.
Tak Mahoney, běžte.
Rychle! Pohyb!
Nadporučík Harris ať se okamžitě hlásí na střelnici.
Omluvte mě.
Callahanová, zastupujte mě.
Nazdar.
Sem nikdo nesmí!
Mám problém, šéfe.
Lépe "veliteli"!
Pardon. To je vaše ryba?
Ne, patří příteli.
Co chcete?
Chci odtud.
Hned teď.
Z této kanceláře?
- Ne, z akademie.
- Žádný problém.
Tak odejděte.
- Nemůžu odejít.
- Jistěže můžete.
Řada skvělých lidí odešla z řady...
Znáte kapitána Reeda?
Ano.
Kapitán Reed.
Vy jste Mahoney.
- Jste zvláštní případ.
Nemůžete odejít.
- To vím taky.
- A já vás nemůžu vyhodit. - Jak to?
Slíbil jsem kapitánu Reedovi, že vás tu nechám celých 24 týdnů.
Cože?
Řekl mi, že můžu...
- Jsem tu v pasti? - Ano.
Jako my všichni.
Tohle není nic pro mě.
Tak Hooksová, přes zeď.
Pohyb, pohyb!
No tak, Hooksová, nahoru!
Vynechte to!
Jděte okolo!
To nezvládnete.
Proč neodejdete?
Odejděte!
Tohle nezvládnete!
Pane, strašně mě to mrzí, ale nějak jsem si roztrhl tepláky.
Nezkoušej to na mě, chuligáne.
A teď, ty chytráku, upaluj, jak můžeš... do skladu pro nové tepláky.
Ano, pane.
Vrátím se později.
Vrátíte se do pěti minut
Ano, pane.
Sakra, já ohluchnul.
- Máte hnědý krém na boty? - Mám okrový.
Pro koho?
Pro nadporučíka Harrise.
Pane!
Mám nové tepláky.
Co s tím děláte?
Dejte mi to!
Tak, chásko, za 30 minut ať jste umytí a sedíte ve třídě.
Jedem!
Pohyb!
Přidat Přidat
Přidejte, kreténi!
Zatím nikdo neodešel.
Ale oni odejdou.
Říkal jsem, abyste to na mě nezkoušel.
Vstaňte.
Vedoucí jednotky, proženete pana Mahoneyho, dokud nebude zvracet.
Ano, pane.
A až se pozvrací,
- tak ho prožeňte ještě.
- Ano, pane.
Musíte se naučit, Mahoney, že mě... nikdo... nebude... ojebávat.
Přidej, přidej!
- Paráda.
Dva kreténi za zadkem.
- Přidej!
Hlavně mě nepřerušuj, když na něj řvu.
No tak, Mahoney, dělej.
Synu, kde jste vzal tu pistoli?
Dala mi ji maminka.
- Můžu si ji na chvíli půjčit? - Jasně.
Levá, pravá, levá!
Naučíte se sebeobraně bez tyče a beze zbraní.
Potřebuji dobrovolníka.
Mařeno, pojď sem.
Jsem po jídle.
Pojďte sem ke mně. Pojďte hned!
Zaútočte imaginárním nožem.
- Je to nutné? - Ano, je.
Já nežertuji.
No tak!
Hned!
Tak takhle se to dělá.
Kdo bude další?
Na test máte 20 minut.
Pokuste se zodpovědět co nejvíc otázek.
Tak začněte.
Nadhazuje.
A minul!
Víte, Mahoney, rád bych využil příštího měsíce a rozcupoval vás na kousky.
Ale neudělám to, protože jste škůdce.
Kazíte nám morálku, Mahoney.
Vypadáte jako hodný hošík ze sousedství.
Ale mě neoklamete.
Jste ďábel a jste skrznaskrz prohnilý.
Kazíte mi naději, že tu vycvičím pár dobrých poldů.
- Souhlasím, pane.
- Je mi z vás špatně!
To je normální.
Zavoláme kapitánu Reedovi.
A vy mu ten nešťastný nápad vymluvíte.
- Skvělé. To beru. - Ještě aby ne.
Tady akademie.
Rád bych mluvil s kapitánem Reedem.
Kapitán Reed?
Ano, pane.
Dobrý den.
Tady nadporučík Harris z policejní akademie.
Je mi to líto, pane.
Moment.
Kapitáne Reede, můžu odtud?
Ne?
Dobře.
Zkusil jsem to.
Kapitáne Reede, mockrát děkuji.
Na shledanou.
Nevím, o co vám jde.
Nevím, proč jste tady.
Ale policajt z vás bude leda přes mou mrtvolu!
Zvedněte ten zadek z mýho stolu a ven!
Už jednou jsem vás varoval.
Mě nikdo nebude ojebávat.
Až najdete tu pravou dívku, tak se to možná změní.
Okamžitě vypadněte!
Tak, Mahoney, Harris řekl, že jich máš udělat sto.
Tady jsou moje špinavé ponožky.
Měl jsem je na sobě celý den.
Ty by ti mohly pomoct nahoru.
A je to.
Ty hajzle!
Tohle je ale blbej způsob, jak strávit večer.
Vůbec necítím ruce.
Mařeno, pojď sem.
Já?
Co je?
Tak pojď sem!
- Vraž mi jednu, pořádně.
- Cože?
Prašť mě, jak nejvíc můžeš.
- Mám tě praštit?
- Jo, dělej.
Prašť mě!
Tak dělej!
Nemůžu.
Tak co?
Bylo to správně?
Jo, bylo to dobrý.
Tento víkend budete mít první vycházky.
Ať už půjdete kamkoli, vy chásko, uvědomte si, jak je tam venku krásně.
A dobře si rozmyslete, jestli se sem ještě chcete vrátit.
Čtyři z vás už odešli.
A to byl teprve začátek.
Pozor!
Rozchod.
Slyšels?
Rozchod, jdeme!
Určitě budou mít mejdan.
Vždycky se dělá mejdan.
Půjdete s nimi.
A když dojde k nepřístojnostem, tak mi zavoláte.
Ahoj, Leslie.
Pilně studuješ?
Kde bude ten mejdan?
Mejdan?
Já o žádném mejdanu nevím.
Jedu na víkend domů, za mámou a za tátou.
A kdyby vám to nevadilo, musím se učit.
Mám dojem, že nás nebere dost vážně.
Co takhle vyhodit mu učebnice z okna?
S potěšením, Kyle.
Zjisti, kde je ten mejdan.
Jak?
Od Mahoneyho.
Můžeš na chvilku?
Co je?
Bude o víkendu mejdan?
Jasně.
Chceš přijít?
Ne, já nemůžu.
Jenom potřebuju vědět, kde to bude.
Promiň, že se tak ptám.
A proč se teda ptáš?
Někdo to chce vědět.
Není to žádné tajemství.
Jdeme k Modré ústřici.
V Howellově ulici.
Co ty, Hightowere?
Proč jsi šel na akademii?
- Moje původní profese mě přestala bavit.
Květináře.
- Květináře?
- Jo, znáš to, samý kytky.
Tebe bych tu nečekal!
Tohle jsem si nemohla nechat ujít!
Nechceš se projít?
Projít!
Jo. Že se ptáš!
Jasně.
- Můžeš mi něco vysvětlit?
Proč chceš být policajt?
Ráda se oblékám jako muž.
Já taky.
Tak jdeme. Pohyb!
Nástup do dvouřadu!
Jedna řada na schod, druhá dolů.
Řekla jsem do dvouřadu, vy tupci. Honem!
Proč jste mi o víkendu nezavolali?
Ono se vlastně nic nedělo, pane.
Vždyť byl mejdan, ne?
Byl, pane.
A co se tam dělo?
Tancovalo se, pane.
Hlavně se tancovalo.
Tancovalo?
Hightowere, půjdete jako první.
Pojďte se mnou.
Už jsem připraven, pane.
Děkuji vám.
Dostal jsem ho.
Teď vy, Tackleberry.
Pojďte se mnou.
Doprdele!
Vraťte se.
- Ano, pane.
- Ano, paní!
Mlčet!
Ano, pane.
Ano, paní!
Už několik týdnů sem přicházíte každou noc.
Cože? Ne!
Co byste s tím udělal, kdybyste byl na mém místě?
Pane!
Paní.
Policista musí budit respekt a důvěru.
Jeho hlas, Hooksová, je pro to velmi důležitý.
Hooksová, postavte se sem.
Ještě dnes, Hooksová.
Tady je dům.
Tady je okno.
Já jsem zloděj.
Vylézám oknem... s ukradeným přehrávačem v ruce.
Lezu oknem, přes plot... a vy jste zatýkající policista.
Co řeknete, Hooksová?
Ani hnout! Tohle je přepadení!
Přepadení?
Teda, policie. Stát.
Posaďte se, Hooksová.
Sednout.
Tackleberry, zkuste to.
Stejná situace.
Tady je dům.
Tady je okno.
Já jsem zloděj, který leze z domu, přes plot, a mám v rukou ukradený přehrávač.
Pusť ten magneťák, nebo ti vystřelím mozek z hlavy, ty kreténe!
Budeme si muset promluvit.
Mahoney, chci se tě na něco zeptat
Už tě někdy nějaká ženská... povalila na zem a vyždímala až na dno?
Ne.
Mně se to stalo včera v noci.
Vážně?
Jaké to bylo?
Myslím, že... jsem se zamiloval.
- Kolik tam bylo holek?
- Jenom jedna.
Jenom jedna?
Ty ses miloval jen s jednou?
To je nechutný.
Jo, já vím.
Můžu se tě na něco zeptat?
Čas od času... jako bys ztrácel svůj španělský přízvuk.
Jak to?
Jo, čas od času.
- Dokážeš udržet tajemství?
Ve skutečnosti nejsem George Martin.
Jsem jenom obyčejnej George Martin,
- Američan čtvrtý generace.
- Vážně?
Na přízvuk jenom lovím holky.
Funguje to?
Je v tělocvičně.
Tu špatnou adresu si vypiješ.
- Řeknu to na vás.
- Nebudou to jenom kliky.
Ten tvůj tlustej zadek odtud poletí.
Jak?
To uvidíš.
Mahoney nebude jedinej, kdo si vystřeluje z lidí.
Klídek.
Tyhle boty nejsou na běhání.
Rychle.
Já taky spěchám.
Tohle prostředí není pro mě.
Polez nahoru.
Nahoru?
A kdy dostanu zbytek peněz?
Až uděláš svou práci.
Výborně.
Radši se tamhle posaďte.
Tak, chátro, za 30 minut inspekce pokojů.
Pohyb.
Čau, zlato.
Máš oheň?
Já nekouřím.
Ale kamarád kouří.
Dojdu pro něj.
Mahoney, větší problém.
Proboha!
Prosím mlčte a uklidněte se.
Rád to dělám na divných místech, nic víc.
Tak proč jsi to neřekl hned?
Naše akademie... je jedna z největších v zemi.
Mohl bych jmenovat celou řadu našich předností.
- Vlezte dovnitř.
- Ty to chceš dělat na pódiu?
- Je to můj sen.
- Hned jsem tu.
- Kam jdeš?
Já nejsem zákazník.
Ten přijde za minutku.
Pánové, prosím, následujte mě.
Máme pro vás velmi, velmi pěkné diapozitivy.
Prosím, posaďte se.
Máme dost místa pro všechny.
Nejprve bych chtěl vyjádřit politování, že tu dnes nejsme všichni.
Ale věřím, že vám, kdo jste tu, se bude promítání líbit... a že vás zaujme.
Náš první diapozitiv... ukazuje něco velmi, velmi zajímavého.
Naši hlavní budovu.
Na obrázku dvě... vidíte... jiný pohled na ni.
Bože!
To je neuvěřitelné.
Pojďme se chvíli beze slov kochat tímto diapozitivem.
Myslím, že nepotřebuje komentář!
Mohl by někdo rozsvítit, prosím?
Doufám, že vás promítání těšilo stejně jako mě.
Nyní se naobědváme.
A případně si také zakouříme.
Dobrý projev.
Co zamýšlíte udělat s Mahoneym?
Co provedl?
Řeknu vám, co provedl.
Ano, pane?
Provedl něco velmi, velmi ošklivého.
Komu, pane?
Komu?
Ano, pane.
To nevím.
Jste v pořádku?
Vlastně ne.
Mohu odejít?
- Samozřejmě.
- Děkuji.
Není zač.
Levá, pravá, levá.
Ode dneška bude součástí vašeho výcviku také práce... ve skutečných služebních vozech, se skutečnými policisty, ve skutečných situacích.
A radím vám skutečně držet huby.
A mít oči a uši otevřené.
Mahoney, vy pojedete se mnou.
Pohyb!
Nadporučíku Harrisi, změnil jsem názor.
Chci být policajt.
Nikdy, chuligáne.
- Stačí se dobře chovat...
- Vypadněte z vozu. Slyšíte?
Dělejte, Mahoney!
Ven a za mnou.
A držte se v závěsu, chuligáne!
Projížďky po venkově miluju.
Strážníku! Můžete sundat moji kočičku ze stromu?
Bez problému, madam.
Ale ne, počkejte!
Co je sakra tohle?
Hned se vrátím.
Co se tam sakra děje?
Pohyb!
Kreténi!
Hele, dej mi tu motorku!
Tak uhni!
Tohle je policejní operace.
Uhni!
Bez obav, nic s ní neudělám.
Proboha!
Zavolejte veterináře!
Vaše nová čepice, pane.
Neřekl jste to nikomu?
Ani duši.
Musím s tebou mluvit.
To je fajn, Hightowere, ale... je 2.30 ráno.
- Zítra máme řidičské zkoušky. - No a?
A já neřídil od svých dvanácti.
Nekecej.
Jestli zkoušku nesložím, tak mě odsud vyhodí.
Říkal to Harris.
Dobře. Jdeme na to.
Spaní je pro prďoly.
Nejdřív musíme ukrást auto.
Třeba Copelandovo.
Prima, teď ty.
Pamatuj si, pojedeš defenzivně, nebo ofenzivně, podle situace.
Jedeme.
Dobrý?
Ne.
Posuneme sedadlo dozadu.
Nebo můžeme přední sedadla vyrvat a sedět vzadu.
Vlastně jsem si dělal legraci.
Ale je to dobrý. Trochu neobvyklé.
Ale komfort musí být.
Dej tam jedničku.
Správně.
Přidej.
Můžeš teď trochu rychleji.
Jo, jde ti to skvěle.
Cítíš to?
Cítíš, jak ti to jde?
Ty stěrače můžeš vypnout.
Přesně tak.
Teď pozor, před náma je auto.
Nešlápl jsi na brzdu!
Tos mi neřekl.
Ty idiote!
Parchante!
Ty hajzle zasranej!
- Zastav a pusť mě k volantu.
- Ne, teď ne.
Tohle je zábava!
- Zastav.
- Ne, teď odtud padáme.
Doprdele!
To je machr, ten Hightower!
A všechno jsem ho naučil já.
Ujde to.
Slečno Hooksová, teď vy.
Hněte sebou!
Díky, Mahoney.
Zachránil jsi mi život.
- Jednou možná ty zachráníš můj.
- Kdykoli. Pak vy.
Stoupněte si na čáru.
Co se stalo?
Přejela mi nohu!
Promiňte.
Moc mě to mrzí.
Mrzí?
Ty blbá tlustá černá hubo!
A sakra!
Klid, Hightowere. Klid.
On to tak nemyslel.
Dělal si legraci.
Nedělejte to!
Jestli nepřestanete, tak poletíte!
Varuju vás!
To jste přehnal, vážený.
A teď si sbalte saky paky a ať vás tu nevidím.
Hned!
Žádostí o práci v motorizovaných hlídkách... odevzdejte do pátku.
Jeden je ze hry venku a další to čeká.
Copelande, vylezte z toho auta.
To musel udělat Mahoney.
Já vím, já vím.
Já myslel, že zrovna Hightower určitě projde.
Kdyby každý polda vypadal jako on, nebyla by zločinnost.
Začíná mi to tu lézt krkem.
Jak se vede, Mahomouši?
Neštvi mě, Blankesi.
Zničil jsi mi auto!
Já ne, to Hightower.
Vyřiď si to s ním.
To bude vyrovnaný zápas.
My chceme tebe.
Fajn, tak o půlnoci?
Já myslím teď, Mahoney.
Máš první ránu.
Když kadet udeří jiného kadeta, můžou ho za to vyhodit.
Já myslel, že se chceš nechat vyhodit.
Teď máš příležitost.
Mahoney, tohle ti rozmáznu do ksichtu.
Tak začni... dej mi...
Kdo udeřil první?
- Víc nechci vědět.
- Mařena.
Ano, pane.
Tak odtud poletí.
I s tím svým teplým čoklem.
Počkejte.
Nezačal si Mařena.
- On si začal.
- Ano, já. To nemyslíte vážně!
Koho se zbavíte radši?
Je to pravda, Blankesi?
Začal si Mahoney?
Ano, pane.
Začal si Mahoney.
Tak Mahoney, ty osino v zadku, s akademií máš navždy utrum.
Sbal se.
A vypadni.
Smůla, je mi líto, sbohem.
Obtěžuje vás mé rádio?
Mohu to ztlumit.
Tady máš jablko.
Dík.
Proboha!
Vezmi to!
Televize zadarmo!
Venku se rabuje!
Moje živobytí! Jsem zničenej!
Chceš svézt?
Ne, díky.
Vy dvě, slyšely jste zprávy v rádiu?
Ve městě se rabuje.
Jak to?
Bůh ví, jak to začalo.
Všichni kadeti ať se okamžitě hlásí... na parkovišti připravení k zásahu.
Nejde o vtip.
- Jonesi, tos byl ty?
- Ne!
Jdeme.
Rychle z těch dveří!
Fofr!
Honem, do autobusu.
A je to.
Tohle je naostro.
Přišel čas ukázat veřejnosti, že jsem polda.
Poslouchejte.
Situace je taková, že ve čtvrti Oakfield vypukly výtržnosti.
Řádná policie situaci zvládá.
Nás posílají do míst, kde je ještě klid.
Máme odklánět dopravu z oblasti nepokojů... a chránit veřejný majetek.
Budete mít ostré náboje, ale nebude nutné je použít.
Tackleberry, rozumíte, skopová hlavo?
Ano, pane.
Vjíždíme na belmontskou magistrálu.
Váš autobus zajistí Šestnáctou ulici... mezi Čtvrtou a Osmou třídou.
Šestnáctou ulici?
Určitě, pane?
Samozřejmě.
Čísla nikdy nepletu.
Rozkaz, pane.
Nikdo tu není.
Nejspíš se schovávají.
Tak jdeme na věc, chátro!
Pohyb!
Vy, za tímhle blokem vpředu.
Vy, ten blok za námi.
Vy, ten blok před námi.
Vy, ten blok vpravo.
Jdeme. Jdeme.
Když dojde na zatýkání, tak pokud možno nenápadně.
Tady je fakt klid.
Facklere!
Jak to jde?
Prima, díky.
- Co tady děláte?
- Jsme z akademie.
Máte být o několik bloků dál.
V téhle ulici se to nejvíc mele!
My to balíme!
Já miluju sushi.
A taky masáže, vlastně všechno, co je japonské.
V autě mám přehrávač Sony.
Tátu mého kamaráda zabili v Pearl Harboru.
Možná s tím měla co do činění tvoje rodina.
Znáš saké?
To víno?
Znám jedno místo, kde ho podávají ohřáté.
Doprdele!
Už musím jít.
Utečte!
Zdravím vás, pánové!
Rozhodl jsem se pro osobní inspekci.
- Můžeme si vlézt dovnitř? - No ano.
Proč ne?
Jak to jde?
Podejte mi hlášení.
Nic moc, pane.
Tohle je moc zlé.
Hlavní je nepropadnout panice.
Pozor všem!
Pozor!
Zde velící důstojník Eric Lassard z policejní akademie.
Pokud se okamžitě nerozejdete, budete zatčeni.
Máte pět sekund na rozchod.
Pět, čtyři, tři, dva, jedna!
Dejte mi to!
Parkováním byste se mohl živit.
Tak co, chce někdo dávku?
Chceš?
K smrti rád, co?
Teď máš mokrý trenky, co?
A co ty?
Chceš?
Mluvím s tebou, chcípáku!
Ani neumíš mluvit.
Sakra!
Tudy.
Zkus tyhle.
Pomoc.
Tady kadet Leslie Mařena.
Pomoc.
Mařeno, zde nadporučík Harris.
Hlavně klid.
Pronásleduje mě 30 výtržníků.
Mařeno, řekněte mi, kde jste.
Za vámi, pane.
Doprdele!
Čau.
Na policajty!
Stát.
A hele, Leslie Mařena, pan strážník.
Přece bys nás nezastřelil.
Přece nezastřelíš starý kamarády.
Ztrať se. Máme práci.
Vraťte nábytek nahoru... a kliďte se odtud!
Ale to je náš nábytek.
Tak pardon.
Callahanová volá Harrise.
Ozvěte se.
Ozvěte se!
Kde je sakra Harris?
- Já nevím. - Cože?
- Neví!
- Já slyším.
Utíkejte!
Tak střílejte!
- To je střelba?
- A sakra.
Tak střílejte!
Dělejte!
Podívejte se tamhle!
To vypadá na Harrise.
Budeme střílet?
Asi ne.
No tak!
Zůstaň tam!
Musí tu být zadní vchod.
Hooksová?
Hooksová! Zpátky!
To je rozkaz!
Stát!
Doprdele!
Ani hnout, parchante!
Utíkej, Thompsonová!
Odhoď zbraň.
Ty odhoď zbraň.
Nějaká poslední přání?
Nic mě nenapadá.
Tak co to bude?
Hoď ji přes tu římsu.
A mám dva poldíky.
Co chceš?
Chci se kouknout, jak je odděláš.
Jasně.
Tak s kterým začneme?
Střelil bych tohohle.
Jo, toho starýho.
Nejsou to kadetské revolvery?
Tyhle dva odněkud znám.
Ani hnout, smrade!
Co je mu?
Byla tu střílečka a on ji propásl.
Kapitán Reed.
Rád vás poznávám, pane.
Díky, že jste dohlédl na Mahoneyho.
Bylo mi ctí a potěšením, pane.
Díky, pane.
Neobtěžuje tě ta žena?
Ne. To je maminka.
Rozumím.
Pokračujte.
V 8.00 tě seznámím s matkou.
- Měl bys mít květiny.
- Květiny?
Rozumím.
Pánové, nechte toho.
Tak to je něco jiného.
Pokračujte v dobrém díle.
Děkuji, pane.
Velící důstojník akademie, Eric Lassard.
Tolik neobvyklých událostí potkalo tuto třídu... a také mě.
Mohl bych o tom vyprávět, ale musím... vám něco důležitého oznámit
Ještě žádnému kadetovi nebylo uděleno nejvyšší ocenění... místní policie.
Dnes budou udělena dvě.
Policistům Mosesu Hightowerovi... a Careymu Mahoneymu.
Pánové, prosím, předstupte.
Měli byste k tomu říci pár slov.
Strážník Hightower.
Díky.
To bylo velmi, velmi pěkné.
Strážník Mahoney.
Díky, veliteli Lassarde, náčelníku Hurste, paní starostko, pane prezidente,
Vaše Svatostí papeži, králi norský... a další ctění hosté.
Ukažte mi svůj řidičský průkaz.
Z města?
Co máte v kufru?
Tam se podívat nechcete.
Dejte mi klíče!
- Kevine, přestaň si zpívat.
- Já si nezpívám.
Stojím přímo vedle tebe a zpíváš si, kurva. Nech toho! - Proč tak vyšiluješ?
- Otto!
- Pane Humphriesi!
Ráno jsi zase přišel pozdě.
Normálně bych to nechal být, ale doslechl jsem se, že špatně skládáš plechovky.
Spousta mladíků v tvém věku v této nejisté době...
Otto!
Posloucháš mě?
Hej, mluví s tebou!
Jdi do prdele!
No tak, jen to zkus!
- Dělej!
- Asi tě těší nechat se vyhodit ve velkém stylu, Otto!
Čemu se směješ?
- Louie, vyhoď ho taky.
- Pojď sem, ty hnusnej červe!
Padej odsud!
Jak se vede, člověče?
Kdy tě pustili z lochu?
Počkej, jenom si složím kalhoty.
Jaký to má význam?
Dobře.
- Otto!
- Co?
- Přines mi ještě pivo.
Hustý.
Au! Zatraceně!
Vtip je vtip, ale já tu mám být hostitel!
Debbi, zlato, přinesl jsem ti to pivo.
Nevšímej si ho, Duku, je to jenom přerostlé dítě.
- Zhasni to světlo!
- To je pokoj mých rodičů!
Nechci mluvit o ničem jiném.
Nechceme nic vědět.
Jsme odkázáni jen na své oblíbené pořady:
"Sobotní noc živě",
"Pondělní fotbalová noc",
"Dallas", "Jeffersonovi",
"Gilliganův ostrov", "Flintstonovi"!
Hej, mladej! Hej!
Hej, mladej, máš problémy se sluchem?
- Co chcete?
- Chceš si vydělat 10 babek?
- Naser si, buzno!
- Počkej, špatně jsi mě pochopil.
Mojí ženě je špatně.
Musím ji odvézt do nemocnice, jasný?
Co jako?
Tak ji tam odvezte.
Nemůžu nechat její auto v téhle oblasti.
Potřebuju nějakou ochotnou duši, která to za mě odřídí.
Je těhotná.
Dvojčata! Může porodit každou chvíli.
- Kolik mi dáte? - 15 babek.
- Za míň než 20 to neudělám.
25!
- Jeď za mnou v jejím autě.
Je přímo tady.
OK? - Dobře.
- A kde je ta vaše žena?
- To teď neřeš, jedeme odsud.
Dělej!
Jeď!
Víte přesně, o kterém mluvím.
Stojí venku.
- Trvalo mi dva týdny sehnat peníze.
- To není vaše auto.
- To se takhle necháš obelhat?
- Sklapni!
Půjdu do tvýho baráku a nacpu hlavu tvýho psa do záchodu.
- Uklidni se, synáčku.
- Drž hubu, ubohej hlídači.
- Nejlepší auto na parkovišti.
- To si piš, že je.
- Mamko, co je, chceš se svézt?
- Ne, díky.
- Bez Cadillacu budeš spát ve stanu.
- Sklapni, Plettschnere.
Bude, v jaký ulici bylo to auto?
Nevím, nějaká ulička.
Hej, mladej!
- Co? - V jaké ulici jsme našli ten Cutlass?
Nevím.
Co je s vaší ženou?
Ženou?
Do hajzlu!
Úplně jsem na ni zapomněl.
Pojede autobusem.
Je to drsňačka.
Pojď dál.
Marlene!
Marlene!
- Máš jméno, mladej?
- Jo, Otto.
Otto [auto]?
Autodíly?
Tady máš, mladej!
"Pomocná ruka".
Máš řidičák, fešáku?
Ukaž mi ho.
Víš, kdo nám řekl, kde je?
Tvůj zatracenej brácha!
- Opravdu je ti 21?
- Je tom napsáno, ne?
Chceš pomoct s tím pivem, mladej?
- Vy jste repomani.
- Co když jsme?
Víš, mladej, obvykle když někdo udělá takový svinstvo, první, co mě napadne, je, že z něj vymlátím duši.
Ale víš ty co?
Jsi dobrej!
- Máš pro mě nějaký vzkazy?
- Jo, tady máš.
Z toho mně jebne. - Někdo se vám zas vychcal na podlahu?
- Asi hledá práci.
To by šlo.
Co na to říkáš, mladej?
Dobrých chlapů není nikdy dost.
To určitě!
Nebudu žádný repoman.
Nikdy!
Pozdě! Už jsi.
V každém autě jeden najdeš.
Uvidíš.
Před lety jsem viděl pět zohavených krav.
S nohama vztyčenýma do vzduchu.
Neměly genitálie.
Osobně si myslím, že kanadská slanina je lepší.
Ale nikdy jsem neviděl nic takovýho.
Jak se mu to mohlo stát?
Benzín?
- Napalm?
- Občas se to stává.
- Člověk prostě vybuchne.
Přirozené příčiny.
- Cože?
Noční hlídač v Pomoně.
Pracovník s azbestem v průmyslové čtvrti.
- Smažič hranolek v Agouře.
Směšný...
- Jo?
Myslíš, že je to směšný?
Je hromada možností vypracovat se ze smažiče.
Za dva roky bych mohl být manažerem.
Králem!
Bohem!
- Kevine, nedávno se mi zdál takovej divokej sen.
- To věřím.
Byli jsme tam my dva, dělali jsme v jednom laciným motelu v Miami na Floridě.
Byli jsme portýři.
A bylo nám 65 let.
Bylo to tak reálný, fakt realistický. A dál?
Probudil ses v loužičce?
- Naser si!
- Ty blbe!
- Kam jdeš, vole?
- Pryč od tebe.
Pán mi to řekl osobně.
Jo, byl jsem na procházce s Bohem.
Amen.
Řekl: "Larry, ty a tvé stádo spatříte Zemi zaslíbenou.
Ale nejdřív musíš zničit dvě zla, bezbožný komunismus v zahraničí a liberální humanismus u nás."
Ahoj mami! Ahoj tati!
Je tu něco k jídlu?
Občas dostaneme dopis od diváka, který píše, že reverend Larry je v TV jen proto že chce vaše peníze.
A víte co?
Mají pravdu.
Chci vaše peníze, protože je chce Bůh.
Chci, abyste si vzali hypotéku na dům, prodali auto a poslali mi ty peníze.
To auto nepotřebujete...
Dej si to na talíř.
Bude ti to líp chutnat.
Víc už mi to chutnat nemůže, mami.
Je to famózní!
Tati?
- Hej tati!
- Copak, synku?
Pamatuješ si, jak jsi mi kdysi dávno říkal, ne zas tak dávno... že mi dáš 1000 dolarů na cestu do Evropy, když dokončím školu?
Víš, měl jsi pravdu, s tím dokončením školy.
Ale potřeboval bych ty peníze dřív.
Jako třeba hned.
Vždycky jsem tě měl rád, tati.
Tebe taky, mami.
Už je nemám.
- Cože?
- Tvůj otec dal všechny naše úspory reverendovi.
Posíláme bible do Salvadoru.
A co já?
Jsi na čestném seznamu do ohnivých vozů.
Tak jako my. Byl to dar.
Od nás všech.
Tak kolik dostanu zaplaceno? 25 babek za auto?
Zaplaceno?
Nedostaneš zaplaceno.
Pracuješ za provize, to je mnohem lepší.
Většina aut má hodnotu 200 až 300 dolarů.
Porsche za 50000 ti vydělá 5 táců.
Dělej, chcípáku!
Pomáhá, když se oblečeš jako detektiv.
Tak nějak uhlazeně.
Když si lidi myslí, že jsi policajt, čekají, že máš pistoli.
Neserou se do tebe.
- A ty máš?
- Pistoli.
Jenom debil se nechá zabít kvůli autu.
Lidi, co tohle dělají, se do aut dostanou kdykoliv.
Tam ve tři v noci, zpátky ve čtyři.
Proto neznám jedinýho repomana, kterej by nebral speed.
Speed, jo?
Ježíši Kriste!
Nikdy jsem auto nestartoval drátama.
Nikdy jsem nelezl do kufru.
Nechci poškodit ani auto, ani osobní věci v něm. Ani vlastní neaktivitou nechat to auto nebo věci dojít k úhoně.
Tomu říkám repo-kodex.
Nezapomeň na to. Zapiš si to za uši.
Spousta lidí už podle žádných zásad nežije.
Koukni se na ty blbečky!
- Obyčejný lidi. Nesnáším je.
- Já taky!
- Co ty o tom víš?
Obyčejný člověk se snaží vyhýbat stresovým situacím.
Repoman se snaží do takových situací dostávat.
Zajedem pro něco k pití.
Stresových situací zažiješ 5 nebo 6 za den.
A sere na to pes.
Viděl jsem pobodaný lidi, zbraně... a sere na to pes.
Ale to už si musíš dávat bacha.
Nech to na mně, kámo, zaplatím.
Pěkný den!
Teda noc.
Den, noc... sere na to pes.
- Nebyl to Otto?
- Jakej Otto?
Tady se jednoho dne stane velkej průser.
Jo?
A kde budeš ty?
Na Měsíci?
Budu přímo tady, pojedu na sever 180 km/h.
Pěkný auto!
Bratři Rodriguezové!
- Ten zmrd tě vyfakoval!
- Stáhni okýnko!
- Čum, kam jedeš, debile!
- Polib mi, kokote!
Do prdele!
Mám je sejmout?
Zasraný Rodriguezové! Zkurvený grázlové!
Natrhnu vám prdele!
- To bylo parádní!
- Repomani jsou vždycky parádní.
Pojďme si dát něco k pití!
Bude, neřekl jsi mi, že to bude takový.
Policajti a zloději!
Opravdový automobilový honičky!
- Debbi!
- Neříkej naše jména, teď je musíme zabít, Archie.
- Všichni utekli!
- Mizíme, kreténi!
Je tu hnusný ticho.
Příliš ticho.
Takže kdo jsou ti Rodriguezovi kluci?
Bratři Rodriguezovi.
Lagarto a Napoleon.
Notoričtí delikventi zodpovědní za minimálně 30 aut v oblasti.
- Píčusové!
- Nejsou to píčusové, jsou zloději aut jako my.
Tamhle je Magruderová.
Chceš to udělat?
Dobrej fór.
Děláš to často?
Jenom ženským.
Nikdy to nezklame.
Promiňte!
Slečno Magruderová?
Něco tu pro vás mám.
Opravdu okouzlující!
Do prdele!
Lite, kde jsi?
Ruthside Peason, makléř.
Zkurvenej milionář, 6 zpožděných plateb.
- Nikdy to nepochopím.
- Co?
Že milionáři neplatí účty.
Uvidíme se na parkovišti.
- Nech mě to udělat.
- Ne, udělám to já. Pan Peason má zbrojní průkaz.
- Hej!
Dej to sem!
- Nepodceňuj mě, eso.
Zároveň mám rád, když jsou co nejblíž u okna, abych mohl sedět v autě a sledovat je.
Takže vy jenom vyndáte svoje hadry odsud a dáte je tamhle do pračky.
Bože můj!
Bože můj!
Hej!
Nechceš svézt?
Hej kotě, nechceš svézt?
Seber to!
Seber to!
Neříkej, že to nebyla tvoje chyba.
- Co to dělalo uprostřed silnice?
- Nebylo to uprostřed.
Tohle není prostředek silnice, tohle je roh.
- Dělej, seber to.
- Cože?
- Seber to! - Ani náhodou!
Chceš teda svézt?
- Ne, nechci.
- Jmenuju se Otto.
- To je tvoje auto?
Jedno z nich?
Myslíš si, že jsi bůhvíco, že jo?
Vsadila bych se, že jsi prodavač ojetin.
- To nejsem.
- Jsi tak oblečenej.
- Jsem repoman.
- Co to je?
Exekutor.
Beru auta blbečkům, co neplatí svoje účty.
- Dobrý, co?
- Co to děláš?
- Ti chlapi vedle v autě, nedívej se tam!
Nedívej se tam!
Když mě uvidí, zabijou mě.
Fakt?
Proč?
Co to sakra děláš?
- Co se děje?
- Podívej se na tohle.
Vypadá to jak klobása.
To není klobása, Otto.
To jsou čtyři mrtví mimozemšťané.
Jen se směj!
Do dvou dnů to bude na titulních stranách všech novin.
- Jak to víš?
- Jsem součástí tajné sítě.
Vědci z naší sítě propašovali ty mrtvoly z letecké základny.
Teď je má v kufru svého auta.
Je to Chevy Malibu.
Musíme ho najít.
A co potom? Pošleš ho do show Johnnyho Carsona?
Ano!
Uspořádáme tiskovou konferenci a řekneme to světu.
Spojené prodejny ovocných koláčů.
Moje dveře nejdou otevřít.
Nezáleží na tom, jak naléhají, nepusťte si ta divná stvoření do domu.
Divných stvoření je stále více, bývají roztomilá, ale buďte ve střehu!
Nevíme, odkud pocházejí...
- Díky za svezení.
- V pohodě.
Nechceš se se mnou zase někdy vidět?
Nevím, mám teď moc práce s tím Malibu a tak.
Skvělý.
Úžasný.
Tady máš ty svoje krámy!
Co máš za problém?
Holkám by ses mohl líbit, kdybys byl trochu v klidu.
Hovno!
Holky platí za to, aby si se mnou mohly vyjít. Jasný?
Nepůjdem zpátky do auta?
- Co, tady?
Blbá sedačka!
20000 dolarů za Chevy Malibu?
- Kdo je "Double X Finance"?
- Soukromá zakázka. Ale peníze jsou u třetí strany.
Mám informovat kluky?
MIMOZEMŠŤANÉ PŘISTANOU KAŽDÝM DNEM
- Ne.
Půjdu na chvilku ven. - Proč?
Došlo nám pivo?
Někdo tady pracovat musí.
- Jen tak dál, mladej.
- Naser si.
Po tomhle rudém ďáblovi jdeme už dlouho.
Chovej se přirozeně.
Nikdo neví, jestli to auto je, nebo není tvoje.
Buď v klidu.
Tak pojď, zkus to.
- Radši si pohni.
- Mám to!
Padáme odsud.
Sakra!
Zapni si pás!
Nejezdím s nepřipoutaným spolujezdcem.
Jedno z mých pravidel.
Polož tu pistoli.
Není to hračka.
Jednou jsem vlezl někomu do rajónu.
Byli posraný strachy.
Věděli, že nejsem policajt.
Mysleli, že jsem je přišel zabít.
Zabil bych každýho, kdo mi zkříží cestu.
- Máš rád hudbu?
Tak tohle se ti bude fakt líbit.
Znal jsem je dřív než ostatní.
Často jsem s nimi pařil.
Chtěli, abych byl jejich manažer.
Poslal jsem je s tím do hajzlu.
Manažer popový skupiny?
To není práce pro chlapa.
- Četl jsi tu knihu, co jsem ti dal?
- Jakou knihu?
Dioretix.
Věda o podstatě mysli.
Radši si ji přečti, a rychle.
Ta kniha ti změní život.
Našel jsem ji v jednom Maserati v Beverly Hills.
Věda o podstatě mysli Spousta lidí si neuvědomuje, co se ve skutečnosti děje.
Vidí život jako hromadu nesouvisejících událostí a věcí.
Neuvědomují si, že všechno zapadá do určité sítě shody okolností.
Dám ti příklad, co tím myslím.
Dejme tomu, že pomyslíš na talíř krevet.
A najednou někdo řekne:
"talíř", nebo "krevety", "talíř krevet". Jen tak, bez souvislosti.
Žádnou v tom nenajdeš.
Je to součást vesmírného nevědomí.
Za mlada jsi asi jel ve spoustě sraček, že jo, Millere?
Dám ti další příklad.
Víš, jak teď všichni ulítávají na podivnostech?
Ty knížky ve všech supermarketech o bermudských trojúhelnících, ufonech, jak Mayové vynalezli televizi a tak?
Nečtu ty knihy.
Pro mě je to všechno to samé.
Není rozdíl mezi létajícím talířem a strojem času.
Lidi se tak soustředí na detaily, že to nevidí vcelku.
Vezmi si například Jižní Ameriku.
V Jižní Americe se ročně ztratí tisíce lidí.
Nikdo neví kam.
Prostě zmizí.
Ale když se nad tím chvilku zamyslíš, něco si uvědomíš.
- Byla doba, kdy lidi neexistovali, že?
A odkud všichni přišli?
Řeknu ti odkud.
Z budoucnosti.
Kam se všichni ti lidi ztrácejí?
- Do minulosti?
- Správně!
- A jak se tam dostávají?
- Jak to mám kurva vědět?
Létající talíře.
Což ve skutečnosti jsou?
Jo, máš to.
Stroje času.
Hodně jsem o tom přemýšlel.
Nejlíp se mi přemýšlí v autobuse.
Proto neřídím.
Vždyť řídit ani neumíš.
Nechci to umět.
Nechci se to naučit.
Čím víc řídíš, tím míň jsi inteligentní.
Myslím, že jsem jednou viděl UFO.
Bylo to docela strašidelný, všechny ty barevný světla a zvuky.
Takový světla a zvuky, co jsem nikdy neslyšel.
- Bude?
- Jo?
Řídí se všichni repomani kodexem?
Samozřejmě.
Přijede spousta dojebaných aut, ale většinou si je dojebe majitel.
Idioti!
Dám ti 1000 dolarů za jeho Falcona.
Tomu se říká úplatek, Napoleone.
O co tu jde?
Jakej Napoleon?
Komu kurva voláš?
Jde o tisícovku, když mi ukážeš, kde je jeho auto.
Jdi do prdele, kreténe!
Haló?
Hňup!
Chevy Malibu, ročník 64. 20 táců.
- Čekám!
- Za tolik bychom jich koupili 10.
Najdeš ho teda?
Proč má ten křáp takovou cenu?
Co v něm je?
Drogy?
Hermanos Rodriguez neschvaluje drogy.
Ani já ne, ale mám narozeniny.
Ten hajzl je pořád dole.
Je mi jedno, jak dlouho to potrvá, ptáci!
Repoman má celou noc, každou noc.
Ježíši Kriste! 20000 dolarů!
Ahoj, tady Leila.
Momentálně tu nejsem. Po zaznění tónu zanechte své jméno, číslo, čas a krátkou zprávu.
Prosím, buďte struční.
Čau, Leilo.
Tady Otto, ten kluk, co tě svezl.
Zaslechl jsem něco o tom autě.
Otto, přestaň!
Chtěl jsi mi něco říct.
Otto!
Otto!
Co jsi mi chtěl říct?
Svlíkni se.
- Jsem v práci, Otto.
- Jo?
Já taky.
- Tvoje práce je jiná než moje.
- Říká kdo?
Co to děláš?
Aspoň bys mi ho mohla vykouřit.
To asi znamená ne.
Leilo!
Za dvě minuty máme sraz buňky.
Dík, Deadro.
Ten zmrd si myslí, že nevím, o co jde, Lite.
Jakmile najdu to Chevy, osamostatním se.
Pořídím si odtahovku, pár pitbullů a dvůr.
Budu tam sedět a koukat, jak pracujou ostatní.
- Na to ti 20 táců nestačí. - To si piš, že stačí.
Pokud máš dobrou pověst.
Dobrá pověst je nedocenitelná.
Na ní je založena naše svobodná společnost.
Myslíš, že se v Rusku zatěžují účty?
Ptal jsem se, jestli si myslíš, že se v Rusku zatěžují nějakými účty?
V Rusku se účty neplatí. Všechno je tam zadarmo.
Všechno zadarmo?
Leda hovno! Jsi snad posranej komouš?
Nejsem komouš.
To máš štěstí.
Ve svém autě nechci žádný komouše.
Ani žádný křesťany!
S tebou si to vyřeším později.
Mám tu zákazníka.
S tebou taky.
Zdravím, já jsem Kevin.
Vysavač, pane?
Nepotřebujete vysavač, pane?
Mám vám zkontrolovat kufr?
Promiňte?
Zdravím, já jsem Kevin!
Vzpomínáš si na mě?
Byl jsem tu včera.
Myslím, že jsem si nechal sirky v kanceláři.
Podíváš se mi po nich?
Jasně.
- Pro tebe cokoliv.
- Jsi skvělej.
- Hned jsem tu.
Co to?
Je to velmi jednoduché, paní Parksová.
Vy nechcete, abych vám vzal auto, a já to taky nechci,
Šéfovi jsem říkal:
Nechci zabavit té dámě auto.
- Byla jsem v nemocnici, víte.
- Chápu.
Moje práce je pro mě ale důležitější.
Mohl bych o ni přijít.
- Možná si budu moci něco půjčit.
- To je skvělé, vážně skvělé.
- Jaká byla zkouška, synku?
- Dobrá. Kdo je to?
To je pan Otto, zlatíčko.
Z peněžní společnosti.
Řekl mi, že mi moje auto tentokrát nevezme, přestože by mohl.
No...
Musím jít.
Chutnal vám čaj?
Čaj?
Jo, byl úžasný.
- Děkuji.
- To je v pořádku.
Minulý týden jsem ti dala peníze a tys nezaplatil.
Už mám dost toho tvého rozhazování.
Všichni si pořád chodíte někam tancovat.
Příště dej ty peníze radši na auto.
Vždyť pracuješ.
Jak to žes to neudělal?
Všechno je v pohodě!
Taky mám rád hudbu, chlapi.
Někteří se na práci repomana nehodí.
Měl by ses trochu vyfintit.
Jdi do prdele, Plettschnere!
Takhle se mnou nemluv!
Nevíš, kdo jsem?
- Jo, jsi Plettschner.
- Přesně tak! Otto Plettschner.
Třikrát vyznamenaný ve dvou válkách.
Zabíjel jsem lidi, když jsi byl ještě v tátových koulích.
5 let jsem dělal na jatkách a 10 let u vězeňské stráže. - Co jako?
- Co jako?
Nikdy mě neposílej do prdele, protože sis k tomu ještě nezasloužil právo.
Hochu, potřebuju řidiče.
Pochopils mě, zmetku?
- Jdi do prdele!
- Ty jdi do prdele!
- Ty kreténe!
- Drž hubu, Plettschnere.
Neříkej mi, abych držel hubu!
Sakra!
Je tady strašný horko.
Co se sakra děje?
Ty krámy v kufru se tam musí rozpouštět.
Radši se podíváme.
- Kup dvě sodovky.
- Jen co se podívám do kufru.
Jsme jenom mezci. Pohni si.
- "Pomocná ruka"
- Marlene, našli jsme to auto.
Dělejte!
- Na žebřík!
- Netlač se, Duku!
- Moje prášky!
Sakra!
- V pohodě, kámo. Máme další.
Pomůžu ti, Archie.
Dělejte!
- To není všechno. To auto je horký.
- Myslíš kradený?
Ne, fakt horký.
Potíme se v něm jak prasata.
- Odkud je to auto?
- Nějaká díra...
Roswell, Nové Mexiko.
Já a bojovat ve válce?
Ani omylem!
Nemusí to dělat nikdo.
Ne v téhle zemi.
Nová občanka nestojí víc než vyhazov.
Chápeš?
Děje se něco?
Víš co, ta Marlene... je fakt kočka.
Milý Otto, na ni bych skočil okamžitě, jakmile bych zjistil, odkud je.
- Uvidíme se na parkovišti.
Do prdele!
Do prdele!
Lite!
Lite!
Otevři dveře!
Je tam nějakej šílenec.
Co to děláš?
Otevři dveře!
Co to děláš?
Otevři dveře!
Práce neskončila, bělochu.
Vlez do toho auta.
Otevři ty zkurvený dveře, Lite!
- Vlez do auta!
- Kriste pane!
Jsi blázen, Lite.
Nemůžeš jen tak střílet na domy, kde jsou lidi.
- Možná jsi ho zastřelil.
- A co když jo?
Nevím, je to trochu drsný.
Ježíši Kriste!
Slepý náboje taky zaberou.
Vy repomani jste úplně mimo.
Vypadneme odsud.
Haló?
To jsi ty?
Tady Leila.
Máš zapnutý kódovač?
Neslyším tě, mám zapnutý kódovač.
- Pozor! - Co?
Krasotinko!
Chceš svézt?
Pomoc!
Ne!
- Co ode mě chcete?
- Otázky klademe my.
- Budete mě mučit?
- Mučit? Proč?
Abyste zjistili, co vím.
Já bych mě na vašem místě mučila.
- Proč hledáte to Malibu?
- Kvůli těm cizákům v kufru.
- Myslíte ilegální přistěhovalce?
- Ne, blázínku, mimozemšťany.
- Nepřemýšlela jste o kariéře v CIA?
- Musím se zeptat svého přítele.
OTTO MADDOX, MUŽ, BĚLOCH, 21 LET OPRAVA: 18.
- Co se děje?
- Jako obvykle.
Čau, Marlene!
Jak se vede, zlato?
- Kdo ti to udělal?
- Udělal co?
"Udělal co" prej...
Kdo ti tak zřídil ksicht, mladej?
- Jeden chlap. Na tom nesejde.
- Ale sejde!
Proč něco neuděláš, Plettschnere?
Nejsi snad policajt?
Mám přestávku na kafe.
Repoman neběhá pro pomoc.
Repoman si poradí sám.
Jasná páka!
Jako John Wayne.
Přesně tak! Co je na tom špatnýho?
- Největší Američan všech dob.
- John Wayne byl buzna.
- Cože?
- Co?
- John Wayne byl buzna.
To teda nebyl!
Byl, kluci.
Instaloval jsem mu polopropustná zrcadla do bytu.
Přišel mi otevřít v šatech.
- Jsi cvok.
- To neznamená, že byl teplouš.
Hromada normálních chlapů se ráda dívá, jak kámoši šukají.
Třeba já.
- Ty ne?
- Já teda jo.
Do prdele s Johnem Waynem!
Řekni nám jeho jméno, sralbotko!
Vyližte mi prdel, sráči.
- Kokoti!
- Klídek!
Rozbijeme mu držku!
Bereš si to moc osobně, mladej.
Jde o to, že repoman dostal přes hubu během služby.
Nejde o to, žes to byl ty.
Jde o to, že ten chlap za to zaplatí.
Přestaň být sobecký a řekni nám jeho jméno.
Dělej!
Zmrde!
Dobře!
Dobře, jmenoval se...
- Pan Humphries?
- Ano?
Ano, jsem pan Humphries.
Co chcete?
...americká letadla shodila napalm na uprchlické tábory v severním Mexiku.
Ve skutečnosti se jednalo o základny partyzánů.
V Guatemale se střílelo na americkou ambasádu...
- "Pomocná ruka", u telefonu Marlene.
- Dobrý den, je tam Otto?
To je pro tebe.
Ahoj Otto.
Tady Leila.
Která Leila?
- Nechápu, že se mi kdysi líbili. - Poslouchej mě!
Pro dobro příštích generací, řekni nám všechno, co víš.
Jasně.
Dám si další pití.
Ti mimozemšťané nejsou u ledu.
Mohli by se začít rozkládat.
Musíme je najít.
Ale, ale, ale!
- Není tohle repoman?
- Vypadáš jak pytel hoven, blbečku.
Duku, Debbi, Archie, seznamte se s Leilou a její divnou kamarádkou.
Jak se máš, debile?
- Co že už se nestýkáš se svýma kámošema?
- Jakýma?
Chceš si šňupnout, vole?
Mám tě fakt rád, chlape.
Že jsi mě chodil navštěvovat do lapáku.
Neměl jsem čas. Pracoval jsem.
Hele, kovová ruka!
Hustý!
Můžeme si sáhnout?
Serte na to!
Pojďte páchat zločiny.
Máš pěkný kámoše, Otto.
Dík, udělal jsem si je sám.
- Hej, co děláš s naším autem?
- Vaším autem?
Určitě?
Vypadá jako moje auto.
- Nejsou vzadu pekanové koláče?
- Už ne.
Snědli jsme je.
- Drž hubu, Archie.
- Ty drž hubu.
- Ty jsi ještě tady?
Moje auto vypadá přesně takhle.
Ale tohle je vaše, vaše auto.
- Jo, čtyřočko.
- Jistě...
- Co je v kufru?
- O co ti jde?
Ani nevíte, co máte ve vlastním kufru.
Myslím, že se to bojíte zjistit.
Zab ho!
- Já se nebojím ničeho, jasný?
- Nevyčítám ti, že se bojíš.
Povídám, že se nebojím ničeho.
Lidi jako ty zabíjím.
Dobrá, asi máš pravdu.
Bude lepší se nedívat.
Krásný večer.
Skoro jdou vidět hvězdy.
Sklapni už!
Otevře to.
- No tak, Duku!
- Je to horký!
Nemáme na to celou noc!
Zavři to, Duku!
Ne!
Malý Dukie si poranil ručičku.
Jdi do prdele, Archie!
- Za to už nejsi v gangu.
- Teď ho vedu já.
- Nech toho! - Král Archie!
- Nepřemožitelný!
- Sklapni, Archie!
Sledujte!
Bože můj! - Taková škoda!
- Pojď, Duku, jdeme páchat ty zločiny.
Jo.
Dáme si suši a nezaplatíme.
Hej kámo!
Zvláštní zmocněnci, zajeď ke kraji!
Zvláštní zmocněnci, zajeď ke kraji!
Tak to říkal ten farmář, led se prolomil a on propadl.
Podívej se na ty lidi, každý má svoje auto.
Město chce, aby si je půjčovali, ale všichni na to serou.
- Kdyby si je půjčovali, byli bychom bez práce.
- Hovno!
"Proč má to prase dřevěnou nohu?"
"No," povídá farmář, "asi před 3 měsíci..."
Koukněte na to auto!
Hej, Budsky, tam je tvoje holka.
Bratři Rodriguezové!
Dneska jsme tu všichni, vyřídíme to nadobro.
- Jdeme na to!
- Zajeď ke kraji!
Kurva, to je Bud!
Neztrať ho!
Opatrně.
Zastav to auto!
Tak pojď, hajzle!
Na co čekáš?
Hajzle!
Nakopu ti prdel!
Pojď!
Tak pojď!
Co budeš dělat s tou pálkou?
Děláš chybu, Bude!
Tohle tě bude stát draho!
Co tím myslíš, stát draho?
- Co tvůj krk, Napoleone?
- Můj krk.
No jo, kurva!
To bolí, asi mám hyperflexi!
- Krom toho, tohle není repo auto.
- Kecy, mám na něj papíry.
Splatili jsme ho. Chápeš?
Tohle je naše oblíbené.
To je fakt!
Máš pojištění?
Pojď, ty hulibrku!
Na čí straně jste, proboha?
Pusťte mě, zatraceně!
Sakra!
To je blbost, Oly!
Jo, to jsem taky říkal, když mě šerif vzbudil ve 4 hodiny v noci.
Bohužel, není to blbost, je to předvolání.
- Neměl jsi to vůbec přebírat.
- Četl jsi to?
Bratři Rodriguezové nás žalují za úmyslné poškození, zdravotní výlohy a obtěžování kvůli autu, které jim patří.
Bratři Rodriguezové jsou...
Ty věříš těm zmrdům Rodriguezovic?
Je to párek volů!
Já vím, ale musíme si sednout a sjednotit výpovědi.
- Hovno, je to jejich slovo proti mýmu!
- Byl jsem tam taky, pamatuješ?
Jdi domů.
Vezmi si na zbytek týdne volno.
Volno?
Nemůžu si vzít...
Už to chápu.
Abys dostal těch 20000 dolarů za to Malibu.
- Vezmi si volno na měsíc!
- Jo, jdi do prdele!
A víš co?
Vůbec se neobtěžuj ještě někdy vracet.
Skvělý!
Vrátím se pro svý věci, až to tu nebude tak smrdět.
Mlč!
Zkurvená lůza!
Víš, kolik ti lidi dluží?
Většina je na útěku, nezná svoje čísla sociálního zabezpečení.
Kdyby jen existoval způsob, jak je donutit zaplatit.
Ježíši, Bude, jsou to ožralové!
Nemají žádný peníze.
- Kdyby měli, byli by tady?
- Chceš si vystoupit?
- Ne!
- Co je s tebou?
Už tě nebaví tvoje práce?
Připadá mi, že už si spolu nerozumíme.
Když jsme začali, myslel jsem, že tě můžu něco naučit.
Odpověz!
Sbírám mrtvolu.
Beru ji do rukou.
Nesu ochablé tělo do vozu.
Zdá se, že je mrtvý jenom chvíli.
Frank Parnell.
Připadal sis někdy, jako by se ti mysl začínala rozpadat?
Ne.
Byls někdy v Utahu?
Pane, zastupuji "Pomocnou ruku - přejímací společnost."
Radiace, přesně tak!
Slyšel jsi o ní jen ty neohavnější lži.
Natvrdlí televizní dobrodinci všem říkají, že je škodlivá.
Zhoubný nesmysl!
Každý by snesl 100 rentgenů ročně.
A taky by měl.
Když zrušili ten projekt, málem mě to zničilo.
Jeden den jsem měl hlavu na prasknutí, druhý den nic!
Vymeteno.
Ale já jim ukázal.
Nakonec jsem podstoupil lobotomii.
Lobotomii?
Není to pro cvoky? Vůbec ne.
Můj přítel ji taky má.
Konstruktér neutronové bomby.
Slyšel jsi o ní někdy?
Zabíjí lidi, budovy zůstanou stát.
Vejde se do kufříku tak malého, že o ní nikdo netuší, než bum!
Oči se roztékají, kůže praská, všichni mrtví.
Je tak nemorální na tom pracovat, může tě to dohnat k šílenství.
To se stalo mému příteli, proto dostal lobotomii.
Teď je zase zdravý.
Jaké má váš přítel auto?
Chevy Malibu.
Tohle opravdu pěkné staré auto.
Nenecháte mě řídit?
Co tím chceš říct?
Nevím, chci říct...
Není vám špatně?
Proč by mi mělo být špatně?
Obě hemisféry jsou v naprostém rozporu.
Hemisféra, hemisféra.
Je to zvláštní, fakt je mi špatně...
Tady je náš mladý pankáček, o kterém jsme tolik slyšely.
Můj muž nosil číro.
To byl na vojně.
Byl jako zvíře, často jsem mu musela říkat ne.
Můj byl stejný, dokud jsme se nevzali.
Hej Oly, tvoje žena visí na Ottovi.
Jo, jako moucha na hovně.
- Neviděla jsi Buda?
Hej eso, počkej.
- Chceš si o tom promluvit?
- Proč jsi na mě tak naštvaný?
- Nejsem na tebe naštvaný.
- Nejsem.
- Dobře.
- Debbi?
- Co?
Přemýšlel jsem.
Teď když máme prachy a Archie je mrtvý, nemyslíš, že je načase usadit se?
Pořídit si domek?
- Chci s tebou mít dítě.
- Proč?
Nevím.
Všichni to tak dělají.
Zdá se mi to jako správná věc.
Blbče.
Jdeme na tu prácičku!
Duku!
Debbi!
Co tu děláte?
- Jak to vypadá, eso?
- Ke zdi!
Zabiju ho!
Všechny zabiju!
Zahoď to, hajzle!
Kurva!
Myslíš, že je pozdě začít si romantickou aférku?
Trochu jo.
Počkej!
Zůstaň se mnou, budeš mojí repo ženou.
Blbost!
Tu máš!
Jsem tady.
Světla slábnou.
Vím, že k tomuto ubohému konci mě dovedl můj zločinecký život.
Ale stejně... Viním za to společnost.
Společnost ze mě udělala to, čím jsem.
Pitomost!
Jsi bílý předměstský pankáč jako já.
Ale stejně to bolí.
Budeš v pořádku.
Možná ne.
- Už je mrtvý.
- Bezpochyby.
- Je hotovo.
- Pane jo!
Zapaluje ho.
To auto!
To Chevy Malibu!
Kde je?
- Radši se do toho nepleť.
- Netýká se tě to.
- Chceš být hrdina?
Radši budu slepičák. - Co?
Slepičák. Tys neviděl Farmářovu ženu?
Pusť mě!
Byl mírumilovný.
To Malibu!
Jdeme!
Ne, počkej.
Moje auto je pryč a my se tomu dostaneme na kloub.
To si piš.
Ne do obličeje!
Ani hnout, Marlene!
- Můj obličej!
- Jen přes mou mrtvolu.
- Když to musí být.
- Pojď si pro mě.
Tak pojď!
- Na tohle jsem čekal dlouho.
- Tak dělej.
- Jestli jsi na to dost chlap.
- Hej Plettschi!
Přestávka na kafe!
Dobrý večer, Otto.
To je agent Rogersz.
Položím ti pár otázek.
Protože máme málo času a mohl bys lhát, budu tě muset mučit.
Ale chci, abys věděl, že to není osobní.
To nebude nutné.
Řeknu vám všechno, co chcete vědět.
- Výborně.
Kde je to Malibu?
- Nevím.
Někdo ho ukradl z parkoviště.
- Myslím, že to neví.
- Zvyš napětí!
- Ale co když je nevinný?
- Nikdo není nevinný.
Pokračuj.
Podívej se na ně.
Vysoké podpatky, síťky na vlasy, směšné pláště.
Tak ubohé!
- Agente Rogerszi, unikají!
- To je součást plánu.
Otto, seber se.
Marlene!
- Co se děje?
- Jedeme do nemocnice.
Dr. Benway na operační sál.
Hej, tebe znám!
Tys mi najel do odpadků.
Sám buď zticha!
Návštěvní hodiny končí.
Děkujeme za pochopení.
Mimo provoz.
Běžte po schodech.
Pane Lee!
Prosím, vraťte skalpel, pane Lee.
Otto...
Ukažte mi to.
Všechno špatně!
Vyplňte to znovu.
- ...a nesebrali to.
- To je ale hanba.
O něčem to svědčí, když čekají, že to seberete vy.
- Jak se ti vede?
- Zeptej se ho na to Malibu.
Ohledně té noci, mrzí mě, že jsem odešel.
Ale když jsem byl malý, měl jsem takový...
Prosím, klid na schodišti.
Právě se přihodila velmi smutná a nekřesťanská věc.
Milé staré paní bylo ukradeno auto, jedná se o Chevy Malibu.
Bratři a sestry, prosím, pokud tento vůz zahlédnete, zavolejte na toto bezplatné číslo.
- Sakra.
- Chvalte Hospodina!
Jděte, rychle!
Dělej!
Jedeme!
Nestřílejte!
Dobrá, dobrá!
Poseroutky! Kde je to Malibu?
Ani se neptejte, protože to nevím.
Já ho nemám, ani Marlene, ani vy a vaši šílení přátelé.
Takže zbývá...
- Kde je?
- Kde do prdele je? - Povstal.
Svatý...
- Ahoj!
- Měj se!
Další zvláštní událost: podle všeho v centru z nebe padají ledové kostky.
Vědci jsou bezradní...
Co to je za sračku, Bude?
- Co se děje?
- Hovno!
11 let přebírání aut a co z toho mám?
Bude, poslouchej.
Sedíš v autě za 20000 dolarů.
Odevzdáme ho a rozdělíme se, 60-40, ty a já.
Kdo dostane 60, mladej?
No, vzhledem tomu, že jsem ho našel první... tak ty.
To je poslední varování.
Máme problém!
Ne, ne, ne!
Počkejte!
Přestaň šaškovat!
Jenom debil se nechá zabít kvůli autu.
Nazýváš mě debilem?
- Jo, nazývám tě debilem.
- Pojďte si pro mě, fízlové!
Jsem ozbrojený a vím, kde bydlíte.
- Pojebanej zmrde!
- Radši chcípnu na nohou, než žít na kolenou.
Dělejte, nanuci, jdeme pro to auto!
Hej Oly, tamhle je Bud!
- Shodíme ho z útesu.
- Mám papíry na to auto.
Dáte si pivo?
- Čau Bude, chceš pivo?
- Ne, cigaretu.
Pivo nikdo nechce.
Dotýkám se auta.
Narážím na podivný, záhadný druh silového pole.
Nevím, co to je.
Je to...
Dělejte, nanuci!
- Miluju tuhle práci.
- Součet lineárních a inverzních vektorů dává nulu.
Tudy, Vaše Svatosti!
Je to víc než práce.
Je to poslání.
- Kritické množství na nule.
- Je to téměř duchovní.
Kristova noho!
Ustupte, ustupte!
Jděte pryč, nebo nedostanete zaplaceno!
Četl jste tuhle knihu?
Dioretix.
- Kapitola 7, verš 3.
- To si poznamenám.
- Millere, co to děláš?
- Jedu na malou projížďku.
Vždyť neumíš řídit.
Otto, nechoď!
Co náš vztah?
Co?
Co náš vztah?
Srát na něj.
Ty debile!
Jsem ráda, že jsem tě mučila.
To já měla být v tom autě!
Zatraceně nejlepší auto na parkovišti.
To je parádní!
Život repomana je vždycky parádní.
Překlad: joSew (2009)
V urbanizované společnosti všechno souvisí se vším.
Potřeby každého člověka jsou uspokojovány díky schopnostem ostatních. Naše životy jsou propleteny do sítě. Díky těmto spojením je společnost silná, ale také zranitelná.
VLÁKNA
Sheffield Sobota 5. března
Zdá se, že je tu klid.
Ráda bych žila na venkově. Co ty?
- To si děláš srandu.
- Ale ne. Vždyť je tu mrtvo.
Není tu co dělat.
Jen si to představ, žít tam dole.
Člověk ani neví, kde by se tu dalo sehnat něco k pití.
No dobře... Ale vzduch je tu nádherný.
Tohle roční období zbožňuju. Přicházející jaro.
Vidíš, támhleten keř už nabírá na květ.
Na co se koukáš?
Zkouším najít náš dům.
Měl jsem vzít dalekohled.
Podívej, támhle je stadion.
Je sobota pátého března, u zpráv vás vítá... - Co to má být?
...krize v Íránu tohle je občanská válka...
No to snad ne.
My sem hodinu jedeme, abychom se podívali trochu ven a ty pořád myslíš jenom na fotbal.
- Já myslím i na jiné věci. - Nech toho.
Občas se mi zdá, že vůbec nepřemýšlíš.
Nemůžeš si pořád dělat, co chceš.
Kam jdeš?
Tady máš.
Poselství míru.
Ale radši bych k tomu nečichal. Voní nádherně.
A má to přinášet štěstí, ne?
Říká se to. Tak schválně, jestli mi ho přineseš.
Čtvrtek 5. května Tyto záběry, tajně pořízené v úterý štábem západoněmecké televize, ukazují přesun jednoho ze sovětských konvojů v severním Íránu.
Tyto konvoje byly poprvé zaznamenány americkými družicemi v pondělí při průjezdu třemi horskými průsmyky vedoucími ze Sovětského svazu.
Sovětský ministr zahraničí tento tah obhajuje a obviňuje Spojené státy z úmyslného ponděcování nepřátelských nálad.
Po svém příletu z Vídně prohlásil... - To myslíš vážně?
- Jasně že to myslím vážně.
V životě jsem takhle vážně nemluvila.
- Jimmy?
- Jseš si jistá?
Stoprocentně.
Normálně je to přesné jako hodinky.
A když jsem, tak co? Přece to neznamená konec světa.
A teď k dalšímu večernímu programu na BBC1.
Neděle 8. května
A nezapomeň dneska na číslo 24. - Co?
- Říkám, nezapomeň na čtyřiadvacítku.
Jestli to budeš nosit pořád, tak ohluchneš.
Vážně, Jimmy, už bys měl sakra vědět...
Měl by sis vzít ještě Venocin.
Neobviňujte mě, já za to nemůžu. - A kdo za to teda může, chlapče?
- Neházej to všechno na Ruth, Jimmy.
To není fér.
Je jedno, kdo za to může.
Důležité je, co s tím budete dělat.
Vezmeme se.
- Proč?
- Protože chceme, co bys myslel?
Víš přece, že to není nutné.
Nechci, aby sis myslel, že tě do toho nutíme.
Nikdo nás do ničeho nenutí.
My to chceme.
Rozhodli jsme se.
O potratu jste, doufám, uvažovali.
Samozřejmě. Ale ani jeden ho nechceme.
Chceme se vzít a mít dítě.
- Mami, co je to potrat?
- Michaele!
- To tě nemusí zajímat.
Jen si dál hraj. To není nic pro tebe.
Stejně jsme se chtěli zasnoubit.
To už je pak skoro jedno. Je to jen o trochu větší.
Doufám, že víš, co děláš.
Není dobrý nápad zakládat rodinu, když je ekonomika v krizi.
- Co s tím vyvádíš? - Vždyť tomu nic nedělám!
- Jimmy se bude ženit! - Vážně?
- Možná, proč? - Je to trochu náhlé, ne?
- Vždyť nejste ani zasnoubení.
- Jak to můžeš vědět?
Stejně se tě to netýká, tak se do toho nemotej.
Budete se brát v kostele nebo na úřadě?
- Alison, co je to potrat?
- Michaele, už jsem ti řekla... - Aha, tak proto.
- Někdy bys měl radši mlčet.
Co je?
Vždyť jsem nic neudělal.
Budeš už o tom zticha?
- Jste teď se sebou spokojení?
- Proč obviňuješ mě?
Já neudělala nic špatného.
Je půl osmé a Douglas Barton pro vás má dnešní zprávy.
Spojené státy naznačily, že mohou poslat na Střední východ armádu, pokud Rusové neodstraní své jednotky z Íránu.
Premiér se připojil k hromadné žádosti západních zemí o okamžité stažení vojsk a odstranění této vážné hrozby pro světový mír.
Čtyři lidé dnes zahynuli v dopravní nehodě na dálnici M6 ve Staffordshiru poté, co se jejich vůz srazil s cisternou.
Nehoda se stala na křižovatce...
Sheffield: čtvrté největší město v Británii, 545 000 obyvatel.
Hlavní průmyslová odvětví: ocelářství, strojírenství, chemie.
Nejbližší vojenské cíle: vzdušná základna NATO, komunikační centrum RAF.
Středa 11. května
Myslíš, že spolu budeme vycházet?
Proč by ne, jsou to milí lidé.
Jenom bych je ráda poznala za jiných okolností.
Říkáš to, jak kdyby přijeli na pohřeb.
Uznej, že je to trochu trapné.
Měla to být šťastná událost.
Vždyť to je šťastná událost.
Alespoň já šťasná jsem.
Uvědomuješ si vůbec, co to pro tebe znamená?
...závažný incident týkající se americké válečné lodi u pobřeží Iráku.
Detaily podle korespondenta listu nejsou známy, nicméně zpráva, která se od dnešního rána šíří Kapitolem říká, že se jedná o americkou ponorku, která zmizela během hlídky v této oblasti."
Neslyšels, co jsem říkala?
Kempovi už jsou tady.
Vypni tu televizi. Stejně se na to nedíváš.
- Dobrý den.
- Mami, paní Kempová.
- Ráda vás poznávám.
- Těší mě.
- Pan a paní Kempovi.
- Těší mě.
- Děkuji.
Čtvrtek 12. května
Zprávy BBC v osm hodin.
Sovětský svaz se ostře ohradil proti jednání Spojených států při, cituji, včerejší nebezpečné provokaci americkými vojáky v Ománském zálivu.
Je to reakce na incident, při němž byl vážně poškozen ruský křižník Kirov po srážce s americkým torpédoborcem Callahan.
Není to v nejlepším stavu, ale možnosti tu jsou.
Strhneme všechny ty tapety a zdi vybílíme.
- Je tu toho nejmíň šestnáct vrstev.
- Máma s tátou nám určitě pomůžou.
Náš táta by mohl taky.
Bude rád, když bude mít něco na práci.
Čemu se směješ?
Jen si říkám, jak se asi bude tvářit, až si přijdu půjčit jeho odstupné.
- Ale ne.
- Chtěl za něj na výlet na Bermudy.
Ale vypadá to asi zase jen na Blackpool.
Podívej na tu zahradu. Myslím, že je skvělé, když si mají děti kde hrát.
Možná by mi tam dovolili voliéru.
Nojo, ty a tvoji ptáci.
Bude to stejně divné, ne?
Co myslíš?
Žít ve vlastním bytě. Se ženou. S dětmi.
Jako kdybych najednou zestárnul.
Neblázni.
Bude to skvělé.
Já prostě cítím, že to bude skvělé.
- Tady máš, zlato.
...americké průzkumné a záchranné čluny v oblasti objevily střepiny, které jednoznačně pocházejí z ponorkových torpéd. Washington stále tvrdí, že "Los Angeles" byla na rutinní průzkumné misi při pobřeží Íránu, kde se minulé úterý potopila s celou posádkou. Poté, co vzdal hold 127 členům její posádky, prohlásil prezident, že považuje Sovětský svaz za plně zodpovědný za jejich smrt i za ztrátu plavidla.
Nečekaný útok na naši ponorku a vpád do Íránu jsou činy bezohledné válečnické moci. Musím Sověty jasně varovat, že zde riskují ozbrojený konflikt se závažnými důsledky pro celé lidstvo.
Británie má vypracovány krizové plány pro případ války. V případě selhání centrální vlády se moc může přesunout do rukou místních úřadů po celé zemi. V městských oblastech, jako je Sheffield, existuje post válečného koordinátora.
Je jím primátor města. Pokud by to bylo nutné, může mu být dána plná moc interní vlády.
Kdy a jestli se to stane závisí na krizi samé.
Úterý 17. května
Vláda Spojených států byla proti své vůli donucena jednat za ochranu toho, co považuje za právoplatné zájmy západních zemí v oblasti Středního východu.
Tato vláda se proto rozhodla vyslat své jednotky rychlého nasazení, U.S. Central Command, do západního Íránu.
Věříme, že Sovětský svaz zaznamená naše rozhodnutí a upustí od svého dosavadního zhoubného jednání.
Mockrát děkuji, pane.
Díky. "Tajné - jen k rukám adresáta" "Město Sheffield Válečný manuál, svazek 1"
- Haló?
- Mary? Chci, abyste zavolala následujícím lidem a řekla jim, ať jsou za deset minut u mě v kanceláři.
Je mi jedno, co zrovna dělají, ať všeho nechají a přijdou sem.
Je to jasné?
Výborně. Máte tužku?
Dobře.
Čtvrtek 19. května
A co potraviny, co máme?
A ten spis?
Ještě něco?
Hovězí konzervy?
Doufám, že ne z Argentiny.
Dobře, a zásoby pro první den?
To je všechno? S tím se ale moc daleko nedostaneme, že? Cože?
Upřímně řečeno, to opravdu nevím.
O krizových plánech jsme zatím nic nedostali.
Hlavně o tom nenech nikoho pochybovat.
Prostě pokračuj.
Neříkej to nikomu, komu nemusíš, ne?
Dobře. Zbývající jednotky 10. vzdušné divize armády Spojených států, která včera seskočila do západního Íránu, zaujaly obranné pozice poblíž Isfahanu, aby, podle tiskového mluvčího, zabránily veškerému pohybu směrem k ropným polím v Perském zálivu.
Letky amerických bombardérů B-52 se shromažďují na základnách už od úterního večera, spolu se třemi radarovými letouny Awax.
Pravděpodobně budou použity jako podpůrná síla ozbrojených složek.
- Ahoj, Johne.
84. divize byla také uvedena do stavu...{y:i} - Přišels mi pomoct?
- Ani náhodou.
Já mám dneska už dost. - Jsem utahanej.
- Ale ne tolik, abys sem nemohl zajít.
To je přece něco jiného.
Stejně každou noc makám na domu.
Jak to jde? Není to zlé.
Chceme udělat jen obývák a ložnici, než se nastěhujeme.
Máš prý vzít dolů pár kytek, až tady skončíš.
- To už je třetí od svačiny!
- No jo.
Kam letí? Asi na Finningley.
Měl by sis koupit knížku o pozorování letadel.
Byl by to hezký koníček místo toho zahradničení.
Klidně se směj, ale něco se děje, to ti povídám.
Něco se bude dít dneska večer, až se trochu zlejeme.
Nerozčil se, ale musíš už přestat myslet jen na sebe, víš?
A proč ne? Musím si trochu užít, dokud jsem svobodný.
Už to dlouho trvat nebude.
To máš možná pravdu.
RAF Finningley. Předpokládaná válečná funkce: základna pro americké stíhačky Phantom.
5 mil od Doncasteru 17 mil od Sheffieldu
"Pohotovostní stupeň: černá"
- Dělej, dopij to.
Dělej.
Musíme se trochu napít, než se oženíš.
Dvě pinty, prosím.
Díky.
...v prohlášení, vydaném před několika hodinami Pentagonem, obvinily Spojené státy Sovětský svaz z přesouvání jaderných hlavic na novou základnu v Mašadu v severním Íránu.
Podle amerického mluvčího byly hlavice... Hej! Já se na to koukal!
...dvou obřích dopravních letounů Antonov včera odpoledne a byly okamžitě přesunuty do dočasných tajných úkrytů.
Stuarte, co si myslíš o tom, co se děje na Dalekým východě?
Na Dalekým východě?
Ono se tam něco děje?
- Írán.
Čína, Hong Kong, to je Dalekej východ.
A co jako? Daleko je to dost.
Já se starám o bližší věci, jako Scarborough nebo Skegness.
Skeggy? Vždyť tam chcíp pes.
Hele, na to se vykašli.
Vidíš ty dvě holky tam vzadu?
Není to sranda, začíná to vypadat vážně.
Nás tady se to netýká, tak si snad můžeme trochu užít.
Ty nemáš strach z toho, kam to povede?
Ale jasně že mám sakra strach, to je snad jasný.
Řeknu ti, jestli ta bomba spadne, chci ležet na plech nalitej přímo pod ní. ...generální tajemník NATO před chvílí přijel sem do Bruselu... Podívej se na sebe, vždyť ty už jseš zodpovědnej za rodinu.
Už myslíš jako ženáč.
- Taky už skoro jsem.
- Dokud nejsi, vytřískej z toho, co jde.
Co takhle sbalit támhlety dvě?
- To nemůžu. - No tak, možná je to naposled.
Hele, oba už jsme pár vypili, tak to teď můžeme velkolepě zakončit.
Ty si asi nedáš pokoj, co?
Jdu s tebou.
Právě jsme získali zprávu, že premiér vyhlásil podporu vládě USA. Ve svém prohlášení odsuzuje, cituji, "bezohledné sovětské akce", které...
Řídícím a technickým službám:
Dejte mi, prosím, zprávu, kolik paliva teď máme ve skladech.
Zajistěte, aby byly všechny nádrže plné a nic se neodčerpávalo, pokud to nebude nutné.
Sobota 21. května ...sovětská vláda dosud neodpověděla na ultimátum americké vlády, doručené Moskvě včera večer.
Američané žádají společné stažení svých i sovětských sil z území Íránu do nedělního poledne.
Zpravodajové NATO ze západního Berlína hlásí, že se u hranic začíná shromažďovat pěchota a ozbrojená vozidla Varšavské smlouvy.
Ministerstvo obrany hlásí, že posílá do Evropy další vojáky, aby splnilo britské závazky NATO.
První kontingenty opustily základnu RAF Brize Norton dnes ráno.
Pryč s bombami! Dnes proběhla v celé zemi řada demonstrací pro i proti rozhodnutí vlády poslat jednotky do Evropy. Ačkoliv se jich většina obešla bez incidentů, několik lidí bylo zatčeno pro výtržnictví v severních Midlands.
Vláda převzala kontrolu nad British Airways a všemi trajekty přes kanál.
Je to údajně dočasný krok, který usnadní přesun vojsk do Evropy.
Tisíce lidí zůstaly na Heathrow a v Gatwicku.
Královské námořnictvo má za úkol hlídat ropné plošiny v Severním moři.
Ministerstvo obrany říká, že je to jen preventivní opatření.
Neděle 22. května "Ultimátum vyprší dnes" V nejlepším případě tentokrát dojde ke konci života, jaký známe, a v tom nejhorším k absolutnímu vyhlazení.
Jadernou válku nelze vyhrát!
Předpokládejme teď, že tuto válku vyhrají Rusové.
Co by vlastně vyhráli?
Co by dobyli?
Řeknu vám, co by dobyli.
Všechna velká střediska obyvatel i průmyslová centra by byla zničena.
Průmysl? Jakej průmysl? V Sheffieldu žádnej průmysl není!
Ano! Ale kdyby se peníze... Kdyby se peníze neutrácely za jaderné zbraně, byl by tady průmysl!
Táhni zpátky do Ruska! Tam patříš!
Nebo by šly peníze do sociální sféry. Výzkumu alternativních zdrojů energie.
Průmysl... Průmysl by byl zničen. Ropné rafinerie by byly zničeny.
Rusové by dobyli mrtvolu. Mrtvolu země.
Modleme se. Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé... 12:00.
Americké ultimátum vypršelo.
13:00.
Letadla B-52 útočí konvenčními zbraněmi na základnu v Mašadu.
Rusové brání základnu raketami země-vzduch s jadernou hlavicí.
Mnoho B-52 zničeno.
14:00.
Američané odpovídají svržením pozemní nukleární zbraně na základnu.
Boje ustávají. Od včerejšího vypršení amerického ultimáta sovětské vládě probíhají diplomatické snahy o zprostředkování jednání mezi oběma zeměmi.
Ze samotného Íránu stále nejsou zprávy.
Žádnému novináři nebylo dovoleno vstoupit do nebo opustit zemi od chvíle, kdy byly telegrafní a telefonní linky v pátek odříznuty. V rozhovoru dnes ráno řekl ministr zahraničí, že nemá konkrétní zprávy a že by bylo zbytečné pouštět se do spekulací bez potvrzených informací. Roste poptávka po konzervách, cukru a dalších skladovatelných potravinách, což způsobuje v některých oblastech jejich nedostatek.
Mluvčí největšího řetězce supermarketů řekl, že tyto panické nákupy jsou zbytečné. Nedostatek paliva sice zpomaluje zásobování, ale zboží je na skladech dost.
Čtyřicet pencí?
To je skandál!
Minulý týden stály jenom 26 pencí!
Když tady nejste spokojená, jděte nakupovat jinam.
Máme celostátní pohotovost a vy myslíte jen na to, jak si namastit kapsu.
Nikdo vás nenutí to koupit.
Když to nechcete, vraťte to na regál.
To taky udělám. Radši umřu hlady. S dovolením.
- Začali bojovat, mami!
- Kdo?
Američani a Rusové!
Teď to bylo ve zprávách.
Táta říká, že se máš hned vrátit.
Hej! Za to musíte zaplatit!
V reakci na dnešní zprávu o zahájení střetů amerických a sovětských plavidel vydal parlament při zvláštním zasedání rozhodnutí o krizové situaci. Po skončení této relace odvysíláme zvláštní vstup, v němž se dozvíte, jak se toto rozhodnutí týká vás.
Očekává se, že premiér dnes večer promluví o krizi k národu. Dříve vydané prohlášení z Downing Street říká, že vláda je optimistická, co se týče nalezení mírového řešení sporů.
Veřejnost je zatím vyzvána, aby zachovala klid a rozvahu."
Nemůžeš usnout?
Hrozný hluk.
Asi zavřely hospody.
Úterý 24. května Koukám, že berete roha.
Ne, jedeme do Arjacktonu v Linconshiru, než se to trochu uklidní.
Myslím, že tam budeme v bezpečí.
Carol, přestaň tady okounět a pojď mi dovnitř pomoct.
Jak to vidím já, v bezpečí nebudete nikde.
Nevím... Ale myslím, že na venkově je větší šance přežít.
Arjackton je takové malé městečko, pár domů a hospoda.
To přece bombardovat nebudou.
Myslím, že to je všechno, Rone.
- Mami?
- Carol! - Vypnulas ten plyn? - To doufám!
Snad nechcete vyhodit celou ulici do vzduchu.
- Pojď, Carol.
- Spote! Už jdu.
- Nemůžu najít Spota.
- Vždyť tu před chvílí byl.
- Dívala ses uvnitř?
- Nahoře, dole, u sousedů - všude.
- Do prčic už ale.
- Spote!
Spote!
- No tak!
- Za chvilku se vrátí. Já to vím.
- Spote! Dělej! - Zlato, pojď už.
- Pojď! Pojedeme bez něj.
- Ale... mami!
- Spote! - Proboha neblázni.
Vždyť se nic neděje.
Nebudeme tu na toho zatracenýho psa čekat celej den.
Zalez!
- Nemůžeme ho tu přece nechat.
- Spote! - Dovnitř!
- Spote! Pojď dovnitř!
- Tak zalez tam, ty zvíře. Tak nashledanou, Bille.
Doufejme. ...na detaily stále čekáme, ale zdá se, že americký konvoj ze západního Berlína byl zastaven u Helmstedu na východoněmecké hranici.
Nepotvrzené zprávy říkají, že Rusové nabízejí volnou cestu z města americkým, britským a francouzským posádkám.
Není jisté, zda tento postup souvisí s včerejšími nepokoji ve východním Německu.
O podrobnostech vás budeme informovat, jakmile se je dozvíme.
Tady Sutton.
Rozumím.
Musím odejít?
Ne?
Ano, jistě.
Místní zastupitelstva získala pravomoc pozastavit některé mírové provozy a zabavovat pozemky a materiály pro účely civilní obrany.
Mluvčí vlády řekl, že se jedná jen o předběžné opatření a že není žádný důvod k nepokoji.
Americká letadlová loď Kittyhawk potopena v Perském zálivu.
Probíhá vzdušná a námořní blokáda Kuby.
Protisovětské demonstrace v USA.
Ruské konzuláty poškozeny.
Další nepokoje ve východním Německu.
Nemocnice vyklizeny pro očekávané raněné.
Automobilová asociace hlásí dopravní zácpy na silnicích v celé zemi, zejména směrem do Walesu a západní Anglie.
Policie žádá motoristy, aby nevyjížděli, pokud to není bezpodmínečně nutné, a i v tom případě používali pouze okresní silnice a ponechali dálnice a rychlostní komunikace volné pro státní orgány. Kompletní seznam klíčových komunikací je vyvěšen před vaším místním zastupitelstvem.
Patří k nim i M1, M19, A63 a A629.
Krizová opatření:
Klíčové objekty střeženy
Známí a potencionální vyvolávači nepokojů pozatýkáni.
Zásadní organizační opatření.
Zásadní organizační opatření.
Pokud nejste na oficiální nebo neodkladné cestě, prosím...
Snažíme se dostat za příbuznými do Lincolnshiru.
Tudy to nepůjde.
Silnice vyhrazená pro naléhavé případy.
Obávám se, že musíte jet jinudy.
To snad sakra nejde.
Nemůžete přece lidi takhle zastavovat.
Promiňte? Kam jdete?
- To prostě nemůžete.
- Něco vám poradím.
Zkuste jet po spojce 35 na M1.
Jeden pruh je tam ještě volný, možná by vám to mohlo vyjít.
Být váma, zůstanu tady sedět.
To radím každému.
Středa 25. května Vědci a pozorovatelé z řady zemí celou noc potvrzovali zprávy, že na Středním východě explodovaly dvě jaderné nálože.
Oficiální vyjádření k situaci neexistuje. Ministerstvo zahraničí... Vzala jsem ti jich šest.
- Stačí ti to? - Bohatě.
Tak mu řekni, ať improvizuje.
Dobře.
Clive, myslíš, že se opravdu něco stane? Ne. To jsou všechno jenom opatření.
Holil ses ráno?
Neměls jim na to přistoupit.
Nemusels.
Nevyhodí tě, když odmítneš.
Ale no tak, Marjorie. Pro mě je to taky těžké.
Nechci opustit tebe ani děti.
Tak proč to děláš?
Někdo to dělat musí. Proč jsi to neřekla dřív, že ti to dělá starosti?
Neřekla jsi ani slovo, když jsem chodil na ty kurzy.
Tady Sutton.
"Premiér: válce v Evropě lze zabránit" Ano, do půl hodiny.
Už budu muset jet.
Silnice se ucpávají.
Tak použijte zdravý rozum!
Jak to mám vědět?
Marjorie, nech to už.
Já ti pak zavolám.
Co?
Ano.
Je důležité, dokud máme ještě čas, aby odbory zahájily generální stávku na protest proti této katastofě, která se týká nás všech. - Přesně tohle ničí naši zemi! - Pořád ještě máme čas té katastrofě zabránit.
A co Falklandy?
Falklandy?
Poslyš, chlapče, nikdo tu není větší vlastenec než já.
Snažil jsem se je dostat ze společného trhu několik let!
Ale nejdříve... Prosím, nehrajte jim do rukou!
Tohle je mírumilovná demonstrace!
Využíváme svého práva svobody projevu!
Policie nemá právo tuto demonstraci zastavit!
Nenahrávejte jim!
Nemáte právo! Otvíráky na konzervy! Libra padesát za jeden!
Půldruhé libry vám může zachránit život!
- Dobré ráno, Clive.
- Dobré, Alane. Jak to vypadá?
Je to poněkud primitivní. Podívej se sám. Nějak už to zorganizujeme.
Kde k čertu všichni jsou? Tohle je tak půlka.
Steva znáš, úředník pro informace.
Kde sakra jsou všichni?
Jeff volal, že se mu rozbilo auto...
- To mě nezajímá, kolik chybí?
- Deset.
Zavolej jim, že je tady chci okamžitě mít.
- Který stůl je můj?
- Ten vepředu.
Pozor na hlavu.
Nevidím tu krizový výbor, ty ano?
Znáš to... Zatracený zastupitelstvo.
No, taky nás za to neplatí, ne? Tady to je. Lepší už to nebude.
- Dr. Colder, zdravotní poradce.
- Těší mě. Jak to jde?
Děláme, co můžeme.
V posledních dnech byly narychlo vytvářeny podobné krizové štáby ve sklepeních radnic a městských úřadů po celé zemi. Teď nastal čas, abyste připravili vše pro sebe a svou rodinu pro případ náletu. Neznamená to, že určitě vypukne válka, ale ta možnost je reálná a všichni na ni musíme být připraveni.
Když uslyšíte tuto sirénu, musíte i s rodinou okamžitě do úkrytu.
Nezůstávejte venku.
Pokud budete v otevřené krajině, lehněte si.
A co třeba... Pokud opustíte svůj dům, místní úřady jej mohou zabavit pro rodiny bez domova. Pokud se odstěhujete, úřady v místě vašeho nového bydliště vám nemohou pomoct s jídlem, ubytováním ani jinými nezbytnostmi.
Nejlepším místem je váš domov.
Zůstaňte doma.
Hasičské vozy odvezeny do bezpečí.
Čtvrtek 26. května 8:00
Pokud někdo zemře ve vašem krytu, přesuňte tělo do jiné místnosti v domě. Označte tělo jménem a adresou a přikryjte jej co nejtěsněji polyethylenem, papírem, prostěradly nebo dekami. Pokud ale bude tělo ve vašem domě více než pět dnů a pokud bude bezpečné vyjít ven, měli byste tělo prozatímně pohřbít do země nebo jej pokrýt hlínou a označit místo pohřbu.
"Plánování pro přežití" Několik rad pro postavení domácího krytu: za prvé - postavte vzpěry ve slabých místech proti vnitřní zdi....
Není ti nic, zlato?
Jen jsem zase zvracela.
Bože, mně je špatně. Nejradši bych si šla lehnout.
Nic si z toho nedělej, za týden, dva to přejde.
Zavolám ti do práce, řeknu jim, že nepřijdeš.
Pokud tam někdo bude.
Včera tam byli tak dva.
Něco se porouchalo.
Nemůžu nic vytočit.
Linka je hluchá.
Nech to být. Teď jsou i důležitější věci. Krizová opatření:
Méně významné telefonní linky odpojeny. Teď nastal čas, abyste připravili vše pro sebe a svou rodinu pro případ náletu. Neznamená to, že určitě vypukne válka, ale ta možnost je reálná a všichni na ni musíme být připraveni...
"Hlavní ohniska požáru" "Popáleniny kůže při pozemním výbuchu"
Zdravím, Kente. Tady Sheffield. Zkouška spojení, 1, 2, 3, 4.
Prosím, odpovězte.
Přepínám.
Jaká zodpovědnost? Všichni máme rodiny.
Prostě sem přijďte.
Je tu devět dalších lidí.
Mám tu vážné narušení pořádku.
Potřebuju nejmíň šest dalších policejních jednotek.
Ale kdy?
Dopraváky už jsem na to stáhnul.
Mnoho z těchto úředníků neprošlo žádným výcvikem.
Někteří se o své pohotovostní funkci dozvěděli před pár dny. Téměř nikdo neví přesně, jaké jsou jeho povinnosti.
Tyhle asi budu muset sundat taky.
Celé to poškrábeš, nedávno jsme je natírali, Bille.
Lepší než se nechat roztrhat na kousky, ne? Musíme do školy, mami? Přijdu pozdě.
Já nevím. Co říkali v televizi? Že jsou školy zavřené nebo ne?
Jsou zavřený, říkali to ve zprávách. Můžeme zůstat doma.
- Víš to jistě?
- Jasně že vím.
- Ale klidně si jdi, jestli nevěříš.
- Páni, to je utažené.
Paráda! Dneska jsme měli psát z angličtiny.
Alison, zajdi ke Curbymu a podívej se, jestli ještě mají nějaké jídlo.
- A co jako? - Cokoliv, chleba, konzervy, co najdeš.
Vem si mojí peněženku. - Tati, postavíš tu taky tohle?
- Jen přes mojí mrtvolu.
Chci mít trochu konkrétnější plán, než to tu začneme bourat, Bille.
- Můžu ti pomoct? - Jo, podrž to.
To by bylo skvělý.
Spát v tom.
Jako ve stanu.
"SPAD" Nebezpečím největšího rozsahu je spad.
Jaderný spad je prach, který je ze země nasán výbuchem.
Jaderný spad zabíjí.
Je 8:30 ráno.
3:30 ráno ve Washingtonu.
Za poslední čtyři dny ani prezident, ani jeho tým neodpočívali víc než pár hodin.
Touto dobou pravděpodobně spí. Touto dobou budou reakce Západu nejpomalejší. "Omlouváme se - z vašeho účtu dnes již nelze vybrat"
Poplach červeného stupně.
Poplach červeného stupně.
- To je doopravdy?
- Jo, to je sakra doopravdy! - Cože?
- Všichni na svá místa!
Zavřete dveře!
Jakmile budete moct, každičkou informaci co máte...
Nemůžu vám prodat žádný dřevo!
Musíte mluvit s šéfem.
Tady je truhlářství, žádná zatracená pila!
Dělej, rychle, dolů!
Jedna hlavice vybuchuje vysoko nad Severním mořem.
Energetický puls zkratuje řadu elektrických zařízení.
Rozsáhlé poškození komunikací v Británii a severozápadní Evropě.
- Tak ty jsou odepsaný.
- Všechno je mrtvé.
- Tak vytáhněte tu zatracenou anténu!
- Zprovozněte záložní!
8:37.
První raketová salva zasahuje vojenské cíle NATO.
Do prdele.
Pomalu!
Ne tak rychle!
Dělej!
To byl teprv začátek!
Ježíši Kriste. Oni to udělali.
Oni to udělali.
- Kam jedeš?
- Zkusím se dostat k Ruth, musím zjistit, jestli je v pořádku!
Kurva!
Dělej, uhni s tím!
Ne, takhle ne! To musí ven!
Musí to až dolů.
To je ono.
A kde je Alison?
Na Spojené království dopadá 80 megatun.
Ztráty na životech mezi 2,5 a 9 miliony.
- Sviť trochu níž. - Panebože.
Ruth! Pojď nám sem pomoct!
Ruth! Pomoz nám, sami to nezvládneme!
Prosím!
Chaos v ulicích.
Řídící spojení selhávají.
Ruth!
Počet jaderných výbuchů roste. Primární ekonomické cíle: Komunikace, energetika, ocel, chemie.
Michael!
Michaele!
Východ a Západ si vyměnili 3000 megatun.
210 megatun dopadlo na Spojené království.
Dvě třetiny domů v Británii leží v oblastech potenciálních požárů.
Bezprostřední riziko spadu. Pokusy o záchranu nebo hašení nepravděpodobné.
Jen klid. Nehýbejte se.
Výborně.
Lékárničku, rychle!
Asi jsme zase ztratili kontakt.
Antény musely shořet. Byly na střeše.
Dovoláme se někam?
A rádiem?
- Můžete nějak nahradit tu anténu?
- Můžeme to zkusit.
Tak něco udělejte. Rychle.
Kde je ta lékárnička? Je na polici vzadu!
Je to tady zasypané, nemůžu nic najít.
- Jak mu je?
- Je mrtvý. - Kde byla ta lékárnička?
- Zapomeň na ní.
Přines něco, ať ho přikryjeme.
Všechno bude v pořádku.
Mami?
Ježíši Kriste, už zase!
To je Stockbridgeská policie!
Co záchrana?
Můžete něco dělat?
Přepínám.
Kolik máte radiace?
Opakuju, kolik máte radiace?
Přepínám.
To je moc!
Musíte se svými lidmi do krytu!
Můžete nás propojit do oblastní centrály? Přepínám.
Propojíte nás? Přepínám.
Stockbridgi, slyšíte mě?
Přepínám.
Ozvali se vám?
Ticho! Ztratili jsme je.
Co Pilhough? Stockbridge?
Z Pilhough nic, ve Stockbridge to není tak zlé.
Okna vytlučená, budovy poškozené, ale není to tak zlé. - To není zas tak daleko, ne?
- Zeptej se ho, kde bouchla ta poslední.
Můžeš to prosím vypnout, Gordone?
Na Sheffield se snáší první oblak spadu.
Od výbuchu uplynula hodina a 35 minut.
Pozemní výbuch tento prach nasál a ozářil.
Vítr ho zanesl sem.
Tento útok vytloukl většinu oken v Británii.
Mnoho střech je odkrytých.
Část smrtícího prachu se dostává dovnitř.
V těchto raných fázích jsou symptomy nemoci z ozáření a symptomy šoku naprosto stejné.
Tobě nic není, Ruth?
Ruth?
Nedokázala jsem to zastavit.
Prostě nedokázala.
Nic si z toho nedělej.
Nemůžeš za to.
Já vím, ale já se tak stydím.
Takhle zašpinit postel v mém věku.
Jako bych byla zase nemluvně.
Ruth?
Pomoz mi umýt babičku. Ruth?
Opatrně s tím! Nevíme, jak dlouho nám to bude muset stačit.
Ruth, neseď tam jenom, dělej něco!
Pátek 27. května 1 den po útoku.
Kde je Michael? Musíme najít Michaela.
Přestaň křičet, já se po něm půjdu podívat.
Ne, ty zůstaň tady.
Budu pryč jen pár minut.
- Prosím, zůstaň tady. Já půjdu. - Ne, já ho musím najít.
Bože můj.
Michaele!
Michaele!
Neděle 29. května 3 dny po útoku.
Calvy-82 už se dva dny neozvala.
A koho ještě jste zkoušeli?
Tak pošlete další motorku!
Už nejsou žádné silnice! Tady už budou všichni mrtví. Tam je to srovnané se zemí.
Tady kolem jich bude padesát procent naživu, ale... ti už jsou v podstatě taky mrtví.
Dostali smrtelnou dávku.
- A co tady?
800 radů, 1000, těžko říct.
Záleží samozřejmě na krytu, jaký si postavili.
- Jestli to bylo něco pořádného... - Volají tě rádiem.
Není způsob, jak dostat cokoliv ven. Podle zpráv...
Poslouchej!
Dobře, zprávu předám.
Co čekáte, že udělám? O tom vím, ale nemůžu s tím nic dělat!
Poslouchejte!
Mám zprávu od Rivlen Valley. Prosím.
Dokázali se dostat do skladu závodů B.G.
Mají na silnici pár vozidel, ale jsou skoro bez paliva.
A co s ním proboha dělali?
To mi neřekli. Jen řekli, že chtějí vědět, kde nějaké najdou.
A nemají jídlo.
- Podívejte, mám...
- Nechte mě na tom pracovat, ano?
Týden po útoku.
Zásoby potravin jsou hlídány zástupci centrální vlády.
První dva týdny po útoku distribuce potravin nepravděpodobná.
Tady máš, mami.
Něco k jídlu.
Radši jí nebuď.
Odpočinek jí prospěje.
Aspoň to nevystydne.
Ruth?
No tak, zlato.
Něco jíst musíš. Musíš.
Nejde tu jenom o tebe, víš?
To děťátko taky potřebuje najíst. - No tak!
- O to dítě už nestojím.
Jimmy je mrtvý.
Nemá to smysl!
Nemá to smysl, když je Jimmy mrtvý.
- Vždyť to nevíš.
- Já to vím! Já to vím, že je!
- Není to jisté.
- Dýchat všechnu tu radiaci... Celou dobu...
moje dítě...
Alison... Jimmy...
Všichni pryč...
Alison... Jimmy...
A Michael...
Všichni jsou mrtví. Ne...
To nevíme.
Možná jsou v bezpečí. Někde.
Já chci umřít.
Kdybych je tak mohl ještě jednou vidět!
To bude ta zeď.
Můžeme se klidně vrátit.
Sem spadly čtyři patra. Tam toho můžou být ještě metry.
Zkus to znova, Gordone.
Pořád tu nic nemám. Asi je to tam dál zablokované.
Kolik myslíte, že je toho nad námi?
- Celá radnice, řekl bych.
- Kdy se k nám dostanete?
Nemůžeme sehnat bagry, takže...
- A co armáda?
- Není kudy, všechno je zablokované!
Conker se ještě neozval.
Takhle to nikdy pod kontrolu nedostaneme.
Tak se tam zkus dostat sám. Je to na hovno.
- Hladovějí davy v Shadwellu, Ecolsfieldu...
- To stejně není naše rozhodnutí!
Zóna musí schválit otevření skladů, až pak je to v pravomoci rady.
- S Kemptonem se ale nespojíme. - Tak co máme dělat? Necháme je umřít hlady?
- Podívej, i kdybychom měli tu pravomoc...
- Jsme na to sami! Tu pravomoc sakra máš!
Tak s ní něco dělej!
Jaký má smysl plýtvat jídlem pro lidi, kteří stejně zemřou?
Souhlasím s Clivem.
Zásoby potravin dlouho nevydrží.
Spousta lidí se prostě nezásobovala předem.
A jak to sakra měli udělat?
V krámech nic nebylo!
Teď vycházejí z krytů. Já vím, že to zní tvrdě, ale měli bychom si podržet tu trošku jídla, co máme.
Potřebujeme ho, abychom donutili lidi pracovat.
- Budeme vypadat neschopně.
- Neschopně?
Co bys kurva chtěl?
Nemá někdo cigaretu?
Víš, že to není zdravý.
Mně je fuk, jaké máte potíže, s tak vysokou radiací tam své lidi nepošlu!
To vím. Ale co s tím?
Stejně tam všichni umřou. Bille...
Prosím... Přines mi něco k pití.
Podívám se, jestli to půjde.
Hned se vrátím.
Jenom minutku...
Proboha.
- Bože...
Podívej se na to.
- Počkej chvilku.
Zvedneš to?
Položíme to.
Polož to támhle.
Přines mi deku.
Podej mi to...
Bože můj.
Ruth?
Ruth!
Pojď, půjdeme dolů. Opatrně.
Neděle 5. června 10 dnů po útoku.
Stupeň ozáření je stále životu nebezpečný. Obyvatelé oblasti A, tedy Warthingu, North Caffrey a Abidale, nevycházejte z krytů na víc než dvě hodiny denně. Obyvatelé oblasti B, tedy Neverage, Inecrossu a Longdale, nanejvýš hodinu denně.
Mandy!
Mandy!
Neviděla jste Mandy?
Mandy!
Mami!
Mami!
Mami!
Kolik je hodin?
Půl třetí.
- Ráno nebo odpoledne? - Ráno.
Myslím. Nejsem si jistý.
Ztrácím přehled.
Nevím, jestli je den nebo noc.
Celková síla bomb: 3000 megatun. Množství kouře:
Prach zvednutý do atmosféry: 500 milionů tun. Vysoko v atmosféře zaclonila oblaka prachu sluneční světlo a teplo.
Ve velkých oblastech severní polokoule se začíná stmívat. Ochlazuje se. Uprostřed velkých souší, jako je Rusko nebo Amerika, může být pokles teplot vážný - až 25°C.
I v Británii mohou do několika dnů od útoku klesnout na dlouhou dobu na nebo dokonce pod nulu.
Pondělí 6. června 11 dnů po útoku.
Vraťte se domů!
Rozdělování potravinových zásob začne zanedlouho.
O výdejním místě budete informováni.
Opakuji: jděte domů!
Nemůžeme pro vás nic udělat.
- Nemáme oprávnění rozdávat jídlo.
- Pro koho ho šetříte? Toto je varování.
Jakýkoliv pokus o neoprávněné vniknutí bude potlačen silou.
Radím vám, rozejděte se a vraťte se do svých domovů.
Použijte slzný plyn.
Nasaďte jenom CS plyn. Miřte na bránu.
Jednu na tamhletoho chlapa.
Sobota 11. června 16 dnů po útoku. "Byl jsem nemocen, a navštívili jste mě." Celé britské zdravotnictví, i kdyby výbuch přežilo, by nedokázalo zvládnout následky byť té jedné bomby, která spadla na Sheffield.
Pomozte mi!
Pomozte mi!
V této době, bez léků, bez vody a bez obvazů, bez elektřiny a pomocných zdravotních zařízení prakticky není možné, aby lékař vykonával svou práci. K poskytování pomoci a uklidňování není vybaven o mnoho lépe než kdokoliv jiný.
Jak to vidím já, nemáme na vybranou.
Zvenčí žádné jídlo nedostaneme? A odkud?
Řekli jsme to okresu a ti jsou všichni v jednom krytu.
S Tubeley se nemůžeme spojit a Rockley a Asbrough - bůhví, co tam se děje.
Nejspíš je vyrabovali. Co myslíte, doktore?
Musíme jim zmenšit příděly.
Tady jsem to vypracoval.
Tisíc kalorií pro pracující a pět set pro ostatní.
Pět set?
Pět set?
Tím bys neudržel naživu ani mouchu!
A má vůbec cenu držet je naživu, když nemůžou pracovat?
Spousta lidí stejně umře.
Řekl bych, že jsme zpátky u pravidla přežití nejsilnějšího.
Kolik to je jídla, pět set kalorií? Nevím...
Pár krajíců chleba, polévka.
Jehněčí kotleta. Tři koblihy s marmeládou. Pár pint piva.
Kurvy!
- Někde tu musíš mít prázdnou továrnu. - Hledej si jí sám!
Tam nahoře bloumají tisíce zatracenejch lidí bez domova a já s nima mám starostí dost než abych se zajímal o posraný zločince!
- Někam je budeš muset umístit, ne?
- Já nevím!
Třeba ty hajzly postřílej, mně je to fuk!
Proboha, Steve!
To se mělo vyřešit už před několika dnama! A co zbytek?
Někteří tam nebyli.
Ne, to by nemělo cenu. Stejně je převálcujou.
A co stany?
Mohli bychom použít stany.
Stany?
Co já do prdele vím o stanech?
Jestli se chceš zeptat na stany, tak jdi kurva za skautama!
Víš co, jdi do prdele!
Nejsi tu sám pod tlakem!
To kurva vím!
Co děláte, abyste nás odsud vyhrabali, to mě zajímá!
Pátek 17. června 22 dnů po útoku.
Pravěpodobné epidemie:
Cholera, úplavice, tyfus.
To je smrad.
Pojďte ven, nebo se pobleju.
Stůjte! Nebo střelím!
Trojko, zastřelte toho chlapa.
- Jedničko, jděte prohledat dům.
- Ke zdi!
- Nic jsme neudělali!
- Nevíte, jaký je trest za rabování?
To neni rabování, prohledávat prázdný domy!
- Držte hubu!
- Máme snad na výběr? - Měli jsme hlad!
- Co jsme měli dělat jinýho?
Ve sklepě jsou dvě těla, pane.
Muž a žena. Už jsou mrtví dlouho.
Ten muž má rozbitou hlavu.
- To jsme nebyli my!
Nic jsme neudělali!
Dvojko, vezměte to.
- Brali jenom jídlo. - Dvojko, prohledejte dům.
To tělo taky.
- Pytlík brambůrků. - Jakou mají příchuť?
- S krevetama.
- Ty nesnáším.
Tak jdem.
Všichni fyzicky schopní občané, včetně žen a dětí, ať se přihlásí na rekonstrukční práce zítra ráno v 8:00. Obyvatelé sektoru F, tedy Dore a Totley, Abidale a Woodseats, se shromáždí v Abidalském parku.
Sektor B, tedy ...
- Peníze po útoku ztratily smysl. Jedinou platnou měnou je jídlo. Dává se jako odměna za práci, odebírá se za trest.
V chmurné poválečné ekonomice platí dvě krutá pravidla. Ten, kdo může pracovat, dostává více jídla, než ten, kdo ne, a čím více lidí zemře, tím více zbyde na ostatní.
Teď bych si dal cigáro.
Po obědě jsem si rád dával cigáro.
Máš něco k pití?
Mám trochu skotský.
Odstraňování těl: Nelze plýtvat palivem na kremace.
Není dost nafty pro buldozery.
Kopat jámy je plýtvání lidskými silami.
Počet nepohřbených těl v UK: Zhruba 10-20 milionů.
Tenisový klub Dore a Totley 4 týdny po útoku.
Jsou zřízeny trestanecké tábory pro rabující.
Jejich počet roste.
Jaktože nás může zavřít dopravák?
Zvláštní soudy získávají široké pravomoce.
5 týdnů po útoku.
Vodovody nefungují.
Sanitace nefunguje.
Zásoby paliva: ztenčující se.
Doprava: obtížná.
Zásoby jídla: nedostatečné.
Stále více lidí opouští města a hledá jídlo.
Je červenec.
Země je studená a plná neznámých nebezpečí radiace. Teď, pět až šest týdnů od útoku, počet úmrtí na následek ozáření spadem vrcholí.
Vraťte se do svých domovů!
Vraťte se do svých domovů!
Vraťte se!
Vraťte se!
20 mil od Sheffieldu.
Pojďte tudy.
Pojďte.
- George Langley?
- Jo. Co chcete?
Byli vám určeni čtyři dočasní spoluobyvatelé.
Sem nikdo cizí nepůjde!
Nemáte na výběr. To je zákon. Mně je jedno, co to je.
Tohle je můj dům a nikdo cizí mi sem nepůjde.
Podle mých záznamů máte čtyři volné pokoje. Žádné volné pokoje nemám.
Nemůžou přece jen tak přijít a lézt lidem do bytu.
To není správně.
Poslyšte, nejsme tady, abychom se hádali o tom, co je správné a co ne.
Vy čtyři. Jeden, dva...
- Je to sakra nebezpečný!
Můžou mi sem natahat spoustu různejch nemocí!
Pojďte.
Jděte dovnitř. Dovnitř.
Vždyť se na ně podívejte!
Číslo devatenáct.
Vypadněte! Všichni!
Vypadněte!
Kam teď máme jít?
Ruth?
Ty jsi Ruth, žejo?
Já jsem Bob.
Jimmyho kámoš.
Párkrát jsme se potkali. Pamatuješ?
Vloni na Vánoce jsi byla u nás v práci.
Kde je? Je s tebou?
Vidělas ho?
6 týdnů po útoku.
- Můžeme jí sníst?
- Nevím.
Jak se to pozná? Má tlustý kožich, ten by jí měl ochránit.
Stejně se to ale vdechuje, ne?
Bude v pořádku.
Ovce neumírají zimou.
To musela být radiace.
Kdyby byla kontaminovaná, na chuti se to pozná.
No nevím.
Stejně nemáme na výběr, pokud nechceme umřít hlady.
Šel bych někam jinam. Kam?
Do města.
Na sever.
Do údolí.
To je jedno.
Všechno je to stejný.
Zkusím jí stáhnout.
V kožichu bude teplo.
4 měsíce po útoku.
Přímé důsledky útoku: 17 - 38 milionů úmrtí na následky výbuchu, požáru a spadu.
Zbývající populace slabá, zmrzlá a hladová.
Pokud máme přežít těchto prvních několik těžkých měsíců a postavit pevné základy k znovuobnovení naší země, musíme soustředit všechny své síly na zemědělství.
Útok na jaře: Tma a chlad snižují rostlinnou aktivitu na velmi nízkou úroveň.
Málo plodin dozrává.
Sklízení této mizivé první úrody je doslova otázka života a smrti. Vzhledem k neustálým nedostatkům paliva je to možná jedna z posledních příležitostí, kdy jsou v Británii ke sklizni použity kombajny a traktory.
Následky ozáření v rané fázi těhotenství: Vyšší riziko deformací a mentálního postižení plodu.
Neděle 25. prosince
První zima.
Následky podchlazení, epidemií a radiace zasahují těžce velmi mladé a staré lidi, protože jejich ochranná tuková vrstva je tenčí.
V prvních několika zimách jich v Británii mnoho zemře.
Březen. 10 měsíců po útoku.
Stát! Zastavte se, nebo zahájíme palbu!
Květen.
Rok po útoku.
Obloha se vyjasňuje.
Sluneční svit se vrací, s větší dávkou UV záření než obvykle.
Časté oční zákaly, větší riziko výskytu rakoviny a leukémie.
3 - 8 let po útoku populace dosahuje minimálních hodnot.
V UK může klesnout počet obyvatel na úroveň středověku. Odhadem mezi 4 a 11 miliony.
10 let po útoku.
Ruth a její dcera.
Ruth?
Ruth!
Práce!
Práce!
Práce!
Vstát!
Slova a obrázky.
Slova a obrázky.
Kostry a lebky různých tvorů.
Půjčili jsme si je z muzea.
Poznáte, komu tyto kostry patřily?
Tohle byla kostra... kočky!
Kočičí kostra.
Kostra... kuřete!
Kuřecí kostra.
Kostra... ptáka!
Ptačí kostra.
13 let po útoku.
Éj!
- Setomá?
- Jílo. Saíc.
Detosem!
Detosem!
- Mási zít sám? - Nitnedá! Povatese!
Detosem!
Deso naša?
Dese k nám? - Kamu?
- Notak!
My dva.
Gaz a Spike.
Rozdě se!
Notak!
Detosem!
Notak!
Vraťte se! Hej vy!
Vraťte se!
Vraťte se!
Detosem!
Notak, detosem!
Detosem...
Stát! Stát!
Co je s tebou?
Jsi zraněná?
Dětě bude!
Nepleť se tu, mám práci.
Bude dětě!
Dětě!
Na to nemám čas. Mysli hlavou.
Dětě!
Koncem 21. století žily národy na Zemi konečně v míru a spolupracovaly při výzkumu a kolonizaci vzdálených končin vesmíru.
Bohužel jste tam však nebyli sami.
Rasa mimozemšťanů, kterým se říkalo Drakové, si osvojovala squatterská práva na některé nejbohatší hvězdné systémy v naší galaxii.
Samozřejmě jsme jim je nechtěli dát bez boje.
Vesmír se stal novým bojištěm.
Pro mnohé z nás se Země stala vzácnou vzpomínkou v dáli několika světelných let.
Naším domovem byla vesmírná pevnost.
Jako v každé válce zde byla dlouhá období, kdy jsme jen vyčkávali.
A pak...
Všechen personál k bojovým stanicím. Připravit ke startu. Toto není cvičení.
Všechen personál k bojovým stanicím.
Připravit ke startu. Toto není cvičení.
Veliteli letky, tady Echo Dvě.
Čtyři nepřátelé ve 3 hodiny.
Rozumím, Echo Dvě.
Obrať o 90 stupňů a běž po něm.
Echo Šest pro Velitele letky.
Obracejí se na útěk.
Rozumím, Echo Šest. Povolení k osobním soubojům se dvěma zálohami.
Vyřídíme je a rychle se vrátíme domů.
Mám dnes rande s Murchesonovou.
- S tou zdravotnicí?
- Tentokrát ji dostanu, za to ti ručím.
Není to ta Murchesonová, které jsme říkávali Bílá koule?
Ale no tak, teď shodila 10 kilo.
- Dostal jsem tě.
- Paráda.
- Jo. - Šest dalších nepřátel ve tři.
- Veliteli, slyšíš mě?
- Rozumím. Mysleli, že je nevidíme.
- Já jsem je neviděl.
Viděl je někdo?
- Teď je vidím.
- No? - Nepřítel v nula hodin.
Ne abys vyzvracel oběd, Joey.
Šestko, nepřátelé se blíží.
- Kde je, Wille?
- Máš ho přímo za...
- Prokrista.
- Ten parchant.
- Kolik tisíc nám ještě zbývá?
- 65, ale budou problémy s přehříváním.
- Co to Will kčertu dělá?
- Pomodli se, ropucho.
Do prdele.
Abnormální přehřívání motoru.
Sundej ho a mizíme.
Pod námi je Fyrine IV.
Neprozkoumané území.
Dobře, Joey.
- Vstupujeme do atmosféry.
- Nasadit tepelné štíty.
Ztratil jsem ho. Co je na radaru?
- Willy, vypadni odsud, nebo tu shoříme.
- Ksakru, kde je?
Katapultoval se.
Ten parchant zmizel.
No tak, Joey.
Katapultujeme se.
Do prdele.
Tak zvedni čumák.
No tak, zvedni čumák.
To je ono.
Zvedni se.
Zvedni se. Jen pomalu.
Pojď, Joey.
No tak.
- Jsi v pořádku, Wille?
- Jo.
Je mi fajn.
Až uvidíš Murchesonovou, neříkej jí už, prosím tě, Bílá koule.
- Zraňuje to její city.
- Dobře, Joey.
A ať jí tak neříkají ani ostatní chlapi.
Líbila se mně.
Slibuju ti to, Joey.
Teď klidně lež. Nehýbej se.
- Wille?
- Co je?
Jsem hrozně unavený.
Hej, Joey.
Odpusť mi to, Joey.
Odpusť mi to.
Viděl jsem, kam se zřítila ta drakovská stíhačka.
Katapultovací kabina nemohla být daleko od vraku.
Jen jsem doufal, že není po smrti.
Je to divné, ale vlastně jsem nikdy žádného Draka neviděl.
Věděl jsem jen, že jsou naprosto jiní než lidé.
Nejsou to ani muži, ani ženy, ale obojí, napěchované dohromady do těla šupinatého plaza.
Shoř, ty hajzle. Shoř.
Zbabrals to, ropušáku.
Hej, Draku.
Mám hlad.
Hlad. Rozumíš?
Hlad?
Hm?
Hej, rozumíš něco anglicky, ropucho?
Cože? Érrr.
Strč si to někam.
Tak ty se jmenuješ Jerry Shigan.
No a co?
Co? Ty chceš vědět, jak se jmenuju?
Willis E. Davidge.
Co takhle něco k jídlu?
Něco k jídlu?
Dej mi něco k jídlu.
Jídlo.
Ty si snad děláš legraci.
Draku. Probuď se, Draku. Probuď se.
Rozvaž mě.
Pomoz mi.
Rozvaž mě.
Pomoz mi.
Jo, máš naprostou pravdu.
Ne.
Podívej, Draku.
Mohl jsem tě klidně zabít.
Mám to u tebe.
Jak jsi říkal, že se jmenuješ? Tvoje jméno? Tvoje jméno?
Jeriba Shigan.
Tak dobře. Dobře.
Teď poslouchej.
Poslouchej.
Tak poslouchej. Tady padají meteory.
- Hodně meteorů.
Víš, co jsou "meteory"? - Meteory?
Padají tu zeerki.
Hodně zeerki.
Ne? Jsme v otevřené krajině.
Když tu zůstaneme, tak... zemřeme.
Zemřeme.
Jo.
Teď musíme vyndat všechny ty... ty... dobroty z té tvé věcičky.
Jo, z neesay.
Naesay. Naesay.
Ano, naesay.
A musíme se přestěhovat nahoru do lesa.
Tamhle nahoru.
Tam je aspoň nějaký úkryt.
Úkryt? Víš, co je to "úkryt"?
Přesně tak.
Jsem rád, že s tím souhlasíš.
Jo, jo.
Příště ti vrazím tu kudlu přímo do zadnice.
Pokud vůbec nějakou máš.
Tak dobře, ropucho.
Chceš mě zastřelit?
Tak mě zastřel.
No tak, zastřel mě.
Jen do toho. Zastřel mě.
Protože ať už přežijeme nebo zemřeme, já tě nemám rád a ty mě taky ne.
Ale ztroskotali jsme tady, rozumíš?
Chápeš nebo ne gavey Engleesh, hm?
To říkej mé babičce, žabáku.
Podívej se.
Musíme si...
Musíme si vybudovat úkryt. Z kamenů.
Úkryt.
Gavey? Úkryt?
Šlo to pomalu.
Musel jsem s tím ještěrem komunikovat, a tak jsem se naučil pár slov v jeho jazyce.
Hej, Draku.
Draku...
Zapomeň na to.
Dost řečí.
Dáme se do toho, hm?
Na hovno.
Drak samozřejmě taky pochytil pár anglických slov.
- Jo.
- Na hovno.
Na hovno?
Co to má znamenat - "na hovno"?
Ne pevný.
"Ne pevný".
Já ti ukážu.
Ne pevný.
Moje levá noha.
Moje pravá noha.
To je moje levá noha.
To je moje pravá noha.
A to jsou moje obě nohy.
- Jo, prima.
- Jo, prima.
To je moje hlava.
To je tvoje ošklivá hlava.
Ne, ne.
To je moje hlava.
To je tvoje hlava.
Tvoje ošklivá hlava.
To je ošklivá hlava Davidge.
Dobře, to stačí.
Jen v tom pokračuj a budeš se učit sám, protože já už nebudu tvým učitelem.
Promiň, Davidgi.
To už je lepší.
Víš, zatímco ty se tak výborně bavíš a nic neděláš, já se snažím vymýšlet způsoby, jak zlepšit naši situaci.
- Dobře.
- Znáš to staré rčení - když se ti něco nepodaří napoprvé, tak to zkoušej znovu a znovu.
Davidgi, ty to učíš od velkého učitele Draků, Shizumaata?
- Ne, od Mickey Mouse.
- Koho?
To je velký učitel Irkmannů?
Jo.
Ále, pusť to z hlavy.
Mhm, to je lahoda.
Dej si taky.
Nezapomeň, kdo mě na to přivyknul.
A navíc hodlám vylepšit náš jídelníček.
Brzy nás zachrání.
Jedna strana nebo druhá strana.
Cože, teď, když zuří válka?
To snad je větší šance, že tu chytneme nějaký autobus.
Lidi.
Snadno vzdáváte.
Shizumaat nás učí: "Inteligentní život zaujímá postoj."
Odkud jsi sebral tyhle kecy?
Z té knížky, co čteš pořád dokola?
Já tady zaujímám postoj.
Nebyl bych tady, kdyby nebylo vás, synů Šoust-mata.
- Shizumaata.
- Jo, vždyť to je jedno.
Tuhle válku začali vy. Lidi.
Víš co, Jerry?
Ten tvůj velký Shizumaat žere sračky.
Irkmanne, tvůj Mickey Mousssse je velký pitomý tupec.
Hele.
Maso.
Hej, ty mizero. Zůstaň tam, ty mizero. Hej.
Ty odporný, hnusný parchante.
Do prdele.
Hej, ksakru.
Vypadni.
Zachraň mě.
Proboha.
Děkuju ti.
Dej se do toho.
Au. Proboha.
Zachránil jsi mi život.
- Proč?
- Možná potřebuji dívat na jiný obličej.
I když ošklivý jak ten tvůj.
Ty si pořád myslíš, že jsou lidi oškliví?
Ve srovnání s Drakem, moc oškliví.
Ale tamta věc, taje ještě víc ošklivá než ty.
- Děkuju ti.
- Není zač.
Chacha. To je ono.
Ani ta potvora pod zemí to neprokousla.
Vsadím se, že to odolá i meteorům.
Jsou meteorovzdorné.
- Zeerki-vzdorné.
Zeerki-vzdorné.
Jerry, ty starý Draku,
- kde bys byl beze mě, hm?
- Zpátky doma.
Ale do prdele.
Hej, profesore, co kdybys trochu pomohl?
Copak tě ta knížka nikdy neomrzí?
Ne.
Co v ní vůbec je?
Věci. Prokrista.
Jmenuje se Talman.
Obsahuje slova našeho velkého učitele Shizumaata.
Když si ji chceš přečíst, tak asi musíš znát drakovský jazyk, co?
Neškodilo by to.
Tak mě tedy nauč dračtinu.
To není pro tebe, Davidgi.
Shizumaat je pro nás lidi příliš dobrý?
- Ne pro lidi, příliš dobrý pro tebe.
- Najednou je z tebe znalec charakteru.
Už nepamatuješ, co jsi řekl o Shizumaatovi?
Jo, ale ty jsi možná zapomněl, co jsi řekl o Mickey Mouseovi.
Nemyslel jsem to vážně.
Já jsem taky nemyslel vážně to, co jsem řekl o Shizumaatovi.
Jerry, co to...
Tato kniha se musí předat žákovi.
Já se pak stanu učitelem.
Nejsem toho hoden, ale nikdo jiný tu není.
Teď čti.
Čas plynul, jak je jeho zvykem.
Jedli jsme, spali jsme.
A občas jsem naslouchal obloze, zda nezaslechnu slabou naději na záchranu.
Mezitím jsem studoval jeho jazyk a četl jsem si Talman.
Přelož.
"Když se člověku dostane zla, nemá ho sám oplácet zlem."
"Ať raději nabídne svému nepříteli lásku, která by je mohla sjednotit."
Tohle všechno už jsem kdysi slyšel v lidském Talmanu.
Samozřejmě.
Pravda je pravda.
Ale zatím ses nenaučil, jak my Drakové pravdu vyjadřujeme.
Shizumaatova slova se musí zpívat.
Jdeme.
No tak, Jerry.
Pohyb.
No tak.
Vstávej, sakra.
Co mám dělat, mám tě snad nosit, ty líný mizero?
- Promiň mi to, Davidgi.
- Žijeme tu jako zvířata.
A ty jsi ztloustl, že se nemůžeš hnout.
- Takhle si nikdy vesmír nepodrobíte.
- Byli jsme tu 1000 let před vámi.
Pokud o tom nevíš, ty drakovský ksichte, tenhle hvězdný systém jsme legálně zabrali.
- Vy jste ten hvězdný systém přepadli.
- Blbost.
To vy jste útočníci.
Ne, my jsme průzkumníci.
Zakladatelé nových světů.
Kdo si myslíš, že jsme my, drakovský ksichte?
Peciválové, hm?
- Osídlili jsme dvakrát víc světů než vy.
- Přesně tak. Šíříte se jako nemoc.
- Co proti tomu chcete kčertu dělat?
- Však víš, co děláme.
Bojujeme. Chacha.
Ty jsi mi ale bojovník.
Beze mě bys nepřečkal ani týden. - Lžeš.
Vděčíš mi za svůj mizerný život. - Na to se tedy podíváme.
Vypadni z mého úkrytu. Zmiz.
Vypadni.
Vypadni z mého úkrytu, ty parchante.
To je můj úkryt.
Já jsem ho postavil, ne?
Ty parchante.
Já tě zabiju, ty hajzle.
Zabiju tě.
Myslím, že nám to začíná lézt na mozek.
Myslím, že se musíme vydat na cestu.
Vážně si myslíš, že jsme tady sami?
Samozřejmě jsme tu sami.
Já nevím.
Měl jsem zase ten sen.
V tom snu je velká kosmická loď.
Dělá takový hluk, že se vzbudím.
Ale i potom ji pořád slyším.
Byl to sen.
Já nevím.
Možná.
Ale vím, že když tu zůstaneme, zemřeme.
Dříve či později zemřeme.
Jestli nás nezabije tahle planeta, tak se zabijeme navzájem.
Vážně se mnou nepůjdeš?
Ne, Davidgi.
Zůstanu tady.
Nemám zájem o tvoje sny.
Každá šance je lepší než žádná šance.
Ale no tak, Jerry.
Jsi prostě tvrdohlavý.
Ne, nejsem prostě tvrdohlavý.
Když najdu pomoc, vrátím se pro tebe.
A když ne?
Tak asi oba zemřeme.
Každý sám.
Uvidíme se později.
Haló.
Je tu někdo?
To jsou vrtné vzorky půdy.
To jsou vrtné vzorky.
Mrchožrouti.
To, co jsem slyšel v noci, byla loď mrchožroutů.
Mrchožrouti byli sice lidé, ale jen taktak.
Byli to desperátští horníci, kteří na planetách rabovali cenné rudy.
Chytali Draky na otrockou práci, a tak jsme je tolerovali.
Nezbývalo mi než doufat, že nic nenašli.
Nevěděl jsem, co řeknu Jerrymu.
Co myslíš, jak se ještě může ochladit?
To nevím.
Myslím, že se to dozvíme.
Jsem moc rád, že ses vrátil.
Hej, Jerry, co je s tebou?
Nemohl jsem s tebou jít.
Teď už nezáleží na mém životě.
Nejsem tlustý.
Nejsem ani líný.
Očekávám nový život.
Nový život?
Odkud?
Proboha.
Proboha. Chceš mi říct, že jsi těhotný?
Cože, ty budeš mít miminko?
Malého Draka?
Cože?
Ale jak...
No, na mě se nekoukej.
Jerry, Jerry, to mi nemůžeš udělat.
U vás lidí je zrození otázkou volby.
U nás Draků se to stane.
Když nadejde čas, prostě se to stane.
Proto jsem s tebou nemohl jít.
Nemám teď nic než svoje dítě.
Tak mi řekni, Davidgi.
Co jsi tam našel?
Nic.
Jak jsi sám řekl, byl to jen sen.
Brzy.
Jerry, pozor.
Nic nevidím.
Já nic nevidím.
Tady.
Pomoz mi.
No tak, Jerry. Nevzdávej se.
Vyprávěj mi o Zammisovi.
Ano.
Co je to za jméno, Zammis?
V rodokmenu každého Draka je pět jmen.
Já jsem Shigan.
Přede mnou byl Gothig a před Gothigem byl Haesni.
No tak. Povídej dál.
Před Haesnim byl Ty.
Před Tyem byl Zammis.
Támhle nahoře.
Podívej se.
Jednoho dne musím stanout se Zammisem před Svatou radou na Drakonu a přednést celý náš rodokmen, aby se Zammis mohl stát členem společenství všech Draků.
Chceš něco jíst?
Já nemůžu.
Možná bychom si tu mohli otevřít malou hospůdku.
Já bych mohl kazit jídla.
A ty bys mohl strašit hosty.
Davidgi.
Naučím tě rodokmen rodu Jeriba.
Před snídaní nebo až po ní?
Je to pocta, kterou ti nabízím.
Promiň.
Momentálně je pocta i to, že jsme vůbec ještě naživu, hm?
Tak dobře.
Já se naučím tvůj rodokmen.
Začneme s tvými rodiči.
Kdo to byl?
Můj táta se jmenuje Carl.
A máma se jmenuje, hm, Dolores.
A kde pracují?
Táta pracuje ve firmě, která vyrábí počítače.
A máma byla kdysi servírkou.
- Servírkou?
- Jo, než se vzali.
A jejich rodiče?
Jezdili jsme za dědečkem, když jsem byl ještě kluk.
Měl dům na venkově.
Myslím, že farmařil.
A babička byla zkrátka výborná kuchařka.
To je tvůj rodokmen.
Před vámi tu stojí Willis E. Davidge.
Pilot stíhačky, syn Dolores, která byla kdysi servírkou, a Carla, stavitele počítačů, kteří se někdy dříve narodili dědečkovi, který asi farmařil, a babičce, výborné kuchařce.
V tvém přednesu to zní docela skrovně.
Však to taky je skrovné.
Ale považuji si za čest, že jsi mi to svěřil.
Můj rodokmen je velmi bohatý, Davidgi.
Nauč se ho ode mě.
Dovol, abych ti prokázal tu čest.
Bude to jako dar mezi námi dvěma.
Jerry pokračoval ve zpěvu rodokmenu až ke vzniku své rodné planety před 170 generacemi.
Aby byl Jerry v zuřící zimě šťastný, naučil jsem se zpívat rodokmen rodu Jeriba.
Co je?
Zammis přichází.
Proboha.
- Co mám dělat?
- Já nevím.
Něco není v pořádku.
To snad ne. Ne, ne. Ne, ne, ne.
Ne.
Budeš v pořádku.
Ženy jsou před porodem vždycky nervózní.
Já nejsem žena.
Ale těhotní lidé... tvorové jsou nervózní. Každý je před porodem nervózní.
A navíc, kdyby se ti něco stalo, zůstal bych tady úplně sám.
I když teď kšefty za moc nestály, přece nechceš, abych ten podnik vedl sám?
Ty jsi sám.
Uvnitř jsi sám.
Proto jste vy lidé oddělili svá pohlaví do dvou samostatných polovic.
Pro potěšení z toho krátkého spojení.
Ty víš o lidech tak akorát kulový.
Myslíš si, že když máte nekonečně dlouhý rodokmen, tak můžete blábolit jméno...
Poslouchej.
Musíš se stát Zammisovým rodičem.
Nedělej si srandu, Jerry.
Co budeme dělat?
Musíš nastoupit na mé místo.
Až nadejde čas,
musíš najít způsob, jak odvézt Zammise nazpět domů.
Musíš stanout vedle Zammise před Svatou radou na Drakonu a přednést jeho rodokmen.
Musíš, Davidgi.
Přísahej mi to.
Mlč.
Zatlač.
Dělej, co se patří.
Musíš Zammise odvézt na Drakon.
- Přísahej.
Přísahej.
Přísahej.
Tak dobře.
Dobře.
Přísahám.
Přísahám ti to.
Jenom mi tu neumři.
Teď mě musíš otevřít.
Tady.
V tomhle místě.
Neboj se, kamaráde.
- Já nemůžu.
- Zatraceně, Irkmanne.
Přísahal jsi.
Ano.
Přís... ss...
Ne.
Ach, prosím tě.
Proboha, Jerry, co mám teď dělat, hm?
Naučil jsi mě všecko o Talmanu a o rodokmenu rodu Jeriba.
Ale neřekls mi, jak pečovat o maličké Draky.
Sbohem, Jerry.
Tak dobře.
Zkusíš to ještě jednou, hm?
No tak. No tak.
No tak, Zammisi...
Zammisi, no tak.
No tak.
Co mám dělat?
Skočit na trh pro sklenici dětské přesnídávky pro miminka Draků?
Nic jiného tu nemáme, kamaráde.
Sleduj.
Sleduj mě.
No tak.
Dobře.
Zkus to takhle. No tak.
No tak, zkus to.
Takhle ti to chutná?
No tak, děťátko.
Ano.
To je ono.
To je ono.
Rozžvýkej to.
Tak je to správně.
Hej, mrně.
Myslím, že to byl ošklivý človíček, ale o nic ošklivější než ostatní děti, jejichž fotky kdysi kolovaly po jídelně.
Pochopitelně rostl trochu rychleji než lidské dítě.
Měl bych ti začít říkat Čahoun - už ti ani nestačím šít nové oblečení.
Neroztahuj prsty.
Prsty?
Ano. Ano, tohle.
Prsty.
Kutta - prsty.
Nejsou stejné.
Samozřejmě, že nejsou stejné.
Chci říct, že ty jsi Drak.
Já jsem člověk.
Podívej.
Ty máš tři prsty.
Jeden, dva, tři.
Já mám pět prstů.
Jeden, dva, tři, čtyři, pět.
Zammis bude mít čtyři, pět?
Ne.
Ty jsi Drak.
- A já jsem člověk.
- Člověk?
Jo.
Člověk jsem já.
Drak jsi ty.
Já jsem člověk, protože moji rodiče byli lidé.
A tvůj rodič byl Drak.
Takže jsi Drak.
Rozumíš?
- Já jsem Drak.
- Jo.
Jo, výborně.
Strýčku.
Strýčku, počkej.
Počkej.
Hm? Strýčku, co to bylo?
Kosmická loď.
- Byli v ní lidé?
- Nevím.
- Půjdu to zjistit.
- Strýčku, můžu jít s tebou?
Ne. Zůstaň tady, dokud se nevrátím.
Strýčku, proč se bojíš?
Strýčku, prosím.
Ne. Zůstaň v jeskyni.
Proto až půjdeme na procházku nebo na lov, vždycky půjdeme ve směru vycházejícího slunce, hm?
Nikdy ne ve směru zapadajícího slunce.
Je to jasné?
- Ano. - Protože kdyby nás ti muži našli,
už bychom se nikdy spolu nesetkali.
Ale Strýčku, vždyť jsou to lidé jako ty.
Mlč a jez.
Snažil jsem se nemyslet na mrchožrouty.
Místo toho jsem se soustředil na Zammise.
Konečně mi došlo, že je na čase začít s výchovou.
Tahle hra, Zammisi, - se jmenuje fotbal.
- Fotbal.
Tyhle stromy tvoří mou obrannou čáru.
Tamhlety stromy jsou tvoje mužstvo.
Jsou vyšší než opravdoví hráči - třeba Houston Oilers - a pomalejší, ale ne o moc.
Rozumíš?
Běž na tamten konec hřiště.
To je tvoje koncová zóna, jasně?
Správně.
Když teď kopnu míč směrem k tobě, tak ho chytneš a pokusíš se proběhnout kolem mě mezi tamhlety dva borce.
- To je tvoje branková čára.
Rozumíš?
- Ne. No tak dělej to, co ti řeknu. Bude to dobré, jasně?
To bude dobré. Teď přichází výkop.
Seber ho.
Seber ho. A teď běž.
Běž, běž, běž. No tak.
No tak. Do toho, do toho.
Jen se podívejte, jak se proplétá obranou.
- Ta hra se mi líbí.
- Jo, že je to báječná hra?
Ovšem normálně se míč nejí.
To je prémie. A taky jsem zjednodušil pravidla pro místní podmínky.
Strýčku, přemýšlel jsem o těch lidech, co jsi viděl.
Možná to byli kamarádi Draků.
Možná je poprosili, aby přišli pracovat.
Kéž by to byla pravda.
Nikdy jsem žádného Draka neviděl.
Jenom svou vlastní tvář ve vodě.
Přál bych si, abych nebyl Drak.
- Přál bych si mít tvůj obličej.
- Přál bych si mít pět prstů.
- Ach, Zammisi, Zammisi.
Poslouchej mě. Poslouchej.
Jako Drak jsi moc hezký kluk. Opravdu moc hezký kluk.
- Jo?
Jenom jsi nikdy neviděl svou vlastní rasu.
Jednoho dne se vrátíš domů a zapomeneš na tuhle zatracenou planetu i na mě.
Nikdy na tebe nezapomenu, Strýčku.
Ne, asi ne.
Já na tebe taky nezapomenu.
Strýčku?
Jaký byl můj rodič?
Zammisi, tvůj rodič byl můj přítel.
Ne.
Tak pohyb.
Vraťte se nazpět. Zpátky do práce.
Hej, Jonny, jen se podívej.
Pěkná malá černá huba, a že už jsem jich něco viděl.
To je ale překvapení.
I když se mi zdá trochu vyzáblý.
Ne, je prima.
Tvrdý jako houžev. Rodilý pracant.
Prevít plný energie.
No tak. Proběhni se.
Proběhni se.
Koukni na tu rychlost.
Jak se sem podle tebe dostal?
Porozhlídnem se, jestli tu nemá tátu.
Hej, ty slizký parchante.
Zatraceně.
Ta černá huba tě pořádně rozčílila.
Nic se neboj.
Já ti ho zpomalím.
Poškrábals mi obličej, ty slizký Draku.
To ti splatím.
- Kdo ksakru seš?
- Pusť ho.
Zammisi, ne.
Svěřujeme svého bratra do milosrdné péče boží.
A jeho tělo odevzdáváme vesmíru.
Prach jsi a v prach se obrátíš, v jisté a...
Prokrista.
Copak to nedávno nespravili?
Do prdele. Kdo to vůbec poslouchá?
Další.
Gavorki, George W.
Agnostik.
Bez hudby.
Sbohem.
Další.
Kde má tenhleten nějakou visačku?
- Ti blbci v přípravně jsou pěkní lajdáci.
- Tak se podívej dovnitř.
- Koukni na tu ubohou zrůdičku.
- Ale aspoň je vcelku.
- Jo.
Má to někdo kliku.
- Správně.
- Nic.
Žádná visačka.
- Tak to bude John XYZ.
Protestant.
- Počkej.
- Co je?
Jen do toho. Vezmi mu to.
Všem stanicím. Všem stanicím, pohotovost.
Prokrista.
Mluví drakovským jazykem.
POHŘEŠOVANÝ A POVAŽOVANÝ ZA MRTVÉHO.
TĚLO NALEZENO NA FYRINE IV
Tři roky.
Kde kčertu byl? To je celý Will.
Objeví se, když ho nejmíň očekáváš.
- Obtížné dýchání.
- Srdeční tep - 120.
- Několik hodnot. - Extrémní šok.
Tlak kyslíku klesá.
Ten chlap prošel pořádným peklem.
Našli ho na čtvrté planetě systému Fyrine, kde možná pracoval pro nepřátelskou stranu.
Zbláznil ses?
Vždyť je to přece Will Davidge.
Nevím, jak dlouho jsem tam ležel, než mě sebral průzkumný tým.
Mysleli si, že je po mně.
Ale medici měli dost času na to, aby mě dali dohromady.
Teď musím nazpět.
- Nech toho.
- Vrátím se tam i bez tvé pomoci.
V žádném případě.
Dávali jsme za tebe hlavu na špalek.
Za to nám přece něco dlužíš.
Nemůžu tě nechat odejít, Wille.
Nechte ho.
Ať si odletí, když chce ze sebe dělat pitomce.
Haló, pilote, Identifikujte se, prosím.
Davidge, Willis E.
Potřebuji se zaregistrovat na pár hodin.
Pane Davidgi, nemáte žádné povolení.
Prosím, abyste okamžitě opustil letoun.
V žádném případě, Charlie.
Startuji.
Vypněte motory, pane. Vylezte odtamtud.
Já ta vrata prorazím, to vám přísahám.
Ihned je otevřete.
Máme tu nouzový stav.
Prorazím vrata.
Otevřete je.
Otevřete ta vrata.
Teď.
Hej. Co má znamenat to postávání?
Hm? No tak. Zpátky do práce.
Ty odporný hnusáku.
Kde si myslíš, že seš, hm?
V nějakým zatraceným domově důchodců?
Pohyb.
Na co zíráš, slizoune?
Ty parchante.
Ty jsi Strýček.
Samozřejmě, že známe tvého Zammise.
Mluvil jen se mnou, protože jen já rozumím řeči Irkmannů.
- Kde je teď Zammis?
- Někde v jejich lodi.
Jestli je ještě naživu.
To je ale mizerný list.
Rozdej mi to znovu.
- To seš ty, Daggette?
- Jo.
- Co se to tam venku děje?
- Problémy.
- Jaký problémy?
- Takovéhle.
Probuď se. To jsem já, Strýček.
Ach, ne. Ne, ne, ne...
Ahoj.
Ten chlap je od BTA.
Díky za včasnou informaci.
Co tady děláš jako člen BTA?
Přece vidíš, jak jsem netrpělivý, ne?
Už si na tebe vzpomínám.
Tys mi zabil bratra Jonnyho.
Myslel jsem, žes tam chcípnul.
Proberte ho a přineste ho s sebou.
Vstávej, šeredo.
Nebudeme tě nosit.
Do prdele.
Přestaň, mizero.
Jo.
Zkusíme dát tu černou hubu do polívky.
Co ty na to? Vyvaříme mu kosti.
- Nedělej to.
Přestaň.
Hej, chlape od BTA, kde seš?
Chci, abys to viděl.
Kde seš, ty zkurvenče?
Tak pojď.
Ne.
Ne, ne.
Zammisi.
Ne.
Zammisi.
Ne. Ne.
Počkat, počkat, počkat.
Bubly, bubly, slot a klopot.
Běž se projet, kamarádíčku.
Ale ne.
Ale ne.
Je na čase dát si sbohem.
Hej, to jsem já.
Probuď se.
Zammisi, probuď se.
Probuď se.
To jsem já, Strýček.
To jsem já, Strýček. Hm?
Zammis bude mít čtyři, pět?
Strýčku, ty vypadáš hrozně.
Vážně?
To tedy vážně.
Však ty taky, ty můj pulče.
Říkal jsem ti přece, že na tebe nezapomenu, hm?
A tak Davidge dovezl Zammise a Draky domů.
Splnil svou přísahu a přednesl celý rodokmen Zammisových předků před Svatou radou na Drakonu.
A když se pak naplnil čas a Zammis představil Svaté radě své vlastní dítě, bylo jméno Willis Davidge připojeno k rodokmenu rodu Jeriba.
Před mnoha lety jsem se vydal na pěší túru vysoko do Alp, území cestovatelům zcela neznámému, kde se starověká pohoří táhnou dolů do Provence.
Túra započala na neúrodných rašeliništích, 1 200 či 1 300 metrů nad mořskou hladinou, ležících v pusté a jednotvárné zemi. Kromě divokých levandulí tam nekvetlo nic.
Má cesta vedla přes nejširší místo onoho území a po třídenním výšlapu jsem se ocitl v pustině tak bezútěšný, že by to slova nepopsala.
Utábořil jsem se poblíž ostatků opuštěné vesnice.
Den před tím, kdy mi došly zásoby vody a musel jsem nějaké najít.
Shluk domů, byť v troskách, který mi připomínal staré vosí hnízdo, ve mně vyvolal myšlenku na to, že tam kdysi musela být fontána nebo snad studna.
Fontána tam vskutku byla, jenomže vyschlá.
Domy postrádající střechy, rozežrané větrem a deštěm, a kaple se svou rozpadající se zvonicí svým pravidelným uspořádáním připomínaly domy a kostely v žijící vesnici.
Ale život zde již vyprchal.
Byl slunečný bezmračný červnový den, ale přes tyto holé vrchoviny foukal zuřivý, nesnesitelný vítr.
Vrče skrze kostry obydlí, zněl jako divoká šelma, rozrušená při krmení se jejich užíráním.
Po pěti hodinách chůze jsem stále ještě nenašel žádnou vodu a v dohledu nebylo nic, co by mi dávalo naději, že nějakou najdu.
Kudy jsem šel, tam bylo pořád to samé sucho, ten samý obhroublý plevel.
Cosi v dálce upoutalo mou pozornost.
Štíhlý, tmavý útvar, který jsem pokládal za pařez.
Ale pro případ jsem se k němu vydal.
Byl to pastevec. A vedle něj, odpočívaje na žhnoucí zemi, leželo asi třicet ovcí.
Dal mi napít ze své lahve a vzápětí už mě vedl do své salaše v roklině uprostřed nížiny.
Vytáhl vodu, mimo jiné vynikající vodu, z velmi hluboké přírodní studně, nad kterou si sestrojil prostý rumpál.
Ten muž byl vskutku tichý, což u lidí, kteří žijí o samotě, bývá časté, ale jevil se být sebejistý a přesvědčený svou sebedůvěrou.
Celé se to v té neúrodné zemi zdálo být poněkud zvláštní. Nebydlel v chatce, ale ve skutečném domu.
V kamenném domu, jehož zdi jasně vykazovaly známky toho, jak jeho úsilí opravilo tuto v minulosti trosku.
Jeho střecha byla pevná a silná a vítr narážející na její obklady zněl jako moře smývající pobřeží.
Uvnitř bylo útulno a uklizeno.
Nádobí umyté, podlaha vytřená, brokovnice naolejovaná a jeho polévka slabě vroucí nad ohněm.
Všiml jsem si, že byl čerstvě oholen, že každý jeho knoflík byl napevno přišit a že jeho oblečení bylo pečlivě zalátáno, díky čemuž byla zašitá místa nepozorovatelná.
Podělil se se mnou o svou polévku.
Když jsem mu nabídl svůj pytlík na tabák, řekl mi, že nekouří.
Pes, tichý stejně jako jeho pán, se choval přátelsky a ani se nelísal.
Dohodli jsme se, že zde strávím noc.
Nejbližší vesnice byla pořád vzdálená téměř dva dny chůze.
Vesnic bylo na tomto území pomálu a byly od sebe velmi vzdálené a já moc dobře věděl, jak to v nich vypadá. Čtyři nebo pět z nich byly roztroušeny nad svahy těchto vrchovin, každá z nich na samém konci polní cesty táhnoucí se mezi mlázím bílých dubů.
Byly obydlené paliči uhlí.
Žili v chudobě. Rodiny se k sobě choulily v počasí drsném jak v létě, tak i v zimě, a jejich každodenní boj o přežití se stával hořčejším, když se od sebe musely oddělovat.
Nedostávalo se jim žádné útěchy. Jejich neustálé prahnutí po útěku se proměnilo v šílenou ambici.
Muži donekonečna tahali do města své vozíky s uhlím a pak se vraceli domů.
Dokonce i ti nejodolnějšího charakteru propadali šílenství neustálé dřiny.
Ženy překypovaly nelibostí. Úplně všude dominovala rivalita.
V prodeji uhlí či obsazení kostelní lavice. Jedni bojovali ve ctnosti, druzí naopak v nectnosti a královské bitvy mezi ctnými a nectnými vypukaly ustavičně.
A do toho všeho neustále foukal vítr.
Všudypřítomný vítr, neustále dráždící nervy. Sebevraždy se šířily jako epidemie a objevovalo se spoustu případů šílenosti, které téměř pokaždé končily vraždou.
Pastevec, který nekouřil, se vydal naplnit malý pytel a na stůl vyprázdnil hromádku žaludů.
Začal je velmi důkladně zkoumat, jeden po druhém, a rozděloval dobré od špatných.
Já jsem jen seděl a pokuřoval svou dýmku.
Nabídl jsem mu pomoc, ale odvětil mi, že je to jeho práce.
A vskutku, při pohledu na to, jak důkladně svou úlohu vykonával, jsem na tom netrval.
To byla jediná chvíle, kdy jsme spolu promluvili.
Když už měl rozděleno dostatek žaludů, rozdělil je do hromádek po 10.
Při rozdělování také vyřazoval ty, co byly malé, a ty, co byly nakřáplé. Přičemž nyní už je zkoumal velmi, velmi zblízka.
Když před ním konečně leželo sto dokonalých žaludů, tak přestal a oba jsme ulehli do postele.
Být v přítomnosti tohoto muže mi dopřávalo obrovský pocit míru.
Následujícího rána jsem se ho zeptal, jestli bych u něj mohl ještě přes den zůstat odpočívat.
Přišlo mu to zcela přirozené, nebo spíš, abych byl přesnější, působil na mě takovým dojmem, že ho nic nedokáže rozrušit.
Den odpočinku nebyl absolutně nezbytný, ale byl jsem zaujatý.
Chtěl jsem se o něm dozvědět víc.
Pustil své ovce z ohrady a dovedl je na jejich pastvinu. Ještě než odešel, vzal si malý pytel plný pečlivě vybraných žaludů a uložil je do vědra s vodou, aby navlhly.
Všiml jsem si, že jako vycházkovou hůl nesl železnou tyč o tloušťce mého palce a výšce mých ramen.
Předstíraje, že jdu na klidnou procházku, jsem ho sledoval. Sice z dálky, ale držel jsem se na stejné cestě jako on.
Pastvina pro jeho ovce ležela v roklině.
Nechav svého psa dohlížet na stádo, začal stoupat k místu, kde jsem stál.
Měl jsem strach, že mě jde pokárat. Ani zdaleka.
Při cestě se mě optal, jestli chci jít s ním, nemám-li nic lepšího na práci.
Měl namířeno ještě trochu výše.
Jakmile jsme došli na místo jím určené, začal svou železnou hůl tlačit do země.
Vykopal díru, položil do ní žalud a opět ji zaplnil.
Sázel duby.
Zeptal jsem se ho, zda mu ta půda patří.
Řekl, že ne.
A zda věděl, kdo byl jejím vlastníkem?
Nevěděl. Měl za to, že je to společná půda, majetek farnosti, anebo třeba patřila lidem, kteří se o ni nestarali.
To ho vůbec neznepokojovalo.
A tak s nekonečnou péčí zasadil svých sto žaludů.
Po poledním jídle se dal do třídění dalších žaludů.
Řekl bych, že jsem se svými otázkami byl dosti neodbytný, protože mi na ně odpověděl.
Již tři roky v té pusté krajině sázel stromy.
Měl jich zasazeno již 100 tisíc.
Ze 100 tisíců jich vyrostlo 20 tisíc, u kterých očekával, že ještě o polovinu přijde, buď kvůli hlodavcům, nebo jakýmkoli jiným nepředvídatelným věcem, které prozradí pouze sám osud.
To nám dává 10 tisíc dubů, které vyrostou v této zemi, přičemž předtím... tu nebylo nic. Poté jsem se zajímal o jeho věk.
Bylo mu zjevně přes 50.
55, pověděl mi. Jmenoval se Elzéard Bouffier.
Vlastnil dole v nížinách jednu farmu.
Byla pro něj celým jeho životem.
Přišel o svého jediného syna a pak i o svou manželku, a ustoupil tak do této samoty, kde si pokojně a klidně žil se svými ovcemi a svým psem.
Byl názoru, že země vymírala pro nedostatek stromů. Dodal, že když sám neměl nic důležitého na práci, rozhodl se, že tuto situaci napraví.
Byl jsem mladý a přemýšlel jsem jen o své budoucnosti a o tom, jak najdu štěstí.
Tak jsem mu řekl, že 10 tisíc dubů za 30 let by bylo báječné.
Odpověděl prostě, a to tak, že když mu Bůh daroval život, za 30 let by ho zasadil o tolik více, že by těchto 10 tisíc dubů představovalo jen kapku vody v moři.
V tu dobu se zabýval studiem růstu buků, a měl dokonce celou školku plnou sazenic, které vyrostly ze žaludů.
Byly doopravdy překrásné. Zamýšlel také, že do svých údolí zasadí břízy, kde prý byla vláha hned pod vrchní zeminou.
Následujícího dne jsme se rozdělili. Rok poté přišla první světová válka, ve které jsem 5 let bojoval.
Obyčejného pěšáka asi myšlenky na stromy netrápily.
Po demobilizaci jsem byl odměněn menším spropitným a obrovskou touhou dýchat čistý vzduch.
Na nic jiného jsem nemyslel, když jsem se opět vydal na cestu do neúrodné země.
Krajina se ani trochu nezměnila. Nicméně v jisté vzdálenosti od opuštěné vesnice jsem zpozoroval jakousi našedlou mlhu, jak ležela na vrcholech kopců jako koberec.
Na pastevce, který sázel stromy, jsem myslel už od minulého dne.
"10 tisíc dubů," pomyslel jsem si,
Během těch pěti let jsem viděl tolik lidí umřít, že pro mne bylo snadné si představit, že i Elezeard Bouffier je mrtev.
Obzvláště když je nám 20, díváme se na 50leté muže jako na starce, kterým nezbývá než umřít.
Nebyl mrtvý.
Ale změnil své zaměstnání.
Zbyly mu už jen čtyři ovce, ale zase měl přes 100 včelích úlů.
Vzdal se ovcí, protože ohrožovaly jeho mladé stromy.
Válka ho nijak neznepokojovala a v poklidu pokračoval ve svém sázení.
Dubům zasazeným v roce 1910 bylo v tu dobu 10 let a převyšovaly nás oba.
Byl to tak impozantní pohled, že jsem zůstal němý. A vzhledem k tomu, že on nikdy nepromluvil, strávili jsme celý den v tichosti a procházeli jeho lesem.
Byl rozdělen do tří částí, do dálky měl 11 kilometrů a do šířky tři.
Když jsem si uvědomil, že to všechno byl výsledek práce ruky a duše jediného člověka, bez jakékoliv mechanické pomoci, zdálo se mi, že lidé mohou být efektivní stejně jako Bůh i v jiných činnostech, než je ničení.
Šel za svým snem. A duby, které mi byly po ramena a táhly se do dáli, kam až lidské oko dohlédlo, toho byly svědky.
Duby byly silné a i hlodavci s nimi měli slitování.
Co se týkalo osudu, musel by byl přijít s větrnou smrští, aby zničil tento lidský výtvor.
Ukázal mi krásné háje pětiletých břízek, které zasadil v roce 1915, kdy jsem zrovna bojoval v bitvě u Verdunu.
Rozmístil je po všech dolících, u kterých správně odhadl, že kousek pod povrchem bude vláha.
Byly jak malá dítka. Něžná, byť stabilní a odhodlaná.
Jeho výtvor, jak se zdálo, s sebou sám přinesl dobro.
O to se však nestaral. Odhodlaně plnil svůj prostý úkol.
Když jsme šli zpátky vesnicí, spatřil jsem tekoucí pramen vody, který byl vyschlý od doby, kam jen lidská paměť sahá.
Byl to skutečně ten nejpozoruhodnější výtvor přirozeného cyklu, který jsem kdy viděl.
Před dávnými časy byly tyto potoky plné vody.
Zatímco některé protékaly ubohými vesnicemi, o kterých jsem už mluvil, jiné byly postaveny na místech starověkých římských vesnic.
Jak archeologové kopali v ruinách, objevili vnadidla, zatímco ve 20. století byly zapotřebí nádrže, které dokázaly zajistit jen skromné množství vody.
Semínka roztrousil i sám vítr.
A společně s vodou přišly znovu na svět i vrby, rákosy, louky, zahrady, květiny... a důvod k životu.
Ale tato změna nastávala natolik pozvolně, že ji každý jednoduše bral za samozřejmou.
Ovšem, lovci, kteří lezli do takovýchto výšin hledat zajíce či divočáky, náhlou přítomnost maličkých stromů ihned zaznamenali. Ale připisovali to nějakým vrtochům přírody.
Proto se nikdo pastevcovi nepletl do jeho práce.
Kdyby se domnívali, že jde o lidské dílo, začali by se vměšovat.
Ale kdo by na něj jen pomyslel?
Kdo z vesnice či dokonce ze správních orgánů by si dokázal vůbec představit tak nepřetržitou a skvostnou štědrost?
Od roku 1920 jsem každoročně Elzéarda Bouffiera navštěvoval.
Nikdy jsem neviděl, že by ztratil odvahu nebo ho něco odradilo.
A častokrát, Bůh ví, to vypadalo, že i samotné nebe je proti němu.
Nikdy jsem se nezkoušel vžít do jeho frustrací. Ale aby dosáhl takového výsledku, musel pokořit několik překážek.
Se svým zapálením uspět musel doopravdy bojovat a zvítězit nad zoufalstvím.
Musíme brát na vědomí, že tento výjimečný muž pracoval v naprosté osamělosti.
V osamělosti tak veliké, že na sklonku svého života přišel o zvyk řeči. Anebo spíš ho nepovažoval za důležitý.
V roce 1933 ho navštívil udivený lesník a upozornil ho o nařízení, že rozdělávat oheň venku je zakázané kvůli ohrožování tohoto "přírodního" pralesa.
Tehdy to bylo poprvé v životě, sdělil mu lesník naivně, kdy viděl, jak les rostl sám, bez ničí pomoci.
V roce 1935 se na tento "přírodní" les přijela podívat celá delegace úředních činitelů.
Dostavil se vysoce hodnocený úředník z oddělení lesního hospodářství. Zvolený člen parlamentu, techničtí experti...
A začalo se hluboce diskutovat. Rozhodlo se, že se musí něco udělat.
Naštěstí ale nikdo neudělal nic, až na jednu dobrou věc:
Les byl umístěn pod ochranu vlády a spalování dřevěného uhlí bylo zakázáno.
Bylo vskutku téměř nemožné uniknout okouzlení krásou těch mladých a zdravých stromů.
Jejich kouzlo dokázalo pohltit dokonce i členy parlamentu.
Jeden ze starších lesníků v delegaci byl můj přítel a celou tu záhadu jsem mu vysvětlil.
Následujícího týdne jsme se oba vydali na cestu najít Elzéarda Bouffiera.
Byl zabraný do práce asi 20 kilometrů od místa, kde probíhala úřední inspekce. Ve svém příteli lesníkovi jsem se nezmýlil.
Dokázal ocenit vše, co viděl.
Nabídl jsem vejce, která jsem přinesl jako dar.
Společně jsme se naobědvali a strávili několik hodin tichým rozjímáním nad krajinou.
Svahy, po kterých jsme cestou vystoupali, byly pokryty stromy čtyřikrát tak vysokými, jako jsme byli mi.
Měl jsem v paměti, jak to zde vypadalo v roce 1913. Opuštěně.
Ale poklidná, pravidelná práce, svižný horský větřík, prostý život, a zejména duševní klid obdarovaly tohoto starého muže zdravím, které téměř budilo úžas. Byl to jeden z poslů božích.
Zajímalo mě, kolik dalších hektarů chtěl ještě pokrýt stromy.
Ještě než jsme se vydali na cestu, učinil můj přítel malý návrh ohledně druhů stromů, kterým místní půda vyhovovala. Nesnažil se mu to polopaticky vysvětlovat.
"Z prostého důvodu," pověděl mi posléze,
"neboť tento muž o tom ví mnohem víc než já."
O tom nápadu musel hloubavě přemýšlet, protože po hodině chůze dodal: "Ví o tom mnohem víc než kdokoliv na celém světě."
"Nalezl dokonalý způsob, jak být šťastný."
Díky tomuto lesníkovi nebyl zajištěn jen Elzéardův les, ale i jeho spokojenost.
Jeho práce byla vážněji ohrožena pouze v období druhé světové války.
Auta byla poháněna generátory na spalování dříví. Dřeva nebylo nikdy dost.
Tudíž započalo kácení dubů zasazených roku 1910, ale byly tak daleko od dopravních cest, že se celý závod projevil jako finančně nevýhodný. A tak jej opustili.
Pastevec o něčem takovém neměl zdání.
Byl 30 kilometrů daleko a poklidně odváděl svou práci. Ignoroval válku v roce 1939 stejně jako ignoroval tu v roce 1914.
Elzéarda Bouffiera jsem viděl naposledy v červnu roku 1945.
Tehdy mu bylo 87 let. Znovu jsem se vydal na cestu do těch pustých plání, ale tehdy, i navzdory narušení, které za sebou zanechala válka, jezdil autobus z údolí Durance až vysoko do hor.
Usoudil jsem, že právě kvůli těmto relativně rychlým dopravním prostředkům jsem nemohl rozpoznat místa, na která mě kdysi vedly mé vlastní nohy.
Až samotný název vesnice mě ujistil, že se opravdu nacházím v krajině, jež kdysi byla pustá a opuštěná.
Autobus zastavil u Vergons.
V roce 1913 měla tato víska s nejvýše tuctem domů tři obyvatele.
Divoká stvoření, která se navzájem nesnášela a nastražovala na sebe pasti, aby si vydělávala na živobytí.
Byli to lidé bez naděje.
Za tu dobu se všechno změnilo.
Dokonce i samotné ovzduší. Místo dřívějších drsných suchých větrů tam foukal jemný vánek plný vůně.
Z vrcholků hor se nesl zvuk připomínající tekoucí vodu.
Byl to však vítr, který šustil lesem.
A pak jsem užasl ještě víc. Slyšel jsem další zvuk připomínající vodu.
Spatřil jsem postavenou fontánu, která vesele šplíchala.
A vedle ní, což mi přišlo nejvíce dojemné, zasadil někdo lípu.
Mimoto jevil Vergons známky práce, kterou může inspirovat jen naděje. Naděje byla tedy navrácena.
Ruiny byly vyčištěny a chátrající zdi zbořeny.
Nové domy s čerstvou fasádou stály v zelinářských zahradách, kde květiny a zelenina rostly v uspořádaném chaosu. Růže a zelí, hledíky a pórek, celer a sasanky.
Celé se to proměnilo v místo, na kterém by člověk rád žil.
Z tohoto místa už jsem pokračoval pěšky.
Na to, aby tamní život plně vzkvétal, by muselo být déle po válce, ale samotný Lazarus povstal z hrobky.
Na nižších svazích hor jsem viděl mladá ječmenová a žitná pole a dole v úzkých údolích se zelenaly louky.
Trvalo to jen osm let, než veškerá příroda začala zářit zdravím a prosperitou.
Tam, kde jsem v roce 1913 viděl jen ruiny, nyní stály čisté, právě nahozené statky. Důkaz šťastných a pohodlných životů.
Vyschlé prameny, živící se sněhem a dešti, nyní obhospodařovány lesem, začaly znovu téct.
V javorových hájích měl každý statek svou vlastní fontánu, jež přetékala na koberce čerstvé máty. Pozvolna byly vesnice postupně znovu postaveny.
Přišli se sem usadit lidé z dolních plání, kde půda byla drahá.
Přinesli s sebou mládí, život a touhu po dobrodružství.
Na cestách člověk potkával lidi překypující zdravím a smějící se chlapce s děvčaty, jak si tak užívali venkovské radosti.
Když počítám ty, co tu žili i předtím a jejichž životy se vlivem příjemného okolí zcela změnily, a ty, co se čerstvě přistěhovali, více než 10 tisíc lidí vděčí za svůj pocit blaženosti Elzéardu Bouffierovi.
Když pomyslím na to, že jeden člověk, jedno tělo a jedna duše dokázali proměnit poušť v zemi Kanaánskou, uvědomuji si, že lidský osud může přeci jen být vskutku nádherný.
Ale když vezmu v potaz to zanícené odhodlání a tu neochvějnou velkorysost duše, která byla k dosažení takového výsledku zapotřebí, jsem plný obdivu pro tohoto starého neučeného rolníka, který dokázal splnit úkol hodný samotného Boha.
Elzéard Bouffier pokojně zemřel v Banonu roku 1947.
PREDÁTOR
- Vypadáš dobře, Dutchi.
- Už je to dávno, generále.
Pojď dovnitř.
Před osmnácti hodinami jsme ztratili vrtulník s ministrem kabinetu a jeho poradcem.
Zaměřili jsme jejich signál... přibližně tady.
A tenhle ministr často lítá na druhý straně hranice?
Nepochybně ztratili kurz a jsou v rukách povstalců.
Proč tam nepošlete armádu?
Na co nás tu chcete?
Nějakej mizera na tebe prásknul, že jsi nejlepší.
Dillone!
Ty parchante!
Co je s tebou?
U CIA teď brousíš tužky?
- Máš dost?
- Sám víš, kdy přestat, Dutchi.
- Dobře, dobře.
- Ty nevíš, kdy přestat. - Rád tě vidím, Dutchi.
- Co je tohle za pitomej hadr?
Nech mou kravatu.
Slyšel jsem, jak jsi dopadl v Berlíně. Dobrá práce, Dutchi.
- Starý dobrý časy.
- Jo, jako za starejch časů.
- Proč jsi nejel do Lybie?
- To není můj styl.
Ty nemáš žádnej styl.
Vždyť to víš.
Tak o co šlo?
My jsme záchrannej tým.
Ne vrazi.
Takže co máme dělat?
Ministr kabinetu hraje důležitou roli v našich operacích.
Potřebujem ty nejlepší, proto jsi tady.
- Pokračuj.
- Normální příprava. Jednodenní operace.
Budem sledovat jejich stopy, najdem je, vezmem zajatce, pomažem zpátky, než si nás někdo všimne.
Kdo je to my?
Já jdu s tebou.
Generále, vždycky pracuju sám.
To přeci víte.
Všichni máme své rozkazy, majore.
Jakmile splníte úkol, Dillon zhodnotí situaci a převezme velení.
Jo, dobře.
Styčný body a frekvence, jsou označený v mapě.
Jsou taky plně funkční.
- Kdo je v týlu?
- Na to zapomeň, kámo.
Jak se dostanem za hranice, jsme na to sami.
Čím dál lepší.
Hej, Billy!
Billy!
Jednou jsem řekl svý holce:
Víš, mám rád malý kundy.
A ona na to: Já taky.
Protože ta její je jako barák.
Taky by ráda malou.
Jdi s tím smradem do hajzlu, Blaine.
Vy jste ale banda teplejch kreténů!
Tohle z vás v posteli udělá pořádný bejky.
Jako jsem já.
Udělej si z toho obklady na prdel, Blaine.
To bylo ve dvaasedmdesátým na severu.
Dutch dostal taky takovej.
To od tebe nebylo hezký.
Ani nevíš, jak mi to chybělo, Dutchi.
Nikdy jsi nebyl chytrej.
Hawkinsi, padej!
Piloty střelili do hlavy.
Pak všechno vybrali a odešli.
- Sejmuli je raketou.
- Ještě něco, majore.
To není obyčejnej taxík.
Vypadá to spíš jako špionážní éro.
Máte jejich stopy?
Billy je hledá.
Měli infra.
To je slušný, na polonahý domorodce.
Každým dnem maj lepší zbraně.
Bylo tu dvanáct povstalců.
Zajali muže z vrtulníku.
- Ale je tu ještě něco.
- Co?
Šest mužů, co měli boty americký armády.
Přišli ze severu a sledovali povstalce.
Říká ti to něco?
Asi povstalecká hlídka.
Chodí tu pořád.
- Jdi dál a zkus něco najít.
- Ano.
- Co máš?
- To samý.
Povstalci vlekli dva chlapy a sledovalo je šest mužů.
Vzpomínáte na Afghánistán?
Zkus na to zapomenout.
Kruci!
Jim Hopper.
Macu, odřízni je!
Znal jsem je.
Zelený barety z pevnosti Bragg.
Co tu sakra dělali?
Já nevím, Dutchi.
Je to nelidský.
Nikdo mi neřekl, že tu probíhá operace. Neměli tu co dělat.
Někdo je sem poslal.
Povstalci je stáhli z kůže?
Proč to udělali?
Takhle by voják neměl umírat.
- Co se tu stalo, Billy?
- Divný, majore.
Stříleli jako blázni.
Stříleli na všechny strany.
Nevěřím, že jim Hopper vlezl do pasti.
Myslím, že ne.
Nemůžu najít jedinou stopu.
- Vůbec to nedává smysl.
- A ostatní Hopperovi muži?
Nic.
Vůbec neodešli.
Sakra.
Museli se vypařit.
Drž se stop povstalců.
Najdeme zajatce.
Jdeme.
Vzdálenost pět metrů.
A ticho.
Je čas vyndat bezbolestnou.
Čas pomsty.
Sereš mě, dobytku!
Seru na to, co jsi zač.
Jestli nás prozradíš, tak tě podřežu a nechám tady.
Jasný?
Zabili jednoho zajatce.
Jdeme na to.
Mack, Blain, kulomet.
Billy, Poncho, stráže.
Howkins, Dillon, záloha.
Až budete připravený, zaútočíme.
Jeden pryč.
Co to dělá?
Co to kurva je?
Tak do toho, kámo.
Cíl je ta chajda uprostřed.
Dutchi, za tebou!
Sejmi je!
Jdi!
Jen tu zůstaň.
Zajatci jsou uvnitř.
Ťuky, ťuky!
Hawkinsi!
Ohlaš naši pozici a situaci.
Spoj se s ústředím.
Rozumím, majore!
- Macu!
- Jo? Našli jste druhýho zajatce?
Našli.
Taky mrtvej.
To jsou věci z vrtulníku.
Ale jestli jsou to Američani, pak já jsem Číňan.
Náš pan ministr vypadá jako agent CIA.
Ještě něco, majore.
Měli jsme kliku. Ty ostatní maníci byli Rusové. Vojenští poradci.
- Tady šlo o něco velkýho.
- Dobrá práce.
Vykliďte prostor, žádný stopy, připravte se na ústup.
Dobře.
Ten parchant je tam zalezlej jako sysel.
- Jsi raněnej.
Vykrvácíš!
- Nemám čas krvácet.
No dobře.
Už máš čas?
No to je krása!
Trefa do černýho.
To je víc, než jsme čekali.
Dostali jsme ty hajzly.
- Máme je.
- Asi hledáš tohle.
Zneužili jste nás!
Všechno byly kecy! Všechno!
Ministr kabinetu, všechno!
- Dělali jsme špinavou práci.
- Museli jsme zastavit invazi!
- Proč my?
- Nikdo jinej by to nedokázal.
Tebe sere ta historka, ale bez ní bys tu nebyl.
A cos vymyslel pro Hoppera?
Tohle místo jsme hledali měsíce.
V tom vrtulníku byli moji muži!
- Hopper šel pro ně, ale zmizel!
- Nezmizel!
Stáhli ho z kůže!
Ale já dostal rozkaz najít někoho, kdo by je sejmul!
Takže sis vymyslel historku a hodil nás do mlejnku na maso!
Co je to s tebou, Dillone?
Dřív jsem ti mohl věřit.
Probral jsem se.
Proč ještě spíš?
Jseš jen položka.
Plánovaná položka.
A já jsem tě použil, abych udělal svoji práci.
Moji muži nejsou na odpis.
- A tenhle druh práce nedělám.
- Majore!
Majore, jsme v pěkný bryndě!
Jste v pořádku? Letci říkaj, že povstalci jsou všude.
Nejsou dál jak tři kilometry.
- Kolik je času?
- Půl hodiny.
Řekni Macovi, za pět minut.
Vem ji s sebou.
Mohla by znát celou síť.
Může nás kdykoliv prozradit. Nic takovýho.
Musíte plnit rozkazy.
Chcete o tom diskutovat?
Je to tvoje zátěž.
My na tebe čekat nebudem.
Sem vrtulník nemůže.
Musíme se dostat za hranice.
Billy, jak se odsud dostaneme?
Podle letců jsme odříznutý.
Jediná cesta vede údolím na východ.
Ale tam bych ani psa nevyhnal.
Nemáme na výběr.
Poncho, jdi první.
Dillone!
Pojď sem!
- Otoč se.
- Proč?
Díky.
Není zač.
Billy!
Jednou jsem byl se svou holkou a povídám jí:
Ty máš ale velkou kundu, kundu.
- A ona:
Proč to říkáš dvakrát?
- Neřekl jsem to dvakrát.
Byla to ozvěna.
Pojď sem!
Pojď sem!
Otoč se!
Otoč se!
Otoč se!
Otoč se!
Není zač.
Není zač.
Zatraceně!
Kámo, kámo, kámo.
Už jsem sice viděl prales, ale to byl jen parčík.
To teda jo.
Tohle je děs.
Kambodža je proti tomu Kansas.
Co se děje, amigo? Malá vzpomínka na domov?
Jak se tu ztratíš, máš po srandě.
No tak, zlato, netrucuj a vstávej!
- Dělej!
Vstaneš konečně?
Ani to nezkoušej.
Měl bys ji dát na vodítko, agente.
Zkus to ještě, prosím!
Ticho!
Co to Billyho furt žere?
Netuším, majore.
Je divnej už od rána.
Ten jeho zatracenej nos.
Je to divný.
Co se děje?
Billy!
Co je to s tebou?
V těch stromech něco je.
- Vidíte to?
Něco nahoře.
- Ne.
Co myslíš?
Asi to nic není, majore.
Prosím!
Prosím!
Billy, jdi nalevo!
Macu, doprava!
Co to je?
- To není její krev.
- Cos mu to udělala?
- Majore, pojďte se podívat.
- Našel jsi Hawkinse?
To nemůžu říct.
Asi je to Hawkins.
- Ale kde má tělo?
- Není po něm stopy.
Zeptej se jí na to.
Říká, že džungle. Prostě obživla a vzala si ho.
Kecy!
Tohle neřekla.
- To, co řekla, nedává smysl. - Sledujou nás už od tábora.
Sakra!
Celou dobu byli před náma!
- Ta ženská k nim chce utýct!
- Přestaňte!
Proč si nevzali vysílačku nebo zbraň?
Proč neutekla?
- Hopper.
- Cože?
Hopperovi udělali to samý.
Chci najít Hawkinsovo tělo.
Rojnici.
Jdem zpátky padesát metrů.
Tak vylezte parchanti!
No tak!
Ani to nezabolí.
Kontakt!
- Co se stalo?
- Viděl jsem to.
- Viděl jsi co?
Blain...
Žádnej střelnej prach. Žádný střepiny.
Rána je celá vypálená.
- Co to mohlo bejt? - Macu!
Macu, podívej se na mě!
- Kdo to byl?
- Já nevím, sakra.
Něco jsem zahlídl.
Vůbec nic.
Ani jedna stopa.
Žádná krev, žádný tělo.
Bylo to k ničemu.
Dillone!
Radši zavolej rádiem.
Macu!
- Seržante!
- Ano, pane?
Opevníme se támhle na tom hřebeni.
Zaminujte okolí.
Zabalte ho do pláštěnky. Vezmem ho s sebou.
Já ho vezmu.
Majore?
Nastražili jsme světlice, granáty a miny.
Nic se k nám nemůže přiblížit.
Děkuju, seržante.
Macu...
Byl to dobrej voják.
Byl to můj přítel.
Sbohem, brácho.
Blejzr 1, opakuji.
Evakuace nutná.
Opakuji!
Červená liško, žádost se zamítá.
Jste stále v zakázané oblasti.
Projděte do sektoru 3000, kde bude zajatec předán.
Další kontakt v 10:30.
Rozumím, Blejzr 1.
V 10:30.
Svině.
Nechaj nás tu chcípnout. Vůbec jim na nás nezáleží.
Jsi položka, Dillone.
Jedna položka.
To k tomu patří.
Dokážu to přijmout.
Kecy!
Jseš nasranej stejně jako my.
Klidně tu z nás nechaj udělat fašírku.
Seržante...
Seržante!
- Co nás to napadlo.
- Já nevím.
Viděl jsem jednoho maskovanýho.
Byl tam.
Jeho oči zmizely.
Co zmizelo?
Jeho oči.
Zmizely.
Něco vám povím, majore.
Vystřelil jsem na něj dvěstě kulek.
Plnej zásobník.
Nic. Nikdo na světě by tohle nepřežil.
Nikdo.
Macu!
Budeš mít první hlídku.
A pak si trochu odpočiň.
Zeptej se, co viděla!
Co se stalo Hawkinsovi!
No tak mluv!
Mele stejný blbosti.
Džungle obživla a odnesla si ho.
Billy, ty něco víš.
- Bojím se, Poncho.
- Kecy!
Ty se přeci nebojíš nikoho!
Tam v džungli na nás něco čeká.
A není to člověk.
Všechny to zabije.
Přestává se ovládat.
Je to jen pár chlapů, který dostanem.
Ty to ještě nechápeš, Dillone?
Ať je to cokoliv, zabilo to Hoppera a teď to chce nás.
Už jsme zase spolu, brácho.
Ty a já.
Stejnej měsíc, stejná džungle.
Měli jsme plný kalhoty. Pamatuješ?
Z celý čety zbyla jen hromada masa. Přežili jsme to jen ty a já.
Jenom my dva. Ani mizerný škrábnutí.
Ať to byl kdokoli, přijde zas.
A až přijde, vyřežu do něho tvoje jméno.
Bude mít tvůj podpis na ksichtě.
Macu!
- Tudy!
- Kde jsi?
Macu!
Kde jsi?
Macu!
Macu, kde jsi?
- Ježíši!
- Dostal jsem tě, ty smrade!
Sakra, zabils prase.
- To sis nemohl najít něco většího?
- Jdi do hajzlu, Poncho!
Kde je ta holka?
Sakra!
Proč jsi neutekla?
Podívejte se na ni. Je k smrti vyděšená.
Majore, podívejte se na tohle!
Blainovo tělo. Zmizelo.
Prošel přes nástrahy.
A ukradl nám ho přímo před nosem.
Ten kanec spustil a vyřadil světlice, majore.
Protože jiný stopy tu nejsou.
Jak se sem někdo dostal a sebral tělo, aniž bychom si toho všimli?
Proč nechtěl nikoho z nás zabít?
Přišel si jen pro tělo.
Zabíjí nás po jednom.
Jako lovec.
Chodí po stromech.
Včera.
Co jsi viděla?
- Ztrácíte čas.
- A žádný divadýlko!
Nevím, co to bylo.
- Bylo to...
Měnilo to barvy.
Jako chameleon.
Krylo se to džunglí.
Chceš nám říct, že Blaina a Hawkinse zabila ještěrka?
Snaží se nás zmást.
Jsou tam dva, nebo tři chlapi.
Houby ještěrka!
- Jak se jmenuješ?
- Anna.
Anno, něco nás chce zabít.
Nás všechny.
Víš to?
- Zatraceně, co to děláš?
- Potřebujem každýho.
Berem ji s sebou.
Okamžitě vypadneme.
- Ještě nejdem!
- Místo kontaktu je daleko.
Myslíš, že vrtulník počká?
Musíme se tu zastavit, nebo tam nikdy nedojdem.
Ještě něco.
Když zabil toho velkého muže, tak jste ho zranili.
Jeho krev zůstala na listech.
Když může krvácet, může i umřít.
Ty věříš, že nám to bude platný?
Vidí naše dráty.
Tohle třeba neuvidí.
Místo těch keců bys mohl pomoct.
Proč myslíš, že přijde tudy?
Všude v okolí padesáti metrů jsou dráty.
Je to jediná cesta.
Když jsem byla malá, našli jsme muže.
Vypadal jako vykuchanej.
Ženy ve vesnici se křižovaly a šeptaly divný slova.
Ďábelský lovec lidí.
To se stává jen v horkých letech.
A ten rok bylo opravdu horko.
Nacházeli jsme naše muže úplně svlečené z kůže.
A někdy vypadali ještě hůř.
Démon, který loví lidské trofeje.
Co chceš zkusit příště?
Dutchi!
Sakra!
Mám tě!
Mám tě!
Jdu si pro tebe!
Macu!
- Běžte s Ramirezem k vrtulníku! - Rozkaz!
- Já půjdu za Macem.
- To není tvůj styl.
Asi jsem to pochytil od tebe.
Tohle nemůžeš vyhrát.
Třeba to bude plichta.
Dillone!
Zkus ten vrtulník zdržet.
Schytal to pěkně, majore.
Nic mi není.
Vem vysílačku, zbytek tu nech.
Otoč se.
Tady jsem.
Tady jsem.
Macu!
Támhle.
Za tím křovím.
Vidíš ho?
Vidím tě.
Jo, vidím ho.
Jo.
Vidím ho.
Teď ho můžem sejmout.
Půjdeš k němu dolem, já to vezmu okolo nahoru a vlezu mu do zad.
A jak ti toho parchanta nadeženu, tak ho sejmeš.
Mám právo na pomstu.
Oba máme právo.
Dělej!
No tak!
Pospěš si!
Polož to!
Nezabil tě proto, že jsi neměla zbraň.
Není to fér.
Macu!
Macu!
Není zač.
Pojď!
Billy!
Billy, jdeme!
Dej mi tu zbraň!
Podej mi ruku!
Ne!
Uteč!
Běž!
Utíkej k vrtulníku!
Sakra!
Neviděl mě.
Jen krvácej, parchante.
Ty máš ale pěknou držku!
Blbej nápad.
Tak pojď!
Pojď!
Dělej!
Do toho!
Dělej!
Zabij mě!
Tady jsem!
Tady jsem!
Zabij mě!
No tak, zabij mě!
Tady jsem!
Kdo sakra jsi?
Kdo sakra jsi?
- Zapoj tu baterku! - Jo!
Máš to?
Co to...
Bože můj!
Tento film je založen na scénáři od Carla T.
Dreyera a Prebena Thomsena.
podle Euripidesova dramatu MédeA. Carl T. Dreyer svůj scénář nikdy nezrealizoval.
Toto není pokus vytvořit "Dreyerův film", ale s náležitou úctou k předloze osobní interpretace a pocta mistrovi.
Lars von Trier
Médea!
Co pohledává Aigeus v těchto nehostinných končinách?
Jsem vázaný k věštbě.
Ale řekni mi o tobě a Jasonovi!
Slib mi, že mohu kdykoliv vyhledat azyl v tvé zemi!
Ty víš, že můžeš.
Jak vážně vypadáš!
Ty víš, že můžeš, Médea!
Jason postavil své plavidlo Argo a plul do Colchis získat Zlaté rouno, které získal s pomocí Médey, té krásné a moudré, jež mu věnovala svou lásku.
Její láska se nyní obrátila v nenávist.
Jason podvedl Médeu i dva syny, které mu porodila.
Společně uprchli z Colchis a po velmi nebezpečné cestě připluli do Korintu jako vyhnanci.
Médea opustila svou vzdálenou vlast. Jason jí zde opustil.
Král!
Dlouho jsme čekali.
Už jdu.
Půjdeme napřed.
Přijď až budeš připravena.
Naše město prosperuje.
Naše lodi nám přinesly bohatství ze vzdálených přístavů.
Získali jsme respekt a obdiv.
Bohové nám prokázali laskavost a ty jsi nám ukázal cestu.
Děkuji ti za souhlas přesunout břemena státu na tohoto mladého muže.
Nyní by bylo moudré dát mu i více autority. I více odpovědnosti.
Jsem přesvědčený, že splní požadavky na něj kladné.
Věřím, že bohové ho vybrali a poslali nám jej. Vykonat velké skutky.
Jasone!
Co musíš říci?
Děkuji Kreóne, a vám všem za důvěru ve mě projevenou.
To není dobré - pro jednoho muže, vládnout sám.
Ani není dobré, když masy se zmocní vlády.
Stát je loď.
Kreón její kapitán, vy její věrná posádka.
Měl bych, jak nejlépe dovedu, být dobrým kormidelníkem.
Znám svou odpovědnost k vám i každému občanu, bohatému nebo chudému.
Budu učit váš lid žít v míru i za cenu důstojné smrti.
Jako důkaz mé důvěry v Jasona, měl bych svázat jeho osud se svým a k zemi, sňatkem s mou dcerou.
Jason a Glauce by měli vaším tvým budoucím králem a královnou.
Dnes večer by měla být zásnubní dohoda zpečetěna.
Poslouchej, Médeo!
Král Kreón svolal radu starších do svého paláce.
Hovoří o Jasonovi a Kreónově dceři.
Odpověz, Médeo - nebo se směj!
Jason již není více hoden.
Měl jsi tolik slov pro starší avšak žádné pro mě!
- Glauce...
- To je pouze mé jméno.
Tvé jméno znamená "nymfa".
Co je tvým slibem této nymfě?
Jednat s ní jako ženou.
Ženou, kterou miluji.
Tvou královnou?
Glauce!
Jak měkké jsou tvé rty!
Jak horké jsou tvá ústa!
Můj drahý!
Co Médea?
Ona je pořád zde...
Záleží na tom?
Médea a Glauce, obě zde nemohou zůstat. Máš z ní obavy?
Ne, nestrachuji se Médey, ačkoli říkají, že je nebezpečná.
Tak pak jí nech být.
Ty jsi ta jediná, kterou miluji.
Dej mi důkaz, že Glauce je ta, kterou miluješ.
Ne, Jasone.
Ne dřív, než můj otec zítra vyhostí Médeu.
Také bych jí měl zítra vidět.
Dnes musíš spát tam.
Kéž bych byla mrtvá!
Smrt by přinesla mír.
Můj život je prázdný jako tato postel, kterou jsme byli zvyklí sdílet, když jsem mu byla potřebná.
Proč musí žena tolik snášet? Mlčky pokorná v těle a skutku?
Jaké práva mají ženy?
Muž smí vyhledávat nové přátele. Ona nemá nikoho, jen jeho.
Tvrdí, že si užívá bezpečí zatímco on žije na bojišti.
- Byla bys raději mužem?
- Ano...
Raději bych krvácela pod brněním než rodit děti.
Jsi zde cizinec, jako já, ale ty máš mě.
Už více nemám muže, kterému bych pomáhala.
Byla jsem, ale jeho oběť.
Toužím vrátit se do své rodné země!
Toužím po mé matce, sestrách, každém.
Toužím po pomstě.
Kreón je na své cestě.
Médeo musíš opustit zemi.
Vyháním tebe a tvé děti.
Neměl bych se vrátit do paláce dokud se brány města za tebou nezavřou.
Máš ze mě strach, králi Kreóne?
Ano.
Proč?
Jsi moudrá.
Znáš ďáblova kouzla.
Můžeš poškodit lid.
Komu?
Mé dceři. Mě.
Jasonovi.
Budu muset učinit potřebné kroky.
Jsem příliš slabá vzdorovat ti, a také jsi mi neublížil.
Komu dát svou dceru je na tvém rozhodnutí.
Nech mě zde pobývat!
Nebudu činit žádné obtíže, když mě necháš setrvávat v mém domě.
Ne, Médeo.
Musíš ihned odejít.
Proč?
Má dcera má před tebou přednost.
A mé děti?
Ty miluješ své - a já mé.
Není většího zármutku než lásky.
Odejdi ze své vlastní vůle, nebo tě mí muži vyprovodí přes hranice.
Vše oč žádám je jeden jediný den, králi Kreóne.
Kvůli mým dětem.
Dopřeji ti ten jeden den.
Ale pokud tu zítra stále budeš, zaplatíš za to životem.
Máš svůj den.
Využij jej!
Ano, využij jej...
A doufej, že k tvému štěstí.
Tvému štěstí!
Ano!
Mohu jej nechat vstoupit?
Vzal jsem si jí v tvém zájmu.
V mém zájmu?
Zabezpečit tvou budoucnost. A dětí.
Tvá domýšlivost je tvým neštěstím, Médeo.
A tvá pýcha, Jasone je tvou velkou štěstěnou.
Má slabota a slepota mě vedla podporovat tvou ješitnost.
Chceš, aby to vypadalo, jako bych tě musela opustit. Zrazuješ své vlastní děti!
Musel jsem o tom přemýšlet. Ale je příliš pozdě.
Opravdu jsi myslel na své děti?
Ženy nejsou ty jediné, kdo myslí na své děti.
Kéž by mohl mít muž dítě bez působnosti ženy.
Ty se nezapřeš, králi Jasone...
Příliš jsi zapomněl, že si pamatuji.
Toužíš po obětí své mladé ženy.
Užij si své velké štěstí!
Přeji ti manželství, které si zapamatuješ!
Řekni Médee, že jdeme kolem.
Řekni jí, že zítra vyplouváme!
Na co jsi se ptal věštce?
Démon nás učinil bezdětnými.
- Co byla věštcova odpověď?
- Kdo rozumí takovým slovům?
- Třeba bych já rozuměla.
- To je, proč jsem jel až dnes.
Neurčitost věštce vyžaduje moudrost Médey.
Co byla věštcova odpověď?
"Udržuj víno ve vaku než se dostaneš domů."
Tady jsme!
Chlapci byli vyhnání z města.
Co se děje, Médeo?
Mé děti a já jsme byli vyhnáni do exilu.
Proč?
Jason mě odvrhl.
Pro jinou ženu?
Vzal si Kreónovu dceru.
Zlomil svou přísahu k tobě?
Jeho jediná ctižádost byla stát se královým zetěm.
Může být Jason opravdu tak lačný po moci a ještě tak hanebně?
Ano.
Znám lék proti bezdětnosti.
Kdybych s tebou směla zítra plout, slibuji ti dítě.
Můj dům je ti vždy otevřen.
Máš mé slovo.
Odplouváme za přílivu.
Žádný muž nepřijme bezdětnost.
Clauce neporodí dítě.
- Co se chystáš udělat?
- Přivést Jasona! Ne, počkej...
- Jaký máš plán? - Důvěřuji ti, jsi žena.
- Nedělej další nepřátele!
- Nebudu mít více nepřátel.
Netrap sama sebe!
Mysli na svou budoucnost!
Znám svou budoucnost.
Mysli na své děti!
Oni jsou to jediné na co myslím.
Co chceš?
Zapomeň na má slova vyřčena v hořkosti.
Nyní vidím, že jsem to byla já, kdo byl zatvrzelý a neústupný.
Takže jsi spatřila smysl...
Ano.
Změnila jsem názor. Proč nebýt přáteli?
Nežili jsme spolu v lásce a pochopení?
Sňatkem s Glauce jsi získal dostatečnou moc a majetek k zabezpečení budoucnosti své i svých dětí.
- To je jen rozvážnost.
- Tak je tvá změna srdce.
Jak hloupé ode mě bylo nepomáhat ti uskutečnit své plány!
Ale my ženy můžeme být hloupé, občas.
Vzpomínáš, Jasone?
Ta otázka je vždy na tvých rtech.
Nyní naposled.
Vzpomínáš, Jasone?
Kurvo!
Já tě znám, Jasone!
Zaprodal ses jí.
Tvé tělo bylo pro ní dostatečné!
Když se vidím, tak ti rozumím, Jasone.
Já odejdu.
Ale co naši synové?
Nemohou zůstat s tebou?
Nemohl bys přesvědčit Kreóna?
Pokusím se.
Ale nemyslím si, že to půjde.
Nech je zůstat s tebou!
Bylo by to pro mě lehčí, kdybych věděla, že je máš.
- Pokusím se, ale...
- Nech Glauce zeptat se svého otce.
Ano, mohu ji přesvědčit.
To bude fungovat, když uděláš, jak říkám.
Udělat co?
Nech naše syny donést jí tento dar.
Běž s nimi.
Ano, půjdu.
Co je ten dar?
Tvá svatební koruna, Médeo!
- Matko, ona nás políbila!
- Mě také.
- Prosím zůstaň! My zůstaneme s tebou, matko.
Můžeme?
Se svým otcem.
- A dar? - Líbil se jí.
Dobře.
Co se chystáš udělat, Médeo?
Přemýšlím o dětech ... a sobě.
Jak?
Doufala jsem, že by pokropily prach na mém hrobě.
Pak je vezmi s sebou.
Jejich smrtí mohu zasáhnout jejich otce.
Kde je Médea?
- Tady ne.
- A chlapci?
Tady ne.
Vzala si je.
Glauce byla otrávena.
Král jí šel pomoci, a on také, se řízl.
Médea je zabila.
Mami...
Mami, proč jsme tady?
Ticho, teď...
Jasone!
Jasone, kde jsi?
Nebudeš následovat svou královnu do hrobu?
Vím, co se stane.
Kde je?
Co to věšíš na strom?
Něco, co miluji.
Pomož mi, mami.
Lidský život je cesta do temnoty, v níž pouze Bůh může najít směr.
Čemu se člověk odváží jen věřit, Bůh může dosáhnout.
české titulky: chulimanga(at)email.cz
Uvádí
FALEŠNÁ HRA S KRÁLÍKEM ROGEREM
R. K. MAROON uvádí
BABY HERMAN A KRÁLÍK ROGER NĚCO SE PÁLÍ
Maminka jde do salonu krásy.
Tvůj kamarád Roger tu zůstane s tebou.
Výborně se o tebe postará.
Protože jestli ne, vrátím ho zpátky do výzkumné laboratoře.
Prosím, nedělejte si starosti.
Cokoli řeknete, to udělám.
K službám, paní. Ano, pane. OK.
Postarám se o něj jako... o vlastního bratra nebo sestru.
Nebo o bratrovu sestru.
Nebo o bratrance. Sušenku.
Nebo o bratrance z devátého kolena za devatero horami.
Sušenku.
SUŠENKY
Nebo ze sedmnáctého kolena 156x vzdáleného z každé strany.
Zachráním tě!
Sušenku.
Nespal se, Hermane.
Kdo zhasnul?
Je tu tma.
Sušenku.
DOBŘE PROPEČENO
Sušenku.
Sušenku.
Tady jsem, mi...
- Stopněte to.
- Konec záběru.
Stopněte to.
Stopněte to.
Co zase bylo špatně?
S tebou nic. Tys byl lepší než skvělý, Hermane.
Ale Roger. Nedrží se textu.
Co je zas tohle?
Cvrlikající ptáček?
Rogere, přečti si text!
Stojí tu:
"Králík dostane ránu do hlavy.
Králík vidí hvězdy." Ne ptáčky!
Hvězdy! Můžete vypnout tu hudbu?
! Vy mě ničíte!
Rogere, kolikrát musíme tu zatracenou scénu opakovat?
Raule, budu v přívěsu.
Trochu si zdřímnu. S dovolením, kuře.
To je na můj žaludek příliš.
Je tu bordel.
Ukliďte to. Vyndejte ho odtamtud, nebo ho tam zavřete.
A vyhlaste oběd. - Oběd.
- Půl hodinky na oběd.
- Raule, ty hvězdy budou.
Ještě jednou mi tu ledničku pusť na hlavu.
To už jsem udělal třiadvacetkrát!
- Já to vydržím, neboj!
- Ty jo, ale co ta lednička?
Hvězdy budou!
Podívej! Podívej!
Kreslené postavičky.
Pane Maroone, přišel pan Valiant.
Hned se vám bude věnovat.
Počkej, až vstane, a pak nech na něj ten balvan spadnout.
- Kolik toho víte o show byznysu?
- Jen, že se mu nic nevyrovná.
- Žádný byznys, který znám. - A žádný taky není nákladnější.
Překročil jsem rozpočet posledního filmu o 25 tisíc.
Nesoustředí se, víte proč?
Ta poslední lednice už byla moc?
Můžete na něj pustit, co chcete.
Je malovaný.
Ale zlomte mu srdce, a sesype se jako vy nebo já.
Čtěte.
Jessica, žena hvězdy kresleného filmu králíka Rogera, se cukrovala nad talířem mořských plodů s obstarožním milencem.
Co to má se mnou společného?
- Jste detektiv.
Prověřte to. - Na tohle čas nemám.
Jeho žena je zmije, ale on si myslí, že je anděl.
Přivedu ho k rozumu.
Sledujte ji a sežeňte mi pár lechtivých fotek.
- Nikdy. Do Kreslíkova nejdu.
- Proč? Každý to tam má rád.
Tak si najděte Každého, ať tu práci udělá.
Kdo říkal, že musíte do Kreslíkova?
Nemusíte tam.
Posaďte se, pane Valiante.
Králíkova manželka zpívá v klubu Inkoust a barva.
Je to kabaret kreslených postav. Ale můžou tam jen lidé.
Tak co vy na to?
Vezmete to?
- Přijde vás to na sto dolarů.
- Sto dolarů?
To je absurdní!
- Stejně jako ta práce.
- Dobře. Dostanete sto dolarů.
- Dejte si skleničku.
- S radostí.
- Dávejte pozor! - Držím to!
- Neupusť to! Proboha!
Nejste trochu nervózní?
To je jen slon Dumbo.
- Vím, kdo to je.
- Mám ho půjčeného od Disneyho.
Jeho a polovinu dalších postav z "Fantazie".
Nejlepší na tom je, že pracují za buráky.
Já za buráky nepracuju.
Kde je těch dalších 50 dolarů?
Ty až bude práce hotová.
Taková mrkvička za odměnu.
Motáte se kolem těch králíků už nějak dlouho.
Promiňte.
Vypadám jako banka?
Počkejte na mě!
Pane, vy nemáte auto?
Los Angeles má ten nejlepší systém veřejné dopravy.
Tak k čemu?
Díky za cigarety.
- Co mi nesete?
- Účty, jako obvykle.
Co se stalo s Earlem?
Propuštěn z práce.
Společnost Cloverleaf koupila podnik Červené tramvaje.
Fakt? Koupila je?
Dali chudákovi dvouměsíční výpověď.
Na byrokraty.
Ať se všichni otráví olovem.
Zítra je pátek.
Víš, co to znamená?
- Bude rybí specialita?
- Šéf kontroluje účetní knihy.
Pokud ty peníze nebudou v pokladně, mám padáka.
Nerozčiluj se.
Padesát dolarů?
A kde je ten zbytek?
Mám někoho špehovat.
Pak je dostanu. Můžu si půjčit foťák?
- Můj je v krámě.
- Nemyslíš náhodou v zastavárně?
No tak, Dolores.
Ty potřebuješ padesát dolarů, já ten foťák.
- Je tam film?
- Měl by být.
Je tam ještě ten film z našeho výletu do Cataliny.
- To už je dávno.
- Hodně dávno.
- Měli bychom zase někam vyrazit.
- Je ten šek vůbec krytý?
- Podívej se na podpis.
R.K. Maroon.
Vlastník Studia kreslených filmů?
Studio kreslených filmů Maroon?
Pro koho děláš, pane detektive filmových hvězd?
Tučňák Pingu?
Veverka Zrzečka?
- Co chceš k pití?
- Pivo, zlato.
Co se stalo?
Někdo unesl Smolíčka Pacholíčka?
Nech toho, Angelo.
Už vím.
Děláš pro trpaslíky. Sněhurka se jim ztratila.
Tak aby bylo jasno, tupče, nedělám pro žádnou postavičku!
- Co mu přelítlo přes nos?
- Někdo od nich mu zabil bratra.
Pustil mu na hlavu piano.
- Znáte heslo?
- Poslal mě Walt Disney.
- Pěknej vohoz.
- Nech si ty kecy, frajere.
Podívejte se na ně!
Nech toho!
Rozumí někdo tomu, co říká?
Už jsem s jízlivými vtipkváky pracovala. Ale tenhle je ohavný.
Zatracená, tvrdohlavá hlupačka.
Už nebudu nikdy pracovat s někým, kdo má vadu řeči.
Tohle znamená válku.
- Vám to přijde vtipné?
!
- K popukání! Až vám to pero vrazím do nosu, tak vás ten smích přejde.
Jen klid.
Skvrna je pryč. Je to mizející inkoust.
Doufám, že se nezlobíte. Já jsem...
Marvin Acme, vlastník Kreslíkova.
Výrobce ptákovin.
Když je to od Acmeho, je to trhák.
Podejme si ruce na usmířenou.
Ruční bzučák.
Náš nejžádanější výrobek.
Skotskou s kostkama.
Myslím tím s ledem.
Ty kachny jsou legrační.
Nikdy to nedohrají.
Skvělý.
Dík.
Tajtrlíci.
Doutníky, cigarety?
Eddie Valiant!
- Betty?
- Dlouho jsme se neviděli. - Co tu děláš?
Když začali dělat barevné filmy, práce ubylo.
Ale ještě to umím. Boop boop be-doop, boop!
Jo, pořád to umíš.
Co je s ním?
Pan Acme si Jessicu nikdy nenechá ujít.
Asi je na králíky, co?
Tak tohle je manželka králíka Rogera?
! Ta má štěstí.
Kdo je tam?
Miláčku, Jessico, nic se neboj.
To je jen Marvin.
Zase tam seděli jak opaření.
Byla jsi opravdu úžasná.
Úplně jsi obecenstvo ohromila.
Ani z tebe oči nespustili. Byli úplně hotoví. Byla jsi skvělá.
- Co tady děláš, opičáku?
- Komu říkáš opičáku, ty gorilo?
Radím ti, abys sem příště nestrkal nos.
Jasné?
Pojď Jessico, všechno jsem připravil.
Tady na posteli.
Dneska ne, Marvine.
Bolí mě hlava. Ale Jessico, vždyť jsi mi to slíbila.
Dobrá.
Ale tentokrát dej pryč ten bzučák.
Paci!
Paci! Pacičky!
To snad není pravda.
Paci! Pacičky!
Nevěřím svým očím.
Paci!
Pacičky!
Je to možné? Chlapče, nejsi první, jehož žena hrála paci, paci, pacičky.
Já tomu prostě nevěřím!
Nebudu tomu věřit!
Nemůžu tomu věřit!
Věř tomu, hochu.
Sám jsem to fotil.
Hrála pacičky.
Moje Jessica ne.
Ne paci, paci, pacičky.
To není možné.
Nevěřím tomu.
Tak to není.
Prostě to tak není.
Je to vyloučené.
Jessica je světlo mého života, můj andílek, smetana v mé kávě.
Měl bys začít pít černou kávu, protože smetanu slízne Acme.
Těžko to chápu. Acme je můj přítel třicet let.
On a milenec?
Někdo ji k tomu musel přinutit.
Napij se, chlapče. Udělá ti to dobře.
Díky. To jsem potřeboval.
Doprdele.
Svou práci jsem dokončil.
Dlužíte mi tu slíbenou mrkev.
- Co jsem řekl, platí.
Rogere, vím, že to je těžké, ale najdeš si někoho jiného.
- Viďte, Valiante?
- Určitě, takový fešák.
- Dámy se budou prát o kliku.
- Jaké dámy?
Jessica je ta jediná.
Přeneseme se nad všechny malichernosti, budeme šťastní!
Alespoň to dobře nese.
Prosím.
Valiant Valiant vyřešili únos synovců Kačera Donalda
Goofy očištěn z nařčení ze špionáže
Policejní Akademie L.A. Absolventský ročník 1925
Poručík Santino.
Kde se tu bereš?
Když jsi potřeboval peníze, proč jsi nešel za mnou?
Udělal jsem pár neslušných fotek, tak mě zab.
Už mám jeden mord na krku, díky.
Marvin Acme je mrtvý.
Králík ho včera večer zabil.
Cože?
- Co je s tebou?
- Jen jsem tu dlouho nebyl.
Hoří mi půlky.
Dírka je v plamenech. K čertu, bolí to!
Pojďme, ať je to za námi.
Jde se mnou.
Pustit chlapovi na hlavu sejf.
To je pro ty mizery typický.
Promiň, Eddie. Radši tu počkej.
Pojď se mrknout na tohle.
Viděl jsi je někdy?
ACMEHO PŘENOSNÉ DÍRY
Hej, chlapi?
Nebýval jste Eddie Valiant?
Nebo jste se přejmenoval na Jacka Danielse?
- Co je tohle? - Barva z králíkovy rukavice.
Pane Valiante?
Doufám, že jste pyšný na sebe i na ty obrázky.
Chyťte někdo ty mokasíny!
Ten muž odstraňuje důkazy z místa činu.
Ne, soudce Doome. Valiant vám to jen zvedl.
- Viď, Eddie?
- Předejte mi to.
Jeho nejprodávanější hit.
Práce pro kreslené postavičky vás poznamenala.
Dělal jsem pro R.K. Maroona.
Mluvili jsme s Maroonem.
Říkal, že králík byl rozrušen, když viděl ty fotky.
Prý řekl, že tak či onak budou zase se ženou šťastní.
- Je to tak? - Kámo, vypadám jako stenograf?
Zavři zobák.
Ten muž je soudce.
To je v pořádku.
Podle toho zápachu bych řekl, že z něj mluví alkohol.
Králík se daleko nedostane. Moji muži ho najdou.
- Lasičky! - Mají na tu práci talent.
- No tak, chlapi, vylezte.
- Našli jste králíka?
Bez starostí, šéfe. Máme deformátory po celém městě.
Najdeme ho.
Netušíte, kde by králík mohl být, pane Valiante?
Zkusil jste Wallu Wallu?
Cucamongu? V Kokomu by v této roční době mělo být krásně.
Překvapuje mne, že odmítáte spolupracovat.
Kreslená postava zabila člověka.
Nechápete vážnost situace?
Od té doby, co mám Kreslíkov pod jurisdikcí, snažím se ten chaos řídit.
Kreslené postavy se musí naučit respektovat zákon.
Jak se ta obluda stala soudcem?
Rozházel hrsti dolarů po Kreslíkově a koupil si volby.
Co je tamhleto?
Mysleli jsme si, že kreslené postavy nejde zničit.
Doom způsob našel.
Terpentýn, aceton, benzin.
- Říká tomu "marináda". - Králíka chytím, Valiante.
Pak ho budu soudit, usvědčím ho a popravím.
Proboha!
O jednu mrtvou botu míň, šéfe.
To nejsou rukavičky pro jemné zacházení.
Takhle řídíme věci v Kreslíkově.
Myslím, že vy to určitě oceníte.
Hej, počkejte!
Řekla jsem mu, ať s tím přestane, ale nedá si říct.
Ty tomu tak rozumíš. Máš IQ jako chrastítko.
Ty jsi Valiant?
Chci si s tebou promluvit o Acmeho vraždě.
Kuře, zaběhni dolů a přines mi plán dostihů.
Hned běžím.
Jsi na ženský, co?
Mám chtíč padesátiletýho chlapa a pipína jak tříletej capart.
- To musí být těžké.
- Králík Acmeho nezabil.
Není to žádný vrah.
Znám ho. Je to můj nejlepší kámoš.
Celá ta věc smrdí jako včerejší plenky.
Podívej. V novinách píší, že Acme nenechal poslední vůli.
Nesmysl.
Každá postavička ví, že Acme ve své vůli nechal Kreslíkov nám.
- Kvůli té vůli ho zabili.
- Viděl ji vůbec někdo?
- Ne, ale dal nám čestné slovo.
- Jestli tomu vtipálkovi věříš,
- Tak to jsi mu teda sedi na lep.
- Jen jsem si myslel, že když jsi králíka do tý kaše dostal, tak mu budeš chtít pomoct.
Zaplatím ti.
Šetři si peníze na boty s vysokou podrážkou.
Můj doutník.
Marvin Acme zavražděn žárlivým králíkem
Za to, že je králík v pěkné kaši, já přece nemůžu.
Jenom jsem udělal pár mizerných fotek.
Poslední vůle a závěť
Baby Herman měl pravdu.
K čertu s tím.
- Jak ses sem dostal?
- Skrz díru pro poštu.
Když jsem viděl, jak mě hledají kvůli vraždě, čekal jsem uvnitř.
Mohli by mě zavřít za ukrývání a napomáhání.
- Ví někdo, že jsi tady?
- Ani živáček. Kromě...
- Kromě koho?
- Nevěděl jsem, kde máš kancelář.
Ptal jsem se pošťáka, hasiče, zelináře, řezníka, pekaře.
Nikdo tě neznal. Jenom chlapík z obchodu s alkoholem.
Takže to ví celé město. - Zmiz odsud.
- No tak, Eddie.
Neber si to tak. - Vypadni.
- Nevyhazuj mě!
Děláš chybu! Nikoho jsem nezabil. Přísahám.
Celé to je bouda! Je to nastražené!
Nikomu bych neublížil.
Jediný smysl mého života je přinášet lidem smích.
Připouštím.
Trochu jsem vypěnil, když jsem viděl ty fotky.
Běžel jsem do klubu Inkoust a barva, ale nebyla ve své šatně.
- Tak jsem napsal milostný dopis.
Chceš říci, že v záchvatu žárlivosti jsi napsal manželce milostný dopis?
Vím to.
Byla jen nevinnou obětí okolností.
Předpokládám, že jsi použil rtěnku a zrcadlo, co?
Rtěnku jo, ale zrcadlo ne. Našel jsem čistý list papíru.
Drahá Jessico. Jak rád tě mám! Zde ti to vypočítám.
Jeden tisíc, dva tisíce, tři tisíce.
Proč jsi tam ten dopis nenechal?
Je jasné, že báseň, která je tak citlivá a vášnivá, musí být přečtena osobně.
Tak jsem šel domů, abych na ni počkal.
Ale tam na mě čekaly lasičky, tak jsem utekl.
Proč jsi šel za mnou, člověkem, který udělal ty fotky?
Taky jsi pomohl všem těm kresleným postavičkám.
Každý ví, že když jsme v nesnázích, vždycky najdeme pomoc u Valiantů.
To už dávno není pravda.
Vypadni z té židle!
- To je židle mého bratra.
- Kde vůbec je?
Vypadá jako citlivý a střízlivý chlapík.
- Tak to je vrchol. Volám policii.
- Jen ji zavolej.
Přijdu sem pro pomoc a ty mě udáš.
Jen si kvůli mně nedělej výčitky.
Sbohem a díky za nic.
To je šatník, pitomče!
Eddie Valiante, jste zatčen.
Vylez ven.
Blbče, nemám od těch pout klíč.
Hněte sebou!
To je hlídka z Kreslíkova!
Schovej mě, Eddie!
Pamatuj si, nikdy jsi mě neviděl.
Vylez ven.
Nesmí mě najít.
Jsi moje jediná naděje.
- Ve jménu zákona otevřete.
- Pro nás spravedlnost není.
Když mě lasičky dostanou, jako bych už byl v marinádě.
Nenuťte nás použít sílu. Chceme jen toho králíka.
Co budeme dělat?
Proč my?
Chtějí přece tebe.
- Pláchli nám, šéfe.
- Valiant ho někde schoval.
Zůstaň tam, kde stojíš!
Nazdar hoši, neslyšel jsem vás.
Kde je králík?
Neviděl jsem ho.
- A co je tady?
- Moje spodní prádlo. - Aha.
Prohledejte to tu, hoši.
Nenechte kámen na kameni.
Dostali jsme spolehlivou hlášku, že tu králík byl.
Bylo to prosvědčeno několika lidmi.
Tak přestaň zapírat.
Asi ti budu muset vymýt pusu za ty tvoje řeči.
Přestaňte se řehtat!
Víte, co se stane, když se nemůžete přestat smát!
Jednoho dne na to chcípnete.
Co se týče tebe, poruš zákon, a my tě pověsíme i s tvým prádlem.
Jdeme hoši. Mizíme.
Jsou pryč.
To bylo úžasný.
Zachránil jsi mi život.
Jak ti to splatím?
Hlavně mi už nikdy nedávej pusu.
Přestaň mě kopat!
Dolores!
Dostal ses na titulní stránku.
- Jo, asi o mně psali.
Eddie, pojďme!
Zalez! Řekni, máš zajíce v kapse, nebo jsi tak vedle ze mě?
Nech si ty vtipy.
Měl jsem těžký den.
Potřebuju se dostat z těch želízek.
To mě málem zabilo!
Co je tohle? Nějaká tajná místnost?
To zbylo z doby prohibice.
Aha. Tajný lokál, palírna, kořalkové doupě.
- Nářadí je tamhle. - Podívej se na tohle!
Pozorovací otvor.
Tohle je úžasný místo pro úkryt.
Říkal jsi, že už budeš dělat jen pro lidi.
Někdo si ze mě vystřelil a já zjistím, kdo.
Nevrť sebou!
- Je to takhle lepší?
- Jo. Dík.
Chceš říct, že jsi tu ruku mohl kdykoliv vyndat?
Ne kdykoliv, jen když to bylo legrační!
Vypadni odsud!
Eddie, kde je tvůj smysl pro humor?
Je vždycky tak vtipný?
Já tvrdím, že když nemáš smysl pro humor, tak jsi lepší mrtvý.
To přání se ti může splnit, pokud nenajdu tohle.
- Co to je?
- Podívej se.
- Poslední vůle pana Acmeho.
Maroon to řídil hlavou a tvá žena svým tělem.
- Proti té narážce protestuji.
- Jaký je plán?
- Tu vůli nemají.
- Jak to víš? - Hledali ji i po jeho smrti.
- Co můžu udělat já?
- Zastav se u notáře.
- Jo, zkontroluj notáře.
Strýček Thumper měl problémy s notářem. Musel brát - Veliký prášky a pít hodně vody.
- Ne měchýř, idiote.
Notář!
Tak ty si myslíš, že můj Šéf, Maroon, pustil sejf na Acmeho, aby dostal pod kontrolu Kreslíkov?
To je moje podezření.
Může tady pár dní zůstat?
Neudělá nic bláznivého?
- Kam půjdeš?
- Zpátky do kanceláře.
Pane Valiante?
Udělal jste si o mně nesprávnou představu.
Jsem v tom nevinně stejně jako Roger.
Pomůžete mi ho najít?
Řekněte, kolik chcete. Zaplatím vám.
To byste určitě udělala.
Potřebujete králíka, aby ta blamáž fungovala.
To ne. Manžela miluji.
Nic nechápete.
Nevíte, jak je těžké být ženou a vypadat tak jako já.
A vy nevíte, jak je těžké být chlap a dívat se na ženu jako vy.
Nejsem špatná.
Jen mě tak namalovali.
Copak jsem vás nepřistihl, jak děláte pacičky s Acmem?
Nepřistihl jste mě.
Bylo to nastražené.
Co tím chcete říct?
Maroon chtěl vydírat Acmeho. Já s tím nechtěla nic mít, ale on řekl, že když ty fotky neudělám, Roger nedostane práci.
To jsem nemohla dopustit.
Pro manžela bych udělala cokoliv.
- To je ale manželka.
Jsem zoufalá.
Nevidíte, jak vás potřebuji?
Fušuješ do akvarelů?
Promiňte.
Na shledanou.
Moje nabídka platí.
Přemýšlejte o tom.
Co tam dělala s rukama kolem tvých ramen?
Asi hledala dobré místo, kam by zapíchla kudlu.
No tak Eddie, měl jsi spuštěné kalhoty!
Myslíš, že mi ta malovaná holka může zamotat hlavu?
- Chce králíka.
- To není to jediné, co chce.
Dolores, poslouchej.
Kup si nové plavky.
Pojedeme do Cataliny.
- Ten případ balím.
- To nemůžeš, Eddie.
To jsem ti právě přišla říct.
Byla jsem u notáře.
Kreslíkov nechce Maroon, ale Cloverleaf.
Oni nabídli nejvíc.
Pokud se Acmeho závěť neobjeví do půlnoci, Kreslíkov je jejich.
- Cože?
Dneska o půlnoci?
- Tak to je.
Nejdřív koupí Červené tramvaje, teď chtějí Kreslíkov.
Nechápu to.
Roger!
Králík.
Pěkná košile.
Kdo je tvůj krejčí?
Můj kámoš je Eddie, je trochu kyselý
Až tohle skončí, bude z něj bavič
Rád dělám rozruch, ale nejsem zloduch
Rozbít talíř je legrace, a je to skoro bez práce. Bez práce.
Bez práce.
Bez práce.
Kdo zhasnul?
Nic nevidím.
Ty bláznivý králíku.
Já za tebe nasazuju krk a ty? Zpíváš a tancuješ!
Jsem jenom kreslenej.
Jsem od toho, abych bavil lidi.
Sedni si. Nic nechápeš. Ty lidi se potřebujou smát.
Jo, a když skončí, tak zavolají poldy!
Angelo tě udá pro korunu! - Angelo ne!
Ten mě neudá. - Proč ne?
Protože jsi ho rozesmál?
Jo.
Smích je mocná věc.
Někdy je to jediná zbraň, kterou máme.
- Smích je nej...
Hledám vraha.
Králíka.
Kresleného králíka.
Asi takhle velikého.
Tady žádný králík není.
Neobtěžujte mé zákazníky.
Nepřišel jsem obtěžovat. Přišel jsem odměňovat.
KRÁLIČÍ MARINÁDA $5000
Já jsem viděl králíka.
Kde?
Vidíš?
- Kde? - Tady v baru.
Pozdravte Harveye.
Říkal jsem ti to.
Kolotoč se rozbil.
Hloupý výběr pro skupinu ožralých zvrhlíků.
Je tady.
Přestaňte se smát!
Víte, co se stalo naposledy?
Když se nepřestanete smát, pojdete jako vaši bratranci hyeny.
Šéfe, máme to tu rozbotovat?
Nebude nutné to tu rozebrat.
Králík ke mně přijde sám.
Žádná kreslená postavička neodolá tomuhle triku.
Nevím, kdo se chová podivněji, jestli ty nebo Doom.
Rogere, nedělej to!
Ta-ta-ta-tata.
Ta-ta.
Šéfe, co máme udělat s ním?
O něj se postaráme později.
Nejdřív učiním spravedlnosti zadost.
Přineste marinádu!
Přeje si odsouzený promluvit, než bude proveden rozsudek?
Ano.
Dolores, whisky, a dvojitou.
Vybral sis skvělou dobu.
Možná by sis k tomu dal preclík.
Nalij to pití.
Neměl by odsouzenec mít právo na poslední přání?
Ucpávky do nosu by byly fajn.
Myslím, že chceš panáka.
- Co vy na to, soudce?
- Proč ne.
Klidně popravu odložím.
- Na zdraví.
- Ne, díky.
Snažím se pití omezit.
- Vypij to!
- Nechci! - Nechce to.
- Chce.
- Nechci.
- Chceš.
- Nechci.
- Nechceš.
- Chci.
- Nechceš.
Když říkám, že chci, tak chci.
Držím tě, kámo.
Eddie, zmizme odsud.
Z cesty, starouši.
Dobrý nápad v pravou chvíli. Chytrá hlava.
Svezeme se tímhle.
- Jedem!
Na co čekáš?
- Není tu klíček! Pusťte mě ven, lasičky.
- Musím vydělávat na živobytí.
- Jsi to ty, Benny?
Ne, to je Eleanor Rooseveltová. Pusť mě ven, Rogere.
Eddie, svezeme se.
Hned mi je líp.
Zavřeli mě za jízdu po chodníku.
- Eddie, nastup si.
- Bylo to jen pár mil.
- Ale řídit chci já.
- Řídím já.
Já jsem taxík. Z cesty, žirafo.
Co říkáte tomu počasí?
- Vůbec neprší.
- Pustili taxík.
Ti brooklynští řidiči jsou úplně nemožní.
Uhni, jedu.
- Máme společnost.
- Podívejte se na ty dvě.
S dovolením, dámy.
Těmhle říkám piráti silnic.
- Ustřelím mu hlavu.
- Benny, pozor tramvaj!
Benny, za náma jsou policajti!
Ne na dlouho.
Teď jsou přímo před námi!
Eddie, otoč nás.
Dej mi volant!
Pořád jsou za námi!
Vím to, myslíš, že jsem...
- Zatáhněte za páku.
- Kterou?
- Jakou?
TUHLE PÁKU, HLUPÁCI
Nabourám je.
Na tohle jsem už starý.
- To jsou skokani.
- Co vede na druhý břeh řeky?
Nevím.
Most.
- Kde vás můžu vyložit?
- Někde, kde se dá schovat.
Přesně takové místo znám.
Až budete potřebovat svézt, mávněte, no tak, slečno, na tu silnici jsme tu dva.
Že to nebylo tak špatné?
Viděl jsi to?
Tohle umí jen Goofy.
Jaké načasování, jaká obratnost.
Jsme tu, abychom se schovali. Co je s tebou?
Co je s tebou?
Jsi jediná osoba, která se tu nesměje.
Copak s tebou nic nepohne?
A nic.
Co se ti mohlo stát, že je z tebe takový bručoun?
Chceš to vědět?
Řeknu ti to. - Kreslený lotr mi zabil bráchu.
- Kreslený?
Vyšetřovali jsme loupež Kreslíkovské banky.
Tehdy jsme tam rádi pracovali.
Bylo to zábavné.
Ten bídák pláchl se spoustou peněz.
Sledovali jsme ho k jednomu lokálu v ulici Yockster.
Šli jsme dovnitř, ale on nás dostal.
Hodil na nás klavír z patnáctého poschodí.
Mně zlomil ruku. Teddy se z toho nedostal.
Nikdy jsem nezjistil, kdo to byl.
Jen si pamatuji, jak nade mnou stál s rudýma očima a smál se.
A ten vysoký, pištivý hlas.
Pak zmizel někde v Kreslíkově.
Nedivím se, že mě nenávidíš.
Když ti jeden z nás zabil bratra. Taky bych se nenáviděl.
No tak, nebreč. Proč bych tě nenáviděl?
- Ale jo.
- Ale ne.
Proč bys mě jinak pořád tahal za uši?
Omlouvám se, že jsem tě tahal za uši.
Za všechny zatahání?
- Za všechny. - Omluva se přijímá.
Podej mi ruku.
Další kreslený film.
ZPRÁ VY VE ZKRATCE Další hloupá zpravodajská relace.
- Nenávidím zprávy.
- Máš všechny moje věci?
Všechno máš sbalené venku v autě.
Byla bych přišla dřív, ale musela jsem setřást lasičky.
Omlouvám se za tu nepříjemnost v baru.
Víš, plnění oliv nebyla stejně práce pro mě.
Měla by sis najít hodnýho chlapa.
Vždyť já už jsem ho našla.
Prosím, nevšímejte si mě.
Radši byste měli jít, Eddie. Radši byste měli jít, Eddie.
Jsem rád, že mě Teddy nevidí utíkat se staženým ocasem.
Dá se na to docela zvyknout.
Červené tramvaje a proslulé filmové studio pana Maroona.
Zde vidíte Maroona, jak stvrzuje prodej s řediteli z Cloverleafu v jednom z největších obchodů v historii Kalifornie.
Tak to je ono.
To je ta souvislost.
- Zapomeň na to.
Nikdo tu není. - Bojíš se?
Já a bát se?
Nebuď směšný.
Řekl jsi Maroonovi, že máš tu závěť, ale nemáš ji.
Když to zjistí, bude vzteklý.
Možná tě zkusí zabít.
S hollywoodským slabochem si poradím.
Kryj mi pro jistotu záda.
Když něco uvidíš nebo uslyšíš, dvakrát zatrub.
Jasně. Dvakrát zatroubit.
Krýt mu záda.
Jsem připraven.
Mám pěsti zaťaté, oči na stopkách, uši nastražené.
Králíka Rogera nikdo nepřekvapí.
Tak, co chystáte?
Chcete mi přivodit infarkt?
Abyste mohl dostat infarkt, musíte mít nejdřív srdce.
Máte tu závěť?
Otázka zní, máte na ni?
Říkám vám rovnou, nebude to zadarmo.
- Troufáte si, jít sem takhle sám.
- Kdo říká, že tu jsem sám?
Ukažte mi tu závěť.
- Řekl jsem, že ji mám.
Jak rád tě mám!
Zde ti to vypočítám.
- To má být vtip?
- Ne, tohle je.
- Vstaň.
- Co se mnou uděláte, Valiante?
Poslechnu si, jak mi objasníš tu záležitost s Cloverleafem. Příběh chamtivosti, sexu a vraždy.
Části, které se mi nebudou líbit, vystřihnu.
Jsem výrobce kreslených filmů, ne vrah.
Každý potřebuje koníček.
Zastavte to!
Pravda je, že jsem měl možnost studio prodat. Ale Cloverleaf chtěl taky Acmeho majetek. Ten tvrdohlavec nechtěl prodat.
Tak jsem ho chtěl vydírat. Jen vydírat.
Celý život pracuji s postavičkami.
Nechci, aby je zničili.
Zničili?
Proč?
- Když to řeknu, zabijí mě. - Já tě zabiju, když to neřekneš.
Pokud se ta závěť neobjeví do půlnoci, Kreslíkov...
Rogere?
KRESLÍKOV
Díky, žes nás pustil z basy.
- Rád tě vidím, Valiante!
- Pět let ses neukázal. - Kde jsi byl?
- Opilý.
Jste dnes ve formě?
- Jasně.
Tak jdeme na to.
Ahoj, Eddie. Nashle, Eddie.
Zmizte.
Jedete nahoru, pane?
Pozor na schod, pane.
Držte se, pane.
Vaše patro, pane.
Přeji vám krásný den, pane.
Našel jsem tě.
Chlap.
Tady jsem, miláčku!
Jsem Hyena Lena.
Proboha.
- Hele, prsty.
- Ahoj, Tweety.
Vařila myšička kašičku, tomu dala, tomu míň a na toho maličkého se nedostalo.
Prsty došly.
Proč skáčete bez padáku?
To je trochu nebezpečné.
- Mohl byste se zabít.
- Nemáte jeden navíc?
- Bug jo. - Radši bych si ho nebral.
- Jen mi ho dej.
Dej mu ho, Bugu.
Jak myslíte.
Tady je.
- Chudák malej.
- Nejsem mizera?
Můj chlap!
Pojď k Leně.
Tohle je vždycky dostane.
- Na zdraví.
- Díky.
Valiante.
Věděl jsem, že to koupím v Kreslíkově.
Za vámi!
- Odhoď tu pistoli.
- Zachráním vás, a vy mi nevěříte?
Nikomu ani ničemu nevěřím.
Ani svým vlastním očím?
Tahle zbraň zabila Maroona.
A Doom stiskl kohoutek.
Šla jsem za ním do studia.
Ale neměla jsem čas ho zastavit.
Nikdy mě nezastavíte!
- Jste mrtví!
Jste oba mrtví! - Doome!
- Kudy šel?
- Tamtudy.
- Tak za ním.
Hloupé střely.
Kde je Roger?
- Nechal mě samotného ve studiu.
- Nenechal. Praštila jsem ho pánví a uklidila do kufru. Do bezpečí.
- To bylo rozumné.
- Mým autem se nikam nedostaneme. - Pojeďme vaším.
- Mám pocit, že už s ním někdo jel.
Vypadá to na Rogera.
Řízení mu nikdy moc nešlo.
- Lepší milovník než řidič?
- O tom nepochybujte.
Lasičky.
Pojďme do Perníkové ulice.
Perníková ulice je tamhle.
Potřebujete taxíka, Valiante?
- To je třída! Dovolte, slečno...
- Kdy jste odhalila Dooma?
- Než zabili chudáka Acmeho, svěřil se mi, že Doom chce za každou cenu získat Kreslíkov.
- Tak vám dal do úschovy závěť?
Ale v obálce byl jen čistý papír.
Vtipálek až do smrti.
Kam to bude?
Mám zapnutý tachometr.
Musím najít manžela. Mám o něj strach.
Co na něm vidíte?
Vždycky mě pobaví.
JEDOVATÝ TERPENTÝN
Polili mě marinádou!
Jaká nepříjemná nehoda.
Není nic horšího než kluzká silnice. Ještě navíc, když jedete v šíleném kresleném autíčku.
Dobrá práce, šéfe.
Nestůjte tu, pomozte jim.
Posaďte je do mého auta.
Rádi se zúčastní přestřižení pásky v Acmeho továrně.
Hněte sebou, tupci.
Prohledali jsme Valianta.
Závěť u sebe nemá.
- Přiveďte tu ženskou. - Tu prohlédnu já.
Pěkná pastička.
Mají u sebe tu závěť?
Ne, jen hloupý milostný dopis. Je to jedno.
Stejně se neobjeví během příštích patnácti minut.
- Co se stane potom?
- Celý Kreslíkov bude můj.
- Benny, jsi to ty?
- Ne, Shirley Templová.
Proboha! Co se ti stalo?
Doom odvezl Valianta a tvou ženu do Acmeho továrny.
Do Acmeho továrny? Vím, kde je.
Nastup si.
Posuň se. Pro dnešek jsi už řídil dost.
Kreslíkov je hned za zdí.
Šťastné vyřešení případu uzavře mou kariéru soudce v Kreslíkově.
Nadále budu pracovat v soukromém sektoru.
Ve společnosti Cloverleaf?
Díváte se na výhradního držitele akcií.
Přiveď policii.
Já jdu zachránit manželku.
Pozor na tu pistoli.
Není kreslená!
Takhle se neuživím.
Jako bych to nevěděl.
Odhadnete, co to je?
Proboha! To je marináda!
Vskutku.
Je jí dost, aby smazala Kreslíkov z povrchu země.
S její pomocí dokončím svůj plán. 25 tisíc litrů marinády proženu obrovskou rychlostí tlakovým vodním dělem.
Kreslíkov zmizí během několika minut.
Myslíte si, že si toho nikdo nevšimne?
Koho zajímá, co se stalo nějaké hloupé myši, když jede rychlostí 120 kilometrů za hodinu?
Ale kolem Kreslíkova žádná silnice nevede.
Zatím ne.
Před pár měsíci jsem narazil na plán městské rady.
Je vskutku impozantní. Říkají mu autostráda.
Autostráda? Co to je?
Osmiproudá dálnice do Pasadeny.
Rovná, bezpečná, rychlá.
- Zácpy budou věcí minulosti.
- Proto zemřeli Acme a Maroon? - Kvůli té autostrádě?
Nechápu to. - Chybí vám představivost.
Bude to místo, kde lidé budou najíždět a sjíždět z autostrády.
Najíždět a sjíždět. Celý den, celou noc.
Brzy na místě Kreslíkova bude spousta benzinových pump, levných motelů, restaurací s rychlým občerstvením, servisů vyměňujících pneumatiky, prodejen aut, a úžasných billboardů, kam oko dohlédne.
Bože, to bude nádhera.
Nikdo nebude jezdit po té hnusné autostrádě, když může jet tramvají za pár centů.
Ale budou tam jezdit. Budou muset.
Koupil jsem Červené tramvaje, abych je zrušil.
Co?
Ani hnout!
Ruce vzhůru, nebo to soudce koupí.
- Rogere, miláčku.
Nejdražší, moc rád bych tě objal, ale nejdřív musím ukojit svůj oprávněný vztek.
Odhoď tu pistoli, ty zubatý blázne!
Dej mi ještě jeden důvod, a provrtám tě olovem!
Myslel sis, že ti to projde.
My, kreslený postavy, někdy jednáme bláznivě, ale nejsme blbí.
Chceme spravedlnost. Tíha toho slova na tebe asi dopadá jako tuna cihel.
Rogere! Řekni něco.
Podívej, hvězdy!
Můžeme začít točit, Raule. Jsem připraven!
Svažte ty hrdličky.
Pověste je na tamhleten hák.
Použijte to lano, ze kterého se nedostanou.
Je na čase králíka zabít.
- Byl jsi úžasný.
- Opravdu?
Lepší než Goofy.
Rogere, chci, abys věděl, že tě miluji.
Miluji tě víc, než jak kdy žena milovala králíka.
To je konec, pane Valiante.
Pozor na něj.
Ne tak rychle.
Jednoho dne se vy idioti uchechtáte k smrti.
Mám se s ním spořádat hned?
Ať se dívá, jak se kroutí v marinádě. Pak ho zastřelte. S radostí.
- Máte ze všeho srandu, co?
Měli byste vědět, koho utopíte v marinádě.
Roger se jmenuje, smích rozhazuje
No tak bando, rozvažte to lano A dívejte se, jak to roztočí.
- Zbláznil se.
- To si nemyslím.
Zpěv není můj obor, rýmování je horor
Když se zarazím, štěstí urazím
- Radši půjdu do hor.
- Dík.
Eddie, jen tak dál!
Zabíjíš je! Jednoho po druhém!
Padám si tu pro zábavu, tluču o zeď svoji hlavu ty nemít pistoli, měl bych naději, kopl bych tě do nosu!
Pistoli a nosu se nerýmuje!
Ale tohle jo!
Proboha!
To bylo těsné!
Sbohem.
Rychle! Vrací se to!
To je konec!
Není.
ZPÍVAJÍCÍ MEČ
Ani hnout.
Kde se flákáš!
Prosím!
Já se nebál. A ty?
Podívej!
Proboha! Je kreslenej!
- Překvapilo vás to?
Jenom kreslenej mohl vymyslet ten nápad s autostrádou.
Nejsem jen tak nějaká kreslená postava!
Vzpomínáš, Eddie? !
Když jsem ti zabil bráchu, mluvil jsem asi takhle!
Proboha!
To ne!
Sbohem miláčku!
Myslím, že omdlím.
Rozpouštím se!
Rozpouštím!
Udělej něco!
Honem Eddie!
Všude je marináda!
Jak se dostaneme dolů?
POŽÁRNÍ HYDRANT
To bylo o chlup. Myslel jsem, že je s námi konec.
- Můj hrdino.
Miláčku. - Drahoušku.
Byl jsi mou oporou.
Jsem taxíkem už 37 let, ale nikdy jsem neviděl takový nepořádek.
To byla gumová maska?
Tohle lano bylo ze sejfu, který spadl na Acmeho.
Myslím, že v laboratoři zjistí, že ty barvy jsou totožné.
Soudce Doom zabil Acmeho. A Maroona.
A mého bratra.
To byla vážně narušená kreslená postava.
Kdo to asi byl opravdu?
- Určitě ne králík.
- Ani kachna!
- Ani pes.
- Ani dřevěný panáček.
- Ani ovce.
- Ani datel.
- Ani kočka.
- Co je tohle?
- Inkoust.
Acme mě postříkal tenkrát v klubu.
Proč se to teď objevilo?
Tady je odpověď.
Acmeho mizející a znovu se objevující inkoust.
Acme byl génius. Blbost.
Génius by nechal závěť na místě, kde ji můžeme najít.
Bez ní můžeme jen čekat na další ránu.
Rogere, nechceš nám přečíst ten dopis, co jsi napsal Jessice?
Drahá Jessico.
Jak rád tě mám!
Zde ti to vypočítám.
Já Marvin Acme, při plném vědomí...
...tímto odkazuji svůj majetek, známý jako Kreslíkov, svým milovaným kresleným postavičkám.
To byl legrační tanec, co jsi předvedl lasičkám.
Už jsi přestal být bručoun?
To se uvidí za čas.
Podej mi ruku!
Že bys už zase ztratil smysl pro humor?
Stačí ti tohle jako odpověď?
Rogere, pojďme domů.
Upeču ti mrkvový dort.
Odejděte. To bylo všechno.
Nic dalšího neuvidíte.
Zní to dobře.
A to je všechno.
DEKALOG II Nevezmeš jména božího nadarmo scénář
Dobré ráno.
To je vaše?
Ne.
To je velmi hnusné.
Pardon.
- Potřebujete ode mě něco?
Co to je?
Bydlím v posledním patře.
- Pamatujete si mě?
- Před dvěma lety jste přejela mého psa.
Jsem Dorota Gellerová.
- Můj manžel je váš pacient.
- Nepamatuji si všechna jména.
- Chcete se zeptat na jeho zdraví?
- Ano.
Informace rodinám podávám ve středu odpoledne mezi 3 a 5. Přijďte do nemocnice.
To je pozítří.
Ano.
Dnes je pondělí.
Škoda, že jsem nepřejela vás.
Vstupte, paní Basie!
Dobré ráno, pane doktore.
Basie...
Má to špatný tvar.
Dorotko...
Dorotko, jsi tam?
Zvedni telefon, jestli jsi tam.
Volá Anka.
Jedu na týden na exkurzi.
Zavolám ti, až se vrátím. Ahoj..
Kanek Wierzbicki.
Musím s tebou mluvit.
Možná se zastavím dnes večer.
Co to bylo?
To nebylo nachlazení, víte.
Prořezávali se mu zuby.
Křičel celou noc.
Jen šel spát za svítání.
Ztrávil jsem noc u jeho lůžka.
A ona...
Také nespala, starostmi o nás oba nemohla usnout.
Ráno otec přišel do pokoje... úplně oblečený.
Byl veselý.
Otevřel svá ústa a ukázal nám díru, kde byl zub.
Vytáhl si ho sám.
Řekl jsem mu: človíček právě má pryč první zub, a on odpověděl, "Celkem pravda".
Tak to je, paní Basie.
Dal jsem ho do svého šátku... Děti spí mírumilovně. Viděl jsem ho škvírou ve dveřích.
Otec čekal na jeho smích s vnučkou na klíně.
Ona si zkouší jeho zub..
V hale vidím ji, vysokou, vzpřímenou, pod očima černé kruhy z nevyspání.
Říká, "Nemám to ráda. Je tady příliš mnoho zubů. Dávej si pozorl".
Odpovídám, "Jdi chvíli spát. Dnes zůstane otec".
Kýve.
Na další díl se nalaďte příští týden.
Promiňte...
Poslouchám?
Někomu spadl z balkonu zajíc.
Domovník se ptal...
- Je váš?
- Ne.
Přijďte za mnou dnes odpoledne, jestli je to opravdu urgentní.
Paní Gellerová?
Nemocenské dávky vašeho manžela.
Mohu vidět váš občanský průkaz?
- Mám jenom pas.
Tady je.
- Kolik je hodin?
- Půl desáté.
Děkuji.
Dobré ráno.
V kterém pokoji je pan Geller?
Ten, který byl operován?
Pokoj 12.
- Chtěl bych vidět jeho záznamy.
- Hned.
Nechte to tady.
Možná to sní později.
Jedl dnes něco?
Mnoho ne.
- Můžu vám pomoci?
- Jdu za vedoucím oddělení.
Dnešek není určen pro rodiny.
Řekl mi ať přijdu.
Jmenuji se Gellerová.
- Paní Gellerová vás chce vidět.
- Už je odpoledne?
10 minut po dvanácté.
Prosím, pojďte dál.
Posaďte se, prosím.
- Mohu kouřit?
- Já nekouřím, ale jestli musíte...
Diagnóza, léčba, operace - vše raději později.
Co tím myslíte?
Je to špatné.
Bude žít?
Nevím.
Musím to vědět.
A vy musíte...
Já musím léčit vašeho muže nejlépe, jak umím.
Vím jednu věc: že nevím.
Dejte mi ambulanci, prosím.
Ambulanci!
- Můžu vás odvézt?
- Raději se projdu.
"Vaše polévka je v lednici.
Přesadila jsem váš kaktus. Prosím, nedotýkejte se ho.
Pozorně čekejte. Uvidíme se ve středu".
Strpení!
Pojďte.
Běžte rovnou do obyváku.
Kuřte, jestli chcete.
- Jak to děláte s koupáním?
- Ohřívám vodu na kamnech.
To jsem opravdu nevěděl.
Vidíte...
Můj můž a já, máme dobré manželství.
- Moc ho miluju.
- Viděl jsem vás spolu.
Vypadáte šťastně.
Podívejte se, paní...
Prosím, zkuste mi porozumět.
Nevíme nic o příčinách, velmi málo o účincích a o prognózách už vůbec nic.
- Američané říkají pacietnům pravdu.
- Jistě.
A většinou mají pravdu, když stanovují špatnou prognózu.
Ustojím všechno.
Chystá se umřít?
Ať to vím.
- Udělám pro něj cokoliv.
- Není nic, co pro něj můžete udělat.
Můžu mluvit dál - a vysvětlit svůj problém?
- Do toho.
Až dosud jsem nemohla mít děti.
Teď jsem 3 měsíce těhotná. Můj manžel není otec.
Když půjdu na potrat, pohřbím svou šanci mít dítě.
Když můj manžel bude žít, nemohu mít to dítě.
Ten druhý muž je mi velmi blízký.
Já nevím...
Víte... že je možné milovat dva muže ve stejnu chvíli?
Opravdu.
Rozumíte?
Je tam velmi malá naděje, že na tom bude lépe.
Pro přežití a život na úrovni rostliny... se jeho šance zvyšují na 15%.
Ale viděl jsem mnoho lidí, kteří měli zemřít, ale nezemřeli.
A další, kteří zemřeli bez příčiny.
Nemohu to neříct.
Vidíte... Jeden z nich - můj muž - vytváří mi pocti bezpečí a pohodlí.
Ten druhý... cítím se s ním...
Je špatné chtít příliš mnoho.
To je domýšlivost.
Věříte v boha?
Mám boha, který stačí jen pro mě.
Soukromého?
Ano.
Pak požádejte svého boha o rozhřešení.
Kanku...
Neposlouchalas svůj záznamník?
- Co se stalo?
Kdy?
Za týden, do Dheli.
A pak do prvního tábora.
Pojď dál.
Co jsi přinesl?
Andrzejův ruksak.
Proč by se měl v něm někdo hrabat?
Není příliš brzo na pohřeb?
- Bude to bez něj těžké...
- Odnes to!
Dej to pryč!
Dorotko...
Je členem klubu?
Jeho ruksak tam může být uložený?
Tak nech to být tak, sakra!
Alespoň dokud neumře.
Omlouvám se.
Nemyslel jsem...
Vím.
Má ubohá holčičko...
Už ne.
Tady je 31-23-67.
Prosím zanechte krátkou zprávu po pípnutí.
Doroto, to jsem já.
Tady je odpoledne, návrat domů je po setmění.
Právě jsem se vrátil z výcviku.
Přátel mnoho, ale...
Necítím se tady dobře. Čekám na tebe, každý den.
Zavolám znovu zítra večer.
Chci ti říct, ačkoliv nahrávka brzy...
Všechno je v pořádku..
Báječně.
Můžete vstát.
- Musím se toho zbavit.
- Jste si jistá?
Ano.
Je poslední možnost to udělat.
- Byla jste tady už dříve?
- To je moje první návštěva.
Ukažte...
Pozítří, v jednu hodinu.
- Vaše jméno?
- Dorota Gellerová.
Dorota...
Hezké jméno.
- To jste vy, že?
- Ano.
Dobré odpoledne.
- Kdy jste přiletěl?
Chci vám o něm říct.
- Pokračujte.
- Hodně cvičí, měl už koncert.
Myslí si, že jste tam měla být.
Nemůže se s vámi spojit.
Prosil, ať vám povím, že to zkoušel to znovu dnes v noci.
Vím.
To je o tom.
- Máte klíče od jeho bytu? - Ano.
Chce od vás donést partitury.
Jsou na klavíru, v zelených deskách.
Dobře.
Káva pro vás.
- Už je studená.
- Tak, studená.
Předchozí vzorek.
Jeden před tímhle.
Podívejte se.
Tenhle je starý měsíc.
Tenhle - právě dva týdny.
Tenhle je nejnovější.
- Vždy jste nás učil... - Zapomeňte to!
Co si myslíte?
Pokrok.
Doroto, zvedni telefon.
Jsi tam, že?
Jsi!
Slyšíš mě?
Doroto?
- Jsem tady.
- Konečně.
Dobré ráno, nebo už je dobrý večer?
Dobré ráno, tuším.
Volám ti pár posledních dní.
Byla jsem pryč.
Dostala jsi pas?
Ano, ale to už není důležité.
Proč?
- Co je s Andrzejem?
- Dost špatné.
Proč není tvůj pas důležitý?
Zbavím se toho.
- Zítra.
- Nechápu.
Zítra jdu na interupci.
- Rozumíš?
- Ano, rozumím.
Když to uděláš a Andrzej umře, nebudeš chtít být se mnou.
Vím.
Budeš platit balík za tenhle telefonát.
Nebudeme schopni být spolu.
Ano.
Chci být s tebou. Pamatuj si to.
Velmi moc.
Požádej někoho jiného, ať ti doveze partitury.
Doroto?
Miluju tě.
Dnes jenom krátký příběh.
Šel jsem do práce, do nemocnice.
Přišel muž a řekl, že máme udělat převoz do Anglie. Tu noc.
Volal jsem domů.
Vzal to otec a řekl, "Ona spí. Musím mluvit jemně".
Ptal jsem se na děti. Jsou v pořádku, řekl.
Holčička měla promočené kalhotky od smíchu.
Vyměnil jsem je.
Chlapec se vzbudil hladový, tak jsem ho nakrmil.
Ptal jsem se, jestli něco řekl.
Musel dát sluchátko až k dětským ústům, díky čemuž jsem slyšel "ga-ga-ga".
Bylo 11 hodin.
Ve dvanáct jsem se zvedl a šel domů.
Ale dům už tam nebyl, nikde.
- Tak to bylo tehdy...
- Správně tehdy.
Tam, kde stával náš dům, byla díra.
To bylo toho dne, pár minut po dvanácté.
- Vedoucí říkal, že to je jen tentokrát. - Ano.
Andrzeji?
Slyšíš mě?
Já...
Moc tě miluju.
Promiňte...
- Nechte nás samotné.
- Prosím, zůstaňte.
Nechtěl jste vynést rozsudek nad mým mužem.
Ale vaše svědomí... nezůstane čisté.
Mám mít interupci.
Prosil jsem vás, ať odejdete.
Nedělejte to.
- To nechápu.
- Nedělejte to.
- Proč ne?
- On umírá.
Jak to víte?
Metastáze postupují rychleji, než předtím.
Nemá šanci.
Můžete přísahat?
Přísahám.
Paní...
Hrajete s filharmonií, že?
Ano.
Rád bych si vás poslechl.
Prosím, vstupte.
- Vy jste spal.
- Pouze dřímal.
Prosím, posaďte se.
- Chci vám poděkovat.
- Není zač.
Neudělal jsem nic.
Opět jsme se naučili, že neumíme zacházet s rentgenovými snímky.
Vrátil jsem se... - z druhé strany.
- Ano.
Víte... Zdálo se mi, že svět se rozpadá.
Všechno rostlo ošklivější, víc šeredné...
Jako kdyby to někdo dělal úmyslně... Tak bych nelitoval.
- Rozhodně...
Můžu se dotknout stolu.
A co víc... Víte... Čekáme dítě.
Jsem rád, že to slyším.
Víte, co to znamená? Mít dítě?
Ano, vím.
hráli
DEKALOG III Pomni, abys den sváteční světil.
Kdo je?
Svatý Mikuláš.
Veselé vánoce.
Promiňte, nepoznal jsem vás.
Dobrý večer.
Kdo to k nám přišel?
Ty jsi Kristýna, že?
Na, tady máš dáreček.
A ty jsi Antek, viď?
I pro tebe mám dárek.
Tady je pro babičku.
Děkuji.
I pro mámu tu něco je.
Děkuji.
Opravdu myslíš, že pojedeme?
Zkusíme to.
Děkuji.
Je u sebe, nepřišla.
Cítila se špatně?
Veselé vánoce, teto.
Evo?
Moje drahá Evo.
Udělalas úkoly?
- Udělala, teto.
- I z matematiky ?
Udělala.
Já jsem byla dobrá z matematiky.
Myslela jsem, že přijdeš s tím s tím... Eduardem.
Ano.
Veselé vánoce, ještě jednou.
Děti si budou navždy pamatovat Svatého Mikuláše.
Tak, jak to bývalo kdysi.
Ano?
Poslouchám.
Nevím.
Nechápu, někdo křičí cosi o autu.
Za chvíli se vrátím.
Lidi...
Kde je můj domov?
Kde je můj dům?
Lidi!
Vypadá to, že jsi mi zase zapomněl koupit dárky.
Co chceš?
Jsou vánoce, Evo.
Řekneš, mi co chceš?
Eduard zmizel.
Co? !
Zmizel.
Evo...
Odešel ráno a nevrátil se.
Musíme ho jít hledat.
Jsou Vánoce, Evo.
Prosím tě.
Evo!
Dobrá, půjdu s tebou.
- Cos řekl své ženě?
- Že kdosi křičí u auta.
Dej mi klíčky.
Počkám za rohem.
Ukradli ho.
Půjdu se podívat na nábřeží.
Zavolej na policii.
- Možná chytím taxíka.
- Stojí to za to?
To auto nás živí.
- Bylas na mši.
- Ne.
Viděl jsem tě tam.
No dobře, zapomeňme na to.
Všude jsem ho hledala.
U známých, na policii.
Kam pojedeme?
A kam bys jel, kdyby ti zmizela žena?
Nevím... Do nemocnice, na pohotovost...
Nemocnice na ulici Banachu má pohotovost.
- Nemáte tady nějaký příjem.
- Dnes ne. Včera byl.
Zmýlila jsem se.
A co dnes?
V které nemocnici?
Koho zkoušíte najít?
Muže.
Vašeho?
Ne mého.
Jurek?
Zdravím, nemáte tam příjem - jméno?
- Garus.
- Garus.
- Věk? - 38 let.
Ano, Garus, 38.
Ne, mám... tu jeho ženu.
Hledá muže.
Od kdy ho tam máte?
- Od kdy není doma?
- Od poledne.
To není on.
Odešel v poledne, jo.
Přivezli tam někoho.
Bez noh, bez dokumentů, ale před 11:00 do Pražské nemocnice.
- Chcete zhasnout?
- Ne děkuji, mám službu.
To je jeho auto.
Jeho šála.
Zůstali tu.
Může mu být zima, až vrátí se.
Špatně se mu půjde, když nemá nohy.
Nechceš mu tu nechat svačinu, může být hladový.
Jen tak dál, to je velmi směšné.
Prosím tě.
Můžeme jít do nějakého hotelu?
Pak mu zavoláme a řekneme mu v jakém jsme pokoji.
Já jsem mu nevolal.
Chceš toho nechat a vrátit se domů.
A mít svatý pokoj.
- Nevolal jsem.
- Řekl mi to.
Neřekl jsi, kdo volal.
Evo...
Na mou čest. Já jsem mu nevolal.
Všichni jste čestní.
Nechme toho.
Do nemocnice na Praze prosím.
Ten bez noh.
Evo...
Nezacláněj!
To není on.
Chtěla, bych, aby to byl on...
Nebo ty.
Často jsem si malovala ten obraz vašich tváří, rozbitých od náklaďáku.
Zdálo se mi o tobě tvůj krk byl zlomený a jazyk vyplazený.
Mrknu na tebe a směju se směju.
Zajímalo by mě, kdo to zaviní?
A kdo bude mít radost?
To je policie!
- No a?
- Máš kradené auto, vzpomínáš.
Drž se.
Andrzeji, kradený vůz!
Pronásledují nás!
- Máš nějaké dokumenty?
- Mám. Tak zpomal.
Jeď pomalu.
Vystupte z vozu!
Ruce na střechu!
Dobře, to je vaše auto?
Dostali jsme hlášení, že vůz je kradený. Našli jsme ho.
Nechali ho na nábřeží.
Pil jste?
Neměl jsem čas.
Rád jezdíte rychle, že?
Máte štěstí, že jsou vánoce.
Měl pravdu. Skutečně jezdím rychle.
Mohls rozbít auto.
A nás zabít.
- Zkusíme to znovu?
- Chceš to?
Zapni si pásy, jo.
Stačí?
Musíme se vrátit domů.
Dobře.
Tady není vaše auto.
Vystoupíš?
Nemohl tam nechat auto před polednem.
- Dopoledne sněžilo.
Ale auto bylo čisté.
Nebyl na něm sníh.
Začalo sněžit v 17:00 hodin.
Hm, nevím.
Poslyš, co když je doma?
Nemůžeme přijít spolu.
Počkej tady.
Když doma nebude vyjdu na balkon.
Když nevyjdu do pěti minut, jeď domů.
Evo...
Kdyby byl, tak na shledanou.
Ahoj.
- Pohotovost, slyším?
- Nehoda, nějaký muž.
- Slyším?
- Leží na zastávce autobusu.
- Můžete mi říct adresu?
- Roh Wałbrzyské a Puławské. Zastávka ve směru z města.
- Není opilý?
- Střízlivý.
Máme jeho dokumenty.
- Jméno?
- Eduard Garus, narozen 1949.
Vaše jméno, prosím?
- Anna Tatarkiewiczová. - Děkuji, přijedeme.
Není tu.
Říkám ti, že tu není.
Proč si nesundáš kabát?
Ne, jsem promrzlý.
Chceš čaj?
Jo.
Nevolal jsem Eduardovi tehdy před 3 lety.
Bylo to pro mě tehdy vážné.
Ty jsi byla důležitá.
Jestli chceš vědět pravdu, miloval jsem tě.
Chtěl jsem všechno změnit...
Když jsme se oblékli a on tady stál ani jednou ses na mě nepodívala.
Vzal jsem tě za ruku, ale ty sis vybrala jeho.
Tehdy řekl, že když jsme oba oblečení můžeš si vybrat, zůstat nebo jít, že on odchází.
Ano, tak to bylo.
Eduard dal ještě jednu podmínku.
Mohu s ním odejít když už tě víckrát neuvidím.
Jo.
Řeklas, " To nemám v úmyslu."
A já jsem řekl: "Dobře".
- Tak to bylo.
- Dej mi ruku.
Nemilovaný chlapec. A nepochopený.
Máš pravdu.
Všechno byla moje vina.
Zdálo se, že jsi dopadl dobře.
Jsi stejný jako tenkrát, viď?
Usilovný, přesný, všechno zorganizuješ...
Jsi dobrý, spolehlivý. - Nezapomeneš dát vyprat. - Pusť!
Ruce ti páchnou benzínem.
Myslel jsi někdy na to, co se stalo, když jsme vyšli z toho hotelu?
Pomyslels, co jsem cítila, když byl v TV film o lásce a on se nedíval na obrazovku, ale jen na mě!
Nespala jsem s ním od té doby ani jednou, slyšíš?
Co tam děláš?
Nic.
Myl jsem si ruce.
Jsou vánoce.
Omlouvám se.
Oklamala jsem tě.
Žiju s ním celkem normálně.
Všechno.
Nápodobně.
To je on.
Zase ve špatnou chvíli.
- A dál?
- Neumíme.
Noční tarif.
Děkujeme.
Veselé vánoce!
- On se oholil, Eduard?
- Ne, proč.
Zapomněli jsme, co tu děláme. Měli bychom jít.
Kam?
Na ambulanci nebo na nádraží.
Na vlakovém nádraží.
Ještě chvilku.
Pohotovost?
Můžete mi říci, jestli nepřivezli muže jménem Garus.
Eduard Garus.
38 let, 1949 rok.
Máte hlášení z terénu a hledají ho po celé Varšavě?
Oznámení?
Kde?
A proč?
Velmi děkuji.
Stala se nehoda.
Někdo volal na pohotovost.
Nehoda?
Někdo ležel na zastávce.
Když přijeli, už tam nebyl.
- Jakto?
- Tvrdili, že vypadal jako opilec.
Říkali, že máme zkusit záchytku.
Kde je můj dům?
Garus...
- Žid?
- Ne.
Byl tu jeden Garus v 79.
Žid.
Každý má u vás takovou kartu?
Každý.
Možná, že někteří ode dneška?
Jdi se podívat.
Spal bych.
Tancuj!
Tenhle?
Nebo ten?
Obraťte se!
Přestaňte, pane!
Přestaňte, pane!
- Je jim zima, nevidíte?
- Chcete jít za nimi, flákači?
Dost!
Zkus to, no!
Zkus to!
- Zatančíme si? - Ven!
Vracím se.
Vracím se domů.
Kam tě mám hodit?
Rozbila jsem ti auto.
A zničila ti vánoce.
Ne, bylo to příjemné.
Prosím tě ... Jeď se mnou na vlakové nádraží.
- Paní, máte službu u monitorů?
Musím se hýbat, nebo tam usnu.
- Nestala se tady nějaká nehoda?
Sem často přichází muž.
V krátkém, bílém kožíšku takovém kabátku.
Často tady bývá, nikam nejezdí.
Kdo je to?
Eduard.
A ta žena?
Jeho žena.
Jeho děti.
Žije v Krakově. Téměř 3 roky.
- Tři roky?
- Ano.
Mám ti říct, proč jsem lhala.
Ale proč?
Nevím.
Znáš tu hru?
Když vyjde zpoza rohu muž budeš mít štěstí, jestli žena - tak ne.
Znám.
Dnes v noci jsem ji hrála.
Řekla jsem si že, když s tebou budu celou noc do 7:00 ráno, všechno bude jak...
Co?
Tak, všechno bude dál fungovat normálně.
A když ne?
Připravila jsem se dobře.
Žiju sama.
Je to těžké... Je těžké být sám v takovouhle noc.
Lidé...
Zamykají se, zatahují závěsy.
Přesně tak.
Když jsem dnes jela na mši viděla jsem chlapce.
Utekl z nemocnice.
- Byl v pyžamu.
Chytili ho.
Já vím...že tys tenkrát nevolal.
Na shledanou.
Všichni spí.
Auto jsem našel.
Já vím.
V noci volala.
Eva?
Eva.
- Zase budeš jezdit v noci?
Ne.
Budu doma.
Právo by nemělo suplovat přirozenost, ale napravovat ji.
Lidé vymysleli právo, aby mohli řídít své vztahy.
To jak žijeme a jednáme vzniká z práva.
Právo určuje kým jsme a jak žijeme. Buď ho dodržujeme nebo porušujeme.
Člověk je tvor svobodný.
Jeho svoboda je limitována pouze svobodou ostatních.
Trest je prostředek pomsty.
Zamýšlíme se nad křivdou ale nepředcházíme zločinu.
Pro koho je právo pomstou ?
Ve jménu nevinnosti ? Nebo nevinní stanovují právo ?
Piotr Balicki?
Pojďte dovnitř, prosím.
Proč vyhazujete takové užitečné věci?
Někdo to po mě hodil.
A trefil?
Ne. Neviděl jsi někoho s takovými hadry?
- Je ten film dobrý?
- Je nudný.
O čem je?
O lásce... ale je nudný.
To není důležité.
Teď je přestávka.
Co to děláte?
Vytrhávám si šedivé vlasy.
Kde je tu nejbližší stanoviště taxi?
Na Hradním náměstí.
Galapředstavení pod záštitou ministerstva umění a kultury...
Prosím pane.
Neváhám proto, že bych snad nevěděl jak odpovědět. Na tuto otázku jsem byl tázán již dvakrát.
Při přijímacích zkouškách mi odpověď připadala tak snadná.
Pak před čtyřmi lety, v této budově, jsem si najednou tak jistý nebyl.
Přivezl jsem zboží.
Anko pohni si !
Dobrý den.
Chceš taky takový portrét ?
Ne.
- Kudy na Hradní náměstí ?
- Rovnou za nosem.
Ale především Je to dobrá otázka. Chcete abych vám odpověděl jak to cítím nebo jak bych měl odpovědět ?
Nebo alespoň zkoužet ho opravovat.
Čekám od té práce také to. A možná i proto. Že bu moci poznat lidi, se kterými bych se v žádné jiné profesi vůbec nemohl setkat.
Jděte pryč !
Plašíte mi holuby.
Vypadněte pryč !
Jste volný?
Vidíte, že ještě ne.
Počkáme u kiosku. Je chladno.
Každý člověk se zajímá, zda to, co dělá, dává smysl.
Obává se a stále víc a víc o něčem pochybuje.
Že s léty se ta odpověď stává stále více nejasnou. V tom co děláme a v tom co chceme dělat.
Myslím, že v tom je základní kritérium. Ve slušnosti, v hrdosti.
Prosím, paní, vedoucí vám zapomněla napočítat tu zeleninu.
Můžu vás někam odvézt ?
Pane !
Dobrý den.
Dobrý.
Mám tu...
- Věšíte obrazy?
- Ne.
Myslela jsem.
Mám tady takovou fotku. Dala by se zvětšit?
Ty ohyby budou ale ještě patrnější.
To nevadí.
Je pravda, že z fotky se dá poznat jestli je ten člověk živý nebo mrtvý?
To je nesmysl.
Je to zastrašující prostředek prostřednictvím trestance. Nebo dokonce přímo trestanec je zastrašujícím prostředkem. Odstraší ostatní.
Mluví o tom mimo jiné článek 50 trestního zákoníku.
Nelíbí se mi váš ironický tón.
To je jen obrana proti krutosti rozsudků.
Jsou často nespravedlivé.
Je od mé ženy.
Chceš?
- Čaj.
- Čaj nepodáváme.
- A co podáváte?
- Kávu, zákusky.
Tak teda kávu a zákusek.
- Jaký zákusek?
- Se šlehačkou.
"Od časů Kaina žádný trest neprokázal adekvátní zastrašující účinek."
Je mi potěšením vás informovat, že jste úspěšně složil zkoušku.
Po čtyřech letech studia a čtyřech letech praxe se stáváte naším kolegou. Gratuluji.
Prosím vás jedete do Dolního Mokotowa ?
Ne, do Wola.
Dost spěcháme.
Dolní Mokotow.
A kam chtěl jet on?
Do Wola.
Mohl byste zavřít to okno?
Je tu zima.
Zahněte vlevo.
Přímo rovně je to nejlepší.
Mám radši tuhle cestu.
Zastavte. Jsme tady.
- Dál je silnice zavřená.
- Před chvílí jsem tudy projížděl.
Pane Bože...
Peníze... Manželka... Prosím...
Toto je příběh velmi odvážného a velmi chytrého zlatého lva.
Všichni dospělí lvi řekli, že lev má mít lví srdce.
Soud nyní povstane.
To už je konec?
Konec.
Prohrál jsem to.
Naprosto. To nevím.
Asi se půjdu ještě projít.
Ne, nejezdi.
Jak se cítíš?
Spala jsi?
Vaše ctihodnosti, omluvte mě, ale
teď, když je po všem, rád bych se vás zeptal... Mělo by nějaký vliv, kdyby byl obhájce zkušenější právník...
Žádný.
Má obhajoba... možná kdybych se vyjádřil jinak...
Vaše promluva proti trestu smrti byla nejlepší, jakou jsem za léta slyšel.
Rozsudek byl nevyhnutelný.
Neudělal jste žádnou chybu ani jako právník ani jako člověk.
I za takových okolností jsem rád, že jsem vás poznal.
Někdo by si možná spíš přál v takovém případě lepšího soudce.
Ten je zodpovědný za to, co se stane, jestli vás to uklidní.
Možná na tom opravdu nezáleží. Ale právě toho dne když si ten chlapec v kavárně omotával provaz kolem ruky já tam byl.
Právě v té kavárně.
Tehdy před rokem, když jsem složil advokátní zkoušku.
Možná bych pro to mohl něco udělat.
Jste příliš citlivý pro takové povolání.
Na to už je pozdě.
Teď jste o rok starší.
Ředitel vás hned příjme.
- Jak to jde?
- Je teplo.
Zasekla se záclona.
Sprav to.
Hotovo pane řediteli.
Děkuji vám.
Budete mít půl hodiny.
Půl hodiny, dobře.
Doprovoďte ho.
Dobrý den, pane obhájce.
Jdu k němu.
Chce se mnou mluvit.
Obtížný úkol.
Ano, taky proto, že je to poprvé.
Doufám, že taky naposled.
Není to zrovna ta pravá chvíle, ale setkáváme se tak zřídka. Chtěl bych vám poblahopřát k narození syna.
Ano nedávno.Děkuji.
Chtěl jste mě vidět.
Viděl jste mou matku?
- Ano.
- Plakala?
-Pakala.
-Ptala se na mě? Ne.
Jenom plakala.
Sedněme si.
Mohl byste ještě zajít za mou matkou?
Mohl.Později.
Jistě.
Myslel jsem... Volal jste na mě z okna, když mě odváděli od soudu.
Volal jste moje jméno, Jacek.
Chtěl jsem ani nevím, co jsem chtěl.
Je mi téměř dvacet jedna ale když jste na mě zavolal do očí mi vběhly slzy.
U soudu jsem řekl...
Já nevím, neposlouchal jsem dokud jste na mě nezavolal.
Oni byli všichni proti mě.
Ne proti vám.
Proti tomu, co jste udělal.
To je to samé.
Chtěl jste, abych navštívil vaši matku.
Ano, řekněte jí že chci být pohřben v hrobce mého otce.
Budu moci být pohřben na hřbitově, že?
Ano.
Mluvil jsem s knězem. Říkal, že ano.
Určitě ano.
V hrobce mého otce je ještě jedno místo.
Měla tam ležet matka.
Rád bych ji požádal, jestli by mi to místo nepřenechala.
Ředitel se se ptá, zda jste již hotovi.
Říkal jste něco?
Nevzpomínám si.
Říkal jste, že tam jsou tři místa.
Ano, tři.
Leží tam otec, Marysia a jedno místo...
Marysia tam leží už pět let.
Ano, před pěti lety ji přejel traktor, tam u nás.
Chodila do šesté třídy.
Bylo jí dvanáct, v šesté třídě.
Řidič toho traktoru byl můj kamarád.
Než se to stalo, pili jsme vodku a víno.
Pak šel a přejel jí na louce u lesa.
Bývala tam louka u lesa.
Vždycky přemýšlím, že kdyby byla naživu, neodešel bych z vesnice.
Možná bych zůstal.
Byla to má sestra.
Byli jsme tři bratři. Ona byla jediná sestra.
Mě měla nejraději.
Také jsem ji měl nejraději.
Všechno mohlo být jiné.
Možná by k tomu nedošlo.
Možná bych tu teď nebyl.
Pan ředitel a pan prokurátor se ptají, jestli už jste připraveni.
Vzkažte panu prokurátorovi, že nikdy neřeknu, že už jsme připraveni.
Pan obhájce nikdy neřekne, že už jste připraveni.
Koupili jsme tu hrobku...
Máte ten rozsudek?
Všechno v pořádku.
Aktovku si můžete nechat tady.
Přiveďte ho.
Pan prokurátor vás žádá o ukončení rozhovoru.
Mezi mými věcmi je stvrzenka od fotografa.
Dával jsem si tam něco zvětšit, ale neměl jsem už čas to vyzvednout.
Byl bych moc rád, kdybyste to mohl vyzvednout a dát to mé matce.
Co je na té fotografii? Přijímání.
Vzal jsem ji matce, když jsem odešel.
Všude jsem ji nosil.
Je pomačkaná.
Prosím...
Nechci tam jít...
- Jméno a příjmení ?
- Jacek Lazar.
- Datum narození?
- 17. března 1967
Jména rodičů?
Jan a Lucja.
Přečtu rozsudek.
Rozsudek jménem Polské Lidové Republiky ze dne 27. listopadu 1987.
Waršavský krajský soud, v případě Jacka Lazara obviněného z toho že dne 16.března 1987 ve Waršavě dokonal čin loupeže a vraždy Waldemara Rekowského uznal obžalovaného vinným ze spáchání jmenovaného zločinu a článkem 148, odstavec 1 a v souladu s článkem 44, odstavec 2, trestního zákona se odsuzuje k smrti a ztrátě občanských práv navždy.
Nejvyšší soud potvrdil tento rozsudek.
Státní zastupitelstvo zamítlo žádost o zmírnění rozsudku.
V souvislosti s tím bude rozsudek vykonán.
Chcete cigaretu ?
Mám raději bez filtru.
Pouta !
Vykonejte rozsudek.
Dělej !
Nenávidím !
Nenávidím !
Nenávidím !
Nenávidím !
Oznámení.
Nemám.
Ale já mám oznámení.
Nemám.
Podívejte se sama.
A kdy mám přijít?
Možná, až dostanete další oznámení.
Dekalog VI Nesesmilníš
Haló.
Nechte těch blbostí.
Slyším tvůj dech, ty zmetku.
Haló.
Omlouvám se.
Jdu se smetím.
Výtah nejezdí.
Já vím, já vím.
Mléko nedovezli.
- Dovezou ho až další den.
- Nechcete ho vozit sama?
- Mám moc práce.
- Ten, co ho vozil, už taky nemá čas.
Čekám.
Dobrý den. Čím posloužím?
Slyšel jsem, že potřebujete rozvozce mléka.
-Vy chcete vozit mléko? Kolik vám je?
-Devatenáct.
- Student?
- Ne, pracuji na poště.
Bydlím blízko.
Víte, že budete muset vstávat v pět ráno?
Běžně vstávám brzo.
Pohotovost, plynaři, slyším.
Chci ohlásit únik plynu.
- Jste si jistý?
- Je cítit. I slyšet.
- Odkud uniká?
- Z plynového sporáku.
-Jakou máte adresu?
-Pratowka 4, byt 376.
Za chvilku tam jsme.
Kdo je?
Mléko!
- Nenechala jste venku láhve.
Tomku.
Máš přítelkyni?
Ne.
Přepdokládám, že ti nikdo neřekl.
Dívky předstírají lhostejnost, nenuceně líbají chlapce ale ve skutečnosti mají rády citlivost.
Kdyby sis sem chtěl některou přivést tak se nemusíš stydět.
Žádnou nemám.
Tomku!
Tomku!
Dobrý den.
- Já jsem byla minule u vás, že?
- Ano.
Nic nemám.
- Už jsem tady podruhé!
- Já vím, ale nemám nic.
- A druhé oznámení je taky falešné?
- Ano.
- To je skvělé.
Mohla bych mluvit s vaším nadřízeným?
Prosím?
S někým starším, vedoucím, nebo s někým takovým.
Hned se vrátím.
Prosím, paní?
Někdo mi poslal peníze, tohle je první a tohle druhé oznámení.
Mám dvě oznámení.
Ale peníze nemám.
Vy máte oznámení.
Ale nemám peníze.
Plaťáky, prosím!
Od koho měly být ty peníze?
Nevím, 24 000, ale nevím, od koho.
- Tak jak víte, že měly být?
- Protože mám oznámení!
Ale vidíte, tady žádné peníze nejsou!
Tak proč mám ta oznámení?
- Pane Vacku!
- Ano, madam?
- Co to je za oznámení?
No, oznámení.
- Ale to jste vypsal vy, že?
- Ne, já píšu tužkou.
Byly v mojí schránce.
Ale posloucháte?
To není od nás!
Ale byly v mojí schránce a je na nich vaše razítko.
Možná jste si je vypsala sama.
Jděte na policii a neobtěžujte nás.
Dobrá, dejte mi oznámení.
Ne, nedostanete je, jsou padělané.
Chtěla jste vyloudit peníze.
Co ode mně chcete?
Chtěl jsem vám říct, že tam nebyly žádné peníze.
- A to oznámení?
- Ta jsem poslal já.
- Proč?
Nechápu to.
- Chtěl jsem vás vidět.
Mě?
Včera jste plakala...
Jak to víte?
- Sledoval jsem vás. - Co?
Díval jsem se na vás přes okno...
Zmiz...šmíráku.
Haló?
Počítám do tří...
Jedna...
- Dva...
- Haló.
Díváš se?
Ano.
Přesunula jsem postel, vidíš?
Dobře se bav.
Pošťáku, pojď ven!
Pojď sem...
Parchante, pojď sem!
To jsi ty, hochu?
Zvedni ruce.
A už to znovu nedělej.
V tvém věku je to nezdravé.
Myslela jsem si, že to budeš ty.
Půjdeš dál?
Nikdo tu není.
Vypadáš hrozně.
Neumíš se prát?
Proč, proč mě sleduješ?
Protože vás miluju.
Opravdu vás miluju.
A co, co chceš?
Nevím.
-Chceš mi dát pusu?
Možná se chceš se mnou milovat...
Ne.
Tak co chceš?
Nic.
Můžu vás pozvat do kávárny?
Na zmrzlinu?
Omlouvám se.
Sleduješ mě dlouho?
Pamatuješ si, to ráno co jsi to říkal?
- Miluju vás.
- To není láska.
Je.
Nemáš kamarády?
Mám jednoho, ale ten je teď pryč.
- A kde je?
- V Sýrii, v polské armádě OSN.
Bydlím teď u jeho matky.
Naproti vám.
Domyslela jsem si to. On vás taky sledoval.
To on ti o mě řekl?
Před odjezdem mi ukázal to okno.
-Co ti řekl?
Co to znamená?
- Pěkná...
Pěkná ženská, často s...
Kromě toho, že mě miluješ a pracuješ na poště, co ještě děláš?
Učím se jazyky. - Jaké už umíš?
- Bulharsky.
Skvělé, ale na co to je?
Máme dva Bulhary u nás v dětském domově.
Dál umím anglicky. Teď se učím portugalsky.
- Jsi divný...
- Ne, mám dobrou paměť.
Pamatuju si všechno od narození.
A pamatuješ, jak ses narodil?
- Někdy si myslím, že ano.
- A rodiče?
Pamatuješ toho hubeného chlapce, co za mnou chodil na podzim?
Pamatuju, nosil mléko a rohlíky a odnášel balíky.
Odjel do zahraničí a už se nevrátí.
Měl jsem ho rád.
Já taky, ale opustil mě.
Odjel do Rakouska a potom do Austrálie. - Do Austrálie? - Mhm.
Zadržoval jsem vám dopisy.
Nevěděl jsem, že byly od něj.
Pracuju na poště.
Obtěžuješ mě, roznášíš mléko, zveš mě na poštu.
To už není důležité.
Podej mi ruku.
Pohlaď mě.
Zkušení muži o tom vědí víc.
Náš autobus, když ho stihneme můžeš jít ke mně, když ne tak nic, souhlasíš?
Dej mi ruku.
Co ještě o mě víš?
Řekni, co vidíš, když za mnou přichází muži.
Říká se tomu ......milování.
Teď už se dívat nebudu.
To nebyla láska.
Řekni, co se dělo.
Svlékla jste se.
Potom jste svlékla jeho.
Pak jste to dělali v posteli, na podlaze.
Nebo v kuchyni.
Přivřela jste oči, potom jste si ruce dala za hlavu.
- Už jsi měl holku?
- Ne.
A když se na mě díváš, děláš si to sám?
Kdysi...dřív...teď už ne.
- Víš, že je to hřích?
- Vím.
Já už teď myslím jenom na vás.
Nic neříkej.
Víš, že pod tím nic nemám, že?
Když žena touží po muži. Začne být vlhká v rozkroku.
A já jsem teď vlhká.
Máš jemné ruce.
Neboj se.
Už?
Líbilo se ti to?
Tak to je všechno, celé milování.
Můžeš jít do koupelny, je tam ručník.
Omlouvám se, vrať se prosím.
Nejsem doma.
Promiňte.
Nevzbudila jsem vás?
Bydlí tady...takový...
Nechal si u mne kabát.
Pojďte dál.
Položte ho.
Je někde venku?
- Ne, je v nemocnici.
Nic vážného, je tam jen na 10 dní.
Ráda bych ho navštívila.
Byl u mě v bytě.
Myslím že jsem ho ranila.
Bude lepší, když tam nepůjdete.
Řekněte mi, co se mu stalo?
Asi vám to přijde zábavné.
Zamiloval se do vás.
Tohle je dalekohled, kterým se na vás díval.
Asi ho někde ukradl.
Předtím měl kukátko.
A tohle je budík..... nastavený na půl devátou.
- To se právě vracíte domů, že? - Asi tak.
Vybral si špatně?
Vybral.
O mě se nikdo nezajímá.
Ale máte syna.
Odjel...
Zůstala jsem tady sama, vidíte a on mi odjel.
Nepočítá se mnou.
Jsem stará, nic nechci, ale bojím se, když není nikdo ve vedlejším pokoji.
Dobrou noc.
- Můžu si od vás zavolat?
- My nemáme telefon.
- Prosím vás, jak se jmenuje?
- Tomek.
Přepážka zavřena.
Všechno, co uděláte, musí být uvedeno v zápisech.
- Prosím vás?
- Číslo? - 376.
Ne, nic nemám.
Nevíte, co se stalo s takovým chlapcem pracoval u vás u přepážky?
Podřezal si z nešťastné lásky žíly.
Nevíte, jak se jmenuje?
Na to se musíte zeptat vedoucí.
To jsi ty Tomku?
Řekni něco.
Hledám tě všude.
Byla jsem v tolika nemocnicích.
Hledám tě, protože ti chci říct... že jsi měl pravdu.
Slyšíš, Tomku?
Měl jsi pravdu.
Nevím, co mám udělat.
Nevím, jak.
- Haló?
- Magduška?
Magda.
- Volal jsi mi teď před chvílí?
- Ale nebylo nic rozumět. - Slyšel si co jsem říkala? - Ne.
Poslouchej...
Prosím vás, už se vrátil?
Ještě ne.
Já už vás neokukuju.
For all
We know
We may never Meet again
Before You go
Make this moment Sweet again.
We won't
Say good night
Until...
Bejval jsem nestoudnej, permanentně nafetovanej hajzl.
Jo, já, Bob, sladkej maminčin synáček.
Já a moje tlupa jsme vykrádali lékárny.
Udělal jsem je všechny, po celým Pacifickým severozápadě... S lékama. Otevřený nebo zavřený.
Nebyl to problém, až na postup.
Ale nemyslete si, že to bylo jednoduchý.
Je těžký být feťáckej hajzl a ještě těžší... být hlavou bandy.
Diane byla moje žena.
Miloval jsem ji.
Jo a vona milovala drogy.
Takže jsme tvořili dobrej pár.
Kdykoliv jsem šel ven na jointa, vždycky jsem skončil s Diane.
Rick byl můj parťák.
Moje svaly.
V oblasti zločinu nebyl žádný ucho.
Jeho záznamy ukazovaly vzestup od mladistvýho delikventa po druhořadýho zlodějíčka.
Jenom chtěl bejt prostě v pohodě.
Nadine byla Rickova stará--
Prodavačka, kterou jednou sehnal při jedné naší akci.
Byla fakt kus.
Neměla žádnej záznam, jenom úsměv, kterej nás všechny trochu zaskočil.
Já jsem teda byl nespornej kápo.
Měl jsem celou tu podělanou sebranku na bedrech... jak kdyby to byl můj nově narozenej syn.
Ale někde v hloubi duše jsem věděl,... že nikdy nemůžeme vyhrát.
Hráli jsme hru, která nejde vyhrát. Ani kdyby jsme se snažili sebevíc.
- Brý ráno. - Dobré ráno.
- Pěknej klobouk.
- Máte žvejkačky Wintergreen? - Je mi líto.
Myslím, že je nebereme.
- Hej!
Hej!
Pojďte sem!
Ta slečna má záchvat!
Hej!
Honem, celá se tady třepe!
Honem!
Pozor, aby si nespolkla jazyk.
Koukněte na to! Ona modrá!
Promiňte.
- Máte chvilku, abych vám mohla zaplatit ten sirup na kašel? - Chvilku, za chvilku.
- Já mám-- - Malou chvilku, madam.
Počkej, chlape.
Ona má pěnu u pusy.
Potřebuji ambulanci.
Žena s epileptickým záchvatem.
- Tak, jaký to bylo?
- Ále, tak tak.
Jste si jista, že jste v pořádku?
- ...fakt dobrý.
- Hej! Jedem!
Dělejte!
Pohněte!
Řekl jsem vám, abyste šli, ne se plazili.
Řekls jít, tak jsme to dělali.
Jo, řekl jsem jít, ale nemyslel jsem jít a čumět po výlohách.
Kurva Bobe, proč si musíš šlehat už v autě?
Nemůžeš počkat, až dojedeme dom,...
- ...jako každej jinej? - Drž hubu a hleď si řízení.
...který uveřejnil tajné spisy z Pentagonu. Ježiši!
Koukněte na ten provoz tam vepředu.
Kurva. Musíme se dostat domů.
Idiote!
Po jakékoliv drogové vykrádačce si to každej z bandy pěkně vychutnal.
Musel jsem se smát, když jsem si představil Blues nebo Dilaudid... v takovém množství, že lžička by se dala doslova popsat jako přeplněná.
Po nájezdu do žíly droga odstartovala hřejivé svrbění, které se ve mně hrnulo, dokud vlna nedorazila do mozku, který ji zpracoval v mírné explozi, která začala vzadu na krku a prudce mě zaplavovala, dokud jsem neucítil takové uspokojení, že celý svět měl pochopení a nabral měkký, ušlechtilý půvab.
Všechno pak bylo velkolepé.
Váš nejhorší nepřítel už nebyl tak zlej.
Mravenci v trávě si prostě víte? Si dělali ty svoje věci.
Všechno na sebe vzalo narůžovělý odstín úspěchu bez omezení.
Nemohli jste udělat nic zlého.
A po tu dobu, co to trvalo, byl život překrásnej.
Ale, do řiti!
Jdi do hajzlu, kámo.
Uhni.
Kdes ti sakra dali podělanej řidičák?
Mamrde!
Dobře, a teď buďte všichni v pohodě...
Jak kdybysme se zrovna vrátili z kostela.
Neviděl někdo můj zapalovač?
Kdysi jsem pracoval pro jednoho chlapa-- Ala, Ala Valdeze--
A on měl takovej jeden skvělej nápad.
...jako že dáš ten šit na lžičku s vodou.
- Dáš mi to samý, co má Rick, předpokládám...
To si nemyslím.
- Nadine, nemůžeš si šlehnout podělanej Blue.
Dej jí půlku jednoho, Bobe.
Z toho bude v hajzlu celý odpoledne. Zatraceně.
Byla jsem tam stejně jako vy všichni.
Měla bych dostat to, co všichni ostatní. Aji když si to nemůžu šlehnout hned.
Tak to tady mezi náma nefunguje, Nadine.
Tím myslím, že děláš hovno.
To já na sebe beru to největší riziko.
A co Diane?
Ona taky nic nedělala.
Fakt?
To si myslíš?
Vůbec nic jí nedávej, Bobe.
Vykopni ji na ulici, kde jsme ji našli.
Ne.
Ne. Budeme fér.
Chceš svou čtvrtinu, tak ji dostaneš, Nadine.
Ale nebudu se starat o takový amatéry a dávat jim (full end of my thing).
Vem si to... a vypadni.
Nadine, prostě si vem svou půlku Blue, šlehni si to a užij si tu chvilku. (go puke a while)
Pššt. Všichni klid.
Buďte v klidu.
Nadine, vem ty...
Dělej!
Vem ty drogy!
Ricku, vem si zbraň.
Běž do ložnice a kryj mě.
To je David.
To je jenom David.
Davide, co chceš?
Chtěl jsem tě jenom na chvilku vidět, Bobe.
No tak.
Pusť mě. - Seš sám?
- No kua že jsem sám.
Myslel sis, že přijdu se svým rudoksichtím dědou, kterej mě bude držet za ruku?
Davide, ty seš pičus.
Co to kurva, kámo.
Ty ses už konečně úplně pomátl, chlape?
Co kurva chceš?
- Máš něco?
- Nemám ani sušenky, blbečku.
Zrovna jsem přemejšlel, že zajdu k tobě zjistit, jestli nemáš nějakej speed.
- No, dobře mám nějakej speed.
- Fakt?
Super. Pojď dovnitř, zmrde.
Vo co jde, Ricku?
Tak jo. Takže ty máš speed?
Jakej druh speedu máš?
Mám krystalky methedrinu.
Ten je fakt dobrej, chlape.
Když jsem si to vzal, tak jsem jel celou noc.
Tady, chlape.
Šak zkus jeden na účet podniku.
Kolik toho šitu teď zrovna máš?
10 gramů.
Du si o tom pokecat s Diane.
Proč si zatím nesedneš a nečumíš na bednu?
Tak jo.
Baby?
A na co by ti byl posranej speed?
- Víš, jakýho dementa to z tebe udělá? (how ringy it makes you?
) - Já vím, ale poslouchej.
Co je dnes za večer?
Sobota večer, že?
Vezmem nějakej speed.
Sjedem se. (we'll fix up). Půjdeme udělat tu velkou našlapanou lékárnu.
Víš kterou.
Hned vedle úřadu práce.
Zlato, víš, jak to chodí.
Je to jak hrát kostky.
Když jsi rozjetá, tak všechno utratíš.
Když nejsi, tak si dáš voraz.
- A já jsem teď tak nažhavenej, že všechno kolem mě rozpaluju.
- Tak jo, panáčku.
Když seš teda tak podělaně rozjetej, ...tak proč mě tady nehodíš na postel a pěkně mi to neuděláš?
- Á, no tak, Diane. - Ty víš, co tím myslím. - Jo, vím, co tím myslíš.
Díval ses včera večer na I Spy?
Ne, koukal jsem na Krajní meze.
Jsem nažhavenej něco ukrást.
Tamto bysme mohli dělat kdykoliv.
A kromě toho, máme společnost.
A Dave, myslíš, že bys mi moh splašit televizi?
- Jo, moh bych ti splašit televizi.
- Barevnou?
- Jo, ale co uděláš ty pro mě?
Co třeba nějaký valium, čéče?
Vypadáš, že by se ti mohlo hodit.
- 10 miligramů, 60 valia.
- To zní dobře.
- Bře, poslouchej...
- Neřikej to Bobovi.
Nic Bobovi neřeknu.
Srát na něho.
Hej, blbečku.
(we're gonna fix you up now.)
Hele, chlapi, nemáte nějakej Blues?
Blues?
Já?
To kua ne.
Víš, jak je teďka těžký splašit Blues, Davide?
A co nějaký morfium?
Mám nějaký starý dobrý morfium.
Cože to máš?
Sulfát morfia?
No víš, to ses zbláznil, chlape, protože já ani nevidím stopku když jsem na tomhle šitu.
Mám pak úplně rozostřený oči.
Kromě toho neobchoduju (I'm not trading no uptown crank for no downtown trash.)
- Co na to říct, Davide?
To je všechno, co mám.
To je všechno, co můžu dát.
To jsou kecy, chlape.
Vy si myslíte, že jsem blbej.
Ale já nejsem tak blbej, jak si myslíte.
Hej, Davide? Fakt blbý, že jsme nemohli udělat kšeft, kámo.
Tak jo, chlape.
Kurva! Sorry, OK?
- Já jsem to tak nemyslel. Je to v poho.
Takže kolik čtvrtin gránů (hmotnostní jednotka) toho morfia mi za to dáš?
Dám ti 9 čtvrtin za pakl. A to jenom proto, že mám dobrou náladu.
A protože seš takovej osamělej střelec, ...tak si od tebe vemu všech 10 gramů.
10 gramů?
Dobře, to je 9 za kus.
- 9 krát 10 je, é...
- Je 75.
- Jo, 75.
- Je to 75.
Je to 90, Bobe.
Jo, Bobe, je to 90.
Hej, Bobe, kolik bys za ni chtěl?
- Kolik tohohle?
Za ni?
- E? Kolik bys toho chtěl za tady tuhle sexy samičku?
Co si myslíš, že jsem?
Nějakej skrytej pasák?
Nikdy jsem neslyšel o takovým porušení ženskejch práv...
Davide, jenom ze zvědavosti... Kolik paklů toho speedu bys mi za tuhle holku dal?
Já, já nevím...
Ty zkurvenej blbečku.
Sáhneš na mě a rozbiju ti hubu.
- Je drsná, čéče.
- Tak jo, tak jo.
Dokončíme ten obchod.
Vem si svoje věci, Davide, a běž.
- Máme ještě něco na práci.
- Dobře.
Promiň, Diane.
- Tady, Bobe.
- Tak jo, chlape.
- Tak jo, díky.
Měj se.
Pěknej večír.
Příště až mě přerušíš uprostřed nějakýho mýho obchodu, abys mi pomohla s mou aritmetikou, ...prodám tě prvnímu jednookýmu karnelovýmu mrzákovi, ...kterýho uvidím, za balíček žvejkaček.
Koukni na mě, bejby. Jsem hysterickej.
Sorry, Bobe.
Zkuste si vzpomenout.
Měla límeček, kulatý výstřih nebo co?
Byla to blůzka.
Vážně si nevzpomínám.
Think of your fellow man
Lend him a helping hand
Put a little love in your heart
You'll see it's getting late
Oh, please don't hesitate - Diane, ses zbláznila nebo co?
- Diane, Will be a better place
Ses sjela nějakým lepidlem nebo co?
Diane, hele.
Will be a better place Měli bysme být venku a pracovat.
Znám jednu nemocnici na pobřeží. Vím, že je to ještě panna.
Vím, že jo.
To místo má nulové zabezpečení.
Vsadím se, že mají koks.
Všechny tyhle nemocnice dycky mají prvotřídní koks.
Seš blázen, Bobe.
Ty nevíš, kdy si dát pauzu.
No tak, Bobe.
Ty mě znáš.
Já nevydržím pokračovat takhle navždy.
No tak.
Jenom mě vem do ložnice a jenom mě chvilku drž.
Proč chceš, abych tě držel?
Hele, Diane. Měli bysme venku dělat vloupačky.
- Myslela jsem, že mě miluješ.
- Proč prostě jenom... um...
- Ty mě neošukáš a já dycky musím řídit.
- Proč prostě jenom nezajedem do té nemocnice. Hned teď. Pochop, že pokud to neuděláme než se rozední...
Tím myslím, bejby... Z toho se vyvrátíš, až to tam uvidíš.
Tím myslím...
Už vidím všechny ty barevný lahvičky s pilulkama... který teď čekají v té nemocnici na mě.
Stoupnout ke zdi.
- Dělej. Stoupnout ke zdi.
- Ne že mi nastrčíš nějakej šit.
Prověřte druhou místnost. Prověřte druhou místnost.
Tak jo, vy dva.
Otočte se.
Víš, zrovna jsem si onehdá říkal, "Vypadá to, jako by se Bobby Hughes konečně trochu zklidnil," a bum, ty vykradeš další lékárnu.
- Kecy, člověče.
- Musels čekat, že se tady stavím.
Už jsem neudělal žádnou vykrádačku leta.
Hele, chlape. Nic tady nenajdete.
Volám svýmu právníkovi.
Jsem si jistej, že celou tuhle věc urovná. Koukni na mě.
Vypadám, že beru?
Ty posranej šmejde.
Fakt hezký, Bobe.
Vypadá to, že seš závislej. (you're hooked to the gills)
Máš to zaručený?
Jo, mám záruku.
Přilepil jsem ji na konec jedné z těchhle kulek.
Dáš mi ještě nějakou kravinu a já ti dám hezkej, blízkej pohled na jednu z nich.
Ty jo, síla, čéče.
Asi moc čtete Mickey Spillaneho (autor detektivek) nebo něco.
Asi mi nerozumíš, Bobby.
To jsou moje oblíbený Hoganovky.
(Ben Hogan - slavnej US golfista)
Proč chceš strkat nos do mejch holí?
Kolik teďka hraješ?
- Udělal jsem handicap kolem osmi.
- Osmi? Kecy.
Kde hraješ?
V Mayfieldu.
Když jsem tam byl naposledy, udělal jsem 75.
Já nehraju na těchhle veřejnejch hřištích, jižáku.
V Mayfieldu hrajou jenom piče, a proto máš handicap 8.
Jak budu hrát, když mi rozbijete všechny hole?
Měj srdce.
Zlomte ještě dvě a už ty jeho zkurvený hole nechte.
- Dobře?
- Díky, čéče.
Diane, neschovalas zase ty drogy na nějaký stupidní místo, jako třeba do vloček, že ne?
Vůbec nevím, o čem to kurva mluvíš, hajzle.
Ježíši.
Kolik jí je? Už měla 18?
22.
Je ti 22, že?
- 22.
- 22.
To máte štěstí.
Ok, děcka.
Jak to teda bude.
Stačí nám jenom říct, kde jsou ty drogy a ušetřit si spoustu problémů. Nebo tady můžete sedět, držet hubu... a my tohle místo celý rozeberem. Prkno po prknu.
Takže, jak to teda bude?
Jak já miluju poldy.
Kdyby neexistovali takoví horliví cajti, jako Gentry, ...konkurence by byla tak velká, ...že už by nebylo co krást.
Je to tak?
Dobře.
- Vy dva vemte auto. Najděte byt.
Najdi něco na západě.
Tam jsme nic neudělali už týdny.
- Teď by to mohlo být celkem v klidu.
- Ok, Bobe. Najdu.
- Neposer to.
- Já to neposeru.
Buď v klidu.
Diane a já půjdeme domů k mojí mámě a seženem nějaký nový hadry.
Něco pěknýho.
- Ou, bože.
- Čau, mami.
To je můj feťáckej ničemnej zlodějskej synáček a jeho šílená nymfomanská ženuška.
Hej, mami.
Prosím, řekni mi, co jsem udělala, že jsem si tohle zasloužila...
Nikdy nevím, kdy mi někdo zaklepe na dveře a řekne mi, že moje dítě je mrtvé.
Mrtvolnou barvu, předávkované.
Zastřelené šíleným lékárníkem nebo přejeté autem při útěku před policajtama.
- Proč já?
- Mami, cos udělala s tím oblečením co jsem tady nechal naposled, než jsem šel do basy? Nevíš?
Všechny ty věci jsem už před léty vyhodila.
- Myslela jsem, že se odtamtud nikdy nevrátíš. - Jak sis to mohla myslet?
Je to zloděj a feťáckej ničema a to je pro něho důležitější než já.
Když to říkáš, mami.
Může jít do vězení.
Stejně to má rád. Že jo, Roberte?
Proč mě a Boba tak nenávidíte, mami?
Co jsme vám kdy udělali, že nás tak nesnášíte?
Já tě mám ráda, Diane. A mám ráda i Roberta. A bůh ví, že to je pravda.
Fakticky je mi vás dvou líto.
Teď už jste dospělí, ...a pořád se stejně chováte jak děti, který nechcou nic jinýho, než běhat a hrát si.
Nemůžete běhat a hrát si celej svůj život, Diane.
Je tam nahoře ještě něco tvoje?
Jestli jo, tak to dej klidně pryč.
Dycky si můžu sehnat další. Jo, to jsem si jistá.
Prostě si ty další ukradneš.
Buď kurva zticha!
Takže, tohle je náš novej domov.
Jo, Bobe.
Proč se to jmenuje Josephine?
Nevím.
Chlápek, co mi to pronajal, se jmenuje Dale.
Možná Josephine zní líp.
Naposled, co jsem si vzal tripa, jsem se rozhod nakreslit autoportrét.
Skvělý, co?
Už vidím všechny ty lahvičky s pilulkama, který v té nemocnici čekají na mě. Právě teď.
...náš stereo nákup měsíce.
Můžete si vybrat jakýkoliv z těchto skvělých systémů jen za... - Hot dog.
Bobe, když mluvíme o psech (dog=pes), myslíš, že bysme si s Rickem mohli přídit malé štěňátko?
Prostě něco k mazlení a hlazení, když tu nejste?
...první splátka za 45 dní... - Ne.
Ne. Žádní zasraní psi.
Co máš proti psům?
Hele, žádní zasraní psi a to je definitivní!
Proč jim neřekneš, co se stalo tomu poslednímu, co jsme měli, Bobe?
Diane, jestli tak moc chceš, aby to věděli tak proč jim to neřekneš sama?
Nechci o tom diskutovat.
Jednou jsme měli psa.
Jmenoval se Panda.
Nejkrásnější stěně, co jste kdy viděli.
Ten malej pesan chodíval s Bobem úplně všude.
No a co se stalo: Šli po nás poldové. Bylo to po přepadení jedné lékárny ve městě.
Malej Panda se dostal z auta a utekl pryč.
Hledali jsme ho všude, ale nikde nebyl.
Bylo to tam o hubu, tak jsme se museli zdekovat.
Mysleli jsme, že toho prcka srazilo auto nebo něco.
Ale ne.
Měla ho policie.
Nějak věděli, že je to náš pes.
Sledovali ho celou cestu až domů.
Zavedl je k nám.
Dali nás do vězení. A malýho Pandu dali spát.
Pro zářivější srst, Bělejší zuby a dokonce lepší povahu, existuje jediná volba:
Bohatá omáčka, bez cereálií, omáčka
Nadine, máš představu, co jsi udělala... - ...jenom tím, že jsi zmínila psy u nás doma?
- Ne.
Co jsem udělala?
- Nemáš představu?
- Nemám, Bobe.
Co jsem udělala?
Uvalilas na nás 30 dní smůly. Tos udělala.
Naše štěstí vyletělo oknem na dalších 30 dní.
Máme kalendář, aby jsme věděli, kdy ta smůla skončí?
Jakej je vlastně vůbec měsíc?
Ježíši, Bobe.
Tys nám nikdy neříkal, aby jsme nemluvili o psech.
Důvod, proč se nikdo nezmínil o psech, Ricku, je ten... že kdyby se někdo zmínil o psech, tak už by to samo o sobě tu smůlu přivolalo.
Tak dobře, teď když jsme v obraze, ...existují ještě nějaký věci, o kterejch bysme se neměli zmiňovat, který by mohli ovlivnit naši budoucnost?
Jo, ve skutečnosti existujou a možná bysme je měli probrat hned teď, když už jsme na 30 dní v prdeli.
Klobouky, ok?
Klobouky.
Kdybych někdy v domě viděl klobouk na posteli, tak už mě nikdy v životě neuvidíte.
- Budu pryč.
- To jsme dva.
- Proč klobouk?
- Protože to tak prostě je, zlato.
A zrcadla.
Nikdy se nedívejte na zadní stranu zrcadla.
Protože když to uděláte, ovlivní to vaši budoucnost, protože se sami na sebe díváte pozpátku.
Díváte se na svoje vnitřní já.
A nepoznáte to, protože jste to nikdy před tím neviděli.
Tak jako tak, můžete zastavit svou budoucnost... a to může být buď dobře nebo špatně.
V každým případě, nechceme riskovat.
Ale nejdůležitější věc je ten podělanej klobouk.
Podělanej klobouk na posteli je král toho všeho.
Kurňa, to je nejmíň, no, aspoň 15 let smůly.
Nebo dokonce smrt.
A já bych rači chtěl smrt, protože bych nedokázal přežít 15 let smůly.
Klídek, zlato.
Pojď si na chvilku lehnout.
Byls teď na nohách hodně dlouho.
Tahle 30-denní věc nás nezabije.
Nenech, aby tě to dostalo, Bobe.
Někdy smůla může znamenat štěstí.
Jako, vzpomeň si, co všechno se nám kdy stalo... Propíchlá pneumatika nebo něco s motorem nebo něco... a my jsme se dostali na naši akci pozdě a mysleli jsme si, že máme smůlu, jen, než jsme z nějakýho důvodu zjistili, že to bylo vlastně štěstí.
Víš, o čem mluvím?
Sakra, nemůžu si vzpomenout.
Já prostě vím, za léta praxe... že věci, co hledáme a znamení a...
Kdokoliv se kdy zabýval těmahle věcma... říká: "Běž tam a vem si to."
"Je to tam proto, aby sis to vzal."
"Všechno je tento týden zdarma."
"Dám ti vědět, až přijde tvůj čas."
Musíš vidět znamení.
Do řiti. Jediný, co musíš dělat, je hledat znamení.
Kurva.
Promiň, zlato.
Promiň mi to, zlato.
Tak co se děje?
Hele, proč tam prostě nevlítnem? Nastrčíme jim tam nějakej matroš a pak to na ně vytáhnem.
To funguje vždycky.
Řeknu ti, proč ne.
Protože nechci dostat Boba Hughese jenom za posraný přechovávání. Dostanem ho jedině tak, že ho překvapíme... až se bude vracet s úlovkem.
Víš jak, ne?
Jo jo jo.
- Kdo je to, Bobe?
- Nevím. Myslel jsem, že ty víš.
- Zdravim.
- Vzbudila jsem vás?
- Ne ne ne.
Jsme vzhůru.
- Ne. - Že jo, Ricku?
- Víte, já nevím, co si mám myslet.
Viděla jsem takového jednoho hroznýho chlapa se žebříkem jak se plíží tady kolem mého okna od ložnice.
Vím, že bych ani oka nezamhouřila kdybych věděla, že tady někde okolo pobíhá nějaký sexuální maniak. - Dobře, dobře.
Teď se jen uklidněte.
Půjdeme se tam podívat a hned to zjistíme.
- Ó, děkuji pěkně.
- Jo, my to prověříme hned jak budeme moct. - Ó, dobrou noc.
Dobrou noc.
- Dobrou noc. - Dobrou noc.
- Dobrou noc.
Co kurva dělá... stará bába vzhůru ve dvě ráno?
To Gentry.
Jo.
Určitě nás sledoval, když jsme se stěhovali.
Ten zkurvenec.
Jo.
No, myslím, že mu budeme muset dát malou lekci, co?
Důvod, proč nemůžete dostat Boba Hughese za držení narkotik je ten, že je domluvenej s chlápkem, co bydlí na sever od něho.
Mezi jejich domama mají špagát a Bob mu dá signál, když chce svůj matroš.
Soused to přidělá na provaz a Bob si přetáhne, co potřebuje a zbytek nechá v tom druhém domě, kde to nikdy nenajdete.
- Ahoj, tati. - Ahoj.
- Promiňte.
Máte chvilku?
- Jo.
- Vy tady bydlíte, že?
- Jo.
Já bydlím vedle.
Vím, že to není moje věc...
Co myslíš, že má v tom sáčku?
Myslíš, že by to mohl být fet?
Jednou věcí jsem si jistej. Že to není podělanej oběd.
Asi ve 2 ráno jsem se koukl z okna a co nevidím - chlapa.
Velkýho, hnusnýho zkurvysyna. Měl dlouhej tmavej kabát a stál na žebříku a čuměl nahoru k vám do oken.
Měl jednu ruku pod tím kabátem a z té strany, kde jsem stál já, to vypadalo dost úchylně.
- Já toho zkurvysyna zastřelím. Já toho zkurvysyna střelím přímo do koulí.
No, počkejte, pane.
Visíš, jak spolu mluví? Ty gesta a všechno?
Něco se mezi nima je.
A není to jenom obyčejná známost.
To de vidět.
Víš, na chvilku to vypadalo, že ten velkej chlap chce na Hughese skočit a vyrvat mu vnitřnosti.
Ten pohled by se mi líbil.
Ok, je mi jasný, co si teď zas myslíte.
Do čeho nás to ten Bob zas dostal?
Já vám to teda řeknu. Tohle bude něco. Tohle se vám bude fakt líbit.
Diane, kam jdeš?
Jenom si jdu pro cigára, Bobe.
Dobře.
Pohni nebo o to přijdeš.
- Ricku, kam jdeš? - Jenom pro pivo, Bobe.
Dobře.
Pak nebrečte, že jste to neviděli.
Ok, pššt!
Už jdou.
Jsou dva.
Pojďte sem.
Dělejte, pojďte sem!
Už jdou na to.
Jeden chlap leze na žebřík.
Doufám, že toho chlapa pořádně naserou. Ok.
Soused jde ven.
No kurva.
Má brokovnici!
No, asi budu muset být zkurvysyn.
Show začíná!
Tý vole!
Bobe, chci si s tebou promluvit o tom, co se včera večer stalo.
No, my jsme vyšetřovateli řekli všechno, co jsme věděli.
Není co dodat.
Ty malej mizero.
Teď ti udělám jeden návrh, Bobe.
Proč si neuděláš hezkou dlouhou projížďku někam hodně daleko odsud?
Momentíček, Gentry.
To já jsem vyhrál tu podělanou válku, ne ty.
Kdo si myslíš, že jsi, že si diktuješ podmínky?
Proč si ty nenajdeš nějaký policejní oddělení v malým městečku... kde bys dělal šerifa? Kde by ses musel starat jenom o sobotní ožralce... a šukající děcka.
Tak ty si myslíš, že jsi vyhrál válku, co?
Zvedněte ho.
Ty seš jenom feťák, kvůli kterýmu střelili jednoho z mejch mužů..
A hned jak tě najde, tak každej zapomene... žes kdy existoval.
Nechte ho.
Zkurvenej malej hajzle.
Pomůžu ti, Bobe.
Jdi do hajzlu, Gentry.
Nezapomeň si hole, kámo.
Trénuj si handicap.
Teď si nemyslete, že Gentry nás vyhnal z města, protože už jsem to nemohl vydržet.
Ne, my jsme se rozdělili, protože všechno šlo do hajzlu.
Nadino kouzlo bylo trochu silnější, než jsem počítal.
Byl čas změnit prostředí. což je to, co se stane, když vyjedete na cesty.
Diane posbírala všechny drogy a poslala je dopředu busem... na nádraží přes severozápad, takže jsme je mohli vyzvednout, kdy se nám zachtělo.
Nemohli jsme si dovolit být chyceni v autě plným drog, takže jsme vymysleli záložní plán ve formě díry... vyřezané v podvozku našeho auta.
Když se blikající houkačka stala realitou- - Bingo. Všechno zboží šlo dírou ven.
Něco se stalo, strážníku?
Pak jsme se přesunuli na další stanoviště... který na štěstí nebylo dál než 8 hodin, takže drogy nestačily vyprchat.
Řeknu vám - žádnej pracovník dělající přesčasy... nemohl být víc stresovanej než my... abysme se udrželi v limbu.
I Said I Get Up In The Morning Slaving For Breads-A
So That-A Every Mouth Can Be Fed
Oh, The Israelites-A A-Hor
I Said My Wife And My Kids-A They Pack Up And A-Leaving
Darling She Said I Was Yet To Receive Oh
Oh, Me Israelites-A
Look, Me Jack And Me Tear Up Choses To Go
I Don'T Want To End Up Like Bonnie And Clyde
Oh, The Israelites A-Hor, A-Hor
Oh, The Israelite A-Hor, A-Hor A-Hor, A-Hor
I'm A-Wondering I Workin' So A-Hard
Oh, Me Israelite A-Hor, A-Hor, A-Hor
Důvod, proč jsme si pronajali tohle auto, není ten... že potřebujem jiný auto.
Ale že se v něm můžem přesouvat jednodušeji.
Má pravou poznávací značku, takže... každej průměrnej občan si bude myslet, že jsme jenom dva farmáři... a prostitutka, co se objevili ve městě kvůli pobavení. Hej!
Vždycky jsem chtěl být farmář, Bobe.
O o ou.
Viděli jste to?
- Co?
- Ventilačka.
Vy jste neviděli tu otevřenou ventilačku?
- Ne.
- Co je to ventilačka, Bobe?
Vzadu je čisto.
Dobře.
Zvedni mě... a pak se potkáme vzdau.
Připraven?
Nadine, vem to a dej to dozadu do auta.
Ricku, pojď sem na chvíli.
Chci, aby ses koukl na ty dva sejfy. Vidíš je tam?
Ricku! Jdeme!
Zklapni.
Bože.
Skončilas, závislačko. Posralas to.
Čau, bejby. Hraješ karty?
Kdo vyhrává?
- Co je s ní?
- Nic.
Kokain.
- Ty vole. - Co je to, Bobe?
Cos našel?
Dilaudid v prášku, To je něco.
Čistá, nedotčená lahvička sušenýho "D".
Juchů!
Měla by tam ještě být jedna napůl vyprázdněná.
Vidíš ji?
- Ricku? - Co je, Bobe? Víš ty, jakou hodnotu má taková malá lahvička?
- Ne, Bobe.
Jakou má hodnotu?
- Tahle malá lahvička... má něco přes 840 šestnáctin... a za jednu šestnáctinu je 10 dolarů, což dělá kolem $8,400... nejlepší farmaceutické drogy, kterou si můžeš za peníze koupit.
Pěknej nález.
Tahle malá lahvička... by nám třem měla vydržet týden.
Radši si to vezmu.
Myslím, že jsme asi museli potlačit to kouzlo, který na nás bylo uvrženo, co, Bobe?
Ještě že jsme vyjeli na cesty. - Bobe?
Šlehnem si to.
Buď s tím opatrnej. Mohlo by tě to zabít.
- Diane, přines sklenici vody. - Jo!
Pomalu.
Ukážu vám, jak to schováme.
Tady nahoře.
Jo, vezmeme ten matroš... a přelezeme přes pár těchhle bytů... a ukryjem to nad pokojem někoho jinýho.
Ou.
Čau.
Čau.
No tak, vzchop se.
Taks to posrala. To je toho.
Hele, my teď půjdem na pár hodin ven, ale... za chvíli se vrátíme.
Co o mě ten zkurvysyn říkal?
Nic o tobě neříkal.
Jo, ale už mě s sebou nechce, že jo?
Jednou mě prostě někde vyhodíte... a už se nevrátíte.
Nadine, o čem to mluvíš?
No tak, zlato, ty jsi moje.
A já tě nikde nenechám.
- On je zkurvená svině!
- Drž hubu!
- Svině!
Svině!
- Hej, hej, ticho, ticho.
- No tak, zlato.
Svině!
Nedělej to, prosím, Nadine.
Všechno nám teď pěkně klape.
Proč nás chceš potopit?
Nemůžu vystát ty jeho povýšenecký způsoby.
A všechny ty kecy o kouzlech.
Tě těm kravinám nevěříš, že ne?
Hele, Nadine, já nevím, OK?
Všechno, co musíme udělat, je nemluvit před nima o domácích zvířatech... a nenechávat klobouky na posteli.
Co je na tom tak těžkého?
Hele, já vám všem dokážu... že klobouk na posteli... nic neznamená.
Hej, Ricku, jdeme. Dělej.
- Fakt si přeju, abys tohle nedělala.
- Rozluč se, Ricku.
Prostě jenom bežte ven... a až se vrátíte, tak všichni uvidíte.
Až se vrátím, tak na té posteli nechci ten klobouk vidět, jasný, zlato?
Víš, Nadine, s tebou se někdy prostě nedá mluvit.
Hovno.
Hej, Ricku.
Ricku!
Ricku!
Nebuď moc agresivní, chlape.
Chceme jenom odlákat pozornost, ok?
- Ať se nikomu nic nestane. - Ok, Bobe.
- Ok, bejby, jsi připravená? - Jo.
Ok.
Připravte se na smrt.
"Demerol" !
Kurva.
Au!
Nějak se mi to nelíbí.
Bob je jako králík-- dovnitř a ven, žádný nesmysly.
To platí i pro nemocniční lékárny.
Paní Wongová na příjem.
Paní Jane Wongová na příjem.
Kurva! Kurva!
Myslím si, že už nepřijde.
Proč se nevrátíme?
- Dostali ho.
Ti bastardi ho dostali.
Já to vím.
Cítím to v srdci.
Zkurvení bastardi.
Nadine?
Ó můj bože.
Zlato?
Jsem doma.
Nebudete věřit, co se mi dnes v noci stalo.
Co se děje?
Kdo dal ten podělanej klobouk na postel?
Ona, Bobe.
Nic tím nemyslela.
She bit it.
Kde vzala ten matroš?
Tohle se jí nemohlo stát po dvou šestnáctinách.
Kde to vzala?
Šetřila si to?
Kdo jí to dal? - Co je to?
- Sakra!
Lstivá malá děvka.
Bobe?
Nemůžeš o ní tohle říkat, Bobe. Je mrtvá.
Neříkej o ní nic špatnýho.
Ricku.
Podvedla tě.
Tvá vlastní žena... tě takhle podvedla na tvém podílu.
Má, co zasloužila.
Poslouchej.
Nejen tohle, ale i to... že na nás zas uvrhla to kouzlo, takže budeme rádi, když zdrhnem.
Nechala nám tu předávkovanou mrtvolu, takže teď nás klidně můžou obvinit z vraždy.
Proboha, dejte pryč ten klobouk z té postele!
Studená.
Sakra, když se ujmeš párečku, jako je tento, je to jako snažit se vychovávat děcka, snažit se naučit je krást.
Víš jak to myslím, Diane ?
Tyhlety děcka-- jsou všichni odkojení televizí.
Už tak dlouho koukají v bedně na to, jak se lidi zabíjejí a šukají... že to je jediný, co znají.
Sakra, oni si myslej, že to je legální.
- Myslí si, že to je správná věc.
- Já vím, zlato.
Už mě to fakt unavuje.
Chudák Nadine.
Byla jenom podělaný děcko.
Co teď?
Ahoj.
Jste pan Hughes? - Jo.
- Máte v plánu se dnes odhlásit?
- Ne.
Proč?
- No, víte, pane, máme závazky z dřívějška - vaše místnost... byla na dnešek zarezervována.
Na dnešek?
- Tím myslíte odhlásit se dnes?
- Obávám se, že ano.
Víte, my máme dnes ve městě sjezd šerifů a všechny tyto místnosti byly zarezervovány už před 90 dny.
Myslíte, že bych mohl za vámi tak za 10 minut přijít do kanceláře?
Dejte m 10 minut.
Vsadím se, že některé z nich budeme znát.
Já tomu kurva nevěřím.
Nevěřím tomu.
Sjezd šerifů. Nic míň.
Proč tady nemůže být sjezd firmy Tupperware? (firma pro dům a zahradu)
Lepší by byli funebráci.
Promiňte.
Haló?
Nic?
Promiňte, pane Hughes.
Měl jste nám dát vědět, že hodláte zůstat tak dlouho.
Hele, v tom pokoji mám jednoho kolegu... a ten marodí s příušnicema.
Bojím se ho přesouvat.
Říkám si, co když se to rozšíří?
Doktor říkal, že bude stačit jen jeden den.
Že zítra už může cestovat.
No ták.
No ták.
Vinen! Zavřete ho.
Udělal to.
Zavřete ho!
Vinen! Vinen!
Vinen! Vinen!
Budem mít zatraceně málo času na to,... dostat ji z toho malýho prostoru.
Nevím, jestli si vůbec stihnu dodělat nehty.
Nadine tě fakt dostala, co, Bobe?
Jo, dobře. Řeknu ti, co je špatný.
Bojím se, že každou chvíli mi nějakej tlustej polda přijde zamlátit na dveře, a řekne: "Vypadni.
Tohle je můj pokoj."
- Diane.
- Jo?
Miluju tě.
Já tě taky miluju.
Hej, Diane.
Hmm?
Máme takovej ten modrej pytel na hadry.
Ten velkej.
Diane?
Neboj, Bobe.
- My to zvládnem.
- Jo. Vždy jsme to zvládli.
Skáčeš jako zvíře.
Zlato? Jdeme.
Nebo nestihnem náš let.
- Zdravím. - Hochu, málem jsi mě vystrašil k smrti.
Tak.
Dost rušnej den.
Tak co říkáš. Vezmeme z půdy to zboží, rozdělíme si ho s Rickem, a dáme mu velkej nášup, aby nepřišel zkrátka?
Co se děje, Bobe?
Co tím myslíš?
Nic.
Já nevím.
Myslím na to, ehm, jet zpátky domů, jít na 21-denní metadonovej program, být zas poctivej.
Děláš si srandu?
Nedělám.
Diane, já už to nemůžu dělat.
No, já nepůjdu na žádnej odvykací program.
Tak co pak bude se mnou?
Proč nejdeš se mnou?
Ne díky, kámo.
Doteď jsi se o tom nezmínil ani jedním slovem.
Ty mi tady jako blesk z čistýho nebe řekneš, že chceš být poctivej.
A víš, že to já nemůžu.
Hele, Diane, dělej, co chceš.
Vem si všechno, co máme.
Já potřebuju jenom tolik, abych se dostal domů.
Vem lopatu.
Já se postarám o ni.
Běž zpátky do auta.
Běž.
For All
We Know
This May Only Be A Dream
We Come
And Go
Like The Ripples
On A Stream
So Love Me Tonight
Tomorrow Was Made You'Re A Liar !
For Some Daddy, Bring The Car !
Tomorrow May
Never Come
For All We Know
Už jste někdy předtím... byl, ehm, na odvykací kůře?
- Ne. Ne.
- Aha.
Jak dlouho jste na drogách?
Celej život.
Takže to není vaše první odvykačka.
Ne.
Je to moje první odvykačka na metadonu.
Kolik vám je let?
26.
Jste ženatý?
Eh, jo.
Kde je vaše žena?
Já nevím.s
- Máte děti?
- Ne.
A,
- Máte práci?
- Ne ne.
Máte číslo sociálního zabezpečení?
Ne.
Byl jste někdy odsouzený za nějaký zločin?
- Jo, párkrát.
- Jaké zločiny?
Za jeké zločiny jste byl odsouzen?
Co po mě chcete?
Můj životní příběh?
Koukněte, dámo.
Já jsem feťák.
Mám rád drogy.
Mám rád celej tenhle životní styl, ale to se prostě nevyplatí.
Víte, vy takové lidi jako já nepotkáváte.
Protože takovej typ lidí, oni-- oni sem nechodí a nežebrají o dávku.
Oni prostě jdou a seženou si ji a když selžou, tak jdou do basy. Kopou sami za sebe. Nemají nic.
Promiň, Bobe.
Nechtěla jsem tě otravovat.
Tohle všechno je povinné.
Je mi líto, jestli si myslíš, že to není potřeba.
Neuvažoval jsi někdy, že bys byl poradce... a pomáhal bys ostatním závislejm s jejich problémy?
- Ne.
- Proč ne?
Tak především, nikdo, a říkám to vážně, nikdo... nerozmluví feťákovi to, aby nebral.
Můžete mu to říkat roky, ale dřív či později se k něčemu dostanou.
Možná ne drogy.
Možná chlast.
Možná lepidlo.
Možná benzín.
Možná to je kulka do hlavy.
Ale je to něco--
Něco co jim uleví od tlaku každodenního života, třeba že si musíte zavazovat boty.
- Hawne. - Máš tu nějakou poštu.
Jo, bůh ti žehnej.
Nemáš zač.
Otec Murphy.
Ahoj, Tome.
Ale ale.
Zlej Bobby Hughes.
Představ si, koho to tu po těch letech vidím.
Ty tu taky žiješ?
Nemám kam jinam bych šel.
V kněžství není místo... pro starý závisláky na drogách.
Nerozvážnost v roce 1970-- věřím, že jsi tam byl-- vedla k mému úpadku do tohohle žalostného stavu.
Ve skutečnosti je mi zrovna teď trochu blbě.
Ty se držíš?
Ne.
Dali mě na ten, no, tu 21denní věc.
Metadon.
A co ty?
Jasně, jsem v tom programu, ale někdy jsem trochu v předstihu s mým rozvrhem.
Víš jak to myslim?
A někdy si myslím, že nějaká feťácká sestřička... mi stopila moje léky,
ale nemůžu si být jistej.
A co ty? Chceš něco koupit?
Ne.
Ale budu ti dělat společnost.
Tohle je umělecké dílo.
Umělecké dílo.
Další umělecké dílo.
Udělali do tam toho stromu díry.
Jo, což mi připomíná. Jo.
Znával jsem jednoho felčara.
- Myslím, že to bylo na téhle ulici.
Možná až na další ulici. - Jo?
A ten uměl skvěle psát.
Tom se vyznal ve staré čtvrti.
Znal jsem Toma od doby, kdy jsem byl ministrant.
Shovívavý otec Murphy, nejvíc nechvalně známá smažka na pobřeží.
Kdykoliv měl nějakej matroš, vždycky se podělil s těma, co neměli.
Byl moc milej.
Tom byl tenkrát král.
Měl všechno.
Jeho prdel měla vystaráno v tomhle i v příštím životě.
Vsadím se, že si do ruky šlehl tak milion babek.
Tomuhle se říká sloupová vrtačka.
Vezmeš si potřebnej vrták, nasadíš ho do držáku.
Ujisti se, že tam drží dobře.
Tohle ten vrták dá dolů k materiálu.
Nastavíš ho nad díru.
Tohle je spojka.
Tohle je strojní posuv.
Tímhle tlačítkem zapneš strojní posuv.
Dáš to tam a necháš to vrtat.
Když půjdete do práce sjetí, tak se to pozná.
Když jste sjetí, je to jak kdyby jste byli ožralí.
Ráno se napijte, sjeďte se.
Váš šéf to pozná a dá vám padáka. Nic si nevyděláte.
Budete muset dělat něco jinýho.
Loupit, krást, dealovat.
Někde mezi tím loupením a kradením, možná taky zabijete svýho nej kámoše kvůli dávce.
Půjde to s váma z kopce.
Žádná jiná cesta není.
Čím víc berete, čím dýl berete, tím hlouběji se dostanete.
Musíte najít svoje dno.
Doháníš čtení?
Nebyls pryč moc dlouho, Bobe.
- Co se stalo?
- Nic se nestalo.
Slyšel jsem, že jsi na metadonovým programu.
Myslím, že to neodradí Trousinskiho od toho, aby ti nakopal prdel.
Abych ti řekl pravdu, o tom jsem moc nepřemejšlel.
Hele, tentokrát tady nejsem kvůli tomu, abych tě otravoval.
Víš, Trousinski tenkrát přišel o odznak.
Teď řídí dopravu někde na jihu města.
Vyhrožoval a nadával na tebe tak moc, že už jen to tě muselo bolet.
A já už nechci, aby se to zase stalo.
Chlape, hele, co na to říct?
Co se v nějakým tom zapadákově stalo?
Kde je Diane?
Ale, však víš, jaký jsou ženský náladový.
Našla si nějakýho jinýho vola, tak se sbalila a šla to dělat s ním.
Těžko se mi tomu chce věřit.
Ty a Diane jste byli spolu, co jste byli děcka.
Doufám, že se ti bude v práci dařit.
Upřímně doufám, že tě to odrazí od dna.
Dej na sebe pozor, Bobe.
Moje stará lítá pořád někde pryč.
- Jo, zapomeň na ni
- Jo. Nemůžu s ní pohnout.
Zkoušel jsem to.
Říkal jsem jí, ať přijde. Nechtěla přijít.
Má svý věci na práci. Jo, kurva.
Co jsem dělal - vždy jsem šel přímo ke zdroji.
Přímo ke zdroji.
Kde vyrábějí drogy?
V lékárnách.
- Jo, kdybys chtěl prachy, šel bys do banky, co? - Kurva.
"Zlato, zastavím se v bance a v lékárně... a za chvíli jsem doma."
Vole, co tady bulíš?
To ty seš ten, kdo tady chce drogovat. Musíš za ně zaplatit.
Kde jsou mý prachy, děvko?
Dělej, buzno. Kde jsou prachy?
Dělej. Už se tě ptám potřetí.
Dělej. Tak co řekneš?
Řekni něco.
- Chceš abych ti ubalil?
Řekni něco. - Hej, Dave. Hej, Davide!
Co si kurva myslíš, že děláš?
Co? Co si myslíš, že děláš?
Ten kluk tu bulí, vole.
A?
To je obchod.
Co je ti do toho?
Proč nejdeš do řiti a nestaráš se o sebe?
Protože mě to štve.
- Hej, jdi se projít.
- Hej, čéče.
No tak.
Zatraceně!
Proč už nedospěješ, kámo? Co?
Jsem dospělej.
Debile!
Pročs něco něudělal?
Co je to s tebou. Já sem myslel-
- Kurva.
Nekoupím ti oběd.
Hele, Tome, říkals mi plno historek ze starejch časů... Třeba jak jsi dal ve vězení... ruku mezi mříže. strážce přišel a šlehnul ti morfium.
Pro mě to nikdy neudělali.
Oni to už nedělají pro nikoho.
Narcotika jsou... systematicky vytlačovány... a demonizovány.
Myšlenka, že kdokoliv může brát drogy a uniknout strašnému osudu... je pro ty idioty nechutnost sama.
Já říkám, že v budoucnu, budou pravičáci využívat hysterii z drog... jako záminku... ke zřízení mezinárodního policejního aparátu.
Ale já jsem starej člověk a nebudu žít tak dlouho... abych viděl konečné řešení drogového problému.
Víš co, Tome?
Tobě asi ujel vlak.
Tys měl být filosof.
No, Bobe, v příštím životě možná.
V příštím životě.
Kdo je to?
Kdo je to?
Čau.
Ježíši.
Co je to za díru?
A kde máš ženušku?
Mohl bys ji furt a furt ojíždět.
Ty se nezměníš, co, Diane?
Kurva že ne.
Proč taky?
- Hej, jenom jsem naznačoval, jak ti to sekne.
- Jo? To se vsaď.
Dáš si čaj?
- Jo.
- Jo?
Tak jak se ti daří ta věc s metadonem?
Tak tak. Hej, mám práci.
Říkal jsem ti to?
Nekecej.
Kde děláš?
- V jedné strojírenské firmě.
- Jo? - Jo. - Co tam děláš?
No, vrtám díry.
"Vrtáš díry"? Jo.
Vrtám--
Vrtám díry, do kterejch se dávají šrouby.
Aha, jo?
Jak se ti to líbí?
No, řeknu ti pravdu. Je to celkem otrava, ale mám z toho plat.
Takže tys to vzal vážně.
Budeš v tom pokračovat.
Jo.
Hej, Diane, proč si nesundáš kabát a nezůstaneš tady chvilku?
Nemůžu, Bobe.
Venku na mě v autě čeká pár lidí.
Jenom jsem se stavila mrknout, jak se ti vede.
Na.
To je od Ricka a zbytku.
Říkali jsme si, že kdybys někdy dostal chuť.
Co se stalo?
Co tě tenkrát tak změnilo?
Byla jsem to já?
Udělala jsem něco špatně?
Ne, bejby, nebylas to ty.
Byla to smrt Nadine a to kouzlo, když hodila klobouk na postel.
A já pak zpanikařil, když jsem se koukl na parkoviště... plný policejních aut.
Do řiti, myslel jsem, že jsem mrtvej.
Tak jsem se začal modlit, jak nikdy předtím.
"Bože, Slunce, Ďáble, kdokoliv tam nahoře. Slitujte se nade mnou.
"Prosím, nechte mě vynést tělo té chudáka holky... "z tohohle pokoje a dát ho do země, "abych nestrávil zbytek svýho života ve vězění.
"A Bože, jestli to pro mě uděláš, "ukážu ti svou vděčnost, pojedu domů, "dám se na metadonovej program, najdu si práci a budu žit slušně."
No, dostal jsem se ven... a dal jsem slib. Tak tady jsem.
Vydržíš to už napořád?
No--
Víš, Diane, i přes tu nudu, kterou ti normální život přinese, to není tak špatné.
Tím myslím, ani tenhle podřadnej malej pokoj není tak špatnej.
Někdy se ráno vzbudím a mám pocit... že se dnes stane něco dobrýho.
Jsem normální chlap.
Mám normální práci.
Teď mám tebe.
Jsi blázen, Bobe.
Jsi fakt blázen.
Diane, proč nejdeš dolů, a neřekneš kámošům, že tu zůstaneš přes noc?
Vrať se, chvíli u mě bydli.
Ráda bych, Bobe, ale teď mám jinýho starýho.
Jsem-
- Rickova nová holka.
No není to fajn?
Pracuju pro Ricka.
Kdysi jsme toho fracka učili krást a teď jsem v jeho bandě.
Věci se můžou zamotat, co?
- Jo.
- Ale Bobe, vždyť mě znáš.
Možná jsem hodně věcí, ale ne děvka.
Bobe, já-- já musím jít.
Hej, Diane ?
Rád jsem tě viděl.
Víš jako - vypadáš dobře.
Přál bych si tě dostat zpět.
Kdo je to?
Tom, tady Bob.
Otevři.
- Bobe, pojď dál. - Hej, co to je?
- Dárek. Nebudu ho potřebovat.
- Jo?
- Jo, mám ten svůj novej program, takže--
- Dárek.
Tý jo.
- Ať máš pohodu.
Mmm, koukneme, co tam máme.
Bůh i žehnej, synu.
Nechť se dostaneš do nebe.
Á jóó.
Tohle--
Tohle je pro sračky.
Toho bych se nikdy nedotkl.
Ale tohle--
100 šestnáctin Dilaudidu.
To by ti vydělalo jmění.
Kde to máš, Bobe?
- Chceme tvý drogy, chlapečku.
Kde je máš?
Myslíte, že kdybych měl drogy, tak budu sedět v tomhle zablešenci? Jsem na metadonu.
A vy jste si ke mně přišli pro drogy?
To je k smíchu.
Drž hubu.
Tak jo, sráči.
Tak ty to chceš drsně? Takže my jsme chlápci, kteří ti přesně to poskytnou.
To jsi ty, Davide? Že jo?
Poslouchej, ty malej hajzle.
Já se napravuju.
Nedělám si prdel.
Napravuju se.
Měl bys to někdy zkusit.
Je to dobrý na ducha.
Zkurvenej lháři!
Kde to máš, Bobe!
My víme, že to je jenom bouda.
Tak kde to más?
Kde to kurva máš?
Neexistuje větší životní pravda, než když z vás ten šit vykopou.
Ve svém srdci jsem to věděl.
Můžeš se vzepřít systému, ale nemůžeš se vzepřít temným silám, které jsou schované pod povrchem--
Těm, kterým lidé říkají "pověry"--
Kvílící smrtky, černé kočky, klobouky na posteli, psi a oči zla.
Takže jsem se hodil do klidu a poprvé v mým životě... jsem měl přesnou představu o tom, co bude následovat.
Kurva!
Já toho zkurva zabiju!
Vsadím se, že další bastard, kterýho chytnem, nám řekne, kde to má.
- Takže je tvrdej.
- Všichni nejsou tvrdí.
Říkám, že ho zabiju.
Slyšíš mě, Bobe?
Pojď. Jdeme.
- Zvládne to?
Nechte mi ho na chvilku. - Zůstaňte vzadu.
- Zůstaňte vzadu, prosím.
- Bobe, slyšíš mě?
Bobe, kdo ti to udělal?
Byl to Trousinski?
Dobře, Bobe.
Řekni mi. Kdo tě střelil?
Klobouk.
"Klobouk"?
Bobe, řekls "Klobouk"?
Řekni Diane... aby našla klobouk. Řekni jí to. - Ok.
- Ok?
- Ok. Takže tě střelil Klobouk, je to tak, Bobe?
- Ne.
Střelilo mě děcko odkojený televizí.
Děcko odkojený televizí tě střelilo a Klobouk byl s ním. Bobe, kdo je Klobouk?
Musíš mi říct, kdo je to ten Klobouk, abych to mohl říct Diane.
Nevadí.
Řeknu jí to sám.
Musíme ho odtud dostat.
Je to zkurvenej život.
Nikdy nevíte, co dalšího se stane.
Možná proto se ho Nadine zbavila tak snadnou cestou.
A možná proto Diane dál dělá to, co má ráda.
Vidíte, většina lidí, neví, jak se budou v příští minutě cítit, ale smažka má celkem dobrou představu.
Všechno, co musíte udělat, je koukat na štítky na těch lahvičkách.
Musíte vědět, jak číst znamení.
To je to, co znamenal klobouk na posteli... což je důvod, proč se nebojím.
Zaplatil jsem klobouku svůj dluh.
Ironie to byla kurevsky skvělá.
Pojebaní poldové mě eskortovali do nejnašlapanější lékárny ve městě.
Pořád jsem žil.
Doufám, že mě udrží naživu.
Get Up In The Morning Slaving For Breads-A
So That Every Mouth Can Be Fed
Oh, Me Israelites-A
Get Up In The Morning Slaving For Breads-A
So That-A Every Mouth Can Be Fed
Oh, Me Israelite
My Wife And My Kids They Pack Up And A-Leaving
Darling She Said I Was Yet To Receive
Oh, The Israelite
Shot And My Tear Up Choses A-Go
I Don'T Want To End Up Like Bonnie And Clyde
Oh, Me Israelite
After I Saw They Must Be A-Comin'
But Catch Me In The Palm You Sound Your Alarm
Oh, The Israelite A-Hor, A-Hor, A-Hor
I Said I Get Up In The Morning Slaving For Breads-A
So That-A Every Mouth Can Be Fed
Oh, The Israelites-A A-Hor
I Take My Bag And My Kids And I Pack Up And A-Leaving
Darling She Said I Was Yet To Receive Oh
Oh, The Israelites-A
Look, Me Jack And My Tear Up Choses To Go
I Don'T Want To End Up Like Bonnie And Clyde
Oh, The Israelites-A A-Hor, A-Hor
After I Saw They Must Be A-Comin'
But Catch Me In The Palm You Sound Your Alarm
Oh, The Israelite
Oh, The Israelite A-Hor, A-Hor A-Hor, A-Hor
I'M A-Wondering I Workin' So A-Hard
Oh, Me Israelite A-Hor, A-Hor, A-Hor
I Look A-Down In The Meantime
Oh, Me Israelite A-Hor, A-Hor
SHAWOVl, synovi ZÁMOŽNÉHO bostonského abolicionisty bylo 23 let, když se dobrovolně přihlásil do bojů ve válce Severu proti Jihu.
Pravidelně psal domů, aby informoval rodiče o životě v tvořící se Potomacké armády.
Tyto dopisy jsou uloženy v Houghtonské knihovně Harvardské university
Drahá maminko:
Nemusíte se bát, že by někdo z nás padl:
Protože je nás tu tolik, že útočit na nás by bylo bláznovství:
Ráno tudy projížděli vojáci z Massachusetts:
Je tak skvělé setkat se s muži ze všech států kteří bojují za svou vlast jako bojovali jejich předkové za revoluce:
Ale tentokrát musí povstat celá země všichni, kdo zde žijí, aby každý mohl svobodně mluvit:
Než začala tahle válka mnoho mužů z mého pluku nikdy nevidělo černocha:
Ale teďjsou cesty plné bývalých otroků:
Bojujeme za muže a ženy, kteříještě nemají psanou poezii ale která bude stejně záviděníhodná a uznávaná jako každá jiná:
Minulou noc jsme slyšeli o další porážce ale neztratili jsme odvahu:
Mám tu čest být ve výborné rotě:
Byl jsem povýšen na kapitána, na cožjsem velmi hrdý:
Je to zvláštní velet stovce mužů kteříjsou většinou starší nežjá:
Děkuji, že jste mi poslali toho Emersona:
Jeho slova jsou tak příhodná:
"Moudrý" říká tam, "věří, že zlé oko umí uhranout, srdečnost má požehnání léčit a láska překonat všechny nesnáze: "
Mnoho pozdravů otci:
Váš syn, Robert:
ANTlETAM CREEK, MARYLAND 1 7.září 1 862
Pal!
Pal!
Jen klid, hoši!
Vpřed!
Proboha, rychle!
Roberte, honem!
Musíme ustoupit!
Ne!
Morse!
Morse!
Jste v pořádku, kapitáne?
Prosím!
Nohu ne!
Kde je chloroform?
Prosím!
To je ten krk, kapitáne?
Řekněte, když to zabolí.
Nic to není.
Slyšel jste poslední zprávy? A co?
Já jsem to slyšel od kamaráda kurýra který to má od Stantonových úředníků z Ministerstva války.
Lincoln chce prý vydat prohlášení o zrušení nevolnictví.
Chce osvobodit otroky. Cože?
Sice ne ty z hraničních států, ale stejně.
-Můj Bože! -Jo.
Udělal by to prý dříve, ale potřeboval významné vítězství. Myslím, že to naše.
Panebože!
Přestaňte řezat! Prosím vás!
Prosím!
Bolí to, kapitáne?
Promiňte.
Roberte!
Thomasi!
Kapitán Shaw.
Byl jsem hrdý, když jsem to slyšel.
Neměli na vybranou.
Ostatní důstojníci padli.
-A Forbes?
-Nemožný jako vždy.
Bude někde tamhle.
-Jak žiješ?
-Pracuji pro vašeho otce. Pomáhám mu s Freedmanovou podpůrnou asociací.
Mají málo lidí...
Jste v pořádku?
Ano.
To nic.
Drahý, někdo by se s tebou rád seznámil.
Generál Hunter dal dohromady pár otroků z polí zřídil pro ně tábory jako pro dobytek.
Úřad války jim poslal kopí místo pušek.
Jistěže dezertovali.
To já bych také.
Governore, vy znáte mého syna, Roberta?
-Rád vás zase vidím.
-Pane guvernére Andrew.
Znáš Fredericka Douglasse?
Pane Douglassi.
Slyšel jsem, že jste byl u Antietamu.
Velký, ale hrozný den.
Mohl byste mi být nápomocen.
Guvernér zřizuje pluk černošských vojáků.
Ne, to nebyl jen můj nápad.
Pan Douglass a já...
Nabídneme hrdost a důstojnost těm, kteří poznali pouze ponížení.
Barevní vojáci, Robe.
Jen si to představ!
Báječné.
Požádal jsem, aby vám byla udělena hodnost plukovníka 54.Massachusettského pěšího pluku.
Děkuji, pane guvernére, to je...
To je skvělý nápad.
Omluvte mě.
Výborně, Shaw.
-Skvělá práce, mladý muži.
-Bravo, Roberte.
Co se děje, Chestere?
Měl jsi moc punče?
Chápu, že bys byl rád plukovníkem, ale u pluku barevných?
Víš, jak by bylo nepopulární rozdat pušky tisícům barevných?
Co je?
Já to vezmu.
To nemyslíš vážně?
Chci, abys šel se mnou. Já?
A ty?
Umíš si mě představit jako velitele pluku?
Jako velitele čehokoliv?
Rád bych pracoval s tebou.
Tak to jsi idiot.
Je to pravda?
Bude barevný pluk?
Vypadá to tak.
Pak jsem první dobrovolník.
K poctě zbraň!
Jak vypadáme, plukovníku?
Vypráskáme Jižany?
Hej, šéfe, kdy dostaneme uniformy?
Jsme žhaví napráskat Jižanům.
Kdy budeme bojovat?
DO ARMÁDY VŠlCHNl MUŽl unie
-Pozor! -Pozor!
-Dobré ráno. -Dobré ráno.
Dobré ráno, pánové.
Jsem plukovník Robert Gould Shaw.
Jsem váš velící důstojník.
Jsem velmi potěšen, že vás tu dnes vidím.
Doufám, že stejná odvaha duch a čest která nás spojila dohromady obnoví jednoho dne tuto unii.
Bůh nám žehnej.
Utvořit roty?
-Začneme s nástupem rot.
-Velitelé rot, převezměte velení...
Rekruti se budou hlásit jednotlivým velitelům abecedně podle písmene vaší roty které je uvedeno v levém horním rohu vašeho archu.
Dobrá kniha, bratře?
Ano, dobrá.
Já jsem Searles.
Thomas Searles.
Jupiter Sharts, pane.
O čem ta kniha je?
Je to sbírka esejí.
Fourier, Emerson transcendentalisti.
Jsou tam obrázky?
-Naučíš mě číst?
-Ano, rád.
TÁBOR READVlLLE, MASSACHUSETTS 27.listopadu 1 862
Podívejte, kdo sem jde. Podívejte na ně.
To radši kance než negra.
Toho aspoň můžeš sežrat.
Nějak se tady brzy stmívá.
Velitel stráže! Postavte stráž!
Ano, pane!
Počkej, tady spím já, negře.
Líp se mi spí u dveří.
Potřebuju světlo na čtení, kdyby ti to ovšem nevadilo.
Líbí se mi, když negr umí mluvit jako bílej.
Rád tě to naučím.
Bude mým potěšením.
Není třeba, já se nenechám učit od sluhy.
Jsem svobodný člověk, stejně jako byl můj otec.
Tak svobodnej?
Tak hni tím svobodným černým zadkem... -nebo tě...
-Nech toho...
S tebou se nebavím, otče.
To je v pořádku.
Tamhle to bude taky dobrý.
S dovolením.
Zajímalo by mě, kdy nám dají modrý uniformy?
Modrý uniformy jsou pouze pro bílé vojáky.
Odkud seš, motyko?
Z Jižní Karolíny.
Tak to bys to měl líp znát, chlapče.
Hej, můžeš s tím přestat...?
Hej, přestaň s tím bubnováním.
Jak se jmenuješ?
-Ptám se, jak se jmenuješ?
-Nevidíš, že je němý?
Je co?
On je němý.
Ten kluk neumí mluvit?
Němí a motyky.
To je teda svrab!
A odkud seš ty?
Odkud jsi přišel?
Pocházím z Tennessee.
Utekl jsem, když mi bylo 1 2. A nikdy jsem se nevrátil.
Co jsi předtím dělal?
Kandidoval na prezidenta.
Nevyhrál jsem.
Majore?
Forbesi, jste to vy?
Thomasi.
Jak se máte?
-Znáte Charlieho Morse.
-Thomas Searles.
Kapitáne.
Jaké bylo jídlo?
Remuláda byla poněkud ostrá A co vaši druzi?
Skvělé.
Okouzlující řečníci, do jednoho.
Majore Forbesi.
Na slovíčko.
Omluvte mě, Thomasi.
Nedovolím zde žádné sbratřování.
Je to jen voják.
Máš pravdu, samozřejmě.
Poslal jsem pro pomoc.
Potřebují pořádného učitele.
Panebože, chlapi, pochodujete jako chromý kozy.
Budeme tady tak dlouho, dokud to nezvládnete.
Raz, dva.
Roto, stát!
Čelem vzad!
Jste hnusný a odporný mexicko-africký děvky!
Budeme to zkoušet ve dne v noci.
Roto, pochodem vchod!
Ty černej parchnte.
To ti po narození uřízli koule?
Budu po tobě šlapat tak dlouho, dokud tě nesrovnám.
Roto, stát!
Zatraceně! Ty nepoznáš pravou od levý?
Ne, pane.
Kolik z vás nerozezná pravou od levý?
Bože můj!
Tohle je předek.
Tohle je zadek.
Tohle je pravá a tohle...
Začínáš se učit.
Roto, pochodem vchod!
Raz, dva.
-Druhý.
-První, druhý, první, druhý
Vy zatracení Hindové! Pořádně.
Znova.
V řadě. Jdeme.
Levá, levá, levá, pravá, levá.
Pochodem vchod!
Levá...
Vyndej ty zatracený ruce z kapes, vojáku!
A hele princ Charlie, to je nějakej milostpán?
Seš kongresman?
Nebo zatracenej africkej princ?
Nekoukej na mě.
Dívej se dopředu.
Já tě zničím.
Irové nemají černé moc v lásce.
A co uniformy?
Zatím nic.
Pušky?
Máte se hodně co učit.
Učitele, jako já, jste ještě neměli.
Drahá maminko:
Muži se učí velmi rychle dokonce rychleji než bílé jednotky:
Při nácviku jsou klidní a zádumčiví: A kontrolují se:
Ale když mají po výcviku jazyk se jim rozváže a jsou jim vidět všechny zuby: Podle zvuku by jste neřekla, že to je vojenský tábor:
Museli se to naučit dlouhými hodinami nesmyslné a nelidské práce:
Umět se tak rychle uvolnit to jim dává hodně energie:
A není pochyb, že odtud pomašírujeme jako každý jiný pluk:
Jako vždy, váš syn Robert:
Udělali to.
Svolej muže.
Pozor!
Na přání prezidenta Lincolna vám oznamuji, že Kongres konfederace vydal proklamaci.
Ta praví:
" Každý zajatý černoch bojující proti Konfederaci bude okamžitě vrácen do otroctví.
Každý černoch zajatý v uniformě federace bude po zásluze popraven.
Každý bílý důstojník zajatý při velení černým jednotkám bude obviněn z napomáhání rebélii otroků a bude také popraven."
Propuštění z armády bude ráno provedeno u každého kdo o to požádá.
Rozchod.
Když tu zítra nebudeš pochopím to.
Ještě chceš modrou uniformu?
-Dobré ráno, majore.
-Pane! Jednotka je nastoupena!
Kolik jich zbylo?
Pozor!
Glory, aleluja!
Zastavit stát.
Nedal jsem rozchod. Vstávej.
Padneš, až ti řeknu.
Dřív ne, rozumíš?
Řekl jsem vstát!
Seržante.
Pane.
S rozvahou, seržante.
Vím, že jste férový muž, Mulcahy.
Ale jste na ty muže až příliš tvrdý.
Nesouhlasíte?
Mluvte otevřeně.
Ten chlapec je váš přítel, že?
Vyrůstali jsme společně. Ano.
Tak ho nechte ještě vyrůst.
-Chápu.
-Je to vše, pane?
Odchod.
Kalibr 57, mušketa Enfield.
-Nejlepší na světě, chlapče.
-Sharts? Jedna, jedna, devět, jedna, jedna.
-Umíš s tím zacházet?
-S tím můžu něco trefit.
Trip?
-Jedna, dva, jedna, devět, dva.
-Nádhera.
Otman?
Jedna, dva, jedna, devět, šest.
-Jefferson?
-Ano, pane.
Roberte.
Konečně.
Říká se, že budeme potřeba jen na manuální práci.
Nechceme tomu věřit.
Není to pravda, že ne?
Že by nám nedovolili bojovat?
Všichni muži žijí pro ten den.
Já rozhodně.
Toho si nevšímejte.
Je to ignorant.
Omluv mě.
Proboha, dělej!
Ještě jednou.
Dej mu svou zbraň.
Ještě jednou.
Dělej, chlapče.
Dělej. Dělej, Shartsi.
Roto, pozor!
Roto, pozor!
Volno.
Vystupte.
Jste dobrý střelec, vojíne.
Děkuji vám, pane.
Lovil jsem veverky.
-Zabil jste někdy člověka?
-Ne, pane.
-Ale s puškou to umíte?
Nabít.
Rychleji.
Rychleji.
Rychleji!
Vystřelit.
Vystřelit.
Honem!
Znovu.
Ale tentokrát rychleji!
Dobrý střelec vypálí třikrát za minutu.
Majore Forbesi, dejte mi svůj kolt.
-Co?
-Váš kolt.
Dejte mi ho.
Rychleji.
Nabít.
Rychleji.
Rychleji!
Rychleji!
Nabít.
Dělejte!
Dělejte!
Naučte je to pořádně, majore.
Ano, pane.
Roto, pozor!
Připravit!
Zamířit!
Pal!
Dobré ráno, majore.
Jste brzy vzhůru.
Chci s tebou mluvit.
Zajisté.
Mohl by jsi slézt z toho koně?
Je to lepší?
Proč s nimi takhle jednáš?
Jak s nimi mám jednat?
Jako s lidmi.
A co Thomas?
Proč jsi na něj tak tvrdý?
Není moc dobrý voják.
Připravuju ty muže do boje.
Jsou už dobří.
Jsou disciplinovaní.
Díky tobě ne.
-Prosím?
-Slyšel jsi dobře.
Co si o sobě myslíš, chováš se jak veledůležitý plukovník.
Zapomněl jsi, že tě znám. A Thomas taky.
Forbesi!
Jestli nevěříš tomu, co tu děláš nemusíš se účastnit.
Čehopak?
" Levá, pravá, levá!
? Malíček pěkně na švy u kalhot!
?"
Pochodování je asi jediné, co budou dělat.
Moje práce je připravit je pořádně.
A já to udělám.
Riskovali své životy, aby tu mohli být.
Vzdali se svobody. Dlužím jim to, co obětovali. Dlužím jim svou svobodu můj život, bude-li to nutné.
Ty možná také, Cabote.
Myslím, že ano.
Připravit!
Do střehu!
Výpad! Připravit!
Do střehu!
Výpad!
Připravit!
Do střehu! To nejsou taneční.
Sejmi ho!
Ježíšmarjájosefe!
Co to tu máme?
Princ Charlie s dětským bajonetem.
-Probodni mě.
-Co? Probodni mě.
Bodni a nešimrej.
Udeř.
No tak. Ty salónní slečinko!
Seš tady nejhorší voják.
Udeř mě!
To nic.
Vstávej.
Řekl jsem vstávat!
Negr se zapomněl uhnout.
Umravněte toho muže, seržante.
Seš velkej chytrák, synu.
Jednu věc se budeš muset naučit, a to držet hubu.
Zadrž, synu.
Zadrž.
Pokračujte, seržante Mulcahy.
Můžu s tebou mluvit v soukromí jestli je to možný?
Vojáci, kteří chtějí mluvit s velícím důstojníkem musí nejdřív dostat povolení.
Je to jasný, vojíne?
Ano pane.
Ach jo!
Některý věci se nikdy nezmění.
Černochy nenávidí snad celej svět.
Chlapče, přestaň tady hrát.
Proč si ten buben nevezmeš ven?
Ten plukovník Shaw, to je tvrdej chlap.
Je to oficírek.
Jen buzeruje černochy.
Ale je s námi na jedný lodi.
Jižani ho taky zajmou a zabijou.
Jeho ne.
Je oficír.
Je to ještě dítě.
Bílý, slabý dítě když nás buzeruje, připadá si silnej.
Je to tak, ne?
Nikdy nebyl ve West Pointu.
Má šarži, protože mu to zařídila maminka s tatínkem.
Není to tak?
Myslel sis, že je jinej, co?
Myslel sis, jak seš chytrej.
Co, negře? Tohle je pro tebe škola.
Budeš brečet?
To je pro něj škola, co?
Kruci!
Kámoš říkal, že dvě tři míle odtud je farma.
Ta dáma tam mu dala housky a omáčku.
Když přivede přátele, taky dostanou.
O tom vůbec neuvažuj.
Co říkáš, kámo?
Houska s omáčkou, to zní skvěle. Můžeme dostat i boty.
Něco ti řeknu.
Když to zjistí, zastřelí tě.
Hele, seš chlap nebo stará baba?
Zapomněl jsem. Jak chceš.
Kapusta.
Kukuřičnej chleba.
čekám na vás.
Drahá maminko:
Dostal jsem zprávy o porážce ve Fredericksburgu:
Pokud to tak půjde dál skončím možná jako nezákonný vůdce uprchlých otroků:
Snažím se jak mohu, ale nerozumím těm mužům jejich hudbě, jejich způsobům, které jsou tak odlišné od našich:
Jsem v postavení, že kdybych byl dost silný, mohl bych hodně dokázat:
Obávám se však, že se ukáže, že nemám takový vliv:
Nechci jim stát svou slabostí v cestě:
Stýská se mi po vánocích na Shaw Islandu a po vůni moře:
To jsem já.
Chtěl jsem jen říct
Chtěl jsem jen...
Veselé vánoce, Roberte.
Veselé vánoce, Thomasi.
Vy jste Shaw, že?
Veselé vánoce.
A tenhle smutný chlapík je Haggis.
Vede evidence. -Těší mě.
-Jak to tam jde?
-Velmi dobře.
Děkuji.
To je fajn. Hlavouni mají volno, aby mohli plánovat další katastrofu.
Tady jste mezi svými.
Jak dlouho to ještě vydrží?
Slyšel jsem, že jich desítky dezertují.
Máte špatné informace.
Neměli jsme ani jeden případ.
Vidíš? Negři se nikdy neměli tak dobře.
Jídlo třikrát denně, střecha nad hlavou.
Vědí, že nikdy bojovat nebudou.
Je to tak?
Ano, jistě.
Kdybyste cokoliv potřeboval.
Láhev pro chladné noci? Ano. Asi před dvěma týdny jsem žádal o boty
Prozatím jsme extrémně limitováni, pokud jde o obuv.
Obávám se, že všechno musí být vyhrazeno jednotkám které jsou uvedeny do vyšší bojové pohotovosti.
To jistě chápete.
Ano, chápu.
-Omluvte mě.
-Zastavte se zítra. Dostal jsem výborný zdejší džem.
Myrtový?
-Borůvkový.
-Správně.
Těšilo mě.
Nula!
-Promiňte, pane.
-Co je? Chytili jsme dezertéra.
Panebože! To je zlý.
Zastřelí ho?
To se urovná.
Že?
-Seřadit!
-Seřadit!
Ticho v řadách!
Wrighte, sundejte mu pouta a kabát.
Vězeň byl přiveden, pane.
Co je to?
Vězeň bude zbičován před nastoupeným plukem.
Roberte, přece je nemůžeš bičovat.
Okamžik, seržante.
Jak si přejete, plukovníku.
Nikdy nesnižuj mou autoritu před ostatními.
Omlouvám se, mistře.
Vy jste tady pán a my děti se...
-musíme řídit... -Majore Forbesi!
Seržante Mulcahy
můžete začít.
Pozor!
Pane Rawlinsi...
Dnes ráno jsem...
Pomohlo by mi, kdybych si čas od času s vámi mohl pohovořit o mužstvu.
To je vše.
Boty, pane.
Potřebujou boty, plukovníku.
Ne, pane.
Hned.
Ten chlapec byl pryč, aby si sehnal boty, pane.
Chce bojovat jako my všichni
možná víc.
Tak jsou na tom všichni?
Ano.
Dobré odpoledne, plukovníku.
Rozmyslel jste si to s tou lahví, co jsem vám nabízel?
Chci 600 párů bot a 1 200 párů ponožek a vše ostatní, co nám odpíráte dát, vy špinavá kryso.
Rád bych vám pomohl, ale žádné nemám.
Ne pro negry, co?
Pro nikoho.
Aha.
Škoda. Jen se trochu rozhlédnu, jestli jste je někam nezašil.
Tak kde jsou, ty parchante?
Zatraceně!
To nemůžete...
Co nemůžu? Jsem plukovník, ty špinavej mizero.
Myslíš si snad, že 700 vojáků může být bez bot, protože tobě to připadá vtipný?
Kdo si myslíš, že jsi?
Dobrá, dobrá.
Tady, napijte se.
Hej, bosá armádo!
Všichni sem.
Boty!
Boty, chlapče! Na, tady máš pár.
Tady. Tady jsou boty.
Tady jeden pár.
A jeden tady.
Tady další pár.
Stewarde?
-Nepotřebujete nic?
-Ne, pane. -Dejte mi vědět.
-Ano, pane.
Pane.
Z Ministerstva války.
Dá se něco dělat?
Mají rodiny.
Podáme protest úřední cestou.
-Velte pozor.
Jednotko, pozor!
Jako vojáci tohoto pluku máte nárok na pravidelné služné 1 3 dolarů měsíčně.
Dnes ráno jsem byl vyrozuměn že jako barevný pluk dostanete 1 0 dolarů měsíčně.
Odchod po rotách pro výplatu služného.
Kam jdeš, chlapče?
Pro výplatu.
Deset dolarů je moc peněz.
Ty si to necháš líbit, starej?
-Do fronty!
Hej, no tak, bratře.
Kde je tvá hrdost? Tady udělej křížek.
Já se umím podepsat.
No tak dělej.
Černej voják dostane kulku stejně jako bílej a za míň peněz!
Jo, to udělal strýček Abe dobrej kšeft!
-Co vy na to?
-Je to tak, otroci.
Jo, vy dobrý barevný kluci, podepište to.
-Správně.
Roztrhejte to. -Roztrhejte to!
Roztrhejte to!
Zpátky do řady! Roztrhejte to! Roztrhejte to!
Když vy nepřijmete svou mzdu pak ani nikdo z nás.
Sláva plukovníkovi!
Jednotko, pozor!
Úplně jsem zapomněl, jak je tu horko.
Vítejte doma, kluci.
Ničeho se neboj.
Dobře se rozhlídni. Už jsou to jen vzpomínky, když přicházejí Seveřani.
Plukovníku Shaw?
Edward Pierce. Z časopisu Harper´s Weekly:
-Harper´s Weekly?
-Sloužíme celému národu. Milión čtenářů chce vědět, jak dopadnou vaši muži v akci.
Milion a jeden.
Tohle byste měl vidět.
Roto, pozor!
Rawlinsi, vystupte!
Pane!
Pane Rawlinsi, tento pluk byl vytvořen za slibu že ho povedou jen jmenovaní důstojníci.
Avšak o nižších hodnostech nebyla řeč.
A proto za vynikající plnění vašich úkolů a za váš přínos celému pluku vám tímto uděluji hodnost seržanta.
Blahopřeji.
-Děkuji.
Blahopřeji.
Nevím, jestli to zvládnu, plukovníku.
Vím přeně, jak se cítíte.
Je to tak.
To není sen. Utekli jsme jako otroci, ale vracíme se jako bojovníci!
Řekněte doma, že přichází království milosti!
BEAUFORT, JlŽNÍ KAROLÍNA 9.června 1 863
Co je to za vagabundy?
Uprchlíci.
Přímo z polí.
-Hej, odkud jste?
-Z Massachusetts.
Pochodujete líp než my, pochodujete jako bukrové.
-Prosím?
-Prý pochodujeme jako bílí vojáci.
Dokonce mluvíte jako bukrové.
-Odkud jste vy?
-Odsud. Byli jsme otroci než přišli Yankeeové a řekli, že jsme vojáci.
Jak se ti líbí armáda?
Milujeme ji.
Děkujeme Bohu za jídlo a krásný šaty.
Jakoby každej den byly vánoce.
-Cože?
-Jako vánoce.
Má země patří tobě
Sladká země svobody
Zpívam tobě
Země, kde zemřel můj otec
Země poutníkovy hrdosti
Z každé strany hor At´ svoboda zní
Ohromné.
Zkoušeli to celé týdny kvůli vašemu příchodu.
Jsme všichni rádi, že jste tady, Shaw.
Děkuji, pane. Lincolnův nápad.
Najal lidi z Nové Anglie, aby naučili černochy číst a psát.
Lidi jako jste vy, řekl bych.
Pluku by se tu mělo líbit.
Jsem si jist, že bude. Ale proto tu nejsme.
Ano, ale moc bojů vám slíbit nemohu.
Už jen to, že jste tady, vyvolává mezi rebely zděšení.
-Plukovníku Shaw?
-Promiňte. Rád bych vás seznámil s našimi instruktory.
Doktor Thorpe ze Salemu.
-Těší mě, pane.
-Těší mě. -Doktor Rogers z Filadelfie.
-Obdivuji vaše rodiče.
Opravdu?
Děkuji, pane. Shaw. Plukovník Montgomery.
Váš velitel brigády.
-Plukovníku.
-Je mi ctí, pane. Plukovník Montgomery je pravý partizán z Kansasu.
Uprchlický pluk je jeho nápad.
Myslel jste, že jste tady jediný černý pluk, že?
Vlastně ano. Jistě si povedou dobře.
Už byli v boji?
Ne, pane.
Zítra odpochoduje moje rota na pobřeží Georgie.
Pro zásoby. Potřeboval bych vaši pomoc.
Pokud ovšem vaši vojáci mohou.
Samozřejmě, pane.
Dobře.
Velmi dobře! Těšilo mě.
Dobrou noc.
Smím podat hlášení, pane?
Jednotka uložena ke spánku, pane.
Velmi dobře, desátníku. Řekněte rotě A že zítra půjdeme do akce.
Velmi dobře, pane.
Vaši vojáci pochodují pěkně.
Klobouk dolů.
Děkuji, pane. Jsem překvapen, jak je zvládáte.
Jsem z Kentucky a doma jsme jich pár měli takže jsem na ně zvyklý.
Vy jste z Bostonu, že ano?
Nedokážu si představit Boston s otroky.
DARlEN, georgia 1 1 .června 1 863
Město je čisté, pane.
Bez rebelů, jenom pár žen.
Výborně.
Slyšeli jste?
Vyberte to tu.
Co to děláte?
Osvobozujeme město jménem republiky.
Jo, proč by ne.
Sestřelte tu ženskou!
Nestřílejte!
Nejsme Jižani. Je to civilista.
Je to Jižan.
Podívejte na ně.
Myslíte, že je někdo pustí do opravdové bitvy?
Myslíte?
Vždyt´ jsou jako děti, proboha.
Musíte je umět řídit.
Prosím!
Vidíte to?
Děti.
Zvířata!
Nechte ji být!
Chlapče, pust´ tu bílou ženu.
Nebylo by to nutné, kdyby to ta žena nezačala.
Nikdy se nepoučí.
Víte, Jižani musí být smeteni rukou Páně jako byli Židi.
Černí vojáci!
Černí vojáci!
Řekněte svým mužům, at´ zapálí domy!
To neudělám.
Je to rozkaz.
Podle válečného práva nemusím splnit nemorální rozkaz.
Můžete to vysvětlit u válečného soudu až budou vaši vojáci pod mým velením.
První družstvo druhé čety.
Odchod pro pochodně.
Zapalte město!
První družstvo druhé čety.
Co čumíš?
Myslíš, že jsi lepší než já?
Seš snad můj soudce?
Drahý otče:
Potřebuji vaši pomoc:
Navzdory mnoha žádostem je jasné, že jsme tu jen pro manuální práci:
Morálka je nízká, dobrá nálada mužstva se ztrácí zahálkou a zoufalstvím:
K čemu je výcvik, když nebudou mít nikdy šanci bojovat?
Napsal jsem guvernérovi i na generální štáb do Washingtonu:
Ale cítím, že pouze váš dopis přímo Lincolnovi: může mít žádoucí efekt:
Jiné řešení neznám:
Jistě se modlíte stejně jako já aby to všechno nebylo k ničemu:
Hej, vypadá to, že jdeme špatným směrem.
Jednou tam pošlou 54., víte?
A všem problémům bude konec.
Vesele, vesele.
Cos to říkal, chlapečku?
Chlapečku?
Tys mi řekl...
-Mlč, Tripe.
Hele, něco ti vysvětlím.
Zjistil jsem. Tahle válka skončí mnohem dřív když se otočíte a půjdete laskavě zpátky a necháte nás taky bojovat.
Ale tam se umírá.
Umírali by tam jen rebelové, kdyby tam pustili nás.
Poslouchej...
Jako kdybys tam byl!
A vy pokračujte.
Negr s prýmkama! To je jako chlap s kozama.
Mám vyšší hodnost, desátníku.
Poslechnete a rád.
-Donut´ mě. -Donutím.
-Co se tu k sakru děje?
-Pozor!
Vy.
Vaše jméno? Budete kázeňsky potrestán.
K tomu není důvod, pane.
Jak to, seržante? Jen malá hádka mezi vojáky, pane.
Dobrá, vy pokračujte.
No tak!
Zpátky do práce.
Zpátky do práce!
Jdeme! Ještě se uvidíme.
Jděte kopat hajzly.
Jděte brnkat na bendžo.
Mám stráž.
Půjč mi zrcadlo.
Díky.
Zapni si límec.
Zatáhni břicho.
Ztenči ty černý pysky.
Zesvětli si kůži.
Zmenši nos.
Tohle nemusím poslouchat.
Kam jdeš?
-Nech mě projít.
-Projít?
Nechat tě projít.
Něco ti řeknu.
Můžeš pochodovat jako běloch, mluvit jako on učit se jeho písně i nosit jeho uniformu.
Ale nikdy pro něj nebudeš víc než šimpanz v modrý uniformě.
Tobě se to nelíbí, co?
Tak co s tím uděláme?
Chceš se prát?
Co s tím uděláš?
Chceš se prát, že?
Že jo?
-No tak, negře.
-To stačí!
Ruce pryč, hrobaři.
Seš naštvanej na celej svět?
Nech mě, negře!
Tady žádný negři nejsou. jako velkej pán.
Negře, seš jen pes bílých pánů!
A co seš ty?
Vzteky by ses s každým rval protože tě bičovali a honili.
To možná není k životu, ale ani na umření.
A umírání ti bílí hoši zažívají už tři roky.
Umírají po tisících.
Kvůli tobě, pitomče!
Vím to, kopal jsem hroby.
A když kopu, ptám se, " Bože, kdy přijde konečně náš čas?"
Čas přijde, až sami přispějeme dáme svůj díl jako chlapi.
Jako chlapi!
Dávej bacha, komu říkáš " negr."
Jedinej negr jsi tady ty.
Uřvanej, tupej, podělanej negr!
Když nebudeš opatrnej, je to všechno, co budeš.
A vy si zase jděte po svých.
Prosím.
Co pro vás mohu udělat, plukovníku?
To nemohu, plukovníku.
Potřebuji vás pro své operace zde.
Smím se posadit?
Děkuji.
Napsal jsem otci dopis a požádal ho aby se spojil s guvernérem Andrewem a prezidentem Lincolnem.
Ale nemusím čekat na výsledek, že ne?
Plukovníku Montgomery, přinesl byste mi sem popelník?
Říkáte " potřebuji vás zde pro své operace."
Na loupení a plenění?
Trochu jsem se seznámil s těmi vašemi operacemi.
Třicetčtyři vyloupených a spálených domů během Montgomeryho expedice na Combahee?
Čtyři tisíce žoků bavlny pašovaných přes hranice ale komu placených, to neví nikdo, kromě vás.
Falšované proviantní žádanky.
Major Forbes viděl kopie.
Ano, je to tak.
Spolu s cennými konfiskáty posílanými na sever jako osobní zavazadla.
Mám pokračovat?
Můžete?
Mohu to oznámit Ministerstvu války.
Ano.
To bych mohl.
Pošlu váš pluk do boje.
To tedy chcete?
Ukázat, co dovedou?
Kdy?
Vy jste ale nedočkavý, že?
Kdy?
Hned, jakmile vyjde rozkaz.
Majore.
JAMES Island, JlŽNÍ KAROLÍNA 1 6.července 1 863
Roto nastoupit, rychle!
No tak, chlapi, vyrovnejte se!
Tady.
Zaujměte palebné postavení.
První řada, kleknout!
Klid, kluci!
Po praporech nabít!
Připravit zamířit...
Pal!
Pal!
Zastavit střelbu! Pauza.
Vracejí se!
Nabít.
Nabít, nabít!
Připravit!
Zamířit!
Připravit, připravit!
Pal!
Nabít!
Nabíjet bez povelu!
Pal!
Pal!
Zaujměte obranu, kapitáne.
Thomasi!
Jak je, plukovníku?
Strašně ti závidím.
Už brzy budeš sedět v Bostonu u ohně a číst Hawthorna u šálku kávy.
Já se nevracím.
Poslouchej mě...
Jsi raněn.
Slib mi, že mě nepošleš zpátky.
Slib mi to!
Dobře.
Plukovníku Shaw!
-Co se to tu děje?
-Vy jste to neslyšel?
Lee musel ustoupit v Pennsylvanii u Gettysburgu!
Grant obsadil Vicksburg. A to všechno 4.července.
Můj Bože!
Do vánoc bude asi konec.
-Jak jim to šlo?
-Báječně.
Prostě báječně.
-Byli nějaké oběti?
-Čtyřicetdva.
Chci znát podrobnosti.
Napíšu o tom. Ale do novin to asi nedostaneme...
Promluvím s vámi později ve stanu.
Pohov!
Trip, že ano?
Ano, pane.
Včera jste velmi dobře bojoval, Tripe.
Seržant Rawlins navrhuje, abyste dostal pochvalu.
Ano, pane?
Ano. Měl byste nosit prapor.
Ne.
Je to čestný úkol.
Proč ne?
Já bych chtěl něco říct, pane, ale.
Pokračujte.
Dobrá.
Víte já nebojuji v týhle válce pro vás, pane.
Aha.
Chci říct, o co jde.
Nikdo nevyhraje.
Bude to stále stejný.
Jednou to skončí.
Jo, ale nikdo nevyhraje. Někdo vyhraje.
Kdo?
Vy se... Vy se vrátíte do Bostonu do svého velkého domu.
Ale co my?
Co my máme?
Nebudete mít nic, když prohrajeme.
Co chcete dělat?
Já nevím, pane.
Je to mizerný.
Jo. Moc mizerný.
Všichni jsme do toho namočený.
Bylo by krásný se očistit.
Ale jak?
Když všichni zabereme, pane.
Ale vaši vlajku stejně nést nechci.
Nikdo neobsadí Charleston, pokud se mu nepodaří umlčet děla v přístavu.
Náš cíl číslo jedna je tam.
Jsou tam 1 0-ti palcové kanóny tři 32-ti librové s hladkou hlavní
42-ti librové lodní dělo 1 0-ti palcový hmoždíř a čtyři 1 2-ti palcové houfnice. Plus posádka asi 1 000 mužů.
Jak asi mnozí víte, pevnost je už čtyři dny pod stálou dělostřeleckou palbou našeho námořnictva.
Vaše velení už určilo čas útoku.
K přímé steči přistoupíme zítra za soumraku.
Problém je, pánové, přístup.
Existuje pouze úzký písečný pruh po kterém můžeme vyslat vždy jen jeden pluk.
Doufáme, že vůdčí pluk zaměstná rebely dost dlouho na to, aby posily mohly prolomit obranu.
Netřeba dodávat že oběti na životech ve vůdčím pluku mohou být značné.
Generále Strongu.
54. Massachusettský žádá mít tu čest být vůdčím plukem při útoku na pevnost Wagner.
Vy jste plukovník Shaw, že?
Vy a vaši muži jste nespali dvě noci.
To je pravda, pane.
Mají dost sil k vedení útoku?
Jsou důležitější věci, pane.
Charakter.
A síla v srdci.
Měl jste nás vidět před dvěma dny v akci.
Radost pohledět.
Budeme připraveni, pane.
Řekněte, kdy?
Pane můj, Pane můj, Pane můj
Byl naložen ode všech zvířa t pár
Osel, velbloud a klokan
A v arše je tak namačkal Že jsem se tu noc nevyspal
Noahovi synové, Shem a Ham
Našeho otce Boží plán
Pane můj, Pane můj, Pane můj
Zítra nás čeká bitva.
Bože, dej mi bojovat s puškou v jedné ruce a s Biblí v druhé
a jestli mám zemřít v dešti střel at´ na vodě nebo na zemi dej mi znát, že ty, Požehnaný Všemohoucí jsi se mnou.
A já nebudu mít strach.
Amen. Pane můj, Pane můj, Pane můj
Pane můj, Pane můj, Pane můj
Bože stojíme dnes večer před Tebou a chceme ti vzdát dík.
Děkujeme Ti, Otče, za Tvá milosrdenství a požehnání.
Já jsem utekl a zanechal svou rodinu v otroctví.
A tak tu stojím před Tebou, Pane můj a prosím o Tvé požehnání pro všechny. Žádám tě, protože jestli nás zítra k sobě povoláš jestli zítra bude náš soudný den
Božský Otče dej, at´ se naše rodiny dozvědí že jsme zemřeli nepříteli tváří v tvář.
Chceme, at´ se dozvědí, že jsme padli s hlavou vzhůru v boji proti našemu útlaku.
Řekni jim, Božský Otče, že jsme padli za svobodu.
Prosíme o požehnání ve jménu Ježíše.
Amen.
Tripe?
No tak.
-Ne, já ne!
-Jen běž, chlapče!
Řekni jim, co cítíš.
Běž.
Jen běž.
Ven s tím.
Nikdy jsem neměl rodinu.
Máma umřela.
To je blbý...
-No tak.
No tak.
Je to fajn.
Jen jsem.
Víte, vy jste...
Jste moje jediná rodina.
A mám...
Mám rád čtyřiapadesátej.
Nezáleží na tom, co se zítra stane protože jsme chlapi.
Jsme chlapi, ne?
Sakra!
Roto, pozor!
Připraveni, plukovníku.
Do nich, 54-tý! Do nich, 54-tý!
Připravit!
Pal!
To bude podívaná.
Mám nejlepší místo.
Udělal byste pro mě něco?
Mám tu nějaké osobní dopisy.
Jistě, plukovníku. Taky, kdybych padl, tak nezapomeňte
co jste tady viděl.
Vy jste odveleni.
Hlaste se v týlu jako nosiči raněných.
lhned!
Vpravo vbok!
Pochodem vchod!
Jen jdi.
Brzy se uvidíme.
-Shaw!
Pokud by tento muž padl kdo zvedne vlajku a ponese ji dál?
Já, pane.
Uvidíme se v pevnosti, Thomasi.
Nasadit bajonety.
Na rámě zbraň.
Na steč připravit.
Zkráceným krokem.
Pochodem vchod!
Poklusem klus!
Držet krok...
Na ně!
Vpřed!
Držte řady!
Kryjte se v dunách!
Kryjte se!
Velitelé rot počkáme tady a postoupíme až za tmy.
Vy tam, k zemi.
Velitelé rot, vaši muži zůstanou zde.
-Seržante Rawlinsi.
-Pane! Pošlete to dál:
Na můj povel, vpřed.
Připravte se na střelce.
Na můj povel, vpřed!
Vpřed!
Vpřed!
Vpřed.
Jdeme.
Vpřed!
No tak, chlapi!
No tak.
Za mnou, 54-tý!
Na ně!
Na ně!
Zaujmout palebné postavení!
Pryč odsud!
Pal!
Jdeme.
Rychle, rychle!
54-tý pluk ztratil více než polovinu mužů při útoku na pevnost Wagner.
Také bělošské podpůrné oddíly utrpěly velké ztráty, než ustoupily.
Když se zprávy o jejich odvaze rozšířily Kongres schválil zakládání černošských oddílů v celé unii.
Přes 1 80 000 dobrovolníků.
Prezident Lincoln prohlásil, že tito muži pomohli zvrátit průběh války.
Tys ho zabil.
Ne, vy jste to udělal.
Ale já byl v Čermašně. Všichni to tu vědí.
Já jsem ho udeřil, ale vrahem jste vy.
Vzpomeňte si, říkával jste: "Člověk musí ze své duše vykořenit ideu Boha a přijmout smrtelnost, bez naděje na vzkříšení.
Potom se člověk zasvětí smrti a přestane oplakávat tento krátký život.
Jeho láska bude nezištná."
Myslel jste si, že jsem byl hluchý?
Běda těm, kteří páchají sebevraždu... těm, kteří ničí sami sebe!
Nikdo není větší ubožák.
Proklínáním Boha a života proklínají sami sebe.
Věčný je jejich hlad, jejich odmítání odpuštění.
Proklínají Boha, který je přitahuje.
Chtějí zničit Jeho i všechno Jeho stvoření.
Žízní po smrti a po prázdnotě.
Chci jeho hlavu.
Jeho hlavu?
Pro mou kampaň Mužská divokost.
On nedělá reklamu.
Slyšel jsem, že dříve ano.
Bože můj!
Bylo to tak krásné, úžasné, silné... tak silné!
Líbilo se mi to... velmi.
Bylo to průkopnické.
- Děkuji.
- Musíte do mé show.
Každý to musí znát.
Nikdo si to nesmí nechat ujít!
I vy jeden!
Kvůli vám jsem plakala celou dobu.
Ty pláčeš pořád.
Co tím myslíš?
Bylo to tak dojemné.
Jste nejlepší herec své generace.
- Vážně.
- Vynikající herec.
Omluvte mne.
Támhleto je vynikající herec.
- Ahoj.
- Dlouho jsme se neviděli.
Dovolíte... promiňte.
Uvidíme se později.
Cítíš kořist?
Jo, ale ne pro L'Express.
Witloof?
- Jakou máš teď roli?
- Ježíše.
Potřebuju inspiraci.
- Ježíše?
- Ježíše.
JEŽÍŠ Z MONTREALU
Dobrý den, pane Coulombe.
Dobrý den, otče.
Pojďte, ukážu vám to.
Tu hru jsme hráli poprvé před 35 lety.
Od té doby ji hrajeme každé léto.
Ale nedělalo se to dobře.
Text je poněkud zastaralý.
Potřebuje to zmodernizovat.
Dobře.
První zastavení.
Ježíš je odsouzen k smrti.
Tento spravedlivý muž musí zemřít.
- Proč?
- Protože On je spravedlivý a my ne.
- On ponese naše vraždy.
- Naše zlodějství.
Naše cizoložství!
Klesá pod tíhou našich vin.
- Vybrali nejtěžší dřevo!
- Nejtvrdší dřevo!
Naše hříchy činí jeho kříž těžkým..
Naše hříchy!
Nevinný Beránek!
Hle, jak Tě má pýcha drtí.
To je Constance Lazure?
Znáte ji?
Studovala na konzervatoři přede mnou.
Aha.
Nechci se vám do toho míchat, ale... pokud ji chcete znovu obsadit, bude to jen dobře.
Je to výjimečně citlivá mladá žena.
Já vím.
Co tady děláš?
Přišel jsem za tebou.
Ráda podávám jídlo.
Cítím se užitečná.
Jak dlouho jsi byl pryč?
Nepočítal jsem to.
Všechno se to tak nějak pokazilo.
Budeš se mnou pracovat?
Kde bydlíš?
Různě.
Můžeš zůstat u mě.
Fajn.
Potřebujeme dva muže a ještě jednu ženu.
- Tahle Žhavá letní noc!
- No jo.
A ti herci!
Mají příšernou výslovnost.
- To se dneska nosí.
- Ale výslovnost je základ.
Improvizace, to je in.
Hmm, Christo.
Tvoje kůže.
Hmm, tvůj jazyk.
Ještě, ještě.
Hmm, to je krásný.
Bavíte se beze mě, co?
Johnny, ty už jsi doma.
To je můj manžel.
Není špatnej.
Lepší než tohle.
Dělej, svlíkni se.
Co tomu říkáš teď?
Ráda bych ochutnala jeho péro.
Jak je libo.
Nech mi něco.
Je toho dost pro vás pro obě.
To je můj kamarád Burt.
Pojď dál, koukni.
Kde vlastně je?
Nemůžeme čekat.
Mohl bys je zahrát oba?
Zkusím to, ale...
Ach, Johnny, si úžasnej.
Ty taky, úžasně pícháš.
Ach, Burte...
Tvoje kůže!
Líbí se ti to, couro?
Řekni, líbí se ti to.
Ano, Burte.
Líbí.
Řekni, že to máš ráda.
Ano, Johnny, ano.
Vem si ho, vem si ho celýho.
A ty si vem tohle!
Šukej mě, Burte.
Šukej mě, Johnny.
Šukám tě, lásko.
Šukám tě!
Kurva, smíchal jsem ty hlasy dohoromady.
To je dobrý, nikdo si toho nevšimne.
- To bylo skvělý.
- Úžasný.
Kdy bys chtěl začít?
Teď.
Tak jo, jdeme.
- A co oni?
- Oni si poradí.
Musíme se střídat při hlídání dětí.
Tady jsi!
Tyhle kluky neznáš, že ne?
Měl byste pochopit, že teologická fakulta je plně financována arcidiecézí, ne jako v Německu nebo v Holandsku.
Nemůžeme říkat to, co bychom chtěli, alespoň na veřejnosti.
Jako třeba?
Archeologie učinila mnoho nových objevů od té doby, co Izrael obsadil Západní břeh.
Počítačové analýzy textů, to je neuvěřitelné... a nové překlady Talmudu.
Začínáme pomalu chápat, kým ve skutečnosti byl.
Ježíš?
Ano.
Okopíroval jsem vám nějaké články.
- Díky.
- Prosím, neříkejte to nikomu.
Mohl bych mít kvůli tomu problémy.
Vy, herci, si můžete říkat, co chcete.
Hledáte Ježíše?
To On si najde vás.
Jasně.
Pokoj s tebou.
Ty už jsi zpátky?
Dobrá...
Mám odejít?
Pojď ven, to není postelová fraška.
Nejsem asi moc dobrý kněz... jak vidíte.
Zkoušel jsem to... ale...
Má rodina byla velmi chudá... a velmi nábožná.
Miloval jsem divadlo.
Zdálo se to být řešení.
Cesta ven.
Konečně... jsem mohl cestovat, abych viděl
všechna ta krásná představení.
Aleca Guinesse jako Richarda III.
v prvním jednání s dýkou.
A Gérarda Philippa v Lorenzaccio...
Kouzelné!
A potom navštívit šlapky, černý holky z Harlemu.
No, návrat nebyl snadný pro kněze.
Nic se vlastně nezměnilo, ledaže bys to chtěl vzdát.
Už jsem ti to přece vysvětlil.
Co?
Co jste jí řekl?
Jestliže pošlu nyní do Říma svou rezignaci, dají mi jedny kalhoty, košili a sako a 50 dolarů v hotovosti.
Toť vše.
Pá pá.
Můžeš bydlet tady.
Jsem už příliš starý na to, abych spal na podlaze.
Je tu moje postel.
Jasně, že to tu není tak hezké, jako v tvém velkém bytě se služebnou dělající snídani i vše ostatní.
Snídaně tady nejsou špatné.
Já vím, já vím.
- Ahoj.
- Měj se.
No co?
Drahá Constance.
Jemu to udělá tolik radosti a mně tak málo bolesti.
Studio je tady nahoře.
Není možné mluvit o stvoření světa a o původu vesmíru.
Lidská mysl nemůže obsáhnout okamžik, kdy to všechno začalo. před 15 miliardami lety, kdy veškerá látka byla soustředěna do ničeho za teploty, jakou si nedovedeme představit.
Velký třesk... výbuch nepředstavitelné síly.
Ještě o milion let později teplota nepoklesla.
- Můžete jít k ním?
- Jistě.
Jsme za plátnem.
Hvězdy se rodily a umíraly.
Naše Slunce je jednou z nich.
Žijeme na malinké planetě, obíhající obyčejnou hvězdu, na okraji běžné galaxie, mezi miliardami dalších galaxií.
Nevíme, kolik takových slunečních soustav ve vesmíru je.
Jestliže většina hvězd má planety, je pravděpodobné, že další formy života se počítají na miliony.
Ale pokud je naše sluneční soustava výsledkem nějakého velmi výjimečněho procesu vzniku hvězdy, můžeme být naopak jediným světem.
Za 5 miliard let naše Slunce spálí své nukleární palivo.
Země se změní opět v galaktické plyny, které ji utvořily.
My však budeme dávno pryč.
Svět bez lidí začal a stejně tak i skončí.
Až i poslední duše zmizí ze Země, ve vesmíru nezbude ani stopy po člověku.
To jste napsal vy?
Ne.
Je to koláž, popularizace.
Nechává mnoho nezodpovězených otázek.
Ano, jenže to, co platí dnes, se může za 5 let zcela změnit.
René? Promiňte.
Můžeš jít sem?
Co je to za hru?
Napíšeme ji.
Kolektivní dílo?
Ty psát nemusíš.
Vždy si raději nejprve přečtu scénář.
Proto taky nemám moc práce.
Najděte si raději někoho jiného.
Nezlobte se.
Dobrá...
Znám holku, kterou by to mohlo zajímat, ale... ale možná není přesně ten člověk, kterého hledáte.
Nesnesitelná lehkost bytí...
Esprit Numero 7.
Stop!
Ne, není to dostatečně lehké.
Musí to být vzdušné.
Jako kdyby se měla vznášet?
Měl by to být Kundera, takový byl záměr.
Ale jak "Kundera"?
Lehkost, absolutní lehkost, žádné technické detaily, jsem umělkyně.
- Byl jsem dobrý?
- Perfektní, zlato.
Je vážně škoda, že nemůžeme ukázat tvůj zadek.
Pašijová hra?
A ty budeš hrát Pannu Marii?
Miláčku, každý rok končí divadelní školu 150 dívek.
No a...?
Pojď sem, něco ti ukážu.
Abys měla v životě úspěch, musíš vědět, kdo jsi.
Pojď sem.
Koukni.
Postavila bys ho i invalidovi.
Drahoušku, celý tvůj talent je jenom ve tvém zadku.
To říkáš vždycky.
Protože tě mám rád.
Budou se ti posmívat.
No tak!
A co hraješ teď?
Stále napůl odcházím.
Vemem to na první pokus, platí, miláčku?
Ušetři mě výstupu "Nezávislá žena".
Nemáš talent.
Například v období Římské říše když se narodilo dítě a otec je nechtěl ať už z jakéhokoli důvodu... nechal děťátko na ulici.
A potom?
Zemřelo.
Nebo je vzali otrokáři.
A matka?
To se neví.
Je pro nás skoro nemožné to pochopit.
Ahoj.
Ahoj.
Pojď dál.
Dobrý večer, pánové...
Takže...
Mohl bych v té hře recitovat Hamletův monolog?
Sice nevím jak, ale snad ano.
Vždycky jsem po tom toužil... a už bych nemusel dostat příležitost.
Otevřete někdo?
- Dobrý večer.
- Dobrý večer.
- Dal jste mi adresu. Takže...
- Vy se stím netrápíte?
- Proč?
Hrát tragédii je nebezpečné.
Myslíš, že se nám vysmějí?
To Jerzy říkal taky.
Tragédie často nosí smůlu.
To vystříhneme.
Co bude, bude.
Budoucnost je nám skryta.
Co bude, bude.
Vstávej. Chci hrát lva.
Můj obličej!
- Máš nějaký make-up?
- Jenom oční linky.
Žádný podklad nebo růž?
Nic, fakt.
Takhle nemůžu jít ven.
Koukni na mě.
Co mám dělat?
Je to v háji.
Já si nedělám srandu, myslím to vážně.
To nejde.
Proč ta paní má sluneční brýle?
Ta paní se pokouší něco skrýt.
Protože je velmi ošklivá.
Hele, koukni.
Ošklivá, co?
Tak dost.
Máš na mou dceru špatný vliv.
Je čas začít zkoušet.
- Jak vyprávět tento příběh?
- Ten nejznámější na světě.
Trochu tišeji.
Spíš s umírněností.
Ve víru vášně...?
Tak jo.
Ten nejznámější na světě.
Každý si myslí, že zná to vyprávění z Orientu, pradávné a tajemné.
Příběh o židovském prorokovi Ješuovi ben Pantera, kterému říkáme Ježíš.
Mluv o mně.
Prosím?
Mluv o mně.
Je to těžké.
Nemám make-up ani kostým.
Příběh o židovském prorokovi Jošuovi ben Panthera, kterému všichni říkáme
Ježíš.
Tehdejší historikové
Tacitus, Suetonius,
Plinius, Josephus Flavius jej zmiňují pouze okrajově.
Co o něm víme, bylo poskládáno dohromady jeho učedníky o století později.
- Učedníci lžou. Přikrášlují.
- Nevíme, kde se narodil, nebo v kolika letech zemřel.
Někteří říkají ve 24, jiní v 50.
Ale víme téměř jistě, že to bylo 7. dubna roku 30, nebo 27. dubna roku 31, či 3. dubna roku 32, kdy se objevil před pátým římským prokurátorem Judeje, římským jezdcem...
Pontiem Pilátem.
- Z čeho jste obviněn?
- To mi řekněte vy.
Jste členem nějaké sekty, další prorok, co?
To si myslíte vy sám, nebo opakujete, co jste slyšel?
Mluvil jste o království, které chcete založit.
Království ne z tohoto světa.
Myslíte nějaké Elysium?
Po smrti?
Nekázal jste proti císaři či Římu?
Ne.
Takže... co jste vykládal svým učedníkům?
Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.
Není to trošku optimistické učení?
V Římě byste nevydržel ani týden.
Nevinen.
Představuje hrozbu.
Kdybych vyšetřoval každého fanatika na Středním Východě, zemřela by polovina populace.
Celý život mluvil špatně o kněžích.
Vždy jsem považoval kněze buď za idioty nebo prospěcháře.
Kněží podporují Řím.
Neměl byste nechat šířit pomluvy.
Císař Tiberius je podezřívavý vladař.
Chceme vám pomoci vládnout, ale... jeden musí sloužit za příklad.
On přitahuje davy, má učedníky... kteří jsou neozbrojení.
Předvádí zázraky.
V Chrámu se dopustil výtržnosti.
Ukřižujte ho.
Někdy je lepší obětovat jednoho člověka...
Nechápu, proč jsou vaši nepřátelé tolik proti vám?
Vaše vlastní rodina se vás zcela zřekla.
Pro Nazaret jste vyhnancem.
Zde v Jerusalémě, se vládci postavili proti vám.
Jak se vám podařilo poštvat je všechny proti sobě?
Nenávidí mne bez důvodu.
Jednoduše proto, že jsem vydal svědectví pravdě.
Co je pravda?
Předám vás svým vojákům.
Jsou to pochopitelně surovci.
Nemáme tu žádnou elitu.
Budete zbičován a potom ukřižován.
Nebude to příjemné.
Nejste Říman, ale zkuste být statečný.
Kdo ví, třeba vám prokazuji službu.
Jeden náš filosof řekl:
"Svoboda člověka zabít se, když trpí, je tím největším darem, který dostal."
Za pár hodin překročíte Styx, řeku smrti, odkud se ještě nikdo nevrátil, kromě Orphea, jak se vypráví.
Možná že vaše království leží na druhém břehu.
Nebo vás třeba očekává Jupiter Kapitolský, či Athena, nebo bohové Germánů či Franků.
Je tolik bohů.
Možná že ta řeka ani nemá druhý břeh a ztrácí se v temnotě.
Alespoň to poznáte.
Odvahu!
Odveďte ho.
Tudy, prosím, k druhému zastavení.
Je to mnohem dál než vloni.
Naše znalosti o Ježíšově životě jsou natolik kusé, že někteří lidé prohlašují, že nikdy neexistoval.
Paradoxně Ježíš nebyl křesťan ale žid.
Byl obřezán a dodržoval židovský zákon.
Byl posedlý osudem Izraele.
Stejně jako my i on pokládal svou dobu za důležitější, než všechny ostatní.
A že konec světa se blíží.
Nejstarší mozaiky jej zobrazují jako bezvousého mladíka.
Později mu byzantští umělci přidávají vousy, protože v Byzanci byly vousy symbolem moci.
Židé vytýkali prvním křesťanům, že Ježíš byl falešný prorok, narozený ze smilstva.
Nazvali jej Ježíš,
Ješu ben Pantera, syn Panterův.
Objevili jsme příkaz převelet vojáka z Kafarnaum na germánské hranice z roku 6 po Kr.
Ten voják se jmenoval Pantera.
Židé vždy hovořili o muži jako o synu svého otce, pokud nebyl nemanželským dítětem.
Když se Ježíš vracíval do své vesnice, volali za ním její obyvatelé:
"Není to tesař? Syn Marie?"
Naše paměť je krátká.
Dnes si nedovedeme představit, jak lidé žili a mysleli před pouhými sto lety.
Tento příběh je starý 2000 let.
Tehdy se lidé domnívali, že země je plochá, že hvězdy jsou lampy, zavěšené na nebeské klenbě.
Věřili ve zlé duchy, démony, v zázračná uzdravení, ve vzkříšení z mrtvých.
Celý Východ se hemžil proroky, šarlatány, kouzelníky...
- Juda Galilejský.
- Theudas.
- Velký Egypťan.
- Šimon Kouzelník.
Pouze silou své mysli mohu rozdělit vody Jordánu.
Mohu přikázat zdím Jeruzalémským, aby padly.
Silou myšlenky mohu ovládat přírodní zákony.
Ježíš byl také kouzelníkem.
Říkalo se o něm, že vyrostl v Egyptě, kolébce kouzelnictví.
Jeho zázraky byly známnější než jeho kázání.
Zachraň mě, Pane!
Malověrný.
Ježíši,
uzdrav mě.
Vidím tě.
Neužírejte se!
Starost ještě nikomu nepomohla žít třeba jen o hodinu déle.
Talitha kum!
Vstaň!
Ježíši, můj dobrý Ježíši.
Patřím ti.
Jsem tvoje.
Odpusť mi, zhřešila jsem.
Promluv ke mě, můj milý Ježíši.
- Pojďte, prosím, rušíte herce.
- Odpusť mi, Ježíši.
- Ovládejte se.
- Promluv ke mě.
To stačí!
Potřebuju tě.
Miluju tě.
Jsi celý můj život.
Darebáku!
Nemyslete na to, co budete jíst, ani, co si oblečete.
Každý den má dost svých trápení.
Žijte v pokoji jeden s druhým.
Neodporujte zlu.
Chce-li se s vámi někdo soudit a vzít vaši košili,
dejte mu také svůj plášť.
Bude to těžké pro bohaté vejít do Božího království.
Protože kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.
Milujete-li ty, kteří milují vás, jakou máte zásluhu?
Čiňte dobře těm, kteří vás nenávidí.
Pořádáš-li hostinu, pozvi chudého, zmrzačeného, chromého, slepého.
Vpravdě říkám vám, nevěstky budou první v Božím království.
Jo!
Nesuďte, abyste nebyli souzeni.
Odpouštějte.
Co říkají lidé o tom, kdo jsem?
Někteří říkají, že jsi vzkříšený Jan Křtitel, jiní Eliáš či jeden z proroků.
A co vy říkáte o tom, kdo jsem?
Ty jsi Kristus, Mesiáš.
Nemluvte o mně s jinými lidmi, nikdy neříkejte, že jsem Kristus.
Jsem syn člověka.
Nechci říkat, z čí moci jsem zde.
Kam jdeš?
Budeš mne následovat později.
Pozor, Ježíší, pozor!
Znám je, jsou zlí.
Uteč.
Dávej pozor, Ježíši.
To stačí, paní.
Představení je tam, ne tady.
Dobrá, k dalšímu zastavení tudy.
Odsouzenci byli bičováni, aby rychleji zemřeli.
Ukřižovávání bylo časté, v Jeruzalémě se konalo pravděpodobně každý týden.
Toto ukřižování nebylo nijak výjimečné.
Život byl tehdy krátký a krutý.
Pravděpodobně tam byl nějaký dav jako teď tady.
Popravy jsou vždy oblíbené, tak jako nehody na dálnici lákají zvědavce.
S ukřižováváním se začalo šest století před Kristem.
Byl to svého druhu pokrok:
Asyřané měli raději nabodávání.
Perský král Dareus v Babylóně, ukřižoval 3000 svých odpůrců.
Po obléhání Tyru v Libanu, bylo na pláži ukřižováno 2000 vojáků.
80 let před Kristem, ukřižoval judský král Alexander 800 farizeů.
Po Spartakově povstání, bylo ukřižováno 7000 lidí podél Via Appia vedoucí do Říma.
Smrtící kůly byly pevnou součástí veřejných míst.
Quintilianus je chtěl mít na frekventovaných silnicích jako podnět veřejné morálce.
Bývalo zvykem, že odsouzenec nesl příčný trám svého kříže.
V Palestině mu bylo nabízeno víno smíchané s myrhou, omamný prostředek na otupení bolesti.
Poté odsouzenec čekal na smrt.
Přicházela pomalu.
Většina žila nejméně dva dny.
Nejsilnější mohl vydržet i týden.
Uvědomte si, že jsme na Středním Východě.
Dusivé horko...
Slunce... Mouchy...
Supy, potulní psi, krysy.
Smrt nastala vyčerpáním, udušením, díky zdviženým pažím.
Žízeň.
Opuštěn...
Římané často nechávali těla rozložitl, což vadilo Židům.
Ukřižovávání bylo natolik strašlivé, že je první křesťané nikdy nezobrazovali.
Umělci začali zpodobňovat Ježíše na kříži až o 5 století později.
Poslední zastavení.
Pozor na schody, jsou příkré.
Výprava je vynikající.
Je to tak opravdové.
- Máte někajký projekt po té minisérii?
- Ne, zatím nic.
Ticho, prosím.
Hra pokračuje.
- Co je?
- Nic!
Byl už dlouho mrtev.
Pět možná deset let.
Jeho učedníci byli rozptýleni... zklamaní, zahořklý, a zoufalí.
Umřít, spát, nic víc.
A skončit se zármutkem a s tisícem ran, kterým trpělo naše tělo.
Takový konec je pro člověka jen zbožným přáním.
Umřít, spát,
možná snít.
A v tom je ten háček:
Sny, které mohou přijít v tomto spánku smrti,
když jsme se vyvlékli z té smrtonosné smyčky, nás nutí váhat.
To je ten důvod, proč žijeme tak dlouho, třeba v pohromách.
Protože kdo by mohl snášet bičující pohrdání času, zlobu utlačovatele, urážky nadutce, krutou bolest zhrzené lásky,
nespravedlnost, sprostotu úředníků,
a kopance, které neschopnost uštědřuje trpělivé zásluze?
Kdo by mohl nést to břemeno, chroptět... a potit se pod tíhou života, kdyby hrůza z toho, co je po smrti,
ta neprobádaná země, odkud se žádný cestovatel nevrátil nás nenutila raději snášet zlo, které známe,
než uletět k jinému, o němž nevíme nic?
Žádný cestovatel se nevrátil, jen jeden... On.
Viděla jsem ho!
- Koho?
- Jeho.
- Ale jdi.
- Přísahám.
Nejdříve jsem si nebyla jista.
Vypadal jinak.
Najednou jsem však věděla, že je to on, když ke mně promluvil.
Opravdu tam byl.
Přísahám.
Přísahám.
Věř mi.
Vypadáte nějak smutně vy dva.
Mluvili jsme o příteli, kterého jsme ztratili.
Velkého proroka.
Vezměte si.
Pane.
Jsi to ty.
Jsi to ty.
Pomalu se lidé nechali přesvědčit.
Změnil se.
Nikdo ho zprvu nepoznával.
Ale všichni postupně uvěřili, že tam byl.
Kromě Petra a Jana, všichni učedníci byli noví:
farizeus Pavel, Barnabáš, Štěpán a cizinci: Řekové a Římané.
Byli připraveni zemřít pro své přesvědčení.
A byli také křižováni, stínáni, kamenováni.
Byli vytrvalí.
Ježíš je očekval ve svém království.
Byli zosobněním naděje, té nejméně rozumné a nejméně podléhající citům, tajemné naděje, která činí život snesitelným, a která se ztrácí v hádankách vesmíru.
Každý si musí najít svou vlastní cestu ke spáse.
Nikdo jiný vám nepomůže, než vy sami sobě.
Pohleďte na sebe, s pokorou i odvahou.
Překročte prázdnotu mezi vámi a druhými.
Milujte, strachujte se, proste, choďte mezi ně.
Život je ve skutečnosti velmi jednoduchý.
Zdá se nesnesitelný pouze tehdy, když myslíte jen sami na sebe.
Zapomenete-li na sebe a položíte-li si otázku, jak pomoci ostatním, život bude úplně jednoduchý.
Ježíš žije, my jsme ho viděli.
Milujte se navzájem.
Hledejte spásu mimo sebe.
Pokoj buď s vámi a s vaším duchem.
Bože můj!
Bylo to tak krásné, úžasné, silné...
Chtěl bych vám říct, že se mi to líbilo... Velmi.
Ta hra je průkopnická.
Děkuji.
Musíte do mé show!
Bylo to... krásné.
Bylo to... krásné.
Bylo to krásné.
Kde jste se schovávali?
Nikdy předtím jsem vás neviděla.
Dělali jsme nějaké experimentální věci... underground.
Alternativní divadlo.
Poslyšte... vyjděte s tím ven.
Vyjděte s tím ven!
S vaším talentem to je... to je...
To je...
To je jistý.
Překvapilas mě.
- Tos nečekal, co?
- Upřímně, nečekal.
Bylo to vynikající.
Bravo.
Díky.
Vy jste John Lambert, že?
Je to legrační osobně vás poznat.
Doufám, že spolu budeme pracovat.
Já také.
I vy jeden!
- Kvůli vám jse plakala.
- Už zase?
Bylo to tak dojemné.
Bylo to...
Jste nejlepší herec své generace.
Vážně.
Úžasný, co?
Jasně, a s takovým příběhem.
Mně se ten příběh líbí.
- Jasně, ale už jsme to viděli dřív.
- Já to viděla poprvý.
- Měli bychom je jít pozdravit.
- Nemám náladu.
- Režisér je tvůj přítel.
- Ale jo, jo?
Nebylo to tak špatné.
Jenom ze zdvořilosti.
Já to tak necítím.
Já jdu.
Co to s tebou je?
To není náhoda, jsme na hoře.
Není?
Mojžíš dostal přikázání na hoře.
Přesněji deset z nich
Dvě desky, pět a pět.
Bible je šifra.
Je to o číslech.
- Zjevení zmiňuje 666.
- Znamení bestie.
Společnosti na kreditní karty užívají kód 666 víc a víc.
- Opravdu?
- Jasně.
Je to stejný jako AIDS.
Vyrábějí ho laboratoře v USA.
Chápu.
Nebo jako klasická kola.
Přidávají do ní různý věci.
Ale jděte?
Musíte na to dávat pozor.
V Římě sněžilo.
Co, prosím?
V Římě sněžilo.
Astronauti znají měsíční krátery, ale nesmí o tom mluvit.
Je to jasné.
Ježíš je tak milý.
Tolik... positivní.
Samozřejmě jste se s ním setkali...
Mnohokrát.
Chápu.
Byli jste kontaktováni?
Osobně ne.
Vám se to nelíbilo?
To jste se úplně zbláznili?
Prosím?
Ježíš Kristus, nemanželský syn římského vojáka?
Panna Maria jako svobodná matka?
Jste blázen?
- V evangeliu...
- To může být vykládáno všelijak.
To vím z vlastní zkušenosti.
I fašisté chodí často mezi lidi.
Komunisté přednášejí Kázání na hoře.
Já jsem členem zdejší katolické komunity a ta má správní radu.
Lidi z lepší společnosti.
Dovedete si to představit?
Ale vyvíjí se to.
Ale já nechci, aby se to vyvíjelo.
Se 2 miliony navštěníky ročně nepotřebujeme publicitu.
To vy jste po mně chtěl...
Tak to prr!
Chtěl jsem po vás, abyste trochu oživil hru, která spolehlivě funguje už 40 let.
Tohle jsem po vás nechtěl.
Co budete dělat?
Musím informovat své nadřízené.
Nemůžu na sebe vzít zodpovědnost.
Je to příliš riskantní.
Jen do toho.
Obávám se, že jejich reakce nebude tak nadšená jako reakce vašich kamarádů.
John Lambert mi dal pusu.
Na tvář.
Je to fešák, ne?
Má tak modré oči.
- Mně řekl, že jsem ho překvapila.
- Chce se mnou pracovat.
O mně říkali, že jsem do toho dal celé tělo. Tělo. Celé tělo
Se mnou dělala rozhovor do televize moderátorka známé talk-show.
- Jistého věku!
- Źárlíš!
A copak vykládaly krásné dámy našemu milému Ježíšovi?
- Zasmušilému Ježíšovi.
- Pročpak se mračíš?
Jen doufám, že to vydrží.
Jestli ne, je to fuk, hlupáčku, tuto noc jsme šťastní.
A to je výborný.
All right!
Takže, a je to tady. Představení, které si nelze nechat ujít, jsou Horské pašije zcela nového režiséra Daniela Coulomba.
Daniel Coulombe získal hlavní cenu konzervatoře.
Je samoukem a nikdy nechodil do divadelní školy.
...jeden z nejnadanějších herců v ročníku.
...mládí strávil cestováním po světě.
...zůstal zde, ale nikdy na sebe neupozornil.
...nedávno se vrátil zpět v undergroundu.
...začal se věnovat hraní spíše náhodou.
...léta pracoval na svých Pašijích.
...a zjevila se nejnovější hvězda montrealského showbuzinesu.
- Na našem žebříčku od 1 do 10?
- 8 a půl.
To představení oslovilo hluboce každého z nás.
Dojímá se neubránil slzám po celou dobu.
To je... to je vše.
To předtavení musí vidět každý. Nikdo si ho nesmí nechat ujít!
A po této novince nám Thérese Gendron Frappier poví něco o žhavé knižní novince
Paměti Pierra Trudeaua.
Takže za chvíli.
Máš dopoledne něco důležitého na práci?
Ne, proč?
Chtěla bych tě požádat o laskavost.
Mohl bys jít se mnou?
Kam?
Na natáčení reklamy.
Ty je ještě děláš?
Naposled.
Slíbila jsem, že přijdu.
Myslím, že bych měla.
Potřebuju prachy.
Chci si pronajmout byt.
Nemůžu pořád vyžírat Constance.
A navíc... to natáčí Jerzy.
Nechci s ním být sama.
A co za to?
Pozvu tě na novou značku piva.
Přetaňte cukrovat vy dva
Jdeme do školky.
Ahoj, vidělas ty nový holky?
Tady je máme.
Už sis vykloktala?
Rád vás vidím
Jsi málo opálená, musíš na tom zapracovat.
Tebe jsem tu nečekal.
Proč ne?
Myslel jsem, že jsi se vzdala světa a dala jsi se na mystické divadlo?
Už máš svatozář?
Jasně, kolem zadku.
Vy taky chcete roli?
Ne, jen ji doprovázím, toť vše.
No jasně, chodíte vždycky ve dvojicích... jako jehovisti.
No jo, je to tak bezpečnější.
Teď mě poslouchejte.
To pivo se jmenuje Appalache.
Je to mladík.
Divy, připravte se.
Opakuju:
Appalache je mladík.
Chci beat a energii.
Musíte být superdynamické.
Jste studenti herectví a chcete být hvězdy.
Udělejte z toho funky.
Začínáme za deset minut.
Dostal jsem nápad, vylízt z tý tvý skrýše.
Fakt to potřebuju, musí to bejt Appalache.
Platí jen jedno, a to je fajn.
starat se o svou show, budu si klidně užívat svůj Appalache.
Je tady mladá partička, co zbožňuje pivo.
Jó, asi nerad vidíš, že ten Appalache je pro mě.
Nemysli na bombu, dej si radši jinou.
Zapomeň na třeskot a dej mi jeden Appalache.
Nic ti není svatý, kromě sklenice piva.
Vymyslíš kde co abys mi ukradla mí pivo Appalache.
Je tady mladá partička, co zbožňuje pivo.
Jó, asi nerad vidíš, že ten Appalache je pro mě.
Appalache, pivo mladých!
Díky.
Další je Mireille Fontaine a Greg Roberts.
Neviděla jsem jeho nohy.
Jestli chcete, mohla bych to zazpívat sama.
Helejte, hlas mám, dělala jsem konzervatoř.
Slečno... nezapomeňte, že ten, kdo pije pivo, má IQ houpacího koně.
10 bodů dolů a je z něj šumící tráva.
Marie Callas ho nenažhaví.
Své... zlato máte pod plavkami, ne v hrdle.
- Je mi líto, ale nemám bikini.
- Bylo to na přihlášce.
Já vím, zapoměla jsem.
Sundejte si džíny.
Musím?
Určitě, zlato.
Žádný těsný džíny, co zakrývaj celulitidu.
Uklidni se.
Takhle je to vždycky.
Svetřík taky.
- Nemám pod ním nic.
- No a?
Uklidni se, Jerzy, ty už to přece znáš.
Už je to dlouho, připomeň mi to.
Jerzy není klient, to jsou tady ti.
A oni se chtějí kouknout.
Mireille!
Nedělej to.
Nezáleží na tom
Prostě to nedělej.
Mě to nevadí.
Jsi lepší.
Jak to můžeš vědět?
No tak, pojď.
Svou malou milostnou scénu dokončíte jindy.
My tu máme práci.
Takže, buď se svléknete... a ukážete nám kozy, nebo vypadněte.
Chcete vidět scénu?
No tak.
Uklidni se.
Pánové...
Takových komediantů už jsem viděla...
Je to jen malé nedorozumění.
To se dá do pořádku.
Vypadněte!
Jdeme?
Vypadněte!
Psí smečko!
Mám tě ráda, ty cvoku.
Slyšeli jste, že bylo řečeno:
Nezapřísahávejte se sami sebou.
Ale já vám říkám:
Nepřísahejte vůbec.
Nechť je vaše řeč: "Ano", pokud ano, "Ne", pokud ne.
Vše ostatní je ze zlého.
Běda vám, zákoníci, nakládáte na lidi nesnesitelná břemena ale vy se jich nechcete dotknout ani prstem.
Dejte si pozor na kněze, kteří chodí v dlouhých řízách, a mají rádi, když je lidé na ulici zdraví, mají rádi přední sedadla v Chrámu, nejlepší místa při hostinách, a kteří vyžírají domy vdov, předstírajíce, že se dlouze modlí.
Jim se dostane nejpřísnějšího trestu.
Kdo chce být mezi vámi velikým, bude vaším služebníkem.
A kdo chce být mezi vámi první, bude váš otrok.
Nenechte si říkat rabbi, nebo velebný otče, Pane či Eminence, je jen jeden mistr, který je na nebesích, a vy všichni jste bratři.
Ke konci jeho života se čím dál více lidí, a čím dál mocnějších, snažilo, aby byl ukřižován.
Pane Coulombe?
Promiňte pane, já jsem seržant detektiv Francois Bastien z montrealské policie a toto je můj kolega Marcel Brochu.
Mohl byste jít s námi?
Přečtu vám vaše práva.
Ježiš, zase jsem je zapoměl.
Pane Coulombe, jste podezřelý z... vyhrožování, urážky, napadení, vandalismus, škody za $110,000.
Máte právo být zastupován advokátem.
Máte právo nevypovídat.
Vše, co řeknete, může být použito jako důkaz.
Memusíte se spoléhat na žádné sliby, či se obávat jakýchkoli výhrůžek, ať už něco řeknete či nikoli.
- Dobrý?
- Dobrý.
Můžu se odlíčit?
Jistě, ale půjdeme podle předpisů.
Chtěl jsem vám řict, že se mi vaše představení velmi líbilo.
Díky.
Nutíte lidi přemýšlet.
Je mi líto, že přijdu o konec.
Ale vy se vrátíte.
Tak jo.
Číslo 24, Richard Tremblay.
Je zde pan Tremblay?
Asi se zapoměl dostavit.
Číslo 25, Daniel Coulombe.
- To jsem já.
- Vaše ctihodnosti...
Jsem právník Mgr. Richard Cardinale.
Mohu mluvit s obžalovaným?
Ale buďte stručný, mám 60 případů.
Děkuji vám.
Mireille mne požádala, abych přišel.
Dovolte, abych vás zastupoval.
To není nutné. Děkuji.
Obvinění jsou vážná.
Abyste nebyl nemile překvapen.
Nepotřebuji nikoho.
- Jste si jistý?
- Ano.
Je to riskantní.
Děkuji, vaše ctihodnosti.
Budete jej zastupovat?
Ne, ctihodnosti.
Budete se hájit sám?
Nebudu se hájit.
Budete chtít právní pomoc?
Ne díky, doznávám, že jsem vinen.
Dobrá, požádám psychologa, aby se na vás podíval.
Zavolejte, prosím, paní De Villersovou.
Zatím se posaďte.
Číslo 26, Anthony Freeman.
Tohle bude chvíli trvat.
Pojďme do mé kanceláře.
Jak se cítíte při své práci?
- Myslela jsem... hrát Horské pašije... není to trochu směšné?
Ne, je to dobrý příběh.
Není příliš originální, ale...
Ano... jako herec... není to trochu ponižující?
Hrát Ježíše je něco jiného.
Byl jste na konzervatoři nejlepší.
Netoužil jste hrát ve velkých divadlech?
To už je dávno.
Je normální začít odspodu.
Bráníte se publicitě?
Rozčiluje mě, jak se herci prodávají a herečky obzvlášť.
Jako ta dívka, kterou jsem doprovázel.
Často takhle vybuchujete?
Nikdy.
Zřídka.
Ale doopravdy nesnáším, když jsem vytočený.
Není..
není vám líto, že jste se narodil tady?
Jak to myslíte?
Kdyby jste se narodil v Santa Barbaře, v Kalifornii, mohl jste pracovat v Hollywoodu.
Kdyby jste se narodil v New Yorku, nebo v Londýně... ve Stockholmu byste mohl potkat Ingmara Bergman.
Mám na mysli, že je to tu tak malé.
To je jen nepříjemnost.
Ale já si z toho moc nedělám.
Taky jsem se mohl narodit v Burkina Faso.
Nevím, co jste s paní psycholožkou provedl, ale ona o vás prohlašuje, že jste:
"vyrovnanější, než většina soudců tohoto soudu".
Velmi lichotivé pro nás.
Předpokládám, že nemáte dost peněz na zaplacení elektronického zařízení, které jste zničil.
Takže, můj výrok zní, že jste volný, ale stanovíme vám nyní lhůtu ...kdy se vrátíte. A žádné další provinění.
Źádné provinění, platí?
Žádné provinění.
Jsme právník, ale u soudu jsem už nebyl 5 let.
Co jste dělal?
Téměř všichni mí klienti - tedy, přátelé pracují v médiích, show businessu, literatuře...
Zabývám se smlouvami, daňové poradenství, investice, sem tam dokonce plánováním kariéry.
Co to je?
Když je někdo mladý a neví přesně, jak využít svého talentu, sedneme si a hovoříme o životních cílech.
Pokoušíme se definovat jeho sny a potom plánujeme kroky k jejich uskutečnění.
A funguje to?
Znám jednu herečku, která se narodila v dělnické čtvrti a která teď žije na Malibu.
Byli tu další z Shawiniganu či St. Raymond kteří nyní vlastní hotely v Paříži či obchody v New Yorku.
Buď zdráv, Richarde!
- Tak v pondělí.
- Měj se.
Co se pro to musí udělat?
Nic zvláštního, to, co máte rád.
dokonce i pašije?
Ježíš je sice dneska "in", Ale měl byste dělat víkendové talk show.
Nevěřím, že by mě pozvali.
Jestli chcete, zavolám pár lidem...
Nikdy není takový problém sehnat prostor v médiích, než lidi, kteří mají co říct.
Já nemám mnoho co říci.
To není tak podstané.
Jsta velmi dobrý herec.
Herec potřebuje scénář.
Mohl byste něco napsat.
Některé způsoby, jan neříct nic, jsou nesmírně populární.
Myšlenka Ronalda Reagana.
A není sám.
Herci jsou teď všude.
V televizi, rádiu, v časopisech... všichni jsou vlastně herci.
Jsou taky herečky, jako Jane Fondová.
Jasně a krásné.
Ale to tě nemusí trápit, zlatíčko.
Trhni si nohou!
Je jí 17!
Ahoj, něco pro tebe mám.
Stavím se
Už jste někdy uvažoval o tom, že vydáte knihu?
- Myslíte román?
- Ano.
nebo vaše vzpomínky... na cestování, na váš boj proti alkoholu a drogám, na cokoli.
- Nejsem spisovatel.
- Řekl jsem vydat, ne napsat.
Vydavatelé mají spisovatele s talentem a bez peněz.
- Jasně.
- Šokoval jsem vás?
Chci jen, abyste pochopil, že s vaším talentem
je město vaše,
Pokud budete chtít.
- Dobrý den, pane.
- Slečno.
Večeře jako obvykle?
Stůl bude připraven za dvě minuty.
Budete si přát aperitif?
- Ano, 3 Virgin Marys.
Doporučuji humry.
- Už jste ochutnal Magdalenského humra?
- Ne.
Tak si ho dáme.
- Nemám rada humry.
- Stejný řád jako krevety.
Neotravuje vás, že jste tady?
Ne, proč?
No... jíst humry, když jiní jedí párky v rohlíku, nebo mají hlad.
Kdybych sem chodil každý den...
Ptám se, protože charitativní organizace jako Oxfam, Unicef, Lékaři bez hranic stále potřebují mluvčí.
Jde o dobrou věc a budete mít mnoho vystoupení.
nebo svou tvář na salátové majonéze, jako Paul Newman.
- Nejsem gurmán.
- On určitě taky ne.
Ale není to vůbec špatné.
Kuchařky se vždy dobře prodávají.
Církevní představitelé poté co shlédli představení požadují zásadní úpravy.
Přirozeně jsem vaší věc hájil se vší možnou odvahou ale bezvýsledně.
Necenzurujeme vás.
Pokud to chcete hrát v městských divadlech, není problém.
Ale jste tady v soukromé zahradě patřící katolické církvi.
A to s sebou nese jistá omezení.
Takže, kompromis, který vám nabízím, je vrátit se ke starému textu, podle kterého jsme hráli vloni.
Constance si ho bude jistě pamatovat
Nepochybně je svou formou tradičnější, ale konečně vy jste určitě schopni na tom zapracovat, dokud se to neusadí.
A pak, nevíme, kdy se Daniel vrátí, a jaký na to bude mít názor
Pojďte, projedeme si to trochu, abyste se do toho vcítili.
Začínáš, Constance.
- Pohleďte na Syna Božího?
- Ano... ale více výrazu.
Pohleďte na Syna Božího umučeného za naše hříchy!
Constance, prosím.
Tak třeba jako Comédie française?
Tam to funguje dobře.
Naše hřích dopadly na ubohého beránka.
To jsi ty, pokušení?
A teď podle newyorkské herecké školy?
Probodli jeho ruce, probodli jeho nohy...
Jeho nohy!
Kdo, kdo...?
Kdo můj osud svázal s křížem?
He, kdo?
Možná byste to chtěl raději v řeči ulice.
Pohleďte na toho zasranýho nevinnýho Beránka.
Ukřižovali ho za naše zatracený hříchy, ty svině!
Kurva fix!
Jéžiš Marjá!
Já to pak taky říkám!
Ještě to není ono?
Opusťme lidovou notu, něco trochu víc kosmopolitního?
Japonsky.
Divadlo Kabuki.
Pohleďte na Beránka..
Přibitého našimi hříchy.
Velmi vtipné.
Máte veliký talent.
Přeji vám to nejlepší, někde jinde!
Jenom jsme si dělali legraci.
O co se tu jenom snažíte?
Martin a René měli práci, které nechali.
Ta mladá dívka Mireille opustila svého milence a zničila si kariéru.
Já jsem vůči svým představeným v obtížné situaci.
Constance se mnou nemluví.
Kdo vám dal právo zničit jim život?
Já jsem nikoho nenutil.
Už jste přece předvedl to, co jste vytvořil.
Jste přece dost chytrý, ne.
Co mám podle vás dělat?
Máte tu být v neděli, kdy je plný kostel
Máte vidět haitské ženy v domácnosti, uprchlíky z Guatemaly, staré a opuštěné.
Je tady shromáždění vší bídy světa.
Ti se nezabývají... o nejnovější archeologické nálezy na Středním Východě.
Ti chtějí slyšet, že je Boží Syn miluje a že je očekává.
To ale neomlouvá prodávání umělohmotných sošek Krista či láhví s olejem sv. Josefa za 15 dolarů.
Takový Ježíš není o nic horší než plakát s rokovou hvězdou.
A svatý olej není o nic horší než kokain po 125 dolarech za gram.
Ne každý si může dovolit psychoanalýzu.
Tak chodí sem, aby slyšeli: "Jdi v pokoji, odpouštějí se ti hříchy."
Spokojí se s málem.
A to už něco znamená.
Tady se dotýkáme hloubek... osamělosti, nemoci, šílenství.
Nech nás to naposled zahrát.
Nemohu.
Nezáleží to na mě.
- Dali jsme do toho mnoho práce.
- Já vím.
Kdysi v semináři jsem hrál Život Galileův od Brechta
Dovedete si představit ten skandál?
Nakonec vás udolali.
To je normální.
Instituce žijou déle než jedinci.
Co mě se týče, myslím, že lidé chtějí jen... žít šťastně tak dlouho, jak to jde.
Existuje i jiný pohled na věc.
V životě musí být něco víc, než jen klidně čekat na smrt.
Asi jsem naivní, ale musí existovat něco víc.
Poslyšte.
My jsem připraveni, brzy dorazí diváci
Zahrajeme to ještě jednou.
Nemohu to povolit.
Prostě řekněte, že jste nás nezastihl, že to bylo nedorozumění.
Prostě jim něco řekněte.
Čeho se bojíš, Raymonde?
Že budu jmenován kaplanem v domově důchodců ve Winnipegu.
Nevydržel bych tamnější zimu.
Zapomeň na to a pojď s námi.
Všichni mí přátelé odešli... šli se mnou do jiného semináře.
Jejich nový život byl mnohem bídnější než můj.
Ale i špatný kněz je pořád ještě kněz.
Pokud nebudu kněz, nebudu ničím.
Budeš jako já, jako všichni.
Jsem postižený.
Bylo mi 19, když jsem vstoupil do semináře.
Nevím, jak žít.
Naučíš se to!
Jsem už moc starý.
Ale na souložení jsi tak starý nebyl.
Neopouštěj mě.
Ty sám mě opouštíš.
- Dáte si krajíc?
- Ne, díky.
Co tady děláte?
- Vážně si kousek nevezmete?
- Ne, díky.
Vám to neřekli?
Co?
Otec Leclerc nic neříkal?
Ne, co jako?
To je opravdu divné.
Co?
Ale nic.
Budeme hrát v parku?
- To nám nikdy nedovolí.
- V zahradě?
V soukromém vlastnictví.
Ale možná...
Co myslíš?
Nevím.
Uvidí se.
Takhle to nejde.
Nemůžete se tím nechat zdrtit.
Vždyť už jste dokázali, že na to máte.
Ukazovala jsem zadek, aby se prodalo mýdlo nebo pivo.
A chlápek, se kterým jsem žila, byl přesvědčen že moje nejlepší role je ukazovat svůj krásnej zadek.
Napůl už jsem tomu uvěřila.
Vy jste mě zachránili, nemůžete mě zas nechat padnout.
Nevíte, jaké jsem byla dřív.
Moje představa ráje byla pláž na Bora Bora.
Všichni muži, které jsem znala, nosili Rolexky a jezdili v BMW.
Myslela jsem, že všichni mě chtějí jen využít.
A teď to pro tebe má cenu...
To, co máme, je vzácné.
Musíme, musíme pokračovat.
Ověřil jsem si to u svých nadřízených.
Ta hra byla definitivně zrušena
Pověřili mne, abych vás o tom informoval.
Diváci čekají.
Řeknu jim, aby šli domů.
Je konec. Měli byste si sundat kostýmy.
Ani náhodou.
Byli jsme angažováni, abychom hráli, tak se bude hrát.
- Zavolejte nadřízenému.
- Nebudu poslouchat někoho, koho jsem nikdy neviděl.
Já pro něho pracuju.
Já také pro něco pracuji a jen tomu se zodpovídám.
- Nechte nás jít.
- Počkejte.
Uhněte.
Na to nemáte právo.
K čertu s nima!
Poté odsouzenec čekal na smrt.
Uvědomte si, že jsme na Středním Východě.
Dusivé horko...
Slunce... Mouchy...
Dámy a pánové, jsme nuceni přerušit tuto hru z bezpečnostních důvodů.
Už skoro končíme.
Dejte nám šanci!
Chci vás požádat, abyste zůstali v klidu a odešli tudy.
To nemůžete!
- My chceme ve hře pokračovat.
- Neodcházejte.
- Klid.
- Nechte je to dohrát.
Poslyšte, paní, já vám nemusím nic vysvětlovat.
Je to otázka bezpečnosti.
- To je vážná věc.
- Ale, ale my bychom chtěli vidět konec.
Ale vždyť to všichni známe, paní, umře na kříži a bude vzkříšen.
Stručně řečeno, už toho moc není, o co byste přišla.
Kreténe.
Nechte mě bejt.
Pierre, nedělej hlouposti.
Nesahejte na mne.
Hajzle!
Na to nemáte právo!
Nechte je pokračovat!
To bylo jen varování.
Vypadněte!
Danieli?
Udělejte něco.
Tady je montrealská městská pohotovostní služba...
Odevezete ho do Všeobecné nemocnice?
Mají plno, máme ho odvézt k Sv. Markovi.
- Chci jet také.
- Bohužel, to nejde.
Do prdele, já nemám auto.
Tak jo.
Kdyby bylo třeba, zavolejte.
Tak jedem.
Pamatuješ na mé varování?
Hrát tragédii je nebezpečné.
Ahoj, Claire.
- Kde jste ho našli?
- To je líčidlo, je to herec.
Polož ho na lavici.
- Nemůžu s ním hýbat kvůli hlavě.
- Nech ho támhle.
Máš přikrývku?
Ne, žádnou nemám.
Tak jo, najdeme si místečko.
Tak.
Necháme vám tu přikrývku a nosítka.
Dobře.
Díky
- Hodně štěstí.
- Díky.
Příjde doktor...?
Má u nás založenou kartu?
Nevím.
Bude lépe jej přihlásit.
Kde?
Druhé dveře vlevo.
Nemám čas.
Mluvte hlasitěji, pane, neslyším.
Prosím, je to naléhavé...
Vezměte si číslo a počkejte ve frontě.
Nějaké mentální poruchy v rodině?
Prosím, mluvte hlasitěji, pane.
Cítí se lépe.
Neměl bys zůstat ležet?
Jenom mě bolí hlava.
Martin a René tu nejsou?
Ne, v záchrance neměli místo.
- Už je mu lépe?
- Mnohem lépe.
Fajn.
Život je těžké břemeno, co?
Lidé nejsou šťastní.
To proto.
Existuje důvod.
Veliké činy... samotné divadlo... všechno z touhy po štěstí.
Zdroj života je skryt.
Můj otec mne opustil.
My jsme tady.
Nejsi sám.
Všechny tyto budovy, tyto velkolepé stavby,
kámen na kameni nebude ponechán jednoho dne.
Sedni si.
Až uvidíte znesvěcující ohavnost, jste-li na planině, utečte do hor.
A jste-li na terase, nechoďte si dovnitř pro věci.
Jste-li na cestě, nevracejte se domů.
Běda těhotným v těch dnech!
Modlete se, aby to nebylo v zimě.
Jestliže vám někdo řekne:
"Spasitel je tady,"
nebo "Spasitel je tam," nevěřte tomu.
Nevěřte tomu.
Falešní spasitelé... falešní proroci...
Nebeské mocnosti se zachvějí.
Ani den, ani hodinu... nepoznáte, dokud... soud...
Bděte!
- Svatý Marek?
- Ne tam už ne.
Dobrá, tak zkusíme Židovskou.
Jaký je tlak Sto na devadesát šest.
Puls padesát šest
O.K., jsme připraveni.
Dejte mu zpátky dýchací přístroj
Dovezeme ho na sál k zákroku.
Jdeme, jdeme.
Proč se tady neposadíte, děvčata.
Dejte si kávu, sušenky
Budeme teď muset čekat.
Hodně štěstí!
Díky za všechno.
To je v pořádku, děláme, co můžeme.
Zavolejte doktory na resuscitační zákrok.
Doktor Klein z neurochirurgie, doktor Gold z anestézie.
Extrémně naléhavý zákrok.
Dva tři pohotovost.
A do prdele
Mohl bych znát váš vztah k pacientovi?
Má nějakou rodinu.
Nevím.
Nemyslím, je sám.
Bydlí s námi.
Jak mu je.
Ztratili jsme ho.
Bylo už přílkiš pozdě.
Přístroje udržují jeho životní funkce, ale...
Mozek přestal pracovat.
Můžeme ho vidět?
Chtěli bychom vás o něco požádat.
Jde o jeho tělo, je mladý, jeho orgány by se daly transplantovat.
Tak dobře.
Museli bychom ho odpojit.
Dobře.
Vypadá, jako by spal.
Ano, ale už se neprobudí.
Připraveni?
Odpojit od přístrojů.
O.K. Jdeme.
- Do Sherbrookské univerzitní nemocnice.
- Já vím.
- Oni vám zaplatí.
- Dobře.
Promiňte, já vím, že není vhodný okamžik, ale dovolte mi otázku...
Slyšela jsem, že hodně cestoval.
Nevíte, kde přesně?
Nevím.
Zmínil Indii...
Nepál.
Úžasné!
Duchovní hledání, samozřejmě.
Uvidíte, taková věc člověka velmi... velmi pohne kupředu.
Tou myšlenkou je založit divadelní společnost na jeho památku.
Divadlo Daniela Coulomba.
Bude pochopitelně třeba ustavit legální těleso s prezidentem atd.
Martin může být prvním prezidentem například.
Můžeme to zkusit, pokud budeme moci pokračovat.
O.K., ale jedině když zůstaneme věrní jeho myšlenkám.
A nestane se z něj většinové, komerční divadlo.
Samozřejmě, že ne.
Nikdy jsem neřekl, že avantgarda nemůže vydělávat.
Naopak.
Omluvte mne.
Aleluja.
Vidíte mou ruku?
Ano.
Kolik prstů?
Čtyři.
Dva.
To je dobře.
Děkuji vám, doktore.
"Nic není opravdové, vše je povoleno." Hassan / sabbah
"Obchodníci celého světa, jen jedna značka je neporazitelná:"
"vnitřní značka." - William Burroughs -
Deratizátor.
Chceš, abych ti naplival do ksichtu ?
- To bys chtěl ?
To bys chtěl ?
- Už nic nemám.
Tak ty už nic nemáš ? Přesně tak!
Ty nic nemáš? To není možný! Ty to snad žereš.
Ten Číňan mě šidí.
Není niš.
Mašíčko až v pátešek.
To má bejt vtipný? Myslíš si, že je to vtipný?
Nemám nic!
Ty ji nakreslíš, namaluješ, napíšeš a lidé si ji přečtou a tím i znovu prožijí.
To je tvůj jediný kontakt s nimi. Něco přepsat, to znamená lhát, oblbnout tvý vlastní myšlení. Nebo znovu promyslet... ten příval, rytmus, prýštění slov,
To všechno je podvod.
A tohle je hřích, Martine.
S tím nesouhlasím. Ten tvůj katolický výklad... To co já potřebuju, je přepsat každé slovo nejmíň stokrát.
Klíč k tomu je vina, ne chřích!
Jsi vinnen, když nepíšeš líp, když nestuduješ každý fakt ze všech možných úhlů a nedáš tak všechno do rovnováhy.
A vina za to, že cenzuruješ tvé vlastní myšlenky!
Ty základní a nejčestnější!
To přesně děláš, když text přepisuješ.
Taky si myslíš, že přepis je cenzura, Bille?
Jestli jo, jsem v prdeli. Je nutný vyhubit všechny racionální myšlenky.
To je můj závěr.
O čem to tu žvaní?
- Mluvim vážně!
- On taky.
Jak jde hubení?
Někdo mi šlohl muj prášek na šváby.
Chtějí mě vyhodit.
Možná bys to měl brát jako znamení!
Začni psát porno romány.
Jasně za 120 dolarů na tejden.
To sype.
Můžu tě představit jednomu editorovi.
Chceme dát taky jeden dohromady.
Přestal jsem psát, když mi bylo deset.
Moc nebezpečný. Jedině, když tě někdo čte!
My tenhle problém nemáme.
Já našel svoji práci: Deratizátor. Jasně, Bille.
Svět potřebuje víc inteligentních deratizátorů!
Tos řek' ty!
Budeš s tím mít starosti, jestli si necháš ukrást prášek na ty bestie.
Počkat. Vy o tom něco víte?
Nic moc, ale...
Asi tušíme, že je to problém domácího miláčka.
Co to děláš?
Tohle bys neměl vidět.
Ale viděl jsem to. Takže co to je?
Dávám si ten tvuj pudr na parazity.
Chceš to zkusit? Nenutím tě.
Ten prášek mi došel zrovna, když jsem byl u zákazníka.
Přestaň to brát, Joane.
Je to odměřený jako sérum proti hadům.
Udělej to jako každej. Namíchej to s projímadlem pro děti.
Švábi budou tak srát, až se protrhnou.
Je to práce.
Jestli ještě něco sebereš, vyhoděj mě.
Je to...
Jsem tak pěkně literárně sjetá.
Pěkně literárně.
Tak proto o tom ví Hank a Martin?
Jenom jsme to... spolu zkusili, když jsme dorazili.
Jim to nesedlo. Mně jo.
To je co, bejt literárně sjetá?
To je Kafkův efekt...
Cítíš se jako brouk.
Zkus to.
Když já nevím...
Naše metabolismy jsou dost odlišný.
Čí?
Tvůj a Kafkův?
Doufal jsem, že už jsi na ty blbosti zapomněla.
Taky jsem v to doufala. Ale asi jsem nezapomněla.
Osobně, mám radši pyrétrine než fluorid.
S pyrétrinem zabiješ švába před Bohem a klientem. Ale fluorid... Ty toho švába pocukruješ, on se krmí... a ztloustne jako prase.
Podívej na toho šikmovokýho!
Prdí oheň!
Koukej jak to hltá!
On to ve skutečnosti nepolyká.
- Jenom to tak vypadá.
- Koukej!
Ale jo, jí to. Ale žere to tak dlouho, že už mu to nic nedělá.
Jako těm švábům!
William Lee?
- Co se děje?
- Já sem Hauser, tohle O'Brien...
Jsme z protidrogovýho.
Jdete do lochu za držení nebezpečných látek.
Tvůj spis je moc špatnej.
Všechen ten fet, co sis vrazil do žil!
Dřív se mi dařilo špatně.
Dnes jsem ženatý.
Mám práci.
Tím líp Bille.
Tohle je co?
Mám to ke svý práci. Na zabíjení švábů.
On tvrdí, že tímhle zabíjí šváby! Není to nemožný.
Chtěl bych to vidět.
Já taky.
Já se taky podívám.
Sakra, chlapi... nemůžu, už jsem kompletně vymlátil moje poslední filcky.
Velká prdel.
Ale to se podívejme...
Uvidíme, jestli ji tenhle žlutej bordel dostane.
Zajdeme pozdějc, abysme viděli, jestli to funguje.
Zlomte vaz.
William Lee?
To všechno jsem zorganizoval já, abychom si mohli promluvit o samotě.
Jsem váš krycí důstojník.
- Můj co?
- Krycí důstojník.
Vy jste můj agent. A já platím za vaši kontrolu.
No tak pane Lee, přede mnou si nemusíte hrát na blbce.
To by byla blbost, že jo? No jo!
Řekněte... mohl byste mi namazat na rty trochu pudru?
Samozřejmě. A teď... - asi jste to očekával - dostal jsem pro vás instrukce z Kontrolního centra.
Týkají se malé ženy.
Čeho?
Malé ženy.
Vaší malé ženy!
- Vaše manželka.
Vaše žena není vaše pravá žena.
Je to agentka Interzone Incorporated.
Musíte ji zabít.
Zabte Joan Lee.
Musí to být provedeno brzy. Tento týden.
A musíte to vykonat elegantně.
Interzone Inc.? Organizace založená v Interzone, v tom známém přístavu na severním cípu Afriky.
Přístav pro vyhnance země. Neustále se rozrůstající vřed v podbřišku Západu.
Proč by žena, Američanka určité úrovně jakou Joan má, pracovala pro takovou přímořskou díru ?
Kdo vám řekl, že je Joan žena?
Nebo ještě lépe... kdo vám říká, že je lidská bytost?
Co to má znamenat?
Víc vám říct nemohu.
Kam jdete?
Nedělejte to!
Za to zaplatíš!
Jsme v pasti.
Musíme vypadnout z města.
Minutku...
Co se děje?
Zabásli mě za ten žlutej prášek.
Ten bordel mě hodil úplně mimo.
Bůhví, co jsem těm dvěma kreténům říkal.
A ani si nejsem jistej, jak sem odtud utek'!
Zbyl ti na zejtřek jěště prášek ?
Odpověz! Máš ho?
Můj bože, Joan... ty jsi vážně závislá.
Je to prášek na šváby, proboha!
Nechovám se úplně nejlíp, přiznávám, ale nezasloužila bych si jeden vpich abych byla originální?
Může tě to zabít!
O tom nic nevím...
Tak moc mě to přitahuje... jako bych byla přitahovaná nějakou svou starou láskou.
Řekni, Bille... namazal bys mi trochu na rty ?
Mohl bys?
Prosím.
Kam jsi odešel dnes ráno?
Čekali jsme tě v Automatu!
Měl jsem malér.
Přišel jsem o svůj materiál... styl mluvení.
To jsme pochopili.
Viděli tě odjet s poldama.
Nevrátí ten prášek Cohenovi. Je to důkaz.
To je vážně blbý.
Takže jsi chtěl šlohnout ten můj!
To od tebe nebylo hezké, Edwarde.
"Šlohnout"... to nebylo milé.
Dělám nějakou práci pro přítele.
To jsou ty stonožky...
Ty stonožky jsou dost agresivní.
Dokonce zaútočili na děti. Věř mi...
Dost chlápků řešilo svůj problém tímhle práškem.
Zkus tohohle chlápka.
Pomůže ti.
Dr A.
Benway, všeobecný lékař.
Prášek na šváby?
Myslíte pyrétrine?
Máme tu dost lidí jako jste vy.
Musíme pomoct vašemu "kamarádovi", aby toho nechal.
Zabije ho to.
Jak ho donutit, aby se toho zřekl?
Zřekl?
Prostě ho donutit přestat.
Smíchejte to s tímhle.
Přimíchejte do sklenice tohle, aniž byste to vašemu příteli říkal. Ztratí na ten prášek chuť.
- Co je to přesně?
- Je to přírodní, sbírají to někde u brazilského pobřeží...
Bůhví co to je.
S tímhle jí na ten žlutej prášek přestane reagovat mozek.
A je to.
Droga ztrácí svůj podíl a závislý nic nepozná.
A vedlejší účinky?
Nic, co by ho překvapilo.
Než začneme s léčbou, budu potřebovat ten prášek.
Ahá...
Zkoušíme ho oblafnout, co, doktůrka stařičkýho?
Přišel jsem sem pro pomoc.
Jasně.
Bože můj!
To smrdí jako... nějakej podělanej sejra.
Uvidíte, má to výjimečnou účinnost.
Ten černý prášek kompletně zmizí.
Bez vůně, bez barvy.
Reaguje to jako špion, agent, který věří svému krytí, ale který je tam... schovaný, v zárodečném stavu, trpělivě čeká na svou chvíli aby... se vylíhl.
Podvodní stonožky.
Obchodní dodavatelé, nevzhlední a zastaralí načmáraní Etrusky... Stoupenci ještě nesyntetizovaných drog... Handlíři třetí světové války...
Ahoj Bille.
Proč ses k nám nepřidal?
Hank a já jsme se nudili.
Nebylo to nic vážného.
Já to taky nebral vážně. Kde je Hank?
Urazil se. Odešel.
Ne před tím, než se udělal, doufám.
Je na heráku. Nikdy se neudělá.
Ne před tím, než ses udělala ty, doufám.
Já sem na prášku, nepotřebuju se udělat.
Funkcionáři policejního, bezústavního státu... Ničitelé ušlechtilých snů a nostalgií, testovaných na buňkách značně poškozených čistým koksem a směnění za ten nejčistší dar vůli... Poživači těžkých tekutin, zapuštěných v průsvitné ambře snů...
Myslím, že nadešel čas pro naše číslo a lá Vilém Tell.
Oh, můj Bože...
Ne, Joan...
To přesně jste! Vy jste teplej?
Ne od přírody, ne.
Já ne.
Neřekl bych... Teplej...
Ale okolnosti mě přivedly i k této eventualitě... Rád bych vám představil kamaráda.
Praktikuje ambivalentní sex.
Ambulatní sex, říkáte?
Můj Bože...
Jmenuje se Mugwump.
Je zbytečné předstírat překvapení.
Věděl jste, že se znovu potkáme.
Proč byste do takové putyky jinak chodil?
Opravdu, proč? Doporučuji vám přenosnou Clark-Novu.
Má zcela mytickou resonanci.
Clark-Novu?
Psací stroj? Na co?
Na vaše hlášení z Interzone, samozřejmě.
Psát v ruce není profesionální.
Interzone?
Moje hlášení?
A nezapomeňte na žádný z pikantních detailů!
Malá červená dírka uprostřed čela... ohromený výraz ve tváři...
Poslouchejte.
Musíte opustit New York a Interzone je jediné místo, kde se pochybní lidé jako vy můžou vyhnout katatrofě. Vemte si tohle. Co?
Co to je?
Váš lístek do Interzone. Bohužel asi jen turistická třída. Ale co byste taky v této době čekal.
Zkontaktujeme vás tam.
Komunistickej odpad.
A nedávno se z ní střílelo.
Chcete ji zastavit?
Chci tenhle psací stroj, ten z vitrýny
Tohle plus... osm dolarů.
Máte do ní i munici?
To pokryje daně.
Martine!
Řekl jsem policii, že to byla nehoda v opilosti.
Je to v protokolu.
Ale stejně řeknou, že jsi uprchl a zabil si svojí ženu.
Někam se zašiju.
Zajistil sis už let?
Jasně, koukej.
Tady mám letenku.
Schovej to! Jsi blázen!
- Budeš mít to moje hlášení.
- Tvoje hlášení?
Přinejmenším alespoň kopii.
To bude dobrý?
V Interzone je fakt pěkně v tuhle dobu.
Hlášení o vraždě Joan Leeové
Níže podepsaní se seznámili s Joan Rohmerovou v... Nevysvětlitelně, se probudil v úplně cizí posteli, v sandwiči mezi holandským transvestitou a šesti mladými Araby!
Clark-Nova?
Ideální pro sepsání hlášení.
Já pro ty své používám Krupp-Dominator.
Nařízení vedení.
Jste Američan, že?
Znáte doktora Benwaye?
Mám v úmyslu prodat velkou zásilku Černého Masa.
Verstehen Sie? Vysušené na slunci. Černé maso obří brazilské podvodní stonožky v prášku.
A... ani moc nevím proč, jsem si jistý, že pracujete pro Herr Doktora Benwaye.
Omlouvám se, asi jsem si vás spletl s někým jiným. Ale hazard si žádá abych si krom jiného obstarával, své služby i v uměleckém světě. A přestože nemám zklušenosti s obstaráváním služeb, přišel jsem na to, že spisovatelé mají netušené potřeby.
Existuje nějaká služba, se kterou bych vám mohl být nápomocen, pane Lee? Velmi profesionální práce. Jak sám vidíte.
Chcete ochutnat?
Potěšilo by mě, kdybych se k vám mohl připojit.
Určitě chápete, že v případě, že se budu starat o obchodní transakci pro nějakého mocného cizince, přijde má chvíle, abych vás okouzlil čistotou a upřímností naší operace.
Mluvil jste o nějakém doktorovi...
Benway.
Benway, správně.
On má být ten mocný cizinec?
Ó ano, můj milý.
Velmi mocný!
Můžu?
Samozřejmě.
Probuďte se, Lee !
Není čas, abyste tu podřimoval jako malý kluk s červenými tvářičkami, který chytá na udičku v malé lodičce.
Cože?
Ale no tak, Bille... nemá cenu utíkat!
Myslel jste si, že vás opustíme?
Ne.
To mě ani nenapadlo.
Máme rádi, když je agent důvěřivý, ale nesmíte se stát bezstarostným.
Byl jsem...
Právě jsem... se snažil najít styčné body mého hlášení.
To je skvělé, Lee.
Vynikající!
Ale nastaly nějaké změny ve vedení. Opravdu?
Dobré změny.
Nová krev!
Oslňující průlom!
Udělal byste mi laskavost?
Napište několik slov o mně, slova, která vám nadiktuji.
Co mám dělat?
Dobře. Takže první věta.
Homosexualita je to nejlepší krytí, jaké může agent mít.
No tak, Bille!
Nebuďte taková citlivka!
Silněji! Ubliž mi!
Ah, to se mi libí!
Moc pěkná větička!
To jsou ta slova, která pomáhají žít.
Těším se, až si je pak přečtu ve tvém hlášení.
Nové vedení uvidí, že máš podobný náhled na věc.
Jaký náhled ?
Zapíší si, že uvažujete o možnosti účastnit se homosexuálních aktů, které jsou morálně a možná také fyzicky odporné. Bude lepší, když budete připraven překročit ty... bariéry, abyste pak lépe sloužil věci, za kterou se bijem.
Vy jste nechal Clark-Novu doma?
Zvládne to i beze mne.
Kontaktoval jste doktora Benwaye?
Už jsem vám říkal, že ho neznám.
Bille... cítím na vás jeho vůni.
Benway si značí lidi,které potkal, jako lemur, který močí na liány, aby si označil teritorium.
Vy jste poznačený muž.
Joanie?
Jdeme pryč?
Hansi... Tenhle pár...
Kdo je to?
To jsou Tom a Joan Frostovi.
Američani, kteří tu žijí už dlouho.
Spisovatelé.
Píší romány.
Bydlí v jednom z těch nových bytů pod kopcem. Pravidelně se scházejí s těmi krásnými mladými lidmi z Interzone,
někdy i se dvěma, třema najednou.
Představte mě.
To vám nijak neposlouží.
Z nějakého nejasného důvodu je ta žena vůči mně velmi nepřátelská.
Pojď si sednout k nám.
Kiki, tohle je pan Lee.
Zajímají ho manželé Frostovi.
Rád by je poznal.
Ona si to s vámi klidně rozdá. Ale ten chlap...
Není na kluky.
Nechci je ošukat.
Chci si popovídat.
Znáš Američany, Kiki.
Rádi cestují, ale chtějí se setkávat jen s dalšími Američany a mluví pouze o vzácnosti dobrých hamburgerů.
U O'Learyových je dnes večer večírek.
Frostovi tam budou. Půjdeme arabskou čtvrtí.
Bude nám potěšením vzít vás s sebou.
To jste vy, ten spisovatel, co nedávno přijel?
Ano, před pár dny.
Píši... hlášení.
Přijel jste sem pro nějaké kluky?
- To v žádném případě.
- Tom a já, ano.
Ta trojka, se kterou jste přijel, je velmi sexy.
Velmi levní a rádi se baví!
Používáte Clark-Nova, že?
Na psaní. Váš stroj.
Ano, to je přesné.
Já osobně bych nechtěl Clark-Novu.
Je příliš náročný.
Náročný?
Jsme všichni spisovatelé, víte, o čem mluvím?
Popravdě jsem tady ještě spíš nováček.
Jestli se ještě trochu připiju, půjčím vám své Martinelli.
Ta invence vás ohromí.
Určitě ho brzy vyzkouším.
Říká se, že jste zabil svoji ženu.
Je to pravda?
Kdo vám to řekl?
Vrabci si to štěbetali...
Nebyla to vražda.
Byla to nehoda.
Nehody neexistují. Například... já svou ženu pomalounku zabíjím už několik let.
Cože? Ne vědomě.
Rozhodně v tom není vědomý záměr. To by byla velká šílenost.
Vždyť když o tom hovoříme, tak si toho vědom jste!
Rozhodně ne vědomě.
Ono se to děje spíš telepaticky,
- než vědomě.
- A to jak?
Sledujte mé rty, uvidíte že říkám úplně něco jiného. Evidentně nemluvím o metodách zabití Joan. ani o Fadele, její guvernantce, která ji k smrti učarovala.
Zatímco Joanie nedošla k tomu, aby měla tu absolutní preciznost, která se vyžaduje, jestliže píše rukou.
Poslouchejte... obávám se, že... dnes večer nejsem úplně ta nejveselší společnost.
Děkuji za pozvání, ale raději odejdu.
Užíváte si na pláži?
Nikdy bych nečekal, že vás tu uvidím poskakovat tak brzy po ránu!
U O'Learyových jste byl ve zbídačeném stavu.
Vážně?
Byl jste... hrubý! Emocionálně, rozumíte mi.
Vypadáte, že hodně trpíte.
Nepamatuji se na žádné... trápení.
Já si vlastně ani nevzpomínám na večírek u O'Learyových.
A vlastně ani na vás.
Předvedl jste úplně bláznivé číslo!
Jmenuji se Cloquet.
Mohu vám koupit snídani?
Už jsem vás tu párkrát viděl, ale nenapadlo mě, že jste homosexuál.
Homosexuál? Viděl jsem vás přijet s těmi třemi chlapci.
Skvělé entrée!
Zdáte se být všichni velmi... velmi intimní.
Homosexuálové...
Rodinná kletba.
Leeovi se vždy chovali perverzně.
Jak bych mohl zapomenout na tu hrůzu, která mi úplně paralyzovala mízu ve žlázách, když to hanlivé slovo bičovalo moji už tak ztrápenou duši.
Byl jsem ... homosexuál! Jako ti nastrojení transvestiti v Baltimorském klubu.
Patřil jsem i já, do téhle podlidské skupiny?
Toulal jsem se ulicema, vykulenej, s bolavou duší...
Chtěl jsem se zničit, ale... jeden moudrý stařec, trochu blázen...
Bobo, jsme mu říkali... mi vysvětlil, že mým úkolem je žít a nosit svůj kříž až do soudného dne!
Chudák Bobo... zemřel dost podivně.
Seděl v autě vévody z Ventre, Hispano-Švýcar... Z ničeho nic se zablokovalo zadní kolo.
Úplně odsud vylétl, jenom tu svou škebli nechal na těch sedačkách ze žirafí srsti.
I mozek a oči vystříkly, s takovým hrozivým zvukem.
Vévoda teď říká, že s ním tenhle zvuk půjde až do mauzolea.
Hádám, že si dáte skleničku.
U mě ?
Skleničku...
Skleničku ?
Ne, musím už jít.
Já musím...
Já... musím dopsat nějaké hlášení.
Omluvte mě.
Jak bych mohl zapomenout na tu hrůzu, která mi úplně paralyzovala mízu ve žlázách, když to hanlivé slovo bičovalo moji už tak ztrápenou duši...
Oslnil jste našeho mladého přítele Yvese.
Yvese?
Cloqueta.
Připadáte mu okouzlující a vtipný.
Jedné z vašich historek se řehtal celý den.
Ano, do postele ho dostanete bez větších problémů.
Humor, to je afrodisiakum.
Já ale ne... nechtěl...
Viděl jste Hanse?
Vy jste to neslyšel?
Ne.
Hans byl zatčen a deportován před 15 dny.
Deportován?
Vzal si jen pár hadrů a pas, nic víc.
Všechno ostatní bylo "znárodněno".
Proč? Zapomněl vyleštit pár klik.
Měl továrnu na výrobu drog v Médině.
Co to bylo za drogy?
Nic zvlášť exotického.
Myslím, že "majoum".
To je taková lokální směs hašiše, vína a mandlí.
Maže se to na chleba.
A zkuste taky mé Martinelli.
Vemte si ho ho.
Zkusím ho.
Milý Martine, pomoz mi dostat se z Interzone.
Chcípám tu samotou, nemůžu nikoho zkontaktovat.
Milý Hanku, jsem asi závislý na droze, která ve skutečnosti neexistuje.
Zkouším přestat,ale mám strach z absťáku...
Do hajzlu, to je ten Frostův stroj!
Pane Bože, taková naivita, přivést si domu nepřátelského agenta!
To vy jste mu dal přístup do zóny, kde jsme maximálně zranitelní!
A Tomovi mám říct co?
Pojďme se té situaci věnovat.
Ví Frost, že jeho stroj je agentka z Interzonu?
On a jeho žena vypadají hodně spjatí s místní populací.
Jeho žena!
Samozřejmě!
Joan Frostová, to je klíč!
Svedete ji, okopírujete její hlášení a předáte mi ho.
Svést ji ?
A Kiki a jeho přátelé, moje krytí?
Je to geniální!
Nepřátelé budou úplně zmatení!
Tom je se svými kámoši. Já chtěl vidět vás.
V New Yorku je jedna skvělá restaurace, ve které to vypadá úplně stejně jako tady.
Opravdu?
Necítím se dobře se stroji, straší mě.
Ano.
Rozbil jsem ten Tomův stroj.
Martinelli?
Bude hodně naštvanej.
Nemá jinej?
Tenhle, Moudjahidine...
Píše v arabštině.
Používá ho často? Ani ne.
Co se stalo s tím Martinelli?
Asi mi upadl na zem a rozbil jsem ho.
Asi?
Vy si nejste jistý?
Trpím náhlými halucinacemi.
Vítejte v klubu!
Chcete zabít Tomův Moudjahidine?
Jedině v sebeobraně.
Psát je nebezpečné, ale daleko nebezpečnější je mašinérie.
O čem to mluvíte?
Ukážu vám to.
Budete psát arabsky? Já ne. Vy.
Nerada používám Tomovy věci.
Nebudeme se do ničeho nutit.
Nezkusíte to?
Nemůžu číst.
Je to erotické?
Jo, dost erotický.
Ne moc civilizovaný! Hodně erotické!
Hodně nechutné! Hodně nechutné? Můžu pokračovat.
Je to špína.
Paní Frostová! To je neslušné a strašidelné! Přestaňte!
Okamžitě!
Učešte se.
Kdo je to?
Moje hospodyně.
To je můj Moudjahidin!
Pro Kristovy rány!
Skočil úplně sám! Tys to viděl, že?
V pořádku? Co se stalo?
Fadela sem vlítla a vyhodila ten stroj z okna.
To přehnala!
Bude muset odejít.
Je veřejně nebezpečná!
Já to věděl.
Podívej, Tome.
Tak tímhle tě Fadela ovládala!
Tvoji krev, tvoje chlupy, tvoje nehty.
Fadela nikoho neovládá.
To mi ji šikanujeme.
Určitě sní o tom, jak odsud vypadnout. Ne, ona je tu za vše zodpovědná.
Všechnu tu špínu musíme najít a zničit ji.
Potřebuju svoje Martinelli.
Bez stroje se tu necítím bezpečně.
Neměl jsem ještě čas ho vyzkoušet, takže...
Hafid zůstane, pro případ že se Fadela vrátí.
Bill a já půjdeme k němu pro Martinelli.
Já jdu s Billem.
Vy dva tu zůstaňte.
Potřebuju na vzduch.
Fadela je odsud asi 10 m, schválně jestli ji najdeš.
Támhle!
Je přesně támhle!
To, co řeže, viděla jsi to někdy?
Člověk by řekl, že je to nějaká mořská příšera.
Všechny tyhle ženský pro ní pracujou?
V jistém smyslu.
Jsou to Fadeliny milenky.
Musím tu... zůstat s Fadelou.
Hlášení Williama Leeho o Černém mase...
Koncesi na Černé Maso drží v rukách lesbičky, vedené Fadelou, jejich bordelmamá.
Musím vám prozradit, že jste byl naprogramován na to, abyste zabil svoji ženu, Joan Leeovou.
Nejednal jste ze svobodné vůle.
Zasraná kráva !
Znepokojujete mě.
Začínám se o vás trochu bát!
Doufám, že ale spíte dobře.
Ušetřete mě vašich sarkasmů. Došli jsme k závěru, že by se vám tato informace mohla hodit, aby se vám ulevilo.
Nechte si svoji psychoanalýzu pro vaše kamarádíčky kobylky.
Musíte ale přiznat, že to bylo šikovně narafičené!
Joana si vás vzala, aby se mohla za někoho skrýt, aniž by věděla, že jste byl nepřátelský agent s úkolem zlikvidovat ji!
Stejně elegantní jako chytré!
Tak moment...
Joana si mě vzala na příkaz Interzonu?
Ano. Na příkaz Fadely, což byla její přímá nadřízená.
Dalo jim dost práce, aby vás pro ten sňatek vybraly jako vhodného kandidáta!
A to vám nevadilo, že já o tom nic nevím?
Agent neznalý, agent výkonný.
To může vyvolat určité paradoxy s disciplínou, to klidně přiznávám.
Když mě tvoji kámoši kontaktovali v New Yorku, jeden z tvých předchůdců naznačoval, že Joana možná není lidská bytost.
Co to znamená?
Ženy nejsou lidské bytosti.
Buďme přesní: je to jiný druh než muži, s jinou vůlí a jiným účelem.
Vy to víte instinktivně, a právě tento instikt z vás dělá tak cenného agenta.
Já mluvím jen o Joane. Když nebyla člověk, co tedy byla?
Joane byla zvláštní případ.
Jedna z vodních stonožek našeho elitního oddílu.
Joan byla vodní stonožka?
Kde je mé Martinelli? Proboha, Tome, zbláznil jste se?
Dost blbostí, chci svůj stroj.
Hodně lidí se mě snažilo umlčet, nikdo neuspěl.
Je támhle... na kousky.
Už není naděje.
Fajn.
Vezmeme si Clark-Novu.
Hafide, tašku.
Co to děláte?
Doupuštíte se tragické chyby!
Lee! Dělej něco! Má zbraň!
Ty chceš ztratit svého nejlepšího agenta?
Bude potřeba zapsat to do hlášení!
Kompletní hlášení! Jak? V ruce?
Odložte tu tašku!
To je porušení kázně!
Za to draze zaplatíte !
Budou padat hlavy!
Vaše dny tady jsou sečtené.
Vzdejte se toho vašeho literárního alibi.
Vypadněte jinam!
Jděte se všichni bodnout.
Jsem v tomhle podniku jedinej čistej člověk.
Bille?
Já snad sním, nebo co? Co tu sakra pohledáváte?
Přišli jsme se na tebe podívat.
Vstávej.
To je poprvé, co nemáš halucinace!
Přeháníte!
Dvakrát nebo třikrát jsem uklouzl, ale... každej tady občas zachybuje.
Vám by se to stalo taky.
To rozhodně.
Co je v tom pytli?
Zbytky mého posledního psacího stroje.
Měl jsem kvůli němu hodně nepříjemností.
Můžu se podívat?
No prosím.
Minutku...
Kam jdeme?
Do prdele...
Co kdybychom šli k tobě?
- Ne. - Proč?
Nejsem tam v bezpečí.
My tě budeme chránit.
Vy si snažíte něco namluvit, chlapci?
Tady jste jen dětátka v kolíbce.
Co navrhuješ?
Přišli jsme ti pomoct s tvojí knihou.
Poslali jsem něco editorovi. Líbilo se mu to.
Musíš ji dopsat.
To nejtěžší už máš za sebou.
Knížka?
Moje knížka?
Tu, kterou jsi nazval Nahá hostina.
Kde je ta pasáž o kupci Bradleym?
Našel jsi z toho všechno?
Jo, musí to bejt někde u tý části o Hassanově šmajchlkabinetu.
Všechno je tam.
Přísahám, že jsem tyhle stránky nikdy neviděl.
Tady to vypadá na kolosální podfuk.
Někdo cizí to sem v tichosti schoval?
Někdo cizí mi poslal tohle s imitací tvého podpisu?
Pěkně sehraná všivárna, to se musí nechat, děti moje!
Kdy už konečně vyrostete?
Ty máš teda kliku. Jak tě jednou vydají pod tvým jménem, jdeš na trh.
Jasně, budou tě publikovat před náma.
Hraj tu hru. I když je to spiknutí.
Nehrajte si na chytráky. A navíc, mně je to jedno, jste kámoši.
Martine, poslouchej tohle.
Okolo silnice z New Orleans, se táhnou duhová jezera a vybledlé žluté lampy... močál a skládky... aligátoři, kteří se válejí na dně flašek... motely ozářené neony v arabštině... gigolové upíchlý na jednom fleku, na kolemjdoucí
New Orleans je mrtvé muzeum.
To je fajn.
Říká ti to něco, Bille?
Nikdy jsem to neslyšel. Pokračuj.
Přišel čas na to, abychom probrali tvůj přístup k užívání drog během umělecké tvorby.
Přišel čas začít seanci.
Je čas podělit se o moji poslední medicínu z opravdového Černého masa...
Masíčko z obřích brazilských vodních stonožek.
Jsme stále s Billem v Interzone, co?
Přesně, Hanku. A vrátíme se do New Yorku, co?
Přesně, Hanku.
Bill má vše ve svých rukách, co?
Přesně. Ovládá jedinečné tajemství, princip reality.
Měli byste tu pár měsíců zůstat.
Je tady docela... levno.
Ten princip reality ti bude taky fungovat!
Moje máma je sama a je nemocná.
Navíc, moje kniha je hodně americká.
Tady bych ji nedokončil!
Amerika není mladá slečna.
Je stará... a špinavá... a prokletá... před objeviteli, před Indiány.
Zlo je tam... a číhá.
A ty, Martine?
Mohl bys... zůstat u mě.
Takže?
Zůstaň... aspoň na dobu, než dokončíš svoji knihu. A pak se vrátíš.
Budeš v pořádku?
Nedělejte si o mě starosti.
Interzone je plný překvapení.
Zona se stará o své zónovače.
Vypadáš strašlivě!
Co tu děláš?
Já... já nevím... moji jediní... moji jediní kámoši... na světě...
Mám takovej pocit, že už je nikdy neuvidím.
Jsem vyřízenej... rozebranej...
Pojď se mnou.
Vem mě domů.
Nemůžu se vrátit.
Ne k sobě...
Je to ten stroj na psaní?
Rozbitý... Neopravitelný...
Kdybychom mohli zachránit stroj, můžeme zachránit život.
Vidíš?
Není důvod být zoufalý.
Tady opravíme vše, co je rozbité.
Když já nevím...
Je to pro ně příliš delikátní prácička.
Musíš věřit.
Podívej!
Tvůj nový stroj.
To není zlý, to není zlý...
Cítím se tak hezky, když na tobě píšu.
To se mi líbí tenhle styl kamaráčoftu.
Děláte velké pokroky.
Můj předchůdce cítil ve vašem hlášení jistou dvojakost.
Clark-Nova?
Jak se jí daří?
Je stále v rukou nepřítele.
To je riziko povolání. Hazardního povolání, co?
Vaše hlášení o o Joanině rozvratné činnosti je modelovým příkladem.
Kdybyste ještě zapracoval na svém talentu, místo v C.I.A. by pro vás nebylo zcela vyloučené.
V C.I.A.?
Opravdu?
Určitě máte schopnosti, ty nikde nekoupíte.
C.I.A...
To je kariéra, na kterou lidi slyší, má odezvu!
To je jako vstoupit do literatury.
To by bylo fakt něco!
Ty dvě činnosti jsou provázané.
Říkáte to všichni.
Dobře... Jaká je moje další mise?
Jsem vyhládlej po dobrodružství.
Výtečné.
Znáte toho švýcarského šviháka, Cloqueta?
Takže?
Je to teplouš, ale nechce to přiznat.
To vám usnadní práci.
Sveďte ho... v každém případě ho zkompromitujte.
Víme, že nás může dovést k Benwayovi.
Doktor Benway, ten všeobecný lékař?
Řekněme, že ano.
Nikdy nebyl na fakultě medicíny.
Řídí zajímavý podnik, Interzone Inc. Slušnej drobeček, ne?
Benway stojí za Interzone?
Základna jeho pyramidy je Černý maso.
Vrchol... Je?
To už si najděte sám.
Doktor Benway...
Samozřejmě... Ano.
A má zřejmě velmi zajímavé krytí.
Vchází a vychází ze Zóny už několik let, aniž by si ho někdo všiml.
Je potřeba k němu infiltrovat agenta. Mě?
Tuhle myšlenku ještě diskutujeme.
Ty ještě pracuješ?
Tenhle stroj je fakt dobrej.
A já ti musím poděkovat... takže ....
Díky.
Jsem moc pyšný na to, že jsi můj přítel... a že ti můžu pomáhat v karéře spisovatele.
Ano, Kiki, vážně jsi mi moc pomohl.
Dáš si čaj? Moc rád.
Znáš Cloqueta?
Ten Švýcar, co má vilu u silnice dole v Údolí?
Cloqueta?
Ano... Yves! Má nádherný auto.
Nádherný auto?
To nejhezčí auto.
Líbí se ti projížďka?
Jasně, je to skvělý...
Díky.
Trochu blázniviny dělá vždycky dobře.
Pořád ještě myslím na tu vtipnou historku, kterou jsi mi vyprávěl na pláži... ta o tom vévodovi z Ventre.
Na začátku, jsem ani moc nevěděl, co si o tom myslet.
Myslel jsem, že si ze mě děláš srandu.
A říkal jsem ti o tom chlapovi, kterej naučil mluvit svojí prdel?
Ta jeho řiťka se vrtěla a on prděl slova.
Nikdy jsem nic podobnýho neslyšel. Prdelní bručení, tučné, lepivé, zvuk, který jste skoro cítili.
Ten typ s tím normálně vystupoval a předváděl prdelomluvecký čísla.
Ale postupně, ta prdel začala mluvit sama.
Typ hodil gag, prdel ho chytla v letu a vrátila mu ho zpátky do držky.
A pak ho nutila, aby žral nějaký malý háky !
Typ předváděl nějaký gastro číslo. Ale prdel mu vyhryzala díru do kalhot, aby mohla oslovit diváky. Chlastala, řvala, protože chtěla být oblíbená a obdivovaná jako ostatní pusy.
Nakonec mluvila ve dne i v noci. Často jsem slyšel toho chlapíka, jak jí říká, aby držela hubu. Seřezala ho jak malýho kluka, všechno to snášel...
"Já můžu mluvit žrát a srát."
Od té doby se ten chlápek probouzel s rosolem, jako je dětské masíčko, na svých rtech.
Rval to pryč, ale lepilo se mu to na prsty jako zapálený benzín... a množilo se to.
Ta huba mu pozvolna zarůstala. Hlava by se mohla auto-amputovat, kdyby tam nebyly oči.
Řitnímu otvoru zbývalo už jen jediné... oči na vidění.
Nervové okruhy byly blokovány, napadnuty, atrofovány... a mozek už nic neřídil.
Byl zatvrdlý až k lebce... navždy zapečetěný.
Potom jste mohli očními otvory sledovat to bezmocné a němé utrpení mozku.
A mozek byl bezpochyby mrtev, neboť oči zhasly, necitlivé jako oči mrtvého kraba usazeného na chaluze.
Můj přítel se ti líbí, ne?
To jsem rád.
Píšu článek o severoafrických společnostech.
Pane Bože! Jak jsme křehcí!
Nejdřív by tě chtěl poznat. Ó ano?
Uvidíme, jak to zařídit.
Pojď se se mnou podívat na papoušky.
Mám v pokoji klec.
Nemůžu, pane Cloquete.
Přinejmenším... nemám ani chuť.
Potřebuju udělat rozhovor s nějakým doktorem Benwayem...
Ale Kiki už nemá rád moje krásné papoušky!
Není to smutné? Rád by si s tvými papoušky hrál, ale stejně jako já se nemůže dočkat setkání s Benwayem. Fadela, čarodějnice, která pracuje u Frostových... ona a Benway jsou... si blízcí.
Já ti to neřekl.
Jdi se podívat na ty zkurvený papouchy.
Já se jdu vychcat.
Pak se vrátíme domů.
Záchod je v hale.
Brý večer, Bille.
Co nového?
Co nám nešlape?
Zdáte se být vyplašený.
Řekněte něco!
Ta nálada se mi nelíbí! My jdeme ven?
Ty jdeš ven!
Napište pár řádek, to vás uklidní.
Tenhle nálada není moc profesionální!
Já tě udám, neměl jsi na mě sázet!
Chceš abych skončil v kleci s těma papouchama?
Pomejšlíte na to, jak se mě zbavit?
Výměna rukojmích je jediný scénář, který má smysl.
Tak se na to podívejme... Vy chcete odstřihnout všechny vaše svazky s realitou.
Vemte si případ té agentky, která se zabydlela ve svém krytí.
Momentálně šlape někde v Annexiu.
Každopádně není problém změnit hetero v homo za pomoci drog a hypnózy... Tahle mašinka vypouští lahodnou tekutinu, když se jí líbí, co na ní píšete.
Výměnou za Clark-Novu ?
Myslel jsem na to, ano.
Píše dobré věci?
Ne, na můj vkus je příliš americký.
Řekl bych, že jsem se tu usadil.
Ten hloupej stroj tak zdomácněl, že má i přízvuk.
S ním uděláte tu nejlepší práci!
Jak pokračuje láska s Joanou?
Literární, složitá, neurotická?
Neviděl jsem ji celé týdny.
Je s Fadelou a jejíma čarodějnicema. Škoda!
Když ji nějaký muž přitahuje, uteče.
No tak kuráž... to je dobré znamení.
Dvořit se Joanie, to chce roky dvojsmyslných vášní. Tome, je potřeba se na ten stroj podívat zblízka.
Pořádně ho prubněte. Ty nevěříš?
Vaše styly psaní jsou odlišné!
Bill Lee má neuvěřitelně bystrý postřeh. Jestliže říká, že s tímhle budu psát líp, je to proroctví!
Vemte si tuhle zbraň.
Američan v cizině musí být ozbrojený.
Snažíte se mě opět chytit do pasti?
Chytil jste se sám.
Nabízím vám jen příležitost, to je vše.
Clark-Novo, to jsem já.
Bill Lee. Můžeš mluvit, jsi v bezpečí.
Mučili mě.
Dělali mi odporný věci.
Jsem vyřízenej.
Prasata!
Kde je Joan?
Ve staré Hansově fabrice na drogy, v Medině.
Je tam i Fadela.
Právě přes ni se můžete infiltrovat do Interzonu Inc.
Co mám udělat, až ji uvidím?
Až ten moment přijde, budete to vědět.
Tohle si dobře zapamatujte: Ze všech agentů se stávají nepřátelé... Všichni ti, co odolávají, zradí.
Je to hořká pravda, Bille.
A spisovatel musí žít s hořkou pravdou - - jako ostatní.
Jediný rozdíl, je... to, že ji musí zachytit ve svém hlášení.
Nech mě... dřív než bude pozdě.
Počkej!
A Joana?
Jdi rychle, malej!
Pospěš si.
Tvé poznámky musí být více detailní, jinak jsou nanic.
Je potřeba psát jasněji.
Účinek drog musí být zaregistrován s extrémní precizností.
Co to píšeš?
Píši...
"Všechno je ztracené..."
Všechno je ztracené. Nikdy jsem nepsala nic jiného.
Musím vidět Fadelu.
Zaveď mě za ní.
Tady jste!
Díky Bohu!
Tak se podívejme, má svinstva přinesla svá ovoce.
Vy jste tu s námi.
Udělal jsem dobře, že jsem vás oslovil tak hrubě.
Doktor Benway mě musí opustit...
Uvidíš.
Jsem na tebe pyšná, můj synu.
Konečně jste nás vzal na vědomí!
Myslel jsem si, že se tu vyrábí jen Černý maso.
To je co, tohle sperma z Mugwumpa ?
Koncese na Černý maso s sebou nesla hodně politických tlaků.
Ťali jsme do živého.
Odteď, už se Interzone nezaobírá ničím jiným než Mugwumpem.
Prožili jsme zářivé počátky, v téhle skromné ordinaci!
Cítím vůni policajtů, Fadelo.
Smyčka se stahuje.
Opravdu? Fadela?
Vy myslíte tohle?
Benway!
Viděli jsme se v New Yorku.
Vzpomínáte si?
Měl jste ten pohled... pohled... psa zabijáka.
To mě přimělo vás rekrutovat.
Okolnosti mě donutily předepsat vám Černý maso, abych vás k nám přilákal. Bylo to nouzové řešení. Málo promyšlené.
Ale podle Cloqueta máte ráda náš nový produkt.
Mugwumpovo sperma je neporazitelné.
A vidíte sám, máme o něco víc přátel...
A taky o něco více dolarů.
Tenhle úbor? To jsem sám vyrobil, když jsem byl vrchním lékařem premiéra Annexie.
El Primo se rád míchal mezi tu travesti lůzu a... jedna věc pak vzešla z té druhé. Elegantní styl jak udeřit na nepřítele, co o tom soudíte?
"Stará Fadela by ráda drogy !"
Je to malá podvraťačka. Obnovíme staré technologie. Nový pořádek je na místě pro člověka vašeho kalibru.
32, myslím.
Jste tu pro to, ne?
Dobrý Bože, potřebuju agenta v Annexii. Vyvíjíme se.
Potřebuju... takový předvoj.
Řekněte mi, co chcete.
Chci ji.
Ji?
Tenhle vaginální hnis? Proč?
Nemůžu bez ní psát.
Vím, že se dohodnem.
Papíry, prosím.
Jaký je účel vaší návštěvy? A jaká je vaše profese?
Píšu hlášení.
Teď musím napsat jedno o životě v Annexii pro občany U.S.A.
Můžete mi to dokázat?
Jste opravdu spisovatel?
Mám nástroje na psaní. To nestačí.
Ukažte.
Ukázat?
Napište něco.
Mám něco napsat?
Ano, něco napište.
Joan?
Co se děje?
Už jsme tam?
Skoro.
Musíme ukázat naše číslo alá Vilém Tell.
Samozřejmě.
Vítejte v Annexii.
Vítejte v Annexii.
Všechna zvířata ve filmu byla cvičena se starostí a obavami o jejich bezpečí.
Scény, které se pro ně zdají být škodlivé, byly simulovány.
BÍLÝ TESÁK
Povolte to trochu.
Opatrně, chlapče, mohl bys být jeho snídaní.
- Nedělej to.
- Proč ne?
Je můj.
Dovezli jsem ho sem ze San Francisca.
Byl to rodinný pes.
Já ho naučím bojovat.
Dobrý bojový pes tady nahoře dokáže vydělat spoustu peněz.
- Jsi tu pro zlato? - Ano, přesně tak.
Někde tam je, čeká, až si pro něj přijdeš.
Tohle jsou moji přátelé.
Luke a Tinker.
A co tvoje jméno? - Jack.
- Jack.
Kam ten spěch?
- Slyšeli jste někdy o muži jménem Alex Larson?
- Alex Larson?
- To je můj starej kámoš! - Mohli bychom být bráchové.
Tady ta kráska Alexovi zachránila život.
- Udělal by pro mě to samé. - Jděte ode mě!
Vy Alexe Larsona vůbec neznáte, že?
Co vám budu povídat. Tyhle kluky z města neoklameme.
Dobře, neznáme ho, ale mohli bychom ho najít.
Jestli je to zlatokop, a kdo tady vlastně není, byl by na cestě ke zlatému schodišti.
- Zlatému schodišti?
- Průsmyk Chilkoot.
Asi dvě nebo tři míle za městem.
- Budeš potřebovat pomoc s přepravením tvého vybavení.
- Jděte pryč! - Klídek.
Promiň.
Nechceme tě vylekat, chlapče.
- Hodně štěstí, Jacku.
- Uvidíme se později.
Okradli mě.
Vítej v Yukonu.
Jak vysoké je to zlaté schodiště?
Asi míli, ale bude se ti to zdát vyšší.
Tak daleko to zvládnu.
Prodám ti mapu místa, kde je zlato.
Nevíte, kde najdu Alexe Larsona?
Jo.
Támhle.
- Vy jste Alex Larson?
- To záleží na tom, kdo se ptá.
Poslal jsem vám dopis.
Každý, kdo mě zná, ví, že neumím číst, a proto mi nepíšou.
Když mi někdo napíše, počítám s tím, že ho neznám.
Jsem Jack, syn Scotta Conroye.
Hledám někoho, kdo mě zavede k otcově pozemku.
- Kdo je uvnitř?
- Jmenoval se Dutch.
Můj otec mi před tím, než zemřel, poslal mapy.
A poslal ještě něco.
Poslal mi zlato.
V obálce byl zlatý prach.
Pokud mě k tomu pozemku vezmete, tak z toho něco budeme mít taky.
- Co je na tom tak vtipného?
- Každý najde trochu zlatého prachu.
Proto kopeš pořád dál.
Ale musíš to zastavit.
A tvůj otec to neudělal.
Běž domů a najdi si normální práci.
Tady bys nepřežil ani den.
Jsem dobrý pracovník a chci jen to, co je moje. Žádám vás, abyste mi dal šanci.
- Skunkere.
- Co je, zatraceně?
Alexi, měl jsem o tobě, o mně a Dutchovi sen.
Žil jsem ve Friscu.
Připrav psy.
Doufám, že si té jízdy bude Dutch vážit.
Měl umřít v těch jámách. Ušetřil by nám zpáteční cestu.
- Jedete někam blízko pozemku mého otce? - Kluk Scotta Conroye.
Cože?
Ukaž mi tvář, chlapče.
Můj bože, Alexi, jako by mu z oka vypadl.
- Tvého otce jsem dobře znal.
Clarence Thurston.
- Jack Conroy. - Přidáš se k nám?
- Jo, moc rád.
Ne!
- Ne?
- Ne?
Bereš jeho a mě nevezmeš?
- Už teď vypadá polomrtvý! - Hele...
- Neber si to osobně.
- Dej mi kousek žvýkačky a odpustím ti.
Je těžké ji tady nahoře sehnat.
Můj dech pak voní fakt čerstvě.
- To jo.
Nedělej si o něj starosti.
Je jenom unavený, to je všechno.
Nebo ví, že je tam zlato, a chce ho pro sebe.
Chlapče!
Máš postroj na špatném psovi.
Jestli mě vzít nechcete, tak půjdu sám.
A sám taky zbohatnu.
Myslím, že je na to dost velký blázen, Alexi.
A víš, že nemá nejmenší šanci.
No tak, Alexi.
Je to Scottův kluk! Podívej se na něj!
Jak velký problém by to mohl být?
Dobře, vezmu tě až po Klondike.
Zdržuj a já tě nechám tam, kde budeš.
- Rozuměl jsi?
- Ano, pane.
- Budu toho litovat.
- Ale ne, Alexi.
Tahej, Diggere.
No tak, chlapče!
Dobře, Diggere. Tahej!
No tak, kluci.
Hodnej, hodnej.
Alexi?
Na Blue mám volný postroj.
Dobře, jedeme. No tak, Fritzi.
Tahej, Diggere.
No tak, chlapče.
Dobře, Diggere. Tahej!
Jedeme! Jedeme! No tak chlapci.
- Jsi v pořádku, kluku?
- Něco jsem viděl.
V lesích.
Vlci. Sledují nás už několik hodin.
Zvěř je tu vzácná.
Musí být hladoví.
- Jdou po nás?
- Po psech.
Vlci na člověka nevyskočí, pokud z hladu úplně nezešílí.
- Vyrazme na cestu.
- Vlci jsou ďáblové na Zemi.
Kluku, dej mi zase kousek žvýkačky. Uklidňuje mě to.
Ponesu ti to, chceš?
No tak, kluci, tahejte!
No tak, tahejte.
Nechte toho hraní.
Tu plachtu máš moc blízko ohně, nemyslíš?
Nechci zmrznout.
Co to dělá?
Čistí si zuby. A jak se mu zašpinily?
Sleduj!
Vím, že je to trochu cítit po rybách, ale hlavu si můžeš dát i na druhý konec.
Říkal jsem ti to. Příliš blízko ohně.
Hezké počasí.
Co to děláte?
To jsou moje věci.
Chceš je?
- Tak si je nes!
- Nechte toho! Jdu nakrmit psy, chlapi.
Nezabijete se navzájem, zatímco tu nebudu, že ne?
Počkáme, dokud se nevrátíš.
A tady jsou ryby, chlapci.
Taky dobře voní.
Vy víte, kdo vás má rád. Tady máte.
A tady je jedna ryba pro tebe.
Nekousej do ruky, která tě krmí!
Sedm ryb pro sedm psů, a ty žádnou nedostaneš.
Co si to mumláš?
Měl jsem sedm ryb pro sedm psů a Digger se nenakrmil.
Přísahám, že mezi těmi psy byl vlk!
- A já jsem ho nakrmil.
- Jak by se tam dostal vlk?
Už se mu zase něco zdá.
Uklidni se.
Oheň hoří.
Udrží si svůj odstup.
Alexi, řekl jsem ti někdy, že můj strýc v Montaně lovil vlky?
Když jsem byl malý, strkal mě do doupěte a nutil mě kvůli odměně střílet štěňata.
Nesnášel jsem to.
Vyspi se trochu, Skunkere.
- Obejdeme to? - Ne, psi to zvládnou.
Jenom jdi pomalu a drž se vlevo.
Pomoz mi s tím udržet rovnováhu.
Budeme pokračovat hezky pomalu.
V klidu!
- Moje knížky!
- Zatraceně, kluku, na knížky zapomeň!
Drž se, kluku, mám tě.
Vydrž. Postav se.
Zaraž nohy do země.
Prostě se postav.
Zvedni nohy.
Musím rozmotat lano.
Zůstaň.
No tak, Jacku, ty to zvládneš, chlapče.
Natáhni se až nahoru.
Kopej před sebe!
Kopej před těmi saněmi, Jacku.
Jacku, zůstaň tam.
Na tom ledu se nehýbej.
Nehýbej se.
Dojdu pro munici.
Jacku!
Jacku!
Pospěš si!
Pomoz mi!
Říkal jsem ti, ať se nehýbeš!
Pomoc!
- Drž se!
No tak, pomoz mi!
- Dobře!
- Chytni to lano!
Tak pojď, kluku.
Jacku, sundej si to oblečení.
To je ono.
Pokračuj.
Hlavně v klidu.
Dobře.
Dojdu pro deku.
Začíná modrat.
Co nejdřív tě zahřejeme.
Rozdělej oheň, než umrzne.
Pospěš si!
Sundáme košili. Pomoz mi s tím.
Bude to příliš mokré.
No tak!
Pokračuj. To je ono.
Pokračuj!
To je ono.
To je ono.
No tak.
A už to hoří. Doveď ho sem, Alexi.
Sedni si tu, chlapče.
- Dej si ruce do podpaždí.
- Hýbej s prsty.
Sundáme zbytek toho mokrého oblečení.
Začíná to být lepší, že jo?
Omlouvám se, Alexi.
Chtěl jsem jen dojít pro tu munici.
Přestaň mluvit a vypij tohle. - Vypij to.
- Čaj z borovice.
Chutná jako samo peklo, ale srdce po něm bije jako zvon.
Dojdu pro Dutche.
- Co nám zbylo?
- Tři patrony.
Zatraceně.
Jako bychom tu teď byli nazí.
Je to Scottův kluk.
Jak velký problém by mohl být?
Máme společnost.
Zastiň si oči před světlem z ohně.
Dívej se pozorně.
Pojďme zabezpečit psy.
Georgi, Diggere. Fritzi, Fatty.
Uklidněte se.
Uklidněte se!
Zalezte tam.
Podívejte!
Je to samice, Alexi!
- Ta fena je napůl pes.
- Proto se nebojí ohně.
Je to jen návnada.
Psy vyláká ven a smečka je pak sežere.
Diggere, vrať se sem zpátky!
- Diggere.
- Diggere!
Sakra! Vrať se!
Vrať se nebo tě šlehnu bičem!
Diggere!
Tak vrať se!
Diggere. Diggere, pojď sem.
Zatraceně!
Nenech se oklamat!
- Diggere. Pojď sem.
- Diggere!
Vím, kam jedna z těch kulek vystřelí.
- Je to můj nejlepší pes.
- Skunkere! Skunkere, vrať se!
- Diggere, jdi z cesty.
- Neplýtvej kulkami!
- Můj bože.
- Diggere, pojď zpátky!
- Zůstaň na místě!
- Skunkere!
Skunkere!
Je pryč.
Nemůžeme nic dělat.
Je mi to líto, Skunkere.
Neměli jsme možnost se rozloučit.
Jdi spát.
Pomoz mi.
No tak!
Pojďme se zabalit.
Hej vy, jste v pořádku?
Ano.
Jak jste nás našli?
- Viděli jsme kouř vašeho ohně. - Díky bohu.
Zachránili jste nám život.
Jakou šanci na přežití by mělo samotné vlčí mládě? Bez smečky žádnou.
No tak, poběžte.
Máte nějaký dobrý důvod, proč bychom ho nemohli pohřbít tady?
Myslím si, že stejně nepozná rozdíl.
Dal jsem mu své slovo.
Dobře!
Dobře.
Podívej, bílý tesák.
Tenhle vlk je napůl pes.
Jsem rád, že je Dutch mrtvý, protože jsem připravený ho zabít.
Hele, ty starej syčáku!
Podívej se na to!
Jsi doma!
Dobře, tahejte!
Tak jedeme.
Ke Klondiku jsou to ještě pořád dobré dva dny cesty.
Neřekneš něco?
- Víš ty co?
- Co?
Nikdy jsem toho parchanta neměl rád.
Tak pojď, pojď.
Tady!
Pojď sem.
Dobře, dobře. Tady.
Vypadá to, že z něj bude dobrý pes na práci.
- Tak pojď.
- Dobře, Harry.
- Ahoj, Joe.
- Ahoj, Alexi.
- Postarej se o ně dobře, ano?
- To určitě udělám.
Jak si vyděláš nějaký peníze?
V holínkách mám 50 babek.
Budeš v pohodě.
Na kraji města seženeš suchou postel a snídani.
Řekni Daveovi, že tě posílám. Dá ti dobrou cenu.
Dobře.
A kam jdete vy?
Za kamarádem.
- Dobře.
- Poslouchej. - Najdi si společníka.
- Jo, určitě.
Nechoď ven sám.
Nedělejte si o mě starosti.
Hodně štěstí.
Díky.
Heather, sedni si mi na klín a dej mi pusu.
- Sklapni, Clyde, pracuju.
- Proč si neoblíkneš nějaký pěkný šaty?
Protože bych nemohla udělat tohle.
Copak už mě nemiluješ, Heather?
Je zázrak, jak krásná doopravdy jsi.
Kdo to je? Je to syn Scotta Conroye.
Vzal jsem ho sem.
Jak pozoruhodné.
Dokonce jako Scott vypadá.
- Belinda Casey.
- Ráda tě poznávám.
- Já vás také.
Pracujete tady?
- Vlastním to tu.
- Aha, skvělé.
- Nechceš něco k pití?
- Ano, to bych moc rád.
Neměl bys být u Bradfordů?
Jo.
Bylo mi potěšením.
Na shledanou, Alexi.
Na shledanou.
Slečno Casey!
Jacku, zdravím.
- Můžu vám s tím pomoct?
- To rozhodně můžeš. - Držíš to?
- Jo.
- Našel jsi nějaké místo na přespání?
- Jo, našel. Znáš tu ještě někoho?
- Jenom vás a Alexe.
- Nechtěl by ses k nám přidat u večeře?
- Jo, to bych moc rád.
- Dobře. - Přijď tak za hodinu.
- Dobře.
Víte, že z Alcatrazu dělají vězení?
Ne, když jsem tam žila já, myslím, že to používali pro imigranty.
Teď tam mají federální vězně, vojáky, dezertéry a nějaké indiány z Arizony.
Indiány? To je hrozné!
- Dojdu pro dezert.
Nechceš kávu?
Zmiz odsud.
Hned.
- Vezmi mě tam, kam chci.
- Ne. Pak tu zůstanu.
Budu o tom přemýšlet, jenom pokud do dvou vteřin nevypadneš.
Ty už jdeš?
Ano, madam.
Děkuji za večeři. Byla vynikající.
Můžu si půjčit tu knížku?
Slibuju, že ji vrátím. Dobrou noc, Alexi.
Dobrou noc.
Víš, myslím, že tě má vážně rád.
A co ty, má drahá Belindo?
Ty latě jsou špatně.
- A co z tebe dělá odborníka?
- Zkušenosti.
Těžko bychom to ovládali.
Takže jsme společníci?
Znamená to, že tě vezmu do dolu tvého otce.
Budeš mi chybět.
Ty mě taky.
No tak, Alexi, polib ji, nebudu se dívat.
Tentokrát.
Uvidíš.
- Nashle! - Sbohem!
- Belindo.
Nakrm psy.
Chlape, ty jsi ale romantik, co?
- Co jsou zač, Alexi?
- Jsou to Hanové.
Znám jejich náčelníka.
Zůstaneme tu přes noc.
Přijeli jsme za Šedým bobrem.
Rád tě vidím, příteli. - Já taky.
- Už je to dlouho.
Jacku, tohle je Šedý bobr.
Ta loď nabírá vodu.
Musíme ji opravit. Dobře.
- Jak se jmenuje? - Mia Tuk.
Co to znamená?
Bílý tesák.
Ahoj, Mia Tuku.
Můžu si tě pohladit?
- Jen jsem ho chtěl pohladit.
Psi jsou na práci.
Třeba by pracovali usilovněji, kdybyste na ně byli přátelštější.
Rozděláváme oheň. Zabíjíme pomocí klacků.
Díky nám kameny létají.
Jsme jejich bohové!
Proto poslouchají.
Ne proto, že jsme jejich přátelé.
Mia Tuku.
Nechcete žvýkačku? Tady máte.
Děkuji za večeři. Byla moc dobrá.
Dokud se nesetmí, tak neusnu.
Zvykneš si na to.
Nikdy tě nenechají zapomenout.
Poslouchej, to není jídlo. Musíš to žvýkat.
Ne polykat. Chápeš?
Nezapomenu na tebe.
Mockrát vám děkujeme.
Jsme tady.
Tvůj otec tu chtěl být pohřben.
Když jsem byl mladší, myslel jsem si, že je to hrdina.
Matka mi vyprávěla příběhy o tom, kde byl a co dělal. Nikdy jsem nevěděl, co je pravda.
Říkal, že nám chce dát lepší život.
Ale my jsme chtěli jen to, aby zůstal.
Co ti trvalo tak dlouho, než jsi sem přijel?
Už je to rok.
Matka onemocněla.
Dostala se z toho? Ne.
To mě mrzí.
Vím, že chceš jít dál, ale já to tu musím zkusit, usadit se tady.
Zlato je víc na sever.
Proč to nezkusíš tady, Alexi? Musí tu být zlato.
Vím, že ho dokážeme najít.
Není to špatné místo.
Pomůžu ti do začátku.
Svatý sušenky!
Koukni na toho psa!
To není pes, ty idiote, je to vlk!
No tak! Jdeme!
Vezmi ho tam dolů.
Uvidíme, co se stane.
Tak dobře. Poběž!
Jdi do něj!
Běž!
Zatraceně.
To zvíře chci.
- Dostaňte odsuď Bucka. - Bucku.
Bucku, klid, chlapče.
V klidu Bucku.
Zpátky!
Promiňte, už teď mám dost zásob.
Na zem, chlapče.
Sedni.
Sedni!
- Klídek.
- Mia Tuku. Nesmíš!
Je váš?
Podívejte, co ten váš vlk udělal mému psovi.
Kdo zaplatí škodu?
Víte, že je vodit vlky do města zakázané, ne? Lukeu!
Najdi nám konstábla.
Ten nám to vyjasní. Počkej.
Tady.
Kožešiny mě nezajímají, náčelníku.
Ale vezmu si od vás toho vlka. - Ne, ten není na prodej.
- Tak to je škoda, protože teď si chvíli pobudete v žaláři.
Ne!
Kolik?
Víte něco, náčelníku? Jste mazanej.
Tak polez!
Tenhle vlk nám vydělá spoustu peněz. Zalez tam!
Vypadá to, že si tu začíná zvykat.
Pojďte.
Koupím vám něco k pití.
Neuvěřitelné!
Hej, vlku. Vlku!
Ukaž mi ty zuby!
Teď!
Bolí mě ruce.
Bolí mě hlava, bolí mě nohy.
Dáme tam dynamit a celou tu zatracenou horu odpálíme. Co na to říkáš?
Bylo by to moc jednoduché.
A o čem je tahle?
Je o jednom muži, který staví stroj, který ho přenese do budoucnosti. Můžu tě naučit číst.
Ty mě nauč číst a já z tebe udělám horníka.
Platí.
Tak dobře, vlku.
Podíváme se, co v sobě máš.
No tak, vlku!
No tak!
Zakousni se!
To je ono.
No tak, vlku!
Držte ho!
No tak, vlku, no tak!
Ukaž, co v tobě je!
No tak!
Dělej, vlku, no tak!
Dělej, vlku, tady máš.
To je ono, to je ono.
Myslím, že je připravený.
Nezklam mě. Naštvi se! No tak!
Běž tam a zabij ho!
No tak!
Pojď.
No tak, naštvi se!
Naštvi se.
Dělej! Dostaň ho!
Pojď sem! Dělej!
Pánové, na tři. Jedna.
Dva.
Tři!
Roztrhej ho, vlku! Roztrhej ho!
Jdi do něj, vlku!
Ano, ano! Ano!
Tak pojď, pojď, vlku.
Vedl sis dobře.
Je mi potěšením brát si vaše peníze, Sykesi.
Já se vrátím, Smithi.
Příště přiveď živého psa.
Dobře, vlku, chci, aby ses teď naštval.
Chci, abys tam šel a vyhrál, rozumíš mi?
Tak fajn, na tři.
Jedna. Dva. Tři!
No tak, rychle! Rychle!
Ano.
Klídek, chlapče.
Dnes sis vedl dobře.
Něco jsem ti přinesl.
V klidu. Tady máš.
Pořád mě nesnášej, vlku.
Chlapcům trvalo několik dní, než dosáhli skrytého úkrytu.
Do důmu nikdo nevkročil...
- Léta.
- Ne důmu, domu.
- Domu.
- Domu.
- Domu. Léta.
Když byly dveře konečně otevřeny a...
Fo, fou, foul? Jako ti ptáci?
Ne, foul jako ptáci jsou fowl.
Tohle je foul.
Foul, jako strašný smrad, jako hniloba.
Foul, jako tvoje smradlavé ponožky.
- Vždyť jsem je pral.
- Tak používej mýdlo, ano?
Kdybys kopal stejně tak dlouho jako pral...
Dělám víc, než je můj podíl. To je vtipný.
Kdo myslíš, že tu vaří?
Samozřejmě že ty.
A za to, jak vaříš, můžu být rád, že ještě žiju.
Tak si vař sakra sám!
Já nejsem tvoje žena! Jo, to je jasný.
Na to jsi moc ošklivý.
Ošklivý.
Zítra bychom asi měli jít do města.
Stejně potřebujeme zásoby. Dobrý nápad.
Říkám ti, ten vlk je neporazitelnej.
Vypadni od tý klece!
Chceš přijít o ruku, kámo? Jdi pryč!
Pane Sykesi.
Ustupte, pánové.
Co jsi nám dnes přinesl?
- A kde je zbytek? - To je bulldog.
- Je hezkej.
- Jsou to zabijáci, podívej na tu tlamu.
- Zmlkni.
To je Cherokee.
Už jsem ho bojovat viděl.
Tvůj pes je neporazitelný, že?
Mám pět tisíc babek, které říkají, že dnešek nepřežije.
Co se děje, Smithi?
Je to na tebe moc drahý?
Jdeme na to.
Pánové, na tři. Jedna.
Dva.
Tři!
Do něj!
No tak, vlku!
Cherokee! Cherokee!
No tak!
Do něj!
Zatraceně!
Shoď ho ze sebe!
No tak, vlku, vstávej, vstávej!
Dělej! Zabij ho!
Vstávej!
- To je Bílý tesák.
- Drž se od toho.
- Je po všem. - Ne, ještě ne!
Dělej, vlku, vstaň a bojuj!
Pomůže mi tu někdo? - Dostaňte odsud toho psa.
- Pomůžu ti, chlapče.
Mám ho.
Nevylam mu zuby!
Pusť ho, pse.
Konstáblové! Konstáblové!
Hej, kluku!
- To je můj vlk, kluku!
- Byl to tvůj vlk.
- Zaplatil jsem za něj, když jsi mě okradl ve Skagway, pamatuješ?
- Jo. Pomalu.
Ty tu zůstaň.
Hej ty, dej si na mě pozor.
Ještě jsme spolu neskončili!
Ztratil hodně krve.
Aspoň už nebude muset bojovat.
Dobrou noc, Jacku.
Pamatuju si ty starý dobrý časy, kdy psi ještě tahali lidi.
Musí být v chatě, abych se o něj mohl starat.
V jedný místnosti s vlkem spát nebudu.
Ztrácíš čas.
- Už byl ochočený.
Viděl jsi ho. - Jo, byl.
Teď už není.
Nevzdávej to se mnou, slyšíš?
Gratuluju.
Máš na krku zdravého vlka.
Teď ho dostaň ven.
Sám to nezvládnu.
Drž před ním kousek masa. Já ho odvážu.
Koukni, jak mi pozoruje ruku.
Zacházeli s ním špatně.
Teď už ho neochočíš.
Naučili ho nenávidět.
Potřebuje jen trochu vlídnosti.
- Zkus to bez toho dřeva.
- Ty to zkus bez dřeva.
Klid.
Zbláznil ses? Vím, co dělám.
Doufám.
Jenom tohle rozmotám. A je to.
Nech ho jít. Patří do lesů.
Vím, že mi nechceš ublížit. Máš pravdu.
Neměl jsem to dělat.
Neměl jsem tě nutit.
Nevím, co ti udělali, ale každý takový není.
Bude to v pořádku.
Až budeš připravený, vylez ven.
Na něco jsi zapomněl. Počkej.
A teď co?
Máš hlad, chlapče? Jo, jasně že máš hlad.
Ty máš hlad pořád.
Kam jdeš?
Vypadá dobře, co? Bílý tesáku.
Vidíš, to bylo docela dobré, co?
Není to tak špatné, že ne?
Nechceš ještě trochu?
Pojď sem, chlapče.
Není to tak špatné.
Jsem docela milý chlapík.
Ještě trochu?
Pojď sem! Bílý tesáku, podívej se na tohle.
Nechceš ještě trochu?
Pojď sem, chlapče. Tady.
To není špatné.
Neříkej mi, že nemáš hlad. Tady máš.
Tady máš.
Promiň.
Ještě?
Tady máš.
Nikdo ti neublíží.
Je to v pořádku. Je to v pořádku.
Budeš v pořádku.
Ten hlupák.
Pozor!
Polož tu pušku. Dej jí na zem!
Neublíží mi.
Vidíš?
Sakra, ty jsi mě vyděsil.
Říkal jsem ti, že je inteligentní.
Tak jo, poběž, poběž!
Vrátím se a udělám ještě jednu várku.
Nevracej se tam, už je pozdě.
Pojď, chlapče.
Jacku! Jacku!
- Alexi, pomoz mi!
- Jacku? - Alexi, Alexi!
Ahoj, kamaráde.
Jsi v pořádku? Obloha nikdy nebyla tak modrá.
- Ne, to není možné. - Co?
Svatá makrelo!
Jsme bohatí, nebo snad ne?
- Přesně, jak jsme o tom snili.
- Ano, je to zlato.
Jestli není kvalitní, tak za moc stát nebude.
Zatím nemá smysl se moc radovat.
Jsi si jistý, že ho nechceš vzít s sebou?
Jo, bude tam moc lidí.
Dobře, zatím.
Do ničeho se tam nezapleť.
Prostě tam dojdi, nech to přezkoumat a vrať se zpátky sem. Jak jen to půjde.
Co budeš beze mě dělat?
Budu křičet na vlka.
Asi jde se mnou.
Vezmu ještě nové okno.
Rád bych dal tohle na přezkoumání.
Jsem na pozemku číslo sedm, přímo pod nalezištěm u Modré řeky.
Předpokládám, že si to chcete uložit do naší banky.
Ano, předpokládáte správně.
Co se děje? Doufám, že je nakrmený.
Na.
Poplatek a záloha zaplacená Scottem Conroyem na jméno jeho a jeho syna.
- Vy jste Jack Conroy?
- Ano, to jsem já.
Rád bych ještě přidal Alexe. - Alexander Larson.
- Je to vaše zlato.
Úplně se uzdravil.
Pospěš si, musíme jít.
- Vždyť jste teď přišli.
- Ještě máme nějakou práci.
- Nezapomeň si to, pro co jsi přišel. - Aha, pravda.
- Pojď, Bílý tesáku.
- Dávej na sebe pozor, Jacku.
- Budu. Nashle!
- Pojďte.
- Tak co na to říkal? - Kdo?
Ten zkoušeč, kdo jiný?
Co je to s tebou?
Přečti si to sám.
Kvalita zlata nalezeného na pozemku
Jacka Conroye a Alexandera...
Larsona zkoumaná a vážená zkoušečem v Klondike City 11. srpna 1898 je z devadesáti osmi procent ryzí.
Jsme bohatí!
Jsme bohatí! Velmi bohatí.
Tak to říkal ten chlápek.
Říkal, že jsme odporně, hnusně bohatí!
Zatímco jsi byl pryč, trochu jsem přemýšlel.
Byl bych rád, kdyby ses s námi vrátil do San Francisca. a byl spolumajitel našeho hotelu.
Co na to říkáš?
Myslím, že je to dobrý nápad.
Pojmenuji ho po tvém otci, Scottův královský Hotel.
Na tvého otce. Dobrý kamarád.
Sněte dál, hoši.
Na střeše něco je.
Museli tě sledovat.
Byl jsem opatrný, Alexi, dělal jsem, co jsi...
Bílý tesáku, pojď sem pod to, no tak.
Ucpali komín.
Zůstaň dole!
Dej si to přes hlavu. Pomůže ti to dýchat.
Vevnitř už moc dlouho nevydrží.
Udržujte oheň, dokud nevyjdou.
Třeba jsou mrtví.
To je Coming 'Round The Mountain, nebo ne?
Tu písničku nesnáším.
To je udrží na pochybách.
Oni si vážně nedají říct.
Pojďme dovnitř.
Jdi dovnitř, Tinkere.
Zasluž si svoje místo.
Dostaňte ho pryč! Dostaňte ho ze mě!
Klid, klid, klid.
Klid, klid.
No podívejte se na tohle.
- Dojděte pro konstábly, ano? - Ano, pane.
Pojďte sem, všichni.
Pití zadarmo! - Pojďte dovnitř.
- Pití zadarmo?
Pití zadarmo na Alexe Larsona.
Mě se dvakrát ptát nemusíš.
Tady máte. - Netlačte se.
Jestli chceš stihnout tu loď ve Skagway, tak musíme brzo odejít.
Víš, že ho nemůžeš vzít s sebou.
Ve městě by byl nešťastný.
Musí být svobodný.
V tom je jeho kouzlo.
Myslí si, že jsi vlk.
Pojď sem. Dobře.
Postarej se o sebe, ano?
Dobře, tak běž. Jsi volný, běž.
Zmiz odsud!
Poslechni mě. Běž, utíkej!
Utíkej!
Běž!
Utíkej! Poslechni mě!
Uteč!
Zmiz odsud! Uteč!
Utíkej!
Zmiz už odsud!
Běž!
Tady je, Alexi.
Kde je vlk?
Nechal jsem ho jít.
- Na shledanou, Heather. Ať jim nic neprojde.
- To nedovolím.
Nemůžu uvěřit, že se to skutečně děje.
Alexi, něco ti musím říct.
Nemůžu odejít.
Ještě ne.
Půjdu zpátky na pozemek.
Slečno Casey.
Sbohem.
Tvůj otec by na tebe byl hrdý.
- Budu ti hlídat zlato. - To bys měl.
- A nech mi u vás pokoj.
- To stejně musím.
Jsi spolumajitel.
Bílý tesáku!
Překlad: haha.bimbi Korekce: xtomas252
Dílo Jacka Londona je smyšlený příběh.
Nikdy nebyl zdokumentován případ zdravého vlka nebo vlčí smečky, která by v Severní Americe útočila na lidi.
Díky systematickému zabijení vlků na většině území Spojených států, které pokračuje až dodnes, jsou dnes vlci v divočině znovu zaváděni ve snaze zajistit jejich budoucí přežití.
Všechna zvířata byla pod dohledem American Humane Association, která filmařům nařizuje jednat s nimi po celou dobu natáčení citlivě.
{Y:i:b}Požár v kryogenní sekci.
{Y:i:b}Opakuji, požár v kryogenní sekci.
{Y:i:b}Posádka se přesune k můstku se záchranným vozidlem.
{Y:i:b}Hloubkový let bude zahájen za T minus 20 sekund.
FIORINA FURY 161 RAFINÉRIE RUDY, VNĚJŠÍ PLÁŠŤ
NÁPRAVNÉ ZAŘÍZENÍ PRO VĚZNĚ SE DVĚMA CHROMOZÓMY Y
MAXIMÁLNÍ OSTRAHA
Havarovala evakuační jednotka.
Běžte na pláž.
Možná je jich tam víc.
Rychle.
Řekněte mi něco.
PŘEŽILA JEDNA OSOBA - NADP. RIPLEYOVÁ
DES. HICKS - MRTEV
OSOBA ŽENSKÉHO POHLAVÍ - MRTVÁ VĚK ASI 10 LET
ŽÁDÁM OKAMŽITOU EVAKUACI
ČEKÁM ODPOVĚĎ - KOM. ANDREWS
OD SÍTĚ COMCON - ZPRÁVA PŘIJATA
Tak hněte sebou.
Dejte si nástup.
Tak dělejte.
Prosím, pane Dillone.
Pane, dej nám sílu, abychom vydrželi.
Víme, že jsme ubozí hříšníci v rukou rozhněvaného Boha.
Nechť zůstane kruh neporušen až do onoho dne.
Amen.
Děkuji, pánové.
Prevence proti pomluvám. Věci se mají takto.
Jak někteří víte, model 337 EEV tu havaroval při přistání v 06:00 při ranní hlídce.
Jedna osoba přežila, dvě jsou mrtvé a jeden droid už nepůjde opravit.
Havárii přežila žena.
Je hezká?
Já se zavázal k celibátu... a to se vztahuje i na ženy.
- Všichni jsme se zavázali!
- Sklapni, Morsi.
Mně se nelíbí, že se může míchat mezi vězně a zaměstnance.
Bratr chce říct, že přítomnost každé cizí osoby, zvlášť ženy, vidíme jako porušení harmonie a potenciální oslabení duchovní jednoty.
My známe vaše stanovisko.
Mohu vám oznámit, že jsem si vyžádal záchranný tým.
Snad tady budou do týdne a co nejdřív ji evakuují.
Nezkoušejte to na nás!
- Jaký je její zdravotní stav?
- K žádné větší újmě asi nepřišla.
Je v bezvědomí.
Přesnější diagnózu vám nemohu dát.
- Bude žít?
- To rozhodně.
Je v zájmu všech, aby nevycházela z ošetřovny do příjezdu záchranného týmu, a rozhodně ne bez doprovodu, jasné?
Jistě.
Pánové!
Budeme se držet zaběhaného režimu a nedáme se vyprovokovat.
Nemám pravdu?
Dobře.
Děkuji, pánové.
Dobře.
Radši ať přijedou brzy, nebo nebudou mít co zachraňovat.
Co je to?
Koktejl mé vlastní výroby.
Otevře vám to oči.
- Vy jste doktor?
- Jmenuju se Clemens.
- Jsem tady hlavní zdravotník.
- Tady?
Fury 161.
Jedna ze zapadlých pracovních vězeňských kolonií Weyland-Yutani.
Dovolíte?
Je to v podstatě stabilizátor.
Měl bych vám oholit hlavu.
Rozmohly se nám tu vši.
Až vám bude líp, dám vám strojek na přirození.
Jak jsem se sem dostala?
Havarovala jste v EEV.
Oddělili jste se od hlavní lodi před vstupem do naší atmosféry.
Víte, jak dlouho jste byla v hyperspánku?
Takové probuzení může dát organismu zabrat.
- Bude mi pár týdnů špatně.
- Přesně tak.
- Kde jsou ostatní?
- Nezvládli to.
- Cože?
- Nepřežili to.
Musím na loď.
- V tomhle stavu těžko.
- Dáte mi šaty, nebo mám jít takhle?
Vzhledem k povaze místní populace bych navrhoval šaty.
Nikdo z nich léta neviděl ženu.
Já ostatně taky ne.
Bývalo tady na 5000 vězňů, ale nechali tu jen stálou osádku, 25 mužů.
- Proč?
- Udržují věčný plamínek.
Věčný plamínek čeho?
Vysoké pece!
Přírodní metan.
Máme tu slévárnu, nadporučíku Ripleyová.
Dělají tu olověné tabule na nádoby s toxickým odpadem.
Odkud znáte moje jméno?
Máte ho napsané vzadu na kalhotkách.
Uvolněte ten řetěz!
- Kde jsou jejich těla?
- Máme tu márnici.
Dali jsme je tam do příjezdu vyšetřovatelů. To bude asi za týden.
- Byl tam droid.
- Odpojili ho.
Byl rozmetaný na cucky.
Zbytky jsme vynesli na skládku.
Desátníka propíchla ta bezpečnostní opěra.
Vůbec o tom nevěděl.
A to děvče?
Utopila se v kryoschránce.
Myslím, že nebyla při vědomí... když se to stalo.
Je mi to líto.
- Co se stalo?
- Kde je teď?
V márnici.
Musím ji vidět.
Musím vidět, co z ní zbylo.
Máte nějaký důvod tolik naléhat?
Ano.
Musím vědět jistě, jak umřela.
Nechci se opakovat, je to citlivá věc, ale jednoznačně se utopila.
Byla to vaše dcera?
Ne. Nebyla.
- Můžu s ní být chvíli sama?
- Jistě.
Odpust mi.
Co to dělá?
V pořádku?
Ne.
- Musíme udělat pitvu. - Cože?
Slyšel jste.
Musím vědět jistě, jak umřela.
Jak už jsem říkal... utopila se.
Nejsem si jistá.
Musím se podívat dovnitř.
- Jste dezorientovaná.
- Mám velice dobrý důvod.
Co kdybyste se nám s ním svěřila?
Možnost nákazy.
Jaké přesně?
Cholera.
Cholera už se 200 let nikde nevyskytla.
Prosím vás.
Všechno je na místě.
Nic neukazuje na nákazu.
Žádná známka choroby.
Hrudník.
Otevřete jí hrudník.
Opatrně.
Plíce... zatopené tekutinou.
Ergo, utopila se.
A teď, protože nejsem úplný idiot, nechcete mi říct, co vlastně hledáme?
- Pane Clemensi.
- Komisaři.
Nadporučíka Ripleyovou asi ještě neznáte.
- Co se děje, pane Clemensi?
- Správně.
Co se děje?
Za prvé, nadporučíkovi je mnohem lépe.
Za druhé, v zájmu veřejného zdraví provádím pitvu.
- Bez mého povolení.
- Na to nebyl čas.
Ale výsledek je příznivý. Žádná známka nákazy.
Ale Ripleyová by se tu před vězni nemusela procházet, jak už to prý dělá hodinu.
A vy byste mi mohl hlásit změny v jejím zdravotním stavu.
- Nebo žádám příliš?
- Musíme ta těla spálit.
Necháme je na ledu, dokud nepřijede záchranný tým.
Na ledu.
Je to otázka veřejného zdraví.
Nadporučík si myslí, že stále trvá nebezpečí nákazy.
- Říkal jste, že v ní nejsou známky choroby.
- Zdá se, že se to děvče utopilo, ale bez laboratorní analýzy to nemohu říct s jistotou.
Myslím, že by nebylo moudré připustit možnost nežádoucího viru.
Epidemie... cholery by v hlášení vypadala velmi špatně, nemyslíte?
Máme tady 25 vězňů.
Všechny se dvěma chromozómy Y.
Jsou to samí zloději, násilníci, vrazi, pedofilové... Samá verbež.
Protože se dali na víru, neznamená to ještě, že jsou míň nebezpeční.
Já jim v jejich přesvědčení nebráním.
Nechci narušovat pořádek.
Nechci čeřit hladinu.
A nechci, aby se mi tu procházela ženská a dělala jim pokušení.
Aha.
Jde o mou bezpečnost.
Přesně tak.
Nechám organizaci kremace na vás, pane Clemensi.
Mohou použít pec, ale do 22:00 budou všichni pod zámkem.
Vánoce jsou letos dřív.
- Jak to myslíš?
- Každej zdechlej vůl je dobrej...
Jsou všiváci celý zavšivený.
Už zbývá jen sedm, a máme to z krku.
Tu hadici mi byl čert dlužen.
Vždycky mám boty samý hovno.
Když mluvíme o hadici, Franku, co bys jí řek, kdybys moh?
- Jak to myslíš?
- No víš. Kdybys moh.
- Jako jen tak?
- Jo.
Jak bys to s ní skoulel, kdybys ji potkal v jídelně?
Žádnej problém.
Já se ženskýma nikdy problém neměl.
Řek bych: "Brej den, pusinko.
Jak to jde? Můžu něčím posloužit?"
Pak bych si ji změřil od hlavy k patě.
Mrknul bych na ni, nasadil šelmovskej úsměv.
Hned by věděla, co a jak.
Pak by řekla: "Polib mi prdel, ty nadrženej otrapo."
"Mile rád. I cokoliv jinýho."
Jo, když je držíš zkrátka, jdou ti na ruku. Že jo, Franku?
Říkám ti, Murphe.
Na královnu jako na děvku a naopak.
Nemůžeš šlápnout vedle.
Co podle tebe zabilo Babe?
Nevím.
Prostě natáhla brka.
- Jak byla stará? - Asi 11.
V nejlepších letech.
No nic.
Pak ji rozporcujem a hodíme do vývaru.
Tak jo.
Franku, co je tohle?
Svěřujeme do tvé péče toto dítě a tohoto muže, Pane.
Jejich těla opustila stín našich nocí.
Byli osvobozeni od temnoty a bolesti.
Toto dítě a tento muž vstoupili za hranice našeho světa.
Budou věční na věky věků.
Jsi prach, a v prach se obrátíš.
Proč?
Proč jsou nevinní trestáni?
Proč ta oběť?
Proč ta bolest?
Nic není zaslíbeno.
Nic není jisté.
Jen to, že někdo je povolán, a někomu se dostane záchrany.
Nikdy nebude znát strádání a hoře těch, koho tu zanechala.
Svěřujeme tato těla prázdnotě... s lehkým srdcem.
Protože každé semeno skrývá příslib květu.
A každá smrt, ať sebemenší, skrývá nový život.
Nový začátek.
Amen.
Říkám ti, je to pěkně divný.
Jako jediná tu havárii přežila ženská.
Takže.
Prej nám to tu skřípe.
Řekne mi někdo, v čem je problém?
Mluvte, bratři.
Já ti to řeknu.
Nevadí mi tma, ani breberky.
Nevadí mi lézt týden v kuse studeným a vlhkým tunelem.
Ale vadí mi Golic.
- Tobě taky? - Jo.
Je to blázen a smrdí.
Já už s ním víckrát nejdu.
Chceš k tomu něco říct?
Půjde s váma.
Golic je stejnej ubožák jako vy a já.
- Smrdí hůř.
- A je to blázen.
Nechte si ty kecy.
Máte práci.
O Golicovi už nechci slyšet ani slovo.
Jasné?
- Co jsem říkal, pane Aarone.
Je to blázen.
- Přesně tak.
Chtěla jsem vám poděkovat za to, co jste říkal při pohřbu.
- Mí přátelé by to ocenili...
- Se mnou si nezačínejte, paninko.
Já jsem vrah a násilník.
Opravdu?
To musíte být ze mě nervózní.
- Máte víru, sestro?
- Moc ne.
My tady máme spoustu víry.
Dost i pro vás.
- Já myslela, že sem ženy nesmí.
- Zatím jsme tu žádnou neměli.
Ale sneseme každého.
I nesnesitelné.
Děkuju.
To říkám jen obecně, neberte si to osobně.
Víte, nám se tu dobře čeká.
A zatím... žádné pokušení.
Na co čekáte?
Až se vrátí Bůh a spasí své služebníky.
Dillon a ostatní alternativní lidé se dali na víru asi před pěti lety.
Napijete se?
- Beru léky.
- Jen málo.
- Na jakou víru?
- Jakousi apokalyptickou, něco s miléniem, křesťanský fundamentalismus...
- Aha.
- Právě.
Když to tu společnost chtěla zavřít,
Dillon a ostatní věřící chtěli zůstat.
Nechali je to tu hlídat, se dvěma dozorci... a zdravotníkem.
A tady nás máte.
Jak jste se na tohle skvělé místo dostal vy?
Jak se vám líbí nový zástřih?
Jde to.
Když jsem se vás zastal proti Andrewsovi, poničil už tak žalostný vztah s tím dobrým mužem, a vyložil jsem vám velkolepou historii Fury 161, nemůžete mi říct, co jste hledala v tom děvčeti?
Přitahuju vás?
Jak?
Vždyť víte.
Jste velmi přímočará.
Byla jsem dlouho pryč.
Já taky.
Opravdu si vaší náklonnosti cením.
Ale vím, že jste se vyhnula otázce.
Tím nejhezčím možným způsobem.
Kazíte atmosféru.
Dělám svou práci.
Chci jen vědět, proč jsme je museli spálit.
A protože jsem ve vaší posteli, myslíte, že vám dlužím odpověď.
Myslím, že mi dlužíte odpověď.
Postel s tím nemá co dělat.
Měla jsem v hyperspánku strašný sen a musela jsem vědět jistě, co ji zabilo.
Ale spletla jsem se.
Možná.
A teď jsem udělala další chybu.
- Opravdu?
Jakou?
- Družím se s vězněm.
Fyzický kontakt.
To je přece proti předpisům, ne?
To rozhodně.
- Kdy to bylo?
- Já myslím, že víte.
Já nejsem vězeň.
Máte na zátylku čárový kód.
To bych vám asi měl vysvětlit.
Ale teď na to není ta pravá chvíle.
Promiňte.
Vážně to všechno kazíme, co?
{Y:i:b}Pane Clemensi.
Pane Aarone.
{Y:i:b}Komisař Andrews vás potřebuje u větrací šachty č. 22.
Hned.
{y:i:b} - Stala se nehoda.
- Něco vážného?
{Y:i:b}Dalo by se to tak říct.
Jednoho vězně to... roztrhalo na kusy.
Promiňte.
Musím jít.
Povinnost volá.
- Kdo to byl?
- Murphy.
- Jak to víte?
- Tohle je jeho bota.
Na tu práci jsem ho poslal já.
Byl to diletant.
Nemusíte se omlouvat, pane Aarone. Není to vaše vina.
K tomu není co dodat.
Smrt nastala okamžitě.
Neříkejte.
Asi ho to vtáhlo do větráku.
- Asi to byl proud větru. Ale...
- Taky se mi to jednou málem stalo.
Tolikrát jsem jim říkal: "Nechoďte k větrákům."
- Ale nikdo neposlouchá.
- Ale větrák foukal.
- Co je to?
- Nevím.
Dostavte se za 30 minut ke mně, pane Clemensi.
Tady jste.
Komisař Andrews se pomine, když se tu budete procházet bez dozoru.
- Povězte mi o té nehodě.
- Jeden z vězňů zahynul.
Opravdu?
Jak?
Ve větrací šachtě.
Zacouval chudák do třímetrového větráku.
Něco jsem tam našel.
Kousek od místa, kde se to stalo.
Šmouhu.
Spáleninu.
Jako tu na kryoschránce toho děvčete.
Podívejte, já jsem na vaší straně.
Chci vám pomoct, ale musím vědět, co se děje.
Nebo co si myslíte, že se děje.
Jestli mi chcete pomoct, najděte mi počítač se zvukovým výstupem, aby přehrál letový zapisovač.
Tady nic takového nemáme.
A co Bishop?
Ten droid, který se mnou havaroval.
Můžu vás tam nasměrovat.
Ale nemůžu jít s vámi.
Mám jiné povinnosti.
Tohle bude zkažený.
Golicu, nevrť se.
Co je to za sajrajt?
Není to pořádně zabalený.
- Umí dělat něco pořádně?
- Jíst. To mu jde.
Golicu.
Zapal svíčku za Murphyho.
Zapálím jich tisíc.
On byl jinej.
Nikdy si na mě nestěžoval.
Měl jsem ho rád.
Je to pravda?
Že měl hlavu na sto kousků?
Kdo má sirky?
- Sedněte si, pane Clemensi.
- Děkuji.
- Cukr?
- Ne, děkuji.
- Mléko?
- Trošku.
Děkuji, pane Aarone.
Poslouchejte, vy hajzlíku.
Ještě jednou mě podrazíte, a roztrhnu vás jak hada.
Myslím, že vám nerozumím.
V 07:00 hodin jsem dostal zprávu ze sítě.
To je první zpráva seshora, která na tohle zařízení kdy přišla, aspoň pokud vím.
Máme se o tu ženskou starat.
Je to prý nejvyšší priorita.
- Proč?
- Nemám tušení.
Proč jste ji pustil z ošetřovny?
Takové nehody, jako s Murphym, se stávají, když se jednomu z těch chcípáků postaví péro.
Já jsem lékař, vy jste věznitel.
Oba moc dobře víme, co jste.
Sedněte si!
Já myslím, že bych měl jít.
Není mi s vámi zrovna příjemně.
Nádhera!
Jen považte, pane Clemensi.
Jak by se vám líbilo, kdybych vylíčil vaši nechutnou historii vaší nové známé?
Aby se poučila, samozřejmě.
Krucinál, sedněte si.
Nemám vás rád. Jste nevypočitatelný, drzý, potenciálně nebezpečný.
Ke všemu máte připomínky.
Kdybych nepotřeboval zdravotníka, nepustím vás sem ani na krok.
- Jsem vám nadosmrti zavázán.
- Ten sarkasmus si můžete odpustit.
Měl bych něco vědět?
- O čem?
- O té ženské.
Nezkoušejte to na mě.
Každou volnou minutu jste s ní.
Pochybuji, že je to čistě profesionální zájem.
Řekla vám něco?
Odkud je? Jaký má úkol?
Co dělala v tom EEV?
Prý byla v bojovém oddílu, který to schytal.
Zbytek asi bude tajný.
Netlačil jsem na ni.
- To je všechno?
Určitě?
- Ano.
- Nic víc? - Ne.
Vypadněte.
Zmlkni, ty mrcho.
Pusťte mě!
Jděte do hajzlu! Ne!
Drž!
Jste v pořádku?
Ty hajzle!
Běžte.
Musím bratry trochu převychovat.
Duchovně.
Cigarety.
Jdeme na to.
Tohle je jak deset obytných bloků.
- Kolik?
- S tímhle 176.
Nemůžeš žvýkat víc potichu?
Snažím se zjistit, jak je to oddělení velký.
- Hergot, při tom rachotu se nedá myslet...
- Neklej.
Promiň.
Obešli jsme celý tohle oddělení... - Hej!
- Co je?
- Kdo to sakra je?
- Neklej!
Zmlkni! Sakra se říkat může.
To není proti Bohu.
Co je s těma svíčkama?
Asi průvan z některé větrací šachty.
Od nejbližšího ventilátoru.
Jestli zhasnou všechny, jak budem vědět, kde jsme?
Někdo se bude muset vrátit a znova je zapálit.
Takže to asi připadlo na mě.
Buď opatrný, bratře.
Tak kdo jsou ti šprýmaři?
Utíkej!
Rychle, sem!
Pomozte mi!
Běž!
Běž, do piče!
Dělej! Dělej!
Rychle!
Dej mi to.
Sundej to ze mě, kurva!
Pust mě!
- Zdravím vás, Ripleyová.
- Zdravím vás, Bishope.
- Jak se cítíte?
- Bolí mě nohy.
- To mě mrzí.
- To nic.
Já jsem jen chytrá mašinka.
Jak se daří vám?
Jsi pěkně ostříhaná.
- Umíte přečíst letový zapisovač?
Golicu?
Mám to.
Co se stalo na Sulacu?
Proč loď vypustila kryoschránky?
Stáze přerušena.
Požár v kryogenní sekci.
Opakuji, požár v kryogenní...
Co se stalo?
Co způsobilo ten požár, Bishope?
Slyšíte mě?
Byl to elektrický výboj.
Pod podlahou.
Zachytila čidla před oddělením nějaký pohyb?
Je tady hrozná tma.
Už nejsem, co jsem býval.
Řekněte mi to.
Je něco v zapisovači?
Byl na palubě vetřelec?
Ano.
Je na Sulacu, nebo s námi přistál?
Byl s námi celou cestu.
Ví to společnost?
Společnost ví o všem, co se stalo na lodi.
Všechno se přenáší do počítače a posílá na sít.
A oni ho chtějí?
Udělejte pro mě něco.
Odpojte mě.
Mohli by mě opravit.
Ale už nikdy nebudu špičkový.
Radši nebudu vůbec.
Určitě?
Udělejte to pro mě, Ripleyová.
Já to nebyl!
Já to neudělal!
Pomozte mi.
Byl to ten drak.
Krmí se mozkem.
Nikdo ho nezastaví.
- A co Boggs a Rains?
- Zařízl je jako prasata.
Já to nebyl.
Já jsem to nebyl.
Úplný blázen.
Nikdo za to nemůže, ale měl být v řetězech.
Jak říkáte.
Magor prvního stupně.
Nepouštějte ho mezi ostatní.
Ať nezpůsobí paniku.
- Clemensi!
- Ano.
- Dejte mu něco na uklidnění.
- Až řekne, co se stalo s bratry.
Seber se.
Pověz mi to.
Kde je Boggs a Rains?
Nic z něho nedostanete.
Musíme vyslat pátrací skupinu.
Je dost dobře možné, že je ten prosťáček zavraždil.
To nemůžete vědět.
Mně nikdy nelhal.
Je to blázen, je to hlupák, ale není to lhář.
Mluví pravdu.
Chci se ho zeptat na toho... draka.
- Je to drak!
- Nikoho se na nic ptát nebudete.
Váš názor mě nezajímá, protože nemáte všechny informace.
Je to odsouzený vrah, známý zvlášť brutálními zločiny.
- Nemám pravdu, pane Dillone?
- Ano.
V tom pravdu máte.
Tak budu mluvit s vámi.
Je to důležité.
Po službě si s vámi velmi rád popovídám. Ano?
Opravte mě, jestli se mýlím, nadporučíku.
Je to vysoké 2,5 metru, místo krve to má kyselinu a přijelo to na vaší lodi.
Zabíjí na potkání a vůbec je to dosti nepříjemné.
A vy čekáte, že mi bude stačit vaše slovo.
Ne.
Nečekám nic.
- Pěkná historka, pane Aarone.
- Ano.
Nádhera.
- V životě jsem nic takového neslyšel.
- To bych řekl.
Co máme podle vás dělat, nadporučíku?
- Jaké máte zbraně?
- Tohle je věznice.
- Vězni nemají přístup ke zbraním.
- Aby vás nezabili.
Ano.
Nedá se odtud uniknout.
Až příště přijede zásobovací loď, společnost to zlikviduje.
Tohle je věznice s maximální ostrahou... a vy nemáte žádné zbraně?
Máme pár nožů na jatkách a v jídelně a požárnické sekyrky.
- Nic zvláštního. - To je všechno?
Vězni jsou tu na dobré slovo.
- Takže jsme v prdeli.
- Ne.
Vy jste v prdeli.
Neopustíte ošetřovnu.
Máte karanténu.
Pan Aaron vás doprovodí.
Tam na vás žádná zlá potvora nemůže.
Tak se mi to líbí.
{Y:i:b}Všichni do jídelny.
Komisař nařídil všechny svolat.
{Y:i:b}Do jídelny, hned teď, lidi.
Nedá se odtud odejít?
Nějaká úniková cesta?
Ne.
Každého půl roku přivezou zásoby.
To je všechno?
Do prdele.
Někdo pro vás brzy přijede.
Opravdu?
Jak brzy?
Nevím.
Sem ještě nikdo nikdy nespěchal.
Řeknete mi, o čem jste mluvili s Andrewsem?
Ne.
Myslel byste, že jsem blázen.
To od vás není moc hezké.
Jak se cítíte?
Nijak zvlášť.
Bolí mě v krku, je mi špatně od žaludku.
- Jsem nasraná.
- To se dá za daných okolností pochopit.
Třeba bych vám měl dát jeden svůj speciální koktejl.
Já nevím, proč všichni všechny ze všeho viní.
Nikdo není dokonalej.
Jsme jenom lidi.
Dokonalej člověk neexistuje.
V bláznivým světě musí normální člověk vypadat jako blázen.
To je velmi hlubokomyslné, Golicu.
Děkuju.
Jste vdaná?
- Já?
- Měla byste se vdát, mít děti.
Hezká holka.
Znal jsem jich dřív hodně.
Doma.
Líbil jsem se jim.
Vždycky chvilku.
Vy taky umřete.
Jste?
- Co?
- Vdaná.
- Proč?
- Jen tak.
Ne.
- Co kdybyste se přestal vytáčet?
- Můžete to upřesnit?
Když jsem se ptala, proč tady jste, vyhnul jste se odpovědi.
Pak jsem se ptala na vaše vězeňské číslo, a zase jste mě odbyl.
To je dlouhá, smutná historie.
A víc než trochu melodramatická.
Zkuste to.
Když na tom trváte.
Po studiích, přestože jsem si vypěstoval tajný návyk na morfium, mi předpovídali slibnou budoucnost.
Na svém prvním místě jsem odkroutil 36 hodin na pohotovosti.
Tak jsem vyrazil ven a ztřískal jsem se.
Pak mě zavolali zpátky.
V rafinérii vybouchl kotel a měli tam 30 zraněných.
A 11 jich umřelo.
Ne na následky té nehody, ale protože jsem jim předepsal špatnou dávku léků.
Zavřeli mě na sedm let a zkrouhli mi licenci na 3-C.
- Aspoň jsem se zbavil toho morfia.
- To je mi líto.
Myslím, že jsem vyvázl lehce.
Seděl jste tady?
Docela jsem se s tímhle osazenstvem sžil.
Takže když tu zůstali, zůstal jsem taky.
Nikdo jiný by mě nezaměstnal.
Ještě se ode mě necháte píchnout?
Nádhera.
Pane, dej nám sílu, abychom vydrželi.
Víme, že jsme ubozí hříšníci v rukou rozhněvaného Boha.
Nechť zůstane kruh neporušen až do onoho dne.
- Amen. - Amen.
Co se tady sakra děje?
Co je to tady za bordel?
Máme tu vraždu, znásilnění, bratři mají potíže.
Takhle by to dál nešlo!
Problémům musíme čelit společně.
Ano.
Děkuji, pane Dillone.
Takže. Opět tu máme prevenci proti pomluvám.
Věci se mají následovně.
V 08:00 hodin byl trestaný Murphy, v důsledku své nedbalosti, nalezen mrtev v šachtě č. 17.
Zřejmě ho to vtáhlo do větráku.
Asi v 21:00 hodin se objevil trestaný Golic, celý vyšinutý.
Trestaní Boggs a Rains jsou nezvěstní.
Je pravděpodobné, že se stali obětí trestaného Golica.
Musíme vyslat pátrací oddíl.
Přivítal bych dobrovolníky.
Myslím, že se dá říct, že náš zaběhaný systém se nám poněkud vykolejil.
Doufám jen, že společně překonáme dalších pár dnů, než nepřijede záchranný tým pro nadporučíka Ripleyovou.
- Je tady!
Zabil Clemense!
- Okamžitě přestaňte vyvádět.
Neslyšíte?
Je tady!
Aarone, odveďte tu ženskou zpátky na ošetřovnu.
- Co je to?
- Rychle!
Sakra!
Děkujeme ti, Bože.
Seslal jsi na nás svůj hněv, blíží se čas posledního soudu.
Nastává Apokalypsa.
Připravme se.
Nechť je tvá milost spravedlivá.
- Je to obr.
- Amen.
- Já jsem tam byl.
Já to viděl.
- Já vím.
Co teď sakra budeme dělat?
Kdo tomu tady velí?
Organizaci.
Chce to organizaci.
Správně!
Nejvyšší hodnost teď mám já.
- 85 bude velet.
No potěš!
- Neříkejte mi tak!
Andrewse rozhodně nenahradím.
Byl to dobrý člověk.
- Vy jste ho nemohli docenit...
- Aarone, o tyhle žvásty nikdo nestojí.
Sestro, a co ty? Ty jsi důstojník.
Nechceš si to tu vzít na povel?
Zapomeň na ni!
Velet budeš ty.
- Správně.
- Stejně to tu vedeš.
Ani za piču.
Já nejsem důstojnickej typ.
Jenom se starám o svoje lidi.
Co ten vyjebanec chce?
To po nás půjde po všech?
Ano.
To je paráda!
Jak ji zastavíme?
- Nemáte zbraně.
Nebo ano?
- Ne.
Takového jsem ještě neviděla.
Pohybuje se jinak.
Ale ti ostatní se báli ohně.
Jinak ničeho.
- Můžeme tuhle oblast izolovat?
- Ani náhodou. Je tu 600 šachet...
A video?
Máte tu průmyslovou televizi.
Můžeme toho využít.
Televize už nefunguje léta.
Tady skoro nic nefunguje.
Máme techniku, ale nejde opravit.
- 85 chce říct...
- Neříkejte mi tak!
Nemáme tady klubovnu. Ani klimatizaci, ani video.
Ani bezpečnostní systém. Ani mrazničky. Ani blbou zmrzlinu.
Ani gumy, ani ženský.
Ani pistole.
Máme tady hovno!
Proč se s ní vůbec vybavujeme?
Ona tu potvoru přivedla.
Prostě jí rozmlátíme hlavu o zeď!
Já jsem pro.
Morsi.
Co kdybys zavřel hubu?
Dobře.
Dobře.
Co budeme dělat?
Co je tohle?
Vede to od jídelny na ošetřovnu.
Je to větrací šachta.
Tak půjdeme do ní.
Vypudíme ho ven.
Jsou tady kilometry tunelů.
Nepůjde daleko.
Uhnízdí se v téhle oblasti.
Někde... tady.
Jak to víte?
Je jako lev.
Drží se blízko k zebrám.
K zebrám?
Ale pobíhat tady ve tmě?
Za touhle hlavní šachtou není osvětlení.
- Nemáme svítilny?
- Moře, ale nemáme baterky.
A pochodně?
Můžeme rozdělat oheň?
To je výsada lidských bytostí už od doby kamenné.
Ten sarkasmus si můžete odpustit.
Nikdy to nepoužili.
Chtěli sem navézt jaderný odpad.
Ale nenavezli.
Vevnitř je to netknuté.
Tohle je jediná přístupová cesta?
Ano.
Stěny jsou silné dva metry.
Masivní ocel.
Takže když tam něco zaženeme, nedostane se to ven?
Přesně tak.
Ani náhodou.
Tady to je.
Nepamatuju si, jak se to jmenuje.
- Chinotricetylén. - Já jsem to věděl.
Já musím s Dillonem rozdělit čety na to natírání...
- Takže...
- Davide...
- Vy se postaráte o ty sudy.
- Dobře, 85.
A... neříkejte mi tak.
Co to máte s tím 85?
Viděli jsme jeho spis.
Je to jeho IQ.
Viděl jsem, jak sud s tímhle svinstvem spadl do bunkru na pláži.
Jednu vlečnou loď po tom výbuchu opravovali 17 týdnů.
Parádní materiál!
Takže, aby bylo jasno.
Chcete ho ohněm vypudit z potrubí, nahnat ho sem, zabouchnout dveře a polapit ho?
Správně.
A chcete, aby vám našinci píchli?
Máte něco lepšího na práci?
Proč bysme pro vás měli nasazovat krk?
Stejně vám jde o krk.
Jde jenom o to, co s tím uděláte.
Podívej na to.
Funguje jedna baterka ze 2000.
Mohlo to bejt horší.
Člověče, to je ale puch.
Ten sajrajt děsně smrdí.
- To jsou výpary jak blázen.
- To aby člověk dejchal šlauchem.
Nedejchej moc zhluboka.
Stýská se vám po doktorovi?
Proč myslíte?
Myslel jsem, že jste si rozuměli.
Tak vy jste špehoval.
Já jsem to věděl.
- Jste v pořádku?
- Nic mi není.
Když myslíte, ale mně to tak nepřipadá, sestro.
Nic mi není.
Já to tu nenávidím.
Něco tu s náma určitě je.
Nezapalujte oheň, dokud nedám signál. Tohle je signál.
Je to jasné?
Budete si to pamatovat?
Kruci!
Máte počkat na signál, kurva!
K zemi!
Rychle!
Musíme najít rozstřikovače.
Musíme jim pomoct.
Rychle.
Hněte sebou.
Běžte na skládku.
Neotvírejte dveře!
To bude dobrý.
Už nehoříte.
Jude.
Běž zapnout rozstřikovače.
Musíme ho dostat ven.
Vezmeme vás ven.
Za tebou.
Otevři ty dveře.
Rychle.
Pojď si pro mě, ty zmetku.
I pro ty, co padli, nastal čas radovat se.
Klaníme se jejich odvaze.
Budou žít navždy.
Mrtví nezemřeli.
Přenesli se výše.
Vystoupili na vyšší místa.
Zatracení pomatenci.
Clemens jim říkal Dillonova Boží četa.
Drží je to na uzdě.
- Vy nejste věřící? - Já?
Hergot, ne.
Já tu pracuju.
Podívejte, záchranný tým dorazí za čtyři, za pět dní.
Maximálně za šest.
Otevřou ty dveře, vrazí tam se zbraněma a zabijou to.
- Napsali vám něco?
- Nic moc.
Jen "Zpráva přijata".
Pak psali, že vy jste nejvyšší priorita.
Moc nám toho neřeknou.
Na nás každej z vysoka sere.
Co když to nebudou chtít zabít?
Vezmou to s sebou?
Nejsou blázni.
Musí to zabít.
Nebo ne?
Morsi, odvaž mě.
- Ani náhodou.
- Bolí to.
Je mi líto.
- Nic jsem neudělal.
- Nemluv na mě.
- Prosím tě.
Co jsem udělal?
- Já ti řeknu, co udělám.
Budu tě tu hlídat, jak mi nakázali.
Nechci mít potíže s Dillonem.
Jen jsem mu řek, co ten drak udělal Boggsovi a Rainsovi.
Nelhal jsem.
Viděl jsem to.
Do prdele, já to taky viděl.
Prosím tě.
Jestli to sem přijde, je po mně.
Nemůžu utéct.
Nepřijde to sem.
Máme to v pasti.
Co ti to udělá? Prosím tě.
Komu dávám cigarety jako prvnímu?
Nejsem tvůj kamarád?
Já tě mám rád, Morsi.
Proč ne?
Sekej dobrotu.
Žádný vylomeniny, nebo si to schytáš.
Kam ho chytili?
Do odpadní nádrže.
Držíme ho v šachu.
Musím ho znova vidět.
Co to plácáš?
Ty už cigarety nedostaneš.
To bychom měli.
Co napíšeme teď?
Napište jim, že jsme to chytili.
- Jak tomu budeme říkat?
- Xenomorf.
Jistě.
Jak se to píše?
XENOMORF POLAPEN
ŽÁDÁME POVOLENÍ K LIKVIDACI
- Nemůžeme to zabít. Nemáme zbraně. - Jistě.
FURY 161 - VĚZNICE TŘÍDY C - ZPRÁVA PŘIJATA
Vidíte?
Víc nám nikdy neřeknou.
Jsme pro ně jak onuce.
LIKVIDACE NEPOVOLENA ZDRŽTE SE KONTAKTU
- Vypnout a zapnout.
- Co kecáš?
Řekni mi něco, ty potvoro.
Tam nemůžeš.
Ta potvora tě sežere zaživa.
Promiň.
Řekni mi, co dál.
- Takže oni si to chtějí odvézt.
- Zkusí to.
Nechtějí to zabít.
Musíme vymyslet, jak to udělat.
Proč to musíme zabít?
Říkala jste, že si pro to přijedou. Ano.
Chtějí si to s sebou odvézt, jako nějakou zbraň.
- Co je na tom?
- Nechápou, že je to všechny zabije.
- Jak říkám, co je na tom?
- Nic. Ale umře spousta nevinných lidí.
- Myslela jsem, že jste věřící.
- Vy tomu nerozumíte.
Vnější svět už pro nás neexistuje.
Máme tu svět sami pro sebe.
Nic moc, ale je náš.
A ostatní ať se jdou vycpat?
Ne.
Oni ať se jdou vycpat.
- Dillone? - Jo.
Vyskytl se menší problém.
To je paráda.
Ten magor tu potvoru pustil. Má, co chtěl.
Co budeme dělat teď?
Andrews měl pravdu.
Ten mamlas měl být v řetězech.
- Jste v pořádku?
- Kašlem na ni.
Ta mrcha tu zas běhá.
- Co budeme dělat?
- Už jsem říkal.
Vy jste ten kokot, co pustil Golica.
Vy kreténe.
- Přestaňte.
- Řekni mu, ať se sebere.
- Co myslíte vy?
- Myslím, že musím zpátky do EEV.
- Co se děje?
- Potřebuju neuroskener.
- Nevypadáte moc dobře.
- Koho to zajímá?
Co budeme dělat?
Chceš přes hubu, čuráku?
Přestaň panikařit.
Panikařit?
Ty ani nevíš, jak se to píše. Nevykládej mi tu o panice.
Zavřete hubu, oba dva.
- Mě už nic nenapadá.
- Neříkejte.
- A co venku? - Skvělej nápad!
Slunce vyjde až za dva dny, je 40 pod nulou.
To si pomůžem!
Takže tady zůstanem a necháme ho, aby si nás dal k obědu.
Sežeň všechny, co zbyli.
Ať přijdou do montážní haly.
Chcete pomoct?
Nechtěl jsem vás vyděsit.
Neměla byste chodit sama.
Můžete obsluhovat tu klávesnici?
- Co mám udělat?
- Stiskněte B nebo C.
- Zobrazit biofunkce? - To je ono.
Systém naběhl.
Co teď?
Nechte proběhnout celý cyklus.
- Je to hodně mlhavé.
- Zesilte signál.
Dívejte se.
- Neumím to odečítat.
- Krvácení je tmavá skvrna.
Hledejte vlasové praskliny v dolní části lebky.
Bílé čárky.
CIZÍ TKÁŇ
Co se stalo?
Myslím, že máte jednoho v sobě.
To není možné.
Jak vypadá?
SKEN DNA TYP TKÁNĚ NENALEZEN
- Příšerně.
- Musím ho vidět.
- Zmrazte obraz!
- Radši se nedívejte.
Je mi to líto.
Ta zatracená potvora tu někde pobíhá.
Jede sem ozbrojenej záchrannej tým.
Ted není nikde bezpečno.
Zůstaneme tady v montážní hale.
Tady nikdy nebyla klimatizace.
Musel by projít zdí.
Postavíme stráže, abysme věděli, jestli jde.
Nebudeme na sebe upozorňovat a připravíme se pro případ, že nastal náš čas.
Nech si ty kecy, Dillone.
Budem tu jak v pasti.
Máš zbraň, nůž.
Tak se braň. Jasně.
Ty si představuješ, že tu potvoru prostě ubodáme.
Já si nepředstavuju nic.
Třeba ho poraníš, než tě dostane.
Lepší něco než nic.
Má někdo lepší nápad?
Jedno vám povím.
Než přijede záchrannej tým, jsme v hajzlu.
Tak se radši připravte.
Já tady nezůstanu.
Jak je libo.
Oheň.
- Pec.
- Jasně.
Přesunem se k peci.
Do prdele.
- Jasně.
- Kurva.
To je ono, kurva.
Je to zapnuté.
Co chcete napsat?
Napište, že celý objekt je toxický.
Blázníte?
Záchranný tým se otočí zpátky.
- Ano, já vím.
- Co to říkáte?
Máme šanci, jen když toho prevíta zabijí.
Třeba můžou udělat něco i pro vás.
Já nevím, zmrazit vás, operovat.
Jestli se ten organismus dostane z téhle planety, pozabíjí všechno.
Společnosti je to jedno.
Prostě ho chtějí pro divizi biologických zbraní.
Takže je sem nesmíme pustit.
Jděte do hajzlu!
Mrzí mě, že máte tu věc v sobě, ale já se nechám zachránit.
Na vězních mi nezáleží, ale mám ženu a dítě.
- Při příštím střídání jedu domů. - Já vím.
Je to těžké.
Ale já tu zprávu pošlu a potřebuju ten kód.
Je mi líto, Ripleyová.
Utajené informace.
Vy blbečku, tohle se musí udělat! Jasné?
Nemáme jinou možnost!
Nic vám nedám! Ani náhodou!
Podívejte, neberte si to osobně.
Chápete?
Nic proti vám nemám.
Díky.
Napadá vás něco?
Mě nezabije.
Mám v sobě novou královnu.
Nezabije to svou budoucnost.
Vážně vsadíte na to, že je to tak chytrý?
Třeba ho půjdu najít.
Uvidíme, jak chytrý bude.
- Vy ho půjdete hledat? - Ano.
Tuším dost přesně, kde je.
Je tady dole, v suterénu.
Tady je všechno suterén.
To je metafora.
Půjdete taky?
Vlezte mi někam!
NEURO DATA OBDRŽENA
PRIORITA - NADP. RIPLEYOVÁ V KARANTÉNĚ
POTVRĎTE PŘÍJEM
Kde jsi, když tě potřebuju?
Neboj se.
Já patřím k rodině.
Už s tebou žiju tak dlouho, že si na nic jiného nepamatuju.
Ted udělej ty něco pro mě.
Je to snadné.
Jenom...
Jenom udělej, co děláš pořád.
- Nechce mě zabít.
- Nemáte na sebe upozorňovat.
Mám jednoho v sobě.
Ta potvora nezabije vlastní krev.
- O čem to mluvíte?
- Viděla jsem ho, před hodinou.
Stála jsem hned vedle něj.
Mohl si mě dát k obědu, ale ani se mě nedotkl.
Utekl.
- Ví, že mám v sobě jeho budoucnost.
- Blbost.
- Jak víte, že to máte v sobě?
- Viděla jsem to na skeneru.
Je to královna.
Klade vejce.
Může zplodit tisíce dalších.
Stejně mi to přijde jako pěkná blbost.
Jestli ho máte v sobě, jak se tam dostal?
Asi když jsem byla v hyperspánku.
Dostal se na mě.
A teď budu matkou jejich vůdce.
Nemám moc času.
A nedokážu udělat, co bych měla.
Musíte mi pomoct.
Musíte mě zabít.
- Co to povídáte?
- Stejně umřu.
Tohle nemůžu přežít.
Ale ten ve mně může zplodit tisíce dalších.
Může vyhubit celý vesmír.
Musí umřít.
Takže někdo musí zabít mě.
Zvládnete to?
Bez obav.
Bez proslovů.
Bez modlení.
- Co se děje?
- Já nerad prohrávám.
S nikým, s ničím.
Ta mrcha už mi zabila polovinu chlapů a druhá polovina je podělaná strachy.
Dokud bude žít, sestro, žádný vesmír nezachráníte.
- Zbabělče!
- Já ho chci!
Chci ho dostat, a k tomu potřebuju vás.
A když vás nechce zabít, třeba nám to pomůže.
Jinak mi polibte prdel!
Běžte se zabít.
Vyřídíme ho...
a pak se postaráte o mě.
Beze všeho.
Rychle, snadno a bezbolestně.
Máte na vybranou.
Umřete tady na zadku, nebo umřete tam.
Aspoň to zkusíme. Máme s ním nevyřízenej účet!
Dal nám na frak.
Třeba se mu pomstíme za ostatní.
Tak jak to bude?
- Co to sakra meleš?
- Že tu mrchu zabijeme.
Počkejte.
Jede sem záchranný tým.
Prostě musíme vydržet.
- Záchranný tým pro koho? - Pro nás.
- Chtějí jen tu potvoru.
- Já kašlu na to, co chtějí.
- Přece nás všechny nesejmou. - Abyste se nespletl.
- Vezmou nás domů.
- Nevezmou domů nás.
To neznamená, že se s ním musíme bít.
Panebože, dej nám pokoj!
Vy jste se snad pominuli.
Mám ženu a dítě...
Na vás všichni kašlou, 85.
Vy nejste věřící.
Vy patříte ke společnosti! Ano.
Patřím ke společnosti, nejsem zločinec.
Podle vás jsem trouba.
Ale mám dost rozumu na to, abych nedostal doživotí!
- Zavřete klapačku!
- Jdi se bodnout, 85!
A mám dost rozumu na to, abych počkal na posily!
Dobře, dělejte si, co chcete.
Jak myslíte.
- Já si taky můžu dělat, co chci?
- Klidně.
Já zapomněl.
Ty jsi ten, co se dohodl s Bohem, že bude žít navěky.
A vy všichni ostatní, miláčkové, si taky klidně seďte na zadku.
Já to s ní zvládnu za vás. Dobře.
Podívejte, já chci totéž, co vy.
Chci ho odrovnat.
Nenávidím tu mrchu!
Zabila i moje kamarády!
Proč sakra nemůžeme počkat na společnost, ať máme zbraně?
- Proč podnikat sebevražednou akci?
- Jasně!
Protože oni ho nezabijí.
Možná zabijí vás, protože jste ho viděli, ale jeho ne.
Vy jste blázen!
To jsou kecy!
Proč by nás zabíjeli?
Když o něm poprvé slyšeli, byli ochotní obětovat posádku.
Pak poslali námořní pěchotu.
Ty byli taky ochotní obětovat.
Myslíte, že si budou dělat hlavu s bandou odsouzenců, kteří našli Boha v zadku vesmíru?
Vážně si myslíte, že kvůli vám budou měnit plány?
Podle nich jsme póvl.
A kašlou na všechny vaše kamarády, kteří... tu umřeli.
Na všechny.
- Máte nějaký plán?
- Tohle je ocelárna, ne?
Zaženeme tu potvoru do formy.
Utopíme ji v horkým olovu.
Aha.
A jak to provedeme?
Jasně.
Co bude návnada?
Hergot!
Stejně všichni umřeme.
Je to jen otázka času.
Máme vykročit do nebe tady, nebo někde jinde?
Jde jen o to, jak.
Chcete stát zpříma... nebo na kolenou? A prosit!
Já se nikdy o nic neprosil.
Nikdo mi nic nedal zadarmo.
Vyřídíme ho!
Pustíme se do něj!
Hergot.
Jdeme na to, chlapi!
A co máme kurva dělat, až se za náma pustí?
Radši bysme měli něco vymyslet.
{Y:i:b}Dveře 1 otevřené.
Kdy jste tady naposledy něco dělali?
Slévali jsme před pěti, šesti lety.
- Určitě ten píst bude fungovat?
- Tady se neví určitě nic.
Nejdřív ho lapíme, a pak zatáhnete za páku.
Píst ho zatlačí do formy.
Jeden z chlapů vyleje ocel.
- A už si nevrzne.
- Co když to někdo podělá?
Tak jsme v háji.
Máme jednu šanci, jeden pokus.
Nebude čas spustit to znovu.
Takže nezapomeňte, zatáhnout za páku.
Na pár sekund tady s tou potvorou uváznete.
Když vy nezkazíte hru, já teprve ne.
Doufám, že o vás opravdu nestojí.
Protože když bude chtít ven, půjde tady přes ten výklenek, přes vás.
- Kde budete vy?
- Někde tady.
- A ostatní?
- Modlí se.
Ty věříš těm povídačkám o nebi?
Nevím.
Do hajzlu.
Čemu jinýmu se dá věřit?
Tak to prostě je.
Je to fuk. Co?
Neslyším...
Dáme mu do držky.
{Y:i:b}Zavírám dveře 7.
Mně se to nelíbí.
Chlapi.
Moje dveře nejdou zavřít.
- Cože to říká?
- Radši si to ještě rozmyslíme.
Slyšel někdo něco?
Pojď si pro mě, ty mrcho.
Je za mnou.
Už to začalo.
- Pořád je za mnou.
- Je v chodbě B.
Pořád je za mnou.
Zavřete dveře.
Asi běží do chodby A.
Je vzteky bez sebe.
- Říkal jsi B? - Ne, E.
- Měli jsme přece zůstat tady!
- Hni sebou!
Morsi?
Kevine!
Myslím, že jsem našel Vincenta.
Hej, ty smrade, pojď si pro mě.
Předved se!
Mě nedostaneš!
A7 zavřené!
Východní křídlo.
Dveře B7 zajištěné!
Ty taky?
Dobře, všichni do chodby E!
- Kde je sakra E? - Tudy.
Pozor.
Připravit.
Jak jsem se sem dostal?
Kam jdou? A co náš plán?
- Vy jste imunní.
Oni ne.
- Tak co teda děláme?
Improvizujeme.
Paráda.
Tady! Ná, čiči čiči!
Panebože...
Ty vyjebanec !
Už jde!
Jde tímhle tunelem!
Jde po nás!
Zavřete sakra ty skurvený dveře.
Hergot, je na stropě!
Dillone!
Je tu někdo?
Tohle je naostro!
Kevine!
Gregore!
Kde do piče jste?
Ted jsem zpátky v A!
Dveře tři, chodba F, zavřeno.
Doufám.
Co to kurvy děláš?
Nedrž to takhle, ale takhle.
Ještě někoho zajebeš, ty kokot!
Morsi!
Kevine!
Gregore!
Mají přece jenom proběhnout chodbou.
Zůstaňte tady.
Kam sakra zmizel?
Už jde.
Bože.
Tamhle!
Nespouštějte ten píst!
Musíme ho chytit!
Co to děláte? Je pryč!
Ne!
Už je pryč!
Jasný?
Dobře.
Nehýbej se!
Nebraň se!
Tak pojď. Tak pojď, Kevine.
No tak!
- Dveře.
- Jde sem!
Běžte k pístu!
To bude dobrý.
To přejde.
To nic, Kevine.
Nechejte ho!
Je mrtvý.
Nalákejte ho sem.
- Kruci!
Kolik zbývá času? - Nevím.
Čtyři nebo pět minut.
Musíme ho dostat zpátky, než to tady ten píst odřízne. Tak jdeme!
Pomozte mi!
Jude!
Dillone!
Pomozte mi!
Jde po mně!
Neohlížej se, Jude! Utíkej, jak nejrychleji můžeš!
Dillone, pomoz mi! Prosím tě!
Panebože!
Ještě, že už jste tady.
Strážce Aaron. 137512.
Už nás moc nezbylo.
Kde je nadp. Ripleyová?
Je živá?
Jestli je živá, je v peci.
Je v ocelárně s tou potvorou.
Nechtěla čekat.
- Panebože. - Ty blbče.
Vyděsil jsi mě k smrti!
Myslel jsem, že je to ta mrcha.
Ty pitomče!
Ty grázle!
Dělej.
Tak pojď, ty prevíte!
Pojď!
No tak, vylez!
Pojď sem!
Ripleyová, už nemáme moc času!
Ripleyová, kde jste?
Dillone, tady!
Dělej.
Vylez!
Co blázníte? ! Přestaňte!
- Zabralo to! Ten píst!
- Křičte.
Ať jde za náma.
Musíme ho dostat před píst!
- Jde za námi! - Pojď.
Pojď si pro nás!
- Pojď!
- Ke dveřím!
Tak pojď!
Pojď, ty obludo!
Rychle!
Zavřete dveře!
Zavřete dveře!
- Ted!
- Zavři je, Morsi!
Morsi!
Zavři ty dveře!
- Rychle!
- Zavři ty dveře, sakra!
Já jdu pustit olovo!
- Ted! - A co vy?
- Já tu zůstanu.
- Budou tady tuny horkýho olova.
- Já chci umřít!
- Na něčem jsme se dohodli.
Pamatujete?
Nejdřív umře on, pak vy!
Já bez vás nejdu. Tak sebou hněte!
- Dillone?
- Musím ho tu zadržet.
- A co já?
- Bůh se o vás postará, sestro.
Nalejte sem to olovo.
POJEB SA !
Běžte, Ripleyová.
Běžte!
Nalejte sem olovo, Ripleyová!
Ted! Dělej!
Na víc se nezmůžeš?
Předveď se, ty skurvenec!
- Dělejte!
- Morsi, tady!
- Ripleyová!
- Vylejte to olovo!
Vylejte to olovo!
Dělejte!
Já nenávidím breberky!
Ripleyová!
Je rozpálenej.
Spustte rozstřikovače!
Polejte ho vodou!
Dostali jsme tě!
Tak!
- Nepřibližujte se. - Počkejte!
Přišli nám pomoct.
Ani o krok dál.
- Ripleyová.
- Bishope.
- Přišel jsem vám pomoct.
- Nechte si to.
Právě se ve mně pohnul.
- Víte, kdo jsem?
- Jste droid.
Stejný model jako Bishop.
Poslala vás společnost. Ne.
Já nejsem android Bishop.
Já jsem ho sestrojil.
Jsem z masa a kostí.
Společnost mě poslala, abyste viděla známou tvář.
Aby vám ukázala, jak jí na vás záleží.
A mně.
- Chcete ho vzít s sebou.
- Chceme ho zabít a vzít vás domů.
To určitě.
Mýlíte se.
Chceme vám pomoct.
Co to znamená?
- Vytáhneme ho z vás.
- A necháte si ho.
Nemůžeme ho nechat naživu.
Všechno by ohrozil.
- Vy si ho nechcete odvézt? - Ripleyová, nemáme čas.
My se s tou zhoubou vypořádáme.
Na záchranné lodi máme chirurgickou základnu. Pojďte se mnou.
Půjde to rychle.
Bezbolestně.
Pár řezů.
Dvě hodinky v narkóze.
A budete to mít za sebou.
Pořád ještě můžete mít život.
Děti.
A hlavně budete vědět, že je to mrtvé.
Nechejte si pomoct.
Jakou mám záruku, že až bude venku,
zničíte ho?
Musíte mi věřit.
Prosím vás.
Věřte mi.
Ne.
Čeho tím dosáhnete?
Přestaňte!
Bože!
Morsi.
- Pomůžete mi?
- Co mám udělat?
Byl to omyl.
Vůbec to nebylo nutné.
Zatracenej android!
Já nejsem droid.
Ripleyová, představte si, co všechno by nás mohl naučit.
Je to životní šance!
Musíte mi ho dát. Je to exkluzívní exemplář.
Nenatáčejte.
Jste blázen.
Co to děláte?
- Dělejte.
Hněte sebou!
- Pojeb sa !
{Y:i:b}... Ash a kapitán Dallas jsou mrtví.
{Y:i:b}Náklad a loď zničeny.
{Y:i:b}Asi za šest týdnů bych měla dorazit na hranice.
{Y:i:b}Při troše štěstí mě najdou záchranáři.
{Y:i:b}Tady Ripleyová, poslední živý člen posádky lodi Nostromo.
{Y:i:b}Konec hlášení.
VĚZNICE WEYLAND-YUTANI FURY 161 UZAVŘENA A IZOLOVÁNA
STÁLÁ OSÁDKA ZRUŠENA.
ZBÝVAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ PRODAT JAKO STARÉ ŽELEZO
KONEC PŘENOSU.
V předchozích dílech Breaking Bad...
Jsi drogový dealer.
Jsem výrobce. Ne dealer.
Potvrď ten rozvod a drž se od nás dál.
- Vy jste mùj nový asistent.
- Gale Boetticher.
Byly to vrahové.
Myslím, že já měl být hlavním cílem.
Odlákal je mùj švagr.
- To jsou desítky tisíc dolarù.
- My ty peníze máme.
- Ty s tím nemáš nic společného.
- Jak s tím nemùžu mít nic společného?
říkal jsem si - za jak dlouho budete schopen převzít vedení laboratoře?
Nakonec jsme to my dva proti němu.
Je mi to líto, ale musí to být on.
Mají mě v prádelně a chystají se mě zabít.
Udělej to!
Co to sakra mělo být?
Možná byste měl zadržet.
Proč?
Protože váš šéf mě bude potřebovat.
Jak to jde?
Dobře, velmi dobře.
Přímo hromada krabic.
Jako by byly Vánoce.
Je to vzrušující.
Všechno to začíná zapadat.
A chtěl bych podotknout, že pokud máte nějakou, velmi pochopitelnou, otázku ohledně cen...
Ten zvuk?
Kvalita.
Tahle jednotka by zapadla v kterékoliv profesionální chemičce.
A to platí pro všechny.
Fajn.
Chci, abyste měl všechno, co potřebujete.
Tak to před vámi skláním svou příslovečnou čepici, pane.
Kdy očekáváte začátek produkce?
řekl bych tak do měsíce.
Dva týdny.
No, dva týdny, tedy.
Dobře.
Velmi dobře.
Mimochodem, ten vzorek, který jste po mně chtěl prověřit...
Prověřil jsem ho a je dost dobrý.
Mnohokrát děkuji, Gale.
Victor vás toho zbaví.
Jistě.
Je to naše konkurence?
Co prosím?
Ten...
Vážně je dost dobrý.
Mluvíme samozřejmě o čistotě, čistě z hlediska chemika.
A zatím nevím co má být ta modrá barva...
Ale pokud tohle má být pro nás konkurence, tak to budeme mít těžké, jak se říká.
Vy nemáte žádnou konkurenci Gale, alespoň co se mě týče.
Konec koncù, jak moc by to mohlo být čisté?
No, je to sakra čisté.
Pane Fringu, já vám mohu garantovat 96% čistotu.
A na tu hodnotu jsem velmi hrdý.
Jsou skutečně vydřené, těch 96.
Nicméně ten druhý produkt má čistotu 99 a dokonce snad i něco přes.
Potřeboval bych přístroj, známý jako chromatograf pro plyny, abych mohl být úplně přesný, ale ty poslední tři procenta se nemusí zdát jako moc, ale ono je.
Obrovský rozdíl.
Přímo propastný.
Gale, pro naše účely těch 96% naprosto vyhovuje.
Prosím, netrapte se tím.
Jo. Já jen...
Hrozně rád bych věděl, kdo to namíchal. Nic víc.
Muž, který by se mnou rád pracoval.
Školený chemik, jako vy.
Ale to se nestane.
Nepovažuji ho za profesionála.
Pokud on není, tak nevím, kam to staví mě.
Nesnažím se vykecat ze svých povinností.
U této osoby se musí zvážit i další faktory.
Jeho je ten nejlepší produkt, co jsem kdy viděl, na rovinu.
A když tak koukám na tohle místo, ty peníze, které do toho dáváte, na ničem nešetříte.
A tak vím...
Vím, že chcete toho nejlepšího.
6353 Juan Tabo.
Byt 6.
Ne, ne. Eubank je na západě.
Je to mezi Eubank a ulicí Španělská,
Ale Mazatlan je nejblíže.
To nevím.
Já slyšel jen jednu, jen tu jedinou, jako od výfuku, víte, jako od výfuku náklaďáku.
Vyšel jsem ze svého bytu...
Několik nás vyšlo ven.
Ne, nikdo to neviděl.
Lidi, viděli jste tu někoho?
Lidi, tak viděli?
Nevím, jestli mluví dobře anglicky.
Prostě vrtí hlavama.
Neřekl bych, že někoho viděli.
Byla to jen ta jedna velká...
Ta... Ta hodně hlasitá rána a to bylo všechno.
Žádné výkřiky nebo tak.
Takže víte kudy sem jet?
Nechcete, abych...
Pojedou na východ nebo na západ?
Pokud pojedou na východ, tak jim řekněte, že nalevo uvidí Exxonku.
Pak už jenom rovně zástavbou.
Cože chcete?
Jo.
Ne. Zùstanu u telefonu.
Vy ho znáte?
Všichni jsme slyšeli výstřel.
Hej, nemyslím si, že byste tam měl chodit.
Pane, tohle je místo činu.
Neměl byste na nic sahat.
Pane...
Pane, posloucháte mě vùbec?
Ty šmejde jeden.
Jeď.
Jeď!
Co se sakra stalo?
Je mrtvý?
Podívej se na mě.
Mrtvej?
Jseš si jistej?
Mrtvej?
Po celym kvartýru.
Ježiši.
Kurva.
No dobře.
Takže...
Sakra.
Tak uklidil si tam?
Nemohl jsem.
Byli tam lidi.
Lidi?
Oni ho viděli?
A co tebe?
A co tebe?
Jo.
A co?
Prostě další čumílci.
Asi už to raději skončíme.
Ahoj.
Ježiši, já tě vzbudila.
Vzbudila jsem tě.
- Ne, ne, ne.
Je to dobrý.
Stejně už jsem chtěla vstávat.
Pùjdeš dál?
Ne, ne.
Mám ještě hodně vyřizování.
Jen jsem potřebovala... Aha.
Já...
Promiň.
To je v pořádku.
A děkuji ti, strašně moc, jako vždycky.
Zdá se, že jsou čím dál tím větší, než aby se zmenšovaly a já už tomu moc nerozumím.
Proboha, hlavně mi prosím řekni, kdyby toho na vás začínalo být moc.
To vùbec, jasný?
Je to naprosto v pořádku.
Dobře.
Znamená to, co si myslím, že to znamená?
Co?
Ty a Walt?
Co?
Jeho auto je na příjezdové cestě.
Není to zrovna státní tajemství.
Já... No dobře.
Fajn.
Nechci tlačit.
Já jen...
Myslím, že je tu super.
To je vše, dobře?
Já mizím.
- Dobře.
Jo a...
Pořádně ode mě pozdravuj pana vùbec-tu-nejsem.
Ahoj.
Snídani?
Jo.
Jo?
Tak fajn.
Tak dobře. Co si dáš?
Dobře, tak podívejte.
Já mám za deset devět, což znamená...
Zmlkni.
Což znamená, že potřebujeme začít vařit v příštích deseti minutách, abychom dodrželi náš plán...
Gusùv plán.
A ať je naštvanej sebevíc, nevěřím, že by byl ochoten obětovat celou várku.
To by ho mohlo rozzlobit ještě víc.
No tak, Miku.
Nech nás vařit.
No není to snad celé jen o tom?
To je jasný, ty génie.
Tak mě sleduj.
Nám žádnej kuchař nechybí.
Máme zavřeno!
Zavřeno!
Saul Goodman a spol.
Podívám se, jestli tu je. Prosím vyčkejte.
Saule, Skyler White volá.
Saule.
Saule, máš na drátě Skyler White.
Saule!
Jo.
Skyler White.
Co ta sakra chce?
Není vùbec k nalezení.
Volala jsem mu do bytu.
Zavolala jsem na každé číslo co od něj mám.
Jo, jsem si jistý, že je v pořádku.
Jsi si jistý?
Jistý jakože víš, kde je?
No, nejsem jeho chùva, ale Walt už je velkej kluk.
Zase se ukáže.
Pane Goodmana, něco se zjevně děje.
Chci říct, proč by nechával svoje auto na příjezdové cestě?
Lidi někdy jezdí do práce hromadně, jasný?
Je to lepší pro životní prostředí.
To jako spolujízda?
Pojede hromadně do jeho práce v drogovej laboratoři?
Hej, no tak!
Brzdi!
Nějak jsem nezachytil to poslední!
Ty jsi mi dneska nějak ukecaná.
Dobře, tak víte něco?
Cokoliv?
Prostě potřebuji trochu pomoci.
Podívejte, Walter je v pořádku, dobře?
To vám garantuji na 100%.
100%.
Máš pas, že jo?
Haló.
Uh, Albuquerque.
Jsem v Nob Hill.
Potřebuji číslo na zámečníka.
Nevím.
Někoho vyberte.
Určitě se nedá nic dělat?
Ne, ani nejde o mě.
Je na to zákon, vážně.
Jste si jistý, že tady není něco, co by se, já nevím...
Ne.
Nic.
Snad techničák od auta.
Tam je napsána adresa.
Ale já se nedostanu ani do auta..
Klíče od auta byly na stejném kroužku.
Bože, moje...
Moje kreditky, moje...
To je v pořádku zlatíčko.
Mùj řidičák, šeková knížka.
Musím začít rušit všechny ty...
V té kabelce byl celý mùj život a on si jen tak přijde a strhne mi jí z ramena.
Taky nás mohli pobodat.
Je mi to líto, vážně.
Ale bez prokázání vlastnictví...
Mohl bych vás zavést ke mně do obchodu.
Klidně tam mùžete počkat a vyplnit zprávu pro policii.
Já tomu nemohu uvěřit.
Dnešek je vážně neuvěřitelný.
Já vím, je to prostě... zákon.
Bože.
Moje léky.
Jsou pryč.
Boře, ne... Teď ne.
Zavolejte do lékárny.
Já...
Jste v pořádku?
Prosím, jen...
Prosím, jen ji podržte
Jen ji podržte, prosím.
Bože.
Teď ne.
Ne.
Ne.
Ne.
Jste zachránce.
Vážně.
Už je to, zlatíčko.
Už je to.
Jak chcete...
Jak chcete vyrovnat účet?
Bohužel mi ukradli všechnu hotovost, takže...
To je v pořádku. My vám to zašleme.
Vážně?
No víte kde žiji, že?
Pane, ještě jednou, děkuji.
Vážně.
- Jo.
Ahojky!
Už jsem tu!
Jak šel tělocvik?
Slyšela jsem, že velmi dobře.
Jo.
Ten nový terapeut se mi vážně zamlouvá.
Zapojuje mě, vždy má čas na telefonát.
Prostě...
Prostě se mi zamlouvá.
Takže... Povídej mi o tom.
Prý si dnes pokořil rekord.
Pokořil rekord?
To mi říkal.
Pověz mi to.
Ušel jsem 16 stop za 20 minut, což je zlepšení oproti včerejším 15 a pùl.
A taky jsem měl možná o tolik míň nasráno v kalhotách, takže jo, Marie, pokud jste vy dva a zbytek Ameriky tajně hlasovali a změnili význam celého anglického jazyka, tak to asi jo, pokořil jsem rekord.
No, říkej si tomu třeba slovní obrat, ale já vidím zlepšení.
Určitě zlepšení.
Objednáváš si nový kámen?
Přihazují na nový minerál.
Ten je hezký.
Co?
Je pěkný.
Já tu věc potřebuji.
Dobře.
Numero uno?
Dos.
Dobře.
Tyhle...
Tyhle pěkné malé krystaly.
ty se mi líbí.
Dobrý.
Fajn, chci jen říct, že bychom všichni měli mít masky.
Měli bychom mít masky.
Vsadím se, že zapomene na hliník.
Zaručuji.
Zaručuji, že zapomene.
Vùbec nevíš, co to sakra děláš, viď?
Zapomněl jsi na hliník.
Jeden z prvních krokù v...
Zkurvysyn.
Dobře, promluvme si o Galeovi Boetticherovi.
Byl to dobrý muž a dobrý chemik a záleželo mi na něm.
Nezasloužil si to, co se mu stalo.
Vùbec si to nezasloužil.
Ale zastřelil bych ho znovu i zítra a další den i ten den po tom.
Když to bude Gale proti mně nebo Gale proti Jessemu,
Gale prohrává, je to jednoduchý.
Je to vaše vina, Gusi...
Ne moje, ne Jesseho.
Gale umřel kvùli vám.
Vážně, co jste čekal, že udělám, prostě ustoupím a dovolím vám nás zabít?
Že neudělám jistá opatření... Jistá extrémní opatření, abych se bránil?
Špatně!
Promyslete to znovu.
A ať už...
Ať už plánujete cokoliv, cokoliv...
Ať je to co chce, to co se nám tu snažíte naznačit,
Jen mě nechte...
Nechtě mě navrhnout, abyste nezapomněl na jedno.
Bez nás, bez Jesseho a mě, nemáte nikoho, kdo by vám připravoval produkt.
On teda určitě ne.
Tahle osoba nemá tušení, co vùbec dělá!
Sledoval jsem je týdny.
Znám každý krok jeho procesu.
Vážně znáš?
Ty...
Vážně?
Tak prosím, řekni.
Katalytická hydrogenace, Je protická nebo aprotická?
Protože já to zapomněl.
A pokud naše redukce není stereospecifická, tak jak mùže náš produkt být enantiomerně čist?
Chci říct, je 1 phenyl, 1 hydroxyl, 2 methylaminopropan... Obsahující, zajisté, chirální centra u karbonù číslo 1 a 2 u propanového řetězce?
Poté redukce na metamfetamin eliminuje která chirální centra, jak to jen bylo?
Protože já zapomněl.
No tak, pomož mi, profesore!
Gusi.
Jsme tady.
No tak.
Nech nás pracovat.
Kecy stranou, říká se tomu vaření.
Protože všechno je to jen v receptu.
Jednoduchý nebo komplikovaný, na tom nezáleží.
Ty kroky se nikdy nemění a já ty kroky znám.
Tohle chcete?
Tohohle... Tohohle kuchaře z bufetu?
Tady nejde o otáčení hamburgerù, kámo.
Co se stane, když ti přijde sud špatného prekurzoru?
Nebo jak bys to vùbec poznal?
A co se stane v létě, když... Když stoupne vlhkost vzduchu a tobě produkt zmatní?
Jak by ses tomu bránil?
Gusi.
Uděláš to a zbude ti jen díra v zemi za 8 milionù dolarù.
Tahle laboratoř...
Tohle vybavení je ti bez nás k ničemu.
Bez...
Bez Jesseho a mě nemáš žádnej novej produkt.
Nemáš žádnej zisk.
Ti lidé venku nedostanou zaplaceno.
Tvùj distribuční řetězec zkrachuje.
Bez nás...
Nemáš nic.
Zabiješ mě, nemáš nic.
Zabiješ Jesseho a nemáš mě.
To neuděláš.
Na to jsi moc chytrý.
To si nemùžeš dovolit.
Prosím.
Prostě nás nech znovu pracovat.
Jsme tu.
Nech nás pracovat.
Jsme...
Jsme...
Jsme připravení jít pracovat.
Prostě navážeme tam, kde jsme skončili.
Bože.
Tak?
Vraťte se do práce.
Prostě... Tohle položíme.
Dáme ho tam nohama napřed.
Vezmi ho za nohu.
Tak. Počkej, počkej.
Prostě ho nadzvedni.
Tak.
Dobrý.
A je to.
Bože.
Ty sem zatlač a já ho přidržím.
Dobře, připravenej?
Jedna...
Sakra!
Dobře, počkej. Počkej.
Kašli na to.
Tak pojď.
Nahoru!
Vezmi to dole.
Dobrý.
Tohle jsem nikdy nepoužíval.
Jste si jistý, že to bude fungovat?
Věř nám.
Tady máte. Dáte si ještě něco?
Ne, to je dobrý.
Díky.
Jak se držíš?
Chci říct, však víš... Jak se držíš?
Udělal jsi to jediné, co se dalo.
Tomu doufám rozumíš.
Nápady?
Máš nějaký nápady, co bychom mohli udělat jako další krok?
Jakej další krok?
Náš další krok.
Náš další krok, vzhledem k tomu, že nás Gus při nejbližší příležitosti zabije.
Co, tohle ti nepřišlo jako příležitost?
Mně to přišlo jako setsakramentsky dobrá příležitost.
Ne, ne.
- Skoro bych řekl nejlepší.
Koupili jsme si trochu času.
To jo, ale...
Otázka je jak moc.
Bude hledat nového chemika.
Nenajde nového chemika.
Kde by ho asi tak našel?
Není to jen o tom najít někoho, kdo je schopen řídit takhle velkou laboratoř.
Někoho komu mùže věřit, někoho, o kom ví, že bude mlčet.
Jo.
Tak to hodně štěstí.
Určitě mu trvalo celé roky najít Galea.
Toho teď určitě lituje.
Určitě jseš v pořádku?
Tak teď si alespoň všichni rozumíme.
Ne?
Jak to myslíš?
Myslím jeho a nás, všichni to chápeme.
Všichni jsme na stejnej stránce.
A to je jaká stránka?
Ta, na které se píše... Pokud tě nemùžu zabít, tak si budeš kurevsky přát, abys mrtvej byl.
Hej, prosím vás.
Díky.
Tady.
Díky.
Ahoj.
Ahoj.
Je... Je zaparkovaný na Amsdenově.
Junior už vstával a viděl by ho, tak jsem se chtěla vyhnout hodně zbytečným otázkám.
To bylo chytré.
Jo.
Kenny Rogers.
Jsi v pořádku?
Jo.
Naprosto.
Máš klíče?
Jo.
Je zaparkovaný o tři bloky dál na pravo.
Jo.
UMI GA KIKOERU
abyste omluvili malé zdržení.
bylo parné léto jako tohle...
Toho dne mi Macuno zavolal do práce.
hoď sebou!
Další nádobí se blíží! Dobře.
telefon!
Haló? Morisaki.
Macuno?
že?
ale ještě tady chvíli budu.
takže už musím jít.
Macuno.
Cože tu jsi tak brzy?
Kdo je to? Nevidím ji odtud dobře.
Přestoupila k nám z jiné školy.
Jmenuje se Muto Rikako.
V druhém pololetí? Ano.
přestupovat v druháku na střední škole.
Ale je tady a je z Tokia.
abych ji tady provedl.
Protože jsi prezident třídy?
Vypadáš rozrušeně.
To je přece jasné.
Takhle ji nevidím.
Ledaže bych šel k němu do kabinetu.
jen abychom se na ni podívali.
že se chceme na něco zeptat.
to je dobré. Nechce se mi tam.
že kvůli práci nemám žádný letní seminář.
Ještě tě štve ten výlet pro nižší střední školu?
jakým nám ho učitelé zrušili... že nás vezmou na Havaj.
takže se škole podařilo je zmanipulovat.
Podle učitelů bychom si to tam měli užít a pak se ponořit do příprav na přijímačky.
Cesta na Havaj stojí hodně peněz takže musím pracovat.
kdybys kvůli své tvrdohlavosti zůstal pozadu za ostatními studenty.
co to s tebou dneska je?
Máš nějaké starosti?
jen jsem si s tebou chtěl popovídat.
Za šest let na nižší a vyšší střední škole jsem s Macunou nikdy nechodil do stejné třídy.
Ale i tak jsem ho vždy považoval za nejlepšího přítele.
když nám škola zrušila výlet.
ale zrušili jsme vám školní výlet.
že od nynějška budete mít během nižší a vyšší střední školy jen jeden. Vaše výsledky v celostátních zkouškách byly nejhorší ze všech státních škol.
kteří udržovali tak dobrou pověst.
aby si studenti vyšší střední školy vedli dobře v druhém testu a obnovili tak naši čest.
bude oběť studentů nižší střední školy zbytečná.
Taku!
No?
My to nechápeme.
že by se nám zrušením výletu zlepšil prospěch.
že mnohé z nás to nepřesvědčilo. Chybí nám rozumné vysvětlení.
kdybyste byli mezi stovkou nejlepších studentů v zemi.
Posledně jsem byl osmdesátý devátý! že vás učí žena?
že by se škola naším protestem ještě někdy zabývala... na ranním shromáždění...
Rozhodnutí o zrušení výletu nižších ročníků bylo podpořeno také rodičovským sdružením.
aby se jim dostalo rozumného vysvětlení.
ať se přihlásí.
co?
Byl to Macuno Jutaka.
se bude konat vysvětlující beseda.
třídu a názor na zrušení školního výletu.
Před chvílí jsem na schodech viděl Jamamuru.
že se omlouvá.
Odpusť mu.
Macuno Jutaka — 3. ročník — třída 4
že Vaše rozhodnutí byla velmi nespravedlivá.
No ne!
Od té doby pro mě Macuno znamenal něco víc než ostatní.
To je Morisaki Taku ze čtyřky.
Muto Rikako.
tak já už půjdu... že mi budeš pomáhat.
Ty... už po ní jedeš?
kde je knihkupectví Kinsendo.
že ten kuchař u mě v práci býval velkou rybou v mafii.
Děje se něco?
když přestupuje touhle dobou.
proč mě Macuno zavolal.
mě z neznámých důvodů rozčílilo.
jak kluk vypadá.
Nikdy se nestarají o dobrou povahu.
stala dost populární.
podívej se k holkám!
Vypadá to dobře!
já vím.
ta je ale dobrá.
Seri z tenisového klubu vyklepla jako zelenáče.
Muto byla fakt dobrá!
Hraje jako profesionálka. Musela tvrdě trénovat.
Tokijské dívky mají jiné údery.
Vynikající! A má úžasné nohy.
Muto je hotová hvězda!
To bych o ní neřekl.
že se Muto ve třídě chovala nemístně.
že sem nezapadá.
Nemístně?
Muto Rikako.
Je dvanáctá - tak najednou.
ty jsi...
Devadesátý druhý.
Co si o sobě myslí co?
začíná hodina.
Co je s tebou? To tě její krása tak ohromila?
že nevypadá příliš šťastně.
Ani náhodou!
že k vám do třídy přišla dívka jménem Muto.
Jo...
No a?
když je z Tokia.
Jak to víš?
Zaslechla jsem to na zasedání zemědělského sdružení.
Její teta vlastní známé Mutovy sady.
Ta Rikačina matka... Co?
že jsou její rodiče rozvedení.
jestli je její otec ještě v Tokiu.
Tak o tom nic nevím.
Acuši?
Proč děláš takový nepořádek?
když se tak dobře učí.
že sem musela přijít kvůli matčiným problémům. To není tak jednoduché.
Každá matka by s sebou vzala své děti!
Co je? Proč jsi tak rozčilená?
vrátit se takhle domů.
aby chodily na vynikající školu?
Většina matek by s sebou v takovém případě své děti vzala...
co?
ano?
Musí to mít v cizím městě hodně těžké.
Taku!
telefon!
Macuno?
Jak je?
Dobře... Co je?
ale...
Hm?
Dnes jsem byl u Muto. Tys byl u ní doma?
že žije úplně sama.
Tak jsem se o ni trošku bál.
Tak ona bydlí sama?
Ale z Harigei to přece není do školy tak daleko.
A ty ses za ní šel podívat úplně sám?
viděl jsem ji v posteli.
V posteli?
To je všechno. Hm.
Tobě se takové dívky líbí...
na který jsme všichni čekali.
Morisaki.
Co?
Co je?
Ty nejdeš na pláž? Zítra se vracíme do Kóči.
od rána mě trochu pobolívá břicho.
Chudáčku.
Čau!
že mi tenhle výlet zničil život...
Morisaki!
Peníze?
Copak? Moc jsi utrácela?
No... uhh...
Asi jsem všechny peníze ztratila.
tak můžeš zavolat do banky a dostaneš peníze nazpátek.
Ale já nechci dostat vynadáno.
vypadáš jako herec z nějakého filmu pro pamětníky.
Nesedneme si?
Byla jsem trochu zmatená.
že cestovní šeky jsou k ničemu.
Byly to všechno americké dolary?
než jsem něco vůbec stihla utratit.
že si smíme vzít nanejvýš 200 dolarů.
Dalších 30 tisíc jenů mělo být v cestovních šecích.
Nikdo se tím pravidlem neřídí.
Vždyť ty mluvíš jako učitel.
To jsi tak příkladný student?
S tvým tokijským přízvukem to zní drze.
Co to povídáš? Tak jsem to nemyslela.
a nejsem žádný herec z filmu pro pamětníky.
že mluvím drze.
Opravdu tak mluvím?
všichni si to myslí.
že oni mluví jako z filmu pro pamětníky.
Byla to moje chyba.
Nechtěla jsem si z tebe dělat legraci.
Ale v některých filmech používají venkovský přízvuk úmyslně.
že doopravdy existuje.
všichni jím vážně mluvili...
Byla jsem tak překvapená.
ale nikdy jsem to neřekla.
to bys raději neměla.
jazyk je důležitý a já mu vůbec nerozuměla.
co vlastně říkají.
Nemají tě rádi... A kdo?
že?
Macuno je hodný.
To on ti o mně povídal?
viděli jsme tě o vánočních prázdninách v Obijamačii pracovat v zástěře v restauraci.
jak tvrdě pracuješ.
Pak mi říkal spoustu jiných věcí.
Třeba jak jsi byl na nižší střední škole neposlušný a o té vysvětlující besedě pro vás dva.
On ti řekl i o tomhle?
Kolik potřebuješ?
Kolik bys mi mohl půjčit?
takže bych ti mohl půjčit tak 300 dolarů.
Morisaki!
Co mám s těmi penězi udělat?
Mám ti je dát tady?
prosím.
Dej ty peníze do kapesníku a vrať mi ho.
jak si je vydělat.
Dobře. Až budeš mít.
Mohl by sis to nechat pro sebe?
ale proč?
Hej... že mě zná.
že jste měli nedávno rande.
rozpačitě jsem ji pozval do kina.
co říct. aby řeč nestála...
Zachránil jsi mi krk.
mě požádala o půjčku.
O půjčku? Ona tě požádala?
že ztratila peníze... že pracuji a mám peníze.
Co...?
Chuděrka.
nechtěl by ses projít po městě?
Dobrý nápad.
Jen si nechám v pokoji plavky.
vypadá to dobře... že jsem tě prosila.
Eh? Co ti Macuno řekl?
protože má něco navíc.
ne?
Půjčila jsem si od něj 20 tisíc jenů.
Ale už o tom nikomu neříkej.
Co je to za holku?
Copak nemá žádné vychování?
Další den jsme se vrátili do Kóči... abych se jí pomstil.
a byl bych na to celé zapomněl.
Rikako si našla kamarádku... tichou dívku ze stejné třídy.
prázdniny)
Jako by na to úplně zapomněla.
telefon!
ty voláš z budky?
co mám dělat.
Dneska jsem měla s Rikako letět do Ósaky na koncert a zůstat tam dvě noci.
že letí do Tokia.
že to plánovala... abych ti mohla zavolat.
Cože? !
když je to jen na dvě noci.
ale já nechci lhát své mamince.
nemusíš s ní letět.
Prostě řekni "ne" a nech ji být.
takže Rikako se mnou musí letět.
Co mám dělat?
proč to vlastně říkáš zrovna mně?
nemohl bys ji přesvědčit?
prosím.
Letí nám to v 11:30.
Máš ještě jeden a půl hodiny.
určitě přijď.
že na Havaji ztratila peníze. Byly na tuhle její dnešní cestu.
Podvedla mě.
Jak mě takhle mohla podvést?
že jsi přišel.
Je na záchodě.
Prý se od rána necítí příliš dobře.
aby se jí ještě přitížilo a zrušila tuhle cestu.
je hrozné. Proč jí to neřekneš?
Jsi přece její kamarádka.
ale nedokázala bych být tak silná... chudinka.
Jumi?
nebudeme přece našim lhát.
Proč jí neřekneš pravdu?
Nikdy by mě nepustila...
že je ti špatně a že zůstaneš doma.
Ale... tak poletí sama.
proto tě taky nechtějí pustit.
když necháš Muto letět samotnou.
takže jí to neřekne.
Zavolám jí.
Kohama je dobře vychovaná.
Tobě... není dobře?
protože mi začínají měsíčky.
Někdy dokonce musím zůstat v posteli.
V posteli?
Kluci si to nedovedou představit.
Opravdu tam poletíš?
co jsem si od tebe půjčila.
nemám letět s tebou?
Hej... Co?
že ano?
Přijede pro tebe na Hanedské letiště?
že přijede.
že by pro mě našel místo na přespání?
Určitě...
Zeptám se ho. že se chci vrátit k němu do Tokia a bydlet s ním.
Upozornění:
letadlo bude zanedlouho přistávat. že mě znovu "dostala".
Ale nemohl jsem ji nechat letět samotnou.
Jižní východ vypadá s těmi sakurami rozhodně líp.
Centrum Seidža je tudy.
Tady mívali dům tatínkovi rodiče.
Dřív tu bývalo obdělávané pole. Jo?
postavila tu drahé domy a ten nejlepší byt dostal tatínek.
Je dost velký i pro čtyřčlennou rodinu.
Teď je tam sám a mohlo by mu být smutno.
Kdo je tam?
Bydlí tu pan Muto?
bydlí.
Um... je tatínek doma?
hned tam budu.
že ses tu takhle zničehonic objevila.
Jsi tu sama?
protože je Zlatý týden.
že se staráš o Rikako.
Nepůjdeme někam na čaj?
Radši bych se podívala domů.
Tak tedy půjdeme nahoru.
že jsi ji musel doprovázet až sem.
tak jsem zavolal do hotelu a rezervoval ti pokoj.
že ano?
Litoval jsem ji...
mami?
tak ať jsi brzy doma!
vlastně teď něco mám a nedostanu se domů.
ale ne abys přišel pozdě.
Zrovna teď jsem v Tokiu.
V Tokiu? Co to povídáš?
Vždyť jsem tě ještě ráno viděla!
Ale já letěl letadlem! Co?
Musel jsem někoho doprovodit do Tokia.
Koho?
Ale vrátím se pozítří.
Vysvětli mi to!
Haló?
Haló?
Co se stalo?
tak tu můžu zůstat!
No tak... než nějaká telenovela... dáš si pivo?
aniž by to někdo ze školy věděl.
Udělej mi kolu s rumem.
že o prázdninách jede s někým na dovolenou.
Aha... A teď jsou prázdniny.
Pokoj mám úplně přestavěný a přetapetovaný do tmavě zelené!
Nesnáším zelenou!
A má smaltované hrnce!
Smaltované hrnce jsou tak nemoderní!
že je máma pitomá a měla by to brát s nadhledem!
Ale ona křičela a dělala ze všeho problém.
Tatínek se snažil bránit a začali žít odděleně. Bylo to skoro tak pitomé jako rozvod.
To máma mě a bratra odtrhla od našich přátel.
že jsem byla na tátově straně.
Ale on nebyl na mojí.
Na tvojí?
Jsem tak nešťastná... až se vrátíš.
Ten byt sis pronajala jako protest proti ní?
abychom všichni tři bydleli v mámině domě.
abych jí odporovala.
Dobrý večer.
Morisaki!
vstávej! No konečně!
Nemohla jsem se dostat k umyvadlu ani k vaně.
Musela jsem kvůli tomu jít do přízemí.
Promiň. Mohl bys tak na třicet minut pryč?
S někým se mám setkat a musím se upravit.
S tátou?
že mě rád uvidí.
že se za mnou zastaví v hotelu.
To máš dobré.
Tehdy jsem se nejspíš rozhodl jít na univerzitu do Tokia.
jak se Rikako snažila vzchopit.
že čeká v hale.
už jdu.
Morisaki?
tak si ho vezmu.
Ano?
ale mohl bys přijít do té čajovny v přízemí?
Co je?
Musíš mě zachránit.
Co to bude tentokrát?
To je Morisaki.
protože si o mě dělal starosti.
to je můj bývalý spolužák Okada. Ahoj.
Ty už s někým chodíš?
To se divím.
jak se odstěhuju.
Zklamal jsi mě... dost.
Co? Ale ty jsi hezčí!
Sama Rjóko říká: "V porovnání s Rikako se cítím nevýrazná.
že je to šokující...?
co odejdu.
tak to chodí.
co?
Už jsem o tom mluvil s Rjóko.
Bude to dvojité rande.
ale...
V poledne bych měla jít na oběd s tátou.
tak bych pro tebe něco naplánoval.
Je to škoda. ne?
když budeš dělat zkoušky na univerzity v Tokiu.
Vůbec nemyslela na svoje děti.
Koho myslíš těmi "dětmi"?
Rikako přece už není malá. Morisaki?
Jste tak nemožní... vy dva...
Byl jsem tak zklamaný.
co v Tokiu flirtovala s takovými pitomci.
Muto... co jsi udělal.
co?
že je laskavý a šlechetný.
abys byl se mnou a já stoupla v ceně.
začala jsem se cítit hloupě.
Opravdu jsme byli nemožní...
My dva... když začal chodit s jinou dívkou.
Morisaki?
protože Okada byl najednou někdo úplně jiný.
jak se mi líbí v Kóči.
jen jsem si to předtím neuvědomila.
být v jednom pokoji s tebou.
Uvidíme se zítra na letišti u pokladny.
co? jako by dospěla za pouhých třicet minut.
odkud to máš?
Chtěla bys taky? jako by se nic nestalo.
že bych o tebe měla starosti... že zůstaneš úplně sama.
Jak sis vedl v závěrečných zkouškách?
Ne moc dobře...
O letních prázdninách půjdu do přípravné školy v ósace.
Bude to příjemná změna. Hej.
No? ale nenaštvi se na mě.
že ano?
byl.
Jak to víš?
Jak?
Všichni si tu novinku šeptají.
Ty sis toho nevšiml? vůbec. To jsi celý ty.
když jste tam strávili pár dní.
Tak se o tom jen tak klevetilo.
jaké drby jsi slyšel ale Muto tam jela jen za svým tátou.
To jsem slyšel.
Od koho?
Od Kohamy?
Přímo od Muto.
Už zase tohle?
byla jsem s Morisakim v Tokiu a zůstala s ním přes noc v hotelu.
Já...
co mluví kóčijským nářečím.
že se jí z tebe dělá špatně?
Přesně tak.
Bylo to dost hrubé. To proto jsi měl tak špatné výsledky?
O letních prázdninách si pročistím hlavu.
bylo vážně hnusné!
Morisaki... bílou nebo červenou?
Červenou.
Bílá by vypadala...
Chci s tebou mluvit...
Co je?
kdybys se mnou ve škole tolik nemluvil. Všichni se na nás budou dívat.
že jsme v Tokiu byli ve stejném hotelu.
řekla.
To ty jsi tam se mnou chtěla zůstat. Já mám teď kvůli všem těm drbům problémy.
Cože?
že se o svého kamaráda trochu moc staráš?
Ta cesta do Tokia opravdu nebyla dobrá... ani pro mě.
Na podzim... jako dřív.
Avšak její prospěch byl stále lepší a lepší.
A když jsme měli náš poslední školní festival...
Nedáte si?
Nedáte si naše nudle? dneska tu taky není.
že zítra nebude tancovat.
Nikdy nepřišla na nácvik. Je pitomá!
že se neúčastní festivalu.
Musíme si s ní popovídat.
Co třeba zítra?
Já jí napíšu. {\cH10d060}Promiňte...
Vítejte!
Toto je oznámení organizačního výboru. Poslední na dnešním programu je "Taneční ráj".
dostavily na místo konání.
Opakuji... ale pospíchám.
Stůj! Kam ten spěch?
Říká ti něco jednota třídy?
Jaká jednota třídy?
je to pitomé.
Myslíš jen na sebe! Podle tebe to takhle ve společnosti funguje? kde nemůžeš myslet za sebe?
že na sebe musím myslet já.
ale pak s nimi flirtuješ.
Janagidu jsi sváděla svýma smyslnýma očima.
Kdo je to?
V životě jsem o něm neslyšela.
že ho nenávidím.
Co si o sobě myslíš?
Přestaň. Jen budeš mít špatné záznamy.
Morisaki...
Jak dlouho jsi tam byl?
zaslechl jsem nějaké hlasy. Jsi skvělá.
Vůbec ses od nich nenechala zastrašit.
Nazdar.
že pláče.
trošku jí do duše promlouvaly naše holky.
že se vykašlala na přípravy na školní festival.
takže s ní nic nezmohly.
To je holka pro tebe.
Tys je nezastavil?
že ji nějak moc bráním.
že další den bude všechno v pořádku a já se s ním budu moct zase normálně bavit.
aniž bychom spolu znovu promluvili. ...Macuno do Kjóta... a já do Tokia. Byli jsme rozděleni.
Letadlo právě přistálo na Kóčijském letišti.
Hej... Morisaki!
Ty jsi pro mě přijel?
řidičák jsem dostal teprve před měsícem.
že jsi šel do autoškoly tak brzy.
další měsíc na kolej a ještě jeden měsíc na práci.
A teď už jsou letní prázdniny.
Může to být kulturním rozdílem mezi Kjótem a Tokiem.
takže jsem si zvykl rychleji.
že Kóči není tak přeplněné.
co potřebuješ.
často to zabere hodinu.
můžeš jít pěšky do Kacurahamy.
Dokonce i na stadión Džingu to kvůli přestupování z vlaku na vlak trvá hodinu.
Biwaka a do Wary...
nechceš jít dál?
že na tebe čeká rodina.
Asi se uvidíme na zítřejším setkání naší třídy.
Dlouho jsem se ti chtěl omluvit. že jsem tě uhodil.
ne?
Co se na chvíli projít?
Tenkrát jsem tě uhodil proto... že kvůli mně skrýváš své pocity.
Až do té chvíle jsem si neuvědomoval že ji miluješ.
Megumi je v Ósace?
pij! Proč bych měl o vystoupení z klubu mluvit s absolventem?
Byla jsem s ním v Disney Landu.
Zpozdila jsem se a už nejely žádné vlaky... A co jsi udělala?
že se z toho lyžařského klubu vyklube sekta.
Pěkně mi to leze na nervy.
Jamao!
Má zpoždění.
Posuňte se ještě kousek!
Právě teď se Jamamoto přiznal.
To se má.
měl bych to taky říct.
ty máš odvahu.
Vždycky se mi líbila.
Pořád byla jenom v Mutině stínu.
když ses koukal na Muto.
Co to povídáš?
Podívej se na sebe.
Nechceš na záchod?
že Muto asi opravdu nepřijde.
ten je úplně hotový.
z tebe je ale pěkná ženská!
Dík.
To spíš Muto je čím dál krásnější. I když ona byla hezká odjakživa.
že potkala Muto.
co?
Narazila jsem na ni zrovna včera ve zmrzlinářství.
že se dneska vracela domů.
Domů?
Ona je snad Muto v Tokiu?
ale... že dělala zkoušky na Kóčijskou univerzitu a udělala je ale také tajně dělala zkoušky na Tokijskou univerzitu a také ji vzali.
to byla doba!
Co ty tady? Jak to víš?
že jsi ji měla ráda... to neměla...
Moc ne... že jsem ji neměla ráda.
To je jako přesazování.
přestal bys do té školy chodit... kterého nanávidí.
vůbec tě tihle lidé nezajímají. cos udělala?
Proto jsi byla proti ní?
Stejně jako ona.
Kohama.
Kohamo!
Kohamo!
KOHAMO! KOHAMO!
Co? Tys taky potkala Muto?
aby přišla.
že tu Muto bude. To je fakt.
koho by chtěla vidět.
o kom to mluvila.
co?
Ten hrad... že je to plýtvání elektřinou.
vypadal by nádherně.
vždycky jsem si chtěl s Rikako popovídat o spoustě nepodstatných věcí.
Takhle jsem se chtěl s Rikako dívat na hrad.
půjčil bys mi nějaké peníze?
Vždyť ty mluvíš jako učitel.
to jsi tak příkladný student? než říkají ostatní.
Zklamal jsi mě.
že jsem tě prosila.
že na kluka jsi dost ukecaný?
protože mi začínají měsíčky. Někdy dokonce musím zůstat v posteli.
že se chci vrátit k němu do Tokia a bydlet s ním.
tak tu můžu zůstat!
Pokoj mám úplně přestavěný a přetapetovaný do tmavě zelené!
že jsem byla na tátově straně.
Ale on nebyl na mojí.
Jsem tak nešťastná.
Opravdu jsme byli nemožní.
co?
že se o svého kamaráda trochu moc staráš?
Mám toho plné zuby! PITOMČE! JSI STRAŠNÝ!
koho bych ráda viděla.
cítím že ji opravdu miluji.
Pane Dufresne, popište hádku s manželkou tu noc, kdy byla zavražděna.
Bylo to zlé.
Byla ráda, že o tom poměru vím.
Skrývání už jí šlo na nervy.
Řekla, že chce rychlý rozvod v Renu.
- Jak jste odpověděl?
- Že na rozvod nepřistoupím.
"Raději se s tebou sejdu v pekle než v Renu!"
Doslova toto jste řekl, pane Dufresne, podle svědectví vašich sousedů.
Možná jsem to řekl, opravdu si nepamatuji.
Byl jsem rozrušený.
Co se stalo potom, kdy jste se pohádal s manželkou?
Sbalila si tašku a odešla k panu Quentinovi.
Ke Glennu Quentinovi, golfovému profesionálovi ve Snowden Hills Country Clubu.
K muži, se kterým měla poměr.
Sledoval jste ji?
Zašel jsem do pár barů, pak jsem jel k němu, abych je tam přistihl.
- Byli pryč, tak jsem zaparkoval stranou a čekal.
- S jakým úmyslem?
Nejsem si jistý.
Byl jsem rozrušený, opilý.
Nejspíš jsem je asi chtěl vyděsit.
Když přijeli, vstoupil jste do domu a zabil jste je.
Ne, začal jsem střízlivět.
Vrátil jsem se zpátky do auta a jel jsem se z toho domů vyspat.
Cestou jsem zastavil a hodil revolver do řeky Royal, to už jsem ale popsal.
Nevíme, ale proč následující ráno našla uklízečka vaši manželku s milencem prošpikovanou kulkami z osmatřicítky.
Taky vám to jako mně, pane Dufresne, přijde jako zvláštní náhoda?
Ano, taky.
Říkáte, že jste zahodil zbraň dříve, než došlo k vraždě.
- Je to pravda.
Policie prohledávala řeku tři dny a žádnou zbraň nenašla.
Nemohli jsme ji tedy porovnat s náboji ze zkrvavených těl obětí.
A to se vám taky velice hodí, že, pane Dufresne?
Protože jsem tento zločin nespáchal, rozhodně se mi to nehodí.
Dámy a pánové, vyslechli jste svědectví a znáte fakta.
Obviněný byl na místě činu.
Máme otisky prstů i stopy pneumatik, jeho otisky na nábojích, rozbitou láhev od Bourbonu s otisky a hlavně krásnou mladou ženu, mrtvou, ležící v náručí svého milence.
Oni zhřešili. Byl ale jejich hřích tak velký, že si zasloužili trest smrti?
Když už o tom přemýšlíte, vezměte v úvahu, že revolver je jen na šest nábojů, ne na osm.
Dovoluji si prohlásit, že nešlo o zločin v afektu, což bychom sice neprominuli, ale alespoň pochopili.
Ne, byla to pomsta.
Velice brutální, chladnokrevná pomsta.
Považte, čtyři kulky na každou oběť.
Nebylo vypáleno šest ran, ale osm.
To znamená, že vystřílel celý zásobník.
Pak přestal, aby ho znovu nabil a mohl začít střílet dále.
Pro každého z milenců kulka navíc.
Rovnou do hlavy.
Děláte na mne dojem bezcitného a nelítostného člověka, pane Dufresne.
Tuhne mi krev v žilách, když vás vidím.
Z moci svěřené mi státem Maine vás odsuzuji ke dvěma doživotním po sobě následujícím trestům, za každou oběť jeden.
Posaďte se.
- Odpykal jste si 20 let z doživotního trestu?
- Ano, pane.
- Myslíte, že jste se napravil?
- Ano, pane.
Úplně, pane.
Vzal jsem si ponaučení.
Říkám upřímně, jsem jiný člověk.
Opravdu už nejsem nebezpečný. Přísahám Bohu.
"Zamítnuto"
- Rede, jak jsi dopadl?
- Samé sračky jako vždycky.
- No jo, vím, jak ti je.
- Mně to zamítnou příští týden.
- Mě odmítli před týdnem.
- To se stává.
- Rede, půjči mi žvára!
- Jdi mi z očí.
- Visíš mi už za pět krabiček.
- Za čtyři!
- Za pět!
Chlap jako já je v každém americkém vězení. Jsem ten, kdo všechno sežene.
Cigára, trávu, flašku brandy, když dítko udělá maturitu.
Fakt seženu skoro všechno.
Ano, pánové, jsem vaše zásilková služba.
Když v roce 1949 chtěl Andy Dufresne, abych mu opatřil Ritu Hayworthovou, řekl jsem mu: "Není problém."
Andy přišel do Shawshanku začátkem roku 1947 za vraždu své ženy a jejího milence.
Venku byl viceprezidentem velké portlandské banky.
Slušný flek na takového mladíčka.
Rede.
Rozumíš anglicky, ty sráči?
Půjdeš za tímhle dozorcem.
V životě jsem neviděl takovou hromadu posraných měkkýšů.
Hajzlové, pojďte blíže.
- Přijímáš dneska sázku?
- Žvára nebo škváru?
- Žvára, sázím dvě.
- Kdo je tvůj kůň?
Tamten malý pytel sraček, osmý. - Jasný favorit.
- Prd, sázku přijímám.
- Já taky. - To si tedy moc nezakouříš.
- Vsaď si taky.
- Sázím na toho tlustoprda.
Pátý v řadě, čtvrt krabičky.
Musím přiznat, že jsem zpočátku neměl o Andym valné mínění.
Vypadal, že s ním zacloumá i mírný vánek.
To byl můj první dojem.
- Koho si tipneš ty, Rede?
- Toho dlouhána se stříbrnou lžičkou v prdeli.
- Tamten? Ani omylem.
- Deset cigaret.
- Troufáš si.
- Kdo mě vyvede z omylu?
Heywoode?
Cetko?
Žolíku?
Floyde?
Čtyři odvážlivci.
Všichni vězni zpátky na cely!
Večerní kontrola! Všichni vězni zpátky na cely!
Vpravo v bok! Přímo hleď!
To je pan Hadley, velitel dozorců.
Já jsem ředitel Norton.
Vy jste odsouzení zločinci, a proto jste tady.
Pravidlo jedna: Nerouhat se.
V mém vězení nebude nikdo brát Boží jméno nadarmo.
Další pravidla poznáte za pochodu.
Nějaké otázky?
Kdy budeme jíst?
Budeš jíst, až ti řekneme, že máš jíst!
Budeš srát, až tě pošleme srát!
A močit, až tě pošleme močit!
Rozumíš, ty ksindle?
Vstávej!
Věřím ve dvě věci: V disciplínu a Bibli.
Tady se vám dostane obojího.
Svoji duši poručte Pánu, vaše prdele patří mně.
Vítejte v Shawshanku!
Sundat pouta! Otoč se!
Dost!
Jdi až dozadu!
Otoč se!
Odvšiv ho!
Otočit!
Vyjdi ven, jdi doleva, vezmi si hadry a Bibli.
Další!
Doprava!
Doprava!
Doprava!
Doleva!
Doleva!
První noc je nejhorší, o tom nepochybujte.
Nahoru! Vedou vás nahaté jako v den zrození, kůže vás pálí a z těch odvšivovacích srágor, které na vás nasypali, jste málem oslepli.
A když vás pak strčí do cely, najednou víte, že je to doopravdy.
Celý život je v momentě pryč.
Zbývá vám akorát spousta času na přemýšlení.
Většina bažantů nemá první noc daleko k zešílení. Vždycky se někdo z nich rozbrečí.
Pokaždé je to tak. Zbývá jen otázka:
Kdo to bude?
Dá se na to sázet jako na cokoli jiného.
Já jsem vsadil své peníze na Andyho.
Zhasnout!
Vzpomínám si na svou první noc.
Zdá se to tak dávno.
Hele, ty bažante, bažante!
Určitě si přeješ, aby fotr nikdy nepíchal tvou mámu.
Čuníku!
Vepříku!
Mám chuť na tvé šunčičky! Bažante, bažantíčku!
Kluci vždycky střílejí po bažantech.
Nedají si pokoj, dokud nějakého neuloví.
- Až se ti bude něco zdát ...
- Tlustoprde!
Tlustoprde!
Ozvi se, špekoune!
Já vím, že tam jsi. Slyším tvůj dech.
Poslouchej mě, ano?
Není to tady tak zlé, řeknu ti co a jak.
Všechno ti ukážu a budeš tady jako doma.
Znám pár přihřátých býků, kteří se na tebe třesou, hlavně na tu tvou velkou bílou oplácanou prdel!
- Bože, já sem nepatřím!
- Máme vítěze! - Chci domů!
Tlustoprd vyhrál o fous!
Bažante, bažante!
Já sem nepatřím!
Chci domů!
- Chci k mámě!
- Bažante, bažante!
- Hergot, co je to tady za kravál?
- Ten nový kleje, bere slovo Boží nadarmo!
- Jestli cekneš, vrazím ti obušek do prdele!
- Chci odsud! Co je s tebou, ty oteklino, ty hromado sraček?
Prosím, já tady nemám být, já ne!
Nebudu počítat do tří!
Nebudu počítat ani do jedné! - Drž tu zasranou hubu nebo ti ji zavřu já!
- Drž raději zobák.
Je to omyl! Vy mi nerozumíte!
Já tady nemám být!
- Otevřete celu. - Ten to má spočítané!
Jestli tady po zbytek noci uslyším myší prd, přísahám Bohu a Ježíšovi, že skončíte ve špitále!
Zavolejte lapiduchy a nechte tu bečku hned odnést do špitálu.
První noc v lochu mě Andy Dufresne stál dvě krabičky cigaret.
Ani nemukl.
Připravit nástup! Nástup!
Budeš to jíst?
Neměl jsem to v úmyslu.
Můžu?
To je laskomina.
Jake ti děkuje.
Vypadl z hnízda u fabriky na značky.
Postarám se o něho, než vyroste a začne létat.
Ale ne, ne. Už jde.
Zdravíčko, pánové!
Nádherné ráno.
Víte, proč je nádherné?
Tak sem s nimi.
Hezky mi je srovnejte do řady jako pěkný malý pěvecký sbor.
- Tak jo.
- Richmond, Virginie.
- Vyliž mi prdel.
- Nejdříve on mně!
Rede, ty jsi měl tedy s tím tvým koněm včera smůlu.
Ten můj kůň se mi ale fakt moc líbí.
Dlužím mu jednoho pořádného francouzáka, jen co ho uvidím.
Dej mu raději nějaká cigára.
Tyrelle, sloužíš tenhle týden ve špitále?
Jak je mému koníčkovi? Je mrtvý.
Hadley mu tu kebuli rozbil důkladně.
Doktor už byl na noc doma.
Ten chudák tam ležel až do rána.
Pak mu už nebylo pomoci.
Jak se jmenoval? Co říkáš?
Ptám se, jestli někdo zná jeho jméno.
Na to se vyser, bažante.
To je úplně fuk, jak se jmenoval, je mrtvý.
Hele, už to na tebe někdo zkoušel?
Byl už za tebou někdo?
Všichni tady potřebujeme kámoše.
Já můžu být tvůj.
Děláš drahoty.
To se mi líbí.
Andy byl ze začátku dost uzavřený.
Myslím, že měl co dělat, aby se tady jakžtakž adaptoval.
Asi až po měsíci konečně otevřel pusu a někomu řekl více než dvě slova.
A ten někdo jsem byl náhodou já.
Jsem Andy Dufresne.
Který zabil svou starou. Proč jsi to udělal?
- Neudělal, když to chceš vědět.
- Tak to sem zapadneš.
Tady je každý nevinný. Nevěděl jsi to?
- Heywoode, za co jsi tady?
- Nevinný, advokát to posral.
Prý jsi studený čumák.
Myslíš, že tvé hovno smrdí méně, co?
- Co myslíš ty?
- Abych řekl pravdu, ještě jsem se nerozhodl.
Ty jsi ten chlápek, který všechno sežene?
Ví se o mně, že sem tam něco splaším.
- Potřebuji geologické kladívko. - Cože?
- Geologické kladívko.
- Na co ho chceš?
- Co je ti po tom?
Kdybys chtěl zubní kartáček, tak bych se neptal. Kartáčkem nikoho nezabiješ.
Máš pravdu, geologické kladívko měří asi 15 čísel, vypadá jako mini krumpáč.
- Krumpáč? - Na kameny.
- Na kameny.
- Jako křemen?
- Křemen.
- Slída, břidlice, vápenec ...
- No a?
Sbírám šutry, aspoň na svobodě jsem to dělal, chtěl bych v tom pokračovat.
- Nebo ten instrument zatnout do něčí lebky.
- To ne, nemám tady nepřátele.
- Ne? Jen si počkej.
Povídá se, že si na tebe brousí zuby Sestřičky.
Hlavně Bogs.
- Asi mi nepomůže, když jim vysvětlím, že nejsem buzerant.
- Oni taky ne. Hlavně, že jsi člověk.
Je jim to jedno.
Těmhle býkům jde jenom o násilí. To je jediné, co chtějí.
- Být tebou, dávám si pořádného majzla.
- Díky za radu.
To je zadarmo.
Už chápeš mé obavy?
Když se něco semele, to kladívko nepoužiji, jasné?
Tak asi chceš vzít roha, tunelem ve zdi.
- Nebo mi unikl nějaký fór?
- To pochopíš, až to kladívko uvidíš.
- Kolik asi taková věc stojí?
- Sedm dolarů v klenotnictví.
Normálně si přirážím 20 %, tohle je specialita.
S rizikem roste i cena.
- Uděláme to za deset dolarů.
- Dobře, deset.
- Ale jsou to vyhozené peníze.
- Proč?
Tady rádi dělají šťáry.
Jak ho u tebe najdou, přijdeš o něho.
Když tě nachytají, neznáme se.
Když mě práskneš, už nikdy nic nedostaneš. Ani tkaničky do bot nebo žvýkačku, jasné?
Rozumím.
- Díky, pane ...?
- Red, jmenuji se Red.
Red?
Proč ti říkají Zrzek?
Asi protože jsem Ir.
Už jsem věděl, proč některým chlapům připadá blazeovaný.
Vyzařoval z něho klid.
Jak se pohyboval a mluvil, to tady bylo dost nezvyklé.
Coural se tady jako na procházce v parku.
Jako chlápek, který nemá problémy.
Jako by ho před touhle dírou chránil neviditelný plášť.
Ano, přiznávám, že se mi Andy líbil hned od začátku.
Pohyb!
Někteří z nás musí dodržovat rozvrh!
Pohněte! Dělejte!
Jak je?
Co dělá tvoje stará?
Rede!
Andy měl pravdu.
Konečně jsem ten fór pochopil.
Trvalo by to asi 600 let, než by se tímhle člověk prokopal na svobodu.
- Knížku?
- Dneska ne.
- Knížku? - Ne.
Brooksi.
Zásilka pro Dufresnea.
- Knížku? - Ne.
Knížku?
Dufresne, tady máš knížku.
Díky.
Dufresne, dochází nám savo.
Skoč dozadu a nějaké nám přines.
- Když se dostane do očí, oslepne se.
- Brouku, tiše.
Nedáš se, pereš se, to se mi líbí.
Moc rád bych vám řekl, že jim to Andy nandal a Sestřičky mu daly pokoj. Kdybych to jen mohl říct, jenže vězení není pohádkový svět.
Nikoho nikdy neprásknul, ale všichni to věděli.
Nějakou dobu to tak pokračovalo.
Vězeňský život je stereotyp, samý stereotyp.
Každou chvíli se Andy objevil s novými modřinami.
Sestřičky se ho držely.
Někdy je dokázal přeprat, někdy ne.
Tohle byl jeho stereotyp.
Řekl bych, že první dva roky byly pro něho nejhorší.
A taky bych řekl, že kdyby to tak šlo dál, určitě by na to zařval.
Na jaře roku 1949 ale vedení rozhodlo, že
Fabrika na značky potřebuje novou střechu.
Hledám 12 dobrovolníků na týdenní práci.
Jak víte, mimořádné zaměstnání znamená mimořádná privilegia.
Byla to práce venku a práce venku je v květnu zatraceně příjemná.
Stůjte v řadě!
Přes sto kluků se dobrovolně na tuto práci přihlásilo.
Wallace E. Unger!
Ellis Redding!
Není to náhodička? Mezi vybranými jsem byl já a pár kámošů.
Andrew Dufresne!
Stálo nás to krabičku cigaret na osobu.
Samozřejmě, že jsem trhnul svých 20 %.
Volá mi to právnické eso až z Texasu. Řeknu: "Prosím?"
A on: "Upřímnou soustrast, váš bratr zemřel."
- Sakra, Byrone, to mě fakt mrzí.
- Mě ne, byl to gauner. Zmizel už před lety. Myslel jsem, že je dávno mrtvý.
Takže ten právník říká: - "Váš bratr zemřel bohatý." Naftové vrty a tak, skoro milion babek.
- Milion?
- Ano, někteří hajzlové mají prostě štěstí.
- Uvidíš z toho něco?
- Odkázal mi 35 000.
- Dolarů?
- Ano.
Sakra, to je skvělé!
Jako bys vyhrál na dostizích.
Ty pitomče, víš, co mi provede vláda?
Oškube mě jako husu!
- Chudáček Byron, zasrané štěstí.
- Hrůza hrůzoucí.
- Někdo je prostě smolař.
- Andy, hráblo ti?
Dávej bacha na ten mop!
Andy! Zaplatíš nějaké daně, ale přece ti něco zbude. Možná tak na nové fáro, a co pak?
Daň z vozidla, opravy, údržba ... Haranti se pořád budou chtít vozit.
Na konci roku zjistím, že jsem tu daň spočítal blbě a doplatím to ze svého.
Řeknu ti, že jak se k tobě dostane strýček Sam, všechno z tebe vycucne.
- Andy!
- Nechá se odkrouhnout.
- Dehtuj!
- Brácha jeden podělaný!
Pane Hadley, věříte své ženě?
Vtipálku.
Nasměji se, až mi budeš kouřit péro bezzubý.
Udělala by něco za vašimi zády? Podfoukla by vás?
Už dost! - Uhni, Merte, tomu parchantovi se stane nehoda.
- On ho snad shodí.
Pokud jí věříte, můžete mít 35 000!
- Co říkáš?
- 35 000. - 35 000?
- Všechno. - Všechno?
- Jestli chcete mít ty peníze, dejte je ženě.
Berňák umožňuje jednorázový dar partnerovi do 60 000 nezdanit.
- Kecáš, bez daně?
- Bez daně.
Berňák nedostane ani cent.
Ty jsi ten chytrák z banky, který zabil starou?
A mám ti věřit, abych skončil tady jako ty?
Co, mám ti věřit? Je to úplně legální.
Potvrdí vám to na úřadě. Blbost, že vám to říkám. Určitě byste na to přišel sám.
Ano, žádný vrah vlastní ženy mi nebude radit, jak oklamat berňák.
Jasně, že ne. Ale někdo s vámi musí sepsat žádost.
To něco stojí.
- Například právník. - Je to banda sráčů!
- Ano, mohl bych to připravit já.
Vyplním vám formuláře, skoro zadarmo.
Chci za to jen tři piva pro každého z mých spolupracovníků.
- Spolupracovníci?
Srandista, co? - Při práci venku pivko bodne. Člověk se hned cítí lépe.
- Co čumíte?
Zpátky do práce!
- Dělejte, makáme!
A tak se skutečně stalo, že v předposlední den téhle práce parta dehtující na jaře roku 1949 střechu fabriky na poznávací značky seděla ráno v řadě a popíjela vychlazené pivíčko od nejtvrdšího bachaře, který kdy v Shawshanku byl.
Ať vám nezteplá, zlatíčka.
Ještě k tomu si nás ten kolosální darebák předcházel.
Seděli jsme a popíjeli, slunce nás hřálo do zad a my jsme se cítili svobodní, jako kdybychom dehtovali střechu vlastního domu, páni všeho tvorstva.
Andy tu pauzu strávil ve stínu a se zvláštním úsměvem pozoroval, jak pijeme pivo.
- Hej, dáš si jedno studené?
- Ne, díky, přestal jsem pít.
Možná, že si chtěl udělat oko u bachařů nebo si získat přátele mezi námi.
Myslím, že si chtěl připadat zase jednou normální. I když jen na chvilku.
Udělej si dámu.
- Šachy, to je hra králů.
- Cože?
- Na úrovni, taktická.
- A pro mě podělaná záhada, štve mě to.
- Třeba tě to někdy naučím. To určitě.
- Můžeme někde splašit šachovnici.
- Od toho jsem tady já.
- Říkáš to tomu pravému.
- Šachovnici koupíme, ale figurky vyřežu sám.
- Černé z alabastru a bílé ze steatitu. Co tomu říkáš?
- To potrvá léta.
To mi nevadí, mám spoustu času. Jen nemám kameny.
Na dvoře jsou jen malinkaté křemeny.
- Myslím, že se z nás stávají kámoši.
- Asi ano.
- Něco mě zajímá. - Proč jsi to udělal?
- Jsem nevinný jako všichni ostatní tady.
Za co sedíš ty?
- Za vraždu jako ty.
- Nevinný? Jsem jediný viník v Shawshanku.
- Rede.
- Počkej, počkej!
Už jde.
Tohle s těmi vlasy fakt miluji.
Ano, viděl jsem to tenhle měsíc už třikrát. - Gildo, jsi vychovaná?
- Říká se o tobě, že všechno seženeš.
- Ví se o mně, že občas něco splaším.
- Co chceš? - Chci Ritu Hayworthovou.
- Cože?
- Šlo by to? Tak toto je Johnny Farrel.
- Za pár týdnů.
- Týdnů?
- Ano, Andy, nemám ji zastrčenou pod postelí.
- Bohužel, ale dostaneš ji, neboj.
- Díky.
- Vypadni!
- Musím přehodit díl!
- Koukej vysmahnout!
- Nebudeš řvát?
- Vyřídíme to rychle.
Přerazil mi frňák!
Teď si rozepnu poklopec a ty spolykáš, co ti dám spolykat.
Až spolykáš to moje, tak spolykáš i Kohoutovo za ten rozbitý frňák.
- Strč mi ho do pusy a přijdeš o něho.
- Ne, ty to nechápeš.
- Zkus si něco a vrazím ti tohle do ucha.
- Ano, ale měl bys vědět, že poranění mozku způsobí, že se oběť zakousne ještě více.
Kousací reflex je pak tak silný, že musejí čelisti rozevřít páčidlem.
- Kde jsi to vzal?
- Četl jsem to.
Umíš taky číst, ksindle negramotný?
Zlato, to jsi neměl.
Ten hajzl Andymu do pusy nic nestrčil, ani jeho parťáci.
Jenom mu zmalovali tělo k nepoznání.
Andy strávil měsíc ve špitálu.
Bogs strávil týden v díře.
Čas vypršel, Bogsi.
Jak myslíte, šéfe.
Vraťte se na cely k večerní kontrole!
Všichni vězni na cely!
Co je?
- Nechte mě!
- Chytni ho za kotníky!
Od té doby se už nikdy nestaly dvě věci:
Sestřičky už na Andyho ani nesáhly a Bogs už nikdy nechodil.
Odvezli ho do státní nemocnice se sníženou ostrahou.
Po celý zbytek života mu nic jiného nezbylo, než cucat jídlo brčkem.
Až se Andy vrátí ze špitálu, měli bychom ho pěkně přivítat.
To by šlo, visíme mu více než za pivo.
Moc rád hraje šachy, dáme mu pár šutrů.
Hele, mám to. Podívejte!
- Heywoode, to není steatit ani alabastr.
- Co jsi zač, podělaný geolog?
- On má pravdu.
- A co to tedy je?
Koňský trus.
- Ale hovno!
- Ano, koňské a zkamenělé.
Sakra.
Až na pár renoncí to kluci zvládli dobře.
A za týden, když se Andy vrátil, měli jsme šutrů, že mohl makat až do smrti.
Taky jsem zrovna dostal velkou zásilku.
Cigára, žvýkačky, whisky, karty s nahatými ženskými, všechno možné.
A taky to nejdůležitější:
Ritu Hayworthovou osobně.
"Zadarmo, vítej zpátky."
Bacha, bude šťára!
Pozor, prohlížejí cely!
- 119. - 119!
- 123. - 123!
Vstávat!
Čelem ke zdi!
Otočit čelem k řediteli!
Těší mne, že ji čtete.
Máte oblíbené pasáže?
"Bděte, tedy bděte, neboť nevíte, kdy přijde pán domu."
Marek 13:35, to se mi líbí.
Lepší je ale:
"Já jsem světlo světa a ten, kdo Mne následuje, má světlo života."
Jan, kapitola 8, verš 12.
Prý jste dobrý v počtech, to se hodí.
Člověk by měl něco umět.
- Co je tohle?
- Geologická utěrka na tvarování a leštění kamene.
Je to můj koníček.
V pořádku, nějaký kontraband tady je, ale nic hrozného.
Nemohu říct, že to schvaluji, ale dejme tomu,
Zamknout!
Málem jsem zapomněl. Nerad bych vám ji bral.
Spása je na dosah. Ano, pane.
Šťára na celách byla jen záminka.
Ve skutečnosti si chtěl Norton Andyho otipovat.
To vyšila moje paní v církevním spolku.
Moc pěkné, pane.
- Líbí se vám práce v prádelně?
- Ne, pane, nijak zvlášť.
Můžeme najít něco vhodnějšího pro člověka s vaším vzděláním.
- Ahoj, Jakeu.
Kde je Brooks?
- Andy, měl jsem dojem, že tě slyším.
- Přidělili mě k tobě.
- Já vím, řekli mi to.
Celkem jsem zíral.
Tak si to pojď omrknout, pojď.
Tak to je ona. Shawshanská vězeňská knihovna.
National Geographic, zhuštěné romány od Reader's Digest, pár Louis L'Amour.
Časopisy, právnické romány.
Každý večer to naložím na vozík a obejdu cely.
Jména si píšu tady na tabulku.
Láry fáry, žádné čáry.
- Nějaké otázky? - Jak dlouho děláš knihovníka, Brooksi?
- Sedím od roku 1905.
- V knihovně jsem od roku 1912. - Měl jsi během těch let pomocníka?
- Ne, na tom nic není, fakt.
- Tak proč já a teď?
- Nevím, ale bude to fajn, mít tady dole pro změnu společnost.
- Dufresne!
To je on.
Jsem Dekins.
Napadlo mě, že bych si mohl založit spoření na vzdělání dětí.
Chápu.
Tak si sedneme a probereme to.
Brooksi, máš tužku a papír?
Díky.
Tak, pane Dekinsi.
Andy se ptá: "Pane Dekinsi, dáte své syny na Harvard nebo na Yale?"
- To snad ne?
- Přísahám, že to řekl.
Podal mu ruku. Mohl jsem se smíchy posrat.
- Kecy! - Potřásl mu rukou.
V kvádru, kravatě a za psacím stolem by Andy byl ...
"Pane Dufresne, prosím." - Udělal sis "kamarády", Andy?
- Neřekl bych kamarády, to ne.
Jsem vrah, který poskytuje finanční poradenství, takové domácí zvířátko.
- Aspoň jsi pryč z prádelny.
- Zatím to nic není. - Rád bych rozšířil knihovnu, koupil nové knížky.
- Chtějí spíše kulečník.
- No jasně.
- Jak to chceš udělat?
Jak seženete nové knihy, pane Dufresne?
Požádám ředitele o peníze.
Hochu, já jsem tady zažil šest ředitelů.
Jedno je naprosto jisté: Nebyl tady jediný, který by se dal zlomit a pustil nějaké prachy.
- Už takhle s penězi nevyjdeme.
- Chápu. Mohl bych napsat do Senátu a požádat je o peníze.
Ti dají těžce vydělané peníze daňových poplatníků jen na tři věci: Na více zdí, více mříží a více dozorců.
Přesto bych to zkusil.
Napíšu každý týden jeden dopis. To nebudou moci přehlížet.
Budou, ale klidně pište, jestli vám to udělá radost.
Sám to budu odesílat.
A tak Andy začal psát jeden dopis týdně. Přesně, jak řekl.
A přesně, jak říkal Norton, Andy nedostal žádnou odpověď,
V následujícím dubnu Andy vyplňoval daňové přiznání polovině bachařů.
Od toho roku to dělal pro každého, včetně ředitele.
Od toho roku se přeřazoval začátek vězeňské baseballové sezony tak, aby se kryl se zdaňovacím obdobím.
Ani dozorci protihráčů nezapomněli přinést své formuláře.
Takže věznice v Moresby vám dala zbraň, ale platil jste ji vy sám?
- To je fakt, i s futrálem.
- Vidíte, to všechno si můžete odepsat z daní.
Jasně, páni.
Andy byl docela normální živnostník.
Vlastně daňových přiznání bylo tolik, že mu povolili zaměstnat personál.
Rede, podal bys mi pár závislých činností?
Na měsíc z roku mě vytáhl z truhlářské dílny a to byla bašta.
A pořád posílal ty dopisy.
- Rede, Andy! Brooks řádí!
- Zabiju tě, ty smrade!
- Uříznu ti tvou hnusnou palici! - Brooksi, mohl by ses sakra uklidnit?
- Nelezte sem!
Nelezte sem, zatraceně!
- Dobře, co se sakra děje? V jednu chvíli je v pořádku a najednou zničehonic vytáhne kudlu.
- Smradi podělaní!
- Brooksi, promluvíme si.
Není o čem, zatraceně!
Podříznu mu podělaný kejhák!
- Počkej chvilku, co ti provedl?
- To udělali oni! Nemám na vybranou!
- Brooksi, nic mu neuděláš, všichni to víme.
Taky Heywood. Je to tak?
- Jasně. Neublížíš mu.
Je to tvůj kámoš a Hatlen je rozumný chlap.
- To je fakt, chlapi. Je to tak?
- Ano! Tak ten nůž zahoď.
Brooksi, podívej se na mě! Zahoď ten nůž!
Brooksi, koukni se mu na krk, proboha!
Brooksi, podívej se mu na krk, on krvácí.
- Je to jediný způsob, jak tady můžu zůstat!
- Nech toho, je to šílené.
Nechceš to udělat, zahoď ho.
No tak, uklidni se. Budeš v pořádku.
On? Do prdele, a co já?
Ten starý šílený blb mě málem podřízl!
- Kecy! Při holení se pořežeš hůře!
- Čím jsi ho proboha tak vytočil?
Ničím!
Přišel jsem se s ním rozloučit. Vy jste to neslyšeli?
Podmínečně ho propustili.
- Já prostě nechápu, co se mu stalo.
- Stařík řádí jako kousnutý do prdele.
Drž hubu, Heywoode!
- Prý sis nasral do kalhot.
- Jdi do hajzlu!
Přestaňte s tím!
Brooks není žádný cvok.
Je institucionalizovaný.
- Institucionalizovaný?
Houby! - Je tady už 50 let, padesát!
Nic jiného nezná.
Tady to byl důležitý člověk. Vzdělaný, venku bude nula.
Jen omšelý kriminálník s artritidou.
- Rozumíš, co tím chci říct?
- Jsem si jistý, že kecáš, Rede.
Buď si jistý, čím chceš, ale tyhle zdi mají zvláštní moc.
Nejdříve je nenávidíš, pak si na ně zvykneš.
Uplyne nějaký čas a jsi na nich závislý.
To je institucionalizace.
Kecy! To se mi nikdy nestane.
Myslíš?
Počkej, až tady budeš tak dlouho jako Brooks.
To je sakra pravda.
Posílají nás sem na doživotí. A tím nám ten život vezmou.
Tak to holt je.
Už se o tebe nebudu moct starat, Jakeu.
Leť si, jsi volný.
Jsi volný.
Ahoj, kluci. Nemůžu uvěřit, jak jde tady venku všechno rychle.
Jako malý jsem viděl automobil jednou za čas. A teď jsou všude.
Svět začal hrozně spěchat.
Kurátor mi opatřil ubytovnu, které tady říkají Sládek, a taky práci.
Balím zákazníkům potraviny v obchodě.
Je to dřina.
Snažím se vydržet, ale ruce pořád bolí.
Ať váš pomocník dává dva sáčky, minule mi je nedal a málem se mi protrhlo dno.
- Dávejte dva sáčky, jak žádá ta paní, jasné?
- Jistě, pane, spolehněte se.
Majitel obchodu mě asi nemá moc rád.
Někdy zajdu po práci do parku a krmím ptáky.
Představuji si, že se najednou ukáže Jake a pozdraví mě. Jenže se nikdy neobjeví.
Doufám, ať už je kdekoli, že je mu dobře a má spoustu nových kamarádů.
V noci špatně spím.
Mám zlé sny, že padám a tak.
Probudím se celý vyděšený, než si vzpomenu, kde jsem.
Měl bych si vzít bouchačku a vyloupit ten náš potravinový obchod, aby mě poslali domů. Když už bych byl v tom, pro jistotu bych mohl zastřelit šéfa, jako prémii.
Asi jsem na tyhle nesmysly moc starý.
Nelíbí se mi tady.
Unavuje mě ten věčný strach. Rozhodl jsem se, že tady nezůstanu.
Po starém kriminálníkovi, jako jsem já, ani pes neštěkne.
"Brooks byl tady."
"Po starém kriminálníkovi, jako jsem já, ani pes neštěkne.
P. S. Vyřiď Heywoodovi, že se omlouvám za ten nůž, ať se nezlobí.
Brooks."
Měl umřít tady.
To je ale pěkný bordel. To ti tedy povím.
- Co to má být?
- To mi sakra řekni ty. Je to adresované tobě.
Vezmi si to.
"Drahý pane Dufresne, na základě vašich žádostí stát poskytl projektu vaší knihovny určitou finanční podporu."
To je 200 dolarů.
"Navíc vaší knihovně darujeme starší knihy a další materiály.
Věříme, že vás uspokojíme, a tím věc považujeme za uzavřenou.
Dál už nám, prosím, nepište."
- Všechno bude uklizené, než se vrátí ředitel.
- Ano, pane.
Dobře, Andy. No tedy!
Trvalo to jen šest let.
- Od teď budu psát týdně dva dopisy.
- Jsi na to dost velký blázen.
Ale raději to všechno odnes, jak říkal velitel.
Jdu na záchod. Až se vrátím, nic tady nebude, jasné?
Andy, slyšíš to?
Dufresne!
Dufresne!
Andy, pusť mě!
Andy?
Andy?
Dodnes nevím, o čem ty dvě Italky zpívaly.
Ani to nechci vědět. Některé věci mají zůstat utajené.
Zřejmě zpívaly o kráse, která se nedá slovy vypovědět.
Ty hlasy se nesly dál, než by se komukoli tady snilo.
Jako by do té naší klece vlétnul krásný ptáček a zbořil všechny zdi.
Na kratičký okamžik se každý v Shawshanku cítil svobodný.
A to ředitele sralo více než cokoli jiného.
Otevřete dveře.
Otevřete dveře!
Dufresne, otevřete ty dveře!
Vypněte to!
Varuji vás, Dufresne!
Vypněte to!
Dufresne!
Teď jsi můj!
Za tenhle kousek dostal Andy dva týdny samotky.
Vstávej! - Hele, kdo je tady?
- Maestro!
- Ahoj!
Nemohl jsi tam šoupnout pořádnou muziku, třeba Hanka Williamse?
- Vyrazili dveře, než jsem stihl hrát na přání.
- Stálo to za to? - Užíval jsem si to.
- Kecy!
- Na samotce si nemůžeš užívat.
- To je fakt, týden v díře je jako rok.
- Dělal mi společnost mistr Mozart.
- Oni ti tam dole dovolili gramofon, hm?
Byla tady a tady.
Na muzice je krásné, že ti ji nemůžou vzít.
Nikdy jste to tak necítili?
V mládí jsem hrál na foukací harmoniku.
Přestalo mě to bavit, tady to nemá smysl.
- Právě tady to má smysl. Potřebuješ to, abys nezapomněl.
- Nezapomněl?
Abys nezapomněl, že na světě jsou místa, která nejsou z kamene.
Co máš v sobě, na to nemůžou.
O čem to mluvíš?
- O naději.
- Naděje?
Příteli, já ti něco povím.
Naděje je nebezpečná.
Z naděje se můžeš zbláznit.
V base nemá smysl, raději si na to zvykni.
Jako Brooks?
Posaďte se.
Tak jste si odseděl 30 let z doživotního trestu.
- Myslíte, že jste se napravil?
- Ano, pane, bezpochyby.
Jsem úplně jiný.
Nejsem pro společnost nebezpečný.
Úplně jsem se napravil.
"Zamítnuto"
Třicet let.
Ježíši, když to řekneš ...
Jak to uteklo.
Kde je mých deset let.
Tady, dárek k zamítnutí propuštění.
Rozbal to.
Musel jsem se obrátit na jednoho tvého konkurenta, aby to bylo překvapení.
Je moc krásná, díky.
Budeš hrát?
Teď hned ne.
"Nová holka k 10. výročí. Red"
Zhasnout!
Andy držel slovo. Psal Senátu dva dopisy týdně místo jednoho.
V roce 1959 Senát konečně pochopil, že ho neodbude šekem na dvě stovky.
Finanční výbor odhlasoval roční příspěvek 500 dolarů, aby ho umlčel.
Šeky přicházely přesně jako hodinky.
Andy obchodoval s knižními kluby, dobročinnými organizacemi a nakoupil knihy z výprodeje.
- "Ostrov pokladů", Robert Louis ...
- Stevenson, beletrie dobrodružná.
Co dále?
Mám tady "Opravy aut" a "Figurky z mýdla".
To jsou koníčky, pod naučnou, za tebou.
- Mám tady "Hrabě Monte Chrousta".
- To je Christo, ty moulo.
Alexandre Dumas.
O čem dumá?
Dumá? Dumas.
Znáš to?
- Je to o útěku z vězení.
- Tak to dáme pod naučnou, že ano?
My ostatní jsme pomáhali se vším, jak to jen šlo.
Než zastřelili Kennedyho, přeměnil Andy sklad smrdící po krysích hovnech a terpentýnu na nejlepší vězeňskou knihovnu v Nové Anglii.
S nejlepším výběrem nahrávek Hanka Williamse.
Toho roku zavedl ředitel Norton svůj slavný program "Bez mříží".
Asi jste o něm četli. Bylo to ve všech novinách a v časopise Look měl dokonce fotku.
Není to rekreace, ale úplně nový progresivní přístup k nápravě zločinců.
Vězni budou pod dohledem pracovat mimo tyto zdi vězení na různých veřejně prospěšných pracích.
Tito muži tak poznají hodnotu poctivé práce. Budou tak přínosem pro celou společnost.
A díky minimálním nákladům také pro každého daňového poplatníka.
Ředitel Norton se ovšem tisku zapomněl zmínit, že termín "minimální náklady" je trochu neurčitý.
Existuje sto způsobů, jak z toho něco vytřískat.
Za lidi, materiál a tak dále.
Bože můj, jak jen se penízky hrnuly. Jestli to bude takhle pokračovat, tak mě odrovnáš.
S těmi svými otroky vyžereš všechny nejlepší zakázky ve městě.
Nede, my tady sloužíme společnosti.
To je dobré pro noviny, ale já musím živit rodinu.
Same, známe se už dlouho.
Potřebuji tu novou zakázku na dálnici. Když ji nedostanu, zkrachuji.
Tady ti má žena poslala skvělý koláč.
Pekla ho pro tebe, přemýšlej o tom.
Nede, tahle zakázka mě nespasí.
Myslím, že mí hoši už jsou zadaní někde jinde.
Buď klidný a vyřiď Maisie, že jí děkuji.
Za každým pochybným obchodem, za každým vydělaným dolarem byl Andy jako finanční poradce.
Na dva vklady.
Uložte to do Mainské národní a První novoanglické.
- Odneste mi to do prádelny, dva obleky a pytel se vším možným.
- Ano, pane. - Vyřiďte tam, ať škrobí ty košile méně, nebo uvidí.
- Ano, pane. - Jak vypadám?
- Velmi dobře, pane.
- Dobročinná akce v Portlandu, bude tam i guvernér.
Nechcete to?
Ta ženská neumí péct.
Děkuji, pane.
- Prý ukusuje ze spousty koláčů.
- Co ty víš, jede v pěkných levárnách.
Rýžuje na provizích, tímhle místem protéká řeka špinavých peněz.
Problém s takovými penězi je, že se časem někdo zeptá, kde je vzal. Na to jsem tady já.
Vyperu je, přefiltruji, uložím.
Akcie, obligace, nezdaněné půjčky. Ty prachy posílám do světa a když se vrátí ...
- Jsou čisté jako panenská blána.
- Čistší.
Než půjde do penze, bude milionář.
Jestli po něm skočí, skončí s nějakým číslem mezi námi.
- Tedy, myslel jsem si, že mi věříš více.
- Ale ne, vím, že jsi dobrý, ale nějaká stopa zůstane.
Začnou se ptát: FBI, berňák, kdokoli. - K někomu to povede.
- To jistě, ale ke mně, ne k řediteli.
- Tak ke komu?
- Randall Stevens.
- Kdo?
- Tichý společník.
To je ten viník, vaše Ctihodnosti.
Majitel bankovních účtů.
Tam se filtruje, tam vedou stopy.
- Kdo je to?
- Je to fantom, přízrak.
Taková moje malá mrtvá duše. Vykouzlil jsem ho ze vzduchu.
Existuje jenom na papíře.
- Andy, nemůžeš jen tak vymyslet člověka! - Právě, že můžeš.
Stačí vědět, jak ten systém funguje.
Divil by ses, co jde zařídit poštou.
- Pan Stevens má platný rodný list, řidičák, číslo pojištění.
- Kecáš.
Jestli někdy odhalí některý z těch účtů, dopadnou jen výplod mé fantazie.
Dobře, ať se propadnu!
Že jsi dobrý?
Ty jsi Rembrandt!
Nejlepší na tom je, že venku jsem byl strašně poctivý, byl jsem čestný.
Až tady se ze mě stal padouch.
- Vadí ti to? - Já ty obchody neřídím.
Jen produkuji zisk. Zdá se, že v tom není rozdíl.
Ale taky jsem zařídil naší knihovnu a pomohl spoustě klukům k maturitnímu vysvědčení.
- Proč myslíš, že to všechno v pohodě můžu?
- Abys hezky v klidu pral. - Prachy, ne prádlo.
- Ano, jsem levný a on vydělává.
Tommy Williams přišel do Shawshanku v roce 1965, dostal dva roky za V a K.
Chytili ho, když odnášel zadním vchodem televizi z obchodu s lacinou elektronikou.
Mladý pásek, pan Rokenrol.
Namyšlený až hrůza.
Dědkové, pohněte!
Jste jako zpomalený film!
Jak já potom vypadám? Hned se nám zalíbil.
Tak já tedy couvám ze dveří a držím tu televizi asi takhle.
Byl to starý velký křáp. Hovno jsem viděl.
A najednou slyším: "Ani hnout, mladíku!
Ruce vzhůru!"
No víte, stojím tam, držím tu televizi a ten hlas nakonec říká:
"Slyšel jsi, co jsem ti říkal, synku?" A já: "Ano, pane, slyšel.
Ale když ten krám pustím, přišijí mi ještě navíc ničení cizího majetku."
- To jsi tedy kroutil v Cashmanu?
- Ano, tam to byla zívačka.
Propustky na víkend, pracovní programy.
Ne jako tady. Ty jsi vymetl všechny basy v Nové Anglii.
Ano, už od třinácti.
Řekni nějaké jméno basy a já ti potvrdím, že jsem tam byl.
Možná je načase zkusit nějaké jiné povolání.
Myslím, že ti asi zlodějina moc nejde.
Měl bys možná zkusit něco jiného.
Co ty o tom sakra víš, Al Capone?
Za co tady jsi ty?
Já?
Advokát to posral.
Tady jsou všichni nevinní.
To jsi nevěděl?
Jak se ukázalo, Tommy měl mladou ženu a malou holčičku.
Možná měl výčitky, že jsou na dlažbě nebo že bude malá vyrůstat bez táty.
Ať už to bude cokoli, něco ho vyhecovalo.
Myslel jsem, že bych si mohl dodělat střední školu.
S žabaři neztrácím čas.
Já nejsem žádný zatracený žabař!
- Myslíš to vážně?
- Ano.
- Opravdu vážně?
- Ano, pane, myslím.
Dobře, jestli se do toho dáme, jedeme naplno, na 100 %, žádné flákání.
Potíž je v tom, že mi moc nejde čtení.
Tak tobě nejde čtení?
Dobře, dáme se do toho.
Tak si Andy vzal Tommyho do parády a začal ho provázet abecedou.
Tommymu to šlo docela dobře. Ten kluk objevil, co v něm dřímá.
Zanedlouho ho Andy začal připravovat na zkoušky, měl toho kluka opravdu rád.
Myslím, že ho bavilo tahat mladého kluka z bahna, to ale nebyl jediný důvod.
Ve vězení se čas strašně vleče, a tak se ho snažíte nějak zabít.
Někteří chlapi tady sbírají známky, jiní si stavějí domky ze sirek.
Andy postavil knihovnu.
Teď potřeboval nový projekt.
A to byl Tommy.
Bylo to podobné, jako když léta opracovával a leštil ty šutry.
Ze stejného důvodu si lepil na zeď ty fantastické holky.
Ve vězení člověk udělá cokoli, jen aby se zabavil.
V roce 1966, přesně v době, kdy už se Tommy připravoval na zkoušky, to byla krásná Racquel.
Končíme.
Tak to je tedy na hovno.
Rok mého života je v prdeli kvůli takové hovadině.
- Snad to není tak špatné?
- Mnohem horší, jedinou věc nemám správně. - Mohlo to být klidně čínsky.
- Uvidíme, jak dopadne bodování.
Ano, jasně, já řeknu, jak to sakra dopadne.
Dva body!
Navíc se nezmůžu!
To je ono! Takhle to zatraceně dopadne!
Pět krát pět je dvacet pět, podělaný lapák!
Seru ti na to!
- Je mi zle, vyšplouchl jsem ho.
- To je blbost, je na tebe pyšný.
Jsme kamarádi dost dlouho, tak ho znám lépe.
- Chytrý kluk, co?
- Chytrý jako nikdo, venku dělal v bance.
- A za co je vlastně tady?
- Za vraždu.
To je blbost!
To bys do něho neřekl, viď?
Načapal ženu s nějakým golfovým profíkem, odbouchnul je.
Co je?
Před čtyřmi roky jsem seděl delší dobu v Thomastonu.
Šlohnul jsem auťák, byla to zatracená blbina.
Půl roku před propuštěním mi dali na celu nového vězně.
Elmo Blatch.
Hromotluk a pošuk k tomu, takový typ, kdy se modlíš, abys ho nedostal na celu.
Dostal 6 a 12 let za vloupačky.
Prý udělal stovky baráků.
Nechápu, jak to takový nervák jako on dokázal.
Jen sis prdnul, skákal metr dvacet.
A taky mlel a mlel. Na moment tu hubu nezavřel. O různých vězeních, ve kterých byl.
O ženských, které opíchal. O lidech, které sejmul.
Prý ho srali.
A tak jednou večer, jen tak ze srandy, se ptám, koho že to vlastně oddělal.
Odpoví:
Jednou jsem pomáhal čistit stolky v Country Clubu, abych si očíhnul ty bohaté neřády, kteří tam chodili.
Jednoho jsem si vytipoval a jednou večer jsem ho šel vykrást.
Probudil se a dělal dusno, tak jsem ho zabil.
I s tou jeho děvkou, kterou tam měl.
Tohle na tom bylo nejlepší.
Píchala s tím kreténem, tím golfovým profíkem, a byla vdaná za jiného. Za nějakého hlavouna z banky.
A právě tomu to přišili.
Musím říct, že jsem takovou historku ještě neslyšel.
Co mě ale překvapuje, že vy jste na to skočil.
Pane?
No, na toho Williamse jste určitě udělal dojem.
Vyslechl si váš příběh a chtěl vám udělat radost.
Je mladý a chytrosti moc nepobral. - Nedivím se, že si neuvědomil, co to s vámi udělá.
- Pane, on mluví pravdu.
Dejme tomu, že ten Blatch tedy existuje.
Myslíte si, že padne na kolena a řekne: "Ano, udělal jsem to. Přiznávám se, a mimochodem, dejte mi doživotí."
Na tom nezáleží. S Tommyho svědectvím dosáhnu nového procesu.
Pokud tam ten Blatch ještě je, nejspíš ho už propustili.
Budou mít jeho poslední adresu, jména příbuzných, je to šance, ne?
- Proč jste tak natvrdlý?
- Cože?
- Cože, jaký že jsem?
- Natvrdlý. To nesmím říct?
- Vy zapomínáte, kdo jste.
- V tom klubu musejí mít jeho píchačku.
Budou mít jeho záznamy, daňové přiznání ...
Jestli chcete v tom fantazírování pokračovat, je to vaše věc.
Mne vynechejte, schůzka skončila.
Pane, když mě někdy pustí ven, neřeknu, co se tady děje. Budu mlčet o tom, jak se tady perou peníze.
O penězích přede mnou už nikdy nemluv, ty ubohá svině!
- Pojďte ke mně!
Hned! - Chtěl jsem vás jenom uklidnit, to je vše.
Pane, já ... - Měsíc samotky!
- Ano, pane.
Jdeme! - Co je vám?
- Odveďte ho odsud!
Tohle je moje příležitost dostat se ven.
Copak to nevidíte?
Jde o můj život! - Odveďte ho!
Odveďte ho!
- Copak tomu nerozumíte? Jde o můj ...
Měsíc v díře, nikdo tam nebyl takhle dlouho.
- Ano, za to můžu já.
- Blbost.
Nestřílel jsi a určitě jsi ho neusvědčil.
- Rede, ty si myslíš, že je Andy nevinný? Myslím fakt nevinný.
- Vypadá to tak.
- Ježíši!
Jak dlouho už tady je?
- Od sedmačtyřicátého je to 19 let.
- 19 let?
- Williams, Thomas! - Tady!
- Buckson, Edward!
- Tady!
- Co jsi to dostal?
Z výboru pro vzdělání.
- Ten parchant to odeslal. - Vypadá to tak.
- Otevřeš to, nebo se tady budeš škrábat v prdeli?
- Škrábání v prdeli je lepší. Skeete, dej to sem, sakra!
Dej mi to, prosím.
Do prdele!
Mladý Tommy to udělal na trojku.
Myslel jsem, že tě to bude zajímat.
Ředitel s tebou chce mluvit.
- Tady venku?
- Tak to říkal.
- Řediteli?
- Tommy.
Tommy, chci vás požádat, aby tenhle rozhovor zůstal jen mezi námi dvěma.
Už tak je mi to trapné.
Nastala tady určitá situace.
Vy mi snad rozumíte.
Ano, pane, to rozhodně.
Něco vám povím, ta věc mne velmi zasáhla.
Nemůžu spát, to je pravda.
Rozhodnout se správně, to je někdy moc těžké.
Rozumíte mi?
Potřebuji vaši pomoc.
Jestli mám něco podniknout, nesmím mít ani stín pochybnosti.
Musím vědět, jestli to, co jste řekl Dufresneovi, je pravda.
Ano, pane, absolutně.
Odpřísáhnete to před soudcem a porotou s rukou na Bibli a s vaší osobní přísahou před Bohem Všemohoucím?
Dejte mi tu možnost.
To jsem čekal.
Určitě jste to slyšel, hrozná věc.
Od tak mladého člověka, měl to méně než za rok a pokusil se uprchnout.
Hadleymu zlomilo srdce, že ho musel zastřelit, vážně.
Musíme se s tím vyrovnat, život jde dál.
Já končím, se vším máte utrum.
Žádné utrum, ani nápad!
Jinak vám to tady zatraceně osladím.
Dozorci vás už nebudou chránit.
Vezmu vás z tohohle jednolůžkového Hiltonu a šoupnu vás dolů k sodomitům. Jako když vás opíchá vlak.
A knihovna?
Konec, zapečetím ji cihlu po cihle.
Uděláme si grilování knížek na dvoře.
Bude to vidět na míle. Zatancujeme si jako indiáni.
Chápete?
Už vám to došlo?
Nebo jsem tak natvrdlý?
Ještě měsíc, ať může přemýšlet.
Moje žena řekla, že se ve mně nevyzná.
Že jsem zavřená kniha.
Celou dobu jí to vadilo.
Byla krásná.
Jak já ji miloval.
Jen jsem to neuměl dát najevo.
Já jsem ji zabil.
Nestiskl jsem spoušť, ale odehnal jsem ji.
Kvůli tomu, jaký jsem.
To neznamená, že jsi vrah.
Špatný manžel možná.
- Klidně si sypej popel na hlavu, ale ty jsi nestřílel.
- Ne, já ne.
Někdo jiný, ale já jsem skončil tady.
Smůla, myslím.
Lítá ve vzduchu a na někom se musí usadit.
Vyšlo to na mě, to je všechno. Vlezl jsem do cesty tornádu.
Jen jsem nečekal, že ta bouře bude trvat tak dlouho.
- Dostaneš se odtud někdy? - Já?
Ano, až budu mít dlouhé bílé fousy a v bedně mi bude harašit, tak mě snad pustí.
Víš, kam bych jel?
Zihuatanejo.
- Zi... co?
- Zihuatanejo.
To je v Mexiku.
Takové místečko u Tichého oceánu.
- Víš, co říkají o Tichém oceánu Mexičané? - Ne.
Že prý nemá paměť.
Tam chci prožít zbytek života.
V teplých krajích bez paměti.
Otevřít si malý hotel, přímo u pláže.
Koupit levnou starší loď. Opravit si ji, aby byla jako nová.
Brát hosty na ryby.
Zihuatanejo.
Tam by se mi hodil chlápek, který všechno sežene.
Venku bych to asi neuměl, Andy.
Většinu života žiji tady.
Už jsem institucionalizovaný.
- No, to se ale podceňuješ.
- Myslím, že ne.
Myslím, že tady jsem ten, kdo ti všechno sežene, ale venku ti stačí Zlaté stránky.
Sakra, nevěděl bych, jak začít.
Tichý oceán?
Pitomost.
Něco tak velkého mě děsí k smrti.
Mě ne.
Nezastřelil jsem svou ženu ani milence.
Za všechny chyby, které jsem udělal, jsem zaplatil.
Ten hotel a loď.
Myslím si, že nechci tak moc.
Neměl by ses takhle mučit.
Tohle je hnusný sen!
Mexiko je zatraceně daleko a ty jsi tady.
Tak to je!
Ano, jasně. Tak to je.
Mexiko je tam dole a já tady.
Mám tedy jenom dvě možnosti.
Myslet na život nebo na umírání.
Andy! Rede.
- Kdyby tě pustili, udělej pro mě něco.
- Jasně, cokoli.
U Buxtonu je velká louka.
Víš, kde je Buxton?
- Tam je spousta luk.
- Jedna je zvláštní, kolem ní je kamenná zeď.
Na severním konci stojí veliký dub.
Je to jako z básničky od Roberta Frosta.
Tam jsem požádal svou ženu o ruku.
Byli jsme tam na pikniku a milovali se pod tím dubem.
Vyslovil jsem se a ona řekla "ano".
Slib mi, Rede. Jestli se dostaneš ven, pojedeš tam.
V základech té zdi najdeš kámen, který z geologického hlediska na ty louky nepatří.
Kus černého, sopečného skla.
Pod ním něco je. Chci, aby sis to vzal.
Co tam je?
Co je pod ním schované?
Odvalíš ten kámen a uvidíš.
Ne, říkám, dejte na mě, mluví z cesty.
Mám o něho strach.
- Budeme ho hlídat.
- Ve dne to půjde, ale v noci má celu jen pro sebe.
- Sakra!
- Co je?
Andy dneska přišel na nakládací rampu a chtěl po mně dlouhý provaz.
- Provaz?
- Dva metry dlouhý.
- A ty jsi mu ho dal?
- No jasně, proč by ne?
- Ježíši, Heywoode.
- Jak jsem to měl vědět?
- Pamatuješ na Brookse Hatlena?
- Ne, to by Andy nikdy neudělal, nikdy.
Já nevím.
Každý chlap má bod, kdy se zlomí.
- Pohněte, chci taky domů.
- Jen to dokončím, pane.
Dnes máme tři vklady.
Vezměte to prádlo do prádelny a vyleštěte mi boty, ať se lesknou jako zrcadlo.
Ano, pane.
Dobře, že jste zpátky.
Bez vás to tady nebylo ono.
Prožil jsem v lochu několik nekonečných nocí.
Sám ve tmě, jen se svými myšlenkami.
Čas se vleče jako šnek.
Tahle noc ale byla nejdelší v mém životě.
Proveďte sčítání!
- Řada čtyři v pořádku!
- V řadě dva v cele 245 jeden chybí!
Dufresne, pohni prdelí!
Zdržuješ to tady!
Nenuť mě, abych si tam pro tebe došel a roztřískal ti kebuli!
Sakra, Dufresne, zdržuješ mě!
Musím dodržovat rozvrh!
Raději buď nemocný nebo mrtvý!
Nekecám! Slyšíš mě?
Oh, můj Svatý Bože!
Vyslechněte každého v tomhle bloku!
Začněte s jeho kamarádem!
- S kým? - S tímhle!
Otevřete číslo 237!
Jak to myslíte, že tam prostě nebyl?
To mi ani neříkejte!
To nechci slyšet!
- Ale on tam nebyl!
- To vidím, Haigu! Nejsem slepý!
- Nebo myslíte, že jsem?
- Ne, pane!
A co vy, jste slepý?
Co je tohle?
- Večerní zápis.
- A vidíte tam Dufresneovo jméno?
Ano, vidíte!
Přímo tady, Dufresne.
Byl ve své cele, když se zhasínalo!
Je tedy logické, že by tam měl být i ráno!
Musíte ho najít. Ne zítra, ne až po snídani, teď!
Ano, pane! Jdeme!
- Co takže?
- Viděl jsem vás dva pořád spolu.
Vím, že jste jedna ruka.
- Musel vám něco říct.
- Ne, pane řediteli, ani slovo.
Bože, tak to je tedy zázrak!
Chlap zmizí jako prd ve větru!
Nezbude z něho nic než pár šutrů na okenní římse. A tahle coura na zdi!
Tak se jí zeptáme, třeba něco ví.
Tak co říkáš, ty nahotinko? Budeš mluvit?
Ach, asi ne.
Proč by měla být jiná?
Tohle je spiknutí, to je přesně ono.
Jedno obrovské zatracené spiknutí!
A jedou v něm všichni, včetně jí!
V roce 1966 utekl Andy Dufresne ze Shawshanku.
Našli po něm jen zablácené vězeňské hadry, kostku mýdla a geologické kladívko, zatraceně opotřebované.
Vzpomínám si, jak jsem si myslel, že by trvalo 600 let, než by se s tím prokopal tunel.
Andy miloval geologii.
Myslím, že se dobře hodila k jeho puntičkářství.
Tady zažil dobu ledovou.
Geologie je nauka o tlaku a času.
A to je všechno, tlak a čas.
To a taky ještě jeden velký plakát.
Jak říkám: Ve vězení dělá člověk cokoli, aby se zabavil.
To znamená, že Andyho největším koníčkem bylo odnášet zeď na vycházkový dvůr.
Myslím si, že když zabili Tommyho, Andy se rozhodl, že už je tady dost dlouho.
- Pohněte, chci taky domů.
- Jen to dokončím, pane.
Dnes máme tři vklady.
Andy udělal, co se mu řeklo.
Vyleštil ty boty, až se leskly jako zrcadlo.
Dozorci si ničeho nevšimli.
Ani já ne, a to myslím vážně. Jak často se díváte chlapovi na boty?
Andy se brodil na svobodu pěti sty yardy tak strašně smradlavého svinstva, že si to ani nedovedu představit.
Nebo možná spíše nechci.
To je délka pěti fotbalových hřišť, prostě půl míle.
Příští ráno, zrovna když Racquel zjevila své tajemství, vešel do Mainské národní banky chlap, kterého tady nikdy nikdo předtím neviděl.
Do téhle chvíle neexistoval. Jen na papíře.
Co si přejete?
Měl všechny náležitosti. Řidičák, rodný list, pojištění.
A podpis se shodoval se vzorem.
Musím říct, že je mi líto, že vás ztrácíme.
- Snad se vám v cizině bude líbit.
- Děkuji, to určitě bude.
Tady máte ten šek.
Přejete si ještě něco?
- Prosím vás, pošlete mi to vaší poštou.
- Velmi ráda.
- Nashledanou. - Nashledanou.
To ráno navštívil pan Stevens skoro tucet bank v portlandské oblasti.
Podtrženo a sečteno: Celkem si odvážel přes 370 000 dolarů z peněz ředitele Nortona.
Odstupné za 19 let.
"Řediteli, měl jste pravdu, spása byla na dosah.
Andy Dufresne"
Byrone Hadleyi, máte právo mlčet.
Jestliže se tohoto práva vzdáte, pak cokoli řeknete, může být u soudu použito proti vám.
Nebyl jsem tam u toho, ale když ho odváděli, začal prý Byron Hadley brečet jako malá holka.
Norton neměl v úmyslu vzdát se jim tak snadno.
Samueli Nortone!
Máme na vás zatykač! Otevřete!
Nortone! Otevřete ty dveře!
Nevím, který tam pasuje.
Nepřitěžujte si, Nortone!
Líbí se mi pomyšlení, že to poslední, co mu kromě kulky prolétlo hlavou, byla otázka, jak ho sakra Andy vyšplouchnul.
Carter, James!
Krátce na to, kdy nás ředitel zbavil své přítomnosti, jsem dostal pohlednici.
Byla nepopsaná, ale podle známky jsem věděl, že je z Fort Hancocku v Texasu.
Z Fort Hancocku, přímo na hranici.
Přesně tam, kde ji Andy překročil.
Když si představím, jak míří na jih v kabrioletu, vždycky mě to rozesměje.
Andy Dufresne prolezl řekou svinstva a vynořil se čistý.
Andy Dufresne mířil k Tichému oceánu.
"Tomu hochovi se asi stane nehoda."
My, kdo jsme ho dobře znali, o něm často mluvíme. Přísahám, ty jeho kousky ...
Přesto je mi někdy smutno, že tady Andy není.
Musím si připomínat, že někteří ptáčci tady nejsou proto, aby byli v kleci.
Mají prostě pestré peří.
A když uletí, radují se ti z nás, kteří ví, že je hříchem je zavírat.
Ale stejně je kriminál bez nich smutnější a prázdnější.
Asi se mi po kamarádovi prostě stýská.
Prosím, posaďte se.
Ellisi Reddingu, odseděl jste si už 40 let ze svého doživotního trestu.
Máte dojem, že jste se napravil?
Napravil?
No takhle, podívejte. Nemám ani ponětí, co to znamená.
No víte, to znamená, že jste připraven znovu se zařadit do společnosti.
Já vím, co si myslíte, že to je.
Pro mě je to jen fráze.
Politická fráze, aby mladíci jako vy mohli nosit kvádro a kravatu a měli práci.
- Co chcete vědět?
Jestli lituji svého činu?
- A litujete?
Neuplyne den, abych toho nelitoval. Ne proto, že jsem tady nebo proto, že bych měl.
Ohlížím se zpátky.
Byl jsem mladý a pitomý kluk, který spáchal ten zločin.
Chci s ním mluvit.
Chci to zkusit a poučit ho.
Říct mu, jak to chodí.
Ale nemůžu.
Ten kluk už je dávno pryč. A tenhle stařec z něho zbyl.
Musím s ním žít.
Napravit se?
To je jenom blbá fráze. Tak tam dejte ten štempl, synku, a už mě s tím zbytečně neotravujte.
Abych řekl pravdu, je mi to u prdele.
"Vyhovuje se"
"Brooks byl tady."
Tady to máte.
Můžu na záchod, šéfe?
Nemusíte se mě pokaždé ptát, když potřebujete, prostě běžte.
- Rozumíte? - Ano, pane.
Čtyřicet let jsem žádal o dovolení jít se vyčurat.
Když se nedovolím, nevyždímám ze sebe ani kapku.
Je to tvrdá pravda, pro mě není šance zvládnout život venku.
Pořád přemýšlím, jak porušit ochranný dohled, aby mě poslali zpátky.
Je to hrozné žít ve strachu.
Brooks Hatlen to věděl, moc dobře to věděl.
Chci se vrátit zpátky tam, kde věci mají smysl, kde se nebudu muset pořád bát.
Brání mi v tom jen jedna věc. Slib, který jsem dal Andymu.
Tamhle to je.
Mockrát děkuji.
"Milý Rede, jestli tohle čteš, dostal ses ven.
A jestli jsi dojel až sem, možná budeš chtít jet i dál.
Pamatuješ si jméno toho města?"
Zihuatanejo.
"Potřeboval bych tady člověka, který by mi pomohl s projektem.
Budu na tebe pořád čekat. Šachovnici mám připravenou.
Pamatuj, Rede, naděje je dobrá věc.
Ta nejlepší ze všech.
A dobrá věc nikdy nezemře. Doufám, že tě tenhle dopis nemine a zastihne tě ve zdraví.
Tvůj přítel Andy."
Myslet na život nebo na umírání.
To je sakra pravda.
"Brooks byl tady, také Red." Podruhé v životě jsem spáchal zločin.
Porušil jsem podmínky propuštění. Samozřejmě pochybuji, že by kvůli mně burcovali silniční hlídky.
Ne kvůli starému kriminálníkovi. Fort Hancock v Texasu, prosím.
Jsem tak vzrušený, že sotva můžu sedět. Myšlenky se mi honí hlavou.
Takové vzrušení zažije jen svobodný člověk.
Svobodný člověk na počátku dlouhé cesty s nejistým koncem.
Doufám, že se dostanu přes hranice.
Doufám, že uvidím kamaráda a podám mu ruku.
Doufám, že Tichý oceán je tak modrý, jako byl v mých snech.
Doufám.
Věnováno památce Allena Greenea
Koukám, že ti tady chutná, co?
Doma si nic neužiju.
Přej mi aspoň tuhle radost.
Máš přece krásnou ženskou.
Mám manželku a s tou není žádná zábava.
Nedrob mi tu laskavě, jo?
Kde tu máš držák?
Nikde.
Dals za to 80.000 dolarů, a není tu držák?
105.000 a je to jedno z nejrychlejších aut na světě.
Zrychlení na 100 za 4 vteřiny.
- Je to omezená série.
- To sedí!
Bez držáku a místa vzadu.
Nablýskané dělo pro dva.
A ještě hází.
Kruci!
Promiň.
Seber to.
Nemůžu. To bude chtít technika.
Já se tam nevejdu.
Běž na to!
Šlapej, šlapko.
Ať na tebe zaberou.
Já to uklízet nebudu.
Neprotáhnu tam ruku.
A když, tak mi tam uvízne.
Vymkl bych si prsty.
Seber ty hranolky.
Nejsi v Denny's!
Do Denny's nechodím.
Nechovají se tam k nám hezky.
Zabrali.
Máme je v hrsti!
Tebe nezajímají hranolky, ale tohle. Ven z auta.
Sakra!
- Co je?
- Máme za sebou perný týden.
Tak padejte z toho auta. Kruci!
Kolik vážíš, dva metráky?
Cpeš se kuřatama, co?
Proč mám vždycky hromotluky?
Padejte!
Dobře! Dobře!
Moment!
Vy ale máte dneska smůlu.
Jsme totiž poldové.
A já klaun bez smyslu pro humor! Chci auto.
Já nejsem Wesley Snipes.
Jen s jedním pitomcem jezdíme v autě které si říká o malér!
Já ti snad budu muset jednu ubalit.
- Tebe štve ta hranolka!
- Ne.
Štve mě, že si nevážíš majetku!
- Sklapněte!
To nemá cenu!
Počkej!
Chceš nářez?
Pojď si pro něj!
Co ty na to?
Takhle to dělá Snipes.
A teď chci ubrousek.
A teď se předveď, sráči!
MIAMI
Jak vypadám?
Jako pravý polda.
Znáš svůj úkol?
Jo, jsem návnada.
Správně.
Co to děláš? !
Policie?
Někdo zastřelil policistu na křižovatce Jižní miamské a První ulice.
Všem jednotkám. Vražda policisty.
Kód tři.
Všem jednotkám, ozvěte se.
Vražda policisty.
Potřebujeme posily.
Rozumím.
Pachatel neznámý.
Čistý vzduch.
policejní VRTULNÍKY
Jsme vevnitř.
Jsme tady.
Máte 20 minut.
Ty sendviče mě snad zabijou.
Máme 12 minut.
Jdeme.
Dobře. Jsme na místě.
Hněte sebou.
Máme 6 minut.
Hotovo.
Připraveni.
Pohyb!
Odpálit!
Teď!
Šlápni na to!
Kruci!
Copak se ti zdálo?
Ty nestydo.
Říkalas, že se ti málo věnuju.
Rád bych ti to teď vynahradil.
Tak pojď.
Víš, čím to je?
Už ani nevím, kdy jsme naposled usínali spolu.
Miláčku...
To je tou prací.
S tím nic nezmůžu.
Po milování se mi líp pracuje.
Jsem čipernější.
Jen ho nech v kalhotách.
Jdou sem děti.
Měj slitování.
Necháš mě tu ležet jako psa?
Ahoj, kluci!
- Tati!
Tati! - Nazdar.
Ve škole se mi smějou kvůli tomu, že mi odstávají uši.
To znám, mě taky odstávají.
A víš proč? Abychom lidem mohli naslouchat.
Jsi andílek a uši máš jako křídla.
Jamesi, nech toho!
Sundej si to, jo?
Jestli chceš, zajdu do školy a zatknu ředitele. Pomlouvají uši mého syna.
Je tu strejda Mike!
Jak se máš?
Parťáku!
Hele, koukej.
Neber mi jídlo!
Nelíbej mě!
Kdoví, kdes byl v noci.
Měl jsi rande?
To si piš!
To bylo něco.
Byla...
To není nic pro uši mého syna.
Říkám to tvému manželovi.
Toho taky vynech.
Kazí ho to.
Mě do toho nemíchejte.
Já mám svoje děti.
Chápeš?
Díky.
A ty jez!
Jistě.
Tady Mike.
Chtěl jste říct: "Prosím vás, hoďte zadkem."
Asi nechtěl.
Nazdar, kotě!
Kde je Howard?
Shání vás a vzteká se.
Kruci!
Dělejte, co říkám, sakra!
Máme tu malér.
Vidíte?
Něco tu chybí, že jo?
Vzpomínáte si?
Je vám to povědomé?
Byly tu takové stříbrné cihličky.
Nebyly asi takhle vysoko?
Heroin! Je pryč!
Náš důkaz za 100 milionů!
- Zmizel!
- To je průšvih.
Budu přesnější: průser.
To jste řekl dobře.
Dobrý den, Alison.
Kapitánka Sinclairová bdí nad naší bezúhonností.
Nečekám od vás žádné komplimenty.
Jestli si chcete promluvit soukromě, můžeme...
Nechceme.
Dělám jen svou práci.
Jestli to praskne, budeme mít na krku davy reportérů.
To se nestane.
Dostaneme ty drogy zpátky.
Hledejte tady.
Jel v tom někdo zdejší.
Já na to přijdu.
Sanchezi, Ruizi, jdete pozdě.
To sem dali kvůli toxickým výparům?
To byl úžasný nápad!
To se vážně povedlo.
Neptám se, jak mu je. Co viděl?
Co o tom ví?
Kde jste byli v noci?
Řekněte svým bratránkům, ať to vrátí.
Chtěli jsme, ale už to nešlo.
Tvoje máma to vyšňupala.
Běžte tamhle.
O'Fee je v pořádku, ale nic neví.
Zabili návnadu a stanice byla hned prázdná.
Ale ne pravého poldu, to by jim neprošlo.
Byl to váš případ.
Máte ho zpátky.
Vy dva jim budete k ruce.
Ticho!
Původně to byly Carrerovy drogy.
Ale toho zabili v lochu.
Co společníci?
Na tohle jsou moc hloupí a nešikovní.
Ale prověřte je.
Ti by to tu rozstříleli na cucky.
Za tímhle je mozek.
A taky pořádné cojones.
Cože?
To bych ti musel dlouho vysvětlovat.
Nemáme žádnou stopu.
Nechte toho, jo?
Povedlo se jim to skvěle.
Hezky nám vypálili rybník.
Zjistěte, kdo instaloval ventilaci.
- Dej si pohov. - Trhni si.
Jede v tom zřejmě někdo zdejší.
Máme 72 hodin, než nám to sebere FBI.
Pak si to odskáčeme.
Chtějí mít viníka, a budeme to my.
Pracujte jako jindy.
Ale rychleji.
Jojo, jsi pořád chemik, že jo?
Pajcuješ drogy?
Nic nevím.
V drogách už nejedu.
Ale víš.
S drogama jsem skončil.
Aha.
A s čím jsi začal?
Dělám do gum.
Tak ty prodáváš pneumatiky?
A nic nevíš?
Jojo nic neví.
Starám se jen o gumy.
- Říkáš mi pravdu?
- Copak bych vám lhal?
Řídím já.
TĚLOCVIČNA
Je to ztráta času.
Věř mi. Maxie má díky své práci skvělý přehled.
Maxie!
To je ale náhoda, co?
Kde si můžeme v klidu promluvit?
Vzadu u nářadí?
- Chovej se slušně.
- Neboj.
Hele, potřebuju pomoc.
Zase.
A co je ještě nového?
Stal se nám na oddělení pěkný malér.
Je v tom heroin a prachy.
Určitě to někdo bude chtít roztočit.
Co potřebuješ?
Mluvíš se spoustou lidí.
Myslíš zákazníky?
Buď opatrná.
Zavolej mi, když něco uslyšíš.
Asi zavolám.
Co to provádíš?
Nacvičuju rychlé reakce.
Doma si moc neužiješ, tak máš spoustu energie.
Máme něco?
Sanchez zjistil, že ventilaci instaloval Manuel Arrona.
Tenhle týden nebude doma.
Tady je adresa.
Neotvírá.
Asi bychom měli jít.
Jedeme sem takovou dálku a marně?
To teda ne.
Mrkneme se oknem.
To můžeme.
- Zakopl jsem.
- A klika povolila?
- Jo, zrovna jak jsem zakopl.
- Zvou nás asi dál.
Omrkneme to.
Dobrý den!
Jsme noví sousedi.
Nelekněte se.
Jsme černoši.
Tak ne!
Máš moc hluboký hlas.
To bělochy děsí.
Mluv jako oni.
Nepůjčili byste nám trochu cukru?
Ty sis uprd?
Ale ne!
Mrtvola.
Tak někdo doma je.
Co se tu asi přihodilo.
Prodal mapu ventilace mizerům.
- Zbohatl, ale umřel.
- To máš pravdu.
- Zavolám kriminálku.
- Počkej!
Co ti vadí na mrtvolách?
Ale nic. Jenom...
Rozhlídni se tu.
To ten puch a--
Nečekal jsem to.
Náš kámoš Arrona byl zřejmě sázkař.
Sázel na závody psů...
- Potřeboval prachy na dluhy.
- U bookmakera.
Kruci!
Dávej pozor!
Promiň, promiň!
Mám toho dost.
Volám kriminálku.
Můj úkol jsou drogy.
A mrtvoly žádné nemají.
Jsou v něm červy.
No a co?
Dáme si fazolky se sýrem?
Vlečeš se jako řidič slečny Daisy.
Už to určitě prodali.
Projeli jsme to.
Byl to náš heroin a zase bude.
A ty už víš, kde je, co?
Neztrácej naději.
Než zjistíme, kde je, budeme už na dlažbě.
Všichni na oddělení přijdou o práci!
Ale neboj se!
Mikovi Lowreymu se nic nestane.
To je totiž boháč, který si na poldu jen hraje.
Jenže já nemám žádnou nadaci.
Když ztratím práci, nebudu mít prachy.
Tak jako ostatní na oddělení.
Aspoň většina.
Takže já si jen hraju?
Tohle je jen hra?
Pořád chceš být jako Kojak.
Víš co?
Už mě to štve!
Mám se omlouvat za to, že mám peníze? !
Chtěl jsem být polda, nic víc!
Dělám, co můžu.
V práci jsem první a odcházím poslední.
A na tyhle řeči seru!
Jestli se ti na mně něco nelíbí, tak si trhni!
- Mám tě moc rád.
- Trhni si.
Vážně.
Jsi príma.
- Jsi můj parťák.
- Sklapni.
Jedeš jako s hnojem.
- Sereš se s tím.
- Neurážej, jo?
Sráči.
Jestli nepřestaneš, strhnu volant.
Udělám z nás dva nabourané sráče.
- Mám?
- Sklapni.
Moje žena ví, že nejsem sráč.
Jsem ostrý chlap.
Ostří chlapi, co počnete si?
Copak jenom počnete si, až vás chytí za pačesy?
Jen modelky, nic víc.
Přišla Max.
Musím končit.
Chtělas, abych našla někoho, kdo rychle zbohatl?
Víš o někom, kdo hodně utrácí za večírky?
Dneska mi jeden volal. Sháněl nové slečny.
Nemáš čas?
Hodilo by to dva tácy.
Mám už něco s Julií.
S tvojí spolubydlící?
Vezmi ji s sebou.
Je sexy.
Ta si takhle nevydělává.
Je to feťák.
Už se mu ani nepostaví.
Možná tam zajdeme.
Třeba to bude ono.
Party v Biltmore.
To bude zábava.
Máš to u mě.
Dlužím ti mnohem víc než jednu malou laskavost.
Vážně ti nepřekážím?
Ne, jsem ráda, že se mnou bydlíš.
Jsem bez práce a neumím ani vařit.
To pro tebe není velká výhra.
A kdo je v pozadí naší návštěvy v Biltmore?
Mike Lowrey.
Ten policajt, do kterého jsi zamilovaná.
Možná jsem.
Ale jsme jen přátelé.
Vím, že mi pomůže, když budu v maléru.
Já vím, já vím.
To už jsem slyšela.
Ty jsi určitě Max.
Nazdar.
Já jsem Eddie.
Vítejte u Al Capona.
Asi jsme přišly trochu brzy.
To je Julie.
Máš ráda Al Capona?
Vlastně ani nevím.
Tohle vážně patřilo Caponovi.
Měl to tu prošpikované tajnými chodbami.
10 minut to vydržíme.
Pět.
- Jednu skleničku. - Jeden lok.
Jen tak klábosíme.
Kde je tu toaleta?
Vpravo nahoře.
Nezakopni na schodech.
Pojď sem.
Posaď se.
Užijeme si. Buď v pohodě.
Eddie tu má něco na hraní.
To vidím.
Měl jsem ti o tom večírku říct dřív.
Je to večírek s překvapením.
Tak, Max, myslím, že pět minut je až moc.
Jak vidím, bavíš se dobře, Eddie.
Potřeboval jsem trochu rozptýlení po tom stresu.
Tak pořádám malý večírek.
Chtěl jsem vás taky pozvat.
Pozvat?
Vidím, že pohoštění je ode mě.
Chyběly mi 2 kila. Teď už vím, kde je mám. Ty?
Každý máme svůj podíl.
- A ta holka?
- O nic nejde.
Je tu jen pro zábavu.
Já jsem Max.
Těší mě.
Líbí se mi ženy, které jsou hrdé na svou krásu.
Tobě ne?
Já nesnáším špinavé čubky.
Vypadáš jako modelka.
Předvedeš se mi?
Sláva!
Partička dorazila.
Byls polda.
Víš, že děvkám nemůžeš věřit.
Nemohls počkat ještě 4 dny?
S idiotama se nedá spolupracovat.
To já jsem vám dal kontakty.
Přivedl jsem svoje lidi.
Teď jsou moji.
Jsme pořád přátelé.
- Co to děláte?
- Nasral jsi ho.
Zase jsem od krve.
Někdo tam je!
Chyťte ji!
Za ní!
Sakra!
Střílej!
- Trefa.
- Ale moje!
- Velký kulový!
- Odkdy ty umíš střílet?
Utekla nám!
Děláš si srandu?
Skočila dolů.
Kruci!
Chci vědět, pro koho pracuje a kde bydlí.
To vám to trvalo!
Pojďte se podívat.
Vidíte to?
Nežije, co?
- Poznáváte ho?
- Eddie Dominguez.
- Bývalý polda. - Správně.
A támhle je heroin.
Z toho bude mít Sinclairová radost.
Nevnikli sem násilím.
Vypadá to tu jako v Bejrútu.
Patřilo to Al Caponovi.
Je to hrůza.
Další podělaný den.
Fakt podělaný.
Jsou tu dva odstíny rtěnky.
Někdo z večírku schází.
Poslouchejte.
Za každou cenu ji musíte najít.
Je to naše jediná stopa.
Prověřím všechny telefonáty.
Co tam je?
Přikryjte ji.
On ji znal?
Najdeme toho svědka a dostaneme je.
Jeď tentokrát s Howardem.
Kam jedeš ty?
Za Lois Fieldsovou.
Maxie pro ni pracovala.
- Pojedu s tebou.
- Ne, potom se sejdeme.
Jsi v pořádku?
Jsem v pohodě.
Haló?
Kruci!
Já vím, sliboval jsem, že dneska večer budu doma.
Už nic neříkej.
Počkej, miláčku.
Potřebuju spis Eddieho Domingueze.
Okamžik.
Vzala jsem si to červeně.
To s těmi patentky?
Nepočkalas na mě?
Nikdy nejsi doma.
Je nepřístupný.
Na to kašlu. Je mrtvý.
Zpřístupněte to.
Ani nápad, to se nesmí.
Tak si polib!
To mluvíš se mnou?
Ne, to je takový náš policejní termín, "polib si".
Tak si teda polib!
Zatraceně!
Kde je Lowrey?
Právě jsem mu volal.
Jel za Lois Fieldsovou.
Tou kuplířkou?
Potřebuju posilu.
Reach Road 614.
To bude on.
Lowreyho linka.
Potřebuju mluvit s Mikem Lowreym.
Co pro vás můžu udělat?
Sehnat detektiva Lowreyho.
Jde o další paternitu?
Ne, jde o další vraždu, blbečku!
Máte na mysli tu noční vraždu v Biltmore?
Zabili mi nejlepší kamarádku.
Budu mluvit jenom s Mikem.
Proč jenom s ním?
Do toho vám nic není.
Dejte mi ho, nebo odjedu z města.
Miku, telefon!
Už běží.
Vydržte.
Mluvte.
Nemám čas.
Je to svědek z hotelu.
Jde ze záchodků. Ještě moment.
- Mluvte, jinak zmizí.
- Nemůžu hrát Mika.
Ztratíme ji.
- Je to náš svědek.
- Klid!
Haló.
Tady Lowrey.
Takhle přece nemluví.
Mluvte jako on.
Buďte svůdnější.
Sakra!
Vy mě neznáte.
Jsem Julie Mottová.
Nejlepší kamarádka Max.
Jen klid, jen klid.
Pokračujte.
Říkala, že kdyby byla v maléru...
Potřebuju pomoct.
Dejte mi adresu.
Dobře.
Nebojte.
Mike vás zachrání.
Už jsem na cestě.
- Najdu Lowreyho. - Nikam nejdu.
Ale jdete!
Ať tam jde Mike.
Ať už jste tam.
Vstávejte!
Jinak se rozlučte se ženou aspoň na měsíc.
Pitomé dveře!
Mike Lowrey.
Ne, jinak.
Mike Lowrey.
Kruci!
Kdo je tam?
Mike Lowrey.
Jak to poznám?
Protože já jsem Mike Lowrey!
Nemáme moc času.
Ukažte odznak v kukátku.
Neotevřu, dokud mi ho neukážete.
A stát!
- Co vás to popadlo?
- Vy nejste on! Jak to?
!
Nikdy jste ho neviděla!
Znám ho od Max! Jsem v přestrojení!
Dokažte to!
Dostal jsem bratra Max z vězení.
No a?
Tu a tam spolu strávíme noc...
Omyl!
Dejte mi tu pálku! Fajn!
Nechcete mi věřit?
Klidně si tu zůstaňte!
Abych nezapomněl.
Ti mizerové ví, kde bydlíte a najdou vás.
Hodně štěstí!
Všechno jsem to viděla.
Viděla jsem, jak ji zastřelil.
Zavřete dveře.
Heleďte, slečno.
Nemáte už žádné pálky nebo golfové hole v záloze, že ne?
Znal jsem Max, víte?
Taky jsem ji měl rád.
Přišel jsem vám pomoct.
Čekala jsem někoho jiného.
Já zase nečekal, že si zahraju baseball.
Musíme rychle zmizet, jasný?
Jen vezmu pejsky. Dukie!
Lukie, Dukie!
Je tu zadní východ?
Kam půjdeme?
Do ochranné vazby.
To teda ne!
Jednám jen s vámi.
Ten večírek pořádal polda.
Bývalý polda.
Dostal dávno padáka.
Ke mně, Luku!
Hele, jestli chcete žít, musíte mi věřit.
Ke mně, pejsku!
Pojď sem, pejsku!
Kdo to byl? !
Je v tom už moc zabíjení!
Za nimi!
Vezmu to předem!
Dělejte, hněte sebou!
Nasedejte!
- Dělejte, sakra!
- Podělaný dveře!
Dělejte, sakra, jedeme!
Jak to, že ti utekli?
Tlustoprde!
Pozor na jazyk!
Kvůli tobě nám utekli.
Mám sto chutí ti jednu vrazit.
Pěkně jsi to posral!
- Máš aspoň číslo auta?
- Mám.
Stejně jsi zmetek!
Jak máme prchat, když sedíme v tomhle?
Není to náhodou drožka?
Vzadu máte dětskou sedačku!
To je krycí auto, jasné?
Určitě mají moje číslo.
Byli to ti, co zabili Max?
Já viděla jen kulky. Jak vypadali?
Nevím, snažil jsem se vás krýt.
Budete se muset podívat na pár fotek a identifikovat vrahy. - Kde?
- V ochranné vazbě.
Tam mě nedostanete!
To není legrace.
Už mě štvete. Dám vás zavřít!
A já ztratím paměť.
Už teď ji začínám ztrácet.
Dobře, kde jinde budete v bezpečí?
Chcete mě mít ve vazbě?
Vemte mě do domácí vazby. Můžu být u vás doma.
Jo, doma.
Doma je--
V žádném případě!
Jasně!
Jo, u mě doma.
U Mika Lowreyho. Máte pravdu.
To je skvělý nápad.
Počkejte tady.
Počkejte tady.
Detektive Burnette!
Jak se máte?
Pan Lowrey není doma.
Říkal, že u něj můžu přespat.
Mně se nezmínil.
To je kočka.
Jak se má vaše žena?
Docela dobře.
A co děti?
Rodina je základ státu.
Vážně?
Pan Lowrey říkal, že máte doma továrnu na děti.
Tumáš.
Jestli to nestačí, máš na krku vydírání.
Jsem já to ale trouba.
Už vím, pan Lowrey mi o vás říkal.
Nechal mi tu klíč?
Moment.
- Tady.
- To je on?
Bolí to.
- Díky. Rád jsem tě viděl.
- Já vás taky.
Hezkou zábavu.
Tak to není. Tak to není.
Pojďte.
Pozor, ať nezakopnete.
Něco se mi tu asi pálí.
Vítejte v Casa de Lowrey.
Je to tu trochu...
Předělávám vypínače.
Pořád tu něco vylepšuju.
Kruci!
Zakopl jsem.
Vida, našla jste ho.
Měl bych se tu líp vyznat.
Tady Yvette.
Toho si nevšímejte. To je Yvette.
Pořád mi volá.
Už mi sem nevolej!
To máte z policejního platu?
No jsem poctivý.
Dítě bohatých rodičů.
Děláte policajta, protože máte rád nebezpečí?
Tak nějak.
Nebojím se pálek, ani svištících kulek.
Vzrušuje mě to.
Hele provedu vás po bytě.
V ledničce bude něco pro psy...
Lednička je vlastně támhle, nevyznám se ve vlastním bytě.
Počkat, vy mě tu chcete nechat samotnou?
Musím do práce.
V tuhle dobu stoupá kriminalita.
To vidím.
Říkali, že potřebují ještě čtyři dny, a já jsem jim zřejmě zkřížila plány v tom jejich--
Nejste s těmi mizery.
Jste s námi.
S Mikem.
Zvládneme to.
Věřte mi.
Já se vrátím.
Není sice čas na vtípky, ale víte, jak v tom filmu...?
Dobře, dobře.
Děkuju za všechno, Miku.
Tak já jdu.
To byla rychlovka.
Je to jinak, Chete.
- Je to svědek.
- Aha.
- Dávej na ni pozor.
- Jasně.
Poslouchej.
- Já?
- Ano, ty.
Až přijde Lowrey, ať mi zavolá domů.
- Ke mně domů.
Ať nechodí nahoru.
Ale on tu bydlí.
Mohli by mě vyhodit.
Chete, důvěřuj mi, jo?
Zavolá vám odtud.
Nepouštěj ho nahoru. - Jasně.
- Důležitý svědek.
Díky.
Mám nápad.
Mohl bych jít nahoru a hlídat dveře.
Jako poldové ve filmech.
Neproklouzne mi ani myš.
Vážně vám chci pomoct.
Pomáháš mi.
Ale tady.
Zvládneš to?
Jo, zvládnu.
Fajn.
Pomáhej odtud, jo?
Víte, já jsem se chtěl stát policajtem.
Dělal jsem testy.
Ale nevyšlo to.
Politikaření.
Budeš můj zástupce.
- Jo.
- Odtud.
Dávej pozor.
Jasně.
Mějte se, šéfe.
Jsem zástupce.
Nelísej se, je z tebe cítit parfém.
A sundal sis snubní prsten!
Kruci!
Byl jsem v přestrojení a musel jsem si ho sundat.
Ale už ho zase mám.
Sahám pro něj do kapsy a hned si ho nandavám.
Kruci!
Můžu si vzít polštář?
Tak tady je ten mizera, co nezvedá telefony.
Kdes byl posledních 12 hodin?
Volal jsem ti celou noc!
Přihodilo se něco, co bys měl vědět.
Hele, Marcusi kuplířku zabili a já mám otřes mozku.
Řeknu ti, co jsem dělal já.
Spal jsem na pohovce. Ráno mě vzbudily děti televizí.
Včera mi málem ustřelili prdel.
Dobrá zpráva je, že mám svědka.
A řeknu ti něco o ní.
Je to...
Jsi jako hašteřivá ženská.
Tak hašteřivá...?
Takhle jsi dopadl, protože jsi tam šel sám.
Zatímco s tebou se mi nikdy nic nestane.
Tak to nemyslím.
Když ti volá parťák, máš se mu ozvat.
Rád bych viděl toho, kdo ti nabil.
Kdo to natřel velkému detektivovi.
Hele.
Ty nevíš, co já tu zkusil.
Žena mi upírá právo na šťastný domov.
Ale ty si jdeš za svým.
"Tohle dělám na vlastní pěst, parťáku." Hovno.
Už se cítím o dost líp, díky.
Dostanu ho.
Nandám ti to.
Slyšeli jste, co jsem vám říkal?
Já jo, protože jsem byl u toho.
Říkal jsem, abyste zajistili svědka ne abyste stříleli.
Žádné další mrtvoly.
Chci zpátky ty drogy, ale tiše.
Trochu se nám to vymyká z rukou.
To je fakt!
Byla to fuška, aby mi uvěřila, že jsem on.
Teď to bude...
Sakra, těsně vedle.
Dneska jsem nikoho nezabil.
Chcete mě rozčílit?
Ten svědek je jediná dobrá zpráva.
Jinak nestojíte za nic.
Takže jestli je třeba, abyste byl Mike tak budete Mike, a tím to hasne!
Moment, o čem to sakra mluvíte?
Kazíte mi trefu.
Může mi to někdo vysvětlit?
Ti pitomci asi mají moje číslo.
Kde je teď?
U něj.
Cože?
Nechal jste ji bez dozoru?
Jediného svědka? !
Tys u mě nechal kurvu?
Není to žádná kurva, aspoň pokud vím.
Musel jsem ji někam zašít.
A taky ty dva psy.
Tys u mě doma nechal kurvu a čokly?
Už chybí jenom šimpanz.
- Není kurva.
- Je to můj byt.
- Respektuj laskavě...
- Ticho!
Sinclairová po mně jde už roky.
Udělejte pro mě něco!
Když náš svědek identifikuje vrahy, můžeme je dostat.
Do té doby do té doby jste Mike Lowrey.
A vy jste on.
Jste on!
A neodmlouvat!
Vy budete vy.
Ale ne před ní!
Vy jste on, vy jste vy!
Znamená to, že jsem prakticky bezdomovec?
A to mě má dojmout?
Dejte do toho všechno, jasné?
Co vám řekla?
Že to prodají za čtyři dny?
Tak máme čtyři dny.
Co je to za plán?
Přece s ní nebudu bydlet.
Mám rodinu.
Žena mě přerazí.
Jestli chcete, dejte výpověď!
Kruci!
Já zůstanu s Terezou a s dětma.
Ne, díky.
Nevydržel bys to ani 5 minut.
Manželství je hračka.
Stačí uspokojit jednu ženu.
Hele nejsme Cosbyovi.
Ještě si hodím a jdeme.
Běžte.
Každý chce být jako Mike.
Jo, ale aby Mike nebyl brzo v penzi.
Zkuste trochu povyskočit.
Do Clevelandu?
- Nikdy--
- Hele, říkal jsem ti, že je to soudní předvolání.
Mám to odmítnout? Nevím.
Proč tam nemůže jet on?
Proč nejedeš ty?
Chtěl jsem, ale kapitán říkal, že jsem nezodpov--
Totiž, říkal, že jsem pruďas.
Moc střílím.
Pro nic za nic.
Hele.
Prosím tě.
Dobře.
Hele, jsou tu často vloupačky.
To zvládnu.
Jo, ale Mike tu pro jistotu zůstane s tebou.
Dá na vás pozor, než přijedu.
Kdo vyzvedne děti z družiny?
Mike těžko.
Posloucháš mě?
Přečetl jsem si takovou poučnou knihu.
Nechceš si dát dole Colu?
Prosím tě!
Dobře.
Nechcete nic?
Dám si Colu.
Chceš taky?
Ne, díky.
Dobře.
Vysvětlete mi to.
Máte snad nedostatečné pomůcky?
V tom to není.
On ví, že v tom to není.
Tak v čem to je?
Ta příměsová látka je velmi těkavá. - To mě nezajímá.
- Éter...
To mě nezajímá!
Nezkouším vás tu z chemie.
Je tu příliš vlhko.
Posralo se to. Sklapni!
No jo.
A dál?
Musí se to vařit delší dobu.
Nejde to urychlit zkazilo by se to.
Zdržujete mě.
Dal jsem vám limit.
Rozumíte?
- Rozumíte mi? ! - Ano.
Jste oblečená?
Jo, jsem.
Podíváme se na identifikační fotky.
Napojím se na počítač. - A můžeme začít.
- Kdo je tohle?
Úplně jsem zapomněl, že to tu mám.
To je můj parťák, Marcus Burnett.
Něco takového jsem ještě neviděla.
Možná vás to trochu zmátlo.
To my tak děláme.
Jsou to situace, kdy mi zachránil život.
A u něj doma je to totéž.
Všude visí moje fotky.
Je to takový domácí oltář.
Těch fotek je tu tolik, že mě napadlo, jestli to není váš milenec.
Kdo?
Měla jsem vás za teplouše.
Za teplouše?
Nechtěla jsem vás urazit.
To není nic špatného.
Vy mě ale vůbec neposloucháte a nevnímáte.
Nevšimla jste si, jak je postel celá zválená?
To je od vášnivých žen.
Na ty se orientuju.
To je prima.
Já a teplouš. To by to tu vypadalo jinak.
Ne.
- Nechcete?
- Ne, díky.
Nejím mrtvoly.
Cože?
Ty mrtvoly, co se jimi ládujete.
Byli to živí tvorové.
Měli možná i jméno.
Boloňský salám.
Jmenuje se to boloňský salám.
Ten se skládá asi ze 30 jmen protože se do něj dávají zbytky různých zvířat.
Všechno možné: kopyta, žaludky, uši a tak.
Dává se to do přístrojů, které to rozemelou.
A výsledek je to, co teď jíte.
Víte co?
Ten salám už jíst nebudu.
Co takhle okurka?
- Smím okurku?
- Jo, je v ní sůl, ale je to zelenina.
Sůl v okurce?
Dobře, tak já si ji opláchnu.
No, prosím.
Tak co?
No...
Pojďme dál.
Žádnou sůl necítím.
Vraťte to.
Toho poznávám.
Byl tam, v tom pokoji.
Dozvěděli jsme se, že pašujou drogy, 50 kilo.
Vtrhli jsme tam.
"Policie, ani hnout!
K zemi!"
A v tom mě jeden pasák, Chino, praštil do hlavy.
Co to znamená pasák, to vám řekne táta.
No to snad ne.
Ti vaši čoklové mají sračku.
Všude je nakaděno.
Leštěnkou se to nespraví.
Tamhle je hovínko.
Seberte to.
- Mám to.
- To je ale bobeček.
Dala byste mi složku Noaha Trafficanta?
- Děkuju.
- Víš co?
Už mě to nebaví.
Chci žít jako dřív.
Jsem ženatý a mám dost lhaní.
Nevím, na co si stěžuješ.
Ty to máš snadné, ale já žiju v zoo.
Čemu říkáš zoo?
- Jdi se vycpat.
- Chceš pěstí?
Francine, prosím vás...
To je moje košile!
Hezká.
Když už jsem Mike, tak se tak taky můžu oblíkat.
Chtěl bych být chtěl bych být jako Mike.
Nejspíš ti přeskočilo.
Nech se vyšetřit.
Už asi jo.
- Prosím.
Pracoval v klubu Peklo.
- Díky.
Postaráš se o to?
Já musím zavolat ženě.
Čí ženě?
!
Nezačal bys už pracovat?
- Aspoň trošku! - Ptám se--
Začni něco dělat.
Teda!
Dneska ti to sekne.
Nech toho, jo? Nech mě dneska na pokoji.
Myslím to vážně.
Copak, máš krámy?
Konec srandy!
- Přestaňte!
- Dobře, už mlčím.
Prima.
Počkej.
Pokračuj.
Dobře.
Co děti?
Už byl na nočníku?
Ale jdi ty.
Přijdeš pozdě?
Dřív než v půl jedenácté to nebude.
Běž si lehnout.
Přijdu za tebou.
Půjč nějaké video.
Něco na uvolnění.
Co máš na sobě?
Dej mi to sluchátko!
Dej ho sem!
Už dávno zavěsila.
Hrál jsem to na tebe.
Nehraj si se mnou.
Je to moje rodina.
Ty nenos moje košile.
Všichni si ze mě jenom utahujete!
To se mi snad zdá.
Musí být nějaký přístup k Eddieho spisu.
Zkusila jsem to třikrát, nejde to.
A je to zakázané.
To ti přece nikdy nevadilo.
Dej mi vědět, až to půjde.
Udělám pro vás cokoli, ale tohle nejde.
- Jak se vede?
- Dobrý den, pane Lowrey.
Dobrý den, pane Lowrey.
Bratři Lowreyovi.
Zajdeme si do Pekla pro Noaha.
Julie, to jsem já!
Musíme se dostat k tomu spisu.
Chvíli to potrvá, dva dny.
- Tolik času nemáme.
- Já se v počítačích nevyznám.
Dřív to nebude.
- Protože ty na to prdíš.
- Napadlo mě--
Nazdar.
- Vy jste určitě Marcus.
- Správně.
- Marcus, jo?
Já jsem Julie.
Julie, nazdar.
Těší mě.
Mě taky.
Jo, z těch fotek na stěně.
Musíte být třída.
Co prosím?
Jako parťák.
Co všechno jste dokázal.
Tak kdy na to vyrazíme?
Mike říkal, že půjdeme do klubu.
To "půjdeme" se týká mě a parťáka.
Vy zůstáváte v domácí ochranné vazbě.
Celá žhavá.
To tu mám zůstat s tím blbečkem Chetem jako ochrankou?
Chet není špatný.
Tady máš na koberci nějakou skvrnu.
Kruci.
To ten můj čeníšek Luke.
Když je nesvůj...
Dostane sračku.
Značkuje si tak nové teritorium.
Chtěla jsem Mikovi zaplatit čistírnu.
Prostě to vyhodím.
Chci to tu zařídit v jiném stylu.
Že ten Mike je ale číslo.
Taky mu tak říkám, Číslo Mike.
Klidně takovou věc přejde smíchem.
Proto ho mám rád.
Mě by to nasralo.
Vida, pejsánek je na gauči.
Roztomile zatíná drápky do kůže.
Chcete se seznámit s Dukem?
Je v posteli protože měl ráno průjem a zvracel.
No, pejsánku.
Jestlipak je Duke už v pořádku.
To si spolu vyřídíme.
Kdo jste?
- Kdo jste vy?
- Kliďte se odtud.
- Nesahejte na mě!
- Nestrkejte do mě!
Jsem Yvette.
Dejte ty ruce pryč!
Co si to dovolujete?
Zmizte. Nechte toho, nebo vás dám zavřít.
Ty stará megero!
- Šupáku!
- Je celá posedlá.
Co se to děje?
To ta bláznivá Yvette.
Lepí se na mě.
Tys ji vyhodil?
Yvette je masérka.
Je to masérka.
To mi říkala.
Neobjeví se tu ještě nějaké další polonahé hysterky, o kterých bych měla vědět?
Ona byla nahá?
Koukala jí prsa.
Tys ji vyhodil nahou?
Moje žena by nesnesla... Nesnáší sukničkáře.
Nechováš se hezky.
Nevážíš si majetku druhých.
Říkám ti to pořád.
Máš tu bordel. Stačí!
Prosím!
Já a můj parťák půjdeme do Pekla zatknout Noaha.
Má někdo nějaké námitky?
Dobře.
Nepokaž to.
Nehneš se odtud.
Když se tě někdo bude ptát, vezeš zboží pro Foucheta.
Je ti to jasné, Franku?
Je v tom éter!
Vybuchne to, idiote!
Ani nedýchej, troubo!
Pamatuju si tě.
Hele, Lowrey máme na to dva dny.
Žádné střílení, žádné mrtvoly.
Nechci přijít o práci.
Pokud vím, mrtvoly teď přibývaly na tvém kontě.
Než někoho zastřelíš mohl bys od něj napřed něco zjistit.
Tvému nastřílenému skóre se nevyrovnám.
Mám pokračovat?
Vzdávám se.
Podle spisu by měl Noah pracovat tady.
A my tu stojíme a hádáme se.
Nechme toho.
Už mě štveš.
Nemá žádnou zásilku.
Mohl by ses soustředit na to, proč jsme tady?
Já se soustředím.
Jenže na ty prdelky okolo.
Zatkneme Noaha a vypadneme.
- To je celé.
- Dobře.
Omrkneme to tu a za 10 minut u baru.
- Dobře.
- Dobře.
Sakra, co tu dělá?
Kruci!
To je ten polda!
To je on!
Jdu tam.
Co je?
To je tím pivem. Vypil jsem ho celé moře.
Co je?
Co mám s tebou dělat!
Sakra!
Příště se nauč, jak se odjišťuje.
Vrátím se.
Kdo ti to natřel?
Teď není čas na srandičky.
Ví o nás.
Sebereme Noaha a mizíme.
To je ona.
To je ta ženská!
Ta kurva ze střechy!
Jdeme!
To je ten, co zabil Max! To je ten, co zabil Max!
Dodávka! Do dodávky!
Tamhle jsou!
Máme naspěch.
Dělej!
Jste přece poldové! Proč utíkáte? !
Je tam!
Můžeš! Jeď!
To se povedlo.
Utíkáme před Noahem!
Co vás to napadlo?
Co vás to napadlo?
Já... Já nevím.
Dostala bych ho, kdyby mě tady ten Superman--
Tohle je policejní akce!
Neměla jste tam co dělat! Umíš řídit?
- Tak laskavě řiď!
- Nenavážej se do mě!
To tys vybral tuhle káru!
- Necítíte nic?
- Jeď!
Necítíte to?
Éter.
Hořlavé.
Sakra.
Kruci.
Za to můžeš ty!
Je to tvoje vina!
Tvojí zásluhou se vezeme v bombě!
Sakra!
To má být ochranná vazba? !
Ano!
MOST UZAVŘEN Dělej něco!
Tudy neprojedeme!
Kdo sem zajel?
!
Jako by tu nebylo dost jiných silnic!
Vymysli něco, rychle!
Proč je to vždycky na mě? !
Ty přemýšlej!
Konec! Dál už to nevede!
Jsme na konci cesty!
Vybuchne to!
Zdrhej!
No...
Mám ti je přičíst na tvůj účet?
Sbohem, naše jediné vodítko k heráku.
Jsme v průseru!
K heráku? !
O čem to mluvíte?
Snad: "Sbohem, naše jediné vodítko k vrahovi Max? !"
Ale to je vám jedno, vy se totiž nestaráte o lidi! Sakra!
- Je to cvok!
- Já že jsem cvok?
! ZPRAVODAJSTVÍ
Má o kolečko víc!
Přestaň!
Je to náš svědek!
Je to cvok.
Věnuj se jí ty, já končím.
Nezájem.
Ano, dobře, máte pravdu.
Začalo to kvůli drogám. Ale něco vám řeknu:
Mike udělá všechno pro to, aby dostal vraha Max.
Těžko se mu mluví o tom, co cítí.
No tak.
Zase bude dobře.
Potřebujeme vás.
Patříte k nám.
Myslela jsem si, že bude milejší.
To je teda den. Sakra.
Máme dva dny na to, abychom je našli a ty z naší jediné stopy uděláš táborák.
Šampony?
Dobrý den.
Jak se vede?
Já si tak dlouho nevybírám.
- Jdeme.
- Podívejte.
Testováno na zvířatech.
Víte, kolik je v tom chemie?
Abyste z toho nebyla plešatá.
Jdeme.
Jojo.
Je chemik.
Takovou spoustu heroinu a éteru nepřehlédneš.
O čem to mluví?
Vzpomínáte si na ty sudy s éterem?
Éterem se ředí heroin.
Pajcovaný je pak čtyřikrát dražší.
Na to ale nestačí mikrovlnka.
Zaplatíme.
ODMĚNA 10.000
Kolik?
14.25 dolarů.
Někde jsem nechal peněženku.
Ani hnout, mizerové!
- Stát. - Počkejte.
Já to nechápu.
Vy přitahujete násilí?
Ticho!
Jen klid. Jsme od policie.
To zrovna.
Nejsem dnešní.
Vím svoje.
- Počkejte.
Ukážu vám odznak.
Chceš odznak, ty mizero?
Tumáš!
Prodávám je za 99 centů.
Vidíš, nezabralo to.
Odbouchnu tě!
A pak tebe!
To mě radši zbouchni.
Nebudete první, koho oddělám.
- Počkej! - Oddělám tě!
- Jen do toho.
- Počkej!
Zdá se, že je to vážné.
My dva jsme se zrovna nepohodli.
- Máš ještě něco na srdci?
- Mám.
Hele!
Míří na nás.
Co chcete? Chceš něco?
Pojď si pro to. Já odcházím!
Ani hnout!
Ty ani hnout!
Kruci. Jsem v loji.
Ustup.
Polož tu zbraň.
Naval balíček žvýkaček.
A ovocné bonbóny.
To byla noc.
Jdu si lehnout.
Jako doma.
Je to vaše postel.
Sednu si tu na minutku.
Můžu vás tak líp chránit před těmi mizery.
Mám odtud lepší přehled celkově.
Jste takový kanec a přitom se zdáte nesvůj z toho, že mě máte v posteli.
Kdo?
Já?
Mike Lowrey?
Nejsem nesvůj.
Jsem v pohodě.
Z čeho bych měl být nervózní?
Nevím. Je mi tak nějak divně.
Možná z těch všech zbraní.
Ještě nikdy jsem nestřílela.
Ta ocel...
Nepřipadá vám to trochu legrační?
Nejsem komik, ale...
Tak to nemyslím. Myslím prostě legrační.
Nechtějte to.
Jak to přijde je to jako uragán.
A proto... To vypadá, že si to šetříte do manželství.
Ne, kdepak já. To Marcus.
Víte?
Ten je takový.
Mám ještě jiné...
Už jsem to stejně viděl. Obrať to. Obrať tu stránku.
Viděl jsem to.
Nesměj se.
Je to tak dávno, co měl háro.
- Už jsem na to zapomněl.
- Slušelo mu to.
Jaká je Marcusova žena?
Normální manželka.
Musí být skvělá, když si ho dokáže udržet.
Jak to myslíte?
No, jak jsem si všimla, je takový mužný.
Všechny dneska strčil do kapsy.
Něco na něm je. Má takové kouzlo osobnosti.
Teda vsadím se že si teď s manželkou hezky užívá.
Všechny ženy na něj určitě letí.
Nedokážu si představit, že by některou nepřitahoval.
Asi by vedle něj nevydržela žádná sedět jen tak.
- Když jsou dva lidi spolu sami--
- Vedle něj ne. Omluvte mě.
Co se ti nelíbí?
Vyvěsím ji v práci na nástěnku.
Ne, nedělej to, no tak.
Dej to zpátky.
Nevyndávej to.
Marcus na to přijde a zabije nás.
Neměla jsem ti nic ukazovat.
Bídáku!
Sakra.
Mám pro vás náramky.
Jinak to nejde.
Budeme si muset promluvit o nedostatku důvěry mezi námi.
Prosím vás.
Je to vůbec legální?
Jsem hned zpátky.
Je to legální.
Schovejte se.
Sanchezi, tady Lowrey.
Poslouchej.
Něco se chystá.
Dva jsou v modrém kabrioletu.
Už je to tady.
To je on?
Kde je ta holka?
Žádnou holku nevidím.
Neštěkej, čubo.
Ticho!
Plížím se do vlastního domu.
Co se tam děje?
To je záhada.
Je nahoře.
Přítelíček!
Ty sviňáku!
Pořád tam pobíhá.
Tak ty chceš do držky?
Lezu tady jako nějaká opice.
Ale já to tak nenechám.
To jste se pěkně vybarvili.
A to jsou doma děti.
Mně se věnovat nemůže ale mému parťákovi, to jo.
To nestrpím.
Někdo je venku!
Postarej se o děti!
Nikdo mi nemusí říkat, jak to je.
Ani hnout!
Hneš se, a je po tobě.
Oni se snad postřílí.
To se mi jen zdá.
Policie! Stůj!
Já jsem policie!
Co tady děláš?
- Spíš mi s Terezou!
- Ne! - S mojí kočičkou!
- Ticho!
Teď je můžeme zlikvidovat oba dva.
Ale chceme tu holku.
Nepleť se poldům do rodiny, vole.
- Neštve tě to?
- Štve.
Nerozčiluj mě a vystup.
Kreténe!
Tobě přeskočilo!
Mezi mnou a Terezou nic není!
Jsem tvůj parťák šest let a kamarád od dětství.
Když si představím...!
Jak tě mohla napadnout taková blbost!
Snad mě znáš!
Co je s tebou?
Sakra...
Já jen...
Jsem v pořádku!
Zmiz!
Kde je Julie?
V autě, připoutaná k volantu.
Chceš to všechno pokazit?
Tak málo se mi věnuje.
Někdy jsem z toho celý vyšinutý.
Promiň.
To nic.
Už běž.
To je v pořádku.
Někdo odtud telefonoval do klubu Peklo.
Chci vysvětlení.
Ptám se tě ještě jednou.
Pro koho pracuješ!
- Znám jen jeho jméno.
- Tak ho vyklop.
Jinak budeš sedět.
Fouchet.
To je celé jméno?
Jsem jenom pěšák.
Dost, nebo mě dojmeš.
Sledovat dům byla moje první práce.
A už tě vzali do odborů?
Kdybyste pracovala taky někdy v terénu chápala byste to.
S tím na mě nechoďte!
Těšte se na odvolání.
Kdo mě odvolá?
Vy?
Dokud na to nebudete mít pravomoc dejte mi laskavě pokoj.
Měli by si radši zašoustat a byl by klid.
Už mě to vážně nebaví.
Vás to nebaví?
Jsou přežraní a líní.
Potřebujeme tu kamery.
Takoví psi jsou k ničemu.
Nepřidělávej si problémy!
Rádi tě vidíme, Jojo.
Vždycky si je přiděláváš, Jojo.
Tak, Julie, jak se ti vede?
Jen tak tu trčíš, připoutaná k volantu.
Hledáme někoho, kdo by napajcoval herák.
Rychle a dobře.
Profíka.
Už jsem vám říkal, že teď dělám do pneumatik.
Jojo, my si neděláme srandu.
Říkám vám, že jsem čistý.
Čistý jak lilie.
Čistý, že je mi z toho špatně.
Spoustu fetu.
Kdo by ho hodně rychle naředil?
Naředil?
Jako namíchal?
Už mám dost těch keců.
Co je?
Vy si na mě berete zbraň?
Jste policajti!
Dám vás do televize.
Co blbneš.
Nech to na mě.
Mám v tom 15 kulek.
Jestli nekápneš božskou, našiju to do tebe.
- Chceš taky?
Naperu to do tebe taky!
Je mi tě líto.
Jedeš v tom sám.
Co je?
Říkám ti odpráskneš ho a je nám k ničemu. Kašli na to!
Kašli na to! Nevlezu do maléru kvůli tomu, že zabiješ Jojoa!
Nestojím o kousky jeho mozku na oblečení!
Kašli na to!
Řeknu, co vím.
Nevím o všem.
Řekni mu něco!
Jedou v tom 3.
Mají laboratoř.
Ne, vlastně ne.
Jeden umřel loni při letecké havárii. Bylo jich víc!
Ne, jeden, fakt.
Jede v tom jenom jeden.
Nezkoušej to na mě.
Je to hotový Einstein, génius, má vysokou zatracený intoš. Má brýle.
Rodiče žijí v Coconut Grove. Kde?
Ještě jednou, Jojo!
Řeknu vám to.
To že bys udělal?
Chci vám pomoct.
Dejte tu pistoli pryč.
Tu adresu mám v kanceláři.
Díky. Tak ji přineseš?
Jasně.
- Běž.
- Teď?
Teď to bude nejlepší.
Máte to zadarmo.
Nechcete nějaké pneumatiky?
Už jsem myslel, že mě chceš zastřelit.
Chtěl jsem.
Tak kdy se ten podělaný chemik vrátí domů?
Tak takhle vypadá hlídka.
To jsem nečekala.
Myslela jsem, že se bude víc mluvit.
Mrzí mě, že to neodpovídá vašim velkým nárokům.
To je pokaždé takovýhle?
Čím to je?
Moc kofeinu?
Málo sexu?
Jak ji tohle mohlo napadnout.
Copak nevíte s kým mluvíte?
Tohle je přece Mike Lowrey.
Král všech Ptáků ohniváků.
Proč ho na ni nevytasíš?
Jo, abys mi záviděl.
Buď zticha.
Tamhle je! Jedem!
- Jedem!
- Jedu za ním!
Jakou tu máme šanci?
Pamatuješ na Peklo?
Menší.
Dobře.
Zavolám posily a pobřežní policii.
Počkej.
Sinclairová dala odposlechy. Museli bychom osobně.
Než to uděláme pojedou všichni feťáci v Americe ten náš herák.
Co pro vás můžeme udělat?
Taky jsem strávila noc v té kraksně. Tak se snad můžu podívat.
Tohle je akce natvrdo.
Nic pro ženské.
Nic se jí nestane, když se koukne.
Ale když sem budou střílet, tak stane!
Máme hosty.
Sledujte je.
Chci o nich vědět.
Automobilovou honičku, která skončila u Říční a 34. ulice zachytil před dvěma dny náš štáb.
Mami!
Říkalas přece, že táta je v Clevelandu. Není.
Ne.
Táta si jen přeje, aby tam byl.
Ten Fouchet je pěkně mazaný.
FBI na něj nic nemá.
Ale dneska má co dělat s námi.
Copak to máme?
Pouta mi dávají naposledy.
Tak.
Hodný.
Promiňte, paní. Paní!
Každou návštěvu musím ohlásit!
Tohle mě štve!
Paní! Paní!
Až se vrátíte, tak bude po všem, že jo?
Správně.
Nebojte.
Budete volná.
Osvobozena.
Zpátky v normálním životě.
Žádná pouta.
- Já padám.
- To bude Chet se sendvičem.
- Pohni kostrou. - Jak chceš.
Dobrý den, přejete si?
Přišla jsem zabít manžela, Marcuse Burnetta.
To je ten vysoký nebo malý?
Malý.
Myslela jsem si to.
Chet zvoní--
Miláčku!
Zavolám vám manžela.
Pojď sem.
Vím, jak to asi vypadá.
Dostalas můj vzkaz?
Mohla byste mě nechat s s paní Burnettovou o samotě?
Jistě.
Už jste se viděli?
Miláčku já vím-
- Vysvětlím--
Pokud jde o mně, snubní prsten si nech klidně v kapse protože ty, tvoje přítelkyně...
Do prdele.
...a Mike tady budete hezky společně žít.
Miláčku!
Zlato!
Viděla jsem vás ve zprávách.
Víš, jak zkreslují.
Nepřeji si, abys k nám chodil.
Neřekl ti, že budu na letišti brzy?
Pamatuješ, chtěl jsem, abys mě sem zavezl?
Ví, na čem jsme se dohodli?
Zavezeš mě sem--
Nebudu to přece--
Nebudeme se hádat.
Říkám ti--
Dobře... Miláčku!
Chtěli jsme vám to říct.
Je přece jedno, jak se jmenujete, Mike nebo Kojak...
Řeknu vám něco jiného:
Jestli nás našla i jeho žena, tak se radši ochráním sama.
Tohle...
Chápu, jak to musí působit.
Vidíš mě, vyběhnu, košili rozepnutou.
Mike je polonahý.
A pak vidíš bílou holku.
Vypadá to sice na velké orgie, ale nikdo tu nikoho nešoustá.
Nic takového.
Není to tak, jak to vypadá, jasné?
Zlato, je to důležitý svědek.
To je pravda!
Terezo, poslouchej.
Byl to rozkaz.
Vážně, byl to rozkaz.
Můžu vám něco říct?
Necháte mě říct vám to?
Dost bylo hezkých řečí, Miku. Už na ně neskočím.
K zemi!
Julie, dolů!
K zemi!
Padáme!
Zavolej policii!
Policie?
Běž nahoru a vem si tohle! Tumáš!
Všechny uklidním, dokud nepřijde posila.
Miluju tě.
Nedal jsem jim adresu!
Dělej!
Pozor!
Dělej!
Vemte ji dovnitř!
Uhni!
To nic.
Jsem od policie.
Vypadáte skvěle.
Jeď!
Neříkej, že jsem tu nebyl akorát.
Co je to s vámi?
Proč nemáte někdy jen dobré zprávy?
Víte, kde je herák, ale ztratíte svědkyni.
Nechápu to!
Telefon!
Nechám si tu vaši přítelkyni, dokud ten obchod neuzavřu.
A já ho uzavřu.
Akorát ode mě dostal kulku chemik protože to nestihl včas.
Další mám pro tu holku. Rozumíme si?
Hajzl!
Zabil jednoho ze svých lidí.
Máme se stáhnout, jinak zabije Julie.
Teď ne!
Máte dodržovat pravidla.
Ten případ je už skoro vyřešen!
Konečně mám pravomoc vás odstavit.
Odvolávám vás z toho.
Chce mě zahnat do kouta. Tu holku umřít nenecháme. Nejdeme od toho.
Ať si říká, co chce.
Obchod uzavřou za 4 hodiny.
Máte 2 hodiny, abyste je našli.
Teď potřebujeme štěstí.
Udělejte, co je třeba.
Mělo se to podle tebe ukázat rychleji.
Není to žádná sranda.
Tak se ukaž.
Jsi přece počítačový mág.
Dejte mi pokoj!
Dělám kvůli vám nezákonnosti.
Kvůli tomuhle jsem v base.
Tak mi dejte pokoj.
Koukej si dřepnout na prdel nebo ti dám pořádnou uspávačku.
Co je s tebou?
- Sedneš si?
- Máte mě dostat z basy.
Taky že jo.
Poldové jsou tak hloupí.
EDDIE DOMINGUEZ PŘÍTELKYNĚ:
FRANCINE
Slíbil jste mě dostat ven.
To je ono.
Přítelkyně?
Byl Silvestr a můj bývalý přítel Eddie a ten Francouz se mnou udělali hrozné fotky.
Řekli mi že je vyvěsí ve škole, kde mám dítě pokud jim nedám informace o drogách.
O vás jsem jim ale nikdy neřekla ani o té holce.
Dostali ji.
Musíme je hned najít.
Jinak je s ní konec.
Jak se kontaktujete?
Mám na ně číslo na mobil.
Já vím, mrzí mě to.
Já to napravím, vážně.
Teď není čas. Jdeme.
Máš sexy uši, víš o tom?
Mám chuť je olízat.
To je Romeo?
Žádný Romeo tu není, blbče.
Co se směješ?
S tím mobilem je máme pořád zaměřené.
Sledujte je na mapě, dokud nezastaví.
Signál je pořád silný.
Jdeme.
Lucy byla jednička.
Neříkej, že ne.
Lucille Ballová byla kráva.
- Táhnul to Desi.
- Jak to můžeš říct?
Jak to myslíš?
Bez bong je nula.
To byly konga!
Co se děje, chlapi?
Není pořádná práce.
Jdeme řídit křižovatku?
Ne, tohle je něco pořádného.
Máme pro vás úkol.
Půjde o krk.
Jdeme.
Tady Conrad.
Jedou na východ k 135. ulici.
Jeď na severovýchod.
Jestli se mýlím, můžeš mě vyhodit.
Potřebuju:
Elitní jednotku, vrtulníky.
Všechna auta.
Jenom nevím kam.
Hezké auto.
To jo.
Taková hračka.
Beru si ho s sebou do sbírky.
A co převod peněz?
Dva převody do vašich bank celkem 180 milionů dolarů.
A 20 v hotovosti.
Sakra.
To byl ale hnusný týden.
Jsme napojeni na signál.
Jsme na letišti.
Určitě budou u starého hangáru.
Zvedni to!
Prosím potvrdit vklad.
90 milionů, Geldersbank, Curych.
To půjde těžko.
Na posily není čas.
Musíme jít hned.
To není problém.
Svědí tě to?
Moc rád bych ti to poškrábal.
- Poškrábu ti cokoliv, čubko.
Vy máte vysokou?
Děkuju.
- Vážně to chcete udělat?
- Jdeme na to!
Vykasej si sukni.
Moje nápady fungují.
Lepší jste koupit nemohl.
Těšilo mě.
Do prdele.
Je to past!
Jestli zhebnu, máte u mě průser!
Tak do toho!
Dělejte, sakra!
ÉTER
Panebože!
K zemi!
Nemáte palubní lístek!
Vy hajzlové!
Copak?
Sakra!
Mizíme!
Pojď do auta!
Vlez sem, Miku!
Dělej!
Pojď!
Nastup si!
Tady to všechno bouchne!
Vstávej!
Sakra!
Chytni toho hajzla, trefil mě.
Mě taky trefil!
Jsem v pořádku.
Jen tady šampion mě srazil.
Ukradne nám fet unese Julii střílí mi po ženě.
Musíme ho dostat!
Marcusi, mám otázku.
Nechals mě v přestřelce, abys zachránil auto?
Ticho a nechte ho řídit.
Střelenému ti jde řízení líp.
Máte právo nevypovídat.
Všechno, co řeknete, bude použito proti vám.
Co to děláš?
Abych to už měl.
Šlápni na to!
Co když je rychlejší?
Není!
Bude to jeden nebo druhý!
Koukej vyhrát!
Koukej vyhrát!
Takhle se má řídit!
Odteďka budeš řídit takhle!
Ani hnout!
Ten za to nestojí.
Vsadím se, že když ses ráno probudil nenapadlo tě, že v 5 budeš mít díru v noze.
Nedokázals mě zabít, sračko, co?
Dokázal.
Ještě není po všem.
Dávám si jen pauzu.
Bude ze mě střelecká hvězda.
Střílet po vás na 30 metrů, když běžíte, to není ono.
Tohle je lepší.
Zblízka a osobní.
O to mi jde.
Tak do toho.
Nech toho!
Udělej to!
Je po všem.
Je to nula.
Sviňská nula.
Už jsem ti řekl, že tě mám rád?
Přestřelka tě vždycky rozněžní.
Radostí, že jsme přežili.
Sakra.
Taky tě mám rád.
Nekoukej na mě.
Řekl jsem to.
Ne, jsi jako brácha.
A co jsem já?
Julie, zlatíčko, vy...
Jste trochu nebezpečná.
Nějak přitahujete kulky.
Ale jste v pohodě.
Jste správná.
A co bude dál?
No dál nic nebude.
Chtěla jste Mika Lowreyho tak ho máte.
Tohle je Mike.
Starý Mike Lowrey.
Já se jdu domů věnovat ženě.
Tak to by stačilo, ne?
Není to první zranění.
Jsem v pohodě, nepotřebuju pomoct.
Proč jdeš domů k ženě?
Péro ti teď nebude fungovat.
Máte klíče?
Mike chtěl, abych šel do té přestřelky, pak--
Pak tam byl ten svědek...
Hele!
- Nemám klíče.
- Jak to, že nemáte klíče? !
V třetím tisíciletí se svět změnil.
Podnebí, národnosti... Všechno se obrátilo.
Zem se změnila na jedovatou poušť, známou jako "Prokletá zem".
Milióny lidí se tlačili v několika městech, zvaných Megaměsta, kde si s násilnostmi pouličních band nevěděl poradit ani právní pořádek.
Zákony nezmohli nič.
Zkáza nastolila nový pořádek.
Společnost ovládla nová elita...
Elita, která byla natolik silná, že udělovala spravedlnost a tresty.
Byli to policisté, soudci a vykonavatelé zároveň.
...oni byli soudci.
Dorazil vězeňský spoj z Aspenu.
Propuštění, ať se připraví k výstupu!
Fergusone, Hermane.
6 měsíců strávil v Aspenu. Vítám vás.
Y-blok.
Nebeské útočiště, červená budova.
Drahý domove!
- Určitě je to Nebeské útočiště!
- Jen sni, kámo.
Přistávání zahájeno v 12-tém okrsku, 300 metrů... 230 metrů... 130 metrů.
Buďte opatrní!
Vypukli pouliční nepokoje.
Ciťte se tu dobře!
Je to lepší jako v base.
Ježíši!
Jezte recyklované jídlo, abyste byli šťastní a zdraví!
Buďte k sobě hodní!
Jezte recyklované jídlo!
Recyklované jídlo je přijatelné k okolí a výživné.
Aha, co jsem našel!
Malého blbečka!
Co je to zač?
- Jsi špión soudce?
- To jakože já?
Bohovský chlapík!
Tady bydlím.
Prostě, tu budu bydlet.
Jestli dožiju...
- Mám jít radši do hotelu?
- Ale přestaň!
Neslyšíš, co se tam venku děje?
Válka bloků, kamaráde.
Válka bloků.
Jako cvičení na akademii!
Přímo do křížové palby! - Jdu napřed.
- Toto není cvičení, zelenáči!
Počkej na posily!
Hersheyová a Brisco v Nebeském útočišti.
Pálí na nás se shora.
Nebeské útočiště.
Y-poschodí. Prosíme posily!
Svatý bože!
Mají ho tam jako na talíři.
On ví,co dělá.
Já jsem zákon!
Zahoďte zbraně!
V tomto bloku jsou všichni zatknutí.
To je poslední upozornění!
Tam je soudce Dredd!
Musíš se někoho bát?
Tak se boj mě! Sejdu dolů a vzdám se.
Odvrátím tím pozornost.
Blbý nápad.
Dredde, pojď a chyť nás!
- Věděl jsem, že to udělají.
- Soudce Dredde, zadržte je!
Střílejí s 20-mm náboji z 300 metrů.
Jen z 200 metrů to má účinek.
Jsme v bezpečí.
Co tam postáváte, soudkyně Hersheyová?
Čekáme na posily.
Už dorazily.
Pojďme!
Podle předpisu.
Po jednom.
Já jdu napřed.
Ty uzavřeš řadu.
Granát!
- Pěkný zásah, pane!
- Potkáme se na 40-tém!
Dones náboje!
Buďte k sobě hodní! Jezte recyklované jedlo!
I vy jste s námi?
Všichni na ně!
Dredd!
Tady už je zjednaný pořádek.
- Další místnost je moje!
- Zelenáči! Stůj!
Všichni jsou zatknutí...
Zdechněte, soudci!
Jste zatknutí.
Zahoďte zbraně! Připravte se na rozsudek!
Toto rozsuď!
Nositeli zákona!
Pozor! Je to je past!
Svaté hovno!
- Automat, rychlopalbu!
Pancéřová pěst!
Zdechni, Dredde!
Dvojitý zásah!
Kniha zákonů Megaměsta, bod 213.
Úmyslné ničení: dva roky. Bod 13. Nezákonné držení zbraně: pět roků.
Bod 457. Odporování ochráncům zákona: Dvacet roků!
Děkuji, Hersheyová.
A bod 3613:
Vražda prvého stupně spáchaná na pouličním soudci.
Dovol mi hádat...
Doživotí?
Smrt.
Soud je ukončený.
Byl nesčetnou obětí nepokojů v Megaměstě.
V nemocnici je skončilo 53. Mezi nimi 5 dětí.
Zemřelo 19.
Mám ho!
Můžeme ho odnést.
Do prdele!
Měla jsem dávat na něj pozor.
Neobviňuj se!
On udělal chybu.
Občas byste mohl projevit trošku citu, ne?
City...
Proti nim by měl být zákon.
- Jezte recyklované jedlo!
Kamarád okolí...
...a výživy.
Vyber si, co se vám líbí a...
- Máte 5 sekund vzdát se!
- Je to jen samoobslužný robot.
- Stojíte v cestě samoobslužnému robotovi.
-Pět, čtyři tri...
Servodroid stojí v cestě...
Jedna!
Teší mě, že jsme se potkali.
Kniha zákona Megaměsta, bod 7592.
Úmyslné ničení veřejného robota: 6 měsíců.
Vaši Unikartu!
Ale no, pane soudce!
Dredde?
Bože můj!
Ferguson, Herman,zloději dokladů.
Droidi, automaty, roboty, nezákonné použití.
Ani den nestrávil na volné noze.
Visaeso, Hersheyová.
Automaticky 5 let.
- Uznáváte, že jste vinný?
- Věděl jsem, že to řekne.
- 5 let?
Co jsem měl udělat?
- Zabíjeli se navzájem.
- Vyskočil by z okna! S 40. poschodí?
To je sebevražda.
Možno.
Ale zákonná.
Soudcové!
5 roků v Aspenu.
Věc je uzavřená.
Odveďte ho.
Nezatýkejte mě!
Rozsudek je chybný!
Budete mít špatné sny.
Možná říkal pravdu.
- Nikdy jste neslyšeli o polehčujících okolnostech?
- Až příliš, Hersheyová.
Věděl jsem, že to řeknete.
Spolusoudcové, zapomněli jsme, co nás učí dějiny?
Už brzy potlačíme války bloků, které se šíří jako epidemie.
Tu epidemii musíme zabrzdit.
A to okamžitě! Jediné řešení: ještě tvrdší zákony.
Situace se zhoršuje.
73 civilních nepokojů v 16-ti různých sektorů během jednoho měsíce.
Každý čtvrtrok narůstá kriminalita o 15%.
Jestli hned nerozšíříme naše zálohy, tak do třech let budou nepostačující.
- Už teď jsou nepostačující.
Přátelé v řadách!
Naše město narůstá a jeho růst je bolestivý.
65 miliónů lidí žije v takovém okruhu, který byl určený pro 20 miliónů.
Od nás čekají živobytí, šatstvo, vodu...
Hlavní soudce! V městě vládne chaos.
V zájmu pořádku musíme víc utáhnout opasky.
Vězeňské odsouzení neplní svoji úlohu.
Navrhuji rozšířit trest smrti a to i za lehčí zločin.
Kolegové soudci! Když jsem si připínal tento odznak, byl jsem mladík.
Když přijde čas, aby jsem ho složil, chci cítit, že je stále znakem svobody, a ne represe!
53 hospitalizovaných, 19 mrtvých. Z toho 4 byli zabití gangem.
Celou bandu zneškodnil soudce Dredd.
Jako pokračovaní mimořádného zpravodajství... budeme v zákulisí justičního paláce, kde se pátrá po příčinách nepokojů a blokových bojích.
Podle jednotlivců má práce soudců dehumanizační efekt...
- Josephe!
- Soudce Fargo!
Dej si pohov, Josephe!
Pověz mi o svých sedmi popravách.
- Nevyhnutné, pane.
- Nevyhnutné...
Život už pro ně nemá žádnou cenu.
- Věděl byste to, kdybyste nebyl...
- Kdyby jsem nebyl kde?
- Na akademii, pane.
- To jsi chtěl říct... Kdybych neutíral zadky kadetů?
To se o mně říká, že?
To je jedno.
Stanovil jste standard.
Ale teď ho určuješ ty.
Pro mnoho kadetů.
- Jsi legendou.
Pamatuješ, když jsi byl kadetem?
Pamatuji, co jste mě naučili, pane.
Byl jsi mým nejlepším žákem.
Mám pro tebe novou úlohu.
Od zítra budeš dva dni v týdnu učit na akademii.
Je to pro mě čest.
Boj beze zbraně, anebo střelbu?
Etiku.
TRESTANECKÁ KOLONIE ASPEN
Počkejte tu!
Stůjte!
Identifikujte se!
Miller.
Vzor hlasu rozpoznán.
Děkuji, řediteli.
Proč jste přišli?
Přišli jste pokecat?
Bohužel mám málo času.
Povinnost volá.
Povinnost...
Krmit tyto parazity na útraty veřejnosti?
A zvlášť tebe.
Já nic nestojím.
Já jsem jen duch.
Oba jsme tu uvěznění.
Vy za vaším stolem a já za tímto.
Pěkný dárek od Farga.
To za naše služby.
Když si začal vraždit nevinné, Rico překročil si meze svojí služby.
Nevinní jsou jen do doby, než se stanou pachateli.
Vina a nevina jsou jen otázkou času.
Tvůj náš tajemný dobrodinec, ti poslal balíček.
Deaktivujte štít!
Aktivujte automatické zbraně!
Zbraně aktivované.
- Co je to?
- To je starověký rébus. Obsahuje smysl života.
Tak mi to prozraď, Rico!
Co je smyslem života?
To, že má i konec.
Spusťte poplašný systém!
Hlas nerozeznaný.
Zbraně namířené.
Nehýbejte se!
Ochranko.
Otevřete nám!
Přilba z kevlaru a pancíř jsou vaše, když uspějete.
Zákonodárce II.
25 ranová zbraň, munice řízená hlasem. Světlice.
Bude vaše, když uspějete.
Zákonodárce IV. Vylepšený model.
S dvojitým palubním dělem, kolmý start i přistání.
S doletem 500 kilometrů.
- Páni!
- Ano, pane.
AKTIVNÍ
NEFUNGUJE, NEFUNGUJE, NEFUNGUJE
Je váš, jestli ho zpojízdníte.
Všechno, co tu vidíte, jsou jen hračky.
Večer, když jste sami v tmě, jediná věc o kterou jde je:
Budete sami, když budete bránit tyto ideály.
Většinu z nás čeká v ulicích smrt.
A na těch pár ostatních čeká samota a cesta.
Cesta, kterou musí jít každý soudce za hradby tohoto města, do neznáma Prokleté země.
A tam strávíte zbytek života, vštěpováním zákona těm, co ho neuznávají.
Toto znamená být soudcem.
Tento závazek na sebe berete.
Můžete odejít.
Nepokoje v Nebeském útočišti.
Hlaste se u svých velitelů!
Něco vám vrtá v hlavě.
Vyslechla jsem si vaši hodinu.
Opravdu toto potřebují vědět kadeti?
- Řekl jsem jim pravdu.
- Tu vaši pravdu.
Řekl jste to, jakoby byli naše životy u konce.
A nemyslíte, že částečně jsou?
Já mám svůj život. Mám přátele.
Patříte k nejmoudřejším z nové generace.
Ale na ulici jste jen rok.
Ještě jste si na samotu nezvykla.
Myslím, že se mýlíte.
Nikdo by neměl být stále sám.
Nebo vy vždy...
Vy jste nikdy... Nikdy jste neměl přátele?
Ano.
Raz.
Co se s ním stalo?
Dredde!
Chci vědět, co se stalo!
Odsoudil jsem ho.
Aspenský raketoplán ukončil vykládku.
Náklad a zásilky z Aspenské márnice.
Pojďme odtud!
Máme zavřeno.
Měl by tu být pro mě balíček. Heslo je:
Lazar.
Moment.
Máte to tu pěkné.
- Ano, ale většinou starožitnosti.
- Zvláštní. Myslel jsem, že během ABC války všechny roboty zničili.
Ještě stále je můžeme sbírat. Ale jsou nepoužitelné.
Jako moje žena...
Tito mají tak 50-60 roků.
Každopádně...
Tady to máte.
Počkejte!
Nechytejte to!
- A proč?
- To je zákonodárce.
Je naprogramovaný tak, aby fungoval jen v ruce soudce.
Jak se ho dotknete, zabije vás to.
No a co řeknete na toto?
Zřejmě jsem soudce.
Všechno nejlepší k narozeninám!
Zařazení?
Osobní strážce.
- Velitel?
- Rico.
Poslání?
Jdeme do války.
Válka!
Ověřoval jsem stížnosti a moje podezření se potvrdilo.
Zhoubná agrese sahá dále, než k pouličním soudcům.
- Toto chceš říct ve vysílaní?
- Je to pravda.
- Ztratil jsi rozum.
- Jsem reportér.
Nikdy ti nedovolí to odvysílat.
To může odrovnat radu.
Možná je na čase.
Celý systém je problematický, ne jen soudci...
Dredde?
Soudkyně Hersheyová, na rohu Burns a Allen, jízda pod vlivem alkoholu, potřebuji posily.
Tak jsme tu!
- Vystupte si z auta!
- Na co?
Vysupte z auta!
Slyšel jste?
Unikartu!
Pane Souzzo, máte propadnutý řidičák.
Třikrát chycený pod vlivem... Tak poslouchejte!
Nechejte mě na pokoji!
Otravujte někoho jiného! Mám dost vlivných přátel.
- Máte problém, Hersheyová?
- Nic vážného, Dredde.
Nechejte to na mně!
Propadnutý řidičák. Tři jízdy pod vlivem...
No tak, nechejme to!
Kolik to bude stát?
Tak kolik to bude stát?
Tak mi to povězte!
Hersheyová, zavolejte odtahovou službu!
To snad ne!
Vy mě chcete odtáhnout?
Dělá se to za prvý přestupek.
Toto je váš čtvrtý...
- Co řeknete na obhajobu?
Věděl jsem, že to řeknete.
Počkejte, hej! Co chcete dělat?
- Granát!
- Nééé.
Šťastnou cestu!
Citlivé řešení.
Soudce Josephe Dredde!
Jste zatčen.
- Jaké je obvinění?
- Vražda.
Pozor! Vrchní soudce Fargo vchází do prostoru s maximální ostrahou.
- Josephe!
- Pane!
Je to pravda?
Jsem nevinný.
Ale Rada má prý nezvratný důkaz.
Vy tomu věříte?
Musíte jít před soud.
Usvědčení znamená smrt.
Vím, pane.
Jen jsem se ti musel podívat do očí.
Promiň, že jsem se zeptal.
Nikdy by jsem vás nezneuctil, ani radu, pane.
Použiji všechny prostředky, aby jsem zjistil pravdu, Josephe.
- Máš někoho na obhajobu?
- Sudkyni Hersheyovou.
Pouliční sudkyni?
Na akademii byla nejlepší ve výkladu práva.
A já jí věřím.
Pravda vyjde najevo.
O to se postarám.
Pane!
Mrzí mě to.
Dredde?
Ne!
Znovu!
Znovu!
Zastavte záznam!
To, co jste právě viděli je důkazem, o vine obžalovaného.
To je důkaz A.
Námitka, paní sudkyně!
Video jako důkaz nepostačuje.
Jen chvíli, hned to vysvětlím...
Prosím.
Mám prohlášení kadeta Olmeyera, který studuje na akademii.
Podle učitelů byl označený za odborníka na digitální zpracování videa.
Podle něho je ostrost záběru nedostatečná na usvědčení pachatele.
Vaše ctihodnosti! Víme, že je lehké napodobit uniformu.
A udělat napodobeninu odznaku.
A když ani obraz, ani zvuk nejsou dostačující... a nemůžu obviněného dostatečně identifikovat... záznam se teda nemůže použít jako důkaz.
Žádám vás o rozhodnutí!
Souhlasím.
- Záznam nebude zařazený jako důkaz.
- Přiznej, Dredde! - Co?
- Udělalo to na tebe dojem.
- Značný. Jsi mým dlužníkem.
V pořádku.
Jsem tedy nucená přejít k technickým informacím kritického charakteru.
Potřebuji, aby mi soud zpřístupnil přísně tajnou dokumentaci, v spolupráci s centrální databankou.
Můžete pokračovat.
Centrálo, jste na příjmu?
Na příjmu, soudkyně McGruderová.
Chci, abyste našli schéma zbraní.
Popište nám funkci standardní soudcovi zbraně Zákonodárce II.
Tento model je kódovaný DNA soudce, který zbraň používá a je aktivní při styku s kůží.
- Věděl jsi o tom?
- Ne.
DNA pochází z našich lékařských archívů a je kontrolovaná při každém nabíjení zbraně.
Když se zbraň použije, náboj se označí příslušnou DNA.
Vrchní soudce! Obhajoba nevěděla o těchto skutečnostech.
Sudkyně Hersheyová!
Nechejte obžalobu dokončit obvinění!
Centrálo!
I na nábojích z těl manželů Hammondových se našla tato DNA?
Ano, soudkyně McGruderová.
Jinak by to nebylo ani možné.
A co ukázal rozbor počítače?
Jaká DNA se našla na náboji? DNA byla totožná s DNA soudce Dredda.
To není pravda!
Důkaz byl zfalšovaný.
To je nemožné!
Neporušil jsem zákon!
Já jsem zákon!
- Nemáme argumenty!
- Musíš mi věřit!
Musíš mi věřit!
Pane...
Obžaloba skončila.
Soud se teď musí poradit.
Co jsem to urobil! Jako jsem a mohl tak mýlit!
Dredde!
Ale tentokrát to neutajíme.
Vrchní soudce!
Projekt JANUS jsme zlikvidovali.
Před devíti roky. S Ricem a všemi jeho oběťmi.
Nikdo se o tom už nikdy nedozví.
O mém vztahu k Dreddovi vědí všechna media.
Zjistí celou pravdu.
Bude to záminka, jak zničit všechno, co jsme udělali.
Vaše úmysly byli čisté.
Věřil jste mu, proto jste ho ušetřil.
Táto chyba může zničit celý náš právní systém.
Je jen jedna cesta ven, promiňte mi, pane.
Daleká cesta.
To znamená rozsudek smrti, soudce Griffine.
Pro mě.
Odchodem do důchodu můžete zachránit Dreddův život.
Toto gesto umožní, aby projekt JANUS zůstal utajený.
Soud uznal soudce Josepha Dredda, obžalovaného z vraždy prvého stupně.... ...za vinného.
Josephe Dredde... Víte, že zákon připouští jen jeden trest za zločin:
Smrt.
Naproti tomu bylo dlouho naším zvykem, splnit příkaz nejvyššího soudce, odcházejícího do důchodu.
Proto odstupuji.
Odstupuji a vydávám se na Dlouhou cestu do Prokleté země, proto prosím tento soud, aby splnil můj poslední příkaz.
Buďte shovívaví k soudci Dreddovi, vzhledem k jeho dlouholetým službám.
To určitě splníme, ctihodný soudce Fargo.
Dredde, přistupte blíž!
Rozsudek zní: doživotní vězení...
Rozsudek nabývá platnost ihned.
- Podle zákona.
- Soudce Griffine! Tento proces byl fraška.
Žádám odvolání.
Respektujte rozhodnutí, soudkyně Hersheyová!
Je mi to líto.
Zklamala jsem tě.
Udělala jsi, co si mohla.
Ať je porušitel zákona odveden z našich síní!
Ať je mu odebraný jeho pancíř, a odznak soudcovské funkce!
Ať je vymazaný z našich srdcí a vzpomínek...
A to navždy!
Ať je jeho jméno napsané na všech čestných místech!
Ať předává zákony, kterým tak dobře sloužil, těm, co je ještě neznají.
Ať je zapsaný v našich srdcích a v našich vzpomínkách navždy!
Dredd jako dítě?
Nemohu uvěřit, že byl miminko.
Kdo je to?
Vrchní soudce Griffin!
Jak to dobře zní!
Měli jsme se potkat na bezpečnějším místě.
Co tu není bezpečné?
Reportér je mrtvý.
Fargo je na cestě.
Dredd v Aspenu.
- Proč by tu nemělo být bezpečně?
- Je mrzuté že Hammond musel být umlčený.
Dozvěděl se o JANUSovi.
Ale Dredda jsem mohl využít.
Zapomeňte na Dredda!
Už není žádný Dredd!
Víte, co je jeho modlou, co uznává?
Vás by oddělal. Kdyby zjistil, jak na to kašlete.
Ať ví, jaké to je, hnít v Aspenu.
Ať ví, jak bylo mne.
Čeká nás hodně práce.
JANUS?
Kde je?
- Hned uvidíš.
- Kdy?
Už brzy.
Do té doby potřebuji chaos, Rico.
Války bloků jsou jen začátek.
Chci, aby na ulicích zavládl strach.
Potom se Rada bude muset obrátit na mě.
A na JANUS.
Chceš strach?
To jsem já!
Chceš chaos?
Já jsem chaos.
Chceš nový začátek?
Prosím. Já jsem nový začátek.
Raketoplán CF 188 z Aspenu.
Vzhledem na špatné počasí poletíme ve výšce 60 stop.
Trvání cesty: přibližně 4 hodiny.
Dredde?
Nebijte mě! Promiňte.
Co vy tu děláte?
Byl jsem odsouzený za trestný čin.
Opravdu zvláštní.
Taková náhoda.
Dva neprávem odsouzení chlapi sedí vedle sebe.
Ty si byl odsouzený podle zákona.
5 roků za to, že jsem si chtěl zachránit prdel?
To byl omyl.
Zákon se nemýlí.
Opravdu?
Tak jako mi vysvětlíte, co se stalo vám?
Nemůžete, že?
Výborně!
Mistr "Já jsem zákon" to neví.
Co to je? Tisková chyba?
Anebo to budou boží mlýny?
Někdo sem letí, táto!
Chvalte Boha, že nám sem poslal taký štědrý dar.
Synáčci!
Připravte se na sběr úrody!
Takže jste tu jen na nějaké exkurzi?
Ano!
Anebo je to nějaký druh přepadovky?
Střelím si nějakého městského človíčka.
Nadešel čas odplaty, Dredde!
Co se to děje?
A tak ranou Božou jsou ničení...
A dechem jeho nozder všichni hynou...
Halleluja!
Centrálo, žádám o přístup do grafické databáze.
Chci zjistit totožnost tohoto muže!
Neznámý muž, přibližná výška 200 centimetrů.
Odstín kůže 3.
Centrálo, haló!
Tento terminál byl odpojený od hlavního systému.
Vaše oprávní bylo zrušeno, soudkyně Hersheyová.
Tady je velitel skupiny.
Objevili jsme raketoplán.
Tady je pátrací oddíl. Po Dreedovi ani stopy.
Vypadá to, že neštěstí přežil.
Mýlíte se, pátrací oddíle.
Nehodu nikdo nepřežil.
Rozuměl jste?
Najděte Dredda!
Pilot, pane!
Je naživu.
Nikdo to nepřežil! Rozumíte konečně?
Ano, pane.
Jsem mrtvý?
Jsem mrtvý?
Jsem mrtvý.
Jste vzhůru?
Príma!
Docházejí nám hříšnici.
Pane bože!
- Dredde! Udělejte něco!
- Dredde? !
Moc mluvíš.
Je to možné?
Člověk zákona osobně?
Ó, Bože, ty si nás skutečně obdaroval.
Dredd... potkan... soudce!
Všechny vás zatýkám.
Opravdu?
Já ho rozmačkám, tati!
Promiňte, my nejsme spolu.
Dovolte, abych vám představil svoji rodinu!
- Link, nejstarší.
- Ukousni mě!
Nejmladší, Junior.
A on je Mean.
Ještě když byl dítě, museli jsme ho trocha přešít.
Prokletá zem je pro mladé tvrdé místo.
Teď ho nastavím na 1.
Radši ho nerozčilujte.
Legendární rodina Angel.
Piráti Prokleté země...
Vrahové, sběrači odpadků.
A samozřejmě, spodina.
- Takto je neobměkčíte?
- Zapomněl jsem na něco, tati?
- Můžeme ho zabít, chci jeho uši!
- Já jeho zuby!
Ty umíš používat vidličku, krasavče?
Halleluja!
Sekundičku.
Je to možné?
Je možné, že z města odpadlíků tu máme jednoho pravověrného?
Amen.
- Chvalte Boha! Já jsem věřící.
- Nedělej to! Takže tu máme dalšího věřícího do sbírky.
- Odřežte ho!
- Hlásejte tu zvěst!
Fergie!
Děláš velkou chybu.
Dredde, možná je zákon neomylný, ale jsem volný, a ty si synem smrti.
To jsi ty.
Zapomněl jsem ti říct, že tví noví přátelé jsou kanibalové.
- Čerstvé maso! - Připravte prosebníka na oběd!
Počkejte!
Nemůžete mě sníst!
Mám ekzém, mám plno vyrážek...
A mám kapavku. Jeho snězte!
I ty se bavíš, muži zákona?
Meane, skoncuj s ním!
S radostí, tati.
Tak pojď.
Zabijte ho!
Dredde!
Sklapni!
Dredde, pozor!
- Toto je Dredd! - Uteč!
Zvládli jsme to! Dostali jsme je!
Poserové, na nás nemáte.
Zemřeli, že?
- Ty si řval?
- Já neřvu, jen mi něco spadlo do oka.
Nikdy jsi neměl alergii?
Pozor!
Vrchní soudce!
Josephe, zase spolu.
Zase spolu, pane.
- Už zase, ne! Ne - Ne!
Máš tři údery, muži zákona.
Jeden.
Dva.
Tri.
No, muž zákona! Si pomalý.
Zabil si Juniora, Linka, mé bratry!
Mého tátu!
Zákoník Megaměsta, zákon 4722.
Nedovolené využívaní elektřiny.
Co řekneš na svoji obhajobu?
Věděl jsem, že to řekneš.
Prosím o grafickou analýzu.
Olmeyere, ty tupý idiote!
Analyzoval jsi špatnou fotografii.
Tuto jsem nechtěla!
To není pravda!
Právě jsi ztratil tři hodiny.
Jestli je toto špatná fotka, tak proč ji zfalšovali?
Cože?
Je plná anomálií.
I když dost šikovných.
Museli použit CGI terminál a čtvercový skener.
Nejmodernější technika.
Před dvaceti roky.
- Říkáš, že je to zfalšované?
- Ano.
Podívej, vypustím všechny umělé prvky.
Tatínku...
Maminko...
Přední část...
Pozadí...
Všechno je falešné.
Jen dítě je pravé.
Ta slepá dáma...
-Kdo je to?
-Ona byla někdy Spravedlnost.
Nikdy jsme neměli vzít zákon z jejich rukou.
Zřídili jste pořádek v chaose, pane. Ano.
Vyřešili jsme hodně problémů.
Ale ještě víc jich vyplulo na povrch..
Být soudcem znamená mít příliš velkou moc v rukách jedné osoby.
Zkusili jsme vytvořit dokonalého soudce.
Nazvali jsme projekt JANUS.
Před 40 roky byli původní radě odebrané vzorky DNA od soudců.
Vybrali jsme jednoho. Toho mého.
Zvýraznili jsme jeho nejlepší vlastnosti.
A potlačili ty nejhorší slabosti a nedostatky.
A takto jsme vytvořili tebe.
Nestvořili jste mě.
Mám rodinu.
Říkal jste, že byli zabití, když jsem byl malý.
Lhal jsem ti.
- Mám s nimi fotku.
- Je falešná.
Podvedli jsme vás oba.
Oba?
Při experimentu bylo vytvořené ještě jedno dítě.
Ale něco se pokazilo.
Geneticky zmutoval na dokonalého zločince.
Mám bratra?
Byli jste nejlepší kamarádi.
Hvězdy akademie.
Ale on se změnil. A ty si ho za jeho zločiny odsoudil.
Rico?
Dovolili jste, abych odsoudil vlastního bratra?
- A nikdy jste mi to neřekl? - Nemohl jsem.
- Byl si pro mě jako syn.
Celý můj život je klam.
Rico musel být popravený. Abych ochránil tebe, město.
Rico žije!
Ne, osobně jsem ten rozsudek podepsal.
Vydal jsem zprávu.
Já jsem nezabil Hammonda.
Byl to on! Má stejnou DNA a ta mě usvědčila.
Griffin.
To je jeho práce!
Griffin, ano!
Oba nás podvedli.
Je mi to velmi líto!
Rico mě zabil a tebe zničil.
Najdi je!
Neumírejte!
Co uděláme?
Co uděláme?
Najdeme Rica!
Vítej v projektu JANUS!
Myslím, že znáš doktorku Haydenovou.
Pamatuji si vás.
Tvrdila jste před soudem, že jsem šílený.
- Teda nevinný.
- Snažila jsem se vám zachránit život.
Urazila jste mě.
Věděl jsem, co dělám.
Doktorka dlouho podporovala projekt.
Udržela ho při živote. Jsem si jistý, že její schopnosti jsou nedocenitelné.
Promiňte, ale toto je nepoužitelné. Nedostanete se do centrálního seznamu, nebo ho Rada zablokovala.
To nechejte na mně!
Myslím, že zatím máte co dělat na ulici.
- Ilsa vám pomůže!
- Nepotřebuji pomoc.
Neříkali jste, že byl vytvořený těmi nejlepšími vědci Megaměsta?
Riskantní experiment.
Netrpělivý jako děcko.
Nehádejme se!
Jsme tu, abychom dosáhli stejný cíl.
Uspořádanou společnost.
Budeš mít svůj pořádek.
Pozor, všem soudcům!
Jsou nepokoje kód D924 v 12. okrsku.
Žádám posily.
19 různých explozí v různých sektorech. Doporučujeme zvýšenou opatrnost v sektore 9114!
Všechny centrály, sousedící s Megabankou jsou ohrožené.
Zachovejte nejvyšší opatrnost.
Ty můj chlapečku.
Dredde, nemáme jak vlézt dovnitř.
Haló!
Slyšíš mě?
Nemůžeme jen tak zaklepat na dveře a říct "Donesli jsme vám pizzu"
Je tam průlez. Před 6 roky ho objevili dva uprchlíci.
Je to průduch městské spalovny.
Exploze jsou dvakrát za minutu.
Když tam vběhneš, máš 30 sekund, než to bouchne znovu.
A těm uprchlíkům se to podařilo, že?
Shořeli na popel.
Ale nápad je to dobrý.
Možná nás napadne ještě něco jiné, Dredde.
Jsem v Zeleném čtverci 411. Dispečere, čekám!
Rozumím, Hersheyová.
Mám na lince centrálu.
Přepojte ji na Zákondárce!
VÝSTRAHA!
NA PALUBĚ SE NACHÁDZÍ CIZÍ OBJEKT!
Bože!
Poslední zprávy, bylo zabitých 96 soudců.
Kdokoliv za tím stojí, zná naše předpisy, kódy, tajné frekvence.
Na ulicích nejsou soudcové. Všude propukají nepokoje.
Nevíme je nahradit.
I kdyby jsme vyslali do ulic kadety, ...nemáme dost lidí.
- Existuje jedna možnost.
Projekt JANUS.
Rada se už jednou pokoušela hrát na boha.
Jestli bude tento masakr soudců pokračovat, žádná Rada nebude.
- JANUS by...
- Co by mohl?
Nová série dětí ze zkumavek problém nevyřeší.
Nepotřebujeme soudce za 20 roků, jsou třeba teď.
Máme inkubátory s urychlovačem růstu na vyšší úrovni.
Můžeme vytvořit dospělých jedinců.
Žádám jen o zpřístupnění projektu JANUS.
Aspoň budeme mít na výběr.
Jestli se Rada rozhodne nepokračovat budu to akceptovat... a odstoupím.
- Dobře, jsi připravený?
- Ne! - Co máš za problém?
- Děláš si srandu?
To ti nošení té přilby za ty roky slisovalo mozek?
Chceš nás zabít?
- Ve městě vyvádí maniaci.
- Aha, a tady venku je další.
Mám se tu skvěle!
Havárie raketoplánu, kanibalové z Prokleté země.
A teď ohnivá koule za prdelí!
To je všechno tvoje chyba.
Moje chyba?
A nechceš mi to vysvětlit?
Kdyby jsi mě nezatkl, tak bych tu asi nebyl.
Opravdu, a proč mě hned nezabiješ?
Už mám toho plné zuby.
Zůstanu tu, dokud mě nechytí. Anebo, dokud se neomluvíš.
Zákon se nemůže omlouvat.
To je fakt, ale ty už nejsi zákon.
Pros o odpuštění!
To si zasloužím.
Ještě nikdy jsem neprosil o odpuštění.
No, pojďme!
30, 29, 28, 27...
Běž!
...25, 24, 23, 22 21 ...20...
Já nechci zemřít!
Žiju!
Žiju!
K čertu, ty taky!
Esposito, Carlosi.
Schvaluji přístup k souborům s krycím názvem JANUS.
Potvrzeno.
McGruderová, Evelyne. Schvaluji přístup k souborům s krycím názvem JANUS.
Potvrzeno.
Silver, Gerald. Schvaluji přístup k souborům s krycím názvem JANUS.
Odstraňuji bezpečnostní bloky.
Čekám na heslo z rozkazu Vrchního soudce.
Heslo je: "Původ".
Soubor JANUS je otevřený.
Dokud nebudou dokončené všechny opravy, šatny budou uzavřeny.
Zabloudil jsem.
Koupelna je tady?
Musíš uznat, že jsem ti pomohl.
Vlastně jsem ho odrovnal já.Hej, nač ho vysvlékáš?
Na to není čas.
Centrálo, jak dlouho by při dnešní technice trvalo JANUS-u vytvoření plně vyvinutého jedince?
Při součastném stavu genetického inženýrství by byl dospělý jedinec hotový asi za 8 hodin.
Můj bože. Můžeme nahradit všecky straty.
To je šílenství!
- Dredde!
- Ticho!
Mám práci.
To je nelidské.
Rada se nemůže hrát na spasitele.
Ne Griffine, obnovte bezpečnostní bloky!
Zdá se, že nikdo z vás nemá sílu, kterou táto chvíle vyžaduje.
Centrálo, ponechejte JANUS přístupný!
Griffine, to je velezrada!
Právě jsi zpečetil svůj osud.
Ne, ty si zpečetila svůj.
Rico!
A prý je politika nudná...
Hej, Dredde! Věděl jsem, že si to ty.
Přesně tak! Zacpi si uši!
Rico!
Josephe.
Vypadni odtud!
- Jste zatčen, Griffine.
- Vážně?
Zastavte ho!
Právě postřílel celou radu.
- Pojďme!
- Pověz jim, že jsem nevinný.
Pojď, Fergie!
- Poběž!
- Víš, že je sranda být s tebou?
Co uděláme teď?
SELHÁNÍ
Proč se to nepohne?
Hlavou proti zdi?
Udělej s tím něco!
Hodiny budeš muset umývat to sedadlo, když z něho slezu.
Promiň.
Dredde!
- Kryj nám záda!
- V živote jsem nestřílel.
- Co si za zločince?
- Jsem dobrý zločinec.
Nic to nedělá.
- Musíš ho natáhnou, ty pako!
- O natahovaní si nic neříkal.
Pěkně...
Tady mě můžeš vysadit.
- Tam před námi!
- Já vím.
Seber to za mě!
Tady si vystup.
Nechceš si přisednout?
Už s tebou nikdy nepojedu, Dredde!
Tady asi dávno nedělali velký úklid.
Být tvým přítelem se velmi nevyplácí.
Promiň.
Ruce na stěnu!
Vždyť to znáš.
- Kdo si?
- Dredd říkal...
-Drž hubu!
- Co se stalo?
-To pověz ty mne. My tam venku umíráme.
108 soudců za 48 hodin.
Co se to k čertu děje?
- Myslíš, že mám v tom prsty já?
- Už vůbec nevím, kdo si.
Nikdy bych ti neublížil.
To přece víš.
V pořádku.
Tak mi o něm něco pověz!
Přesvědčil si mě teď, jako když jsem tě obhajovala.
Jmenuje se Rico.
A je to můj bratr.
Vzorek DNA byla rozmražený a je připravený na klonovaní.
Uděláme menší změnu v plánech.
Chci existující vzorky DNA zničit!
Aktivujte tento vzorek DNA!
- Co to děláte?
- Centrálo, odeberte tento vzorek DNA!
Teď!
To nebylo součástí plánu.
Griffin by toto nikdy neschválil.
Zpracovává se.
Griffin byl mým opatrovníkem, když mě šoupl za mříže.
Jaká je tvá omluva?
Říkala jsi, že nemám city ani emoce.
- Teď víš proč.
- Dredde, podívej se na mě!
Toto nezpůsobil projekt JANUS.
Za toto si můžeš sám.
S tím terminálem se daleko nedostaneme.
Ale opravil jsem mikrovlnku.
Dáte si popcorn?
Jsem tu nevhod?
Zkusil jsem všechno odvolat, ale nikde ten JANUS nemůžu najít.
Není v programe.
Nikde nic.
Nikdy by to neuložili do sítě.
Ale potřebují energii.
Prohledejte každý sektor kvůli výpadkům anebo selhání!
- Výborně! Máme čas. - Počkej chvíli!
Předtím než zničili v sektoru 4 strojvůdce, všimla jsem si výpadku proudu.
Celé 3 bloky.
Pamatuješ, když vypnuli síť v této oblasti?
- Ano, když stahovali sochu Svobody a vypnuli to.
- Přesně tak.
Můžeme už jít?
Dredde!
To je už podruhé.
Rico, Dredd jim přece jen utekl.
Brzy bude mít proti sobě značnou přesilu.
Je to tak, centrálo?
Pozitivní, soudce Rico.
Nový vzorek DNA byl rozmnožen a buňky se už dělí.
Nový vzorek?
Původní vzorky měli 30 let.
Už to musel někdo vyčistit.
Ty vzorky byli od nejlepších členů soudní rady.
Čím si to nahradil?
Ne!
Pane Bože!
Teď bys mi měl poblahopřát, protože budu taťka.
- Ale ty si velmi nezdvořilý.
- Nevíš, co děláš.
Válka soudců z projektu JANUS už nebude tvou.
Budou to moji bratři a sestry. A já je budu ovládat!
To nedovolím!
Oba jste šílenci!
Musím vás zastavit!
Centrálo, pomůžete mi!
Lituji, vrchní soudce, ale ABC robot není napojený k mému procesoru.
To je pravda, Griffine!
Robote, odtrhni mu ruce a nohy!
Hlavu si nechej na konec!
Ať si to řádně vychutná.
Všechno!
Fergie, zůstaneš tu! Sám?
Budeš mě potřebovat, abych ti pomohl.
Jsme tým.
Ty děláš většinu práce, ale stále jsme tým.
- Já to zvládnu.
- Nosím ti štěstí.
- Štěstí?
- Stále jsi na živu, Dredde.
Mám signál.
Je blízko.
Přibližuje se to k nám.
Ježíši!
Zahoď zbraň!
Robote, až napočítám do tři, zlom jí vaz.
- Jeden, dva...
- Hersheyová!
- Stále jsem naživu.
Jak romantické!
Pojď dovnitř!
- Je ti dost podobný.
- Je spíš jako já.
Jí vůbec nejsem jako ty.
Rozdíl mezi námi je, že ty jsi si zničil život, abys obhájil zákon.
A já zničím zákon, abych si obhájil život.
A když hovoříme o živote, ten je předurčený v klonech.
Podívej se!
I ty jsi se tu narodil.
Cítíš to kouzlo?
Musel jsi to vědět od začátku. Vždy jsi byl jiný.
Fergie!
Žiješ ještě?
Technicky vzato...ano.
Tvoji bratři a sestry se narodí během dvou hodin.
Jeden obrovský, nekonečný přísun dokonalosti.
Víš, máme na výběr.
Můžeme tu stát a stvořit plemeno tupých idiotů... a nazvat je soudci.
Anebo stvořit myslící jedince.
A nazveme je lidé.
Lidé.
Ty si nikdy nebyl svým pánem.
Jak tě napadlo, že by si mohl vládnout takovému ničemu?
Protože ty máš v rukou moc.
Ty budeš stát v čele Rady.
Rozhodni se.
Ale co nejrychleji!
Měl jsem tě zlikvidovat.
Osobně.
Víš, jedno jsem nepochopil.
Proč si mě odsoudil?
Proč?
- Zabil si nevinné!
- Účel světí prostředky. - Začal si zabíjení.
- Vyvolal si revoluci.
- Zradil si zákon.
- Zákon!
Zradil jsem toto.
Ty si experimentem Rady, který selhal.
Byl jsem tvůj bratr. Tvá krev, tvůj přítel.
Kdo koho zradil?
Kdy už konečně přestaneš žít jako otrok a dospěješ?
Je to tvoje právo.
Já jsem tvoje rodina.
Jinou rodinu si ani nikdy neměl.
Teď se rozhodni!
Nejlepší bude, když mě zabiješ.
- Je to tvoje jediná šance brácho.
Fide!
Odtrhni její ruce a nohy!
- A hlavu odlož pro mého bratra!
- Nedělej to!
Stůj!
Tak odtrhni jeho hlavu a dej ji té kundě!
Co je s tebou?
- Teď je nasraný!
- Fergie!
- Chytej, Dredde!
Padni, ty kreténe.
Centrálo! Vypustit klony!
Proces klonování není ukončený.
Jen na 60 procent.
Potřebuji posily.
Naval sem ty zasraný klony!
Kurva!
Kurva, ale soudkyně!
Jsem jediný, kdo ti nelhal.
To posoudím sám.
No, soudce Josephe Dredde tímto tě odsuzuji.
Za zradu vlastní krve.
Vinný.
Proto, že si byl člověkem, když jsme mohli být bohy.
Vinný.
- Rozsudek zní:
- Jen aby jsi neminul!
Náboje vyčerpané.
Časovanou světlici!
Soud je ukončený.
Podej mi ruku!
To je už potřetí, Dredde.
Pozor, Hersheyová!
- jsem zase zatčený?
- To nebude nutné.
Po Griffinově smrti centrála zveřejnila projekt JANUS.
Všichni vědí pravdu.
Soudce Dredde, musíme ustanovit novou Radu.
Chtěli bychom, kdyby jste popřemýšlel o funkci Vrchního soudce.
Jsem pouliční soudce.
A musím do práce.
Děkuji, Olmeyere.
Já umírám a jsem příliš mladý.
Promiňte.
A on sklidí všechen úspěch!
Všechno jsem ho naučil já.
Dredde!
To je všechno?
- Nerozloučíš se?
- Nashle, Hersheyová.
Věřte mi, já líbám lépe.
Můžeme jít.
Mohli bychom jít okolo nějakého automatu!
Je pěkné být člověkem, že?
Věděl jsem, že to řekneš.
jako Vilém Tell s jablkem...
Olgo... jako vaši rodiče, jako syn Viléma Tella
bravo, Nikolko!
Má ještě?
To umím taky.
S kinžálem je to hračka
Viděls!
Zacharko!
Ať neublížíš dětem!
Tatínku, můžu jim nabídnout?
Ano.
Tak co?
Začnem u obory?
Pojedeme ve dvou skupinách.
Vyrážíme do obory?
Ano. Račte.
Jedeme!
A nesmí to dopadnout jako minule!
Ať vyrazí naháněči!
Raivo!
Raivo!
Proč tolik alkoholu?
Na lovu se odpočívá.
To nebude stačit.
Chtěl jsi poznat pravý ruský lov. Ano, ale nechci pít.
K tomu tě nikdo nutit nebude.
Jdu se projít.
S nikým se nebav, sem přijde cizinec málokdy.
Budou tě mít za špióna.
Cože?
Svéráz pravého Ruska nikdy nepochopíš.
Nerad obtěžuju, ale hoří mi potrubí.
Opravdu umírám.
Prosím o nevelkou částku.
Hoří mi potrubí, obdarujte mne.
Drobné?
Ano pane.
Vřelé díky.
Je tu hodně cizinců.
Kde by se tu vzali?
Jsme blízko hranic.
Civilizace!
Na lov?
Ano, ke generálovi.
Máte divné číslo.
No jo... je to výhra z mezinárodní loterie.
Máte kliku.
Žeňko, ahoj.
Nazdar. Dělej!
Michalyč spěchá a zuří.
Mám ještě víc.
Nic tam nenechali.
To je Raivo.
Sergej Olegič.
Fin?
Ano.
Mluvíš rusky?
Ne, je to těžký jazyk.
Raivo píše knihu o ruském lovu.
O ruském lovu?
Ruský slon.
Ruský slon!
Ruský slon je nejlepší přítel finského slona.
Musíme se rychle nalodit.
Zaparkuj auto, nebo přijdeš o kola
Déle nečekám!
Za 5 minut odplouváme.
Nestihnem naložit vodku.
S ní mudeme přetížení.
Vodku bereme!
To je náš finský host?
Vítejte na půdě předků Raivo.
Solovejčik.
Mám vojenský kurs finštiny.
Michalyč je generál!
Promluv na něj finsky.
Jméno, hodnost, adresu posádky!
Vojín Holiekosniemi, ochrana letiště Utti.
Chceš žít? Odveď nás k raketové základně!
Žádné tu nejsou.
Aha, absolvoval jste vojenský kurs finštiny.
Víc toho neumím.
Snad ses neptal na nic vojenského?
Ptal se, jak se dostane k Leninovu muzueu.
Vážně?
Ano.
Raivo, všechno v pořádku?
Soudruhu generále, velitel divize čeká na vaše rozkazy.
Odplouváme!
Uvolnit lano!
Provedu!
Soudruhu generále, bedýnka!
Zapomněl jste bedýnku!
Raivo!
Promiňte, já nepiju.
Co říká?
Že nepije. Nepije?
Ne. My víme, jak nepijete.
Neporušuj tradici.
Jinak nelovíme. Dělej.
Pít se musí, to je ruská tradice.
Tak... na setkání!
Mám rád tvoje květnaté přípitky.
Přípitek na lovu musí být krátký jako výstřel.
Jinak nezbude čas na rekreaci.
Vždycky znovu žasnu, jak je tu krásně.
Víš, proč jsou lidi tak zlí?
Sedí ve městě, nejedou do přírody. Jsou samá zloba a končí to zločinem.
Tady by se měli projít, ulevit duši.
Hned by se nám žilo líp.
Michalyči...
Tak... na krásu!
To je náš člověk.
Nech ho, ať si odpočine.
Je unavený.
Dělá u policie. Na kriminálce.
Nech ho spát.
Račte.
Vypusťe chrty!
Naháněči, rychleji!
Nemáte chuť na ovoce?
Děkuju, milý hochu.
Dám si něco silnějšího, je mi chladno.
Nezůstávejte pozadu.
Vpřed! Vpřed!
Rychle!
Tak jdeme!
Kuzmiči!
Kuzmiči...
Zamiř ke břehu, to je dobré.
Máme povoz!
Je Kuzmičova.
Znám ji.
Má tam "K".
Kuzmiči!
Kuzmiči, vítej hosty!
Kuzmiči!
Tamhle je.
Medituje u zahrady.
Kuzmiči!
Přestaň meditovat.
Vítej hosty.
Kuzmiči!
Kuzmiči...
Generále!
Vaňko!
Michalyči! Přivezl jsi synáčka!
Jaký syn?
To je Fin, Kuzmiči.
Ty sis pořídil další krávu?
Sotva zvládám tu jednu.
A kanec utek.
Daleko! Proč jste přivezli Fina?
Fin by chtěl kance, a já tu mám jen losy.
Kdy začne lov?
Odpočineme si a pak vyrazíme.
Co říká?
Kdy začne lov. Už brzy!
Půjdeme až k oboře.
Proč až tam?
Je to 20 verst! Je tam spousta losů.
Los je mmohutné zvíře.
Má velké parohy i oči.
Jo! Ženský máme dobrý!
Oči jak studny!
Vezmeš ji do lesíka a tam ji ...
Losa?
Příroda je moc hezká.
Ty a já... ty a já spolu.
Co říká?
Že ti udělá ... Víš co ...
Na to já nejsem, mně se líbí ženský.
Neboj, holky tu jsou!
To jen losi odešli.
Stačí hvízdnout, a samy přiběhnou.
Ty a já ...
Stůj!
Sem nesmíte!
Otoč to!
Co to vyvádíte?
Kdo to udělal?
Mysleli jsme, že nás voláš.
Ty se zlobíš?
Nezlob se, Kuzmiči!
Tak... na přátelství!
Já pořád nevím, proč až do obory.
Jak mohla zvěř odejít?
Nohama! Odešla.
Kuzmič řekl, že dělá lásku s losama.
Ano, miluje losy.
Měl tu dva roky losici. Michalyči!
Jsi voják, tak poraď.
Chci odvézt krávu švagrovi do obory.
Mně není k ničemu, a jemu přijde vhod.
Tak proto nás ženeš do obory!
Chce odvézt krávu švagrovi.
Michalyči...
Co je? Jsi generál!
Vymysli, jak ji převézt!
Letadlem.
Co blbneš, tady jsou jen bombardéry.
Prostor na bomby... V tom ti nepomůžu.
Domluvit se musíš sám.
Tak... na bratrství!
MIchalyči, neplav za bóje!
Je mi, jako bych se měl rozpadnout na kousky.
Moje ruce, nohy, jako by mi to nepatřilo.
Co říká?
Že je mu fajn.
Ruská lázeň, hochu!
Přelož mu to:
lázeň!
To je ono!
Můj pejsek přišel, přišel se vykoupat.
Kdo to tam chlastá vodku z lahve?
To je michalyč.
Bručí jak medvěd.
Je to medvěd!
Opravdový!
Polijete mě laskavě studenou vodou?
Je to medvěd!
Tiše!
Je tam medvěd, přišel na vodku.
Ochočený?
Michalyči!
Fakt tu není žádná zvěř?
Odešla do obory!
Co teď?
Michalyč tu bestii oddělá!
Jestli už ho ta bestie neoddělala!
Proč řve?
Opil se a zpívá.
Už aby se opil.
Dostaneš se ven?
Doběhneš do baráku?
Je tam puška.
Krátká, to beru.
Rajvo ne.
Byl by z toho mezinárodní konflikt.
Jaký konflikt, hele!
Přijel přece lovit.
Tak tady má lov.
Všichni jsou si rovni ... před medvědem.
Tak jo.
Kuzmiči!
Moje puška je teď tvoje.
Možná je pryč.
Sergeji!
Kde jsi, šedivče?
Pomoc!
Nějak dlouho nejde.
Tiše!
Medvěd!
drž to!
No tak mi pomoz!
Naval vodu.
Vařící vodu!
Dělej, drž to!
Pusťte!
Mysleli jsme, že je to medvěd.
Co je ti?
Co blbnete, hlavou napřed!
Nečekali jsme tebe, ale medvěda!
Neměls křičet!
Spletli jsme si tě s medvědem.
Dělejte, dovnitř.
Nekecej a vytáčej.
To snad ne!
Zadýmej, Michalyči!
Prej medvěd!
Mohls zabít člověka!
Já?
A kdo ho praštil polenem?
Fakt jsem myslel, že je to medvěd.
Raivo!
Je tu medvěd!
Dobrý...
Vy válíte...
Co to bylo?
To zavinil medvěd.
Nemel jsi tak řvát.
Báli jsme se medvěda.
Kde je ten dobytek?
Kde?
Válí se v trávě.
Nezletilec...
Co s ním? Odvézt ho na záchytku, ať si užije.
Vychaltal nám vodku.
Zítra bude to mládě pěkně bolet hlava.
Čí jsou?
Serjožovy.
Pojď ven, medvěd spí.
To zvíře ho sežralo!
Co blbneš?
Podívej se mu na břicho. Mluv, bestie!
Kde je Sergej?
Ten se ti nepřizná, je namol.
Je poslední, kdo ho viděl.
Je to medvídě.
Mě se přizná každý!
Medvídku...
Jsi trouba.
Zmetkové!
Serjožo...
Zdá se, že dýchá.
Vydrž, vytáhneme tě!
Serjožo, vydrž, hned tě zachráníme.
Vydrž, tak počkej!
Žeňo, co se děje?
Na ruský lov.
Postavíme ho.
Serjožo, odevzdej zbraň.
Dej mu ji.
Nakloň ho.
Myslel jsem, že je to můj konec.
Nakloň ho.
Co to bylo?
Vem ho!
To víš, hochu:
záchranářská technika!
Přiveďte mi... toho...
Není velký...
To není.
Ale vodku chlastá.
Čím ho krmíš? Říkal jsem, že není sezóna.
Co s ním teď uděláme?
Jo, co uděláme?
Na to se ptám já!
No co s ním?
Něco by se mělo...
Řekni "sýr"!
Maminko!
Říkal jsem, že ještě nezačala sezóna.
Klid.
Snad je to v pořádku.
Ten dobytek!
Dobytek!
Ten dobytek!
Kdo střílel?
To vy?
Semjonove...
Dáš si vodku?
Vodku?
Vodku si dám.
Říkám si, co je to za randál?
A vy se tu rekreujete.
Mám v rajónu škodnou.
Včera ukradli krávu.
Měla na bocích "K".
Hajný je v pořádku.
Samovolně vybuchly broky.
Ano, tak to zapiš.
Moc rád bych šel na pravý ruský lov.
Pravý ruský lov je moc dobrý.
Lovím rád, ale nemám na to čas.
Ukaž, teď já.
Miř níž!
Kdy půjdeme na losy?
Taky bych si dal ženskou.
Tak pozdě nejsou k mání.
Jedině v kravíně. Dojičky.
Dojičky!
Půjdeme k dojičkám.
Rozumíš?
Ale musíš se převléct.
Takto tam nemůžeš.
Dělat lásku, jasný?
Moc se mi nechce dělat to s krávou.
Nač ta paráda?
Jdete tancovat?
Kuzmič chce, abych dělal lásku s krávou.
Přece ho neodmítneš.
Šel bych taky, ale nemůžu ji zradit.
Jen jeď.
Zmizel vůz?
Buď plní úkol, nebo láhve vodkou.
Vodky máme dost, tak plní úkol.
Měl jsi uniformu, nemáš uniformu.
Tak jsi jel splnit úkol!
Pro vodku ne. Vodky máme dost.
Víš jaký mají zadky? Takovýhle!
U nás ve Finsku jsou taky velké krávy.
A prsa - takový!
Naše prsa nemají.
Klepe nám motor.
Omoč si rty.
Dělej, mají to rády.
Zatím se poohlídni.
Jdu ti jednu vybrat.
Kuzmiči, já nechci.
Už se mi nechce.
Ani se mi nechtělo.
Usmívej se.
Usmívej se, to se jim líbí.
Finské krávy si taky potrpí na laskavost.
My jsme tady.
Chybička se vloudila.
Otevřete, jsme našinci!
To bude dobrý.
Tak co, dobrý?
Dobrý.
Už jo.
Stůjte...
Šalfej a Vladaj vede.
Kdo je třetí?
Tuba.
Možná ano.
Je to Tuba. Je to Zvona.
Poznám ji po hlase.
Ano, Zvona.
Veliteli!
Velitelíčku, pusť mě!
No tak veliteli!
Jsem tu celou noc.
Proboha tě prosím!
Veliteli!
nerozumíš rusky? Otevři!
Už nemůžu!
Kuzmiči, tam...
Včera jsme trochu přebrali.
Třeští mi hlava.
Budeš řídit.
Neumím řídit auto.
Nemluv na mě německy!
Od školy jsem německy nemluvil.
Sedej. Budeš řídit!
Já ale řídit neumím.
Jakživ jsem neřídil.
Já se auta bojím.
A navíc mám kocovinu.
Třeští mi palice.
Kuzmiči...
Otevři!
Kuzmiči, ty jsi teď policajt?
Otevři mi!
Koho tam máš?
Tak dělej!
Kuzmiči! Hajzle!
Fašisti!
Nechat mě tu celou noc!
Chráníme přírodu.
Proč si ten poliš nevzal boty?
Jaké boty? Hledal přece boty.
Semjonov hledal pistoli.
Ztratil pistoli!
Máte velkou armádu.
To vadí?
Nebavte se cizí řečí v tajném útvaru.
Tahle, jo?
Vejde se.
Tok pojď.
Dělej!
Ty ses zbláznil, praporčíku.
Kvůli krávě nepůjdu před tribunál.
Dělej, popožeň ji.
Tak pojď!
Otevři!
Doletí v pořádku.
Co tam dělá?
Velitel.
Práskli nás.
Stůj! Kampak?
Stůj! Stát!
Je to rozkaz!
Vypni motory!
Stát! Dám vás k soudu!
Stát!
Stůj!
Stát!
Hele, doletí v pořádku?
Letí totiž poprvé.
Teď nás poletí víc!
Už letí, zlato moje.
V prostoru pro bomby mají zvíře.
Ano.
Soudruhu plukovníku, přece poznám kravskou moč!
Čekám!
Tady tulipán!
Všem posádkám: máme tu malou nepříjemnost.
Členkou posádky je kráva. Paluba 57.
Jak mě slyšíte?
507 slyší.
Přerušte spojení!
Tady velitel letiště major Čerdyncev.
Palubo 57, vraťte se na základnu.
Jasné?
Paluba 507 slyší.
Jdu domů.
Otočte se v západním sektoru na hodině 15.
Kluci, tady se dějou věci!
Náčelník volá policii.
Přijel velitel pluku!
Dali hledat chlapa ze zvláštních úkolů!
Čekají vás a krávu.
Veliteli...
Šturmane, shoď ji.
Provedu.
Karbanátek...
Tady Tulipán, proč karbanátek?
Vpřed!
Jdi!
Vpřed!
Vlk!
Proč jste, kreténi, prosrali to zvíře?
Co takhle do držky?
...Taková revoluce je delikátní záležitost...
Posádka kapitána Kanopkina přerušila let.
Velitel kapitán Kanopkin.
Zjistili jsme, že převážíte zvíře.
Jaké zvíře? Žádné zvíře tu nemáme.
Je tam zvíře!
Otevřte bombový prostor!
Co jsem říkal, soudruhu plukovníku!
Taky by ses zapřel, kdyby ti šlo o život.
Co jsem říkal! Takhle využívají vojenskou techniku.
Kde setu vzala?
To nevím.
Prosákla... Asi sama.
Šla kolem, tak si vylezla.
A že si nevzala padák?
Krávu na maso, posádku do vězení.
Stůj!
Chyťte ji!
Semjonove, tak co moje kráva?
Byla kolchozní, kradená.
To letěla tvá kráva?
Kvůli tobě jsme v hovnech.
V jakých hovnech?
Jste zatčeni. Máš pistoli?
Tak jste zadrženi.
Pojď ven!
Jsou opilí!
Lumpové, jdeme na lov, a vy chlastáte.
Převáželi krávu vojenským letounem.
To nemysliš vážně!
To není pravda!
Žádný fór. Jasné porušení řádu.
Našli jsme tvoje boty.
Jaké boty?
Navíc jste do toho zapletli cizince.
Je studená.
Tak... na právo!
Je to sen, nebo realita?
Žijeme věčně, jen na to občas zapomeneme.
Všechno už tu bylo.
Počkej.
Ztratil se důležitý důkaz: kráva!
Bez ní se nic nevypátrá.
Taky pistole.
Pistole typu Makarov.
Náš úkol...
najít mou pistoli.
A mou krávu.
A krávu!
Žeňo, to je ruský lov?
To jsou muka.
Končím s pitím a s kouřením.
To je lov?
To kdybych věděl...
Ano, to je ruský lov.
Prý tu není zvěř.
V ruském lovu nejde o zvěř, ale o samotný proces.
Chodíš a hledáš, jinak nemusíš nic.
A jde to bez vodky?
To by bylo fajn...
Odhoď síťovku...!
Odhoď síťovku...!
Michalyči, pal!
Vylezte, prosím, výš.
A kam? No kam asi.
Kam výš?
Sakra, kam to lezeš?
Máš kolem málo stromů?
Já nejsem myslivec!
Co se mě chytáš, já jsem v tom nevinně!
Pusť mě, besti!
Pusť!
Odhoď tu síťovku!
Neodhodí!
Má tam vodku.
Seržante, na zvíře pal!
Provedu.
Ale čím?
Pistoli jsem ztratil.
Žeňo, nechápu, v čem je smyls vašeho lovu.
Smysl?
Nakrmit a napojit zvěř!
To je velice humánní.
Podívej, jde pryč.
Vodka je tu zbytečná.
Je to národní tradice.
Co sedíte, slezte.
Měl jste odhodit síťovku.
Ucítil vodku a přihnal se.
Odhodili jsem ji.
Proč všechnu? Jedna láhev by mu na kocovinu stačila.
Tady země, tady Semjonov.
Náklad došel, díky.
Není zač.
Pozdravuj generála.
Žeňo, kdy začneme lovit?
Teď fakt nevím.
Z Finska není vidět.
Kampak?
Nevede zvěř!
Valdaji!
Valdaji! Snad jsi neztradil stopu?
Ke mně!
Vpřed!
CARSKÝ LOV NA RUSI
Idiotův splněný sen...
Všechny kačeny jsou naše.
Odpovídá.
Michalyči, nač čekáš?
Kterej vůl střílel?
Michalyči, drž se!
Rozbiju mu držku!
Držte se!
Potápíme se!
Dělej, rychle!
Hněte sebou!
Zabiju tě!
Tak kterej vůl střílel?
Měli jste plout do rákosí.
Kam jste to lezli?
A co je tohle, blbečku?
Kuzmiči, čím jsi střílel?
Pětkou.
Dobře letěla, přesně mezi nás.
Zuj se! Proč?
Dělej, zuj se.
Z tvých bod nadělám záplaty.
Michalyči...
Jen se zuj.
Proč tak velký kusy?
Nahoře máš tenčí gumu.
Spotřebuju je celý, možná ani nevystačí.
Tady ryby nejsou.
Ryby taky odtáhly do vzdálené obory.
Zaber!
Zachovej klid! Táhni!
Tady je! Mám ji!
Kdo ji pustil?
No jo, já!
Ale rafla mě!
Že ji neumím držet?
Já držel jinačí!
No jasně!
V tom fofru jsem za ní málem skočil!
Kuzmiči?
Co je? Ty umíš finsky?
Jak to, finsky.
Mluví přece finsky!
Kdo tu mluví finsky?
Vždyť je to Fin.
Kdo je Fin?
Já!
Máte ji?
Kuzmiči, nemáš si zoufat.
Snad se najde.
Co se najde?
Moje pistole.
Jo tak...
Prý si nemáš zoufat.
Najde se.
Víš, co uděláme teď?
Teď si můžeš... klidně zoufat.
Pistole zmizela.
Půjdeš do práce.
Umíš něco dělat?
Tomu říkám důvod k zoufalství.
Mrzí mě, že už jsem ji držel.
Takovouhle!
Mrskla ocasem a hop do vody.
Jen mě poučuj.
Já viděl ryb, o tom se ti ani nesnilo!
Hodím tak dynamit, to budeš čubrnět!
A nedá pokoj! Zač jsem ji asi držel!
Hlavně se nepoperte, horkokrevní finští hoši!
Tak...na rybaření!
Ljovo!
Kašli na loďku.
Ve Finsku tak chytají všichni. Ljovo, sedni si.
Pijete?
Jen pijete a pijete...
Všecko jste propili.
To má být konec Ruska?
Starou belu!
Máte strach?
Hledáte v ní záchranu?
Co na ní máte?
Je to jed!
Vyděsils mě, Ljovo.
Taky to na mě občas přijde.
Chytne a nepustí...
A pak buď tohle, nebo ženský.
Nejlíp oboje.
A ve velkým.
Narodil se policajt.
Kráska Elle u potoka prala, na mejdle uklouzla.
Jussi vjel na kole do jámy a upad rovnou na rám.
Elle a Jussi se už nemilujou...
Tak...na umění!
Když jsem byl takhle malý, takovou jsem nebral.
Moment.
Hned ti to předvedu.
Zarybaříme si tak, ale tak...
Uvidíš, jaku se u nás chodí na ryby!
Dokážu ti, kdo je tu rybář.
Hned to bouchne! Všechny ryby vyplavou!
Všichni uvidí, co dokážu!
Stůj!
Pozor!
Zítra jedme na lov.
A teď všichni spát!
Maminko...
Maminko!
Pěkný kus!
Pěkné zvíře, Serži.
Výborně!
Chlapci viděli u paseky celou smečku.
Co uděláme?
Jde se!
Na paseku!
Chudák vlk, má smutné oči.
Má oči odsouzence.
Přestal poznávat známé.
Zapomínal datum, nevěděl, kde je.
Následoval třas končetin, nejistá chůze, další ochrnutí.
Vinou alkoholu se z hocha stalo zvíře.
Byl podrážděný, agrasivní, uzavřený.
Nechtěl nikoho vidět.
Pití alkoholu, zvlášť v mládí, je nežádoucí.
Rozumíš?
Tak budeš pít?
Ne! Ne!
A ještě jednou...
Ano.
Musíme k letišti. A pročesat les.
Jí nerozumím: přijeli jsme lovit, nebo hledat tvou krávu?
Lovit.
Tak jdeme k zálivu.
A máte povolení?
Samozřejmě že ne.
Má ji!
Říkal jsem, že ji najde.
Je ti jasný, co dáš do placu?
Jsi detektiv, Ljovo!
Jak to, nelítají?
Mám tu generála.
Dobrá.
Startujeme.
Čekám.
Hned se to dovíme.
Posílají sem vrtulník.
Ale no tak!
Z vrtulníku a z tanku to není sportovní.
Semjonove, v bažinách jsou kanci.
Můj generál je dědoušek, špatně se mu chodí.
Rozumím.
Podívej se blíž, daleko nelítej.
Vezmete mě na lov?
Vidím losy u zálivu.
Kolik kusů?
Dva. Dva?
V zálivu jsou dva losi.
Má kráva tam není?
Raivo!
Hni sebou.
Proč se tak couráte?
Kdo má pořád čekat!
Kde máš být?
Kde mám být?
Na svém místě.
Vždyť jo.
To se nemůžu ani nasnídat?
Co stojíš, jdeme.
Páni lovci!
Kuzmiči...
Objedeme to.
Je tam kámen. Na rozcestí.
Stůj tak.
Zvěř je chytrá, půjde proti tobě.
Ne...
Poděkuješ mi pak.
Michalyči, pošli čluny pryč.
Vyrážíme.
Pošli jsme pozdě.
Zvěř šla jinudy.
Ano, tam.
Přesouváme se.
Žeňo, my lovíme opice?
Ty v Rusku nejsou.
Viděl jsem obrovskou opici.
A co teď?
Vrátíme se a budeme je lovit.
Já nevím.
Tak pojďme na losy.
Raivo prý videl opici.
Ty tu máš sněžního muže?
Jaká opice?
Jaký sněžný muž?
Přijdeme o losy.
Nasedat!
Semjonov se zaběhl.
Semjonove!
Blázníš s opicema, a nám utečou losi.
Kecáš, takový boty se nedělají.
Tahle je největší.
Myslíš, když mluvíš.
Je chladno.
Kdo si teď vyjde nahatej? Semjonove!
Co tady dřepíte?
Je dole v lese, má takovýhle parohy!
Miř níž, generále!
Ať neuteče do smrčiny!
Dostal ji!
Máme ho!
Viděli jste, jak jsem ho sejmul?
Přímo do hlavy!
Stál přímo proti mně!
To já ho skolil.
Hlavně že jsme ho dostali.
Poslední jsem střílel já.
Jdeme dolů a uvidíme.
Výborně!
Skolili jste ho:
To byla moje kulka.
Povídám: soudruhu generále, miřte níž.
Vypálil, a vedle!
Vedle, viď?
Taky jsem střílel.
Ani se nedivím. Dávno jsem si všiml, že se netrefí.
Střílí, ale jen tak.
Kdo střílel poslední? Ja!
Já! Já! Já!
Já... Já...
Já střílel první, ale pak jsem znovu nabil.
Máme vodku?
Vždyť ses smířil s její ztrátou.
Chápu...
To je osud.
Zalítala si, kolikrát se vyhnula smrti, a teď...
Co s ní uděláme?
Pohřbíme ji
Napřed ji vytáhneme, pak pohřbíme.
Proč?
Má nejmíň tři metráky!
320... měla.
Rozčtvrtíme ji, maso sníme a kosti pochováme.
Co blbneš?
Jak chcete.
Dělej, bourej.
já to neumím.
Tak ty.
Já jsem vegetarián, fuj.
Jaký fuj?
Škoda masa!
Fajnovky!
Vezmeme jen svíčkovou.
Kde má svíčkovou?
Kde mám začít, Ljovo?
Odřízni rohy.
Vy račte žertovat!
Myslíte, že mě to baví?
Někdo to udělat musí, přece ji tu nenecháme.
Bože...
Můj ty bože!
Ljovo, ona žije.
Šmiknul jsem ji nožem!
Zachvěl se jí bok a noha.
To jsou reflexy.
Bourej!
Reflexy?
Poskoč se a přestane to.
Stůj nebo střelím!
Nemá se tam co zlomit.
To je Kuzmič.
Chce ji zabít.
Tak co?
Zdivočela a nepostojí.
Dostanu ji pak.
To není moje pistole!
Odpočinul sis?
Moje má číslo 1776.
Rok podpisu Deklarace nezávislosti USA.
Tahle není moje.
Má číslo 1837.
Rok smrti Puškina A.S.
Náhončí, rychleji!
Rychleji!
Byl to dobrý lov.
Docela ušel.
Tuhle už jsem musel číst aspoň desetkrát.
Miluju Oscara Wilda, Přijde mi,
- jako by psal přímo pro mě.
- No jo, Wilde.
"Jediná věc horší než to, když se o vás mluví, - je když se o vás nemluví." Přesně.
Wilde by to neřekl lépe.
No to vlastně řekl on, otče.
Ano, ano, ale určitě to neřekl takhle, jako dáma.
Vy jste okouzlující, otče.
Slečno Clarková, asi byste mi nepodepsala vaši poslední knihu?
Moc ráda.
Otci Tedovi Cr...
Ne, jen Tedovi Crillymu.
Nezdržujte se s otcem.
Opravdu vám závidím, otče.
Musíte mít úžasný klid v duši jakožto kněz.
To by se mi tak líbilo.
Ten pocit klidu a míru.
Mně už ten klid a mír leze ušima.
Až moc klidu občas.
Trocha vzrušení by neuškodila.
Tak děkuju za autogram.
Budu muset jít.
Máme na návštěvě nějaké jeptišky, takže máme co dělat.
- Tak jo, otče.
- Děkuju.
- Hodně štěstí s knížkou.
- Nashle.
Kurňa.
- Zdravíčko.
- Otec Curley.
- Jedete nahoru?
- Díky.
No...
- Tak ještě jednou hodně štěstí.
- Děkuju, otče.
- Nashle
- Nashle.
Ale, zdravím.
Jé, dobrej.
To jsou mi náhody.
Tak nashle.
Hodně štěstí s knihou.
Zelená.
Ať je zelená, bože, prosím.
Hodně štěstí s knihou.
Prosím, zelená, prosím!
Zelenou, prosím.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s...
- Nashle
- A jedem.
Bože všemohoucí.
Kristepane.
Moc se omlouvám.
Tak jo, o co tady jde?
- Slečna Clarková.
- Co vy tu děláte?
Já jsem místní kněz.
Panečku!
To vypadá, jakoby nás někdo chtěl svézt dohromady.
Pronajala jsem si chatu na ostrově, ale ještě není hotová.
Zedníci navrhli, abych dnes přespala u vás.
Nevadilo by to?
To je úžasný!
Oba jsme měli stejnou cestu!
Ovšem, jste tu vždy vítána.
Zdravím, otče.
Koukám, že už jste se seznámil s vaším hostem.
Slečna Clarková tu dnes přespí.
- Ukážete jí pokoj pro hosty?
- Co?
Ukážete jí pokoj pro hosty?
No, ano.
Já jen, že jsem zrovna chtěla uvařit čaj.
To můžete udělat později.
Myslím, že čaj je příliš obyčejný. Slečna Clarková má jistě jiné chutě.
Tak jo. Jdeme.
Osprchujte se.
Chtěl jsem říct, osprchujte se, jestli chcete.
Ne, že bych to vyžadoval, myslím... kdybyste se chtěla svlíct, do toho mic nic není.
Paní Doylová.
Tede.
Kdo to byl?
Dougale, co to prosím tě děláš?
Schovával jsem se.
- Schovával před kým?
- Před tvojí ženou.
Slyšel jsem jak jde, tak jsem se schoval za židli.
Dougale, je to jen žena.
Neznám moc žen, Tede.
Dougale, co tvoje matka?
Moje matka?
No tý se těžko dá říkat žena.
Není jako ty ženy v televizi.
Jako v Gladiátorech.
Tam by se moc nehodila.
No.. to je rozhodně jejich mínus.
A co třeba paní Doylová?
To je žena.
Ale no tak, Tede.
Ale je.
Je úplně stejně tak žena, jako ty z Gladiátorů nebo ta dáma co řídí Pákistán.
Ty to myslíš zkrátka tak, že neni přitažlivá v běžném slova smyslu.
Takhle už přemýšlet nesmíš.
Každopádně, kdo to je?
Je to spisovatelka.
Byl jsem na její autogramiádě.
Pronajala si chatu na ostrově.
Velmi kultivovaná dáma.
Omlouvám se.
Byl to pro mě trochu šok.
No tak, otče.
Tohle je otec Hackett.
Občas je trochu popletený.
No tak, otče.
Ne, tohle neni váš pokoj.
Ne...
Prdel!
Nazrat!
Prdel!
- Podej mi karty, rychle.
- Prdel!
Nazrat!
- Jakou barvu?
- Modrou, rychle!
Prdel!
N...
Modrá ho krásně uklidňuje.
Tohle je slečna Clarková.
Dougale!
- Žena!
- Ano, je to žena, otče.
Teď jste udeřil hřebíček na hlavičku.
Tak, ať se vám u nás líbí.
Ahoj, Dougale.
Dobrej nápad, Tede.
Vyhazuješ ty, kterejma se nemůžeš prokousat?
Ne, ne.
Jen jsem je řadil podle abecedy.
- Fajn.
- Vezmeš otce Jacka ven?
Jo jo.
Chceš se přidat?
Ne, radši zůstanu doma a... připravím se na ty jeptišky.
Pojďte, otče, venku je tak krásně.
V prdeli.
Chcete ho na manuál nebo automaticky, otče?
Automaticky.
Je pěkně.
- Jemu to taky dělá dobře.
- Užij si to.
Fajn.
Otče, nikdy by mě nenapadlo, že k nám zavítá někdo jako ona.
Hmm? Jo, slečna Clarková.
Je to vzrušující, co?
- Slavná spisovatelka u nás.
- Nikdy jste nepřečetl žádnou její knihu.
Vlastně, jsem tak trochu její fanoušek.
Onehdy jsem byl na její autogramiádě.
To se divím, otče.
Nenapadlo by mě, že se vám tyhle věci budou líbit.
Jednou jsem kousek z nějaký četla.
Jééžiš, vůbec jsem to nemohla dočíst.
Ten jazyk.
K nevíře.
Je to trochu nekonvenční.
Ale to je moderní doba, paní Doylová.
Na mě je to trochu moc, otče.
"Ž*át" a "s*át".
To ano, paní Doylová.
"Ty hnusnej parchante." Otřesnej jazyk.
"Ty velká, chlupatá p*deli." "Ty megačů*áku."
Oplzlost!
A samý š..souložení.
Víte co myslim, to slovo na "š" a taky na "m".
Ano, vím, paní Doylová.
"M na tebe." "M na tvojí zam... ženu."
Vůbec nechápu, proč se musej vyjadřovat takhle.
"Strčím ti tyhle posr.. vidle do konečníku." To je další příklad.
Já vám rozumím, paní Doylová.
"Parchant takovej" a "parchant onakej".
Nemůžete se dostat skrz ty parchnanty.
Je proparchantovaný skrz na skrz.
- Vážně, paní Doylová?
- "Ty parchante." "Ty čů*áku."
"Ty šourku!
Nestrkej mi šourek do ksichtu."
No jo, běžte se připravit na ty jeptišky.
"To mi ho teda vyndej" je další.
A je to.
Ha!
Slečna Clarková!
- Jak jste spala?
- Jako špalek.
Tady je takový klid.
Přesně tohle potřebuju po tom, čím jsem tenhle rok prošla.
Chápu.
Měla jsem strašný období, otče.
Manžel mi utekl za jinou.
I když to byla asi moje chyba.
Sex začínal být trochu o ničem a já neudělala nic, co by ho ozvláštnilo.
Ha!
Není to tak pokaždé?
Ale ke konci jsem vyzkoušela pár věcí.
Oblékala jsem si vyzývavé spodní prádlo, a jakmile otevřel dveře, Skočila jsem na něj, a rozdali jsme si to v předsíni.
Takže jste se tedy vyspala dobře?
Ano, ano, děkuji.
Jé, promiňte, otče.
Asi jsem vás trochu šokovala.
Ale jděte.
Za ta léta jsem už ve zpovědnici slyšel takový věci..
Přemýšlíte někdy o budoucnosti?
Přemýšlíval jsem o budoucnosti a z té se pak stala přítomnost takže jsem o ní tedy přemýšlel docela často, a pak z ní byla minulost, takže jsem o ní už tolik nepřemýšlel.
Máte rád Dostojevského?
Jo toho.
Ano.
Jeden z mých oblíbenců.
Tuhle knihu jsem četl asi...desetkrát.
A zas jí čtete.
Máte záložku na straně sedm.
Taky jste cítil, jak jeho přesvědčení ke konci sláblo?
Ano.
Kdy jste poprvé ucítil, že se to děje?
Ke konci, víte.
Po tom, co přestal psát o zločinu a přesunul se k trestu.
Na muj vkus to bylo trochu rozvleklý.
Vždycky jsem si říkala, že kdyby Joyce, Keats a Lawrence seděli v jedné místnosti a vešel Dostojevský, vedl by se velmi zapeklitý boj o poslední kousek koláče.
Je skvělé, že si mám o těhle věcech s kým popovídat.
Můj manžel byl muž, který se opravdu bál Virginie Woolfové.
Proč se...
Pronásledovala ho nebo tak?
Otče!
Ne... nechcete se později stavit v mé chatě?
Na panáčka?
A třeba další debatu o knihách.
- To by bylo úžasnové.
- Pardon?
Bude mi potěšněním.
Uvidíme se tedy později.
Kolem sedmé?
Sedm nula nula.
Sedm, fajn.
Je to jen drink.
Takže cesta sem bez problémů?
Ne.
Já jela Renaultem, sestra Margaret vzala Mini.
Stejně není nad stará dobrá auta, co?
Dá si ještě někdo čaj?
Sestra Margaret?
- Ne, děkuju, otče.
- Pardon?
Že nechce, otče.
V kolik hodin začíná dnešní mše?
- V sedm hodin.
- Výborně.
Nerady bychom přišly pozdě.
- Sedm je... Ááá!
- Jste v pořádku?
Ano, ano jsem...
Já jen...
Sedm hodin, možná budu muset odejít dřív.
V průběhu mše?
Nemůžete odejít během mše.
No chápejte...
Sestra Julie říká, že děláte překrásné mše.
Povídala, že vaše mše jsou ty nejkrásnější, co kdy slyšela.
Sestra Concepta říká, že loňská mše byla jedinečná.
Deset bodů z deseti. A jí uspokojit, to je umění.
Viděla, co...
padesát mší od té doby?
Ukaž otci Crillymu ty fotografie.
Budou se vám líbit, otče.
Tady kážete na mši minulý rok.
A to jste vy předloni.
A co je tohle?
Jo, to je pohřeb vaší švagrové.
To je moje nejoblíbenější.
Tady jste nosil vousy.
Vlastně, otče, nemohl byste nám jich pár podepsat?
- Fotografií?
- Ano.
Proč ne.
Mohl byste na mojí napsat "sestře Assumptě"?
Rád.
Ou!
Otče, sestra Margaret se chce na něco zeptat.
Ano?
Kde berete inspiraci pro svá kázání?
Kde berete inspiraci pro svá kázání?
No, zkrátka... tak co se kde šustne, zprávy a tak různě.
Abych řekl, pravdu, nebudu moct...
Sestro Julie, chceš se na něco zeptat?
Jaký byl váš největší trapas při mši?
No, asi když jsem zapomněl jméno svojí švagrový.
To jsem se vážně zapotil.
Každopádně...
Každopádně, věc se má tak, že nebudu moct na dnešní mši kázat.
- Co, otče?
- Mám něco důležitého.
Důležitějšího než mši, otče?
Zkrátka, někdo, koho znám, umírá.
Božinku.
Je to vážné?
Ano.
V tomhle případě je ta umírající osoba vážně nemocná.
Je to náš blízký přítel.
Jeptišky!
Jeptišky!
Zpátky!
Zpátky!
Zpátky!
Zpátky!
Zdravíčko, otče McGuire.
Otec Crilly nám zrovna povídal o vašem umírajícím příteli.
Kdo to je, Tede?
No... totiž... starý Jim.
On umírá?
Chudák starý Jim.
To se mu nebude líbit.
Hmm, je mu dost zle.
- Počkej.
Jim Halpin?
- Jo.
Dneska jsem s ním mluvil a nic neříkal.
To je celý Jim.
"Statečný" to je slabý slovo.
Je venku.
Počkej, já ho přivedu.
Co dělá venku?
Má ležet.
Byl tady.
Prosil o trochu cukru.
Dougale, v tuhle chvíli potřebuje klid.
Ne...
- Nazdar, Jime.
- Zdravíčko, otče.
Zdravíčko, sestry.
Jime, proč jsi mi neřekl, že jsi nemocný?
Co?
Jo, před pár týdny jsem byl trochu nastydlý.
Nastydlý?
Ted říkal, že umíráš.
Umírám?
To ne.
To bych neřekl.
Já jen, že jsem mluvil s doktorem Sinnottem.
Říkal, že...
Říkal, že možná umíráš, ale nebyl si stoprocentně jistý, takže si zbytečně nedělej starosti.
- Radši mu zavolám.
- Nevolal bych mu, Jime.
A proč ne?
Ne.. nemůže telefonovat.
Ohluchnul.
Doktor Sinnott ohluchnul?
To je hrůza.
To je.
Počkejte!
Támhle jde.
Doktore Sinnotte!
Slyšel mě bezvadně, Tede.
Doktore, můžete na slovíčko?
Počkat. Teď jsem si vzpomněl. Ha!
Jim neumírá... a doktor Sinnott neohluchnul.
Měl jsem na mysli dva úplně jiné lidi.
Takže budete moct kázat na dnešní mši?
Ano, ano.
Budu.
Samozřejmě.
Díky otci Dougalovi, že jsme si vyjasnili to nedorozumění.
Tede.
Tede, to bolí.
Budu muset odejít hned jak to skončí.
- Budeš muset dohlídnout na jeptišky.
- Co s nima mám dělat?
- Co chceš.
- Jen se je snaž nezabít.
- Toho se neboj, Tede.
- Pamatuješ si na sestru Janitu?
- No, jó.
No, to bylo trochu o.. pusu.
Prostě dej tentokrát pozor.
Ježiš, to jsou tu všechny?
Jo.
Jinak se to slejzá jak brouci na pivo.
Šváby.
- Tak jo.
Uvidíme se večer.
- OK.
Drž se, Tede.
Fajn!
Prosím.
Prosím.
Prosím.
Prosím.
Pr...
Promiňte, otče.
Neviděl jsem vás.
V pořádku, Tome.
Mohl bys mě svízt?
- Ještě jednou dík za svezení, Tome.
- Za málo.
Akorát musim ještě skočit na poštu.
- Je to...
- To bude vteřinka.
Já jen, že mám s někým schůzku.
To je hned.
A ty drž hubu!
Nezkoušel jsi zase ten svůj starý trik, viď, Tome?
Ne, to jsou moje peníze, akorát jsem nechtěl vyplňovat lejstra.
Vy jste přišel!
Pojďte, napijeme se, otče Curley.
Myslím, že vám můžu nabídnout prakticky cokoliv.
Tede!
To je skvělý, co?
Co tady děláte?
- Co?
No, byli jsme pozvaný.
- Pozvaný?
Stejně jako ty, přece nebude slavit nastěhování sama.
No, to asi ne.
Dnešní mše byla velmi krátká, otče.
Byly jsme všechny trochu zklamané.
Že ano, sestry?
Asi už za rok nepřijedeme.
Otec Clippit dělá prý pěkné a dlouhé mše.
Jen dobrou noc dává tři hodiny, po té jeho mrtvici.
Tomu říkám mše!
- Chápejte...
- Promiňte, otče.
Mám naspěch.
Jak se tohle otvírá?
Nashle, sestry.
Nashle, sestry.
Otče!
Otče, než půjdete, můžete na slovíčko?
Fajn.
Dougale, jdi napřed.
- Hned jdu za váma.
- Tak jo.
Mám změnit styl?
Ne, vaše oblečení je dobrý.
Dáte si ještě drink, otče Curley?
Dám.
Dneska jsme si krásně popovídali.
Jestli si nemůžete promluvit s knězem, tak s kým?
Učili nás jak naslouchat.
Ne, že bysme měli hodiny naslouchání.
Jako, ne že bysme předtím nevěděli jak poslouchat.
Prostě jste tam a tam a někdo na vás mluví, což je jednoduchý, teda pokud nejste hluchej.
K tomu neni zapotřebí žádná námaha.
Žádný šprtání na zkoušky, taháky a tak.
Otče, pamatujete, jak jsem vám říkala o těch křižovatkách v mém životě?
Jo, pamatuju.
Co myslíte, že mám udělat?
Potřebuju radu.
Víte, otče, je to zvláštní.
Jedna cesta vede zpátky, kde jsem byla, to je rušná cesta.
Je plná lidí, záře světel a ruchu.
Ta druhá cesta je tichá, venkovská cesta s klidem, mírem a duchovním naplněním.
- Chápu.
- Kterou byste si vybral vy?
No, na to je ... snadná odpověď.
Ano. Asi je to zřejmé.
Záře světel, filmové premiéry...
- Já myslela...
- Drogové večírky, Las Vegas.
- Ne.
Otče.
Otče.
- Promiňte.
Chtěla jsem říct to, že vím, že jsem se rozhodla správně.
To bezesporu ...
Polly.
Stojím při vás ... celým srdcem.
Hodlám se stát jeptiškou.
Kurňa!
Kurňa skvělá zpráva.
Mluvila jsem dneska se sestrou Julií.
Věděl jste, že jí je už 97?
Přemýšlel jste někdy, jaké to musí být, být 97letou jeptiškou?
Ne.
Craggy Island mi bude chybět.
Je to hloupé, já vím.
Byla jsem tu jen jeden den.
Ale...
Nikdy na vás nezapomenu.
Příštích 20 let, jakmile otevřu modlitební knížku, budu zřejmě myslet na otce Teda Curleyho.
Crillyho.
Co?
Otec Ted Crilly, těší mě.
Ale ne, Dougale.
Nezačínej zas.
Promiň, Tede, jen jsem chtěl nějakou změnu.
Tak jo.
Zpátky do každodennosti.
Tede, kdybys měl tři přání, co by to bylo?
Tři přání?
To nevím, opravdu.
První by nejspíš byl světový mír. a potom možná konec hladu aa... ..víc peněz nemocnicím a takovýty věci.
Bezva, Tede.
A co tvoje tři přání?
Ale né, já jsem šťastný, vážně.
- Ty bys vůbec nic nechtěl?
- Ne, myslím, že ne.
Každopádně mě nic nenapadá.
Ty bys nechtěl, třeba, jezdit ve velkým auťáku?
Ó, vau!
To by bylo úžasný!
Jezdit ve velkým auťáku, to by byla nádhera!
Jaký by bylo tvý druhý přání?
Ne, to je dobrý.
To auto by stačilo.
Nechtěl bys bejt rocková hvězda nebo tak něco, jako Elvis?
Ó, bože, jó!
Rád bych byl rocková hvězda jako Elvis nebo tak něco!
To by byla nádhera!
Takže třetí přání, jestli nějaký máš?
Ne, ne, to je dobrý.
Mít velkej auťák a bejt Elvis to by bylo ohromný.
Takže bys nechtěl, třeba... tenhle hrnek?
Ó, bože, jó!
Moc rád bych měl ten hrnek!
Mít ten hrnek, bejt Elvis a vozit se v auťáku, to by bylo fantastický!
Nikdy jsi neměl velkou představivost, viď?
Máš pravdu, Tede.
Určitě si nedáš šálek čaje, Paule?
Ne, to je dobrý.
Fajn.
Mám zapnout televizi?
Ne, díky.
To je dobrý.
Fajn.
Viděl jsi se s otcem Shortallem někdy v poslední době?
Ne.
Kolik mu vůbec bude?
Tak osmdesát už?
Asi tak.
Dougale, chtěls mi něco?
Bezva.
Hned jsem zpátky, otče.
Co se děje, Tede?
Kdo to je?
- Musel jsem ven.
- Kdo je to, Tede?
- Takže, Dougale, zůstaň v klidu.
Fajn...
Je to otec Stone.
- Dougale, vstávej.
- Né, Tede, né, jeho né.
- Je to on, fajn.
- Muj ty bože!
Pročs mu neřek', ať nejezdí?
Minule jsi to slíbil!
Je to jako mluvit ke zdi s knírkem.
Bože, já to nenávidím!
Tohle strašný neustálý mlčení.
Proč jsi mu nezalhal?
Napovídal jsem mu obrovskou hromadu lží, důkladně nahromaděnou!
Udělal jsem to!
To je jako žádat matku boží, aby se přestala zjevovat školačkám v Ballnspittalu.
Ach bože.
- Dělej mi společnost.
- Ne!
- Dougale!
- Ne!
Tak jsme zpátky!
Á, pardon!
Pamatuješ si Dougala?
No ano.
Ano, chodil jste..
kolik je to let?
- No už to pár bude.
- Šest!
Šest let.
Každý léto.
Takže... v kolik zítra odjíždíš?
Raději zůstanu.
Co?
- Povídám, že raději zůstanu.
- Jak dlouho?
To nevím.
Několik týdnů, možná.
Několik týdnů?
Omlouvám se, Tede.
Zakop' jsem.
Čaj, otcové.
Dá si někdo příjemný hrníček...?
To snad ne, to je otec Stone.
Vy jste se nevrátil na svou farnost?
Ne, aspoň na nějaký čas.
Fajn, já jen, že s tím bude menší problém...
Dougal a já jsme chtěli něco udělat.
C-co ty bylo?
- Ta věc.
- Jo, co byla ta věc?
- Jo!
- Co to bylo?
- É, ta věc, é...
- Bylo to něco velkýho.
- Nóó...
- Nóó...
É...
Prázdniny!
Jedeme na prázdniny.
To je dobrý.
Ohlídám to tu.
Počkat!
To nebyly prázdniny, něco jinýho jsme chtěli dělat... takže nikdo nebude moct zůstat v domě...
Co jen to bylo?
Co jen to bylo?
Nó, chtěli jsme... chtěli jsme...
- Dougale?
- Necháme si znova pověsit obrazy!
Výborně!
Výborná paměť.
Všimnul jste si?
Jsou všechny našikmo.
- Co je tohle za úhel?
- Šílenej úhel.
Nemůžeš tu zůstat.
Chápeš?
Nemůžeš tady být, až tu budou chodit ty lidi s obrazama.
Takže, kam půjdem?
- Do hotelu, zřejmě.
- To je dobrý.
Půjdu s váma.
Omluv mě, Paule, musím si něco vyřídit s Dougalem.
Bože...
Bože, mysli, Dougale, mysli!
Dobře, budu přemýšlet já.
Tede...
Jack!
Proboha.
Jestli ho uvidí...
Kristepane, budu mu to muset šetrně naznačit.
- Podívej, ty vezmeš Paula ven a já...
- Já s ním nikam nepůjdu.
- Dougale!
- Ne, Tede, promiň.
- Nemůžu.
Nejde to!
- Takže to řekneš Jackovi ty?
Skočím si pro kabát.
Paule, Dougal jde na procházku.
Chceš se k němu přidat?
- Ne, to je dobrý.
- Určitě?
Je to prima.
Ne, díky, ne. To je dobrý.
Dougal ti chce něco ukázat.
- Je to hrozně důležitý.
- Vážně?
Jo, hrozně důležitý.
Možná je to ta nejdůležitější věc co kdy uvidíš.
- Jó?
- Ano.
- Fajn.
- Takže jdeš?
Ne, to je dobrý, díky.
Podívám se jindy.
Takže, abych byl upřímný, nejde o Dougala... jde o to, že v domě hoří, musíš jít ven.
- Hoří?
- Ano.
Nechtěl jsem vyvolávat paniku.
Zatím je to v pohodě, ale může se to rozšířit.
Když zemřeš, nikdy si to neodpustím.
Takže běž s Dougalem, Já budu hasit.
- No jo no.
- Takže jdeš?
- No jo, jestli hoří.
- Skvělý!
O mě si nedělej starost, trocha vody to spraví.
Takže, viděl jste otce Shortalla v poslední době?
Ne.
No... Tomu už musí bejt tak osmdesát, co?
Asi tak.
Otče...
Otče, jste vzhůru?
Otče...
Otče, máme návštěvu.
Tak, jak to jde?
Dobře.
Nazrat!
Trochu průvan.
Už je to dobrý.
Takže Jack šel spát, Tede?
Jo, byl trochu unavený.
Fajn.
Předpokládám, že už budu mít napuštěnou vanu.
Proboha.
Můžu pro tebe něco udělat, Paule?
Ne, to je dobrý.
Já ... se koupu.
Já jsem jen potřeboval jít na záchod.
No, je před tebou.
Á, čas jít spát!
Je teprv půl sedmý!
Jo, ale vstávám už v jedenáct ráno.
Dougale, měl bysis taky trochu odpočinout.
Už toho mám dost, Tede.
Já vím, já vím.
Šest let.
Člověk by řek, že mu to za tu dobu dojde.
Pamatuješ, jak jsme jednou předstírali, že jsme odjeli do Říma?
Jo, bože, to bylo úžasný.
Leckdo by se prostě jen někam schoval
Ale pět dní na půdě!
Bez jídla, bez vody.
Všude krysy...
Že nás to letos nenapadlo.
Jak ses s ním vůbec seznámil?
Představil nás otec Jim Doogan na jedné konferenci.
Doogan prostě přišel a řekl, "Tohle je otec Stone," a utek' z budovy.
Vzal to tryskem ven.
Tak jsme se dali do řeči.
Respektive, já se dal do řeči, no znáš ho.
Aby nebylo ticho, pozval jsem ho k nám. Prostě nebylo co říct.
Druhej den - druhej den!
- dorazil na ostrov.
Bože, kdyby aspoň něco řek'.
Ale jenom tady tak sedí.
Co z toho má?
Každopádně, doufám, že do tvých narozenin bude pryč.
To už bude dávno pryč.
Kdy to bude?
Za tři tejdny?
Dobrý bože, to už je hodin, snad abych šel, Tede.
- Jéje.
- Chce někdo odvízt?
Dougale...
Prosím, bože, prosím!
Zbav nás ho.
Je mi jedno, jak to uděláš, jen nás ho zbav.
Chceš peníze?
Řekni si co chceš!
Jmenuj jakoukoliv charitu.
Ale prosím, zbav nás ho!
Asi bysme měli jít domů, Tede.
Vzpomeň si, kdo sedí v obejváku.
No jó.
Stejně už se vyjasňuje.
- Mlejn spadnul.
- Nevadí, jdi na to.
- Golf, jo?
- Pane bože.
Jo jo.
Bláznivej golf, Paule, nejsme zrovna US Masters.
- Ne.
- Zkusíš si to taky, Paule?
- Ale ne.
- Je to fakt sranda, že jo, Dougale?
- Úžasná!
- Zkus si to.
- Ne, ne.
- Bez toho mlejna je to hračka.
Na.
Zkus si to. Co se může stát?
Muj bože, Dougale.
Je to všechno moje chyba.
Nebuď hloupý, Tede.
Co jsi udělal? Modlil ses snad, aby ho zasáh' blesk?
Ne, jasně, že ne, já...
Žádal jsem pána, aby nějak zasáhl, ale tohle je trochu moc.
Co blbneš?
Kdo by si pomyslel, že kvůli blesku musíme do nemocnice?
Cože?
Cože?
Samozřejmě, že musíme do nemocnice!
No, většinou to neni moc vážný, ne, Tede?
Mě zasáh' blesk několikrát a nikdy jsem s tim v nemocnici nebyl.
No jo, Dougale, ale tys byl vždycky jinej než ostatní.
Tebe zasáh' tak leda balón. Do hlavy.
Bože, já nesnáším nemocnice.
Všimnul sis, že v nemocnici jsou skoro všichni nemocný?
Jó, jakmile vejdeš dovnitř, jseš vyřízenej.
Radši to risknu v normálním světě.
Nikdy bych nešel pod pantoflel.
Pod kudlu, Dougale.
Pod pantoflem bejvaj i zdravý lidi.
Jó, to je fakt.
Pamatuješ na ten film, jak mouše přišili lidskou hlavu a člověkovi zase hlavu mouchy?
- Jó, jak se to jmenovalo?
- Vzpomínky na Afriku, myslím.
Víš jak má ten chlápek hlavu mouchy a pronásleduje všude svojí ženu a ona schovává sklenice s džemem, aby v nějaký neuvíz..
- Musím tě tady zastavit.
- Co je, Tede?
Nic. Jen tě musím zastavit.
Máme tu naléhavý případ.
Co je to dneska, doktore?
Těžko říct, vypadá to jako kombinace rychlých špuntů a sava.
Zřejmě všechno co zbylo po tý oslavě.
Otec Stone je vevnitř už dlouho.
Myslíš, že je mrtvej?
- Asi dělaj ještě pár testů.
- Jaký testy?
Všeobecnej přehled?
Ne.
V tomhle stavu by z něj moc nedostali.
Ne, ne, lékařské testy!
Co může vědět o medicíně, Tede?
Tady ho máme.
Jak se najednou hejbe, když se mu chce.
Ty blbej parchante!
Tentokráts to fakt přehnal!
Ty sis začala, ty děvko!
Příště tě fakt zabiju, ty...
Á, otcové.
Ahoj, Johne.
Ahoj, Mary.
Jé, nazdar, nó...
Co tu děláte, otče?
No... náš přítel měl nehodu.
- Ou!
- Co se ti stalo?
To vypadá ošklivě.
Určitě to nic není, otče.
Jen mě bolí hlava.
Ani nevím, proč jsem sem chodil.
To je krev?
Ale né, né!
Neřek' bych...
Trochu jsem se škrábnul nožem, když mi Mary dávala obvaz.
- Není to vůbec bodná rána.
- Jistě, to je dobrý.
Ty vypadáš jako po bitvě, Mary.
To je jen vymknutý, otče, nic to není!
Zvedala jsem pytel s uhlím.
Nemám to zlomený.
Jestli jo, jsem fakt nešika.
No, doufejme, že se váš přítel brzy uzdraví.
Příště se sakra ujistim...
Drž hubu, čůzo.
Jsou báječný pár, John a Mary.
Jo, ti se mají.
Ou!
Jak dlouho tam ještě budou?
Tede, skoro vůbec ho neznáme.
Má velkou rodinu?
Jo, jeho rodiče jsou naživu.
A... má bratra myslím.
Dělá doktora v Americe.
Doktor, vau.
Kdo by to byl řek.
Ale to bejvalo docela běžný.
Oblíbený syn šel na doktora.
Debilního bratra poslali dělat kněze.
- Tvůj bratr je doktor, viď?
- Jo.
- Á.
Doktore, jak je pacientovi?
- Drží se. Ale je v šoku.
- Nic vážného.
- Je to docela vážné.
- Blesk může nadělat velkou paseku.
- Vážně?
Ano.
Jeho reakce jsou momentálně velmi slabé.
Jeho reakce byly vždycky velmi slabé.
To je normální.
Vlastně, vůbec nereaguje na žádné podněty.
Stejně, vůbec bych se tim nevzrušoval.
On už je takový.
Podívejte, otče, já jsem lékař. a vím, že to normální není, nereagovat na podněty.
Jsem si jistý, že je.
Koukněte, koukněte se na tohle.
Vidíte?
To jsou kněží.
Naše mysl je duchovněji zaměřená.
Takže bych si nedělal starosti.
Ne, myslím, že si BUDU dělat starosti.
Tak jo, no.
Můžeme ho vidět?
Rád bych se za něj pomodlil.
Ano, dobře, otče.
Tudy.
Jak vidíte, nejsme stále schopni odstranit golfovou hůl.
Proč není v posteli?
Je těžké ho uložit v téhle poloze.
Ale máte pravdu.
Je na nohou už dlouho.
Vypadá jako trofej.
Vypadá, trochu.
Pardon, slyšela jsem.
Paule!
Ach!
Pojďte dál, paní Stoneová, musíme ho uložit do postele.
Otče, byl byste tak laskav?
- Vy musíte být otec Crilly.
- Ano, to jsem.
Bůh vám žehnej, otče, bůh vám žehnej.
- Ehm.
- Tohle je můj manžel Dermot.
Proboha, to je hrozné, otče, to je hrozné!
Bože odpusť, že se rouhám, ale Ježiši Kriste, není to hrozné?
- Je
- Je, otče.
Je to hrozné, hrozné.
Sám bych to neřek' líp.
Hrozné, to je to slovo.
Hrozné!
Řeknu vám, hrozné, to je ještě málo.
Ach bože, otče, to je, je to ještě málo.
Podívej co děláš své matce, ty línej parchante!
Jsi budižkničemu!
Vstávej!
- Pane Stone...
- Omlouvám se, že s ním máte takovéhle potíže.
Bože, odpusť, že to tak říkám, ale bylo by lepší, kdyby rovnou zemřel.
Je celá rozrušená.
Bože, co si o něm musíš myslel.
A o nás, že jsme ho přivedli na svět.
- Pane Stone...
- Jdu na skleničku, přidáte se?
Ne, ještě tu chvíli zůstanu.
Tak já jdu.
Naviděnou.
- A to je maminka
- Zdravím.
Já vím, co máte za lubem!
Bože, víte, otče, Paul vás má opravdu rád.
No, vskutku.
V jednom kuse o vás mluví.
Otec Ted tohle, otec Ted támhleto...
- Zbožňuje vás, otče.
- Vážně?
Jak opustí Craggy Island počítá dny, kdy se bude moct zas vrátit.
Doslova!
Podívejte!
Má tabulku.
A škrtá dny, jak plynou.
a úplně dole, vaše fotografie.
Pane bože.
A taky namaloval obraz.
Tenhle je pro vás.
Ježišmarja, bože!
- Co je to?
- Jeho srdce!
Dělejte něco!
Ou!
Ou!
Dougale, Dou...
Dou...
- Dougale!
- Paní Stoneová, pojďte se mnou.
- Potřebuju, abyste vyplnila nějaké formuláře.
- Bude v pořádku?
Děláme co můžem. Ale není mu moc dobře.
- Doufejme v nejlepší.
- Dobře, doktore.
Pojďme, mami.
Ta ženská ví, že je to všechno moje chyba.
Jak by to mohla vědět?
Mají své způsoby.
Staré ženy jsou bohu blíže, než kdy budeme my.
Nepotřebujou prostředníka, maj přímý spojení.
Ví to, fajn.
Kdo by jí vyčítal, že se zlobí?
Je to moje chyba.
Proč jsem to udělal?
Ach bože!
Prosím!
Vrať nám ho zpátky.
Nikdy jsem nechtěl, aby sis ho vzal.
Ten blesk nebyl nutnej.
Víš, nemyslel jsem to tak.
Bylo to hloupé.
Prosím, bože, vrať nám ho a já přísahám...
Že se o něj postaráme.
Může zůstat jak dlouho bude chtít!
- No, Tede...
- Sklapni, Dougale!
Prosím, přísahám, budu se o něj starat po zbytek svých dní.
Prosím tě o tuhle jedinou věc.
Ale no tak.
Prosím!
Prosím, přísahám...
Paule!
Ty jsi zpátky!
Pane bože, stal se zázrak!
Doktore!
Paule, můžu pro tebe něco udělat, cokoliv?
Ne, to je dobrý.
Dobře, takže úterý bysme měli.
Tak se podíváme na středu.
Uh... Mše o půl sedmé.
Tu si vezmu já.
A, možná...
Moh' byste si to vzít od osmi?
Fajn, vezmu si i tohle.
Tak...
Nedělní večerní mše od půl šestý.
Večerní mše?
Moc brzo.
Bez problému, ujmu se i tohohle, jen si to poznamenám.
- Brýtro, Tede.
- Brýtro, Dougale.
Dougale?
Máš...
Máš tady pěnu na holení.
Ne, nemám, Tede.
- Ne, na sobě.
- Jo, kde přesně?
- Tadyhle, pod uchem.
- Tady?
Jo, a ještě trochu...
- Dobrý?
- Ne, pořád ještě trochu...
Máš jí po celý tváři.
Ježiš, jak se tam proboha mohla dostat?
To jsem se ráno ani neholil.
Takže, co nás čeká dneska, Tede?
Zpovědi a takovýty věci?
Jo, Dougale, takovýty věci.
Je to skvělý bejt kněz, co,Tede?
Bože, venku je krásně.
Počkej, něco ti povím,Tede!
Zábavnej park přijíždí na Craggy Island v sobotu.
Jo, pouť nebo co.
Mně osobně tohle nic neříká.
Budou mít pavoučí dítě.
- Cože?
- Pavoučí dítě.
Z obludária.
Má to tělo jako pavouk, ale je to dítě.
Aha.
Jak se pozná, že je dítě?
Má plíny nebo tak?
Ne.
Má dětskou hlavu?
Mm...
Ne.
Takže, jestli vypadá jako pavouk, a ani nežvatlá nebo tak, jak víš, že je to dítě?
Vozej ho v kočárku.
Dougale, jseš si tím naprosto jistej?
Nepleteš si to zas s nějakým svým snem, že ne?
Ne, vážně, říkali to ve zprávách.
Vážně! Ne, počkej.
Vlastně, jak o tom mluvíš, byl to sen, jo.
Studovals tohle, jak jsem ti říkal?
Jó, Tede.
Promiň.
Ale stejně, měli bysme jít, Tede, bude to skvělý!
Loni jsem jezdil na koni a bylo to úžasný.
Nevěděl jsem, žes jel na koni.
Vlastně to nebyl opravdovej kůň, Tede...
Byl to starej chlápek a měl na sobě sedlo.
Bože, muselo mu bejt asi 80.
Jasně, že nebyl moc rychlej.
Šlehal jsem ho bičem a...
Nic moc to s nim nedělalo.
A jak dlouho jsi na něm seděl?
Řek, bych že to bylo asi tak... kolem hodiny?
Takže, ty jsi seděl na osmdesátiletém muži, jezdil na něm a bičoval ho 60 minut?
Uvědomuješ si, že tenhle obraz mi zůstane v hlavě po zbytek života?
Já vím, Tede.
Je to skvělý, co?
No tak, pojď.
Ne, upřímně, myslím, že by mě to nebavilo.
Radši se podívám, co dávaj v televizi.
- 'Co je tohle za svetřík?
' - 'V podstatě...'
Ááá!
Půjdu si prostudovat ten nákres.
Haló?
Tady otec Ted Crilly.
Zdravím, otče.
Omlouvám, se, že vyrušuju.
Jmenuju se Terry MacNamee.
Uvádím Víru našich otců v Irské televizi.
Děláme rozhovory s otci, žijícími v izolovaných komunitách.
Měl byste zájem?
No, to je velice...
To je velice vzrušující.
Víra našich otců je můj oblíbený pořad.
Byl jste první člověk, který nás napad'.
Pokud máte zájem, přijedu za vámi.
Dostal byste i drobný honorář.
- Kdo to je, Tede?
- Nikdo.
- Nikdo?
- 'Haló, otče Crilly?
'
- Ne.
- Někdo to musí bejt, Tede.
Moment.
Pardon.
Jak přesně se dostaneme na Craggy Island?
Zdá se, že neni na mapách.
Ne, není na žádných mapách.
Nejsme zrovna New York.
Nejlíp, když pojedete od Galway, kousek na sever dokud neuvidíte anglický lodě se značkou radioaktivity.
Pak jeďte těsně k ostrovu kam se ukládá vyhořelé palivo.
Žijí s vámi nějací další kněží?
Nikoho dalšího na seznamu nemáme.
No... totiž...
Ne, nikdo jiný tu není.
Uvidíme se v sobotu.
Ozvu se až dorazím.
Nashle.
Mravenci jsou zpátky, Tede.
Nikdy nezapínej televizi, když otec Jack spí.
Víš, jakej je!
Ale on pořád spí.
Člověk co sloužil církvi tak dlouho jako on si zaslouží odpočinek.
Je pro nás ctí starat se o něj v jeho stáří.
Jen se na něj podívej, sní o minulých úspěších.
Pozor, děvčata.
Dneska máme zvláštního hosta.
Otec Hackett se nabídnul, že vás všechny vezme na volejbalový trénink.
Tak, otče.
Zrovna mi připomněl, že je horko, takže nebudete potřebovat trička.
Zdravíčko!
Tady otec Dougal McGuire.
Vítám vás v pravidelné hitparádě.
Na 45. příčce se tento týden umístil
Otec Ted Crilly s písní Mám sílu.
A na 15. místě se už 16. týden drží otec Jack Hackett a jeho Jsem ospalý kněz.
Jak se tahle držka dostala do televize?
!
Zdravíčko všichni.
Zase je rozbitá televize, otče?
- Ano...
- Nikdy není tak zle, aby se to nedalo spravit s trochou víte čeho v oblasti hlavy.
Takže, kdo si dá čaj?
- Já, prosím, paní Doylová.
- Čaj?
Nazrat!
- Nemám žízeň, paní Doylová.
- Nedáte si šálek?
Ne, díky, paní Doylová, nedám si šálek.
- Určitě?
Je vařící.
- Ne, nemám náladu.
Dobře, takže...
Nedáte si ani kapku?
- Ne díky.
- Malinkej hrneček.
- Nechci!
- Něco vám řeknu, otče...
- Vážně!
- Stejně vám naleju.
A můžete si dát až budete chtít.
Tak...
A co vy byste řek' šálku?
Nazrat, šálku!
- Miluje svůj šálek čaje.
- Nazrat!
Tady máte.
Nazrat!
Otče Crilly, málem bych zapomněla.
- Před chvílí volal nějaký Terry MacNamee.
- Fajn.
- Kdo to je?
- Nikdy jsem o něm neslyšel.
Něco s televizí?
Přijde ji opravit.
- Zítra ve dvanáct přijde.
- Ohromný.
Jo, to je dobře, žes někoho zavolal, Tede.
Pořád nefunguje.
# Ty jsi prostě hvězda # Du du du dú
# Co se komu nezdá, du du du dú #
Ehm.
K smrti jsi mě vyděsil.
Zase si hraješ na tu popovou hvězdu.
Hrál, Tede, jó.
Dneska jsem vypadal v televizi fakt skvěle.
Myslím, že už jsem na to kápnul.
No...
Běž se teď radši pořádně vyspat.
Chtěl ses někdy dostat do televize?
Nóó... Tohle mě nikdy nějak nelákalo.
Vlastně by ti to ani moc nešlo.
Co?
Proč ne?
No, jseš moc upjatej.
A pak trochu šilháš.
Jsou trochu šejdrem.
Kamera to zachytí.
Já nešilhám, Dougale.
Áá, teď zase, Tede.
Kolikrát nevím, jestli mluvíš se mnou, nebo s otcem Jackem.
Dougale, proč prostě... nejdeš spát.
Tak jo.
Jen co odříkám starou modlitbičku.
Ó, naši otcové, kteří jste v nebi...
Blahořečeni.
Blahořečeni ve...
Jménu.
Á, otec se nemodlí...
Dougal, věděl jsi, že můžeš uctít boha spánkem.
Vážně, Tede?
Jo, je to způsob jak mu poděkovat za perný den.
Bože.
Máme tolik možností jak velebit boha, že jo, Tede?
Jako když jsi mně řek', že ho uctím tím, že jen odejdu z pokoje.
To bylo dobrý, jo.
- Tede...
- Mmm?
- Tede?
- Jo?
Ťuky ťuk.
- Kdo je tam?
- Otec Dougal McGuire.
Dobrou noc, Dougale.
Teď vás slyším o něco líp, pšš, jo.
Takže jste tady?
Řek bych, že jo.
Neni tu nic, podle čeho Craggy Island poznat.
Žádná cedule nebo tak.
Pozoruje vás člověk s tričkem "Zastřelil jsem JR"?
Máte pravdu, je tady.
Tak jste tady, jó.
Cože?
Máme špatný spojení, trochu to šumí.
Volám ze sluchátka, zaskočil jste mě.
Zrovna jsem na záchodě.
Fajn, takže...
Takže kde se sejdeme?
Taky bysme mohli udělat pár záběrů ostrova.
Máte tu nějaká významná místa?
- Ne.
- Cože?
Žádná významná místa.
Vůbec nic?
Ostrov sám je vlastně významný.
Pro lodě a tak.
Zamiřte pryč od něj a plujete správným směrem.
- Tak, hmm..
- Je tu pole.
Pole.
No, to zní...
Není to skutečné pole, ale je tam míň šutrů než jinde.
Nevadí, sejdeme se na poli.
Jak se tam dostanu?
Zeptejte se Toma, on vám ukáže cestu.
Fajn, otče.
Díky.
Pták!
Óóóóó.
Panna Marie, matka boží!
Moc mě to mrzí, Tede.
Byl to jenom vtip.
Už to víckrát nedělej, Dougale.
Myslel jsem, že to byla vážně... Ona.
- To je to poslední, co bych potřeboval.
- Máš pravdu, Tede.
Každopádně, je čas na Jackovu procházku.
Čas na procházku, otče Jacku!
Kolem útesů.
Můžu ho vzít na pouť, Tede?
Zamiluje si to tam.
Ne, nezamiluje.
Vem ho kolem útesů.
A tentokrát, až budete u útesu, zabrzdi.
Minule měl kliku.
Dobře, Tede.
Ty s náma nejdeš?
Ne, radši zůstanu tady a budu se chvíli modlit.
Ahá, co zamejšlíš, Tede?
Nic nezamejšlim, Douglale.
Na tom není nic zvláštního, že se duchovní čas od času modlí.
Tady máte, otče Crilly.
Jděte pryč!
Nic nemá otec Hackett radši než čerstvý vzduch.
- No tak.
- Šup.
Teď tohle.
- Jo, jo, ne...
- Á!
No tak, otče.
No, no, no ták, otče Hackette.
Tady to máme. Posaďte se.
No není to lepší?
- Pašák.
- S tímhle vám bude příjemně a teplo.
V pořádku?
Á.
Tak zatím.
Každej den to samý.
Jakmile je venku, užívá si to.
Miluje ty staré útesy.
- Opustím vás.
Co máte za lubem?
- Jen se trochu pomodlím.
Dobře.
Užijte si zbytek víkendu.
'Připomínáme hostům, že parkoviště není k dispozici.
'Připomenutí ohledně chybějících parkovacích míst.'
Nevěděl jsem, že tahle blbá věc je tady.
Nazdárek, otče.
Ahoj, Tome.
Hoši z Irské televize, jsou tady někde?
Šli si natočit pár záběrů ostrova.
- Budou hned zpátky.
- Počkám na ně na poli.
- Otče!
- Ano, Tome?
Zabil jsem člověka.
Vážně?
Promluvíme si o tom později.
Teď dělám rozhovor pro televizi.
'Ztratil se chlapeček. Děkujem.'
Drž se pořádně!
'Chlapeček už se našel, děkujem.'
Ty tlustá, smradlavá krávo!
Drž.
Tvuj obličej vypadá jak kozy.
No, aspoň nějaký tady máme.
- Ahoj, Mary.
- Á, zdravím, otče.
- Ahoj, Johne.
- Karamelky, otče?
Né, díky.
Mám tu schůzku.
Mám dělat rozhovor pro televizi.
- Ó.
- Vážně?
To je úžasný.
Víte, otče, určitě budete výborný v televizi.
No, děkuju.
Budete víc než Gay Byrne nebo Terry Wogan nebo kdokoliv z nich.
To bude trvat týdny, než se jim vyrovnám.
Budu muset jejich štáb najít.
Nejspíš chtějí natočit nejdřív celou scénu, detaily a tak.
Nechci přijít pozdě a získat si reputaci jako měla Marilyn Monroe.
- Naviděnou.
- Hodně štěstí, otče Tede.
- Dej ty svoje špinavý pracky pryč!
- Jdi do pr.
Tede!
Tede!
Tady, Tede! Koukej!
Hej, Tede!
Co tady děláš?
Myslel jsem, že tě tyhle věci nezajímaj.
Měl jsi vzít Jacka na procházku.
No, totiž...
Útesy jsou dneska zavřený.
Jak můžou bejt útesy zavřený, Dougale?
Ne, vlastně ne.
- Jsou pryč.
- Pryč.
Útesy jsou pryč?
Přece nemohly jentak zmizet.
Eroze.
Koukej jít k útesům.
Ještě se to chvíli bude točit.
Vauuu!
'Připomínáme návštěvníkům, aby jim byl vidět ruce 'vždy když nejezdí na kolotočích.'
Jdi rovnou domu, slyšíš?
Už žádný nesmysly!
Všichni ostatní tu jsou.
Dougale, jsi kněz, zachovej dekórum.
- Kéž bych nebyl kněz.
- Vo?
- Kéž bych nebyl kněz.
- Jack tě slyšel!
Říkal mi, že nevěří v boha.
Dougale!
Tede!
Můžu jít na jeřáb smrti, Tede?
- Na co?
- Jeřáb smrti.
Loni se na tom jeden chlápek zabil.
Hele.
Je mi špatně z tvýho...
Tede, věštkyně!
Pojď to vyzkoušet.
- To jsou vyhozený peníze.
- Třeba na tom něco je.
Je to kravina.
Jak tomu může vůbec někdo věřit?
Neni to o nic divnější než ty věci v semináři, Nebo a peklo a posmrtnej život a tak.
Nesmíš to brát tak vážně.
To teda musíš brát vážně!
- Opravdu?
- Ano!
- Nebe, peklo a posmrtnej život?
- Samozřejmě!
Hele, Dougale, když ti tohle dovolím, půjdeš pak domů?
- Půjdu, slibuju, Tede.
- Fajn.
- Zdravím
- Pojďme, Tede.
- Co se děje?
- Bojím se.
Já to absolvuju a ty se budeš dívat.
- Zdravíčko!
- Sednout!
- Nejdřív, obšťastni moji dlaň stříbrem.
- Stříbrem?
- Nenosívám s sebou běžně stříbro.
- Dej mi libru.
Tak, teď ti vyložím kartu po kartě.
Soustřeď se.
Mm... nedával jsem pozor.
Asi bych si měl vytáhnout jinou.
Ale ne, to je obvyklé nedorozumění.
Kostlivec neznamená smrt doslova.
Spíš může znamenat smrt starého způsobu života a začátek nového!
Jo, tomu rozumím.
To bude asi to nový světlo na kolo.
Další kartu, prosím.
Je to dobrý?
No, totiž...
To nám objasní další karta.
To je vážně zvláštní.
V každým balíčku má bejt jen jeden.
Ahoj, Tome.
Dorazil už otec Ted?
Je, jo.
Je támhle.
Ty máš ale ošklivou jizvu, Tome.
Jaks k ní přišel?
To bylo, no... v hádce.
- Doufám, žes vyhrál.
- To se ví.
To nic není.
Mám ještě horší.
Věřili byste, že mi to udělal vlastní táta?
Vypadá jako obličej!
Kde je otec Jack?
Je skoro pět, čas na jeho drink.
- Ty běž tamtudy, já to vezmu tudy.
- OK.
Kde jste, otče, je čas jít.
No tak.
Otče!
Otče!
Tady jste, otče.
Tak jsme tady.
Otče, otče.
Úplně vyřízenej.
Vůbec nevíte, co se děje.
Gin!
Vodka!
Čas na váš drink, pojďme!
Ááá!
Vy jste ty hoši...z televize?
- Jo, jsme.
- Fajn.
- Jenom vám položíme pár otázek.
- Já budu v televizi?
Ano.
Začněme historií ostrova, pak se podíváme na to, jak se změnil život ostrovanům...
Otče, nakolik si myslíte, že byly víra a náboženství na ostrově ovlivněny televizí a rozšířením médií vůbec?
Bože, ne, oni mluví s Dougalem.
- Přemejšlej, Tede.
- Drink!
Drink!
Jsem tam!
To jsem já! Hele!
Jsem v televizi!
'Takže, bůh, opravdu existuje?
Myslím, kdo ví?
'Já to nevím.
Já osobně nevěřím v organizované náboženství.'
Je to skvělý, co?
'Pavoučí dítě.
'Má to tělo pavouka, ale duši dítěte a...'
'Ve skutečnosti vás nekousne, dokud nebude starší.'
Nemůžu tomu uvěřit, já jsem v televizi!
Zas ta držka!
Vždyť je tam pořád!
..zrat!
Prdel.
- Tohle fakt funguje.
- Máš recht, Tede.
Nazrat!
Prdel!
Kurňa!
Takže, ty jsi jeptiška?
Tak, sestro Moniko.
Nechal jsem tvoje zavazadla v předsíni.
Myslel jsem, že bys možná ráda viděla Svatý Kámen.
- Svatý co?
- Svatý Kámen clonrichertský.
- Supr!
- Jeden z nejsvatějších kamenů v Evropě.
Můžeš si odnést hřebínek na památku.
Jsou úžasný.
Loni jsem si odnes tenhle. Stojí na něm:
"Viděl jsem Svatý Kámem clonrichertský."
Ten kámen je úžasnej.
Viděli jsme ho snad už tak 300krát.
Proč ne?
Takový završení víkendu.
Jestli ti přišla noc s Člověče nezlob se vzrušující... tak tohle tě úplně odrovná.
Všechno mluví pro Svatý Kámen.
Co je na něm svatého, otče?
To je taková všeobecná svatost.
Otec Dougal se pod něj na deset minut postavil. a zaplavil ho úžasný pocit klidu a míru.
Jo, byla to fakt síla!
Proč se tomu říká Svatý Kámen clonrichertský?
Myslela jsem, že Clonrichert je ve Fermanagh.
To je.
A byl tam i ten Svatý Kámen.
Ale moc tam neprofitoval.
- Takže máte docela kliku.
- Nádhera.
Bude to nádhera.
Jen se půjdu trochu upravit.
Bude si dávat make-up, jak jí znám.
Aby se za ní chlapi otáčeli, co?
Asi ne.
Nejspíš jde prostě na záchod.
Nejsou jeptišky skvělý?
Nejsi s nimi tak nervózní jako s opravdovými ženami.
To máš pravdu.
Zrovna jsem se odhodlal s ní promluvit. Je fajn, že jí tu máme.
Dodává tomuhle místu určitý kouzlo.
Dotek ženskosti.
Radši půjdu vzbudit Jacka.
Říct mu, že jdem pryč.
Ted říkal, že ses ho dotýkala.
Otče Jacku, jste vpořádku?
Připraven na další den?
Budu venku se sestrou Monikou.
Kdyby se stavil mlíkař, peníze jsou pod soškou našeho Pána zkrušovaného Římany.
Dal byste si šálek čaje, než půjdu?
Brýtro, otče.
Snad vám nebude vadit, že vás tu necháme o samotě, Dougal pro vás sehnal ten novej film, Gauneři.
Asi tam nebude tolik násilí jak to máte rád, ale určitě to stojí za shlédnutí.
Co to děláš?
- Tohle vypadá zle.
- Co?
Je na mol.
Tak jo.
Kam to schoval?
V tomhle stavu jsem ho naposleda viděl, když zmizel se sestrou Imeldou.
No jo.
Modrá jeptiška.
- Ale ne, Tede.
Koukni. - Pane bože.
Podrž.
Otče, to je zlý.
Pamatujete, co s váma udělala Okena?
Otče Jacku, jste tam?
- Tede.
- Představ si tu hrůzu, co by udělalo leštidlo.
- Tede.
- Copak?
Strašlivě mě to bolí, Tede.
- Tak to polož.
- Uf.
Ježiš, Dougale.
No tak, chytni ho pod ramenama.
No tak, otče.
Nemůžeme dovolit, aby vás sestra Monika viděla takhle.
Co se děje?
Tady jste.
Tohle Jacka nastartuje.
Dneska trochu trvá ho rozhejbat.
- Nevypadá dobře.
- Je mu báječně.
Vezmeme ho na výlet na záchod.
Viďte, otče?
Posaďte ho na tu židli, podíváme se na něj.
Nerad se znepokojuje.
Myslím, že byste mě měl nechat, abych se na něj podívala sama.
Svatá matko boží, je mrtvý.
V čem je problém, sestro?
Otec Jack je mrtvý!
Žádný tep a je úplně studený.
No tak, otče.
Nejste mrtvý, že ne?
- Je každopádně dočista mrtvý.
- Konec legrace.
Skonal. Měl byste zavolat pomoc, a otec Dougal může požehnat jeho duši.
Fajn, zavolám doktora Sinnotta, ale upřímně, myslím že děláte spoustu povyku pro nic.
Poslední pomazání, otče.
Jo, fajn.
Neměli bysme počkat na Teda?
Není potřeba. Máte pomazávací olej?
Ne, minulej tejden ho vypil.
Nechceš se té pocty chopit sama?
- Co?
- Ne, samozřejmě, že ne.
Myslím, že v téhle věci mám hlavní slovo já.
Fajn.
Ehm, sešli jsme se tu, abychom spojili životy dvou ...
Pardon, to není ono.
No, otče, hodně štěstí.
Jo, jasně.
Škoda, že jsem vás neviděl odcházet.
Nevíte náhodou, jestli bych měl mluvit takhle, nebo se narovnat?
Zkusím to takhle.
Každopádně, jste teď ve společnosti našeho pána, Stalina, Boba Marleyho a těch dalších... a taky samozřejmě mých rodičů.
A když jsme u toho, chtěl bych využít téhle příležitosti a pozdravit je.
Ahoj mami a, éé, tati.
Doufám, že se máte dobře.
Latinsky, otče.
Dobře.
Jo.
Totus tuus minimus canus, costa curta Baggio, Roberto...
- Zavolal jste doktorovi?
- Jo.
Takže, vypadá to špatně.
Zavolal jsem doktorovi Sinnottovi, řekl jsem mu, jaké jsou příznaky a on povídal, že je zřejmě dočista mrtvý.
Už absence pulsu je dost zlá, ale zástava srdce je opravdu špatné znamení.
To se stalo mýmu strejdovi a byl pak zas v pohodě.
Zastavilo se mu srdce?
Na jak dlouho?
Asi... na tejden.
Na tejden?
A potom byl v pohodě?
Vlastně ne.
Jak o tom teď přemejšlim, umřel.
Myslím, že je to absolutně úžasný.
Myslím to odhodlání africké církve.
Přinášíte lidem víru.
Je to úchvatné, že?
To ani nevím, Já jsem z Donegalu.
Dáte si sendvič, otče Cleary?
- Ne, díky, paní Doylová.
To je dobrý.
- Zkuste to, jsou to trojúhelníčky.
Jo tak.
Ale ne, díky.
No tak, jsou malinké.
- Nemám hlad
- Určitě aspoň jeden neochutnáte?
Ne, díky.
Jedl jsem, než jsem přišel.
- Můžu vám zabalit jeden na cestu.
- Ne, neobtěžujte se.
Tady je pytlík Můžete si v něm jeden odnést domů.
- Ne, ne
- A máme tu větší sáček
- do něj dáme ten malej.
- Ne.
Můžete si to sníst teď nebo pak.
Jak budete chtít.
Ach jo...
Dejte si jeden teď.
No to bych mohl.
Paní Doylová.
Otec Mackey by si dal sendvič
Otče Mackey, dáte si sendvič?
Hrozně se omlouvám za to zpoždění, Tede.
Auto.
Auto vypovědělo službu.
To je vpořádku Otče Fayi, jak se daří?
Ano.
Bylo to rychlé.
Ano, zřejmě ano.
Óóó...
Ééé...?
na Novém Zélandu a sestru v Jižní Africe.
Proč on, Tede?
Proč odcházejí vždycky ti dobří?
Ty parchante!
Otče!
Mohl být papežem, Tede.
Ale ty zkur..něný Jezuiti, ty za všechno můžou.
- Ano.
- Představ si, Tede.
Polský papež.
Měl to být Jack!
Ale to není o tom co znáte, že jo?
To je o tom, koho znáte.
Jeto smutné, ale podívejte na něj.
Vypadá tak klidně.
Pane bože!
Ne, ne, ne!
Ne!
Je mrtvý, Tede.
Už ho víckrát neuvidíme.
- Uvidíme ho tam nahoře.
- Jo, to určitě.
Ježiši.
Sundejte ho.
Sundejte ho.
Sundejte ho.
Kurňa.
Chci drink.
Prdel.
Nazrat!
Drink!
Kurňa.
Tede, ty starej blázne.
Co to děláš?
Tohle bys neměl dělat.
Zvedej se.
Měli bysme nechat tuhle židli nějakej čas prázdnou.
Koukni.
Úplně hladký.
Jako dětská prdelka.
Ty to musíš vědět.
- Co?
- No víš, když jsi je křtil, děti.
Aha. Teď jdu odvézt sestru Moniku.
- Ke člunu.
- Děkuju, otče.
To je to nejmenší co můžeme udělat.
Vždycky jsi byla na otce Jacka moc hodná.
Promiňte, otče Crilly, čeká tu na vás nějaká žena.
Žena, paní Doylová.
Asi myslíte jeptiška.
Ne, ne, ne, ne, ne.
Opravdová žena..
Mladá žena... v sukni.
Jdu tam.
- Zdravím, otec Crilly?
- Ano.
Jsem z Corless, Corless and Sweeney.
Uhlí máme dost, ale dík.
Ne.
Nejsem tu kvůli uhlí.
Moje jméno je Laura Sweeneyová.
Tohle musí být otec McGuire.
Myslím, že byste se měli oba posadit.
Bude to pro vás trochu šok.
Ujišťuju vás, že se jednalo o běžný finanční převod.
Ne ne.
Ty peníze ležely na mém účtě dřív než...
Vy mi nerozumíte.
Jde o otce Hacketta.
Prosím, posaďte se, a já všechno vysvětlím.
Možná vás překvapí, že otec Hackett zanechal poslední vůli.
Vážně?
Co v ní stojí?
Jestli smím...
"Já, otec Jack Hackett, svobodně a při plném vědomí..."
Promiňte.
"..přenechávám veškeré své jmění otci Tedu Crillymu a otci Dougalovi McGuirovi "aby si jej rozdělili rovným dílem a..."
Já tedy půjdu, otče.
Takže půjdu tedy sama?
Jo, jo.
- Nashle, otcové.
- Jo, sbohem.
Poslyš, Dougale.
Otec Jack nám zanechal peníze.
To je od něj milé.
Kolik?
P...
Půl...
Půl miliónu liber.
Půl miliónu liber každý!
Ne, dohromady.
To je pak jen čtvrt miliónu pro každého, Tede. Tede.
Tede?
Je to tak. Zdá se že budete velmi bohatí.
Páni.
Je tu jen jedna podmínka, divím se, že to s vámi otec Hackett neprobral.
- A to?
- Kdy že se koná pohřeb, ještě jednou?
Ještě jednou?
Ještě nebyl ani ten první, takže...
Ne, promiňte, asi jsem se nevyjádřila dost jasně.
- Zítra ráno.
- Fajn.
Víte, jak se otec Hackett bál, aby nebyl spálen za živa.
No to je vyloučené.
Víte...
Je mrtvý.
Ano.
To proto nebyl u zpovědi.
Neměl rád stísněné prostory.
Ale taky to prostě nechtěl dělat.
Cizí lidi vyznávající se ze svých hříchů.
Koho by to zajímalo?
No, strach otce Hacketta byl tak velký, že stanovil, že vy dva s ním musíte strávit noc před pohřbem.
OK.
To je to nejmenší.
Probereme to s právníkem.
Já jsem právník.
Ne, nejste.
Promiňte, ale já jsem společnice v Corless, Corless and Sweeney.
Ale no tak.
Jen protože jsme z ostrova si myslíte, že si z nás můžete tropit žerty.
Ujišťuji vás...
Fajn.
Ti blbouni z ostrova.
- Ale my nejsme tak blbý, jak vypadáme.
- Vůbec ne, Pepo.
Moment.
Proč myslíme, že jsem s váma teď hodinu a půl mluvila?
Podívejte, jste prima holka, ale myslím, že bysme si měli promluvit s právníkem.
Jestli vy jste právnička, já jsem Boy George.
# karma karma karma karma karma Chameleon
# You come and go
# You come and go # karma karma karma karma Chameleon... #
- Co dělá hlava, Tede?
- Neni to tak zlý.
Je to pravda, co se říká o ženách kariéristkách. Velmi agresivní.
- Byla velmi agresivní.
- Ten jazyk!
Sprostější než dlaždič.
A to zas ne.
Ty mluví fakt hrozně.
"Vole tohle" a "Vole támhle to".
Tohle bylo horší.
Říkala kur...
No tak, Dougale!
Kdo by si by pomyslel, že otec Jack má půl miliónu liber?
Nikdy neřek' ani slovo.
Celé ty roky se válely na účtě.
Jak k nim přišel, v prvý řadě?
Co jsem vyrozuměl, byl to lstivý skrblík.
Nepřispíval na charitu, nenosil v létě kalhoty, aby se neošoupaly, a ušetřil pár babek.
Všemožné druhy šetření úplně všude.
To všechno se nasčítalo.
Zřejmě jsme poznali jen podzim jeho života.
Ale myslím, že jsme viděli to nejlepší.
Opravdu úžasný muž.
Opravdový rytíř církve.
Vlídný, báječný smysl pro humor.
Trpělivý, dobrosrdečný.
Promiň, Tede, o kom teď mluvíš?
O kom si myslíš, že bych asi teď mluvil?
To právě nevím, neslyšel jsem začátek.
O Jackovi, samozřejmě.
Jo ták.
Skvělý kněz.
První kněz, který odsoudil Beatles.
- Pravda.
- Viděl o co jim šlo.
A miloval děti, samozřejmě.
To ano.
Přesto se ho bály.
Jak mával tou holí.
Možná si mysleli, že je praští.
Slyšel jsem, že když vyučoval hrozně věřil v disciplínu.
Řekl bys o něm, že byl dobrý učitel?
Můj kamarád, otec Jimmy Rannable, u něj studoval.
Jednou mi povídal, že nikdo, nikdo na něj neměl tak obrovský vliv jako otec Jack.
Jimmy Rannable.
Co se mu přihodilo?
- Vzpomínáš si na ten Masakr v Drumshanbo?
- Jo.
- To byl on. - Aha.
Další věc ohledně Jacka, byl soutěživý.
Měl úžasný smysl pro fair play.
Velký tradicionalista.
Nesouhlasil s moderním myšlením uvnitř církve.
Budete se navěky smažit v pekle!
V pekle!
Zvláštní, jednu chvíli jsi tady, a za chvíli...
"Tvrdě usnul a v té době
Smrt ho navždy vzala k sobě"
Víš, někdo jednou řekl, že život není nic než slabý záblesk světla uprostřed temnoty.
To tě nutí k zamyšlení.
To jo, Tede.
O čem?
O smrti, Dougale, o smrti.
To je dost morbidní.
Co tě vůbec přimělo přemýšlet o smrti?
Stejně, je dobře, že jsme s ním.
Možná jsme někdy nepřemýšleli, tak jak jsme měli.
Tak aspoň teď s ním můžeme trávit čas.
A mluvit o něm s úctou, kterou si zaslouží.
Máš pravdu, Tede.
Zahrál bysis šarády?
- Jo, rád!
- Fajn, půjdeš první.
Tak jo.
Začnu.
Dám ti lehkou.
Rybaření!
Šel jsi na ryby.
Box...
Box jednou rukou.
- Je to film.
- To mi nemáš říkat.
Ok.
Film.
- Jeden film.
- Jedno slovo.
No tak, Tede.
Hrozně mi to zlehčuješ.
Nejsem blbej, víš.
Jednoslovnej název filmu.
Nemůže jich bejt moc.
Prokletí Salemu?
Jazyk.
Pusa!
Zub!
Není nějakej film s názvem Zub?
Zubr Zub.
Éé...
Zubatá ryba.
Plovoucí zuby.
Éé...
Ryba!
Útok obří vražedné ryby.
Zubatá ryba.
Hlubina.
Piraňa.
Čelisti 2.
Blízko.
Krotitelé duchů 2!
Superman 2!
Ne.
Batman se vrací.
Už jsi to řekl, byly to Čelisti!
Ne, já říkal Čelisti 2.
To je něco jiného.
To je o dost jiný.
Je to jinej žralok.
Tede, jseš vzhůru?
- Jo, jo.
- Jen jsem se tě chtěl na něco zeptat.
Už zase, Dougale?
Hele, když jsou paní a pán hodně zamilovaný...
Ne!
Ne, na to se neptám, Tede.
Chtěl jsem se tě zeptat, věříš v posmrtný život?
- Co jestli dělám?
- Věříš v posmrtný život?
Dougale, obecně vzato, kněží mívají tendenci silně věřit v posmrtný život.
Kéž bych měl tvou víru, Tede.
Dougale, jak ses dostal do církve?
Něco jako "pošli dvanáct obalů od chipsů a staň se knězem"?
Tede?
Dougale, prosím, nech mě spát.
Jen mě zajímalo, co uděláš se svým dílem peněz?
No... Naštěstí je tu spousta charitativních organizací, které jsou vděčné za peníze.
Je tu Concern, St Vincent de Paul, Jídlo pro Afriku, Pomoc seniorům.
Možná pár liber pro Comic Relief.
Takže aspoň k něčemu bude smrt otce Jacka dobrá.
Stejně, těžko uvěřit, že je pryč, co?
To máš pravdu.
Začíná zase sněžit.
Vločky, stříbrné a tmavé, se třpytí ve světle lamp.
Nejspíš sněží po celém ostrově, na rozlehlé pláně, na bezlisté stromy, sníh se zlehka snáší na hřbitovy, na kříže a náhrobky, na vše živé a mrtvé.
Drž kurňa hubu!
Tede!
Co se děje?
Otče Jacku, viděl jste, co se stalo?
Tede?
Co se stalo, otče Jacku?
Co...
Uááááá!
Tak je tady, vstal z mrtvých, jako ten chlapík ET.
Jen jedno mi neni jasný.
- Ano?
- Je Jack mrtvej nebo jak?
Očividně ne.
Leštěnka na podlahy způsobila všechny ty příznaky smrti, jako absenci tepu, ztuhlost, rozklad, ale měl štěstí, účinky zase vyprchaly.
Dobře, že je zpátky, viď?
Mmm.
Co s půl miliónem liber?
Ano, my žijeme duchovní život.
Ale upřímně...
Nerad to říkám, ale je to jen otázka času.
Chci říct, není už zrovna mladík.
A víš, myslím, až bude pryč, nebude to tak špatný.
Ty peníze budou určitou útěchou.
K něčemu to bude.
Teď bys měl radši vyrazit do obchodů.
Chtěl bych koupit víc tý leštěnky na podlahy.
Mohli bysme ozkoušet různý značky.
Jo, a nechat je se válet různě po baráku.
Nebo je nechat v Jackově pokoji a říct mu, ať na ně dohlídne.
Drink!
Nazrat!
Prší, Tede.
Jsi na řadě, Dougale.
Musím říct, otče Hernandezi, je báječné, že jsi tu s námi.
Ale jistě se ti stýská po Kubě.
'Ano, moje vlast je překrásná.'
'Ale Tede, máš skvělý život tady Craggy Islandu.
'Máš dva dobré přátele.
'Otce Dougala...
'A samozřejmě, otce Jacka.'
Ano, ale musím říct, chybí mi hluk a světla a vůbec ten shon velkoměsta.
'Byl jsi ve Wexfordu, že? '
Ano, byl.
Ale Craggy Island má svůj půvab.
Západní část ostrova byla nádherná. Než se odtrhla.
'Odtrhla? '
Ano, přišla bouřka a prostě byla pryč.
Takže teď nemáme západní část, jen severní, jižní a východní.
Ale byla krásná.
'Víš, Tede...
'Tvoje hospodyně je...
překrásná žena.
'Někdy je ten celibát pro muže těžkej.
'He he he.'
Všechno má rub a líc.
- Biskup Brennan mi vyvstal na mysli.
- 'Ano? '
Ano, biskup Len Brennan.
Je takový náš šéf.
Ten očividně... na stará... on sám.
Svazek byl požehnán, jak se říká.
'Ne.'
Syn.
Žije v Americe.
Nebo tak něco se povídá.
Byl to plukovník Puding v kuchyni se... svícnem?
Co?
Plukovník Puding v kuchyni se svícnem?
Ty máš plukovníka Pudinga.
Ukázal jsi mi ho hned na začátku.
Jak by to moh' bejt on, když ho sám máš?
No jo.
Otče Hernandezi, jsi na řadě.
'Ano, myslím, že to byl...
'Reverend Green... 's nožem... v předsíni.'
Tihle protestanti.
Nekouká z nich nic dobrýho.
Na co se to otec Jack dívá?
Co sledujete?
- Co?
- Nějaký film?
- Co?
- Není to Kiefer Sutherland?
- Co?
- Nejsou to Hráči se smrtí?
Co?
'Není otec Jack trochu nedoslýchavý? '
Co?
To ten ušní maz, má ho plný uši, je to jak vosk.
Musíme mu to propichovat.
Nic příjemnýho.
Je to skvělý, nemáme nikdy nouzi o svíčky.
Co?
Tohle všechno měl v hlavě minulý týden.
A támhle je pár dalších.
Málem bysme mohli vystrojit pohřeb papeži.
Je to továrna na svíčky v jedné osobě, že, otče Jacku?
Co?
Ve skutečnosti slyší dost dobře, když chce.
Sleduj.
Otče Jacku, dal byste si skleničku brandy?
Jo.
Vidíte, je hroznej.
Brandy!
Brandy!
Dobře, dobře.
Řekněte dost.
- Co?
- Řekněte dost.
- Co?
- Řekněte kdy mám přestat lejt.
Fajn, chcete ještě?
Jo.
Jo, jo.
Haló!
Farnost na Craggy Islandu, Otec Ted Crilly u telefonu.
Zdravím, biskupe Brennane.
Jak se máte?
Ano.
Ne.
Dobře.
Výborně, ano.
V pořádku, samozřejmě, ano.
Sbohem.
Šéf se zastaví.
Chce si s náma o něčem promluvit.
No tak.
Tohle je nejdelší cluedo, co jsem kdy hrál.
Jak dlouho už hrajeme?
Pět hodin?
Neměly by tady bejt nějaký karty nebo něco?
Dougale.
Tede.
'Ještě jednou, opravdu nevím, jak vám mám poděkovat.'
To by měl, Tede.
Nemáš zač, otče Hernandezi.
'Avšak, mám nějaké dárky od lidí z mé vesnice.
'Prosím, nesmějte se téhle malé ukázce kubánského řemesla.'
To je video recorder!
'Ano. Omlouvám se. Je to velice jednoduchý model.
'Lze nastavit nahrávání jen na tři týdny dopředu.'
Vůbec se neomlouvej.
Je to skvělý!
Díky moc.
Je to úžasný.
'A pro tebe, Tede, Mám něco... extra.'
Jé.
To jsi opravdu neměl.
To jsi opravdu neměl.
'To je kubánský symbol plodnosti.
'Doufám, že ti přinese tolik štěstí, jako přinesl mně.
'Ano?
Co?
Co, můj příteli?
'No...'
Adiós, Tede!
No tak, Dougale, biskup je tu co nevidět.
- Pamatuješ, co jsem ti říkal?
- He?
Je to prostý.
Nezmiňuj to, o čem jsme mluvili včera večer.
Dobře, tak jó.
O čem jsme mluvili včera večer, Tede?
No přece o té biskupově chybičce.
Dobře, tak jó.
Co to bylo za chybičku, Tede?
- Jeho syn.
Má v Americe syna.
- Jo tohle.
Má syna?
V Americe?
- Jo, jo, říká se to. - Fajn.
To jsem nevěděl, Tede.
Mluvili jsme o tom včera večer, Dougale.
S otcem Hernandezem.
S kým?
Jo, ten chlápek z Kuby, jó.
Dal nám video.
- Ohledně biskupa jasný?
- Dobře, OK.
Prostě na všechno zapomeň.
Prostě se nezmiňuj o synovi.
- Chápeš?
- Chápu, Tede.
Jsem uplně dutej.
Otče Crilly, biskup Brennan je tu.
Hrome!
Ať jde dál.
Ani slovo o synovi.
Zdravím, biskupe, jak se daří?
Pojďte, posaďte se.
Račte se posadit támhle, svatosti, vedle otce Dougala.
Paní Doylová?
Čaj, prosím.
Samozřejmě, otče Crilly.
Jak se má syn?
- Co?
!
- Syn boží!
A vůbec jak se to má se světem víry?
Svět víry?
O čem to k sakru mluvíš?
No to víte.
Paní Doylová, ten čaj?
Už běžim.
Už běžim.
No není to skvělé?
To je dobrý, děkuju, paní Doylová.
Vy si nedáte šálek čaje, biskupe Brennane?
Ne, chci jít rovnou k věci a pak co nejrychlejc vypadnout.
- Určitě si nedáte šálek?
- V žádným případě.
- No tak, dejte si.
- Ne, děkuji.
Všichni ostatní si dali.
- Nemám čas. Takže...
- Přece nebudete trhat partu.
Budete biskup Kazišuk.
Nedám si čaj!
- Určitě?
Ani kapičku?
- Ne!
# Biskup Kazišuk!
#
Řekněte, že si dáte, vaše svatosti.
Je to rychlejší.
- Dobře, dám si.
- Bezva.
Takže.
Doufám, že tu neděláte moc škody.
Jacku?
Sekáš dobrotu?
- Kurňa.
- Co jsi říkal?
Vaše svatosti, co vás sem přivedlo.
Posíláte nás zpět na naše farnosti?
To sotva.
Budete tady, dokud nenařídim jinak.
Myslíte, že bych Jacka pustil zpátky mezi lidi po té svatbě v Athalongu?
- Chápu, ale já jsem v pořádku.
- Ne, ne, ne.
Budeš tady, dokud nezúčtujeme všechny ty peníze.
- Nevím, co se s nima stalo!
- Stačí!
Jeli jste do Las Vegas, zatímco ten chudák měl být v Lourdes.
A co se týče tohohle...blbouna!
Pouhá představa že ho pustím zpátky do normálního světa po tom incidentu v Black rock.
- Ano, to byla smůla.
- Navždy zničené životy!
Byly to jenom jeptišky.
Jeptišky jsou taky lidé.
Bože, ty pletichy potom, aby se nic nedozvěděl Vatikán.
Nechci o tom mluvit!
Chci vyřídit tu záležitost s filmem.
S filmem?
S jakým filmem?
Ten rouhačský film, Vášeň svatého Tibula.
Takže, Jeho Svatost ho zakázala.
Ale nedopatřením se ta blbá věc promítá v týhle díře.
Jo tak.
Je to dobrý, nevíte?
Je mi jedno, jestli je to dobrý nebo ne.
Jediný co vím je, že se proti tomu musíme jasně postavit.
Byl jsem odvolán ze své dovolené v Kalifornii, abych to vyřešil.
A tady přicházíte na scénu vy, Larry a Moe.
Co tím myslíte?
Normálně bych vám nesvěřil ani rybolov v akváriu.
Ale navzdory tomu, je na vás jasně ukázat stanovisko církve.
Demonstrujte v kině!
To zvládnete i vy.
Dobře, děkujeme mockrát.
Poslyšte, tohle je velmi vážné.
Nezvorejte to.
Budu ve spojení.
Vaše svatosti.
Tohle není moje parketa.
Nic není tvoje parketa, Crilly.
Ty nemáš žádnou parketu.
Leda dřevěnou na podlaze!
Takže, dělejte co máte, ano?
Tak nashle!
Koukni.
Je to blbost.
Nikdo tady neni!
Dámy a pánové, dnes tu máme lahůdku pro příznivce francouzské kinematografie.
- Je to s titulkama?
- Prosím?
Je to s titulkama nebo s dabingem?
S titulkama.
Jéžiš.
Máme už začít demonstrovat?
Jo, řek' bych že jo.
Nebo bysme se možná měli podívat na kousek filmu.
Ne, jdem na to, ať to máme za sebou.
Třeba to není tak špatný, Tede. Třeba to jsou další Commitments.
Je jedno jestli je to dobrý nebo špatný.
Nesouhlasíme s tou morálkou.
Tak jo, jdeme.
Fůj!
Fůj!
Zlobivej pejsek!
Kdo to byl?
- Mizera špinavej.
- Fůj.
- Podívejte...
- Fůj.
Otec Ted, otec Dougal!
Jste to vy!
Ahoj, Michaele.
- Jak se máš?
- Ohromně.
Jak se má otec Jack?
Naposleda jsme ho viděli, když se tu promítala ta Sharon Stone.
Má se bezvadně.
Jen je trochu unavený, proto tu dnes není.
To vy děláte ten hroznej rámus.
To je na dlouho.
Byl u nás biskup, víš, Len Brennan.
Jo, ten žvanil.
Zešílel co se tohohle filmu týče.
Máme udělat trochu rozruch.
Jo tak.
Jen jedna věc.
Vy tak trochu... narušujete promítání.
To snad ne.
To nás mrzí, Michaele.
Ale ne, to je v pořádku.
Jen kdybyste se mohli trochu ztišit.
Musíme myslet taky na ostatní.
- Žádnej problém.
- Spolehni se.
Michaele, Michaele. Mm...
Asi bys...
Asi bys nás nemoh' vyhodit?
- Jen abysme to mohli říct biskupovi.
- Bez problému.
Chcete jít hned?
Vlastně, mohli bysme ještě dokoukat ten film.
Takže já vás... vyhodim až to skončí.
Bezva, bezva.
A pořád platí ta... padesátiprocentní sleva?
V pohodě.
Užijte si film.
- Fůj!
- Tak hele!
O čem to vlastně bylo?
Tak to se neptáš toho pravýho, Tede.
Nemělo to hlavu ani patu.
Každopádně se opravdový Tibulus víc oblíkal.
Byl z Norska nebo někde odtamtud.
To by umrznul.
A jak se svatý Tibulus snažil vytáhnout z toho druhýho chlápka ten banán.
To nebyl banán, Dougale.
V každým případě, měli bysme jít spát.
Vezmu si písmeno B...
Beethoven.
Céčko, prosím...
Carnivorous.
- Písmeno F
- Ježiš.
AZ kvíz už ne!
Fettucine.
Šest ráno.
Super!
Dalších osm hodin spánku.
Jsi vzhůru, Tede?
- Hm?
- Je to úžasný, co?
- Ještě trochu poleženíčka.
- To je.
Víš, co by bylo strašný?
Kdyby nás zas poslal biskup Brennan protestovat do toho kina.
To je směšný.
To mizerný místo má ještě sedm hodin zavřeno.
Nechtěl biskup, abysme se připoutali k zábradlí?
Jak to máme udělat?
O'Learyovi by nám mohli pomoct.
Fajn, něco sežeň.
Já budu hlídat zavřený kino, aby nikdo nešel na ten film, co nezačne dřív než za sedm hodin.
Jacku!
Co tu sakra děláš?
Proč nejseš na tom filmu?
Nazrat!
Co?
Co jsi to řekl?
Poslyš, neviděls někde mojí tašku, mojí cestovní tašku, hm?
Fajn, když ji uvidíš, vrátil bys mi jí?
Mám tam ten blbej pas a... všechny věci.
Fajn.
Budeš tady celej den postávat, ty tlustá, stará děvko?
Nemluv takhle se mnou, ty hromado hovínek.
Ty omezenej kokote!
- Važ slova!
- Nic nebudu vážit!
Strčim ti tohle do prdele!
Á, otec Dougal.
Zdravíčko, vy dva.
- Otče, co je nového?
- Nějakej čas jsme vás neviděli.
Zrovna si děláme čas. Dáte si trochu?
Ne, díky, paní O'Learyová, to je dobrý.
Tak, co pro vás můžeme udělat, otče?
No, sháněl jsem pouta.
Pouta?
K čemu je potřebujete?
Ale, nic zvláštního.
Jsou pro mě a pro Teda.
Pro vás a otce Teda?
Jó.
Něco zkoušíme.
No vidíte, náhodou tu jedny máme.
Seržant Thornton nám je nechal, když šel do výslužby.
Do výslužby odkud?
Od policie.
Od policie?
Seržant Thornton byl policajt?
No... byl, jo.
Proč si myslíte, že nosil uniformu?
Myslel jsem, že se jen tak bavil.
Každopádně, tady jsou ty pouta.
OK, díky, skvělý, skvělý.
Tak nashle!
Sbohem, otče!
- Pryč s tím hnusem!
- Dejte si pozor!
- Pryč s tím hnusem!
- Nazdar, otče Crilly.
- Ahoj, Jime.
- Ahoj.
Viděl jsem vás na fotce v novinách.
- Cože?
- Tady, koukněte!
Podívejte.
Takže je to rouhačský film, jo?
- To tedy je.
- A v čem?
- Šílený věci.
- Velice nemorální.
Nelíbil by se ti.
Jako nějaký nahotinky, otče?
Nevěřil bys tomu množství nahoty.
Je vidět všechno, nebo jen horní polovina?
- Nic není ponecháno představivosti.
- Dobře.
- No tak já půjdu.
- Nashle, Jime!
- Zdravíčko, otcové.
- Zdravíčko paní Sheridanová, paní Glynnová.
Vášeň svatého Tibula, co to je?
Vždycky v úterý chodíme.
Minule to bylo skvělý.
- Hra na pláč..
- To bylo výborný!
A tohle bylo úžasný.
Byla tam holka, a pak se zjistilo, že je to ve skutečnosti chlap!
- Vykouk mu z kalhot.
- Co?
Jenom na vteřinku, ale hned to pochopíte.
Nevěděla jsem, co to je, už dlouho jsem ho neviděla.
Tvůj Billy má taky takovýho.
No to vůbec ne.
Billyho je na konci zaoblenější.
Zdravíčko, otcové.
Neměli bysme jim zabránit vejít?
Jenom ukázat, že nikdo nebere v potaz, co hlásá církev.
- Ahoj, Pate.
- Otec Crilly. Zdravím.
Jak se vede ženě?
Slyšel jsem, že jí není dobře.
Je mrtvá, otče.
To je strašný.
Kdy se to...?
-Jen před pár hodinama.
- Vážně?
Ano.
No jo, tak už to chodí.
- Jakej je ten film, otče?
- Co?
Je to dobrý?
Četl jsem o tom v novinách.
Neměl bys myslet na film, když ti právě zemřela žena.
Možná zaskočím.
Dám vám pak vědět ohledně pohřbu.
Výborně, otcové, musím říct, to je něco!
Náš nejúspěšnější film od Jurského parku.
Láme rekordy díky publicitě toho vašeho protestu.
To jsme nezamýšleli.
Můj bože.
Podívejte kdo je támhle!
Díky bohu, pomoc se blíží.
To je správné, že jste se zastavil...
Pojďte, otče.
Dám vám lístek do první řady.
Tak, Dougale, mám toho dost.
Mizíme.
Dej mi klíče.
Klíče?
Copak to je, vaše svatosti?
Proč se dívám na ten glóbus?
No, jak jen bych to vysvětlil?
Nejdřív resumé několika posledních dní.
Nevím, jestli si vzpomínáte, přijel jsem sem s představou, že zorganizujete důstojný protest proti tomu filmu.
- Vzpomínáte si?
- Ano, ano.
Zkrátka ukázat, že církev je proti tomu filmu.
Avšak - a tohle je vůbec nejzajímavější - udělali jste z toho filmu nejúspěšnější film, co tu kdy dávali.
- Není to úžasný? - Mm...
Chci říct, lidi z celé země se sem sjíždějí podívat se na ten film.
Přijíždějí až z Gdaňsku, jen aby ho mohli vidět.
A koukněte na tohle.
Podívejte!
Tohle jste vy, tohle je Forrest Gump, a tady máme otce Jacka, jak sleduje ten film!
To jsou věci, co?
Takže...
Myslím, že vy tři byste měli pokračovat v kariéře propagátorů prasáren mimo mojí působnost.
Co?
Takže, Tede...
Mám dojem, že bys rád do Ameriky, hm?
Kterou část jsi myslel?
Co třeba...
Las Vegas?
Promiň, Tede.
Myslel jsem Jižní Ameriku.
Je tam jeden překrásnej ostrůvek u pobřeží Surinamu a... mají tam pár domorodých kmenů, zamiluješ si to tam.
A řežou se do krve, hlava nehlava, od roku 1907.
A doposud jsme nenašli toho pravého člověka který by je usmířil v duchu křesťanské sounáležitosti.
Ale já myslím, že ty jsi ten pravý.
- No, děkuju...
- Nemusíš mi děkovat.
Mimochodem, víš jak se vyrábí šípy?
- Ne.
- Žádnej strach.
Na to přijdeš.
Tak, Dougale, teď ty.
Není zvláštní, jak některá místa na Filipínách fungují bez řádné kanalizace?
- Hmm?
- Máte pravdu, vaše svatosti.
Tak, Jacku, co s tebou?
Hm?
Jacku, vstávej.
- Biskupe, to ne. - Sklapni.
Jacku!
Vstávej!
Nazrat!
A máš to, Jacku!
A máš to!
Jestli se ti tady nelíbí, počkej, až uvidíš svoje nový působiště!
Jen počkej, to uvidíš!
A je to.
Řek' bych... Řek' bych, že teď si můžem leda zabalit.
Tede, já nechci na Filipíny.
Ani nevim, jak se to píše.
Po "F" tvrdý "y", ale dál..
Kdybysme ho jen mohli nějak přimět, aby si to rozmyslel.
Výměnný obchod nebo tak. Nevím...
Co to je?
Získal jste ten film?
Poslední co chci vidět je film.
'Netoč to.'
# Tak jsem tady. #
To byla paráda, co?
Máš pravdu, Tede.
Mám mu zavolat zrovna, nebo si to pustíme znova?
Podíváme se znova.
Jmenuje se Jan.
Toho neznám.
Je z vrtné plošiny.
Manželství s cizinci příliš nepřejeme.
Dokážeš říct, co manželství je?
Dva lidé spojení v Bohu.
Věříš, že uneseš odpovědnost nejen za vlastní manželství, ale i za někoho jiného?
Vím to!
Napadá tě něco skutečně hodnotného, co sem cizinci přinesli?
Jejich hudba.
Jdi ven, Bess McNiellová, a zůstaň tam.
Kapitola první: "Bess se vdává"
- Bess! Nehloupni.
- Přiletěl pozdě.
Ale aspoň přiletěl.
Vem si tohle. Zničíš si šaty.
Přiletěl pozdě.
- No tak, nehloupni. - Ne.
Neznič si je.
No tak, nemáš ho přece vidět.
Vyndejte ty láhve.
No tak, žením se.
Povstaňte, prosím, před nevěstou.
Stojíme zde před tebou v tvém stánku. Uctíváme tě jako původce každého dokonalého daru. Kristus miloval víru a obětoval se pro ni.
My bychom měli milovat Krista a oddat se mu.
Pokud to není nevhodné, řeknu, že ty, Bess, jsi takovou lásku ve svém životě projevila.
Mnohokrát jsi tu byla a věnovala ses úklidu tohoto stánku.
Vím, že jsi tak nečinila proto, abychom o tobě dobře smýšleli, ale z lásky k Bohu na nebesích.
Bylo to skvělé, otče.
Tak zvoňte!
Náš kostel nemá zvony.
Žádná zábava, co?
To je Dodo.
Švagrová. My se ještě neznáme.
Všechno se sběhlo tak rychle!
Proč to říkáš?
Chci jen říct... Bylo to tak.
Ty mi to nepřeješ?
Samozřejmě že přeju.
Samozřejmě.
Bess!
Milá Bess!
Znám tě už šest let a můžu říct, že nikdo nemá tak široké srdce jako ty.
Když jsem si vzala Sama, měla jsem to tu těžké, ale tys mě hned uvítala a já ti to nikdy nezapomenu.
Tvoje štědrost nezná mezí. Jednou jsi Jackovi půjčila moje kolo, protože měl svoje rozbité, a já pak musela do práce jít pěšky.
Tenkrát jsem zuřila, ale teď toho lituju, protože ty už jsi taková.
Dala bys komukoli cokoli.
Když umřel Sam, já jsem ztratila manžela a ty bratra.
Přestály jsme to a slíbily si, že se jedna o druhou postaráme. To kvůli tobě... promiňte...
To kvůli tobě jsem zůstala na tomhle studeném místě.
A teď jsi svým teplem zahrnula jiného cizince.
Jmenuje se Jan a já toho o něm moc nevím...
Ale kvůli tobě souhlasím s tím, aby měl právo tu být.
Když se o tebe nebude starat a nedá ti vše potřebné, zabiju ho.
Děkuju ti, Bess, za všechno, cos mi dala.
Mám tě moc ráda.
Vezmi si mě teď.
Tady?
Nechtělas něco romantičtějšího?
Tady je to báječné.
Určitě?
Vezmi si mě.
Co mám dělat?
Je ti dobře?
Máš na šatech krev.
Mám na tebe počkat dole?
Je ti dobře?
Ahoj.
Kapitola druhá: "Zivot s Janem"
Nejde to rozepnout.
Čemu se směješ?
Jak jsi to vydržela? Jak ses dokázala vyhýbat klukům?
Čekala jsem na tebe.
Nesměj se.
Musela jsi být osamělá.
S kým sis povídala?
Děkuju ti za největší ze všech darů, za dar lásky.
Děkuju ti za Jana.
Mám štěstí, takový dar...
Ale buď hodné děvče, nezapomeň.
Víš přece, že já dávám i beru.
Co?
Já to tak nemyslela!
Ano, budu hodná!
Moc a moc hodná.
Děkuju.
Cos to řekla?
Děkuju.
- Dobrý den, Jane. - Dobrý den. Bess!
Proč nemáte na kostele zvony?
My k uctění Boha zvony nepotřebujeme.
Já mám zvony ráda.
Dáme je zase zpátky.
Bav se dobře.
Ale nyní se, přátelé, všechno velmi změnilo.
Říkám to nerad... Ale zdá se, že tady jsou lidé, kteří jsou hotovi se k světu přimknout, místo aby před ním prchali.
Ti, na koho odkazuji, vědí, o čem mluvím.
Mé srdce se rmoutí a já vím, že totéž cítí i jiní.
Amen.
Pane Donalde Johne Beatone, povstaňte a promluvte.
Děkujeme ti, Pane, za tento den...
Proč v kostele mluví jen muži?
Ticho, ženská!
Lassie! To je Lassie.
Je to Lassie. Vím to...
Lassie, Lassie...
Lassie, vítej doma...
Pohřbívají Anthonyho.
Jdi si poslechnout pastora.
Ty tam můžeš.
Muži na pohřby smějí.
Jdi.
Anthony Dode Mantle!
Anthony Dode Mantle, jsi hříšník a zasluhuješ si místo v pekle.
Pastor řekl, že půjde do pekla.
Vážně? To je legrace.
Anthony do pekla půjde. To všichni vědí.
Uvědomuješ si, že se budu muset brzo vrátit?
Vědělas to celou dobu.
Pane, nejsme hodni tvé milosti.
Děkujeme ti za tuto krmi. Odpusť nám naše hříchy.
Amen.
Kdy se budete vracet?
Vy nevíte, že Jan se mnou už zůstane doma?
Jsme moc šťastní.
Bess! No tak.
Kéž bych mohl!
- Takové chování tu nebudu trpět.
- Promiň, mami, promiň.
Jinak půjdeš zas do nemocnice!
Proč bys ty měla být jiná?
Všechny ženy se musí naučit být samy, když mají muže na moři. Ty musíš taky něco vydržet.
Já ani nevím, kdo jsi.
Nic o tobě nevím...
A upřímně řečeno... nerada to říkám, ale nevěřím ti.
Je hrozně citlivá...
Mohl bys ji přimět... Mohl bys ji přimět k čemukoli.
Myslím že ne.
Jak na ni teď můžu dávat pozor?
To ji tady chceš držet?
Zavřít ji tu na zbytek života?
- Nemá dost sil!
- Je silnější než my! - Ne.
- Nemá to v hlavě v pořádku!
- Sama to všechno chce.
Co je tohle?
Co je to?
To je dárek.
- Můžu ho rozbalit? - Jo, rozbal.
Hezké, viď?
- Je to radost. - Nechceš loka?
A co ty?
Bess!
Pojď...
Už je dobře!
Pozor na hlavu!
Dobré?
Ne!
Bess!
Jsi v pořádku, nic ti není. Vezmi si jeden.
Na, spolkni ho.
Vezmi si to.
Spolkni to.
Kapitola třetí: "Život o samotě"
Jsi vinna sobeckostí, Bess.
Vůbec tě nenapadlo, jak těžké to muselo být pro něj.
Nadřadila jsi svoje city citům všech ostatních.
Nemůžeš ho milovat, když se takhle chováš.
Musíš mi teď slíbit, že budeš hodná.
Slibuju, že budu hodná.
Promiň, mami, že jsem tak vyváděla.
To nic, Bess.
Mohla bych se na chvíli vrátit domů, když je Jan pryč?
Samozřejmě, Bess.
Dobrý.
Trochu tohohle.
Víš, vlny jsou...
Ježíši, co to s tebou je?
- Jen chčij.
Dej mi. - Počkej.
Víš, že jsou hezký...
Zahoď to rádio.
Tady stejně nic nechytneš.
Ty s tím svým zasraným rádiem.
- Kurva! - Pojďte tancovat!
Hoří!
Hoří!
Co?
Hovno!
Neměl ti volat?
Mám tu s tebou počkat?
Ano, prosím.
Kdy nás přijdou vystřídat?
Musím si zavolat.
Musím už do nemocnice.
- Není ti zima?
Jsi v pořádku?
Nečekej moc dlouho, ano?
Do prdele.
Musím si zavolat. Vypadni.
Haló?
- Je tam Bess?
- Okamžik. Bess!
Bess...
- To jsi ty, Bess? - Ahoj.
- Promiň, dřív jsem to nestihl. - To nic.
Ty mě už nemiluješ?
- Samozřejmě že miluju.
- Tak to řekni...
Rozhodla jsem se že ne...
Všichni říkají, že tě miluju příliš.
Kdybys zjistil, jak moc tě miluju, mohl by ses zlobit, protože teď nejsme spolu.
- Říkej, že mě miluješ. - Ano.
Ať si lidi říkají, co chtějí.
Ano.
Tak to řekni.
Strašně tě miluju.
Já tě taky miluju.
Slyším, jak dýcháš.
Slyšíš mě?
Na co myslíš?
Představuju si, že jsi tu...
A co děláš?
Dotýkám se tvých rukou... a prsou... a břicha... a... ptáka.
Máš ho obrovského.
Jan za deset dní přijede. Na týden.
- Prosím?
- Jan za deset dní přijede.
- Pitsi!
- Ahoj. Co tu děláš?
Kde je Jan?
Přijel jsem jen já.
Zranil jsem se, tak mě poslali domů.
Pozdravuje tě.
- Jak dlouho máš volno?
- Jen tři dny.
Jo, znáš mě...
Už jsem tady... Pardon.
Jak dlouho už spí?
Co je s tebou?
Ztratila jsi řeč?
Nevzalas mi kalendář?
- Nevzalas mi kalendář?
- Ne.
Co bych s ním dělala?
Nebuď směšná.
- Vzalas mi ho! - Nevzala.
- Vzala. - Co to vykládáš?
Jaký kalendář? Kde je?
Bess, přestaň s tím.
Musíš žít, i když je Jan pryč.
Není mrtvý a ty taky ne, rozumíš mi?
Už s tím přestaň.
To nic.
Jen spi. - To nic.
- To byla Bess?
- To nic. - Hysterčí.
- To vyřeším. - Tohle tu trpět nebudeme.
- Já vím.
Spi dál. - To je hrůza.
Bess McNiellová, řadu let ses modlila a chtěla lásku. Mám ti ji zase odejmout?
Ach ne! Pořád jsem za lásku vděčná.
Tak co tedy chceš?
Modlím se, aby se Jan vrátil domů.
Vrátí se za deset dní.
Musíš se naučit něco vydržet.
Nemůžu čekat.
Já tě nepoznávám.
Ti lidé na moři Jana a jeho práci potřebují.
Co mají dělat oni?
Na těch nezáleží.
Na ničem jiném nezáleží.
Já jen chci, aby se vrátil domů. Modlím se k tobě!
Pošli ho, prosím, domů.
Určitě to chceš?
Ano.
Nafta!
Utíkejte!
Terry, Terry...
Terry!
Pozor!
Sežeňte doktora!
Ale je to asi velmi vážné...
Jde o Jana.
Na plošině došlo k nehodě.
Jane, slyšíš mě?
Co to děláš?
Držím tě za ruku.
Nesahej na mě.
Nesahej na mě!
Klid, Jane...
Sedni si sem.
Řekni něco, zlato.
Řekni něco.
Bude to zas dobré.
Budou ho hned operovat, potrvá to několik hodin, tak počkáme... Bess!
- Tam nesmíš.
- Chci být s ním.
- Já vím, ale pojď se mnou.
- Chci ho pořád vidět.
To není dobrý nápad.
Nemůžete tu zůstat. Není to možné. - Bess!
- Můžu s vámi mluvit?
Zůstaň tu, nikam nechoď.
Chci, aby ses se mnou pomodlila.
Prosím.
Pane Bože, podrž nad Janem ochrannou ruku a nenech ho umřít.
Amen.
Paní Nymanová, pojďte prosím se mnou.
Bude žít?
Prozatím jsme stav vašeho manžela stabilizovali.
Bude žít?
Ano, Bess, bude žít.
Váš muž utrpěl vážná zranění.
Život by se neměl udržovat za každou cenu. Jak to myslíte?
Pan doktor tím chce říct, že...
Někdy... když život nestojí za to, abychom ho žili... q... může být lepší zemřít.
Vy Jana neznáte. Jinak byste to nemohl říct.
Váš muž už možná nebude chodit.
Bude asi zcela ochrnutý.
Ale bude žít.
Ano, zdá se, že bude.
Otče, jsi tam?
Jsi tam ještě?
Samozřejmě, Bess, však víš.
Co se děje?
Chtěla jsi mít Jana doma.
Rozmyslela jsem si to!
Proč jsem to žádala?
Protože jsi hloupá holčička, Bess.
Musel jsem tě vyzkoušet. Vyzkoušet tvou lásku k Janovi.
Děkuju, žes ho nenechal umřít.
Prosím, Bess.
Kapitola čtvrtá: "Janova nemoc"
q... a řeknu vám, že pokud některé z těchto přikázání nemilujete a neřídíte se jím, pak nemáte místo u stolu Páně.
- Kdy ses vrátila?
- S Janem. - To jsem ráda.
Vlny!
- Ahoj, kluci! - Jak se máš?
- Fajn. A vy?
- Dobře.
Našli jste něco?
Plyn, jinak nic.
Jedeme na sever!
- To je dobré.
- Říkals, že nafta je tam.
Co děláš tady? Máme být na vrtu.
Jen jsem si chvilku odpočinul.
Vám dvěma jsem moc nedůvěřoval.
Nějak mě neposlouchají ruce... Stejně nemám žízeň.
Houby!
Tak dělej... Promiň.
Díky.
Nemám mít žádné návštěvy, tak...
My taky nemáme čas...
- Dobrý. - Měj se.
Brzo se uzdrav.
Ahoj, kluci.
Udělala bys pro mě něco? Ano.
Q... volnějšího.
Abych neviděl tvoje tělo.
Musíš už jít, Jan si potřebuje odpočinout.
Měl by být víc v klidu.
Rozbouřené city mu neprospějí.
Promiň.
Musíš ho rozveselit.
Už spí?
Měl by...
Můžu se na něj jít podívat?
Miluju tě, Jane.
Já tě, Bess, taky miluju.
Jsi moje životní láska.
Bess!
- Kde jsi byla?
- V kostele.
Ve dvě ráno?
Budeš zase nemocná, jako když umřel Sam!
- Říkám, že jsem byla v kostele.
- Slyšela jsi mě?
Ano?
Budeš zase nemocná, jako když umřel Sam.
Mluvila jsem s doktorem Richardsonem.
Říkal, že by tě zítra přijal. Vážně?
Bess, pojďte dál.
- Dodo říkala, že mám přijít.
- Chce, abych vás léčil.
Můj předchůdce vás před pár lety hospitalizoval.
Proč?
Nevím.
Já taky ne.
- Nedáte mi nějaké prášky?
- Myslím že ne. Lidé nemají dostávat prášky jen proto, že dělají přirozené věci.
Tady možná není běžné dávat své city najevo, ale nemoc to rozhodně není.
Za to, co se stalo na plošině, můžu já.
Jak to?
Modlila jsem se k Bohu, aby ho poslal domů.
To máte ale moc!
Opravdu věříte, že máte takovou moc?
Tady si o sobě lidé hodně myslí.
Měla byste se rmoutit spíš kvůli sobě než kvůli němu.
Občas ke mně když tak zajděte.
Promiňte.
No tak, až bude Jan doma, všechno se zase spraví.
Všechno dobré přejeme ti, rajský protlak si lze dáti.
Jsi teď jako opice, vypadáš tak velice.
Podívej se.
Specialita.
- Mám ti ten dárek rozbalit? - Ano.
Vidíš na to?
Co je to?
To snad není pravda.
Odkud to máš?
To je teda kravina.
To je ale blbost...
naprostá blbost...
- Všechno nejlepší, Jane.
- Děkuju.
Tak se tu mějte.
Líbí se ti to? Ano, je to...
Je to hezké.
Dám ti prášek.
Dobré?
Ne... ještě napít.
Dobré?
Jo, děkuju.
Všechno nejlepší.
Se mnou je konec, Bess.
Ne.
Můžeš si nenápadně najít milence.
Ale rozvést se se mnou bych ti nikdy nedovolili.
- Bess! - Ne, ne...
Myslíš, že tohle chci?
Ty mrzáku!
Musíš se s ním smířit.
Muž a žena spolu musí mluvit.
On je bezmocný a ty mu musíš ukázat, že jsi silná.
Jdi za ním a řekni mu, že lituješ své zloby.
Ty máš Boha.
Máš sílu, kterou ti dal život v Bohu.
On takovou sílu nemá.
Ale ne!
No tak.
Promiň...
Už je to v pořádku...
Co si ta Bess myslí? Takhle tě tady nechat!
Musíš uznat, že byla...
Když jsme se vzali, byla šťastná.
Celá rozkvetla, viď?
Nemůžu tu jen tak ležet... Nemůžu se s ní ani pomilovat... Musí se odsud dostat.
Musí žít dál.
Pomoz mi ji vysvobodit.
Víš, že by pro tebe udělala cokoli.
Na sobě samé jí nezáleží.
Ale pro tebe by udělala cokoli.
Jen když se na ni usměješ. Rozumíš mi?
Jo, máš pravdu.
- Díky, žes mi to řekla. - Není zač.
Mám ti něco přečíst?
Odvezli ho zpátky do nemocnice.
- Bess, co je?
- Co se mu stalo? Ztratil vědomí.
Nemůžeme ho už mít doma, když ty někde běháš.
- Promiň. - To nestačí.
Už ho ani nesmím políbit.
Proč neposloucháš, co ti říká?
Má jen tebe, nikoho jiného.
Můžeš mu dodat chuť do života. To doktoři nedokážou.
Bess?
Promiň.
Byla to moje chyba.
Pojď sem.
Ahoj.
Ahoj.
Láska je ohromná síla, viď?
Jestli umřu, tak proto, že mě láska neudrží naživu.
Už skoro nevím, jaké to je milovat se.
Jestli to zapomenu, umřu.
Pamatuješ, jak jsem ti volal z plošiny?
- Milovali jsme se na dálku.
- Chceš, abych ti to zas říkala?
Chci, aby sis našla nějakého muže a pomilovala se s ním. Pak se vrať a vyprávěj mi to. Bude to, jako bychom zas byli spolu.
To mě udrží při životě.
Já... nemůžu.
Když jsem ti ráno říkal, aby sis našla milence, nebylo to kvůli tobě, ale kvůli mně.
Protože nechci umřít.
Bojím se...
Rozumíš?
Ano.
Budeme to my.
Udělej to pro mě.
Nemůžu.
Prosím.
Bess?
Není vám nic?
Určitě ne?
Prosím.
Kapitola pátá: "Pochyby"
Potřebovala jste si zdřímnout.
Dal jsem vám tu růži do vázy.
Trošku se rozvila.
Měla byste myslet i na sebe.
Jděte do společnosti.
Jděte si zatancovat.
Viděl jsem vás tancovat.
Tancujete ráda.
Kde je Jan?
Tady k ničemu nejsi.
Nenech ho umřít.
A proč bych ho neměl nechat umřít?
Miluju ho.
To říkáš pořád, ale není to vidět.
Nemůžu nic dělat.
Vůbec nic.
Dokaž mi, že ho miluješ, a já ho nechám žít.
Přišla jsem si zatancovat.
Skvělé, skvěle se pohybujete... Ale nechcete si povídat?
Nechte toho! Řekněte mi něco!
Bess, mluvte se mnou.
Dejte mi pět minut.
Můžete se mě teď dotýkat.
Můžete mě mít.
Bess, my se spolu nebudeme milovat.
Oblečte se.
Vy mě nechcete?
Nelíbím se vám?
Říkal jste, že ano.
Ano, líbíte se mi.
Ale teď se oblečte.
Vy mi nerozumíte.
Budu na vás hodná...
Chci se s vámi milovat.
Poslyšte, Bess. Jestli se mnou chcete mluvit, sejdeme se v nemocnici.
A teď se oblečte.
Já to s vámi nechci dělat.
Tak oblečte se a jděte domů.
Ne.
Ležím na zádech, úplně nahá...
On vejde a uvidí mě...
A políbí mě na prsa.
Vnikne do mě... q... a miluje se se mnou.
Něžně...
A udělá se.
Kdo?
Doktor Richardson.
To není pravda.
Ahoj, Bess. Kam jedeš?
Odpojíme vás od respirátoru, abyste si procvičil plíce...
Tak se uvolněte a klid.
Začni sám dýchat. Zhluboka dýchat... pomalu... To je ono.
- Bess! - Ano?
Co děláš v tom autobuse?
V jakém autobuse?
Pojď ke mně...
Já jsem tady... vzadu...
Vzadu v autobuse...
Dodo!
Dodo...
Jane!
Dojdi pro doktora Richardsona.
Připojím tě zase na respirátor.
Jane, slyšíš mě?
Jsi při vědomí?
Řekni něco!
Chtěl bych si s vámi promluvit.
Bess!
Jede mi už autobus.
Odpusť mi, Otče, hřešila jsem.
Máří Magdalena hřešila, a přesto patří k mým milovaným.
Jdu do zadní části autobusu... A tam jsi ty...
Máš ho tak velkého, že ti málem rozerve kalhoty...
Rozepnu ti poklopec... a dotknu se tě...
Byla ses podívat na Jana?
- Jak je mu?
- Líp. - Je mu líp?
Vaše modlitby byly vyslyšeny. Jan už není na respirátoru.
Dobrá zpráva, viďte?
Myslíš... q... že se měníme v jiné lidi, když se blíží konec?
A že... jsme najednou zlí, když máme umřít?
Ty neumřeš...
Vím to.
Slibuju ti to.
Kapitola šestá: "Víra"
Tak jsme tady.
Pojďte sem, holky!
Něco jsme našli!
Nedělej si moc velké naděje.
Janův stav se může zas zhoršit.
To já ho zachránila. Zachráním ho zas.
Bess, co to vykládáš?
Vyprávěla jsem Janovi příběhy o lásce.
Bylo to skoro, jako bychom spolu byli my dva.
Láska ho může zachránit.
Nesmí na ni zapomenout.
Řekl mi to.
Říká mi, co mám dělat.
Jsem ráda, že Jana posloucháš, ale nenech se jím ovládnout.
Víš, že nemoc má hroznou moc.
- Zachránila jsem ho.
- Nemluv tak! To je hloupost!
- Říkalas, že nejsem hloupá.
- Říkáš hloupé věci.
Proč to říkáš?
Protože se ztrácíš ve světě fantazií a mně to dělá starosti.
Zlobilo mě, když říkali, že jsi hloupá.
Odpoledne mu dáme drén. Pak už to s ním bude snazší.
Nebojte, je to jen malá operace.
Chceš ve mně vzbudit pocit viny?
Proč to říkáš?
Chce ve mně vzbudit pocit viny!
Pojď sem.
Vypadáš hrozně.
Proč se takhle oblíkáš?
Jako nějaká vdova.
Ještě ani není po mně.
- Možná si to přeješ.
- Ne, ne...
- Neudělalas, co jsem chtěl.
- Udělala!
Mělas jít s nějakým chlapem...
Šla jsem.
Tomu říkáš jít s chlapem?
To je vtip.
Já miluju tebe, nikoho jiného...
Dokaž to!
Co je?
Spíš s mužskými, abys ukojila jeho chorobné představy?
- Je mu už líp...
- To teda není!
Občas je mu líp, občas hůř. S tím, co děláš, to nesouvisí.
Je to můj muž a Bůh řekl, že ho musím ctít.
Jestli ho ctíš takhle, tak nevím.
Ty nejsi odsud, viď?
Jsem ráda, že ne.
Z řečí zdejších lidí je mi nanic.
Ale žiješ tu, chodíš do kostela.
Jenže na všechno mám svůj názor.
Proč se neodstěhuješ?
Tvůj muž je mrtvý.
Víš dobře, že jsem se neodstěhovala kvůli tobě.
Žena si musí sama vybrat.
Musí mít vlastní názor.
Děláš všechno ještě horší.
Jan má hlavu samou jizvu.
Je nadrogovaný a neví, co říká!
Neví!
Promiň.
Promiň.
Půjdu do pekla?
Koho chceš zachránit?
Sebe, nebo Jana?
Bess!
Už jsi s námi dlouho nebyla. Co je s tebou?
Varuji tě: Hospodin shlíží v zlobě na ty, kdo ho zrazují.
Musíš mi půjčit něco na sebe.
Ahoj...
Kolik, zlato?
Raz, dva, tři...
Děkuju.
Neslyším tlak.
Má fibrilaci.
Pozor.
Pořád beze změny.
Pozor.
Pozor. Znovu, prosím.
Pozor...
Dobrý den, Bess.
Bess!
Je načase si trošku promluvit.
Nech mě umřít.
Mám v hlavě zlo.
Miluju tě, ať už máš v hlavě cokoli.
Takže jste Janovi nemuseli dávat šoky, když se mu zastavilo srdce?
Ne, byla to hrozně jednoduchá operace.
Dopadla dobře, jak víš.
Nemuselas to říkat. Víš to.
Chci si promluvit s Bess.
Děkuju, Dorothy.
Nebudu se tě na nic ptát, protože nechci, abys mi lhala.
Ale dokud bydlíš pod mou střechou, budeš se chovat slušně.
- Nikdy jsem ti nelhala.
- Rozumíš mi?
Ano, mami.
Je mi to hodně nepříjemné.
Tvůj děda už nad tebou nemůže držet ochrannou ruku.
Uvědomuješ si, co to znamená?
Víš, co to je být vyobcovaná?
Nebudeš nic mít!
Znala jsem silné lidi, které vyloučení zdrtilo.
A ty jsi jen slabé děvče.
Tebe by to zabilo.
Už jsem toho řekla dost.
Bess, pojď na minutku dolů.
Je tu doktor Richardson.
Dobrý den, Bess.
Dobrý den.
Jak se daří?
Posadíme se?
Bess...
Zapletla jste se do něčeho, co se vám vymklo z ruky.
Vážně?
No tak, nejste už žádné dítě.
Proboha, vždyť on vás nutí se všemi šukat.
Nemiluju se s nimi. Miluju se s Janem.
A zachraňuju ho před smrtí.
Mně připadá jako starý prasák, který si hraje na voyeura.
Někdy mu o tom ani nemusím vyprávět.
Jsem s Janem v duchovním spojení.
Bůh nechá každého v něčem vyniknout.
Já jsem byla vždycky hloupá...
Ale v tomhle jsem dobrá.
Bůh dal každému nějaký talent.
Na co má talent Jan?
Je... Je ohromný milenec!
A můj talent?
Nevím.
Ještě jste to nezjistil?
Aha...
A na co máte talent vy?
Snad ne na to, nechávat se šukat neznámými chlapy?
Já umím věřit!
- Zlobíte se?
- Ano, zlobím se.
Protože nevidíte, že si s vámi hraje. Je nemocný. To, co vám dělá, je chorobné.
Je pro vás stále nebezpečnější.
Proboha, poslouchejte mě!
Vždycky se o svoje pacienty tolik zajímáte?
Poslouchejte mě. Záleží mi na vás.
Mám vás rád, Bess. Jste velmi zvláštní...
Dejte ty ruce pryč, prosím.
Dodo...
Vyprovoď pana doktora, prosím.
Co se stane teď, Bess?
Svěřil vám další myšlenky, chce po vás další služby?
- Už sem nechoďte.
- Nad čím bude slintat tentokrát?
Otče, co se děje?
Otče... Kde jsi?
Dobrý den!
Odvezete mě k lodím?
Ostatním holkám by se to nelíbilo.
Všechny lodi udělat nestihnou.
Možná že ne.
Co ta velká?
K té už nejezdím.
Holky tam nechtějí.
Tak mě tam můžete klidně vzít.
Jak se cítíte, Jane?
Už jsem se cítil líp.
Bohužel vám v poslední době můžeme jen zřídkakdy pomoct.
Musím vás poslat zpátky do Glasgowa.
Nechci už žádné další operace.
Záleží samozřejmě na vás, ale... Váš stav se bez operačního zákroku pravděpodobně nezlepší.
Pokud jste si tohle už rozhodl, měli bychom zvážit další věci.
Chci říct, že bychom měli myslet i na jiné lidi.
Bess?
Jsem rád, že mi rozumíte.
Váš stav je pro ni velkou zátěží.
Nevím proč, ale... dělá si o vašem stavu falešné představy.
Musím to říct bez obalu: Když vás vidí, neprospívá jí to.
Asi ne. To nejlepší, co pro ni můžeme udělat, je hospitalizovat ji.
- Poslat ji pryč? - Ano.
Co nejdál.
Myslíte, že je to nutné?
Pokud nechcete být operován, váš stav se na vás bude čím dál tím víc projevovat.
Čím na tom budete hůř, tím bude váš vliv na Bess škodlivější.
Připravil jsem dokumenty, které mě umožní poslat ji na léčení. Potřebuju váš souhlas.
Vy Bess pošlete na psychiatrii?
Jedině tak ji můžeme vyléčit.
Řekněte mi, pane doktore... Znamená to, že ji už nikdy neuvidím?
Reálně vzato... ano.
Tam dole.
Říkal jste, že ji chcete pomoct.
No tak, Jane.
Kapitola sedmá: "Bessina obět"'
- Jak se dostanu zpátky?
- Budu dávat pozor.
Dobrý den.
Co chcete?
Uděláš to s námořníkem a já se budu dívat.
Dobře.
- Tak pojď sem...
Takhle to máš ráda, co? Ne.
Můžu, prosím vás, jít domů?
- Nešij sebou!
- Ne, chci domů!
Říkám, abys sebou nešila!
- Zastřelím vás.
- Jo?
Ty tak!
Neumíš s tím ani zacházet.
Kurvě nikdo věřit nebude!
Q... nám hříšníkům zbývá jediná věc, dosáhnout dokonalosti v Božích očích.
Bezpodmínečnou láskou k psanému slovu, bezpodmínečnou láskou k zákonu.
Já vám nerozumím.
Jak můžeme milovat nějaké slovo?
Slova se milovat nedají.
Nemůžeme se zamilovat do slova.
Milovat můžeme nějakou lidskou bytost.
- To je dokonalost.
- Tady ženy nemluví!
- Bess McNiellová, rozhodli jsme... - Nechte mě tu! - Že již nebudeš smět do kostela.
- Chci tu zůstat! - Kdo tě zná, již tě znát nebude.
- Nechte mě tu, prosím. Bess McNiellová, opusť Boží stánek!
Dobrý den. Půjdete s námi.
Jedeme do Glasgowa.
Odvezou tě zpátky do nemocnice. Je to pro tvoje dobro.
Chci vidět Jana, svého muže!
Já vím, ale teď ne.
Je to pro tvoje dobro.
Matka mě dát zavřít nemůže, jsem vdaná.
Nepodepsala to matka, ale Jan.
- Ty lhářko!
- Pojďte, Bess.
- Jane!
Jane!
Jak jsi to mohla udělat?
Taky jsi měla manžela. Mohlas ho svou láskou zachránit. Jane!
Pojďte, Bess, jdeme!
Do prdele!
Není tady!
Ahoj.
Kdo je coura!
Co to děláte?
Kdo je coura!
Nemůžu otevřít dveře!
Mami!
Prosím, mami, otevři!
Prosím tě, otevři!
Mami!
Budu hodná.
Moc hodná. Budu moc hodná.
Jděte prosím pryč.
Jděte pryč!
Jděte pryč a nechte mě být!
Kdo je coura!
Zmizte!
Nedělejte virvál před Božím stánkem!
No tak! Jděte.
Co se stalo?
Bess!
Bess!
Bess, jsi v pořádku?
Bess! To jsem já, Dodo.
Jan umírá.
Neměla jsem ti to říkat.
- Neměla jsem ti to říkat.
- Dobře žes mi to řekla.
Vím, že mě máš moc ráda.
Musím už jít.
Můžu pro tebe něco udělat?
Cokoli.
Ano.
Jdi za Janem a modli se, aby se vyléčil, vstal a chodil.
- Odvezete mě k té velké lodi? - Zase?
Určitě?
Otče, proč nejsi se mnou?
Jsem s tebou, Bess.
Co ode mne chceš?
Kde jsi byl?
Nenapadlo tě, že se mnou chtějí mluvit i jiní lidé?
Jistě, to mě nenapadlo.
Ta hloupá husička Bess pořád chce, abych s ní mluvil, a mně se pak hromadí práce.
Ale teď se mnou jsi?
Jistěže, Bess. Víš to.
Děkuju.
- Promiňte, potřebujete mě?
- Jen tu zůstaňte.
- Bess chce, abych se modlila... - Proč?
Za Janův život.
Za zázrak.
Ano, to by byl zázrak.
Pane Bože, modlím se, aby Janovi bylo líp. Aby vstal z postele a chodil.
Tady sestra McNiellová.
- Bude ti líp.
- Chtěla bych vidět Jana.
- Teď se připrav na operaci.
- Chci ho vidět.
- Teď ne, musíš na operaci.
- Ne, musím vidět Jana. Prosím.
Tak dobře. Chce vidět Jana. Ukážeme jí ho.
Proboha, pomozte mi.
Hněte se, proboha!
Dobře, tady ho máš. Už ho vidíš, viď?
Jak... jak je mu?
Není mu líp?
Není.
Myslela jsem, že mu bude líp.
Možná jsem se přece jen zmýlila.
Odvezeme ji dovnitř.
Vemte tohle.
Jedeme. Raz, dva, tři...
- Je to v pořádku.
- Znáte mě? - Jo.
- Víte, co se stalo? - Ne.
Tlak 100.
- Bude to dobrý.
- Jen se vám podívám na záda.
- Máte nůžky?
- Ano.
Mami!
Mami!
Tady je.
Promiň, že jsem nemohla být hodná.
To nic, Bessie.
Dědeček lituje, že nemohl přijít.
Řekni mu, že ho mám moc ráda.
Jsem ráda, že jsi přišla, mami.
- Tlak?
- Klesá.
- Dejte jí dvě jednotky. - Dvě jednotky.
- Jen tě dáme trošku níž.
- Držte jí hlavu...
To nic není...
Dodo, drž mě.
Držím tě. To nic, jsem tady.
- Bojím se.
- Já vím. Jane?
Jane...
Mám strach. Všechno bylo špatně.
- Bez pulsu! - Bess!
Pozor!
Pozor...
Bude to v pořádku.
Hodná holčička, no tak...
- Můžete toho nechat.
- Jak to?
Ne...
Bess, poslouchej mě!
Promiň.
Ne, promiň...
No tak, Dodo, jdeme.
Epilog: "Pohřeb"
Popsal jste zesnulou jako nezralou a labilní osobu.
Jako osobu, jež pod vlivem manželovy nemoci obsesně podlehla přehnané, perverzní sexualitě.
Můžete nám to objasnit?
To jsem napsal?
Ano, takhle to tu stojí.
Můžu dostat trochu vody?
Přineste panu doktorovi vodu.
Děkuju.
Vy jste měl zesnulou v péči. Soud by chtěl slyšet lékařská fakta.
Kdybyste chtěli, abych to napsal znovu... q... pak by můj závěr... q... místo neurotická a psychotická bych asi... q... užil slovo jako... q... dobrá.
Dobrá? Ano.
Přejete si, abychom do spisu zaznamenali, že podle vašeho názoru zesnulá trpěla "dobrotou"?
Tento psychologický defekt zřejmě způsobil její smrt?
Máme to tak napsat, pane doktore?
Ne.
To samozřejmě ne.
Dobře, takže se asi přidržíme vašeho původního prohlášení?
Ano.
Myslím, že o Bess McNiellové bylo už všechno řečeno.
Souhlasili jsme s jejím uložením do země, ale bez pohřebního obřadu.
To, že jsme zesnulou znali, nesmí ovlivnit způsob jejího pohřbu.
Její pohřeb musí být stejný jako pohřeb ostatních takových.
Úřady její tělo předají tento týden.
Dostal jsem od starších povolení Bess pohřbít, ale nemohu se odchýlit od zásad platných pro zdejší pohřby.
Musím o Bess říci to, co řečeno být musí.
Kde je Jan?
Šel dolů?
Neviděli jste Jana?
Bess McNiellová, jsi hříšnice a za své hříchy skončíš v pekle.
Nikdo z vás nemá právo posílat Bess do pekla.
Terry, už je čas!
Jdeme na to.
Vstávej, proboha!
No tak...
No tak...
Postarejte se o ni.
No tak, musíš ji pustit...
Bess!
Jane!
Jane...
Něco ti ukážu. Nebudeš tomu věřit.
- Co?
- Pojď!
Prosím.
Nebudeš tomu věřit.
Pime, pojď se podívat. Podívej se.
Vidíš něco?
Nic tam není!
Zkusil jsem všechna pásma. Nic. Chtěl jsem si být jistý.
Ty hajzle, kdy tě ta puberta pustí? -Kdo si dá kafe? -Já ne.
Louka, ty budeš v balíku!
Jardo, půjč mi stovku.
Jinak bych ti nepůjčil. -Dík.
Jdeš pozdě!
To je ideální auto! Praktické! Měl by sis pořídit aspoň trabanta.
-Nový, nebo starý?
-Starší. -Kombi stojí asi 25 000.
Počkej!
Zezadu to bylo lepší. Já se neotočil.
Já je mám furt krásné.
Složenky!
Vy krávy zelené, nenažrané!
Ahoj, Helenko.
Tady Louka.
Nějak se mi udělalo smutno. Že nevíš, na koho jsme si vzpomněl?
Helenko, bojíš se v noci ve věži?
Do divadla?
Ne, nezlobím se. Utíkej. Ahoj.
Ahoj, Zuzi.
Tady Louka. Nějak se mi udělalo smutno. Že nevíš, na koho jsme si vzpomněl?
On je doma? Tak ahoj!
Trabant za 20 000! RÁDIO: Posloucháte vysílání Svobodné Evropy.
-Dobrý den.
-Ten nápis potřebuje obnovit.
-Ano, opršelo to. Já to dělám.
Obnovuji nápisy. Kolik by to stálo dohromady?
Tady toho není moc. Je tu 36 písmen.
To máme celkem 180 korun. Proč je to tak drahé?
Je v tom rozdrcené zlato.
Tohle jsou zlaté šupinky.
Kdyby se pán psal s jedním T, bylo by to o 5 korun levnější.
Fando!
Louko, ty blbče! Na tohle jsem čekala dva roky.
-Od pohřbu uvaděčky Hájkové. -To je hrozné.
Měříme čas na pohřby jako funebráci.
Tys nebyl nikdy ženatý, vid'? Ne. Táta mi vždycky říkal, že hudba je celibát.
Ty škytáš?
To mám vždycky, když je to hezké. Vždycky potom. Dej si levý malíček mezi zuby a stiskni.
Tam jsou škytací bod.
Prý také pomáhá zvednout levou nohu a pravou ruku.
Když ji odkrvíš, pomůže to.
-A pravou ruku. -To slyším poprvé. -Co tady ťuká?
-Holubi si brousí zobáky o plech.
Škyt! Asi jsem to spletl. Pravou nohu a levou ruku nahoru.
A proč tě vyhodili z filharmonie, když jsi tak dobrý hráč?
Mně se o tom nechce mluvit. Tak o tom nemluv. -Ono to pomáhá!
Proč si ty zobáky brousí?
To ti můžu vysvětlit.
-Aby je měli ostré! -Ty jsi blbej! Ha, ha, ha!
-Čest práci! -Dejžtopánbu!
Mám pro vás zakázky na opravu písmen. Tady jsou čísla hrobů. Hrobník jako vy, pane Brož, to je radost pro celý hřbitov.
-Dobře to děláte.
-Snažím se, abych nepřetáhl. PTÁK: Nech toho!
-Už mi dlužíte jen 37 600 korun. -Bez auta víc práce nestihnu.
-Vy byste chtěl trabanta?
-Nemám na něj peníze.
Mám pro vás melouch za 30 000!
Jen je shrábnout! Tati, Andy má klíště!
-Máš doma nějaké zvíře?
-Ne. -A dítě? -Taky ne.
-Tak co vlastně máš? -Holky, běžte si hrát!
Byla by to svatba. My máme jednu starou tetu. -Se starou tetou se ženit nechci.
-A ještě ke všemu Ruska! -Ta teta má neteř. -Ani neteř.
Já jsem proti každé svatbě. Pták: Na zdraví!
-Na zdraví! -Na zdraví! Ta neteř potřebuje naše občanství, aby nemusela zpátky do Ruska.
A je to! -To je nějaké podezřelé.
-Do půl roku se zase rozvedete.
-Je tady Andy? -Je, měl klíště. -Ta svatba se mi nelíbí!
-Ona dá i 40 000.
Budete mít trabanta kombi, a u mě odmáznete 20 000 z dluhu. To je lepší kšeft než pozlacovat hroby. Samé hroby!
Sakra práce! Máte dost zvířat. Jsem hrobník.
-Tak nic, pane Brož. Na to já nejsem. To není pro mě.
-Za maminkou?
-No jo. Dobrý den.
-Cvič doma. Přijd' v úterý! -Ahoj, mami.
Víš, co bude dnes k obědu?
Uhlířina! To je bezvadné, mami.
Psal Víťa.
Je to za sklem. -Čti to nahlas! -Až později.
Ty nemáš Víťu rád?
-Jako virtuos se zase vzmůžeš. Dej si chutnat a přidej si, jak chceš. -Měli bychom vyměnit okapy.
Jsou děravé.
Zatéká do omítky. Materiál i práce stojí 2000. Mami, kde bych na to vzal?
Kvůli tomu baráku jste mě odřeli na kůži.
Auto jsem prodal.
Všechny úspory na to praskly, zadlužený jsem.
Vždyť ten dům je ted' tvůj, když jsi Víťovu půlku odkoupil. Jinak by nám ji zabavili, protože Víťa je emigrant.
To jsi chtěl, abych tu žila s cizími lidmi?
Ahoj, Franto!
Ještě hraješ mrtvolám?
A co ty? Ještě hraješ pro ty žlučníkáře?
To víš, že jo.
Tak ahoj. Spěchám. Na shledanou, paní Louková.
Co myslel těmi mrtvolami?
Tak říkáme obecenstvu na koncertech, když je vlažné.
Tady to bylo zanešené.
To asi nemá velkou cenu. To je jen bižuterie.. -Odkud to máte?
-Našel jsem to. -Jakou myslíte, že to má cenu?
-Nevím. Můžu vám za to dát pět, možná i deset korun. Děkuju.
Myslím, že to bylo takhle: Muž a žena se hádali. Ona řekla:
-Pane Brož, já bych to bral. -Jasně! Jiné vysvětlení není.
Tu svatbu že bych bral. Možná.
Když by vy znali po německy, mogli by s Naděždou mluvit po německy, protože ona je tlumočnice. -Já neumím ani německy, ani rusky. -To je mně jasné!
-Já na jazyky nemám hlavu. To je jedno. O to se nebude nikdo zajímat, jak si spolu povídají.
Každý Čech trochu rusky umí.
[Каждый Чех говорит немножко по-русский.]
Mistr Louka musí mít jistotu, že to není podraz. -Do půl roku rozvod a šmytec! -Ne mou duši šmytec, pane mistr!
Pro oko svatba. Naděžda má synečka, vy ho viděli.
Ona proti vás mladá. Вы могуть быть её отец, Co ona by s vámi dělala?
Má pravdu, pane Louka,
[Тамара, надо сказать что б всё было как в ностоящим браке.] Všechno bude jako opravdu. Uděláme hostinu a první noc.
-Jakou první noc? Společně přespat.
Ale nebojte, každý v jiném pokoji. Aby to nebylo podezřelé, až po vás půjdou. Pane vrchní, ještě vodku!
Víte, kolik my dali ruským úředníkům? Ani se neptejte. Teda Fando, to jsi mě překvapil!
Gratuluju! Hodně štěstí! -Krasavice!
-Ty taky hraješ všude, vole!
Ahoj!
Na zdraví!
Přátelé, mně se moje žena Naděžda velice líbí./ /Друзья, Mně očeň nrávitsa! / /Мне моя жена Надежда очень нравится.
-Šútka takája. [Шутка такая.]
Byla by škoda, aby český muž odpíral své ruské ženě její právo. Perevadi, Tamara! [Переведи, Тамара!
[Ты ёб свою мать! ]
Nebo aspoň Čurila Plenkovič! Pane Louka, oni jsou z vás zděšení!
Každá nevěsta má být před svatební nocí vyděšená!
Nechce u nás být.
Brečí! A na mě už to jde! -Ona bude rodit!
Naděždo Ivanovno!
Ženo moje!
-Nové?
-Starší, mami. -Ale vůbec není rezavé! -Tyhle auta nerezavějí.
To jsi teda koupil dobře. Vidíš!
Je jich jako kobylek! Naši lidi od nich kupují naftu, benzín, uhlí.
Paktují se s okupanty. Vlastenci! Když nás obsadili, zvedali pěsti, že jim nedají ani vodu a chleba.
Takový jsme my, Češi, pronárod.
Můžu tě někam přiblížit?
-To jsi vyženil?
-Vidím, že Musil žvaní, kudy chodí. Hezký vůz. Tak sis polepšil.
-Kláro, ta svatba...
-Mě to nazajímá! -Já žiju pořád sám.
-Málem jsem se kvůli tobě rozvedla.
Kláro, pojd' na chvíli do věže.
-Zastav, já vystoupím.
-Klarino! Ráda bych vystoupila. Tak pojd'te.
Pane Louka, máme vyzdobit okna.
Zase bude nějaké výročí?
Já už to nestačím sledovat.
Bude soutěž o nejlepší výzdobu. -Moje okna nejsou zezdola vidět. -Oni to sledují jako ostříži.
Dejte tam jeden ruský a jeden náš. Aby uliční výbor neotravoval. -70 korun.
Připočtu to k těm 200... -Nemusíte. Zaplatím vám to hned.
-Ale já nemám zpátky.
-To nevadí. To je dobré! Dobrý den.
Mňa posílá pán Stoklasa. Pan Stoklasa! Aha!
Pomalu! -A co mi vzkazuje pan Stoklasa?
-Abybyste se na mňa pozrel! Teda či byste si mňa nevypočul.
-Budete zdobit okna?
-Z toho už jsem vyrostl!
-Napijete se? -Napijem.
Ja hrám na violu, ale chcem sa naučiť na cello.
Blanko, vede? Že je veliké. -Máte ráda větší nástroje?
Mám z vás trochu trému.
Stiskněte ho pevně nohama! -Mám hrát?
Takto?
-No jistě.
Louka.
Který přítel?
Ted'?
Kdo volá?
-Blanko. -Ano?
-Budete muset přijít jindy. -To je škoda. -Mně to povídejte.
Přijd'te k Zelenému stromu!
-Tady už zůstaneme?
-Tady to bude dobré. -Vy jste jako špión.
-Pane Louka, průser!
-Naděžda emigrovala! -Kam emigrovala?
-Do Německa!
-Do západního? Jela tam se zájezdem jako tlumočnice. Ona tam má bohatého chlapa!
Nespi! Nejsi v práci. -Proč za ním nejela rovnou?
-Rusové do západního Německa nesmí!
Sem jo, ale tam ne.
-Jak to že ji tam pustili?
-Díky vám má české občanství.
Vzali ji se zájezdem, protože tady nechala dítě. -Proč za ním jela?
-To nám může být úplně jedno. Horší je, že se o vás začnou zajímat fízlové jako o manžela.
-Já věděl, že jsem udělal blbost.
-Mě to mrzí, pane Louka. Ale pro vás z toho nic neplyne. O kluka se postará teta.
-A kdy je asi mám čekat?
-Koho? -Ty fízly. Asi brzo.
Vy jste František Louka? Otec tohoto dítěte?
Máme v sanitce tu paní, co u ní byl. Má záchvat. Máte si ho převzít.
Já jsem nevlastní otec! To si vyřid'te v rodině. Dokud bude v nemocnici, má být kluk u vás.
Tak pojd'. Přece tady nebudeš stát.
Pojd' dovnitř.
Pane Brož, víte, co se stalo?
Tak vy to víte?
Okamžitě si pro něj přijed'te!
To jsme si nedomluvili!
Přijd'te zítra k nám. Probereme to. Jedna noc vás nezabije.
Umyjte ho a dejte ho spát.
Bačkory máš?
Něco na nohy.
Pro doma. Do prdele, to bude domluva s tebou. To mi ještě scházelo.
Bačkory. Tvoje.
Zuj si boty, vezmi si bačkory. Rozvázat boty si snad umíš, ne?
Hlavně mi tu nebreč.
Jednu noc to vydržíš. Pak půjdeš k hrobníkovi. Když si to zavařil, tak ať si to vyžere, debil.
Tady máš barevné tužky a papíry.
Můžeš si kreslit. Tady si sedni a maluj. Čmariky, čmariky.
Koukám, že jsi paličák, kamaráde. Tak zírej. Jez!
Aspoň se napij čaje. To je ruský čaj. Ten pijete pořád.
Napij se, oslazené to máš.
Nedělej, že nerozumíš. Něco rozumět musíš. Jsme oba Slované.
Já nerozumím rusky, ty nerozumíš česky. Ale slovo čaj znáš.
Jak byste tomu asi jinak říkali?
No vidíš! Tak to bychom měli.
Nebreč a spi. Jednu noc to vydržíš.
Tak mi dej pokoj.
Moje žena nechtěla, abych vás do té svatby zatáhl.
-Říkala, že z toho bude malér.
-To měla svatou pravdu. Nemůžu jí přivést domů páté dítě. Pane Louka, vydržte to s ním.
Odpustím vám 4000 z dluhu. Co já s tím klukem? Ať si ho vezme ta se zlatými zuby.
Paša?
Ta už je v Leningradě. Do 14 dnů se teta vrátí z nemocnice.
Zatím ho nechte u vás. Taky kvůli nim. Je to i ve vašem zájmu.
-Komu to můžu říkat? -Jim.
Už jste někdy byl u výslechu?
-Ne.
Dříve nebo později si pro vás přijdou. Oni melou pomalu, ale jistě.
Pane Louka, zase jste nevystrčil ty praporky.
Já to nestíhám. Všichni ostatní je vystrčili.
To je hezký chlapeček.
-To je bratrův syn. -Jak se jmenuješ?
-On se stydí. -Zbytečně na sebe upozorňujete.
Jsem srab.. Vloni jsem se na to vybodl a taky se nic nestalo. Ale nebudeme jim dávat záminku, když jsme ted' v průseru.
[Наш, ваш! ] -Co říkáš?
-Náš, váš. [Наш, ваш.] Správně. Vidíš, že rozumíš, když chceš.
Dávali jsme ho tam z vděčnosti, než jsme poznali, jací jste prevíti vy Rusové.
Rozumíš? Nerozumíš. Rozpínaví jste.
Až se teta uzdraví, sbalím ti čemodán a půjdeš.
[Чемодан.] To je jediné, co umím, protože mi ho v Moskvě na nádraží ukradli. Kradete kufry a cizí území.
-Naš krásnyj!
[Наш красный! ] -Je jako trenýrky.
Náš je krásný.
-Naš krásnyj! [Наш красный! ]
-Dnes?
-Nehodí sa? -Mám tady návštěvu. -Ahoj!
To je váš synček? -Ne.
-Vnučik? -To už vůbec ne. Hlídám ho známým z Ruska.
-Už možem hrať?
Tamara Komarovová... Počkejte s dítětem venku.
Včera zemřela. V 7 hodin ráno. Vy jste její co?
Nic. Známý. Nevěděli jsme, komu dát zprávu.
[А где бабушка? ] -Bábuška spí.
Nemáme ji budit.
Požádej sociální pracovnici, ať vezmou dítě do péče. Řekni, že ho matka opustila a ty mu nemůžeš dát tu péči.
Myslíš?
-Jsi rodič, nebo děda? -Děda. Tyhle papíry vyplňte a dejte na národní výbor soudružce Zubaté.
-A kdy asi by to šlo? -To já nevím.
Mně to nejde do hlavy. Říkáš, že ten chlapeček je Jugoslávec. To ti ho ti rodiče jen tak půjčili?
Aby viděl český venkov. Kolja je přece ruské jméno!
To může být i jugoslávské jméno.
-Může tady pár dní zůstat?
Byl by na vzduchu a ty bys tu nebyla tak sama.
Dneska si lidi udělají dítě, a pak nevědí co s ním.
Kdo se chce věnovat hudbě, neměl by mít děti. Jako ty.
Bud' hudba, nebo rodina. Jak dlouho by tady byl?
Vidíš je?
Pořád jezdí sem a tam.
-To nejsou vaši, to jsou Rusové.
-Podívej, to je král.
-Co to říká?
-Asi mají uniformy jako v Jugoslávii.
Nikam nechod', Koljo.
Koljo, kdo ti dovolil jít ven?
-Lhal jsi mi. Je to Rus. -Ano.
-Všichni Rusové nejsou stejní. Jeho rodiče... NĚKDO ZVONÍ
Viděli, jak sem jdu.
Извините пожалуйста, можно у вас руки помыть ? ] Umýt ruce?
-Neteče voda. -Voda neteče.
-Vadá nětěčot? [А, вода нетечёт? ]
-Ruské dítě tady nechci.
-Jdeme ke strejdovi. Těčot vadá! [Да течёт вода!
Vlastní matce lžeš. To by Vítek nikdy neudělal. O děti jsi nikdy neměl zájem.
Podívej! -A jak v Praze?
-V Praze jako tady, strejdo.
Víš, co říkal jeden jasnovidec z Krkonoš? Že to letos praskne.
To říkají už 40 let. Ten jasnovidec měl vidění, jak komunisti kupujou zlaté pruty a táhnou ve velikých tlupách přes hranice do Ruska. Ale tam je Gorbačov těmi zlatými pruty nařezal přes prdel a řekl:
Zlato tu nechte a vraťte se domů. Mladí lidé a zdravotní sestry se vzbouřili a za vyzvánění zvonů je vyhnali do rezervace v Albánii.
Takové měl vidění. -A proč zrovna zdravotní sestry?
-To já nevím.
-Eto náši. [Это наши.] -Jo, vaši.
Ne. Jsou tady nafurt.
Jen pořád jezdí sem a tam.
[Они здесь живут? ] -Bohužel.
Nehrajeme. Pro nezájem. Ruské děti z kasáren byly včera.
Nehrajou.
-Kolik musí být diváků, aby se hrálo? -Nejméně pět. Ale je to ruský film.
Pane Louka, dostal jste doporučený dopis. Byli jsme vyhodnocení na druhém místě ve výzdobě. Kdyby nám to nezkazil Pech, mohli jsme být i první.
-Pokorný.
Vy jste pan Louka? -Ano.
-Nemá ho kdo hlídat.
-U výslechu nemůže být. -Soudružko, necháme vám tu dítě. -To nepůjde.
-Tak to jsme tady ještě neměli. -Vy nemáte děti?
Mám, ale netahám je do práce. Postará se o něj Jitka.
-Čest! -Čest! No prosím!
Jitko, budete se muset postarat o toho malého.
-Tak pojd'! -Jdi s tetou. Bude si s tebou hrát.
Pět. On nerozumí česky.
Je Rus.
Dejte mu tužku, bude si kreslit.
Posad'te se, pane Louka. Neměla byste barevné? On má strašně rád pastelky.
Tak vy jste se nám oženil, pane Louka.
Co to? Nikdy se vám do toho nechtělo a najednou v 55 letech ... Tak to nějak přišlo.
-Jak jste se seznámili? -V restauraci. -Ve které?
-V Malostranské kavárně. Seděla u stolku sama, tak jsem přisedl.
-Umíte dobře rusky?
-Jen co si pamatuju ze školy. -Cigareta! -Zapalte si.
-To ona furt.
Hezké housle. -To je violencello. Má bodec.
To housle nemají. -Já mám taky pětiletého kluka.
-Jak se jmenuje? -Radek. Po manželce.
Tak jak?
Máte na své příbuzné nějaký špatný vliv.
Bratr emigroval, žena emigrovala.
Vy jste spolu moc nežili, že?
Nikdo ji ve vašem domě neviděl. My jsme si nerozuměli. Ona rusky, já česky.
-Toho jste si před svatbou nevšiml? -I jinak jsme se neshodli. Furt větrala například.
Byla zvyklá ze Sibiře na zimu. Tak jsme si řekli, že budeme žít každý zvlášť. Srandiček bylo dost.
-My si netykáme. Já ti tykám.
Muklům já tykám.
A ty budeš sedět.
Na něco jsem se tě ptal.
-Soudružko, nemůžete to dítě...
-Nejde to, Vlastíku.
-Kde jste vzal peníze na trabanta?
-Něco ušetřil a něco si vypůjčil.
-Od koho? -Od Pařízka a od Brože. -Řekla vám, že bude emigrovat?
-Ne. To mě zaskočilo. Že vám tu nechala svoje dítě, to vás taky zaskočilo, co?
-Ano. -Co s ním budete dělat?
Asi si ho nechám.
Jednou jsem ho vyženil, tak...
Milej zlatej, ta svatba byla fingovaná! Pohádky o starém kozlovi, který se zamiloval, povídejte někomu jinému.
Než půjdete do vězení, nemyslete, že budete hrát ve filharmonii! Leda na funusech.
To my už se postaráme.
Řekněte nám, jak to bylo.
Kdo to zprostředkoval? Určitě se nevidíme naposledy. Doma o tom přemýšlejte.
Možná přijdete sám. Ta možnost tady je. -Tak to bychom měli!
-Tak to bychom měli. Milej zlatej! No vidíš!
Ještě dva tři výslechy, a budeš umět česky.
-Ahoj, Markéto!
-Já jsem Míša.
-Co děláš?
-Ted' hraju v takovém tělese.
Ježíš, kluk!
Promiň!
Na trase B se ztratil pětiletý chlapec Kolja. Neumí česky. Předejte ho dozorčímu stanice!
Koljo, ty něboj sa! Zůstaň v metro! Hlavně nikam něuběgaj.
Koljo!
Tys mi dal!
-Ona do toho telefonu brečela.
Když jsem jí řekl, že teta umřela a Kolja je u vás, chtěla se vrátit. Ale to by ji sebrali a poslali do lágru za Ural. -A co ten Červený kříž?
-Žádost už podala. To nebude dlouho trvat. Dítě patří k mámě.
Tak pojd'.
Ahoj, Zuzi. Udělalo se mi nějak smutno. Můžeš mluvit?
Kde je? Až ve Varně? Jo, ve vaně!
Zuzi, já hlídám jedno ruské dítě. Jednoho houslisty z Leningradu. On nechce spát.
Ty učíš tu ruštinu. Prosím tě, přečti mu pohádku.
Je mu 5 let. Něco najdi. Já počkám.
Žili byli bude. Orel a ovečka? Senzace!
Dík, Zuzi. U mě jsi je zapomněla?
Černé s krajkami?
A to jsi šla domů bez nich? Ne. Kalhotek bych si všiml.
Já bych tě taky rád viděl, ale ted' to nejde. Ahoj.
Давай отсюда! ]
-Zavři okno, je tady průvan.
Na pastvách zelených pase mne.
-Co to tady provádíš?
Tak dost!
Sem se dívej!
-Jsme vysoko jako ptáci.
-Maminka není doma?
-Maminka je v zahraničí. Dáme mu antibiotika po 4 hodinách. A k tomu acylpyrin.
-Máte acylpyrin? -Mám. Je tady nebezpečí zánětu mozkových blan.
-Vaše paní bude dlouho pryč?
-Dlouho. -Potřebujete potvrzení do práce? -Asi ano.
-Děkuji ti, Kláro, že jsi přijela.
-Dík a dobrou noc. -Nemusíš se loučit, já tu zůstanu do rána.
A co řekneš doma?
Že můj milenec vyženil dítě a neví s s ním rady.
Straka nebo kavka, ty kradou lesklé věci.
To nikoho nenapadlo. Je krásný, i když nemá žádnou cenu.
S mým mužem nemůžeme mít děti, ale já můžu mít děti. To sis možná špatně vyložil.
-Kdy má dostat další prášek?
-V 5 ráno. Budík je nařízený.
Nikdy bych nevěřila, že se budeš takhle bát o cizí dítě.
Já bych to do sebe taky neřekl.
Ty ses toho podvodu nebál?
Jsi politicky pronásledovaný.
Já nejsem politicky pronásledovaný. Já jsem pronásledovaný za svou blbost.
Já jsem mohl jezdit na Západ. Kádrovák Bláha řekl: Emigroval ti bratr, ale mi ti věříme.
Po návratu jsme dostali dotazník, kde byla otázka: Setkal jste se s emigranty?
Já napsal: Setkal. O čem jste hovořili?
Já napsal: O hovnu, soudruhu Bláho.
-To je všechno?
-Asi se ho to dotklo. -Já myslela, že jsi něco provedl. -Ubohé, vid'?
Pěkně jsi to vyplnil.
Chtěl bych ti to dát.
Ještě!
-Hezké. Hlavně že to nejsou rakve. -Skazku po tělefónu!
Pohádku?
Zavoláme tetě učitelnici!
Skazka mně očeň panrávilas!
To byl strejda.
Ten pohádky neumí. Víš co? Zkusíme to sami.
-Žili byli dědeček a babička. -Děduška i babuška. [Дедушка и бабушка.] -Vnouček se jmenoval Budulínek.
-Budulínek. Babička řekla: Budulínku, jdeme do města, zůstaneš v domě sám.
-Otkryvať dver nikomu nesměš.
Ono nám to půjde. A tak šli... -Tady žily vydry.
-Vydry lovily pstruhy. -Što takoje pstruhy?
[Что такое "пструхи"? ] -To jsou ryby.
Voda je kyselá od kyselých dešťů. Tomu nerozumím ani já. Ryby umřely.
Řeka se jmenuje Vydra, ale žádné vydry tady nejsou. Jéžiš Marjá! V KEMPU ZPÍVAJÍ PÍSNIČKU
[А что это? ] -Den, kdy se narodil.
-Kdy ses narodil?
Je ti 5, to vím.
-Neznáju. [Незнаю.]
Chceš slavit narozeniny, a nevíš, kdy ses narodil.
-Agoj, tati.
[К сожалению, день рождения только раз в году! ] Hlavně abys byl zdravý a veselý.
[Ух-ты, красата какая! ]
Já jsem Zubatá ze sociální péče.
Napsal jste nám žádost, že jste na chlapce sám. Dostali jsme se k tomu až ted'. Ale od té doby se všechno změnilo.
-Hrajete po nocích? -Ne!
Jen ve dne.
-Kde dítě spí? -Spíme támhle. Samostatné lůžko nebo dětský pokoj dítě nemá?
-Nemá, ale tady se vejdeme.
-Takže nemá. -Chlapec má narozeniny? -Stanovil jsem mu je na dnešek.
-Vy jste to stanovil? -Ten dopis jsem psal už dávno.
-Dítě je ruské národnosti? Nehraj! -Už umí dobře česky.
Matka emigrovala na Západ a nejeví o dítě zájem.
Jeví. Poslala žádost na Červený kříž.
I když matka sňatkem s vámi získala naše občanství, nevyvázala se z občanství původního.
O dítě má zájem sovětské velvyslanectví. To půjde mimo nás. Chlapce umístí v dětském domově v Sovětském svazu.
Oni se o dítě postarají.
-Já ještě přijdu, pane Lučina. -Louka. Příště se mnou už přijde někdo z velvyslanectví.
-Hezký chlapec. Na shledanou.
-Čemodán? [Чемодан? ]
-Ahoj, Franto!
Co ty tady?
-Vezmeš nás na noc? Jasně! Pojd'te.
Oni neumějí H, kdyby se rozkrájeli.
Taková velmoc, a neumějí H!
Schovám vás jako parašutisty.
Přijme mě Nováček? Musí. Jen mu bude divné, že mistr Louka chce hrát na promenádě.
-Ty spi. Mě baví ilegální činnost!
RÁDIO:
Policie uzavřela Národní třídu i přilehlé ulice.
Studenti skandovali "Máme holé ruce"
a zpívali státní hymnu. Přesto byli surově zbiti.
-Franto, asi už to prasklo. -Prosím tě! Mlátí lidi po hlavách...
RÁDIO:
Studenti vyzývají občany, aby se k protestu připojili.
Je to smutné, že jsme ten odboj vedli tak krátce, ale ucho se utrhlo.
U toho bychom měli být.
VZPOMÍNKA: Vzbouřila se mládež a zdravotní sestry.
Za velkého vyzvánění zvonů je vyhnali do rezervace v Albánii!
Takové on měl vidění.
Tak tady máš mámu.
Ale co to je?
-Agoj, tati.
Ahoj. Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku.
Cho Juung Films
Režie Kim Ki-duk
KROKODÝL
Tak moc ho chtějí najít, že tím zabíjí celý den.
Jsou zoufalí, potřebují pomoct.
A co jako?
Můžeš mi to říct?
- Běž sbírat plechovky!
- Okrádat mrtvoly je hanebné.
Pitomče!
Víte o někom, kdo dnes ráno spáchal sebevraždu?
- Co z toho budu mít?
- Co?
- Kolik mi tahle informace vynese?
- Popište mi oběť.
Hubený muž okolo 40 let, nosil bílé tričko.
Teď se pobavíme o penězích.
Kolik přidáš?
Kolik chceš, aby ses rozhoupal?
Přidej si sám, hlupáku!
Opravdu?
- 20,000!
- 20,000! Přidám - 30,000.
- Tady je 30,000!
- Přidám - 50,000.
Chceš toho nechat?
Nech toho nebo zvedni na 80,000.
80,000!
- Přidám 20,000!
- Tohle je poslední nabídka.
Vezmu si něco pro něj.
- Barva!
- Čekám, 4 devítky.
- Sakra!
- Dnes máš šťastný den!
- Co děláš?
- To je moje cena útěchy.
- To mění podmínky.
- Jsem na mizině, dlužíš mi je.
- Jsem podvedený!
- Nezaslouží si nic!
Jdeme.
Hned!
- Kupte si jeden.
- Neotravuj!
Prosím, kupte si některý.
- Hodně štěstí.
- Díky.
Kupte si prosím žvýkací gumu!
Děvko!
Co se děje, že nechceš jít?
Zmiz!
Slečno...
Buď na mně hodná.
To hovado ti pouští žilou!
- Přestaň!
- Proč nechceš jít?
Nech mě být!
Drž, kurvo!
Čubčí synu!
Zničil mi nos za 6 miliónů dolarů.
Zabiju toho hajzla!
Proč sis nevzal drobné?
Už jsem ti říkal, abys nikomu nedával fotky!
Vypadá to na ženu.
Pokud ji nezachráníme, zemře.
Věř mi, ten bastard jí zničil život!
Seď!
Chceš mi kazit kšefty?
Ticho, děvko!
Ticho!
- Nemáš na to právo!
- Zmiz!
Zachránil jsem ji nebo ne?
Frigidní kurvo!
- Chun Ho...
- Kdo je to?
Pošeptej moje jméno!
Jsem Yong Pae.
Uteč, rychle!
Kde je ta holka?
- Nechals ji utéct!
- Ne.
Chceš snad říct, že tys to nebyl?
Vypadni, kreténe!
Vylez!
Blbče!
Jak pěkná žabka!
Je to pokažené!
A co že ses rozhodla vrátit, masochistko?
- Nech toho, hovado!
- Nepotřebujeme tě.
Hni sebou! Pojď!
Nepřibližuj se!
Jdi ode mě!
Nepokoušej mě, děvko!
Co se stalo?
Co chceš?
Pojď, kurvo!
Zvedej se!
Jestli to uděláš, zabiju tě!
Mám z tebe svinský bolehlav!
Co to děláš?
Teď tě to přestane bavit!
- Ukaž mi to!
- Ne!
Podívám se!
Není to úplně přeříznuté, pomůžu ti!
Dávej pozor!
- Říkal jsem ti, abys byl opatrný!
- Buď trpělivý!
Všechno bude v pořádku, nebude zmrzačený.
Jeho děda ho dá dohromady.
Jsi ráda, že ho ještě má?
Myslím, že bys byla šťastná, kdyby o něj Krokodýl přišel.
- Pojďme!
- Ne, zabiju ho!
Ne, nedělej to prosím!
- Od této chvíle jsme volní.
- Co tím chceš říct?
Nastup, pojedeme spolu!
Půjdu později, obvykle mě nevozíš!
Nastup! Rozhodl jsem se tě dnes odměnit.
Dělej!
Nastup!
- Nevzal jsem si žvýkací gumu!
- Pitomý hlupáku!
Dones ji.
Jeď sám, vezmu si fotokopie a pak pojedu autobusem.
Není to poprvé, co tohle děláš!
Yang Byul, proč jsi nešel prodávat žvýkací gumu?
Krokodýl se nevrátil, vsadím se, že se mu něco stalo.
- Něco stalo?
- Říkal, že motorka je divná.
Proč si děláš loďky z papíru?
Krokodýl to nemá rád.
- Pak nedojedou moc daleko.
- Těžko říct, některá z nich může doplout až do moře.
Když jsem byl dítě, chodil jsem se sem koupat.
- Do téhle špinavé vody?
- Tenkrát byla čistá.
A proč je teď tak špinavá?
Protože lidé hážou do řeky odpadky.
Taky odsud byly pěkně vidět hory.
To muselo být úžasné!
Dej pryč ty loďky, Krokodýl je jak tornádo.
- Ten hluk mě znervózňuje.
- Nech ty plechovky být!
A nedělej hluk, když močím!
Ty máš ale hnusnou povahu!
Pojď sem!
Říkal jsem ti, ať to neděláš, ty malé loďky mi připomínají můj zkurvený osud!
- Koukám, že to máš odřené?
- To je jedno.
- Co se stalo?
- Nestarej se!
Spikl ses proti mně!
Přestaň se v tom vrtat, akorát všechno zhoršíš!
Funguje to, ale příště buď mnohem opatrnější.
Kdo se tě prosil, abys to spravoval?
Směrovky nefungují.
Čemu se směješ?
Obchody jdou špatně.
Co máš v těch kapsách?
- Ještě něco? - Nic, můžeš se podívat.
Třese se ti hlas, asi ze mně.
Co z tebe bude, až budeš velký?
Takhle mě podvádět, zločinče!
Kdo ti tu dovolil prodávat?
V této čtvrti není pro přivandrovalce místo!
Co teď budeme dělat?
Nesbírej nic ze země!
Peníze by neměly být problém.
Je to výborné pro studenty.
Všichni se ptají na to samé.
Existují 2 kategorie lidí:
dělníci a myslitelé.
Neustálé přemýšlení způsobuje intelektuálům bolení hlavy.
Tohle bolest odstraní.
Proč se svléká?
Protože ji blízkost muže vzrušuje!
Gentlemanovi se nepodaří uspokojit manželku každou noc.
Jeho manželka pláče. Jaká škoda!
Její manžel je smutný, jaká hanba!
Biokeramika má sílu přenášet energii.
Dívejte!
Bioenergie.
Dívejte, pánové!
Pohleďte!
Změní to povadlou klobásu v železný klacek!
Použijte to, když bude vzrušená!
- Kolik?
- 20.000.
Dej mi ten ovladač.
Dej mi to!
Byl jsi dobrý.
Dělej to tak vždycky.
Když řeknu slovo "pohleďte", zmáčkneš to tlačítko.
Nemůžeme si dovolit udělat chybu.
Další misku rýže, prosím!
Další rýži!
Na co myslíš?
- Jsi zde nebo ne?
- Budeme na tebe čekat?
Do toho!
- 50.000!
- To je slovo!
50.000, přidám 50.000.
To dělá 100.000, přidal jsem dalších 50.000.
Doufám, že jsem ze hry.
- Objednáme si čínské špagety. - A smaženou rýži.
Čtyři porce špaget, rýži a plněné ravioli!
- Vynech ravioli.
- Objednej to!
Esa!
Posloužím si.
- 20!
- Přidám 20.
- Chápu.
- Ukaž karty!
Nebuď netrpělivý!
Podívej se, co mám!
Ruce pryč!
Zkurvený špión!
To je ten, kdo to celé řídí!
Schovej pěsti, vezmeme něco ostřejšího!
Neriskuj, že zemřeš, pokud nemáš někoho, kdo tě bude oplakávat.
Uděláš líp, když budeš zticha a vypadneš pryč.
Necháme být tvoje prohry, ale ty si uděláš lepší názor na naše vítězství!
Zmiz!
- Slyšíš mě?
- Jdu.
Jídlo hltáš jako prase, ale pracuješ jako šnek.
Pokud ho nechceš, on bude rád.
Jsi moc hloupý na to, abys to pochopil!
Ty?
Ty ses vrátil pro své čínské špagety?
Prosím, dáme ti je!
Co poutá ženy k mužům?
Nezajímají se ani o peníze, ani o slávu, ale pravidelně se chtějí milovat.
Frustrované ženy zradily bohaté lékaře i intelektuály.
Funguje to stejně jako biokeramika.
Dívejte!
Nebudete věřit svým očím.
Pohleďte!
Zopakujme to!
5 vteřin bude stačit.
Hleďte!
- A pak?
- Bude to fungovat.
- A teď co?
- To byla anomálie.
- Stane se to jednou během 100.000 případů.
- Aby to nebyl podvod!
- Stačí to na nákup celého balení?
- Ano.
Tady.
Kde je další polovina?
Vrať se!
Kde je Yang Byul?
Proč jsi přišel tak pozdě?
Pojď sem, zlodějíčku!
- Obírat mě je ohavné!
- Sestro!
Přestaň!
Táhni na ulici, děvko!
Je mi to líto!
Můžu za to já, byl jsem tak nadšený!
Našel jsem peníze pod kolem auta.
Představ si bankovku, ležící na zemi, kterou si každý může vzít!
- Ano, ale jen polovinu, druhá zůstala pod kolem.
Koupil jsem si lízátka a brýle.
A ještě mi zbyly 3.000!
Co zuby?
Bolí tě?
Jeden se kýval a já to jen hrál.
Chceš zazpívat?
Je to legrační, že?
Unavuje mě čekat, všichni mí přátelé už jsou ženatí.
Myslíš to se mnou vážně, že?
Co tím chceš říct?
Jsi moje opravdová láska!
- Opravdu ti na mě záleží?
- Samozřejmě.
Významná osoba vás viděla s děvkou.
Chcete o tom vědět víc?
Potkáme se v noci ve 21 hodin u vašeho hnízdečka lásky.
Přivezte peníze i tu svoji děvku!
Dost otázek, přijďte v dohodnutý čas!
Tohle je vše, co mám.
Počkej tam!
- Nech toho!
- Tiše!
Nech ji být!
Nedělej to!
Zadrž!
Dám ti víc peněz.
Taky tě tenhle starý svět tak skličuje, jako mě?
Použijeme tohle.
Děvko, snažíš se získat mé srdce!
Jsem jenom vyvrhel společnosti.
Nemám rád tuhle řeku.
- Máš na světě něco rád?
- Nic.
Zmiz!
Rozumělas?
Řekl jsem ti ať táhneš, kurvo!
Jak chceš!
Dost dlouho sis to odpírala.
Proč se nebráníš?
Braň se!
Reaguj, děvko!
Děvko!
Staň se slušným člověkem, nebudeš pořád mladý!
A kdy ty sis o mě začal dělat starosti?
Když ubližuješ ostatním, vrací se ti to.
Zmlkni, starče!
Přestaň žvanit!
Proč se chováš jak otec?
Svět je odporný! Proč tě ďábel nutí chovat se jako rodič?
K čertu!
- Dnes má jeho děda narozeniny!
- Vím to.
Kdybych měl peníze, koupil bych mu brýle.
Je to zábavné, zkus to!
Málokteré mu sluší, vybírej dobře!
Sfoukni svíčky!
- Veselé narozeniny, dědo!
- Díky.
Krokodýle, pojď ochutnat dort!
Vezmi si moji porci.
Odměna za opravu motorky.
Zkus si ty brýle!
Vidíš teď líp?
Mnohem líp.
Yang Byul... nezazpíval bys něco?
Zazpívej, jsi dobrý zpěvák.
- Co to děláte?
- Dávám to pryč.
- Ale je to v dobrém stavu!
- Ano, zvenku to vypadá dobře, ...ale motor nefunguje.
- Vyměňte ho.
Nevydělá mi to moc, lepší je to dát pryč.
Když už to musíte zahodit, nemohl bych si to vzít?
Jasně že můžete, ale nač to chcete?
- Jen tak.
- Dělejte jak chcete.
Děkuji moc!
Co koukáš?
Vezmi si to.
Jako umělkyně nejsi špatná!
Rád se na tebe dívám!
Želva!
- Co děláš, Yang Byul?
- Dědo!
Proč máš tak dobrou náladu?
Tady je něco k jídlu!
- Kam pojedeme?
- Do jihovýchodní Asie.
- Raději na Havaj.
- Já chci do jihovýchodní Asie.
Tak dobře!
Rozešel ses se svojí dívkou?
Pojďme spolu něco vypít.
Znáš lepší místo?
Tak jo.
Kde jsme?
Žiju v zahraničí.
Budu zde jen krátkou dobu.
Dělám policejní portréty.
Vypadáš úplně opilý.
Pracuji pro policii, dělám policejní portréty.
Dělal jsem je všem.
Teď jsou z nich mé trofeje.
Tenhle byl popraven před několika týdny.
Proto jsi mě sem přivedl?
Znáš ho?
Slavný masový vrah.
Bude popraven.
Co je s tebou?
Vím všechno.
Když se mnou spíš, šeptáš si jméno Chun Ho.
Proto se chceš zabít?
Kdo je to?
Když mi to neřekneš, zjistím to sám.
Nedělej to!
- Kdo jsi?
- Znáš Hyun Jung?
Kde je?
Jak to, že ji znáš?
Na to jsem se chtěl zeptat tebe.
Nesměj se, mám špatnou náladu.
To není typ dívky pro tebe.
Myslel jsem, že spáchala sebevraždu.
Žijete spolu?
Možná je tvůj typ.
- Co se stalo?
- Něco, co nevíš.
Nechci na to myslet.
A já nechci nic vědět, ale jestli se jí něco stane, zabiju tě.
Mě vynech.
Zapomněl jsem na ni, proto i ty zapomeň na mě.
Řekni jí, že si budu brát jinou.
Znáš ji?
Donutíme ho mluvit!
- Poví nám to.
- Dobrý nápad.
Kde je?
Miř sem! Drž ho pevně!
Jsi blázen?
Podívej cos udělal, blbče! Chceš si ji vzít?
Pane Kand, děláme, co jste nám řekl.
Necháme mu ji z vážných důvodů.
Je to houževnatý typ.
Musí zaplatit víc.
Co říkáte? Ví, že máme videokazety.
Pitomče!
Co koukáš?
Nedělej hlouposti!
Promiň!
Takhle se cítím poprvé.
Nenávidím tě, protože ho máš pořád ráda. Je to hnusné.
Říkej si co chceš, ale já tvou ženou být nemohu.
Patřím Chun Ho, i když se nemůžeme vidět.
Podobají se jeho oči tomuhle?
Ani nevím.
Když jsem ho viděl, byl jsem dost daleko.
Začneme nosem, velikostí a tvarem.
Myslím, že to je on.
Zkusím načrtnout jeho podobu.
Dědo, podívej!
Koukni na to!
Ó ne!
To nemůže být Krokodýl!
To musí být omyl!
Je to on?
Vypadá podobně, ale...
nejsem si úplně jistý.
Byl jsem dost daleko...
To je náš člověk.
Velký nos, krátké vlasy, široká spodní čelist...
Myslím, že to může být on...
Také si to myslíme.
Na den zločinu nemá žádné alibi.
A když se podíváte zblízka do jeho obličeje, pochopíte, že to je pravděpodobný podezřelý.
Odmítá se identifikovat.
Pokud je vinný, jak bude potrestán?
Minimálně dostane doživotí.
Hlupáku, strávíš zbytek života za mřížemi.
Vezmi si zpět svou pistoli.
To není ten problém.
Mohu jich mít kolik chci...
Pohanil jsi moji čest, potupil jsi mě.
Zbil jsi mě a umlčel páskou z videokazety.
A pak ta okurka... nikdy na to nezapomenu!
- Promiň mi to.
- Už je moc pozdě.
Prý to ještě není všechno.
Prosím nech mě jít!
Mám venku moc práce.
Stejně, když budeš chtít, strávím zbytek života ve vězení!
Bastarde!
- To je on!
- Díky za pomoc!
Další podezřelí budou brzy zatčeni.
Jestli chcete, tak ho můžete vidět, je tady poblíž.
Brzy budeš volný!
Vložíš dvě mince do škvíry a kelímek vypadne.
Dobře zamiř a střílej dvakrát.
Nepřipadá ti to zábavné?
- Zabijeme automat!
- Proč chcete zabít automat?
Protože nemám rád kávu z automatu.
Uděláš to?
Kde je děda?
Kde je?
Dědo!
Dědo!
Krokodýle, nechovej se k ní tak!
- Chceš, aby nás tvá sestra opustila?
- Ne.
Kam jedeme?
Nech mě jít!
Krokodýle, ona umírá!
Rychle!
Krokodýle!
Krokodýle!
Ona umírá!
Krokodýle!
(Mozart: Requiem ) # Pán! #
# Pán! #
Vidím, že jste vztyčil starý kříž.
Copak se děje?
Lidem by nemuselo být jasné, kde přesně se nachází farní dům.
Tak jsem vztyčil velký kříž veprostřed zahrady.
Doufám, že poznají, co to znamená- že jsem kněz a ne nějaký magor.
Nějaký magor tady vztyčil kříž..
Pěkné.
Tede, jdu si zajezdit na bruslích.
Dobře, Dougale.
Prosím, farní dům, Craggy Island. Otec Ted Crilly.
Čau, Tede.
Dick Byrne. Oh.
Dicku.
Jen jsem si myslel, že ti popřeju vše nejlepší k letošnímu Půstu.
Cože?
Oh, yeah, Půst.
Čeho se vzdáváš?
Titulu největší trubka v kněžském rouchu?
Vážně, Tede.
Mohli by jsme na chvíli odložit vtipkování.
'Půst je posvátný roční čas.'
Měli jsme nějaké neshody, ale nakonec jsme přeci jen bratři ve víře.
Oh, tedy..
Dali jsme si tento rok všichni speciální předsevzetí.
Já se vzdám cigaret, Otec Johnson alokoholu a Otec MacDuff skateboardingu..
A ta atmosféra vyrovnanosti a oddanosti našemu Pánu je v našem farním domě také vskutku speciální.
Skvělé.
Co ty na to, Tede?
Dáte si také nějaká předsevzetí?
Připojíte se k nám, Tede?
Uděláte nějaké ty extra skutky navíc?
Myslím ,že máš pravdu, Dicku.
Měli bychom si také dát nějaká předsevzetí.
Stojí to za to, Tede.
Bůh ti žehnej.
Sbohem, Dicku a erm.. B
- Bůh ti žehnej.
Tady to je, vzdávám se cigár.
Otec Jack řekne sbohem starému dobrému chlastu a žádné kolečkové brusle až do Velikonoc.
Velikonoce jsou ale daleko.
Oběť není snadná.
Nezapomínej, proč to děláme.
Já vím, kvůli zasvěcení se Našemu Pánu..
Kvůli něčemu důležitějšímu - nenecháme se zahanbit Otcem Byrnem v soutěži Vzdám-se-toho.
A to to přesně je, soutěž!
Musíme mu předvést, co dokážeme! 46 00:03:15,653 -- 00:03:18,768 Obzvlášť po to Scrabble fiasku.
Nikdy jsi nám neřekl, co se stalo.
Netuším jak to udělal. Musel podvádět, musel!
Ale sestavil všechna slova tak, že zněly:
"Neužitečný kněz neumí kázat."
Takže žádná cigára, kolečkové brusle a chlast až do Velikonoc, jasné?
Dobře.
Kdopak chce svojí odpolední skleničku?
Chlast?
Oh, ano!
Ne._BAR_
Ne? !
Říkal jste, že se toho na pár ní vzdáte! CO?
!
Obětujete se Našemu Pánu.
Naže Mupanu?
Kdo je Naže Mupanu?
Ne, Našemu Pánu.
Slíbil jsem mu to za Vás.
Ale vím, že by jste se rád obětoval.
Obětovat?
Houby!
Je to posvátné období pro nás všechny.
Chlast!
Chlast!
Tam žádný nenajdete.
Bezpečně jsem ho schoval. Kde?
Netrucujte, Otče.
Tak tedy - žádná cigára až do Velikonoc.
Ah, skvělě.
Žádný problém.
Dokonce mně ani nechybí!
Je to snadné.
Ano, už na kouření vůbec nemyslím.
VŮBEC nemyslím!
Už nemůžu, Tede.
Já taky ne.
Bože, je to strašné.
Nesnesu to!
Musíme vydržet, Tede.
Už jsme přežili horší věci.
A nezpomínej na Dicka Byrnea.
Bla, bla, bla, bla...
Bla, bla, bla, bla...
Nemyslíš, Tede? Hm? Oh.
Určitě.
Rozhodně.
Jak to jde, Otče?
Jste v pořádku?
Chcete abych..
Bla, bla, bla, bla...
Bla, bla, bla...
Otče?
Je v pořádku?
Myslím, že je jen trochu mimo.
Jdu radši otevřít. Jsi v pořádku, Dougale?
Cože?
Oh, yeah.
Nehraj to..
"Ano? Otče.
Dobrý den? Otče.
Jste tak hodný, Otče."
Oh, dělá se mi z tebe špatně.
Nevím, o čem to mluvíš, jsi mnohem horší.
"Oh, Otče, jste naprosto úžasný Otče, měl by jste být Papežem."
Nedělá to na něj dojem.
Je mi z tebe zle.
Bože, ty jsi ale...
Ah, Otče.
Dobrý den, Johne, Mary.
Otče, vypadáte úžasně.
To je nový oblek?
Přinesli jsme Vám nějaká Velikonoční vajíčka.
Oh, to je strašně hezké. Děkuji!
Myslím, že to dělá něco kolem Ł8.
Mysleli jsme si, že Vám je přineseme..
Jedeme totiž na dovolenou a nejsme si jistí, kdy se vrátíme.
Ano, jedeme do Říma.
Oh!
Tak moc se těšíme!
Možná uvidíme Vašeho známého.
Koho? Sophii Lorenovou?
Ne, Otče, Papeže!
To není můj známý!
No, mohlo znít trochu neuctivě.. Omlouvám se.
V pořádku, Otče.
Ahhhhhhh.
Ty jsi si myslel, že bez toho můžeme být JEDEN DEN.
Halo?
Haló.
Když jsem přemýšlel nad obětí, napadl mě Matty Hislop. 114 00:08:56,309 -- 00:08:58,139 Kdo? Matty Hislop.
Opilec, který našel Boha a potrestal se za své hříchy.
Zkusil radši všechno, než aby se vyhýbal.
Měl strašnou alergii na kočky.
Tak začal nosit kotě v kapse.
A občas si k němu přičichl.
Jeho hlava se pak nafoukla jako balon.
Dooobrý.
Dougale, můžeš pustit kolečkové brusle z hlavy na pár týdnů?
Já vím, já vím, Tede.
Býval jsem šťastný se starým kolem, jet se svištěním dolů nakupovat..
Ale po chvíli mi to přestalo stačit.
Chtěl jsem větší a větší vzrušení!
Ale musím se s tím vypořádat.
Můžu skončit kdykoliv budu chtít.
No, včera jsi se snažil, ale nemohl jsi.
Máš pravdu, Tede.
Přiznávám.
Mám problém.
No tak.
To nemusíš, už ne, pomohou nám zvenčí.
No tak, no tak.
Bože, proč mají jeptišky tak strašnou čekací melodii?
Jestli ještě jednou uslyším Ave Maria, tak nevím..
Promiňte!
# Ave Maria #
'Promiňte!
' Ano?
'Jak dlouho tady ještě budu viset? '
Za chvíli se Vám budeme věnovat, Otče.
# Ave Maria #
Dobrý den, sestra Mary Gondolová, jak Vám mohu pomoci?
Ah, zdravím.
Jmenuji se Otec Ted Crilly.
Můžete sem někoho poslat?
Máme tady malý problém s dodržováním Půstních předsevzetí.
O co se přesně jedná?
No, cigarety, alkohol a ...kolečkové brusle.
Dobře.
Jako mimořádnou nabídku zde tento měsíc máme Půstní balíček.
Ł150 plus DPH plus rezervační poplatek..
To máme Ł200.
Ł200?
! Nechci si koupit kokain!
Také zde máme Základní program za Ł50.
To bude stačit, děkuji.
A jak si přejete platit?
Příjmáme všechny významné kreditní karty.
Vydržte prosím, Otče.
# Ave Maria # Poslouchejte, zavolám zpátky.
Co je s ním, Tede?
Zbytkový alkohol opustil jeho oběhový systém.
Možná bude dokonce střízlivý.
Je to tak, Otče?
Vidíte věci takové, jaké ve skutečnosti jsou?
Oh, můj Bože!
Ano, je to tak, dobře.
Střízlivost musí být pro Otce Jacka jako brát nějaké šílené halucinogeny
Kde jsou ti dva další?
Dva další?
Ah, už vím.
Starcův zrak se vrací zpět do normálu.
Jsme tady jen my dva.
A co tady pak vy dva děláte?
Jsme kněží.
Cože?
Kněží?
Neříkejte mi, že jsem stále na tom zpropadeném ostrově!
No.. No ano, ano, Otče.
Jak se cítíte?
Musí být skvělé být jednou za čas střízlivý.
Tedy.. každých 12 let.
Křeslo!
Skvěle, Otče
Záclony!
Ano, správně!
Podlaha!
Všechno se Vám vybavuje, že Otče?
Hovnožrout!
Ano!
Vzpomínám si!
Vzpomínám si!
Vyrážím na svoje Půstní putování, Otcové.
Na horu St Patricka.
Co to je, Tede?
Vysoká hora.
Musíš si sundat ponožky a vyjít nahoru.
Nahoře na tebe čekají s velkým klackem a ženou tě zase dolů.
Je to skvělá zábava.
Oh, nechci aby to byla zábava, Otče.
Chci starou dobrou bídnou ubohou pouť
Dává mi spořádaný způsob života.
Potkala jsem tam loni jeden pár, přišlo jim to velmi k dobru.
Byli trochu posedlí tím s-e-x-e-m.
Bože, jsem rádá, že jsem nikdy nepřemýšlela o takových věcech.. Ten celý pohlavní svět.
Bože, když si na to jen vzpomenu, je to odporná věc, nemyslíte?
Dokážete si to představit, Otče?
Dívat se nahoru na svého muže, a jeho, stojícího nad vámi se silou v jeho rukách, chtícího, aby jste se ponížila..
Všemohoucí Bože, dokážete si to vůbec představit, Otče?
Umíte si to vybavit, Otče? Udělat si dobrý duševní obrázek
Vidíte ho tam, připraveného dodělat tu záležitost? ZVONEK!
Zvonek, Mrs Doylová, zvonek.
Hej, hej, hej!
Vy!
Co je k čertu tohle?
To je lžíce, Otče.
Pojď, to bude ono.
Dobrý den..
Ah! Sestra Assumpta!
Dobrý den, Otče.
Dougale, pamatuješ na sestru Assumptu?
Ah, ne.
Byla tu minulý rok
Pak jsem s ní byly v ženském klášteře v Kildare.
Pamatuješ?
Ah, musíš.
Srazilo tě auto, když jsi šel dolů nakupovat.
Musíš si to pamatovat.
Jak jsi vyhrál Ł100 na stíracím losu?
Musíš si to pamatovat!
A nebyl jste nešťastně zavřený za krádež v obchodě?
Pamatuji si, že jsme Vás museli jít vyzvednout dolů na policejní stanici.
A na policejní stanici začalo hořet?
A Vás museli zachraňovat vrtulníkem?
Pamatuješ?
Ty si nevzpomínáš na nic z toho?
Vrtulník!
Když jsi z něj vypadl!
Nad Zoo!
Pamatuješ si tygry?
Nevzpomínáš si?
Měl jsi na sobě svůj modrý svetr.
Ááá!
Sestra Assumpta!
Zdravím!
Dobrý den.
Netušil jsem, že pracujete ve skupině Mattyho Hislopa.
Od té doby, co jsem si přečetla jeho leták, je odříkání moje práce i odměna.
Skvělé.
Nicméně chceme Základní program za Ł50, jenom základní náležitosti.
Držte nás co nejdál od cigár, chlastu a kolečkových bruslí.
Obávám se, že kolečkové brusle jsou moje zvláštní neřest.
No, uvidíme, co se dá dělat.
Už se těším!
Víte, za sebe říkám:
Udělejte nám dobré cvičení vůle.
Co Vy, Otče Jacku, také se těšíte?
Pamatujete na Otce Jacka?
Ano.
Džeptižka!
Ne, je to "jeptiška".
Jeptiška? ! ?
! Ahhhhh!
Nashle, Otče!
Šel jen na pravidelnou procházku.
Dobré ráno, Otcové! Snídaně za 5 minut!
Všemohoucí Bože!
Co.. co to bylo?
Hoří.. hoří dům?
Myslím si, že je jen čas vstávat.
Je...je 5 hodin ráno.
Podívej, Dougale. 5 ráno!
Bože, nikdy předtím jsem neviděl budík v 5 hodin ráno.
Pojďme zpátky do postele.
No dobře, Tede.
Co děláš?
Píšu jí vzkaz, že obvykle vstáváme později.
Oh.
Dobrá poznámka, Tede.
Trochu jídla a myslím že budeme v pořádku.
Bože, to doufám, Tede.
Sestro Assumpto, Objednali jsem si jen Základní program: chlast, cigára a kolečkové brusle.
Vstávání takhle brzo je dobré, ale..
To je voda.
Ano, Otče.
Ahá.
Užijeme si trochu zábavy s těma blbcema z ostrova.
Kde je naše skutečná snídaně?
Tede, dal bych si Biskupský chlebíček.
Ano, Biskupské chlebíčky Otce Dougala v první řadě.
Nemyslím si, že Biskupské chlebíčky mají jakékoliv místo ve světovém plánu Našeho Pána.
Mají v něm místo, jako cokoliv jiného.
Možná se o ně sám nezajímá, ale určitě tím pověřil někoho jiného důležitého.
A co Hořické trubičky?
Ten samý případ.
Nejsou jeho nápad, ale dal jim zelenou.
Oh, dobře.
Ale když vezmeš Cini Minis nebo Biskity....
OTCOVÉ, MOHLI BY JSTE PROS...!
Mohli by jste prosím přestat mlvit o tomhle?
Jen dosnídejte a pojďte ven na svůj denní trest.
No dobře.
Dosnídáme a..
Denní co?
Promiňte, ale co jste to říkala?
Váš denní trest.
Desetikrokový program Mattyho Hislopa ke zbavení se pýchy, jakožto největší překážky vnitřního naplnění.
Oh.
To zní.. zní dobře.
Tak, jak se máme?
Do-dobře.
Více ledu?
Ne, moc bych si to užíval.
Velmi osvěžující, starý dobrý led.
Brzy začneme s těmi deseti kroky.
Cože?
Tohle nebyl první?
Ještě jich zbývá deset?
Samozřejmě, Otče!
_BAR_ Tohle vás jen očistí.
Taková malá příprava.
Na co? !
Letíme do vesmíru? !
Necítím nohy!
Oh, Bože.
Pořád ještě deset.
Doufejme, že zahrnují i trochu starých modliteb.
Ahhh!
Oh, Bože, na tohle jsem se těšil.
Hop! Tede, hádej čím nahradila moji matraci?
Oh, to by stačilo.
To by stačilo! Je očividně blázen, Dougale!
Musíme odtud vypadnou.
Kam půjdeme?
Známe hodně lidí.
Co třeba Mwengwe?
Jeho rodiče jsou na víkend pryč a má satelit.
Dougale, bydlí v Addis Abebě.
A co Dick Byrne?
Nebudu zvonit u Dicka Byrneho.
Už vím.
Zavolám Otci Larrymu Duffovi.
Vezme nás k sobě na chvíli.
Má něco velmi důležitého.
No, myslím, že budeme muset jít k Otci Dickovi Byrnemu na Rugged Island.
Jdeme.
Nechám jí vzkaz, že jsme šli na pohřeb.
Nebo na pitvu.
Proč nemůžeme radši říct, že jsem šli na pitvu?
To by bylo víc vzrušující.
Ne, Dougale.
Pohřeb bude důvěryhodnější.
Oh, dobře.
Tak poslouchej.
Musíme být co nejvíc potichu, ok?
Nepanikař!
Když budeme v klidu, nevzbudí se.
Co to bylo?
UTÍKEJ! Ticho tam!
Pojďte Otcové. Musíme vstát brzo, nebo zmeškáme ranní deštík!
Tak dobře.
Bože, jaká díra.
Asi budou spát.
Zaťukám jemně.
Oh, dobře, ať je nevzbudíš.
Ne, vzbudím je, aby nás pustili dovnitř.
Tak to by jsi asi měl zaťukat hlasitěji, ne?
Ano. Dobrá poznámka, Dougale.
Tede, možná nejsou doma.
Ne, něco jsem určitě slyšel.
Měl jsem to vědět.
Dickovi Byrnemu se prostě nedá věřit.
Jako že jsem kněz, on je špatný kněz!
Yeah.
A do Velikonoc chybí stále ještě 38 dní.
Já vím.
- Erm...
To není jak to vypadá.
No, to najednou vrhá na věc jiné světlo.
Nikomu to neřeknete, že?
Nemohla jsem si pomoc, byly tak.. čokoládové.
Ale nemůžu se vrátit před Velikonocemi.
Prosím, neříkejte jim, že jsem podlehla pokušení.
Ona jedla čokoládu!
Oh, Bože!
Prosím, Otče!
. Musíte být velmi zklamaný.
Kdyby tady bylo cokoliv, co bych mohla udělat..
No, ah...
Je tady jedna věc.. Dobrý den, sestro.
Jsem doma, Otcové!
Oh, můj Bože!
Pojďme, Dougale, 22, 23..
Tady sedíme.
My nemáme sedadla u okénka, Tede?
Ne. Otče, Vy sedíte tady.
Byl bych moc nervozní, kdybych seděl u okénka.
Proč?
Nikdy jsem neměl rád létání.
Kdyby chtěl Bůh, aby jsme létali, postavil by letiště blíž městu.
Promiňte otče, sedíte mi na svetru.
Mohly by jste...
Mohl by jste přestat takhle dýchat?
Je to hlučné.
Ale no tak, opravdu, tohle je nekuřácké oddělení!
Tak co Dougale, bavil jsi se?
_BAR_ Oh, bavil.
Kilnettle je skvělý
Musí to být nejsvatější místo na světě.
No.. je v top ten.
Legrační, když se Naše Dáma objevuje na golfovém hřišti.
Kde přesně se to stalo?
Na 13. jamce.
Objevila se týpkovi na greenu.
Patoval na birdie a míček jí trefil do nohy.
Bože Všemohoucí.
A co bylo dál?
Pak vzal sražený míček a zkušeně dal jamku.
Ahoj, Tede.
Opět na stejné palubě, že?
Jsem, ano.
Stejně jako ty.
Kdo to byl, Tede?
To byl Otec Joe Briefly, můj kolega ze St Columu.
Vždycky jsme mu říkali přezdívkou..
Oh, ano, velice vtipná.
Říkali jsme mu Himalájský Joe.
Měl spoustu chlupů mezi prsty na noze.
Jako Odporný Sněžný Muž.
Velice vtipné.
A ty jsi měl taky přezdívku, Tede?
Ne, neměl.
Musel jsi nějakou mít!
Ne!
Otče Briefly!
Dougale!
Otče, vzpomínáte si, jakou měl Ted přezdívku u St Columa?
Moment, jak jen to bylo?
Neboj Joe, řeknu mu to sám.
Zklapni, Dougale.
Bylo to..
Otec.. Chlupatý spodek.
Někteří kněží zahlédli záblesk mého pozadí ve sprchách po fotbalovém zápase.
No, měl jsem tenkrát chlupy po celé té oblasti.
Oh, ano.
Otec Chlupatý spodek.
Veselá záležitost.
Co jsi pak udělal?
Oholil si je?
Oholit?
Ne, vůbec.
Oh, dobře.
Otče Briefly!
Dougale!
Bylo to Otec Chlupatý spodek!
Oh, ano, tak to bylo.
Bylo to kvůli jeho velkému množství chlupů na jeho pozadí.
Co jsi nakonec udělal, Tede?
Oholil si je?
Nedělají se holící strojky s tak dlouhým držátkem, aby dosáhly dolů.. na pozadí.
pamatuješ, jak říkali tobě? !
Himalájský Joe!
Kvůli tlustým, černým chlupům mezi tvými prsty na nohou!
To byl ve skutečnosti zdravotní problém.
Heh heh.
'Tady kapitán.
Zapněte si pásy, za chvíli vzlétáme.'
Oh!
Co to..?
Kdo to udělal?
Někdo dělá binec.
Co to máš, Dougale?
Koupil jsem to v suvenýrech na letišti před odletem.
Ale Dougale, už přeci máme dávkovač lepicí pásky.
Proč jsi kupoval tenhle?
To není obyčejný dávkovač.
Koukej.
'Použil jste 3 centimetry lepicí pásky. Bůh Vám žehnej.'
Dougale, to je naprosto dokonalé!
Hned mě napadá tisíce způsobů použití.
Máš ještě něco?
Mám, jo.
K čemu to je?
Zmáčkni to, je to vtipný telefon.
Dougale, je to hračka pro psy.
Co?
Ne, to není.
Je to vtipný telefon.
Dougale, tohle je psí hračka.
Je to něco, co dávají lidé psům k narozeninám.
Opravdu, Tede.
Je to vtipný telefon.
Někomu řekneš, že si může zavolat a on to zkusí.
Dougale, kdo by si mohl myslet, že je to telefon?
Dokonce i psi ví, že to není telefon.
Tede, uděláme kompromis, ano?
Neuděláme!
Protože se moc moc pleteš.
Koukej, nenapovídá ti ten obrázek něco?
Někdo mu dal žlutý gumový telefon, který píská!
Ne, ne!
Směje se, protože se z něj někdo pokouší volat.
Psi nemají stejný smysl pro humor jako my!
Nejsou tak vyvinutí.
Proč nekupuješ něco rozumnějšího?
Tak...
Dej do toho minci.
Waau.
Bože, Tede.
To je úžasné.
Co je to, nějaká pokladnička?
Ano. S něčím jako je tohle, je jednoduché, aby to vypadalo lacině a obyčejně.
Ale podívej se na ní.
Naprostá klasa.
No tak.
Konec legrace.
Je to tady.
Oh, Bože
Co je s tebou Tede?
Je to jen napětí před startem.
Za chvíli budu v pohodě.
Nebylo by to strašné, zemřít při nehodě letadla?
Ano.
Nebo kdyby jsi z něj prostě vypadl?
Kdyby podlaha prostě zmizela a ty jsi vypadl?
A padal by jsi věky a věky..
Už se cítíš lépe, Tede?
Ne, Dougale, ani ne Ne.
Řeknu ti co, zavolám Larrymu Duffovi.
Měl fobii z létání, po všech těch nehodách.
Byl u hypnotizéra.
Říkal, že mu můžu kdykoliv zavolat.
Oh, pro rány Boží.
Co to bylo?
Jen malá turbulence.
Bože, jen kdybych nebyl tak nervozní.
Larry říkal, že je větší šance být ušlapán osly, než zemřít při pádu letadla.
Ne, nebere to.
Tede!
Zdravím.
Otče Fayi, zdravím.
Oh, ano, velmi dobré.
Jsem jeho velký fanoušek, jasně.
Nebo mám říct, "yazně"?
Ne, není tam o tom nikde zmínka.
Bože, Tede, přivedeš mě do blázince!
Požádal mě, jestli bych ho nevzal do kokpitu.
Do kokpitu?
Ah, Tede, můžu se taky podívat?
No, Dougale, nejsem si moc jistý.
Co to zase dělá?
Zblázní se ze vzrušení. Radši půjdu.
Jdete, Otče?
Dougale.
Na nic nesahej.
Nechceme, aby se opakovala ta záležitost jako na trajektu.
Dobře, jasně, Tede.
Zdravím!
Tady jste, Otče.
Chcete oficiální prohlídku?
Bože, ano!
Nemluví o ničem jiném!
Můžete se zklidnit, vy malý opičí muži?
Takže, toto jsou hlavní ovladače.
Tady máme ukazatele pro motory 1, 2, a 3.
Otče.
Otče! Co?
Nechtěl jsem to zmáčknout!
Promiňte, jen jsem se ptal, jestli jste už někdy byl v kokpitu.
Ale byl jsem jednou na můstku trajektu a díval jsem se na ovladače..
..ale nic moc se nestalo.
Tak.
To by stačilo!
Hej, přestaň!
CO je na tom vtipného?
Přestaň.
Už to není vtipné.
Kdo jste?
Jak to myslíš?
Jste snad slepý?
Jsem ten, koho otravujete s tím papírem!
Neotravuju.
Tak proč se smějete?
Čemu se tedy TAK smějete?
Poslouchám tady komedii._BAR_
Mr. Beana.
Oh, dobře.
A ano, jen tak mimochodem, jsem slepý.
Máte to od narození, nebo to byla nehoda?
Od narození.
Dobře, ale předpokládám, že ostatní smysly Vám to vynahrazují.
Slyšel jsem, mezi řečí, že slepí mají zbylé smysly bystřejší.
Asi umíte cítit věci na 15 kilometrů, slyšet věci dřív, než se stanou...
Ne.
Ani nemáte nějaký šestý smysl?
I když ve vašem případě by to byl pátý smysl, když máte jen čtyři.
Ledaže by Vám chyběl další.
Co Váš cit?
Mohl by jste odejít, prosím?
Ano, už jdu.
Vy se prostě neuklidníte, že?
Pojďte. Jdeme zpátky.
Řekněte děkuji panu pilotovi.
Ahhh!
Oh, Bože.
Musel viděl svůj odraz!
To neměl!
Neví totiž, že je kněz.
Nechte toho, Otče.
Uklidněte se.
Sundejte ho ze mě!
Nic nevidím!
Otče McGuire, stiskněte nouzové tlačítko!
Cože?
Nouzové tlačítko!
Jak vypadá?
Je ne něm napsáno "nouzové"!
Dobře!
Jdu jen na toaletu.
Je, erm...
Je tohle toaleta?
Toaleta První třídy, pane.
Máte letenku První třídy?
Ne.
Tak to musíte jít na druhou stranu.
Tede?
Co?
Můžu se na něco zeptat?
Ano.
Ano, počkej. Dobře.
Co se děje, Dougale?
No, nepatrný problém, Tede.
Cože?
No, jak se zdá, někdo stiskl nějaké tlačítko v kokpitu.
A myslím, že ta osoba mohla vyprázdnit jednu z palivových nádrží.
A nezbylo palivo k doletu na letiště.
Aha.
Takže budeme nouzově přistávat?
Yeah, nouzové přistání.
Dobře.
Vlastně nemáme ani dost paliva k doletu na vhodné místo nouzového přistání.
A jsou tady jen 2 padáky.
Ne, počkej chvilku.
Než budeš pokračovat, jak že se jmenuje ten film?
Ne, ne, ne.
To není film.
To není film?
Ne.
Takže se to teď děje?
Ano.
Děje se to teď, nám.
Děje, yeah.
Dougale, zeptám se, jen tak pro zajímavost, zmáčknul jsi to tlačítko?
Ah, no ták, Tede, nech toho!
Zmáčkl, Dougale Zmáčkl, yeah.
Ahoj, Tede. Slyšel jsi novinky?
Ano, Noeli.
Co budeme dělat?
Stiskl někdo nouzové tlačítko?
Ne.
A neměli by jsme?
Opatrně.
Za zneužití může být pokuta.
Toto je rozhodně nouze.
Pojďme uklidnit ostatní kněze, nikomu ani slovo až se vrátíme.
'Nouzový stav! Nouzový stav!
Nouzový stav! '
Nic se neděje. co to má dělat?
Nevím, nikdo ho ještě nepotřeboval.
Otče, kdo dostane padáky?
Bože, to je těžké rozhodnutí.
Máš pravdu, asi by jsme to opravdu nikomu neměli říkat.
Vyhodíme je z letadla a budeme předstírat, že nikdy nebyly.
Ne, nemyslím si, že by jsme to měli udělat.
Mám lepší nápad.
Dobře.
Tohle je můj nápad.
To, co uděláme, je..
Takže, v ne více než 200 slovech napište, proč by jste měli dostat padák zrovna vy.
Takže máme jen napsat, jak skvělí jsme?
Ano.
Udělal jsem hospodyni dítě a pak jí vyhnal ze země měl bych to zmínit?
Ne, radši ne.
Budete dávat známky za gramatické chyby?
Jen když se dostaneme do nerozhodného stavu.
Kdo bude vlastnit copyright?
Cože?
Řekněme že přežiju a budu chtít napsat svůj životopis, můžu použít výňatky, nebo budete vlastnit copyright?
Pokud vím, Vy budete vlastnit copyright.
Ale naše šance k přežití jsou velmi malé.
Dobře.
Neměli by jsme se trochu pomodlit?
Možná nám Bůh pomůže a...
Nicméně..
Máte všichni tužky a papír a všechno?
Můžu použít notebook?
Myslím že ne, ruší palubní přístroje.
Ano, ale stejně spadneme.
No, v to případě můžete.
Do toho, Dougale.
Bože, Tede, jsi naprosto klidný.
Zbláznil jsi se?
Ne, jen jsem vždycky nesnášel létání.
Ale teď jsme v nouzové situaci a všechen strach se změnil na akční myšlení.
Víš, co tím myslím?
Vím.
Opravdu?
Ne.
Tak, tužky odložit.
Otče O'Shea, nepřestal jste psát, jste diskvalifikován.
Co?
to není fér, zrovna jsem končil.
Otče Cave, chcete začít?
Nic jsem nenapsal, protože to jde přímo z mého srdce.
Otče Gallaghere, znám Vás a jsem Vaším přítelem už mnoho let.
teď si myslím, že je důležité říci..
Miluji Vás!
Miluji Vás víc, než Vás kdokoliv kdy miloval.
Nechci padák.
Dejte ho jemu!
Ehm, dobře, Otče Cave.
Otec Fay?
To bylo vynikající.
No, překonejte to. Joe!
No, myslím si, že bych měl dostat padák, protože jsem skvělý.
Vlastně bych měl dostat oba, kdyby jeden nefungoval.
Ooh, nic moc, Joe.
Otče Flynne, co jste napsal?
Nenapsal jsem nic, protže nejsem dobrý v takovýchto věcech.
Ale nakreslil jsem obrázek.
Dobře.
Tak, můžeme ho vidět?
Co si myslíte?
No, er....
To jsem já, v záběru. Se psem.
Jak Vám to má pomoci vyhrát padák?
Jaký padák? Neposlouchal jsem na začátku.
Proč bych měl chtít padák?
Letadlo má potíže.
A tohle je soutěž, kdo dostane padák.
Oh.
Ok. Otče Jacku, teď Vy.
Otče Jacku?
Kde je Otec Jack?
Padáky.
Padáky zmizely.
Ah, Tede, jen si pamatuju, že všichni umřeme.
Dougale, jen jsem chtěl říct..
Já vím, že jsem na tebe občas úsečný, někdy nejsem tak trpělivý, jak bych měl.
Ale víš, nakonec.. jsme ti nejlepší přátelé.
Co tím myslíš?
No..
Snažím se říct, že..
to občas vypadá, že mi lezeš na nervy, ale tajně si myslím, že je to docela vtipné.
Co je vtipné?
Víš, to, jak pleteš všechno dohromady a občas nemáš ani ponětí, o co jde.
O kom že to mluvíš?
O tobě.
A co o mně?
Jen se snažím říct, Dougale..
Mám tě rád.
Děkuji.
Komu že to říkáš?
Tobě!
Teď jsem ti to řekl!
Hej!
Jsme v letadle!
Otče, víte, co je sekční přívodová stabilizační klapka?
Ne.
A profilovany rozdělovač E-420?
Ne.
A tryskový třívrstvý ventil?
Ne.
Kdo jsem?
Jste pilot.
Skvěle.
Aha, už vím, co tady dělám. Začal jsem trochu zostra.
Otče, víte co je to palivová rezerva?
Představuji si jí jako záložní nádrž k hlavním palivovým nádržím.
Máme palivovou rezervu, ale přívod k..
ta věc na křídle..
Motor.
Motor, ano.
Ten přívod je poškozený.
Kdyby jsme ho mohli nějak opravit, mohli by jsme mít šanci.
Samolepící páska by to dokázala, ale v letadle žádná není.
Tak to se pletete!
Dougale, dej nám tu věc, co jsi koupil.
Vaše problémy skončily.
Nikomu bych nevolal, ruší to palubní přístroje.
Dougale!
Lepicí pásku!
Úžasné.
Tak, jediné, co musíte udělat je, že vylezete na kola, a spravíte přívod paliva.
A pak budeme zachráněni?
Ano.
Jen vylezu z letadla a..
Počkat.
Mám vylézt z letadla?
Ano.
Nikomu jinému nedůvěřuji.
Dokážete si udržet chladnou hlavu.
V tom případě to udělám Ale Tede..!
Dougale, miluju tohle všechno.
Když je všechno vpořádku, tak si představuju strašné věci a teď, když se jedna děje, je to prostě pryč.
Cítím se nebojácný, jako Jeff Bridges v tom filmu.
Ten jsem neviděl.
Moc lidí ho nevidělo, Dougale.
Tak jdeme, kapitáne.
Otče, nejsem kapitán.
A já nelezu pod letadla opravovat palivové přívody.
Myslím, že od této chvíle jsme cokoliv, co chceme být.
Můžu být stále knězem?
Jste velmi statečný muž, Otče.
Dělám jen svoji práci.
Dougale, lepicí pásku.
Měl bych se radši vrátit do kokpitu.
Hodně štěstí, Otče Tede.
'Použil jste 10 centimetrů lepicí pásky. Bůh Vám žehnej.'
'Použil jste 14 centimetrů lepicí pásky. Bůh Vám žehnej.'
'Použil jste 35, 8 centimetru lepicí pásky. Bůh Vám žehnej.'
'Bůh Vám žehnej.'
Ah, zklapni.
Počkat!
Dougale..
myslím, že jsem..
Ano, utěsnil jsem přívod!
jsme zachráněni!
Oh, skvělé!
Dokázal jsem to Dougale!
Budeme žít!
Všechno se vrací do starých kolejí.
Je to zase obyčejná výletní cesta letadlem.
CO dělám na tom zkurveným kole?
Oh, dobře, dobře.
Moc děkuji.
No, žádná známka po Otci Jackovi.
Oh, doufám, že je v pořádku.
A Otec Crilly.
Nemůžu ho takhle vidět.
Ah, začíná ztrácet sílu.
Nechcete sandwich?
Vyřezala jsem ho do tvaru letadla.
Ne, děkuji, Mrs Doylová.
Ted a já máme dost letadel až do konce života.
Že ano, Tede?
Chlast!
Nasrat!
Prdel!
Chlast!
Nasrat!
Prdel!
Chlast!
Nasrat!
Prdel!
Chlast!
Ahh!
Chlast!
Chlast!
Prdel!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Nasrat!
Prdel!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
'Tady kapitán.
Nouzový stav skončil.'
'Přistáváme za 20 minut.'
Takže Tome, tohle je poprvé, kdy ti svěřím takhle velkou zásilku čerstvých splašků.
- Jsi si jistý, že to bude v pořádku?
- Jo, nedělej si o mě starosti.
Zapamatuj si, že tímhle otevřeš dveře a tímhle vypustíš splašky
Tímhle otevřu dveře a tímhle to vypustím?
- Ne, naopak.
- Máš pravdu!
Takže hodně štěstí.
19. červenec.
Pročpak mi tohle datum něco říká?
Jo!
19. července?
Co já vím, Tede, ty kokote?
Prosím?
Řekl jsem: Co já vím, Tede, ty kokote?
Že tys zase četl ty knížky od Roddy Doylové, Dougale?
Jo, Tede, ty přizdisráči.
To je teda skvělé.
Zapamatuj si, že to jsou jenom příběhy.
Normální lidi jako my taková slova nepoužívají.
- Tohle je skutečný svět.
- Jo to máš recht, Tede.
Nicméně, nenapadá tě, proč by mohl 19. červenec být tak důležitý?
Není to ten den, kdy skončila doba ledová?
Ne, Dougale!
Takhle přesně se o době ledové nedá mluvit.
Podívám se do diáře.
19. červenec. "Tohoto dne, osvobodili Galway od indánů ...
"Z Marathonu se stal Snickers"...
Aha, Tede! "Konec doby ledové."
Čas na čaj, Otcové.
Paní Doylová, říká vám něco důležitého datum 19. července?
Nezáleží na tom, co je za den, vždycky je čas na šálek dobrého čaje..
Vždyť nezastavil se náš Pán když jej ukřižovali pro šálek dobrého čaje... než se obětoval celému světu?
No to teda ne, paní Doylová!
Ať už měli jako náhražku za čaj v té době cokoli - dort či co.
A když už mluvíme o dortech...
Mám tu dort. Na dort nemám chuť, Paní Doylová.
Jste si jistý, Otče?
Je v něm kokain.
Cože tam je?
! Ale ne, ne kokain.
Co to melu?
Ne, já měla na mysli...
Jak se tomu říká? Rozinky.
Aha. Ne, děkuji.
Ale jo.
Podívejte je jenom malý.
Je to sotva pidi dortík.
Ani to neucítíte.
ani si nevšimnete, že ho jíte.
Ne, já si toho všimnu, Paní Doylová.
Ale nevšimnete! Podívejte na tu velikost!
Vždyť to ani není dort.
Je to mikrodort.
- Ne, Paní Doylová, opravdu ne...
- Ále, neupejpejte se.
Jsou tam rozinky... třešně...skořice!
- Skořice?
- Ó, ano. Miluju skořici.
Á, vem to čert, jeden si veznu.
Skvělé!
Ne.
Ne, Otče, já vás nutím.
Ne, to ne.
Opravdu!
- Miluju skořici. - Ne, ne, vy jste jenom zdvořilý.
Jestli žádný nechcete, stačí říct "ne".
Jenom to jedno slovíčko, "ne".
Je to nádherné slovíčko, které nám náš Pán dal pro případ, že nebudeme chtít dorty.
Ano, ale tentokrát bych si ten dort doopravdy dal.
Žádný nedostanete!
Já chci dort!
Ne, jdu ven a zničím je.
Je mi to líto, Otče.
Nicméně, záležitost s datumem mě zlobí.
19. července. Neděláváme něco vždy 19. července?
Chlast!
- Není to něco s Jackem?
- Možná... - Ach bože, není to jeho koupel?
!
- Ach ne, to snad ne!
Ne, počkat!
Uklidni se!
Vždyť už se koupal!
Pamatuješ?
Těsně před Vánoci. Ach, díky Bohu!
Bože všemohoucí!
- Jsi v pohodě?
Co by to tak mohlo být?
Aha! Dovolená.
Pospěš si, Dougale.
Kam pojedeme na dovolenou, Tede?
- Bože, nevím.
- K Pearsonům? Pan Pearson není rád, když u něj lidé prázdninují.
U něj není hotel.
- Není?
- Ne. Nepamatuješ na tu hádku, co jsme s ním měli loni, když jsme tam zkoušeli přečkat ještě druhý týden?
Moment!
Karavan Otce O'Rourka! Říkal, že ho můžem používat kdy je nám libo.
Ale ne, Tede, už zase!
Je hrozně malý.
Nee, má nový.
Zřejmě dvakrát tak velký!
- Říkal, že to je ten na konci.
- Támhle je!
Podívej!
Ten je OBROVSKÝ!
Uklidni se.
Už jsme tu, Otče.
Nazrat. Myslím, že to je nejlepší karavan na světě.
Dougale?
Kde je vozík, ve kterém byly všechny naše věci?
Ještě mi řekni, že jsi nezamknul dveře od domu!
Ale Tede, prosím tě...
Chlast!
Za minutku Otče, slibuju.
Není to skvělé Tede?
Telka a podobně.
Všechno je jak má být.
Tak počkat!
Musíš mi ještě umýt záda!
Už jsem svrasklý jako rozinka.
Otec Ted Crilly,
Craggy Island - Fara, Craggy Island.
Píše se to C-R-A-G-G-Y Island.
Upřímně, pane strážníku, Velice se omlouvám...
Bože, to byla ostuda! Tede, jestli tamten nebyl náš, tak který?
Tohle je fakt skvělé. A víš co?
Co uděláme jako první, Tede?
Na chvilku si dáme oddech, abychom si na ten starý karavan zvkli.
Dobrá, to stačí.
Kam půjdem?
Tady máš brožurku, Tede.
Zajímavá místa. Pařez Sv.
Kevina...
Hmm, to zní zajímavě.
Kouzelná cesta!
Dvě zajímavá místa.
Co je to ta kouzelná cesta, Tede? Bizarní div přírody, kdy je všechno potřeštěné a nic není jak má být.
Trochu jako ty, Dougale.
Až na to že to je cesta.
Pořád tomu nerozumím.
Je to nějaká šílená cesta?
Říká se tomu nadpřirozený úkaz. Když tam zastavíš autem a pustíš ruční brzdu, tak vyjedeš nahou.
A voda teče do kopce. To je skoro tak šílené, jako když jsi mi vyprávěl to o tom chlebu a rybách!
Ne, Dougale.
To není šílené. To se stalo, když náš Pán měl jenom jeden či dva kousky jídla a přeměnil to na hromadu, aby se lidé mohli navečeřet.
Bože, byl to machr, že jo?
Jo, byl dokonalý.
- Otče Jacku, čemu byste dal přednost?
- PRÁZDNINY! Ano, vždyť jsme na prázdninách.
Ctěl byste někam jít?
- CO?
- Jestli byste chtěl někam jít?
KDO JSI? Já se ptal, jestli byste nechtěl někam zajít, když už tu jsme?
- Na pěknou procházku?
- MÁM RÁD DORT! Ano, myslím, že už prostě přestanu s Otcem Jackem mluvit.
Kde to jsem?
Co je to tam za věc?
Jsou to moje nohy? Bože, radši ho uložme ke spánku a vyrazme sami.
Ok, Father...into your box.
Chlast!
Řiť! Holky!
Chla...
Pojďme se podívat na tu Kouzelnou cestu.
No, tak si pojďme zahrát Scrabble.
Vzal jsi s sebou cestovní Scrabble? Vzal jsem normální Scrabble a cestovní Scrabble.
Cestovní Scrabble na cestu a normální, až přijedeme.
Dobrá práce. Á, ne, počkat. Teď když o tom tak přemýšlím, tak jsem nevzal ani jeden.
- Aha.
- Bože, jsem to ale hňup. Takže... co budeme dělat zbývající dva týdny?
Mám postavit na čaj?
To musí být jedna z těch, co se automaticky vypnou..
Jo...
Trochu páry.
Mimochodem, vzaj jsi s sebou nějaký čaj?
Ne.
Konvice dovařila, Tede.
Hmm, jo.
Co kdybych do ní přidal vodu a spustil to znovu? Ne, mně se to nejvíc líbilo poprvé.
Možná bychom to mohli zapnou úplně bez vody a dívat se, co se stane.
Nemyslím, že bys to měl dělat.
Vybuchlo by to. Vytahoval by sis kousky železa z obličeje celý příští rok.
A rty by ti opuchly, až by byly větší než tvůj obličej.
Jako Otec Bigley.
Přesně jako Otec Bigley.
96...97... 98...99... 100!
Už jdu před pikolou za pikolou nikdo nesmí stát...
- Mám tě.
Jedna... Dvě... tři... čtyři... pět... šest...
Dobře, takže naposledy.
Tyhle jsou malé, ale tamty jsou daleko.
Malé... ..daleko.
Tede, víš jak si s tebou občas oči zahrávají?
- Už vím!
Otec Larry Duff! - Ach, Larry!
Občas přijde do těchto končin.
Je s ním hrozná sranda. Zavolám mu na mobil.
Dostal jsem číslo na Vánoce.
Kevina?
To tam nepíšou.
Takže všechny prázdniny jsou takovéhle, Tede? Vlastně... jo.
Ať tak či tak, pojďme raději zpět, zkontrolovat Otce Jacka.
Říkal, že se ani nehne od útesů.
Chlast! Chlast!
Chlast!
Chlast!
Co kdybychom zašli k tomu kameni a zpátky, Tede?
No... No tak, Tede, jsme na prázdninách.
Trochu si to užívej.
No tak jo, ale pak hned za otcem Jackem.
Chlast! Chlast!
Chla-a-a-a-a-...!
A jsme tu.
Půjdem támhle k té ohradě? Radši ne, abychom samým nadšením nevybuchli.
Nechme si něco na příští týden.
Otec Ted Crilly, Craggy Island Fara...
C-R...
Vlastně, vy to už znáte.
Poslouchejte, vyznáte se v záležitosti ohlašování zmizelých osob?
Stojí to něco, nahlásit zmizelou osobu?
- Ne. -Skvělé.
Ztratil se jeden člověk od nás - Otec Jack Hackett.
Bože, jak byste ho popsali?
- Přes padesát...
- do osmdesáti.
Neobyčejný pach po zelenině.
- Rozzlobený, velice rozzlobený muž.
- Nenávidí děti.
Příležitostně se napije.
A nechoďte na něj zezadu, to nemá rád.
Nosíte s sebou takové ty elektrické paralyzátory?
- Ale, jen tak.
Dobře, můžu pro vás ještě něco udělat, když už jsem tady?
Nechce te se přiznat k nějakým nevyřešeným vraždám či tak něco?
Ne, žádných nevyšetřených vražd není třeba.
To se z toho teda vyklubala dovolená!
Pojď.
Když je teď Jack pryč, bude v karavanu víc místa.
# Slonovina a eben
# Žít s ostatními šťasten
# Bok po boku za pianem
# Ó, pane, to je mým sne-e-e-m - Tede!
- Ahoj, Noeli.
Copak tu děláte?
No, víš tohle je náš karavan...
- Otec O'Rourke řekl, že ho můžem použít!
- Jo, to vidím.
Asi to říkal každému.
Jsou tu ještě dvě volná místa v Oddílu Sv.
Luka? - Hmmm - Odhlasováno!
Sedněme si a zazpívejme si písničku.
Zazpíváš si s námi, Tede?
Ne, děkuji...
Máš překrásný hlas!
Úplně jako Celine Dion!
Tak si zatancujme! Tony, nahoď Riverdance album!
Vlastně...
Vlastně, Noele, jsem dost unavený.
Po pravdě, už jsme trochu unavení z toho všeho zpívání.
Někteří z nás to minulý večer přepískli v místní hospodě!
Gerry Fields ví, o kom mluvím! Huh, co, eh?
Jo.
Dorazili jsem zpátky...
Bože!
Muselo být takové půl jedenácté!
A někteří se plazili dovnitř!
Janine Reilly ví, o čem mluvím! - Že? !
- Jo... a nebyla jediná!
Tony Lynch!
TONY LYNCH! Ten ví!
Podívejte na něj, samá svěžest a lehkost!
Takový nebyl když lezl do postele...
v 11:10! Ahoj.
Otec Noel Furlong.
Jseš dobrej mlaďoch.
Kolik bys řekl, že mi je?
Tipni si.
Kolik myslíš?
On to ví.
Neříkej mu to!
No tak, tipni si.
Kolik bys řekl?
40.
Ted, tebe jsem neviděl už pěkně dlouho. Jak se ti daří?
# I SAW THE WHOLE OF THE MOON
# There at the turnstiles with the wind at your heels
# You stretched for the stars and you know how it feels # Too high
# Too far
# Too soon, you saw the whole of the moon #
# Dirty old town
# Dirty old to-o-own! #
Ach, Bože, Tede, ti mě utahali!
Jsou to šílenci! Kolik je hodin?
Půl jedenácté!
Víte co? Měli bychom jít do postele.
A kampak jde Tony Lynch?
Asi si dát nějaký heroin!
Ne, já jdu jenom na záchod, Otče.
Ještě někomu se chce?
Tede, Dougale, co vy? Ne, v pořádku, díky, Noele.
Určitě si nepotřebujete aspoň trochu cvrknout?
To je dobré, díky. Půjdu, až se mi bude chtít.
Nejhorší by bylo zadržovat to uvnitř, tvůj měchýř by se z toho zcvokl.
- Můj přítel Otec Sweeney, měl malý měchýř zhruba o velikosti Terryho čokoládového pomeranče... NOELI!
OPRAVDU...
Je to v pořádku.
Jasné?
V pořádku.
Jste jako párek velbloudů!
V každém případě si vytáhněme spacáky.
Nebude to tu trochu stísněné? Vůbec ne.
Čím víc, tím líp!
St Colum's měl skvělý fotbalový tým v polovině padesátých let. Pamatuješ?
Vyhráli Pohár Otce Fitzgibbona.
Otec Fitzgibbon.
Šlo o to, že vypadal jako pohár.
Obří uši jako držadla.
Pamatuješ si ho, Tede? Tede?
Spíš?
Pamatuješ si ho? ANO!
Pamatuju si ho, Noeli.
Oooohh!
Kdo je dnes večer ukňouraný?
Bože vsemohoucí, vždyť už je skoro šest ráno!
Myslím, že bychom teď měli... VYPRÁVĚT STRAŠIDELNÉ HISTORKY!
- Tede? - Ano?
Já z toho zcvoknu.
Jo, pojďme odtud.
Jeďme domů
Whoooo!
Kdo je to?
Má Gerry Fields namířeno na diskotéku? To jsme jenom my.
Jdeme se nadýchat čerstvého vzduchu.
Nezapomeňte sem nějaký přinést!
Jasně... ty zazraný hňupe!
A co Jack?
Je šance, že je na Craggy Island.
Má neuvěřitelný orientační smysl.
Najdeme ho s usměvem na rtech a s rozevřenou náručí na přivítanou.
Co?
No, asi ne s úsměvem na rtech... nebo rozevřenou náručí... nebo přivítáním, ale asi tam bude.
Ach Bože. To je ten chlap!
Ať nás nevidí!
Gerry!
Gerry!
Gerry!
- Otevři se! Prosím, otevři se!
- Je ještě docela daleko Tede.
Možná by nebylo od věci trochu zrychlit, Tede
Omlouváme se vám.
Hnusní prasáci!
Asi mu bude dost zima, když mu uletěl ten ručník.
Možná bychom ho měli dát pryč.
Už jsem o tom, přemýšlel, ale jsem si jistý, že nás zase udá.
- Předstírej, že jsme ho neviděli.
- Pochybuju, že by tomu uvěřil.
- Radši ho dejme pryč.
- No, tak dobrá, řekl bych.
- Vylezte z auta!
- Dobrý den.
Vylezte z auta.
Hned!
Myslím, že už se uklidňuje.
No! No...!
No tak!
Není vůbec nutné dělat takové nesmysly.
Propichuje pneumatiky, Tede.
Řeknu vám, tímhle na nikoho dojem neuděláte.
Proboha, Tede, jsem unavený.
Možná bychom se měli vrátit
Ale ne.
Nikam poblíž Noela Furlonga už víckrát nepůjdu.
Kdoví, co právě teď provádějí!
Tede, to je velký náklaďák!
Mohl by nás svézt!
Díky Bohu!
Dobrý den, Otcové.
Tome, díky Bohu, Tome!
Potřebujeme svézt.
Budiž, Otcové.
Otevřu vám dveře.
Omlouvám se vám, Otcové.
Otče, konečně jste se probral!
Díky Bohu!
Trvalo nám spoustu času naložit vás na palubu.
Dáte si něco k pití?
96...97...98...99...100.
Před pikolu, za pikolou, ...
'A Rozvodové řízení je ve vedení před Sláva patří Bohu!
'Sláva patří Bohu jde před Rozvodové řízení! '
Běž, Rozvodové řízení, běž!
'Rozvodové řízení se probíjí dopředu! '
'Rozvodové řízení směřuje k vítězství! '
Ano, ANO!
'Oh, ne! '
'Katastrofa pro Rozvodové řízení,'
'Otočilo se do protisměru' 'a prostě vyběhlo z tratě! '
Oh, otočil!
Ty otáčející se, otáčivý otáčníku!
Oh, k řezníkovi s tebou, kamaráde! 'Takže v jakém smyslu je Církev nadutá?
Co posloucháš?
Oh, je to nějaké vysílání o Církvi, Bohu a tak.
Oh, dobře. Dobře.
Kde je Otec Jack, Dougale?
Kde je otec Jack?
Ano.
Otec Jack, kde je?
Je ve svém..
Oh.
Erm...
Ty jsi ho zase ztratil, co?
Ztratil, Tede, ano.
Vzal jsi ho na procházku a ztratil jsi ho.. Zase.
Přesně tak se to muselo stát.
A co k tomu řekneš?
No, jak jsem řekl minule, už se to nestane.
Dougale, ty ho nejdeš hledat?
Tede, vrátí se sám.
Co se mu může stát hrozného?
Mohl by mít nehodu a zemřít.
Oh.
Er, počkej chvíli, Tede.
Není Jack támhle? Ah, Dougale.
Ty jsi ho ani nevyvezl ven, že?
Říkal jsem si, že kolečkové křeslo je dnes nějaké lehčí.
Pojď mi ho pomoct zvednout.
Dougale, sundej mu rukavice. Jasně, Tede.
- Tede?
- Hmm?
Tede, to nejsou rukavice.
Bože, to jsou ale opravdu chlupaté ruce, že?
Co si myslíš, že mu je?
Nevím.
Pamatuješ si, když mu hnila hlava?
Ano.
Myslím si, že celá hlava by mu neshnila.
Myslím tím celá hlava, víš?
Ale je to Jack.
Radši se podívám do knížky.
Dobře.
Zvedni mu ruku, Dougale.
No, dostal se do 4. stadia hned po vypití té brzdové kapaliny.
Tohle by mohlo být 6. stadium..
Dobrý den všichni.
Dobrý den, Mrs Doylová.
Ah, podívejte se na něj, s těmi chlupatými ručičkami!
Ano a my jdeme zavolat Dr Sinnota.
Je skvělý.
Byla jsem u něj před pár týdny.
Opravdu?
Nevěděl jsem, že jste byla nemocná.
Copak Vám bylo?
Takové ty ženské problémy.
Měla jsem trochu..
Jdu mu radši zavolat, než bude příliš pozdě! Takže jsou to ty chlupaté ruce.
Ano.
6. stadium?
Vypadá to tak, ano.
Jdu se nahoru připravit.
Tede, proč se Jack tolik bojí doktorů?
Připomínají mu nemoc a vlastní smrtelnost.
Nenáviděl navštěvování nemocných.
Oh, Bože, nenáviděl nemocné. A chudé, chudé nenáviděl také.
Chudí mu opravdu lezli na nervy.
A potřebné.
Ty také.
Jak jim říkával?
Měl pro ně speciální termín.
Špinavý socky.
To je ono.
Až přivedeme doktora dovnitř, chovej se normálně.
Prostě předstírej, že je obyčejný návštěvník
Nechceme, aby Jack něco tušil.
Doktore?
Připraven?
Dobře, můžeme jít.
Pamatuj.. Obyčejný návštěvník.
Takže musí zase do ústavu St Clabberta, doktore?
Ano.
Je to spíše pro vaše dobro.
Ta chlupatost může být velmi nakažlivá.
Jak dlouho tam zůstane?
Těžko říci..
Chvíli to bude.
Vlastně by jste měl být připravený.
Možná pro něj bude lepší, když se nevrátí vůbec.
Skvělé!
Tedy, oh, ne.
Myslím, že to budeme muset nést statečně.
Pokusím se mu to sdělit ohleduplně.
Děkuji, doktore.
ANO!
Wahey!
Otče Jacku?
Pamatujete si na ty skvělé časy, když jste byl v St Clabbertu?
Pamatujete si tu legraci, když jste byl obskakován jeptiškami?
Dr Sinnot naznačil, že by tam bylo místečko.
Dobře, možná by jste se musel vzdát jedné či dvou skleniček sherry, ale je to pro vaše vlastní dobro.
Budete se tam mít parádně, bude to jedna velká legrace s všemi těmi jeptiškami, které vás budou obskakovat..
Otče?
Otče?
Kam zmizel? Bože, Tede, jak jen mohl strážník chytit Otce Jacka?
No, Dougale..
Starý kněz, řídící traktůrek rychlostí 4 km/h kolem malého ostrova.
Jak těžké by to mohlo být?
Nicméně už je v St Clabbertu.
Je to zvláštní, jak si člověk na něco zvykne.
Zdá se to jako včera, co se tady opíjel do němoty.
Dougale, to bylo včera.
Ano, proto jsem řekl, že se to ZDÁLO jako včera.
Správně, protože to BYLO včera.
Ano.
V kolik mají příjít Otec Rory a Otec Ken ve středu?
Kolem 6.
Šesté hodiny?
Ano.
Dobře. Fajn, fajn.
Vlastně je dobře, že tady Jack není.
Stával se podrážděný, když byli kolem cizí lidé.
Jack byl velice zlý na cizí lidi.
I na lidi, které zná.
Ano, velice zlý na cizí lidi i na lidi, které zná.
Tak dobrou, Dougale.
Dobrou, Tede.
Oh, zatraceně! Ne, Dougale, ještě není ráno. Jen jsem zapomněl natáhnout budík.
Oh, dobře.
Promiň, Tede.
Zdravím, Otče..
Otče..
Kdo jste?
Kdo jsi ty?
Otec Ted Crilly.
Těší mě, že vás poznávám.
Oh.
Co je tohle?
Oh, aha.
To je od Biskupa.
Jste tu místo Otce Jacka.
To je překvapení.
Už Vás Mrs Doylová provedla okolo?
No, nicméně vítejte na Craggy Islandu.
Jídlo je v 11:00, ve 13:00, ve 13:30, v 15:00 v 17:00, 19:00 a 21:00.
A kdyby jste náhodou chtěl svačinu, požádejte Mrs Doylovou.
Ne, er... Ne, vlastně tohle.. je vlastně moje.
Tak si poslužte, je to Vaše.
Dougale, tohle je Otec Fintan Stack.
Bude tu teď s námi.
Oh, dobře, jo.
Tohle bude mozek této operace.
Ah, ne, to bude Ted.
Chci si poslechnout trochu muziky.
Oh, samozřejmě, tady.
Neptal jsem se na povolení.
No, erm...
V jeho průvodním dopise psali, že pro něj nikdy nenašli vhodnou faru.
Není moc příjemný muž, že?
Nikdy jsem nepotkal někoho jako je on.
Koho ti připomíná?
Hitlera nebo někoho z těch bláznivých šílenců?
Oh, je horší než Hitler.
Hitlera by jsi nenašel poslouchat jungle ve 3 hodiny ráno
Bože, ve srovnání s ním vypadá Jack normálně.
Víš, skoro je.
Chtěl jsem říct, že ti chybí Otec Jack, že?
Měl své legrační maličkosti.
Kdykoliv tě praštil, neudělal to se zlobou.
Udělal to proto, že.. si myslel, že je to vtipné, nebo tak něco..
Když teď o tom přemýšlím, tak to bylo legrační
Pamatuješ, když tě pořádně kopnul do z-a-d-k-u?
A vzpomínáš, když jsi se nad ním shýbal a on ti podržel nos tak silně, že jsi musel otevřít pusu a pak ti do ní nacpal velkého pavouka?
Ne, to nebylo vtipné, Dougale.
Vtipné bylo to, jak tě kopl do zadku.
Nebylo vtipné, když mi nacpal pavouka do pusy.
Ale bylo, Tede.
Ne, nebylo, Dougale!
Ah, Tede.
Dougale!
No, teď je pryč.
Je legrační, jak ti někdo chybí těmi maličkostmi.
Zní to jako když někdo vrtá díry do zdi nebo něco takového.
Jdu si s ním promluvit.
Opatrně.
Pojď, myslím že je pryč.
Co se děje, Tede?
Ted se zbláznil.
Veď nás, MacTede!
Ššš
Dobře, je to čisté, Otec Jack tady není?
Ne, má zase tu chlupatou věc..
Je v Jurském parku.
Oh, aha.
St Clabbert.
Otec Walton je tam prý také.
Stačí Sherry?
Paráda.
Znal jsi vůbec Otce Coogana, Tede?
Hmm...
Oh, ano.
Otec Tom Coogan.
Nebyl v africe?
Byl, s Otcem Shortallem a s dalšími.
Pak se vrátil zpět do Wicklow.
Mylsím, že Windy Shepherd Henderson byl jeho kněz.
Windy Shepherd Henderson který byl v Tralee?
Ne, jiný Windy Shepherd Henderson.
Znám čtyři.
Nejméně.
Jeden z nich byl s Otcem Daleyem v Chicagu.
Nebyl to první člověk na scéně, když byl zavražděn Malcolm X?
Ne, to byl Otec Burke.
Father Daley měl na hlavě bouli ve tvaru Slovenska.
Jako Otec Caroline - ztratil schopnost svých uší při nehodě.
Je hluchý?
Ne, jen ztratil schopnost svých uší.
Uměl s nimi mávat.
Pamatuješ na Otce O'Reillyho?
Je v Clare.
Přemístili ho poté, co měl tu věc OJ Simpsona.
Otec Bigley z Ardee dělal jeho svatbu, myslím.
Otec Bigley?
On není mrtvý?
Ne, jen jako mrtvý vypadá.
Tede, neříkal jsi, že má přijít Otec Larry Duff?
Bože, radši mu zavolám.
Doufám že dorazí.
Larry děsně zábavný.
Ahh!
Ne, musí to mít vypnuté.
Bože, kde může být Dougal?
Tak co, Tede.
Podíváme se na sportovní video?
Oh, ano.
Dej to tam, Tede.
Ah, tady jsou mladí.
A jak utíkají!
Ah, podívejte na toho muže vzadu!
Teď přijde skok do dálky, to si pamatuju! Podívejte na Mrs Doylovou!
Vypadá báječně v telce!
Nosí klobouk kvůli sázce!
To bych řekl.
Oh, tady je Skákající Bronco!
Nebo Skokano Cassidy.
Tady je šampion.
Dobrá práce. Dobrá práce.
Na co to koukáme?
My koukáme na sportovní den.
Hodně mladíků, běhajících kolem v kraťasech.
To je to, na co se rádi díváte.
Klidně se vsadím, že jo.
Asi si představujete, jak vypadají bez kraťasů.
Sedíte tady a představujete si to s velkým úsměven na tváři.
Vy špinavý parchanti.
Jestli se nás snažíš ztrapnit, tak se Vám to nepovede.
Ano, povede.
Musím říct, že jste pěkně nevychovaný muž.
Jestli mi to řekneš ještě jednou, prostrčím ti hlavu zdí.
Tede!
Jak to de?
Dougale, co to..?
Ano?
Co, Tede?
Co?
Co?
Dougale, ty jsi pil?
Joo, Tede.
Pil sem jako šílená trubka.
Ne, ne, počkej.
Ne, nepil.
Dougale, stydím se za tebe.
Tede, Tede, Tede.
Poď sem, Teddy, Tedíku, Tede.
Jsi můj nejlepší kámoš.
Bože, miluju bejt knězem.
Všichni půjdeme do nebe, chlapi, wahey!
Možná bych to měl vysvětlit.
Tvůj přítel a já jsme si užívali s lahví whiskey, kterou jsem našel nahoře.
Tak to je poslední kapka!
Řídím.
Řídím domů.
Jsem naprosto schopnej.
Mimochodem, mám klíče od tvého auta a projel jsem s ním skrz velkou zeď.
A jestli se ti to nelíbí, smůla.
Já jsem se bavil a to je jediné, na čem záleží.
Tede, vidím tvoje spodky.
Fajn, to by stačilo.
Myslel jsem, že nalití alkoholu Dougalovi byla poslední kapka, ale byla to druhá poslední kapka, protože tohle je definitivně poslední kapka ze všech.
Už žádné nejsou!
Tede, je už pozdě.
Ano, budeme muset jít.
Ne, nemusíte odcházet.
Myslím že půjdeme.
Woooo!
Čau holky!
Párek blbců.
Oh!
Pojď Dougale, na jeden večer bylo až moc Otce Stacka.
Do hospody, Tede! Hey, Tede, co se děje? Jdeme unést Jacka.
Unést? Waaauu!
Co by jsme pro něj neudělali!
Sklapni, Dougale.
Jsi připravený?
Jdu s tebou, Tede.
Tak jo, jdeme.
To je trochu šílené, Tede.
Ššš!
Proč prostě neřekneme jeptiškám, aby nám ho dali?
Dr Sinnot říkal, že jeho stěhování může být nebezpečné.
Naštěstí je i jiný názor.
Od koho?
Od Mrs Doylové.
Tede, nejsem si jistý, že je to dobrý nápad.
Myslím únos!
Není to únos, jen ho bereme domů - tam, kam patří.
Je to jako Lassie se vrací, Otec Jack je jako Lassie
A kdo jsme pak my?
Nevím.
Další lidi.
Ty jsi Roddy McDowell a ja jsem Liz Taylor.
Dobře.
Chtěl jsem si to jen ujasnit.
Dobře, jdeme.
Dobře.
Pojď, Dougale. Hned za tebou!
Zmlkni! Potichu.
Zkus najít vypínač.
Co je to za rachot? ! Rychle Dougale, sem.
Zklidněte se, všichni!
Někteří lidé se tady snaží spát!
Prdel!
Nasrat!
Oh!
Dougale, to není Otec Jack.
Dobrý den, Otče Waltone.
Nasrat!
Neudělá to, Tede?
Ne, nemyslím si.
Stadium 12.
Netušil jsem, že to někdy uvidím.
Ah, Tede, můžeme si ho nechat?
Ne.
Pojď, jdeme pro Otce Jacka.
Máš baterku, Dougale?
Ano.
Prdel!
Nasrat!
Chlast!
Holky!
Chlast!
Nasrat!
Chlast!
Nasrat!
Prdel!
Holky!
Já sem nepatřím.
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Nasrat!
Prdel!
Holky!
Chlast!
Chlast! Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Dobře Otče, dobře, dobře.
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Podívejte se nahoře, Otče.
Máš s tím nějaký problém?
Žádný.
Jen si to užijte.
Co měl znamenat všechen ten hluk?
To je Otec Jack, kolega, kterého jste nahradil.
Řekni mu, ať se ztratí.
Teď jsem tady já.
Možná chcete mít to potěšení, říci mu to sám..
A také to, co se stalo s jeho whisky.
Měl bych se bát?
Chlast!
Poslouchej, Dougale.
Nic neslyším.
To přesně myslím.
Zvuk ticha.
Ne, pořád nic neslyším.
Omlouvám se, že jsem nevydesinfikoval Jackovu židli, jak jsi mi řekl.
Je to moje chyba, že ten týpek dostal tu chlupatou věc.
Neboj.
Jsem si jistý, že se má dobře v Jurském parku.
Nejlepší místo pro něj. Drží ho to dál od problémů.
Tak jak se tam máte Otče?
Je to skvělý vynález, že?
Už žádný St Clabbert.
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Tak, čas jít spát.
Jdeme Dougale.
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast! Chlast!
Chlast!
Chlast!
'Otcové, prosím, uklidněte se.'
'Jděte tam někdo, prosím.
To se opravdu nedělá.'
'Celé to zničíte.'
'Sestro, kdyby jste tam mohla jít.'
Nechte toho, nechte toho, nechte toho, Otcové.
Přestaňte.
Dejte to dolů.
Chlast!
Prdel!
Chlast!
Nasrat!
Holky!
Chlast!
Prdel!
Dobrou noc, Otcové!
'Starověká společnost v Indii byla ovládána ženami.'
'Opravdu? '
'A muži nemohli být blízko žen bez povolení.'
'Byli vykázáni za sexismus.'
'Nicméně nám teď zazpíváte píseň z Vašeho nového alba.'
Bože, jaká trubka.
Nemůže žít bez toho,_BAR_aby jsi pořád nestěžovala!
Oh, máš pravdu, Tede.
'Mám dojem, že tato nová píseň je o Katolické Církvi? '
A je to tady.
'Je o tom, že Církev v Irsku 'měla tajné zásoby brambor v průběhu hladomoru, 'schovávala je v polštářích a prodávala je do ciziny na černý trh.'
'Vážně?
' 'Papež zavřel továrny 'na brambory a udělal z nich vězení pro děti.'
Všemohoucí Bože!
Říká to, jako by to bylo něco špatného!
Co má za problém? !
Vypadá to, jako by brala celou tu katolickou věc moc vážně.
Ano, Dougale.
Je to trochu k smíchu, Tede.
Zmlkni, Dougale.
Nicméně mi celý radikální feminismus leze krkem!
Šílenost!
Tenhle názor, že Katolická Církev má negativní postoj k ženám..
Tede, její píseň.
# Velcí muži v sutanách, #
# říkají nám, co dělat. #
# Nemůžou být těhotní, # # jako já.. #
Mrs Doyle, vy jste žena.
Co si o tom myslíte?
Je Katolická Církev sexistická?
Oh, Bože, ne, Otče.
Vždycky jsem pokládala Církev za velmi vnímavou k mým názorům.
Jednou jsem doma měla hrozné problémy a Církev mě plně podpořila.
Mnoho lidí se snaží shazovat Církev, ale je to jen banda kecalů kecy, kecy, kecy!
Díky za zeptání Otče, ale ne.
Ne, nemám vůbec žádné stížnosti.
Yeah, výborně.
# Dali jste nám vaše pravidla, # # ale takhle to nebývalo!
# Ženy vládly zemi.. # Ale, ne!
Chlast!
Bože, zblázní se, když přijdu podruhé pozdě s jeho skleničkou.
Otče Jacku, Váše odpolední sklenička!
Víte, opravdu by jste se měl nechat ostříhat.
Ať nepadnete tak nízko, jako Bob Geldof.
Bože, Tede, to bylo opravdu nízko.
Rozhodně, Dougale.
Odtamtud už není návratu.
Jak ti řekne sám Bob.
Oh!
Kolik jsi dal za ty police, Tede?
To opravdu nevím, Liame.
Ty ti nevydrží.
Podívej se na to, jen promluvíš, už se bortí!
No doteď byly celkem v pohodě.
Podíváme se.
Oh, Bože, Tede, cítím jak se to rozpadá!
Ah, dívej, Tede!
Rozhodně se to rozpadá!
Co takhle dát si hrnek čaje?
No dobře.
Takže, erm..
O čem jsi to chtěl mluvit?
Oh, ano, tedy..
Chystáš se jít na Festival Roztomilých Dívek tento rok, že?
Nikdy nevynechávám Festival Roztomilých Dívek.
Moje nejoblíbenější období z celého roku.
Jak se má Miss Roztomilá Dívka 1995?
Ted, museli jsme jí odebrat titul.
Oh, Bože.
Proč?
Zjistili jsme, že hrála ve filmu 'Chovná stanice'.
Slyšel jsem, že to bylo trochu sprosté.
Nicméně, jsem ředitel organizačního výboru pro tento rok, a jen mě zajímalo, jestli to nechceš uvádět.
Uvádět?
Oh, Bože, Liame, rád.
A pak je večeře, že?
Oh, ano.
Budeš mít tu čest vzít vítězku na večeři.
A kdo to platí?
Slyšel jsem někde, že já ne.
Ano, je to tak.
Zavedli jsme to před několika lety.
Ty máš tu čest jí vzít na večeři, ona má tu čest platit.
Krása.
Kolik tě stálo tohle stereo, Tede?
Něco kolem Ł100.
Mohl jsem ti sehnat lepší za poloviční cenu.
Opatrně, Liame.
Tedy.. kde jsme skončili?
Oh, ano.
Než vezmeš Roztomilou Dívku na večeři, můžeš jí přesvědčit, aby si vzala jedny ze šatů od mé maminky?
Bude si užívat publicity.
Samozřejmě.
A jak jí jde obchod?
Skvěle!
Jedny prodala minulý týden.
A kolik jich prodala tento rok?
Ty jedny.
Vidíš? Tedy..
V podstatě.. mysleli jsme si, že by bylo legrační, kdyby to uváděl kněz.
A také by to vyloučilo sexuální podkres.
Nebo se pletu, huh?
Doufám, že nebudeš v pokušení_BAR_z těch všech Roztomilých Dívek.
To sotva Liame.
Měli jsme předtím totiž problémy s těmito věcmi.
Ne, ne, Tede.
Opravdu jsem s tím měli problémy.
Dobře. Nemusíš se bát, Liame.
Fajn.
Budu muset jít.
Zatím, Liame.
Kolik jsi zaplatil_BAR_za ty dveře, Tede?
Netuším.
Byly v ceně domu.
Fušeři, Tede!
Je to všechno banda fušerů!
Oh, Bože.
Už zase ona.
Je všude kam se podíváš!
"Clit power"?
Co to znamená?
Netuším.
Znal jsem Otce Clinta Powera.
Možná se s ním setkala.
Co tam píšou?
Moc jsem to nečetl.
Cestuje po zemi.
Chce si koupi dům na ostrově, na nějakém Bohem zapomenutém místě na západním pobřeží.
Vážně?
Nepíšou, jaký ostrov se jí líbí?
Craggy Island, yeah.
Craggy Island je to pravé pro mě.
'Vidím to jako samotné nebe' 'pro ty, kteří chtějí utéct před pokrytectvím pevniny.'
Oh, Bože.
'Chci svět bez sexuální a náboženské nesnášenlivosti.'
Ne, ne, ne.
To jsou strašné zprávy.
Přesně.
Musíme bránit naší půdu!
Musím jí zarazit!
Lidé tady nestojí o svět bez sexuální a náboženské nesnášenlivosti.
Je to tak, pane pták!
Dobře, Otče.
Střecha už je teď v pořádku.
Vyluxovala jsem patro a podkroví, odshora dolů.
Ještě něco?
Oh, ano, ano.
Umyla jsem Vám auto.
Také jsem postavila skleník vedle garáže.
Je to všechno pro dnešek?
Oh, Mrs Doyle.
Nějaká šance na hrníček čaje pro Vaše dva nejoblíbenějsí kněze? Bože, Tede, je teprve 11!
Musím jít na soutěž Roztomilých Dívek.
Nevěděl bych, co říct Roztomilé Dívce.
Je nekonečno věcí, o kterých můžeš mluvit.
O tom, co dělají jejich otcové, jestli mají přítele, o šatech.. cokoliv o oblečení a parfémech..
Oblečení je lehčí, protože muži nepoužívají parfémy.
Kromě Otce Bigleye.
Kromě Otce Bigleye.
Nicméně, pokud někdy potkáš ženu, jsem si jistý, že to zvládneš.
Jen buď sám sebou, uvolni se.
a zlaté pravidlo nech věci jít vlastní cestou.
Je to vždy nejsnažší.
Mizím.
Nemůžu nechat čekat ty Roztomilé Dívky.
Ok, dobře.
"Buď...sám sebou..." Jak se máš?
Jde po tobě Billy!
Mrkla na Paddyho!
Čau frajeři, jak to 'de?
Všechny po nás koukají!
Doufám, že se nedostanete do nějakého průšvihu.
Znáte nás.
No právě, to je ten problém.
Frajeři, musím jít. Soutěž začne každou chvíli.
Ale Otče, není tohle napodobenina Sira Boba?
Co by si ostatní charitáři pomysleli?
Peter Gabriel a Queen a ty další skupiny?
A Phil Collins, který letěl celou cestu až do Bostonu? !
Ooh!
Nasrat!
Šmejdská práce, to je to!
Šmejd, šmejd, šmejd!
Tede, proboha, vylezeš tam vůbec?
Víš, Dívky nezůstanou Roztomilé navěky!
Promiň.
Otec Jack mně dal pěknou ránu do břicha.
Bože!
Podívejte na ně! ..jak se procházejí..
Ohh. Ohh.
Oh...ohhh.
Mrs Doylová?
Někdo zvoní, Mrs Doylová? Mrs Doylová!
Dobrý den.
No, Imeldo, ty jsi ale Roztomilá Dívka.
Slyšel jsem, že jsi měla trochu smůlu..
Tvůj pes byl sražen a zabit autem.
Ne, to byl.. můj otec.
Prý je ti 22.
19.
Správně.
Narodila jsi se v Mayu, to je krásná část světa.
- Dundalk.
- Dundalk, ano.
A taky koukám, že máš černý pásek v karate.
Takže co kdybych udělal tohle?
!
Imeldo!
Něco mi řekni..
Podívej se do mých poznámek a přečti jakoukoliv pravdivou informaci.
Dobře, Otče
Ještě jste mně ani neřekl své jméno, Otče
Erm...
"Buď sám sebou." Správně.
Otec Dougal McGuire.
Oh, dobře.
To je krásný dům.
Miluju tu primitivní náboženskou výzdobu.
Ano, líbí se mi.
Je všechno v pořádku?
Co Vaše podrpsenka?
Cože?
!
Vaše podprsenka.
Je pohodlná?
Máte podprsenku, že?
O čem to mluvíte?
Není moc těsná, že ne?
Protože si jí klidně můžete sundat, jestli chcete.
Sundejte si jí, jasně, bez problémů.
Nebo chcete šálek čaje?
Víte co - udělám čaj a Vy si sundejte podprsenku.
Oh, dobře.
Není támhle Bob Geldof?
Ne. Nebo jo?
Počkejte chvíli..
Je.
Vypadá trochu naštvaně.
Přišel o všechny peníze v té charitativní věci.
Nejsem si jistý, jestli je to on.
Vydržte chvilku:
Promiňte, jste..?
Nasrat!
Dobře, je to on.
A nyní: Chůze!
Podívejte na ně, jak chodí okolo!
Pozor, Mary.
Nemá Mary hezkou prdelku?
Opatrně, Tede.
To by mohlo dívky urazit.
Máš pravdu, Liame.
Samozřejmě, všechny mají hezké prdelky!
Ve skutečnosti, Mrs Doylová dělává čaj.. ale je pryč.
Proč neuvaříte čaj vy?
Ale Mrs Doylová dělává čaj.
Nicméně, radši vám řeknu, proč jsem tady.
Hledám dům v téhle oblasti a moc moc se mi líbí tenhle.
Je mi líto.
Tvůj sendvič přesáhl požadovanou šířku 6 cm, takže je to mezi Imeldou a Mary! Roztomilý smíchový rozstřel!
Abych slyšel váš Roztomilý smích, řeknu vám vtip.
Jdem na to, toto je můj dojem alá Robin Williams.
Tady je vitp -
Sekretářka:
"Na recepci je neviditelný muž."
Rozumíte?
Šéf: "Řekněte mu, že ho teď nemůžu vidět."
Myslím, že musím říci, že Imeldin smích je hezčí!
Je mi líto Mary.
To znamená, že vítězkou je Imelda! A tady jsou tvoje potvrzení Roztomilosti.
A vyhráváš večeři v nejlepší mořské restauraci na Craggy Islandu - do Thaiské chalupy!
Koho pozveš na večeři?
Mojí maminku.
Tak ještě jednou.
Promiňte.
Pozvu Vás, Otče.
Ano, pozvete!
A budete platit.
Já neplatím!
Takže tady je, vítězka naší Roztomilé Dívky 1996, Imelda!
Tady jsi.
Jak bylo na soutěži Roztomilých Dívek?
Skvěle.
A ještě dnes dostanu večeři zadarmo.
Výborně.
Je s tebou Jack?
Oh, Bože.
Jack.
Wau.
Opravdu jsi poslal Michaela Hutchence do bezvědomí?
Sejmul jsem ho!
Stalo se tady něco, když jsem byl pryč?
Ne, o ničem nevím.
Oh, jen Niamh Connolly volala.
Niamh Connolly?
Co jsi jí řekl?
Oh, neboj, Tede. Bylo to v pohodě.
Řídil jsem se tvojí radou a všechno bylo božské.
Je nahoře.
Ona je tady?
Yeah.
Myslím, že je na toaletě.
Oh.
Nazdárek, zase.
Zrovna jsem Tedovi říkal, že jste na toaletě.
Dobrý den.
Dobrý den.
Otec Ted Crilly.
Vy musíte být paní Connolly.
Předpokládám, že je to sexistické, říci mladé slečně "paní"..
Je pozdě se mě pokoušet změnit.
Starého psa novým kouskům nenaučíte.
No, je už docela pozdě.
Oh, dobře, nebudu Vás zdržovat.
Nashle tedy.
Nashle.
Sbohem, Otče.
Ano, sbohem.
Oh, Ted, to je další věc.
Prodal jsem Niamh náš dům.
Co?
!
Vlastně.. dal jsem jí ho.
COŽE?
!
Ty.. Počkat!
Udělá tady studio.
Můžeme pak mít nahrávací čas, kdy jen budeme chtít.
Počkat, počkat!
Ty jsi DAL dům?
Jak..
Počkej chvilku..
kde budeme bydlet?
Paní Connolly, toto je jen ohromné nedorozumění..
Podívejte, musím nahrát duet přes telefon s Peterem Gabrielem.
Doufám, že vám to nebude vadit, ale vyprovodí vás Nigel a Tony.
Obávám se, že nikam nepůjdeme.
Oh? Dobře..
Nebudu tady stát a dívat se, jak nás urážíte!
Pojď Dougle, nezůstaneme v tomhle domě ani za milion!
Počkej..
Chtěl jsem říci: "Prosím, vraťte nám dům."
Co jsem řekl?
Proč jsme venku?
Tede, kde budeme bydlet? Bože, Dougale.
Zopakuj mi to.
Co se přesně stalo?
Držel jsem se přesně tvých pravidel.
První: "Buď sám sebou."
Ne, ne, ne, ne. "Buď sám sebou" se jen tak říká
Nikdy nesmíš být sám sebou před ženou!
Nikdy, nikdy, nikdy!
Tak co?
Snažil jsem se, aby se cítila pohodlně.
Jak jsi říkal.
Ano.
A zeptal se, jestli si nechce sundat podrpsenku.
K tomu se ještě vrátíme.
Ale dal jsi jí dům!
A co zlaté pravidlo, Tede?
"Vždy dej ženám to, co chtějí." Ne.
To je stříbrné pravidlo
Zlaté pravidlo je "Rozmysli si, co chceš říct a pak to neříkej!"
"A pak někam rychle uteč. "Jasný?
Dobře.
Tohle je trochu na draka, ale je to naše jediná naděje.
Nechám tady tužku a papír.
A doufejme, že do rána nám Bůh napíše, co dělat.
To je na draka.
Je to naše jediná naděje, Dougale.
Ukaž se, Bože.
Tede!
Tede!
Co je?
Napsal Bůh něco?
Ne, nenapsal!
Sakra!
Dobře, musím se s tím vypořádat sám.
V podstatě jsem tady kvůli domu.
Nebyl Dougalův, takže Vám ho nemohl dát.
A bylo by skvělé, kdyby jste nám ho vrátila.
Myslím, že by Vás zajímala práce, kterou tady děláme.
Doufám, že to není nějaká schovka pro pedofilní kněze, to by bylo odporné.
Niamh, nejsme všichni stejní.
Řekněme, že je 200 milionů knězů a 5% z nich jsou pedofilové.
To je jen 10 milionů..
Ne, chceme svět bez nesnášenlivosti a pokrytectví.
Opravdu, Otče?
Ano.
Jestli něco nesnáším, tak je to pokrytectví.
Chci říct, že nekontrolovatelný sexismus v Církvi je otřesný!
Ano.
Bože!
Jak mi to leze krkem!
My, tady na Craggy Islandu, jsme jiní.
Nesnášíme nic z toho.
Ah, Tede!
Kdo je tato rozkošná dívka?
Tede, teď si můžeš jedny vybrat.
Neříkejte mi rozkošná dívka.
Prodala jsem 20 milionů desek.
Co?
Takže, Tede, co myslíš?
Tyhle nebo tyhle?
Víš, líbí se mi tyhle.
No, ty jsou hezké, Liame.
Ale líbí se mi ta bahle barva. Oh!
Já prostě nevím.
Oboje jsou svělé.
Kterékoliv vybereš, budou roztomilé.
Díky, Tede.
Vidíte?
Každý zvláštní styl je tu zastoupený.
Jsme útočiště pro kněze, jako je Otec Liam.
Kde jinde by mohl kázat, když se obléká jako Joan Crawford?
Prosím Niamh, neber nám dům.
Nezastavuj naší dobrou práci.
Víte, musím říct, Otče, že jsem neměla ani tušení, že kněží můžou vůbec dělat dobrou práci.
Máte staromódní představu opilých, chlípných kněží.
To už je dááávno pryč! Chlast!
Žena!
Otče Billy!
Nemůžu s Vámi mluvit, uvidíme se později!
Otec Billy je jeden z těch staromódních knězů..
Občas se tady zastaví na starou dobrou debatku.
Ale.. nepřisel ze shora?
Ano, rád se schovává se domě a snaží se mě nachytat.
Možná se schovával v koupelně a kdybych šel na toaletu, vyskočil by a řekl by: "Ženy v Církvi!"
A já bych rychle popřemýšlel a řekl bych:
"To se mi líbí!"
Nicméně, to hlavní, co jsem chtěl říci, je, že jsme všichni tady Vaši velcí fanoušci.
Musíme mít hned každé album, které vydáte!
Chcete abych Vám je podepsala?
Oh, to by bylo parádní. Mohla by jste, ano?
A samozřejmě tady můžete zůstat.
Jen co Vám podepíšu alba, vrátím Vám klíče.
Jen přinesu desky.. Děkuji.
Děkuji.
Desky.
Co na ně mám napsat?
Je mi to jedno.
Otče, právě jsem dokončila tu odvodňovací strouhu.
Ne, Mrs Doylová.
Ne, já vím, že chcete ještě dnes večer vyčistit střešní tašky..
Mrs Doylová, ne, nechci!
Myslela jsem, že to udělám zítra, kdy je mnohem menší šance, že spadnu a zabiju se.
A pak Sting spadl ze schodů.
Přijde Otec Ted později?
Ne.
Zůstal doma, takže Mrs Doylová mohla jít.
Proto jsem mu také dala dům zpátky,
Týdně jeden volný večer pro Mrs Doylovou.
Možná bych se měla vrátit a zkontrolovat je..
Jen seďte.
Pojďme si užít dámskou jízdu, sestry!
Žádní muži okolo, můžeme dělat všechno!
Je to maso?
!
Musím za tohle pořád platit?
Nikde na konvici není žádné zapínátko!
Kde jsou čajové sáčky?
Hoří!
Zachraň mě, Tede!
Chtěl jsem jen hrnek čaje!
Jen hrnek čaje!
(Ted si brouká Nessun Dormu) (Bouchnutí dveří)
Tede, neviděl jsi moji sbírku desek?
- Sbírku desek?
- Jo.
Tady je.
A Dougale, potřebuješ mít víc než jednu desku, abys měl sbírku.
Ty máš JEDNU desku.
No dobře. Jo.
Víte, že máte překrásný hlas, Otče?
Och, ne, opravdu.
Ne máte.
Je nádherný.
No dobře, mnohokrát děkuji.
Nemyslím, že jsem někdy slyšela něco krásnějšího.
Zazpívejte něco jiného.
Normálně nezpívám na přání.
Ale no tak. Prosím!
OK.
# Miluju Paříž na jaře
# Miluju Paříž na podzim... #
Ne.
Ne, tuhle nemám moc ráda.
Trochu mě tahle zklamala.
- Jasně, děkuji paní Doylová.
- Nebylo to vůbec dobré.
Ano...
Miluju tu píseň, ale bylo to katastrofální.
Řeknu vám, paní Doylová, nebudu si zatím rezervovat Carnegie Hall.
S takovým hlasem vám nedovolí zpívat v Carnegie Hall.
Carnegie Hall.
Jak se dostanete do Carnegie Hall?
- Trénink!
- Cože?
Ten starý vtip - "Jak se dostanete do Carnegie Hall?
Trénink!"
Eh?
Oh, chápu.
Hm, měl bys jít do New Yorku, Dougale.
Dobře. Jo.
Tede... Můžu pustit moji desku?
Ne.
Klidně.
- Mám Eurosong horečku, Tede.
- Jo?
Bože, jo.
Miluju soutěž Eurosong.
Nemůžu se jí dočkat.
- Kolik je hodin?
- Půl druhé.
A soutěž začíná kdy...?
V květnu.
Víš, že hledají zástupce pro tento rok?
- Opravdu?
- Jo.
- Dougale...
- Proč...?
- Dougale!
- Ale, Tede...
- Dougale!
- Jestli vyhrajeme, budeme slavní, jako Nelson Mandela a jeho pomatená žena.
Ne, Dougale, nemáme čas.
Neumíme napsat píseň.
To potřebuje člověka se speciálním talentem.
Col Porter, George Gershwin, Chris de Burgh...
- (Telefon) - Pouze starý hňup může brát komponování takto.
Haló.
Otec Ted Crilly.
- Zdravím!
Zde je Dick Byrne.
- Dick.
- Zúčastníte se tento rok?
- 'Co? '
Eurosong '96.
Z toho mladíka zešílím.
Mysleli jsme si, že se zúčastníme.
Proč vy to nevyzkoušíte?
- Jsem si jist, že byste vyhráli.
- Díky...
Kdyby byli všichni ostatní soutěžící zabiti!
Byli bychom tak dobří jako vy.
- Nebyli.
- Ano, byli.
- Nebyli.
- Byli.
- Ne, nebyli.
- Ano, byli.
- Ne, nebyli.
- Ano, byli, byli, byli.
- 1000x nebyli.
- Ano...
Smůla!
Žádný oplátky!
Dougale, vezmi kytaru.
- Myslel jsem si...
- Řekl jsem, vezmi kytaru.
OK, dobře.
O čem budeme psát?
Co třeba... o milovaném koni?
OK.
Dáme ji jméno...
Můj milovaný kůň... od Otce... Teda...
Crillyho.
A, hmmm, Otce Dougala McGuira.
A, hmmm... Otce... Dougala...
Dobře.
Jdem na to.
No, napíšeme nejdříve text nebo složíme písničku?
Napíšeme text a k němu vyladíme melodii.
Dobře.
Jdeme na to.
Možná bychom měli začít hudbou.
Dobře.
Jdeme na to.
Líbí se mi to.
- Bylo to dobrý?
- Jo.
Bylo to trošku smutný.
Dobře.
Dobře.
Zapíšu to.
Myslím, že to bylo A moll.
Já-já myslím...
Já myslím, že mám text.
Dobře.
Text.
Pojďme na něj, Dougale.
Jakže se to bude jmenovat?
Můj milovaný kůň.
Dobře, Co třeba tohle?
Hm...
Můj milovaný koni, chci tě pevně obejmout
Chci jezdit svými prsty po tvém ocasu a... milovat tě celou noc.
Dougale...
Dougale, Dougale, zastav se.
Drž se dál od lásky s koněm.
Oh, dobře. Správně.
S koňmi jsme spíše přátelé.
Vrhnem se na to a užijeme si hodně srandy.
Dobře.
Co třeba,
Vem si tuhle kostku cukru, drahoušku, ty víš že ji chceš?
Něco jako by napsali ti rapoví chlápci.
Klidně na ně můžeš zapomenout, Dougale.
Klidně můžeš zapomenout Icy Tea a Scoopy Scoopy Dog Dog.
Ty nám teď nepomůžou.
Nikam nepůjdeme dokud nedokončíme tu píseň.
- Připraven?
- Jdeme na to!
- Dougale, neber to tak vážně, je to... je to jenom trochu legrace.
Zahraj jen ten zas... tón!
- Ten první?
- Ne, ne ten zas... první!
Už to je v prd...
Zahraj ten zas... tón, který si ku... hrál.
Hraju ten zas... první!
Máme ten zas... první!
Takže já...
Zahraj ten zas... tón, který si ku... hrál.
Tu věc co si právě vyloudil!
Zahraj ten zas... tón!
Dobře.
(Monotónně) # Můj milovaný koni běžící po... poli
# Kam míříš? # S kotníky vlajícími ve... větru?
# Chci tě zasypat kostkovým cukrem
# A rajtovat tě přes... ploty.
# Chci leštit tvá kopyta každičký den
# A dovést tě ke koňskému... zubaři
# Můj milovaný koni už nejseš pony... # Už je to tak
# Běžíš s mužem na svém hřbetu
# Jako noční vlak... #
Počkej, tenhle kousek zvládnu.
# Jako noční... vlak #
Tak, co si o tom celkově myslíte?
OK.
Otec Jack má pravdu.
Je to hrozná píseň.
Co jsme si mysleli?
Není tak špatná, Tede.
Text je dobrý.
Tam není problém.
Ale je to hrozná melodie.
Je to pořád ten samý tón dokola a dokola.
Pustím moji oblíbenou Europísničku, snad nás to povzbudí.
Ano, možná to pomůže.
Jaká to je?
To je Nin Huugen a Huugenovi Noty.
Byla pátá v Písni pro Norsko v roce 1976.
To není tak špatné.
To je B-strana.
Otočím to.
- Ne.
Ne, nech to.
Nech to.
- To je dost dobré, že jo?
Kéž bychom přišli s něčím podobným.
Dougale...
Předpokládám, že tuhle píseň neslyšelo moc lidí.
Taky myslím.
Já ji slyším poprvé,
Co je teď s tou kapelou?
Ó, Bože, Tede, to je hrozný příběh.
Všichni umřeli při letecké havárii, včetně všech, kteří měli s písní něco společného - zvukaři, producent, manažer...
- Lidi, kteří vlastnili práva?
- Ó, ano.
To je hrozné.
- Hm, Dougale...
- Jo?
Nebylo by hezké oslavit tyto lidi
- tím, že oživíme jejich hudbu?
- Cože?
Dejme tomu, že si vypůjčíme melodii pro Mého milovaného koně.
To by nám pomohlo a současně bychom oslavili jejich památku.
Takže bychom jenom neukradli jejich melodii?
Ne!
Musíš být šílený dojít k takovému závěru.
Jak jsem říkal, budeme pouze oslavovat jejich památku.
Tajně.
- Mimochodem, nikomu to neříkej.
- Oh, jasně.
A jestli ta píseň vyhraje a my vyděláme peníze, mohli bychom je dát jejich příbuzným.
Jo...
Budeme hrát podle sluchu.
Hele, nechci dělat ukvapené závěry ale myslím že rozhodně zvítězíme!
Opravdu.
Och, skvělé.
Musíme myslet na mnoho věcí.
Propagace pro novináře, termíny pro americké turné...
A předpokládám kampaň s velkým létajícím poutačem.
- A obligátní video klip.
- Obligátní video klip - paráda!
Mohou se kněží stát rockovými hvězdami, Tede?
Jeden kluk ze semináře, Otec Benny Cake, nahrál píseň, která byla hitem č. 1 v Anglii.
- Opravdu?
- Jo.
Nechtěl být známý jako kněz takže si zvolil jméno...
Každopádně, píseň se jmenovala Vídeň.
Proč nechtěl, aby lidé věděli, že je kněz?
Lidé si myslí, že když jseš kněz, tak nejseš tak cool.
- Trochu zpátečnické.
- Zlepšujeme se.
Jo.
V každém případě, Dougale, jdi spát.
Sladké sny.
# Můj milovaný, milovaný, milovaný koni
# Můj milovaný koni # (Můj milovaný koni)
# Běžící po poli
# Kam míříš?
# S kotníky vlajícími ve větru?
# Chci tě zasypat kostkovým cukrem
# A rajtovat tě přes ploty
# Chci leštit tvá kopyta každičký den
# A dovést tě ke koňskému zubaři
# Můj milovaný, milovaný, milovaný koni
# Můj milovaný koni # (Můj milovaný koni)
# Už nejseš pony
# Běžíš s mužem na svém hřbetu
# Jako noční vlak, jo
# Jako noční vlak #
To sólo na sax musíme dát pryč!
Paní Doylová, myslím, že ten make-up na Dougalovi je dostatečný.
A zde jsou.
Zlomte vaz.
Haló, Otče Crilly.
Jmenuju se Charles Hedges, váš producent a tohle je...
Pan Rickwood!
Jsem potěšen, že se s vámi setkávám!
Loni jste byl výborný.
To je obchod, jednou nahoře, jednou dole.
C-cože?
Prostě obchod!
Aha, jo! Ha ha!
Hm. Hm. Hm.
Musím říct, že při představení minulý rok zněl o mnoho lépe.
Jakmile je na pódiu, je dobrej.
- Znáte ho dlouho?
- Ano.
Jsme partneři už 10 let.
Řídí produkční společnost?
Ne, ne.
Je můj milenec.
Je...
Je dost atraktivní.
Tohle je můj partner Otec Dougal McGuire.
On není můj sexuální partner!
Je můj partner, se kterým jsem napsal píseň.
- Jo, to bych řekl.
- Samozřejmě.
Ne, na tom není nic špatného na takových... věcech.
Myslel jsem, že církev to považuje za v podstatě špatné.
Ano, tak to je. Celá tahle záležitost gayů -
Je to trochu hádanka pro nás pro všechny.
Musí to být milé. Ne takové...
Ne takové, víte, ale noční kluby a rvačky homosexuálů.
Chození s klukama, když jste muž.
Vemte třeba ty náboženské názory, které říkaly, že Země je placatá!
Někdy papež říká věci, které nemyslí vážně.
Dokonce i papež něco zkazí.
O co papežova neomylnost?
Ano.
Týká se všeho, ta neomylnost?
Nevím.
Dobře.
Každopádně...
To se mě vůbec netýká!
Opravdu se těším na vaše vystoupení.
Píseň!
Ha! Píseň.
Dobře.
- To já taky.
- Myslíš, že vyhrajem?
To není na něm. To publikum rozhoduje.
- Tento rok ne.
- Ne?
Tenhle rok já vyberu vítěze.
Ten starý telefonní systém nefunguje.
Ale píseň, kterou publikum vybralo, vyhrála už pětkrát v řadě.
Jo, ale je to... trochu komplikované.
Těšíte se na představení?
Ano.
Jsme všichni rozechvělí.
Trochu originality, předpokládám, přinesem i jako kněží.
No, ne tak úplně.
Je tu podobné vystoupení jako to vaše.
Otec Byrne a Otec McDuff.
Nemyslel jsem si, že to dotáhnou tak daleko.
Necháme toho!
Oni vyhrají, Tede.
Můžeme to klidně hned vzdát.
To je velmi poraženecký postoj!
Ó, opravdu.
Promiň mi to.
Och, ale má pravdu, Tede.
Připraveni na prohru?
Každopádně bych řekl, že tvoje píseň je příšerná.
Je lepší než vaše, ty velkej hlupáku!
Odvolej to!
Už musím.
Díky, Charlesi.
Na shledanou.
Ano, děkuji.
Užijeme si to.
Vsadím se, že dostaneme milión bodů a vy mínus 7000!
- Kolik vsadíš? !
- Čtyři libry!
Dobře!
Platí!
Jde pouze o naši výhru.
S miliónem bodů jsem trochu přeháněl.
OK, jdeme vyhrát soutěž.
Och, vážně, Tede...
I když nevyhrajete, jsem si jist, že vaše píseň je velmi dobrá.
- Opravdu?
- Neeee!
Och, skutečně nenávidím Otce Dicka Byrneho!
- Hodně štěstí dnes večer, Frede. - (Nesrozumitelné mumlání)
Děkuji.
Dobře, jdeme na to.
'A nyní, živě z Královského divadla, Píseň pro Irsko.
'A zde je váš konferenciér, Fred Rickwood.'
Nazdar!
To je profík.
Vítejte na Písni pro Irsko.
Soutěž ve které vybíráte vašeho reprezentanta zpěvu za Irsko.
'Letos tu máme mnoho nových umělců z celé země...'
Huh! Podívej támhle na Dicka Byrneho, jak se vytahuje!
Nebyl by moc rád kdybychom vyhráli a on skončil poslední!
.... vážili dlouho cest a netrpělivě očekávají začátek.
Takže potleskem přivítejte na pódiu
Euro naději z Rugged Island,
Otce Dicka Byrneho a Otce Cyrila McDuffa!
# Když jsem byl mladý
# Měl jsem sen
# A přestože byl velmi malý
# Nenechal mě být... #
# Být básníkem nebo hlupákem
# A teď jsem tvůj
# A teď
# Zázrak je můj
# Ach, a válka začala
# A já... #
Jdu si pro cígo!
Ó, Bože!
- Dougale, nemůžem zpívat tu píseň!
- Co se děje, Tede?
Právě jsem ji slyšel ve výtahu!
Slyšel jsem, jak si ji někdo píská!
To ukazuje, jak velká je to píseň.
Ne!
Budou vědět, že jsme ji ukradli!
Je známější než jsme si mysleli!
Ó, budeme odhaleni!
Co budeme dělat, Tede?
Čím jsme si to zasloužili?
# Já
# Nemám nic než čas
# Pořád hledám... #
Konec písně se blíží.
Ó, ne...!
Myslím... Dougale...
Musíme přistoupit na plán B.
# Óóó... #
Skvělý!
Skvělý!
Něco nového!
A nyní k našim dalším účinkujícím.
Až z dalekého Craggy Islandu, můžete prosím přivítat
Otce Teda Crillyho a Otce Dougala McGuira!
(Monotónně) # Můj milovaný koni běžící po ...
# Poli
# Kam míříš?
# S kotníky vlajícími ve... # Větru
# Chci tě zasypat kostkovým cukrem
# A rajtovat tě přes...
# Ploty
# Chci leštit tvá kopyta každičký den
# A dovést tě ke koňskému...
# Zubaři
# Můj milovaný koni už nejseš pony... # Už je to tak
# Běžíš s mužem na svém hřbetu
# Jako noční vlak, jako noční vlak... #
To zvládnu.
# Noční... #
Máme to!
Neptej se mi proč, ale máme to!
Je to jednoduché, Otče - vaše píseň byla nejlepší.
To jsem předpokládal. Ale nemyslel jsem si, že publikum ji bude podporovat.
Jo, jo...
Na zdraví!
Co se to děje? !
Naše píseň byla o třídu lepší!
No, mysleli jsme si...
Byl to pořád ten samý tón dokola a dokola!
Ano, ale obdivovali jsme hmm... (Plácání)
Fred to vystihl lépe než by se mi kdy povedlo.
Tak!
Člověk by si myslel, že chtějí, aby Irsko prohrálo Euro soutěž!
Nesmysl!
Proč bychom to chtěli udělat? !
Možná proto, že vás pořadatelství stojí příliš.
Ó-ó-ó, drahý, drahý, drahý!
Teď pojďme!
Zní to uvěřitelně?
Vypadni a uklidni se dřív než pukneš závistí.
Příště více štěstí!
- Prohráli jsme, Cyrile!
- Opravdu...?
Pojďme!
Každopádně jsem si jist, že se vám v Euro soutěži bude dařit.
Taky myslím.
Evropo, jdeme na to!
Budeme je muset propašovat zadem.
Je tady nepříjemný dav lidí.
'Děkuji, Atény.
To je celkem 103 pro Belgii.
'Mohli bychom požádat o body pro Irsko, Můj milovaný kůň.'
'Irelande, nil points.'
'Irsko, bez bodů.'
'Irlanda, nada.'
'Irsko, bez bodů.'
'Irlandia, meethen vathmee.'
'Irsko, bez bodů.'
'Irlande, keine punte.'
'Irsko, bez bodů.'
'Irshka, bash bodova.'
'A znovu Irsko, bez bodů.'
'Irlandia, nurda proken.'
'Irsko, opět bez bodů.'
'Irlande, nil punten.'
'Kabát, bez bodů.'
'Irlinia, nurda purda.'
'To znamená nula.'
'Irlenski, nurte point lete.'
Duchařské příběhy Garyho Linekera.
Bože, už tu knihu nemůžu číst.
Je to celé hrozně strašidelné, Tede.
- Tede?
- Ano, copak?
Už jsi někdy viděl ducha?
Dobrá Dougale, budu ti vyprávět, co se mi kdysi stalo.
Bylo to před lety.
Bydlel jsem s mojí pratetou v Connemaru.
Byl to veliký dům na míle od čehokoliv.
V době Velkého hladomoru, v něm žil krutý domácí a jeho krásná dcera.
Vyprávělo se, že své dceři zakázal vdát se za mladého vojáka.
To jí zlomilo srdce.
V zoufalství se oběsila ve své ložnici.
Pokoj, ve kterém jsem bydlel, byla ona ložnice.
Pamatuji, že byl velmi chladný... osvětlený jedinou svící.
Už jsem upadal do spánku, když tu náhle, slyším podivný vrzavý zvuk.
- Byl to duch?
- Ne.
Takže, ne, ducha jsem nikdy neviděl.
- Já jsem jednoho viděl.
- Opravdu?
Ano. Byl to muž oblečený v černém.
Šel jsem v noci dolů pro sklenici mléka a on zrovna seděl před televizí, právě tady.
Měl takové zvláštně šedivé vlasy i když nevypadal tak staře...
Dougale, Dougale.
Nemohl jsem to být třeba já?
Ahh, pravda!
chapadla osudu
K sakru.
Teď už to funguje, Tede.
Už je to zase rozbité!
Možná to funguje jen, když je v tom moje hlava!
Tede, měli bychom zavolat instalatéra.
Ne, nebudeme je do toho zatahovat.
Bylo by mi velmi trapné vyprávět jim, jak se to porouchalo - při pokusu o velmi silné spláchnutí.
No, víš, Tede, musím říct, že jsem to uvítal - bylo to skvělé silné spláchnutí.
Myslel jsem spíš na Jacka.
Víš, jak to s ním je. Je potřeba to dostat pryč jak nejrychleji a nejdůrazněji to jde.
Nejlepší by bylo, nechat to vyletět někde v Sierra Leone!
Oh, to máš pravdu, Tede.
A-ha.
A-ha!
Napadlo mě, že tady má Jack něco schované!
Ok, zkusíme to znovu.
Holky!
- Zatracená práce!
- Dobré zprávy, Tede?
Ne. Velmi, velmi špatné právy.
Jde o Clorichertský Svatý kámen.
Je povýšen na relikvii Třídy II.
- Skvělé!
- Ne, to není skvělé.
Pošlou sem spoustu biskupů a my budeme muset fungovat!
Myslel jsem, že se tam něco stalo.
Nebyl tam někdo napraven?
Ne, někdo tam byl POPRAVEN.
Paddy Short.
Ubili ho tam holemi.
- To bylo ono.
- Svatý kámen.
Musí být svatější, než jsme si mysleli.
Možná ten chlápek z Anglie.
Dotkl se ho a obrostl vousy.
Zvláštní. To by stačilo i na povýšení na Třídu I.
Oh, Třída I musí být něco mimořádného.
Kříšení mrtvých... cesty časem, klonování dinosaurů...
Velice mimořádného.
Na světě existují miliony relikvií.
Jak vědí, která to je? No, musí se zabývat minulostí relikvie, kolik zázraků je jí připisováno.
Musí se brát v úvahu všechno možné.
Vatikán Co třeba Clorichertský Svatý kámen?
Klidně.
Ah, no tak, hlavu vzhůru.
Třeba se nic nestane.
- Právě se to DĚJE!
Už přijíždějí.
- Oh, dobře. Ale o co jde?
Přijdou, strhají tapety, budou vykuřovat a zmizí.
Co je na tom tak tragického?
Dougale, jsou to biskupové!
Oh, ano, jasně.
Co to máš za zvláštní představu o biskupech?
Chápeš co ve skutečnosti dělají?
Není v tom vůbec nic o vykuřování domů.
Rozumíš tomu?
Rozumím.
A co takhle vyčistit si hlavu nějakou hrou.
- Šachy nebo Buckaroo?
- Er... I když dneska bych si dal šachy.
- Opravdu?
- Jen žertuji. Jasně že Buckaroo.
Ale jen když jsi připravený na pořádný klepec.
Dougale, ve skutečnosti jsi mě nikdy neporazil, nikdy.
Oh, jasně, jo.
Pořád, co?
Buckaroo, zábava králů!
Nemůže to být tak špatné.
Biskupové se rozhlédnou kolem, uvidí, že jsem běžná všední farnost a odjedou.
Vůbec nic hrozného.
Takže obřad je ve čtvrtek a dorazí zítra.
- Tohle je podstatné Dougale.
Poslouchej.
- Ano, Tede. Tihle biskupové jsou moc důležití.
Pro každý případ ti budu nablízku.
Takže neříkej nic, co nebudeš muset.
Jako co?
Jako to, co jsi řekl biskupovi Lindsay když se mě ptal, kde jsem byl, když zastřelili Kenedyho.
Ah, jo.
Trochu jsi přeháněl.
On mě z ničeho neobviňoval.
Tak dobře.
Tede, znáš některého z těch biskupů, co přijedou?
Jací jsou? Biskup Facks je starý dobrý kamarád Otce Larryho Duffa.
Zavolám Larrymu na mobil.
Má hodně hlasité vyzvánění.
Shh!
Můj Bože.
Na co jsou mobily, když je nikdo nezvedá?
A další problém je Jack.
Nemohli by jsme ho prostě na pár dnů schovat?
Ne, mohli by zaslechnout to jeho "Holky!"
Můžeme Jacka naučit říkat něco jiného než "chlast", "nažrat" nebo "holky"
jako psa v To je život.
Dougale, Otec Jack je možná zlý, ale není to pes.
Je tady.
Asi potřebuje jít ven.
Počkat.
Možná bychom ho mohli naučit říkat jednu nebo dvě věci.
Nic konkrétního, pár všeobecných prohlášení.
Jako "Chtělo by to probrat na ekumenické úrovni."
Jistě, mnoho věroučných otázek lze takto zodpovědět.
Sám to často používám.
To je to skvělé na katolicizmu.
Je to tak nejasné, že nikdo neví, co to znamená.
Myslím, že by to mohlo fungovat, Dougale.
Vím, že to bude fungovat.
To BUDE fungovat! Nebude to fungovat, že ne, Tede?
Ne, nebude.
Ale musíme to zkusit.
Uděláme si malé cvičení výslovnosti...
Chlast!
Až se přijedou biskupové, nemůžeš tohle říkat.
- Nažrat!
- Nebo tohle!
- Holky! - Vraťme se na chvíli k "chlast".
- Chlast!
- A teď koukni na tohle.
Začněme od toho prvního. "Chtělo".
Chlast!
Ne, ne "Chtělo".
Chlast! No tak otče, soustřeď se. "Chtělo".
- Chlast!
- "Chtělo"!
- Chlast!
- "Chtělo"!
- Chlast!
- "Chtělo"!
- Chlast!
- "Chtělo"!
- Chlast!
- A teď doopravdy, vím, že to dokážeš!
Bude za to nějaký ten chlast.
- Chlast? - Ano, slibuji.
Zkus to znovu.
- "Chtělo..."
- Ch-ch-ch-ch... ..ch-ch-chlast!
No tak, už jsi to skoro měl! "Chtělo"!
Ch-ch-ch-ch-ch-ch... ..ch-ch-chtělo!
- Skvělé!
- CHTĚLO!
Nádherné! A další - "Chtělo by to..."
Chtělo by...to...
- By to...
- By... B-by-by...chlast!
Paní Doylová, nechala jste puštěný vařič.
Ano Otče, budu tam za chvilku.
Tak Otče, všechno je připravené.
Z velké várnice s čajem se valí pára a do velké pyramidy jsem naaranžovala Ferrero Rocher.
Oh Otče, jsem tak vzrušená - potkat tři biskupy najednou!
Nemohu se dočkat!
Ano... Víte Otče, myslím, že to bude vrcholná chvíle mojí služby.
Je to to, k čemu směřoval celý můj život...
Paní Doylová!
Já jsem tady!
- Oh, tady jste Otče.
- Paní Doylová... Ahhhh!
Paní Doylová, máte nasazené kontaktní čočky?
Ne. Utekl mi s nimi pes!
Obávám se, že nebude zbytí a budu si muset nasadit brýle.
Nerada je nosím, Otče.
Mám pocit, že v nich vypadám jako frustrovaná stará škatule!
Oh, to si neumím představit. Představuji si, že vypadají naprosto...
Rahhhhh!
Bože, Otče, je to tak hrozné?
Ne...ne... jen jsem si vzpomněl na jeden strašidelný film.
Je to skvělé, opravdu.
Ano, výborně, takhle je to mnohem lepší.
Um... Půjdu tedy zkontrolovat ten čaj...
- Otče?
- Hmm? Otče, vůbec netuším, kdy jsou ty dveře.
Ještě po nich není ani stopa, Tede.
Dougale, er, Dougale...
Tady jsou.
Omlouvám se biskupe O'Neile.
O čem jste mluvil?
Ano.
Jednoduchý obřad. Budeme potřebovat jen trochu kadidla.
Kadidlo? Nevím, jestli máme...
Dougale, máme nějaké kadidlo?
Minulou noc byl ve vaně pavouk.
Ne, Dougale, kadidlo.
Ka-did-lo.
Oh, jistě, ano. Ne, nemyslím.
Pamatuješ, jak nám došlo kadidlo a použili jsme Okenu...
Ahem!
No, jsem si jistý, že se něco najde.
No, povyšuje se teď hodně po celé zemi?
Minulý měsíc jsme povýšili houbový hájek v Cavanu na Třídu III!
Skvělé! Naše práce nás zavede všude po celé zemi.
To nám dává možnost dostat se mezi obyčejné duchovní - nebo pěšáky, jak jim říkáme.
Dáváme dohromady velké setkání na konci tohoto roku kde by mohli duchovní všech stupňů sdělit své dojmy reprezentantům laické veřejnosti.
Co myslíte, Otče Crilly?
Promiňte, cože?
Domníváte se, že úzké vztahy s laiky jsou žádoucí, nebo by měl být udržován určitý odstup?
Ano, er...dobrá otázka.
No, víte, myslím, pokud jde o laickou veřejnost..., měli bychom držet je v odstupu.
V jak velkém odstupu? Pár mil?
Tady je čaj pro všechny.
OOOHH!
- Jste v pořádku Důstojnosti?
- Ano, já... Měl jsem minulý rok menší infarkt.
To zvládnu.
Jen jsem se trochu leknul.
Jistě.
To nic není. Jen mě upozorněte, až se budete chystat udělat něco neočekávaného.
- Arghhh!
- Dougale, co to děláš?
Promiň, Tede. Jen jsem si vzpomněl, že po zprávách poběží Vetřelci.
Dougale, pro Boha!
Mrzí mě to biskupe Jordane.
- Neslyšel jsi, co právě říkal?
- Já vím, ale je to režisérský sestřih!
Uděláme si příjemný večer s...
- Ooooh...
- Dougale!
Dougale, zmlkni!
Infarkt? To je teď velmi výjimečná věc.
- Byly tady zmíněny modlitby...
- Proč se nemůžeme dívat na Vetřelce?
- Dougale, biskup O'Neill mluví!
- Bude se jim to líbit!
- Nebude!
- Biskupové mají rádi sci-fi. DOUGALE, NEBUDEME SE DÍVAT NA VETŘELCE!
Nicméně zpět k víře.
Vidíte, co se snažím naznačit?
Musíme bojovat proti předpojatosti médií vůči duchovenstvu!
Ano...
Ferrero Rocher?
Vy nás s těmi Rocher opravdu rozmazlujete, Otče Tede.
Paní Doylová.
Oh, ano.
O čem jste to prosím mluvil, biskupe?
Mluvil jsem o nutnosti bojovat proti médiím, náš hlas musí být slyšet!
Kde je otec Hackett?
Paní Doylová, můžete mezi nás přivést otce Hacketta?
Jistě, Otče.
Musím říct, že nás udržujete na nohou.
Obávám se, že moje domácí není nejlepší.
Občas mám pocit, že JÁ bych měl udělat čaj JÍ!
Paní Doylová...
Paní Doylová...
"Udělat čaj JÍ!"
Omlouvám se za to.
Ah, tady je Otec Hackett.
Těšil se na vaši návštěvu. Že, Otče?
Ano!
To je biskup O'Neill.
Nevstávejte!
Ano!
- To je biskup Facks...
- Ano!
- To je biskup Jordan...
- Ano!
Starají se o vás, že Otče?
Chtělo by to probrat na eku...
- Ahem!
- Ano!
Říkal jsem, Otče, že se těším na diskusi o sociálních dopadech některých názorů církve na otázky osobní morálky.
Ekumenickou...
Chtělo by to probrat na ekumenické úrovni!
Ano, předpokládám, že k tomu dojde.
- Dobrá připomínka, Otče.
- Ano!
To je to, co potřebujeme - více pozitivního přístupu jako má Otec Hackett!
Cože?
Souhlasím.
Vidím, že Otec Hackett bude platným účastníkem dění několika příštích dnů.
- Oh, Bože!
- Ano!
Otče na nebesích, slyš naši modlitbu.
Modlíme se, aby byl tento kámen povýšen na relikvii Třídy II, a v Boží milosti přinášela uzdravení pro všechny, kteří budou ve vzdálenosti od dvou do dvou a půl stopy od ní, podle uvážení.
A nechť všichni kdo budou takto uzdraveni šíří Tvou slávu, náš Pane, skrze tvou pozemskou podobu této relikvie Třídy II.
- Amen.
- Amen.
Eamonn.
Omlouvám se, že jsem vás Otče zdržel.
Musíme dohnat ostatní.
Ano!
Já tak obdivuji váš pozitivní přístup, Otče.
Tak mnoho lidí se k těmto věcem staví cynicky.
Těžko v těchto dnech otevřete noviny aby v nich nebyl nějaký proticírkevní článek
- napsaný nějakým vousatým levičákem!
- Ano!
Služba v armádě by jim udělala jen dobře!
Chtělo by to probrat na ekumenické úrovni.
Oh, jistě, Otče!
Média jsou ten skutečný nepřítel, obsahující pozemskou, neduchovní zábavu!
Svody!
Ekumenické!
Ano!
Jak vy jste to vystihl, Otče!
Jak jste to vystihl!
Tak tedy Otče, máte ještě nějaké pochybnosti o církevním životě?
Je vaše víra ještě zkoušena?
Obáváte se něčeho?
Nějaké pochybnosti o některých aspektech víry?
Cokoliv takového?
No, znáte způsob, jakým Bůh nás všechny stvořil, že, a On na nás shlíží z nebes a tak?
A Jeho syn přišel dolů a všechny spasil?
- Ano.
- A až zemřeme, jdeme do Ráje.
Ano, v čem je problém?
Mám s tím trochu potíž.
V tom je klíč ke všemu, Otče.
Jak se dostáváme tváří v tvář smrti, nutí nás to o těchhle věcech přemýšlet.
Nedávno jsem viděl ten film, Apollo 13, a to mi připomnělo moje vlastní setkání se smrtí.
Víte, co tím myslím?
Myslíte... byl jste při svém infarktu ve vesmíru?
- Ne.
Jak bych mohl být ve vesmíru?
- Omlouvám se.
Ne, jistě že ne.
Myslel jsem, že vím, jaké to je být blízko smrti.
Yeah, skvělé.
Já umřu, jestli nepoužiji naše staré WC, takže...
Ano, jděte.
Zůstanu taky a trochu se provětrám.
Pokud je tedy Bůh věčný, co dělal ve zbývajícím čase než stvořil zemi a to všechno, nevíte?
No, my všichni máme pochybnosti.
A co třeba páteční půst?
Jak je možné, že teď to tak je, ale dřív to nebylo?
Přijdou všichni lidé, co předtím jedli v pátek maso, do pekla nebo jak?
Chci říct, že je to bláznivé.
- Neobtěžoval vás, že?
- Ne, ne, je to...fascinující.
Oh!
Oh, tady jste.
Doufám, že to byl příjemný rozhovor.
Bylo to skvělé.
Dospěl jsem k několika velice zajímavým závěrům.
- Oh?
Co přesně?
- No...
Je to nesmysl, že?
- Co jako?
- Víra.
- Er...
- Zamyslete se nad tím.
Velmi málo svědectví.
Slepá víra, to je to, v čem musíme setrvávat.
Není ani stopa po důkazech!
Nic!
Mimozemšťané?
No, to je něco co by mohlo být možné.
Ale věčný život?
Velcí démoni zabodávající po celou věčnost rozžhavené pohrabáče do vašich zadků?
Myslím, že ne.
Už celé téhle náboženské záležitosti nevěřím.
Po celou dobu jsem se snažil, ale Otec McGuire byl první člověk, který mi to ozřejmil v celé nahotě.
Dougale, co jsi to provedl?
Tento muž.
Tento muž!
Važte si ho, Otče Crilly!
Jeho moudrost přesahuje jeho věk.
Velice děkuji.
Rychle!
Biskup Jordan!
Myslím, že je mrtvý!
Tady!
Oh, Bože!
Yeah.
To je popelnice, paní Doylová.
Tady!
Oh, Bože!
To je hrozné!
Kde je biskup Facks?
Musíme vyřídit média!
To je to důležité, Otče!
A my to musíme udělat... ..teď!
ARGHHHHH!
Dougale...děkuji ti!
Není zač, biskupe.
Ne, ne
- Eddie.
Jste si jistý, že si své rozhodnutí ještě nerozmyslíte?
Ne.
Je příliš pozdě.
Odjíždím do Indie s několika přáteli.
Ah, tady jsou.
Tak tedy nashledanou.
Er, Vaše Důstojnosti.
Svatý kámen...
Bude, er, stále Třída II, když je, er...přemístěn?
Bůh vám žehnej.
Myslím, že to proběhlo celkem dobře.
Krádež staré šedivé píšťalky
..takže zatímco jeho žena byla v nemocnici, začal si něco se sestrou.
- Wow.
- Neuvěřitelné, že?
Takže přivedl do jiného stavu chůvu.
Teď neví, jestli má zůstat s manželkou, sestrou nebo chůvou!
- Kdy zase přijde ke zpovědi?
- V úterý. Dám ti vědět.
Ale na tohle jsem se opravdu těšil.
Já taky.
Je skvělé dát si den pauzu.
Nemusí být je práce, práce, práce.
Všichni se přeci nepřidají k nějaké bláznivé sektě jen proto, že pojedeme na piknik.
O těch sektách jsem slyšel.
Všichni chodí v černém a tvrdí, že jejich Pán se vrátí zpátky a bude všechny soudit.
Ne...
Ne, Dougale, to jsme my, to je katolicizmus, to o čem mluvíš.
Oh, ano. Pravda.
Tak tady jsou sendviče na piknik.
Zbytek je v kuchyni.
- Skvělé.
- Doufám, že si je užijete, Otče.
Zbožňuji sendviče.
Všechny druhy, jen když v nich nejsou vejce.
Víte jak moc nesnáším vejce.
Už jen z toho pachu dostávám vyrážku.
Povídám, že bych nesnědl vajíčkový sendvič ani za nic.
Něco tak odporného!
Pamatujte, co říkám, cokoliv kromě vajec?
Cokoliv jen ne vejce.
- Jsou v tom vejce, že ano?
- Ano.
- Skvělé.
- Sním je.
Zbožňuju vejce.
Občas mám pocit, že mám tak rád vejce, že se sám změním na veliké vejce.
Mám pocit, že už to začalo.
- Co to, Tede?
- Ne, to nic.
- Tak, připraven?
- Tak jako nikdy, Tede.
Nemyslím, že bych se na něco tak těšil jako na tenhle piknik.
- Dobrá tedy.
- Oh, teď jsem si vzpomněl.
Nemůžu jet.
Je Dougal doma?
- Dobrý den, Otče.
- Dobrý, seržante.
Jen jdu kolem.
Nepochybně na stopě nějakého šíleného vraha.
- Co to bylo?
- Promiňte?
- To o tom šíleném vrahovi!
Kdy se to stalo?
- Jen jsem žertoval.
Oh, tak.
Kdybyste zaslechl něco o šíleném vrahovi, nahlaste to.
- Aspoň budu mít co dělat.
- Dobře.
- Tady je velký klid.
- Jo, tady jo.
Takže když se o něčem doslechnete, však víte.
Špatně zaparkované auto - cokoliv.
Zaplacený poplatek z auta?
- To ano.
- Myslel jsem si to.
Nashle, seržante.
- Kdo byl ten mladý kněz, Otče?
- Oh, ani nevím.
Takže Otec McGuire tedy nepůjde na piknik?
Ne.
Nevadí.
Sejdu se s Larry Duffem a několika kamarády.
Raději jim před tím brnknu.
- Všechny s vejcem, yeah?
- Ano.
Haló?
Ah, ahoj, Tede.
- Ahoj, Larry.
Jak se máš?
- Ah, skvěle.
I když mám trochu problém.
Nedostaneme se na ten piknik.
Ah, Bože, Larry.
Proč?
Znáš Otce Williamse, který nás sem přivezl?
'Billy?
Co je sním? '
No, našli v jeho domě velkou bednu se samopaly.
Nevěděl jsem, že se zajímá o takové věci.
Ah, yeah, no. Myslíš, že někoho znáš...
No, nedá se nic dělat.
Bye. Bye...
Oh, no. Tak tedy jen já sám.
Chlast!
To není chlast, Otče. To je jen minerálka.
Jacob's Creek Chardonnay, 1991!
- To dokážete poznat jen podle zvuku?
! - Chlast!
Chlast!
Chlast!
Otče, přemýšlel jsem o malém pikniku.
O samotě.
Venku.
To nemáte rád, Otče.
Bude vám daleko lépe tady. Je to... já...
- Dáš si taky jednu?
- Ah, ne, díky Otče Lennone.
- V kolik míváte čaj?
- Frosty ho dělává obvykle kolem šesté.
- Kdo?
- Frosty.
Otec Frost.
Oh, wow!
Frosty.
Skvělé!
Jak říkáš SVÝMU parťákovi?
- Komu, Tedovi?
- Yeah.
No, prostě Ted.
Ale ten způsob, jakým to říkám, rozumíš?
- Je to hroznej blb, co?
- Yeah!
Hele, co máš rači - Oasis nebo Blur?
- Blur.
- Co?
!
Oasis! Myslel jsem Oasis!
Otče Damiene, tvůj čaj je připraven!
Sem tam za minutu!
Skvělé!
Kde jsme to přestali.
Co tady do hrdele děláte?
To je moje zahraný místo.
Vysmahni odsud!
- Vraž mu ji, Franku.
- Nemůžete jít kousek dál?
Ani mě nehne!
V-Y-S-M-A-H-N-I
Vysmahni!
Chodíme sem každou zahranou neděli.
- Ale dneska je sobota.
- Vraž mu ji.
Já mu ji vrazím místo tebe.
To do hrdele může a pak i já, ty zahranej depile!
Proč mluvíte tak divně?
Tak vysmahni ty kleténe!
- Ale já nevidím...
- Fajn!
Zavolám toho zahranýho chlapa!
Hej!
Hej!
Hej!
Co se to tam děje?
Poslouchej, tenhle depilní kněz zabral moje místo!
- Hele, jen jsme...
- Polož tu vidličku.
- Co?
Oh, Nechtěl jsem...
- Polož tu vidličku!
POLOŽ tu vidličku!
A teď velice pomalu připaž.
Pomalu!
Dobře...
Odložím megafon, dobrá?
Prostě a jednoduše.
Teď...
Chystám se šáhnout si do kapsy, dobrá?
V klidu a pomalu.
Všechno je v pořádku.
Cigaretu?
Ne.
Abych řekl pravdu, jsem právě na odchodu.
Heru na tebe, ty pedrofile!
Tak dobře, pojďme. Pojďme.
Tady není nic k vidění.
Zpět k pikniku.
Ah, tady jsi.
Neuvěříš, co jsem měl dneska za den.
Potkal jsem párek hulvátů.
A pak ten chlápek, Benson, s tou jeho zatracenou píšťalkou.
Někdo by mu ji měl sebrat.
Co jsi dělal ty?
Byl jsem s Otcem Damo Lennonem.
- To je ten od Frostyho.
- Od koho?
Eh, Otce Frosta.
Oh, ano.
OTEC Frost.
Zmiňoval se, že přijedou na prázdniny.
Otec Damo je skvělý.
Proč chodíš takhle?
- Jak, Tede?
- Jako krab.
Oh, pravda.
Omlouvám se, Tede.
- Dougale, co je tohle?
- Co?
Tohle?
Oh, nic.
- To je náušnice, Dougale.
- Oh, ano.
To je naprosto správně.
Nemůžeš tady chodit s náušnicí.
Všichni mladí kněží je nosí.
Otec Damo ji má taky.
Oh, chápu.
K tomu tě navedl Otec Damo?
Yeah.
Je skvělý.
A příště ti dá šlehnout kokain nebo tak něco.
Šlehnout kokain.
Ale no tak, Tede.
No, budeš si to muset sundat.
Vůbec nevíš, jak to chodí mezi mladými.
Také jsem býval mladý.
Co jsme jen prováděli v semináři!
Jednou jsem s kámoši zdrhnul na koncert Dany.
Dana!
To už nikdo neposlouchá.
Museli jste být šílení, jestli jste to poslouchali.
Yeah?
Otec Bigley to poslouchá a není šílený.
Tak proč je teda v blázinci?
Je v blázinci...
kvůli těm požárům.
To nemá nic společného s Danou.
Budeš muset tu náušnici sundat.
Pořád se musím kvůli všemu dovolovat.
Brzo mi bude 26.
Pořád se mnou jednáš, jako by mi bylo 24.
Budu s tebou jednat jako s 26-letým jakmile se začneš jako 26-letý chovat.
A kromě toho je čas na tvou koupel.
Koupel!
OH, NE!
Buďte zdráv, Otče.
Buďte zdráv, Otče.
Ah, buďte zdráv.
Jak to jde?
Skvěle!
Skvěle!
Dobře.
Uvidíme se později.
Go, go, go, go, go!
Ty hajzle!
Couro!
- Dobrý den, Mary.
- Dobrý den, Otče.
Oh.
- Dobrý den, Otče.
- Dobrý den, Johne.
Mary mi právě myla vlasy.
Má tak příjemné, citlivé ruce.
Sháním nějaké podpalovače.
Přinesu je.
Jsou někde vzadu.
Nevěděl jsem, že má seržant Hodgins vrtulník.
Oh, ano.
Dostal jednu, kvůli té záležitosti s píšťalkou.
- Oh.
Záležitost s píšťalkou?
- Yeah. Podívejte.
PÍŠŤALKA PANA BENSONA UKRADENA
- Není to hrozné, Otče? Mluví o tom celý ostrov.
Kdo by si pomyslel, že bude narušeno
- právo a pořádek na Craggy Islandu?
- Bůh nám pomáhej, Otče!
Ano, ale myslím, že když jde jen o píšťalku...
Koupil jsem si pušku a všechno potřebné.
Nebudu mít zábrany ji teď použít.
Pokud ten člověk přijde a pokusí se tady ukrást nějaké píšťalky...
Sestřelím mu jeho zazranou hlavu z ramen!
Koukněte. Mám ji nataženou a takže můžu hned pálit.
Není to nebezpečné, mít ji takhle nataženou?
To ne, Otče.
Když jste to vy, můžu ji odložit.
Tady jsou.
Když nebudou fungovat, přineste je zpátky a vyměníme vám je.
Tak tady, děkuji mnohokrát.
Ty zazranej idiote!
Dej mi to!
Slyšel jste, Otče, o té ukradené píšťalce?
- Ano...
- Nečekala bych, že něco takového zažiju.
Co bude příště?
Někoho zabijou a pak budeme na řadě my?
Noční střelba z aut. To bude jako v Boyz N the Hood.
A šlapky se budou prodávat na ulicích.
A pasáci budou ty šlapky držet pod kontrolou pomocí cracku.
Jdu se zamknout ve sklepě, dokud toho chlápka nechytnou.
Nashledanou.
Neuvěřitelné!
Opravdu z toho dělají velký případ.
A podívejme - zvláštní vložená příloha o píšťalkách!
Já nevím...
Dougale, nechtěl jsi mě představit svému příteli?
To je Otec Damo.
Brejden.
Ahoj, Otče.
Stará dobrá počítačová hra?
Haló.
U telefonu Otec Ted Crilly.
Ano.
Ah! Otec Frost.
Ano, řeknu mu to.
Otče Damiene, Otec Frost vzkazuje, že máte jít domů.
Váš čaj je připraven.
Řekněte mu, že nepřídu.
Dám si večeři tady.
Oh.
Ano?
Haló, Otče?
Ne, zůstává na večeři zde.
Um, Otče Damiene, Otec Frost říká, že máte jít okamžitě domů.
Debil!
Řekl jste mu, že si dám večeři tady?
- Er...ano.
- Tak mu řekněte, ať jde do hajzlu.
Je mu tady teď docela dobře, Otče.
Dobře.
Ok.
Otec Frost říká, že jestli nepůjdete domů, přijde si pro vás sem.
Je mi jedno, co dělá.
Není to můj šéf.
Dobře...
Dobře, dobře! Už du.
Řekněte mu, že už du.
Uvidíme se, Dougale.
Je právě na odchodu.
Ano, ano. Oh, dobře, yeah.
Dougale, pohlídej mi tohle.
- Oh, dobře.
- Pak si je vyzvednu.
- Frosty nesnáší, když kouřím.
- Ok, Damo.
- Ty se modlíš, yeah?
- Oh, ne.
To je, uh... Tedovo.
- Uvidíme se, jo?
- Uvidíme.
Dougale! Oh, Bože!
Co zase chce?
Samohláska prosím, Carol.
Souhláska.
Další samohláska.
Souhláska.
Samohláska.
Richarde, kam jdeš?
Dougale, já nejsem Richard Whiteley.
Spi dál.
Něco se ti zdálo.
Souhláska.
Obleč se, Carol, Nemůžu se soustředit.
- Čaj, Otče?
- Bože všemohoucí!
Proč nespíte?
Nikdy nespím, když někdo z vás potřebuje šálek čaje.
Jak dlouho to takhle děláte?
- Oh, něco kolem tří let.
- Ale my v noci nikdy nevstáváme.
Ale teď jste vstal, ne?
Nebo mám halucinace z nedostatku spánku.
No, už se mi to taky stalo.
Jen si vezmu kabát a trochu se projdu.
Tedy dobrá.
Dougale?
Oh, ne!
Dougale...
Neleží ti něco v hlavě?
Tak to zkusím jinak.
Je něco, o čem by sis chtěl promluvit?
Netrápí tě něco?
Co třeba, Tede?
Neudělal jsi něco, z čeho jsi na rozpacích?
Neudělal jsi nedávno něco chybného?
Něco špatného?
Špatného?
Ano, pamatuješ na rozdíl mezi správným a špatným.
První stránka v Jak být katolíkem.
Vážně, Dougale!
Tohle je úplně základní věc.
Dej mi nějaký příklad něčeho, co je špatné.
Dej mi vteřinku, Tede. Já, er... já...
Vražda...
Klení.
Klení, yeah.
- Něco dalšího?
- Er...
Lhaní?
- Skvěle, Dougale!
Ano!
- Díky, Tede.
Já...
Dougale, jsi v pořádku?
Nic mi není, Tede.
Jen si potřebuju sednout.
Omlouvám se za to.
Asi jsem na tebe moc tlačil.
Tím se netrap, Tede.
Dougale, další špatná věc je krádež.
Snažím se ti říct, že krást je špatné.
- Krádež je něco, co neděláme.
- Kromě tebe.
Ano...
Cože?
- Ty krást můžeš.
- O čem to mluvíš?
Ty peníze z té Lurdské věci.
To je něco úplně jiného, Dougale.
Ty peníze jen ležely na mém účtu, než jsem je převedl.
- Ležely tam dlouhou dobu.
- Ano, ale...
- Dobré dlouhé poležení.
- Teď nemluvíme o mě!
Mluvíme o TOBĚ.
Je něco, o čem bys mi chtěl říct?
Třeba o tomhle?
Otče, je tady seržant Hodgins a pan Benson.
Dougale, jdi ven a začni...stříhat.
- Máš pravdu.
- Umlouváme se za vyrušení.
Myslel jsem, že bychom se mohli sejít a promluvit si o tom.
- Slyšel jste o té píšťalce?
- Ano.
Jak jsem zjistil, že je píšťalka ukradená, dostal jsem takový šok, že teď nemůžu hýbat nohama.
No, rozhodně jednou z jich.
Tahle je v pořádku, ale v téhle - nemám vůbec žádný cit.
Podívejte.
- Ano.
- Ježíši Kriste!
Ten šok navíc ovlivňuje jeho paměť.
Ve skutečnosti je to TAHLE noha, která je necitlivá.
Ale - k věci, Otče.
Nezaslechl jste něco?
- O čem?
- O mé píšťalce!
Nezaslechl jste něco při zpovědích?
Ne!
No tak!
Zpovědní tajemství je posvátné.
Měl jsem to píšťalku 40 let.
Zachránila život mému dědečkovi.
- Opravdu?
- Ano.
Britové ho chtěli popravit.
Postavili ho ke zdi a vystřelili na něho.
A kulky zasáhly píšťalku v jeho kapse a odrazily se od ní.
Bože všemohoucí!
Takže byl zachráněn?
Ne, ne.
Jen se to oddálilo, střelili ho znovu.
Poslyšte, Otče, nechci nikoho obviňovat, ale, erm...
Jim někoho viděl.
- Ano?
- On moc dobře nevidí, ale něčeho si všimnul.
Kolárek.
Jim říká, že tu píšťalku ukradl kněz.
Oh, jasně.
To musel být Ted.
- Cože?
!
- Vzpomeň si, mluvili jsme o kradení a ty jsi mi ukazoval píšťalku - dal sis ji do vrchní kapsy.
Ne, Dougale.
Ne, určitě, Tede.
Podívej se do vrchní kapsy. Ujišťuju tě, že je tam.
Jsem si jistý. Dal sis ji tam.
Možná trošku víc vpravo.
Ano, Dougale.
Děkuji ti.
Oh!
Pravda!
Ano.
No, to se dá jednoduše vysvětlit.
- Ano, Otče?
- Ano, jistě že ano.
Jak, Tede?
Takže, teď musím na pár minut opustit místnost.
Jakmile se vrátím, celé to vysvětlím.
- To bude muset být dobré vysvětlení.
- Bude naprosto dostačující.
A teď mě na pár minut omluvte.
No, slyšel jsem, že vaše chůva je těhotná.
Otče, další návštěva.
- Je tady Otec Frost.
- Puste mě!
Dobře.
Zdá se, že tady je pan Benson, kterému byla ukradena píšťalka.
- Ano, to jsem já.
- Tady mám pachatele.
- Cože?
- Yeah, ukradl jsem ji.
A co?
Je to je zatracená píšťalka.
Viděl jsem tohohle idiota v úterý s píšťalkou.
A pak jsem se doslechl, že se postrádá píšťalka pana Bensona.
Tenhle idiot se to pokusil hodit na Otce McGuira. Lituji toho, Otče.
- Moje chyba, že jsem to ukradl.
- Ale vy jste to neukradl, Otče.
Oh, jistě.
Zdá se, že ji schovával v krabičce od cigaret.
Proto si ji ke mě dal.
Otec Damien si dal ke mě cigarety do úschovy.
Ah!
Dobře!
Mám úplné vysvětlení.
Otče...
Právě jsem se vám chystal vysvětlit, proč jsem ukradl tu píšťalku.
Ne, Otče...
Musím to ze sebe sejmout.
- Tede...
- Před 15 lety jsem potkal mladíka, sirotka.
Oba jeho rodiče zahynuli při podivné nehodě se stromy...
To je ono - spadl na ně strom.
Ten mladý muž neměl nic než svůj sen.
- Tede...
- Zmlkni, Dougale.
Ten sen bylo mít vlastní stáj s koňmi, kteří budou vyhrávat.
Byl ale postižen poruchou řeči.
Mohl se domlouvat pouze mrkáním - jedno jako ano, dvakrát jako ne.
"Kdybych měl píšťalku "mohl bych trénovat své koně, aby vyhráli Velkou národní," myslel si.
A tento mladí mi před pěti týdny napsal...
Tede, tu píšťalku ukradl Otec Damien.
Oh, skvělé.
Tím se všechno vysvětluje.
Nashledanou.
A jak to bylo s těmi koňmi?
Už nijak.
Jen jsem se trochu pomátl.
Musel jsem to někomu říct.
- Kdy bude čaj?
- Ty už žádný čaj.
Jak chceš.
Nepotřebuju žádnej pitomej čaj!
Dougale, nedůvěřuj tolik lidem, kteří jsou tak "cool".
Jsou obvykle na cestě ke zločinu.
Otec Lennon měl možná módní sestřih ale chyběla mu vnitřní důstojnost kněze.
- Chlast!
- Hned jsme u vás, Otče.
Chrám není místo pro zkažená jablka jako Otec Damien nebo biskup z Galway, který před 4 roky zabil domácí, nebo ten kamarád Otce Bigleho, který posílal zbraně do Iráku.
A tak bych mohl dlouho pokračovat.
Co je ale důležité, že je všechno zase při starém.
To máš pravdu, Tede.
Takže, naučil ses něco díky téhle zkušenosti?
Ne.
HŘÍŠNÉ NOCI
Mám tady klub. - Čau, Maurici!
- Jackie! Jacku!
Jak se máš? A sličná slečna Amber Waves.
Kde jste byli tak dlouho?
Na dovolené. To už mi víckrát nedělejte.
A nic ve zlým, zlato, ale... jsi ta největší šťabajzna ve státech!
Miluju tě. Ty lichotníku!
Stůl už na vás čeká.
Pošlu vám tam ústřice.
Jacku, jsem k dispozici.
Dáš mě do filmu, že jo?
Bude to trhák! Chi-chi!
Tác ústřic Jackovi s Amber.
Bejby, s tebou se pak vyfotím.
Miluju tě.
Už jsme tě hledali!
Kdes Byl?
Byl jsem tady.
Hele, kovbojská!
To je kovbojská?
- Tobě se líbí?
- Dobrá, ne?
Když se líbí tobě, tak já ji žeru.
Pěkná.
- Pozornost od Maurice.
- Díky.
Margaritu, prosím. 7-Up.
Čau, Bruslařko.
- Volala jsi tý holce?
- Zapomněla jsem.
Tak zítra. O víkendu už ji neseženeš.
Co se tak vrtíš?
Potřebuju čůrat.
Tak běž.
Ahoj, Jacku.
Malej Bille?
Ahoj, Amber, jak se máš.
Co plán?
Platí to pozítří? Spíš tak popozítří.
Ale já musím zavolat Rockymu, Scottymu a Kurtovi.
Na tohle chci malej štáb.
- Nízkorozpočťák? - Přesně.
No... ale...
Promiň.
Máme vůbec scénář?
Ahoj.
Ahoj.
- Jak to jde?
- Fajn. Kolik je ti?
- Povolení mám...
- O to nejde.
Pracuješ tu dlouho?
Měsíc.
- Přijal tě Maurice?
- Jo.
Jsi zdejší?
Z Canogy?
Resedy?
Víte, kde je Torrance? Jak dojíždíš?
Autobusem.
Čím bys chtěl být?
Cože?
Jezdíš z Torrance až sem kvůli týhle práci?
V Torrance bys nic nesehnal? Sehnal, ale nechci.
Takže... chcete to za 5 nebo za 10?
Co?
Jestli chcete vidět, jak si honím, tak je to za 10.
Jestli ho chcete jenom ukázat, tak za 5. Chlapi ti platí, abys jim ho ukázal?
Už jsi to dneska dělal?
Párkrát.
Udělal bys to znova?
Jestli chcete. Jestli máte 10 babek.
Ne.
Jmenuju se Jack.
Eddie. Eddie Adams. Eddie Adams z Torrance.
Jack Horner.
Filmař.
- Fakt? - Jo.
Točím... filmy pro dospělý, exotiku.
Já vás znám. Četl jsem o vás. Uvnitř Amber?
- Tak. - Byly skvělý. Takže už víš, že nejsem žádnej... vobejda.
Nechceš si k nám přisednout a dát si něco k pití?
Rád bych, ale mám práci. Musíš makat, vydělávat, platit nájem.
Jo.
Teda ne. Prachy potřebuju, ale nájem neplatím.
Bydlím doma. Kolik je ti, Eddie?
Sedmnáctiletej poklad.
Jasně.
Pojď.
Seznámím tě s pár lidma. Fakt vás znám.
Vím, kdo jste. Rád bych šel.
A je jasný, že nejste žádnej...
Vobejda.
Ale nemůžu se na Maurice vykašlat.
Je mi líto.
Mám tušení, že v těch džínách schováváš něco úžasnýho.
- Ahoj, Maurici!
- Dobrou.
Miluju tě, mamita, měj se. Pro chlapa jako já nemáš nikdy padla, jasný?
Dáš si vajíčka, krásko?
Ne, jdu spát.
Dobrou.
Dobrou, kozičko.
Zůstaň krásná.
Tome?
Ahoj. Jo, to jsem já.
Vím, že je pozdě, ale...
Je tam Andy?
Chci jenom pozdravit svýho syna, nic víc.
Poslouchej, Tome.
Tohle ještě nevíš.
Mám známýho právníka.
Klidně mi nevěř, ale mám ho a budu se s tebou soudit!
Ne, Tome, nezavěšuj, prosím...
Co to sakra děláš?
Co asi sakra myslíš, že dělám?
Zavřeš ty dveře?
Jestli zavřu dveře?
Jestli zavřu dveře?
To je moje žena, debile.
Promiň.
Vypadni.
Vyspi se na gauči. Nepřestávej, bejku!
Prosím tě, nejdřív se ohol!
Poškrábeš mi obličej. Promiň.
Brý ráno.
Jak je v práci?
Vracíš se pozdě?
Děláš v nočním klubu.
Když tě to tak baví, měl by sis najít nějaký blíž.
Musím do práce.
- Na myčku. - Co?
Děláš na myčce a v nočním klubu.
Ahoj, tati.
Ahoj.
(ZAMĚSTNANEC MĚSÍCE) V podstatě budete mít 2x víc basů... když si koupíte TK241, kterou k téhle sestavě nabízíme.
Nevím, jestli potřebuju tolik basů.
Věřte mi, že ano.
Jestli chcete, aby ta věž zvládla všechno, co chcete... potřebujete basy. Tohle je hi-fi.
Vysoká spolehlivost.
To znamená, že je to ta nejspolehlivější kvalita.
Hi-fi. Dvě nejdůležitější věci, které musí věž mít.
Ale ta cena... Já mám tuhle sestavu doma.
- Fakt?
- Opravdu. Ale samozřejmě s TK421, která to zvedne ještě tak o... tři čtyři... kvadranty na kanál.
Ale to už jsou odborný věci.
To vás nezajímá. Pořád váháte.
Víte, co potřebujete?
Zkušební jízdu.
Potřebujete to vyzkoušet. Jedna věc je slyšet to ode mě, a druhá od TK421.
Šoupnu tam tohle EP, vy si ho poslechnete a řeknete sám.
Slyšíte?
Slyšíte ty basy?
Slyšíte jak šlapou?
Vřou!
Drtěj vám vnitřnosti!
Hned máte chuť začít řádit. Když si tu věž koupíte bez TK421, nikdy nebude znít takhle.
A my vám ji zapojíme přímo tady, za pakatel.
Klidně se pohupujte.
Mně to pomáhá.
Díky za čas.
OK, tak zatím, kolego.
- Co to bylo?
- Co? Neříkal jsem ti to?
Nechápu.
Když tam pustíš tuhle sračku, nikdo si nic nekoupí.
Co jsi to vlastně za černocha, že to posloucháš?
Poslyš, Jerry... Ne, ty poslouchej.
Dal jsem ti ten džob... protože jsem doufal, že sem to tvoje hraní přiláká buchty.
A funguje to. Ale takhle mi to tu posírat nebudeš.
Jasný?
Jo.
- Jasný?
- Jo, jasný.
Tak padej dozadu vyložit ty nový 484-ky. Jasně. Promiň.
Klid, třído.
Toto je závěrečný test.
Papíry neotáčejte, dokud vám neřeknu.
Všechno z lavic, prosím. Na lavici byste měli mít jen test a tužku.
Test je z kapitol 17 až 28.
Nedívejte se jinam, než do svých papírů.
Můžeme?
Zlato?
Co se děje? Zlatíčko?
Už musím jít.
Já chci ještě.
Musím do práce.
No tak, dej mi ještě.
Nechtěj, abych tě obskočil.
Já to udělám!
- Slibuješ?
- Tak dost!
- Chceš to? - Jo. - Jak moc?
- Moc.
Určitě?
Řekla sis o to!
Dost!
Přestaň!
Máš nádherný péro.
Víš vůbec, jak skvěle to umíš?
Píchat?
Šoustat mě?
Milovat se se mnou?
Každej má něco. Každej má nějakej dar, ne?
Jo.
Každej dostal něco do vínku.
Jednou ze mě bude hvězda.
Velká, zářivá hvězda.
To chci.
A to taky dokážu.
Já vím. Už musím jít.
Máš kliku.
Eddie!
- Nechceš svízt?
- Jack?
Jo.
Svezeš se?
Mám to daleko.
Pamatuješ si na mě ze skladu?
Pojeď s námi, zlato.
Pěkný auto, Jacku.
Chci tím říct, Eddie... že to stojí spoustu starejch dobrejch americkejch babek... natočit takovej film.
Musíš zaplatit kameru, film... světla, zvuk, laboratoř... vyvolávání, postsynchrony, střih.
Než se naděješ... vyplázneš 20, 25, 30 tisíc dolarů za film.
To je spousta peněz.
To teda je. Ale když se ti povede... můžeš na něm vydělat nepředstavitelný prachy.
- Už jsi viděl Jackův dům?
- Ne. Uvidí.
Uvidí ho.
Na place potřebuješ tak 15, 20 lidí... jen aby hlídali osvětlení.
Ale můžeš posilovat od rána do večera, a nepomůže ti to... když tam dole nemáš dost šťávy... když ti uchází ventilek.
Jenže musíš dostat lidi do kina.
Potřebuješ velký péra a kozy.
Už je to tu zas...
Ale co je udrží v kině po tom, co se udělaj? Krása... a herecký výkony.
Jasně, musíš je do toho kina dostat.
Musíš zaplnit sál.
Ale já nechci točit filmy... na který přijdou, sednou, vyhoněj si, zvednou se a odejdou před koncem.
Můj sen, můj cíl, můj plán je natočit film... kterej je vcucne příběhem... a když vystříknou tu šťávu života, zůstanou v tom sedět... ani se nepohnou... dokud se nedozví, jak to dopadlo.
Takovej film chci natočit.
Chápu, že se musej dělat filmy, sám jsem jich pár natočil... kde je pár fórů... a všichni šukaj jak o život.
A to je v pořádku. Ale můj sen je natočit film... kterej bude pravdivej... a profesionální... a napínavej.
- Nedáš si Frescu?
- Ne, dík.
Fakt ne?
Došly limety, Jacku.
Koukni se v kuchyni, zlato.
Jdu spát.
Moc neponocuj.
Dobrou, krásko.
Dobrou, Eddie.
Jsem ráda, žes přišel.
Jsi skvělej.
Děkuju.
Ona je nejlepší.
Je to skvělá matka. Je matkou všem, kdo touží po lásce.
Je moc milá.
Víš, co mě napadlo?
Rád bych tě přibral do party.
Fakt?
Co ty na to?
To by bylo skvělý.
Jak se ti líbí Bruslařka? Je skvělá.
Chceš to s ní zkusit?
Sex?
Jo.
To bych rád.
Je fakt sexy.
To si piš.
Limety definitivně došly.
Zítra ti je přivezu.
Pojď sem, zlato.
Pojď sem a posaď se na gauč k Eddiemu.
Copak? Budeme šukat?
Přesně tak.
Moment.
- Můžeme?
- Já jo. Co ty?
Nesundáš si ty brusle?
Nikdy je nesundávám.
A neudělej se ve mně.
Miř jí na kozy, Eddie.
- Ahoj.
- Kdes byl?
- Nikde.
- Nekecej!
Kdes byl? Chodíš za tou kurvičkou?
Sheryl Lynnovou?
Tak o ní nemluv.
Připadáš si jako chlap, když spíš s takovou chátrou?
Chodíte spolu?
Ne, ona... Je to kurvička a chuligánka.
A vím, že nejsi jediný, s kým spí.
Proč mi to říkáš?
Něco se mi o ní doneslo. Nemysli si, že nevím, co tu děláte, když tu nejsem!
Peru ti prostěradla.
Nebo tam děláte něco jinýho?
S tou hudbou a plakáty?
Co se ti stalo?
Fajn, běž si za tou děvkou.
Běž si za ní.
Možná půjdu.
- A čím se chceš živit?
- Něčím!
Vždyť neumíš nic!
Jsi nula!
Vždycky jsi byl nula!
Ani jsi nedodělal střední, jak jsi blbej, tak co chceš dělat?
Něco si najdu!
Možná odjedu někam, kde už mě nenajdeš!
Tak dobře! Šukej si s ní!
Co děláš?
Balím si věci.
Tvoje věci? Ty nejsou tvoje!
Neplatil jsi za ně! Nejsou tvoje!
Neplatil jsi za ně, blbče!
Nic z toho ti nepatří!
Ty odejdeš jenom s tím, co máš!
Nic! Rozumíš? Takhle mě chceš trápit?
To mám za všechno?
Nic jsem ti neudělal!
Děvka zasraná!
Myslíš, že z tebe bude tohle?
Pitomej plakát!
Nech toho!
Proč to děláš?
Nebude z tebe nic, protože jsi blbej!
- Nejsem! - Ale jsi! Přestaň už, sakra!
Prosím tě, nebuď na mě zlá!
Nejsem zlá, ale to ty nemůžeš pochopit!
Ty nevíš, co ve mně je, čím budu, ani co dokážu!
Nevíš, v čem jsem dobrej!
Mám schopnosti, o kterejch nevíš! - Něco dokážu!
Neříkej, že ne!
- Nedokážeš nic!
Nebuď zlá!
A nemluv na mě!
Eddie Adams z Torrance.
Věděl jsem, že přijdeš.
- Přijel jsi autobusem?
Ale šlo to.
- Jak se máte?
- Skvěle. Seznámím tě s pár lidma.
- Máš rád hudbu?
- Miluju hudbu.
- Jakou?
- Různě... rock, jazz, klasiku.
Rád bych tě seznámil se dvěma skvělýma lidma.
Buck a Becky.
- Já jsem Eddie Adams.
- Buck Swope. Těší mě.
Nováček.
- Becky Barnettová.
- Těší mě. To je ten nováček?
- To je faccia, co?
- Faccia je "tvář"? - Přesně tak.
Těšilo mě.
Skvělí lidi.
On je úžasnej herec.
Hej, Reede!
Rád bych ti představil novýho člena gangu.
Eddie Adams.
- Eddie. - Reed Rothchild.
Zdržíš se tady chvilku?
Jasně. Namíchej mu něco.
- Ty jsi v nějakým gangu?
- Ne. Vždyť to Jack říkal.
Ne.
- Dáš si drink? - Jasně.
- Margaritu? - Supr.
Dva... čtyři... hm, to je fuk.
Můžu se tě na něco zeptat?
Posiluješ?
Vypadáš na to.
- Kolik dáš ze dřepu.
- Tak 90. Super, super. Co ty?
Kolik dáš?
160.
- Bez prášků.
- To je dost. - Kde posiluješ?
- V Torrance, kde bydlím.
V pohodě.
K Vinceovi nechodíš?
Ne, to bych tě viděl.
Jsem tam pořád. Vždycky jsem tam chtěl posilovat.
Na, ochutnej.
Ta má grády!
Viděl jsi Hvězdný války?
Asi čtyřikrát.
Prej vypadám jako Han Solo.
Fakt?
Kolik dáš na benči?
Ty první.
Já se zeptal první.
Tak najednou. Fajn.
- Připravenej?
- Připravenej. Raz... dva... tři...
- Nic jsi neřek.
- Ty taky ne.
Díky, Johnny.
Drahá, večírek začíná.
Tobě to ale sluší. - Ahoj, Plukovníku.
Jak se vede?
- Ahoj, Jacku!
To je moje přítelkyně. Zlato, tohle je Jack Horner.
Nejlepší režisér v branži.
Neměli byste tu trochu koksu?
Skvěle.
Ty se nezdáš, zlato. Plachá jako laň.
Je to jeho krám.
Ale ne, co mám mít na sobě.
- Je to prostě z módy.
- Ne, poslouchej...
- Začalo to tou hudbou, ne?
- Co je na ní špatnýho? A kovbojskej styl dávno skončil.
- Ale vrací se.
- Ne, skončil, je mrtvej.
Ty se v tom nevyznáš.
Vyznám.
A ti tvoji šéfové mají asi stejnej názor.
Cože?
Musíš změnit styl!
Co?
Ty změň styl!
Můj styl je v pohodě.
- Co je to za styl?
- Čokoládová princezna. - Stoprocentní!
- Jdi se bodnout!
Nedělej scény!
Snažím se ti pomoct.
Tak toho nech.
Otevřel jsem si ten klub... ale pořád jsem jenom chudej Portorikánec.
Mám sice ten klub... ale ten zkrachuje, já umřu, a co zbyde?
Nic.
Rád bych něco poslal domů.
Něco, co bych mohl poslat bráchům a říct:
"Koukněte na mě... a všechny ty krásný ženský, co tu mám."
Chceš, abych promluvila s Jackem?
Jasně.
Nic jinýho po tobě nechci. Amber, bejby, prosím, promluv s Jackem.
Řekni mu, že na to mám.
Že budu dobrej. - Chceš si zahrát ve filmu.
- Prosím.
- Pokusím se.
- Děkuju.
Maurici, můžeš na chvíli?
Potřebuju s tebou mluvit.
Promiňte.
Můžu se přidat?
Ale ovšem.
Skoč kufr!
Ne, sleduj tu skobu.
Povedla se mi?
Docela jo.
Salto.
Jsi v pohodě?
Jo.
Musíš víc přetočit nohy.
Já vím.
Hele, já to vidím takhle.
Víš, co já říkám?
Nos, co se ti líbí.
- To říkám taky. Tak v čem je problém?
Mám to vzít?
Haló?
Můžeš mluvit víc nahlas?
Koho?
Maggie?
- Znáš nějakou Maggie?
- Neznám. Tady žádná Maggie není.
Tvoje máma?
OK, moment.
Pohlídej to.
Je tu nějaká Maggie?
Ty nejsi Maggie.
Ty vole, chápeš to?
Haló?
Je mi líto, ale tady žádná Maggie není.
Ne, to nic.
OK, čau.
Kdo to byl? Nějakej kluk sháněl mámu.
Co to sakra děláš?
Co asi?
To je moje žena.
Sklapni, Bille.
Ztrapňuješ mě. Jo, Malej Bille, zmlkni.
- Malej Bille.
- Čau, Kurte. - Co je ti?
- Moje žena, vole.
Prcá tam s nějakým debilem a všichni čuměj.
Děsnej trapas!
No jo, to chápu.
Ale poslyš...
Na to natáčení zejtra potřebujeme novej transfokátor.
Taky bysme mohli přikoupit pár lamp.
Jack chce minimalismus.
Ale minimalismus bývá náročnější na kameru.
- To se moc neví.
- Já to vím. Vím, že to víš.
Myslím jiný lidi.
Podle mě Jack myslel minimalismus, ne naturalismus.
- Ok, fajn, já jenom...
- Chápu. Chci dát každýmu filmu svůj styl.
Můžeme to probrat jindy?
Už musíš jít, nebo...
Jo.
Ne, vlastně...
Myslel jsem, že bysme poslali Rockyho, ať pro to zajede.
Kurte!
Ne, chápu. Musíš jít.
Tak o co jde?
Jenom o kameru k filmu.
Máš mě za blbce? Ne, vůbec ne.
Moje žena leží támhle s cizím zadkem v péru!
Tak promiň, jestli teď nemyslím na kameru!
OK. O nic nejde.
Promiň. - Jasný?
Tak kde je?
Co to sakra je?
Já jí nic neudělal.
- Dýchá? - Nevím.
- Asi měla moc koksu.
- Myslíte, doktore? Jasně předávkovaná.
Kurva.
Tohle je na tobě, Johnny.
Posloucháš?
Odvez ji k Saint Joe's.
- Vylož ji před vrátnicí.
- Jasný.
Ať nikdo nevidí limuzínu.
Co řveš?
To je podruhý za dva dny, co se mi holka předávkovala!
Možná bys měl přejít na jinej model, nemyslíš?
Ano, pane. Do prdele, ona se klepe!
Vidíš!
To je z těch keců.
Prosím tě, neumírej! No tak!
Zadem, Johnny.
Jasný.
Uhni.
- Stalo se jí něco?
- Drž hubu!
Čau, Reede.
Čau, Scotty J.
Jak se máš?
To víš.
Kdo je tohle?
To je Scotty J., kámoš.
Dělal na pár filmech.
- Těší mě.
- Mě taky. Budeš tu dělat?
- Možná.
- Pravděpodobně. To je super!
Kde jsi potkal Jacka?
Já tu taky dělám, takže kdybys někdy něco...
- Pojď sem na chvíli!
- To je on. Omluvíš mě na chvíli?
Rád jsem tě poznal.
Eddie Adams.
To je Plukovník.
Těší mě.
Eddie se zajímá o film.
Asi ti neporadím líp než Jack, ale můžu ti poradit, aby sis vymyslel jméno.
Jméno?
Něco, co ti bude dobře znít.
A ať to má trochu šmrnc.
Víš, tady Plukovník financuje naše filmy.
Je to důležitý článěk řetězu.
Super. Těším se, až tě uvidím v akci.
Jack říkal, že máš velký péro. No, nevím.
Asi jo.
Můžu ho vidět?
Děkuju, Eddie.
Není zač. Díky, Eddie.
Chceš slyšet báseň, co jsem napsal?
Máš mě ráda, mám tě rád.
Vylez ke mně na akát.
Až ten akát obejmeš... uvidíš roj včel... co si hrají a hrají ... ale nebodají... protože mě miluješ. - To je celý.
- Skvělá!
Tos napsal?
Taky píšu písníčky.
- Jak to jde, hoši?
- Čau, Jacku!
Bavíte se? - Báječně. Díky.
Skvělá párty.
- Nejlepší. Od toho je tu Jackův dům.
Aby se lidi bavili, ne? - Jasně!
- Šup tam!
Pusť tam bublinky, Reede.
Jacku?
Uvažoval jsem o tom jméně, jak říkal Plukovník.
Napadlo tě něco?
Pár nápadů mám.
Co ty? Napadlo mě, že chci jméno, co bude řezat sklo.
Ostrý jako žiletka.
Ostrý jako žiletka.
Když zavřu oči, vidím před sebou takovej velkej nápis.
Jméno z modrýho neónu s fialovým obrysem.
A to jméno má takovou sílu, že ten nápis vybuchne.
Stojí tam "Dirk Diggler".
Myslím, že nám tě seslalo samo nebe, Dirku Digglere.
Andělé nám tebou požehnali.
Jsi Dirk!
Dirk Diggler!
Amen!
Povídej, Kurte.
- 20 až 30.
- Jak to?
Je tu hodně stínů.
Život není samý slunce.
Jacku?
Nechceš to ještě projít?
Pořadí bude...
Tady to je.
Jedna: Amber mluví s Becky.
Volají agentům, aby poslali herce.
Dva: vejde Reed na konkurz k Amber... jdou na to, Becky se dívá.
Tři: Becky si to jde udělat do koupelny...
Amber ji přistihne, jdou na to. Čtyři...
Kdo je Dirk Diggler?
To je nováček, Eddie, z klubu.
Dobrý jméno.
Takže vejde Dirk, seznámí se s Becky, jdou na to.
Ne, tohle změň.
Chci, aby Eddie dělal konkurz u Amber.
Dobře.
- Zlato?
Kampak? - Umýt si vagínu.
- Jak dlouho tam budeš?
- Vteřinku. Máš rád čisto, ne?
Už jsem zpátky. Chci se živit jako herec.
Ahoj.
Ahoj.
Dirku...
Dirku Digglere.
Scotty.
Mám ti vyřídit, že už jsou všichni připravení.
Mohl bys ještě chvilku počkat?
Už jsem zpátky.
Fajn.
- Vypadáš fakt dobře.
- Díky.
- Vypadáš fakt sexy. - Dík.
- Líbí se mi tvoje jméno.
- Fakt?
Je fakt supr.
Tudy dolů.
- Jak se máme?
- Výborně.
Jdeme na to.
Pamatuješ, co jsem ti říkal?
Vejdeš těmahle dveřma a postavíš se sem.
Já řeknu:
"Akce, Eddie." To bude tvoje narážka. Vejdeš, postavíš se sem ke stolu naproti Amber a... točíme.
Máme pak rovnou přejít k sexu?
Nevadí ti to? Tobě to nevadí?
Dobře.
Nepotřebuješ zkoušku?
Ne, to zvládnu.
Tak natočíme zkoušku.
Můžu tě o něco poprosit?
Mohl bys mi ode dneška říkat Dirk Diggler?
Samozřejmě.
Omlouvám se.
To nic. Ode dneška.
Tak zlomte vaz.
Chceš si zopakovat repliky?
Ne, umím je.
- Moc ti to sluší, zlato.
- Díky. Mám pokračovat, dokud se neudělám?
- Udělej se, až to na tebe přijde.
- A kam?
Kam bys chtěl?
Kam si řekneš.
Tak na kozy, ano?
Vytáhni ho a udělej se mi na břicho a kozy, jestli můžeš.
V pořádku, zlato?
Je mi skvěle.
Jenom chci, aby to vyšlo co nejlíp.
Nevadí, když se budu snažit, aby to bylo fakt sexy?
- Ne. - Super.
Můžeme?
Vejdeš tudy, až uslyšíš "Akce".
Umíš repliky?
Když ti nějaká vypadne, řekni si o ni.
Hlavně nepřestávej, jasný?
- Chceš napít vody?
Zvuk, Scotty.
Zvuk jede.
Klapka. "Pohovor"
Kamera jede.
Můžeme, šéfe.
Akce, Dirk.
Ahoj.
Ty jsi John?
Ano, paní.
Od agentury máš nejlepší doporučení. Jsem dříč.
Když mi tu roli dáte, nezklamu vás.
Umíš něco zvláštního?
Právě... byl jsem tři roky u námořnictva. Právě mě pustili ze služby.
Nepovídej.
Opravdu. A bylo to fakt těžký celý dny jenom mezi chlapama.
Jak dlouho jsi neměl ženskou?
Dlouho.
To je hrůza.
Ale už jsem zpátky a chci se živit jako herec.
Jak možná víš, tenhle film je pro mě důležitý.
Když to nebude hit, vykopnou mě z bytu.
Domácí je pitomec.
Fakt?
Sundej si kalhoty.
Potřebuju znát tvoji velikost. Samozřejmě.
Ta role je asi tvoje.
Máš obrovskýho čuráka.
Malej Bille, došel film.
Musíme vyměnit kotouče.
Hoďte sebou.
Děcka...
Stalo se něco?
Musíme jenom změnit úhel.
Vypadá to sexy?
Je to skvělý.
Jsi báječnej.
Líbí se ti to?
Zvuk, Scotty.
Zvuk jede. Ticho.
"Pohovor"
Jsme zpátky.
Akce, děcka. Teď mi ho tam dáš.
Ne.
Johne, ty jsi úžasnej herec.
Jsi úžasnej herec!
- Jsi neuvěřitelnej. - Ty jsi taky skvělá.
Už budeš?
- Udělej se ve mně. - Cože?
Neboj, beru prášky.
Chci, aby ses udělal ve mně.
Nádhera.
Stop!
Výborně!
Dobrá práce!
- Bylo to sexy? - Nářez!
Fakt dobrý!
Šuká jako král!
- Je to machr!
- A fotogenickej. - Nemáme výstřik. - Cože?
Nemáme výstřik. Udělal se v ní.
Můžeme tam dát něco z archivu...
Zbláznil ses?
To by nesedělo.
Jacku!
Jdeme na to.
Všichni řekněte "Dirk!"
Z pravýho dřeva.
Tyhle jsou boží.
Pěkný.
Z krokodýla?
Ne, z Itálie.
Hoši!
Zvláštní, že to říkáte, protože fakt chceme založit kapelu.
- Líbí se ti moje boty?
- Pěkný. Mají je i Reed a Scotty.
Dobrý, ne?
Jsou z tvarovaný kůže s ještěří mozaikou.
Pálivou omáčku, prosím.
Ahoj, Scotty!
Přisedni a posluž si.
To je Jamie Lynnová.
To je Scotty. Scotty! To je Jaime.
Takže ty jsi lev?
Kámoška by tě ráda poznala.
To je Raymond.
Těší mě. Jak se jmenuješ?
Cože?
Becky Barnettová!
Raymond je lev.
Já to věděla. - A co jsi ty?
- Ryby.
Cože? S rybama nechci nic mít.
Ta košile je taky sexy.
Ta je z italskýho nylonu.
A je to zvláštní limitovaná edice... od jednoho fakt slavnýho návrháře z Itálie.
Vyber si kartu. Miluju tě, bejby. Fotku pozdějc.
Na čtyřku? Na pětku, Jose!
Ty vole! - Kárová dvojka?
- To je ona! Neuvěřitelný!
Ale nebojíš se, že tím pokoušíš zlý síly?
Víly?
Cože?
Zlý síly!
Zlý?
Ne.
To není zlo, jenom iluze.
Jo, člověka to zmate.
Poslouchejte, děcka... zkusíme to celý v jednom záběru.
Začneme takhle a pak ji přetočíš.
Ty se otáčej s ním, ale ať je vidět každá poloha.
Zvládnete to?
Bruslařko, když přehodíš nohu... tu druhou... kolem mě... tak můžeme pokračovat rovnou zezadu.
Nevadí ti ta vodní postel?
Vůbec ne.
Je super. Tak můžeme začít?
Dobře, jdeme na to.
To bude skvělý.
Jacku? Mám nasadit španělskej přízvuk?
Jack Horner našel v nováčkovi Dirku Digglerovi skutečný poklad.
Do Hornerovy stáje přibyl další hvězdný hřebec.
Digglerův výkon by ho postavil i nebožtíkovi.
Oblečený působí mohutně a vyzývavě... zcela obnažený je výbušnější než chrlící sopka.
Hebké rtíky Amber Waves se úspěšně potýkají s jeho rozměry... a Reed Rothchild, s naběhlými bicepsy... zručně masíruje oblou prdelku Becky Barnettové. Hvězdou ale zůstává Dirk Diggler.
Už po dvou filmech je zřejmé... že Digglerův sukces může jen růst a růst a růst...
Co dál?
To je zatím všechno.
Vezmi si třeba tu postavu, s kterou přišel Holmes.
Já prostě...
Povídej. Takhle by se s ženskýma zacházet nemělo.
Ten, co hraje Wadda, je pořád jenom fackuje.
To není správný. Není to v pohodě.
A není to sexy.
Ne tak, jak by mělo.
Ten náš je spíš něco jako James Bond.
Má úroveň. Je zcestovalej.
To zní dobře.
Reed by mohl hrát mýho parťáka.
To zní ještě líp.
My na to máme, fakt.
Když to budeš řežírovat, uděláme celou sérii s příběhem.
O tom jsme přece vždycky mluvili.
Prosím. Až se vrátíme... připrav psací stroj.
Uvidíme, co z toho bude.
Ale ve Vegas musím promluvit s Plukovníkem.
Ty na něm taky zapracuj, musíš projevit zájem.
Jasně. Udělám, co bude potřeba.
Má ta postava jméno?
Jmenuje se Brock Landers.
A jeho parťák je Chest Rockwell.
Skvělý jména!
A cenu "Objev roku" získává...
Ano!
A cenu za "Nejhezčího ptáka" získává...
Je to tu zas, Dirk Diggler!
Cenu pro "Nejlepšího herce" získává... Viděla jsem všechny jeho filmy a brzy si s ním taky zahraju: Pan Dirk Diggler!
Co na to říct?
Asi můžu říct jen to... že slibuju, že budu točit pořád lepší filmy.
My točíme tyhle filmy, ale... některý lidi si o nich myslí, že jsou nechutný.
Podle mě nemají pravdu.
Tyhle filmy můžou bejt dobrý.
Můžou pomáhat, opravdu. Vážně.
My umíme být dobří. A já se o to budu snažit, když se i vy budete snažit.
Jedeme dál.
"V klubu"
Jednu tequillu, samotnou.
Ano, paní.
Už dvacet minut tu čekám, až se uvolní stůl.
- Jste sama? - Ano.
Jsem v L.A. jenom na skok.
Slyšela jsem, že tu dobře vaří.
Dobře? Kdepak.
Vaří tu nejlíp v celým L.A. Špičkově.
To doufám.
Máš ještě hlad?
Jako vlk.
Ochutnej tohle.
Tak je to pravda.
Copak?
Jsi Brock Landers.
Stůj! Počkej, až tě chytím, Raphaeli!
Brock Landers:
"Město, kde žijí andělé"
Už to skoro bude.
Ještě zkrať ten úvod.
Záběr Reeda s revolverem vyhoď.
A změň hlavní titulek.
Chci, aby vylítnul z plátna, rovnou do hlediště.
Jasně.
Levou zadní. Hodnej.
Ten večírek je pro Scottyho J. Chci to nejlehčí šampaňský.
Tohle mi dal.
Schválně, jak ti bude chutnat.
Má to bejt kvalita.
- Co tomu říkáš?
- Nádhera! - Spousta místa, co?
- Tohle se mi líbí.
Na zakázku.
Pravá italská kůže.
Sleduj.
- Co to je?
- Moje iniciály.
To je nápad! Jak jsi na to přišel?
Jen jsem tak uvažoval nad svým jménem. - Už to bude.
- Krása.
Trošku jsem si tě přibásnila, abych zachytila podstatu.
Moc hezký, Jesse.
Tady se nám bude hezky povídat.
Tohle malovala taky Jesse.
Buck mi instaluje aparaturu.
Válečka!
A ta lampa je z ryzího stříbra. - Zajímavej pokoj.
- A v moderním stylu.
- Teď něco uvidíš!
- Nemůžu se dočkat.
- Moje dožo.
- Samá Asie!
Orientální pokoj!
Celý ve stylu karate.
Pohodlná postel.
Starožitnosti z Číny.
Sošky za herecký výkony.
- Koukni nahoru.
- To se hodí. Vidíš se?
Dobrý, ne?
Můj kompletní šatník.
Všechno mám setříděný podle barev a značek.
Abys ses s tím pak nezdržoval.
Teď budeš zírat.
Moje nejmilejší věc na světě.
Zavři oči.
Připravená?
- Není krásná? - Panebože!
To je ona.
Zasloužíš si ji. Není skvělá?
Nejkrásnější věc, jakou jsem kdy viděl.
Chceš se projet?
Drž se! Podrazils nás, Chico.
S Raphaelem a Ringem si vyjebávej.
Ale s Chestem a Brockem nikdy!
Ne!
Ty mi za to nestojíš!
Dal jsem ti šanci.
Věřil jsem mu.
Tím je případ uzavřený.
Hlavně, že se nic nestalo ženským. Je čas na pořádnou mrdačku sobotní noci.
Na Chesta s Brockem nikdo nemá!
Tohle je nejlepší, co jsme kdy udělali.
Je to opravdovej film.
Mám z toho dobrej pocit.
Dal jsi tomu křídla.
Víš, tohle je film... kvůli kterýmu by si mě měli pamatovat.
Děkuju.
Podle mě je nejdůležitější láska.
Když někoho miluješ, svět je hned veselejší.
Lidi přicházejí a odcházejí, stejně jako problémy... ale když máš lásku na svý straně... když ji máš hluboko v srdci... jakej problém ti ji může vzít?
Jsem Becky Barnettová.
Jerome.
- Těší mě.
- Mě taky, Becky.
Takže... co děláš?
V automobilovým průmyslu.
Jsem oblastní manažer v Pep Boys.
To je skvělý. Máš krásnej úsměv, Becky.
Děkuju.
Plukovník.
Omluvte mě.
Moc rád!
- Jak se máš? Vypadáš dobře.
- Mám se fajn.
Seznam se s hochy: Tommy, Pete.
A s děvčaty:
Naše nové hvězdy.
Jim patří budoucnost.
Měli bychom promluvit s Jackem.
Vyžehlit to před Novým rokem.
Jdem na to.
Ale co jsi při tom cítil?
Na cos myslel? Zkoumal jsi to?
- O čem se bavíte?
- Ale o ničem. - Šel bys na chvilku se mnou?
- Kam?
To je překvapení.
Tak jdem.
Ahoj, Bucku.
Ahoj, Jesse.
Jak se máš? Sedíš tu sám?
Jo.
Todd Parker!
Rambo Rothchild!
Hustá párty!
Buchet jak v pekárně.
To si piš. Na účet Jacka Hornera.
S támhletou bych si dal říct.
Seznámím vás. Jasně.
- Vzal sis volno? - V sobotu netancuju.
Čí je ta korveta před domem?
Dirkova.
- Závidím mu ji.
- Je nadupaná.
350 kubíků, 325 koní... náhon na všechny čtyři, 4-10 rychlostí... 10 vrstev barvy, ručně leštěnej lak s dvojtou metalízou... a kurva závodní motor.
Jsem s tím docela spokojenej.
Hodí se to k tobě.
Je to dost originální... řek bych.
Sundám to.
O čem jsme to mluvili?
O olejomalbě?
Ne.
Vlastně ano!
- Západy slunce! - Jasně. Ty miluju.
- Ale východy jsou lepší.
- Přesně. Myslela jsem, že si to myslím jenom já.
Ne, já taky.
- Fakt? - Fakt.
Už jsi slyšela moji věž?
Ne. Chci si otevřít vlastní obchod.
- Fakt?
- Ano.
Je to můj sen.
Vybavení do hi-fi věží za snížený ceny.
Bude se to jmenovat Buckův Super Stereo Svět.
To je kurevsky dobrej nápad.
A osmdesátý léta jsou ten správnej čas. Nekecám.
Fakt? Jo, fakt.
Osmdesátý léta.
Vzala jsem tě sem, abych ti řekla, jak moc tě mám ráda.
Bude nový rok a začne spousta nových věcí... a já chtěla, abys věděl, že tě mám moc ráda.
Jsi můj chlapeček.
Jsi to nejlepší, co mě v životě potkalo... po tom, co ode mě odešel syn.
Mám tě ráda, zlato.
Já tebe taky.
Osmdesátý léta! Věřil bys tomu?
Člověk se ani nenaděje a bude 1990... nebo 2000, představ si to.
Sbohem 1979.
Pořádně to natáhni.
Rychle a hluboko.
Takhle.
- To pálí.
- Ale příjemně, ne?
Teče mi to do krku.
To je ocas. Ten je nejlepší.
Chutná to jak aspirin.
Ještě do druhý dírky.
Potřebuju to zapít.
Ještě do druhý a pak to zapiješ.
Vypadám při tom dobře?
Bavme se o budoucnosti.
O tom, co pro náš obor znamená video. A jak na tom všichni, ne jen jeden, ale všichni vyděláme.
Provozuju kina v San Franciscu a San Diegu... stejně dlouho, jako ty točíš hřebce a hardcore.
Tvoji kariéru známe, Floyde.
Tvoje zkušenosti ani minulost nikdo nepochybňuje.
Tak proč ten odpor?
Tenhle obor bude brzy vzhůru nohama.
Proč se nepřipravit?
Plukovník má prachy.
Ty máš talent.
Já zařídím vybavení a distribuci.
Nemluvě o těch děckách tam venku... který uměj šukat jako divý. Tohle je budoucnost.
Video ukazuje pravdu.
Tak moment!
Ty si přijdeš ke mně domů, na můj mejdan... abys mi kázal o budoucnosti?
Že patří videu, ne filmu?
Amatérům, ne profesionálům? Já jsem filmař.
Proto nebudu nikdy točit na video.
A ještě něco:
Nikdy ti nepůjčím svoje herce. Počkej, Jacku.
Nejsem komplikovanej člověk.
Mám rád filmy.
Zvlášť když se v nich šuká.
Ale nechci vyhrát Oscara, ani znovu vymyslet kolo.
Mám rád prostý rozkoše jako... máslo v prdeli a lízátka v puse.
To jsem já. To mám rád. Měj mě za blázna, nebo za úchyla.
Ale jednu věc chci v tomhle životě dokázat.
Vyždímat z tohohle kšeftu každičkej cent.
Nechci tě urazit.
Chci ti pomoct zůstat o krok napřed. To je pořád dokola.
O tomhle už byla řeč.
Řeč je o budoucnosti.
Nemluvě o nákladech.
Když je obraz na hovno a zvuk je na hovno, tak je to prostě sračka!
Zbytečně se vzpíráš. Nemusí to vypadat dobře.
Film je prostě moc drahej.
A kina už přecházejí na videoprojektory.
O tom nic nevím.
Ale je to tak.
Posledních deset minut do Novýho roku... bych rád strávil s přáteli.
Dopovíme si to jindy, jestli vůbec.
Čau, Dirku!
Čau, Scotty.
Jak je? - Zasranej Novej rok, co?
- 1980. Ty vole! Jasně!
Viděl jsi moje nový auto?
- Máš nový auto? - Chceš ho vidět?
- Jo. - Super. Je před domem.
To je Todd Parker.
Dirk Diggler.
- Ahoj.
- Rád tě vidím.
Říkal jsem ti o něm, pamatuješ?
Todd Parker z Party Boys Strip Clubu.
Takže tanečník.
Znám pár pohybů.
Promiňte.
Jdeš, nebo se chceš bavit s nima?
Za chvilku jsem zpátky a pokecáme.
Zatím, Reede.
U těch žároviček zavři oči.
Jdi za hlasem.
Tady, tady, tady.
Ještě kousek.
Můžeš je otevřít.
Co tomu říkáš?
- Paráda!
- Chceš si sednout dovnitř?
- Kdys ho koupil?
- Včera.
Dal jsem ho hned přetřít, takže ještě trochu lepí.
To je paráda!
Nechceš se projet?
Počkat! Sakra! Kolik máme času?
Promiň.
Co to do tebe vjelo?
Proč jsi to udělal, Scotty?
Někdy se na mě tak díváš...
Chtěl jsem vědět, jestli mě máš rád.
Jo, mám tě rád.
Můžu ti dát pusu?
Prosím, můžu tě políbit na rty?
Dovol mi to. Fakt se omlouvám.
Nechtěl jsem se po tobě tak sápat.
Nechceš mi dát pusu?
Co tě to popadlo?
Zapomeň na to.
Jsem na mol.
Fakt.
Nevím, co dělám.
Jsem jenom ožralej.
Jsem mimo.
Úplně mimo.
Vrátíme se dovnitř?
Líbí se ti moje auto?
Co? Jasně!
Protože, víš... kdyby se ti nelíbilo, vrátil bych ho.
- Je skvělý.
- Šťastnej Novej rok.
- Šťastnej Novej rok, Scotty.
- Mám tě rád.
Já tebe taky, Scotty.
Tak pojďme dovnitř.
Dobře.
Idiot!
Jsem zasranej idiot!
Dvě minuty! Dvě minuty!
Dělej, Malej Bille!
Becky...?
Malej Bille, úsměv, vole!
- Malej Bille, šampaňský?
- Dík.
- Šťastnej Novej rok. - Tobě taky.
- Kurte, neviděl jsi moji ženu?
- Ne. Už budou odpočítávat.
Malej Bille, koukni na mě.
Co tvoje postava, Brock Landers... a jeho údajně násilnické chování vůči ženám?
Násilí?
Ne.
Jestli je v těch filmech trochu násilí nebo akce... tak to tam prostě patří.
Brock se ohání zbraní... jenom ve jménu dobra a spravedlnosti.
Brání hodnoty amerického ideálu a zastává se slabších... ve společnosti, kde je morálka cizím slovem.
Kdo tě poslal?
Slez ze mě, hajzle.
Lež, nebo ti jednu vrazím! Táhni!
Já zjistím, kdo tě poslal.
Amber, žiju v tomhle světě.
Nemám rád násilí o nic víc než ty.
Násilí je špatná věc.
Kdyby za násilí mohly filmy... šlo by se ho zbavit hned.
Šlus. Zakažte filmy. Fajn.
Najdu si jinou práci a šoustat budu ve volným čase.
Mám i jiný zájmy.
Jsem kouzelník. A na to se hodlám zaměřit do budoucna.
Protože šukat nejde věčně, to je jasný. Každopádně násilí... je něco, co postihuje celou společnost.
Rozdíl je v tom, že hraju postavu.
Já jsem Dirk Diggler.
Zeptám se tě ještě jednou a po dobrým.
Kde je kurva Ringo, děvko? Vyser si voko.
Proč ho miluju?
Je jiný než ostatní.
A umí šoustat drsně i hezky něžně.
Je nejlepší.
To je asi jeden z důvodů, proč to dělám.
Dostávám tisíce a tisíce dopisů... od lidí, co mi píšou:
"Tohle jsi mě naučil." "Obohatil jsi náš milostný život".
Neříkám "rozdej si to s milionem lidí"... ani "jak to udělat holce", ale "jak to udělat manželce".
Kdyby tohle šlo dřív, mohli jsme zachránit milion vztahů.
Já zachránil tisíce.
...vlastní myšlenky nebo pohyby.
Jack to všechno doladí, kvůli nastavení kamery a tak.
Ale nechává mě vymýšlet vlastní scény a... dává mi možnost rozvíjet postavu a podobně.
Neznám jinýho režiséra, kterej by to hercům... dovolil.
Nenechávám ho vymýšlet vlastní scény.
Přesně tak.
Závist, přetvářka, pomstychtivost...
Tohle všechno. Ale co jinýho může člověk čekat, když je na špici.
Jako Napoleon, když byl králem... taky se ho pořád snažili svrhnout.
Už tehdy v Římský říši, takže...
Historie se opakuje pořád dokola.
Všem kritikům... Vím, že o tom budou psát a mě budou chtít setřít.
Rád bych jim řek... můžu do kamery?
Jsem, jakej jsem, protože jsem se tak narodil.
Mám dar, ale nechci být sobec, a tak ho používám.
Jestli mě za to chcete kritizovat, váš problém.
Závist vám nepomůže.
Mě nezastavíte!
Dirk Diggler... může hledět do budoucna s optimismem.
Je to tvůrčí člověk mnoha zájmů:
Film, peozie, karate, hudba, tanec.
Je to muž vášně a tajemství. Je to muž chtíče.
To je moje pocta tobě.
To se ti povedlo.
Jsi už úplná režisérka.
- Už to viděl Jack? - Ne.
Chtěla jsem, abys byl první.
Je to fakt dobrý, Amber.
Gratuluju.
Díky, zlato.
Jen bys možná mohla... vystřihnout tu část, kde Jack mluví o...
Vymýšlení scén?
Taky není pravda, že nemám černej pásek.
Jak to dopadlo?
Haló?
Zpomal.
Hej, lidi! Zpomal, Plukovníku.
Ještě jednou?
Hned jsem tam.
Takže...? Řeknu ti to takhle, Jacku.
Nechci si z toho dělat, srandu, ale vypadala... na něco mezi 15 a 150, věř mi.
A byla... neřekl bys to do ní.
Úplně mě zblbla.
A to už jsem jich pár měl. Takže...
Věříš mi, ne?
Jo, věřím ti.
Takže jsem ji odvezl k sobě, vzal ji dovnitř... a říkal jsem jí, ať to s tím koksem nepřehání... ale ona sjela tak 20 lajn během 5 minut!
Jako by měla v nose vysavač.
Jen to do ní letělo.
Takhle pokračovala nějakou dobu... a pak najednou přestala... něco jí tam asi prasklo, protože jí začala týct krev... na prostěradla, všude kolem... proudem.
Myslel jsi, že je starší.
Byla tam jenom na návštěvě.
Nic jsi jí neudělal, ne?
- Ne, nic.
- Nic jsi jí neudělal? Nic.
Vždyť mě znáš, Jacku.
- Nic jsi jí neudělal. - Neudělal.
- Tak fajn.
Ale oni... našli něco v domě.
- Co?
- To je taková...
Je to moje slabost.
Když ony jsou tak malé, tak krásné a roztomilé.
Nemůžu si pomoct, když jsou takové.
Ne, poslouchej!
Nikdy bych se jich nedotkl.
Opravdu. Jacku, prosím tě!
Teď si myslíš, že jsem kretén.
Něco ti řeknu.
Mám tě rád.
Jsem tvůj kámoš. Chci po tobě jenom jedno:
Řekni... Jacku!
Řekni, že jsi můj kámoš.
Jsem tvůj kámoš?
Jsem tvůj --
Ano. Ano.
Prohlašuji vás mužem a ženou.
Strašně rád bych s tebou natočil film.
Moc by to pro mě znamenalo. Už jsem s Jackem mluvila, ale...
Řeknu ti, jakou mám představu.
Byl bych dokonalej španělskej milenec.
Lepšího nenajdeš.
Se mnou v roli španělskýho milence...
To je bomba, lidi!
Povedu si obchod po svým a...
- Kupujeme dům. - Jasně!
...a povedu si obchod po svým.
Stěhujete se do Bakersfieldu? - Jo.
- Brzy?
Nejste taky z Bakersfieldu?
Ti dva odcházejí!
Stěhují se do Bakersfieldu.
Polepšíte si!
- Taky že jo. Ono je to trochu složitější.
Je to makačka.
Dirku!
To je dost.
- Ahoj, Jacku. - Jak se máš?
Dobře.
Kdo je tohle? Ahoj.
Já jsem Johnny Doe.
Ty jsi Dirk Diggler.
Johnny je novej člen gangu.
Je utahanej.
A nesmělej.
Takže jak říkám, je to dřina.
Máš skvělej ksicht, ale... je za tím spousta práce a spousta lidí.
Musíme tvrdě makat, rozumíš?
Potřebuješ tak 15, 16 lidí jenom na osvětlení.
Bacha.
Po tomhle krystalu budeš skákat do stropu, vole.
Zmlkni. Čau, kluci.
Co je?
- Jen zdravím.
- Nepovídej.
V pohodě?
Kope to jak svině.
To je koberčák. Dávaj do něj koberec.
Jak to míchaj ve vaně, hoděj tam kus koberce.
Kam se hrabe růžovka. Růžovka je divná.
Melou do ní rybí šupiny.
Vypadáš dobře.
Máš na to.
Máš na to!
Jsem hvězda. Jsem superstar.
Tak už se postav!
Jsem hvězda!
Můžeš?
Já můžu vždycky.
Jdem na to.
Jacku.
Můžeme začít.
Za 20 minut.
Já můžu teď. Musíme začít hned.
20 minut, zlato. Hovno.
Hele, Jacku...
Já můžu teď.
Moje péro čeká.
Chci šukat. Jdem na to.
20 minut.
Chci šukat. Kdo začne?
Kdo začne? Já nebo on?
- Já? - Ty drž hubu!
Nic jsem ti neudělal.
Nemáš tu co dělat!
Nejsi ani herec!
- Ale jsem!
- Nechte toho.
- Já jsem tady herec, vole!
- Drž hubu!
Přestaň s tím divadýlkem.
Teď půjdeš dovnitř a vychladneš.
Vychladneš a pak to natočíme.
- Já chci točit hned.
- Teď ne. Nebudu se tě prosit, Jacku.
V tomhle stavu tě točit nebudu.
V jakým stavu? V jináči?
O tom bych snad věděl.
Dva dny jsi nespal!
To není pravda.
Ale vypadáš tak.
Takže tě točit nebudu, protože nevypadáš dobře.
- Ty mi nemáš co rozkazovat.
- Myslíš?
- Nejsi můj šéf.
- Ale jsem.
- Jsi tu král, co? - Jsem.
Nesahej na mě!
Ty taky sklapni!
Nejsi moje máma, ani šéfka.
Nejsi žádná moje máma!
- Prosím tě, zlato.
- Odvezu tě domů. Můžu točit a chci točit.
Jsem v pohodě.
Vypadni.
Už je po všem.
Jsem v klidu.
- Poslouchej, synku...
- Neříkej mi synku! Nakopu ti prdel!
Umím karate!
Chceš to vidět?
Máš padáka!
Máš padáka, hošánku!
Já jsem tu největší hvězda.
Tak to je.
Chci šukat, to péro patří mně... tak všichni kurva nástup!
Víte co?
Tohle nemám zapotřebí!
Seru na vás!
Jděte se všichni vysrat!
Nejsi můj šéf! Nejsi můj král!
Já jsem král Dirk! Beze mě jsi nula, Jacku!
Seru na to!
Promiň, Jacku.
Já mu domluvím.
OK, Dirku, můžeme?
Já můžu vždycky, Nicku.
Dirk Diggler demo.
"Umíš se rvát" posedmé.
Dovolíš, Reede?
Nepřehlušujou mě ty basy? Ani ne.
Možná.
Mně to zní vyváženě.
Určitě mě přehlušujou.
Stáhni basy a vytáhni vokál.
Do toho, Nicku.
Dáme to od začátku? Zkusíme to.
Tohle bysme měli zopakovat.
Mám, mám, mám, mám, mám v srdci žár.
Jo, to zní dobře.
Nahrajem to.
- Nahrajem to? - Nahrával jsi tu zkoušku?
Bude mě šukat do zadku?
- Chceš to?
- Bylo by to příjemný.
Šukej ji do zadku.
Hned to bude, Jacku.
Chci se přihlásit do kurzu keramiky.
To chci taky! V pondělí, středu a pátek od tří.
Něco mě napadlo.
Přihlásím se na srovnávací kurzy.
Víš, co to je? Kvůli maturitě.
Štve mě, že ji nemám.
Asi dám na tebe.
Jdi do toho, Bruslařko, protože víš proč?
Když člověk chce, dokáže všechno.
- Pan Swope?
- Ano, to jsem já.
- Máte žádost o půjčku?
- Tady je.
Dobře. Pojďte za mnou.
Budeme ten záběr opakovat?
Ne, tohle je video.
Prostě točíme a pak to nějak sestříháme.
Summer, teď sundej Sky ten řemínek.
Sundej ho a strč do něj prst. Ne, to je ono.
Lízej ho. Technicky je to dobrý, ale... chybí tomu vášeň.
Dejte do toho vášeň. Jo, děvko!
To je vono! Lízej mi koule!
Mrdej mě!
Kdo je tady šéf, děvko?
Budeš žít.
Jsem tu.
Akorát včas.
Kde se couráš, vole?
Kurva. O tom bude Buckův Super Stereo Svět: o zákazníkovi.
Protože lidi chtějí vědět, jaký přístroj si kupují.
A já mám dost znalostí na to, abych zodpověděl jakýkoli technický dotaz.
Jsem v oboru tak dlouho, že poznám na první pohled, co kdo chce.
A tím bude Buckův Super Stereo Svět jedinečný.
Stýská se mi po synech.
Chybí mi můj malej Andrew... a můj Dirk.
Vždycky jsem měla pocit, jako by byl můj syn.
Můj druhej syn. Nestýská se ti po něm?
Ten syčák má neskutečnej talent.
Mám ho ráda, Bruslařko.
Mám toho pitomce ráda.
Já mám ráda tebe, mami.
Chci tě mít za mámu, Amber.
Jsi moje máma?
Jen se tě zeptám a ty řekneš, že jo. Jsi moje máma?
To víš, že jsem.
Počkat.
Moment.
Chceme jen ty pásky, Burte.
Ne, dokud nezaplatíte.
To v naší situaci nepřipadá v úvahu!
Nemůžeme ty dema zaplatit... dokud je od nás nekoupí nahrávací společnost.
Přesně tak!
To není MP, ale VP.
Váš problém!
Přineste peníze, dostanete pásky.
Tohle už mi hlava nebere.
Neznám tenhle váš žargon. VP, MP atd.
Vím jen, že tu smlouvu nedostanu.... že ji nedostaneme, když jim nedám ty pásky.
Jasně, ty pásky samotný jsou vaše... patřej vám.
Ale to kouzlo, co na nich je... to srdce a duše, co jsme do nich dali, jsou naše.
Vám nepatří.
Já potřebuju to kouzlo donýst nahrávací společnosti.
Čekají na nás.
Měli jsme tam být před půl hodinou.
Už toho mám dost.
Už nemůžu. Pojďme něco dělat.
Pojdme chodit a chodit.
Tohle už stačí.
Je toho moc, je toho moc.
Pojďme se projít.
Já odsud nechci pryč.
Já taky ne!
- Miluju tě, zlato.
- Já tebe taky, mami.
Já mu to vysvětlím polopatě.
Raz, dva, tři.
Protože ty to kurva nechápeš, Burte! Dáš nám pásky, my podepíšeme smlouvu... a přineseme ti love.
Slyšel jsi ty pásky vůbec?
Smlouvu máme jistou.
Jsme špička. Už to chápu...
Vím, že po tom toužíte, ale ono se to nestane.... protože je to "Hlava 22".
Co to má bejt? Jaká "Hlava 22"?
"Hlava 22", pánové. Přemýšlejte o tom.
Víš, vo čem přemejšlím?
Že tu někomu nakopu prdel!
Scotty, odveď ho!
Dík, že ses nás zastal.
Pane Swope... nemůžeme vám pomoct.
Ale všechny papíry mám...
Všechno je v pořádku?
Ano, ale půjčku vám dát nemůžeme. Je mi líto.
To nechápu.
Proč mi ji nemůžete dát?
Jste výrobce pornografie.
Naše banka nepodporuje pornografii.
Nevyrábím pornografii. Jsem herec.
Je mi líto.
Tohle je pro mě nový obor.
Tohle chci doopravdy dělat.
A taky to umím.
Opravdu! Je mi líto.
Všechno jsme vyplnili.
To nic, zlato. Počkej chvilku.
Vy mi máte co říct, já vám mám co říct... tak si o tom promluvme.
Jestli jsem něco nevyplnil správně... nebo jsem něco vynechal, nebo to tam mám připsat... řekněte a já to tam napíšu.
Je mi líto.
To od vás není fér!
To není fér!
Tahle finanční institutce nemůže podporovat pornografii.
Přestaňte s tím!
Proč říkáte "pornografie"? Já jsem herec!
Je mi to líto!
Já jsem herec!
Kdo je tady šéf?
Jak to vypadá?
Jak vidíš.
Kuř mi ho, děvko.
Dobrý den. Vy jste Maggie?
Kathleen O'Malleyová, soudkyně.
- Máte s sebou právníka?
- Ne, nemám.
- Dobrý den, paní soudkyně.
- Dobré ráno.
Jste rozvedení už šest let?
Od roku 1977.
A peněžní vyrovnání proběhlo?
Takže spor je o opatrovnicví...
Andrewa.
Jak bylo rozhodnuto během rozvodu?
Původně měl Andrew bydlet s otcem a navštěvovat matku... od dvanácti v sobotu do sedmi v neděli.
Matka ho mohla brát k sobě domů, nebo na jiné vhodné místo.
Tak zněla dohoda?
Proč jste ji tedy nerespektovali?
Nějakou dobu ano.
Viděla jsem ho jen dvakrát.
Píše se tam "vhodné místo". A to podle mě není doupě prostituce, drog a pornografie.
Co prosím?
Moje žena se živí pornografií.
Takové prostředí není pro mého syna bezpečné.
To není pravda.
Můj syn nikdy nepřišel do styku s pornografií ani drogami.
Manžel se jen domníval...
Podal jste stížnost?
Můj klient si oficiálně nestěžoval...
Ale okolnosti, myslím, vyžadují okamžitý zásah... v zájmu bezpečí dítěte.
Problém je v tom, že moje bývalá žena... je nemocný člověk a potřebuje pomoc.
- Vydělává si sexem a drogami. - Drogami ne.
Ctihodnosti, několikrát musela složit kauci právě kvůli tomu...
Ne. Už dávno ne.
Byla jste někdy zatčena? Ano.
Kdy naposledy a z čeho jste byla obviněna?
Právě začíná náš experiment.
Ahoj, tady Jack Horner... na zadním sedadle této nádherné limuzíny... jedoucí na západ po Sherman Way.
A vedle mě sedí... krásná, talentovaná, úžasná mladá herečka... z filmů pro dospělé, slečna Bruslařka.
Ahojky, nazdar, čau.
Jsi připravená pokračovat v experimentu?
Dycinky připravená. Jedeme, jak jsem řekl, na západ po Sherman Way... a jsme "Na lovu." Tak se jmenuje naše šou.
Na lovu mladého hřebce... který si možná přisedne sem k nám.... a rozdá si to s Bruslařkou.
A zapíše se s námi do dějin filmu... prostřednictvím videokamery.
Ahoj.
Čekáš na někoho?
Jo.
Na někoho čekám, ale nevím, jestli se ukáže.
Nechceš počkat v autě?
Já jsem Joe.
Dirk.
Víš, kdo jsem?
Jmenuju se Dirk Diggler. Ne.
Jsi prostě týpek a já ti vypomáhám.
Koho tu vidíš?
Vidím holku.
A líbí se ti?
Jo, líbí.
Dobrá. Nastup si.
Nastup a zapiš se do dějin filmu.
Tak... co chceš dělat?
To záleží na tobě.
Chci se dívat.
Nejsem gay, chci jenom...
Mohl by sis ho třeba honit a já bych se díval...
Možná se pak přidám, ale zatím se chci jen dívat.
Dvacet babek.
Mám jen deset.
Chodíš do školy?
Jo.
Kam?
Nevadí, když to neřeknu? Ne, v pořádku.
Poznáváš Bruslařku z filmů? Jasně.
Díváme se na její filmy na kolejích. Chodím do...
CSUN. - Výborně! - Kluci mi to nebudou věřit.
S Bruslařkou už jsme natočili pěknou řádku filmů.
Pamatuješ si na mě?
Chodili jsme spolu do školy.
Jmenuješ se Brandy, ne?
Brandy se jmenuješ.
Ne.
- S někým si mě pleteš.
Můžeš trochu přidat?
Zrychli. Zrychli trochu.
Dobře.
Zase ji zakrýváš. Posuň se na druhou stranu. Tak.
Hezky něžně a sexy.
Poslyš, hochu! Snaž se být trochu víc sexy.
Nemůžeš se po ní takhle válet. To není díra v prkně, hochu.
To je Bruslařka.
Zrychli.
Ještě zrychli.
Nasliň si ruku. Buď zticha.
Nemůžeš být víc sexy?
Filmově sexy.
Neválej se po ní tak.
Měj ohled.
Tohle je Bruslařka.
Slyšíš, hochu?
- Vím, co dělám.
- To je blbost, Jacku!
OK. To stačí.
Stop.
Zajeď ke kraji.
Zajeď ke kraji.
To snad není pravda!
Když už mi stojí, mohla bys mi ho aspoň vyhonit.
Cos to řek?
Říkám, že není fér nechat mě, když mi stojí.
Jdi se vysrat!
To snad není možný!
Pěknou práci sis našla.
Můžeš bejt pyšná.
Fakticky.
- Zmrde.
- Jo, mrdám na tebe!
A ty vaše filmy už stojej za hovno!
Dělej!
Nejde to.
Nepostaví se mi. Nejde to.
Promiň.
Měl bys to přestat dělat, buzno!
Vylez z toho auta!
Ježíš, Jacku! Nech ho!
Vytáhni ho z tý káry, vole!
Tady se vometat nebudeš!
Pusť ho!
Ty sračko!
Tohle se ti líbí, ty prcálisto?
Mě urážet nebudeš!
Zmrde!
Mě urážet nebudeš, zmrde! A jakej jsi byl, hajzle.
Tumáš, buzno!
Myslíš, že mě můžeš šukat, ty zmrde?
Ani na mě nešáhneš, zmrde!
Už to nedělej, vošouste!
Buzerante zasranej!
Mě urážet nebudeš, zmrde!
Chcípni, debile!
Co chceš?
Jablečnej lívaneček, koblihu s želé... čokoládovou se sypáním a... medvědí dráp.
Medvědí dráp. Dobře.
Co dělá můj malej karatista?
Kope mi v břiše jako blázen.
To bude určitě kluk.
Dobrý večer.
Co si dáte?
Dám si tucet.
Dejte mi dva medvědí drápy.
Dva s polevou.
Jablečnej lívanec.
Ten ne.
Ten vepředu.
Dva čokoládový.
Tradiční.
Ty taky dva.
Tohle je...
To jste napekli k Vánocům?
To je hezký.
Tak ještě dva ty sypaný vánoční.
Skvělý.
- Kolik jich je?
- Jedenáct.
Koukej vysypat kasu, hajzle! Pohyb!
- Ježíšikriste! - Ty drž hubu!
A ty se s tím neser!
Ne, hajzle.
Sejf taky, kreténe!
Nemám na to celou noc!
Ani se nehni.
Nehejbu se.
Drž hubu!
Nezkoušej se pohnout!
A drž hubu!
Nedělejte to!
Ne!
Ty zavři držku!
Dej to sem!
Čím dál hůř (Poslední kšeft)
Fajn, viděl bych to takhle.
Mohlo by nám to přisypat trochu škváry.
Ten chlap se jmenuje Rahad Jackson.
Má prachů víc než Bůh a dvakrát tolik koksu a héráku.
Koupí od kohokoli cokoli.
Rád zve lidi k sobě, pořádá pařby a tak.
Odkud ho znáš? Chodíval do Party Boys, Mutrix nás seznámila.
Jak to přesně uděláme?
Takhle: zavolám mu a řeknu mu že mám půl kila kvalitního matroše.
Jo.
Takže mu zavolám, dám mu cenu...
Kolik?
Za půl kila. Tak pět tísic.
Rozdělíme se na třetiny.
- Budu mít na opravu korvety.
- To si kuř, vole.
Dohodnem rande, dáme do sáčku půl kila prášku do pečiva... nakráčíme tam a... Bum!
Taková šikovná levárnička.
Víš, kde bydlí?
Kurva, jasně, že vím, kde bydlí.
Jen se ptám, promiň.
Co když to bude chtít vyzkoušet?
- Nebude.
- Jak to můžeš vědět?
Protože to vím.
Na beton. Bacha na to, kluci.
- Scotty!
- Co je?
Jak co je? Buď tak hodnej a hleď si svýho.
Co je ti do toho? Promiň.
Takže...
Hezky to tam nasyp.
Nemůžete to nechat jenom na mně. Jdeme tam spolu.
Tady to je.
- Můžeme?
- Já jo.
- Dirku?
- Já? Já můžu vždycky.
- Co to sakra je?
- Kvér.
- Jasně, ale proč? - Pro jistotu.
Do prdele!
- O pistoli jsi nemluvil!
- Ty máš taky pistoli?
- Nemám. Klídek.
Hlavně ať jsme rychle venku.
Žádnej spěch, ať nejsme podezřelí.
V pohodě?
- Mluvení nechte na mě.
- Hlavně klid.
Brej večír.
Pojďte dál.
Čau, Rahade!
Nazdar, hoši!
- Kterej je Todd?
- To jsem já. - Už jsme se viděli. V Party Boys.
- Jasně!
Pojďte dál.
To jsou kámoši, Dirk a Reed.
Pojďte dál.
Rád vás vidím. Posaďte se.
Dáte si éčko, koks, travku?
Mám všechno.
- Fakt nechcete?
- Ne, dík.
Takže... máš?
Máš pro mě něco?
Tady to je.
Je toho asi půl kila.
- Je to kvalita.
Chceš to vykoušet?
- Jeho si nevšímejte.
Klidně to zkus.
Počkat.
Tuhle část miluju.
Tuhle písničku žeru!
Takže kolik za to chceš?
Asi tak... pět táců?
V pohodě.
Dej mu je.
Pět táců.
Pět táců.
Dáte si prda?
Ne, díky.
Ten černoch má pod sakem pistoli. Todde!
Zvednem se a padáme. Todde, spočítáš to v autě!
Chcete vidět něco nevídanýho?
Zírejte. To je krása.
- Není nabitá, že ne?
- Ještě ne.
To je stříbro?
Teď sledujte.
Mohl byste mířit jinam?
Myslíte, že to neudělám?
Myslíte, že na to nemám?
- Chcete to vidět?
- Nechceme! Ale chcete!
Měli byste se vidět!
To mě poser.
Tohle miluju.
Dělám si takový kompilačky svejch oblíbenejch songů.
Kolikátka je tohle? Jedenáctka.
To žeru.
Mňam.
Když si koupíš kazetu, nebo album a pustíš si ho... ta kapela tam má pořadí, ve kterým to musíš polouchat.
To nesnáším.
To mě fakt sere! Nenechám si diktovat co poslouchat, kdy a jak!
Kurva!
To je Cosmo.
Proto má rád dělobuchy.
Ricky Springfield.
Můj kámoš!
Todde, jdeme.
Todde!
Pane... my už musíme jít.
Sotva jste přišli.
Nechoďte, zapaříme.
Musíme ještě někam jít.
Jsme tu, protože chceme ještě něco.
Chceme od tebe ještě něco.
Co?
Todde, co blbneš? Jdeme.
V hlavní ložnici... pod postelí, v podlažním sejfu.
Rozumíš?
Jdeme! Sklapni, Dirku!
Říkal jsem ti, že mám perfektní plán.
Děláš si srandu, kotě?
Nedělám.
Nedělám si srandu. Chci to, co máš v tom sejfu.
Chceme to, co máš v sejfu, v tý zasraný ložnici... pod podlahou v tom zjebaným podlažním sejfu!
S tímhle nemáme nic společnýho.
Zavři zobák!
Nesahej na to!
Běžel do ložnice!
Co to kurva děláš?
Běžel do ložnice!
Kurva, Todde! Zbláznil ses?
Má tam v sejfu koks a prachy!
Jestli odejdem bez nich, tak jsme zasraný kokoti!
Přišli jsme sem něco udělat a máme kurva možnost. Jdete se mnou?
Todde, poslyš!
Radši se rozdělíme.
Tohle nebylo v plánu!
Kvůli tomu jsme sem kurva přišli do píči!
A já to taky kurva udělám, hned teď! Ser na to!
Vyser se na to!
Neblbni, vole!
Zdrhej! Tak pojďte, srágory!
Jdu po vás, srágory!
No tak! Srágory!
Srabi!
Do prdele!
Debile blbej! Do prdele!
Do prdele!
Jacku?
Pomohl bys mi, prosím tě?
Přišel jsem se omluvit.
Přišel jsem tě poprosit o pomoc.
Potřebuju pomoct.
Mrzí mě to.
Potřebuju pomoct.
Mrzí mě to, Jacku.
Mě taky, synku.
Začneme všichni znovu. Nic se nestalo.
Ještě jednou, prosím, 11.
Říkal tu někdo "sleva"? Tento víkend a nikdy jindy...
Buckův Super Stereo Shop nabízí super slevy na všechny značky.
Jsme dokořán, jsme celí žhaví.
Stačí jen přijít a vklouznout dovnitř.
Fakt!
Stop!
Skvělý. Bucku, to bylo báječný!
Drž hubu, Plukovníku! Drž hubu!
Počkat, počkat!
To je "Q" !
Má tam být "G" !
A kruci!
Zlobivá Candice!
Můžeš tlačit? Tak tlačíme, tlačíme!
Snaž se, zlato!
- Tlač! Tlač! Tlač!
- Vidím hlavičku.
Ježíši! Kurvafix!
Neklej, miláčku. Ještě zatlač.
Naposledy, pro pana doktora.
Tak, pořádně!
Tlač! Tlač! - Mám ho!
- Je venku!
Je to kluk!
Abyste se nestrhali. Bude to ještě letos?
Dejte to, kam jsem řekl.
Maurici!
Měl bys zapnout větrák.
- Voní to, co? - Ne, smrdí to jak pes!
- To je portoriko.
- Sousedi si stěžujou.
Na tohle? Ochutnej.
Teď nemůžu.
Za chvíli.
Zlato, poslyš... přesuň ten bordel, co máš v pokoji, z jedný strany na druhou... aby ta špinavá půlka byla zase chvíli čistá.
Johnny Weismuller!
Můj plavec!
Kdo vyhraje olympiádu? Kdo vyhraje olympiádu?
- Ahoj, Jacku!
- Koukej, jak kopu!
- Nenačůrá do bazénu? - Snad ne.
Bucku!
Musím ti říct o úpravě na tuhle věž.
Žádný odborný žvásty.
Ale bez ní to nebude hrát nahlas.
Nechci, aby to hrálo nahlas, ale jak? - Čistě.
- Přesně tak!
Čistě.
Čistě. Čistě.
Výborně, zlato!
Jdeme na to?
Máme času, kolik chceme.
Na co koukáš?
Na tebe.
Zíráš.
Víš, na co zírám?
Zírám na tu největší šťabajznu pod sluncem.
Už jsem v týhle čtvrti podruhý.
Něco hledám.
Stopu. Zatím mě dovedla až sem.
Jo, tak jsem tady.
Mohl jsem být na Ringově místě, když se to semlelo. Vím, jak ti je.
Zažil jsem to.
Nikdo není svatej.
Všichni máme výčitky svědomí.
Člověk by si nejradši vyndal mozek, vypral ho a vyždímal.
Ale pomůžu ti to urovnat.
Nejdřív najdeme, kde nechal tesař díru.
Pak ji hezky navlhčíme... a ty roztáhneš nohy.
Hm, fajn.
Takže mě znáš.
Znáš moji pověst.
35 cenťáků je pořádná kláda.
Nebudu něžnej. Přesně tak.
Jsem Brock Landers.
Dobře, budu hodnej... Budu hodnej...
Budu hodnej... a zeptám se tě ještě jednou:
Kde je kurva Ringo?
Jsem hvězda.
Jsem hvězda, hvězda, hvězda.
Jsem velká, zářivá hvězda.
Fajn.
Dobrý!
Pro dnešek končíme.
Tohle není balet, to je bordel.
Tady se nemyslí, tady se šoustá.
Takže...
Povídá doktor chlapovi:
Jako vejce.
"Jednu dřevěnou, druhou železnou."
Chlap je překvapenej a doktor taky neví co říct.
Pak se chlapa zeptá: "Máte děti?"
Chlap na to: "Jo, dvě.
Pinocchiovi jsou tři a Terminátorovi bude sedm."
- To má být vtip?
- Jo, ksakru.
Kdo je Pinocchio?
Pinocchio je dřevěná loutka, a Terminátor je ze železa.
- Nerozumím.
- Vůbec neposloucháš.
- Poslouchám!
- Neposloucháš.
Každej vtip musím říkat třikrát a stejně nechápeš.
Chápu tvoje kecy.
Terminátor je stroj udělanej ze železa.
Ale proč je dítě loutka?
Tak dost!
Už ti nikdy nebudu vykládat žádný vtipy.
Tak jo, zavezete auto Curtizovi, zaparkujete ho, dáte mu klíče a zmizíte.
- Jasný.
- Jet znamená nezastavovat.
- A co když budeme muset čurat?
- Jeden čurá, druhý zůstane v autě.
A nespustíte z auta oči!
Jasný?
Jasný, šéfe.
Všechno jasný, Abdule?
Všechno jasný, šéfe.
Hodím mincí, když padne hlava, řídím já.
Abdule!
Henk řídí auto první.
Pak se můžete vyměnit, ale první řídí Henk.
Proč Henk?
Henk řídí auto, Henk dělá tohle, Henk dělá tamto.
Nemůžeš počkat, až nasednu?
Dávejte pozor, vy idioti!
KLEPÁNÍ NA NEBESKOU BRÁNU
Dobrý den, jdu na prohlídku.
- Můžu kouřit?
- Ne.
Tady se kouřit nesmí.
Wurlitzer!
Pan Wurlitzer?
Rudy Wurlitzer?
Pojïte za mnou.
Svlékněte se.
- Spodky taky?
- Ne.
To stačí.
Dáte mi moč.
Sestro, potřebuju větší sklenici.
Byl jsem před půl hodinou.
Mám pustit vodu z kohoutku, nebo vás mám nacévkovat?
Zhluboka nadechnout... a nedýchat!
Ne!
Do prdele!
Vždycky říkám:
Kde to je?
Tak to vyřízněte.
To nemůžeme.
Co tím myslíte?
Máte v hlavě docela velký nádor.
Začíná vám tlačit na mozek.
Je už pozdě.
Kolik mi zbývá času?
Každý den se počítá.
Můj táta taky umřel na rakovinu kostí.
Nakonec mu amputovali všechno, ale ani to nepomohlo.
Stejně umřel.
Jak je to dlouho?
Dvacet let.
Medicína za těch dvacet let udělala pokrok.
Co do technologií snad.
Ale stejně ještě neumíte léčit rakovinu nebo AIDS.
Vždycky budou nemoci, které nebudeme umět léčit.
Chápu vaše obavy.
Obavy?
Víte, to co mě trápí, je... že umírání je velmi nepříjemný způsob života.
Tak pojïte.
To ne!
Nemůžete si dělat, co chcete.
To je nemocnice a ne rekreace.
Tady budete vy.
Věci si dáte sem do skříòky.
Doktor se tu ještě večer staví.
Tady si lehněte a odpočiòte si.
O tom kouření se doktor dozví a bude z toho malér.
Sestro!
Můžete mi přinést ledvinový čaj?
- Přesuò se.
Teï řídím já. - Co má být?
Frankie řekl, že se máme střídat.
Teï jsem na řadě já.
Do prdele!
Nemáme za sebou ani půlku cesty.
Přesedni si. Nebo ti mám střelit mozek?
- Do prdele!
- Proč musím vždycky spočívat?
Odpočívat.
To je automat, musíš zařadit na "D".
Já vím.
- Povídám na "D".
A neříká se "střelit mozek," ale "vystřelit mozek."
Já vím.
Co se stalo?
- Zkoušel jsem, jestli seš v pohodě.
Vypadal jsi jako mrtvola.
Myslíš, že bych chtěl být na pokoji s mrtvolou?
Nejsem mrtvý, pořád ještě žiju.
To máš kliku.
Já mám v hlavě nádor jako tenisovej míček.
Když budu mít štěstí, pobudu tady ještě pár dnů.
To ti řekli?
Já mám rakovinu.
Rakovinu kostí.
To je tady asi nějaká odkládací komora...
Možná jsme se měli zeptat.
"Sestro, chtěli bychom citron a sůl.
Sůl.
Bingo!
Hezký, Abdule!
- Byla červená.
- Já vím.
Frankie nás zabije, když mu poškrábeme auto.
Nejste vy chlapi cvoci?
Kde se tady bereš?
Jste mě přejeli, volové!
Moje noha!
- Bolí to?
- Jo, Ahmede!
- Nic se přece nestalo.
- Seš nějakej posranej doktor?
Tak chlapče, všechno je dobrý, ne?
Dobře.
Svezete mě do nemocnice.
V tomhle autě.
Blbové!
To auto má jen dvě místa.
Tak si sedneš do kufru.
Kouření.
Kouření pomáhá.
Kouření?
V žádném případě. Kouření škodí zdraví.
Copak mám rakovinu plic?
Stojíš na pláži a cítíš slanou chu větru, který přichází od moře.
V břiše máš pocit nekonečný svobody.
A na rtech cítíš hořkej, slzami skrápěnej polibek svý milovaný...
Nikdy jsem nebyl u moře.
Fakt ne?
Tys nikdy nebyl u moře?
Ne, ani jednou.
Jsme tady a klepem na nebeskou bránu, pijeme tequillu... říkám, že jsme odepsaný...
A tys nikdy nebyl u moře.
Ne, nikdy ani jednou.
A víš, jaký to je, když se dostaneš do nebe?
Tam nic jinýho nedělaj, jen mluvěj o moři.
Jak je nekonečně krásný.
Povídaj si o západu slunce, jak slunce krvavě zčervená, než se potopí do moře.
A vzpomínaj, jak cítili slábnoucí sílu slunce a chlad stoupající od moře, až ten oheò nakonec hořel jen v tvým srdci.
A co ty?
Ty o tom nemůžeš mluvit, protože jsi tam nikdy nebyl.
Tam nahoře bys byl jen obyčejnej outsider.
A nešlo by něco udělat?
Bolí to?
Jak se ti to stalo?
Tamhleti blbci jeli na červenou a vrazili přímo do mě.
Můžete pro mě něco udělat?
Hlídejte, aby mi neutekli.
- Kvůli pojišovně.
- Tak dobře.
Poslyšte, my pospícháme.
- Vždy se mu nic nestalo.
Rozbít okno!
Srazit dítě a pak utéct...
Hlavně a ti idioti neutečou!
- Poslyšte, my máme práci.
- Držet hubu a ruce vzhůru!
- Co to má být?
- Máš problém, děvče?
Henk říká, my spěcháme.
Abdul říká, my jdeme.
Jste snad cvoci?
Musíš do toho praštit.
Do zapalování, že jo?
Abdule!
řekni, co ta noha?
Je to lepší.
- Už nebolí?
- Už nebolí.
Tak jo.
Blbečku malej!
Uhnout!
A nehýbat se!
Už mám po operaci?
Jo. Seš v nebi.
Já jsem Bůh a on je svatej Petr.
- Salam alejkum!
Promiòte, prosím.
Nevíte, kde je zde východ? Tamhle vlevo.
Měli stejný auto jako my.
Odkud máš tu pistoli?
Z fochu, z auta.
Z fochu na rukavice?
Co je to vlastně za auto?
To je Mercedes 230, baby blue.
- Myslím, komu patří?
- Nemám páru. Ukradli jsme ho.
To říkáš, že jsem se zapletl do krádeže auta?
Jo, dá se to tak říct.
- Já mám úplný okno.
- Pomáhals mi ho vybírat.
- Ty seš Martin Brest, že jo?
- Jo, ten z nemocnice.
Nikdy jsi nebyl u moře, a tak jsme si k němu vyjeli.
Nevím, jestli to chci.
- Pak bys o moři nemohl mluvit.
- Já vím.
Já k moři chci, ale mám trochu strach.
Chceš, abych ti něco řekl?
Ničeho se nemusíš bát.
Neřekl jsem vám, že nemáte to auto nechat bez dozoru?
Neřekl jsem vám, abyste to auto nespustili z očí?
- Neřekl jsem to?
- řekl, šéfe.
Tak proč neděláte, co vám říkám?
Bylo tam to dítě...
Nechci už slyšet žádný kecy.
Mohl bych vás oba dva zabít.
Měl bych na to právo.
Ale protože chci svý auto, dávám vám ještě jednu šanci.
Přivezte mi mý auto a ty dva, co mi ho ukradli.
Je to jasný?
Dobře.
- Dobrý ráno!
- Dobrý!
Dělá to 85, 70.
Já vím, ale nemám peníze.
S takovým autem nemáte peníze?
- Tak mi tady nech ten oblek.
Já bych nechtěl tvrdit, že máme nějaký problém.
Mám teï mít strach, nebo co?
Martine, neblbni s tím!
Konečně někdo s dobrým návrhem.
Polož tu pistoli.
Já se nechci podílet na loupežném přepadení!
To ne!
Zapomeò, co jsem právě řekl.
- Vra se k autu, Rudy.
- To právě neudělám.
O nic nejde. Nic jsem si ještě nevzal.
- Ale chtěl jsi.
- Chlapci!
- Počkej!
- Nemám žádný prachy.
- Chlapci!
- Moment!
- To nemůžeme udělat.
- A proč ne?
- To je nezákonné.
- Chlapci!
- Co je?
- Odumřou mi prsty.
Máte si to předem naplánovat, takové přepadení.
Jdeš mi už na nervy.
Ta pistole je pravá.
Já ti věřím.
Ale co se mi může stát?
Je za dvě minuty jedenáct.
A v jedenáct přijde můj přítel.
Je to policajt.
Každý den chodí v jedenáct.
Přijde dovnitř, zkontroluje, jestli je všechno v pořádku, dá si jednu žaludeční a pak zas odejde.
Pokud ovšem je všechno v pořádku!
Kdepak je Klaus?
Jakej Klaus?
Každý den chodím v jedenáct a Klaus stojí tam kde vy.
Aha, Klaus.
Je nemocnej.
řekněme, že je to pravda.
Co je to tamhle za auto?
To je Mercedes 230 SL. Baby blue.
Baby blue?
Tak čípak je?
Jste tvrdej chlápek.
Dobře, dobře.
To auto jsem ukradl včera večer spolu s Rudym.
- Kdo je to Rudy?
- Rudy Wurlitzer.
Chceme k moři, ale nemáme auto.
To máme jít pěšky?
Klaus není nemocnej, snad jen tady na hlavě.
Chtěl můj oblek, ale to bych já chodil nahej.
Ve skutečnosti sedí tady dole s pistolí u hlavy.
To je dobrej vtip, fakt dobrej!
- Na účet podniku jako vždy?
- Ne. Dělá to dvě marky padesát.
To může dělat tvůj přítel Klaus, u mě to stojí dvě marky padesát.
Dobrý den, pánové.
Co pro vás mohu udělat?
- Kolik stojí to auto?
- Je to 230 SL, 170 koní.
Kolega se ptal, kolik stojí.
Tak jak ho vidíte?
Má kožené čalounění, speciální lak, stereoautorádio s CD přehrávačem.
Kolik?
Protože jste cizinci, a jako cizinci to máte v Německu těžké, 75.000.
To snad ne.
Je ojeté.
Já vím.
Ale je to speciální model.
A speciální modely jsou dražší.
- Ale napřed smlouvu.
- Abdule.
- Máš nějaký prachy?
- Já taky nemám.
- Tak ho bouchnem.
- Odbouchnem!
- Odbouchnem, odbouchnem.
- Rezervujte nám ho do večera.
- Zajisté.
Je to hezký, ale zkus si taky to červený.
Dobře.
Zkusím si to červený, ale vezmu si tohle.
Jestli to tu chceš vyloupit, tak já napřed zmizím.
Jasný!
- Mohu tady kouřit?
Co by nás celá ta sranda tady stála?
Jenom to, co máš na sobě ty...
2.300?
To musím napřed přinýst nějaký prachy.
Pro začátek tady mám... 3.000.
- Rudy?
- Martine, to jsou nejlepší hadry, jaké jsem kdy měl na sobě.
Těch pár marek, ani si toho nevšimnou.
- Právě.
Jdu pro nějaký prachy.
- Dobře.
Je mi líto. Polední přestávka.
Dneska to bude bez přestávky.
Už musíte něco říct, jinak se nic nestane.
Máte na to tři sekundy.
Buï řeknete, co chci, nebo...
To není žádná pistolka na vodu.
- Vy chcete všechny peníze.
Nech si pro sebe stovku, zbytek dej tady do tašky.
Co je?
Je to hloupá otázka, ale zákazníci sem nechodí v pyžamu.
A ještě k tomu bez bot.
Jmenuji se Martin Brest a přepadl jsem banku.
Mám na sobě tento bezva ohoz, ale nemůžu si ho dovolit.
Ty řeči si můžete ušetřit.
Natáčí se jenom obraz.
Osmdesát tisíc.
Hele, Henku, ten chlápek.
Co je s ním?
Ten perfektní ohoz, co má na sobě.
Jdeme.
- Vezmu si ten černej.
- To by mělo stačit.
- Tak pojï.
- Co?
- Zbytek si nechte.
Myslím, že už můžeme dát ruce dolů.
Ruce vzhůru!
Přepadení!
Nečum ty tam a naval prachy!
Jdete asi o minutu pozdě.
To červený sako vypadá blbě.
Teï nekecej.
červená je tvoje barva.
- Co je v té tašce?
- Teï pojï.
řekni mi, co je v té tašce, nebo tady zůstanu stát.
Do prdele!
Šedesát, sedmdesát, sedmdesát pět. Sedmdesát pět tisíc!
A já tady pobíhám v tom blbým rudým hávu.
Koupíme ti novej ohoz.
Koupíme ti novej.
Nebo dva.
- Trinidad! - Ohòová země.
Havaj!
Nějaké místo, že to jméno ani nevyslovíme.
OBJEKTY VE ZPěTNÉM ZRCÁTKU JSOU BLÍŽE, NEŽ SE ZDAJÍ.
Opravdu myslíš, že budeme sedět na oblaku a bavit se o moři?
To vím naprosto určitě.
Šéfe, právě to přišlo.
- Ano?
- Nic.
Ten Brest je jak Sněhurka.
- Tím asi myslíte...
- Ne.
Co se mu stalo?
Nikdy nic a pak najednou přepadne banku a pumpu.
- Co to auto? Ten mercedes...
- Pagoda.
Nic.
Hádejte proč.
Dejte příkaz k pátrání, Kellere.
- Jasný, šéfe.
- A Kellere...
Nic.
- A ty přepadneš banku!
To je šastný auto.
A co teï?
Budete-li něco potřebovat, zavolejte mi.
Co?
Aha!
Moc děkuji.
Přeji příjemný pobyt.
Moc děkuji.
- Kampak jdete?
- Dávám výpověï.
Máte do hlášení něco jiného než tenhle bordel?
Jistě, pane.
Podívejte, co jsme našli.
Je to pozvánka na kontrolu do nemocnice.
Dá se to stihnout.
- To je na včerejšek.
Dvakrát číslo patnáct.
Co nám ještě můžete doporučit?
Co je to?
Aha.
Tak ještě dvakrát zmrzlinu.
A láhev...
Cuvée Dom Perignon.
Dvě láhve Cuvée Dom Perignon.
A dvě sklenice.
Deset minut?
Dobře, děkuji.
A francouzský slovník.
Jasný, šéfe.
Ano, Frankie.
Policajti taky hledaj to auto.
Posloucháme jejich vysílání.
Můžeš se na nás spolehnout.
Dáš si drink?
120 procent.
Ano, žádný problém.
Chtěla bys...?
- Tak co říkal Frankie?
- Frankie řekl:
"Jestli vy idioti nenajdete auto dříve než policajti, bude malér."
- Frankie je neškodnej.
- Šílíš?
říká se, že Frankie ukousl koule někomu, co mu nedal prachy.
A spolkl je.
A co to bylo?
Býčí koule.
- My jsme snědli býčí koule?
Teï jen doufám, že ta zmrzlina byla opravdu zmrzlina.
- Kolik už máš?
- Osm.
Osm?
- A kolik máš ty?
- Dvacet.
Je ti jasný, že ti doktor řekl, že ti zbývá jen pár dní?
Ano.
Možná bychom si měli přát jen to nejdůležitější přání.
To je těžký.
Neumím se rozhodnout.
Tak já vyberu jedno přání z tvého seznamu a ty pak z mého.
- Dobrá.
Kdo začne?
Tak jo.
Ty máš dvacet, tak vybírám číslo... jedna! - číslo jedna.
- číslo jedna?
- To je cadillac pro mou mámu.
- Cadillac pro tvou mámu?
Jo.
Cadillac fleetwood, jaký dal Elvis svý mámě.
Moje máma je největší fanda Elvise na světě.
Jako malej kluk jsem se s mámou koukal na televizi.
Když jsme to viděli v televizi, moje máma tam seděla a plakala.
A od tý doby bych jí chtěl dát takovej cadillac.
Ale nikdy jsem na to neměl prachy.
To je... hezké přání.
Líbí se mi.
Teï seš na řadě ty.
řekni číslo.
Měl jsi osm, tak beru číslo sedm.
Ne, beru taky číslo jedna.
Nemůžem vzít jiný číslo?
To je tvoje přání číslo jedna?
Já vím, že to není tak dobré jako cadillac pro mámu... - Šoustat dvě ženský najednou.
- Spát s nimi!
Šoustat. Myslíš šoustat!
- Tak tomu říkáš ty.
- Všichni tomu tak říkaj.
Spát!
Spát znamená zavřít oči a chrápat.
Ty chceš šoustat.
Martine!
Vstávej!
- Co je?
- Policie.
Odhoïte zbraò, nebo zastřelím rukojmí!
Svlíknout!
Dostali jste je?
Copak jsem Batman?
- Vy jste ředitel?
- Ano.
- Mají nahoře 30 kilo TNT.
Jdeme pro pyrotechniky.
Klasika, co?
- Co?
- To auto.
To je naše auto.
Vaše?
Někdo nám ho ukrad.
- To je špatné!
- Stává se to.
Stává se...
Dva týpci utekli přímo do hotelu.
- Pravděpodobně.
Ještě klíče.
Příště je nenechávejte za sluneční clonou.
Vidíš?
Už to bude, chlapi.
To byli fajn policajti.
Věděl jsem, že je na vás spoleh.
Dobrá práce!
A kde je kufřík?
- Jaký kufřík, Frankie?
- Kufřík s mými prachy je pryč.
- Nevěděli jsme o žádném kufříku.
- To je mi jasný, vy hovada.
Byl tam kufřík s milionem, který dlužím Curtizovi.
A teï ten milion dlužíte vy mně.
A kde ho máme sehnat? Nevím.
Jděte do banky, poproste svou mámu.
To ti posraní policajti vzali ty prachy.
Zkorumpovaní.
- Vidíš? Co jsem říkal.
- Něco se stalo?
- řidičský a technický průkaz!
Techničák, řidičák.
- To auto je skoro nové.
- Ani ne jeden rok.
- Kolik má najeto?
- Pod 30.000.
- Byl jste na vojně?
- čtyři roky.
Ano nebo ne!
- Ano.
- Problémy s chlazením?
- Kdo?
- To auto.
Ne.
Všechno v pořádku.
Pro nás taky v pořádku.
Odpovídá naší misi.
Jaká mise?
Vystupte si!
Pojïte se mnou.
Jedná se o speciální misi.
Vybrali jsme vás, protože věříme, že jste ten pravý muž.
Mise?
Dá se na tom trhnout pár marek?
- Děláte to pro vládu!
- Provedu!
- Pane Schneider!
Pane Schneider!
Chtěl jsem vám hlásit, že Brest ukradl hlídkové auto.
Nemohlo to počkat, až budu v kanceláři?
Ale to ještě není všechno.
- Co je to? Nebo mám snad hádat?
- Nikdy byste neuhod.
Ten druhej, Wurlitzer, to je jeho rukojmí.
Jo, držel mu pistoli u hlavy a chtěl ho zastřelit.
- Jak jste přišel k policii?
Plná moc.
Depeše.
Nemohli se dostat dál než sem.
Dobrá práce, Kellere!
Taky chcete získat pár bodů?
- Jistě, šéfe.
- Organizujte kruhovou uzávěru.
- Kellere, sežeòte helikoptéru.
- Vrtulník.
Úřední označení je vrtulník.
To je jedno.
Hlavně a to lítá.
Ruce za hlavu!
- Cože?
- Ruce!
Jsem policejní důstojník.
Já taky.
Potřebuju pomoc.
Tady s chladičem.
Dal jsem tam vodu, ale motor je úplně přehřátý.
Jak se v tom mám vyznat?
Mohu vidět váš průkaz?
Teï poslouchejte!
Mám zvláštní pověření ministerstva vnitra. Mám doručit zvláštní zprávu do úřadu Kancléře.
- Měl byste mi předat vrtulník.
- Mohu vidět vaši plnou moc?
Myslel jsem, že policejní auta jsou bez poruch.
Že se nikdy neporouchají.
- Všechno jasný, kolego?
- Všechno jasný.
- Můžete letět s námi.
Budete ještě litovat!
Rudy!
- Máte tohle?
- Promiòte.
- Na to musíte mít recept.
- Dejte mi to, a bez řečí!
Jde o život.
Zaplatím cokoliv.
Nemohu. Je to velmi silný prostředek.
Tady jsem.
Všichni na místa!
Jdem na to!
To jste měl vidět, šéfe!
Bylo slyšet výstřely, a není známo, jsou-li mrtví a zranění.
- Předáváme slovo našemu reportérovi.
- Chcete si mě vzít, Kellere?
Nemám co ztratit.
- Ten chlap je nemocnej!
- Odprejskněte!
Máte dvě minuty, abyste vypadli!
To se stalo asi před deseti minutami.
Policie odešla. Únosce je teï v tomto tureckém bufetu.
- Proč se to dovídám z televize?
- Psychicky labilní Martin Brest unesl Rudyho Wurlitzera v noci na úterý z nemocnice.
Ta nemá vůbec žádný prsa.
Odstřelovači.
Na střechách jsou odstřelovači.
Kdyby tam byli, už bys tam dávno nestál.
Já jsem rukojmí.
- Oni nestřílejí rukojmí.
- Už se stalo.
Haló?
Helsinský syndrom.
Helsinský syndrom popisuje změnu postoje rukojmí k únosci.
Je to radikální a nevědomá změna v jejich strategii přežití.
Napřed je rukojmí v panice.
Pak najednou hledá důvěru a dokonce přátelství, zatímco únosce i nadále brutálně sleduje svůj cíl.
To je ta největší blbost, jakou jsem slyšel.
Pane Schneidere, psychologii snad přenecháte mně?
Posuzujte si, co chcete, ale tihle dva kandidáti nás chtějí pořádně převézt.
To je zadarmo.
Na tolik peněz nemám drobné.
- Tady není banka.
- To je v pořádku.
- Vycházejí.
- Pohni sebou!
- Potřebuji vaše auto. - Jdi blíž.
Nastup si, buřte!
- Neříkej mi tak.
- Z druhý strany!
Jdi blíž!
Jde to živě?
Vysíláme!
Když Brest opustil bufet, ukradl červený Ford Capri.
Brest, který je schopen všeho, den předtím vyloupil banku, odkud si odnesl 80.000 marek.
A můj milion.
Nevíme, co s Wurlitzerem udělal nebo ještě udělá.
Věříme, že se rukojmí daří dobře.
Přihlásíme se, hned jak budeme mít nové zprávy.
Clelia Sarto pro TVL 2.
Zkorumpovaní policajti?
Ano.
Hovno!
Ten chlap nesl můj kufřík!
Sežeò Carlose a bratry Rodriguezovy.
A přineste mi moje prachy!
Jedou k holandské hranici.
Dobře.
řekněte těm dole, a je sledujou a pozorujou.
Nejsou blbí?
Nebojí se, že mě odbouchneš?
Právě jsi přišel o řidičák.
Měl jsem se vyučit něco jiného.
A tohle ses vyučil?
Setřásli jsme je.
Opravdu jsme je setřásli.
Měli štěstí, je po nich.
Moc štěstí na mý gusto.
Je to na vaši zodpovědnost.
Nenechám si zničit kariéru.
Ukažte, že jste správnej polda.
Ano, šéfe.
Já je dostanu.
Já vás dostanu!
Parchanti!
Šéfe, šéfe, šéfe!
- Nazdar!
- Vystupte z mého auta!
- Ptát se můžete přes okno.
- To by byla vidět moje pistole.
- Jen žádnou chybu!
- Můžeš spustit ruce.
- Znáš mě? - Ne.
Přečti si to.
Jsem ženatý.
Moje žena je konečně těhotná.
Blahopřeju!
Poslouchej.
To je 80.000 marek z tý banky.
Tady si to přečti.
A tady ještě asi 3.000 marek od pumpy.
Chci, abys ty peníze vrátil.
Můžu se na tebe spolehnout? - Ano, jistě.
- Dobře.
Tím se taky srovnávám s tím vaším spolkem.
Pokud mi někdo zkříží cestu, zabiju rukojmí.
- Ano, dluhy vyrovnány.
Tak to mám rád.
Vem si to!
Kdybyste potřebovali taxi, volejte 2727.
Dobrý den, pánové!
Co pro vás mohu udělat?
Neznáme se odněkud?
Ne.
Chceme koupit cadillac.
Cadillac?
Stejný model, jakej koupil Elvis svý mámě.
Elvis?
Všechno jasné!
SMRTELNě NEMOCNÝ UNESL SMRTELNě NEMOCNÉHO.
Hempel, Cornelia Elisabeth, 10.000.
A ulice?
Jak jsem řekl: Kuřecí nohy.
Blbý jméno pro ulici.
Dej je do schránky!
A jak jsi na tom?
Cadillac, dvě ženský pro mě, budu je muset pozvat na večeři.
Hele, cadillac!
Ahoj, mami!
Martine?
Chlapče.
Co se stalo?
Kdes byl tak dlouho?
Podívej, co jsem ti přivezl.
Krásný.
Krásný.
Já ale nemám řidičák.
A ty nejseš Elvis.
Vězeòskej rock.
Odhoïte zbraò!
Jdi dovnitř, mami.
- Co se stalo? - Mami.
- Odhoï zbraò!
Nebo tě odprásknu.
- Martine, udělej, co říká.
- Nemůžu, Rudy.
Odhoï zbraò!
Zapomeò na moře.
Moře ještě někdy uvidím.
Ty jo, ale já už ne!
- Správně, Breste!
- Martine!
Puste mě!
Lhal jsi.
Povídáš o moři, a přitom jsi tam nebyl.
- Zatkněte ho!
- Co?
Ten člověk umírá!
Zavolejte sanitku, jinak ho zatknete až v nebi.
Pojedu s ním.
Pojedete s ním?
Po tom všem, co vám udělal?
Je to můj přítel, dám na něho pozor.
Helsinský syndrom.
Jeï s nimi.
- Je to tady bordel, nebo disco?
- To nikdo přesně neví.
Bordel, miláčku.
- Co? - Bordel.
A co ty?
Tohle je tvoje přání.
Mohl bych mít dvě?
Třeba všechny, když si je zaplatíš.
Tak teï uklidíte záchody.
Dnes asi záchody čistit nebudem.
Opravdu?
A proč myslíš?
Jsou tady.
Líbilo se ti to, Rudy?
Líbilo.
Ale vypadáš tak smutně.
Na světě je tolik věcí, které jsem ještě nedělal.
Tolik jsem toho ještě neřekl.
Víte co?
Tohle bylo nejlepší šoustání v mém životě.
A tvoje poslední.
Hni sebou!
A teï, když jsme se tak sešli, kde jsou moje prachy?
- Jaké prachy?
- Nesnaž se mě převézt.
řekněte, kde jsou mý prachy, a já vás nechám naživu.
Co je na tom k smíchu?
- Vlastně vůbec nic.
- Ach tak...
O čem jsme mluvili?
No jo...
Ty prachy.
Poslali jsme je různým lidem, nic už nezbylo.
Proč mi to děláš tak těžký?
Teï tě musím bohužel zabít.
Tak honem.
Mám nádor na mozku a je mi to úplně fuk.
Tak zastřelím tebe.
Nechci, abyste zuřil, ale já mám rakovinu kostí.
- Taky je mi to fuk.
Teï vás odprásknu.
Zdravím, šéfe.
Chceš mi něco říct?
- Tihle dva ukradli tvý prachy.
- Vážně?
Myslel jsem, žes to byl ty.
Ale... to jsou ti z televize. Je to pravda.
Promluvíme si v klidu.
Takže vy máte moje prachy?
Já vím, kdo jste.
Viděl jsem vás ve zprávách.
Znám vaše problémy.
Máte nějaké plány?
Chtěli bychom k moři.
- Ještě jsme tam nebyli.
- Nebyli?
To byste si měli pospíšit.
Váš čas utíká.
V nebi se o ničem jiném nemluví.
Moře.
Západ slunce.
Jak nádherná je ta velká ohnivá koule, co se rozpouští v moři.
A jediné světlo, které zbývá, jako svíce, je uvnitř.
Tak jsme tady.
Cítíš chu soli?
Rudy...
Musím ti něco říct.
Já vím.
Mám ti já něco říct?
Nemusíš mít strach.
Nohy od sebe!
Co má bejt?
Kdes k tomu přišel?
Od Ježíška?
Od Ježíška? Ne!
Přišlo to poštou.
- Poštou?
- Od Rudyho a Martina.
- Rudy a Martin?
- Bylo to tam napsáno.
Já je vůbec neznám.
I kdybys měl pravdu, a ty prachy přišly poštou, kdo u čerta je Rudy a Martin?
Best watched using Open Subtitles MKV Player
Za dávných časů, když byla ještě země pokryta lesy, sídlili zde již od nepaměti Duchové bohů.
PRINCEZNA MONONOKE
Yakule!
Ashitako!
Vědma svolavá všechny zpátky do vesnice.
Stařec taky.
- Říkal, že se něco děje.
- Ptáci zmizeli!
A zvířata taky.
Pojedu za ním.
Vy utíkejte rychle domů.
Něco tam je.
Co je to?
Člověk to není.
Vědma svolala všechny do vesnice.
Tamhle!
Nějaký démon!
Yakule, utíkej!
Míří k vesnici!
Ashitako!
Hlavně se ho nedotkni!
Padla by na tebe jeho kletba!
Yakule!
Prosím, utiš svůj hněv!
Ty duchu lesa, jež nemůžeš být beze jména.
- Příšera!
Stůj!
Nech naši vesnici na pokoji!
Prosím stůj!
Zastav!
Vstávej!
- Padl k zemi!
- Ashitako!
Přiveďte vědmu!
Pozor na oheň!
Ashitako!
Nesahej na to!
Je to nepezpečné!
Je raněný!
Kde je vědma?
Všichni ustupte stranou!
Co máme dělat?
Polej mu ránu touhle vodou. Pomalu.
Ó neznámý bože, jenž jsi plný zloby, klaním se před tebou.
Na místě, kde jsi padl bude postavena mohyla a vykonány náležité obřady.
Odejdi v míru, a odpočívej v pokoji.
Vy odporná stvoření!
Brzy poznáte mou zlost a mé utrpení.
Obávám se, že tohle je moc zlé.
Duch Kance přišel daleko ze západu. Poháněn nějakým jedem, který rozkládal jeho kosti a maso, a změnil ho postupně, v to príšerné monstrum plné nenávisti.
Princi Ashitako.
Ukaž nám svou pravou ruku.
Co je to?
Princi Ashitako, jsi připraven pohlédnout do očí svému osudu?
Ano. Byl jsem připraven, už když jsem vystřelil ten šíp.
Ta rána ti pronikne do celého těla, bude to velmi bolestivé, a ty nakonec zemřeš.
Copak se nedá nic udělat?
Bránil přece ty dívky a vesnici!
To můžeme jen sedět a přihlížet?
Svůj osud nemůžeš změnit.
Můžeš mu ale jít naproti.
Tohle bylo uvnitř těla toho kance.
Prožíval muka. Roztříštilo mu to kosti, potrhalo vnitřnosti.
Tohle z něj udělalo monstrum.
V západnich zemích se děje něco moc zlého. Vydej se tam, a měj oči otevřené. Možná existuje způsob, jak zrušit kletbu.
Od té doby, co nás Císař vyhnal do této země, uplynulo přes 500 let. Teď vidíme jak jeho moc upadá... a tesáky jeho Lordů jsou polámané.
Lidí naší krve je čím dál méně. A teď mladík, jenž nás měl jednou vést, se musí vydat na dalekou cestu na západ.
Zákon zakazuje, abychom se dívali až budeš odjíždět.
Bratře!
Kayo, tady nemůžeš být!
To je mi fuk. Tady máš, abys nezapomněl.
Ale to je přeci tvoje dýka!
Měj ji u sebe, ať tě ochraňuje.
Budu na tebe myslet, tím si buď jistý.
Já na tebe taky, Kayo.
Bitva?
Pohněte!
Bojovník!
Nechte mi jeho hlavu!
Nech toho!
Moje ruka!
Nenechte ho utéct!
Nechte mě projet!
Démon!
Ta jizva se zvětšuje. Tenhle hnus chutná jak koňský chcanky!
Tamhle je!
Bude tohle stačit?
Tohle nejsou peníze!
Vrať mi tu rýži!
Můžu se podívat, prosím?
Hm?
Ženská, tohle je pravé zlato!
Ale jestli chceš radši mince, zaplatím ti.
Dej mi to.
Je tu nějaký znalec?
Ne?
Jsem jenom obyčejný mnich,ale řekl bych, že tohle má cenu aspoň 3 pytle rýže!
Počkejte, pane!
To je moje!
Vrať mi to!
Hej!
Kam tak pospícháš?
Nemusíš mi děkovat.
To já bych měl poděkovat tobě.
Viděl jsem, jak jsi zametl se samuraji.
Bil ses jako posedlý!
Ah, vidíš taky ty chlápky? Zlato nech dobře schovaný, hochu.
Doba je zlá, nejsou to žádný měkoty.
Okradou tě ve spánku. Neproběhnem se trošku?
Takže z toho kance se stalo monstrum. Sledoval jsem jeho stopu až k té vesnici, ale...
Ztratil si ho.
Vidíš tamhle to místo? Když jsem tu byl naposledy, byla tam ještě pěkná vesnička.
Přišly záplavy, nebo možná požár.
Celej tenhle svět je prokletej.
Ah, tohle je dobrota!
Neměl jsem se do toho plést.
Zabil jsem dva muže.
Ušetřil si někomu dvě rány.
Podej mi misku.
Všichni umíráme.
Nekteří teď, jiní později. Hm, krásná miska.
Připomínáš mi ty staré příběhy. Stateční lidé, z dalekého východu. Používali kamenné hroty šípů a jezdili na červených jelenech, Emishi.
Nejdřív se ale vyhni smrtícím čelistem.
Tak to říkával můj starý učitel.
Jez, hochu. Je to tvoje rýže!
Už jsi něco takového viděl?
Ne.
Bylo to v těle toho kance.
Tohle ho zabilo. Daleko na západě... v hlubokých horách, je les, kde žije Duch Lesa.
Žádný člověk tam ještě nevkročil.
Říkáš Duch lesa?
Říká se, že všechna zvířata jsou tam obři, jako za dávných časů.
Ještě se uvidíme.
Už jdou!
Vlci!
Uklidněte dobytek!
Klid. Na místa!
Pozor, ať vám nezvlhne prach!
Nechte je dojít až na dostřel!
Číslo 1, pal!
Číslo 2, pal!
To šlo hladce, nebyli zas tak velký.
To byla jenom štěňata.
Počkej na matku.
To je Moro!
Jen pojď!
Zásah!
Ona je bůh.
Jedna rána stačit nebude.
Nadělala škody.
Jdeme.
Ale co ti muži, co spadli?
Jsou mrtví, jdeme!
Ještě dýchá!
Vydrž.
Jmenuji se Ashitaka!
Přijel jsem z dalekého východu.
Jste staří duchové z místa, kde sídlí Duch Lesa?
Odejdi!
Kodamové?
To jsou i tady?
Jste zraněný.
Nehýbejte se.
Neublíží vám. Jsou důkazem, že je les zdravý.
Přivede svého pána!
Koho?
Vlky?
Ne, obrovskou příšeru, jelena!
Kam zmizel?
Když se nebojí ani Yakul, není žádný důvod se bát.
Dovolíte nám abychom prošli vašimi lesy?
Prosím! Vraťme se!
Kolem lesa přes řeku vede taky krásná cesta.
Skrz ten les se nikdy nedostaneme!
Je tam moc silný proud.
A když toho muže nedostaneme domů včas, nemá naději.
Vedeš nás správně, nebo chceš abysme zabloudili ještě víc?
Pane! Tyhle věci nás domů nikdy nedovedou.
Jsou jich tu tisíce!
To bude jejich matka.
Nádherný strom!
Ta dívka a vlci.
Tak tady žijí.
Jdeme čím dál tím hlouběji, pane.
Tahle cesta vede tak možná na onen svět.
Dobrá, odpočineme si.
Stopy.
Tři prsty.
Ještě čerstvé.
Pane!
Co se stalo?
Jste v pořádku, pane? Pořádně jste zbledl. Já to říkal!
Viděl jsi to?
To nic.
Ještě chvíli vydrž.
Zklamal jsem.
Je to pryč.
Jakto, že mám najednou pocit, jako by nic nevážil?
Hej!
Už to nebolí!
Jsem vyléčený!
Au!
Ne, je pořád zlomená.
Pane!
Měl jste pravdu!
Dovedl jste nás domů!
Je to pevnost!
Hutě Paní Eboshi.
Vyrábíme železo z železné rudy.
Hej!
Haló!
- Někdo přichází z lesa!
- Vlčí princezna?
To jsem já! Koroku - honák dobytka!
Je to pravda!
Míří sem přes jezero!
Co má znamenat ten hluk? Buďte zticha, když píšu!
Koroku vstal z mrtvých!
Cože?
Neuveřitelné.
- Kde jsou ostatní?
- Spadli jste čtyři.
Jsme tu jenom my.
Stráže neumírají nikdy.
Uhněte!
Kdo je ten muž v kápi, pane?
No, odsud rozhodně není. Poslouchejte.
Tenhle pán donesl toho muže na svých zádech až sem.
Poděkujte mu.
Au!
Pozor na ruku!
Hej, ty!
Počkej!
Děkuji, žes dovedl zpátky naše muže.
Ale něco mi tu nehraje.
Dostali jste se sem skoro stejně rychle jako my. Přes zakázaný les, navíc s dvěma raněnými. Koroku!
Jsi naživu!
Toki!
Co ta noha!
Jak chceš teďka dělat svoji práci?
Ale... ale...
Vyděsil jsi mě k smrti!
Měli tě radši sežrat ti vlčí bohové!
Pak bych si mohla najít lepšího manžela!
Toki!
Nenecháme tohle na doma? Toki, nech si sladký řečičky na jindy.
A ty!
Nechal jsi je tam klidně umřít!
A to si říkáš stráž!
Stejně nic pořádnýho neděláš.
Měl bys zasáhnout aspoň v případě nebezpečí!
Co jsem měl dělat?
Děkuji vám.
Můj muž je sice hlupák, ale jsem ráda, že je zpátky.
Dobře.
Už jsem se bál, že jsem něco pokazil. Sundej si tu masku. Určitě jsi fešák.
Gonzo.
Ráda bych cizinci poděkovala osobně.
Koroku. Jsem ráda, že jsi zpátky. Omlouvám se.
To neříkejte, Milady.
Jenom toho zneužije.
Odpusť, Toki.
Neměla jsem dopustit, aby se to stalo.
Kdybyste tam nebyla, Milady, vlci by dostali všechny.
Odpočiň si, Cestovateli.
Hej!
Jste vážně fešák!
Museli jsme bojovat s Moro, abyste měly co jíst.
Sklapni!
Kde je?
Tamhle!
Toki měla pravdu!
- Je hezkej!
- Trošku mladej.
To ti nikdy předtím nevadilo!
Ticho tam venku!
Ztratili jsme dva muže!
Ale tady vevnitř je spousta opravdovejch chlapů!
Banda břídilů!
Přijď se podívat k nám, Cizinče! Zapomeň na tenhle chlívek!
Pozor na pusu!
Riskovali jsme životy kvůli rýži, kterou jíte.
A kdo vyrobil to železo, za které jste ji nakoupili?
Udržujeme oheň zatímco vy si spíte!
Rád bych se podíval, kde pracujete, jestli vám to nevadí.
Vážně?
To abysme se na to namalovaly!
Rtěnku taky?
Nezapomeňte!
Budeme na vás čekat!
Nevšímejte si jich, pane.
Paní Eboshi je rozmazluje.
Dobré město se pozná podle šťastných žen.
I ženský co pracujou u měchů v hutích?
Takový ženský tak akorát železo znehodnotěj.
Milady nabídne práci každý couře, kterou potká!
Je jenom hodná, to je vše.
Očisti si obličej od rýže, starče.
Ale nebojí se starých zákonů ani kleteb.
A bohů taky ne.
Měl byste vidět, jak zatočila s Nagem!
'Nagem'?
Obrovský bůh - kanec.
Patřil mu les tady v okolí.
Nemohli jsme se dostat k horám.
Mohli jsme jenom sedět a koukat na ně.
Už jsme vytěžili všechnu rudu tady dole. Spousta lidí měla na to místo zálusk. Kanci je vždycky dostali.
Abysme se dostali k rudě, museli jsme vykácet stromy.
Nago se rozzuřil.
Tamhle!
Pak se objevila Paní Eboshi a její zbraně.
Pane?
Co se děje?
Bolí vás ruka?
Jenom jsem myslel na toho kance.
Musel být plný nenávisti, když umíral.
Kvalitní železo.
Opozdili jsme se s zítřejším nákladem.
Odpočineme si.
Vyřiď to ostatním.
Někteří si myslí, že jsi špehem samurajů, nebo vlčí princezny.
Hodně lidí tam venku by chtělo naše železo.
Mohu se zeptat, proč jsi tu?
Myslím, že tohle poznáváte.
Roztříštilo to kosti obřího kance, zhnisalo jeho maso a udělalo z něj mostrum.
Když jsem se snažil ho zastavit, zůstala mi tahle jizva: smrtelná kletba.
Odkud přicházíš?
Nikdy jsem neviděla takového jelena jako máš ty.
Přijel jsem z velké dálky.
Odpověz, když jsi tázán nebo tě rozpůlím!
A co vlastně plánuješ udělat?
Dívat se očima dokořán.
'Očima dokořán'?
Ach tak.
Pojď. Ukážu ti svá tajemství.
Milady!
Vem to za mě, Gonzo.
Má zahrada. Sem se nikdo neodváží vstoupit.
Pojď, jestli chceš poznat moje tajemství.
Dobré odpoledne.
Právě jsme to dokončili.
Je pořád moc těžká.
Kdybyste ji nedržela tak jemně.
Ještě trochu lehčí a rozpadne se.
Nejsou pro mě.
Jsou pro ostatní ženy.
No, to bude pohled!
Tohle je nová puška.
Ty které jsme přivezli byly moc těžké.
Zabije bohy a pronikne štíty samurajů.
Měj se na pozoru!
Paní Eboshi chce vládnout světu!
Je mi líto, že na vás tak tlačím.
To by bylo milé.
Nejdřív kancům seberete les a uděláte z nich monstra. A teď chcete těmi zbraněmi plodit další zlo?
Ano, to já jsem vystřelila.
Je mi líto, že trpíš.
To na mě měla padnout kletba toho hloupého prasete.
Tvá pravá ruka by mě chtěla zabít?
Kdyby to zrušilo kletbu, tak i levá.
Ale obávám se, že by nezůstalo jen u toho. Musel bys nás zabít všechny.
Milady, Osa chce promluvit.
Milady, nevysmívejte se jeho odvaze.
Mladíku, jsem také prokletý.
Chápu tvůj vztek a tvou zlost.
Rozumím ti, ale smrtí Paní Eboshi si nepomůžeš. Ona je jediná, která se na nás dívala jako na lidi.
A nebála se naší nemoci.
Omývala naše shnilé maso, obvazovala nás.
Oso.
Život je plný utrpení. Je to těžké.
Svět je prokletý, lidé jsou prokletí, ale pořád chceme žít. Omlouvám se, melu nesmysly.
Vracejí se.
V nocí chodí sázet stromy, chtějí zpátky tu horu.
Ashitako, zůstaneš tu se mnou a pomůžeš mi?
To chcete i les Velkého Ducha Lesa?
Bez starých bohů z nich budou jen neškodná zvířata.
Bez lesa i s těmi vlky to tu bude nejbohatší země na světě.
Z té dívky bude opět člověk.
Dívky?
Mononoke, ta zdivočelá dívka. Vlci ukradli její duši.
Žije proto, aby mě zabila.
Říká se, že krev Ducha Lesa tu nemoc vyléčí.
Mohla by vyléčit ty lidi tady, a možná i zrušit tvou kletbu.
Milady, tak co vy na to?
Skvělá práce.
Dokonalá pro vládu nad světem.
Ale pořád je trochu těžká. Dobrá.
Koukejte, kdo přišel!
Pustíte mě na chvíli k měchům?
Huh?
Hej, počkej!
Dovolíte?
Jestli na tom trvá.
Vážně jste přišel!
Schválně, jak dlouho to vydrží!
Koukejte, upravte si kimona!
Tohle tempo vám nevydrží.
Je to těžká práce.
Pracujeme 4 dny v kuse.
Je život tady těžký?
Jo, ale je to lepší než žít ve městech.
Máme dost jídla, a muži vědí, kde je jejich místo.
Aha.
- Odjíždíte zítra?
- Zůstaňte déle!
Pracujte tady!
Děkuji, ale je tu někdo s kým se musím setkat.
Je tady!
Vlčí princezna!
Je to ona!
Stůj!
Nechci s tebou bojovat!
Jde po Milady!
Rozestavte pochodně! Střelci rychle na palisádu! Ať zůstane uvnitř!
Zůstaňte na svých místech!
Je nahoře na střeše!
Uklidněte se! Pokračujte v práci!
Oheň nesmí vyhasnout!
- Je sama?
- Ano.
Zahnali jsme ji do kouta.
Přišla si pro Milady.
Uvidíme.
Pojďme.
Slyšíš mě, Princezno Mononoke?
Tady jsem.
Jestli se chceš pomstít svému vlastnímu rodu, je tady někdo, kdo touží pomstít smrt svých manželů, které zabili vlci.
Vylez!
Měly bysme si vyrovnat účty!
Tamhle je!
Z cesty!
Připravte se k palbě!
Je to past!
Zastav!
Princezno Vlčích Bohů!
Vrať se do lesů!
Neumírej zbytečně!
Věděl jsem to!
Ať dělá, jak myslí.
Máme ji!
Padá dolů!
Ustupte!
Hlava může kousat, i když už není na krku.
Zamiřte na místo dopadu.
Pal!
Ustupte!
Probuď se!
Ne!
Dostaňte ji!
Nenechte ji utéct!
Zabijte ji!
Jste v pořádku, pane?
Z cesty!
Zrádče!
Jsi jedním z nich!
Stůj!
Ustup.
Co to děláš?
Ta dívka patří mně.
Určitě z ní bude dokonalá ženuška.
Skrývá se v tobě démon.
A v ní taky.
Jen si to prohlédněte!
Takhle vypadá zloba ve mně!
Rozkládá mé maso, a zemřu na ní!
Nechtějte, aby se zvětšila!
Dost řečí o tvé kletbě!
Tu ruku ti useknu.
Milady!
Někdo ji vezměte!
Nebojte se.
Bude v pořádku.
Já si beru tu dívku!
Počkat!
K Paní Eboshi se nikdo takhle chovat nebude!
Ještě jeden krok a...!
Kiyo, ne!
Pořád může chodit.
- Jak je Milady?
- V bezpečí, pane.
Přineste mi mou pušku!
Střelci, tady se seřaďte!
Nedostanou se odsud!
Toki, rychle!
Jste... Nemůžu vás nechat projít, pane.
Mám přikázáno bránu zavřít. Nemohu bránu otevřít.
Vraťte se, prosím.
Pomohl jste jednomu z nás.
Nechceme vám ublížit.
Přišel jsem po svých.
A po svých také odejdu.
Na otevření brány je potřeba deseti mužů!
Pane, ne!
Zabijete se!
Pohnul s ní!
Uhněte!
Vlci!
Křesadlo!
Stůjte!
Vaše princezna je v pořádku!
Přinesu ji!
Yakule, pojďme!
Děkuji vám.
Je pryč.
Nechte toho!
Je můj!
Střelili tě?
Jsi mrtvý?
Proč jsi mě zastavil?
Mluv, dokud jsi naživu!
Nechtěl jsem, abys umřela. Nebojím se smrti, hlavně když odsud dostanu ty lidi!
To jsem věděl, už když jsem tě poprvé spatřil.
Tím, že ses mi postavil do cesty jsi zbytečně vyplýtval život!
Podřežu ti krk!
To tě umlčí!
Žij.
Lidi neposlouchám!
Jsi krásná.
Co je, San?
Mám ti ho předžvýkat?
Opice. Opice!
Projevujete snad neúctu rodu Moro?
Tohle je náš les.
Dejte nám člověka.
Dejte nám člověka a běžte.
Zmizte, než si vás najdou moje tesáky.
Běžte.
My sníme člověka.
My ho sníme.
Nechte nás sníst člověka. Proč by rod opic... chtěl jíst člověka?
Sníme člověka.
Získáme jeho sílu.
Chceme sílu, abysme se zbavili lidí.
Tím, že sníte člověka, sílu nezískáte.
Jenom to z vás udělá něco, co nejste!
Sázíme stromy.
Lidi je ničí.
Les se nevrátí.
Zabijeme lidi.
Velký Duch Lesa stojí při nás. Nevzdávejte se. Sázejte dál stromy.
Budeme za vás bojovat do posledního!
Duch Lesa nebude bojovat.
Vlčí dívka se nezajímat.
Vlčí dívka člověk.
Opičáci!
Zlomím vám vaz!
Nechte toho!
Nevšímejte si jich.
Běžte napřed.
Postarám se o toho člověka.
A co s jelenem?
Můžeme ho sníst?
Ne. Běžte domů.
Pojď blíž.
Budeme přáteli.
Pomoz mi odnést tvého pána.
Jsi chytrý.
Víš, že není radno vstoupit na tenhle ostrov.
Lidi smrdí!
Jdi si kam chceš.
Tamhle je!
Noční chodec!
Rychle!
Pojď se podívat!
Kvůli tomuhle tu sedíme v těch smradlavejch kůžích!
Nedívej se! Oslepneš!
Tohle říká nejlepší lovec Západní Země?
Tady je listina od Císaře, která nám dovoluje ulovit Ducha Lesa!
V noci se z něj stává noční chodec.
A během rozbřesku mění svou podobu. Mění se, koukej!
Jiko!
No?
Tamhle.
Jsou jich stovky.
Nejsou z místních lesů.
Jsou pány nějaké jiné hory.
To je Okkoto!
Z Jižního Ostrova?
Není pochyb, ty kly znám.
Vypadá to, že s sebou přivedl celý rod!
Zahlédl nás!
Skrč se!
Dělejte! Pohyb!
Rána zmizela!
Yakule. Jestli jsi vzhůru, poděkuj Yakulovi. Dával na tebe celou tu dobu pozor.
Odkud znáš jeho jméno?
Řekl mi o tobě všechno, o tvé vesnici, lese... Duch Lesa ti vrátil život, takže ti pomůžu.
Zdálo se mi... o zlatém jelenovi...
Jez.
Žvýkej.
Přišli jsme, abychom zabili lidi a zachránili les.
Proč jsou tu ti lidé?
To děvče, to je San, má dcera.
Lidé jsou všude.
Vraťte se do svých hor a zabijte si je tam.
Zabijeme je pro les Velkého Ducha Lesa.
Proč je tu ten druhý člověk?
Duch Lesa vyléčil jeho zranění. Musíme ho dostat zpět.
Duch Lesa ho zachránil?
Vyléčil jeho zranění?
Proč nezachránil Naga?
Copak není strážcem lesa?
Duch lesa život dává, i bere.
Copak jste zapomněli i to?
Ne!
Uprosili jste Ducha Lesa, aby ho zachránil.
Za Naga jste se nepřimluvili!
Bál se smrti.
A já, stejně jako on, v sobě nosím otrávený lidský kámen.
Nago uprchl. Ja zůstávám, a čekám na svůj konec.
Tak běž za Duchem Lesa!
Už jsem žila dost dlouho, San.
Duch Lesa si vezme můj život.
Ne, Matko! Vždycky jsi ho chránila!
Nás nenapálíte!
Nago byl krásný a silný.
Náš bratr by neutekl!
Vy vlci jste ho snědli!
Ticho!
Přestaň pomlouvat mou matku!
Vyslechněte mě, ó divocí bohové hor.
To já jsem zabil Naga.
Stal se z něj démon, a napadl naši vesnici.
Obrovský kanec.
Tady je můj důkaz.
Přišel jsem do této země, abych zjistil jestli může Duch Lesa zrušit mou kletbu.
Zahojil mou ránu, ale jizva zůstala.
Jsem odsouzen trpět, dokud mě má kletba nezničí.
Okkoto! Dobře! Konečně někdo, kdo umí naslouchat.
Okkoto, počkej!
Nesmíš ho sníst!
Ty jsi dcera Moro.
Slyšel jsem o tobě.
Tvé oči.
Ustup.
Nechci ho sníst.
Vlčí Princezno. Nebojte se. To, co jsem řekl o Nagovi, byla pravda.
Máš mé díky, mladíku.
Rmoutí nás, že z našeho rodu vzešel démon.
Lorde Okkoto. Víte jak bych mohl zrušit tu kletbu?
Opusť les. Musel bych tě zabít, až se příště setkáme.
Proti lidským zbraním nemůžeš nikdy zvítězit.
Podívej se na můj rod, Moro.
Jsme čím dál menší a hloupější.
Když to takhle půjde dál, skončíme jako lidské úlovky.
Když vsadíte všechno na jednu bitvu, budete hrát podle jejich pravidel.
Nežádám od vlků jejich pomoc.
I kdybysme měli všichni zemřít, lidé na tuhle bitvu nikdy nezapomenou.
Duch Lesa!
Držte dobytek pohromadě!
Počkejte ještě.
Nechte je přijít!
Pal!
Rychle!
Nabíjejte!
Ta zatracená Eboshi bojuje proti špatnému nepříteli!
Běžte napřed a schovejte se.
Už jdou!
Pane. Dobrá práce.
Brzy odsud zmizíme.
Vyřiď to ostatním.
Dobrý den, Jiko.
Císař na nás tlačí a vy si tu hrajete s vesnickýma samurajema.
Lord Asano je proti mně poslal.
Asano?
Mocný muž.
Chce moje železo.
Trošku chamtivej.
Ale teď není čas bojovat s lidmi.
Kanci se shromažďují v lese.
Dejte mu to železo.
Nejdřív dodržte svůj slib k Císaři, pak pobijeme Asanovy muže.
Rychle, Milady!
Asanovi muži jedou!
My o vlku...
Asanův posel.
Je to posel. Pamatujte na své vychování.
Vítejte domů!
To s ním ani nepromluvíte?
Eboshi, Paní Železného města, bojovala jsi statečně!
Přináším poselství od svého pána.
Otevři své brány! Odtud jsi slyšet taky docela dobře!
Milady tuto horu sebrala kancům!
A teď když má nějakou cenu ji chcete vy!
Pozor na pusu!
Nemáte žádnou úctu, ženský!
Žádnou úctu?
My neměly úctu už když jsme se narodily!
Chcete železo?
Ty mají teda páru!
Samuraj nebo bohové lesa, je jim to jedno.
Těm ženám odvaha nechybí.
Na co je dobrý tenhle kus papíru?
No, pomohlo to získat ty nejlepší lovce a stopaře. Chceme zabít boha, ne obyčejné zvíře.
Ano, Milady?
Víte od koho je tahle listina?
Od Císaře.
- Císař?
- Kdo to je?
Císař.
Jo, jsou vážně něco!
Můžete jít.
Čím víc železa vyrábíme, tím je les slabší.
Tenhle způsob bude stát méně životů.
Už nás to stálo moc času i peněz.
Neposlali jsme vám sem 40 střelců jenom kvůli železu.
Tak to aspoň, říká Císař. Snad nevěří, že mu hlava Ducha Lesa zajistí nesmrtelnost?
Nejsem obeznámen s myšlenkami Císaře.
Je to tak lepší.
Máš mé slovo.
Ti kanci budou menší sousto než Moro a její klan.
Už můžeš odvolat tu svoji bandu, kterou schováváš pod skálou.
Hm, asi jsem odhalen, co?
Ještě jedna věc, paní.
Neprojížděl tudy náhodou mladý muž?
Na červeném jelenu?
Už odjel.
Mám z nich husí kůži!
Tohle nejsou obyčejní lovci.
Jsou to vycvičení zabijáci.
Dovolte nám jít s vámi!
Nevěřte těm chlápkům!
Když se něco stane, tak vám odsud nebudeme moct pomoci!
Naučily jsme se střílet.
Proto vás tu chci mít.
Z lidí mám větší strach než z lesních bohů.
Až bude Duch Lesa mrtev, pak budeme mít teprve jasno.
Chce Císař opravdu jenom tu jeho hlavu?
Možná budeme muset bojovat i s těmi střelci.
Mužům se nedá věřit.
Buďte ve střehu.
O Lady Eboshi se nebojte. Ochráním ji.
- Ty, jo? To tak!
- Cože?
Možná kdybys byl žena.
Bolí to?
Víš, že bys to mohl ukončit jedním skokem.
Jen co se ti vrátí síla, jizva začne bez přestání růst.
Mám pocit, jako kdybych spal celé dny. Zdálo se mi, že se o mě San starala.
Doufala jsem, že promluvíš ze spaní, pak bych ti mohla jednoduše ukousnout hlavu.
Nádherné lesy.
Už jsou kanci na cestě?
Vrať se do jeskyně, chlapče.
Nemůžeš to slyšet. Pláč kanci zdupaných lesů. Sedím tu, naslouchám pláči a svému rozpadajicímu se tělu.
Čekám na tu ženu, a sním o tom, jak moje čelisti roztříští její lebku.
Copak nemůžou žít lidi a les dál v míru?
Copak se tohle všechno nedá zastavit?
Lidé se už chystají.
Jejich palba dosáhne až sem.
A co San?
To ji chceš vzít s sebou?
Lidi opravdu dokáží myslet jen na sebe!
Nech ji jít!
Ona je člověk!
Ticho, chlapče!
Co pro ni můžeš udělat?
Lidé, kteří ničili les mi ji hodili do cesty a utekli.
Teď nemůže být ani člověk, ani vlk. Moje ubohá, ošklivá, krásná dcera.
Můžeš ji zachránit?
Nevím.
Ale, spolu, budeme moct žít.
Jak?
Přidáš se k San a budeš bojovat proti lidem?
Ne.
Jenom by to vyvolalo víc nenávisti.
Nemůžeš udělat vůbec nic, chlapče.
Brzy tě zabije ta jizva.
Odejdi s východem slunce.
Můžeš chodit?
Díky tobě a Duchovi Lesa.
Yakule!
Bál ses o mně?
Pořád nemám sílu v nohách!
Je tu takové ticho.
Chci tě poprosit o službu.
Dej tohle San.
Pojďme.
To je ale smrad!
Není to obyčejný kouř.
Chtějí otupit náš čich.
Ta ženská!
Ví, že jsme tady.
- Je to průhledná past.
Snaží se vylákat kance z lesa.
Něco chystají.
Měli bychom je varovat!
Zabijí je!
Okkoto není hlupák.
Kanci vědí, že je to past, ale budou pokračovat.
Jsou hrdý rod.
I ten poslední živý se bude dál hnát kupředu.
Kácejí stromy.
Aby je rozhněvali.
Matko, musím jít.
Okkoto se nemá čím řídit.
Budu jeho očima.
Dělej jak myslíš.
Čeká tě život s tím chlapcem.
Nesnáším lidi!
Od Ashitaky?
Je to krásné.
Vy dva běžte se San.
- Já zůstanu s Duchem Lesa.
- Jdeme.
Rod Moro bude bojovat s vámi!
Díky.
Hutě!
Jdeme!
Kdo to je?
Samurajové!
Stůj!
Nechte mě projet!
Kdo to byl?
Chce je zastavit!
Neplýtvejte šípy!
Rychle!
Máš pravdu! Je to on!
Z masa a kostí!
Ashitako!
Toki?
Jste v pořádku?
Jak vidíš!
Mysleli si, že nás dostanou zatímco budou muži pryč!
Daly jsme jim co proto!
- Mysleli si, že to bude hračka!
- Kde je Paní Eboshi?
Vzala všechny schopné muže a šla zabít Ducha Lesa.
Jsme tu odříznuté a nemůžeme jí dát vědět!
Duch Lesa? Takže ten zvuk předtím...
Pane!
Mám pořád váš luk!
A co to sedlo a plášť?
- Ale...
- Ubožáku!
Koroku, díky!
Dojdu pro pomoc.
Zvládnete to?
Když bude nejhůř, nalijeme jim na hlavu roztavené železo!
Pospěš si, Ashitako!
Přiveď Paní Eboshi!
Těsně vedle!
Přjíždějí na lodích. Pospěš si!
Přiveď Paní Eboshi!
Udržíme je!
Vrátím se!
Budeme tady!
Dostaňte ho!
Jdou po nás, Yakule!
Spálené maso.
Yakule!
Stůjte!
Ukaž mi tu ránu.
Počkej tady.
Hned jsem zpátky.
Řekl jsem, zůstaň!
Už jsme skoro tam.
Kdo to je?
Cizinci sem nesmí.
Mám vzkaz pro Paní Eboshi.
Není tady.
Řekni co potřebuješ, já jí to vyřídím.
Budu mluvit pouze s ní!
Kde je?
Mladíku, takže jsi ještě naživu?
Tady to bylo asi taky hrozné.
Ještě teď pohřbíváme naše muže.
Bylo to příšerné.
Zaútočili na Železné město.
Nemáme moc času. Ženy už mají pod kontrolou jenom vnitřní hradby.
Ty parchanti!
Asano si počkal, až odejdeme!
Kde je Paní Eboshi?
Šla do lesa ulovit Velkého Ducha Lesa.
Zavolejte ji zpátky!
Jestli jsi hotov, tak odsud zmiz!
Zpátky do práce!
A co železárny?
Hej, počkat!
To chtěj abysme se jich vzdali?
Když budeme čekat tady, bude už moc pozdě!
Vyšlete posla!
Lesy jsou obrovské.
Nikdy ji nenajde!
Pošlete jednoho ze svých stopařů!
Jenom Paní Eboshi využili.
Přišli s těmi kanci i nějací vlci?
San, ta vlčí dívka?
Nevím.
Byla tma jako v pytli když na nás vyrazili.
Byla tam.
Byli jsme úplně vepředu.
A? Nevím.
Pak už jsem nevěděl, co se děje.
Ti lovci nás poslali dopředu, abysme vylákali kance.
Pod námi byly miny. A nad námi granáty.
Kde je San?
Klid!
Chci ti pomoct.
Vlk!
Tamhle je ještě živý vlk!
Pane, co to...
Pane!
Uhni!
Co to děláš?
Vezme mě k Eboshi.
Takže jsi s nima, co?
Uhněte.
Co je důležitější, hlava Boha Lesa nebo Železné město?
Otrávené šipky!
To by stačilo!
Pomozte mi!
Je venku!
Běžte přes bažiny a ukryjte se u jezera.
Střelci jsou na jejich straně. Buďte opatrný.
Tohle si vemte.
Tam mi stejně nebudou nic platné.
Ty běž s nimi.
Dejte mi na něj pozor!
Najdi San!
Bude tam i Eboshi!
Jen pojďte.
Dneska to doděláme!
Jiko. No?
Jak to vypadá?
Okkoto je raněný. On a ta holka jdou za Duchem Lesa.
Takže mu jdou říct o pomoc.
Zůstaňte u nich.
Dobře se schovejte, nebo se neukáže. Samozřejmě.
To na jeho obličeji, to byla kančí krev?
Je to trik, takhle toho kance obelstí.
Ještě chvíli!
Už jsme skoro u jeho jezírka.
Něco sem jde!
Něco se děje, Okkoto!
Ještě kousek!
Něco tam je.
Je tu moc krve. Nic necítím.
Opice!
To vy jste tohle udělali.
Je to vaše vina. Les umře.
Takhle se odvděčujete těm co bojovali za váš les?
Přivedli jste ty věci.
Nejsou to ani lidi, ani zvířata!
Ani lidi, ani zvířata?
- Jsou tady!
- To je konec!
Bojovníci!
Vrátili se!
Moji válečníci se vrátili ze země mrtvých!
Kupředu, moji bojovníci!
K Velkému Duchovi Lesa!
Okkoto, ne!
Tvoji bojovníci neoživli!
Vzali si na sebe jejich kůže, aby skryli svůj pach!
Jsou to lidé!
Stůj!
Chtějí, abychom je dovedli k Duchovi Lesa!
Ukaž se, Duchu Lesa!
Jestli jsi pánem tohoto lesa, dej mým bojovníkům život, aby porazili lidi.
Okkoto! Uklidni se!
Jsme obklíčeni!
Má dost.
Nech ho jít!
Ne!
Stal by se z něj démon!
Řekni Matce, že chtějí Lesního Ducha!
Ona už bude vědět, co dělat!
Nesmíme dopustit, aby náš druh vymřel!
Běž!
Někdo se hne a zabiju ho. Řeknu celému lesu, co jste zač!
Ashitaka?
Parchanti!
Hořím!
Cítím v sobě oheň!
Ne!
Nenech ze sebe udělat démona!
Okkoto!
Odpověz!
Co říká?
- San je v nebezpečí!
Celá hořím!
Ne!
Nechci být démon!
Okkoto!
Jsi moc pomalý!
Naskoč!
Vlk!
Eboshi!
Utíkej!
Eboshi, poslouchej!
Zadržte!
Ashitako?
Samurajové útočí na město!
Ženy se brání!
Zapomeňte na Lesního Ducha!
Muži se vracejí!
Čekají na vás!
Jaký máš důkaz?
Žádný!
Kdybych mohl, zůstal bych tam a bojoval!
Takže je to 'nezabíjej Ducha Lesa, zabij samuraje', co?
Ne!
Copak nemůžou žít hutě i les dohromady?
Na čí je straně?
Vraťme se!
Udělala jsem pro ženy vše, co jsem mohla.
Tady je to jezírko.
Teď nebo nikdy.
Buďte ve střehu.
Potřebujeme ji?
Zabíjíme boha.
Jen ať to udělá za nás.
Moro!
Jsi mrtvá?
San!
Kde jsi?
San!
Ashitako!
Okkoto.
Odejdi, chlapče.
Začnete bojovat, a Duch Lesa se nikdy neukáže.
Okkoto!
Zadrž!
Okkoto!
Dej mi tu dívku!
Kde je San?
San, slyšíš mě? To jsem já, Ashitaka!
San!
Ať zklapne!
Zastřelte ho!
San!
San!
Ashitako!
San!
Ashitako!
A já si schovávala poslední zbytky síly na tu ženskou.
Na ústup!
Držte se od něj dál.
Padla by na vás ta jeho kletba.
To už ani nedokážeš mluvit?
Výborně.
Stáhněte se a postarejte se o raněné.
Hrozný pohled!
Tamhle je!
Vrať mi mou dceru!
Ashitako.
Dokážeš ji zachránit?
Duch Lesa.
Nestřílejte!
Eboshi!
Duch Lesa není tvůj nepřítel!
Zbraně mu neublíží.
Bude to chtít ránu do hlavy.
San!
Neumírej!
Duch Lesa si bere jejich život?
Začíná se měnit!
Pozorně se dívejte.
Takhle se zabíjí bůh.
Bůh života a smrti.
Nesmíte ho vylekat.
Zastav!
Eboshi!
Ty stvůro!
Dostala ho! Vemte tu hlavu!
Jiko!
Přines krabici!
Nosiči jsou mrtví!
Rychle!
Nedotkněte se toho těla!
Vysaje z vás život!
Tady je ta hlava, jak jsem slíbila.
Milady!
Mořina hlava. I odříznutá může kousnout!
Dělejte, rychle!
Jiko!
Utíkejte!
Na ostrov!
Neumím plavat!
Tak se přebroď!
Dej ji sem!
Zabiju ji!
Moro už se jí pomstila.
Milady!
Pomoz mi!
Neobtěžuj se. Slíbil jsem Toki, že vás přivedu zpátky.
Hledá svou hlavu.
Tady nemůžeme zůstat.
Pomoz mi!
Ne!
Jsi na její straně!
Vem si tu ženskou a zmiz!
Běž ode mne!
Nesnáším lidi!
Jsem člověk, stejně jako ty.
Buď zticha!
Já jsem vlk!
Nepřibližuj se!
Je mi to líto.
Chtěl jsem tomu zabránit.
Je konec. Všeho.
Les je mrtvý.
Ne, není.
My přece žijeme.
Pomoz mi.
Počkejte!
Pomozte nám!
Menší trable a jsou k ničemu!
Nezastavujte!
Ta hlava se hýbe!
Volá ho sem!
Jako nová.
Díky.
Je hrozně ticho.
Čekají na úsvit.
Zajímalo by mě, jestli ten mladík našel Eboshi. Určitě ano.
Už je zřejmě na cestě sem.
Koukni na tu tvářičku!
Hej, Koroku!
Nech ho teď chvíli spát.
Ten zvuk se mi vůbec nelíbí.
Noční chodec!
Všichni na místa!
Míří k nám!
Měli bysme zmizet!
Budeme bránit hutě!
Slíbily jsme to Milady.
To je on!
Ashitaka!
Rychle utečte!
Duch Lesa si jde pro svoji hlavu!
Dotknete se toho a je s vámi konec!
Utečte do jezera!
Voda to zpomalí!
Muži a Paní Eboshi přijdou z druhé strany!
Já zatím půjdu vrátit tu hlavu!
Pospěšte!
Už je skoro tady!
Co budeme dělat?
Klid!
Všichni k jezeru!
Nepanikařte!
Pomozte zraněným!
Tudy ne!
Je na střeše. Jestli shoří kovárna, je s námi konec. Je po všem.
Dokud žijeme, tak to nějak zvládneme.
Tamhle jsou!
Běžte!
Stůjte!
Vy ještě žijete?
No, výborně.
Vrátím mu jeho hlavu.
Položte ji a běžte.
Teď ji vrátit?
Zbláznil ses?
Slunce už brzy vyjde. Koukni. Tupej, přerostlej, život ničící bůh smrti!
A jen co vyjde slunce, tak zmizí. Je skoro tady, Jiko. Rychle!
Lidi vždycky toužili po všem mezi nebem a zemí, tak to chodí.
Nechci tě zabít.
Ale, no tak.
Netvař se tak tvrdě.
Jděte!
Ashitako!
A sakra.
Jsme obklíčeni!
No tak, slunce!
Otevři to!
Copak to nechápeš?
Už je moc pozdě!
Jenom s ním ztrácíš čas!
Lidské ruce ji musí vrátit!
Dobrá, varoval jsem tě.
Duchu Lesa.
Vracíme ti tvou hlavu!
Utiš se!
Tady je!
Je po všem.
Muži!
Milady!
Opatrně, je raněná!
Padá!
Držte se! Nesmíme se pustit!
Nevěděl jsem, že Duch Lesa dokáže přimět kvést kytky.
I kdyby zase vyrostly, už to nebudou lesy Velkého Ducha.
Duch Lesa je mrtvý.
Duch Lesa nemůže zemřít.
Vždyť on je sám život.
Je na něm, aby ho dával i bral.
A nám říká, že bychom měli žít.
Mám tě ráda, ale nedokážu lidem odpustit, co provedli.
V pořádku. Žij v lese a já budu žít tady ve městě.
Budu nablízku.
Budeme tě s Yakulem navštěvovat.
Věřili byste tomu?
Za záchranu vděčíme vlkům!
Přiveďte někdo Ashitaku.
Začneme znovu.
Postavíme lepší vesnici.
Vzdávám to.
Nad bláznama vyhrát nejde!
HLASY Ashitaka MATSUDA Yoji San ISHIDA Yuriko
Lady Eboshi TANAKA Yuko Jiko KOBAYASHI Kaoru
Koroku NISHIMURA Masahiko Gonza KAMIJYO Tsunehiko
Moro MIWA Akihiro Oracle MORI Mitsuko
Okkoto MORISHIGE Hisaya
Chief Executive Producer TOKUMA Yasuyoshi
Directed by MIYAZAKI Hayao překlad z anglických titulků GOLDIE
Bláznivý Ahmet jde!
MĚSTEČKO
Na motivy povídky Emine Ceylanové
- Dobré ráno.
- Slibuji, že budu čestný... a budu chránit mladší.
Budu milovat svoji vlast a svůj národ.
Mým ideálem, je růst a učit se.
Ó Ataturku. Slibuji, že půjdu v tvých šlépějích,
směrem k cíli, který jsi vytyčil.
Svůj život zasvěcuji Turecku.
Je štěstí být Turkem.
-Pěkný den, kamarádi. -Děkujeme.
-Dobré ráno!
-Děkujeme!
- Posaďte se.
-Pinar?
-Zde.
-Elif?
-Tady.
Nazli.
-Přítomen.
Ismail.
-Chybí.
Ano Gökhane, dnešní úryvek přečti nahlas.
Láska a oddanost rodině.
Rodina je jako malý spolek.
Sdílí radosti i strasti.
Rodinné vztahy jsou založeny na lásce, úctě a vzájemnosti.
Rodina je základem státu a společnosti.
Je zdrojem sociálního smíru.
Klid a pořádek vyzařuje z rodiny... a ovlivňuje celou společnost.
Je naší povinností udržovat tento stav.
Necítíte tu něco divného, děti?
Ano.
Něco tu páchne.
Všichni si vyndejte svačiny.
Položte je na lavici.
Páchne tu nějaké jídlo.
Asiye. Ty sis ničeho divného nevšimla?
Ne, nic jsem necítila.
Tohle tě mohlo otrávit, děvče.
Tvoje máma by měla být pečlivější.
Jak jen to mohla dopustit?
Běž to prosím vyhodit.
Seženeme ti něco jiného k jídlu.
Řekni mámě, ať dává větší pozor.
Pojď.
Dnešním tématem jsou pravidla, kterými se řídí společenský život.
Kdo chce číst?
Ostatní budou bedlivě poslouchat.
Tak kdo chce číst?
Tak, Nazli.
Pravidla, kterými se řídí společenský život.
Společnost potřebuje pravidla, aby lidé mohli žít pospolu, v klidu a bezpečí.
Tyto pravidla zabraňují, jednotlivcům, aby se ve společnosti chovali sobecky.
Pro bezproblémové soužití platí, v naší společnosti určitá, pravidla a omezení.
Pokud těchto pravidel neuposlechneme, musíme počítat s trestem.
Pravidla regulující společnost, mohou být psaná či nepsaná.
Nepsaná pravidla se týkají, zvyků a mravů.
Utvářejí se samovolně, předávají se z generace na generaci, a jsou založeny na úctě a...
Ismaile, běž si sednout.
Pinar. Čti dál.
Pokračuj tam, kde jsme přestali.
A vy ostatní, sledujte text v knize.
Můžu vyvolat kohokoli. Pokračuj Pinar.
Význam solidarity ve společenském životě.
Solidarita znamená oddanost ostatním na základě, individuálních citů, zájmů a myšlenek.
Pocit sounáležitosti, podporuje, společné soužití.
Lidé nemohou žít sami, a uspokojovat své potřeby.
To je důvod, proč lidé potřebují jeden druhého.
Měli bychom pomáhat chudým, jak nejlépe dovedeme. Buď přímo nebo pomocí charity.
Pomoc, to neznamená jen peněžní dary. Protože... lidé... potřebují také morální podporu.
V těžkých dobách, se lidé, vzájemně utěšují.
Každý je do určité, míry odpovědný, za utrpení ostatních.
Proto se usilovně snažíme, aby byli všichni šťastní.
Každý zažíváme též pocity štěstí, o které se dělíme.
Sdílená radost i smutek, posilují, národní jednotu.
Tomuto poutu, se říká národní jednota.
Smí se jíst švestky, které rostou na hřbitově? Jasně.
Proč ne?
Šlapeš po hrobě.
Co se tu píše?
Je tam to, co tam je.
Proč tě to zajímá?
Když to přejedeš kusem červené cihly, tak je nápis čitelnější.
-Nepraskne jí krunýř? -Ne.
Můžeš ji přejet i autem a nepraskne.
Umřou, jen když je otočíš vzhůru nohama.
Nedokážou se samy překulit. -Můžu se na ní taky povozit?
-Tak dobře, ale buď opatrný.
No tak, dělej.
Pohni se. Je kluzká.
Je fakt pevná.
Nevytáhne hlavu?
Jestli nevystrčí nohy?
-Možná až na tebe zapomene.
-Jak dlouho jí to bude trvat?
Musíš vydržet dlouho bez pohnutí.
Píchl mě trn.
To ji musíš dávat zrovna na hrob?
Když se budeš vrtět, nevyleze.
Nehýbej se.
-Co to bylo?
-Puška.
Tati. Už jdou.
Kde jste byli?
Zase jste zapomněli na čas.
U hřbitova jsme potkali lovce.
Zná se s tátou.
To musel být Huseyin.
Loví tam kosy.
Nechápu, co bude dělat s tak malými ptáčky.
Říkala jsem, ať jdete přímo.
Co nevidět bude tma.
Nerozdupejte tu kukuřici.
Měli byste chodit jinudy.
Jednou vás někdo postřelí.
Prošli jsme pole tak, abychom nešlapali po kukuřici.
Nepřeháněj.
Nic se jim nestane.
Jeden nikdy neví.
Kukuřičné lány jsou nebezpečné.
Jednoho takového večera ležel Ismail, z Torhasanu na poli a číhal na divočáky.
Když uslyšel šelest zmáčkl spoušť.
Šel se podívat a byl to Kasirahmetův syn.
Byl vážně zraněn a cestou do špitálu zemřel.
Měli by se polím vyhýbat.
Bylo mu stejně jako Alimu.
Jen choďte po cestě.
-Už má krejčí ty mé kalhoty? -Ano.
-To je dobře.
-Chce 50 lir.
-Cože?
-Prý to bude stát 50 lir.
-50 lir? -50.
-Nechal sis ji obšít?
-Jo.
Ať mi dá 50 lir a kalhoty si může nechat.
Jen zapravil nohavice a popustil v pase.
Svatá dobroto!
Teď už si nemůžu ani nic nechat upravit.
-Dej jí 50 lir. -Neblázni!
Tolik?
To je tam chceš nechat?
Už nemám žádné vlasy.
Šel jsem k holiči. Sotva dvakrát stříhnul.
A kolik si napočítal?
50 lir.
To je směšné.
50 mu nezaplatím.
-Jako kdyby mi prodával pole. -Zatracený...
Když jsem dal 20 lir za dům, všichni říkali, že je to drahé.
To bylo roku devatenáct set...
-Když jsem byl v Americe, dolar byl méně než lira.
-Ali, pojď sem!
-Co se děje?
-Pojď sem, povídám.
Každé léto a zimu chodil do města, takový hubený holič.
Ostřihal vás za pár rajčat. A ještě slušně poděkoval.
Nezaslechl jsem ho stěžovat si.
Teď chlap sedí ve krámě, a musíš jít ty k němu.
Dvakrát šmikne a chce 50 lir.
Kdo si tohle může dovolit?
Jen trochu zapravil nohavice a popustil v pase.
Jak ten čas letí.
To snad není ani pravda.
To už je život.
Dřív jsme byli mnohem čipernější.
Býval jsem mladý a silný.
Bylo mi 15, když začala válka.
Na věk nikdo nekoukal.
Já, který nikdy nevytáhl paty, jsem se najednou, ocitnul v Istanbulu.
Strčili nás do vlaku na nádraží v Sirkeci.
-A nebylo to v Haydarpashe?
-Byly tam strašné davy.
Mnoho z nás nikdy nebylo dál než za humny své vesnice.
Ke mně se přidal jeden kurdský kluk.
Spřátelili jsme se.
Jak se jen jmenoval?
Byl trochu jednoduchý, ale měl dobré srdce.
-Bůh mu žehnej, je-li ještě živ.
-Kde je Nusaybin?
-Cože?
-V Iráku.
-A co se stalo pak?
-Vydali jsme se do Mosulu.
Tam byla velká bída.
Prosili jsme vesničany o jídlo, ale říkali jen "maho."
"Maho" znamená "nic."
Ptali jsme se jinde a slyšeli jsme jen "maho."
Letos je po třešních dost brzy.
Nejen po třešních.
I po ostružinách.
Včera jsem procházela pod třešní, -a nahoře se něco ozvalo. -Veverka.
Taky jsem myslela, ale byl to had.
-Had?
Jaký had?
-Takový velký šedý.
Netuším, co tam nahoře dělal.
Teď se pořád dějí divné věci.
Ani ořechy nezrají jako obvykle.
-Ani jeřábi už se sem nevrací. -Proč?
Nevím, snad ty pesticidy.
A co se dělo pak, táto?
Zatracený kašel.
Nemůžu se ho zbavit.
-Kde jsem to byl?
-Jak jste byli v Mezopotámii, v Bagdádu.
Přišli jsme na tu planinu... a přešli tu písečnou pláň, a dorazili do Kutulenmare.
Kousek od Bagdádu. Tam jsme byli.
Náhle zaútočili Briti.
I když jsme měli hlad a žízeň, tak jsme je porazili.
A víte co se stalo pak?
-Anglický velitel spáchal sebevraždu.
-Neunesl porážku.
Ale když jim dorazily posily, tak nás přemohli.
Kdybychom nehladověli, mohli jsme vyhrát.
Padli jsme do zajetí.
Poslali nás lodí do Indie.
Z Bombaje jsme jeli vlakem do Semerporu.
Pracovali jsme na stavbě.
Byl jsem tak zesláblý, že jsem neunesl ani dvě cihly naráz.
Ani to jsem nezvládl.
Anglický hlídač pořád řval:
"Come on Joe, come on Joe."
Kdybychom dostali pořádně najíst, tak bychom, s Angličany zatočili. Ale neměli jsme síly.
většina z nás umřela hlady nebo na nemoci.
U potoka už jsou zase ti zatracení šakali.
Jsou to mazaná zvířata.
Během dne jsou zalezlí.
Musí být hladoví, že se odváží až k potoku.
Bylo to štěstí nebo osud, co mne dovedlo zpět? Nevím.
Domů jsem se dostal bezpečně, ale neměl jsem nic.
Co jsem si měl počít?
Možná by bylo lepší, kdyby ses nevracel.
Vrátil ses a co?
Dostals nějakou odměnu?
-Všechno nadarmo.
-Saffete.
Myslel jsem, že spíš.
Jak to mluvíš, Saffete?
Jak tě může tohle napadnout?
Stesk po domově je utrpení jako žádné jiné.
I když hladovíš, je to pořád tvoje vlast.
Třeba Gobak Ismail.
Léta pracoval v Německu, ale...
-Teto, být pohřbený doma, nebo jinde, co na tom záleží?
Ne, ty jsi mladý, a smrt je ještě daleko. Jinak bys takhle nemluvil.
Jak o tom přemýšlíš?
Když se blíží smrt, musíš se duševně připravit.
Jinak je to nesnesitelné. Musíš mít víru.
Je to těžké, když jsi daleko od domova.
Kam se podíváš, je jen cizinec.
Pravda.
Já se doma necítím ani ve městě.
Kdo ví, jak bych to nesla?
Tak proč někam jezdit?
Ať jedeš kamkoli, je tam stejné nebe i stromy.
Ale přesto sníš o našem nebi a našich stromech.
Támhle ten suchý strom, se pořád kymácí ve větru.
Věřím, že když umřeme, zůstaneme nějak součástí, života tak jako ten suchý strom.
V Indii se mi začala zjevovat moje usmívající se matka.
Byl jsem zkoprnělý hrůzou.
Zjistil sem, že v těch dnech zemřela.
-Tomuhle se říká telepatie...
-Někteří lidé cítí, že když, jste někde jinde, necítíte, že máte spřízněné duše.
Možná je to tak lepší.
-Proč lepší? -Já nevím.
Nechci tady shnít.
Když jsem byl na vojně, myslel jsem na to celou dobu.
Lidi o tom vždycky diskutují. -Podle mě je to všechno zbytečné.
-Zbytečné?
Jak to myslíš?
Co s tím můžeš dělat?
To je zákon přírody. Silnější přežije.
Evoluce.
Neměli bychom marnit život.
Měli bychom pracovat.
Děda makal celý život a k čemu mu to je? Ano.
To je pravda. Ale co jiného dělat?
Co nám taky zbývá?
Podívejte se na mé ruce.
Jsme tak omylní a pořád je co dělat. -Sotva tomu bude kdy konec.
-Měli bychom tvořit nové věci.
V Mezopotámii, kolébce lidstva, vzniklo mnoho legend.
Byl jste na mnoha důležitých místech, táto.
To prší?
Neřekl bych.
-Padla mi na hlavu kapka.
-Tesání do kamene.
-Cože?
-To taky vzniklo v Mezopotámii.
Ano, to je pravda.
Kolébka civilizace.
Francouzsky "La barceau de la civilisation"
A pak například Babylon.
-Byl jste v Babylonu?
-Slyšel jsem o něm.
Babylon je důležitý.
Zemřel tam Alexander Veliký.
Ještě mladý dobyl celý známý svět.
Tati, povídej jak překonali řeku?
-Povídej nám o slonech.
-Tak dobře.
Alexander dorazil k řece Hydaspes.
Na druhém břehu stál král Porus se svojí armádou.
Alexander se nejdříve utábořil, a pak svou armádu rozdělil na tři. S jednou se rozhodl přebrodit řeku.
Porusova armáda byla velmi silná díky slonům.
Bitev se odehrálo mnoho.
Důležité byly čtyři z nich.
První na řece Gráníkos. 334 let před Kristem.
Pak u Pinerosu, kterému se dnes říká Delicay. Je to někde u Iskenderunu.
Třetí bila bitva na pláni u Gaugamél. Je to severovýchodně od Mosulu. No a konečně, a proti Porusovi.
Potkal jsem člověka z Iskenderunu a ptal se ho na Delicay.
Ohromilo ho, že znám Delicay.
Ale nevyhráli za něj bitvy jeho vojáci?
Jejich jména si nikdo nepamatuje.
-Jen Alexandera.
-To se pleteš.
Samozřejmě, že potřeboval vojáky, ale před 2300 lety, vyrazit na tažení, a zvítězit za takových podmínek nebylo jednoduché.
Myslíš, že bylo snadné, velet armádě celých 13 let.
Sultán Selim se nedostal ani k Çaldiranu, protože se mu začalo vojsko bouřit.
Ale proč to všechno dělal?
Jen aby tvořil dějiny?
Napadal mírumilovné země.
To už stačí o tom Alexanderovi.
Co je na něm tak zvláštního?
Lidé, kteří neznají minulost, nemohou vidět ani budoucnost.
Měli jsme taky skvělé vojevůdce.
Třeba Fatih Dobyvatel.
Nebo Urukagina, velký Mezopotámský král.
Urumašina?
-Co je to za divné jméno?
-Urukagina. Král Lagaše.
Objevil se, když kněží vykořisťovali lid.
A co se týče nájezdů...
Alexander šířil civilizaci.
Budoval města a... spojoval kultury.
Řekové neustále trpěli, útoky Peršanů.
nejdřív se ubránil nájezdům.
Chtěl dobýt Egypt, aby...
Mami.
Slez, maminko.
Pojď dolů.
Dostal se až na poušť Gedrosia v jižním Pákistánu.
Bylo to hrozné místo, které skoro nešlo přejít.
Z 60 tisíc mužů jich přežila sotva pětina.
Někteří zemřeli žízní, jiní hlady.
Měli takový hlad, že jedli vlastní koně.
Vyčerpaní se potáceli přes tu nekonečnou poušť.
Pak na prázdné obloze spatřili hejna vran. Doufali, že ptáci míří ke zdroji vody.
Nějakou dobu se ubírali tím směrem, aby spatřili něco podobné vodě.
Nejdřív mysleli, že je to fata morgána. Zčistajasna spatřili, vodu uprostřed pouště.
Jeden z vojáků se vydal směrem k vodě a...
Zapomeň na trápení jiných, a mysli chvíli na nás.
Ještě pořád truchlím nad smrtí mého nebohého syna.
To je pravda.
Vždycky byl bezstarostný a práce ho nikdy nebavila.
Trval na tom, že půjde pryč a nemohli jsme ho zastavit.
-Tebe měl moc rád, Saffete.
-To byla dost divná láska?
Vychovala mě máma.
Co udělal on?
Nebyl s námi, když jsme měli potíže.
Stavil se u nás dvakrát třikrát do roka.
-No nemám pravdu?
-A ty jsi celý po něm.
Chceš taky odejít.
Stal se s tebe vzpurný chlapec.
Pořád sis nenašel pořádnou práci.
Nechápu, proč jsi nechal to místo, -na matrice?
-Našel jsem si něco jiného.
Muset pracovat celý život? To na mě bylo trochu moc.
Já matrikáře znám.
Je to skvělý chlap.
Jo, je to fakt pohodář.
Když jsi nevycházel s ním, nebudeš vycházet s nikým.
Říkal mi, jsi tu jen kvůli svému dědovi, jinak bys už dávno letěl.
Řekl jsem mu, že trochu přeceňuje moji schopnost lítat.
-A co na to on?
-"Ukažte tomu pánovi dveře."
Zařídili jsme ti ve městě všemožná zaměstnání.
Buď tě vyhodili, nebo jsi sám odešel.
Byl jsi na vojně, ale muže z tebe neudělali.
Co máme s tebou ještě dělat?
Co vlastně chceš?
Chci vám říct tohle.
Jo, možná jsem nula.
Ta moje nespokojenost vás asi štve.
Myslím si, že nemám na nic talent.
Své mládí jsem zahodil jako nedopalek cigarety.
Nemám domov, přátele ani práci.
Svá nejlepší léta jsem ztratil zaseknutý tady.
Srdce a odvaha se mi rozplývají před očima.
Než jsem šel na vojnu, nemyslel jsem ni nic jiného než na odchod.
Bylo to jednou ráno. Ucítil jsem silnou vazbu k tomuhle městečku.
Ve vzduchu voněly borovice.
Toho dne jsem, si prvně uvědomil ty duby a borovice.
Takhle brzy ráno, bývají venku jen, toulaví psi, kteří bezcílně pobíhají ulicemi.
Miluju tato rána, psy, vůni země.
Nechápu malicherné starosti ostatních.
Přijdou mi cizí a odporné.
A teď mi řekněte, co je špatného na tom, vydat se někam, kde se děje něco důležitého?
Mami, pamatuješ se, jak jsme bydleli v tom vlhkém přízemí, když jsem chodil na střední?
Jedli jsme jídlo, které nám dali ve vesnici.
Tajně jsme sbírali kousky mýdla.
Zrovna jsme jedli ovesnou kaši, když se ozvalo zaklepání.
-Byl to on.
-Zbyla ještě kukuřice, babi?
Jako obvykle dobře oblečený. Vešel dovnitř, a uviděl kaši na křivém stole.
-Začal ohrnovat nos a... -Nech toho, synku.
"Co je to?
Vy jíte pšeničnou kaši?"
Emine! Přestaň!
To je fuk. Byl to zvláštní člověk.
Žil a zemřel, aniž by na sebe kdy vzal zodpovědnost.
Ty se snažíš pomáhat a jak to dopadlo?
Nechal jsi zbudovat zavlažovací kanál a vesničani si tě teď berou do pusy.
Je mi jedno, co říkají.
Vždy když jdu, kolem toho kanálu, jsem na sebe pyšný.
A není tvé pole náhodou na konci toho kanálu?
Nechtěl jsi snad přivést vodu na svá pole?
A není snad celé údolí zelenější? Didn't it make all the valley get greener?
-Kanál bez vody.
-I kdyby, tak na tom nezáleží.
I tenhle malý stromek, v sobě skrývá, zázrak přírody.
Každý rok nová větévka.
Tahle je kratší, protože pršelo méně.
No a?
Příroda zná odpovědi na všechny naše otázky.
Musíš se vnímat, jako součást celku.
Tvůj táta odsud odešel.
Vyjasněme si něco. Ne každý má to štěstí jít na vysokou školu.
Štěstí?
Ty tomu říkáš štěstí?
Co měl můj táta ještě dělat?
Připadáš si důležitý.
Ale pravdou je, že musíš žít v tomhle městě.
Jsou tu akorát stromy.
-Možná měl pravdu.
-Poslyš.
-Když tvůj otec odešel...
-Byl to tvůj bratr.
Tady na loukách jste si spolu hráli.
Smáli jste se na stejných ulicích.
Ale nikdy jsem tě neslyšel o něm říct něco pěkného.
Lidi by měli mít víc pochopení a soucitu.
Jak můžeš být tak odměřený a necitlivý?
Ale Saffete, třeba...
Proč mám trpět za chyby mého otce jen já?
Vy snad nejste jeho příbuzní?
Proč to odnáším jen já?
-Saffete, chlapče... -Jak můžete ze sebe setřást, odpovědnost, jako kachna vodu z peří?
To určitě ne.
Jak tě to napadlo?
Možná jsem ignorant.
O Alexanderovi toho moc nevím.
Ale na co jsou znalosti, když se o ně nepodělíš?
Nestačí jen číst knihy.
Učil ses jen kvůli sobě?
To je absurdní.
Co ty o tom víš?
Mluvit je snadné, ale udělat něco mnohem těžší.
Začínal jsem z ničeho.
Rozhodl jsem se studovat a nikdy to nevzdat.
V zimě jsem jezdil do školy na oslu.
Něčím jsem si prošel.
Pracoval jsem na poli.
Myslíš, že to bylo lehké?
Myslíš si to?
Na studia na univerzitě jsem si sám vydělal.
První kabát jsem si koupil až na vysoké.
Sám jsem se naučil anglicky a odjel do Ameriky.
A jak jsem to dokázal?
Zatímco ostatní se bavili, celé noci o fotbale.
Co v té době dělal tvůj otec?
Kupoval si drahé oblečení a obrážel večírky.
Nebo snad ne?
Ano, asi jsem žil samotářsky, a přáteli mi byly mé knihy.
Já už lidem nevěřím.
Jen přírodě.
Tvůj táta si myslel, že mrhám životem.
Říkal lidem, že neumím žít.
-Zbyly ještě kukuřice?
-Ne.
Tati, nepůjdeme pro kukuřici?
-Proč na mě tak vejráš? -Jen tak.
Neřvi, ženská.
Proč jste to zas začali řešit?
Myslíš, že jsi dokonalý?
Saffete, máš stejné problémy jako tvůj táta.
Pořád nemáš dobré zaměstnání.
Teď když máš po vojně, tak by ses měl rozhodnout.
Oženit se a mít děti.
Ty jsi jediný člověk z vesnice, který šel na vysokou školu.
Byl jsi v cizině, studovals jazyky. Ale nakonec jsi se stejně usadil tady.
Neučil ses, abys nemusel na tato pole?
Nechápu, k čemu ti ty znalosti jsou.
Jeden z nás je teď pod zemí, a jednou nás to čeká všechny.
Naprosto důvěřuji Bohu, ale my přicházíme a zase jdeme pryč.
Kam se poděla máma, táta a strýcové?
Všichni jsou pryč.
Všichni stárneme.
Ale proč si Bůh vezme nevinné dítě?
Jaký hřích může spáchat dvouleté dítě?
Třeba to Kezbanovic.
To nikdo nepochopí.
Nikdo kromě Boha.
Nemůžeme vědět všechno.
Stačí znát to, co potřebuješ.
Proč vědět víc?
Bůh nám dal dvě uši a ne čtyři.
Protože i se dvěma jde slyšet.
Ano, ženo, přišli jsme o syna, ale to byla vůle boží.
Jsou časy zlé i dobré.
Když jsem se vrátil z Indie, byl jsem úplně vyčerpaný.
Když jsem se třásl na palubě lodi, myslel jsem na to, že jestli se vrátím do své země už nikdy nebudu, nešťastný, dokud budu mít jídlo a střechu nad hlavou.
Dostali jsme se domů, ale vše bylo v troskách.
Válka zasáhla všechno.
Má snoubenka mě nechala a vdala se za někoho jiného.
Už měla dokonce dítě.
Tak už to bývá. Teď jsem farmář.
No a?
To nevadí.
Ale umřít ještě nechci.
Doufám, že mi Bůh dá ještě aspoň 20 let.
Musíš žít a jíst zdravě, jako Američani.
Abych to zkrátil, někdy bylo hůř a někdy líp. -Nesmíte ztratit víru.
-Vy nás všechny přežijete, dědo.
Sami vidíte, v jakém jsem stavu.
Pusa se mi třese a v levém oku cuká.
Nejhorší je to, když jdu spát.
Když už usínám, tak náhle, ucítím na pravé straně bolest.
Ta se pak přesune do hlavy.
Mívám strašlivé migrény.
Věk přináší bolesti a trápení.
Ale já chci přesto dál žít. Nejmíň dalších 20 let.
Neslyšíte hudbu? Táta má pravdu.
Když umřela máma, myslela jsem, že to nevydržím.
Dnes už si sotva vybavím její obličej.
Když jsem otěhotněla, ucítila jsem něco, co nikdy předtím.
Neumím to přesně popsat. Možná přání milosrdenství?
Jako kdybych poznala, o čem život je.
Brzy nikdo ani nebude chodit na naše hroby.
Vyměň si polštář, tati.
Zkus ten silný dřevěný rolovací váleček, který mají Japonci.
Dej si ho pod krk.
Většinu migrén způsobují nervy v zátylku.
Loni, když hořelo, tak jsem běžela domů.
Byla to úleva vidět, že to není náš dům.
Ali a Asiye koukali do těch plamenů, a v tvářích měli strach, paniku a naléhavost.
Strašně mě to vyděsilo.
Napadlo mě, kolik toho ještě v životě budou muset vidět.
Lidi zmateně pobíhali a křičeli.
A ty jejich úpěnlivé pohledy.
Musím na to pořád myslet.
Mami!
Kterým směrem je Indie? Nevím.
Snad támhle.
-Myslíš směrem k Yenice?
-Řekla bych, že ano.
-Je to na východ, ne?
-Takže je za horami.
Ano. Asi to tak bude.
Kdyby přepsali nabývací listiny na její jméno, dokud byl její manžel ještě na živu, nebyla by teď na mizině.
Ptala se mě jestli mám něco na vyprání. -Kdo?
-Tvoje žena.
Řekla jsem, že mám jen to, co mám na sobě.
Nenabídla mi, že to vypere.
Takže jsem to nesvlékla.
Hodila jsem to do pytle.
Možná jsem měla nechat něco přepsat na sebe.
Asiye, spíš, koloušku?
Chtěla jsem tě poprosit o masáž ramen.
Jen spi dál.
Už mě zase bolí hlava. Nemůžu usnout.
Nuri!
Pojď mě namasírovat.
Promasíruj mi trochu ramena.
zatracená bolest. Proč musím tak trpět?
Krk mám celý dřevěný.
Nejraději bych si ho nechala useknout.
Počkej.
Já to zavážu.
-Mám víc přitlačit? -Podívej.
Ta bolest je jako předpověď počasí.
Sednu si a na chvíli si odpočinu.
-Děti už jsou v posteli? -Jsou.
Nedojedli meloun.
Nebudu ho dávat dovnitř.
Ráno ho dojedí.
Bůh nás ochraňuj.
Mojí matce a otci...
Co kdyby naše kuře s kachnou měly dítě?
Mohlo by se jmenovat Kurňa.
Nebo Kuchna.
Hele, něco od vás potřebuju.
Sprchoval jsem se a jak jsem se myl, něco jsem ucítil.
Bylo to jako kýchnutí, jen lepší?
Ne. Něco na těle.
A co to bylo? Nevím.
Je to na místě, kam...
Nevidím si tam. Myslel jsem, že třeba vy byste mi mohli pomoct.
Ale no tak, kluci!
O nic nejde!
Tak co je to?
Na znamínko je to moc vrásčité.
Je to...?
Ne, je to hezčí než uhrák.
-Rossi, jdi k doktorovi. -Co to tu...?
No, je to jasné.
Ještě dva týdny bude zima.
Jo, přesně.
A tohle je kavárna.
Tady hraju svou hudbu.
-Dobré.
-Tohle jsou mí přátelé.
Lidi!
Tohle je Vince.
Vinci, to jsou lidi.
Vince je požárník.
Už jste někoho zachránil z hořící budovy?
98 krát, to je nejvíc ze všech.
Až si s Joeym budeme hrát se sirkama, můžeš to dotáhnout na stovku.
Požární ochrana není legrace, synu.
Máš pravdu, já vím.
Už musím jít.
Mám službu.
Tak v sobotu.
Je milý, Phoebe.
Ale co ten učitel ze školky?
Jason?
S tím se uvidím večer.
Ale, Phoebe!
Dvě rande za den.
Nepoznávám tě.
Já vím.
Hraju to na obě strany.
Pendluju mezi dvěma kluky.
Vybíjím si své choutky.
Jsem taková nevybouřená, oboustranná podvodnice.
A vědí o sobě?
Hýbá pes rty, když čte?
Dobře, ne, nevědí.
Ahoj, lidi.
-Tak co?
-Co doktor?
Říkal, že se není čeho bát.
Je to benigní.
-Co to je?
-To mi nebyl schopný říct.
Řekl jen, že je to nějaký druh kožní anomálie.
Takže je to jen kůže.
No, ne. Prý je to něco jako kůže.
- Takže to není kůže.
- No, je to něco kožního.
Nejhorší je, že když to nemůže určit, odmítá to odstranit.
Zajdi za mým doktorem.
Když jsem tam přišel s tou třetí bradavkou, hned mi jí ufikl.
Takže mám štěstí.
I když ne takové jako ti, co mají dvě od narození.
Aspoň věděl, co to bylo.
Mělo to nějaké jméno.
Možná to pojmenují po tobě.
Budou tomu říkat Ross.
A pak budou lidi říkat: "A jéje, má Rosse."
Jo, to bude skvělé.
Pete se se mnou rozchází.
Bylo to na záznamníku.
Říkal, že až se vrátí, musíme si promluvit.
-No a?
-To je všechno.
"Musíme si promluvit", nevěstí nikdy nic dobrého.
To ale neznamená, že se s tebou rozchází.
Opravdu?
Možná ti jenom zahnul.
Nezbohatnu z toho, ale je to dobrý pocit, že těm dětem měníš život.
To je tak skvělé.
Proboha!
Proboha!
Radši zavoláme hasiče.
Nepotřebujeme hasiče.
Spíš by tu byl užitečný automechanik.
- Asi to má málo chladící tekutiny.
Už jedou!
Rychle odsud!
Počkej.
Až budu chtít vidět hasiče, dám si s ním rande.
O nic nejde.
Třetí bradavka.
Jenom taková naprosto běžná třetí bradavka.
Zbavte mě jí.
Prostě ji odřízněte.
Sundejte si košili.
Podíváme se na to.
Co to děláte?
Ukazuju vám tu běžnou třetí bradavku na odříznutí.
To není třetí bradavka.
Vždyť to máte na prdeli.
Tak co to teda je?
Počkejte chvilku.
Vydržte.
-Jansene, pojď sem.
-Mám tu Hamiltona!
Ten je dobrý na anomálie. Vezmi ho s sebou.
Víte, co se moc nevidí?
Stepování bez trička.
Já si to naše povídání vždycky tak užívám.
Musím Peteovi zalít kytky.
Víte co?
Jestli mě chce nechat, nebudu je zalévat.
Jestli tě chce nechat, mohli bysme to udělat s Joeym, jestli víš, co myslím.
Nebo tam půjdem a počůráme je.
Já to nedokážu.
Bojím se, že mě jeden z nich nachytá s tím druhým.
Zblázním se z toho!
Tak proč se s jedním nerozejdeš?
A co ta hra na dvě strany?
Už mi to jako hra nepřipadá.
Je to spíš práce.
Jako práce na dvě směny.
Tak si jednoho vyber.
Kterého máš radši?
Vince je skvělý, víte?
On je takový "chlapský" chlap.
Je tak statný a urostlý.
Fajn, máš to.
Choď s Vincem.
Ale Jason je zase citlivý.
To je důležité. Vyber si jeho.
Jasně.
Choď s padavkou.
Jason není padavka.
Já myslel Chandlera.
Víte, mám domluvenou večeři.
Děkuju, že jste všichni přišli tak rychle.
Dámy a pánové, lékařem jsem už 23 let a teď jsem zmaten.
A tohle je pracovna.
Teď koukejte.
Světla!
Fajn, míň světla!
Špatná světla!
Světla, zmizte!
Vidíte?
Stačí najít správný povel.
A vypínač.
Takový boháč, a má malou televizi.
To je videofon.
Ale jste tu načerno, tak na nic nesahejte.
IKEA, to je ale pohodlí!
To je krásný byt!
-Bože!
To je slušná kuchyň. -Já vím.
Slušná kuchyň.
Lednička mi popřála krásný den.
Milionářova šeková knížka.
Joey, polož to.
Bože, to je Pete.
Zmizte!
Jak se sakra zvedá videofon?
Asi takhle.
Moniko, jak se máš?
Jo, dobře.
Bezva.
Zrovna ti zalévám kytky.
Nezapomeň na ten fikus za Rachel.
Chandler je na pohovce!
Já ho vidím.
Schovávat se teda neumíte.
-Ahoj.
-Jak se máš?
Jak jsi říkal, že si musíme promluvit, je to dobrá zpráva, nebo špatná?
Dobrá.
Rozhodně dobrá.
Počkej, mám další hovor.
Jak se vede?
To jsem pořád já.
Mám tu obraz v obraze.
Zavolám ti později.
Moniko?
Myslím tobě.
Ještě ti zavolám.
Tak zatím.
-Dobře. Mám tě rád. -Já tebe taky.
My tě máme taky rádi!
Je to dobrá zpráva.
Dobrá.
-Co myslíte, že je ta dobrá zpráva?
-Koukněte!
Šek na 50 000$ pro "Huga Lindgrena, návrháře prstenů".
Promiňte.
Co myslíte, že je ta dobrá zpráva?
Bože!
Monika si vezme milionáře!
Měla bys zavolat mámě!
Zavolej mámě!
Tohle je Peteova máma.
Musíš udělat tématickou svatbu.
A téma bude: "Koukněte, kolik máme prachů!"
Možná byste mohli dát peníze do pozvánek.
Nebo udělat prostírání z bankovek.
A jako první chod salát z peněz.
Bude trošku suchý, ale lidem se bude líbit.
Mohla bys přestat?
Chodíme spolu pár týdnů.
Nevíme, jestli mi to navrhne.
Tohle je Pete.
Není jako ostatní lidi.
Na první rande jste jeli do Říma.
Pro většinu je to tak třetí, čtvrté rande.
No, jestli je to tak, pak je to bláznivé.
Monika má pravdu.
Mluvíme přece o svatbě.
Nemůže do toho jen tak vletět.
Co ty o tom víš?
Vzal sis lesbičku!
Mohla bys být na tom hůř.
Je to fakt hodnej chlap.
Víš, co bys měla udělat? Nerozhodovat se hned teď.
Počkej, až tě požádá a podle toho, jak to budeš v tu chvíli cítit, se rozhodni.
Pete si kleká na jedno koleno a vytahuje jak dýně veliký diamantový prsten...
Už půjdu.
Musím se rozejít s Vincem.
Takže budeš chodit s učitelem?
Mám Vince ráda, víte?
Ale Jason je tak citlivý.
V životě je citlivost důležitější, než pěkné, ale fakt moc pěkné tělo.
Jason.
Stoprocentně Jason.
-Držte mi palce! -Zlom vaz!
Proboha!
Promiňte.
Představovala jsem si, jak chytám kytici z bankovek.
Promiňte.
Je tu Vince?
Jasně.
Nevěděla jsem, že to fakt používáte.
Co se děje?
Tohle nebude lehké.
Asi bysme se už neměli scházet.
Dobře.
Je mi to líto.
Ne, to je v pohodě.
Jenom jsem myslel, že mezi námi je něco zvláštního.
Měl jsem pocit, že se ti můžu otevřít.
Je toho tolik, s čím jsem se ti ještě nesvěřil.
Nevěděla jsem, že jsi...
Promiň.
Nemůžu mluvit.
Napíšu si to do deníčku.
Počkej!
Počkej!
Jestli s tím chceš něco dělat, zajdi k mému bylinkáři. Díky.
Ale já to chci odstranit, ne pěstovat.
Když holky spí s klukama s divnýma věcma po těle, řeknou o tom kamarádkám.
Dej mi to.
Nezlob se na mě, ale nemohla jsem odolat.
Časopis pro nevěsty?
Vím, říkalas, že řekneš ne, když se tě zeptá, ale představ si, jak skvěle bys vypadala v těhlech od Donny Karanové?
To teda jo!
Stejně si je pořiď.
Do klubů a tak.
Je to divné.
Vím, co jsem říkala.
Ale dneska ráno v posteli jsem si říkala, jaké by to bylo, kdybych řekla ano.
Vím, je to tak najednou a uspěchané a vůbec mi to není podobné.
Ale to neznamená, že nemůžu.
Že jo?
Jsem do Petea blázen.
A vím, že chceme oba totéž.
A když jsem přemýšlela, že řeknu ano, byla jsem fakt šťastná.
Proboha!
Já vím.
Potřebuju další koláč.
Mon, můžu přivést dva hosty, jestli se budeš vdávat?
Ty ses s tím hasičem nerozešla?
Přesně to jsem tím naznačovala.
Ukázalo se, že je hrozně citlivý.
Píše si deníček a maluje.
Dokonce mi ukázal moje portréty uhlem.
Má radši akvarel, ale k uhlu má snazší přístup.
Takže necháš Jasona?
Jo, protože s někým se rozejít musím.
Jason je citlivý.
Ale Vince teď taky.
A navíc ta Vincova postava.
Tak...
To jsou prostě jasné počty.
Dále.
V telefonu to znělo tak vážně.
Děje se něco?
Vy jste určitě Ross.
Já jsem guru Sáž.
Musím vám říct, že jsem ještě nikdy u guru nebyl.
No, uklidněte se.
Jestli vám to pomůže, vystudoval jsem ty nejlepší medicíny ve střední Americe.
No, tak se na tu vaši abnormalitku podíváme.
Posaďte se.
Jak jsem předpokládal, je to kundus.
Co je to "kundus"?
Nevím.
Co je kundus pro vás?
Lehněte si, prosím.
Mám tu mast, po ní by to mohlo zmizet.
Za pokus to stojí.
Jasně.
Hned uvidíme...
Tak tudy cesta nevede!
Co je?
Zdá se, že jsme to rozdráždili.
My?
My jsme to rozdráždili?
Už asi vím, kde je problém.
Obávám se, že bude třeba mnohem silnější prostředek.
Láska.
Často takové věci nejsou nic víc než negativní energie, která se snaží uniknout z vašeho těla.
Tohle nezmizí, dokud se to nenaučíte milovat můj příteli.
Tak ať vás slyším říkat, že milujete svůj kundus.
Mám rád svůj kundus.
Není žádný způsob, jak se toho zbavit, dokud nezačnete...
Co to bylo?
Je to pryč.
Jak to?
Chytlo se mi to za hodinky.
Světla.
Romantická světla.
Hezké.
Tak a teď to, o čem jsem s tebou chtěl mluvit.
Jo, správně.
Úplně jsem na to zapomněla.
Hodně jsem přemýšlel.
Pohlédl jsem na svůj život a mám pocit, že jsem dobyl svět byznysu.
A intelektuální svět taky.
Mám i nejkránější ženu na světě.
Ale jedna věc mi chybí.
Co to je?
Je čas dobýt fyzický svět.
Chci se stát šampiónem ultimativního boje.
Chceš co?
Chci být šampiónem ultimativního boje.
Je to nejnáročnější fyzická soutěž na světě.
Ve 49 státech je zakázaný.
O čem to mluvíš?
Můj trenér Hoši mě učí jet-kun-do a brazilský pouliční boj.
Nechal jsem si vypracovat vlastní tréninkový program.
Předpokládám, že ti ho dělal návrhář prstenů.
Chci, abys byla v první řadě, až vyhraju.
Tak blízko, abys cítila krev.
Co říkáš?
Naši budou štěstím bez sebe.
Bláznivé prádlo Řeže mě do zadku
Bláznivé prádlo Se zařezává
Bláznivé prádlo
Co ten tu dělá?
To bude dobré, hraj dál.
To zmákneš.
Bude to dobré.
Dobře, díky.
A jako vždycky, po vystoupení se mnou nemluvte.
Šel jsem kolem a viděl, jak hraješ.
Je to hezké, potkat tě tady.
O co tady jde? Kdo je ten chlap?
Nevím!
Najednou mě začal líbat.
Dej mu, Vinci!
Cože?
Chodila jsem s váma oběma.
A bylo to fakt hrozné, protože se mi to líbilo.
Ale mám vás ráda oba a nevěděla jsem, koho si vybrat.
Je mi to líto.
Jsem hrozná.
Jsem fakt hrozná.
Klid.
To je dobré.
Nic jsme si přece neslíbili.
My taky ne.
Neber si to tak.
Vážně?
Nechodíme spolu přece dlouho.
Ani jsme spolu ještě nespali.
Vy ne?
Vy jo?
No, tohle se mě netýká.
To se mi snad zdá!
Ty jsi s ním spala?
A s tebou jsem večeřela při svíčkách v parku.
Usnadním ti to.
To mohl být pěkný trapas.
Ty jsi s ním večeřela při svíčkách v parku?
Jo, ale to můžu i s tebou.
Udělám to pro tebe.
Nemůžu uvěřit, že jsem chodil s někým, kdo rozdělal oheň v zalesněné oblasti.
Všechno bude zase dobré.
Jasný, ptáku?
Ahoj. Já jsem guru Sáž.
To je kachna, že jo?
Protože jinak... to není nic pro mě.
Má hrozný kašel a veterinář si s tím neví rady.
Pomůžete jí?
Uvidíme.
Myslíte, že by snědla netopýra?
Opravdu pěkně natržený! Kolikrát ti to mám říkat?
Natoč se a vklouzni.
Můžem vás strčit do jiný skříně?
Vypadají, že souhlasí!
Kdo je to Chip?
Jsem rád, že jsem tě dneska potkal. Moje číslo je 555-9323.
Zavolej mi.
"Chip" je Chip Matthews.
Co s ním šla Rachel na školní ples?
Proč ti volá? Protože jsem ho potkala v bance.
Ty máš kliku! Nejpopulárnější kluk ze školy!
Já vím!
Ahoj, tady Monika.
Pane Bože!
To jsme si pokecali!
Jsem na odchodu. To je dobře.
Musím přečíst nějakou zprávu.
Je to osm stránek.
Psalas to ty?
No podívejme!
Chip Matthews volal. Copak asi chtěl?
No, vlastně...
Určitě vycítil, že jsem připravená na sex s jiným.
Proč mu nezavoláš?
-Určitě to chceš slyšet?
-Určitě. Chipe!
Ahoj, tady je Rachel. Rachel Greenová.
Tys mi nechal vzkaz?
Ano, nechal.
Spolubydlící ho zapsala.
Monika Gellerová?
Jo, správně!
Volal, aby pozval Moniku.
To musí být trapas.
A kde jsi ty sehnal nejkrásnější krajku v zemi?
Čtu váš inzerát.
"Ohromující víceúčelový regál, jemná...
Jemná italská práce. "
Prodáváte víceúčelový regál? Proč?
Je bezva. Chceš ho?
Gepetto?
Pět tisíc dolarů? Jsi normální?
Změním to na 50$, nebo na vaši nejlepší nabídku.
A co zisk?
To si říkáš účetní?
Tak co tedy děláš?
To přece víš.
Ježíšmarjá, ne!
Kšá, číčo! Pojd sem!
Blázínku! Můj Bože!
Nic.
Co je?
Měla jsem silný pocit, že ta kočka je moje matka.
Ta z Montauku? Ona byla kočka?
Ne.
Byla to lidská ženská.
Tohle je duch mé mámy Lilly.
Té, co se zabila.
Nedala sis zase babiččinu medicínu na zelený zákal?
Ne, doktore Skeptiku.
Nejdřív ten pocit.
A pak vlezla do mýho pouzdra na kytaru, který má oranžovou výplň.
Matka měla nejradši oranžový pstruhy.
Kočky mají rády ryby.
Ahoj, mami!
Ten úsměv jsem neviděla 1 7 let.
-Pheebina matka má obrovský...
Kdy jsi mi chtěla říct, že randíš s Chipem Matthewsem?
Ted.
Můžu s ním jít na rande?
Jak to můžeš chtít po tom, co mi udělal? To na školním plese?
Hledala jsem ho dvě hodiny a on zatím obíral Amy Welshovou!
To bylo na střední.
Proč se tím pořád zabýváš?
Ale chodily.
Ta se šila pro tebe?
Jo, při ručních pracích.
Říkalo se, že to je pro maskota.
Tenkrát jsem na rande s Chipem nemohla ani pomyslet.
-Tak s ním běž.
Pokusím se.
Jak postupuje likvidace víceúčelového regálu?
Joey provádí velmi důkladné kádrování.
Každý si nezaslouží vlastnit prkna a hřebíky.
Přestaň!
Jak dlouho u nás tvoje maminka zůstane?
Asi do doby, než si zvykne na to, že je tu nová maminka.
Ted má strach, že ji vyměním.
To se nestane, že ne?
Musím si jít zavolat.
Proč nezavoláš odtud?
Mám hovor na výzvu s jistou matkou na P-L-Á-Ž-l.
Připomíná ještě někomu kočka Phoebinu matku?
Rossi, nezačínej.
Ty skutečně věříš, že v té kočce je nějaká ženská?
Ne, nevěříš. Ano, věřím. Ne, ty...
Víš co?
Do toho mě nezatáhneš.
To víš, že jo.
Protože musíš mít vždycky pravdu.
Nemusím mít vždycky...
"Jurský park" by mohl existovat.
To je moc pěkný.
"Moc pěkný?" Omluvte ho.
Nejradši by se s tím oženil.
My nemáme 50$.
Ale co výměnný obchod?
Neřekl bych, že potřebujeme kanoi.
Prostě si ten regál vemte.
A až dorazíte domů, tak tu kanoi vyhodte.
Nic se vyhazovat nebude. Já jsem ji postavil.
Jsi dobrej!
To je neuvěřitelný, tohle bylo na telefonní budce.
Není vám to povědomý? Pheebina matka zřejmě vystupuje pod jménem "Julio" .
Nějaká holčička hledá svou kočku. Víte, co to znamená? Jasně!
Rozdělit odměnu 200$ na pět dílů! Musíme jí to říct?
Bláznivá ženská si myslí, že její matka je v nějaký kočce.
Nesnáším, když má Ross pravdu.
Tohle by mohla být výjimka, kdy nemá pravdu.
Myslíš?
Má pravdu.
Jak to s ní jde?
Bezvadně.
Máma mi usnula na břiše a předla.
To je roztomilý.
Půjdu si dát kafe.
Co jsi říkal, Joe?
Hned jsem tam.
Cítím se tak...
-Výborně! -Už jdu!
Ještě ne, ještě ne, ještě ne!
-Ahoj, Chipe.
-Jak se máš? Mám se skvěle! Mám bezva práci.
Mám výborný kamarády.
Až na to, že s nikým nechodím, nikdy jsem se necítila líp.
Už je Monika hotová?
Chipe, jak se má Amy Welshová? Amy Welshová?
Už je Monika hotová?
Tohle je kus pro tebe.
Masivní konstrukce, spoustu místa.
Vejde se tam i dospělej chlap.
Jo, jednou jsem tam vlezl. Vsadil jsem se s kamarádem o 5$. Pak zastrčil hokejku do dvířek a zavřel mě tam.
Docela legrace, ale bylo to tam jako v rakvi. Ne, tam se nevejdeš.
Není to dost hluboký.
Když to nepůjde, slevím ti z ceny 5$.
Tys to navrhnul.
Co jsem říkal?
Někdy si sem zalezu, abych před vším unikl.
Tady je.
Tak jsme na střední říkali tvý motorce.
No nic.
Pusa od Chipa.
To je všechno.
Co ty?
Vyrážíme se Simensem a Zanou.
Někdy se Spindlerem, Levinem, Kellym.
Potkávám Goldieho,
Sticka, Browna, Sulkova, McGuireho,
J.T., Beardsleyho.
Po škole člověk nějak ztratí kontakt.
Tuhle jsem potkal Dorfmana. -Jak se má?
-Stáhli jsme mu se Simensem gatě.
Není on architekt?
Pořád nosí spodní prádlo.
Pane Bože!
Cože?
Jsi v pořádku?
No tohle!
Slíbil, že ty křesla tu nechá!
Kde jsou naše věci, sakra?
Ten chlápek se přišel podívat na regál a tvrdil, že se tam dospělej chlap nevejde.
Jestli na něj někdy narazím, víš, co udělám?
Předkloníš se?
A pak se Zana usral!
Ne že by mě nebavily příhody ze střední školy, baví mě to.
Ale snad bysme mohli mluvit o něčem jiným.
Nevím, kde pracuješ. -Ty víš, kde pracuju.
-Opravdu? V kině.
Vždyť jsi tam chodila.
Pořád v multiplexu?
Přece to nepustím!
Můžu ti přinést plakáty.
Díky, to mě neláká.
Bydlíš u rodičů?
Jo, ale můžu být venku, do kolika chci.
Pěkně vás vybílili!
Mikrovlnka, stereo.
Ty vole, sebrali pikovou pětku!
Ne, tady je.
Pane Bože, co se tu stalo?
Narodil se Joey a o 28 let později mě vykradli!
Tak jaký bylo rande?
Na střední škole jsem si vždycky chtěla vyjít s Chipem.
Dneska jsem si s ním vyšla a bylo to jako na střední škole.
Zlato, to je mi líto.
Nejen že jsem si s Chipem vyšla, ale taky jsem se s Chipem rozešla!
Říkali":" "Nemáte pojistku, tak nám nevolejte. "
Vy jste jí to neřekli?
Dobře, tak jo.
Poslyš, tahle kočka patří jedné holčičce.
Všude tady kolem jsou letáčky. Promiň, drahoušku.
Půjdeme ji vrátit s tebou, jestli chceš.
Ale ona si vybrala mě.
Já jen respektuju její rozhodnutí. -To je správné.
-Výborně. Všeho moc škodí.
Je mi líto, že se cítíš provinile, žes byla se svou novou mámou.
Ale tohle není tvoje stará máma. Tohle je kočka.
Kocour Julio.
Žádná matka! Kočka.
Rossi, kolik rodičů jsi ztratil?
Žádného.
Věřím, že to je moje matka.
l kdybych se spletla, co na tom?
Bud kamarád. Podpoř mě.
Nevím, co na to říct.
Mohl by ses její mámě omluvit.
To by ji potěšilo.
Paní Buffayová,
omlouvám se za to, co jsem řekl.
Obě ti odpouštíme.
Co bude s tou malou holkou?
Poslouchej.
Mami, doufám, že víš, že pro mě strašně moc znamenáš.
Můžeš se klidně kdykoliv vrátit.
Kdyby se vrátila jako gauč, tak bysme to ocenili.
Tak pojd. Odvedu tě domů. -Půjdu s tebou.
Mám jednu matraci navíc.
Nevytahuj se, frajere.
My tu nemáme nic.
Věnováno památce DOROTHY KAUFFMANOVÉ.
Phoebe zjistila o téhle ženě která věděla o jejích rodičích, a nevím jak to skončilo.
Jsem tvá matka.
Monika vtipnovala, že by nechodila s Chandlerem.
A tam taky nevím, jak to skončilo.
Rossova nová přítelkyně se ukázala a
Rachel jí povolila Bonnie oholit si svou hlavu.
Potom se Ross a Rachel políbili.
Teď si Ross musí zvolit mezi Rachel a jeho přítelkyní.
A to taky nevím jak dopadlo.
Počkejte. Dovolte mi zajít pro Chandlera.
Ona mi pomáhá.
Moje hlava se spálila.
Milionkrát díky.
Nemáš vůbec zač.
Čichni.
Mátová.
Budu v našem pokoji.
Ach, můj Bože!
Já vím.
Musím jít.
Musím se rozejít s Bonnie.
Teď?
Tady?
Nemůžu tu zůstat celou noc.
Pokud tam půjdu, ona bude chtít dělat věci.
Nemůžeš říct, že nemáš náladu?
Ne, to ona má ráda.
Falšování spánku, na ni neplatí.
Vzbudil jsem se s ní několikrát.
Proč ti to říkám?
Já nevím.
Ne každé ráno.
Dělej to ještě horší!
The One with the Jellyfish Ten jeden s medúzou. Přeložila z angličtiny Limetkaa
Pravděpodobně chcete vědět jak se to stalo.
Myslím, že bych na to mohl přijít.
Narodil jsem se, a potom všichni leželi jejich zadkama dolů.
Ne, tak to nebylo.
Pamatuješ, jak jsem říkala, že Lilly, Frank a já jsem si byli blízcí?
Byli jsme si velmi blízcí.
Jak moc?
My tři jseme byli tak trochu jako pár.
Nevím, jak to mohlo fungovat.
Já se neptám!
Každopádně, já jsem nějak otěhotněla a já jsem se bála.
Byla jsem blbá a sobecká bylo mi 18 let.
Pamatuješ, jaké to je být osmnáctiletá?
Máma spáchala sebevraždu a táta utekl.
Žila jsem v Gremllinu s chlápkem, co mluvil se svou rukou.
Omlouvám se.
Myslela jsem, že jsem tě nechala s těmi nejlepšími rodiči.
Neslyšela jsem o nich, až před pár lety.
Do té doby jsi už byla dospělá.
Jsi tady a já bych tě hrozně ráda poznala.
Dobře, to každý.
Jsem vážně super osoba.
Měla jsi 29 let to zjistit a ty jsi se ani nesnažila.
Ty jsi ode mě odešla a já udělám to samé.
Už tě nikdy nechci znova vidět.
Kde je moje kabelka?
Dopytle!
Došla nám soda.
Půjdu pro nějakou.
Vážně?
Ne, protože nejsem tvůj přítel.
Ahoj, Phoebe. Jak to šlo?
Mojí mamky kamarádka, Phoebe, je vlastně má biologická matka.
Našel jsem vysušeného mořského koníka.
Co tím myslíš?
Moje nová matka, která je velka opouštitelka.
Chceš tady zůstat a vymluvit se z toho?
Potřebuji být sama.
Chlape, hey co bys dělal, kdybys zjistil, že tvá matka není tvá matka a potom by se ukázalo, že tvá nová matka je velice pěkná?
Oh, chlape, co?
Ale, to je tvá máma.
Ne, bavím se o tvé mámě.
Je konec.
Bylo to hrozné?
Bylo to dlouhé.
Neuvědomil jsem si, jak je pozdě, ... dokud jsem neuviděl odraz páté hodiny na její hlavě.
Ona nechtěla zůstat.
Zavolal jsem taxíka.
Zrovna odjela.
Napsala jsem ti dopis.
Oh, děkuju!
Mám rád poštu.
Je to jen pár věcí, o kterých jsem přemýšlela.
O nás.
Než vůbec budeme přemýšlet o nás dát se zpátky dohromady potřebovala jsem vědět, jak se cítíš, ohledně těchto věcí.
Je 5:30 ráno.
Takže bych to raději měl začat číst.
Budu na tebe čekat. Přijď až budež hotov.
Budu vzhůru s 18 stránkami.
Zepředu i ze zadu napsanými.
Velice vzrušující!
Co se ti stalo? Proč jsi nepřišel?
Hotovo.
Právě jsi skončil?
Chtěl jsem být pečlivý.
Tohle je evidentně velice důležité pro tebe.
Pro nás.
Chtěl jsem přečíst každé slovo velice pečlivě.
Dvakrát.
Takže?
Promiň, cože?
Takže?
Takže? Takže co?
Chtěl jsem dát tomu celému "takže" lepší lesk.
Jsem se rozhodl že to je.
Řekl jsi, že jsi to četl dvakrát.
Buďto to je nebo není.
Pokud o tom musíš přemýšlet.
Ne, nemusím o tom přemýšlet.
Vlastně jsem se rozhodl.
Seš si jistý?
Jistě, jsem si jistý!
Byl jaderný holokaust.
Jsem poslední muž na Zemi.
Šla by jsi se mnou na rande?
Měl bych konzery.
Podívej se na tohle!
Podívej se na tohle, baby!
Vykop mi díru.
Skvělá díra, Joii.
Ach, ne!
Má díra!
Moje noha!
Co je?
Kousnutí od medúzy!
To bolí!
Můžeme ti pomoct do domu?
Jsou to dvě míle.
A já jsem unavený z kopání díry.
Zatracená medúza!
Zatracené všechny medúzy!
Dělej něco.
Je tu pouze jedna věc.
Co je to?
Počůrej to.
Nechutný!
Viděl jsem to na Discovery kanálu.
Má pravdu.
Ten čpavek je to to co zabije tu bolest.
Zapomeňte.
Vážně to nebolí až tak moc!
Můžeš použít mou díru, abys měla soukromí.
Jsem připravena se dostat z tohohle pekla.
Vážně?
To je tak skvělé!
Ne pro Bonnie.
Ale pro tebe, jo!
Jak bylo na pláži?
Nic.
Nic nevím.
Co se stalo?
Nic.
Jdu se osprchovat.
Já taky.
Já taky.
Tohle dám do auta.
Musím se jít balit!
A vážně to je?
Je.
Vážně a pravdivě to je.
To tak vážně není!
Ona chce,abych vzal zodpovědnost za všechno co se v našem vztahu pokazilo.
Ona píše na pěti stránkách, jak to bylo nefér vůči ní.
Měli jsme přestávku. (V jejich vztahu)
Jestli to ještě jednou řekneš, tak se s tebou rozejdu.
Ten rozchod vážně nebyl tak úplně má chyba.
Ona tu píše "Pokud přebíráš plnou zodpovědnost pak ti mohu zase začít znovu věřit.
Vypadá to jako něco, co můžeš udělat?
Můžeš?
Máš co jsi chtěl.
Tak buď s ní.
Jestli to teďkom vytáhneš, tak to zničíš.
Jo, já vím.
Máš pravdu.
Nechám to jít.
Ale víš jak moc je těžké to zapomenout?
Jistě, je to těžké ale ty o tom nesmíš mluvit.
Hodně se toho stalo na tom výletě o čem nebudeme nikdy, nikdy mluvit.
Co se stalo na pláži?
Je to mezi mořem a námi, Ross.
Ahoj, Uršulo.
Vím, že co jsme se spolu naposled bavily, tak to byl dlouhý čas.
Naše máma není naše biologická matka.
Tahle jiná žena je naše biologická matka.
Jasně, ta, co žije v Montaku.
Tys to veděla?
Ne.
Přečetla jsem si mamčin sebevražedný vzkaz.
Tam byl vzkaz?
Máš ho ještě?
Počkej.
Nemůžu uvěřit, že jsi mi neřekla, že tam byl vzkaz.
Jo, takže jak jsi se měla?
Drž hubu!
"Sbohem, Phoebe a Uršulo.
Budete mi chybět.
P.S. Vaše matka žije v Montaku."
Tys to napsala!
To je vpodstatě ta podstata toho vzkazu.
Mimo tu básničku.
Četla jsi tu básničku, že jo?
Dobře.
Počkej.
Podej mi ten sýr, prosím.
Vy se na mě ani nemůžete podívat, že jo?
To je Phoebe!
Můžeme mluvit s Phoebe!
Jsem příliš zdeprimovaná, než abych mluvila.
Dám ti $1000, když s námi budeš mluvit.
Co z toho výletu udělat každoroční záležitost?
Co se tam stalo?
Co?
Šli jsme na procházku.
Nic se nestalo.
A já jsem přišla s ničím.
Co se stalo?
Joey?
Dobře.
Přísahali jsme, že jim to nikdy neřeknem.
Nikdy by to nepochopili.
Musíme to ze sebe dostat.
Úplně mě to sžírá zaživa.
Moniku kousla medúza.
Dobře!
Byla jsem bodnutá.
Velice špatně.
Nemohla jsem stát.
Nemohla jsem chodit.
Byli jsme dvě míle od domu.
Byli jsme vystrašeni a sami.
Nemysleli jsme si, že to zvládneme.
Bylo to příliš mnoho bolesti.
A já jsem byl unavený z toho kopání.
Pak si Joey na něco vzpoměl.
Viděl jsem to na Discovery kanálu.
Počkej, to jsem viděl.
Na Dicovery kanálu bylo o medúzách a jak, když...
Ty sis to počůrala?
To nemůžeš říct!
To nevíš!
Myslela jsem si, že omdlím.
Zkoušela jsem, ale nemohla jsem se tak ohnout.
To je pravda.
Já jsem zakročil.
Je to moje kamarádka a potřebovala pomoc.
Kdybych musel, počůral bych kteréhokoliv z vás.
Jenže já nemohl.
Dostal jsem strach.
Chtěl jsem pomoct, ale bylo to příliš moc tlaku.
Takže jsem se obrátil na Chandlera.
Joey stále křičel na mě: "Udělej to teď.
Udělej to."
Někdy, pozdě večer, stále slyším, jak křičí.
Protože to křičím skrz zeď, abych tě vystrašil.
Možná je tu někdo s kým byste si měli promluvit.
Oh, kdo?
Není pravděpodobné, aby měli skupinu pro lidi jako my.
Jo, no, je tu tenhle chlápek Owen, ten je nejlepší.
Možná mám jeho vizitku.
A fuksie a lilie.
To je těch 66 barev mé ložnice.
Pozvu všechny z vás spočítat barvy vašich ložnic.
Až na tebe.
Ty jdi pryč.
Půjdu za chvíli.
Jen jsem ti chtěl říct že nelituju dne, kdy jsem to s tebou vzdala.
Okay, bye.
Neskončila jsem.
Ten důvod je, že jsem se na vás tak nikdy nepodívala jsem se bála jak budete reagovat přesně tak, jak reagujete teď....
Nemůžeme prostě začít odtud?
Prosím?
Ne.
Omlouvám se.
Jedna poslední věc.
Přišela jsi se dívat po rodině.
Já jsem rodina.
Jsem v ní.
Teď jsem hotová.
Není to, jako bychom něco ztráceli.
Předpokládám, že máš pravdu.
Není to jako bychom se znali nebo měli něco společného.
Já nevím.
Není to jako že nemáme nic společného.
Myslím tím, mám ráda pizzu.
Já taky!
Počkej, mám ráda Beatles.
Ach, můj Bože!
Já taky!
Štěnátka.
Roztomilá nebo strašná?
Tak roztomilá!
Vidíš?
Ale jsem stále na tebe naštvaná.
Já vím.
Taky jsem na sebe naštvaná.
Nechceš se jít najíst?
Jsem trochu hladová.
Hey!
Já taky!
Tajuplné.
Vypadá to, že bude pršet a já nemám deštník.
Já taky ne.
Vážně to nesnáším.
Zastav.
Teď to jen děláš, abys mě vystrašila.
Chyběl jsi mi.
Chyběla jsi mi taky.
Byla jsem tak nervózní, ohledně toho dopisu.
Ale ve chvíli, kdy jsi se ke všemu doznal to mi jen ukázalo o kolik jsi dospěl.
Předpokládám.
Měl bys, Ross.
Měl by sis dopřát trochu kreditu.
Moje máma nikdy nevěřila, že by to zabralo.
Říkala: "Jednou podváděč, vždycky podváděč."
Jen si přeji, abychom neztratili ty 4 měsíce.
Ale to byly měsíce, které jsi potřeboval, abys získal trochu perspektivy...
Měli jsme přestávku!
Kavárna?
Si piš!
Potřebuje to dva lidi k rozbití vztahu.
Ty a ta holka, za kterou jsi včera převzal plnou zodpovědnost.
Nevěděl jsem, za co přebírám zodpovědnost.
Nedočetl jsem ten dopis.
Usnul jsem.
Ty jsi usnul?
Bylo 5:30 ráno.
A ty jsi mi dala 18 stránek.
Popsaných zepředu i ze zadu!
Mimochodem TY aspostrof SI, znamená "Ty jsi"
TVOJE znamená "tvoje"
Nemůžu uvěřit, že jsem se s tebou chtěla dát zpátky dohromady!
My jsme tak skončili!
S tím já souhlasím!
Ty spelingové tipy by se hodili k sobotním večerům doma k hraní Scrabblu s Monikou.
Omlouvám se!
Všem těm nocím, kdy jsi si přál, abych byla vedle tebe!
Nestarej se o mé usínání.
Stále mám tvůj dopis!
Jen abys věděla, není to tak běžné.
Nestává se to každému chlapovi.
A je to velká věc.
Věděl jsem to!
Gin.
Hrajeme gin?
Kdyby jsme byly pár mohly bysme hrát nazí.
Přestal bys? Ok.
Dobře.
Dobře.
Myslím si, že jsi skvělý.
Myslím si, že jsi hodný a chytrý a já tě miluju.
Ale vždy budeš ten chlápek, co mě počůral.
Kdo to může být?
Nezbylo vám trochu jídla?
Jsem trestanec.
Jmenuji se Jean Valjean.
Strávil jsem 19 let na galejích. Propustili mě na čestné slovo.
V pondělí se musím hlásit v Dijonu, nebo mě pošlou zpátky do vězení.
Podle propustky jsem nebezpečný.
- Rádi vás pozveme ke stolu.
- Viděl jste moje papíry.
Já vím, kdo jste.
Vy mě pustíte dovnitř?
Jaký zločin jste spáchal?
Možná jsem někoho zabil.
- Třeba zabiju i vás.
Ne Bůh?
Nevím, kdo jste.
Ale děkuji vám. Jídlo a postel.
Opravdová postel.
Ráno ze mě bude jiný člověk.
Je tam někdo?
Budeme jíst dřevěnými lžícemi.
Už o tom nechci slyšet ani slovo.
Vedu podezřelého člověka.
- Máte zraněné oko?
- Včera byl naším hostem.
Prohledali jsme mu vak a našli v něm tohle stříbro.
Mají cenu 2 000 franků.
Pan Valjean už ztratil spoustu času.
- Zapomněl jste si je vzít? - Tvrdíte, že mluvil pravdu? Samozřejmě.
Díky, že jste ho sem přivedli.
Propusťte ho! - Opravdu jsem volný?
- Neslyšel jste biskupa?
Paní Gilotová, nabídněte pánům trochu vína. Děkujeme.
Nezapomeň na svůj slib, řekl jsi, že se staneš jiným člověkem.
O DEVĚT LET POZDĚJI
Dobré odpoledne, kapitáne.
Javert, nový policejní inspektor. Ach, ano. Už vás očekávám.
- Nepodíval jste se na mé listiny.
Zcela jistě jsou v pořádku. Už jste jedl . .
Postupujte podle předpisů, prosím.
Jak myslíte ... Všechno v pořádku. Jste jmenován velitelem policie ve Vigau.
- Ano.
Nechcete se podívat na naši cihelnu?
Tudy, prosím. - Kdo je majitelem?
- Starosta. Začínal tu jako dělník.
Podnik před pěti lety zkrachoval a on ho koupil za 500 franků.
Myslím, že bych se měl nejdřív představit starostovi.
Musí to být mimořádně schopný člověk.
Nijak netoužil být starostou. Ale radní ho přesvědčili. - Není ctižádostivý, a má úspěch?
- Je tajemný, ale mám ho rád.
Ale zároveň je mi ho líto.
Protože je osamělý. Už jsme tady.
- Tady bydlí?
- Podivné, že?
Pane starosto, chce se vám představit nový inspektor.
- To není nutné. - Když ho nepřijmete ...
Obávám se, že se rozpláče.
Pane starosto, Jsem inspektor Javert.
Mám tu čest hlásit se vám jako nový policejní prefekt.
- Promiňte.
Vaše jméno? - Inspektor Javert.
- Máte jmenování? - Ano, měl jsem vám je dát hned.
V pořádku.
Kapitáne, postarejte se inspektorovi o patřičné ubytování. Těšilo mě.
- Muži a ženy pracují odděleně?
- Takový je starostův příkaz.
- Říkal jsem vám, že je podivínský. - Ne, kapitáne. Je to v zájmu ctnostných žen a na ochranu jejich počestnosti.
Velmi správné, velmi moudré ...
Omluvte mě, pane.
- Jen nám kazíš práci ! - Tak dost! - Fantine, přeložím tě jinam.
- Neměl byste mít doprovod?
- Dovedu se o sebe postarat sám.
- Musím okamžitě odcestovat.
- Doufám, že nejste v tísni.
Proč si vyzvedáváte celé své jmění?
- Jsme vám kdykoliv k službám.
- Nejsem v tísni, jde o obchod.
- Zítra se zase vrátím.
- Dostala jsem nepříjemnou zprávu.
Jedna z dívek má dítě a není vdaná.
- Je to děvka?
- Prostitutky nenajímám. Ovšem.
Nestrpím, aby naše dámy byly vystaveny nemravnostem.
- Navrhuji propuštění.
- Nechám to na vás.
- Fantine, pojď se mnou.
- Ta to schytá.
Prosím, nepropouštějte mě. Moje holčička je nemocná.
Lidé, kteří se o ni starají, píší, že má ""horečnatou nemoc"".
- Potřebují 40 franků na léky.
- Co je to za lidi?
- Příbuzní?
- Ne.
- Nechala jste ji u cizích lidí?
- Vyhazujete mě, protože mám dítě?
Protože máš nemanželské dítě a tvrdila jsi, že jsi počestná.
- Nechci se s vámi přít.
Moje Cosetta je milá holčička.
Netrestejte ji za mé hříchy.
- Zamilovala jsem se.
- To říkají všechny.
Ano, jsem hříšná.
Ale Thenardierovi jsou hodní lidé.
Cosettě je u nich líp.
Ale musím zaplatit za její léky.
- Starosta o své dělníky pečuje.
Nedovolí, aby zdejší děvčata kazila povětrná žena.
- Co se děje?
- Pět sou za tu židli.
Chceš zmizet bez placení? Dlužíš mi měsíční nájem.
- Splátka je příští týden.
- Zaplať hned. - 30 franků. Dostala jsi 50.
- Zaplatím příští týden. - Jak? Vyhodili tě.
- Kdo vám to řekl? - Tohle město je malé.
- Mám práci.
Jako pradlena.
Každý ví, že máš parchanta.
Nikdo ti práci nedá.
Vezměte si polovinu.
Zbytek vám dodám.
Netvař se tak nešťastně.
Není to tak zlé.
Ano.
Krásné vlasy ... 1 0 franků.
Drahá matko představená.
Biskup z Digne mi vyprávěl o vašem klášteře a jeho dobročinnosti.
Na jeho památku vám dávám ...
Není lepší ""bych rád dal""?
""Bych"" je lepší.
A ""věnovat"" je zdvořilejší než ""dát"".
- Rád bych vám věnoval ... - Pane! Stalo se neštěstí.
Lafitte!
- Vytáhněte mě! - Pusťte mě tam !
Potřebujeme páky. Rychle!
Opřeme se do toho všichni.
Rozmačká mi to žebra!
Připravte se.
- Je jich čím dál víc.
- Inspektore, co vy tady?
- To vám chválím.
- To už je deset hodin?
- Přišel jsem brzy, nemám stání.
Slyšel jste o Lafittovi a o té káře?
Úžasný výkon.
- Byl starosta vždycky takový silák?
- Netušil jsem, že má takovou sílu.
- Jako mladík se s ní nechlubil? - Tenkrát jsem ho neznal.
- Pravda, přistěhoval se sem.
- Přišel sem z Paříže.
- Ale říkal mi ...
- Kontroloval jste jeho papíry?
- Nevzpomínám si.
- Patrně ne.
Proč taky?
A co tahle?
- Kdo jsi?
- Vypadni !
Ano, ano.
Ta je nová.
Kdo je to?
Pane starosto ...
Koupím od vás koně a káru.
Ke své práci už se nevrátíte.
Napsal jsem do kláštera Panny Marie v Paříži.
Potřebují zahradníka.
Pane starosto ...
- Moc se vám omlouvám.
- Za co? Pane ... míval...
Když jste přišel, byl jste dělník jako já, a pak jste zbohatl.
- A já třel pořád bídu ...
- Potíže máme všichni.
A občas všichni potřebujeme pomoc.
Odpočiňte si.
""Díky za ... no...vé... ho... " "
Z-A-H-R-A..." " Zahradníka.
Je tady inspektor Javert.
Řekněte mu, ať počká.
Mám skvělou zprávu.
Paříž se zajímá o můj plán. - Jaký plán?
- Je to tady napsané.
- Za co? - Zapomněl jsem, že neumíte číst.
- Na vzdělání vám nezbyl čas?
- O co se Paříž zajímá? Vigau se velmi rychle rozrůstá.
Navrhl jsem uspořádat sčítání lidu.
Velmi zajímavé. Ale je to věc policie? Moderní spravedlnost vyžaduje moderní metody.
Možná, že děláte chybu. Někdy se lidé stěhují, aby začali nový život s čistým štítem.
- Způsobíte víc škody než užitku.
- Počestný člověk se pravdy nebojí.
Paříž ví, že můj otec byl zloděj a moje matka prostitutka.
Kdyby žili tady, chtěl bych, aby se vědělo, co jsou zač.
Lidé buď zákony dodržují, anebo porušují.
- Jak to? - Byl jste jmenován na nudné místo.
V Paříži byste byl šťastnější, tam jsou darebáci všichni.
Třeba se mi Paříž zalíbí. Jedu tam k prefektovi s hlášením.
- Zdržím se tam asi čtyři dny. - Budete nám chybět.
A nashledanou. Inspektore ... počkejte.
Prosím.
- Mám pro vás dárek na cestu. - Dárek? Ano, moje doklady.
Křestní list, pas, pracovní knížka z Marseille.
Chci, aby vaše sčítání vykročilo pravou nohou. Šťastnou cestu, inspektore.
- Připravte si doklady. - Inspektor Javert.
Váš návrh na prefekta zapůsobil.
Očekávám, že do měsíce schválí rozpočet na vaše sčítání lidu.
Teď se o vás v Paříži ví, Javerte.
Radím vám, stáhněte svou žádost o vyšetřování starosty.
Pane, býval jsem dozorcem v lomech v Toulonu.
Jean Valjean tam předváděl stejné silácké kousky jako starosta. Trestanci získají těžkou prací neuvěřitelnou sílu.
Jakmile se mi toto spojení usadilo v hlavě ...
Teď už dokonce poznávám jeho tvář i hlas.
- Nepochybuji, že ... - Pane.
- Jsem ochoten ho udat. - Udat?
Pokud dojde k soudu, důkazy se najdou. - Jeho doklady byly v pořádku. - Ověřil jsem si i křestní list.
Já zahájím vyšetřování odtud, diskrétně.
Buďte trpělivý.
Nikam vám neuteče.
""1 0 franků na měsíc už nestačí.
Cosetta rychle roste.""
""Na oslavu šestých narozenin jsme jí koupili panenku.""
""Potřebuje kabát a boty, a sní víc než obě naše děvčata dohromady.""
""Posílejte nám měsíčně 20 franků, nebo si pro ni přijeďte.""
""S úctou, Thenardier.""
- Jaká je vaše odpověď?
- Nemůžu se odstěhovat.
- Nemůžu vám zaplatit dopředu.
- Už jsi nezaplatila čtyři měsíce.
Já taky platím účty.
A děvka v domě mi jen kazí pověst.
- Co ten náhrdelník?
- Ne, ten ne ...
- Je pro mou dcerku.
- Chci 1 0 franků, nebo zmiz.
Ne. Tentokrát chci peníze.
Dobrý večer, pane.
Kolik? - Jeden frank. - To nemyslíš vážně.
- Nemá v žilách kapku krve! - Slečno ... Co takhle jeden sou?
Šla byste za jeden sou?
Ale nejdřív ti dodáme trochu barvy!
Napij se!
Jen se vyválej.
Napadla ho!
- Pane, to je výtržnost.
Smím?
- Vyřídím to sám.
- Tak dost! - Oni si začali ...
Jděte domů. Ale rychle!
Tentokrát zašel příliš daleko.
Už nemůžu mlčet.
Do vězení s ní!
Na šest měsíců. - Šest měsíců?
- Kdo je Cosetta? - Moje dcerka. Vyhodí ji na ulici !
- Je vaše dcera zde, ve Vigau?
- Ne, pane ... - Pak mě to nezajímá.
Inspektore ... Prosím, vyslechněte mě.
Uhodila jsem toho pána.
Vím, že se to nemá.
Ale copak mají právo strkat mi sníh za moje jediné šaty?
Prosím, smilujte se. Dobrá, vyslechl jsem vás.
Těch šest měsíců platí.
- Počkejte, inspektore.
- Pan starosta?
To je vaše vina.
Vy jste mě vyhodil.
- Ty couro! Pojď sem.
- Pusťte ji. - Cože?
- Vysvětlím vám to, inspektore.
Byl jsem nablízku.
Slyšel jsem, že ji ti muži napadli.
Po právu by měli být zatčeni oni.
Říkal, že můžu jít. Je tady starosta, ne?
Tak já tedy jdu.
- Kdo řekl, že smí odejít?
Plivla na vás.
Urazila vás před mými muži. - To je moje věc.
Zosobňujete pořádek a morálku. Vlastně celou společnost.
Nesmíte jí odpustit.
Nemáte právo rušit průchod spravedlnosti. Mám.
Můžu nařídit její propuštění. Seržante, ta žena je volná.
To nepřipustím.
Napadla člověka.
- Je volná.
V tom případě vás zbavuji velení do zítřejšího rána.
Jste zproštěn funkce, inspektore.
Odchod. Ihned !
Můžeš jít.
Vodu.
Pochybuji, že přežije.
Neustále mluví o Cosettě.
V noci se o ni postarám já.
Dobře ji přikryjte a dejte jí obklad.
Proč jste dal na lidské pomluvy?
Nemusel jste mě vyhodit.
Máte promočené šaty. Opatříme vám suché ...
Můžete mě mít zadarmo. Zasloužíte si to.
- Proč jste ke mně tak laskavý?
- Měl jsem jinou práci. Netušil jsem.
Kdybyste za mnou přišla, nikdy by se to nestalo ...
Odpočiňte si.
- Chcete mě políbit? - Chci, abyste teď spala.
- Přivedu vám vaši dcerku.
Pošlu jim peníze, aby sem Cosettu přivezli.
- U mě žít nemůže.
- Ale může, bude s vámi.
Bude chodit do školy a vy už se nebudete trápit. - Najdu vám práci. - Proč to děláte ...
Pane ...
- Den ze dne vypadáte líp.
- Vy lháři.
- Prosím. - Díky.
- Fantine, podívejte se.
- To je od Thenardiera?
- Něco se stalo?
- Přečtěte si to.
Já to neumím. Přečtěte mi to vy. - Sám se to teprve učím.
- My jsme ale pár.
Thenardier Cosettu nepřiveze, protože mu prý dlužíte peníze.
- Nedlužím.
Zaplatila jsem mu.
- Já mu také poslal peníze.
Lže.
- Pojedu pro ni.
- Ne.
Jen ležte.
Není třeba.
Myslí, že jste přišla k penězům, a posedla ho hrabivost.
Poslal jsem mu všechno, co žádal.
Cosetta tu bude za pár dní.
- Tolik se na ni těším ...
""Drahoušek Cosettka se nemůže dočkat maminky, ale trápí ji kašel.""
""Tak jako maminečku, říká ten sladký andílek.""
""Zatím není schopna cestovat.
Přivezu ji, až se trochu pozdraví.""
""Léky jsou čím dál dražší.""
- ""Fantine nám dluží 50 franků ... ""
- To stačí.
- Napište Fantininým jménem vzkaz:
""Monsieur Thenardier.
Předejte Cosettu doručiteli.
Odjíždím okamžitě.
Musím s vámi ihned mluvit.
Sám. Děkuji, Pierre.
Mám naspěch, inspektore.
Pane, došlo k hrubému selhání veřejného činitele.
Podřízený úředník prokázal neomluvitelnou neúctu k právu.
Osočil jsem vás.
Žádám vás, abyste mě zbavil úřadu.
- O čem to mluvíte?
- Rezignace je čestný akt.
Já musím být potrestán.
Kvůli té ženě jste mi ukřivdil.
- Tentokrát mě musíte sesadit.
Napsal jsem pařížskému prefektovi.
Přísahal jsem, že jste galejník.
- Co že jsem?
- Galejník.
Neměl jsem důkazy.
Jen vzpomínku na Jeana Valjeana, kterého jsem hlídal na galejích.
Udal jsem vás bez jediného důkazu.
Byl jsem hlupák.
Odpověděli mi, že nemůžete být Jean Valjean, a měli pravdu.
Právě jsem se vrátil z Arrasu, kde jsem viděl pravého Valjeana.
Muž, který si říká Carnot, byl zatčen při krádeži jablek.
Jeho spoluvězeň tvrdí, že ho zná z vězení v Toulonu před 20 lety.
""Je to Jean Valjean,"" řekl.
Nevěřil jsem tomu. Zajel jsem se tam podívat.
Není pochyb.
Carnot je Valjean.
Omlouvám se.
Když vás teď vidím, je zřejmé, že nejste galejník.
- Už mě nepokládáte za galejníka?
- Ovšem, že ne. Valjeana jsem viděl.
- Asi jsem se pomátl.
- Přiznává, že je Valjean?
Ne.
Předstírá, že je mdlého ducha a nerozumí obviněním.
Valjean porušil podmínku.
Čeká ho doživotí.
- Kdy bude proces?
- Zítra.
- Jak dlouho bude trvat?
- Do večera skončí.
Žádám, abyste mě sesadil a podal na mě žalobu pro pomluvu.
Uvážím to.
Právě jsem chtěl jít domů. Doprovoďte mě, Javerte.
Jste přísný muž, ale čestný.
- Chci, abyste zůstal prefektem. - To je vyloučené.
- Přeháníte svůj přečin.
- Ne. Já vás nenáviděl.
Žárlil jsem na vaši autoritu.
A z pomsty jsem vás pošpinil. Kdyby to udělal můj podřízený, tak bych ho zničil.
Potrestejte mě, jinak můj život ztratí cenu.
Sveďte to na mě.
Nařizuji vám, abyste si odpustil.
Vyčítejte to mně, ale zůstanete prefektem, je to rozkaz.
- Pojedete pro ni dnes?
- Ano.
Večer.
Stalo se vám něco?
Budu se snažit ze všech sil, abych se pro ni uzdravila.
Přísahám.
Je to soudní dvůr?
- Můžu dovnitř?
- Je tam plno. Až po střechu.
Máme dva velké případy. - Takže nemohu dovnitř?
- Vyloučeno.
Jen kdybyste byl veřejný činitel.
- Nejlepší sedadla v soudní síni.
Pánové, prosím, zůstaňte sedět.
- Pane předsedo.
- Je to pro nás čest.
- Pokračujte ve výslechu.
- Předstíráte, že jste tupec.
Jste nebo nejste Jean Valjean?
- Tak zaprvý . .
- Odpovězte na otázku !
Pletete mě. To jsem chtěl říct.
Ale zapomněl jsem vaše jméno.
Já jsem člověk, kterej ...
jak se to řekne?
Kterej nejí každej den.
Mám hlad.
Tak je to.
Byl jste shledán vinným z polního pychu.
- Odpovězte na otázku pana žalobce.
- On se na něco ptal?
- Jste Jean Valjean?
- Říkáte, že pocházím z Faverolles.
To je od vás moc hezký, protože já sám to nevím.
- Moji rodiče byli tuláci.
- Pane předsedo ...
Vzhledem k mazanému vytáčení obžalovaného předvolávám svědka Breveta.
Připomínám vám, že vaše výpověď může zničit život obžalovaného.
- Musíte si být naprosto jistý.
- Paměť mám dobrou. - S ostatním je to horší.
- Obžalovaný, vstaňte. - Poznáváte toho muže?
- Já ho poznal první.
- Na tom nezáleží.
Kdo je to?
Seděli jsme spolu 19 let.
Vypadá starší. A zhloupnul.
- To bude asi věkem.
- Předvolávám galejníka Lombarda.
Opakuji, vaše výpověď může zničit lidský život.
- Poznáváte obžalovaného?
- Aby ne.
Pět let jsme byli na jednom řetězu.
Ani mě nepozdravíš?
Stejskalo se ti po mně?
Buď zdráv ...
Předvolávám svědka Bertina.
Poznáváte obžalovaného?
Jo.
Je to Jean Valjean.
Pane předsedo. Mohu promluvit k soudu? Ano, ovšem.
Brevete, Lombarde, Bertine ...
Podívejte se na mě.
Víte, kdo jsem?
Já tě poznávám, Brevete. Jsi pořád stejnej práskač.
- Valjean?
- Zdravím tě, Brevete.
A ty, Lombarde. Nečum na ty fajnový šaty.
Podívej se mi do očí.
Říkával sis ""Neznaboh"", je to tak?
Máš na rameni jizvu.
Památka na mě, vzpomínáš?
- Ukaž tu jizvu soudu.
Bertine, na levém předloktí máš tetování.
Datum 1 789. Ukaž ho.
Znám ty muže, pane předsedo.
Je to on !
Znám vás jako laskavého člověka, ale tohle?
Ve vězení jsem byl stejně krutý a podlý jako oni, laskavý ne.
Rád bych za sebe nechal trpět toho ubožáka, ale ...
- Pane, už jste zpátky.
Žije už jen nadějí, že uvidí svoji dceru.
- Stát. - Mám spěšnou zásilku pro Javerta.
Musím ji doručit osobně.
Zatykač z Arrasu.
Já to věděl.
Já to věděl !
- Už jste zpátky.
- Fantino, kdyby se něco ...
Zdál se mi krásný sen.
O vás, o mně a o Cosettě.
Byli jsme na jejím biřmování ... Tolik jí to slušelo.
- Vím, že nebudu dlouho žít.
Dal byste jí tohle?
Schraňovala jsem to pro ni.
Ano.
Dáte jí to?
Mohla by vyrůstat u vás, viďte?
Vychováte ji?
- Ano, vychovám. - Slibte mi to. Slibuji.
Dovede krásně lhát, že?
Lže celý život. - Zachraňte mě.
- Nepřišel si pro vás. - Pane starosto ...
- Už není starosta.
- Promluvme si v ústraní. - Mluv hlasitě, nešeptej.
Dejte mi dva dny, abych přivezl to dítě.
Dám vám cokoliv.
Máš mě za hlupáka?
Musel ses smát, když jsi mně tak dobrotivě odpustil.
Ne, pro nic té své couře nepojedeš.
Ta děvka půjde do vězení.
Poslouchej dobře, svou dceru už nikdy neuvidíš.
On tě nespasí. - Javerte ...
- Pse prašivá!
Vstaň !
Jsem rád, že se zase shledáváme, Valjeane.
Zabil jsi ji.
Mně neutečeš, Valjeane! Já si tě najdu.
- Jste galejník?
- Ano. - Kde je inspektor? - Uvnitř.
Zabil jste ho? To je škoda.
Udeřte mě pořádně, ať mám bouli.
- Kde je?
- Odjel před půl hodinou.
- Po cestě na jih.
Vy dva, odchod.
Kolik si vzal peněz? - Žádné.
- Ukažte mi knihy.
- Převedl celý svůj majetek.
- Na všechny zaměstnance.
V akciích.
Sám si nenechal nic.
Pospěšte si.
Rychleji !
Práskni do koní!
Dobré ráno, pane starosto.
Nezpomalujte!
Přidej !
Jedeme moc rychle!
Pozor!
Zatýkám tě.
Ta děvka, komu psala?
A žádné odmlouvání.
Živobytí si musíš zasloužit!
Co chcete? - Pokoj, prosím.
- To dělá 20 sou.
- Platím předem. - Jak si přejete, pane. - Má drahá, zapomněla jsi?
- Já ... zapomněla? - To se mi stává.
Co jsem zapomněla? - Obyčejný pokoj je obsazený.
Máme jen svatební ložnici. Ta stojí 40 sou. - Budete jíst?
- Chléb a sýr.
- Co to plete?
- Punčochy pro moje dcery.
- To není vaše dcera?
- Tahle hadrnice?
Ne. Proč?
- Máte o ni zájem?
- Možná. - Jak se jmenuje?
- Cosetta.
- Kolik stojí ty punčochy?
- Nevím.
- Asi 30 sou.
- Koupím je. Platím za její čas. Chci, aby si hrála.
- 30 sou je za jednu punčochu.
- Cosetto, vyskoč! Cosetto!
Běž ven !
Teď pracuješ pro mě.
Můžeš si hrát nebo odpočívat.
- Madame, smím si hrát?
- Slyšela jsi.
Koukej si hrát!
Nepřeje si pán, aby si mu Cosetta hrála na klíně?
- Staví tu dostavník do Paříže?
- Před chvílí odjel. Příští přijede za svítání.
- Líbí se vám naše Cosetta? - Chci si ji odvézt.
Já to dítě zbožňuju.
Věřte mi. Nejsem boháč.
Dal jsem přes 400 franků jen za její medicínu.
Nejsem vzdělaný, ale mám srdce.
Upřímný srdce. - Zaplatil jste přes 400 franků? - 500.
500.
Dobrá.
Odejdeme hned.
Svěřila mi ji její matka.
Nemůžu ji dát cizímu člověku.
- Kolik?
- Nejde jenom o peníze. l kdybyste mi dal 1 200 franků, tak vám ji nesvěřím.
Pravda, 1 500 franků by změnilo celý můj život, ale ...
Ne, to není otázka peněz.
Tady jde o právo.
- O to, kdo má na to dítě právo. - To se mi ulevilo.
Tímto dopisem mi její matka dává plnou moc, abych si ji odvedl.
Cosetto, pospěš si.
- Půjdeme do Paříže pěšky? - Ano. Jsi unavená?
- Nejsem, pane.
- Radši mi neříkej pane.
- Lidé by mysleli, že jsme cizí.
- Jak vám mám říkat? -Třeba ""tatínku""?
- Ale vy nejste můj otec, že ne?
Chceš, abych tě nesl?
Dosáhnu až na větvičky!
- Jsem francouzská královna. - Máš pravdu.
Jsi královna, Cosetto.
Připravte si doklady, policejní prohlídka.
Musíme se dostat sem.
Připravte si doklady, policejní prohlídka.
Cosetto, poslouchej. Počkej tady.
Hned se vrátím.
Nenechávej mě tu !
Buď hezky zticha.
Jen si prohlédnu hradby.
- Polezeme přes tu zeď? - Ano. Dokážeš to?
Tatínku !
Chtěl jsi, abych ti tak říkala.
- Ještě se neobjevil?
- Jde pěšky.
Ta malá ho bude zdržovat.
Javerte, odhalil jste Valjeana a my jsme na vás nedali.
Místo omluvy jsem požádal prefekta, aby vás přeložil do Paříže.
Budete mým zástupcem.
Pane, je to velká čest.
Děkuji vám.
Dávám vám tyhle vojáky, pomůžou vám najít Valjeana.
Cosetto, dej mi panenku.
Vylez mi na záda.
Opři si nohu.
Tak, a vyskoč.
Hodná holka.
Držíš se?
- Tatínku, já se bojím.
- Tudy nepůjde.
- Tak kudy? Obejděte hradby.
Hledejte místo, kde by se dalo přeskočit na střechy!
- Já vám nerozumím.
- Nemá doklady, zkusí to jinak.
- Hlídejte tady. - Rozkaz, pane.
Přikrč se.
Zkusíme to tady.
Ticho!
Chceš, aby nás zabili? Cosetto, nezlob se.
Musíme být tiše.
Tudy se tam dostaneme.
Ale musíme skočit.
Valjeane!
Podej mi ruku.
- Co je za tou zdí? - Klášter.
Nemůžu vzbudit celý klášter a prohledávat jeptiškám postele.
Je to přísný řád. Řeholnice nesmí promluvit s žádným mužem.
- Říkal jste, že je tam dívčí škola.
- Jen pro mladé šlechtičny. Pane, já vím, že tam je.
- Kdo jste?
Shromážděte všechny jeptišky a děvčata v kapli.
- Ať můžeme klášter prohledat. - Jsme nevěsty Kristovy.
Prohlídka našeho kláštera, školy a zahrady je vyloučená.
Řekl jsem abatyši, že jste můj bratr. Budete nový zahradník. Díky.
Zařídíte, aby tu chodila do školy?
Rád vám zaplatím. Kdo je to?
Sirotek.
Bude žít se mnou.
O DESET LET POZDĚJI
Škoda.
Za rok tam bude stát Cosetta.
- Je škoda zaslíbit se Bohu?
- Krásná jeptiška, to je smutné.
Cosetta tady bude zavřená, ale vy byste měl poznat svět. Aspoň Paříž.
Nejste zvědavý?
Kolik let už jste nebyl venku?
- Svět se nikdy nemění, Lafitte.
- Ale mění. Měl byste se podívat.
Nechci složit řeholní slib, tatínku. Chci odtud odejít.
Prosím ...
Jsme tady v bezpečí.
Máme vše, co potřebujeme.
- Mám tady práci a jsme spolu.
- Prosím, tatínku ...
Budu o tom přemýšlet.
Jsme vám vděčni, ale štěstí mé dcery je mi nade vše.
Je to pro mě zklamání, ale přeji Cosettě štěstí.
Děkuji vám.
Odejdeme, jakmile najdeme vhodný dům.
Byla byste tak laskavá a pomohla mi najít nějaký dům ve slušné čtvrti?
- Mohl byste si takový dům dovolit?
- Uložil jsem si nějaké peníze.
Úspory, které jsem našetřil pro nás oba.
- Doufám, že nebudete litovat.
- Já také.
- Hned se vrátím.
- Nehnu se odsud.
Přijdu brzy.
Dejte almužnu.
Stávka je zločin.
Pro krále je zločin všechno.
Před dvěma týdny policie zničila ""Égalité"", dělnické noviny.
Ten muž je vůdce společnosti ABC. Největšího a nejnebezpečnějšího studentského spolku.
Chtějí svrhnout krále a prosadit všeobecné volební právo.
Chci vědět, kdo jsou. - Svoboda slova je zločin. - Marius Pontmercy.
Chudoba je největší zločin, trpíme za něj celý život.
- Soustřeď se na něj. - Naše vláda nezná slitování.
- Nemají pro nás práci ! - Naše děti umírají hlady.
Proč nedokážeme zachránit své milované?
- Král nás obelhal ! - Slíbil nám volební právo.
Máme to právo? Kde je republika, pro kterou umírali naši otcové?
Je tady, bratři.
Žije v našich hlavách.
A především žije v našich srdcích. Ve svých srdcích jsme republika.
My jsme republika!
- Kde jsi byla?
- Trochu jsem se prošla.
- Kdo je to?
- Mluvil na náměstí.
Děkuju.
Už zase ty.
Nebyl jsi na mši.
Běž ven z řady.
- Nechtějí nám nic dát.
- Nechte je, otče.
Jídla je dost. - Jak se máš?
- Jste hodná a ještě krásná.
Gavrochi, ty ale umíš lhát.
- To jsou tví kamarádi?
- Moje dětičky. Našel jsem je.
- Nejsem dobrej táta, pane?
- Potřeboval bys kabát.
Počkej.
Můj přítel se dává ptát, jestli byste se s ním prošla.
Tady máš, tvoje dětičky dostanou kabáty zítra.
- Nikdy ji nenechává samotnou.
- To není otec, ale žalářník.
- Zmizte, už jdou.
- Rychle pryč.
- Smím se trochu projít? - Jsem unavený. Budeš mi předčítat?
- Chci jít na procházku.
- Sama?
- Někdy s tím musím začít.
- Sedněte si ve fiakru a ... - Nebuď svéhlavá.
Chceš mi odporovat? Jsem tvůj otec!
Nastup si !
Je čtvrtek.
Madame Toussaintová dělá tvůj oblíbený desert.
Co říkáš, Cosetto?
Cizí lidé můžou být nebezpeční.
- Bude to všechno?
- Ano. Děkuji, Toussaintová.
Vy nejste ... všakvíte.
Nejste můj otec.
Až do dneška jste to nikdy neřekl.
Dnes to bylo poprvé v životě.
- Tak, jste můj otec?
Slíbil jsem tvé matce, že se o tebe postarám. Myslíš, že jsem přísný?
- Cizí lidé mohou být nebezpeční ...
Vím, že se za něco stydíte.
Vy máte nějaké hrozné tajemství.
To je jedno.
Nesmím chodit ven.
Myslím, že lžete.
Chcete mě mít u sebe ve dne v noci, protože jste osamělý a chcete, abych zůstala na věky taky sama.
Cosetto ...
Cosetto.
Nejsem tvůj otec.
Chci tě jen chránit, nic víc.
Jsi jediný člověk, kterého mám.
A neznám jiný způsob, jak toho dosáhnout.
- Pojď, musíš se najíst.
- Přijdu za chvíli.
- Jak se jmenujete?
- Marius. - A vy?
- Cosetta.
- Něco pro vás mám.
- Děkuju.
Cosetto! - Mám ti ohřát polévku?
- Už běžím.
Budu čekat.
Zítra v noci. Venku.
Nashledanou zítra.
Máte zbraně?
- Jdeme na to moc rychle.
- Pokrok nemá času nazbyt.
Ale tohle je ubohý.
Nemáme zbraně ani pro sebe.
Vytrháme dlažbu a budeme házet kameny.
- Myslím, že mají strach.
- Jsou to neškodná štěňata.
- Díky. - A Marius?
Chodí ke stanu s polévkou, jen aby ji viděl.
- Kdo je její otec?
- Vede tu dobročinnou akci.
Zjistil jsem jen jeho jméno.
- Znáte ho?
- Myslím, že ne.
- Nepůjdeme se projít?
Už včera jsme nebyli venku.
Potřebuješ trochu pohybu.
Dobrou noc, má milá.
Váš dopis byl krásný.
Opravdu moc krásný.
- Řekněte mi všechno.
- O vás. - Není co vyprávět.
Jsem velmi prostá dívka.
Vedu velmi prostý život. Vyrostla jsem v klášteře ... se spoustou dalších děvčat.
Je velmi dobrý člověk. Vyrůstala jsem v jeho lásce.
A pak jsem potkala vás.
Vy jste génius, viďte?
Génius? Jsem chudý student. Chytrý jako každý jiný.
Vaše řeč byla úžasná. Ani jsem nedýchala ...
Aby mi neuniklo jediné slovo.
- Tenhle týden nic nového?
- Jsou zamilovaní až hrůza.
Každou noc spolu tráví venku, až do rána.
I když prší.
- Její otec nic netuší?
- Jsem z toho znechucený.
Nechci mít žádné děti.
Rozhodně ne dceru.
Nemůžete mě přeložit?
Mohl bych se vmísit mezi anarchisty, ti mají aspoň střechu nad hlavou.
Vezmi si dva dny volna, pak dostaneš jiný úkol.
Děkuji, pane.
Říkáš, že Lafitte je úctyhodný a zámožný občan? - Zbožný a milující otec?
- Tím jsem si jist.
Měl by se dozvědět, že jeho dceru svádí nebezpečný radikál.
Inspektor Javert.
Od policie.
- Počkejte, prosím ...
- Počkám.
- Kdo to byl?
- To byl ...
- Ano?
- Zahradník.
- Proč mám říkat, že jste pryč?
- Řekni, že jsem na týden odjel.
Když se bude ptát na minulost, vymluv se, že tě bolí hlava.
Když otec odjede, Toussaintová říká, že je venku na zahradě, aby se nikdo nedozvěděl, že jsou v domě jen dvě ženy.
- Kdy se vrátí?
- Tak za týden ... těžkoříct.
Nechám mu tady vzkaz. Máte obálku?
Lafitte, jednoho Lafitta jsem znal.
Odkud pocházíte? - Odsud.
Z Paříže.
- Z Paříže?
Patrně shoda jmen.
Ten vzkaz smí číst pouze váš otec.
- Strašný člověk. - Co to znamená?
""Vaši dceru svádí nebezpečný radikál, Marius Pontmercy.""
- ""Schází se s ním každou noc."" - Já nevím.
Ničemu nerozumíš. Zničila jsi nás.
Máte pravdu.
Ničemu nerozumím.
Jak bych mohla, když mi neřeknete pravdu?
Kdo jste?
Dobrá, nebudu vám lhát.
Sedáváme spolu na lavičce v parku. Ta lavička je všechno, co mám. Je to můj život.
Tohle nás má zničit?
Prosím, řekněte mi, co to znamená.
Prosím, řekněte mi ...
Jak to je?
Prosím.
Jak je to?
- Jsem galejník.
- Galejník?
Když jsem byl mladý, asi jako ty, žil jsem v bídě.
Mezi mnou a vytouženým jídlem bylo jen tenké sklo. Bylo to tak snadné. Rozbil jsem sklo a vzal si, co jsem chtěl.
Krátce nato mě chytili a vsadili do želez na téměř 20 let.
Snášel jsem ukrutnosti, o kterých ti nechci vyprávět. l já jsem ve vězení zhrubl.
Dělal jsem strašné věci.
Stalo se ze mě zvíře.
Vzali mi lidskou důstojnost.
Vzali mi všechno.
Kde mě potřebujete zítra? Mám jít zase do Café Musain? Prozatím ne, vmísíš se do davu na náměstí.
A co Lafitte ... vypátraljsiněco o jeho minulosti?
Je z Vigau.
Před 10 lety odtamtud odešel i s Cossetou.
S Cosettou? Proč jsi mi neřekl, že se jmenuje Cosetta?
Klec je prázdná.
- Neztrácí čas.
- To ne. Ale vím, kde ho najdu.
- Neviděl jsi moje dětičky? - Dnes ne. - Musíme naplánovat zítřejší akci.
- Tohle je revoluce, kamaráde.
Nedovolíme, aby král pohřbil Lamarquea jako svého hrdinu. - Jen na hodinu. - Tohle není hra.
- Zítra to bude vážné. - Až se vrátím, vymyslíme plán. Jestli se ti lotři pokusí pohřbít Lamarquea, pohřbíme my je.
Pozítří se s ní můžeš milovat jako svobodný člověk.
""Přijď do Rue de L"Ouest 1 8.""
Proč?
Musí odjet a já musím jet s ním.
- Jeho život je v sázce.
- Jak to?
To je tajemství.
Byla jsem sirotek. Zachránil mě.
Nemůžu ho teď opustit.
- Už tě nikdy neuvidím.
Pochopí nás.
- Třeba s námi odjedeš do Anglie.
- Zbláznila ses?
Zítra budeme bojovat.
Proč musíš do Anglie?
Proč právě teď?
Staral se o mě, a teď mě potřebuje.
Rozumím.
Nebuď smutný, Mariusi.
Zítra je pohřeb, nikdo nesmí opustit město. Asi pozítří.
Zítra večer sem přijdu.
Slib mi, že se tu sejdeme.
Pánové, máme převahu.
Ve městě je 24 000 vojáků. V záloze je dalších 30 000 mužů.
Ale kde mají zaujmout postavení?
Nejkritičtější chvíle nastane, až bude průvod přecházet náměstí.
- Tam dojde k potyčkám.
- Nebudeme bojovat o každou píď.
Obklíčíme je.
Jde z nich strach.
- Proč jim to tak vadí?
- Lamarque byl republikánský hrdina.
Tak proč má státní pohřeb?
Král z něj chce udělat svého hrdinu.
Proto tolik hněvu.
Mohl by to být největší úlovek celé mojí policejní kariéry.
- Zatím si to nechám pro sebe.
- Ukažte mi, kam jdete.
Tam je to samá barikáda.
Já ano, pane.
- On není na barikádách?
- Slíbila jsem, že na něj počkám.
- Musím čekat. - Je to tak zlé?
Myslíte si, že jsem hloupá, že ho skoro neznám.
- Ale já to cítím jinak.
Mariusi.
Dnes v noci ne.
Jen na hodinu.
Za hodinu jsem zpátky.
Mariusi.
Zákon přispěchal, aby tě ochránil před zločinci jako je tenhle.
- Je tady Valjean?
- Nic vám neřeknu. Víš, koho kryješ?
Řekl ti, že je sprostý zloděj?
- A ty jsi nemanželské dítě. Tvoje matka byla děvka.
Dej mi to, Cosetto.
Porušuješ zákon. Kdo jste?
- Kdo jste?
- Vrchní inspektor Javert.
Vzdej se.
Vzdát se?
Postavím vás před soud lidu. Na barikádách?
Přišel se rozloučit.
Miluje mě, tatínku.
Odveďte ji do našeho domu.
Všechno se v dobré obrátí.
Palte!
Tak ... setkávámese . Měl jsem pravdu. Znáte ho?
Jestli nám zůstane jedna kulka, tak ho zastřelíme.
Co tady děláte?
Kde je Cosetta?
Čeká na vás v domě, kde jste se seznámili. Běžte za ní.
- Nemůžu. Teď ne. - Ona je vaše budoucnost.
Jestli nevyhrajeme, nikdo z nás nemá budoucnost. Máte lásku. To je jediná budoucnost, kterou nám Bůh dává.
Jděte. - Gavrochi, vrať se!
- Potřebujeme kulky. Vrať se! Zpátky!
Tatínku !
- Odpráskneme ho.
- Jsi pyšný na svou práci?
Udělám to já.
Zabijte ho někde venku.
Nechceme tady jeho krev.
- Nůž.
Ten se k tobě hodí.
- Proč jste mě nenechal na pokoji?
- Nejsem nic!
- Ano, ale porazil jsi mě.
- O to mi nejde. Chci klidně žít!
- Tak to rychle skoncuj.
Můžeš jít.
Tamhle je branka. - Chceš mě střelit do zad? - Jste volný.
Odejděte. Oni by neměli slitování.
Jděte.
Měl bys mě zabít.
Nedám ti pokoj.
Ukonči to.
Jste mrtvý, Javerte.
Všichni zpátky!
Vzdejte se, nebo zemřete!
Stůj . .
Vy tam, prohledejte ten průchod.
Pojď. Seskoč!
Tudy, chlapci.
Ať žije republika!
Pal !
Vy dva, vylezte na střechu.
Přineste svítilny.
- Tudy.
- Půjde dolů k řece.
To nic.
Pomoz mi.
Kupředu !
Žije?
Opatrně.
- Potřebuje doktora. - Aby šel zdravý před popravčí četu?
Víte, že brzy bude amnestie. Jde vám o mne. Zatkněte mne.
- O nic jiného ti nejde?
- Chytil jste mě.
Ať se postará o toho chlapce.
Pak ho přivezte sem ke mně.
- Žije. Toussaintová, utíkejte pro doktora.
Vezměte si peníze. Slibte mu, co si řekne. Běžte!
Slíbil jsem, že ti dám tohle.
Patřil tvé matce.
Byla to dobrá žena.
Miloval jsem ji, Cosetto.
- Ne!
- Postarej se o něj. Buďte šťastní.
Uzavřeli jsme dohodu.
Musím jít.
Slib mi, že budeš šťastná. Je to tak správné, má milá.
Něco jsem opravdu ukradl. Štěstí, které jsem prožil s tebou. Rád za ně zaplatím.
Přiveďte ho sem.
V tom dopisu vysvětluji prefektovi, co jsem udělal s vězněm.
Jsem rád, že jsem byl chvíli sám.
Přemýšlel jsem o tom, co si zasloužíš.
Jsi obtížný problém.
Stoupni si na kraj. - Proč mě nepředáte úřadům?
- Udělej, co ti říkám !
Dal jsem ti rozkaz.
Tak poslechni !
- Proč jsi mě nezabil? - Nemám právo vás zabít.
- Přece mě nenávidíš. - To není nenávist. Nic necítím.
Nechceš se vrátit do lomů, že ne?
V tom jsme zajedno.
Ušetřím tě života ve vězení, Jeane Valjeane.
Škoda, že mi předpisy nedovolují, abych byl milosrdný.
Snažil jsem se žít podle předpisů.
Jsi volný.
Zachraňte vojína Ryana (1998) - 25 fps -
Tati.
6. ČERVNA 1944
SEKTOR DOG GREEN PLÁŽ OMAHA
Za 30 vteřin vylodit!
Bůh s vámi!
Levá strana, pravá strana, vykliďte rampu co nejrychleji.
Držte si rozestupy.
Pět chlapů je dobrá kořist.
Na jednoho je škoda munice.
Pozor na písek ve zbraních.
Ať se vám nezasekne mechanika.
Vyklidit rampy!
Přes boky!
Levá i pravá strana, vyskočte...
Bože.
Děkuji...
Ptám se, co dál, pane.
Kapitáne Millere!
Kapitáne Millere!
- Kapitáne Millere!
- Seržante Horvathe!
Odveďte své muže z pláže!
Honem! Chlapi!
- Ke mně! Za mnou! - Pane!
Kde se máme shromáždit?
Hlavně ne tady!
K hrázi!
Nahoru k hrázi!
Pane, zůstanu tady!
Musíme pryč z pláže!
Udělat místo dalším!
Už jen to nás dělí od Všemohoucího.
Celou tuhle pláž mají dávno zaměřenou!
Když tu zůstanete, je po vás!
Mami!
Mami!
Držte se při zemi!
Při zemi!
Co jste zač?
104. zdravotní prapor.
Máme tu zřídit polní štáb!
Zahoďte ty krámy!
Popadněte nějakou zbraň a za mnou.
- Koupil jsem to!
Koupil jsem to!
Dostaňte mě odtud.
Trefili mě dolů. Panebože!
- Zdravotník!
- Pobřežní prapor.
Mám tu uvolnit průjezd pro tanky.
Tanky se utopily v průlivu.
Plním rozkaz, pane.
Jděte jinam.
Musím to tu uvolnit.
Jdeme, Briggsi!
Zdravotník!
Dělejte! Pohyb!
Honem, pohyb!
Pobřežní velení.
Na břeh se nedostaly žádné tanky.
Nemáme žádné obojživelné tanky.
Sektor jedna není volný.
- Kdo tu velí?
- Vy, pane!
- Seržante Horvathe!
- Pane!
Víte, kde jsme?
Tam, kde máme být, ale ostatní tu nejsou!
Nikdo není na svém místě.
Pobřežní velení.
První vlna neuspěla.
Nezabrali jsme pláž.
Opakuji, nezabrali jsme pláž. Jsme pomíchaní, pane.
Jsou tu zbytky z rot Fox,
Able a George!
Pobřežní velení.
Pobřežní velení.
Velící důstojník...
- Reiben zde! - Viděls ostatní?
- Jen Jacksona.
- Mellish zde.
A Caparzo!
Wade tam zůstal s DeForestem.
Prý je jak ementál.
Podle Wadea to má spočítaný.
- Běžte k někomu, komu můžete pomoct. - Jdeme!
Je to chirurg praporu, pane!
- Zavolejte ho. - Wade!
- Doktore!
- Wade!
- Wade!
Wade!
Wade!
- Wade! - Wade!
Wade! Wade!
- Odtáhněte ho z pláže. Mám to!
Zastavili jsme krvácení!
Zastavili jsme krvácení! Kurva!
Dej nám aspoň šanci, ty parchante!
- Zasranej hajzle! - Wade! Pojď.
Wade!
To jsem já, Mellish!
Wade! - Mellishi!
Našli jsme Millera!
- Kurva!
- Jdeme! Jdeme!
To jsou všichni?
Víc vás neprošlo?
Pořádně nás rozprášili, pane.
Určitě je nás víc.
- To nestačí.
- Výjezd Dog jedna...
Musí to být tam vpravo.
- Nebo nalevo?
Kruci! - Ne.
Ne, ne, ne.
Vierville je na západ.
Tohle je Dog jedna.
Střílejí nás jako králíky!
Nemáme šanci.
To není fér!
Posbírejte zbraně a munici!
Posbírejte zbraně a munici!
Přineste je z toho písku!
Slyšíš, Reibene? Kde máš kulomet?
Na dně.
Málem mě utopil.
Sežeň si jiný.
Nálože! Přineste nálože!
Granáty, granáty!
Doneste granáty!
Doneste nálože!
Doneste nálože! Pozor!
Už se to nese!
Honem, honem, honem!
- Jackson zde, pane!
- Reiben hlásí návrat!
Dejte mi ještě jednu.
Bože, to bolí! Já umřu!
Bože!
Ježíši!
Bože můj!
Podávejte. Podávejte.
Už to skoro je. - Bože!
Tomu říkám klika.
- Honem.
- Podávejte! - Jedeme, jedeme.
Bože!
Bože, pomoz mi!
Neboj, neumřeš.
Zvládneš to.
Nedívej se na to.
Nedívej se na to. Nálože!
Vykliďte pláž!
Pozor, výbuch!
Pozor, výbuch!
Pozor, výbuch!
Pozor, výbuch!
Povedlo se! Kryjte se!
Přesun na druhou stranu!
Hotovo!
Jde se!
Prohlédnuto. Morfium.
Běžné.
Přednostní.
Ten to má za sebou.
Kruci... - Vlez tam.
- Kurva, nemůžu se hnout.
- Mellishi.
- Ano, pane?
Půjč mi bajonet.
Dva kulomety, dva minomety.
Plus dvacet a vlevo třicet.
Tamhle se dá trochu krýt.
Skvělá palebná pozice, kdybychom tu měli nějaké tanky.
Musíme prorazit tou úžlabinou!
Potřebujeme únikovou cestu.
Reibene, Mellishi, do boje!
Najděte si kryt a pokropte je.
Připraví se Davis, Debernardo, Young a Valk.
Krycí palba!
Jděte, jděte, jděte!
Dobrá popravčí četa.
Jinak se odsud nedostaneme.
Short, Payton, McDonald a Parkes půjdou jako další!
Proč se nefasujou pásky přes oči?
Můžeme tu jedině zhebnout.
Krycí palba!
Běžte, běžte, běžte! Pohyb!
Pohyb!
Pohyb! Běžte, krucinál!
- Jacksone. - Pane.
- Vidíš ten kráter? - Ano, pane.
Měl by tě krýt před tím kulometem.
Půjdeš tam a našiješ to do něj.
Počkej na můj rozkaz.
Běž!
Kapitáne, vidět vás vaše máti, moc by se zlobila.
Myslel jsem, že jsi to ty.
Nebuď mi vzdálen, Hospodine.
Bože, upřímně lituji, že jsem se proti tobě provinil.
Zavrhuji své hříchy, jimiž jsem se provinil.
Lituji svých hříchů, Pane.
Vyslyš mne, Pane.
Má sílo, pospěš mi na pomoc!
- Volná cesta ven!
Tady!
- Už jdeme!
Pohyb! Pohyb!
- Dělejte, seržante!
Reibene.
Honem, Doyle!
Seržante?
- Plamenomet!
- Dělej, Doyle!
Nestřílejte!
Ať shoří!
Já ti dám "kamaráda", ty hajzle!
Na zem!
Zastavit palbu!
Zastavit palbu! Stop!
Zastavte palbu!
Cukrová třtino, tady Charlie 3.
Opakuji, Dog jedna je volný.
Pošlete buldozery.
Čekám tu, abych dal dohromady svoje lidi.
Přepínám.
Cože?
Cože?
Promiň, ale nerozumím ti.
Co říkal?
Co říkal?
"Umyl jsem se před večeří."
- Koukej, Fishi.
- Co?
Dýka Hitlerjugend.
Teď se s ní bude o šábesu krájet chala.
Nezastavujte se!
ITÁLIE AFRIKA
To je pohled.
To tedy ano.
Moc pěkný.
"Vážený pane Briane Boyde, jistě jste byl již informován..."
- "Vážená paní Jensenová..." - "...předčasné smrti svého syna."
"...slova nemohou zmírnit bolest..."
"Pro jednotku byla jeho ztráta obrovskou ránou."
"Byl výborný voják s neochvějnou vírou..."
"Již není tajemstvím, že jsme byli součástí jedné z nejdůležitějších operací této války."
"Al nás všechny stmeloval.
Vždy se hlásil jako první..."
"...k mýtině u silnice, kde již prošlo 4000 vojáků..."
"Váš manžel sloužil v bojové jednotce, která měla nebezpečnou povinnost..."
"...kterou všichni s úctou chováme v srdci."
"Ztráta lidí, jako byl Lee, je pro oddíl obrovskou ránou."
"Chápu, že se chcete dozvědět co nejvíce o okolnostech jeho skonu."
Je tu něco, o čem byste měl vědět.
Prosím.
Tito dva muži padli v Normandii.
Tenhle na pláži Omaha.
- Sean Ryan.
- Tenhle na pláži Utah.
Peter Ryan.
Tenhle muž padl minulý týden na Nové Guineji.
Daniel Ryan.
Jsou to bratři.
Dnes odpoledne dostane jejich matka všechny tři telegramy.
Mají ještě čtvrtého bratra.
Nejmladšího.
Seskočil se 101. výsadkovou, noc před invazí.
Je někde v Normandii.
Nevíme kde.
- Žije?
- To nevíme.
Pojďte se mnou.
Zatraceně.
Všichni čtyři byli ve stejné rotě u 29. divize, ale rozdělili jsme je po smrti bratrů Sullivanových na křižníku Juneau.
VELITEL ARMÁDY SPOJENÝCH STÁTŮ
Máme spojení s čtvrtým?
Ne.
Seskočil 24 km od Neuville, daleko za německou linií.
Promiňte, ale nemůžete vědět, kde vůbec seskočil.
Podle hlášení vrchního velitelství je 101. zcela rozprášena.
Po celé Normandii došlo k chybným seskokům.
Pokud vojín Ryan seskok přežil, může být kdekoli.
Velmi pravděpodobně padl.
A upřímně řečeno, pokud vyšleme záchrannou jednotku, která proklouzne německými posilami směrem našeho postupu, padnou také.
Mám tu dopis adresovaný kdysi dávno paní Bixbyové z Bostonu.
Poslouchejte.
"Vážená paní, ministerstvo války mi předložilo hlášení generálního adjutanta státu Massachusetts, podle nějž jste matkou
pěti synů, kteří slavně padli na bitevním poli.
Vím, jak slabá a zbytečná jsou má slova snažící se zmírnit Vaši bolest nad tak zdrcující ztrátou.
Jsem však povinen nabídnout Vám útěchu v podobě díků republiky, za jejíž záchranu položili život.
Modlím se, aby náš Pán zmírnil Váš zármutek z této ohromné ztráty a ponechal Vám vzpomínku na ty, jež jste milovala a ztratila,
a čest, která vám patří za výjimečnou oběť, již jste položila na oltář svobody.
Upřímně a s úctou Váš
Abraham Lincoln."
Ten chlapec žije.
Pošleme někoho, aby ho našel, a dostaneme ho odtamtud.
- Ano, pane. - Ano, pane.
PLÁŽ OMAHA TŘI DNY PO VYLODĚNÍ
Mělo tu být 32 tanků. 27 se utopilo.
- Miller, rota Charlie.
- Běžte, kapitáne. Chápu vaši situaci.
Ale jestli ty shermany do šesti nevyložíme, celá divize uvízne u Carentanu se svázanýma rukama.
Tak mi dejte vědět.
Rota Charlie zůstane ve Vierville, dokud nedorazí tanky.
Rozkaz. Spojka!
Výsadkáři nám měli otevřít cestu.
Místo toho zvorali seskok a rozprchli se bůhvíkam.
- Jaké je to u vás?
- Sektor 4 je zajištěn.
Naši...
Zlikvidovali jsme ty osmaosmdesátky tady, tady a tady.
Dostali čtyři naše shermany a spoustu náklaďáků.
Tahle dvě minová pole jsou vlastně jedno velké.
Snažili jsme se projít mezi nimi, ale uprostřed je smíšené, hustě zaminované pole, ode všeho trochu.
Skákavé, nášlapné i protitankové miny.
A ty dřevěný mrchy, co je detektor ani nezaznamená.
Na tuhle cestu dali velké talířové miny, asi kvůli našim tankům.
Odsud až na konec vesnice.
Tady.
Označili jsme je a zavolali ženisty.
Narazili jste na odpor?
Mysleli jsme, že to bude horší.
Byla tam jedna oslabená rota bez děl.
346. pěší divize Wehrmachtu, Von Luckova bojová skupina.
Zajali jsme 23 mužů.
Předali jsme je vojenské policii 29. divize.
Co naše ztráty?
Počet je
35 mrtvých a dvakrát tolik raněných.
Nechtěli nám nechat ty osmaosmdesátky.
Byl to těžký úkol. Proto jste ho dostal vy.
Ano, pane.
Johne...
Mám pro vás ještě něco.
- Ano, pane.
- Je to příkaz z nejvyšších míst.
Půjdeme s oddílem do Neuville.
Mise v zájmu reputace armády.
Vy povedete oddíl?
Nějaký vojín od 101. přišel o tři bratry a chtějí ho poslat domů.
Proč Neuville?
Myslí, že tam někde je.
V rámci nepovedeného seskoku.
Nebude snadné najít jednoho vojáka v téhle zatracené válce.
Je to jako hledat jehlu v kupce jehel.
A co rota?
Vezmeme si ty nejlepší.
Zbytek se přidá k Bakerům.
Prokrista.
Oni vám vzali rotu?
Nebyla moje, ale armády.
Tak mi to bylo řečeno.
Chci Reibena s kulometem, Jacksona, Wadea, Beasleyho a Caparza.
Beasley je mrtvý.
Tak Mellishe.
Máme někoho, kdo mluví francouzsky?
- Pokud vím, tak ne.
- Co Talbot?
- Dneska ráno.
Tak jo.
Zkusím sehnat jiného tlumočníka.
Shromážděte se v autoparku na pláži. Rozkaz.
- Co budeme dělat?
- Poslouchejte... - Cože?
- Co budeme dělat?
Pojedeš domů v americký vlajce s kusem sejra v prdeli, chytráku.
- Poslouchejte.
- Ty to rád v prdeli, ne? - Cože? - To se ti líbí, ne?
Pozor!
Pokračujte.
Hledám desátníka Timothyho E.
Uphama.
To jsem já, pane.
Prý mluvíte francouzsky a německy.
- Ano. - Co váš přízvuk?
Trochu ve francouzštině, ale němčina čistá.
- S bavorským přízvukem.
- Výborně.
Jste přidělen ke mně.
Sbalte si. - Půjdeme do Neuville.
- Rozkaz.
- Ze kdy je ta mapa?
- Aktualizovaná ráno v 8.30.
- Pane...
- To je 12. pancéřová divize SS.
Tyhle dvě formace se pohybují na jih.
- V Neuville jsou Němci.
- Dělostřelectvo je tady.
- Já vím, desátníku.
- Ano, pane.
Je tam hodně Němců.
Vadí vám to? Ne.
Jen byste měl vědět, že jsem nikdy nebyl v boji.
Překládám a dělám mapy.
To je...
Potřebuju někoho, kdo mluví francouzsky a německy.
- Ano.
- Dva mí tlumočníci padli. Ano, pane.
Ale od přijímače jsem nedržel zbraň.
A v přijímači jste střílel?
Ano, pane.
- Tak si sbalte věci.
- Ano, pane.
Můžu si vzít...
Můžu si vzít psací stroj?
Ano, pane.
Děkuji.
- To je suvenýr?
- Ne, pane.
Nehoňte se, desátníku.
Vemte to z té lepší stránky, desátníku.
Ano, pane.
Nebudete se muset tahat s tímhle.
- To budete potřebovat.
Chceš mít ustřelenou hlavu, zelenáči?
Nesahej na mě.
Vrať se do formace.
Jen mě zajímalo, odkud jsi, to je...
- Ty jsi Caparzo, že?
- Dej si odchod, desátníku.
Jasně.
A ještě něco.
Když salutuješ, děláš z kapitána terč.
Takže si to odpusť.
Zvlášť když stojím vedle něj.
Jasný?
Desátníku, o čem je ta tvoje kniha?
- Pozor s tou puškou. - Pardon.
Je o...
Bratrských poutech, která se za války vytvoří mezi vojáky.
Bratrská pouta?
Co ty o tom víš?
Slyšíš to, Fishi?
Zeptej se kapitána, odkud je.
Jo, zeptej se kapitána.
Ten ti poví, co budeš chtít.
Můžete mi něco vysvětlit?
Jaký smysl má riskovat život nás osmi na záchranu jednoho kluka?
- Dvacet stupňů.
- Chce na to někdo odpovědět?
Reibene, mysli na mámu toho chudáka.
Doktore, já mám taky mámu.
Ty taky, i seržant.
Vsadil bych se, že i kapitán má mámu.
No, kapitán možná ne, ale my ostatní jo.
"Jim nepřísluší přemítat, mají jen dělat a umírat."
Co je to za sračku, desátníku?
To jako že všichni zhebneme?
Upham mluví o naší vojenské povinnosti.
- Ano, pane.
- Posloucháme rozkazy.
Nad to není nic, ani vaše matky.
Ano, pane. Děkuji.
I když je podle vás ta mise TOPOS?
Hlavně když je podle vás TOPOS.
- Co je TOPOS?
- To je německy.
To jsem ještě neslyšel.
Mám na to svůj názor.
Sem s ním.
Podle mého mínění je celá tahle akce trestuhodným plýtváním cennými zdroji.
Pokračuj.
Bůh mi dal poslání, učinil ze mě efektivní bojový nástroj.
Poslouchej, Reibene.
Takhle si máš stěžovat!
Pokračuj, Jacksone.
Chci říct, že mě s tou odstřelovací puškou můžete postavit kamkoli, třeba na míli od Adolfa Hitlera, s volným výhledem...
Hned by bylo po válce.
Jen sbalit kufry.
Amen.
To je geniální, brouku.
A co vy, kapitáne?
Vy si nikdy nestěžujete?
Tobě určitě ne, Reibene.
Jsem kapitán.
Existuje nějaká posloupnost.
Stížnosti jdou vždycky nahoru.
Vy si stěžujete mně, já svým nadřízeným a tak dále.
Tobě si stěžovat nebudu.
Ani před tebou.
To bys měl vědět.
Omlouvám se, ale...
Řekněme, že jste kapitán a já major.
Co byste mi řekl?
V tom případě bych řekl, že je to vynikající akce s nesmírně cenným cílem, které věnuji všechen svůj um.
Navíc mi puká srdce kvůli matce vojína Jamese Ryana a jsem ochoten obětovat život svůj i svých mužů, hlavně tvůj, Reibene, abych zmírnil její zármutek.
- Je dobrej.
- Já ho žeru.
Doprava.
- Hrom!
- Blesk!
Uphame, tam.
Reibene, vy čtyři jděte.
Běžte, běžte, běžte!
- Rádi vás vidíme.
- Seržante Hille, přišli nás vystřídat.
Kolik vás je?
Jen osm.
Nejsme náhradníci.
Je mi líto.
Nejste náhradníci?
Jsme tu kvůli vojínu Ryanovi.
Cože?
Kvůli Ryanovi?
Proč? - Je tady?
- To nevím.
Možná u smíšené jednotky na druhém konci města.
Těžko se tam dostává.
Němci nás před pár hodinami roztrhli.
- Jak že se jmenuje?
James Ryan.
Seskočil se 101.
- Goldmane, sežeňte mi spojku.
- Spojka!
Honem.
Jonesy, udělej tam místo!
Zastavila nás intenzivní palba z východu.
Němci celý den dostávají posily.
V ulicích je klid tak 45 minut.
Většina Němců je teď na západě.
Kdo to řeční?
To je Dagwood Dusseldorf, politruk od sousedů.
The Statue of Liberty is kaput.
- "Socha svobody je kaput." - ... kaput.
To naštve.
Druhou ulicí doleva...
Tvýho fotra obřezal můj rabín, ty debile!
Vojín James Ryan, zřejmě nezdařený seskok se 101.
- Rozumíte?
- Krycí palba!
Běž!
- Zasraný sadisti!
- Skrč se.
Vědí, že jsme odříznutí.
Jdou po spojkách.
Ale proč po něm musí tak střílet?
Dokud má vzduch v plicích, může předat zprávu.
- Udělali bychom to samý. - To teda ne!
- Wade!
Připrav je k přesunu.
- Rozkaz.
- Boyde!
- Dělejte! Zkus to znovu.
Řekni kapitánu Hamillovi, že přicházíme.
Jak vypadá zbytek Neuville?
Další blok jsou patrové domky po obou stranách.
- Spousta oken. ...rozumíte? Přepínám.
Pak je velké náměstí.
Vlevo se dá slušně krýt.
- Ukažte.
- Seržante, sem.
Rozkaz!
Budeme se držet mimo boční palbu.
Využijeme budovy.
Půjdeme nalevo.
Vystřelit a běžet.
Dva od vás, dva od nás.
Hastings s Goldmanem dopředu!
- Reibene, Caparzo. Instrukce.
- Pořád nás tlačí.
Krátce běžet, na rozích hlídat vršky i spodky.
Bude to ostré.
Připravte se na střet.
- Běžte. Uphame!
- Ano, pane. - Zůstaň se seržantem Horvathem.
- Ke mně.
Budu ho hlídat jako oko v hlavě, kapitáne!
Za koncem bloku doleva, tam je brána na náměstí.
Dobře.
Reibene, odkud je kapitán?
Uhodni to, a vyhraješ balík.
Teď je to myslím 300 dolarů.
Vsadili jsme si do banku.
Za pět babek se můžeš přidat.
Je to za rohem.
Někdo musí vědět, odkud je a co dělal.
Jsem s ním už od Kasserinského průsmyku, ale nemám tušení.
Ty kotníky mě zničí.
Než skončí válka, budu na vozíku.
Kruci.
Bože. Mám kotníky jak stoletá bába.
Jako...
Kruci.
Reibene, takže ani nevíš, kam chodil do školy?
Ten nechodil nikam.
Sestavili ho z ostatků mrtvejch vojáků.
Musíš sledovat detaily.
Já vím přesně, odkud je a co dělal, protože si všímám detailů.
Uphame, bacha, ať ti ty sračky nezatemní mozek.
- Jedem.
- Hrom!
Hrom, nebo budeme střílet!
Uphame, řekni jim, ať se ukážou!
Zeptej se, jestli vědí, kde jsou Němci.
- Co říká?
- Něco o dětech.
- Máme je vzít s sebou.
- Ne, ne. Nemůžeme je vzít.
Nemůžeme! Nemůžeme je vzít!
Ne!
Prý s námi budou v bezpečí.
To rozhodně nebudou! - Neboj, neboj.
- Zbláznil ses?
Poslechni kapitána!
- Zbláznil ses? Poslechni kapitána!
- Myslí, že s námi budou v bezpečí.
Caparzo!
Vrať to dítě!
Neboj.
- Caparzo!
Vrať tu holčičku! - Neboj. Neboj.
Neboj. Caparzo, okamžitě ji vrať!
Uphame, jak se řekne "neboj"?
Nemůžu.
Připomíná mi neteř, pane.
Caparzo, vrať to dítě zpátky!
Kapitáne, byla by slušnost vzít ji aspoň do nejbližšího města.
Nejsme tu kvůli slušnosti!
Jsme tu kvůli rozkazům!
Seržante, vezměte to dítě!
Kryjte se!
Kryjte se!
Sakra!
Odkud to přišlo?
Svalil se, než jsme uslyšeli výstřel.
Já bych seděl tamhle.
Neviděl jsem to.
Čtyři sta metrů, možná trochu míň.
Neriskujte, kluci!
Ten odstřelovač je dobrej!
Nebreč, prosím tě.
Vezmu tě zpátky k mámě a tátovi.
Prosím tě, nebreč.
Carpy.
- Kapitáne.
- Vydrž, Caparzo.
Pomozte mi vstát.
Můžu chodit. Můžu chodit.
Caparzo, nehýbej se!
Dva kiláky, vítr zleva.
Fishi!
Kapitáne, vidíte ho?
Jak je na tom?
Zůstaň na místě, Wade.
Kam to dostal, kapitáne?
- Kapitáne, vidíte ho odtamtud?
- Zůstaň, kde jsi!
Kruci, zalez!
Co je to s tebou?
Kdo se postará o tebe, až to koupíš?
- Fishi, pojď sem.
- Carpy, lež.
Proč nemůžeš ležet?
V tebe doufám, Bože můj, kéž nejsem zahanben, ať nade mnou moji nepřátelé nejásají.
Přepiš to.
Přepiš to a pošli to za mě.
Carpy, pošleš to sám.
Dej tu ruku dolů!
- Je na tom krev!
- Vidím to.
Je to pro tátu.
Je na tom krev, Fishi.
Dostali jsme ho.
Opatrně.
- Jak zlé to je?
- Průstřel hrudníku, možná plíce.
Namiřte ten kulomet na ulici!
Hlášení!
- Nahoře klid! - Dole klid!
Proto nemůžeme brát děti.
Seržante Horvathe, zkontrolujte munici.
Uphame, naplnit čutory.
- Seržante Hille.
- Ano, pane.
Sežeňte své muže.
Sejdeme se v severozápadním rohu náměstí.
- Jacksone!
- Pane!
Mellishi, zkontroluj tu věž, a fofrem zpátky.
Běž!
Zasranej Ryan.
- Hrom!
- Blesk!
Pojďte dál.
Nazdar chlapi, hledáme kapitána Hamilla.
Je někde za náměstím.
Za náměstím. Opatrně.
Pozor na odstřelovače.
Sedněte si.
Jimmy T, najdi kapitána Hamilla a přiveď ho sem.
Kde je?
Tam?
Jak to mám sakra vědět?
Prostě ho najdi.
Díky, vole.
Fajn.
Chvíli si tu orazte.
Vysypu si to svinstvo z boty.
Odhoďte zbraně! Odhoďte zbraně!
- Odhoďte je!
- Zahoďte ty blbý kvéry!
- Zastřelím vás!
Zastřelím vás!
- Odhoďte je!
Okamžitě je zahoďte!
Nahoře volno!
- Sakra.
Kruci!
- Nahoře volno!
Dole volno!
- Ještě máme naději na důchod.
- Snad jo.
Fred Hamill, průzkumníci od 101.
John Miller, druhý prapor Rangers.
Díky.
Hledáme vojína Jamese Ryana.
Je z vaší jednotky.
Můžete ho sehnat?
- Jaká byla cesta?
- Vyhlídková.
- Přišli jsme o většinu munice.
- A o jednoho muže.
Poručíku, přesuňte tu tarasnici na pravou stranu.
- Rozkaz!
- A zavolejte sem Ryana.
Ryane!
Nástup!
Ryane!
Tady ho máme.
Říkal jsem, že je to debil.
- Vojín Ryan, na váš rozkaz.
- Pohov.
Kapitán Miller, druhý prapor Rangers.
Chce s tebou mluvit.
Pojďte.
Fajn. Sedněte si.
Vojíne, bohužel pro vás mám špatné zprávy.
Nedá se to říct nijak šetrně, takže...
Takže to prostě řeknu.
Vaši bratři jsou mrtví.
Máme příkaz vás odvést, protože pojedete domů.
Bože, mí bráškové jsou mrtví.
Měl jsem je vzít na ryby, až se vrátím.
Je mi to moc líto, Jamesi.
Hrozně moc. - Jak...
Jak zemřeli?
- Padli v boji.
To není možný.
Jsou... To...
To není možný.
Chodí ještě na základku.
- Jste James Ryan?
- Ano.
James Francis Ryan z Iowy?
James Frederick Ryan z Minnesoty.
Cože? Takže mí bratři jsou v pořádku?
Jo, určitě jsou v pořádku.
Jste si tím jistý?
Hledáme jiného vojína Ryana.
Tohle je velké nedorozumění.
Jak to víte?
Jak to můžete vědět?
Co když jsou v pořádku jeho bratři a...
Poručíku, omlouvám se za ty potíže.
Právě jsem jim napsal dopis.
Musím domů.
Musím okamžitě domů.
- Chci jet domů.
- Uklidni se. - A kde je sakra náš Ryan?
- Nevím.
Jste v kontaktu s velitelem?
- Jasně.
- V jaké jednotce je váš Ryan?
Rota Baker, 506. pluk.
Ten se zlomenou nohou je z 506., ne? Jo.
Myslím, že se jmenuje Charlie.
- Myslíš?
- Jo.
Ryan?
To nevím... Kruci!
- Kde jste měli seskočit?
- Ve Vierville.
Vierville?
Jak ses sakra dostal až sem?
Nemám tušení, pane.
Letadlo se dostalo do palby.
Pilot se snažil uniknout, kudy to šlo.
Při seskoku na nás stříleli. Bylo to ošklivý.
Skončil jsem tady.
Nikoho od nás už jsem neviděl.
Bůh ví, kde jsou.
Nemluvil jsi s někým od Bakerů?
Neříkal, kde mají pásmo shozu?
Ne, ale měli se sešikovat na stejném místě jako my.
Ukaž mi to.
Mí muži jsou utrmácení.
Zůstaneme tu tak tři hodiny.
Až se setmí, vyrazíme dál.
Nezůstal v tomhle městě nějaký tříhvězdičkový hotel?
S čistým povlečením, měkkými polštáři a pokojovou službou?
- Co takhle útulný kostel?
- To bereme.
Jaké jsou zprávy?
Jak to pokračuje?
Zajistili jsme předmostí.
Ale Monty postupuje na Caen pomalu.
Musíme na něj čekat, takže...
- Přeceňujou ho.
- To bezesporu.
Musíme dobýt Caen, abychom mohli na Saint-Lo.
Po Saint-Lo na Valognes.
Po Valognes na Cherbourg.
- Po Cherbourgu na Paříž.
- Paříž je brána k Berlínu.
A pak velkou lodí domů.
Hodili byste se nám tu, ale chápu váš úkol.
- Vážně?
- Jo.
Sám mám bratry.
- Hodně štěstí.
- Díky. Ne, vážně.
Najděte ho.
Pošlete ho domů.
Co to máte s rukou?
Nevím.
Začalo to v Portsmouthu při naloďování.
Odejde to, a zas se to vrátí.
Možná byste si měl sehnat jinou práci.
Tahle už vám zřejmě nesvědčí.
Co je?
- Co je?
- Nic.
Jak se jmenoval ten kluk, co v Anziu chodil po rukou a zpíval tu písničku o muži na létající hrazdě?
- Vecchio.
- Vecchio.
Jo, Vecchio.
To byl blázen.
Pamatujete, jak každýmu na bundu vyčural "V"?
"V" jako Vecchio, jako vítězství.
To byl prcek.
Nebyl to trpaslík?
"Jak ses dostal k Rangerům?"
Pak ho přece střelili do nohy, když chodil po rukou.
Po rukou mu to šlo rychleji.
Po rukou běhal rychleji než...
Vecchio. Jo.
Caparzo.
Víš, když pošleš někoho ze svých mužů na smrt, říkáš si, že se to stalo, abys mohl zachránit život dalších dvou, tří nebo deseti.
Možná další stovky.
Víš, kolik mužů jsem ztratil pod svým velením? - Kolik?
- Devadesát čtyři.
Ale to znamená, že jsem zachránil život desetkrát tolika, ne?
Možná i dvacetkrát. Dvacetkrát.
Takhle jednoduché to je.
Takhle...
Takhle si člověk ospravedlní volbu mezi plněním úkolu a záchranou života.
Jenže tentokrát je úkolem záchrana života.
Doufám, že za to ten Ryan stojí.
Že doma vynalezne lék proti nějaké chorobě nebo trvanlivou žárovku nebo něco.
Protože bych nevyměnil deset Ryanů za jednoho Vecchia nebo Caparza.
Amen.
Podívej.
Už zase.
Pane, není vám nic?
Za dvě hodiny vyrážíme.
Zkus si trochu zdřímnout.
- Nechápu, jak to dělá.
- Co?
Že takhle usne.
Vidíte to?
Jak složí hlavu, hned usne. Čistý svědomí.
Jo.
Jak se to říká?
"Jestli je Bůh s námi, kdo je sakra s nimi?"
"Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?" Jo.
Co jsem řekl?
Fígl je v tom, snažit se zůstat vzhůru.
Jak to myslíš, Wade?
Když měla máma praxi v nemocnici, dělávala dlouho do noci a spala přes den.
Viděli jsme se, jen když zrovna přišla domů.
Ležel jsem vždycky v posteli a snažil se zůstat vzhůru, jak to šlo, ale nikdy se to nepovedlo.
Čím víc jsem se snažil, tím rychleji jsem usnul.
To u nás nešlo.
Moje máma přišla domů, vzbudila mě a povídala až do rána.
Nikdy nebyla tak unavená, aby mlčela.
Možná by se jinak nedostala ke slovu.
Divný bylo, že někdy přišla domů dřív, a já jsem dělal, že spím.
- Kdo?
Tvoje máma?
Stála ve dveřích a dívala se na mě.
A já jsem měl zavřený oči.
Věděl jsem, že se chce zeptat, jak jsem se měl, tak přišla dřív,
aby si se mnou mohla povídat.
Ale já se stejně nepohnul a dělal jsem, že spím.
Nevím proč.
Máme jen dvě hodiny.
Sklapněte a zdřímněte si.
Kapitáne.
Copak, desátníku?
Jak to jde?
Zvládáte to?
Jo.
Myslím, že mi to prospěje. Vážně?
Jak to?
"Válka tříbí smysly, sílí vůli, zdokonaluje tělesnou konstituci, navozuje okamžiky, v nichž se muž měří s jiným mužem."
Takhle si asi Emerson maloval tu hezčí stránku války.
- Vy znáte Emersona, pane?
- Trochu.
Odkud vlastně jste, kapitáne?
Co jste dělal před válkou?
Kolik je v banku?
Asi tři sta dolarů, pane.
Až to bude pět set, povím vám to a rozdělíme si výhru.
Co tomu říkáte?
Jak chcete, pane.
Já bych navrhoval počkat, až to bude tisíc.
Co když se toho nedožijeme?
- Tak pět set?
- Jo, to bude dobrý.
- Ano, pane. - Jo.
- Lehněte si, desátníku.
- Ano.
Kdo má sulfonamidový zásyp?
Zdravotník!
Kamarád krvácí!
Potřebuje turniket!
- Wade.
- Ano, pane?
- Podívejte se na to. - Rozkaz.
Vydržte, kluci.
Už to nebude dlouho trvat.
Jak se máme?
Jo.
Neboj, budeš v pořádku.
Je tu doktor.
To bude dobrý.
To bude dobrý.
Nebojte, chlapi.
29. pěší už prorazil, brzy tu bude.
Plazmu.
Má někdo plazmu?
- Kapitáne, kapitáne.
- Zahlaste se.
Poručík DeWindt, pane.
99. dopravní peruť přepravující 327. pluk.
Tohle bylo moje.
- Pilotoval jsem ho. - Vojíne.
- 22 mrtvých. - Postarejte se...
Já jsem vyvázl bez zranění.
Kopilotovi to utrhlo hlavu.
Kde máte jednotku?
Kdo jsou tihle?
Ti, co jsme přivezli, odjeli hned první noc.
Už jsem je neviděl.
Pak se začali trousit další.
Po jednom, po dvou, po šesti.
Pak se objevil důstojník, sestavil smíšenou jednotku
- a šli na Němce. - Vodu. Čutoru.
Hledáme vojína Jamese Ryana z 506. pluku, rota Baker.
To nevím.
Střídá se tu spousta lidí. - Uphame.
- Ano, pane.
Prověřte, jestli v té skupině není Ryan.
Rozkaz.
Reibene.
Čuchni k tý noze, jestli už nesmrdí.
Co?
Běžte.
Běžte.
Já jsem Juden, víte?
Nemohl jsem ho odtamtud vypáčit.
- Potřeboval bych naviják.
- Jo.
Hvězdičky.
Jo. Brigádní generál Amend, zástupce velitele 101. divize.
Nějakej posranej génius měl ten skvělej nápad, že tam přivaří ocelový pláty, aby generála ochránil před palbou ze země.
Bohužel mi to nikdo neřekl, dokud jsme nevzlítli.
To je jak zkoušet lítat s nákladním vlakem.
Obrovská zátěž, rovnováha úplně v hajzlu.
Málem jsem si zlámal ruce, když jsem to zkoušel vyrovnat.
Po výsadku jsem se co nejrychleji pokoušel nabrat výšku, aby mi to nezhaslo.
Slítli jsme jako meteor. Takhle jsme skončili.
Ostatní zastavili snadno.
Jen my... Byli jsme prostě moc přetížení.
Tráva byla mokrá, prudkej svah.
Dvacet dva mrtvých.
- Kvůli jednomu generálovi?
- Kvůli jednomu chlapovi.
- Toho je teď spousta.
- TOPOS.
- TOPOS.
- TOPOS.
TOPOS.
To máte recht.
Díval jsem se na ten "TOPOS" ve slovníku.
Nic takovýho tam není.
- Uphame.
- Ano, pane?
Venku jsou další výsadkáři.
Podívejte se po Ryanovi.
Rozkaz.
Podívejte se na tohle.
Známky.
Víc, než bych chtěl počítat.
Zakrýval jsem spoustu mrtvol.
Jacksone.
- Proberte se tím.
- Rozkaz.
Pomůžu mu.
Co myslíš, Jacksone?
Bude tam ten magor?
Jestli jo, tak ho najdu.
To určitě.
Vsadím balík, že ještě žije.
Deset babek na to, že ho najdu první.
- Tak se na ně podíváme.
- Nemáte šanci.
Myslíte, že tu ten blboun je?
Jen hledej.
Tak jo.
Gary Ianico.
Ben Rubino.
Mike Cessacchio.
Samí Taliáni.
Ty nehledáme.
Honimír Malý, to je tvůj kámoš.
Musíme toho vola najít.
Kde je ten kůň?
Nemíchej je, Jacksone.
Dávej si je stranou.
Jak mám vědět, co už jsme prošli?
Sklapni, Reibene.
- Ale no tak, mír.
- Jsme nějak nabroušený, co?
- Asi mám bingo.
- Cože?
Ryan.
- Ryan.
- Koukni na to, Mellishi.
Ty jsi vážně génius.
R-l-E-N-N-E.
To je Rienne, francouzský jméno.
Víš, co to znamená?
Že máme houby. - Co přebije trojku?
- Já mám kulový.
- Mám všechny z New Yorku.
- Já mám full house.
- Potřebujete píchnout?
- Mám full house. - Mám víc.
Čistá postupka.
- On má full house.
Díval ses mi do známek.
To je podvod.
- Ryan.
- Asi se z něj zvencnu.
Potřebujete s tím pomoct?
Přečtete to? Bože.
Koukněte na tuhle.
- Asi nejsou neprůstřelný.
- Asi ne.
Nechci vědět, co má mezi ušima.
Asi to, co vy mezi nohama.
- To se mu povedlo.
- To bylo dobrý. Na tebe dobrý, Jacksone.
Mám trojku.
- Full house. - Co tu vyvádíte?
Dívají se na to všichni výsadkáři.
To nejsou žetony.
- V pohodě, v pohodě.
- Dejte je zpátky!
Není tam.
Mohli bychom se rozdělit, bloudit tu jako Jeníček s Mařenkou a volat ho.
Dřív nebo později to uslyší.
Ryane!
To nebude lehký, kapitáne.
Možná ho viděli místní.
Hej, znáte...
Ryan!
Zná někdo Ryana ze 101. výsadkové?
Ryan. Neznáte nějakého Ryana?
Vojína Jamese Ryana z Iowy?
Zná někdo Ryana?
Jamese Ryana!
Joe, nekamarádí se Mandelsohn s nějakým Ryanem z roty C?
- Myslím, že jo.
- Přiveď ho.
- Znáte vojína Ryana?
- Musíte nahlas, pane.
Musíte nahlas.
- Špatně slyším! - Ztrácí sluch.
- Ztrácím sluch! - Vybuchl mu u ucha
- granát. - Vybuchl mi u hlavy granát!
Rozumím.
Znáte vojína Ryana?
Koho?
Vojína Ryana!
Jamese Ryana!
- Jimmyho Ryana?
- Jamese!
Jamese Francise Ryana!
- Ne, ne, ne.
Jamese Francise Ryana. - Podejte mi tužku.
A něco na psaní.
Něco na psaní.
Honem, honem, tužku!
Jen takový špaček.
Pište:
James Francis Ryan, otazník.
Iowa, otazník. Znáte ho?
Zná ho?
Přečtěte si to.
- Jo. Jasně že ho znám, pane.
- Ví, kde je?
Minuli jsme pásmo shozu asi o 30 kilometrů a skončili někde v Blbákově.
Šli jsme ještě s pár klukama sem na shromaždiště.
Nějaký plukovník tu dával dohromady jednotku do Ramelle.
Ramelle.
Mají tam hlídat most.
To jsem ho viděl naposled. Výborně!
Výborně!
Díky.
Napište díky...
Přečtěte si to.
- Za málo!
- Všichni ke mně.
Díky, poručíku.
Ramelle.
My jsme tady.
Ramelle leží na řece Merderet.
Tady, jihozápadně od nás.
Víte něco o tom mostu, kapitáne?
Jo.
Od začátku byl cílem Cherbourg.
Na Paříž se nedostaneme bez velkého přístavu.
Rommel to ví a bude se snažit dostat tanky přes Merderet, kudy to půjde.
Pak na nás zaútočí z boku, až potáhneme doprava na Cherbourg.
Takže každá vesnice na řece se stojícím mostem má cenu zlata.
Jdeme.
Kapitáne.
Co to sakra je?
Radarová stanice.
Asi mimo provoz.
Ale něco tam bude.
Bunkr pod stanicí.
- Vidíte?
- Taky bych to tipoval.
Co je to?
Kulomet.
Asi MG 42.
Tím sejmuli ty kluky?
Ten náš může být mezi nima.
Podle nášivek jsou z 82. divize, takže se neradujte.
Nevím, jak jste vy hošani rychlý, ale když to šikovně obejdeme,
Němčouři si nás nevšimnou.
Kapitáne, navrhuju, abychom to prostě obešli.
Slyším, ale nejde to.
Souhlasím s Reibenem, pane.
- Osmaosmdesátky jsme taky nechali.
- Letectvu.
To ale nebude plýtvat municí na jeden kulomet.
Kapitáne.
Můžeme se tomu vyhnout a splnit úkol.
Tohle přece není v rozkazu, ne?
To bys udělal, Mellishi?
Nechat je přepadnout příští skupinu našich?
To neříkám.
Říkám jen, že se mi to zdá zbytečně riskantní s ohledem na náš cíl.
Naším cílem je vyhrát válku.
Jen...
Nemám z toho dobrý pocit.
Z čeho jsi měl naposled dobrý pocit?
Fajn. Poběží tři, ostatní je budou krýt palbou.
Mellish poběží vpravo, já středem.
Kdo půjde vlevo?
Kdo půjde vlevo?
Já.
- Já půjdu vlevo.
- Dobře.
Uphame, prohoď se s Jacksonem.
Budeš vzadu. Rozkaz.
Budeme ho tlačit, dokud nebude muset vyměnit zásobník.
Zničíme ho, až bude v dosahu granátu.
- Možná bych měl jít středem já.
- S tvojí rychlostí?
Ani náhodou.
- Možná bych měl jít nalevo.
- Možná bys měl sklapnut.
Reibene, udržuj palbu.
Mějte zásobníky a pásky na dosah ruky.
Běžci si vezmou granáty navíc.
Volno!
Čtyři mrtví!
Uphame, dones věci. Potřebujeme vodu a obvazy.
Vyndej z lékárničky morfium!
Vyndej z lékárničky morfium!
Doprdele!
Honem, sulfonamid. - Zvedněte mi nohy.
- Zvedám.
- Ještě zásyp, Mellishi.
- Držím nohy.
- Budeš v pořádku.
- Poslouchej mě. Budeš v pořádku, doktore. Jak to vypadá?
Jak to vypadá?
Budeš v pohodě.
Půjdeš na nemocniční loď. - Ještě zásyp!
Zásyp! - Zvedněte mi nohy.
- Zvedněte mi nohy. - Zvládne to. - Držím je.
Držím je. - Zvládneš to, Wade.
Držím nohy.
Uphame, podej mi svoji čutoru!
No tak. ...dostanem tě odsud.
Zatlačte na to.
- Budeš v pořádku.
- Jak to vypadá?
- Píchnu mu morfium.
- Jak to vypadá? - Je to dobrý.
Budeš v pořádku.
- Jak to vypadá?
Budeš v pořádku.
Píchám morfium. Píchám morfium.
Trefili páteř?
- Neboj, Wade.
- Trefili páteř? - Zvedněte ho.
Opatrně, opatrně.
- Obraťte ho. - Opatrně.
- Stlačte to.
- Pomalu, pomalu. - Zvedněte ho, zvedněte ho.
Je to dobrý, doktore.
Je to dobrý.
Wade, je to průstřel.
V kříži.
Jak velká je díra...
- Asi jako žalud. - Je to dobrý.
Budeš v pořádku.
Stlačte to.
Stlačte to.
- Stlačte to.
- Je to dobrý.
Stlačte to!
Krvácí něco víc než zbytek?
Jo, tohle.
Víš, co to je?
- Ne. - Tady, tady.
Dám ti na to ruku.
- Je to stlačený. - Tady.
- Dobrý.
- Jo, to je ono.
Proboha, moje játra!
- Proboha, to jsou játra! - Je to zlý, Wade?
Řekni, co máme dělat. Jak ti máme pomoct.
Co potřebuješ? Co máme dělat, Wade?
Řekni nám to.
Do hajzlu.
Potřeboval bych...
Víc morfia.
Víc morfia, pane?
Jo. Jo.
Dejte mu ho.
Dejte mu ho.
- Já nechci umřít.
- Už je tam, Wade.
Už je tam.
- Už je to.
- To je ono.
To je...
Ještě jednu.
Mami?
Mami?
Já chci domů. Chci domů.
Mami.
Mami.
Mami, mami, mami...
Reibene, podrž ho!
Ještě ne.
Nejdřív ať pohřbí Wadea a označí hrob.
A taky ty parašutisty.
Svlékněte ho a hledejte informace.
Zeptej se toho sráče, jestli střelil Wadea.
Zeptej se ho!
- To je jedno.
- To není jedno!
Přestaň s tím drmolením.
Jacksone, trefili tě.
Kruci. - Je to jen škrábnutí.
- Nech si to vyčistit a ovázat.
Sledujte se seržantem okolí.
- Říká: "Prosím, nestřílejte."
- Je mi fuk, co říká, Uphame.
Pane, vy je necháte, aby ho zabili?
- To není správné.
- Můžeš mu pomoct s pohřbíváním.
Co se to děje?
Americký.
Mám rád Ameriku.
Steamboat Willie.
Steamboat Willie.
Jo, Steamboat Willie.
Americký.
- Říká, že ještě neskončil.
- To si jen myslí.
Pojď.
Dělej.
Prosím...
Já mám rád Ameriku. Hogo fogo!
Brnkačka!
Sbal si saky paky!
Jsi němej? Paráda!
Betty Boopová!
Šťabajzna!
Betty Grableová.
Pěkný nohy.
Řeknu zdali zříš Řeknu zdali zříš
Do prdele s Hitlerem.
Do prdele s Hitlerem.
Říká, že s Wadem ho to mrzí.
Omlouvá se za Wadea.
Kapitáne.
Kapitáne, to není správné. Víte to.
Je zajatec.
Vzdal se.
Vzdal se, pane!
Řekni mu, ať jde tisíc kroků tímhle směrem.
Pak si sundá pásku. Budeme pryč.
Vzdá se první hlídce spojenců.
- Díky, pane. - Děláte si srandu?
- Necháme ho jít?
- Je to válečný zajatec, Reibene.
S sebou ho vzít nemůžeme.
Naši ho stejně dřív nebo později seberou.
Jen aby ho dřív nevyhmátli z Wehrmachtu a nevrátili ho do boje.
Kapitáne, pouštíte nepřítele.
- To je pitomost.
- Souhlas. Pitomost?
Je to pitomost?
- Zastřelit zajatce by bylo v pořádku?
- Uphame, sklapni. Je to proti předpisům!
Předpisy právě odkráčely s tvým novým kámošem.
Ale asi to byla slušnost, že, kapitáne?
Seberte si věci.
Jdeme.
Slyšeli jste.
Kapitán vám dal rozkaz.
Jo.
Jako když nám přikázal zlikvidovat ten kulomet.
- Fakt dobrej nápad, co, seržante?
- To už přeháníš.
Děsně dobrej nápad, zaútočit na to kulometný hnízdo.
No co.
Přišli jsme jen o jednoho muže.
Doufám, že má paní Ryanová radost, že život jejího Jimmyho je důležitější než dvou našich kluků!
A to jsme ho ještě nenašli, co?
- Klid. - Nech mě bejt!
Reibene, vstaň.
Vezmi si věci.
Zařaď se.
S touhle akcí končím.
Hej!
Hej!
- Pane. - Nevzdaluj se od kapitána.
- Reibene, zařaď se.
- Ne.
Klidně shniju za mřížema, ale tady končím.
- Nebudu to opakovat, vojíne.
- Kapitáne!
Tohle je pěkná sračka!
- Zařaď se!
- Zastřelíš mě kvůli Ryanovi? Ne.
Protože tě nemám rád.
- Poslouchejte...
- Jestli chce jít, tak ho nechte.
Vy s tím nic neuděláte?
Kapitáne!
Vidíte to?
- Kapitáne?
Ryan je mrtvej.
- Děje se tu...
- Tohle je na hovno!
Kapitáne, mám na to čuch.
Cítím to v kostech.
Němčoura neodprásknete, ale mě jo?
- Je lepší než ty.
- Tak do toho, seržante.
Do toho.
Střel mě do nohy a...
Našiju ti to do tý nevymáchaný huby!
Přestaň kecat a... - Nevíš, kdy sklapnout.
- Do toho! - Neumíš přestat.
- Zmáčkni to!
Kapitáne, prosím!
- Kolik je teď v banku?
- Cože?
- Ty srabe! - Čekám, seržante.
Mikeu, kolik je teď na mě v banku?
Kolik tam je?
Tři sta dolarů?
Tři sta?
Jsem učitel.
Učím sloh v městečku Addley v Pensylvánii.
Posledních 11 let jsem učil na Edisonově střední škole.
Na jaře jsem trénoval baseballový tým.
To mě podrž.
Když jsem v civilu někomu pověděl, co dělám, řekli: "To se dalo čekat."
Ale tady je to...
Velká... Velká záhada.
Takže jsem se asi dost změnil.
Někdy se bojím, jestli jsem se nezměnil tolik, že mě žena nepozná, až se vrátím.
Taky nevím, jak...
Jak jí budu povídat o dnech, jako je ten dnešní.
Ryan...
Nic o něm nevím a je mi to fuk.
Je mi ukradenej.
Je pro mě jen jméno.
Ale...
Jestli si tím, že půjdu do Ramelle a najdu ho, vysloužím nárok na návrat k ženě, tak...
Tak je to úkol pro mě.
Chceš jít?
Chceš jít a bojkotovat válku?
Tak jo.
Nebudu tě držet.
Zařídím i to papírování.
Já jen vím, že s každým, koho zabiju, se vzdaluju domovu.
Vzpomínky Na dávno zašlé dny Mé samotě
Se vysmíváš
Se vzpomínkami, co nevyhasnou Sám doma sedím
Pln zoufalství
Nikdo
Nezná takový stesk A beznaděj
Sedím a hledím do prázdna...
Transportér!
Kdo to střílí?
Kdo to střílí?
Přemístíme se k jejich levému boku!
Přesun doleva!
Přesvědčte se, že je po nich!
Sto první!
Zvedáme se!
To byli průzkumníci od 2. divize SS.
Očekávali jsme průzkum.
Kapitán Miller, rota Charlie, 2. prapor Rangers.
Desátník Henderson, 501. pluk, rota Easy.
Ryan. První prapor, 506. pluk.
Svobodník Toynbe, 3. prapor, 506. pluk.
James Francis Ryan?
Ano, pane.
Jak jste to uhodl?
Vypadá to, že vás pěkně zmáčkli.
Ano, pane.
Malá jednotka.
Přišli a pustili se do nás osmaosmdesátkami.
Jestli nás máte nahradit vy, tak si budu stěžovat.
To bych se vám nedivil.
Kdo je váš velitel?
Byl to kapitán Jennings.
Teď je naše nejvyšší šarže desátník.
Tak co tu děláte?
Přišli jsme pro něj. Pro Ryana.
Pro mě?
Jste James Francis Ryan z Iowy? Ano, pane.
Z Paytonu v Iowě.
Ale... Co to má všechno znamenat?
Vaši bratři padli v boji.
Kteří?
Všichni.
Opravdu?
Bohužel ano.
Chcete trochu času?
Jestli chcete být chvíli o samotě...
- Co se děje?
- Ryan přišel o bratry.
- O který?
- O všechny.
Vy...
Přišli jste až sem, abyste mi to oznámili?
Pojedete domů.
Máme rozkaz přivést vás zpátky.
Odvést mě?
Desátníku Hendersone, nechci vám brát dalšího muže, ale rozkaz je rozkaz.
Víte, kdy vás tu vystřídají?
Těžko říct.
Netušíme, co se děje na jihu.
Já mám taky rozkazy, pane.
A není v nich opuštění stanoviště.
Chápu, ale tohle věci mění.
Podle mě ne, pane.
Náčelník štábu americké armády říká, že ano.
Máme příkaz udržet tenhle most za každou cenu.
Naše letadla zničila všechny mosty přes Merderet kromě dvou.
Ve Valognes a tady.
Když padnou do rukou Němcům, ztratíme opěrný bod a musíme pryč.
Vojíne, jestli tu chce vaše jednotka zůstat, prosím, ale vy půjdete s námi.
Do příjezdu posil nemůžu...
Sbalte se, máte tři minuty.
A co oni?
Je jich sotva dost...
Hele, ty vole!
Dva naši kluci při tvým hledání zařvali.
- Pane?
- Je to pravda.
- Jak se jmenovali?
- Irwin Wade a Adrian Caparzo.
Wade a...
Caparzo.
Nedává to smysl.
Nedává to smysl.
Proč si zrovna já zasloužím jít?
Proč ne někdo z kluků?
Bojovali stejně jako já.
To mají vyřídit tvé matce, až jí budou předávat další složenou americkou vlajku?
Řekněte jí, že když jste mě našli, byl jsem tu s jedinými bratry, kteří mi zbyli, a že jsem je odmítl opustit.
Pochopí to.
Od toho mostu se nehnu.
Jaké jsou vaše rozkazy?
Seržante, překročili jsme nějakou zvláštní hranici.
Svět se obrátil naruby.
To jistě, ale neodpověděl jste mi.
Já nevím.
Co myslíš ty?
To nechtějte slyšet.
Ne, Mikeu, chci to slyšet.
Částečně si myslím, že má ten kluk pravdu.
Čím si to zasloužil?
Když tu chce zůstat, tak ho tu necháme a půjdeme domů.
Jo.
Ale na druhou stranu si říkám, co když tu zůstaneme a zázrakem to přežijeme?
Jednou budeme na záchranu vojína Ryana vzpomínat jako na jedinou slušnou věc, která se nám povedla v tomhle hnusným bordelu.
Takže to si myslím.
Jak jste řekl, když tohle dotáhneme, budeme mít nárok jet domů.
Paráda.
To je všechno, co máme.
Dva kulomety, 17 granátů, 11 protitankových min.
Dvě tarasnice, ale zůstalo jen osm nábojů.
A různé ruční zbraně.
Měli jsme šedesátku minomet, ale dostala přímý zásah.
Čili proti tankům máme akorát flusačky.
- Tanky přijedou určitě.
- Co myslíte, pane?
Pokusí se nás objet z boku.
Potřebujeme je dostat na tuhle hlavní ulici, mezi baráky.
Ty trosky to tu pěkně zužují.
- A tady je zneškodníme?
- Když to půjde.
60tunový zátaras by se hodil.
Pak bychom měli šanci.
To je dobrý. Rozdělíme je.
Nenecháme je seskupit.
Zaútočíme na ně, a pak se stáhneme k mostu.
Jeden kulomet dole a jeden je bude kropit seshora.
Přesně tak.
Jacksone.
Hodil by ses nám ve zvonici.
- Rozkaz.
- Vezmi si někoho k sobě, jestli chceš.
Trocha společnosti neuškodí.
Kulomet s tisíci náboji by měl stačit.
Parkere, máš práci.
Není to špatný plán, kapitáne.
Ale závisí na tom, aby ten tank vjel na hlavní ulici.
Jak to chcete zařídit?
Reiben má pravdu.
Jak řekl kolega výsadkář, máme jen pár flusaček, takže jak ten tank zastavíme, když už ho sem dostaneme?
Dáme jim pohyblivou návnadu.
Mohli bychom mu zneškodnit pásy.
Ale čím?
- Můžeme zkusit přísavné bomby.
- Přísavné bomby?
- To jste si vymyslel, pane? - Ne.
Je to v polní příručce.
Klidně se tam podívejte.
Zrovna nám došly.
Můžete nás poučit?
Určitě máte nějaké trhaviny.
TNT, plastik B?
Těch máme požehnaně.
Most je tak obalenej, že by šel do vzduchu dvakrát.
Fajn. Takže jich můžete troch postrádat.
Vezmete vojenskou ponožku, narvete ji plastikem B, přidáte obyčejnou roznětku a celé to pomažete kolomazí.
Takže když ji na něco hodíte, přilepí se.
Je to lepivá bomba.
Přísavná bomba.
Jestli vás napadá lepší způsob zneškodnění tanku, sem s ním.
Bezva.
Takže ke všemu přijdeme o ponožky.
Tahej.
Zvol si palebné pole.
Aby se křížilo s tím ze zvonice.
Můžu to pokrýt od dvanáctky po devítku.
- Opatrně!
- Mám to!
Tady jsou miny.
Na to, jak máme omezený výběr, není ten přední kulomet ve špatné pozici.
A tohle místo je naše Alamo.
Jestli nás zatlačí až sem, poslední z nás odpálí most.
Máme jen 30vteřinovou roznětku, takže ten poslední musí vědět, že má honem zmizet, jinak bude po něm.
Kapitáne?
Kde mám být já?
Ne dál než půl metru ode mě, bez diskuze.
Jdu pro munici.
- Poslyš, Uphame.
- Ano?
- Dobře mě poslouchej.
- Jo. - Posloucháš?
- Ano.
Budeme se přesunovat jako diví.
Nahoře.
Musíš být s municí pořád po ruce, jinak je po nás.
- Dobře.
- Rozumíš?
- Pořád po ruce.
- Jo.
- Jsi v pořádku?
- Jo. Jo.
Když jsme vyjížděli z Anglie, rozdávali nám kartony cigaret, a já řekl: "Ne, děkuju.
Nekouřím."
"Nekouřím."
- Trapná situace, co?
- Dost.
Tumáš.
Totálně posraná, co?
To teda jo.
TOPOS.
- Jo, jasně...
- TOPOS.
Bude to pěkná mela, co?
Jo.
Hlavně klid.
TOPOS.
- Kdo to zpívá, pane?
Proč je tak naštvaná?
Opustil ji milenec, a ona pořád všude vidí jeho tvář.
Tak to chápu.
"Život sám mi tě připomíná.
Někdy se mi zdá, že jsem ve tvém náručí."
Tohle už zpívala.
- To je refrén.
- Refrén.
"Šeptáš mi do ucha takové věci, že přivírám oči.
A je to nádherné."
- Uphame...
- Copak?
...víš, nějak zvláštně mě vzrušuješ.
- Nádherně.
- Ne, vážně, je to smutná písnička.
Na začátku zpívá:
"A jednoho dne jsi odešel.
Opustils mne a od té doby jsem zoufalá.
Vidím tě všude na nebi i všude na zemi."
Ještě pár takových songů, a Němčouři mě nemusí střílet.
Podřežu se sám.
Ty jsi divnej pavouk, Uphame.
Promiň, to dělá ta Edith.
Víte, co mi ta písnička připomněla?
Paní Rachel Troubowitzovou a to, co mi řekla v den, kdy jsem narukoval.
Co, "nesahej na mě"?
Ne.
Rachel Troubowitzová je žena našeho ředitele.
Přišla si něco vyzkoušet k mámě do krámu.
Má nejmíň šestky.
- Šestky?
- Kozy jako vozy.
To je kalibr.
Přesvědčil jsem ji, že má tak čtyřky.
V kabince se snaží napasovat do třídílný šněrovačky s hedvábnýma stužkama a vyztuženýma košíčkama.
Nádhera.
Úplně z toho přetejká.
- Je to hodně narvaný?
- Ne, je to krása.
Koukla na mě a došlo jí, že mi stojí jak Socha svobody.
Řekla mi: "Klid, Richarde."
A pak: "Až na frontě uvidíš něco, co tě rozhodí nebo vyděsí, zavři oči a mysli na tohle.
Jasný?"
Tak jsem řekl: "Rozkaz, madam."
Jste v pořádku, pane?
Jo, jen si luskám do rytmu.
Je pravda, že jste byl v civilu učitel?
Ano.
Vidíte, to bych já nemohl.
Když si vzpomenu, jak jsme se s bratry chovali k našim učitelům.
Takových jsem zažil tisíc.
Nemůžu si vybavit obličeje bratrů.
Snažil jsem se, ale vůbec je nevidím.
Zažil jste to někdy?
Musíte si je představovat v kontextu.
Jak to myslíte?
Nepředstavuj si jen obličeje.
Mysli na něco konkrétního, co jste spolu zažili.
Já když vzpomínám na domov, myslím na konkrétní věci.
Na houpací síť na zahradě, nebo jak moje žena prostřihává růže v mých starých pracovních rukavicích.
Jednou v noci za mnou přišli dva bráchové a vzbudili mě.
Že pro mě mají překvapení.
Vylezli jsme na seník ve stodole a nejstarší brácha Dan
tam byl s Alicí Jardineovou.
Ta holka vypadá, jako by spadla ze špičky stromu a cestou dolů dostala každou větví.
Dan jí přetáhl blůzku a zrovna zápolil s její podprsenkou, když Sean najednou zařval:
"Danny, jsi nadějný mladík!
Jak to Alice Jardineová slyšela, vyskočila, začala ječet a chtěla utéct z tý stodoly, pořád s blůzkou přes hlavu.
Narazila do zdi a omdlela.
Dan byl hrozně naštvanej a šel po nás, ale Alice tam pořád ležela v bezvědomí.
Potřeboval ji vzkřísit.
Tak ji táhnul za nohu a zároveň šel s lopatou po Seanovi.
A Sean mu řekl: "Za co mě chceš zmlátit?
Prokázal jsem ti laskavost."
To Dana naštvalo ještě víc, rozmáchl se a ta lopata mu vylítla.
Trefila petrolejku, ta explodovala a celá stodola od ní málem chytila.
No jo.
To bylo naposled... To bylo... Další den šel Dan do přijímače.
Tu noc jsme byli naposled všichni čtyři pohromadě.
Jsou to už dva roky.
Vyprávějte mi o své ženě a těch růžích.
Ne.
Ne. To si nechávám jen pro sebe.
Nepřítel z východu.
Vidí dva tanky. Dva obrněné vozy.
Pěchotu. Něco přes padesát kousků.
Na místa!
Víte, co máte dělat!
- Reibene, nastartuj návnadu.
- Rozkaz. - Uphame, schovej se.
- Mellish, Henderson, nabít a odjistit!
- Už je to tady.
Hodně štěstí, Reibene.
Není třeba, seržante.
Každá pátá je stopovka?
Jo, pro nás i pro ně.
Zkontroluj vršek.
Uphame!
Dělej!
- Desátníku Uphame.
- Ano, pane.
Tady kulomet nemáme.
Tohle potřebuje pan Mellish nebo Jackson na věži.
Ano, pane.
Uphame!
Jackson má dost.
Je tam spousta pěchoty, kapitáne.
Máš ještě žvejkačku?
Obrněné vozy neskočily na špek.
Pěchota se stáčí doleva.
Projel tam transportér asi s 20 vojáky.
Mellishi!
Hendersone!
Stáhněte se!
Honem, zapalte to!
Zapálit!
Třicet pěšáků zprava!
Běžte tam, najděte si díru a zastavte je!
Uphame!
Dobrý!
Němci!
Zprava!
K zemi!
K zemi!
Uphame!
Uphame!
Třicetikalibr!
Honem! A najdi kapitána!
Tohle křídlo nevydrží!
Otáčí se!
Ještě není ze hry! Ne, ne.
Ryane, zalez!
Ryane!
- Ryane!
- Nechte mě!
- Jsi v pořádku?
- Pusťte mě!
Díky za optání, kapitáne.
Taky jsem v pořádku. Obě strany!
Nahoru!
Dvacítka!
Dvacítka kanón!
Těžká zbraň se kryje dole!
Parkere, klešťový manévr!
- Cíle dole na osmi!
- Kruci!
Přesun!
Kryj se, Uphame!
Došly mi náboje.
Požehnán buď Hospodin, má skála, který učí bojovat mé ruce a mé prsty válčit!
Moje milosrdenství a moje pevná tvrz, můj nedobytný hrad, můj vysvoboditel,
můj štít, k němuž se utíkám.
Jdeme na to.
Parkere, zalehni!
Kapitáne, ta dvacítka nás všechny pobije.
Musíme se na ni nějak dostat z boku.
Vystřelím na ni seshora.
Uphame!
Uphame, Uphame!
Tu munici, krucinál!
Zasekla se mi!
Máš náboje?
- Došly mi. - Kurva.
Uphame!
Uphame!
Reibene!
Došly mi náboje!
Potřebuju novej bandalír!
Bože!
Bože!
Zasranej hajzle!
Přestaň.
Přestaň.
Přestaň. Poslouchej.
Přestaň.
Nedělej to! Ne...
Kurva!
Kurva!
Kurva!
Kurva!
Krucinál!
- Došly mi náboje.
- Můžeme je použít i bez hlavně.
- Jak? Odpalovací drát.
Narazit a hodit!
Skopčáci!
Jdeme k Alamu.
Alamo!
My to vezmeme!
Vy se stáhněte!
- Jděte hned za námi! - Jak nám skončí šichta!
Jdeme.
Reibene.
Jedem.
Odpálíme most!
Seržante!
Mikeu, jsi v pořádku?
- Mám jen vyraženej dech.
- Tak běž pryč!
Kryjte se!
Jdeme, jdeme!
Přijíždí tank!
Vjíždí na most!
Kapitáne, kryjte se!
Kapitáne, kam sakra jdete?
Uphame.
Vydržte, kapitáne.
Zdravotník!
Zdravotník!
Kde je zdravotník?
To jsou tankobijci, pane, P-51.
Naši strážní andělé.
Ať si to zasloužíš.
Zasluž si to.
"Vážená paní Ryanová, s nesmírnou radostí Vám píši, abych Vám sdělil, že Váš syn, vojín James Ryan, je v pořádku a vrací se z evropského bojiště.
Podle hlášení z fronty plnil James své bojové povinnosti s velkou odvahou a neochvějnou vytrvalostí dokonce i po zprávě o tragické ztrátě, kterou Vaše rodina utrpěla při tomto tažení, jehož cílem je zbavit svět útlaku a tyranie.
Rád se připojuji k ministrovi války, k příslušníkům americké armády a vděčným občanům naší země a přeji Vám hodně zdraví a mnoho šťastných let s Jamesem po Vašem boku.
Nic, ani návrat milovaného syna, nemůže Vám ani dalším tisícům amerických rodin nahradit ztrátu, kterou Vás zasáhla tato tragická válka.
Dovolte, abych se s Vámi podělil o slova, která mne posilovala za nocí plných nebezpečí, ztrát a bolesti.
Cituji:
Modlím se, aby náš Pán zmírnil Váš zármutek z této ohromné ztráty a ponechal Vám vzpomínku na ty, jež jste milovala a ztratila, a čest, která Vám patří za výjimečnou oběť, již jste položila na oltář svobody.
Abraham Lincoln.
Upřímně a s úctou Váš George C. Marshall, náčelník štábu americké armády."
Je tu i moje rodina.
Chtěli jít se mnou.
Abych řekl pravdu, nevěděl jsem, jaké to bude, až se sem vrátím.
Každý den myslím na to, co jste mi řekl tehdy na mostě.
Snažil jsem se žít podle svého nejlepšího svědomí.
Snad je to dost.
Doufám, že aspoň ve vašich očích jsem si zasloužil všechno, co jste pro mě udělali.
Jamesi.
"Kapitán John H. Miller."
- Řekni mi, že jsem žil dobře.
Řekni, že jsem dobrý člověk.
Jsi.
Jedno pivo, prosím.
Děkuji.
Máme zavřeno.
Jenom malý drink.
Záchod ?
Dám si rychlý drink a pak odcházím.
Proč tak spěcháte?
- Cože ? - Řekla jsem, proč tak spěcháte?
Nerozumím.
Volal Vám muž z Bristolu.
- Který muž ?
- Muž na vozíku.
Co jste tady dělal?
Paní,
Já nikdy nechodím tam, odkud nevím jak se dostanu.
Tak proč jste teda přišel?
Vy víte proč.
Bud'te tady jako doma.
Měli jste dlouhou cestu.
- Děkuji, ze jste přišli.
- Co to je za práci ?
Jsou lidě, kteří mají to, co potřebujeme my.
- A my jim to chceme vzít.
- Bude se střílet ?
Asi jste unavení.
Víc Vám řekneme zítra.
Jednou jsi dole, jednou nahoře...
- To se tak říká.
- Zabil jste někdy někoho?
Jednou jsem urazil lidskě city.
Neznám Vás odněkud?
Myslím, že ne.
Já bych si pamatoval.
Tak dobrá, dvouhodinově směny.
Já budu pozorovat zepředu, vy se dívejte dozadu.
Děkuju.
Už nespíte?
Jak se cítíme ?
Yep.
Vy jste pěšec nebo šěf ?
Kdybych byl šěf, tak bych Vám tu cigaretu nedal.
Jsem průvodce.
Tamhle je Eiffelova věž.
Tady je Louvre.
Tady je záchod.
Jak Vám mám říkat?
- Jmenuji se Vincent.
- Sam.
Dle dohody budete brát $5,000 týdně. nejmíň ze 4 týdny práce.
Pokud všechno dopadne dobře, každý z Vás dostane $20,000 odměny.
A mimochodem, jmenuju se Deirdre.
- Úkol zhruba spočívá v tom, že...
- Kdo je Váš šěf?
Pro Vás jsem šěfem já.
Tak jakě závěry můžeme učinit z toho Vašeho veselěho irskěho popěvku?
- Jaký chcete.
- Speciální vybavení?
Řekněte, co potřebujete, sepište seznam, a dejte to Vincentovi.
- Nějakě vysoce technologickě vybavení.
- Pokud je to v Paříži, seženu to.
Tak tohle hledáme.
Musíme to vzít nepoškozený několika lidem, kteří mají v úmyslu nám v tom zabránit.
- Kolik lidí ?
- Jste Američan ?
Myslím, že je jich pět až osm lidí. Nejvíc osm.
- To ještě nevíte?
- Ted' ještě ne, ale budu vědět před akci.
Jestli to nevíte, proč říkáte od pěti do osmi?
Pojedou dvěma nebo třemi auty.
- Oni nejsou v Paříži?
- Ne.
Kde jsou?
- To se brzo dozvíte.
- Co je v tom kufru?
Náš plán zhruba spočívá v lěčce.
Uhodit auto a chytit je v po cestě.
- Po cestě kam?
Do města?
Vesnice?
- Jak jsem už řekla, to ještě nevím.
Ale musíme jet velice rychle.
Počkáme tady a pak přepadneme dva nebo tři vozidla, 5 až 8 lidí, a náš cíl je bezpečně dobytí tohoto kufru.
Řekněte Vincentovi, co budete potřebovat.
Co o nich víme?
Jsou to Francouzi?
Kdo jsou?
Všechno, co potřebujete vědět je to, že jsou velice nebezpeční.
- Už jsi dělal něco podobněho?
- No víte...
Je to těžkě?
Ani nevíme, jak ti muži budou ozbrojení?
Vypadá to, že budou ozbrojení opravdu velice dobře.
Kam jedeme a jak se dostaneme zpátký ?
To bude ve Francii a skupina bude rozpuštěna v RV-okamžiku.
- Co tím myslí?
- Až to budeme mít hotový, máme fraj.
- To je vojenský termín.
- Jasně.
Larry, řekni Vincentovi, co budeš potřebovat.
Něco velice rychlěho. Audi S-8.
Abychom pak mohli rychle upálit.
Seženu to pro Vás odpoledne.
Potřebuju takě dusíkatý systěm.
Mám brýle.
Co používáte, zbraň?
- Cože? - Zbraň.
- Já... Já jsem zbrojař.
- Zbrojař.
- Jo.
- Dobrá.
Tím se obvykle řeší hádký.
Takže čemu dáváte přednost?
No, vidíte. To je skříňka na nářadí.
Sem se dává pracovní nářadí.
Cože?
Víte, já dávám přednost starěmu 191 1 .
.45.
Stará puška..
Dobře sloužila mě zemi.
A dlouho..
Tvě zemi!
Ale ne až tak moc dobře během posledních několika válek, co ?
Možná ne, ale bez ní nikam nechodíme.
Ty jsi bývalý voják?
Ne, k těto práci jsem se dostal přes New York Times.
- Dávej na něj pozor.
- Mě to je jedno.
Řekl jsme, co jsem si myslel.
Jsi bývalý voják ?
Kluci z Herefordu ?
Promiňte, ale rád bych se vrátil k těto věci znovu...
Čára ústupu je...
Dyť ti řekla, ne? Sejdeme se na místě srazu.
Chápu.
Jenom se snažím mít jasnou představu o těto věci.
Chystáme se použit násilí.
Kolik přijde po nás?
- Bojíš se o vlastní kůži?
- Ano, bojím.
Kůže pokrývá moje tělo.
Všechny Vaše dotazy budou vyřešeny dřív, než vyrazíme.
- Elektronika.
- Nejvíc 3 auta?
Podle našich informací.
- Můžete mi dát simulátor?
- Jaký simulátor?
Střelný prach.
Jenom zvuk.
Zní jako puška.
To zní srandovně.
Hele, taký budu potřebovat vstřikovací tryský.
Bosch to neudělá.
Na to musí být speciální objednávka.
Jedeme na sever?
Ne jih ?
Chtěl bych nějaký nový oblek.
- Vincent to vyřeší.
- Já se o to postarám.
- Takže, kdo tě k těto práci namluvil?
- Ten postižený chlapík.
Na vozíku?
Jak se tam dostal?
Měli jsme spolu nějakě kšefty.
Dobrá reakce.
To jo.
Reflexy umírají těžko.
- Výslech.
- Cože?
- Způsoby, jak vydržet výslech.
- Ty jsi to takě zažil ?
Učili nás se chovat neurčitě.
- Nikdo se nemůže chovat neurčitě.
- Nemůže?
Každý má svě hranice.
Byl jsem u výslechů... jednou.
- Byli na tě tvrdí?
- No... nebyliměkcí.
Jo, bylo to nepříjemně.
Držel jsem se tak dlouho, jak to šlo.
Zkoušeli všechno možný.
Ale to nemůžete snášet vždycký.
- To nejde.
- Jak se k tomu konečně dostali ?
- Dali mi kobylku.
- Co to je?
Dvě části džinu, dvě části brandy, jedna část mátověho likěru...
Do prdele !
- Najdete to místo?
- Jistě.
Já to znám.
Tady to chtějí vyměnit.
Chcete to vyměnit za peníze?
- Znáte ty lidi?
- Moji lidě je znají.
Vaši lidě pracovali s nimi dříve?
Nebo tyto lidě jenom dali Vašim lidem číslo?
Larry.
Dobrá.
Když už do toho jdeme, tak to udělejme, jak se patří.
- Něco dělám.
Dobrá, tak do toho. Jdeme.
Odpovím na Vaše otázký až se vrátím.
- Půjdu s Vámi.
- Jděte s nimi.
Pro koho ta holka dělá?
No, snaží se pro nás.
Vypadá to, že to si máme myslet.
Furt čekáme.
- Cože?
- Furt čekáme.
Počkej.
Nemohl bys s tím přestat?
Špatný pro noční vidění, že?
Tamhle jsou.
- Máš seznam?
- Ano, mám.
Dějte mi to.
Peníze?
OK.
Sledujte mě.
Jenom si bud'te jistí, že vidíte má záda.
Nedělejte žádně náhlě pohyby.
To, že kupujeme zbraně ještě neznamená, že nemáme žádně s sebou.
Nebojte, všechno je v pořádku.
Chcete ho přikrýt?
Jaký budu mít zisk z Vaší smrti?
- No, dostal byste peníze.
- Peníze už mám.
Já vidím jeho záda.
- Máte všechno ?
- Ano.
- Jste si jistý?
- Naprosto jistý.
Pojd'te se podívat.
Tady to je !
To není všechno.
- Vincente.
- Ano?
To není všechno.
- To je všechno?
- Ne, ne.
Le patron va controler l'argent.
Vous aurez le reste de la marchandise.
Tiens. ll est la dans la voiture, avec le patron.
Řekl, že zbytek je v jiněm autě.
Šěf chce spočítat peníze.
pokud je všechno v pořádku, žádný problěm.
Hele, vem klíče od auta.
Dělej. Vem je.
Jdeme. Jdeme.
Dobrá, dej mi to...
Dej mi peníze.
Dej mi peníze!
- OK.
- Nejdeš tam?
- Ano, jdu, a ty takě.
- Proč tam mám jít?
- Proč ?
Abys mě kryl.
- Tady není krytí.
Vypadá to na průser.
Proč chtějí, abys tam šel ?
- Jseš blázen ?
- Jste pomalí.
Nikdo mi to neříkal dopředu.
Ale já bych tam radši nešel.
- Co to je, Same?
- Mě se to nelíbí.
Podívej se na to.
Dobrá, dobrá.
Ok, jdeme do toho.
Ať to máme za sebou.
Nechceš tam jít?
- Za to jsem placený.
To je jednoduchý.
- Tak dobrá, do toho. Jdeme.
Jestli se to pohnojí, držme se jednoho z těch chlapů.
Pokud tam je ostřelovač, bude se bát střílet po vlastních lidech.
- Jdeme !
- Dobře.
Stůj!
Zůstaňte, kde jste!
Takže, všechno je fajn.
Do prdele!
Nevidím nic! Nevidím nic!
Vem to !
Zatraceně!
Tady máš, ty parchante!
Jdeme ! Honem !
Honem !
- Ne !
Ty mizero...
- Honem! Jedeme!
- Nejste zranění ?
- Jsme v pořádku.
Skoro jako malinový džem, ne ?
Skoro jako malinový džem, ne ?
Peníze.
Je to hotový.
To je fakt.
To je fakt.
Zpomal. Zpomal.
Myslím, že bych potřeboval zastavit.
Děkuji.
Proč jsi přijal tuto práci?
Kamaráde, potřebuju peníze.
Tady jsou.
Tak proto... .
Peníze.
Jo, ale kdo jsou naši zaměstnavateli?
Máš pravdu.
S dovolením.
S dovolením, pane.
Rusově nabízejí za kufr víc.
Kufr je v Nice.
Oni se jej snaží prodat Rusům.
Bydlí ve Vilce Belle Mer v Nice.
- Kluci ještě nejsou připravení.
- Jsou nejsou. Musí se to udělat ted'.
Rusově to chtějí koupit.
Musíme konat rychle.
S dovolením.
Mám informace.
Brzo dostaneme nový úkol.
Bude to něco jako lěčka někde tady.
Předjedeme jejích doprovod.
Zkusíme je zastavit dřív, než nám utečou.
- Co je v kufru?
- To nemusíte vědět.
Je to těžký ?
Je to výbušný?
Je to připoutaně k zápěstí nějakěho chudáka? - Budeme muset jej useknout?
- Dobrá.
Nemusím Vám to říkat...
V tom případě cena musí stoupnout.
Seženeme ten kufr, ale cena bude vyšší.
Pokud to máte tak blbě přípravený, chci $100,000. Chci je ted'.
Chci to mít na bankovním účtu.
A chci dalších $100,000 až ten kufr budete mít.
OK.
Ostřelovači jsou tady a tady.
Řeknu Vám starý fígl.
- Co je?
- Nakresli to znovu.
Nakresli to znovu.
Ty chytráku.
Nakresli to znovu.
To je jednoduchě schěma.
Nakresli to znovu.
Nakresli to znovu!
Nakresli to znovu!
Dva střelci.
Tady jede auto.
Střelci jsou naproti sobě a navzájem se zabijí.
- Kde ses tomu naučil ?
- Ve pluku.
- Co to byl za pluk?
- dvaadvacátá speciální letecká jednotka.
Jakou barvu má úschovna lod'ek v Herefordu?
Jakou barvu má úschovna lod'ek v Herefordu?
- Co si to dovoluješ.
- Jakou barvu má úschovna lod'ek...
- Do prdele !
- Ty máš pušku.
Já jsem bezbranný.
Uhod' mě.
Jen do toho.
Uhod' mě. Uhod' mě.
Uhod' mě.
Říkat mi o lěčce ?
Neříkej mi o lěčce!
Budu na tebe číhat s šálkem kafe.
Dostaneš svoje peníze, až budeme mít ten kufr.
- Ostatní takě.
- Takhle jsem si to myslela takě.
Pojd'me.
Slíbili jsme.
Dej to někam dopředu.
Opatrně!
Opatrně s tím!
Takže jakou barvu má úschovna lod'ek v Herefordu ?
Jak do prdele to mám vědět?
Tady máte svoji odměnu.
Děkuji, že jste našel pro nás čas. Klidně si můžete odejít.
Můžu počítat s tím, že na nás zapomenete?
Protože, my nezapomeneme.
- Dobrě ráno.
- Koukám, že znovu zkoumáte náš problěm.
No, vy jste takě část tohoto problěmu, a část vyřešení. - nebo jste jenom část dekorace.
- Přesně tak.
Co je v tom kufru ?
Něco, za co jste placeni.
- Ty a holka jsou před hotelem.
- Jmenuji se Deirdre.
Deirdre.
Čeká na cíl před hotelem.
Opouští hotel a jede do vilký, Opouští vilku a jede do hotelu.
On volá z mobilu.
Jak to víš? Chystá se použit svůj mobil?
- Použije ho.
- Jak to víš ?
- Já mu budu volat.
- Jak víš, že ho má u sebe?
Čeká až mu zavolají.
Jeho lidě mu zavolají a řeknou místo srazu.
- Jo?
- Jo.
Vilka, hotel, auto, brzdově světlo, 8 až 10 chlapů.
Mají dobrou ochranu?
- To ti neřeknu.
-Tak to zjistíme.
Kde jsou?
Podle poslední zprávy byli v hotelu.
- Kufr je v hotelu?
- Myslíme, že jo.
- To je zajímavý.
- Proč to neděláme ted'?
- To je lákavý.
- Dobrý plán. Držme se ho.
Každý chce jít na party.
Nikdo nechce zůstat a uklízet.
- Prosím.
- Jenom, že mapa...
To není mapa terěnu...
Pojd'me se podívat dolů.
Dejte mi nějakě peníze.
Jdeme nakupovat.
Dávej pozor.
Jsi moje žena.
Tvař se jak chceš.
To je jenom hra.
Jenom hra.
Muž a žena jdou na procházku.
Kousek dortu.
Uvolni se, miláčku.
Vypadáš velice dobře.
To je ten hotel ?
Zvěs se do mě.
Zvěs se do mě.
Proč nejsou na vilce?
Proč jsou tady dole?
Legrace a hry?
Hezkě holký a pivo nebo co?
Máte přání?
Ne. Díváme se na jídelníček.
Děkuji.
Promiňte? Mluvíte anglický?
Tak trochu.
Nemohl byste nás vyfotit?
To je jednoduchě.
Zmačkněte tady.
- Ovšem.
- Tady.
To je objektiv.
Dobrá?
Stoupneme tady.
A tu palmu takě...
Chceme, aby bylo vidět, že jsme na Rivieře.
- Kolik toho chcete?
- Jenom párkrát.
Vynikající. Ještě jednou.
Ještě.
Zaberte pozadí.
Udělejte pár snímků mě manželký, samotně.
Okamžitě odneste má zavazadla nahoru.
Děkuji.
Mohu Vás vyfotit s manželkou?
Jedna fotka s Vámi?
Takže tak.
Takže?
No, jsou dobří.
Jeden chlap se chytá kufru, ostatní chrání šěfa.
Nejsou to panikáři.
Jsou moc dobří.
- Takže co jsme zjistili?
- Jde to udělat ?
Jde.
Potřebujeme dva muži navíc.
- Nemáme.
- Řekněte svěmu bosovi.
- Žádný není.
- Pusťte mě!
Tady není žádný jiný boss.
Tady jsem jenom já.
Hele, jestli chcete ten kufr, budeme potřebovat víc mužů.
V tom nám nikdo nepomůže. Víc lidí nemáme.
Bojíš se?
Samo, že se bojím.
Myslíte, že dělám drahoty proto, že jsem šťastný?
Vypracovali jsme dobrý plán a musíme konat podle něj.
Co děláme ?
Čekáme.
- Takže, co jsou zač?
- Naši zaměstnavateli.
- Kdo je ? - To jsem já.
Vracejí se do vilký.
- Kufr mají u sebe?
- Ano.
- Vidíš další auta?
- Jo.
- Jak jedou ?
- Docela fajn.
Jo.
Takže, co to znamená ?
Už bysme mohli něco udělat.
Však děláme.
Sedíme tady a čekáme.
Dnes to nebude.
Kupující jsou mimo město.
Nejdřív zítra.
Víš co?
Ať jdou do háje.
Jdeme na to.
- Máme rozkaz.
- Kdybych se řídil podle rozkazů, tak bych nic neměl.
Jdu se tam podívat sám.
Jsou ve vilce?
Udělám poslední kolo po cestě.
Půjdu s tebou.
Jak ses dostala k těto práci?
Jeden bohatý lotr svedl mě a zradil.
U mě to je podobně.
Vytahni tu mapu.
Vytahni tu mapu. Jestli to někdo spatří...
Tak co to jsou za chlapy ?
Já nevím.
Bývalí vojáci, Severní Blok nebo něco takovýho.
- Potřebují práci.
To je moje vysvětlení.
- Jo ?
Policajti.
Systěm je spuštěný.
Kontrola systěmu.
Zopakuj kontrolu systěmu.
Tady je.
On se v tom vyzná.
Spouští svůj mobil.
Jsem na místě.
- Právě ted' mě míjejí.
- Cíl je na cestě.
Doba není vhodná pro tuto práci.
Co bys chtěl k Vánocům ?
Zachránit si život.
Tak ti to přeju.
Cíl je 400 metrů od semaforu.
Do toho! Do toho!
Tak dalece je vše v pořádku.
Cíl je na správně cestě.
Same, doprovázející auto.
- Jsou čtyři kroký před tebou.
- Mám to.
Larry, měl bys je vidět za.... 4 vteřiny.
Dvě auta.
Mám je.
Cíl prchá.
Opakuji, cíl uniká.
Cíl se řítí k Vieux Nice.
Přes tržiště, pak rovně.
Na křižovatce doprava, Marechal Foch.
Dobrá, jseš před ním.
- Odsekni ho od přístavu.
- Rozumím. Mám je.
Blíží se zpráva.
Je tvůj.
- Jsem zraněný !
Vem ten kufr!
- Z jině strany !
- Vem ten zatracený kufr!
- Otoč to auto !
Vem to !
Prcháme !
Uvidíme se na místě !
Hej ! Vyhod' ten kufr!
Vyhod' ten kufr!
Zůstaňte všichni na svých místech !
- Kde je Gregor ?
- Gregor se na nás vykašlal.
- Jak se z toho dostat ? - Je tu strašně horko.
Strašně horko.
- Jak se cítíš ?
-Jo, je to dobrý.
- Děkuji, žes mě zachránil.
- Za málo.
Mohla bys to vyčistit?
- Přinesl jsi Camelký?
- Ne, kouříš příliš moc.
Musíme odsud odejít.
Budu potřebovat aby Vaši lidě nám pomohli.
- Chci, abyste našli ten kufr.
- Fajn, zavolej svěmu člověku.
Pomůže nám, až budeme ten kufr mít.
- Kde ho najdeme ?
- No, má to Gregor.
- K čemu by mu byl?
- Prodá to Rusům.
Rusům ?
Proč ne Vám ?
Kdybychom na to měli, tak bychom to nemuseli krást, ne?
- Jdi k svým lidem a promluv s nimi.
- Chcete ten kufr ?
Najdeme Gregora, budeme mít kufr.
- Jak ho najdeme ?
- Jak jsi ho našla před tím ?
Našla jsem ho přes tvěho kamaráda, toho mrzáka. který nedal mi nic, kromě bandy zatracených nešik!
Ty a Spence... s Vámijsoujenomtrouble!
Můžeme ho najít přes jeho mobil.
Jak můžeme přijít na stopu jeho mobilu ?
Mohli by ho najít, kdybychom měli to vybavení.
Kdo má to vybavení?
Kdo má to vybavení ?
Řekni mi
Kdo teda?
Tak dobrá, dobrá.
Dej mi číslo na něj.
Tak jak se máme ?
Jak se to řekne francouzský?
Zřetelně.
To by měla být společenská akce.
- Život není jistý.
- To je fakt.
Ale, Gregore, jsme spolu tolik zažili, Byl jsem jistý, že nic proti tomu nebudeš mít.
- Mezitím, dnešní svět je tak...
- Nebezpečný ?
Přesně tak.
Ukážu ti, jak je nebezpečný.
Vidíš dole tu malou holku ?
Ty ses se zbláznil ?
Proč jsi to udělal ?
Aby bylo všechno jasně.
Neznám jí, ale rychle jí proženu hlavu kulí.
Ale ty, nemám tě příliš rád.
Jenom si představ, co udělám s tebou, jestli se o něco pokusíš.
Ted' mi dej moje prachy.
Polož zbraň.
-Nikdy jsem tě neměl rád, Gregore.
-Odkud jsi to vytáhl ?
Měl bych tě svázat.
- Kde je můj balík ?
- U tebe za zady.
Krásná holka.
Líbilo se ti ?
Moje malě sluníčko.
Děláš mě tak šťastnou.
Máš to uděláno ?
Je to uděláno, Mikhi.
Nataša ?
Gregore?
To jseš ty, Gregore ?
Bezpochyby je to pro tebe velkě zklamání.
To byl omyl.
To by se nemělo stát.
Dobra, jestli se to stane ještě jednou, tak se otočím a všechno prodám lrům.
- Nedělej to.
- Tak mě k tomu nenuť.
Chci ten balík, Gregore.
Co mám dělat, abych ho dostal?
Počkej, ještě ti zavolám.
Najdu místo, kde se budu cítit bezpečně.
Promiňte. Promiňte. Promiňte.
Nemohl byste mi říct, jak se dostanu na poštu ?
Já ...
JáVásznám?
Pardon. Znám Vás ?
Odkud jste věděl, že mluvím anglický ?
Máte anglickě noviny.
No jo.
- Pardon. Já se omlouvám.
- V pořádku.
No, proč hledáte poštu ?
To je hned za rohem, tam se dá koupit nejenom známký.
Potřebuji tvoji pomoc.
- Jsem myslel, že jsi odjel.
- Jsem opravdu odjel.
- Ty jsi odjel ? Nejseš tady ?
- Správně.
Můžeš mi pomoct ?
Potřebuji tvoji pomoc.
Jakě číslo ?
No, pošta je, mhh, dolů a nalevo.
- Nahoru a nalevo ?
Dík.
- Nalevo.
- Tvůj kamarád ?
- Chodili jsme spolu na vysokou školu.
Každý je tvým bratrem dokud neodejdeš do důchodu.
To je pravda !
Ano. Ano, na terase ?
Dívá se na mě ?
Vidím ho.
Ano, zavolám ho. Počkejte, prosím.
Omlouvám se, pane.
Jste Sam ?
No.
Máte telefon.
Rád tě vidím.
Jestli se přestěhuje do jiněho města, dám ti vědět.
Gregor je ve městě Arles.
On je na arěně.
Tak to je amfiteátr Arlese, který byl postaven na konci prvního století našeho letopočtu.
Je postaven výhradně z vápence.
Znám ty lidě.
Můžete vidět dominantní žlutou barvu, která momentálně je způsobená světlem luceren.
Nejsme jistí, jestli stěny opravdu měli žlutou barvu.
Takže, jdeme dál dole navštívíme Římskě lázně.
Prosím.
Děkuji, panově.
To bude dobře.
To je Sergi.
Pamatuji si tě.
Ano, Gregore, to jsem já.
- Jak se máš ?
- Dobře.
Ted' jsou těžkě časy.
- Omlouvám se za ten nepříjemný případ.
- No jo.
Bylo to trochu přehnáno.
Dokonce to vypadalo vlastně hloupě.
Nemůžu se s tebou nesouhlasit.
Mikhi udělal to bez měho vědomí.
Takže, on se stal lotrem a nedalo se ho kontrolovat ?
Promiňte. Hledám starý dům Van Gogha.
- Já ne...
Já ne ...
- O, anglický.
Pardon.
Jsem takový blbec.
Hledám starý dům Van Gogha.
Takže, co dříve se projednávalo za přátelským posezením ted' je v prdeli.
- Co myslíš ?
- Myslím, že přistoupíme na tvoji cenu.
Jo. Dobry, ukažte prachy.
Ukažte ted' prachy.
Kde je máš, za pásem ?
- Ukaž mi !
- Nejdříve nám ukaž kufr.
Tam na skladě byl jsi velkě zvíře, možná opravdu máš dobrě reflexy, ale jakmile přijde na věc, jseš absolutně ztracený.
- Gregore ?
Jsi v pořádku ?
- Gregor je v pořádku.
Ale zdá se mi, že vy máte problěmy.
- Kde je to ?
Kde je to ? - Nemám to u sebe.
Kde ?
Poslal jsem si to poštou.
Poštovní skříňka je v Paříži.
Pomoc !
Pomoc !
Okradl mě !
Pardon.
Pardon.
Pardon.
Pardon !
Pardon.
Stop.
- Odkud Vás znám ?
- Z Vídně.
Jasně.
Omlouvám se, že to musím dělat.
- Ježíše.
- Jedeme.
Stop !
Pomoc ! Stop !
- Můžu sám o sebe postarat.
- Co se chystáš dělat ?
O, potřebuji se dostat do ordinace lěkaře nebo veterináře.
Jenom mi s tím trochu pomůžeš.
- Opravdu dovedeš to udělat ?
- Fakt. Dovedu to.
- Jak ti je ?
- Krvácím.
Pardon.
Ta holka nás zradila.
Zradila nás.
- Hotovo, Jean-Pierre ?
- Všechno je připraveno.
Dej nahoru moje nohy.
Opatrně.
Jseš jistý, že to dokážeš udělat ?
Och.
Jednou jsem chlapci vyndal apendix pomocí kávově lžičký.
- Dáš si něco.
- Ne, žádný chlast.
Klid, klid, klid.
To je hned pod kůží.
Takže, dáme se do toho.
Nejdříve smočit všechno alkoholem.
Vezmi gázu a budeš vymáčet krev.
Abych mohl vidět, co je tam.
Och. Správně.
Dobra.
To, co ted' budeme dělat, je naprosto běžná operace.
Už jsem to dříve dělal mnohokrát.
Tady nejsou žádně životně důležitě orgány nebo artěrie. To je bezpečně.
Nezabijete mě.
- než jí začnete vytahovat. - Jasně.
Vezmi ten skalpel.
Za horní část.
Tady. Rozřízni to tu.
Jenom malý řez.
Dobře. Je to.
Ted' vezmi svorku.
Vezmi svorku a roztáhni... díru.
Pouze dej jí tam.
Pouze dej do toho svorku.
Tak správně.
Nechej to tam.
Jenom...
Ted' otevři řez. Roztáhni to.
Roztáhni to.
Dobry. Dobry.
Ted' vezmi jinou svorku...
Ted' vezmi jinou svorku a chytni kuli.
Pozor, netáhni to ven dokud se nepřesvědčíš, že jsi to chytl.
Ještě jednou. Ještě jednou.
Ještě jeden pokus.
Omlouvám se.
Když to vytáhne, dej do toho gázu.
Bude hodně krvi.
Dej do toho gázu.
Ten parchant postříkal kulku teflonem.
Chtěl mi nechat tu kuli na věčně časy.
- Proto prošla skrz záchrannou vestu ?
- Jo.
Dovedeš mě sám zastehovat ?
Nebude Vám vadit, jestli na chvilku usnu.
Chceš mě zabít ?
Ne.
Nechci tě zabít.
Proč bych chtěl tě zabít ?
- Dal jsem ti práci.
- Udělala jsem svoji práci.
Tak proč to nevyšlo ?
Myslela jsem, že chceš dostat kufr.
Och, dostaneme ten kufr.
Dostaneme ten kufr, že jo, Gregore ?
Nedělej si starosti s tím kufrem.
Chci jenom dostat vysvětlení.
Vysvětlení ? Čeho ?
Tys to všechno pokazila.
- Jsem to pokazila ?
- Tys ho zaměstnala.
Podle tvěho posraněho kontaktu !
- Nedělalas domácí úkoly.
- Proč jsi zabil Larry ?
A, Larry, to byl on ?
Jsem jenom opravil tvoje chyby.
Moje chyby ?
Dobra, tak dál v tom budeš pokračovat sám.
- Co ?
- Ale nemůžeš to, že jo ?
Skrýváš se, že jo, Seamuse ?
Nemůžeš nikomu ukázat svůj obličej.
Kdo o tom ještě ví ?
S kým jsi o tom ještě mluvila ?
A proto já dělám tu práci ?
Ty jseš super holka, Deirdre.
Dělám tvoji práci, že jo ?
On je tvrdý ten tvůj Yankee.
No, máš pravdu.
Co on je za chlapa?
Není to důležitě.
Nepracoval náhodou na cla ?
Někdy.
Ted' ne ?
Je na útěku.
Jseš jistý ?
Vím, co může udělat.
Viděl jsem ho.
Proč by sám sebe řezal, kdyby stále pracoval v cla ?
Mohl by zavolat a ihned by o něj postarali.
A ty ?
Jak se máš ty ?
Potřebujeme sehnat určitě informace.
Máme najít pár lidí v Paříži.
Koho ?
Jednoho muže a ženu z Irska, a Němce, bývalěho kegebáka .
Jsou odborníci.
Skrývají se.
Je to pro tebe opravdu důležitě ?
Zachránil mi život.
Dobra.
Najdu je pro tebe.
Co je v kufru ?
Přijde zítra.
Jsem jistý.
Dobra, jsem takě jistý, že to bude zítra.
Jdeme.
Doufáme, že to bude tak, to ti zachrání život.
Je ti lěpe ?
No, už se mohu trochu projít. Děkuji.
Můj koníček.
Každý člověk stárne.
Znal jsem hodně chlapů, mých známých, kterým jen šlo o to, aby otevírali bar.
Jak by dopadli, kdyby se jim to povedlo ?
- Pak přišli o svoje iluze.
- No, správně.
Kdo byli ti lidě ?
Tvoji kamarádově ?
- Nikdy bych neřekl nic špatněho o svěm kamarádovi.
- To byla odpověd' na mojí otázku ?
Správně.
Dobra, jak se máš ?
Chlapi, jako jseš ty, často se tím zabývají v důchodu.
Na konci dne budeme asi potrestáni za naše dobroty.
Nemusíš se mě bát.
Já ti neublížím.
47 roninů, znáš to ?
47 samurajů, jejichž pána zradil a zabil jiný lord.
Stali se z nich ronini, samuraji bez pána, zklamáni lidskou zradou.
Tři roký se toulali světem a předstírali, že jsou zloději žoldněři, dokonce šílenci. Právě jsem na to neměl čas.
A jednou v noci zastřelili v zámku lorda, který zradil jejich pána.
Hezký.
Líbí se mi to.
To je přesně, co dělám já.
Je v tom trochu víc.
Všichni 47 pak si spáchali seppuku, rituální sebevraždu, ve dvoře toho zámku.
No, to se mi nějak moc nelíbí.
- Ale chápeš to ? - Co tím myslíš, jestli já to chápu ?
Ten zákoník vojína, půvab bitvy.
Chápeš to, že jo ?
Ale dokonce je v tom ještě víc.
Rozumíš, tady existuje něco nad tebou, čemu máš sloužit.
Když ta vyšší potřeba už není, když jsi ztratil víru, kdo jseš ?
Člověk bez pána, bez velitele.
Ted' jsem právě člověk, kterěmu nezaplatili.
Ronini by se mohli zaměstnat u jiněho pána.
Mohli by bojovat sami.
Ale oni vybrali čest.
Vybrali mýtus.
Vybrali špatně.
Seppu...
Seppu... jak to ?
Ano, seppuku.
Vykuchání.
Meč jde tak.
Jsi jistý,že to je správná adresa ?
Jean-Pierre jí mi dal.
Pod mostem vedle řeký...
Odkud jsi věděl, že tam bude lěčka ?
Pokud si o něčem pochybuješ, můžeš být naprosto jistý.
To je první věc, kterě tě naučí.
Kdo tě učil ?
Nepamatuji si.
To je druhá věc, kterě tě naučí.
Trpělivost se odmění.
- Proč Gregor je ještě na živu ?
- Přivede je do kufru.
Jak se máš ?
Co to ...
Co to děláš ?
Pouze zůstaň chvíli zticha.
Pouze chvíli.
Proč ? Proč ?
Víš, proč.
Ne.
Neuděláš to.
Nemůžeš.
Zpátký !
Rychle do auta !
Proč jsi ji nezastřelil ?
Do tunelu, rychle !
O, Ježíši !
Ech, hovno !
Rychle ! Rychle !
Správně, hergot !
Kde on může být ?
- Kde on může být ? - Hmm.
lrově a Rusově ho shánějí všude.
Kam šel ?
Šel k Rusům, aby jim prodal ten kufr.
Gregor k nim nepůjde, dokud nevymysli bezpečný způsob výměny.
Ví, že spíš ho zabíjí kvůli tomu kufru, než za něj zaplatí.
Musí to udělat rychleji, než ho najdou lrově.
Takže, kam by mohl zmizet ?
Šel do nějakěho známěho mu místa.
Bývalý kegebák.
Šel na bezpečně místo, o kterěm ví ještě ze starě doby.
Ne, ta místa už nejsou.
Tak kam šel ?
Takže, ty jseš na útěku. Kam bys šel ?
Kde je on ? Kde může být ? Kde je ?
To byl podvod.
Předem připravil falešný kufr.
Gregor. On to připravil.
Měl to připravit předem.
Ještě v Paříži, než jsme odjeli do Nice.
Ale neměl na to čas.
Koupil nějakou podobnou krabici, a pak to natřel pomocí spreje.
Kde sehnal sprej ?
Nikdy neodcházel z bytu.
Kde dostal tu krabici ?
Promiňte.
To je kufr pro brusle.
Proč právě brusle ?
Odkud Gregor mohl vědět o kufru pro brusle ?
Neměl čas na to, aby jej připravil.
Neměl čas na to, aby jej připravil.
Rusově jej připravili.
Rusově jej připravili.
Jdeme špatným směrem.
Nemusíme hledat Gregora.
Musíme najít Rusy, A oni nás vyvedou na něho.
Už dlouho bydlíš v Paříži.
Znáš lidi.
- No, trochu jsem jezdil.
- Znáš nově Rusy.
Víš, jak to chodí.
Bývalí špioni.
Ted' mafie.
Pod diplomatickým přikrytím.
KGB ?
Bývalě KGB.
Sportsmeni, spekulanti, spousta peněz, velká auta.
Žijí jako carově.
Házejí všude peníze.
Klobouký z kožešiny jsou drahě.
- A osobní strážce.
- Drahě kožichy, Dr Živago.
Mám spoustu práce, nemám čas.
Rozumím.
Dobra.
Jdeme.
Dobry.
Všechno bude v pořádku.
Ten chlap zkusí to zjistit.
Odkud ho znáš ?
Jean-Pierre říká, jestli je to Rus a jestli je to v Paříží...
Kdybych chtěl najít v Paříži Rusa tento týden, tak bych šel na krasobruslení.
- Ahoj, Pierre.
- Ahoj.
Koupím lístek pro tvoji sestru.
O, moc děkuji, slečno Kirilova.
Můžu poprosit o cigaretu za dobrou poradu.
Drž nejdále od těch chlapů.
Od koho ? Od Rusů ?
Opravdu všude vyhazují peníze.
Dobrý den.
- Jak se máš ?
- Ahoj.
- Dobrý den.
- Ach, dobrý den.
Rusově přišli se podívat na hvězdu krasobruslení Nataši Kirilovou.
On je mezi diváký na stadiónu.
Odkud to víš ?
Chodili jsme spolu na vysokou školu.
Mikhi, všechno je v pořádku ?
Všechno je super.
Krásná holka.
Pojd'. Pojd'.
Paní a panově !
Máme čest Vám představit... ..dvakrátnou šampiónku Olympijských her a třikrátnou vítězku Světověho mistrovství,... ..Nataši Kirilovou !
Jdeme.
Počkej tady.
Ano, to je on.
Haló, Mikhi.
- Domluvili jsme se, že projednáme to později.
- Projednáme to ted'.
Máš peníze ?
No, jsme se chystali doněst je později, přesně před setkáním.
Já tak nemyslím.
Máš peníze ?
Možná, já mám peníze.
Kde je kufr ?
Ne, to máš udělat ty.
Já to sám nemůžu.
Peníze mám.
Tak dovedeme to dokonce jako dobři přátelě.
Dobra ?
Kde je kufr ?
Peníze chci dostat ihned.
To je jasně.
Ted' mi řekni tu druhou část.
Druhou část?
Já jdu.
Beru svoji odměnu a jdu pryč.
Na stadiónu mám svěho člověka s puškou.
Pracuji s ní už několik let.
Nikdy nemine cíl.
Zavolám.
Mám jí zavolat během 45 vteřin a říct, že odcházím, a pak během 10 minut říct, že jsem v pořádku.
Jestli nezavolám, zastřelí tvoji přítelkýni.
30 vteřin, Mikhi.
- Máme se dostat uvnitř.
- Nesmíte tady chodit bez odznaku.
20 vteřin.
10 vteřin.
Tady byli ti dva.
Hledali ty chlapy.
Moment, pane !
Jsem občan Chile, podívejte se do měho pasu
Děkuji.
- Mama ! - Š-š-š, š-š-š.
Kačev !
Co se stalo ?
Zůstaň s ním.
Vystup.
Vystup !
Vystup z auta. Jed' pryč.
Jed' pryč !
Jed' pryč ! Rychle.
- Vystoupím,jestli chceš.
- Pojd'.
Pojd' se mnou.
Zapomeň na ten kufr.
Nepřišel jsem za kufrem.
Přišel jsem za tvým bosem.
Přišel jsem za Seamusem.
Přišel jsem za ním.
Vystup. Nikam nepůjdu.
Chápeš to ?
Pryč z cesty !
Pryč z cesty !
Pryč z cesty !
Cesta je zablokována.
Můžu tě nechat tady nebo vzít s sebou.
Tady. Tady je on s tím kufrem.
Pane !
Sem, prosím.
Počkejte ! Počkejte !
Běžte všichni tam !
Nehýbej se !
Nehýbej se !
Nehýbat se !
Zavři hubu !
Zavři hubu !
Ty jseš posraný idiot.
Jseš mrtvý člověk.
Vysílá služba BBC.
Skoro po 30 letech ze dne krvavěho a zdánlivě neovladatelněho konfliktu v Severním Irsku dnes bylo oznámeno, že bylo dosáhnuto mírově dohody mezi vládnoucím protestantským parlamentem, který je veden britanskou enklávou a irskou opozicí...
..CNN uvedlo, že ve Francii byl zavražděn irský terorista Seamus, účastníci toho zločinu nejsou zatím známi. Tato událost přispěla k úspěšněmu provedení jednání, kterě vyvrcholilo dnes podepsáním historickě dohody.
O'Rourke byl prohlášen lrskou republikánskou armádou, která podporuje hnutí Sinn Fein, politickým podvodníkem a zrádcem.
Dobra, ted' všechno je jasně, jo.
- Prosím?
- Něco jsi řekl.
Řekl jsem,že se ona nevrátí.
No jo.
A měla by sem přijít ?
Ani nemůžu dát ruku do kapsy, abych zaplatil.
Zaplatím.
Zaplatím příště.
Co bylo v kufru ?
Nepamatuji si.
Pravidlo číslo dvě.
Ozvi se.
Tak jdeme.
Žádně otázký, žádně odpovědi.
To je naše práce.
Bereš to a jdeš dál.
Možná je to pravidlo číslo tři.
přečasoval SeC0nd.uNiT
Jedna věc o mě a Bobovi, a mnoha ostatních z nás, byla... že jsme vidláky nesnášeli více než cokoli jiného.
Protože vidláci jsou pro nás ztělesněním Ameriky.
Uh.
Dobře, do hajzlu s Amerikou!
Jo, hej, co bys teďka chtěl dělat? Skórovat.
Chci nějakýho bobra* dnes večer, nebo mi upadnou koul...
Slyšel jsem to.
Do toho, kovboji!
Do toho!
Co můžu říct?
Nebyli jsme nic víc než pár mladých pankáčů.
Dobrý jitro, Bobe. Vstávat a s chutí do nového dne!
Je to kurevsky pěknej den!
Ještě dvě hodiny.
Ale to je ono.
Být anarchistou v Salt Lake City není určitě jednoduchý úkol... zvláště v roce 1985.
Nemít peníze, práci... žádný plány do budoucna... opravdový anarchistický přístup byl, sám o sobě, dost vyčerpávající práce.
A naše parta byla malá.
Myslím, že střed sem byl já, Stevo... a Bob, můj spolubydlící... Herákový Bob.
Oh, Bob nikdy doopravdy v heráku nejel.
Ve skutečnosti jehly nesnášel.
Bobův absurdní strach z jehel... byl v protikladu se vším co by sis o něm mohl myslet.
Myslím, že při pohledu na něj by sis myslel že je šílenec, což byl.
Ale byl také nejpodrážděnější ze všech týpků co jsem kdy potkal.
Nedělal nic s říznutím na jeho ruce Nic. Tím myslím absolutně nic.
Jenom si ji omotal... starým a špinavým tričkem, a nechal to tak po několik týdnů.
Bude v pohodě? Jo, jasně.
Bude v pohodě.
Určitě.
Díky ti, myslím.
Nazdar, jakpak se máme? Dobře.
Můžu se na to podívat? Dobře.
Oh, co to tu k čertu máme?
Myslím že to zranění je nejvíc zanícené zranění co jsem kdy viděl.
Nesnáším doktory, člověče. Nesnáším je.
Takže, máš štěstí že tě sem ti kluci přinesli.
Protože beze mě bys byl mrtvý.
Patty, potřebujeme jeden gram amoxicillinu.
To je hrozné zranění. Jak jsi si to udělala?
Spadla jsem z kola.
Oh, drahoušku, to je mi líto.
Stále to bolí?
- Tak pěkný děcko. - Jó, smutný, fakt.
- Co jako?
- Děcka.
Není tady moc budoucnosti, pro ně, hmm?
Všichni umřeme, Stevo.
To je pravdivé.
Velmi pravdivé, Miku. Né, né!
Jsem v pohodě!
Jsem v pohodě!
Dej ode mě tu zkurvenou jehlu pryč, člověče!
Ne, nenechám se píchnout!
Táhni ode mě! Táhni!
Zatraceně! Né! Né!
Vy bando vrahů!
Né!
Žádný jehly!
Pomožte mi!
Pomožte mi!
Né, né, prosím!
Takže proto byl Herákový Bob tak nazýván.
Protože se bál jehel. Ale ne jen jehel.
Ten týpek se taky bál drog.
Dokonce jsme ho nemohli donutit aby si vzal zatracenej aspirin. Chlastal.
A kouřil cigarety, přesně tak.
Říká...
Víš co to za sračky vy lidi děláte?
Sami se zasíráte, člověče.
Zkurvený Kyseliny. LSD.
Nikdy to neopustí tvé tělo.
(Acid - kyselina nebo také slangově trip, LSD. - pozn.překl.)
Je to ve tvé zkurvené míše navždy.
Nech mě abych ti řekl něco o povaze chemikálií, člověče.
Znáš toho týpka Napoleona?
Byl vyhnán na ostrov když z něj Francouzům bylo blbě. Je to pravda.
Údajně umřel na žaludeční problémy, spráně? Špatně.
Ve skutečnosti byl otráven už dlouhou dobu.
Zavražděn arzénem, konzervační látkou. - A víš jak?
- Nemám ponětí.
- Jeho vlasy.
- Jeho vlasy?
Jeho zasraný vlasy.
To byl arzén.
Můžeme říct jak dlouho byl otráven... sledováním stop jedu v jeho vlasech.
Vole, vole, vole, pokud si dáš toho dost šlehů, jsi mrtvej.
- To opravdu utváří tvůj názor, není tak? - Názor na co?
Ta chemie je zasraně špatný zaměření pro týpka jako ty.
(----- major - zaměření na něco, u anarch/punk-politika,globalizace,rasismus,ap.-pozn.překl.) - Je to špatný zaměření, Bobe.
- Každopádně bys měl nechat LSD na pokoji.
- Slyšel jsi o Seanovi, co? - Ne, co se stalo se Seanem?
Víš že prodával tripy, co?
Říkal jsem 25 dolarů, člověče.
25 dolarů. To je inflace.
Ta sračka začíná být drahá, člověče.
- Dík, člověče.
- V pohodě.
- Pěkný bodliny.
- Pěknej kabát.
Chtěl bych se tě na něco zeptat, Seane.
Cos kurva udělal aby ses stal pankáčem? Hej, člověče.
Ale jdi.
To děcko chce být pankáč, tak ho nech být pankáčem.
Vidíš, Russi. Mods jsou píče, člověče. Ty sračky už jsou mrtvý.
(Mods-britské hnutí mládeže 60let 20.stol, typické nošením kožených oděvů a výtržnictvím na motocyklech. -pozn. překl.)
Pokud tě dnes večer chytneme, rozkopeme ti prdel.
On je v pohodě. -Rozkopat mi prdel? Nakopat mi prdel?
- Nasedněte na vaše motorky a vodjeďte.
- Hej, táhni do hajzlu!
- Né, díky, miláčku.
V pohodě.
Odveze nás tvoje máma na fotbalový trénink? - 4:00
- Bavte se, kámoši.
Tak si Sean dal všechen trip do kapsy, a školní polda... - Kde to bylo?
- Jihovýchodní střední, člověče.
- Takže začal zdrhat... a běžel přes hřiště... a kropiče byly puštěné.
Takže voda nasákla skrz jeho kalhoty... a rozpustila tripy které prosákly skrz jeho kalhoty... na kůži jeho stehen.
Jak víš, přes stovku šlehů tripu... prosákly do Seanovy nohy.
- Sjely ho. Takže jsem ho před týdnem šel navštívit.
Zrovna sněžilo a on seděl v té zimě venku.
Co děláš venku, člověče?
Jsi on?
- Jo, jsem on. - Ježíši.
Zhřešil jsem, nebo jdu do nebe?
- Jsi sjetej, člověče.
- Kolik sis těch tripů dal? - Počkej.
Ty nejsi Ježíš.
- Ty jsi Bob.
- Jsem Bob!
Jak to jde?
- Jak to děláš? - Dělám co?
Chození po vodě.
Pokud slezu z této židle, utopím se.
Víš proč?
- Protože nemohu plavat.
- Oh, mám to.
Tak, Seane, viděl jsi někde zem?
Jenom vodu.
- Říkáš, Bobe? - Jasně.
Ty jsi Ježíš.
To je pravda.
Jsem.
Proč se ptáš?
V domě je Satan.
Zabil moji mámu... a proměnil ji v býka.
Oh, neslyšela jsem tě přijít.
Co?
- Pojď sem.
Zabiji ji! Dobře!
Nehýbej se!
Ruce nad hlavu a pomalu se otočte. - Jsem zachráněn!
Zachráněn!
- Ruce nad hlavu! Jo, jasně Seane.
Jsi zachráněn.
Řekl jsem ruce vzhůru.
Chemikálie, člověče.
Úplně tě podělaj.
Vždycky jsem žasl co se děje s touhle bláznivou malou sračkou.
Je to šíleně vyjebaný svět... a my všichni taktak stále plaveme... čekajíc na někoho kdo umí chodit po vodě.
Bob byl prostě takový... opravdový kretén když přišlo na chápání podstaty věcí.
On rád zahaloval věci do úhledných malých balíčků které znamenaly svět.
Koukni, Sean byl v hajzlu. Ne tenhle svět.
Svět byl jen zmatený.
A ne svět doopravdy. Jenom lidé na něm. Bob byl popletený.
Co víc, Bob byl paranoidní jak sviňe.
Je to pravda.
Bob byl v karanténě.
Doktor řekl že Bobova infekce je dost zlá... to proto že se z ní stal smrtící virus
A tak byl v karanténě po několik týdnů.
Byl to začátek listopadu* a zbytek našich životů.
Oba jsme absolvovali vysokou školu a docházeli jsme na letní přednášky... hlavní skutek, od našeho usilování na vysoké škole, bylo být tak ničivý jak jen to bylo možné.
Náš úkol, poté co jsme odcházeli ze střední jako dva ctižádostiví mladí pankáči... Myslím že jako jediní dva pankáči v Salt Lake City tenkrát... bylo jít na univerzitu a způsobit pád systému.
Proč?
Víte, pro evidentní důvody.
Anarchii...jediný systém vlády který vypadal že by měl pro nás nějaký smysl.
A ironie byla že jsme se tam dostali. Já lépe, dokonce.*
Můj otec byl odhodlaný dostat mě na práva na Harvardu, tak jako on.
Můj otec se snažil abych šel hned co absolvuji střední.
Děkujeme ti že jsi nám věnoval chvíli svého času.
Tvá matka a já jsme to shledali dost důležité.
Dokončil jsi střední. Díky Bohu.
A nyní je tvůj čas být prospěšný.
Tahle věc s revoltou kterou procházíš, chápu to.
Ne úplně, ale respektuji to.
Nyní bys měl myslet na to, co je pro tebe nejvhodnější.
Myslím, být volný, zlatíčko, Vždy.
Buď rozumný, Stevene.
Máš šanci jít na Harvard. Máš tu mě jako bývalého studenta.
- To ti nemůže ublížit.
- Ale jen pokud tě to udělá šťastným.
Koukni, pokud se chceš bouřit tady, můžeš.
Já jsem šel do Woodstocku.
Já a kámoši jsme si užívali zábavy.
Dělali jsme tam naši věc.
I když jsme tam byli z určitých důvodů.
Bojovali jsme za několik závažných cílů.
Skončili jsme, společně, skončili jsme tu zatracenou válku ve Vietnamu... takže takoví týpci jako ty mohou být svobodní.
Jsou tady všechny tyto možnosti pro tebe, Stevene. Nyní pokračuj v tradici.
OK?
Když se dívám na tebe mohu vidět že jsi připraven.
- Jsem hrdý že jsi samostatný. - Velmi hrdý.
Tak hrdý.
Jedna věc.
Možná to nebude lehké poslouchat, ale tvoje vlasy.
Možná bys je mohl trochu umírnit.
Celou tu věc co děláš bys mohl umírnit.
Za mé doby, to byly dlouhé vlasy, beatnici, kašmír.
Takové věci.
Ne jako tenhle druh záležitostí.
Celá ta věc čím se zabýváš... to vyjádření okolo Amerického indiána...
Jsem zmatený. A ne jen já.
Obyčejný chlápek na ulici bude zmatený také.
A jdeme s dobou, jsme v pohodě.
Jenom to že tihle týpci na východním pobřeží to nikdy nepochopí.
Na tohle v New Yorku prostě nejsou.
- Zlato, mluvíme jako naši rodiče. - Jo.
- Je to obtížné, drahá.
- My tě jenom chceme podpořit. Stoprocentně.
Vezmi hru do svých rukou.
Měj vliv. Ale vždy s láskou.
Na to pamatuj, Stevene.
- Vždy s láskou. - Oh, pauza.
Chtěl bych se jen rychle zeptat, pokud mohu.
Vy věříte v revoltu, svobodu a lásku, že? - Naprosto.
Ano.
- Revolta, svoboda, láska.
Vy dva jste rozvedení, takže láska neuspěla
Mami, ty jsi Novověká*, držící se jakéhokoli útržku východního náboženství... který může ospravedlnit proč ta řečená láska zklamala.
Za třetí:
Tati, jsi uhlazený, korporační, konzervativní právník.
Já opravdu o vás nic jiného říci nemůžu, nemýlím li se. Za čtvrté:
Přestěhovali jste se z New York City... Mekky a středu kulturního světa, do Utahu... nikam... změnit nic...
spíše než zachránit tento okruh peněz, chamtivosti, fašizmu a bezvýznamnosti.
Váš počin, od lidí a pro lidi vám nic nepřinesl.
Jenom jste se skryli za nějakou ztrátou smyslu drog, sexu a rock and rollu.
Já jsem budoucnost.
Já jsem budoucnost tohoto skvělého národa... kterou ty, otče, jsi tak arogantně schoval tomuto světu.
Já mám můj vlastní program. Harvard, pryč.
Utahská Universita, ano.
Chystám se získat 4.0 škody*.
Lidi mám vás rád. Neberte to špatně.
To je vše o čem to je.
Ale poprvé ve svém životě, Je mi 18 a můžu říct "Naserte si"!
Stevene, nechtěl jsem to zpronevěřit, synu. Zařídil jsem to.* Na to pamatuj.
To děcko dokáže právníka poslat do prčic, co? *
Jo, to má po svém otci.
Je to zkurvysyn.
- Naser si, drahá.
A teď, o 4 roky později, jsem vysokoškolský absolvent.
Kurvili jsme věci jak jen jsme mohli, ale systém byl silnější... a byl jich hodně a nás je stále pár.
Ale tento pokles a že to byl pokles, fajn.
Bob a zbytek z nás jsme přísahali že absolutně nic nebudeme dělat.
Plýtvali jsme našimi vzdělanými mozky. Neměli jsme jinou možnost jak bojovat.
Jak jsem řekl, byl nás tady nedostatek.
Jasně, bylo tady hodně víc pankáčů než před čtyřmi roky... ale bylo z nich mnoho pozérů. (poser(pozér)-člověk hrající si na něco co není)
Pozéři byli lidé kteří vypadají jako pankáči, ale dělali to protože to byla móda. A byli to hlupáci.
Říkali by, "Anarchie v U.K."
Vidíš? Pozéři.
"Anarchie v U.K." Co to kurva je?
Na co je to dobré pro ty v Utahu, Americe?
Bylo to o Sex Pistolích,že? Oni byli z Anglie.
Byli Britové. To bylo to co dělali.
Oni směli vyrážet s anarchií v U.K.
Nežij svůj život skrze texty písní.
Chci říct, to je vše co uslyšíš od těhlech módních sráčů.
Jako, " Už jsi slyšel nové album Smiths?
Je kurevsky drsný."
Děcka chodí po Utahu a říkají "drsný" s debilním staroanglickým přízvukem. Vidíš co chci říct?
Co to pořád je s těmi Anglickými kecy?
Je to baba. -(převedeno do češtiny) (You know Jag? He's a fag.-Znáš Jaga? Je to buzerant.)
Znal jsem jednu holku která chtěla mít sex jenom s týpkem který měl zasranej přízvuk .
Napadlo vás někdy něco více směšného?
Takže každý blbeček v Salt Lake City... a to si piš, spousta blbců v tomto hlavním regionu... chtěla dělat něco takového, že ji opijí... a nasadí nějaký druh toho stupidního přízvuku jako, "Hej, drahóšku, nemaš chuť na soulóž?"
zkurvený kolena v nebesích. Bylo to smutné.
Opravdu mě to rmoutilo.
Ubohá holka neměla žádnou sebeúctu.
Pro mě, Anglie není nic víc než velký Americký stát,... jako Severní Dakota nebo Kanada.
Můžeš se na mě podívat a říct, "Hej, proč jsi tak rozzlobený?" A já ti řeknu.
Protože navzdory servilitě vůči Anglickým skupinám v S.L.C... tihle zasraní angličtí maníci můžou říci tak leda hovno o nás Američanech.
Všichni jsme pro ně banda křupanů. No, víš co?
Já nejsem zasranej křupan!
Nenosím kovbojské boty. Nesnáším podělaný rodeo.
Koně mi smrdí jako sračky... a nechci mrdat s nikým kdo je v mém rodokmenu.
Definováno, nejsem vidlák a nejsem zasranej křupan.
Ó, slunce nikdy nezapadá nad Britským impériem.
No, slunce nikdy nezapadá nad mou prdelí!
Ještě jiná věc mi leze krkem, tlachy o tom kdo začal punk rock.
Byly to Sex Pistole v Anglii?
Byli to Ramones a Velvet Underground v New Yorku? Jsou to Ramones?
Jsou to Sex Pistols?
Koho zajímá kdo to začal?
Je to hudba.
Nevím kdo to začal, a je mi to u prdele.
Jediná věc co vím je, že jsme to dělali drsněji... proklatě, byli jsme rychlejší, a určitě jsme to dělali s větší láskou, bejby!
To nám nemůžete vzít.
Důkaz A.
Je to můj důkaz, doopravdy, ale, víš co?
Já si myslím že je kurevsky dobrej.
Pokud jsi kurva chlap, vymrdáš mě tady!
Řekla jsem jestli jsi kurva chlap, vymrdáš mě tady, přímo tady, teď!
Sráči.
Hej, nebyla ona s tebou? - Kdo?
- Ehm, Sandy.
Minulý týden, vole.
Potloukali jsme se, ale někdo není kdokoli.* Tak jako tak, padla mi do oka Trish.
Hej, kde je Trish?
Chtěl bych si s ní promluvit.
Připravuje raut pro skupinu.
Hej, není Trish, hm, 30-něco? Jó, vole.
Je zasraně chytrá.
Můžu ji poslouchat, hm, hodiny.
Dobře pro tebe, protože jediný co dělá je mluvení.
Koukám Stevo, že si dnes večer vystačí.
Musím něco udělat.
Tak, Marku, jak se máš, staříku?
Kurva! Nejsem starý, zkurvysyne.
Ó, né. Já jen...
Víš jak, chci říct, jsi starší kdokoli jiný tady.
To záleží na tom jak se na to díváš.
Jsem mladý srdcem... mladší než jakákoli z těchto nešťastných duší tady.
Víš jak, Bob... vždy vyhledává bolest.
To je to proč nemohu rozumět vám Američanům.
Vždy vyhledáváte bolest. Jo, no, výš co?
To co říkáš mě rmoutí, Marku.
Opravdu.
Podrž mi je.
Vyhledáváš více utrpení?
Ne, musím se o něco postarat.
- Hej, to je Bob! - Co?
Jó, Bob!
Policie.
Jaký nečistý spolek fašounků
Co jste očekávali ve městě Boha?
Mormoni ženou tenhle stát, a obávám se že tak se věci mají.
Poslechni, pozére.
Nech mě abych ti to vysvětlil.
Byla to má instinktivní reakce protože jsi udeřil mého přítele.
Jsem vyhazovač téhle skupiny. Je to má práce.
Ano, ale tohle je punková show.
A zmatek a punk show... Je to jako hrášek a mrkev.
Je běžné že týpek vyleze na pódium a poté zase skočí pryč. Hele.
Je mi to opravdu líto výprasku... a doufám že zbytek vašeho pobytu v Americe bude příjemnější.
- Jsi zatčen, synu. - Za prodej trávy?
- Není to trestné, vy víte.
- Ne, tráva je v pohodě.
Každopádně, tohle tričko je v pár státech shledáno ilegálním.
Mělo by to být roztržené tričko, ha?
S obrázkem Ronalda Reagana, možná s dírkou po kulce v jeho hlavě?
- Bylo by to víc punk? - Jóóó.
Jsi dobrý chlap, Marku.
My potřebujeme více chlapů jako ty, tady v Americe.
Bude se mi lépe spát teď když jsi mi to řekl. - Eddie.
Chcípni, kámo. - Hej. - Hej, ty jsi ten zpívající týpek?
- Hej.
-Tak, co si myslíš?
Dobrá show?
Znovu už v tomhle městě hrát nebudu, příteli.
Je to tak nudné pro tvé Britské týpky?
- Ne, je to moc krvavý násilí. - Díky ti.
Pojď se mnou.
Mám něco co ti chci ukázat.
Tak tady je ta skupina.
E.D.T., Extrémní Desátnický Trest.
Jedna z nejtvrdších, nejvíce hardkór skupin v U.K.
Dobrá skupina, také. Přijeli do Salt Lake City.
Mysleli si že je to drsný.
Osmnáctiletý pankáč vymlátil duši z jejich vyhazovače.
O tohle opírám své argumenty.
V zemi ztracených duší... revolta se stává těžkou,... ale v nábožensky tyranském městě,... kde polovina jeho obyvatelstva není dokonce tohohle náboženství,... přijde jako oheň.
Jste tady na návštěvě? Ano.
Já myslím že se všichni napjatí jak se mu daří.
Viděli jste Vymítače Ďábla? - Jo.
- Líbil se vám?
Je to nebezpečné?
Ne klinicky.
Co to znamená?
- Ježíši. - Hej, Bobe.
Žiješ?
Chci cigáro, člověče. Chci od sud vypadnout.
Poslouchej, kamaráde.
Neseme dobré zprávy.
Říkali že dnešek bude tvůj poslední den.
- Dnes? - Dnes.
Díky Bohu!
Tihle doktoři mi můžou políbit prdel!
Nechej toho, rváči, nebo ti dám další injekci.
Ta žena mě kurevsky nesnáší, člověče. Co je se záznamem?
*
Neříkej mi že jsi si se mnou lámal hlavu, ty velkej sráči. Né, vole.
Začínám šílet.
Jak dlouho jsem tu byl?
- Tři týdny.
- Ó můj bože!
- Navštívil tě někdo?
- Ne, ne. Jenom vy.
Jenom vy, lidi.
Vy jste mě navštívili.
Byl jsem v karanténě, člověče.
Pojmenovali po mě nemoc. - Ty jsi nemoc.
- Hm, a co tvůj otec, Bobe?
- Co s mým otcem? - Já jenom myslel...
On ne...
Ó, ne.
Nepřišel.
On je ochlasta, jak víš. Ale jsem volný, co?
Jsem volný.
Víš jak, miloval jsem toho týpka.
- Nyní pád nenávisti mohl opravdu začít. První směrnice naší práce.
Rozjeli jsme párty v našem bytě.
To je, hm, první párty listopadu, jo? Celá parta je tady.
Všichni jsou v domě. Nechte mě vás představit.
Boba pamatujete, samozřejmě.
On je...
- Hej, přestaň se srát do toho kazeťáku!
On je také jeden z hostitelů. Je to jeho zasraný stereo.
A tohle...
Ó, můj Bože.
To je Trish.
Ona je, hm, Bohémská královna.
(nebo také Bohemian queen = Česká královna. -poz.překl.:-)) Ona je bohyní scény.
Všichni ji tu opravdu chtějí.
Pokračujme.
Nyní zůstaňte blízko, jelikož tady všechny neznám.
Je tady dost pozérů. Oó, tohle děcko, myslím.
Tohle děcko, to není zasranej pozér.
On není pozér.
Vypadá jako úplný buran, co?
Tenhle týpek vypadá jako ťulpas, ale jeho jméno je Mike.
Je to jeden z nejvíc drsných týpků na scéně. Nuže, sledujte co se stane.
Zůstaňte kde jste.
Budu hned zpět. Tohle je bezva.
To je moje oblíbená část.
Vidíš co chci říct? Punk rock!
To je punk rock!
Párty je v plném proudu. Pokračujme.
Hej, Marku, tak jak jde balení?
Smotává se pěkně.
- Tady. Je na mě.
- Pro mě? Ale buď opatrný.
Tohle zboží z tebe může udělat tupce..
- Naser si!
Většího tupce než už jsi.
Hej, tohle je Mark.
Nuže, Mark není punk rocker. Proč, on není nic, kupodivu.
Není ani vrstevník.
Ale všichni ho znají a celá banda ho miluje... protože má vždycky trávu a tripy.
Co tenhle potrhlý cizinecký sráč dělá za tou Železnou oponou, nemám ani ponětí.
Nemyslím si že by to kdokoli v Utahu opravdu věděl... ale my víme že je bohatý, nadraný zabijáckými palicemi... a úplně přišel o jeho zkurvený rozum.
Tak tedy, Mark byl bohatý, ale ne protože byl dealer, což opravdu nebyl.
Byl samostatně zámožný.
Celá jeho rodina zahynula při pádu letadla v Evropě když mu bylo pět.
Věci se měly tak, on si rád kupoval věci a chlubil se s nimi.
Jeho bankovní konto praskalo ve švech penězi z pojistky z té nehody.
Takže bys musel protrpět nějaký kecy pokud by si chtěl zabodovat... protože Mark opravdu miloval společnost.
Vypadá to jako stříbrná gramofonová deska, ale není to stříbrná gramofonová deska.
Je to laserový disk.
Tohle je vodní postel.
Ale není to obyčejná vodní postel, protože normální dělá takhle. Hodně vln.
Zábavné na tom je, že tahle nedělá žádný vlny.
No, proč jsi si nekoupil jenom obyčejnou matraci... která nedělá žádný vlny?
Tahle nedělá vlny.
Pochop, byla také ve stříbrné, ale koupil jsem si černou protože vypadá víc v klidu. - Jó, ale...
- Tohle je mistrovský kousek.
Má jednu, dvě, tři, čtyři, pět, šest, sedm...
Sedm nastavení pro ideální pohodlí... které bych ti nyní s potěšením předvedu.
To je tenhle projektor vzadu. Pět tisíc babek.
Chci říct, za to si můžeš koupit zkurvený auto.
Tahle věc tady má malou platinovou věcičku. Je na tom film.
A tak se nikdy, vůbec nikdy nezašpiní.
Nikdy si nekupuji desky.
Kupuji jenom CDéčka, protože mají mnohem lepší zvuk. - To je skvělé.
- Hej, je toho tu více!
- Hodně víc? - Spousta!
Byla to charakterová vada, jistě, ale každý nějakou máme.
Tahle část mi starosti nedělala.
Hlavní problém s Markem byl... že byl zastrašující, a měl tendence vypěnit.
Vždy se strachoval z okradení... a současně bral na hůl bez jakéhokoli studu nebo viny. Zmatek v člověku.
Třebaže.. dovedl být také optimistický, víš, taky trocha protivný.
Měl jsem dva sáčky trávy tady v kuchyni.
Oni se vždycky snaží mě ošidit, víš? - Kdo to?
- Kdo?
Kdo?
Všichni.
Víš že dávám všem, Stevo. Ty to víš.
A oni jen jdou kupředu a snaží se vzít cokoli co chtějí.
Nutí mě to zabíjet... co už jsem v minulosti udělal, to mi věř.
Neříkám že to ze mě dělá chlapa nebo cokoliv.
Prostě podávám informaci.
Kdy jsi zabíjel?
V Miami jsem zastřelil dva muže. Proč si myslíš že jsem tady?
Protože miluji tohle místo?
Zasraný Salt Lake?
Snažili se mě okrást, tak jsem je střelil do hlavy.
Musíš vpravit alespoň jednu kulku do hlavy aby ses ujistil.
Vypadni odsuď.
Dělej. Nikoho jsi nezabil.
Jdi do hajzlu.
Nevěříš mi, co?
- Tímhle.
Chceš být kovbojem, tak ti ukážu kovboje.
No tak. Jen dej tu věc pryč.
Nesnáším tyhle hračky.
Odlož ji.
Chápu ten žert.
Teď ji odlož.
Když jsem byl děcko, má rodina zemřela při letecké nehodě.
- Vím. - Ty víš?
Moje máma nám řekla abychom se připoutali protože to začalo kodrcat... tak jsem to udělal.
Podíval jsem se na ni a ona se usmívala.
A potom takhle, bum, letadlo začalo padat.
Otec seděl vedle pilota a řekl nám že se nemusíme strachovat.
Ale, hej, dokonce i v pěti jsem věděl že jsme měli problém jelikož pilot brečel.
Tak jsem se podíval na mou sestru. Byla jako, "Oh, člověče.
Přibližujeme se."
Tak jsem se podíval na mámu znova a ona se na mě znova usmála... a v tu chvíli jsem se usmál.
A poté jsme narazili do země... a něco prošlo skrz to letadlo... a useklo mé matce hlavu.
Tak teď ta hlava letěla přímo na mě... a vůbec ze mě nespustila oči.
V tu chvíli jsem omdlel.
A když jsem se probudil, moje rodina byla na kousky všude okolo.
Viděl jsem matčinu ruku, sestřinu nohu... bratrovu hlavu... ale nemohl jsem najít mého otce.
Chtěl jsem, třebaže... proto abych nakopal jeho zasraný mrtvý tělo.
Protože lhal.
Chápeš co se ti snažím říct, Stevo?
Tak jednoduché, tak jednoduché ti to vzít.
při každé příležitosti kterou dostanou, se pokusí.
To je špatný.
Chci říct, to je fakt špatný.
Věříš Bobovi?
Bobovi?
Jo.
Myslím si že mi mohl sebrat mý zboží.
No, on spí.
A co když jsme byli nahoře?
Tehdy to mohl sebrat.
No, já si to nemyslím. Chci říct, to není Bobovi podobný.
Není zloděj.
Jak to víš?
Víš co?
Myslím že bychom se ho měli zeptat.
Hej, Marku. Počkej. Hej, Marku.
Ale jdi. Prostě vychladni, člověče.
- Ó, Ježíši.
Hej, vstávej.
- Hej ty!
Vstaň.
Máš mou trávu!
Odlož tu blbost než ti nakopu prdel, člověče.
Jsi v pořádku? Vlez mi na záda!
Nechci tě zranit!
Pojď sem.
- Dělej.
Vyprázdni kapsy.
- To zasraně není v pohodě, Marku!
- Za minutu uvidíme co je v pohodě. Dobře.
Vidíš, nic nemá.
Říkal jsem ti to.
- Drž hubu.
Chlape! - Hotovo, vole.
Omlouvám se.
- Ty se omlouváš?
- Jo, já si jen myslel že jsi měl moje brka. No, táhni do hajzlu, člověče!
Hej, to neříkej, táhni do hajzlu.
řekl jsem že se omlouvám. - Ne, jdi do prdele!
- Řekl jsem že se omlouvám!
- Ale jdi, Bobe.
Jsi jako můj bratr. - Ne.
Táhni.
- Dobře.
Nejsem šílený. Jo.
- Jsi můj přítel, uh?
- Polib mě.
- Dobře.
Hej, vystrašil jsem tě?
Mě to nevystrašilo.
Byl to vtip, ty víš.
- To je sranda. - Jo. OK.
- Střelil jsi pohovku. - Víš co?
Koupím si novou.
- Ach, nic se nedá dělat.
- Říkám jdeme ven a ukrademe auto, hm? - Dobře.
- Ok?
Tak jdeme.
Punk rock.
Ačkoliv bys tu mohl nechat tu zbraň.
Tak se Mark a Bob udobřili protože Mark byl prostě takový.
Co můžeš udělat?
Později ukradl auto.
Ne že by potřeboval auto.
Už měl, hm, tři auta.
Ale řek bych, zábava je zábava.
Chvíli jsme jezdili okolo, zhulení,... já a Mark.
Bob jenom pil piva.
Povídali jsme a poslouchali jsme Markovy nesmyslné teorie o všem.
Víš co je legrační na Ronaldovi Reaganovi?
Vlastně, není to tak legrační jelikož ten chudák má jen levé varle. - Kecy. - Je to pravda.
Jednou jsem viděl obrázek.
- Kurva, vole! - To mnohé vysvětluje.
Ronaldek.
Svět nemá žádný způsob jak se čistit. To je důvod proč je tady tolik prachu.
Je tu tahle podzemní silnice, vede z Texasu do D.C.
Víš co?
Pašují tudy UFa.
To je zlý.
Neidentifikované létající objekty?
Věděl jsi že se delfíni vyvinuli z lidí?
Věděl jsi to?
Jednou jsem v Řecku viděl napůl delfína a napůl člověka
A jak noc končila, Mark se rozhodl zbavit ukradeného auta.
Však víš, důkazy.
Potop se.
Potop se, ty troubo!
Hej, proč se nechce potopit?
No, protože je to Velké Solné Jezero. - A?
- Jó, vole.
Je v něm sůl.
Je to, hm, neslanější jezero na světě.
- Způsobuje plování věcí, víš? - Nadnášet.
Ono plave.
Děláte si ze mě legraci.
Jdi ke dnu, ty troubo!
Ty zasraný debilní zkurvysynský jezero! Potop se!
- Co se mi snažíš provést? - Dobře. OK.
Ne, ne ,ne.
- Je to v pořádku.
Jdeme domů. - Lidi!
Ještě jsem s tebou neskončil!
Ale když bylo vše řečeno a provedeno, Mark byl v pohodě týpek... a večer s ním byl důkaz anarchie.
Tak jsme ho přijali a chodil na naše párty.
Hej, stavím se později, v pořádku?
Ne pokud tě uvidím první já. - Přesně vím o čem mluvíte.
- S dovolením.
Můžu projít?
- Hej, Jen!
- Ó, zbožňuji tvůj dům.
Hej, koukni, Jennifer.
Koukni. To je Jennifer.
Je jí 17.
Vypadá o mnoho starší.
Vypadá starší protože tenhle životní styl tě opravdu vytvrdí. Ten humor tě z něj přejde.
A ona má tohohle bratra...
Zklidněte se tam!
Ona má tohohle bratra jménem Chris.
On je tenhle death rock pankáč a on je,hm...
Vlastně nevím proč vám to říkám protože se s ním seznámíte později. Teď tahle holka...
úplně překrásná, sladká jak moučník... je nejskvělejší dítě jaké kdy Bůh stvořil... ale nechtějte si s ní začínat, když nemá své léky,... v temném, pouštním údolí.
Ona ti, opakuji, ona vám urve hlavu.
Tahle holka je masožravec.
Podívejte, masožravec.
Buďte opatrní.
Koho dalšího vám mohu představit?
- Neuvěřitelné! - Ou, jéé, koťě.
To je Sandy.
Ó, můj Bože, Sandy.
Mám rád Sandy.
Nuže, Sandy nemá nic obecně společného s anarchií.
Ona je pouze překrásná, úžasná, zábavná, duchaplná... láskyplná, sexy, neoblomná, trochu podivná... a já ji absolutně zbožňuji.
Sandy mám moc rád. Tohle je mod John.
Tak tedy, mods nejsou pankáči.
Ve skutečnosti máme s mods spoustu roztržek, ale on je v pohodě.
On je jeden z těch týpků co se pohybují volně mezi partami.
Jako diplomat. - Gándí!
- Vždy přinese dárky.
- Kde jsi sehnal pivo?
- Wyoming. Kde jinde?
Vlastně tohle potřebuje vysvětlení.
Piva v supermarketech v Utahu jsou slabá.
Tři stupně místo normálních šesti stupňů alkoholu.
Je to církevním vlivem a to je osina v prdeli. Pro mě to nedává žádný smysl.
Pokud máte alkohol, tak máte alkohol.
Tak proč tři místo šesti?
Víte, ochlasta prostě musí vypít dvakrát tolik piv aby se opil.
Tak že nejen že máte na starost opilce... ale máte opilce, kteří jsou obézní a nevychovaní. Není nic horšího.
Takže když chcete opravdové pivo, máte dvě možnosti:
Za A, státní prodejnu alkoholu.
Podívejte, můžete zde koupit normální pivo.
Jsou tu tři obchody v Salt Lake City ve kterých si ho můžete koupit.
A jejich prodejní doba fakt zavání. Útlakem.
Taktéž jediné možnosti jak nakoupit nějaký alkohol kromě soukromých klubů.
Kdo si je může dovolit, tedy kromě týpků jako je můj otec? Nedělej to. Nech toho.
Stop. Přestaň s tím.
No tak. To nemůžeš.
Takže jak ti říkají?
Máš nějakou přezdívku?
- Eh, říkají.
Jo. - Dlouhá noha?
- Jako Dlouhán?
- Jako třetí noha?
Můžeš mít whisky, gin, víno. A tady je to místo kde ho mají.
A teď ta nejhorší část.
Řidičák, kluci.
Hele, tenhle pokladní nejí jen pokladní. Je to polda.
Tady tenhle týpek je zasranej fízl.
Tak koupíme pivo a tenhle týpek zavolá policejní vůz aby nás sledoval domů.
Protože jeden pohled na nás a ví "Hergot, s těmihle chlápky budou potíže."
Nuže, Bob a já možná nebudeme nevinní... ale my obvykle dodržujeme zákony. Obvykle.
Při této události jsme neudělali absolutně nic špatného.
Vypadali jsme podezřele, ano, ale za ty roky právní přípravky...
Jsem objevil mnoho rozporů v systému... ale nenašel jsem nic co by říkalo že vypadat podezřele... byl sám o sobě zločin.
Do toho. Tak dej mi ránu.
- OK?
Ale tohle není o právu.
To je o vidlácích. Tak bitva pokračovala.
Kdo za to může?
Policajti byli vidláci,naši nesmiřitelní nepřátelé... horší než mods, rockeři nebo pozéři.
Tak jsme dávali výprask kdy jsme jen mohli.
Ale v tomhle složitém světě fašismu to byla politika státu Utah... měli jsme jen jednu volbu pokud jsme chtěli opravdové pivo.
Volbu B, Wyoming.
Státní hranice byla hodinu a půl... krátká projížďka do Evingstonu ve Wyomingu... kde můžeš dostat chlast jako svobodný člověk... jako notorik který vyrazil do Kanady pro utrejch během Prohibice.
Tak jsme jeli s Eddiem ráno před tou párty. Eddie nebyl anarchista.
Dokonce nebyl ani pankáč.
Eddie byl na ženy.
Ale ne v chlapském, kodrcavém způsobu. On byl opravdový romantik.
Několikrát mu rozkopali prdel jako gayovi, kterým ale nebyl.
Bezprospěšně zmlácen teplouši.
Je mi úplně ukradený co si vidláci v tomhle městě o mně myslí. Vím že nejsem gay.
Dámy ví že nejsem.
Nemám problémy s teplýma týpkama.
Ve skutečnosti to jsou jedni z nejpohodovějších týpků co znám.
Jediný důvod proč půlka těhle týpků začala mít kecy... není proto že se se mnou chtějí prát. Je to protože mě chtějí mrdat. To nevím, člověče.
Kdyby mě někdo nazval něčím co nejsem, dovedl bych se dost rozzuřit.
Problém s tím kdo do tebe cpe kecy o tom že jsi gay... není to že se o tobě mýlí, ale to že do tebe cpe ty kecy. - Rozumíte?
- Takže tobě se líbí tahle hudba, člověče?
Fakt válí.
- Já si myslím že je pro pozéry.
- Takže, myslím si že jsi buzerant.
- Naser si sám.
Budeš mít více kund.
Pokud bereme ohled na to že naše způsoby v Utahu byly neobvyklé... ve Wyomingu,láskyplně nazývanému Stát Kovbojů, byli jsme zkurvení cizinci.
Kdo k čertu jste?
Přicházíme z jihu a pátráme po Mesiáši.
Následovali jsme tu velkou hvězdu.
Jó, přinášíme zlato a kadidlo.
- Co děláte?
- Následujeme hvězdu.
- Ó, můj Bože. Kdo vás, chlapci, pustil ze státního institutu?
Bude lepší když vás vrátíme zpátky do nemocnice. Ne.
To je v pohodě, člověče.
Jsme z Anglie.
- Anglie? - Jo.
Přesně tak.
Proto vám patrně připadáme tak výstřední, člověče.
Anglie, ha?
Nuže,řekl bych že to to vysvětluje.
Užíváte si pobyt ve starých dobrých U.S.A.,chlapci? Jasná páka.
Je to skvělá země.
- Co to u všech čertů je?
- To je v pořádku, Matko.
Jsou z Anglie.
Ach, to hraje roli, ne?
Co ti ksakru udělali s vlasy?
Můj Bože, vypadáš jako zatracenej Indián.
To byl lékařský experiment, ale už bude v pořádku.
Chudáčku.
To je důvod proč přichází tolik záplav a zemětřesení.
Na téhle půdě leží prokletí.
- Konec je blízko.
- To je tak pravdivé.
Omluvte mě, madam, ale zde byly záplavy a zemětřesení... od počátku času, vole.
Je to tak, ale nikdy tu nebylo tolik Satanových přívrženců... nahromaděných na Zemi jako je teď.
A Písmo svaté jasně říká... když Satanovi přívrženci budou většina... poté Bůh pozvedne svou hlavu... a oheň bude prýštit z Jeho čenichu... a v Jeho očích bude plát pomsta.
Nikdy jste neviděli takové běsnění jako je Boží hněv.
Takže vy lidi tady kolem máte spoustu ďáblových uctívačů?
Ach, více než kdykoli. Oni nesou znak.
- Ámen.
Nuže, a co 2.
Světová válka?
Nacisti byli stejně dobří jako Satanova armáda, a svět také neskončil.
Jo, vole.
A co Nacisti?
Nedívám se na Nacisty jako na ďáblovy uctívače.
Ach, nedíváte?
Shledávám je víc jako shromáždění lidí. Co?
! ?
Co jsi...
A co to o tom znaku?
Lidi říkali jste něco o nějakém znaku.
666.
Znak bude na všech z nich.
-Znak. Otče!
- Ach, můj Bože!
- Obávám se tě, Otče! - Ach, můj Bože!
- Kaplane!
- Ach, můj Bože!
Ach, kurva!
- Jdeme, jdeme, jdeme! - Říkal jsem vám že s nimi budou problémy.
A kurva!
Wyominský lid...
Nuže, podle mě jsou OK.
Jen zmatení jako my všichni.
Ale Náckové nás vždy srali.
Tady ve městě bylo několik Náckovských pankáčů.
Nevím co tihle chlápci chtěli.
Měli oholené hlavy a pásky na rukávu.
Rebelie je jedna věc.
Tomu rozumím.
Ale je tu několik věcí které jsou zkrátka děsivé.
Ne ta zmínka o anarchii, bezsystémové společnosti co jsem chtěl... žádná vláda, žádná pravidla...to byl pravý opak Náckovského fašismu.
Takže kdykoliv jsme měli šanci tak jsme tyhle děcka zmlátili do krve.
A to bylo ono.
Čau, jmenuji se Eddie.
Ty žiješ ve světě snů, Bobe.
Víš, jen jsem seděl támhle na té židli v rohů.
Nikdy jsem vlastně necítil mimořádné nutkání s někým mluvit... a v tom jsem viděl jak vcházíš do místnosti.
Jsi jak poklad.
Našel jsem poklad.
Něco mnou prošlo...tohle nutkání přijít sem a mluvit s tebou.
Jsem Alladin, a toto je má lampa.
Toužila jsem po tobě, a ty jsi tady.
Jsi jako básník, vole.
Ne, to jsi ty kdo je tu básník.
Tvůj obličej vypadá jako Ginsbergův... nebo Wildeův nebo také Hawthorneův.
Kurevsky skvělá párty! Kurva jo!
A co ty?
Jsem mravenec zírající na lidskou bytost.
Čekám s obrovskou náruživostí až budu tebou rozmáčknuta.
Ty chceš...
Kdo to kurva hodil?
Kurevsky skvělá párty!
Boj.
Co znamená a odkud pochází. Pojednání.
Homo sapiens.
Člověk.
Je sám ve vesmíru.
Paknáč.
Stále člověk.
Je sám ve vesmíru.
Ale zapojuje se. Jak?
Mlátí se navzájem.
Není žádná čistější cesta ocenit zdali jste nebo nejste naživu.
Nyní, komplikace.
Důvod bojovat: Někdo odlišný.
Rozdíly vytvářejí spory.
Spor je důvodem proč bojovat.
Nuže, boj je důvodem cítit bolest.
Takže bojovat, s důvodem... být živý s důvodem.
Konečná analýza. Bojovat: Důvod žít.
Problémy a rozpory: Jsem anarchista.
Věřím že bytu neměly být pravidla, jen chaos.
Bojování se zdá být chaosem, a když se na show v publiku třískáme, tak je.
Ale když bojujeme z důvodu, jako vidláci, tak je tu systém.
Bojujeme za to za čím si stojíme...chaos.
Ale boj má uspořádání.
Boj prokazuje moc, moc je vláda... a vláda není anarchie.
Vláda je válka, a válka je boj.
Takže kruh vypadá takhle:
Naši vidláčtí rváči... jsou lacinější verzí obvyklého konfliktu.
válka znamená extrémní vládu... protože války jsou bojovány k prosazení pravidel nebo idejí, dokonce svobody.
Ale myšlenky jiných lidí vnucované někomu jinému... i když je to něco jako svoboda, je stále pravidlo.
Ne anarchie.
Tyto rozpory mi začaly být jasné na podzim '85.
I když již při první mé párty, proč jsem tedy miloval boj?
Zaškatulkoval jsem to, ale stále jsem tomu nerozuměl.
Šlo to proti mému přesvědčení opravdového anarchisty, ale tak to bylo.
Soupeření, boj, kapitalismus... vláda, systém.
To bylo to co jsme vždy dělali.
vidláci vybíjeli duši z pankáčů, pankáči vybíjeli duši z mods... mods vybíjeli duši ze skinheadů, skinheadi vybíjeli duši z metalistů... metalisti vybíjeli způsob života z nové vlny... a nová vlna nedělala nic...
byli to noví hipíci.
Co je pointa? Finální shrnutí?
žádné.
Tak já jen zamknu, pokud mi dáte chvilinku.
Vole, ona je, hm, zodpovědná, víš?
Ona je podnikatelka.
Má svůj vlastní obchod.
Přispívá společnosti.
Bobe, vlastní obchod pro feťáky. Prodává bongy, Bobe.
- Ne, ne ne.
Není to tím co prodáváš.
- Bla, bla, bla.
Proč musíš být tak cynický.
Proč nedospějěš?
Ty děvko! - Hej, Marku.
- Zdar. Skvělá párty minulý týden.
- O to jsme se snažili, prosím tě.
- Zvířata.
- Vždy jsem milovala zvířata.
Na konci byla trochu násilná. Násilná.
Koukněte kdo mluví, pan NRA.
- Co tady vlastně děláš?
- Vlastně, přišel jsem říct že to balím.
- Kam jedeš? - Jedu do Miami.
- U všech pekel co je v Miami?
- Peklo je v Miami. Nebojte se.
Vrátím se.
Na to se můžete vždy spolehnout.
Pro se vždycky chceš vrátit na místo jako je tohle, člověče?
Je jako jakékoli jiné místo, Bobe...
lidi, domy, silnice, auta.
Co myslíš že je jinde?
- Svoboda. - Jó.
Svoboda.
Ta není jinde.
Svoboda je jiný způsob jak říct "smrt".
Víš co si myslím?
Jsi pěkně zkurvej podivín, člověče.
Víš to? Balím to.
- Jasně, člověče.
Na viděnou.
Hej, Marku, pokud by jsi byl kdykoli osamělý... a nebo si chtěl s někým popovídat...
Tak Bob je tu vždy pro tebe.
- Naser si!
- A to bylo naposled co jsme Marka viděli.
Nikdy se nevrátil z Floridy, pokud to bylo tedy místo kam jel.
Šli okolo zvěsti... že zemřel při pádu letadla jak se mělo stát před těmi všemi lety.
Tak jako tak, to bylo Salt Lake.
Lidé přicházeli a zase odcházeli.
Tak, Trish, budeme se budem potloukat později? *
Já ti řeknu co, Bobe.
Jdeš se mnou.
- Jdu?
- Správně.
- Teď tě vlastním. - Ó, jó.
Správně.
Zapoměl jsem ti to říct.
Prodal jsem se Trish za 36 babek.
Šestatřicet babek.
Óó, Trish, to je dobrej obchod.
Salt Lake City
Země mrtvého moře.
Sión, jak ho Mormoni nazývají.
Je to opravdu svatá země.
Koukni, Stevo.
Mě si nemůžeš dovolit, staříku.
- Tak jak to jde?
- Není to tak zlý.
- Jak se k tobě chovají dámy?
- Dámy?
Můžu tě ujistit, ženy v tomhle městě jsou tak mizerné...
Dal bych cokoli, vypadnout k čertu.
Víte co, dal jste dobrou věc do mé matky, pane.
Možná.
Takže, dobré zprávy.
Svět se blíží k jeho konci. - Lepší.
- Ach.
Au, doprdele!
Lepší než to?
Lidé se vzpouřili. - Ty...
- Jó?
- Jsi byl přijat...
Na docházku na Hradvardská Práva.
Tati, ty a já bychom opravdu měli zapracovat na naší definici dobrých zpráv.
Stevene, je to skvělá zpráva.
Již jsi prošel právní přípravkou.
Proč to nedokončit vývoj, a to tou nejlepší možnou cestou?
To je tak legrační, protože, hergot, Otče... dokonce nepamatuji podání žádosti na Hradvardská práva.
- Podal jsem žídost za tebe.
- Chceš říct že jsi mě podepsal? - Jó.
- Hej, gratuluji, staříku!
Doufám že si užiješ druhý výlet na Hravardskou Právní školu.
Stevene, vždy chodíš okolo jako teď?
Jsi ze školy pryč. Máš skvělé známky.
V čem je problém?
Tati, podváděl jsem.
Celou dobu na vysoké jsem podváděl.
Ach, v pořádku.
Jo, podváděl jsi.
Ale proč?
Očividně jsi se dostatečně staral aby byly tvé známky dobé.
Znám tě Stevene.
Jsi jako já.
Možná jsem jako ty, ale ne úplně.
Tak proč právní přípravka?
Proč ne liberální vědy?
Proč to všechno?
Studoval jsem právo protože jsem chtěl poznat... jak úplně jsou tvé životní touhy naprosté voloviny.
To je bláznivé.
Ty víš co.
Víš co si myslím že to je?
Myslím si že se z tebe stal fašista.
- Fašista?
- Jseš Nácek. Jsem Žid.
Jak mohu být Nacista?
To je to nejhorší.
Tati, koukni na tohle.
Co je tohle za auto?
To by mohlo být Porsche.
Porsche co jsi koupil na obchodním zastupitelstvu Volkswagenu.
Volks wagen. Správně?
Pro obyvatelstvo.
Kdo ho navrhoval?
Kdo by to tak mohl být? Nech mě abych ti napověděl.
Adolf Hitler.
- Je to jen auto, jasný?
- Úplně.
Já téhle věci naprosto rozumím.
Ale je to auto co bylo sestrojeno, navrženo a vytvořeno... z krve a bolesti tvého lidu.
-Vezmu tě na oběd. - Jasně.
Vydrž.
Můj otec nebyl úplně špatný.
On jenom prostě neměl ponětí.
Líbilo se mi jak maká jak hovado.
Co mě sralo, ačkoliv měl, měl pravdu s jednou věcí.
Proč jsem se tak snažil ve škole? Nechtěl jsem.
Chci říct, snažil jsem se na to úplně srát.
Vím že se mě jen snažili formovat jako potravu pro děla pro jejich války.
A vím že to znamená někde lhát.
Ale nějak jsem studoval, a nějak jsem získal známky... a teď, nějak, jsem byl přijat na zkurvenou Ivy League školu.
Poslední místo na panetě pro kluka jako já.
Chci říct, určitě tam nechci dokud nebude podpálena.
Hej, na co zíráš?
Získal jsi správnou představu?
Nuže, byla tady tahle záležitost celoživotního zápasu s chudobou... která byla počátkem důvodu k rozmylšením nad sebou... poté co jsem se setkal s někým z mé minulosti pár dní dříve.
Vy lidi neměli byste třeba dolar nebo nějaký drobáky?
Ach, doprdele. Sean!
- Jo?
- Hej, to jsem já. Stevo.
- Bob!
- Ne, Stevo. Stevo!
Jak se vede, člověče?
Co jsem ti říkal.
Nemáš ani ponětí kdo jsem, že? Pamatuješ?
Střední škola.
Číro.
Jó, měls kurevský číro. - Jó.
Punk!
- Jak se vede?
Dobře.
Jak se vede tobě?
- Syšel jsem že tě zavřeli.
Ale zase mě pustili. Jsem svobodný člověk.
Ah, hej, tohle je Sandy.
Sandy, to je Sean.
Seane, to je Sandy. - Ahoj.
- Ahoj.
Rád tě poznávám.
- Nápodobně.
- Tak, co se sebou děláš, člověče?
Ach, člověče, jsem teď zasranej žebrák.
Je to úplně nahovno. - Óóo.
Měl by sis najít práci.
- Snažil jsem se.
Zasraně jsem se snažil. Jasný?
Musím jít.
- Mohu vám pomoci?
- Jó. Volal jsem ohledně práce.
- Volal jste?
- Jo. Chci prodávat oblečení.
Dámské oblečení.
No nevím.
Máte zkušenosti?
- S čím?
- Dámským oblečením.
Co bych kurva dělal v dámských šatech?
Jako co vypadám, jako transvestita?
Nejsem zasranej transvestita!
Ne, ne, ne. Chci říct, už jste někdy pracoval v obchodě?
Víte, prodávat... oblečení.
Kdybych už prodával oblečení, co bych tady asi tak dělal?
Opravdu si nemyslím že je to správný způsob jak začínat pracovní poměr.
Máte opravdu špatný přístup, dámo.
Popravdě, já ani vaši práci nechci.
Je mi jedno kolik mi budete platit, protože já mám bezúhonnost.
Bez-zasranou-úhonnost.
Je to, hm, nemožné.
Je to, hm, nejtěžší věc.
- Není tady nic pro mě.
- To je poravdu obtížné.
Teď jsem bezdomovec.
To je to co dělám. - Tady, člověče.
Dík.
- A co tví rodiče?
- Moji rodiče?
Ach, myslíš moji matku.
Moje matka má ze mě strach.
Nenechá mě ani v baráku.
Není to jako že jsem zabil nebo zranil někoho, víš.
- Je to jen, že je vystrašená.
Hej, už musíme.
Nemohl jsem se na toho kluka ani podívat.
Cítil jsem bolest v břichu.
Nelíbilo se mi to takže jsem se obrátil, jako kdokoli jiný.
- Uvidím vás lidi na rozchodu.* - Po rozchodu.
(on the rebound-vzpamatovávat se z rozchodu, být celý špatný po rozchodu. -pozn.překl.)
Správně. Po rozchodu.
Opravdu mě to sralo.
Ne Sean, ale obracení se zády.
Přehlížení pravdy.
Co jsem tedy udělal? Dal jsem si trip se Sandy v Highland parku... abych přehlížel pravdu ještě více.
Tahle sračka je dobrá.
Mám jí od Trish. Trish ji měla od Marka.
To je podivný pár...
Bob a Trish. - Myslíš si že jsou zamilovaní?
- Nevím.
Musím se jich na to zeptat.
- Je to zvláštní.
- Copak? - Park je tak mrtvý.
- Tohle město je mrtvé.
- Je co?
Je mrtvé. Mrtvé, mrtvé, mrtvé, mrtvé.
Možná jsme mrtví.
Nebylo by to pěkné?
Tohle je kaňon kam chodí ďáblovi uctívači.
Chtěl by jsi se tam mrknout?
Koukni na ty barvy!
Víš, předtím...
Víš, předtím... předtím než Mormoni osídlili toto údolí... to bylo kde Donnerova parta přežívali.
- Kanibalové?
- Jo, kanibalové.
Hlava jedné z rodin měl pravdu.
Říkal, "Měli bychom jít na jih.
Neměli bychom jít přes hory.
Měli bychom jít dolů okolo pohoří a dostat se do Kalifornie."
Dostali se do hádky, a ten týpek zabil jednoho člena Donnerovy party.
Byla tady zuřivá bitva.
Vykopli ho.
Vyvrhel. Sám, osamocen v divočině.
Dokázal to.
Šel sám okolo pohoří do Kalifornie.
Sám v divočině, být sebou.
Ten týpek se vrátil a zachránil Donnerově partě zadek... když byli zapadlí ve sněhu.
Stevo!
Pojď sem.
Pomož mi.
Dotkni se mě.
Koukni.
Jsem tady.
Jsem tady.
Dotkni se mě. Cítíš mě?
To je ono.
Oni ho prostě vyhodili na smrt.
Vyhodili ho zatímco tady seděli a jedli sebe...
Mohu vidět všechno!
Co se to se mnou doprdele děje?
- Ne, nejsem.
- Ano, umíráš.
Proč vždycky umíráš?
Proč všichni umírají?
Myslím že svět opravdu končí.
- Proč to říkáš?
- Není tu pro něj jiné místo kam jít.
Máš pravdu.
Ale kdy skončí?
- To ti nemůžu říct.
- Ne, to mi musíš říct.
Nemůžu.
Ale jdi, malé sladké překvapení.
- Prosím řekni.
- Můžu ti ukázat.
Je to nádhera, že?
Tak krásné jak jen může být...
Řekl bych.
Krásné jak ty.
- Chceš vidět něco jiného krásného?
Krása je konec, Stevo.
Konec.
Ta otázka o Bobovi a Trish mi ležela v hlavě...byli zamilovaní?
- Tak mě napadlo že bych se měl zeptat otevřeně.
- Vy dva jste zamilovaní?
- Kdo? - Ty a Trish.
Ach.
Hmm, nevím.
- Musím se nad tím zamyslet.
- Vlastně to není uvažovací otázka.
No, víš, já...
Zbožňuji ji a všechno.
Je jako bohyně. Pokud umře, umřu.
Pokud mi řekne ať si useknu levou ruku, pravděpodobně to udělám.
Pokud mi řekne ať lížu fízlům řiť, pravděpodobně to udělám.
Jasně, jasně, chápu.
Jo, myslím si že Trish miluji.
Je to zvláštní, člověče.
Nikdy jsem si nemyslel že bych se zamiloval.
Jen jsem uvažoval.
Vždycky jsem si myslel že jsi pozér.
Proč jsem pozér?
Jen pozéři se zamilují do holky, takže jsi pozér.
- Fajn. Myslím že jsem pozér.
- To je to co jsem říkal.
Bobe, ve skutečnosti si nemyslím že jsi pozér.
- Jen jsem se do tebe navážel.
- Vím, vím. Nemyslel jsem si že si myslíš že jsem.
Kam jsme směřovali?
Chci říct, vážně, co se dělo?
Tenhle život, byl šílený.
A já se cítil unavený.
Napůl ročním obdobím,* uvnitř jsem byl tak unavený... a měl jsem tyhle návaly melancholie... zrovna, jako, mávaly mnou... a ten blížící se pocit... že moje filozofie...anarchie...
se rozpadala.
Co uděláte když se váš základ života rozpadá?
Nevím. Ve škole mě to nenaučili.
Potom tu byla ta párty u Chrise.
Chris žil na periférii, předměstí, obklíčen Mormony.
Jeho dům byl jako komuna.
O Chrisovi jsem vám říkal už dříve.
Na té první párty tam byl se sestrou Jennifer, červené vlasy.
Pamatujete ji?
Fakt sexy.
Pamatujete, že?
Tohle je Jen.
- Stevo, jak se máš?
- Skvěle.
Jak se vede tobě?
Skvěle.
Skvěle.
Já opravdu dělám... Opravdu se mi daří.
Fakt. Bože,co děláš dnes večer?
Nic.
To je ono.* Přestala jsem si brát léky a cítím se o moc lépe.
Chris mi řekl ať přestanu protože potom bych věřila v Boha... a vytratila bych se.
Tak jsem přestala, protože jsem opravdu pověrčivá.
Všechno je teď mnohem jasnější.
- Vážně.
Tak čisté.
- Správně. To je Jen, dnes vypadá dost jako Ofélie.
Chrisův dům byl jako komuna.
Byli tu všichni stálí hosté.
Potrhlý Deaky, Bob se tu potloukal s Trish.
Pak tu byl Mike. Byl potichu celou noc.
Sedíc v rohu.
Celá párty byla zvláštní.
Vibrace pokračovaly.
Divná noc. Stevo, Vidím věci jasně, jako je vidí můj bratr.
- Kde je tvůj bratr?
- Tlachá v přízemí.
Povídají celou dobu a to je tak neuspokojivé...
- Chci si jít pokecat.
- Ne, ne, ne, ne.
Rozhodně hipík.
Hej. Tady tě mám.*
Ani nemůžu vyslovit jak je dobré tě vidět.
Mé srdce bylo tak těžké, Stevo.
To je ohromě pěkná vodní dýmka.
Snažil jsem se zkouřit, ale nestane se tak.
Kouřil jsem od doby co jsem se narodil.
Proč jsi řekl Jennifer aby vysadila léky?
Ona je kompletně mimo když je bez léků.
Není překrásná?
Vyděl si ji vyrůstat?
To je má sestra.
Není Lithiová panenka barbí.
- Potřebuje být tím kým je.
- Ano. A měla by.
- Ale kdo ona je...
- Se vypařuje. Nemyslím si že ví kým je.
Myslím že jsme si tady začali povídat o bolesti, Stevo.
Lidská bytost musí projít bolestí.
- Co dělá Jones?
- Satanistická bible.
Snažím se dokázat že Satan není.
On neexistuje!
On se pokusí dnes o půlnoci přivolat antikrista
On nepřijde a když nepřijde...
Jones dokáže že věda je jediná pravda.
- Setkal jsi se někdy s mou druhou sestrou?
- Přichází bouře blesků. Potřebuji získat její fotku.
Čau, Stevo.
- To je moje sestra.
- Celá tvoje rodina je trochu divná.
Ano, ale my jsme zvláštní.
- Promluvme si o anarchii.
- Jo. Tak jsme začali naši debatu.
To byl náš zvyk.
On věřil v uspořádání, já zase v chaos.
Byl to nepřerušený boj.
Vypadal že vyhrává. Párty jako tahle v Salt Lake pro nás pankáče.
Dny mohly plynout.
Mohla tu být párty, potom boj, poté jiný den.
Byl to cyklus.
Třebaže se stával starým.
Já jsem se cítil staře.
Stejně, byla to tajemná noc.
Škola vědy říká že svět se pohybuje od řádu k zmatku... chaos.
Jsou to hlupáci, Stevo.
Jak víš, život jde od řádu, ke zmatku, k řádu.
Atomy se náhodně spojují aby utvořily uspořádání.
- Nemluvně se narodí...
- Dítě, jo.
Přesně tak. Vyroste, zestárne, zemře, rozloží se.
- Naprosto.
- Zpět k chaosu.
Naprosto.
Anarchie. Ale poté se tyto atomy přemění v něco jiného.
Stéblo trávy, strom, květinu, cokoli...cyklus, člověče.
Mám to.
Cyklus, člověče.
Jo, chápu.
Cyklus.
Přišel čas!
Půjdu ven a dokáži... že všechna vaše víra a modlitby jsou neopodstatněné.
Jdeš?
- Myslí to vážně?
- On je vždy vážný, Stevo.
Jdu se dívat.
Uvidíme se později.
- Cením si těchto rozhovorů, Stevo.
- Ne tolik jak já. K oslavování tu máme vědu a k rozehnání démony.
Zvedni zadek, Pippy!
Ukážeme že jediná pravda je věda!
- Myslím že se odtrhneme.
- Znepokojuje mě to. Neměl by si hrát s něčím co nezná.
Neobviňuji tě.
Pojedu s Sandy domů.
Neviděli jste ji?
- Viděl jsem ji vzadu.
- Taktéž.*
Dobře, uvidíme se později.
Co?
Co chceš?
Nebylo to že jsem Sandy miloval.
Věděl jsem že jsme si jen rozuměli.*
Zjistil jsem že Chris měl pravdu...
všechny věci měly řád, i já.
Vybil jsem z toho týpka duši protože vpadnul do mého území.
Bylo to mé území, o tom žádná, zrovna jako v divočině.
Následoval jsem přírodu, příroda byla pravidla a pravidla byla systém.
- Drž hubu! - Nech toho!
Nech toho!
Jdi ode mě!
Vypadni ode mě!
Jsi jako zasraná piča.
Proč jsi to kurva dělal?
Naser si.
Ve jménu Satana, vládce Země a krále podsvětí... Přikazuji silám temnoty aby rozehnali jejich pekelné...
Jones nepotřeboval dokazovat že ďábel neexistoval... ne jako nadpřirozená bytost... protože já ďábla viděl.
Byl v tom pokoji se Sandy. Byl mnou, Harvardem, mým tátou a mámou, námi všemi.
Jones si vlastně všechno tohle jen vytvořil, takže komu na tom záleželo?
"Do prdele s ním, s touhle párty... a srát na všechno.
Především, srát na anarchii."
Nevím, byli jsme, víš, jen se toulat... kouřit cigára a...
Trish měla, hm, sladkou kukuřici, vole, a... Jenom jsme sledovali ptáky a pitomosti a já začal přemýšlet... že Salt Lake není tak špatný, víš.
Víš co říkám?
Vím že to štve a všechno... ale, víš, to je, no, domov, víš.
O čem to doprdele mluvíš?
Všechno co říkám je, pokud se nad tím zamyslíš... nezáleží kam jdeš, musíš mít domov... a Salt Lake je, no, domov.
- Tohle místo nikdy nebude mým domovem.
- Já jen říkám...
Ne, řekl jsi to co jsi řekl.
Rozumíš?
Teď doprdele poslouchej.
Podívej se na to zasraný místo.
Je to prdel!
Podívej se tam a řekni mi co vidíš.
Nic nahromaděné na zkurveným ničím!
Je to jako kdyby se Ježíš Kristus vysral a hovno spadlo přímo sem!
Takže můžeš být šťastný jak doprdele chceš.
Jasný?
Zvykl jsem si myslet si že jsme podobní, shodující se.
Měli jsme něco společného, jako tohle.
Mysleli jsme podobně, cítili jsme ten samý směr.
Ale ty...
Jdi do prdele.
Dospěj, Bobby.
Rozhlídni se a dospěj.
'Protože jsem přísahal Bohu, člověče, Zlomím nad tebou hůl, takhle.
Toto je tvůj domov?
Víš co?
Doprdele s tvým domovem.
A tohle město bylo pořád stejné.
Jen se na něj koukněte.
Nic se tu neděje.
To je to co jsem viděl když jsem se podíval na město...nic.
Jak se Mormonští osadníci dívali na tohle údolí... a cítili že tohle byla jejich země zaslíbená, jde mimo mě.*
Možná že tenkrát vypadalo jinak.
Koukněte na tohle, tenhle chrám.
Když mi bylo 7 a přestěhovali jsme se sem, máma s tátou mi řekli že to byl Disneyland.
Správně tak.
Žít s Mikym, Donaldem a celou partou.*
A nyní Mike, můj dobrý přítel, odsud odešel.
Co?
Odcházím.
Jedu do Notre Damu.
- Jak to můžeš udělat?
- Je mi 18.
Musím jít na vysokou.
Miku, budeš mi chybět, člověče.
Bude to tu bez tebe na nic.
- vole jaký bude tvoje zaměření?
- Botanika.
- Co to je?
- Rostliny.
Půjdeš studovat rostliny?
Chci zachránit deštné pralesy.
Někdo za ně musí bojovat.
Věříte tomuhle týpkovi?
Odchází zachraňovat rostliny.
Tenhle týpek je jeden z nejdrsnějších zkurvysynů co jsem kdy potkal... a on odchází zachraňovat rostliny.
Pomatuji jednou, byl opilý... a v jeho hlavě se zrodil nápad že všechna auta v tomhle bloku... by vypadala lépe bez oken.
K zemi, zmrde!
Všechny je dostal.
Potřebovali zavolat posily.
Nakonec ho dostali do policejního auta.
Poldové mysleli že je na Andělském prachu...
"Jediný způsob jak to můžete dokázat."
Ani ne.
To byl prostě Mike.
Rozbil tyhle zatracený pouta, vykopl autu okno, opilý.
To je to.
Také nikdy nechycen.
Příhoda byla jen na papíře.
trvalo nám týdny přinutit ho přiznat že to byl on kdo to udělal.
Teď jde objímat stromy.
Tak nějak jsem věděl že je to konec.
Všechno co zbývalo jsme byli Bob a já.
První dva pankáči.
Poslední dva pankáči.
Potom zas, získával jsem pocit že jsem byl vše co zbylo.
Bob se zamiloval.
Stevo, chtěla bych tě představit jedné mé mladé kamarádce.
Myslím že by se ti líbila.
Jo?
Proč si myslíš?
Nevím.
Je chytrá... a je ctižádostivá.
- Nejsem ctižádostivý.
- Ještě ne, vole.
Mám tě ráda.
Bob tě má rád.
- Co se děje?
- Nic.
Nic se neděje.
Jsem zdravý jako rybička.
Proč jsi vždycky po celou dobu sklíčený?
Nejsem sklíčený.
Myslím že Sandy tě opravdu dostala.
Ne.
Víš, vole, co z toho.*
Jsi jako můj bratr... a mám tě rád a všechno.*
Ale to co ta zasraná kurva udělala, měl by jsi ji kurva zabít.
Měla pravdu.
Měla pravdu.
Byla to dohoda.
Měl jsem být více opatrný.*
Takže Stevo získal velké srdce.
Nemám velké srdce, Trish.
Mám srdce velké jako hrášek.
Je to v pohodě, myslím.
Chci říct, vy dva jste...
Vy dva jste šťastní.
To je v pohodě.
Prosím jen mě nelitujte.
Hej, Bobe, řekni jí že jsem si to odtrpěl, prosím.*
Jo, to udělal, víš.
Hodně jsem ho obměkčoval ale Stevo je zasraně zatvrzelý.
Zatvrzelý nebo ne, myslím že by jsi se měl s Brandy setkat.
Příští týden pořádá u jejích rodičů párty.
Jo!
Je to bohatá holka, vole.
To je fajn.
Jsem bohatej kluk, co?
Jo, ale ty jsi v pohodě bohatý kluk.
O tom už ani nevím, ale...
Brandy.
To zní jaksi legračně.
Jo?
Moře?
Nic.
Míle ničeho.
Můžeš spadnout dovnitř a nikdy už nevyjít.
Tak k tomu sešlo... rande na slepo, mé první.
Co k sakru.
Nechtěl jsem je zklamat.
Byli to dobří lidé. Věc se měla tak, nepotřeboval jsem rande.
Potřeboval jsem odpověď.
Rok byl promarněn, v pořádku, ale ne tím druhem plýtvání které jsem hledal.
Ne nádherná marnotratnost vyplněna spoustou párty, bojů a dobrého sexu.
Ne.
Místo toho... to bylo více jako pustina... jako plocha pokrytá solí.*
Co tady děláme?
Má narozeniny, vole.
Ach, jo?
Kolik mu je?
Nevím.
Nemyslím že on to ví.
Je starý, myslím.
Vím to.
Chceš vypadat pohledně pro toho staříka.
Neměli bychom ho vzbudit?
Nevím.
Co myslíš?
Nevím, člověče.
Je to tvůj táta.
Jo, vím. Je to jedno, víš, je občas jaksi bláznivý.
Jak to myslíš?
Myslím tím, myslí si že po něm jde CIA a tak podobně.
Co k čertu chcete?
- Co po mě chcete? - Tati, to jsem já.
Bob.
Tvůj syn.
Veselé narozeniny.
Jaktože víš že mám narozeniny?
Vy lidi víte všechno.
Co k čeru chcete?
Nic nevím.
Teď máte problém.
Tohle je můj dům, vy pitomci.
Narodil jsem se tu!
Jsem Američan!
Tohle je můj kousek dortu!
Je mi u prdele kdo vás poslal.
Odstřelím vaše zatracený hlavy.
Příště bude lepší přivést si armádu.
Zatracená CIA.
Za celé ty roky jsem se s otcem Boba nesetkal... ale náhle jsem cítil že jsem znal mého přítele o hodně víc.
Bylo mi ho líto.
Nesnášel jsem tyhle pocity.
Je tak trochu náměsíčný, víš.
Jo, to bych řekl.
Je mi to líto.
Nemusí.
Není to tvá chyba.
Jsi můj přítel, to je celé.
Mě je to líto.
Byla to poslední párty mého mládí a seznámil jsem se s Brandy.
Řeknu vám, lidi,...
Brandy byla žena se kterou bych se oženil.
Tenkrát jsem to nevěděl.
Ani jsem nevěděl jaká byla.
Ani jsem jsi nebyl jist jestli jsem byl gay, asexuál, pankáč, mod... můj táta, Bob, žebrák Sean.
Tu proklatou noc jsem nevěděl nic.
Pokud bych věděl co mě čeká, možná bych zůstal v posteli... nebo bych se možná tu noc cítil lépe.
Život je takový.
Měníme se, to je vše.
Vidíš, týpek co teď jsem není ten co jsem tehdy byl.
Pokud by týpek co jsem byl potkal toho co jsem... vymlátil by ze mě duši.
Tamto jsou fakta.
Ale stále jsem ležel a bděl.
Bál jsem se?
Byl jsem naštvaný?
Nebo to byl jen konec?
Byl to prostě konec a já to věděl?
Stevo, tohle je Brandy.
Pojďte dovnitř, lidi.
Pití je vzadu.
Byl to nejtvrdší úder co jsem kdy dostal.
Vyrazil mi dech.
Byl její.
To to bylo.
Jeden úsměv.
Jak párty běsnila kolem nás tak jsme se seznamovali.*
Musím se tě na něco zeptat.
Jo, do toho.
Zeptej se.
No, proč svým způsobem usiluješ o to vypadat jako pobuda?
Vypadám jako pobuda?
Ne ve špatném slova smyslu.
Vypadám jako pobuda v dobrém slova smyslu.
Nejsi ty, víš, bouřící se proti společnosti?
Jednoduše řečeno, jaksi, jo.
Hej, Brandy!
Co se děje?
- Co tady děláš s tímhle sráčem?
- Jen si povídáme.
Do prdele!
Uvidíme se.
Co jsi říkala?
Nebylo by to více jak předstírání revolty... pokud by jsi neztrácel tolik času nakupováním modré barvy na vlasy... a chodit ven sehnat pankové oblečení?
Vypadá to tak malicherně.
Zastav mě pokud bych byla urážlivá.
Ach, ne, ji rovnou kupředu.
Je to... Ne, je to v pohodě.
Chceš být osobitý, že?
Vypadat jako že nosíš uniformu.
Vypadat jako pankáč.
To není revolta.
To je móda.
- Co je potom revolta?
- Revolta se odehrává v mysli.
Nemůžeš ji vytvořit.
Jen být tím způsobem.
Správně.
Kolik je ti?
Je mi 19.
Co to má s čímkoli společného?
Nic.
Já jsem jen...
Jen jsem uvažoval.
Co v podstatě říkáš... je to že by se ti nelíbil týpek jako já protože mám směšný účes... a oblékám se jaksi legračně, že?
Ne, vůbec ne.
Vlastě, líbíš se mi.
Chci říct, jen jsme se seznámili.
Tohle je moje párty, a já se tu s tebou potloukám celý večer.
Oblékej si co chceš.
O takovéhle věci se nezajímám.
Jen jsem nadhodila teorii... a snažím se rozumět.
Takže... potom mě máš ráda.
Trošku.
Co jsem dělal?
Co jsem byl, debil?
Byl jsem zamilovaný, jen jsem tuhle osobu potkal.
Nesnášel jsem její ideje protože byly pro mě zásadní... ale i tak jsem ji miloval.
Bylo to prokletí.
Ne, byl to trest. Patřil jsem k ní.
Povídali jsme si celou noc.
Jsi v pořádku?
Bolí mě hlava.
Musím jít do koupelny.
Bobe!
Jek to jde?
Co se děje?
- Mám zasraný bolení hlavy.
- Mám na to nějaké prášky.
Tahle zasraná hudba...
Ne, nevezmu si prášky, vole.
- Jsou to bonbóny.
- Jsou to jen vitamíny.
Bolení hlavy v láhvi?
- Co jsi udělal?
- Nemám rád zrcadlo.
Nemám rád zasraný zrcadla!
V pořádku?
- Jsi opilý, Bobe. - Omlouvám se.
Co udělal?
Když je opilý tak šílí, to je vše.
- Všichni ven.
- To je ono.
Konec párty.
Ven, ven, ven.
Omlouvám se za to okno.
Nemínil jsem...
Koupím ti nové.
- Ne, řeknu jim že to byla nehoda.
- Sedm let neštěstí.
Ne, je to sedm let neštěstí. Sedm let neštěstí!
V pořádku, vezmu ho domů.
Vezmu ho odsud.
Kam jdeme?
Pojďme.
V pořádku, lidi. Všechno je v pohodě.
- Můžu ti zítra zavolat?
Chci říct, jo.
To by bylo bezva.
Jo, jasně.
Dobře.
Promiň.
Dnes večer jsem se měl bezva.
Opravdu.
Já taky. Bezva.
Skvělá párty.
Jo.
Jak se cítíš, kámo?
Vole, nejsem jako můj táta, víš.
Nebudu brečet, vole.
Víš co chci říct?
Fajn.
Nebreč.
Myslíš si že jsem ho zklamal?
- Myslíš si že jsem tátu zklamal? - Ne.
Pokud něco, on tě zklamal.
Chci si vzít Trish.
Vážně, vole.
Jo, v pořádku.
Pojď! Ježíši Kriste.
Přísahám Bohu že jsi jako středoškolačka.
Ježíši Kriste.
Dobrou noc, kreténe.
Bobby, vstávej. Vstávej.
Je, hm, 15:00.
Pojďme něco sníst.
Zkurvenej pozér.
Jen pozéři umírají, ta zasranej hlupáku!
Co teď mám pro přítele udělat?
Jsi můj jediný přítel!
Prosím teď vstaň.
Nebyl jsem na tohle připravený.
Nebyl připravený.
A tak jsme ho pohřbili.
Oficiální příčina smrti?
Předávkování Percodanem.
Tím co mu Johnova holka dala na bolest hlavy.
To, smícháno s alkoholem, ho oddělalo.
Heroinový Bob, týpek co v životě nikdy nevzal jedinou drogu kromě piva... zemřel na předávkování narkotiky.
A bylo to.
Padl... a já pokračoval dál.
Co jiného jsem mohl udělat?
Na prvním místě to Bob mě dostal do tohohle celého punk-módně anarchistického výletu.*
Po pohřbu mi to došlo.
Byl to vždy Bob.
Začalo to když jsme byli děcka, možná ve 14-ti.
Byli jsme tenkrát takové ztracené případy.
Tihle týpci co sedí sami v bufetu... a jsou ponižovaní od fanoušků...* modlíc se k Bohu aby byli "cool" alespoň, hm, na jednu minutu.
Jednoho dne toho měl Bob dost.
Život mouly nebylo to, co měl v plánu do budoucnosti. - Hej, Bobe.
Jdeš pozdě.
- Táta byl zatraceně stávkovat.
Musel jsem odejít.*
Mike a Eddie už jdou, takže by to měla být dobrá hra.
Mám dobou kobku.
Stevo, tohle DD je sračka, je to na nic. - Co?
- Je to na nic.
Ale ty jsi uživatelem magie 7. stupně.
To vypadá pro tvou postavu skvěle.
Stevo, to jsou kecy.
"Uživatel magie". Co to ksakru je?
Tihle elfové a trpaslíci a draci, člověče.
- Tahle hudba...
- Rush je dost dobrá skupina.
Jejich hudba je velmi komplexní, a dokonalost...
Neříkám že nejsou talentovaní, a, jo, válí... ale tamto je jen hudba.
- Mám desku Johna Denvera. - Myslím to vážně.
Stejně je mám rád.
Válí, člověče.
Venku je celý svět.
Lidi se baví.
Měli bychom chodit na párty... opíjet se, spát s... divoký život.
Naposled když jsme šli na párty nakopali nám prdel.
Možná bychom měli mít své vlastní párty.
- Co kdybychom tohle vypnuli...
- Nešahej na můj kazeťák, Bobe.
Dej mi šanci.
- Tohle mám od týpka co znám v L.A.
- Ty znáš týpka v L.A.?
Řekni mi jestlipak tohle neválí.
To nic není.
Jen mi dej šanci.
Co je to?
- Co je to?
- Jo, co je to, Bobe?
Je to nový.
Jasně.
Tak tady jsem byl.
Šel jsem na Harvard.
To bylo jasné.
Stal jsem se právníkem a hrál tom zatraceném systému.
Tak to bylo.
Byl jsem starej.* On věděl.
Tak co jiného jsem mohl dělat.
Chci říct, pro anarchii tu není budoucnost.
Ale když jsem si jí užíval tak tu nebylo myšlení na budoucnost.
Byli jsme si jistí že svět končil.
Když se neblížil, musel jsem něco udělat.
Tak na to seru.
Můžu být právní poradce v New Yorku a chcát ty soudce sračky.
Chci říct, to jsem byl já...
potížista, budoucnost... před kterou moji rodiče arogantně zachránili svět... takže se na to můžeme vysrat.
Můžu dělat zatraceně hodně škody v systému než mimo něj.
Myslím že to je závěrečná ironie.
To a, vlastně, tohle.
A naserte si pokud na to už myslíte.
Když bylo vše řečeno a uděláno...
Nebyl jsem nic víc než zatracený módní pozér.
Jedu do South Parku, chci si trochu orazit. Všude samá šťastná tvář. Skromní lidi neznaj zášť.
Zaparkovat vždy se dá. Všichni zdravěj zvesela. Jedu do South Parku, trochu si tam povyrazím.
Pojeď se mnou do South Parku za prima přáteli.
Vidíte to?
Je to neuvěřitelný, co? Pořád tomu nemůžu uvěřit. I když to mám přímo před nosem.
Věřte tomu, přátelé. Stalo se nemožné.
Kenny má holku.
- Jo, páťačku.
- Je to vážné, už jsou spolu dva týdny.
A kdo to je?
Tammy Warnerová.
Je to jediná holka ve škole, jejíž rodina je chudší než Kennyho.
Je to překrásné, jestli vás zajímá můj názor.
Kluci!
Myslím, že máme problém.
- Co?
- Vypadá to, že Kenny má přítelkyni.
Jo, Tammy Warnerovou. Je to páťačka.
Má ji Kenny rád?
Asi jo, je to jeho první holka.
- A jéje.
Mluvil jsem s Brianem Dicksonem. Tammy Warnerová je pohroma.
Všechny páťačky jí říkají děvka.
Prý přeblafla kluka jménem Darsky na parkovišti před TGI Friday's.
Cože? Je to pravda.
Zeptejte se kohokoliv z páťáků. Tammy Warnerová je děvka. Ta svině!
Kenny jí dal svý srdce a ona mu ho mrskla do ksichtu.
Kenny si to zaslouží vědět.
Jimmy, co znamená "přeblafnout"?
Kenny.
Hej, Kenny. Poslyš, musíme si promluvit o tvé nové holce.
Víme, že ji máš opravdu rád, ale...
Zaslechli jsme, že...
Kenny, tvoje holka je nechvalně známá kurva.
Dokonce přeblafla Dava Darskyho na parkovišti před TGI Friday's.
Tvoje holka je děvka.
Vzal to celkem dobře.
TGI Friday's?
Tak jo, ale...
Musím ti něco říct.
Koluje o mně hodně pomluv.
Že jsem preblafla jednoho kluka.
No, je to pravda.
Ale bylo to předtím, než jsme se poznali a nebyla to má chyba.
Dívala jsem se na Disney kanál a začali vysílat Jonas Brothers.
Znáš tu náctiletou chlapeckou skupinu?
Úplně se přestanu ovládat. A pak se ukázal Dave Darsky a vzal mě do TGI Friday's. A prostě se to stalo.
Ale bylo to jen na vteřinu a měla jsem zavřené oči. Vím, že to je hrozné.
Můžeš mi odpustit, Kene?
Tady máš, mladíku.
Dva lístky na koncert Jonas Brothers.
Jonas Brothers?
Co je sakra s tebou? Nejsou to ty buzny z Disney kanálu?
Přeblafnout.
Chceš se nechat od Tammy přeblafnout?
Chceš, aby si holka strčila do pusy tvýho ptáka?
Jakou ochranu?
Balíček kondomů.
Zajisté, chlapečku. Jaký by sis přál?
Tyhle? Zajisté.
"Velká mamba"
Kenny, nejsi na to moc mladej?
Kenny, jsi zlato, že jsi mě sem vzal.
Není to skvělý?
Jsem připraven na to vlítnout.
Jenže není na co, tak zůstávám připraven.
Ještě je brzo. Tak zpomal.
Potřebuju tvoji lásku, bejby!
- Těším se, až první pusa padne. - Panebože, zase mě šimrá.
Do té doby styky žádné.
- Miluju vás!
Donutí mě uklidit si pokoj, když budu takový, bejby!
- Jsem sexy. - Je sexy.
Řekni, jak vědět jsem to měl.
Sbalila jsi naši lásku a odešlas.
To proto, že jsem chtěl čekat, až budem svoji, než tě obejmu?
Období se mění, bejby.
A svět se kolem tebe točí.
Jó, jó, dám si načas.
Už abys byla má, i když to chvíli potrvá.
Jó, jó, půjdem na to pomalu, abychom mohli nejdřív vyrůst a jednoho dne se milovat.
Jsi tak sexy, Kevine!
Miluju tě, Joe!
Do té doby se vrať do Montrealu.
- Ale stále tě miluju, bejby.
- Miluju tě bejby.
- Bejby.
Dobrou noc, Denvere. Milujeme vás všechny.
- Milujeme tě, Denvere.
- Dobrou noc.
Panebože, jsem tak nadržená!
A ty taky, holčičko v červeném.
Chtějí mě v zákulisí? Panebože!
To je naplněný sen!
Tudy, holky.
Pojďte dál, kapela vás očekává.
Ty ne.
Jonas Brothers tu hned budou, dámy. - Proč si nás sem zavolali?
- Chtějí s námi mít sex.
Zavolali nás sem, abychom je přeblafly.
Já to neudělám. Že jsou rockové hvězdy neznamená, že to udělám. - Jo, nepřeblafla bych nikoho.
- Já taky ne. Ahoj holky.
Poslouchejte, viděli jsme vás v hledišti.
Jo, pěkně jste se tam rozjely.
Takže se dostane na přeblaf?
Pře- co?
Nevím.
Zavolali jsme si vás, abychom se podělili o lásku Boží. A zjistili, jestli nosíte prsten cudnosti. - Prsten cudnosti?
- Všichni nosíme prsten cudnosti.
To znamená, že zůstaneme čistí a nebudeme mít sex před svatbou.
To znamená, že se vyhýbáme špatným věcem a lidem, kteří mluví sprostě a sledují noční pořady.
Takhle to válíme.
- Jo! - Jo!
Tak co na to říkáte, holky?
Chcete být cool jako my a nosit prsten cudnosti?
Ale, ale, ale. Už přichází. Blafy, přemožitelka upírů.
Jak to šlo včera v noci?
Co to je?
Prsten cudnosti?
Co to znamená?
Kámo, ty?
Mysleli jsme, že se chceš nechat přeblafnout, než zestárneš...
Je dobře, že jste si dali slib, který není založený na sexu.
Kluci! Hej kluci!
Prsten, který říká, že budete spolu bez sexu. Neříká se tomu svatební prsten?
Nemůžu dělat, co se mi zlíbí, musím zůstat čistý a věrný.
Nemůžu vyvádět s kámošema a dostávat se do problémů, protože teď oba nosíme jeden pro druhého tyto prsteny.
Ale kdo potřebuje sex, drogy a pařby, když si můžeme uvařit jídlo, posedávat a sledovat filmy.
Bejby!
Mám na sobě prsten, aby mi připomínal, že se mám chovat slušně.
Žádné balení holek, to je slib, který nesmím nikdy porušit.
Zavázal jsem se nadosmrti, takže můžeme trávit spolu každou bdělou minutu.
A když bude nuda, žádný problém, neboť se můžeme bavit s dalšími páry, které nosí tyhle prsteny.
Bejby!
Zjistili jsme, že když nosíte prsten cudnosti, je nejlepší se scházet s páry, které ho také mají.
Máte toho hodně společného. Viď, Sáro?
Nás s Carol hrozně baví Chirurgové.
Milujeme Chirurgy, že Carol? - Zbožňujeme Chirurgy, že Nancy?
- Zbožňujeme. Kenny a Tammy, sledujete Chirurgy?
- Náš vrchol týdne.
Mám na sobě prsten, aby mi připomínal, co nesmím.
A střih. Skvělé záběry, kluci.
- Tohle je na prd.
Vypadá to, že máme problém.
Naše rozhodnutí je konečné. Rozhodli jsme se jako celá kapela, že už nebudeme nosit prsteny cudnosti.
Jo, řekni jim to, Joe.
Chápu, že jste vyčerpaní, ale prsteny jsou důležité pro image společnosti.
Nám je společnost ukradená.
A tohle řeknete šéfovi do tváře? Nebojíme se ho.
Doufám, že je to tak, protože šéf je na cestě sem.
Teď.
Ježíši, už je tady. Šéf je tady!
Buďme silní, kluci.
Dobrý den, pane.
Jaká byla cesta?
Co to slyším o nenošení prstenů cudnosti?
Necháme vás o samotě.
Takže máme nějaké problémy?
Musíme si o něčem promluvit.
Miluju lítat až do Colorada, abych si poslechl vaše problémy.
Chceme, aby naše koncerty byly o hudbě, ne o prstenech cudnosti.
Sákryš, hoši.
Vysvětlím vám to ještě jednou.
Musíte nosit prsteny cudnosti, protože tak můžeme holčičkám prodávat sex.
Když uděláme plakáty, kde vám holčičky šahají po rozkroku, musíte nosit prsteny cudnosti, jinak bude Disney vypadat špatně.
Ale my už nechceme prodávat sex holčičkám.
Prsteny zůstanou!
Tak to prostě odmítneme vystupovat.
Se mnou, kurva, takhle mluvit nebudeš!
Vstávej, kurva!
Máme ještě nějakej problém?
- Ne, pane.
- Ne, pane Mousi.
To je dobře, už jsem na myslel, že máme problém.
Běžte mi vydělat pořádnej balík!
Jo, je tady!
Kašleš na nás už dva týdny.
Tak co je?
Chirurgové?
Co to sleduješ za sračky?
Tohle nejsi ty, Kenny.
Chceme tě zpátky.
Kenny, Kenny, Kenny. Chceš vidět Playboy?
Kenny, chceš čichat toulen? Chceš vrátit Chirurgy, Kenny?
Panebože, podívejte na tohle.
Do prdele!
Co?
Jonas Brothers mluví o hudbě, víře v Boha a prstenech cudnosti.
Za tohle všechno můžou ty dementi od Disneyho!
Jo, všechno to začalo, když se vrátil z jejich koncertu.
Pojďte, kluci.
Nebudeme sledovat, jak tu náš přítel umírá. Drž se, kamaráde.
Najdeme ti lék. Živě, ze studia v Coloradu:
Dobré ráno, Denvere.
Dneska ráno začneme rozhovorem s Disneyho skupinou Jonas Brothers.
Nazdar, chlapci. - Ahoj.
- Povězte nám, co děláte v Denveru.
Večer budeme koncertovat v Red Rocks a živě to poběží na Disney kanálu.
Jste známí svými prsteny cudnosti.
Nosíme je jako symbol toho, jak jsme čistí... a že neschvalujeme sprosté a neslušné věci.
Přibliž na prsteny cudnosti.
To je úžasné.
Dozvěděli jsme se, že na dnešním vystoupení budete kropit fanynky v hledišti bílou pěnou, je to pravda?
- Ano. - Jo. Mohli byste dát divákům ukázku?
Chcete, aby vás Jonas Brothers pokropili svou bílou pěnou?
Páni, to je televizní zlatý důl. - S dovolením.
- Co si myslíte, že děláte? Dobrá práce, chlapci.
Líbila se vám horká pěna ve vašich tvářích, holky?
Hej, Jonas Brothers jsou kreténi!
Jejich prsteny cudnosti udělali z našeho kamaráda sráče.
Co si sakra myslíte, že děláte, když to rozšiřujete mezi děti?
Celá tahle věc je bouda.
Vím, co teď děláte.
Cartmane?
Tentokrát mé plány nepřekazíte, Dreamworks. Kdo mu to udělal?
- Patnáct minut, lidi!
- Vyložte to z náklaďáku.
Málem všechno zničili.
Jak se něco takového mohlo stát?
Vzbuď se, ty hajzlíku!
Tomu tak věřím.
Co jsi nám to provedl? Zmlkni!
A teď, Disney kanál uvádí:
Jonas Brothers, velkolepý koncert ve 3D.
Vskutku noc plná kouzel, ve které jsme nachystaní na koncert roku.
Za necelých deset minut vystoupí Jonas Brothers při akci, kterou Disney nazval nejčistější a nejnevinnější rockovou událostí tisíciletí.
Už si můžeme nasadit 3D brýle, tati?
Ještě ne, Keidy. Celá země sleduje Disneyho nejnovější popové hvězdy.
Dostali jsme zprávu, že se Jonas Brothers připravují.
Dění v zákulisí musí být napínavé.
Raději začněte mluvit!
A to okamžitě!
Jak jsme řekli, nepracujem pro žádné studio a nechceme sabotovat tvou velkou noc.
Přišli jsme sami za sebe, protože našeho kámoše zabíjí prsten cudnosti. Lžete!
Rozřežu vás! Vidíte?
Měli jsme pravdu o prstenech cudnosti.
Krásný křesťanský symbol nemůže být komerčně zneužit.
Rozzlobili jsme Boha. Myslíte, že tady velí Bůh? Já tomu velím!
Už od 50. let, jestli jste si nevšimli.
Vy tři buzíci půjdete na jeviště a vy tři buzíci mě nezastavíte.
Tuhle událost nikdo nepřekazí! Dřel jsem moc dlouho a moc tvrdě, než aby tohle kdokoliv posral!
Kde byste beze mě byli, Jonas Brothers?
Vaše muzika stojí za hovno a vy to víte! To všechno jenom proto, že holčičkám z vás šimrají káči!
A když holčičkám šimrají káči, já vydělávám prachy!
A to díky tomu, že holčičky jsou blbý krávy!
A prsteny čistoty mi dovolují dělat si co chci.
Ani blbým křesťanům nedocvakne, že prodávám jejich dcerám sex.
A víte proč?
Protože křesťani jsou zaostalí!
Věří v mluvícího nebožtíka.
Ne, stůjte! Přiveďte je zpátky! Je konec, pane Mousi.
Všichni přepínají na jiný kanál. Ne!
Tome, Disneyho televizní 3D koncert Jonas Brothers neuspěl.
Prodělal Disneymu milióny a Mickey se opět naštval a chrlí oheň.
Pomsta je má! Všichni se budete zodpovídat! Já jsem váš ničitel!
Disneyho kampaň s prstenem cudnosti nyní pravděpodobně čeká bankrot.
Mickey se vrací do Valhaly, kde bude odpočívat a jíst.
Kene, podívej, co se z nás stalo.
Jsme moc mladí na to, abychom byli takhle nudní.
Ne, nechci koukat na Chirurgy. Sundáme si ty prsteny, Kene.
Sundáme je a budeme zase dětmi.
Ještě je čas na to, abychom nosili prsteny a byli nudní a trapní.
Až nám potáhne na třicet, budeme nudní a trapní stejně.
Hned se cítím líp.
Co kdybychom spolu zašli do TGI Friday's?
A nyní, když odevzdáváme tohoto mladého chlapce zemi, všichni si připomeňme, že syfilis je pořád smrtící nemoc.
A můžete ji chytit i přes ochranu. Tento chlapec se o tom poučil...
Já mu to říkal.
Ženská pusa je největší semeniště bacilů.
Teď to víme.
A vědět je polovina úspěchu.
Titulky: shadow MND
Co úterý?
Mohl by jsi udělat mši v 11:00?
Tede, udělám mši v 11:00 i ve 12:00, měl by jsi si odpočinout po tom víkendu.
Dobře, Paříž se postará, aby to ze mě dostala.
Jdu si zahrát.
Tede, jdeš také?
Ne, děkuji, Darrene.
V kolik jdeme na ty závody aut?
Předpokládám že po obědě.
Oh, Mrs Dunnová doufá, že máš rád bažanta.
Miluju bažanta.
O tom to všechno je.
Dobré víno, krásné okolí.. a inteligentní společnost.
Ty jsi tohle všchno neměl v předchozí farnosti?
NE.
Vypadá to, že ti Dublin svědčí, alespoň myslím.
Znovu se ti objevily jiskry v očích.
Ano, chvíli tady zůstanu, tedy dokud to nespískám nějakou stupidností.
Většina těch účtů je v pořádku, Otče Smithi, ale mohu se zeptat, Otče Crilly, na jednu nebo dvě věci, které jste založil pod "Výdaje"?
TEDE!
CO způsobuje ten neuvěřitelně otravný zvuk?
To bude Ronaldo.
Stýskalo se mi, Tede, tak jsem si místo tebe pořídil křečka.
Ano, ale přestane vůbec někdy běhat v zkur.eném kole?
Ne, začal ho používat od té doby, co s tímhle najel do krmítka.
Neboj, myslím že je jen něco s brzdami.
Jak dlouho bydlí Otec Jack v té bedně?
Nastěhoval se pár dní poté, co jsi odešel.
Možná má fobii z veřejných prostor.
Že by se bál Jack boje?
To těžko, Tede.
Mrs Doylová právě spadla ze střechy.
Myslím, že radši půjdu navštívit Otce Fitzpatricka.
Určitě ještě má mojí knížku.
Podíváme se.. Humanae Vitae.
Víš, občas tím prolistuju, abych viděl, jak daleko jsme došli.
Oslava křesťanské svátosti, Daeus Canida, Ventra Mepolo..
Ah, Osvícení od Stephena Kinga.
Tak děkuji za čaj, Otče.
Uvidíme se příště, až.. um..
Až, uh..
Omlouvám se Otče, doufám že nebude vadit když se zeptám, ale..
Proč máte ten zámek na dveřích?
Je tam něco "Top secret"?
- Moje sbírka. - ANO!
Správně.
- Co jsi to sbíral?
Válečné artefakty?
- Přesně.
Chceš se podívat?
Rád.
To je z německého tažení na Rusko.
Můžeš vidět, kde kladivo zanechalo stopy na obalu.
Hrome, to je velice zajímavé.
Uh, to jsou přilby, většinou pěchotní.
Ano, tyhle budou asi také německé, že?
Správně.
Nic z výbavy Aliance?
Ne, obávám se, že ty věci mě moc nezajímají.
Ano.
Tímto je moje zvědavost uspokojena.
A toto je poslední fotografie Pana Hitlera.
Podepisuje tam pár příkazů k popravě.
Legrační, jak tíhneš k pravici, když jsi starší.
Dobře, tedy..
Skvělé, tohle jsou všechno úžasné věci.
Někteří lidé si nejsou moc jisti, ale ty vypadáš opravdu zaujatě.
Oh, jsem.. opravdu zaujatý.
- Ahh!
Scheisse, was ist das?
!
- Co tady děláš?
Už jsem ti to říkal!
Žádné spaní tady!
To je jen můj starý přítel, Tede!
Uvidíme se pak.
# Deutschland, Deutschland uber alles.. #
Nazrat!
Prdel!
Chlast!
Tede, dívej, ten stůl je tak špinavý, že na něj můžu napsat svoje jméno!
Chybí ti tam "G", ve slově DouGal.
Kde?
Dobře, stačilo.
Jsem otrávený žitím ve špíně.
Musíme to tady prostě uklidit.
Podívej se na sebe, co kdyby někdo viděl tu díru ve tvém svetru?
Kde, Tede?
Ah, Bože, věřil by jsi tomu? !
A tady.
Dokonalý čtverec pravé špíny na okně.
Jak se dostane takový dokonalý čtverec špíny na okno?
Je to skoro nemožné!
Mrs Doylová nemůže uklízet od té doby, co spadla ze střechy.
Vidíš?
Nedokáže vůbec udržet rovnováhu.
Takže, musím to říct:
Uklidíme tady tohle místo sami!
Cože?
- Jdeš do toho se mnou, Dougale?
- No, yeah.
Dobře, jdem na to!
Uklidíme tuhle domovinu!
Yeah!
Tede, co tamten kus rozbité lampy, zvednu ho.
Dobrý nápad.
Wow.
Už mě to nebaví.
Yeah.
Dougale, dívej.
Ohh!
Ho-ohh!
Jsem z číny, kde je moc hlíny!
Dělej, Dougale, úsměv!
Uhh.. K.. Kd..
Kdo...
Dougale, byli tam nějací Číňani!
Oh, ano, yeah.
Ale oni..
Myslím..
Co to..
Myslím..
To jsou Yinovi, žijí v Čínské čtvrti.
Čínské čtvrť?
Na Craggy Islandu je Čínská čtvrť?
Nenapodoboval bych Číňany, kdybych věděl, že se na mě dívají!
Proč ne, Tede?
Protože.. Protože to je rasistické.
Teď si myslí, že jsem rasista.
Musím jim to vysvětlit.
Kdybych si občas neprotahoval takhle oči, mohl bych mít velké váčky.
Není v tom ani trochu rasismu!
Díky za pochopení! Nashle!
Tak, a je to.
Oh, je to, dobře.
Co je to?
Objednal jsem pár nových věcí, aby jsme se zbavili těch starých tretek.
Dougale, myslíš že jsem naštval ty číňany?
Nevím, Tede.
Je to jako tenkrát, kdy jsi napodoboval Stephena Hawkinga.
To byl ale poslední člověk, kterého by jsi tam čekal.
Byla to pravděpodobnost jedna ku milionu.
Bože, že se ale umí pohybovat na tom kolečkovém křesle, když je naštvaný.
Nedělej si starosti, Tede.
Volal jsi do Habitatu?
No, Habit Hatu.
Jako Habitat prodávají bytový textil, ale také kněžské oblečení.
A neplete se ti to s Habitatem?
Ne, nidky, kromě toho, kdy jsi to spletl ty.
Nicméně, co jsi objednal?
Kněžské ponožky, ty opravdu černé.
Četl jsem článek o kněžských ponožkách.. Ty kněžské ponožky jsou černější než ostatní černé ponožky.
To je pravda.
Občas můžeš vidět laiky nosit černé ponožky, ale když se podíváš zblízka, tak jsou velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi tmavě modré.
To je pravda.
Myslel jsem si, že strejda Tommy nosí černé ponožky, ale když jsem se podíval zblízka, byly jen velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi, velmi tmavě modré.
Nikdy nekupuj černé ponožky v obyčejném obchodě.
Pokaždé tě ošidí.
Zdravím, Otče!
Dobrej, Colme.
- Venku na procházce?
- Ano, jako vy.
Dobře, dobře.
Jsem slyšel, že jste nyní rasista, Otče.
Co.. Cože?
Jak jste se k tomu dostal?
- Kdo říkal že jsem rasista?
- Každý to říká, Otče.
Měli by jsme být teď všichni rasisté?
Kam se ubírá oficiální směr Církve?
Ne, ne..
Většinu dne mi zabírá statek, jen večer si rád dám šálek čaje.
Nemůžu se plně věnovat starému dobrému rasismu.
- Výborně, Otče! - Cože?
Oh, Mrs Carberryová.
Výborně! Konečně má někdo kuráž se jim postavit!
Přicházejí, berou nám práci, berou nám ženy a chovají se jako by jim tohle zkur.ené místo patřilo!
Skvělé, Otče!
VÝBORNĚ!
Výborně!
Ráda bych ty zkur..
- Zkur.ený Řekové!
- Ne Řekové, je proti Číňanům!
Nejsem proti Číňanům!
Je mi to jedno, hlavně když můžu jít proti Řekům!
Vynalezli homosexualitu!
Koukejte, nepůjdeme proti nikomu!
Nejsem rasista, dobře? !
Bože.
Zkur.ený Řekové!
- Jak se má Mary?
- Dobře.
Dostala tu práci.
Skvělé!
Rasisto!
- Prosím?
- Zdravím.
Dovolal jsem se k dynastii..
RODINĚ Yin?
Je to rodina Yin?
- Ano, tady Sean Yin.
- Dobrý den, tady Otec Ted Crilly.
Myslím, že vám dlužím omluvu.
Dobře, uvidíme se za chvíli.
Dougale, všechno je v pohodě.
Jdou přímo sem.
Teď lidi přestanou říkat, že jsem rasista.
Skvělé, nic se už nemůže pokazit.
Úžasné.
Takže mám předstírat, že nejsi rasista. Ano.
Cože?
Ne, nepředstírej.
NEJSEM rasista.
Čaj!
Otče Crilly, slyšela jsem že jste rasista.
Ne, Mrs Doylová, "není rasista".
Nejsem!
Nejsem rasista!
Mrs Doylová, musíte něco udělat s těmi zády, takhle to dál nejde.
- Něco zkusím. - Ne!
- Nebojte.
- Oh, ne..ne!
- Ne, ne!
- Jen klid.
Nee..
Ohh...
Oh, ano, to je mnohem lepší.
- Jste si jistá?
Vypadáte..
- Oh, ano, ano, ANO!
Je to úžasné.
Budu vpořádku, Otče.
NE!
Opravdu Otče, cítím se o 20 let mladší.
Tede, Číňani přicházejí.
Oh, kde jsou?
Sakra, ta velká skvrna je stále na okně.
Nevadí.
Nazdárek!
Nazdárek!
Proč k tomu fašistovi vůbec jdeme?
No tak, třeba to bylo jen..
Kam jdou?
Pozvu je sem a oni mě ani nenechají říct mou verzi!
To je hrozné, lidé si myslí, že jsem něco jako nacistický rasista, ale já nejsem!
Co mám asi dělat?
Tede, dostal jsem nápad přímo z hlubiny mého mozku.
Moc jsem to nepromyslel, takže to nebude asi perfektní.. ale vem to čert. Prostě to řeknu a uvidíme, co z toho vyleze. Takže..
Co uspodřádat speciální oslavu na počest různých kultur na Craggy Islandu? Pak si lidé budou myslet, že jsi skvělý muž a ne velký rasista.
- Můj Bože!
- Co?
- To je skvělý nápad!
- Ne, to není.
Je, Dougale, je!
Ne, určitě v tom něco bude.
Pořádně jsem to nepromyslel.
Ne, Dougale, je to výborný nápad!
Ale vyjasni mi to trochu.
Jak by měla vypadat oslava na počest rozdílných kultur na Craggy Islandu?
Cože?
Co to zahrnuje?
Ano, oslavu, ale v jaké formě?
Tede, chci jít pryč.
- Jak to myslíš?
- Zašel jsem až příliš daleko.
Nevěděl jsem, co ze mě vyleze, Tede.
Netušil jsem, že najdeš dobrý nápad mezi těmi spousty jinými.
Promiň, Tede, jdu spát do pokoje pro návštěvy.
- Dougale!
- Omlouvám se!
Ukrývám tě už 50 let a ještě nikdy jsi mi neudělal ani čaj!
Ty děláš čaj, já myju nádobí.
A kdy naposledy?
Dělal jsem to celý rok 1947!
A pak znova v 1973. Lháři!
Rozbil jsi všechny talíře a pak řekl:
"Jsme moc unavený, nikdy jsem nemyl nádobí ve Wehrmachtu". - Nikdy!
- zblázním se z tebe, jdu si vzít Diazepam.
- Dám si taky.
- Proč se musíš pořád opičit?
Počkat!
To není Diazepam!
To je kyanid, který máme pro všechny případy!
Ty jsi položil kyanid vedle Diazepamu?
To si říká o problémy!
- Zklapni.
- Ty zmlkni, máme jen 15 vteřin života!
- Teď už je mi dobře.
- Fajn. Mně taky.
- Dobře, to jsem rád.
- Jsem rád že jsi rád.
Svatá Marie, Boží matko, Ježíši a všichni Svatí.
Oh, Svatá Marie..
Jsem vyléčena!
Co se stalo, Mrs Doylová?
Šlápla jsem na křeččí kolo a spadla ze schodů.
Dougale, říkal jsem ti, že to máš bezpečně schovat.
To jsem udělal, Tede.
Dal jsem ho zpátky do klece.
Oh, ne, ne.
Nebojte, Otče.
Je to dobré, cítím se výborně.
Už jsem skoro zapoměla, že umím otáčet takhle hlavou!
Ty věci od Habit Hat mají přijít dnes, tak až přijdou, dejte Otci Jackovi..
Kde je vůbec Jack?
- Myslím že je v komíně.
- Dobře..
- Mám ho vykouřit, Otče?
- Ne!
Kouř by se vrátil sem a byl by po celém domě.
Nicméně až ty věci přijdou, můžete je rozvěsit, všechny ty.. nové koberečky.. a ty věci na židle a..
To je ale Vaše parketa.
Vůbec nic o tom nevím, jsem totiž muž.
No, tak my jdeme na oslavu etnické pestrosti na Craggy Islandu.
Vítejte. Willkommen.
Bienvenu.
Je to pro mě velká čest a pocta uvádět tuto oslavu obrovské rozmanitosti kultur, která je tady, na Craggy Islandu.
Konkrétně: Číňané a.. lidé z Craggy Islandu.
Připravil jsem krátkou prezentaci, která zobrazuje tento multikulturální mix.
Takže, bez dalších okolků, začnínáme!
Navštívil tento ostrov před pár lety, zapomněl jsem, jak se jmenoval, ale..
vycházel jsem s ním velice dobře.
Jen jsem si myslel, že bych s tím mohl začít.
Budou při tom nějaké nápoje zadara?
Ano, omezená nabídka nápojů zdarma bude na konci.
Velká Čínská zeď, zázrak Čínského inženýrství.
Tak velká, že jí můžete vidět odkudkoliv na světě.
Předseda Mao, tajemník Komunistické Strany Čínské, největší komunistické strany na světě. A z mého pohledu - té nejlepší.
Mr Miyagi z Karate kida.
Můj oblíbený film, ne díky Karate kidovi, ale právě díky Mr Miyagim.
Každý den si vzpomenu na nějakou jeho moudrost.
Kato!
Odkud se vynoří příště?
Maoři.
Omlouvám se, netuším, jak se to sem dostalo.
Samozřejmě, že na Craggy Islandu žádní Maoři nejsou.
Ming Nelítostný.
A nejlepší ze všech: Číňané sami.
Podívejte na ně, nejsou skvělí?
Číňané.
Skvělá parta frajerů.
Myslím, že jsme prošli všechny stránky čínské kultury a rád bych vám všem poděkoval, že jste dnes večer přišli a jestli máte zájem, můžeme chvíli diskutovat.
No, prezentace byla velká hromada keců.
Ale pití zadara..
to velice oceňuji.
Díky, Otče Crilly.
Jen jsem chtěl vyjasnit pár věcí.
Nejsem fašista, jsem kněz.
Fašisté se oblákají do černého a říkají lidem, co mají dělat. Zato.. kněží..
- Víc pití!
Er, někam tam.
Nedal by jste si šálek čaje?
Ne, děkuji.
Jsem na něj alergický.
Je to velice ojedinělé. Kdybych se napil čaje, se 70% pravděpodobností bych zemřel.
No stejně jsem Vám šálek udělala.
Kdyby jste si to rozmyslel.. Ne.
Stejně děkuji.
Na Čínu!
Na Craggy Island!
- Víc pití!
Promiňte, bar je zavřený.
Pojďte všichni k nám na skleničku.
Nejdřív potřebuju na záchod.
Mrs Doylová, máme hosty.
Dorazily ty věci?
Ano a stihla jsem je rozvěsit za méně než hodinu.
- Byl u toho tento dopis.
- Dopis?
"Otče Crilly, podle instrukcí našeho zesnulého klienta, Otce Seamuse Fitzpatricka, jsou zde nějaké věci, které chtěl, aby jste obdržel v případě jeho smrti."
Mohu všechno vysvětlit.
No, vlastně nemůžu.
- Prosím?
- Uh, omlouvám se ještě jednou.. ale neotevřel jste ještě ten dárek?
Ne, moc se na to těším.
Roční zásoba whisky!
Jak moc štědré!
Ano, ale je tu takový malý problém.. Víte, taková změna plánu..
- Ahoj, Fargo.
- Oh, Hud, Giant, ahoj.
Chris vypadá na soutěž dobře připraven.
Díky, kluci.
Otec Crilly, zdravím!
Fargo.
Jak se má šampion?
Výborně.
Nevsadíte si na něj, Otče?
Vsadil jsem na něj roční rozpočet na topení.
A když nevyhraje, Otče?
No pak nebudeme mít na topení..
Ale jestli bude stejně teplo jako v létě, tak jsme vysmátí!
Ale žádný strach, je to Chris - je šampion!
Říká se tomu bezpečná sázka!
Už jsi slyšel o té nestvůře, která tady v okolí na ostrově terorizuje ovce?
Ne.
Povídej.
Říká se, že je velká jako jaguár.
To auto?
Ne, ta velká kočka!
A tlama plná zubů, velkých bílých zubů, ostrých jako nože.
- Už zabíjela?
- Ne, ale je to jen otázka času..
Doufám, že nedostane moje ovce.
Nikoho ovce nejsou v bezpečí.
Oh, můj bože!
'Už zabíjela? '
'..je to jen otázka času..'
'..velké bílé zuby, ostré jako nože..'
Dougale, dej té desce chvíli pokoj.
Tede, vždyť je to úžasné.
Myslím, že lidé se vzdají popu a budou místo něj poslouchat tohle.
Podle toho, co jsem slyšel v dnešní hitparádě, si nejsem moc jistý.
Cože?
Přesto je to ale skvělé, Tede, že?
Je tam spousta věcí!
Jako třeba magie - už umím vytvořit velký houf neviditelných kachen.
Nebo tě přenese na výlet do nejtmavší Afriky.
Nebo do strašidelného zámku za bouřlivé noci.
Farní dům Craggy Island, Otec Ted Crilly.
- O-O-Otče?
! - Fargo?
O-Otče, můžete rychle přijít? !
Zajisté, Fargo, co se..?
Jdu pryč, Dougale, něco se děje s Fargem.
Mrs Doylová, jste vpořádku? Vypadáte strašně, že ano, Dougale?
Hrozně, Tede.
Moc jsem nenaspala, Otče.
Musela jsem stále myslet na to strašné vytí.
- To bude ta nestvůra.
- Co je to nyní?
Ve slatinách je něco strašného, Otče.
Ve slatinách?
Tady ale žádné nejsou.
Tedy.. něco strašného se toulá okolo tam, kde by byly normálně slatiny, Otče!
Říká se, že by to mohla být nějaká obrovská liška!
- Dougale!
- Promiň.
Nemohl by to být Jack, že ne?
Někdo by si ho mohl splést s velkou šílenou kočkou.
Nezapomínej, že při přestupních rocích je Jack velmi ovlivněn střídáním ročních období.
Na krátkou chvíli zázrak vstoupí do jeho života a on se stane součástí přírody.
Je úžasný, když je v té náladě. Jen kdyby to trvalo déle.
Radši půjdu udělat trochu čaje.
Dougale, říkal jsem ti, ať to vypneš!
Ale vždyť je to vyplé!
Jak to myslíš, že Chris není přihlášen?
Je to šampion!
Ty řeči o nestvůře ho dostaly, jeho nervy jsou v háji!
Vyfotil jsem ho dnes ráno.
Nervy?
Fargo, je to ovce!
Vždycky měl velice uměleckou povahu, Otče.
Není klavírní virtuoz, je to ovce!
Nevím jak..
Oh, můj Bože!
Teda, když ho porovnáš s tím, jak vypadal minulý rok..
Je jako dvě úplně odlišné ovce.
Nežere, nespí, a začal krkat!
Oh, O-Otče, C-co mám dělat?
Fargo, seber se.
Chris tě potřebuje víc než kdy dřív.
Pojďme, chci ho vidět.
Ale on nechce vidět nikoho, Otče!
Fargo, to je rozkaz!
Vem mě za Chrisem, nešťastnou to ovcí.
Bože, měl jsi ho vidět. Je jen stínem ovce.
Kdybych byl ovce, hlídal bych si teď záda.
Proč?
Kvůli té nestvůře.
Říká se, že je velká jako čtyři kočky a že má vysunovací nohy, aby na tebe mohla skočit lépe.
A v noci svítí, Tede! A má čtyři uši!
Dvě na poslouchání a dvě záložní! A z nějakého důvodu má ohromný strach z razítek!
Mrs Doylová říkala, že má magnet na ocasu, takže když jsi ze železa, přilepí se na tebe!
Dougale!
Je to jen legenda, neexistuje!
Jasně, jako neexistuje Fantom Opery.
Fantom Opery neexistuje!
A nezačínej zase s další CO-EXISTUJE-A-CO-NE debatou!
Zapiš tyhle dva případy na tabuli.
- Ale..
- Dougale!
Spíš mi dělá starosti moje sázka na vítězství Chrise.
- Myslíš, že nevyhraje?
- Ano, krkající ovce ještě nikdy nevyhrála.
A co Velký Brendan v 1983?
Náhoda.
No co, je to jen rozpočet na topení.
A dívej, jaká je předpověď.
To je předpověď na minulý rok.
- Cože?
- Tohle je na letošní rok.
To ne.. stavím se za Johnem a Mary, určitě mi vrátí peníze.
Půjdu s tebou, podívám se, jestli nevyšly Zvukové efekty 5.
Dobře.
Dobrou noc, Dougale.
A některé uši má uvnitř v hlavě, a jeho zívání zní jako když Liam Neeson honí hejno slepic v barelu.
Ahoj, Fargo.
A nemá žádné obočí, kromě soboty.
A zůstaneš tam tak dlouho, dokud se nenaučíš lepším způsobům!
Pusť mě ven ty bastarde!
A zahazuju klíč!
Jak se ti to líbí, hm?
Zdravím, Johne.
Zdravím, Otče Crilly!
- Zdravím Otče McGuire!
Kde.. kde je Mary?
Je u své matky.
Není!
Je někdo, um, je někdo v kredenci?
Zdravíčko, Otcové.
Mary?
Mary, zapomněl jsem, že jsi tam.
Myslel jsem, že jsi u matky.
Ne, nakonec jsem nejela k matce, jsem v kredenci.
Mary, co tam děláš?
To je kvůli té nestvůře, myslel jsem, že by Mary byla bezpečnější v kredenci.
Kecy, líbí se mi tady.
Co pro vás můžeme udělat, Otče?
Jedny Carols.
Samozřejmě, Otče.
Já je přinesu, lásko.
Zůstaň v kredenci.
Er, Johne, můžeme si promluvit?
Je tam Otec McGuire?
Jsem tady, ahoj Mary.
Krásný den, že?
Oh, to ano.
Mimochodem, vypadáte dobře.
Je mi líto Otče, sázka je sázka.
Ale když ta dívka nebude mít peníze na operaci, nebude schopná přinést vodu pro svojí vesnici.
Je mi líto, Otče.
Měl jste počkat, sázky dosáhly kurzu 20:1 kvůli Chrisovým nervovým problémům.
- Tady, vaše cigarety.
- Díky.
Nemají Zvukové efekty 5.
Měli by jsme jít.
Nashle, Otcové.
- Nashle!
- Nashle!
- Doufám, že jsi spokojený.
- Ahh, zklapni!
Koukej, Giant Reed.
Ahoj, Giante!
Na co myslíš, Tede?
Koukni na ten svůj vážný obličej.
Chris nemůže vyhrát tu soutěž.
Tede, je zbytečné na to myslet.
Nemůžeme s tím nic dělat.
Musíme se s tím smířit, tak to prostě je.
Můžeme sem Chrise přivést sem, třeba mu Bůh pomůže.
Oh, wow!
Skvělé!
Věděl jsem, že je tady něco, co můžeme udělat!
Neříkal jsem to?
Ne.
Neříkal.
Říkal jsi přesný opak.
Že nemůžeme dělat nic.
Tede, už předtím jsi mi to udělal, tak jsem s dovolením nahrál ten rozhovor.
Jen si to poslechneme.
'Tede, je zbytečné na to myslet.'
'Nemůžeme s tím nic dělat.'
'Musíme se s tím smířit, tak to prostě je.'
Už mlčím.
Tady je.
Pořád si tím nejsem jistý, Otče.
Neboj Fargo, až ho příště uvidíš, bude to nová ovce.
Když ne, tak z něj uděláme svetr a pár kotlet!
Moc se omlouvám, bylo to nevkusné. Moc, moc se omlouvám.
Půjdu tedy.
Dobře.
Vážně, jestli někde existuje místo klidu a míru..
Nazrat!
Prdel!
Nazrat!
Nazrat!
Nazrat!
Nazrat!
Prdel!
Byla by to urážka, kdybych dokončil tu větu.
Jste vzhůru brzy, Otče.
Vstali jsme, aby jsem připravili Chrise na soutěž.
Myslíte, že by si dal náš host šálek čaje?
Ten malý ovčí chlapík?
Nemyslím si, že pijí čaj.
Ne, pokud nemáte nějaký speciální "Ovčí čaj".
Mám.
- Cože?
- Mám ovčí čaj.
Oh, dobře..
Tak, um..
Tak mu tedy nějaký dejte.
Tak dobře.
Bože, Tede, je sotva poledne, musíme vstávat takhle brzo?
Musíme, Dougale.
Musíme z tohohle Chrise..
udělat tohohle.
Ah, zdravím, Otče.
Uspěl..
Je..?
Je mi líto, zkusili jsme všechno.
Ah, dobře. Tak já.. já.. já.. Radši ho vezmu domů.
A-ha!
- Ha!
- A-ha!
Mám tě!
- Jak? Jak jste to udělali?
- Dělali jsme jen to nejlepší.
Nevím co mám říct.
Můžu vás pozvat na oslavnou skelničku?
Dougale, nenech Chrise toulat.
- A nech zavřené přední dveře.
- Jasně, Tede.
Je to nejlepší.. zku.vené ovce na světě.
Ten jeho malý ovčí obličej..
A musíte sám uznat, má skvělý smysl pro humor.
Opravdu?
Skvělé.
A stál jen Ł23. 23!
Smlouva říká, že bych musel zaplatit víc, kdyby jeho fotka byla na známkách, ale pořád je to výhodná koupě za tak šťastnou ovci.
- To je Hud Hastings?
- Yeah.
On.. nosí korunu?
Ano, velmi dobře, ano.
Velmi dobře, ano.
Ano, nashle!
Dougale, koukám, že přední dveře jsou otevřené dokořán.
Oh, er, to jsou, ano, Tede.
A koukám, že jsme zrovna bezovcí.
Dougale, říkal jsem ti, že máš nechat zavřené dveře.
Ne, počkej, Tede.
'..nenech Chrise toulat a nech zavřené přední dv..'
- Co to bylo?
- Nestvůra!
Jdeme!
Kudy máme jít?
Ovce, jako všechny vlnonosná zvířata, cestují na sever, kde je chladněji a kde není takové dusno.
Takže půjdeme na sever.
A kudy to je?
Já-já nevím.
Rychle!
Vypadá to, jako by to bylo všude okolo.
Siouxové dokázali určit přesnou polohu bizona tím, že se podívali na měsíc a položili ucho na zem.
Tede, možná to jde z toho sterea.
- Tede!
To je Chris!
Je v pořádku?
Je v pohodě!
Musel si uvědomit, že je to jen velké stereo na stromě!
Doveď ho domů, Dougale.
Myslím, že začínám chápat o co tady jde.
No, bylo to jednoduché rozhodování.
Je jen jeden suverenní vítěz a radši než plýtvat časem na proslov, oznámím vítěze který, byl dnes první v této soutěži.
Takže k tomu, aby jsme poznali vítěze soutěže Krále ovcí, kvůli které jsme sem všichni dnes přišli, zvědaví, kdo to nakonec bude, kdo vyhraje tu cenu
Krále ovcí!
A vítězem letošního Krále ovcí je..
- Zastavte!
Dobrý Bože!
Co to má znamenat?
Tato soutěž je švindl a podvod a.. švindl!
Cože?
Jak se opovažujete? !
Byl tady záměrný a sprostý pokus sabotovat tuto vysoce ceněnou ovčí soutěž.
A ti, kteří jsou za to zodpovědní, jsou přímo v této místnosti.
- Giant Reed a Hud Hastings!
- "Zatracený peklo!"
- Doufám, že máte nějaké důkazy, Otče.
Oh, mám, mám.
Vy dva jste se stále bavili o takzvané Craggy Islandské nestvůře, vždycky v těsné blízkosti Chrise.
Fargo, jak se má šampion?
A použili jste kopii Zvukových efektů 5, aby jste dodali váhu tomuto vymyšlenému tvrzení.
A citlivá ovce byla přesvědčena zvukem "Hrozná příšera typ A".
Je to pravda?
No, no, no.
Pěkně nám to tady Otec Crilly objasnil!
Jak se opovažujete vrhat hanbu na tuto oslavu ovcí!
Nebuďte na ně tak tvrdý.. promiňte, přeslechl jsem vaše jméno.
- Alan.
- Nebuďte na ně tak tvrdý, Alane. Jsou to jen pěšáci.
Pravý padouch bude teprve odhalen.
Fargo Boyle!
- Cože? !
- "Zatracený peklo!"
- To je totální nesmysl!
Prostě půjdu a vezmu si svojí cenu!
Byl jsi zklamaný, jak malý kurz měl Chris.
Tak jsi zmanipuloval kurz sabotáží vlastní ovce a pak zinscenoval zázračné zotavení den před soutěží!
To ty jsi zaplatil Giantovi a Hudovi, aby mluvili o nestvůře před Chrisem!
Hude, Giante, zdravíčko!
Nepočítal jsi s marnotratností svých společníků, kteří si za odměnu koupili kožich.. a korunu!
A byl jsi to ty, kdo koupil Zvukové efekty 5 dřív, než mohl Otec Dougal!
A také jsi věděl, že mé přirozené pochopení ovcí ho pomůže vyléčit.
Byl jsi to ty, Fargo, ty, ty..
TY!
Chrisi!
Chrisi, to není pravda.
To není pravda!
Ne, ne!
Nedívej se na mě, nedívej se na mě!
Mám zavolat policii, Otče?
Ne.
Ztratil důvěru své ovce.
To je dostatečný trest pro farmáře, který chová hlavně ovce.
A teď, když mě omluvíte, je to tady trochu cítit, potřebuji čerstvý vzduch.
Tede, když byl Chris diskvalifikován, neprohrál jsi rozpočet na topení v té sázce?
Vím, že je to radikální krok, ale je opravdu velká zima.
Tak tedy, uvidíme se za 3 měsíce, Tede.
Vlastně si radši nejdřív dojdu na záchod.
Tede!
Jak to de?
Ah, Dougale!
Nazdar.
Bavil jsi se?
Cože?
Skvělé!
Tady je vše při starém.
Nicmoc se tady nestalo.
VŮBEC žádné problémy.
"Odposlouchávají nás"
"Cože?"
"Napsal jsem, že nás odposlouchávají"
Tak, jaký byl školní sraz?
Oh, ahem...
Byl jsem na školním srazu..
Otče, myslíte, že by vás uklidnil šálek čaje?
Otče McGuire, jste zpátky!
Díky Bohu!
Musíte něco udělat!
Otec Crilly's se zbláznil.
Je to ta fotbalová záležitost.
Všemohoucí Bože, zase to roční období!
Ano.
A myslí si, že se Otec Byrne znaží odhalit jeho taktiku.
Je to jen stupidní hra nějakého fotbalu, pro Kristovy rány!
Mrs Doylová, omlouvám se, ale ne!
Na fotbalu není nic stupidního.
A už vůbec ne na každoroční "Všekněžím 5x5 nad 75 let"
halové fotbalové soutěži! Proti Rugged Islandu.
Prosím, Otče.
Udělejte něco! Oh!
Tak, Dougale, kde jsme skončili? U školního srazu?
No, nikoho z nich jsem nepoznal.
A hádej co?
Všichni jsou hasiči.
Ja jsem jediný, kdo není hasič.
Věřil by jsi tomu?
Dougale, er.. nebyl jsi náhodou omylem v hasičské stanici?
Tede, no tak.
Začínáš trochu bláznit.
Vůbec nevím, o čem mluvíš!
Nic se mnou není, všechno je v pohodě.
Tede, udělám něco, co se ti nebude ani trochu líbit.
Říkej tomu ženská intuice, nebo jaký je mužský ekvivalent..
Ale skřípe to v Tedově táboře.
Myslím..
Promiň.
Byl jsi blázen už trochu moc.
Můj Bože, co jsem to udělal?
Podívej se na ten pokoj. Podívej se na ten pokoj!
Máš pravdu, Dougale, měl bych se trochu ovládat.
Tede, být odpouslochávaný Dicke Byrnem.. Nezní to moc pravděpodobně, že ne?
No tam, Tede.
Podíve se na sebe, vypadáš hrozně!
Měl jsem problém vůbec usnout.
Zkusím tohle: Snivý Spavý Pyžamový Klimbající Dřímák.
Snivý Spavý Pyžamový Klimbající Dřímák.
Ano.
Je to otrubový alkoholový čokoládový spací prostředek.
Je zakázaný ve většině evropských zemí.
To znamená, že je velice dobrý.
Přinesu nám oběma zmrzlinu.
Ta nás uklidní.
Ah, to by bylo hezké.
A kde chceš vzít vlastně zmrzlinu?
- Venku je zmrzlinář.
- Opravdu?
Tady moc zmrzliny neprodá.
Jdou po nás, Cyrile!
Jeď, jeď, jeď jeď..
Jedeme, Otče Cullene!
Pohněte tím svým zadkem!
Otče Whelane, Musíte se pohybovat rychleji!
Do toho!
Vedle! Musíte střílet!
Jsem velmi unavený.
Je mi 85!
Bože, to je ale poraženecký postoj, Otče Cullene!
Rezervuju vám místo na extra trainingu!
Zůstanete tady do 7!
Dáte si 15 koleček kolem hřiště!
Ale..
Pohyb!
Já nevím!
To nadšení těchhle týpků..
Byly časy, kdy do toho Tým-nad-75-let dával srdce, ale teď.. Kopni do toho míče!
Co je s tebou? !
..jsou vykyslí.
Dick Byrne má v týmu nového týpka.
Je zatraceně dobrý
- Ital!
Oh, Italové něco vědí o fotbale.
A o světu módy.
Pamatuješ na toho týpka, co byl v módě tak dobrý, že ho museli zastřelit?
Kde je Nick Doorley?
Otec Jack tady není, Nick také ne..
Naše největší zatracené posily a oni tady zatraceně nejsou!
Snad jsi si nemyslel, že by Otec Jack mohl hrát fotbal, že ne?
Na, ale pak jsem ho viděl..
Úžasný hráč.
Ta ladnost pohybu..
Neříkal jsi mi jednou, že byl Jack hostem Liverpoolu?
Ne, hostoval v Liverpoolu.
Zajímalo by mě, kde ten Nick je.
Bože, yeah. Jack je dobrý, ale kdyby se něco stalo Nickovi.. Vynesli by nás v neckách a utopili jako koťata.
A s tím novým týpkem v Dickově týmu potřebujeme Nicka v NEJLEPŠÍ formě.
Takže.. Není žádná šance, že bude hrát?
Ne.
Ne, je mrtvý.
Takže určitě nebude, hrát, ano?
Nebude?
URČITĚ?
No tak, Tede, chytáš se stébel.. Pojďte kluci.
Máš pravdu.
Ah, není to hezké?
"Je mi líto, že jsi umřel," od Otce Heggatyho z Chicaga.
Ta rakev má fax?
Ano, žhavá novinka. Koukni..
Tohle tlačítko ti řekne, jak dlouho jsi pohřbený..
A tohle zase, jak hluboko rakev je.
Není to úžasné?
A s touhle kontrolou vlhkosti,
Nezačne Otec Nick hnít dřív než.. někdy příští rok.
Nialle, musíš přestat nakupovat tyhle věci z katalogu.
Je to jen mrhání peněz.
Chci říct, dívej, dálkově ovládané kolečkové křeslo.
Na co ti to je?
Spíš se ti budou hodit tyhle falešné srandovní ruce..
Oh, tyhle..
Tenkrát vypadaly zábavně.
Připomínají mi moje ruce.
Falšné ruce? !
Nialle, hele..
V jaké situaci budeš potřebovat dálkově ovládané křeslo nebo párek srandovních rukou?
Jedině když si představím naprosto absurdní situaci.
Ano..
Myslíš, že vyhrajete ten zápas bez Otce Nicka?
Nevím.
Je sehraný s..
Byl, byl sehraný s Otcem Jackem na hrotu.
Bože, jestli Dick Byrne vyhraje..
Používáme systém úkolů.
Minulý rok, když jsme prohráli,
Dick mě nechal si ofotit moje vlastní pozadí.
Omluv mě.
Už mě do té knihovny víckrát nepustí.
Prosím?
Oh, to je pro tebe.
Ano?
'Určitě vyhraju, Tede! '
Ha!
Tak to si jen myslíš, Dicku Byrne, máme totiž..
Počkat!
Jak víš, že jsem tady? !
Čert tě vem, Otče Dicku Byrne!
Yeah, dobře, dobře.
Další špatné zprávy, Dougale.
Oh, ne, ne, ne..
Zrovna jsem mluvil s Otcem Nedem Fitzmorrisem.
Uklouzl na kamenné dlažbě a vypadla mu čéška.
Není jiná možnost. Postavím ho do brány. Není jiná možnost.
Bože, Tede, už se nemůžu dočkat, až se vrátím zase do role fyzioterapeuta.
Až budu běhat kolem hřiště s tom kouzelnou houbičkou a budu dělat ty fyzio-věci.
Dougale, víš vůbec, k čemu se ta houbička používá?
No.. Saje bacily.
Dougale, neber si to tak, ale přemýšlel jsem, že ti tento rok přidělím jinou roli.
Dobře..
Erm... Chtěl bych, aby.. aby jsi hlídal rohový praporek, a ujistil se, že ho nikdo neukradne.
Ah, díky Bohu.
Už jsem myslel, že chceš abych dělal něco naprosto stupidního.
Ale.. wau! Hlídat rohový praporek!
Velká zodopovědnost.
Fotbal, Fotbal, Fotbal, Fotbal, Fotbal, Fotbal, Fotbal, Fotbal, Fotbal!
Nevím, co na tom vy muži vidíte.
Parta chlápků kopající do kusu kůže na poli.
Muži!
Věci, které považujete za velkou zábavu!
Jako filmy.
Chlápci, sedící kolem a koukající se na filmy.
A horská dráha!
Parta chlápků jezdící nahoru a dolů na železné dráze.
A plachtění!
Parta chlápků na velké lodi, plující po moři.
A řvaní!
Parta chlápků chodících a řvoucích okolo. A tak dále.
No, Mrs Doylová, na fotbale je mnohem víc, než si myslíte.
Popravdě: koupil jsem vám o tom knihu.
Dobře, Otče, mrknu se na ni.
Tede, Jack takhle vypadá už dlouhou dobu.
Nemůže být zase mrtvý, že ne?
Ah, ne.
Sní pravděpodobně o svých starých sportovních dnech.
Víc VODY.
Tak, dnes je den D.
- Dostal jsi se do toho, Dougale?
- Je to těžší než si myslíš, Tede.
Vtip je v tom, že ho nesmíš ani na chvíli pustit z očí.
Ah, nazdárek, Tede.
Jen jsem..er.. dojídal snídani.
Dougale, to je kec.
Co opravdu děláš?
Já.. já jsem ztratil ten praporek, Tede!
Na chvíli jsem se otočil a pak byl pryč.
Tede, musíš mi dát nějakou jednodušší práci!
Je toho na mě až moc!
Dougale.
Podívej se na Otce Jacka.
Vzdal by se tak snadno? Vzdal?
Podívej se na to ocelové odhodlání.
Na ten vzdor, který..
Teď jsem si uvědomil, že Jack spí už 14 dní.
Oh, můj Bože!
Vypil celou lahev Snivého Spavého Pyžamového Klimbajícího Dřímáku!
Do toho, kluci.
Tak, to je on, Tede.
Otec Romeo Sensini.
17 tref za Vatikán Nad 75 let.
Podívej se na něj.
Pije jen velmi, velmi, velmi dobré víno.
Dokáže vyšplhat 2 patra schodů bez pomoci.
A potřebuje jen jednu sestru, aby se zvedl z křesla.
- Nemáte šanci.
- To si jen myslíš, Dicku.
Otec Hackett pečlivě trénoval.
- Nikdy nebyl v lepší formě.
- Ha!
Otče! Otče! Vzbuďte se prosím!
Co budeme dělat?
Nemůžu uvěřit, že jsme v této naprosto absurdní.. situaci.
Všemohoucí Bože, Mrs Doylová, jak se vám to může líbit?
Taky jsem si říkala..
Posaďte se.
Podívejte se na tohle.
Ready?
Ready?
Sejmi ho!
Sejmi ho!
Ah, Mary, přinesla jsi mi ty brýle?
Sensini má tutovku.
Když nic neuděláme, dá gól během pár příštích minut.
Odkud se tam vzal?
Zbav se ho!
Zbav se ho!
Co?
Otočte se!
Soustřeďte se na hru!
To je Otec Crilly?
Zdravíčko, Otče!
Někdo by si měl víc hlídat toho Itala.
Roztáhněte se!
Roztáhněte se!
# Už si nezazpíváš, už si nezazpíváš, #
# Už si nezazpíváš víc!
Penalta!
Typický Ital.
Poslal brankáře na druhou stranu!
Ano!
Oh! Gól!
Gól!
Ano!
Ano!
Ano!
Gól!
Poslouchejte!
Vím, že jste unavení a chcete být doma před 8..
Ale pamatujte..
Nesete všechnu čest Craggy Islandu na svých ramenech!
- Metafora!
- Au, moje záda..
Jime, je to metafora, myslel jsem to literárně.
Neskákej mi do řeči.
Teď, hrajte nejlépe, jak dovedete ve zbytku svého života.
Chci, aby jste roztrahli Dickův team na kousky!
Zase metafora, Jime.
Teď na ně vlítněte a vylízejte jim zadky..!
..Nakopejte jim zadky!
Vyhrajeme, Cyrile.
Chci nějakou památku na tenhle zápas.
Přines mi rohový praporek.
Přines mi rohový praporek!
Oh, yeah.
Ano.
Skvěle!
Jeďte, Otče Jacku!
Jeďte!
Do toho!
Jste v háji!
Tutovka!
Do toho, Otče Cullen!
Cože?
Nedívejte se na mě, už zbývá jen brankář!
Do toho!
Do toho!
Ano!
Ano!
Udělal jsem něco špatně?
Příští rok víc štěstí, socky!
Prohráli jste, Cyrile.
Sbohem, Dicku!
Sbohem, Cyrile!
Oni nezůstanou na drink?
Ne.
Dick musí jít domů udělat svůj úkol.
Úkol!
Co jsi jim dal?
Dick.. Musí políbit Cyrila na tvář!
Úžasné!
Cyril nebude mít tušení, o co jde!
Dick nesnáší líbání chlapů!
Má homofobii!
Tede, dej si.
Zasloužíš si to.
Ne.
Dáme si až doma.
Ah, nech toho, dej si skleničku.
Počkat..!
To jsou falešné ruce!
- Úkol, Tede!
- Oh, Bože.
Dick říkal, že je to jeden speciální úkolek, prtože jsi takový podvádějící bastard!
Dobře, otevři to, otevři to!
To napětí mě zabíjí.
Neboj.
Pravděpodobně chce, aby jsi mu uklidil auto, nebo něco..
Tak co je to?
Naznač mi to jemně!
Dobře. "Tede, příští týden, touhle dobou, musíš.."
- Co?
- "Musíš.."
"nakopnout Biskupa Brennana do zadku!"
Otce Cavanaghena znáte a tohle je Otec Brian Eno.
- Tede!
- Moment.
On skocí!
Kevine!
Co se tady deje, pro Kristovy rány?
- Už nemůžu dál!
- Neblázni, Kevine!
Je to bezvýchodné!
Proc jsem se vůbec stal knezem?
Jaká naprostá bezúcelná ztráta casu.
Byl bych užitecnejší jako uklízecka!
Slyšíte ho?
! Je úžasné být knez!
Pomysli na útechu, kterou prinášíš nemocným a umírajícím!
Nemůžou se toho nabažit!
A co tvoji prátelé?
Otec Alan, na príklad!
Nikdy jsem ho nevidel.
Dobre..
Zná ho nekdo?
Ne, ne.
Oh, dobre.
Já jsem tvůj prítel, Kevine!
- Opravdu?
- To si piš!
Tak nech toho nesmyslu a slez dolů.
Ok..
Jdu dovnitr.
Dobré chycení, Tede!
Kdo je te stríbrovlasý knez?
- To je Otec Ted Crilly.
- Crilly, huh?
Díky. A kdo jste vy?
Co to..?
Prominte, byl jsem támhle.
Co jste ríkal?
- Kdo jste?
- Jsem Cagney.
Buzz Cagney.
No možná bych pro toho Teda Crillyho mel nejaký návrh.
- Oh, ano..
- Tady jsi.
Omlouvám se Otce, já..
Nevím, kde se to ve mne vzalo.
Obcas mívám deprese.
To je vporádku.
Nerad to ted vytahuju, ale..
Tech 20 babek, co mi dlužíš..
Pamatuješ?
Jestli je máš..
A Harrison Ford vyskocil a v pádu ješte strílel na letadlo!
Wau! To zní skvele!
- Jdu znovu o víkendu, tak jestli to chceš videt..
- Skvelé! Oh, Mrs Doylová, až prijdete domů, bude tam Otec Kevin.
Zůstane, dokud jeho deprese, nebo co to je, neodezní. Takže..
Oh, dobre.
Takže ho nemám stresovat?
Ano, nemluvte o válce a smrti a o takových vecech..
Dobre.
Zůstanu u vecí jako štenata a polštáre.
Štenata a polštáre.
Hned se cítím lépe.
Otce, ten obrad dnes..
Uprímne, nudil me k smrti.
No, Eugene, nejsem tady, abych te bavil.
Jestli se chceš bavit, jdi na Jean-Michela Jarreho.
Sakra, o cem to vůbec bylo?
- No, bylo to..
- Ah, Ježíši!
O cem byl dnešní obrad, Dougale?
Pamatuješ si to?
Promin, Tede.
Hluboce jsem se soustredil na to, jak vypadat svate.
Abych byl uprímný, ani jsem o tom nepremýšlel.
Je to vetší legrace než se zabít, že Kevine?
- Asi.
- No tak, Kevine, úsmev!
To je ted moje a Dougala práce.
Jsme úsmevná jednotka.
Ne hasicská, ale úsmevná!
Budeme te udržovat šťastným a veselým až do doby, než budeš moct jít do banky.
- Jít do banky?
- Jít domů.
Myslel jsem jít domů.
- Budu mít peníze v pondelí.
- Jen se mi zamotal jazyk.
Ani si nepamatuju, kolik to bylo.
- Byla to petka.
- Dvacka!
Dvacet.
Promin, ale zrovna jsem si vzpomnel, bylo to dvacet.
Opravdu se omlouvám, ale bylo to dvacet.
Nicméne zůstaneš tady, dokud nebudeš veselejší.
Veci se obrací k lepšímu, cítím to.
Oh, hezký tah, Keve. Vlastne, Kevine.. Skocil jsi na hada..
Musíš jít.. jít zpátky.
Co je s tebou?
Nic mu není, Dougale.
Jsi v porádku, Kevine?
Yeah, yeah..
Jsem v porádku..
Házíš znova.
Oh, skvelé.
Další had..
Házíš, Dougale.
Hurá!
Když bude šlapat na hady, urcite vyhraju.
Jsi velmi blízko hada.
Musíš hodit víc než jedna.
V pohode.
Máš.. šest.
Ne, namá, Tede.
Je to jedna!
To si nemyslím, Dougale.
Je to jedna, Tede!
Podívej!
Jde do hadího mesta!
Ah, no tak, Kevine!
Oh, pockat, ne.
Je to šestka.
Kevine, víš co..
Snížíme to na 15 babek!
- Otce? - Mm?
Návštevník, Otce.
Otec Crilly, zdravím.
Dobrý.
Jmenuje se Otec Buzz Cagney.
Byl jsme na konferenci.
Doufal jsem, že by jsem si mohli promluvit.
Myslím, že by vás mohl zajímat můj malý návrh.
A pak jsem byl v Utahu.
Ne v dobrém katolickém prostredí.
Byly to Mormoni.
Tam může mít chlap 5, 10 žen.
A to je spousta akce..
Akce, yeah..
Težko se dá konkurovat.
A pak jsem byl v Renu..
Reno?
Není to podobné Wicklowu?
Jednou jsem delal mši ve Wicklow.
Velmi hrubý dav.
Musel jste udelat dobrý obrad, nebo na vás všichni skocili.
- Kde jste ted?
- V Beverly Hills.
Bruberly Huls?
Oh, wau!
Dobrý Bože.
Postavil jste se tam na vlastní nohy, že?
reknete, je to tak falešné a umelé, jak všichni ríkají?
Ano.
To by se mi líbilo.
- Potkáváte mnoho celebrit.
- Yeah?
Napríklad?
- Kevina Spaceyho, je v poho.
- Neznám.
A co treba Val Kilmer?
Urcite to je pekný bastard.
Premýšlel jste, že by jste se tam podíval?
Obvykle jezdívám na dovolenou s mým vikárem.
Nesnáší slunce moc dobre.
Kdo jste?
A kom se to bavíte?
To je Otec Buzz Cagney.
Prijel na krátkou návštevu.
- Je z Ameriky.
- Ameriky?
Zrovna jsme mluvili o tom týpkovi, Kurtu Cobainovi.
Byl z ameriky.
Predstavte si, strelit se do hlavy brokovnicí!
Bože, jak to vůbec mohl prežít?
Er.. neprežil.
Zemrel.
Oh, dobre.
Jdi spát.
Za chvíli jsem tam.
Dobre.
Dobrou, kluci!
Za chvíli jste tam?
Ano, spíme spolu.
Tak, koho znáte ješte?
Dobrý den!
Otce, tešíte se ne na zítrejší obed?
No, predpokládám že ano.
Bude se vám líbit.
Máte rád bažanta, že ano?
Bažanta?
Bože, miluju ho!
Tak, to je taková malá nápoveda.
Vec, kterou budete jíst, je podobná bažantovi!
Mrs Doylová, nejdete mu stríhat nehty ted, že ne?
Jdu, Otce.
Zase drásá operadlo.
Oh, dobre.
Buzzi, jen si to nasadte.
Takže, kde jsme skoncili?
Yeah, jen jsem byl zvedavý, kolik vaše fara vydelala minulý rok?
Kolik penez?
Bože, já nevím.
Další zatracené okno v háji.
Predpokládám, že kolem Ł150.
Možná Ł200.
Ow! Mrs Doylová!
Mirte do steny, prosím!
Ł200, huh?
Kolik to je?
Ani ne $400.
Víte, co delám s $400?
Vytírám si s nima zadek.
Dobrý Bože.
Může to být pak použito ješte jako platidlo?
Moje fara, St John's, vydelala $2 miliony minulý rok.
To je hodne sherry a stejků k veceri.
Mrs Doylová!
Opravdu, nechte to na pozdeji!
Oh, dobre, Otce.
Tohle je leták St John's.
Je trochu starší.
Máme další bazén a.. temto servírkám už bude 20..
Wau.
Cool.
Tede, vcera jsem videl, jak jsi se vyporádal s tím sebevražedníkem.
A musím ríct, že se mi to líbilo.
Jak by se ti líbilo pracovat se mnou v LA, sesterské fare St John's?
myslíte..
LA? To je ne..
..uveritelné!
To je fantastické!
Můžeš to zarídit?
Je to dobrá fara, když budeš tvrde pracovat, odmena te nemine.
Yeah, duchovní odmeny.
Ne.
Pravé odmeny.
Opravdu?
Je to zeme príležitostí.
Když neco chceš, tak to dostaneš.
Chci to!
Opravdu?
Je to oficiální?
!
Ano!
Ano, skvelé noviny!
Díky, Buzzi.
Díky!
Ano!
Tak, první krok..
Svolat je všechny.
Otce Jacku, Dougale Mrs Doylová..
Jedu do Ameriky!
Ano!
Tede, můžu s tebou na chvíli mluvit?
Jiste.
Já, er..
Chci ti jen podekovat za záchranu.
Bylo to od tebe hezké.
Ale nemůžu predstírat, že jsem šťastnejší.
Svet stále vypadá jako temné, nehostinné místo..
Ano!
Dal jsem si veci dohromady.
Ale to je ten problém..
Kevine!
Ahoj!
Co pro tebe můžu udelat?
No, jen..
Cítím, že se potrebuju sverit, na co jsem myslel v posledních pár dnech.
Na velmi temné a znepokojující cesty.
Myslím, že zkouším to, co možná znáš jako temnou noc duší.
Pockej vterinku, Kevine.
Nevadila by ti trocha muziky?
Ne, er..
Zacal jsem se soužit pochybami.
Pochybami o..
Oh, Bože, myslím, co když nic z toho není pravda?
- Prominte, Otce?
- To je ale dobrá písnicka!
Jen premýšlím nad temi hroznými vecmi, co se stávají lidem.
Válka, hladomor..
Privádí me to k zoufalství.
Miluju tenhle kousek - # Daga daga daga daga.. #
Mám, opravdu mám rád tuhle písnicku.
Ah, ano, je ohromná.
Mrs Doylová jí sehnala na výprodeji pneu.
Co jsi to ríkal, Kevine?
To je jedno.
Půjdu už domů.
Díky, Tede.
Hele, chceš tu dvacku?
- Yeah..
Vlastne.. nech si ji.
- Opravdu?
Dobre, díky, Tede.
No problemo!
Ano!
Dougale, skvelé zprávy.
Půjdu pracovat do Ameriky!
Opravdu?
Jako co?
No, jako knez.
Knez? Skvelé.
To je to samé, jako jsi delal tady.
- Ano.
- Bože, Amerika.
Skvelé!
- Kdy jedeme?
- Jedeme..?
Cože?
Jedu taky, ne?
Nenechal..
Nenechal by jsi me tady, že ne?
Mrs Doylová!
Ted dostal nabídku práce v Americe a my jedeme s ním!
Jedeme do..?
Jedeme do Meriky?
Jedeme do Meky?
Ano?
Opravdu?
Opravdu jedeme, Otce?
- Ano, jedeme do Ameriky.
- rekni to Otci Jackovi!
Otce Jacku?
Vlastne si radši půjdu na chvíli lehnout.
Otce, nevadilo by vám, kdybych zapnul radio?
Ne, nevadilo.
Klidne.
Woo-hoo!
Chlapi!
Jaká skvelá mše!
- Co si myslíš, Buzzi?
- Když jsem te dnes videl, Tede..
Nikdy jsem nebyl takhle vzrušený z náboženství v posledních 30 letech!
Ty víš, jak zaválet!
Inspiruješ me.
Byla to jedna z tech mší, ve které všechno vyšlo.
Byl jsem proste v ráži.
Budou te milovat ve Státech.
Umíš delat šou!
Ale je to souteživý trh.
Budeš stát proti Billymu Grahamovi a národu tech islámských týpků.
Musíš chytit publikum!
Víš jak?
- Yeah!
Za koule!
- No myslel jsem spíš za ramena.
Oh, dobre, promin.
Yeah, je to skvelé!
Cítím, že bych zvládl ješte jednu mši!
Uklidni se, delám jen jednu týdne.
Ted se cítím tak, že bych mohl prevracet gaye!
Oh-ho, Tede.
Ješte týden!
Ano, Dougale. Um..
Mrs Doylová, Dougale, Otce Jacku..
Musím vám neco ríct.
Musím k vám být naprosto uprímný.
- Peníze jsou..
- Na úctu.
My víme.
Ne, to s tím nemá nic spolecného.
No.. vec se má tak..
Nemůžete..
Nemůžete.. Jet se mnou..
až poletím do vesmíru.
Budu první knez ve vesmíru!
Ano.
NASA me vybrala jako prvního vesmírného kneze..
- Myslel jsem, že to budete chtít slyšet.
- Skvelé.
To je v porádku.
Bože, Tede!
Nejdrív Amerika, pak vesmír! Co bude dál?
Kdo ví?
Důležité je, že jedeme všichni do Ameriky.
Kdybych slyšela, že nemůžu z jakéhokoliv důvodu jet, musím ríci, že by to byla nejhorší tragédie mého života.
Zklamání, se kterým bych nemohla žít.
Asi bych musela pristoupit na radikální rešení a vzít si život.
Mrs Doylová, jak to můžete ríct!
Ale to je jedno, protože jedu do Ameriky!
Ano.
No, Otce, dnes je den D.
Zajistila jsem odpojení elektriky a telefonu, a nekdo prijede vzít a spálit všechen nábytek!
No, tak jdeme, Otce!
Nechceme zmeškat naše letadlo!
Bože, videl jsem moje pasové foto.
Vypadá rozpustile.
Tady.
Bože, dost jsem se zmenil.
Podívejte na Otce Jacka.
Je tak vzrušený, že se steží udrží klidný.
Opravdu, musím vám neco ríct.
Oh, už se nemůžu dockat!
Pokaždé když nám Ted chce neco ríct, jsou to jen samé dobré zprávy.
Ted nám ješte rekneš, že jsi Santa!
Ne, nejsem.
Popravde, jsem pravý opak.
Antisanta?
Obávám se, že to bude obrovský propadák ale už to nemůžu dále tajit.
- Co tady delají tihle?
- Prijeli se jen rozloucit.
Nemyslí si že jedou, že ne?
Ne, ujasnili jsme si to.
rekl jsme jim to milionkrát.
Tak se rozlucte a odbav se.
Pak si promluvíme o tvé nové fare.
Celý svůj život sním o necem speciálním a konecne jsem se dockal.
Je to nejlepší moment mého života!
Mého taky!
Velký kosy!
Dougale, Mrs Doylová, Otce Jacku..
Proc nepockáte v kavárne?
Odbavím nás.
V jaké kavárne?
V té, která není Turistická kalendár.
Ok, dobre.
Sakra.
Tady nás snad nikdy neobslouží.
- Tak, pripraven?
- Ano.
Zatracene!
Zapomnel jsem si zabalit plavky.
Na co?
No, nechodím nahý do bazénu.
Víš, mám.. mám malý problém s tmavými chlupy kolem spodní cásti..
Oh, yeah, slyšel jsem.
Ne, myslel jsem do jakého bazénu?
Nebudet mít bazén.
Ne?
Ok.
- Budete mít ale basketbalové hrište.
- Skvelé. Udrží me to fit.
Fara se snaží zmírnit napetí mezi gangy skrz sport.
Pockej chvilku, Buzzi.
Neríkal jsi "gangy"?
Co to presne znamená?
No, problém s gangy v LA se zacíná zlepšovat.
Minulý rok bylo spjato s gangy pouze 5.620 úmrtí.
Zase to slovo "gangy". Ptal jsem se na nej.
Taky jsem zaznamenal, že bylo následováno slovem "smrt".
Ano.
Dobrá zpráva je, že strílení z jedoucích aut klesá.
Zaslechl jsem slovo "strílení".
Buzzi?
- Ano?
- Koncím!
Netušil jsem, že jedu do Ameriky delat rozhodcího turnajů strelcům z aut!
- Zastavte letadlo!
- Ješte neodstartovalo, Tede.
Nestartujte letadlo!
Vystupuju!
Tede, jsi to ty?
Ano, jsem.
Poslouchej, Dougale, premýšlel jsem o tom a myslím, že by bylo lepší, kdyby jsme nejeli do Ameriky.
Myslím, že všichni budeme šťastnejší tam, kam patríme, na Craggy Islandu.
Fajn, Tede.
Ani se mi tam nechtelo.
Oh, Otce, jste zpátky. Co se deje?
Tede se rozhodl, že bude lepší, když zůstaneme.
Opravdu?
Má pravdu.
Ku.va!
Pojdte, pojedeme domů a dáme vám sklenicku.
- Chlast!
- Myslel jsem, že opravdu chcete jet.
Ano, myslím. Je to trochu zklamání, ale ted si uvedomuji, že se mi tam nechtelo.
Krome toho bych stejne nemohla jet.
Nerekla jsem to svojí sestre.
Tak, Tede.
Jdeme.
Ah, yeah, zůstaneš se mnou, Mrs Doylovou a Otcem Jackem, porád a porád a porád a porád a porád a porád a porád a porád..
- Dobrou, Dougale. - Dobrou, Tede.
Sbohem, všichni. sith.o@centrum.cz upravil * Trixteen
Viděli jste..
Oh, no tak, kluci.
Quixiquoddal, Bůh Sopky se zlobí.
Musíme uklidnit jeho hněv!
Bůh Sopky!
Co je to za nesmysl?
Ptám se vás ještě jednou, nechcete zkusit katolicismus?
Ten by se nechytl.
Nesouhlasíme s Papežovým názorem na antikoncepci.
Jsou 90. léta, proboha!
Šálek čaje, Otče?
Otče?
Šálek čaje?
Otče, co se s vámi děje?
Jako by jste byl milion km daleko.
Hmm? Oh, promiňte, Mrs Doylová.
Jen jsem přemýšlel o mojí další faře.
Biskup Brennan vždycky hrozí, že mě pošle na nějaké nehostinné místo a tentokrát by se mu to mohlo povést.
Víte..
chystám se ho kopnout do zadku.
Oh, tohle!
Nemyslím si, že mu to bude vadit.
Chci říct, že určitě ocení starý dobrý velký kopanec do zadku.
Tede!
Tomu nebudeš věřit! Clint Eastwood byl zatčen za zločin, který ne..
Oh, počkej, to je film.
Opravdu ho chceš nakopnout?
Prohrál jsem, Dougale.
Musím splnit svojí misi.
Pamatuješ, když Dick Byrne prohrál šipkový turnaj a musel říct "Do hajzlu!" hodně nahlas před Mary Robinsonovou?
Tohle mi nikdy neodpustí.
Máš pravdu.
Je to věc cti.
Měl by jsi mu zalhat.
Ne, trvá na tom, aby jsi to na důkaz vyfotil.
Oh, Bože, Dougale, co mám dělat?
- Líbí se mi na téhle faře.
- Opravdu? !
No.. ne.
Podívej se na to z té lepší stránky.
Biskup Brennan nás navštívil pouze 2x za poslední 3 roky.
Nesnáší nás.
Myslí si, že jsme všichni trubky.
Hlavně ty, Tede.
Myslí si, že jsi největší trubka ze všech.
Šéftrubka číslo jedna!
Možná se sem už nikdy nevrátí.
Zdravím, Biskupe Brennane.
Ano.
Ok.
- Přijede zítra.
- Oh, ne.
Proč?
Jak jsem předpokládal, Otec Dick Byrne řekl Biskupu Brennanovi, že se tady objevil zázračný obraz na podlahové liště v tomto domě.
Řekl Biskupovi Brennanovi, že v dřevěné kresbě může vidět dokonalé zpodobnění.. Biskupa Brennana.
- A to ti řekl právě teď?
- Ano, je tím velice nadšený.
Zpodobnění, objevující se na podlahové liště.
To je trochu úchylné, ne?
Je to podivné, ano.
Je to jako Turínské plátno nebo ta žena v Sligu.
Padre Pio se objevuje v jejím sáčku s čajem.
Nebo to, jak jsem uviděl Boží obraz na té malbě.
To bylo zvláštní.
To nebylo tak zvláštní. Byl to obraz Boha.
A už jsi slyšel o tajemném Bahenním Andělovi?
- Tajemný Bahenní Anděl?
- Bože, to je divné.
Každý týden v bažině kolem O'Learyho hospody, se objevuje perfektní obrys muže
- Bahenního Anděla.
Záhada vyřešena.
Stejně, vize a zjevení, je to trochu divné.
Je to jedna z věcí, které jsou na křesťanství opravdu trochu šílené.
Celá ta křesťanská věc je šílená, že?
Opatrně, Dougale.
- Trochu se bojím Lena.
- Vítej do klubu.
Nebojím se toho.
To nejhorší je, že na to stále musím myslet a stává se to tak znepokojujícím a vtíravým, že nemůžu spát.
Je to jen..
Dougale?
Dougale! ? !
C-Co!
Cože?
Bože, to bylo zvláštní.
Co se tady stalo?
Poslední věc, kterou si pamatuju, je, že jsem byl velmi ospalý a unavený..
a že si z toho nepamatuju nic!
Ano, Dougale.
Říká se tomu "usnout".
Děláš to každou noc.
Nechápu, jak to můžeš jen tak pustit z hlavy.
Dnes mě musíš vyfotit, jak nakopávám Biskupův zadek a nebude se mu to líbit.
Představ si někoho, kdo fotí, jak tě někdo kope do zadku.
- Vůbec by se mi to nelíbilo!
- Ne, to si myslím.
A přijede jeho asistent, Otec Jessup, nejsarkastičtější kněz v Irsku.
- Až přijede Len..
- Dougale, zadrž.
Neříkej Lenovi "Len", je to Biskup.
- Jak mu nemáš říkat?
- Len.
Velmi dobře.
Jen si to pamatuj.
Len, Len, Len, Len, Len, Len, Len, Len,
Len, Len, Len, Len, Len, Len, Len, Len.
Ok, teď si dáme pořádný noční spánek.
Je ráno.
Museli jsem mluvit celou noc!
Aspoň že máme ještě pár hodin, než..
Nařídil jsem ho na dřív, aby bylo víc času než Biskup..
Mrs Doylová, zdržte ho na pár sekund.
Jdeme Dougale.
Dobrý den.
To je hospodyně.
Vaše milosti.
To je.. klobouk, co nosíte?
Vlastně se mu říká biretta.
- Opravdu?
- Ano!
Tak, dost zdržování, prosím.
To je velice pravdivé, Dougale.
Vidíš, jaká je důležitost oltářní svátosti ve mši, jak tady říká Sv. Pavel.
Tak, jak to vidím..
Předstírají, že mluví o náboženství.
Crilly!
Nazdárek, Lene.
Neříkej mi Lene, ty malý ptáku!
Jsem Biskup!
Oh, dobře.
Fajn.
Tak tahle je to tady pokaždé.
Crilly, vezmu to zkrátka.
Ukaž mi podobnost, ať můžu vypadnout.
Letím do Říma, na audienci s Papežem.
Miluju tyhle Audience.
Viděl jsi tu s Eltonem Johnem?
Zklapni!
Dobrý den, Otče Jessupe.
Pomáháte Biskupovi Brennanovi, že?
Ne, jsem ve vesmíru a provádím důležitý úkol pro NASA.
Teď, ukažte mi tu věc, Crilly!
Vypadá přesně jako vy, Vaše Milosti.
- Oh, opravdu?
- Ale vypadáte lépe, samozřejmě.
Nemyslel jsem to v intimním.. smyslu.
Er... Pošmourný den.
Přijeli jste novou dráhou?
Ne, přijeli jsme přes jižní Yemen.
Ještě než se podíváme na Podlahovou Lištu, nevadilo by vám, kdyby Otec McGuire nafotil pár fotek?
Oh, to není možné.
Není!
No, um, radši.. radši půjdeme.
Ah, tak tohle je nové.
N.. n.. než se na to podíváme, měli by jsme se pomodlit.
Ne, já nechci..!
Dobře, pokračuj, pokračuj.
Oh, Pane, v toto radostném čase pro Biskupa Brennana, kdy jsi ho uznal vhodným k zobrazení jeho tváře na podlahové liště našeho domu, Tě žádám o odpuštění.
Ty, jenž jsi ten nejodpuštivější Bůh ze všech Bohů..
Ze všech Bohů?
Z jakých jiných Bohů?
Er.. falešných Bohů?
Oh, Pane, požehnej moudrému Biskupu Brennanovi, nejlepšímu Biskupu široko daleko.
A zanech ho bez zloby. Amen.
Tady to je, podívejte se, je to pod oknem.
No..
Nevidím tam nic.
Co se tady stalo?
Crilly prostě..
Vyskočil z okna.
Crilly!
Crilly, jsi tam?
O co tady jde?
Proč vyskočil z okna?
A Audience s Lily Savagovou, ta byla taky dobrá.
- S Papežem, ta bude prostě skvělá.
- Proč jsi vyskočil z okna?
Nevyskočil jsem z okna, nebo ano?
Vyskočil.
Vyskočil jsi z okna.
Popravdě.. bylo to z šoku.
Viděl jsem vaši tvář, vy ne?
- Ne, já ne.
- Opravdu?
- A ty jsi ji viděl, Dougale?
- Ne.
Bože, to je pozoruhodné.
Zaznamenali jste ten svatý zápach v pokoji?
To bude asi Jackův koš se spodním prádlem..
Dám to zpátky do jeho pokoje.
Podívejte, je to záhadné.
Překvapuje mě, že jste se neobjevil na více věcích.
Jste totiž maxi-špica-biskup.
Crilly, je to jen nezřetelný obrys.
Odcházíme, Jessupe.
Crilly, kde je můj plášť?
Otče Crilly, zrovna jsem slyšela ve zprávách, že uklidili dráhu dovnitř.
- Uklidili dráhu DOVNITŘ?
- Ano. Když moc prší, uloží ji do skladiště na východní straně ostrova.
Cože?
! Zítra musím být v Římě! Na audienci se Svatým Otcem!
Neboj, Lene, tu šou opakují pořád dokola.
Položí dráhu zpátky zítra.
Takže tady musíme strávit noc? !
Ano.
Oh, do hajzlu.
Mám nachystat pokoj pro hosty?
Ne, vyspíme se ve stáji!
Ok, dobře.
- Dáte si šálek čaje?
- Ne, radši zemřeme žízní.
Ok, dobře.
Mrs Doylová, myslím, že Otec Jessup byl trochu.. sarkastický..
Cože?
Vy jste byl sarkastický, Otče Jessupe?
Ne, chceme zemřít žízní.
Vím že je to matoucí, prostě udělejte přesný opak toho, co Otec Jessup řekne.
Ok.
Takže.. Opravdu chcete..
šálek čaje?
Ano.
Ah, kraken se probudil!
Nerušíme vás, Otče Hackette?
Prdel!
Biskite!
Cože?
! jak se opovažujete mluvit s jeho milostí takhle?
Hned se omluvte!
Moc, moc se omlouvám!
Tak, tohle je sarkasmus.
Dougale, není způsob, jak nakopnout Biskupa Brennana do zadku.
Radši to risknu na jiné faře.
Oh, můj Bože.
Možná znám způsob, jak ho nakopnout a dostat se z toho.
Jestli ano, tak by jsi byl nejchytřejší osobou na světě.
- Myslíš, si, že je to pravděpodobné? - Tak bych si nefandil.
Nejsem Jeffrey Archer, nestarám se o to, co říkají jiní.
Tede, proč ho prostě nekopeš do zadku a pak nepředtstíráš, že se nic nestalo?
Úžasné, Dougale (!
) Ne, Tede, vážně.
Velmi. Přesně.
Takže jak pravděpodobné by bylo, aby jsi ho kopnul do zadku?
- No, moc ne.. - Přesně!
Takže až ho nakopneš, dělej že nic, že jsi muzikant.
Nikdy neuvěří, že by jsi byl dost statečný, aby jsi ho kopnul do zadku.
Bude si myslet, že si to vymyslel.
Můj Bože!
To je..
To by mohlo fungovat. To by mohlo fungovat skvěle.
Udělám to!
Jsem připravený!
Crilly! Ztište se tam!
Možná by jste se měl ještě podívat.
Je to naprostá ztráta mého času.
- No, věci se mohly vyjasnit..
- Dobře, podívám se. Jdeme.
Počkat.
To není vaše, patří to..
Nekoukejte se na mě tak!
Dejte to.. Oh, pomoc!
Co to bylo?
Myši nebo co.. - Vidíte něco? - Ne, nevidím.
Vypadá to jako.. primitivní pastelkový obraz..
Opravdu?
Ukažte. Ah, máte pravdu!
Řeknu vám, co se stalo.
Dougal nechtěl, aby jste byl zklamaný, tak to musel nakreslit sám.
Nicméně, jsem přesvědčený, že už musíte jít a chytit trajekt, huh? Objednáme vám taxi.
Tak, připraven vidět Papeže?
Vsadím se, že se na to těšíte.
- Viděli jste něco?
Kde je Otec Jessup? - Možná šel napřed.
Vraťte se jakmile budete chtít!
Vaše Milosti? Vaše Milosti, jste v pořádku?
Měl jsi pravdu!
Ničeho si nevšiml!
Pěkně jsi ho nakopl do zadku, jen co je pravda a on si toho vůbec nevšiml!
Možná.. možná jsem ho nekopl do zadku?
Ne, Tede, udělal jsem foto, pamatuješ?
Máš pravdu. Udělal jsem to! A opravdu jsem si to užil.
Více bublinek? Já je potřebuju!
Balil jste si sám, Vaše Milosti?
- Vaše Milosti?
- Uh?
- Otče.
Pomoc.. pomoc!
Prosí.. Oh, díky Bohu.
Pomozte mi!
Otče Jessupe, co děláte v tom koši?
Zamkl mě tady!
Dobrotivý Bože.. ten zápach.
Samozřejmě že je! Chci ven!
Tak dobře!
Kam jdete?
Pomozte mi!
- Vaše Milosti?
- Uh? - Už jste dojedl?
A to.. tohle jsem udělal..
První věc ráno - chci 200 kopií pro kamarády.
A jednu zvětšeninu pro mě, 3x3.
Vypadni!
A z Irska, Biskup Leonard Brennan.
On mě fakt KOPNUL do zadku!
Na co čumíte, huh? !
Oh, ne!
Crilly!
Crilly!
Crilly!
Vím že jsi pod postelí!
Vidím tě!
Ah, Biskup Brennan, zdravíčko!
Bože Všemohoucí, co vás sem přivádí?
Hned vylez! Ne.
Dávám ti 10 sekund, Crilly.
Já jen jen že vidím další vaše zpodobnění.
Částečky prachu se spojili v biskupský tvar.
Oh! A-Ahoj! Rád vás vidím, co vás přivádí?
No, předpokládám že společnost, čerstvý vzduch a pohled z mého okna na moře bahna, ale hlavně to, že jsi mě nakopnul do zadku!
Ano, myslím, že to je priorita!
Co.. kopnutí.. Cože? Co jsem nakopnul?
Nepokoušej moji trpělivost, Crilly!
Kopnul jsi mě do zadku!
Zkus to popřít a udělám z tebe žrádlo pro psy!
Proč.. Proč bych to dělal?
Zabil by jste mě!
Máš zatracenou pravdu, zabil!
NIKDY bych vás nekopnul do zadku.
Jste.. myslím, že jste skvělý.
No, já..
Huh? Jste si jistý, že.. jste neudělal strašnou, strašnou chybu?
- Je to možné? - Samozřejmě že ne!
No, jak se zdá, je to.. Je to trochu neuvěřitelné. Ano.. je to neuvěřitelné, protože se to vlastně ani nestalo.
Přísahám, na všechno, na čem mi záleží - na můj život, mou víru, na Boha a na všechny svaté a anděly v nebi..
Nekopl jsem vás do zadku.
No, víš, možná..
Možná potřebuju volno.
Možná jsem si to jen vymyslel.
Ano, vymyslel.
Vemte si volno, zasloužíte si ho.
- Zklapni, Crilly!
- Ouki-douki.
Nashle, Biskupe Brennane.
A nestarejte se o ty dveře.
Nashle! A vraťte se brzo!
Tede, mám ty kopie.
Zmlkni, Dougale.
Otoč se.
'Je to opravdu neobyčejné.'
'Zvláštní, krátké záření, 'které umlčí pacienta, i nedobrovolně! '
'Do grajslu! '
'Przdel! '
Prdel!
'Holcky! '
Holky!
Dougale, stejně nic nedávají.
Proč si radši nepřečteš knížku?
Oh, dobře.
Ne, Dougale.
Přečti si jinou knížku.
No, už je to pár minut.
Podívám se, třeba už něco dávají.
Opravdu, Dougale, měl by jsi si trochu rozšířit obzory.
Co to vlastně čteš?
No, jen to prohlížím, už jsem to četl. William Shatner, Tek Wars.
Oh, ne!
Tahle trubka!
# Moje rozkošná Mayo Mammy #
# Tak něžná a chytrá #
# Houpající se na své houpací židli, pečící dorty a koláče #
# My lovely Mayo Mammy #
# Moje rozkošná, rozkošná Mayo Mam! #
To je Eoin!
Otče, není roztomilý?
A také skvělý tanečník!
Teď je čas na vyhlášení vítěze mé úžasné básnické soutěže.
Napíšete o mně báseň, a cenou je, že přijdu do domu vítěze na roztomilý šálek čaje.
Bože!
Dokážete si to představit?
Oh, Bože!
Tak, jen přejdu do básnického koutku.
Ok, tady to je, vítěz tohoto týdne:
"Eoin McLove je jeho jméno,"
"Zpívání písní je mu libo,"
"Jednou mu řeknu dobrý den a na šálek čaje zajdeme."
A vítězem je Mrs O'Neillová z Kildare!
A píše, že je jí 110 let!
Také se mě ptá, jaké jsou moje nejoblíbenější věci na světě.
Musím říct, že..
No, svetry a.. dorty.
Ale ne!
Co je to?
To je malé štěňátko se zlomenou packou!
Radši ho půjdu domů ošetřit a uzdravit.
Nashledanou všichni.
Nashle!
Smůla, Mrs Doylová!
Možná příště.
Jedna z jeho písní mi připomíná, když můj manžel..
Už jsem řekla dost.
Jdu si poslechnout jeho poslední album.
On je prostě úžasný!
Ha, ženy!
Kde? ! ?
Ne, myslel jsem.. "Ženy!"
Oh, jasně, yeah. "Ženy!"
- Tss!
- Tss!
Bez nich to nejde, s nima taky ne!
Yeah!
Ale určitě tady žádný nejsou, že ne?
Ne, buď klidný.
Víš co?
Napíšu báseň do té šou.
Abych byl upřímný, poezie Mrs Doylové se zdá být beznadějná!
A o čem budeš psát?
Ah, Dougale, inspirace přichází odevšad.
Ne, ne, Otec Nolan byl v tom plynovém výbuchu.
Měl v hrudníku díru velkou jako fotbalový míč!
Identifikovali ho podle dentálních záznamů!
- Chudák Otec Nolan!
- Ano, je teď trochu v dluzích..
Oh, můj Bože!
Eoin.. ostrov!
Uklidněte se, co že to bylo?
Na Craggy Island.. Přečetli mojí báseň!
Vaší báseň?
No, bylo to překvapení, ale napsal jsem jí já.
Ne, ne!
Byla moje!
Je mi líto, Mrs Doylová, ale to si nemyslím.
Jaká byla první věta?
"Eoin McLove má šťastný obličej."
To není moje báseň!
Ne, je moje!
Jsem opravdu zmatený, Tede.
Jediná věc, která mě napadá, je, báseň Mrs Doylové je lepší než tvoje.
Ale to tak nemůže být, že ne?
Že by tvoje báseň byla horší než báseň Mrs Doylové?
To se nemohlo stát, že ne?
Že ne?
Kdy přijede?
- Kdy?
Řekni nám to!
- Nemůžu, je to tajemství!
Čtvrtek?
Pátek?
Sobota?
Neděle?
Nechci, aby to někdo věděl.
Neřekneš to nikomu, že ne?
Přísahám že ne.
Jinak ať chytnu všechny nemoci, kterými trpěly ženy ve středověku.
A jak obě víme, nebylo jich málo.
Myslím že přijel, Tede.
Dobrá zpráva je, že si může dovolit jen starou modrou Cortinu.
- Představ si, jezdit okolo v tomhle!
- To je moje auto!
Oh, dobře.
Ale víš co jsem tím myslel..
Mrs Doylová, je tady!
To je to místo?
Co je to?
Nějaký blázinec?
Ne, je to farní dům.
Vítězka je tu hospodyní.
- Radši půjdu napřed.
- Takže mám projít těmi dveřmi?
- Ano.
- Mám projít těmi dveřmi sám?
Ano, máš projít těmi dveřmi sám.
Mr McLova nesmí nikdo fotit, kromě oficiálních fotografů pro reklamní účely. Mr McLove nepodepisuje autogramy inkoustem.
Mr McLove není jen tak nějaký chlebodárce.
- Ano?
- 'Ahoj, je tam Patsy?
Ano, Eoine, to jsem já.
Jsem v hale, pustíš mě dovnitř nebo mám zabouchat nějak na ty dveře?
Dougale, je to náš host.
- Děláme to pro Mrs Doylovou.
- Yeah, já vím!
Jsem Eoin McLove - to jsem já.
- Ahoj. Vítejte.
- Takže já vás opouštím.
- Mám mluvit s těmahle dvěma?
- Ano.
A co když se ten starý na něco zeptá a já nebudu vědět, co odpovědět?
Podívej, já nevím.
A ten hubený?
Je divný.
Eoine!
Cítím čůránky.
Odkud to jde?
Z tohohle!
Tenhle smrdí po čůráncích.
Radši ustupte.
Tak, kde je vítězka, abych mohl jít domů na čaj?
No vlastně si dáte čaj tady.
Mrs Doylová? !
Ahoj.
Skvělé, spadla přímo na zadek!
58..59..60.
Tak.
Uplynulo vašich 20 minut.
Padám a nesnažte se mě zastavit.
Eoine, chutnal vám čaj?
Cože?
Nevím.
Yeah..
Cokoliv.
Chci už jít.
Stmívá se.
Ty se bojíš tmy?
Je to jen proto, že slunce..
Je tam..
Má to něco společného s mrakama!
Chci jít pryč.
Jak chodíte ven?
Eoine, byla tam nějaká opravdu dobrá báseň tento týden?
Ne.
Určitě?
Jediná další byla od nějakého šílence.
Zavolali jsme policii, protože byla úchylná.
Ne, to nebyla ona.
Přestavám mluvit, protože už nevím, co bych vám řekl.
Ahoj, je tam Patsy?
Nevolej mi, když jsem hned vedle tebe.
Cože?
Je tady špatný signál.
Patsy..?
Oh, ne!
Už zase.
Dámy..
Jděte domů.
Není tady nic k vidění.
Jděte pryč vy špinavý starý semetriky!
Eoine!
Obávám se, že tu nemůžeme dál stát a mluvit.
Zítra mám jeden důležitý křest.
To dítě má velmi velkou hlavu a možná se nevejde do křtitelnice.
Je to jako valící se vlna džemu, džemu ze starých ženských.
Mám z toho špatný pocit.
Jdeme zpátky do domu.
Jdětě pryč!
Nechci chytit menopauzu!
Pusťte mě dovnitř!
Pusťte mě dovnitř!
Oh, Bože, to bylo o chlup.
- Dougale!
- Ahoj!
- Nechci ahoj, chci pomoc!
- Oh, dobře.
Aah!
Dougale, to je moje ruka.
Snaž se trefovat do ženských rukou!
Ok, ano.
Promiň, Tede.
Haló?
Haló?
Baterka je mrtvá.
Co váš telefon?
Překousali dráty.
Leží a čekají jako vlci.
Pach krve v jejich nozdrách.
Čekají.
Věčně čekají.
A pak..
Má pravdu, Tede.
- Co chtějí?
- Chtějí se o něj jen postarat.
Nemůže za to nikoho vinit.
Když má cover jako tenhle, říká si o potíže.
Moc toho o davech nevím, ale řekl bych, že je tam asi 17 million ženských.
Mám hlad.
Kde je džem?
Nesmíš jíst před večeří!
Ty zmlkni.
Já jsem Eoin McLove.
Můžu dělat, co chci.
A mám strašné tajemství.
- Máš?
- Yeah.
- Jaké?
- Neřeknu.
Eoine!
- Co je?
- Nejez džem ze skelnice!
Nech mě být!
Mohl bych tě zabít.
Vypadni!
Já..
Jen jsem čistil lžíci.
Já to nevydržím.
- Proč jsou tak potichu?
- Patsy!
Co chcete?
Co sakra chcete? !
To je vpořádku.
Je jedna z nás.
Co?
Co?
Ano..
Ano.
Eoine, Mrs Doylová chce vědět, jestli by jsi si nedal dort?
Kdo?
- Mrs Doylová.
Tahle žena.
- Oh, dobře.
Je banánový.
Prý tvůj nejoblíbenější.
Bože!
Miluju ho.
Dám si.
Nikdo nedostane ani kousek.
Je celý můj!
Co to?
- Oh, můj Bože.
- Co se děje?
Bojím se!
Nevím, jak to říct, ale Mrs Doylová, v pohnutí mysli, zapekla do dortu svetr.
Asi mi bude špatně.
To je ta nejhorší věc, co se mi kdy stala.
Nenosím dortové svetry!
To je strašné.
Ale dám si ten dort.
Musíme ho odtud dostat.
Víš, co potřebujeme?
Něco, co je od něj odvede a pomůže mu utéci.
Něco jako klamavý cíl, ale..
Co by to mohlo být?
Já vím!
Odvedení pozornosti.
Tak se to jmenuje, odvedení pozornosti.
Já vím, jak se to jmenuje.
Neptal jsem se jak se to jmenuje.
Chci vědět, jak provedeme odvedení pozornosti.
No tak, no tak! Nápady, nápady!
Chlast!
Nazrat!
Prdel!
Holky!
Ano.
Děkuji, Otče Jacku.
Myslím, že potřebujeme více konkrétnější nápady než tohle.
Co mají staré ženy rády?
Víš, co mají opravdu rády?
Velkou hru Binga!
Nalákáme je na obří Bingo!
Dobře.
A jak to uděláme?
Vytiskneme nějaké Bingo tikety na tiskařském stroji a.. pak.. Oh.
Ano, je to nedostatek tiskařských strojů, který nás zastavil.
Nebo Bingo míčků, nebo mikrofonu, nebo ostatních Bongo příslušenství.
Sakra.
Tak blízko a zároveň tak daleko.
Co je?
Ne!
Nikdy!
Jděte domů! Shoo!
Oh, Otče, jen jsme vám chtěly říct, že to byla minulou neděli úžasná mše.
Oh, no, děkuji.
Byl jsem opravdu potěšen obřadem.
Oh, Ano.
A kdy bude další?
No.. "Myslím, že to byl herec, Nick Berry, kdo řekl.."
Promiňte Otče, ale slyšíme vás špatně přes to okno.
Dobře.
"Myslím, že to byl herec, Nick Berry, kdo řekl.."
Oh! Támhle je!
A spinká!
Není roztomilý! Aah!
Nezajímáte se o můj obřad!
Proč je to okno otevřené?
Nemůžu je udžet!
Všichni nahoru!
Zpátky!
Bože!
Co budeme teď dělat?
Co budeme dělat?
Nebojím se o nás, ale o ty malé.
Mají před sebou ještě celý život.
Stop!
Stop!
Dámy!
Je po 7 hodině.
Myslím, že vaši manželé by se mohli zajímat, kde mají snídani.
Mrs Doylová má pravdu.
Pamatujete vloni, Mrs Dunnová?
Váš manžel se snažil umýt hrnek a podpálil dům!
A Mrs Collinsová, když se Mr Collins pokoušel zastlat postel.. a pak přišel o nohu?
Opravdu je nemůžete nechat osamotě!
Jděte domů.
Můžu si nechat tuhle kachničku?
Tak, odcházíme.
Měl jsi ty kufry, když jsi přišel?
Ne.
Jsou vaše.
Jen se mi líbilo pár věcí, tak jsem si je vzal.
Oh! To je velice troufalé!
No, beru si všechno, tak to je.
Jdeme, Patsy.
Omlouvám se za ty potíže.
Myslím, že to má co dělat s jeho problémem.
Oh, už jste o tom mluvila.
Co je to?
Nemám Pepíka.
Aha..
Nemáte co říci Mrs Doylové?
Er.. Děkuji za dortový svetr.
Ty zatracený drobky jsou všude kolem.
Otče, byl jste tak laskavý.
Nechcete přijít do naší šou?
Otec McGuire říkal, že jste se vždy snažil dostat do TV.
Ne, ne..
To není pravda.
Je to pravda, Tede.
Vždycky jsi se nažil dostat do TV!
Řekl jsi, že je to tvůj sen č. 1!
Řekl?
Mohl jsem to říct. Ze srandy, pravděpodobně.
Nicméně, nechci být na obtíž.
Máme novou část soutěže - lidé z publika dostanou kvíz.
- Je tam finanční odměna.
- Jdu do toho.
Otče, odpověděl jste všechny 4 otázky dobře z vašich oblíbených
Tek Wars od Williama Shatnera.
Takže, když odpovíte správně na poslední, Ł500 bude vašich!
Oh, ne!
Lidé si budou myslet, že je to zmanipulované.
Jan Pavel II.
Jak se jmenoval, než se stal Papežem?
Jim?
Vůbec na mě nemluv!
Omlouvám se, Tede.
Měl jsi dělat porotce na dětské soutěži, ne je rozdovádět!
To je pokaždé a už mě to nebaví!
Jen jsem si s nimi hrál, Tede.
Skákal jsi nahoru a dolů, lítal okolo a uplně jsi je předráždil!
Proto mě štveš!
Stejně si myslím, že letos to byl odpad.
Většina těch ufňukaných hajzlíků vypadala tak, že je to nezajímá.
A ta chlupatost některých dětí..
Byla to přehlídka megachlupatých dětí.
Kdyby aspoň ty děti ohololili, než s nima jdou ven..
Dougale, normálně se děti nemusí holit..!
Co to k čertu..! ?
Mrs Doylová, položila jste cihlu doprostřed pokoje?
- Ano.
- Aha.. proč?
Myslela jsem, že by byla vhodná pro sponky.
Můžete je dávat sem do té dutinky.
Ano, ale na podlahu? Proč ne na stůl?
Inspirovala jsem se časopisem.
To je možná dobré pro Petra Novotného nebo pro takovéhle týpky.
Ale já upřednostňuji více konzervatiní hledisko, jako třeba nepokládání cihly doprostřed pokoje a..
Mrs Doylová vypadá dnes nějak jinak.
Byla to opravdu Mrs Doylová?
Omlouvám se, hledám Mrs Doylovou.
Já jsem Mrs Doylová!
Cože?
Myslel jsem, že ste Marilyn Monroe.
Ták.. párek hezkejch mlíček pro vás.
Oh, skvělé, akorát nám docházelo.
Tam, odkud přišlo, je ho ještě mnohem víc..
Vlastně bych tady neměl vůbec bejt, jdou po mně fízlové.
To snad ne!
Jsem tak oslnivej, že mě chtějí zabásnout!
Vlastně teď jsem trochu smutnej, Mrs Doylová..
- Musím jít na pohřeb.
- Ale ne, opravdu?
Ano.
Moje poslední buchta.
Umřela vyčerpáním.
- Dobrý den.
Zdravíčko, Otče.
To je Pat Mustard, nový mlékonoš.
- Yeah, jen sem se přijel do jižní části, trochu rozšířit..
Mrs Doylová, je třeba utřít prach v pokoji Otce Jacka.
A také je třeba omést ty obrovské pavučiny ve stodole.
Samozřejmě, Otče.
Tak já už budu muset jít, padre.
Zpátky na pochůzky.
Hele Tede.
Vypadá to jako obyčejná tabule, že?
Ano.
To jsem si přesně myslel - ale koukej!
Vidíš?
Můžeš smazat písmena!
No.. to můžeš na každé tabuli, Dougale.
Cože?
To je ale opravdu mléčný čaj, Mrs Doylová.
Spíš jako plnomléčný čaj.
Je v tom aspoň nějaký čaj?
No..
Není.
Někdo by se mohl domnívat, že používáte všechno to mléko proto, aby sem tenhle Pat Mustard mohl chodit častěji.
Pat je velice zajímavý, Otče.
O víkendech dělá plavčíka.
A bojoval ve Vietnamu.. A je bývalým Mr Universe.. A učil Elvise Presleyho karate.
Zní to, jako by vám vyprávěl pěknou hromádku pohádek.
Co myslíš, Dougale?
No, Tede, jsem velmi cynický, jak víš.
Ale, Otče, ne že bych něco naznačovala, ale připadá mi, že trochu žárlíte.
Žárlím? Na Pana Mlékonoše?
Ani omylem!
Co to děláš, Dougale?
Dívám se na některé ty chlupaté děti.
- Něco na nich je..
- Ukaž.
- Oh, můj Bože.
- Co je?
Je to bláznivý nápad, ale když vezmeš knír od tohohle dítěte, číro od tohohle.. a kotlety od tohohle, dostaneš..
Pata Mustarda!
Myslíš, že ty děti kopírují jeho styl?
Ne, myslím, že je to spíš..
Ten Pat Mustard je..
No víš, myslím že doručuje víc než jen mlékárenské výrobky.
Ne!
Myslíš že on..
Že dělá co?
Měli by jsme to prověřit. Zjistit, v čem má tenhle Pat Mustard prsty.
Dobrý den, Otče.
Oh, Pat se chtěl zeptat, jestli by si mohl dát své obrovské nářadí do mojí skříňky.
- Cože?
! Jak se opovažujete!
- Je moc velkej na mlíkařskou káru.
Vyzvednu si ho zejtra.
Mrs Doylová, můžete nás omluvit?
Jistě, Otče.
Pate Mustarde, vyskytly se v okolí nějaké velmi chlupaté děti a ja si myslím, že VY jste tím výrobcem-velmi-chlupatých-dětí!
No, myslím že asi máte důkaz, když mě obviňujete z něčeho takovýho.
A já sem velice opatrnej muž, Otče.
Velice OPATRNEJ muž.
Kromě těch věcí v posteli!
Nechtěl byste mě poučovat, jak zacházet s antikoncepcí, Otče, že ne?
Ano! Já..
Ne! Já..
Kdyby jste chtěl..
tak.. samozřejmě..
Prostě vypadněte!
Musel byste si hodně přivstat, abyste mě chytil, Otče.
Hodně, hodně přivstat!
A teď zajet Mrs O'Reillyovou.
Dougale, máš to?
Tede, zesílil jsem to na max, abych slyšel, co se bude dít vevnitř.
- Při téhle hlasitosti můžeš slyšet..
Tak a teď budeme muset počkat.
Nebudeme, už skončil!
Bože!
Thereso, zapomněl jsem si zku.vený kalhoty!
Ostudné!
Drahý Bože, hanebné.
- Už jste to někdy viděl?
- Ne, nikdy.
Tak jak to uděláme?
Co takhle Ł2 za každou z těchhle a pětku za zbytek?
Já je neprodávám, jen vám ukazuji, co vyvádí jeden z vašich zaměstnanců!
Oh!
Oh, můj Bože, ano!
Co vy na to?
Špatně jsem to pochopil!
Je to zajisté hanebné chování!
Tento zaměstnanec by měl být bezodkladně odstraněn.
Díky za informace, Otče Crilly.
Hele, vy, kdo pak bude rozvážet mléko?
Vlastně přístí týden bude VELKÝ.
Souhlasili jsme s tím, že odkoupíme přebytečné zásoby mléka z východní Evropy - koupíme 17,000 tun mléka.
Patovo vyhození nemohlo příjít v horší dobu.
Když myslím na to všechno úžasné mléko a na to, že ho nikdo nebude moct doručit..
Kéž bych mohl pomoct.
Zajisté by jsme mohli věřit muži Víry.
Čeho?
- Knězi.
- Díky, že jsi mi to připomněl. (! )
Ale rád bych byl na chvíli mlékonošem, bylo by to úžasné!
Bůh ví, jak dokážu být rychlý!
No mohl by jste to na chvíli vzít..
Nejsem si moc jistý.
Otec McGuire má spoustu povinností na faře..
Jaké?
- A buď pořádně oblečený.
- Tede!
Ne před Mr Foxem.
- A drž se vlevo na silnici.
- Duh!
Já vím!
Nech toho!
Tohle to zapíná, tohle to rozjíždí a tohle to řídí.
- Ok. Dobře.
- Ok!
Teď jste připravený být mlékonošem.
Radši už jeďte, nebo mléko zkysne..
Kromě toho převařovaného mléka, ale to nikdo nechce, protože to je sr.čka.
Bude v pořádku.
Co se tady děje?
Otec Hackett si oblíbil tu cihlu.
Je to pro něj úžasný mazlíček.
Nemusí jí krmit nebo čistit.
Skvěle se k němu hodí.
Mám rád svojí cihlu!
To je tak milé.
Možná uvidíme jinou stránku Otce Jacka, více láskypln..
Ah, nazrat!
Nažer se cihly!
Farní dům Craggy Island..
Otec Ted Crilly..
To sem já, Otče, vy ignorantskej bastarde!
To jste vy, Mustarde?
Nechal ste mě vyhodit a teď jsem na dně, protože nemám pořádnej sex se ženskejma!
Jestli budete mluvit takhle..
Ne, chci vám něco říct.
Nechal sem malý překvápko v mlíkařský káře, kterou mi vzal váš malej kámoš.
Něco na mojí památku.
- Bombu!
- Cože? !
Velmi speciální bombu.
Když váš malej kámoš pojede víc než 4 mph, bomba se aktivuje a když pak zpomalí, tak..
Promiňte, nerozumněl jsem.
Co že se stane?
- Vybouchne!
- Oh, můj Bože! Dougale!
Mrs Milletová.. dvě lahve.
Dvě lahve.
Dvě lahve mléka.
Pate..
Otče? !
Oh, můj Bože!
Dvě lahve.
Eh, dvě lahve..
dvě lahve.
Tady máte.
Nashle, tedy.
Dobré, Mrs Gleasonová!
Ok, dobře, nechám to tady.
Dougale!
Dougale!
Jedeš víc jak 4mph? !
Jsem v pohodě, nech mě být!
- Jedeš víc jak 4? ! - Zatím ne.
Teď už ano.
Dougale, máš v mlékařské káře bombu!
Bombu?
A pro koho?
Není k doručení, má tě zabít!
Nastražil jí Pat Mustard!
Když zpomalíš pod 4mph, vybouchne!
Rozumíš? !
Oh, Bože!
Už dál nechci být mlékonoš!
Prostě nezpomaluj!
Tede, podívej!
Veprostřed silnice je obrovská hromada krabic!
Jen jeď víc jak 4!
Jeď Dougale!
Jeď, jeď, jeď!
Jeď na kruháč a objížděj ho!
Musím si to promyslet!
Tede!
Farní dům Barren Island. Otec Beeching.
Dereku, Dougal má problém, je v mlékařské káře s bombou a ta vybuchne, když zpomalí pod 4mph!
Ano, tak to je problém.
Ale nepanikař, Tede, něco vymyslíme.
Musíme vymyslet něco účinného, něco co Dougalovi opravdu pomůže!
Dej mi chvíli..
Mám to.
Pán je s tebou..
Oh, ne!
Mše!
Dnešní mše je pro Otce Dougala McGuira, který se nachází ve velmi nešťastné situaci.
Modlíme se k Bohu, aby ho chránil před zraněním v.. tomto čase
- a dovedl ho do bezpečí.
- Amen.
Oh, ano, budou ho seškrabovat ze zdí ještě tejdny potom.
Buď v míru a miluj a slouži našemu Pánu.
Amen.
Dougale, tady je ten kruháč!
Prostě jezdi dokola!
- Všechno bude dobré!
- Ale budu mít závrať!
Nebudeš! Vrátíme se s plánem!
Zpátky k nám!
A šlápni na to!
- To je plán?
- Je to to nejlepší, co máme.
Další mše - to je náš nejlepší plán?
Myslím, že další mše dopadne lépe.
Dougal potřebuje pomoc, ne mši!
Někdy je čas na mši, jindy na akci. Nyní je čas na akci!
Je ještě něco, co se dá říci v další mši?
Jenom malinké?
Oh, Bože, miluju mše.
On a ty jeho mše!
Jednou, před pár lety, na moskevských olympijských hrách, s, er, Seanem Dreanem, veslařem..
To je skvělý příběh!
- Nemáme čas!
- Je to jen chvilka.
Zklapněte a pomozte mi přijít na nějaké praktické řešení!
Čaj!
Otče Beeching, sušenky nebo dort?
Sušenky nebo dort?
Ooh..
Sušenky nebo dort, podívejme se..
- Pro Kristovi rány, pospěš si!
- Sušenky.
Ne, dort!
Viděl ste, co dokáže bomba?
Vyhodí vám ksicht do vzduchu!
Tak, jim to fungovalo a zachránili stovky životů.
My máme zachránit jen jeden.
To bylo ale něco jiného,
Skleněné peklo bylo o budově, kterou zachvátily plameny!
To není to samé jako zachraňování kněze z vybuchující mlékařské káry.
A kromě toho tam měli Paula Newmana a Steva McQueena.
Všemohoucí Bože, zapomněl jsem, že tam byl Steve McQueen.
Počkat! Mám to!
Dobrodružství poseidonu!
- Cože?
- Gene Hackman tam hrál kněze.
Tak to nám moc nepomohlo.
Ani neřekl žádnou mši.
Jedeme ke kruháči a vymyslíme něco tam.
Zku.vená cihla!
Počkat, mám nápad.
Ano, pánové..
Otec Dougal pohání mlékařskou káru tím, že vystavuje pedál určitému množství tlaku.
Když nahradíme jeho nohu nějakým objektem, který vyvolá stejný tlak, tak ho můžeme dostat bezpečně z vozidla!
Myslíš..
Ano, zatížíme plynový pedál cihlou.
- Dougale!
- Mám plán.
- Tede, chci být zase jen kněz.
Budeš. Tohle ti moc nesedí, že ano?
Ne, vůbec tuhle práci nemám rád!
Až ti řeknu aby jsi opustil káru, vystoupíš, ano?
Opakuj: "Chci být zase knězem."
Chci být zase knězem.
Chci být zase knězem.
Chci být zase knězem.
Chci být zase knězem!
Vystup z káry, Dougale!
Tede, zapomněl jsi si tady svojí cihlu!
Polož jí zpátky, polož jí zpátky!
Utíkej, Dougale!
Jsem kněz!
Oh, ano, zapletl ste se se špatným mlíkonošem, Otče.
No, už budu muset jít.
Radši by ste si měl zacpat uši, Otče, protože až ta mlíkařská kára vybuchne, uslyší to až na severním pó..
- Tady máš, Dougale.
- Díky, Tede.
Určitě nechceš trochu mléka?
Ne, mám mléka dost na hodně dlouho.
Člověk by se měl držet toho, v čem je dobrý a já jsem dobrý jako kněz.
Uh, ano.
Tede, je to pěkně strašidelné tam venku, v mimo-kněžském světě.
Ne každá práce je tak nebezpečná jako být mlékonošem.
- Tak dobrou noc.
- Dobrou, Tede.
Ty ženy byly nahé!
Tak, vypni to video, Dougale.
Ok, Tede.
Je to skvelá show, že ano?
Je šílený, že ano?
"To snad není pravda!" ríká.
- Na jaký jsi koukal?
- Cože?
Jaký díl "Jednou nohou v hrobe" jsi sledoval?
Vždyt jsi na to práve koukal!
To si z toho nic nepamatuješ?
"To snad není pravda!".
To ríká.
Tak pospeš, jedeme na pevninu.
Hurá!
Proc?
Vyzvednout si mojí výhru.
Ł200 které jsme vyhrál vsazením na výhru Otce Liama Rice v podlézání.
Netušili, že má neco se zádama a chodí takhle normálne!
To snad není pravda!
To snad není pravda!
Dougale, máš díru ve svetru.
Opravdu, Tede?
To snad není pravda!
Vynikající, Dougale.
Můžeme jít do jeskyní po sázkové kancelári? Můžeme?
Prosím, prosím, prosím, prosím!
Ok, půjdeme.
Skvelé.
Půjdeme do jeskyní.
To snad není pravda!
- Už jdeme.
- To snad není pravda!
- Chlast!
- Ne, Otce.
Jdeme k optikovi, potrebujete brýle.
Na pevnine musíme být všichni opatrní.
Je tam hodne zlocinu - žhári a lupici všude kolem.
Moje kamarádka byla ukradena minulý týden.
Oh, ne!
Kolik jí vzali?
Ted ne, Otce.
Asi jste me nepochopil.
- Byla ukradena.
Ukradli ji. - Oh, aha.
Strašné, když ani důchodkyne nemůže jít po ulici bez toho, aby jí ukradli.
To je.
Zalez, Dougale.
Nechci žádné nehody.
Támhle je Mrs Dineenová, Otce.
Tady me můžete vysadit.
Dobre.
- Dobrý den, Otce Crilly.
- Dobrý, Mrs Dineenová.
Jdeme do cajárny, trochu si poklábosit.
Dobre, zatím nashle.
Bože, Dougale, dovedeš si predstavit strávit víc casu s temi dve..
Oh, 200 vocí, Dougale!
Cože?
Oh, Bože, Tede.
Jsem tak štastný.
Je pod mrakem a jsme u optika.
Nemohlo to být lepší.
Bože, Tede!
Ted jsem si na neco vzpomnel.
Zapomnel jsem se nasnídat!
Dáme si neco pak, neboj.
Oh, Bože, Tede. Mám takový hlad.
Nemůžu.. nemůžu treba umrít, že ne?
Z hladu?
To si nemyslím, urcite ne po pár hodinách.
Hotovo, Otce.
No, musím ríct, že jsem trochu zmatená.
Jeho zrak je mnohem lepší než kdy drív.
Dokáže precíst i poslední rádek, který nevidím ani já.
Ah..
Myslím že vím proc.
Otec Jack se zálibou ríká tohle slovo.
Oh, to jsem nevedela.
Tuto tabulku používám poprvé.
Dostala jsem jí zadarmo s basou Carlsbergu.
Nemáte tady neco k jídlu?
Hranolky, burgery nebo pár kotlet?
Jsem trochu mimo z toho hladu.
Bohužel.
Dám tam tedy jinou tabulku.
Tak, co se stalo s temi posledními brýlemi?
To netuším.
Na pár minut odešel z domu a pak se vrátil bez nich!
Dougale, zapomnel jsi si šálu!
Otcová, bude to chvíli trvat.
Oh, odskocíme si.
Tak jdem, podíváme se do jeskyní.
Hurá!
Tak, tahle tabulka je od slovenského výrobce cocek,
Zkur.ená Prdel s.r.o.
Pamatujete na Mrs Kiernanovou?
Jednoho dne šla nakupovat a nejaký muž k ní pristoupil, zabil ji a vzal ji tužku!
Zabil ji?
No, aspon si to mysleli.
Vzali ji na nejaké testy.
A víte, co se stalo Mr Sweeneymu?
Nejací týpci se k nemu vloupali a vrhli se na nej.
A pak mu nasadili podprsenku!
Oh, Bože, chudák Mr Sweeney.
Moc se mu to asi nelíbilo.
Slyšela jsem, že tady bylo 200 prípadů nuceného transvesticismu minulý rok - i s prípadem Mr Sweeneyho.
Oh, to je strašné.
Kam jen ten svet speje?
Nehýbej se, Dougale.
Dobre, ješte jednou.
Nehýbej se.
Všemohoucí Bože!
Koukej, kdo tam je!
To je ten herec.
- Kdo?
- Ten muž z "Jednou nohou v hrobe",
- ten "To snad není pravda!" muž!
- Oh, wau!
To je úžasné, podívej se na nej.
- Víš, co by se mu líbilo?
- Co?
Když ho nekdo pozná a rekne jeho frázi.
Yeah!
To urcite miluje.
Mel by jsi to udelat.
- Mel bych?
- Ješte nikdo to urcite nikdy neudelal!
Bude si myslet, že jsi zábavný.
Tohle je poprvé, kdy jsem naprosto presvedcen, že je to správné.
Můžu bezpene ríct, že toho rozhodne, ale rozhodne nebudeš litovat.
- Udelám to!
- Skvelé!
- Mám?
- Yeah!
Jdi!
Podrž foták.
To snad není pravda!
Zatracene, já te zabiju!
Tak co ríkal?
Smál se?
Ne, ne, ne, ani ne.
Musím si na chvíli sednout.
Oh, Bože, ne!
Nikdy bych nemohla být jedním z tech hrdinů.
Nedokážu odhadnout svojí sílu.
Slyšela jsem, jak jeho ruka praskla..
A pak už to byl tradicní prípad ležení na nem, dokud neprijela policie.
Už by jsme meli radši jít, Mrs Doylová.
Zaplatím.
Oh, ne, Mrs Dineenová.
Já platím.
Ne, nebudte hloupá.
Já platím.
To ne!
Schovejte to.
Ale no tak, nebudte hloupá Mrs Doylová!
Ne, ne, ne, ne!
Dejte ty peníze pryc!
Vy jste se zbláznila!
Ne, ne, ne, ne.
Zase ten zkur.enej pták!
Chlast!
Vemte si ty peníze!
Vemte si ty peníze!
Nechte toho!
- Už píšu šek!
- Ne, nepíšete!
- Píšu!
- Dejte sem tu šekovou knížku!
Dobrý den, policie?
Chápeme.
A v této fázi, jsem pil flašku vodky denne.
Ano!
Ano.
Vše, na co jsem myslel, bylo jak dostat další chlast.
Chlast!
Manželka a deti me nazajímali..
Nyní, díky vám, jsem se z toho dostal.
Ted už si dám jen obcas.
Skvelé.
Dekuji, Ronalde.
A ted.. všiml jsem si, že zde máme dnes nového clena.
Otce?
Nechcete nám ríci váš príbeh?
Chlast!
Chlast!
- Chlast!
- Rozumíme.
Dostante to ze sebe.
Chlast!
Pravdivé.
Jak pravdivé..
A tento nerost je granit.
- Jak dlouho tady je?
- Oh, mnoho milionů let.
Opravdu?
Tak dlouho?
To je úžasné.
Jakto, že ty kameny mají různou velikost?
No, víte.. Kameny mívají různou velikost.
Wau!
Dozvídám se tu spoustu nových vecí o kamenech.
V tomto období bývá tato oblast vetšinou pod vodou.
- A jak tady pak každý dýchá?
- Asi tady mají nejaké prístroje.
Dobre.
Wau!
Koukni na támhleten kámen!
Toto je nejstarší cást naší exkurze.
Tato jeskyne byla vytvorena pred 15 miliony let.
Wau.
To snad není pravda!
Zase vy!
Vypadnete!
Už vás nikdy nechci videt!
Bastarde!
Tato stezka není otevrena pro..!
Mr Wilson, strašne se omlouvám.
To je vporádku. Jen nemůžu slyšet tu zatracenou frázi.
'To snad není pravda!
' 'To snad není pravda!
Jsem si jistý, že jsme prišli odsud.
Tede, mám velký hlad. Zacínám mít halucinace.
Neprehánej.
A neboj, za chvíli jsme pryc.
Zkusíme to tudy.
Tede, co to bylo?
Co co bylo?
Tede!
Jak jsem ríkal..
Musíme zkusit najít východ drív, než zavrou jeskyne.
- Dobrý nápad, Otce.
- Jak jste tady dlouho?
Dva dny, Otce.
Nejméne. Myslím, že dva dny.
Ale dobre se tady bavíme!
Já.. já si myslím, že se odtud chce každý dostat.
Kdo dokáže kricet nejhlasiteji?
Udeláme soutež v kricení!
Zacínám!
Gerry Fieldsi, ted ty.
- Radši ne, Otce.
- No tak!
- Je to sranda-banda!
- Opravdu si myslím, že by jsme se meli dostat ven.
Bože. Možná máš pravdu.
Když se nedostaneme, mohli by jsme se zacít jíst navzájem!
Jako v tom filmu "Prežít", kde spadlo letadlo a oni prežili jen díky tomu, že snedli kamrády.
Podívejte, jím Tonyho!
A Tony na to:
"Ne, jdi ode me! Ješte nejsem mrtvý!"
A já na to:
"Ale já mám hlad, Tony."
A Tony:
"Oh, ne, jdi pryc!" že, Tony?
A tady jsou Tonyho rodice, když se dozvedeli, že jsem snedl Tonyho!
"Proc jsi snedl Tonyho?
Byl náš jediný syn!"
Pak, až budu na pohrbu, tak:
"Radši nechtejte.."
Zavri hubu, ano?
Už prosímte konecne zavri hubu!
Zavreš jí?
Zavreš hubu? Zavreš hubu?
Tedy..
Tedy, nikdy bych..
Nikdy bych..
Tony, zapíšu si te do listu svých neprátel.
Tady..
Ted jsi tam, Tony.
Ha!
Delám si srandu!
Podívej, co jsem napsal!
Tak, kdo je další v kricící souteži?
Janine Reillyová, půjde ráda! Tak pojd, je to jednoduché!
Nedelal bych to, Noeli.
Vážne, Noeli.
Takže, byl jsem to já, Otec Colli a Otec Duggan, a ty jsi si myslel, že nekdo, jako Chris Evans by s námi nikam nešel.
A mel jsi pravdu!
Vůbec nikam s námi nechtel jít!
Tede, já se zblázním.
Ano, Noeli, nevadí ti, že jsi zasypán kameny?
Ani ne!
Jsi tady a deláš mi spolecnost a ta Mladá parta se brzy vrátí s pomocí.
ríkali, že najdou průvodce a reknou mu, co se stalo a hned se vrátí zpátky.
Tady jsou 4 letenky do Paraguaye.
Ale miluju "Anglického pacienta".
Mmm. Velice matoucí a neprirozený a velmi, velmi nudný.
Je to film presne pro me. Hmm.
A také se mi líbí "Piano".
Videl jsi Harveyho Keitela behat nahého?
! Videl, Tede?
Tede?
Tede?
Nelíbí se mi, že jsme tam nechali Noela, ale už jsem ho nemohl slyšet.
Stejne je v bezpecí pod temi kameny.
Nejdríve se dostaneme ven a pak se budeme starat o Noela.
Bože, kde může být ten východ?
Aah!
Tede, můj svetr se promenil v jakousi ženskou podprsenku!
Cože?
Je jen rozpáraný.
Oh, můj Bože, Dougale!
Můžeme díky tomu najít cestu zpátky.
Musíme to smotat.
Když to udeláme, najdeme cestu ven.
Díky Bohu, Dougale!
Za chvíli jsme venku.
Mel by jsi to urcite motat?
Nemeli by jsme to následovat?
Cože?
Jaký úcel by to melo, kdyby jsi to domotal?
To snad není pravda!
To snad není pravda.. není pravda..
Není.. To snad není pravda..
Hospoda!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Chlast!
Nedelejte to, Otce.
Nenechám vás to udelat.
Vím, že je to težké, ale pak mi za to pode..
Oh, díky Bohu.
Prominte, je tam clovek zavalený v jeskyni.
Je vporádku, ale meli by jste si pospíšit.
Pospeš si, prosím.
Musíme být pryc, než ho zachrání.
No tak, klídek, jídlo prinesou každou chvíli.
Prosím?
- Otec Crilly?
- Ano, to jsem já.
Sháníme vás celou noc.
Znáte Mrs Doylovou?
Krestním, Mrs..
..Doylovou?
Er, jestli znám Mrs..
..Doylovou? Erm..
Známe, Tede.
Ano, je to naše hospodyne.
Můžete se zastavit na policejní stanici?
Má nejaké potíže.
Tak, Mrs Dineenová, pokud dostaneme pokutu, platím jí já.
- Ne, ne, ne..
- Díky, Otce.
Otce Hackette!
Dougale, nemáme cas na jídlo.
Musíme dostat Mrs Doylovou a Mrs Dineenovou.. ..a Otce Jacka z vezení.
Jdeme.
Je mi to velice líto.
Nemeli by jste tu lasagne a kure na kari nebo neco takového?
Ne.
Ok, a co aspon pytlík chipsů a Fantu?
Toto je policejní stanice.
Dobre..
V tom prípade jen kurecí špíz a rýži.
Doufám, že si nemyslíte, že se to stává porád.
My v církvi nejsem jen samí kriminálníci.
Doufám, že Vás to neodradí od mší.
Jsem protestant, Otce.
Opravdu?
Ah...
Jsou tu dve možnosti, Otce:
Ł200 pokuta nebo noc v celách.
No, tolik penez u sebe nemám..
Za techto okolností bude noc v celách lepší rešení.
- Tede..
- Zklapni, Dougale.
- Tede.
- Dougale, bud zticha!
- Já jen..
- Dobre, dobre!
Tady.
Tady máte svoje zatracený peníze!
Ale vezte, že tenkrát byla policie sprátelená s Církví!
rízení pod vlivem rušila.. Parkovací lístky trhala..
Dokonce prihmourila oko i pri vražde, ale ted..
A ty, jsi spokojený?
Dal jsem mu ty peníze!
"Tede, dej jim tu výhru Ł200." Dobre, dal jsem.
Štastný?
Zase ji ze me udelal idiota pred opravdovými lidmi.
Moc dekuju!
No, abych byl uprímný, Tede, zapomnel jsem na ty peníze.
Jsen jsem ti chtel ríct, že máš rozeplý poklopec.
Bože, co mám ríct?
Na pevnine vždycky bývají problémy.
Už tam nikdy nepojedu, jestliže to nebude nevyhnutelné.
Což, není. Bohužel.
Oh..to..to..
To snad není pravda!
Na čem to sedím?
Na střeše světa?
V přístavním doku?
Víc mě nenapadá.
Spodky!
Čí jsou?
-Čí jsou?
-Moje ne.
Joeyho! Musí být Joeyho.
Jsou moje.
Vidíš?
Jsou Joe-Joe-Joeyho.
Co dělají tady?
Já nevím.
Jsem Joey.
Jsem nechutný.
Svlékám si prádlo v bytech jiných lidí.
Odnes si je.
Co je to s tebou?
-Vem si je!
-Mám je.
Můžeš se jich dotknout. Jsou tvoje.
Chandlere?
Na slovíčko.
Už mě unavuje vás dva krýt.
To musí přestat.
Ukazujete si trenýrky?
Je vám osm?
Mockrát děkuju, Joey.
Taky máš za co!
Podívejte, já to nesnesu. Přivádíte mě do rozpaků.
Včera Rachel našla v naší koupelně tvůj strojek na nohy.
Řekl jsem, že je můj a že mám hrát ženskou.
Jedna věc vede k druhé...
Kolem kotníků to je obtížné.
To teda jo.
Hele...
To lhaní je pro nás taky těžké.
Ale sex vám to ulehčuje.
Jo, vlastně jo.
Teďka mi Rachel hodila tvoje spodky do obličeje. Myslíš, že tohle se hodí do hry Ošklivá žena?
Budeme opatrnější.
Nechceme, aby to věděli, protože nám to klape.
Třeba je to proto, že je to tajemství.
Vypadá to divně, ale měli jsme na vztahy smůlu.
-To jo. Pomoz nám!
-Pomoc!
Dobře.
Ale uděláš to jednou se mnou.
-Joey!
-To jsem si myslel.
The One With Ross' Sandwich Rossův sendvič
-Můžeme s tím už přestat?
-Ale já to nechápu.
Ostatní si taky svlékají spoďáry, když je jim horko?
Co to čteš?
Na větrné hůrce.
Musím to dočíst na zítřejší literární kurz.
Ty chodíš na kurzy?
To je bezvadné.
Chodím na Lamazovy kurzy a moc se mi líbí.
Napadlo mě, že bych měla dělat něco intelektuálního bez bolestivé závěrečné zkoušky.
To vypadá zábavně.
Mohla bys tam chodit se mnou.
Budu mít s kým sedět.
Máš čas to přečíst?
Četla jsem to ve škole.
To bude bezvadné!
Musím to dočíst.
Kdy začíná hodina?
Co se stalo, kámo?
Někdo v práci mi snědl sendvič.
Co tomu říkala policie?
Schoval jsem si ho z Díkůvzdání.
Jak mi ho mohl někdo sníst?
Byl to jen sendvič.
Jenom sendvič?
Je mi 30, jasné?
Budu dvakrát rozvedený a vystěhovaný.
Ten sendvič bylo jediné světlo v mém životě!
Někdo mi sežral jedinou dobrou věc mého života!
Ještě máš dobrou vestu.
Ještě mi tam zbylo na další sendvič.
Chtěla jsem to sníst sama, ale...
Mon, to by bylo úžasný.
Moc ti děkuju.
Ale stejně tomu pořád nemůžu uvěřit!
Nechal jsem tam cedulku.
"Ťuk-ťuk." "Kdo je to?"
"Oběd Rosse Gellera."
"Oběd Rosse Gellera chce co?"
"Oběd Rosse Gellera chce nebrat.
Překvapuje mě, že tam vydržel tak dlouho.
Chceš si udržet potravu?
Nažeň lidem strach.
To mě naučila ulice.
Opravdu?
Co bys řekla ty, Pheebs?
Něco jako: "Pracky pryč od mé bašty."
Myslíš, že Phoebe žila na ulici se souborem z muzikálu?
Tohle je udrží v patřičné vzdálenosti.
Phoebe, ty jsi zkažená!
Někdy vám povím, jak jsem bodla poldu.
On si začal!
Sestry Bronteovy byly pozoruhodné ženy.
Žily v patriarchální společnosti.
Jdu pozdě, pozdě jsem vyšla.
Tak o čem ta kniha je?
Nečetlas ji na střední?
Začala jsem, ale pak byla ta přehlídka.
A já byla na vršku pyramidy.
No nic, o čem to je?
Je to tragický příběh lásky mezi Cathy a Heathcliffem.
Odehrává se na ponurých vřesovištích v Anglii.
Což podle mě odráží divokost Heathcliffovy povahy.
Symbolismus chápu.
Jak byste charakterizovali námět této knihy?
Tak třeba...
Rachel Greeneová?
Řekla bych, že je to příběh tragické lásky.
To je víceméně dáno... Jistě.
Někdo jiný?
Symbolismus!
Divokost vřesovišť se podle mě odráží v divokosti Heathcliffovy povahy.
Skvělé! To, co Rachel tak bystře rozpoznala...
Tys mi ukradla odpověď!
To bylo přece zřejmé.
Jak to můžeš vědět?
Nečetlas to!
Co myslíte vy, v té modré blůze?
Myslím, že na vaši otázku je více možných odpovědí.
Pokusila byste se o jednu?
Pokusil byste se o jednu vy?
Jenom po mně opakujete?
Jenom po mně opakujete?
Dobrá. Tak pokračujeme.
Výborně.
Proč jsi neřekla, žes tu knihu nečetla?
Aby si nemyslel, že jsem pitomá.
Co se ti stalo, bylo opravdu trapné.
Ta tvá cedulka! Úžasné!
Nejen že mi nesnědli sendvič, ale lidi v práci se mě teď bojí.
Jeden mně řekl "Psychouš".
"Psychouš Geller."
Vždycky jsem toužil po drsné přezdívce.
Nejlepší, cos dostal na střední byla "Počuránek Geller".
To bylo od vodotrysku, jasné? !
Ale stejně lidi za mě píšou zprávy, posunujou termíny kvůli mému rozvrhu.
Říkám ti, na lidi musíš tvrdě a dostaneš, co chceš.
Hej, Tribbiani!
Naval to kafe. A hned!
Moc jsem se bavila.
Doufala jsem, že mě pozveš.
Ještě doufáš?
Ne.
Už jsme si vyšli.
Jsi chytrá.
To se mi líbí.
Ach, svíčky!
Co je tohle, prostěradlo?
Videokamera?
Pane Bože!
Tys nás chtěl natáčet při sexu hned na prvním rande!
Joey, je to, co říkala...
Bože!
Tys chtěl...
Co to má znamenat?
Chandler je ve vedlejším pokoji.
Jsi úchyl?
Jsem Joey.
Jsem hnusný.
Točím nízkorozpočtové pornofilmy.
Slíbili jste, že budete opatrní!
Joeyho dobré jméno je vláčeno bahnem!
Omlouváme se.
Všem to řeknu.
Je to jediný vysvětlení, abych nevypadal jako prase!
Ne, je lepší vysvětlení.
Řekni, že jsi točil pornofilm do kurzu pornofilmů.
To se mi líbí.
Ale ne!
Jak to vysvětluje moje prádlo u vás?
Já nevím.
Připravte se vystoupit z heterosexuálního úkrytu.
Slibuju, že něco vymyslíme.
Dej nám čas.
Dobrá.
Ale ať pak vypadám fakt dobře.
A ještě jedna věc:
Ta videokamera...
Bezva!
Můžem si promluvit?
Jistě, Donalde.
Doneslo se nám, že se chováte velice útočně.
-Výhrůžné dopisy, nedodržené termíny.
Kolegové vám přezdívají Psychouš.
Chceme, abyste si promluvil s psychiatrem.
Vy tomu nerozumíte.
Je to hrozně hloupé.
Je to všechno kvůli sendviči.
Sendviči?
Moje sestra dělá úžasné krůtí sendviče.
Doprostřed vloží tenký plátek chleba namočený ve šťávě.
Říkám tomu "zvlhčovač".
Nicméně, dal jsem si sendvič do lednice...
Víte co?
Omlouvám se.
Nejspíš jsem ho snědl.
Snědl jste mi sendvič?
Prostě omyl.
To se může stát každému.
Skutečně?
Spletl jste si ho s vlastním krůtím sendvičem se zvlhčovačem?
Možná si vzpomínáte, že na něm byla cedulka.
Nějaký vtip nebo nějaká rýmovačka.
Kde bylo napsáno, že je to můj sendvič!
Uklidněte se.
Možná trochu zbylo v koši v mé kanceláři.
Byl moc velký.
Musel jsem většinu vyhodit.
Vyhodil jste můj sendvič?
Můj sendvič? !
O čem je tahle kniha?
Ani tu jsi nečetla?
Chtěla jsem, ale omylem jsem četla něco jiného.
Vogue.
Řekni mi něco o Jane Eyreové.
Ne, přečti si to.
No tak, nebuď takový šprt.
Dobře.
Výborně. Jane Eyreová?
Nejdřív si myslíš, že je to žena, ale není.
Je to cyborg.
Cyborg?
Něco jako robot?
Ta kniha předběhla svou dobu.
Omlouvám se.
Začneme.
Co si myslíte o Jane Eyreové?
Probíraly jsme to s Rachel a ona na to má zajímavý pohled.
Spusťte, Rachel.
Děkuji, Phoebe.
Při čtení mě nejvíc zaujalo, jak kniha předběhla svou dobu.
Pokud mluvíte o feminismu, máte pravdu.
Ano, feminismus.
Ale také roboti.
Protože nám to s tou videokamerou nevyšlo, napadlo mě, že ti věnuju malou ukázku.
Ty jsi tu nahá!
Já vím!
Je ti něco?
Nic mi není.
V práci mě poslali k psychiatrovi.
Proč?
Kvůli záchvatům zuřivosti.
Které jsou teď zřejmě plně pod kontrolou.
Dal mi na to prášek.
Prášek?
Když mi psychiatr řekl, abych si vzal volno, protože jsem křičel na šéfa, hrozně mě to rozrušilo.
Tak mi nabídl sedativum.
Myslel jsem, že je to dobrý nápad.
Tak jsem ho vzal.
Donutili tě vzít si volno?
A tobě to nevadí?
Já nevím.
Je to zvláštní, nemít co dělat.
Ale konečně je mi fuk, co se stalo s mým sendvičem.
Nesnáším, když musím k psychiatrovi.
"Kolegové vás budou mít radši, když se budete mít radši sám."
Kdo o to stojí?
-Ty.
-Já vím.
Je to ponižující! Jaks mi to mohla udělat?
Promiň.
Byla psina, jak jsi srovnávala Jane Eyreovou s Robocopem.
To teda nebyla!
Ujelo mi to, jasné?
Nebrala jsi ten kurz vážně.
No tak!
O co ti jde?
Myslela jsem, že budeme něco dělat dohromady.
Měla to být zábava.
Zábava klidně.
Ale taky se chci něco naučit.
Všichni pořád mluví, co měli na střední.
Já tam nechodila.
Ty ses opravdu chtěla učit.
Víš, Pheebs, já jsem se chtěla jen bavit.
Víš, kdo bude nejlepší?
Já to vím!
Já to vím!
Moniko, vy jste položila otázku.
Panebože, to je Monika!
Jdi ode mě, ty úchylný úchylo!
Co se děje?
Joey nás tajně sleduje!
-Ale ne!
-Má fotku nahé Moniky!
Fotí nás nahé, pak žere kuře a dívá se na to!
Vždyť je to moje sestra!
Dej mi to!
Počkat!
Všichni se uklidněte.
Dáme kamarádovi šanci, aby vysvětlil, proč je tak úchylný!
Já nejsem úchylný, jasné?
To je...
Já totiž...
Myslím, že to můžu vysvětlit.
Díky.
Joey je sexuální narkoman.
Cože? !
To nejsem!
To je dobré!
Je to jen nemoc.
Nejsem sexuální narkoman!
Ano, jsi!
To je jediná možnost, jak to vysvětlit!
Ne, to není.
Můžeš to vysvětlit a říct pravdu!
A co je pravda?
-O co jde?
-Co se stalo?
Spal jsem s Monikou.
Teď zjistíme, co si o tom všichni myslí.
Spal jsi s mou sestrou?
Ano, ale bylo to...
Jenom jednou, v Londýně.
To není dobré na mé záchvaty zuřivosti.
Je to pravda?
Jistě, je to pravda.
Jak jinak si vysvětlit všechny ty divné věci?
Ano, je to pravda.
Když to bylo jednou, co u nás dělalo tvé prádlo?
To bylo prádlo, co jsem měl tu noc v Londýně.
Viď, Moniko?
Chtěla jsem si ho nechat jako suvenýr.
Můj Bože, Moniko!
Jsi si jistý, že nejsi sexuální narkoman?
Jestli je někdo sexuální narkoman, tak Monika.
Snaží se mě dostat, co jsem jí dal v Londýně košem!
Proto ti dala fotku, kde je nahá.
To dává smysl.
A ta videokamera?
Asi jsem chtěla Joeyho pokoušet.
Bohužel, mě to nepokoušelo.
Moniko, tohle musí přestat.
Já vím. A ocenila bych, kdybychom o tom už nikdy nemluvili.
Já vím.
Tak jo.
Pokud mi dokážeš odolat.
-Budu se snažit. -Hodně štěstí.
Neuvěřitelné!
Opravdu si schováváš Joeyho prádlo?
Proč?
Proč bys to dělala?
Jsem Monika.
Jsem hnusná.
Pronásleduju chlapy a beru jim prádlo.
Myslím, že už všichni víme, kdo je hnusný a kdo ne.
A teď se vrátím ke svému kbelíku.
Jím jenom kůži, takže maso je k dispozici.
Skvěle jsi to vystihla.
Myslím, dokud tě nepřerušili.
Co je s tou Monikou?
Já nevím.
Se mnou nepřišla.
Poslouchejte všichni!
Hádejte, co bude!
Přesvědčila jsem Carla, aby nám dal test.
Test?
No tak!
Aspoň se to líp naučíme!
Ještě nám musí dát témata na esej!
Müslový vrah.
Müslový vrah?
No tak, před devátou řeknu víc blbostí, než většina lidí za celý den.
Co je?
Nemůžu najít nic k jídlu.
Po všem je mi špatně.
Těhotenství není žádný med.
Med!
Ne.
Promiň.
Co to tu voní?
Jde to z koupelny.
Těhotné mají divné chutě.
To jsem já.
Phoebe. Je tady něco, na co mám chuť.
Co to může být?
Šampón?
Je to guáva.
Počkej.
Sendvič s boloňským salámem?
Jo. Jo. Jo.
To je pech!
Dítě chce boloňský salám a já nemůžu jíst maso.
Počkej!
Co takhle okurku?
The One With the Fake Party Falešný večírek
Co to pořád píšeš?
Přijde Joshua a protože ho nedokážu nikam pozvat, prodám mu kabát s tímhle lístečkem.
"Joshuo, někdy mi zavolej.
Chlapi jako ty nikdy nevyjdou z módy."
Co bylo na tom, cos vyhodila?
-Ahoj.
-Kde jste byli?
Na výstavě viktoriánských dveřních klik.
Beze mě?
Zatáhl nás tam strýček, ale bylo to zajímavé.
Byly tak zdobené.
Podívejte.
Nevím, jak v Anglii, ale tady se z výstav nic neodnáší.
To je z obchodu se suvenýry.
Měli mizernou ostrahu.
To byl žert.
Dal by si někdo čaj?
Ne, tak jenom já.
Hej, Ringo.
Vždycky, když se objeví Emily, mluvíš jako ona.
Mohl bys toho nechat?
Myslím, že se ti to líbí.
Myslím, že jsem neodolatelný, když tak mluvím.
Chceš mě slízat jako zmrzlinovou pumpičku.
-Cože?
-Hele, já těch slov moc neznám.
Musím jít.
Mějte se.
Zatím!
Užili jste si, viď?
Je skvělá a je s ní legrace.
Když jsem s ní, je legrace i se mnou!
Dělám věci jako že odjedu do Vermontu a viděli jste tu dveřní kliku!
Zapsal jsem se i do kurzu pilotů vrtulníků.
Za dva dny odjede, tak tam nebudu muset jít.
Za dva dny?
To je blbé, ne?
Vrací se do Londýna, ale to jsem věděl od začátku.
Věděli jsme, že pro sebe máme jen dva týdny.
Žádný můj vztah není delší.
Ale v Rossově případě vědí oba, že je to na dva týdny.
-Pheebs!
-Nazdar, nazdar.
No jo, já vím!
Dítě prahne po mase.
Dala jsem si sojový burger, aby to chutnalo jako maso.
A bylo mi špatně.
To bude tím, že sojový burger je hnusný.
Ale já nejsem vegetarián....
Těhotenství dá žaludku zabrat.
Ale máš tu skvělou auru těhotných.
Zkus celé ráno zvracet, budeš ji mít taky.
Tak jo.
-Tady je ten plášť.
-Výborně.
Je pohodlný.
V tom můžu někoho pěkně překvapit.
Nesahej do kapes dokud nevyjdeš z obchodu.
Proč ne?
No, protože máme spoustu...
Ničí to fazónu.
Já vím.
Včera jsem si vzal na rande nový svetr.
Bylo to první rande od rozvodu.
Gratuluju.
Miluješ ji?
Je milá, ale uvědomil jsem si, že na to ještě nejsem připravený.
To je zajímavé.
-Co to bylo?
-Zabezpečení proti krádeži.
A na co je tohle?
Taky na to, protože tohle zloděj může roztrhat.
Za pět minut začíná večírek, všichni na plac!
O co jde?
Uspořádáme večírek na rozloučenou pro Emily.
Ale hlavně kvůli Joshuovi.
To je naprd.
Mě nikdy nikdo neudělal večírek na rozloučenou pro Emily.
Říkal, že není připravený na rande.
Tak jsem ho pozvala na večírek.
Teď musím vytvořit perfektní prostor na svádění.
l když bych se s Joshem rád setkal a varoval ho, Emily ani já tu nebudeme.
Ona se jen přijde rozloučit.
Já už mám svoje plány.
Promiň, ale večírek nebude.
-Haló?
-Překvapení!
Překvapení!
Ještě nikdo pro mě neudělal večírek.
Byl to Rossův nápad.
Jsi tak sladký.
A já jsem tak překvapená.
Tys to fakt netušila?
Co děláš tady? Joshua je tamhle.
Hraju nedostupnou.
Dívá se sem!
Honem řekni něco legračního!
Jako co?
Čemu se smějete?
Řekl jsem: "Jako co?"
Tak to je rébus.
Hra na nedostupnou nezabrala.
Podej mi ty třešně.
-Dáš si třešeň?
-Ne, dík.
Dokážu na ní jazykem uvázat uzel.
Není ti nic?
Dobré?
Už bysme měli jít.
Ale večírek teprve začíná.
Za čtvrt hodiny nás čeká sklenička ve Four Seasons.
A potom večeře v Plaza.
Proč jsi současně naplánoval večírek?
Americké večírky s překvapením bývají krátké.
Napřed je: "Překvapení! " A pak: "To je překvapení!
Tak čau! "
Ale mně se tu líbí.
Tvá sestra mi vyprávěla, jak ses převlékal za starou dámu a pořádal čajové dýchánky.
To ti Monika říkala?
A řekla ti, že když byla malá byla částečně důvodem pro změnu legislativy regulující velikost plaveckých setů?
A co dáš navrch?
-Plátek salámu.
-Och ano.
A na salám?
Pastrami.
Jsi génius.
Pomoz mi se zipem.
Zapnout!
-Ty ses převlékla?
-Beru si šťastné šaty.
-To znamená s větším výstřihem?
-U mě jo.
Podívejte, jak je roztomilý!
Chtěla bych ho obejmout a líbat.
Nemůžu ho líbat, neví, že ho miluju.
Vím, jak ho dostaneš.
Sundej si podprsenku.
Cože?
-Jako ve "Footloose..."
-Flashdance.
-S tou instalatérkou?
-Svářečkou.
Tys v tom hrál?
Sundá si pod trikem podprsenku a vytáhne ji rukávem.
Je to sexy a na úrovni.
-Nebo použij jmelí.
-Nejsou Vánoce.
-Tak flašku.
-Není mu jedenáct.
Díky.
Bylo to od tebe hezké.
Vy odcházíte?
-Někam musíme.
-Taky půjdu.
Ještě nemůžete odejít.
Zůstaňte.
Máme toho spoustu naplánovaného.
Jako co třeba?
Flaška se hraje takhle:
Roztočím ji.
A když ukáže na Gunthera, tak ho políbím.
Dobrá.
Kdo začne?
Třeba já.
Vítej v Americe.
Bože!
Dvakrát po sobě!
Teď použijte jazyk.
Dobře.
To je ale náhoda (-:
To stačí!
Ať si taky zahraje někdo jiný.
Když nechceš hrát, nemáš tu co dělat.
Teď jsem na řadě!
Někdo nezadaný.
Někdo nezadaný.
Příběh mého života.
Příběh života mého otce.
Teď jsem na řadě já!
Podívejme!
Bože.
Dítě právě koplo!
Koplo jednou, kopne znova!
Pamatujte si, kde jste kdo seděl.
Nějaký brouk.
Nezáleží na tom, jakou na něj mám chuť.
Maso nikdy jíst nebudu.
Je to chladnokrevná vražda.
Jasně.
Mám na sendviči Phoebe!
Co to děláš?
Nemůžu si pomoct!
Potřebuju maso!
Dítě potřebuje maso.
Milovanou osobu podvedeš jen s někým, kdo stojí za to.
Jistě.
To platí všeobecně.
Když už máš zhřešit, tak pořádně.
-Hned jsem zpátky.
-Dobře.
Co mi to děláš?
Snažím se Emily odsud dostat a ty si s ní pořád povídáš jsi zajímavý a pořád ji rozesmíváš.
Nechci, aby jsi byl vtipný.
Rachel chce, abych byl vtipný, ty nechceš, abych byl vtipný.
Odteď budu někdy vtipný, a někdy ne.
Je ti líp?
Jo, ale za jakou cenu!
Půl roku tři jídla denně?
To sním milion krav.
Maminky krávy, tatínky krávy, kraví děti...
Ne!
Nikdy nebudu jíst kraví děti!
Žádné telecí!
No jo, ale telecí...
A co když jsem to vymyslel, ohledně masa?
-Cože?
-Já jím dost masa, že jo?
Dokud se to dítě nenarodí, nebudu maso jíst.
Žádné zvíře navíc neumře.
Budeš jíst moje zvířata.
To bys pro mě udělal?
No jistě!
Můžu být vegetarián.
V pivu maso není, že ne?
Když vynecháme předkrmy, stihneme aspoň večeři.
Teď nemůžeme odejít.
Rachel si něco připravila.
Bože!
Zbláznila ses?
Konečně mi to myslí.
Šťastné šaty nezabraly.
Ale tohle neselhalo ani jednou za čtyři roky.
Počkej, nenechám tě...
Jsem zvědavá, co to udělá.
Hezký kostým.
Chtěla jsem dát Emily velké americké sbohem.
Připravit.
Řekněte "E"!
Řekněte "M"!
Řekněte "l"!
Řekněte "L"!
Řekněte "Y"!
Co je to dohromady?
Emily! Emily!
To jsem já, roztleskávačka!
Odnesl to zub.
To nic, zajdu k zubaři.
Dám si na to led.
Pardon.
-Co mám dělat teď?
-Už jsi všechno udělala.
Čas na podprdu.
Bylo to moc hezké.
Ale už musím jít.
Podprdu dolů!
Doprovodím tě pro plášť.
Rachel je moje holka.
To ale byla legrace.
To byla.
Tedy, ta podprsenka mi děsně překáží.
Tady bývala moje ložnice.
Je tu hodně vzpomínek.
Spousta vzpomínek.
Kdyby ty zdi mohly mluvit, řekly by:
"Chceš něco slyšet?"
Nemám ti pomoct?
Ne, já to zvládnu.
Řekl bych, že nezvládneš.
Zapomeň na to!
Tohle se nemělo stát.
A co se mělo stát?
Můžeš se dívat jinam, než to řeknu?
Myslela jsem, že když tě sem dostanu, tak tě svedu.
-Prosím?
-že tě svedu.
Nechodím do práce v obleku.
A koupil jsem jich od tebe šest.
Promiň, myslela jsem, že je potřebuješ.
Chci říct, že jsem nakupoval tak často, jen abych tě viděl.
-Proč?
-Protože se mi líbíš.
Já se ti líbím?
Jsi krásná, chytrá a kultivovaná.
To nesoudím z dnešního večera.
Ale líbím se ti.
Nemůžu tomu uvěřit.
Celou dobu se jeden druhému líbíme!
-Ale...
-Žádné "ale".
"Ale" nevěstí nic dobrého.
Zůstanem u toho, že se sobě líbíme.
-Ok. Přesto...
-To je jen hezčí "ale" .
Moje manželství právě skončilo.
A já zatím nejsem připravený na další vztah.
Ale....?
Promiň, potřebuju trochu času.
Jasně.
Tady jsi.
Všude tě hledám.
Joshua je pryč, tak můžete s Emily jít.
To je dobré.
Pořád je tam a užívá si falešný večírek.
Na moje plány už je pozdě.
Omlouvám se.
Zkazila jsem ti večer.
Jo.
Možná ti zlepší náladu, že jsem ze sebe udělala pitomce.
Trošku to pomohlo.
Máš tu místo pro ubohého břídila?
Posaď se.
-Promiň mi to.
-To nic.
Stejně to bylo jen na dva týdny.
Ale nechtěl jsem, aby to skončilo takhle.
Nechtěls, aby to vůbec skončilo.
Co tím myslíš?
Asi ji máš opravdu rád.
To mám.
Ale co nadělám?
Shodli jsme se na dvou týdnech.
Žádné další závazky.
Celý večer si o tobě povídala s tvými přáteli. Chtěla o tobě slyšet co nejvíc. Prohlížela si alba s tvýma fotkama.
To neděláš se známostí na dva týdny.
Myslíš?
Máš ještě 14 hodin, než bude muset na letiště.
A ty sedíš na chodbě s osmadvacetiletou roztleskávačkou s oteklou pusou.
Máš pravdu.
Díky.
Co to bylo za album?
Byls tam s nějakými albíny.
Proboha, to nebyli albíni.
To byl počítačový tábor!
-Hej, ty jsi ubohý břídil!
-Jo, to jo.
Sedni si!
Ahoj.
Bože.
Joshua.
Podívej všechno, co jsem řekl o tom, že nejsem připravený...
-Není to pravda?
-Je to pravda.
Ale...
Tohle "ale" se mi líbí.
Chceš si u mě dát kafe?
Dobrá.
Pokaždé.
-Co tam máš?
-Pastrami.
-Víš, co je k tomu dobrý?
-Hovězí sekaná.
Myslel jsem boloňský salám, ale tohle je lepší.
-A co uzený krocan?
-Může být.
Maminko!
-Kdy se to má narodit?
-Za šest měsíců.
Nemohl bych si dát krávu, co umřela přirozenou smrtí?
Ne, když se k ní dostanu první já.
- Je všechno připraveno?
- Nemáš mě střídat.
Já vím, ale chci to za tebe vzít.
Líbí se ti.
Ráda se na něj díváš, viď?
- To je nesmysl.
- Zabijeme ho.
Rozumíš?
Morfeus si myslí, že je Vyvolený.
A ty?
Na měm názoru nezáleží.
Ty si to nemyslíš.
- Slyšels to?
- Co?
Víš jistě, že nás nenapíchli?
Vím.
Radši zavěsím.
- Policie!
- Ruce za hlavu!
Dělejte!
Poručíku.
Do prdele!
Dostal jste specifické rozkazy.
Dělám svou práci.
Řekněte něco o překročení pravomocí, a pošlu vás do hajzlu!
Jde o vaši bezpečnost.
Jednu holku přece zvládneme.
Mám tam dvě jednotky.
Jsou s ní na cestě!
Poručíku. Vaši muži jsou už mrtví.
Kruci.
Morfee, tu linku vypátrali.
Vím.
Odpojili kabel.
Nemáš čas. Musíš najít jiný východ.
Jsou tu Agenti?
Ano.
Sakra.
Seber se, Trinity.
Na rohu Wells a Lake je telefon.
Dokážeš to.
- Dobře.
- Jdi.
To není možný.
Vstaň, Trinity.
Vstaň.
Vstaň.
Utekla.
To nevadí.
Máme dobré informace.
Víme, po kom teď půjdou.
Jmenuje se Neo.
Musíme ho najít.
Už ho hledáme.
Cože?
Co to sakra je?
"Jdi za bílým králíkem."
Kdo je to?
Choi.
Máš 2 hodiny zpoždění.
Za to může ona.
Máš peníze?
Dva tácy.
Počkej.
Aleluja.
Jsi moje spása.
Můj Ježíš.
Jestli to u tebe najdou...
Nikdy jsem tu nebyl.
Neexistuješ.
- Správně.
- Co je s tebou?
Jsi trochu bledší než obvykle.
Můj počítač...
Měls někdy pocit, že nevíš, jestli bdíš, nebo sníš?
Pořád.
To dělá meskalin.
Jen s ním se vzneseš do výšin.
Potřeboval bys vysadit.
Trochu se povyrazit.
Dujour, vezmeme ho s sebou?
Jasně.
Nemůžu.
Zítra pracuju.
Pojď.
Bude legrace.
Dobře. Půjdu.
Ahoj, Neo.
Odkud mě znáš?
Hodně toho o tobě vím.
Kdo jsi?
Trinity.
Trinity.
Ta Trinity, co se nabourala do státní databáze?
To už je dávno.
- To snad ne.
- Co je?
Myslel jsem že jsi muž.
Nejsi první.
Dostala ses do mého počítače.
Jak to děláš?
Momentálně ti můžu jen říct, že jsi v ohrožení.
- Přišla jsem tě varovat.
- Před čím?
Sledují tě, Neo.
Kdo?
Poslouchej mě.
Vím, proč tu jsi, Neo.
Vím o tobě všechno.
Vím, proč toho moc nenaspíš, proč žiješ sám a proč celé noci sedíš u počítače.
Hledáš jeho.
Vím to. Taky jsem ho kdysi hledala.
A když mě našel, řekl mi, že jsem vlastně nehledala jeho, ale odpověď.
Ta otázka je naše motivace.
Ta otázka tě přivedla sem.
Znáš ji stejně, jako jsem ji znala já.
Co je to Matrix?
Odpověď existuje, Neo.
Hledá tě.
A najde tě, když budeš chtít.
A sakra.
Sakra.
Neumíte se podřídit, pane Andersone.
Myslíte, že pro vás pravidla neplatí.
Mýlíte se.
Jsme přední softwarová firma, protože naši zaměstnanci chápou, že jsou součástí celku.
Mají-li problémy, má je i firma.
Rozhodněte se, pane Andersone.
Buď budete chodit včas, nebo si najdete jiné místo.
Rozumíte mi?
Ano, pane Rhinehearte.
Thomas Anderson?
To jsem já.
Fajn.
Hezký den.
Ahoj, Neo.
Víš, kdo jsem?
- Morfeus
- Ano.
Hledal jsem tě.
Možná nejsi připravený na to, co ti ukážu, ale nemáme čas.
Jdou si pro tebe. Nevím, co udělají.
Kdo si pro mě jde?
Vstaň a podívej se.
Teď hned?
Ano.
Hned.
Pomalu!
Podívej se k výtahu.
Sakra!
Co chtějí?
Nevím.
Radím ti, abys zmizel.
Jak?
Dělej, co ti řeknu.
Kóje proti tobě je prázdná.
- Ale co když...?
- Utíkej!
Chvilku tady zůstaň.
Až řeknu, běž do kanceláře na konci chodby.
Drž se při zemi.
Běž!
Dobře.
Venku je lešení.
- Jak to všechno víš?
- Nemáme čas.
Jdi k oknu vlevo.
Otevři ho.
Vylez po lešení na střechu.
Te teda ne!
Nejsem blázen!
Máš jenom dvě možnosti.
Buď vylezeš po lešení, nebo se jim vzdáš.
Je to riskantní.
Rozhodni se sám.
To je šílený!
Co se to se mnou děje?
Co jsem udělal?
Nejsem nikdo.
Nic jsem neudělal.
Sakra!
Sakra!
Nedokážu to.
Sakra.
Jistou dobu vás sledujeme, pane Andersone.
Zdá se, že žijete dva životy.
V jednom jste Thomas A.
Anderson, programátor seriózní softwarové firmy.
Jste řádný občan.
Platíte daně.
Také pomáháte vaší domácí s odpadky.
Váš druhý život jsou počítače.
Jste znám jako hacker "Neo" a dopustil jste se téměř každého myslitelného počítačového zločinu.
Jeden z vašich životů má budoucnost.
Ten druhý ne.
Budu k vám velmi upřímný, pane Andersone.
Jste tu, protože potřebujeme vaši pomoc.
Víme, že vás kontaktovala jistá osoba.
Muž, který si říká Morfeus.
To, co si myslíte, že o něm víte, je vedlejší.
Podle mnohých je to ten nejnebezpečnější žijící člověk.
Kolegové říkají, že s vámi ztrácím čas.
Ale já vám věřím.
Jsme ochotni všechno smazat, dát vám šanci.
Žádáme vás jen o spolupráci při dopadení známého teroristy.
To je docela výhodný obchod.
Ale mám lepší řešení.
Co takhle, že byste si ho strčil do prdele a já si mohl zatelefonovat?
Pane Andersone, zklamal jste mě.
Nehrajte na mě gestapáka.
Znám svoje práva.
Mám právo na telefon.
Řekněte mi, k čemu je vám telefon, když nebudete moci mluvit?
Pomůžete nám, pane Andersone, ať už chcete, nebo ne.
Ta linka je napíchnutá, budu stručný.
Přišli za tebou dřív, ale podcenili tvůj význam.
Kdyby věděli to, co já, byl bys pravděpodobně mrtvý.
O čem to mluvíš?
Co se to děje?
Jsi Vyvolený.
Hledáš mě pár let, ale já tě už hledám celý život.
Takže, chceš se se mnou sejít?
- Ano.
- Čekej u mostu na Adams Street.
Nastup.
Co to je?
Je to nutné.
Musíme se chránit.
Před čím?
Před tebou.
- Sundej si tričko. - Cože?
Zastav.
Poslouchej.
Není čas na vyptávání.
Teď platí jediné pravidlo.
Půjde to po dobrým, nebo po zlým.
Dobře.
Neo, musíš mi věřit.
- Proč?
- Protože tam jsi už byl.
Tu cestu znáš a víš, kde to končí.
A já vím, že to přece nechceš.
Apoku, světla.
Lehni si.
Vyhrň si košili.
Co je to?
Něco tam máš.
Zkus se uvolnit.
No tak.
No tak.
Je to na cestě.
Pojď sakra.
- Uteče ti to.
- Neboj.
Mám to!
Ježíši Kriste!
Co je to?
!
Tady to je.
Dám ti jednu radu.
Buď upřímný.
Ví toho víc, než si dokážeš představit.
Konečně.
Vítám tě, Neo.
Jak už asi víš, jsem Morfeus.
Je mi ctí.
Ne.
Pro mě je to čest.
Prosím, posaď se.
Je mi jasné, že si musíš připadat jako Alenka v říši divů, když spadne do králičí nory.
Tak nějak.
Vidím ti to v očích.
Vypadáš jako člověk, který přijímá to, co vidí, protože očekává, že se probudí.
Kupodivu nejsi daleko od pravdy.
Věříš v osud?
Ne.
Proč ne?
Chci být pánem svého života.
Vím, jak to myslíš.
Řeknu ti, proč jsi tady.
Jsi tu, protože něco víš.
Neumíš to vysvětlit, ale cítíš to.
Celý život.
Se světem není něco v pořádku. Nosíš to v sobě jako střepinu v mozku. Je to k zbláznění.
Tenhle pocit tě ke mně přivedl.
Víš, o čem mluvím?
Chceš vědět, co to je?
Matrix je všude.
Obklopuje nás.
I v téhle místnosti.
Vidíš ho, když se díváš z okna, když si pustíš televizi.
Cítíš ho, když jdeš do práce. do kostela, když platíš daně.
Je to svět, kterým ti zaslepili oči, abys neviděl pravdu.
Jakou pravdu?
Že jsi otrok.
Jsi za mřížemi, které nevidíš ani se jich nemůžeš dotknout.
Je to vězení pro tvou mysl.
Nikdo ti nemůže říct, co vlastně Matrix je.
Musíš ho zažít sám.
Tohle je tvoje poslední šance.
Pak už nebude cesty zpátky.
Vezmeš si modrou pilulku, příběh končí. Probudíš se a budeš věřit, čemu budeš chtít.
Když si vezmeš červenou, zůstaneš v říši divů a já ti ukážu, jak hluboká je králičí nora.
Pamatuj si, já ti nabízím pravdu.
Pojď se mnou.
Apoku, jsme připojeni?
Skoro.
Čas je náš nepřítel.
Tady se posaď.
Taky jsi tím prošla?
Ta pilulka je součástí programu.
Ruší tvůj nosný signál, abychom tě mohli najít.
Co to znamená?
Znamená to: připoutej se, Dorotko, Kansas už je fuč.
To jsi...?
Měl jsi někdy sen, který ti připadal velmi skutečný?
Co kdyby ses z něj nemohl probudit?
Jak bys poznal, co je sen a co skutečnost?
To nemůže být.
Co?
Skutečné?
- Začíná replikace. - Apoku?
Pořád nic.
Studí to!
Studí to!
Tanku, budeme potřebovat signál.
Je tam fibrilace.
Apoku, tělo!
Zaměřuju ho.
Začíná zástava srdce.
Teď!
Vítej ve skutečném světě.
Dokázali jsme to, Trinity.
Našli jsme ho.
- Doufám, že máš pravdu.
- Já nemusím doufat.
Vím to.
Jsem mrtvý?
K tomu máš daleko.
Bude s ním hodně práce.
Co to děláš?
Obnovuju atrofované svaly.
Proč mě bolí oči?
Ještě nikdy jsi je nepoužíval.
Odpočiň si.
Odpovědi přicházejí.
Co se se mnou stalo?
Kde jsem?
Důležitější než "kde" je "kdy".
"Kdy?"
Není rok 1999, ale spíš 2199.
Přesně ti to neřeknu, protože to nevíme.
Nemůžu ti to nijak vysvětlit.
Pojď.
Přesvědč se sám.
To je moje loď.
Nabukadnesar. Vznášedlo.
Tady je hlavní paluba.
Tady odsud... NABUKADNESAR VYROBENO 2069 ...vysíláme pirátský signál a pronikáme do Matrixu.
Většinu posádky už znáš.
Tohle je Apok, Switch a Cypher.
Neznáš se s Tankem a jeho starším bratrem Dozerem.
Ten malý za tebou je Mouse.
Chtěl jsi vědět, co je to Matrix?
Trinity.
Uvolni se.
Bude to trochu nepříjemné.
To je Konstrukt.
Náš zaváděcí program.
Můžeme zadat cokoliv: oblečení, výzbroj, zbraně nebo cvičné simulace. Všechno, co potřebujeme.
Jsme v počítačovém programu?
Je to tak neuvěřitelné?
Máš jiné šaty.
Kabely jsou pryč.
I vlasy jsou jiné.
Tvá nynější podoba je "zbytkový obraz".
Tohle není skutečné?
A co je?
Definuj "skutečné".
To, co "skutečně" cítíš, dýcháš a vidíš jsou jen elektrické signály interpretované tvým mozkem.
Tohle je tvůj svět.
Svět konce 20. století.
Existuje už jen jako součást neurálně-interaktivní simulace, které říkáme Matrix.
Žil jsi v imaginárním světě.
Tohle je svět naší současnosti.
Vítám tě "v pustině reality".
Máme jen sporadické informace.
Ale víme jistě, že na začátku 21. století bylo lidstvo sjednoceno jako rodina.
Žasli jsme nad zázrakem umělé inteligence.
A.I.
Umělá inteligence.
Singularita, která přivedla na svět civilizaci Strojů.
Nevíme, kdo udeřil první. My, nebo oni.
Ale víme, že jsme to byli my, kdo zahalil nebe dýmem.
Stroje potřebují sluneční energii a mělo se za to, že nepřežijí bez zdroje energie, kterým pro ně je slunce.
Lidstvo ve své historii vděčilo za své přežití strojům.
Osud má, zdá se, smysl pro ironii.
Lidské tělo vyprodukuje více elektřiny než 120 V baterie.
a přes 25000 tepelných jednotek tělesného tepla.
Kombinací s jistou formou fúze získaly Stroje dost energie.
Existují nekonečná pole. Lidské bytosti se už nerodí. Pěstují nás.
Dlouho jsem tomu nevěřil, ale pak jsem to viděl na vlastní oči.
Zkapalňují mrtvé a podávají je intravenózně živým.
A tváří v tvář té děsivé preciznosti jsem si uvědomil celou pravdu.
Co je to Matrix?
Manipulace.
Matrix je počítačový svět snů, stvořený k tomu, aby nás mohli ovládat, aby mohli změnit lidskou bytost v tohle.
Ne.
Tomu nevěřím.
To není možné.
Neřekl jsem, že to bude snadné.
Řekl jsem, že poznáš pravdu.
Přestaň!
Pusť mě ven!
Chci ven!
- Jen klid, Neo.
- Vytáhněte ze mě tu věc.
Vytáhněte ze mě tu věc!
Nesahejte na mě!
Nechte mě!
Nevěřím tomu.
Nevěřím tomu.
Nevěřím tomu.
- Zcvokne se.
- Dýchej!
Dýchej!
Už nemůžu zpátky, viď?
Ne.
A kdybys mohl, opravdu bys to chtěl?
Dlužím ti omluvu.
Máme zásadu.
Od určité věkové hranice nikoho neosvobozujeme.
Je to nebezpečné.
Mysl se už nedokáže odpoutat.
Viděl jsem to a omlouvám se.
Udělal jsem to, protože jsem musel.
Když vytvořili Matrix, narodil se uvnitř člověk, který dokázal změnit všechno, co chtěl. Přetvářel Matrix, jak to uznal za vhodné.
To on osvobodil první z nás a odhalil nám pravdu.
Dokud bude existovat Matrix, nebude lidstvo svobodné.
Po jeho smrti
Vědma prorokovala, že se vrátí a jeho příchod předznamená zničení Matrixu, konec války a přinese svobodu lidem.
Proto někteří z nás celý život prohledávají Matrix a pátrají po něm.
Udělal jsem to, protože věřím, že hledání je u konce.
Odpočiň si.
Budeš to potřebovat.
K čemu?
Čeká tě výcvik.
Ahoj.
Spal jsi?
Dnes v noci budeš.
To ti garantuju.
Já jsem Tank, tvůj operátor.
- Nemáš žádné...
- Otvory?
Ne.
Já i Dozer jsme opravdoví lidé narození ve svobodném světě.
Jsem dítě Siónu.
- Siónu?
- Tam jednou oslavíme. konec války.
To je město?
Poslední lidské město, co nám zbylo.
Kde je?
Hluboko pod zemí u zemského jádra. Tam je ještě teplo.
Možná ho někdy uvidíš.
Jsem zvědavej, co dokážeš, jestli má Morfeus pravdu.
Nemáme o tom mluvit, ale jestli jsi Vyvolený, je to moc vzrušující doba.
Máme plno práce, jdeme na to.
Máme začít těmihle řídícími programy.
Je to nuda.
Budeme dělat něco zábavnějšího.
Co třeba bojový výcvik?
Jiu-jitsu?
Budu se učit jiu-jitsu?
Páni!
Líbí se mu to!
Ještě něco?
Jo.
Jasně.
Jak je na tom?
Umím kung-fu.
Ukaž.
Tohle je tréninkový program podobný realitě Matrixu.
Má stejné zákony, třeba gravitaci.
Neliší se od zákonů počítačového systému.
Některé obejdeš, jiné můžeš porušit.
Rozumíš?
Tak mě uhoď, jestli to dokážeš.
Adaptace.
Improvizace.
Ale tvoje slabina je jinde než v technice.
Morfeus bojuje s Neem.
Čím jsem tě porazil?
Jsi rychlý.
Myslíš, že jsem silnější a rychlejší díky svalům?
Myslíš, že dýcháš vzduch?
Ještě jednou!
Je rychlej!
Neurokinetika vysoko nad normálem.
Na co čekáš?
Umíš být rychlejší.
Nemyslím si to.
Vím to.
Nech těch pokusů a uhoď mě!
To je úžasný.
Vím, o co se snažíš.
Snažím se osvobodit tvou mysl.
Ale můžu ti jen ukázat dveře.
Ty jimi musíš projít.
Tanku, spusť skokový program.
Hoď všechno za hlavu.
Strach, pochybnosti, nedůvěru.
Osvoboď svou mysl.
Tak jo.
Osvobodím se.
Co když to dokáže?
- První skok nikomu nevyšel.
- Já vím.
- Co když jemu vyjde?
- Nevyjde.
Skoč!
Tak jo.
Je to hračka.
Osvobodím svou mysl.
Osvobodím svou mysl. Je to hračka.
Co to znamená?
Nic.
Každý poprvé spadne.
Viď, Trin?
- Nemělo to být skutečné.
- V tvé mysli to ale je.
Když se zabiješ v Matrixu, umřeš i tady?
Tělo nemůže žít bez mysli.
Mně jsi večeři nikdy nepřinesla.
Je na něm něco zvláštního, viď?
Neříkej mi, že už v něj věříš.
Když si je Morfeus tak jistý, proč ho nezavede k Vědmě?
Vezme ho tam, až přijde čas.
Matrix je systém.
Je to náš nepřítel.
Ale co vidíš uvnitř?
Vidíš podnikatele, učitele, právníky, tesaře.
Tyhle mozky chceme zachránit, ale zatím jsou součástí systému a tedy naši nepřátelé.
Chápej, většina není připravena na odpojení.
Mnozí jsou na systému tak závislí, že za něj budou bojovat.
Poslouchals mě, nebo ses díval na tu ženu v červeném?
- Podívej se ještě.
Stopni to!
- To není Matrix?
To je jiný cvičný program. Má tě naučit jedno:
pokud nejsi jeden z nás, jsi jeden z nich.
- Co to je?
- Smyslové programy.
Dokážou pronikat do programů napojených na jejich systém.
Proto každý, koho jsme neodpojili, je potenciální Agent.
V Matrixu to můžou být všichni nebo taky nikdo.
Přežili jsme, skrýváme se a utíkáme, ale oni hlídají.
Mají klíče ode dveří.
Proto se s nimi někdo bude muset utkat.
Někdo?
Nebudu ti lhát.
Všichni, kdo se odvážili bojovat s Agentem, zemřeli.
Oni prohráli, ale ty vyhraješ.
Proč?
Agenti prorazí rukou zeď, kulky je nezasáhnou, ale žijí ve světě, kde platí určité zákony.
Proto nikdy nebudou tak silní a rychlí jako ty.
Co tím chceš říct?
Že umím uhýbat před kulkami?
Ne, Neo.
Chci říct, že až budeš připraven, nebudeš to potřebovat.
Malěr.
- Varoval nás Sión?
- Nějaká jiná loď.
Sakra!
Chobotnička kvaltuje.
Chobotnička?
Sentinel.
Leť tamhle.
Jak jsme na tom?
Proud vypnutý.
EMP. - Připraven. - EMP?
Elektromagnetický pulz.
Vyřadí elektrické systémy v dosahu výbuchu.
Jediná zbraň, kterou proti Strojům máme.
Kde to jsme?
Ve starém kanalizačním systému.
Ve stokách?
Bývala tu ohromná velkoměsta.
Teď zbyly jen stoky.
Ticho!
Tys mě ale vyděsil!
- Promiň.
- To nic.
To je...?
Matrix?
- Vždycky ho vidíš zakódovaný?
- Jinak to nejde.
Můžeme použít překladače obrazu, ale v Matrixu je moc informací na to, abychom ho dešifrovali.
Z vykneš si.
Já už nevidím kód.
Vidím blonďáka nebo zrzka.
Dáš si panáka?
Jo.
Vím, na co myslíš.
Já na to myslím taky.
Myslím na to od té doby, co jsem tady.
Proč jsem si nevzal modrou pilulku?
Dobrý pití, co?
To vyrábí Dozer.
Je to dobrý na dvě věci.
Odmašťuje motory a ničí mozkové buňky.
Můžu se tě na něco zeptat?
Řekl ti, proč to udělal?
Proč jsi tady?
Ježíš!
Musí ti to vrtat hlavou.
Jsi tady, abys zachránil svět.
Co tomu říkáš?
Něco ti poradím.
Když uvidíš Agenta, udělej to, co my, zdrhni.
Vem nohy na ramena.
Díky za to pití.
Hezky se vyspi.
Dohodli jsme se, pane Reagane?
Vím, že ten steak neexistuje.
Když ho strčím do pusy, Matrix řekne mému mozku, že je šťavnatý a lahodný.
Víte, co si uvědomuju po těch devíti letech?
Sladká nevědomost!
Takže jsme se dohodli?
Nechci se na nic pamatovat.
Na nic.
Rozumíte?
A chci být bohatý, někdo významný,
třeba herec.
Jak si přejete.
Dobře.
Dejte mé tělo zpátky do elektrárny, vraťte mě do Matrixu a opatřím vám, co chcete.
Kódy hlavního počítače Siónu.
Říkal jsem, že je neznám.
Přivedu vám muže, který je zná.
Morfea.
Tu máš.
Snídaně šampionů.
Představuj si míchaný vajíčka.
Mísu hlenu.
Víš, co mi to připomíná?
Tastee Wheat.
Už jsi někdy měl Tastee Wheat?
Ne, ale ty vlastně taky ne.
O to právě jde. Přesně.
Už tě někdy napadlo, jestli Stroje můžou vůbec vědět, jak to chutná?
Třeba je to úplně jinak.
Možná že Tastee Wheat chutná stejně jako ovesný vločky nebo tuňák.
Je to zvláštní.
Například kuře.
Možná nevědí, jak to má chutnat, a proto je to takový.
- A možná...
- Sklapni.
Je to jednobuněčný protein, umělé aminokyseliny, vitaminy a minerály.
Tělo nepotřebuje víc.
Tělo ale potřebuje víc.
Tak ty jsi prošel programem pro výcvik Agentů.
Já ten program napsal.
Už zase začíná.
- Jak se ti líbila?
- Kdo?
Ta v těch červených šatech.
Můj vlastní návrh.
Moc toho nenamluví, ale jestli chceš, můžu ti s ní zařídit trochu intimnější setkání.
Digitální pasák v akci.
Nevšímej si těch pokrytců.
Popírat své pudy znamená popírat své lidství.
Dozere, až to dojíš, naveď loď na vysílací vzdálenost.
Jdeme dovnitř.
Zavedu Nea za ní.
Za kým?
Za Vědmou.
Zapněte si bezpečnostní pás a nekuřte.
Přeju vám příjemný let.
Jsme tady.
Za hodinu jsme zpátky.
Neuvěřitelné, viď?
- Bože!
- Co?
Tam jsem chodil jíst.
Výborné nudle.
Mám určité vzpomínky ze svého života.
Nic z toho se nestalo.
Co to znamená?
Matrix ti neřekne, kdo jsi.
A Vědma ano?
To je něco jiného.
Bylas u ní?
Ano.
Co ti řekla?
Řekla mi...
Co?
Už jsme tady.
Neo, pojď se mnou.
Je to ta Vědma, co předpověděla jeho příchod?
Ano.
Je už stará.
Byla s námi od začátku.
Od začátku čeho?
Hnutí odporu.
A co ví?
Všechno?
Ona by řekla, že ví dost.
A nikdy se nemýlí.
Nepřemýšlej, jestli se mýlí nebo ne.
Povede tě.
Může ti pomoct najít cestu.
- Tobě pomohla? - Ano.
Co ti řekla?
Že najdu Vyvoleného.
Říkal jsem, že ti můžu jenom ukázat dveře.
Projít musíš sám.
Dobrý den, Neo.
Jdeš včas.
Ty tu počkej, Morfee.
A ty pojď se mnou, Neo.
To jsou další kandidáti.
Můžeš počkat tady.
Nesnaž se tu lžíci ohnout.
Nejde to.
Zkus si jen uvědomit pravdu.
Jakou pravdu?
Že žádná lžíce není.
Žádná lžíce není?
Lžíce se neohýbá, to děláš ty.
Vědma čeká.
Vím, že jsi Neo.
Hned se ti budu věnovat.
Ty jsi Vědma?
Uhodls!
Čekal jsi něco jiného, viď?
Už budou hotové.
Že pěkně voní?
Řekla bych ti, aby ses posadil, ale stejně bys to odmítl.
Kvůli té váze se netrap.
Kvůli jaké váze?
Kvůli téhle váze.
Nezlobte se.
Nic si z toho nedělej.
Některé z mých dětí ji spraví.
Jak jste to věděla?
Radši se ptej takhle, rozbil bys ji, i kdybych nic neřekla?
Jsi hezčí, než jsem si myslela.
Komu?
Ale moc chytrý nejsi.
Víš, proč tě Morfeus ke mně přivedl.
Takže co si myslíš?
Myslíš si, že jsi Vyvolený?
To opravdu nevím.
Víš, co to znamená?
Je to latinsky.
"Poznej sám sebe."
Prozradím ti tajemství.
Být Vyvolený je stejné jako být zamilovaný.
Nikdo ti neřekne, že jsi zamilovaný.
Víš to. Bez pochyby.
Celé tvé tělo to ví.
Podívám se na tebe.
Otevři ústa.
Řekni "Á".
Dobře.
Teď mám říct:
"Zajímavé, ale..."
A ty se zeptáš:
"Ale co?"
Jenže ty už víš, co ti řeknu.
Nejsem Vyvolený.
Bohužel.
Máš ten dar, ale zdá se, že na něco čekáš.
Na co?
Možná na příští život.
Kdo ví?
To se stává.
Čemu se směješ?
Morfeus.
Málem mě přesvědčil.
Já vím.
Chudák Morfeus.
Bez něho jsme ztraceni.
Jak to myslíš "bez něho"?
Vážně to chceš slyšet?
Morfeus v tebe věří.
A nikdo z nás mu to nevymluví.
Věří tomu tolik, že pro tvou záchranu obětuje život.
Jak to?
Budeš si muset vybrat.
V jedné ruce budeš mít Morfeův život a ve druhé svůj.
Jeden z vás zemře.
Kdo, to bude záležet na tobě.
Je mi to líto.
Máš dobrou povahu.
A nerada říkám špatné zprávy.
Netrap se tím.
Jakmile vyjdeš z těchhle dveří, bude ti líp.
Vzpomeneš si, že těmhle prorockým žvástům nevěříš.
Jsi pánem svého života.
Pamatuješ?
Tu máš. Vem si koláček.
Neboj se, než ho sníš, všechno se spraví.
To, co ti řekla, patřilo tobě, jenom tobě.
Vracejí se.
Co to je?
Déja vu!
Cos říkal?
Nic.
Bylo to déja vu.
- Cos viděl?
- Co se stalo?
Minula nás černá kočka. A po ní druhá, úplně stejná.
Byla to tatáž kočka?
Nejsem si jistý.
Switchi, Apoku.
Co to je?
Déja vu je chyba v Matrixu. Dochází k ní, když něco mění.
Bože!
Jdeme!
Poškodili kabel.
Je to past!
Ne!
To byla ta změna.
Jsme v pasti!
Klid.
Dej mi telefon.
Zjistí, odkud voláme.
Nemáme na vybranou.
Operátor.
Najdi plány těhle budovy.
- Mám je.
- V kterě zdi jsou rozvody vody?
V 8. podlaží.
Jsou v 8. podlaží.
Pořád rovně!
Vlevo.
To je ono.
Dobrý.
Kde jsou?
Jsou ve zdech.
Jsou ve zdech!
To je Agent!
Hlavně musíte dostat ven Nea!
Ne, Morfee!
Trinity, uteč!
Uteč!
- Nemůžeme ho tu nechat.
- Musíme!
Cyphere, dělej!
Kdo jste vy? Kdo jste vy?
Smith.
Agent Smith.
Připadáte mi všichni stejní.
Odveďte ho.
- Operátor.
- Potřebuju východ!
Došlo tu k autonehodě.
Zničehonic!
Tam nahoře mě mají rádi.
Mám tě.
Musíš mě odsud dostat!
Nejbližší východ je u Franklin a Erie.
Tak jo.
- Operátor.
- Tanku, to jsem já.
Je Morfeus živý?
Je Morfeus živý, Tanku?
Ano.
Převážejí ho.
Nevím kam.
Je živý.
Potřebujeme východ.
Je tam Cypher.
- Cypher?
- Já vím.
- Je na rohu Franklin a Erie.
- Dobře.
Mám ho.
Kde jsou?
Volám je.
Dobře.
Nejdřív ty.
Sakra!
Nevím.
Ztratil jsem spojení.
Ahoj, Trinity.
Cyphere?
Kde je Tank?
Víš, dlouho jsem si myslel, že tě miluju.
Snil jsem o tobě.
Jsi tak krásná, Trinity.
Škoda, že to takhle dopadlo.
Zabils je.
- Cože?
- Proboha!
Mám toho dost, Trinity.
Mám už dost války a boje.
Mám už dost téhle lodi, chladu, toho, že jím každý den stejnou šlichtu.
Ale hlavně mám dost toho zkurvence a těch jeho keců.
Překvapení, pitomče!
Tohle jsi určitě nečekal. Že ne?
Kdybych tam tak mohl být, až tě zlomí.
Kdybych tam tak mohl vejít přesně v tu chvíli, abys věděl, že jsem to byl já.
Vydals jim Morfea.
Lhal nám.
Podvedl nás!
Jinak bychom tě s tou červenou pilulkou poslali do prdele.
Ne. Osvobodil nás.
"Osvobodil nás?"
Tomu říkáš osvobození?
Dělám jen to, co mi poručí.
Kdybych si měl vybrat mezi tímhle a Matrixem, vyberu si Matrix.
Matrix není skutečný.
Nesouhlasím.
Matrix může být skutečnější než tenhle svět.
Já tady zatáhnu jen za šňůru. Ale vy tam, uvidíte Apoka umírat.
Vítej ve skutečněm světě.
Tvoje tělo už v Matrixu není.
- To si myslíš ty.
Vrátí ho zpátky.
Po probuzení si nebudu nic pamatovat.
Ještě něco. Jestli chceš říct něco důležitého Switchovi, řekni to hned.
Nedělej to!
Takhle ne.
Takhle ne.
Už je pozdě.
Jsi hajzl!
Nesmíš mě nenávidět.
Jsem jen posel.
A teď ti to dokážu.
Jestli měl Morfeus pravdu, tak za tuhle šňůru nezatáhnu.
Jestli je Neo Vyvolený, pak mi v tom zabrání jen nějaký zázrak.
Že?
Jak by mohl být Vyvolený, kdyby byl mrtvý?
Nikdy jsi mi neodpověděla, jestli baštíš ty Morfeovy žvásty.
Ano, nebo ne?
Podívej se mu do očí, do těch krásných velkých očí, a řekni mi ano, nebo ne?
Ano.
To se mi snad zdá.
Ty jeden všiváku, stejně shoříš!
Nejdřív ty.
Je ti něco?
To nic není.
Dozer?
Už jste se někdy rozhlédl kolem sebe?
Žasl nad tou krásou a genialitou?
Miliardy lidí žijí svoje životy.
Nic netuší.
Víte, že původní Matrix měl být dokonalým světem bez lidského utrpení, ve kterém by byl každý šťastný.
Nedopadlo to tak.
Nikdo nechtěl program přijmout.
O mnohé jsme přišli.
Někteří měli za to, že nám scházel program, který by popsal dokonalý svět.
Lidstvo ve své podstatě vytváří svoji realitu v bídě a utrpení.
Takže dokonalý svět byl sen, ze kterého se váš primitivní mozek snažil probudit.
Proto se musel Matrix změnit do této podoby.
Vrchol vaší civilizace.
Říkám "vaší civilizace", protože když jsme začali myslet za vás, stala se naší. O to přece jde.
Evoluce, Morfee.
Evoluce.
Jste jako dinosauři.
Podívejte se z okna.
Váš čas už minul.
Budoucnost je náš svět.
Budoucnost patří nám.
Asi máme problém.
- Co mu dělají?
- Snaží se nabourat do jeho mozku.
To vyžaduje čas.
Kolik času?
Těžko říct.
Nakonec podlehne. Jeho alfa rytmus se změní na tohle.
Pak jim všechno řekne.
Co chtějí vědět?
Velitel každé lodi má přístup k hlavnímu počítači Siónu.
Pokud se do něj dostane Agent, zničí nás.
To nesmíme dovolit.
Sión je důležitější než já, než ty i Morfeus.
Něco se snad dá dělat.
Jo.
Vytáhneme kabel.
Chceš ho zabít?
Chceš Morfea zabít?
Nemáme jinou možnost.
Člověk nedokáže vykonat práci Stroje.
Pokud neuspěl, přeruší spojení, jakmile to půjde, pokud nejsou...
Mrtví.
Tak jako tak...
Musíme pokračovat podle plánu.
Musíme vyslat Sentinely.
Ihned.
Morfee, byl jsi pro nás víc než velitel.
Byl jsi pro nás otec.
Budeš nám vždy chybět.
Tak dost!
Tohle přece není možné.
- Neo, musí to tak být.
- Opravdu?
Nevím.
Není to přece náhoda.
- O čem mluvíš?
- O Vědmě.
Řekla mi, že se to stane.
Řekla mi, že si budu muset vybrat.
Co vybrat?
Co chceš dělat?
Jdu tam.
To ne.
Musím.
Morfeus se obětoval, abychom tě mohli dostat ven.
Nemůžeš se tam vrátit.
Morfeus se obětoval, protože se mýlil.
Nejsem Vyvolený, Trinity.
- Vědma mi to také naznačila.
- Ne, určitě jsi.
Nejsem. Jsem obyčejný člověk.
Neo, to není pravda.
To nemůže být pravda.
Proč?
Neblázni.
Morfeus je ve střežené budově.
I kdyby ses tam dostal, drží ho tam Agenti.
Tři.
Taky chci, aby se vrátil, ale tohle je sebevražda.
Vím, že to tak vypadá, ale není to tak.
Nedokážu vysvětlit proč.
Morfeus v něco věřil a byl za to ochoten obětovat život.
Teď to chápu.
Proto musím jít.
- Proč?
- Protože v něco věřím.
V co?
Věřím, že ho přivedu zpátky.
- Co to děláš?
- Půjdu s tebou.
- Ne.
- Ne?
Řeknu ti, v co věřím já.
Morfeus pro mě znamená víc než pro tebe.
Jestli to myslíš vážně, budeš mě potřebovat.
Jsem vyšší důstojník. Když se ti to nelíbí, táhni k čertu.
Jinam se stejně nedostaneš.
Tanku, nahraj nás.
Rád bych se podělil o některé své poznatky ze zdejšího pobytu.
Napadlo mě to, když jsem chtěl klasifikovat váš druh. Uvědomil jsem si, že vlastně nejste savci.
Savec žije instinktivně, v rovnováze s okolním prostředím.
Ale vy lidé ne.
Vy se někde usadíte, množíte se a množíte se, až vyčerpáte zdroje.
Jediná možnost jak přežít je přesunout se na další území.
Stejně se chová ještě jeden organismus na této planetě.
Víte který?
Virus.
Lidé jsou nemoc.
Rakovina téhle planety.
Jste mor.
A my jsme lék.
Co potřebuješ kromě zázraku?
Zbraně.
Spoustu zbraní.
Nikdo ještě něco podobného neudělal.
Proto to vyjde.
Proč sérum nezabírá?
Možná se ptáme špatně.
Nechte nás o samotě.
Jděte!
Vydrž, Morfee.
Jdou pro tebe.
Slyšíte mě, Morfee?
Budu k vám upřímný.
Já nenávidím tenhle svět, tuhle zoo, tohle vězení, tu realitu, říkejte tomu, jak chcete.
Už to nevydržím.
To ty pachy.
Pokud ten pach existuje, jsem jím přesycený.
Mám váš pach na jazyku.
Bojím se, že mě nakazil.
Je odporný.
Musím odsud pryč.
Musím se osvobodit.
A ve vašem mozku je klíč.
Můj klíč.
Až bude Sión zničen, nebudu tu už muset být.
Rozumíte?
Potřebuju kódy.
Musím proniknout do Siónu a vy mi povíte jak.
Povíte mi to, nebo zemřete.
Odložte všechny kovové předměty.
Proboha!
Posily.
Pošlete posily!
Ani hnout!
Cos to udělal?
Neví to.
Myslím, že ho chtějí zachránit.
Žádná lžíce není.
Najděte je a zničte je.
Jsi jen člověk.
Teď zkus uhnout!
- Jak jsi to dokázal?
- Co?
Uhýbals jako Agenti.
Nikdy jsem neviděla někoho tak rychlého.
Nebyl jsem dost rychlý.
Umíš s tím létat?
Ještě ne.
Operátor.
Dej mi řídící program pro B.212.
Dělej!
Jdeme.
Ne!
Morfee, vstávej.
Vstávej.
Nezvládne to.
Držím tě.
Já to věděl.
On je Vyvolený.
Už tomu věříš, Trinity?
Vědma.
- Řekla mi...
- Řekla ti, co jsi potřeboval slyšet.
To je všechno.
Dříve nebo později si uvědomíš tak jako já, že existuje rozdíl mezi poznáním cesty a cestou samotnou.
Operátor.
- Rád tě zase slyším.
- Potřebujeme východ.
Mám tu jeden.
Stanice State a Balboa.
Sakra!
Vystopovali jsme je.
Víme, kde jsou.
Sentinely jsou připraveny.
Dejte příkaz k útoku.
Nejdřív ty, Morfee.
Neo, chci ti něco říct, ale mám strach z toho, co by to mohlo znamenat.
Všechno, co mi Vědma řekla, se splnilo.
Kromě jednoho.
Kromě čeho?
- Co se stalo?
- Agent.
- Pošli mě zpět.
- Nejde to.
Pane Andersone.
Utíkej, Neo!
Co to dělá?
Začíná věřit.
Vám taky.
Vychutnám si vaše umírání, pane Andersone.
On ho zabije!
Slyšíte to?
Ten zvuk ohlašuje nevyhnutelné.
Ohlašuje vaši smrt.
Sbohem, pane Andersone.
Jmenuju se Neo.
- Co je?
- Ztratil jsem ho.
Do prdele!
Sentinely.
- Kolik máme času?
- Pět šest minut.
Tanku, nabij EMP.
- Musíme počkat, až se Neo vrátí.
- Já vím. Neboj se.
Stihne to.
Polobotky, nebo lodičky?
Co děláte?
To je můj telefon.
Vzal mi telefon!
Vidím ho.
Utíká.
Čaroději, vysvoboď mě!
Mám východ na rohu Wabash a Lake.
Do prdele.
Potřebuju pomoc!
Dveřmi!
Dveřmi po tvě levici!
Po tě druhě levici!
Zadem!
To ne.
Jsou tu.
Stihne to.
Po požárním schodišti na konci ulice, pokoj 303.
Jsou tady.
Pospěš si, Neo.
To ne.
Mrkni se na něj.
Je po něm.
Sbohem, pane Andersone.
Neo, už se nebojím.
Vědma mi řekla, že se zamiluju. A že ten muž bude Vyvolený.
Chápeš? Nemůžeš být mrtvý.
Nemůžeš, protože tě miluju.
Slyšíš mě?
Miluju tě.
Vstaň, Neo.
Ne.
Jak to dokázal?
Je Vyvolený.
Vím, že jste tam.
Cítím vaši přítomnost.
Vím, že se bojíte.
Že se nás bojíte.
Bojíte se změny.
Budoucnost neznám.
Nepřišel jsem vám říct, jak to skončí, ale jak to začne.
Zavěsím a ukážu těmhle lidem to, co jim chcete zatajit.
Ukážu jim svět bez vás.
Svět bez zákonů a nařízení, bez hranic a bez omezení.
Svět, kde je všechno možně. CHYBA S YSTÉMU
Co bude dál, to nechám na vás.
Viděl jste-- Řekli mi že když...
Zase meškám, Vyhodí mě.
Vydržte prosím.
Firemní účty.
U telefonu Nina.
Vydržte prosím.
Firemní účty.
U telefonu Nina.
Vydržte prosím.
Firemní účty.
U telefonu Nina.
Vydržte prosím.
Firemní účty.
U telefonu Nina.
Vydržte prosím.
Firemní účty.
U telefonu Nina.
Ahoj Petere, co nového?
Ahhh..máme tu takový problém.
Jasně, Zdá se že jsi nedal... jeden z těch nových obalů ke tvým T.P.S. zpávám.
jasně, promiň, -- zapomněl jsem.
Hmm jo.
Vidíš, Teď dáváme každou T.P.S. zprávu do toho obalu. Než ji odešlem.
Četl jsi ten informační leták?
Jasně, Jo Mám ho přesně tady.
Prostě jsem zapomněl.
Ale stejně se to odesilá až zítra.. takže žádný problém.
Jasně.
Kdybys to prostě jen od teď dělal bylo by to skvělé.
Dobře, já jdu. A ještě si opatři další kopii letáku, OK?
Ne, ten leták mám přesně tady...
Ahoj Phile, Co je nového?
Včera jsem šel kolem a....
Miltne?
čau, uh..
Mohl bys prosím tě trošku ztlumit to rádio?
Ale oni mi řekli, že ho můžu poslouchat... při rozumné hlasitosti mezi 9:00 a 11:00.
Jasně, já vím, že můžeš.
Jen jsem myslel, že bys mi mohl udělat laskavost.
Dobře, já-- řekl jsem Billovy že když Sandra může poslouchat.... walkmana ve sluchátkách když vyplňuje... tak já můžu poslouchat rádio... když skládám..
takže nevím proč bych měl ztlumovat radio
Jasně, dobře, OK.
Rád poslouchám rádio při téhle hlasitosti..
Díky.
mezi 9:00 a 11:00
Ahoj Petere.
Jak to jde?
Potřeboval bych s tebou mluvit o tvých T.P.S. zprávách.
Jasně.
Ten obal, já vím, Já vím.
Bill o tom už se mnou mluvil.
jasně.
Dostal jsi už ten leták?
Jasně, mám ten leták a rozumím firemním pravidlům. jediný problém je, že jsem jednou zapomněl.... a už jsem se o to postaral..
takže teď už žádný problém není.
Ok.
Je to jen to, že teď dáváme nový obal... na všechny TPS zprávy předtím, než je odesíláme tak kdyby sis to mohl pro příště zapamatovat a dávat je ke každé zpráve Bylo by to skvělé.
Dobře.
Petet Gibbons
Ano
Mám ten leták.
Ne, už zase...
Proč to píše že se zasekl papír když se nezasekl.
Přísahám bohu, že jednoho krásného dne... rozkopu tuhle zasr... bednu.
Já ti pomůžu.
Ta věc má štěstí, že nejsem ozbrojen.
Mrcha jedna.
Samire.
Na
- Na
Na
- Naga--
Ne díky, Uhh-Uhh!
Prosím.
Michael Bolton?
To jsem já.
Wow, to je tvoje skutečné jméno?
Ano.
Takže ty jsi příbuzný s tím zpěvákem?
Ne to je jen shoda náhod.
Ach tak.
Nikdo v téhle zemi neumí správně vyslovit moje jméno.
Není to tak těžké.
'Na-ee' a potom 'anajaad', 'Nayaanajaad'
Buď rád, že se nejmenuješ Michael Bolton.
Na tom jméně není nic špatného.
nebylo... dokud mi nebylo 12 let... než se ten klaun bez talentu stal slavný.
Hmm
Tak proč si prostě nezačneš říkat Mike místo Michael?
Proč bych si já měl měnit jméno, Já jsem ho nezkazil.
Nazdar chlapci.
Co se děje G?
Zajdem k Chotchiemu na kafe?
Je trochu brzo.
Musím odsud vypadout nebo ztratím rozum.
Vypadá to, že někdo trpí syndromem pondělků.
Chlapci, řeknu vám, že některé dny.
Jeden den to už vypadá, že--
Tak, pánové..mohu přinést něco k pití nebo možná něco k zakousnutí.
kousek pizzy, garnáta, nebo fajitas.
jen kafe..
OK!
To zní jako syndrom pondělků.
Lumbergh bude zase chtít, abych dělal v sobotu.
Říkám vám.
Že s tím končím. protože, uh... protože si připadám jak úplnej idiot... což je důvod, proč jsem začal pracovat v Inatechu..
Jo.
Jasně taky pracuji v Inatechu.. a nepřipadám si kvůli tomu jako idiot, OK?
Taky si tak nepřipadám.
Nezjistí, že nejsme blbci... dokud nás víc neocení.
Přesně.
Oni nechápou.
Mohl bych udělat virus který by je krásně oškubal.
Krásně oškubal.
Támhle je.
Petere, vždy po ní takhle koukáš.
Když jseš jí tak posedlý, proč ji prostě někam nepozveš?
To nemůžu.
Jsem pro ni jen další pitomej zakazník.
Nemůžeš jen tak jít k číšnici a někam ji pozvat.
Navíc se to stále snažím dát do pořádku s Annie.
To mi připomíná...
V pátek nebudu moci jít na pokr.
Proč?
Musím jít s Annie za tím terapeutem.
Hňupe, k terapeutovy?
Mě to povídej...
Annie to chce.
Myslí, že by to mohlo pomoci.
Někdy mám dojem... že mě podvádí
Jasně, vím co myslíš.
Jasně.
Co to má znamenat?
Nic.
Proč prostě neřekneš Annie, že nestojíš o žádnou terapii ...a že chceš jít s náma na poker?
To nemůžu, naštvala by se..
navíc si myslím, že ten chlapík by vlastně mohl pomoci.
Pomohl Annie shodit pár kil.
Petere, ona je aneorektička.
Ja vím.
On je vážně dobrej.
Nemyslím si, že by nějaký terapeut mohl vyřešit jakýkoliv tvůj problém.
A když už mluvíme o problémech.. co máte pořád s těma T.P.S. zprávama?
Tys ještě nedostal ten leták?
Hej, hej.. chlapci!
Petere!
Je to Smykowski?
Co to dělá?
Nejspíš se snaží uhnat si další infarkt..
Všude jsem vás hledal!
Viděl jsi tohle?
Já to věděl.
Já to věděl.
Co?
To je jen meeting. Tak co?
Tak co?
! Jsme vpr... To je to..
Initech snižuje stavy.
O čem to mluvíš?
Jak to můžeš vědět?
Jak to můžu vědět?
Přivedli nového konzultanta.
Tak to vím.
To je to o čem ten meeting je..
Stejně to začínalo vloni v Initrode.
Musíš podstoupit interview s konzultantem.
Říkají jim experti přes efektivitu.... ale to co tam skutečně budeš dělat... je obhajovat svou práci.
Každý týden říkáš, že tě vyhodí... a pořád jsi tu.
Tentokrát ne, teď je to jiné.
Jen myšlenka, že musíš jít na úřad práce... a stát v jedné řadě s těma lidma...
Sakra.
Na světě jsou lidi, kteří.. nemusí podstupovat tohle všechno.
Jako ten co vymyslel Hula-Hop
Vidíš.. Takhle se na to musí.
Musíš použít mozek.. a přijít s nějakým skvělým nápadem... a vydělat na tom miliony.
Tak ty si myslíš, že Hula-Hop byl skvělej nápad?
Jasně že byl.
Ten chlápek vydělal miliony.
Taky jsem měl jednou takový nápad... hodně, hodně dávno.
Fakt?
A copak to bylo?
Tak dobře.
Bylo to "Skoč podle rozhodnutí"
Představ si, podložka na zemi... Položíš ji před sebe.. na ní jsou napsaná různá rozhodnutí..
To byla největší blbost co jsem kdy slyšel Tome.
Fakt děsný.
Už... už musím jít.
Uvidíme se později. Ještě mám stále práci.
Jasně.
Poradce na střední škole... se nás dokola ptal co bysme udělali, kdybysme měli milion dolarů.. nemuseli pracovat... podle odpovědi doporučoval kariéru..
Třeba když jste se chtěli starat o veterány... doporučil vás jako automechanika.
A co jsi řekl ty?
Nikdy jsem neměl odpověď.
Myslím, že je to důvod, proč jsem zrovna tady.
Ne. Ty tady pracuješ... protože ta otázka jsou jen kecy...
Kdyby to každý poslouchal, tak nejsou žádní udržbáři... nikdo kdo má milion dolarů by neuklízel WC.
Víš co bych dělal já s milionem dolarů?
Půlku bych investoval do podílových fondů. a druhou bych dal svému kamarádovy Asadulahovy.. ten co pracuje u sekuritky--
Samire. Samire.. ztrácíš pointu..
Pointa je, že si máš uvědomit... co bys chtěl...
"PC load letter"?
Co to kurva zase je?
Hej Petere.
Mrkni na kanál 9!
Koukni na tu kočku!
Zatraceně Lawrenci! Nemůžeš aspoň předstírat... že přes tu zeď není nic slyšet..
Sorry kámo!
Máš tam Annie nebo co?
Ne, ale...
Jestli se mnou chceš mluvit Proč prostě nejdeš sem?
Hej, kámo, zírej na tohle.
Klíčem je včasně objevení... nádory, které se včas zjistí--
Ježííš Lawrenci.
Sorry člověče.
Myslel jsem, že bys to rád viděl.
Nevypadá jako Annie?
Jasně.
Tak trochu,
Hele, už tu dlouho nebyla..
Stále spolu chodíte?
Myslím.
Já nevím.
Někdy mám takový pocit že mě podvádí.
Jasně, Taky mívám ten pocit.
Co tím myslíš?
Nevím člověče.
Prostě, když se na ni podívám... tak mám pocit, že je typ ženský, která...
Promiň kámo.
Podívej, já--..
Vždyť víš, že kecám nesmysly.
Zapomeň na to, nedělej si vrásky.
Prostě jsem měl špatnej den.
Mě o tom povídej..
Každý den v týdnu musím... vstávat v 6:00..
dostat se do Las Golinas.
A kopat tam do země u novýho MacDonaldu..
Můžu se na něco zeptat?
Když tam přijdeš v pondělí a není ti zrovna nejlíp.. řekl ti už někdy někdo...
"to vypadá na syndrom pondělků"
Ne
Ne člověče.
Zatraceně ne člověče.
To je jako by ti někdo nakopal zadek.
Platí pořád to rybaření tenhle týden?
Lambergh bude chtít, abych přišel do práce i v sobotu
Vím to.
Tak se z toho vyvlíkni.
Jasně..
Jak?
Třeba... až se tě zeptá, jestli bys v sobotu přišel... obvykle se na to ptá ke konci směny, že?
Jo.
Takže stačí. když se mu budeš vyhýbat...správně? Jasně... posledních pár hodin v pátek.. se sbal a zmiz dřív... vypni zaznamník..
budeš doma uplně svobodný.
To je skvělej nápad.
Na jedničku..
Lawrenci, co bys dělal, kdybys měl milion dolarů?
To ti řeknu úplně přesně člověče.
Dvě ženský najednou...
To je všechno?
Kdybys měl milion dolarů... chtěl bys jen mít dvě najednou?
Zatracěně že jo, Vždycky jsem to chtěl.
Myslím, že kdybych byl milionář, tak by se to dalo.. protože holky milujou chlápky s prachama.
Dobře, ne všechny...
Jen některé.
To dává smysl..
Co ty?
Co ty bys dělal?
Kromě dvou najednou?
Nic.
Vůbec nic?
Jen bych relaxoval.
Celý dny bych seděl na zadku.
Nedělal bych nic.
K tomu nepotřebuješ milion dolarů.
Podívej na mého bratrance..
Dělá úplný hovno.
Firemní účty, u telefonu Nina.
Vydržte prosím.
Měli byste se ptát sami sebe.. při každém rozhodnutí, které uděláte...
"Je to dobré pro tuto společnost?"
"Jsem užitečný?"
To je ten chlap?
Jsme v háji.
Ok, nyní... chtěl bych přivítat..
Toto je..
Bob Slydell.
Bob je konzultant.
Je tu, aby nám.. trochu vypomohl... tím.. že se zeptá na pár otázek..
A nezapomeňte, příští pátek..
je den Havajských košil.
takže se nebojte přijít... v Havajské košili a džínech.
A tak jsem řekl, že je mi jedno, jestli mě vyhodí.
Protože jsem řekl Billovy, že... jestli posunou můj stůl ještě jednou... tak dávám výpověď..
a Donovy jsem to řekl taky.. protože už můj stůl letos posunuli čtyřikrát... a já jsem obvykle býval hned u okna.. a viděl jsem veverky a ty veverky byly spolu... a vyměnili mi sešívačku od Swingline..
Ok, Miltone.
Ne to neni OK, protože jestli mi zase... jestli mi budou chtít vzít Swingline já--budu... Podpálím tuhle budovu.
OK, to zní skvěle.
Promluvíme si později.
Dobře?
Petere--
Sbohem.
No tak.
Ahoj Petere, Jak se vede?
Budu potřebovat... abys zítra přišel... tak jestli bys mohl přijít... asi tak v 9:00. bylo by to super.
OK?
Málem jsem zapomněl.
Také potřebuji, abys... přišel v neděli, OK?
My... ztratili jsme pár lidí tento tyden.. a.. potřebujem to dohnat.
Díky.
Tak jsem dnes seděl ve své buňce a uvědomil jsem si, že, od té doby co pracuji... je to každý den horší.. horší každý další den.
Takže vlastně každý den v mém žívotě.. je ten nejhorší.
A co dnes?
Byl dnes tvůj den nejhorší v životě?
Jo.
Wow, to je hrozné.
Omlouvám se.
Pokračuj.
Je nějaká možnost, že byste mě bacil a já.. prostě zapomněl... že pracuji?
Že bych přišel domů... a myslel si, že celý den jsem byl na rybách?
To není úplně přesně to, co dělám.
Nicméně..
dobrá zpráva je, že ti mohu pomoci.
Chci, abys pro mě něco udělal Petere.
Chci, abys zkusil relaxovat.
Chci, abys uvolnil každý sval v těle..
od chodidel až po prsty na rukou.
Teď chci, abys uvolnil nohy.
Začínáš cítít jak ti těžknou víčka..
padáš hlouběji a hlouběji.. do stavu úplného uvolnění.
a tvoje starosti mizí.
Hlouběji a hlouběji.
Dolů.
Tvoje starost s prací.. se vytrácí.. vytrácí..
Teď, až odpočítám od jedné.. budeš se cítit úplně uvolněný.
tvoje starosti, zábrany budou pryč.. a zůstaneš v tomto stavu dokud... nelusknu prsty.
Tři.
Hlouběji a hlouběji.
mizí a mizí.
Dva.
Hlouběji a hlouběji...
M--M---m--mizejí...
Jedn.....
Můj Bože, Doktore Swansone.
Dýchá?
zavolejte 911!
Kde je telefon?
Kde je ten zatracenej telefon? !
Ahoj, to je Bill Lumbergh..
Je asi.. deset hodin
Jen jsem... přemýšlel kde jsi.
Ahoj, zase Bill Lumbergh
Jen jsem se chtěl ujistit, že víš... že jsme začali... v obvyklou dobu.
Není to něco jako půl-den... tak kdybys mohl... a přišel jak nejrychleji je to možné, to by bylo skvělé.
Ahoj, Bill Lum...
Bill Lumber..
To jsem zase já..
Na chvíli jsem odešel od stolu... jen zkouším.
Ahoj? ..
Petere co se děje?
Je půl čtvrté.
Proč nejsi v práci?
Protože jsem,.. Já---.
nechtělo se mi...
Co se s tebou děje?
Nejdříve jsi tam jen seděl a koukal jak Dr. Swanson umírá.. pak jsi prostě odešel, ztrapnil mě před přáteli... a neházej vinu na hypnózu...nebo
To jsou úplný kecy.
Poslouchej ty sráči. Nikdo mi nebude pokládat telefon.
Je po všem.
A ještě jedna věc.
Podváděla jsem tě.!
Tak od teď používejte nové rozpisy jenom... pokud jste pracovali ve více směnách v jednom dni... a potřebujete extra sloupeček
Jinak použijte staré rozpisy--
Kde je Peter?
Slyšel jsem, že se neukázal už týden..
Nevím..
...skutečně pomáhá...
Kdo to je?
Takže... nějaké dotazy?
Jsem Peter.
Ahoj, můžu pomoci?
Co děláte dnes na oběd?
specialita dne je kořeněné kuře.
Je to támhle to na tom stole.
Omluvte mě,
Podívejme kdo se vrátil.
Stůl pro tři..
Ptal jsem se co děláte na oběd.
chceš jít se mnou na oběd?
Myslíš-- myslíš to vážně?
Jasně.
Nemyslím, že bych mohla...
Dobrá, řeknu ti co...
Půjdu vedle, sednu si ke stolu..
a jestli budeš chtít tak se připoj.. nic vážného, fajn?
A když ne, tak je to taky v pohodě.
OK?
OK.
Dobrá.
Když jsi říkal vedle.. myslel jsi Chilis nebo Flingers?
Flingers.
OK
Vaše práce.. je že vezmete objednávku od zákazníka... a donesete ji dolu programátorům?
Ano, A-ano,' to je-- pravda.
Pak se ale musím zeptat.. proč nemůže zákazník.. donést obědnávku sám?
Dobrá, povím vám proč.
Protože.. Inženýří nejsou dobří v jednání se zákazníky.
Takže.. fyzicky vezmete zakázku od zákazníků?
Vlastně to dělá moje sekretářka nebo fax..
Takže vy ji musíte fyzicky donést.. inženýrům.
Nooo..
Ne.
Myslím.. zákazníkům.
Co--co byste řek že tedy děláte
Podívejte, už jsem vám řekl.
jednám s těmi zatracenými zákazníky.. takže softwéráři nemuseji..
Umím jednat s lidmi..
jsem dobrý v jednání s lidmi!
Čemu na tom nerozumíte?
Co je sakra s váma lidi?
!
Já--
Podívejme..
vy jste..
Michael
-Bolton? ! ..
jasně.
To je vaše skutečné jméno?
Ano.
Vy jste v nějakém vztahu s tím zpěvákem?
Ne, jen shoda jmen.
Abych řekl pravdu..
miluji jeho hudbu, vážně.
Jsem fanda Michaela Boltona Já také.
Víc než všechno na světě... když začne zpívat "When a Man loves a Woman"
Vážně musíte milovat jeho muziku.
Jasně, on je..-- on je... je docela dobrej, myslím.
To máte zatraceně pravdu.
Fakt.
Řekněte mi, která je vaše nejoblíbenější písnička?
Ani nevím.. Domnívám se, myslím... mám je rád všechny.
To je bezva, já taky.
Ale pro vás to musí být daleko hlubší.. když máte stejné jméno jako on.
Obdivuji od něj vše.
Vraťme se k obchodu, Michaele.
Říkejte mi Mike.
Ahoj,
Ahoj,
Uvažovala jsem, jestli to tu můžu nosit.
Myslím, že to bude ok.
Posadíš se?
Ok
Tady je to vážně hezké.
Jo to je.
Můj bože, ve srovnání s Chotchies..
líbí se mi i ty uniformy.
Mě se líbí tvoje.
"Už nejsme v Kansasu"
Jasně.
Vážně. Hehe
Je to na tom....
Ohh, to je..
to je... to je jeden z mých odznáčků
Jakých odznáčků?
To je, jedna z těch
Všechny jsou jako..
Vlastně to musíme nosit.. aspoň 15 vlastně je to dost stupidní.
Vybíráš si je sama?
vybíráme je sami.
Ačkoliv, tyhle jsem nevybírala.
Jen jsem prostě shrábla 15 odznáčků.
Ani vlastně nevím co na nich je Ani mě to nezajímá.
Nerada se o nich bavím.
OK.
Tak kde pracuješ, Petere?
Initech
Ah..co tam děláš?
Sedím v buňce... a upravuji bankovní software na rok 2000
co to znamená?
Všechny tyhle programy byly.. aby ušetřily místo.. udělány tak, že používaji jen dvě číslice místo čtyř..
jako třeba 98 místo 1998.
Tak procházím tisíce řádků kódu a... to je vlastně úplně jedno.
Nemám rád svou práci.. myslím, že už tam ani nepůjdu.
Prostě nepůjdeš?
Jo.
A nevyhodí tě?
Nevím.
Ale vážně mě to vůbec nebaví, nepůjdu tam.
Takže dáváš výpověď?
Ne, to ne..
Jen tam prostě přestanu chodit.
Cože?
Kdy ses rozhodl?
Asi před hodinou.
Vážně?
Jo.
Před hodinou.
Tak si hledáš jinou práci?
Nemyslím, že by mě to někde jinde bavilo.
A jak to uděláš s penězma, učty a --
Víš. Nikdy jsem vlastně neměl rád placení účtů.
Myslím, že to taky přestanu dělat
Dobrá, co tedy chceš dělat?
Chci tě vzít ven na večeři.... a potom se vrátím do bytu a budu koukat na Kung-Fu
Viděla jsi někdy Kung-Fu?
Miluju Kung -Fu
Kanál 39 Absolutně.
Tak dnes přijď a budeme se dívat na Kung-Fu
OK Bezva.
OK.
Můžem si nejdříve dát oběd.
OK.
Sebral sešívačku z mého stolu...
Stejně, zní to skvěle. Bobe uvidíme se za chvíli.
Ahoj Miltone, Co se děje?
Nic.
Chtěl bych tě požádat, jestli bys mohl znova přestěhovat svůj stůl.. mohl by jsi ho dát do rohu ke zdi.. jak to je jen možné..
Ne, protože jsem...
Tamhle je nějaké místo.. na pár krabic a těch ostatních..
věcí co potřebujem, a... a tady je.
Jen si vezmu tohle.
Bezva.
Kdyby ses mohl co nejdříve přesunout.. bylo by to skvělé.
Dík Miltone, Sbohem.
Můžu to tu celé podpálit.
Petere Michaele.
Co se k čertu děje, člověče?
Už jsem myslel, že příjdeš a vystřílíš to tu.
Ne jen jsem si přišel pro adresář.
Nezůstanu tady.
Mám tu číslo které nechci ztratit-
Cože?
Petere jseš v pekný bryndě.
Měl jsi přijít v sobotu Co jsi dělal?
Michaele, nedělal jsem vůbec nic.
Nedělal jsem absolutně nic... a bylo to přesně to co jsem potřeboval.
Pro Lumbergha máš doufám lepší story.
A měl by jsi zajít na pohovor s tím konzultantem.
S kým?
Ten konzultant Co se s tebou stalo?
Jasně..taky pravda.
Počkej Petere, měl bys to odložit.
Řekni jim, že jsi byl nemocný.
Ne ne, cítím se skvěle.
Je to nejlepší den v mém životě.
Další na řadě je... Peter Gibbons.
Ach, tady jste.
právě jsme o vás mluvili.
Vy musíte být Peter Gibbons.
Bezva.
Já jsem Bob Slydell.
Tohle je můj asistent Bob Porter.
Ahoj, Bobe.... Bobe.
Posaďte se a věnujte nám pár minut.
Tak... my se tu vlastně... snažíme vcítít do toho, jak... lidé zde tráví čas...
Kdybyste nám tedy mohl.. popsat váš běžný den...
Jasně..
Bezva.
Dobrá, obvykle chodím aspoň tak o 15 minut později.
Používám boční vchod.
Aby mě Lumbergh neviděl.
A potom... jen tak civím do blba asi tak hodinu.
'Civíte..'
Jo.
Jen sedím a koukám do stolu.
Ale vypadá to, jako bych pracoval.
To samé dělám asi tak hodinu i po obědě.
Za celý týden.. asi tak 15 minut... dělám skutečnou práci.
Petere, byl byste tak... laskav... a řekl nám o tom trochu víc?
Jasně..
Povím vám něco o TPS zprávách.
Není to tak, že bych byl líný.
Prostě je mi to jedno.
je vám to jedno...?
Problém je v motivaci, že?
Teď... pokud se sedřu z kůže.. a Initech vykáže pár jednotek navíc..
Tak proč bych to dělal?
A ještě něco.. Bobe..
V současnosti mám 8 různých nadřízených.
Prosím?
Osm nadřízených?
Osm?
Osm Bobe.
To znamená, že když se někde spletu.. přijde mi to oznámit osm různých lidí.
To je jediná motivace.
To a obava o ztrátu práce.
Ale Bobe, víš..
to donutí pracovat tvrdě jen pár osob.. obava z vyhazovu.
Mohl bych vás na chvilku přerušit..?
OK.
Co kdyby.. čistě.... hypoteticky... bychom vám nabídli odměnu v podobě akcií.. nebo podíl na zisku?
Znamenalo by to pro vás něco?
Nevím..
Myslím...
Myslím že půjdu.
Moc rád jsem si s váma popovídal.
Jo, absolutně.
Potěšení na naší straně.. věřte mi.
Hodně štěstí při vyhazování.
bavte se dobře.
OK Mnohokrát děkuji.
Wow
Tak, Petere, jak to jde?
Poslouchej..
Joanno, můžeš na chvíli prosím?
Jasně.
Omlouvám se, že jsem přišla pozdě obědvala jsem a, já..
Musíme si promluvit o tvých odznáčcích..
Vážně?
Mám jich přeci 15.
Taky...
No.. 15 je minimum, OK?
Oh, OK.
Teď je to na tobě zda... budeš nosit minimum nebo...
Tak například Brian... jich má dnes 37.
A úžasný usměv.
OK, takže chcete abych nosila víc..?
Podívej Joanno..
Jo?
Lidé můžou jít na cheeseburger kamkoliv.. OK?
Chodí sem kvůli té atmosféře.
To je to proč jsou ty odznáčky.
Je to o legraci.. Jasně.
No možná trochu víc, jasné?
Podívej, my jen chceme aby ses více projevila, OK?
Tak pokud si myslíš že nosit minimum je dost, OK..
ale nekteří lidé zvolí nosit více.. a my to oceníme, OK?
Chceš se přeci sama vyjádřit?
Jasně.
OK, bezva, to je vše co žádám.
OK
Dobrá, jsou tu další 3 lidé.. které nebudem postrádat.
Je tu Tom Smykovski.
Je k ničemu.
Vyřízeno.
Souhlasím.
Tady je..zvláštní..
Milton Waddams Kdo to je?
Však víš, ten potrhlý chlápek.
Pořád něco mumlá.
Oh, jasně.
My..vlastně nemůžeme najít záznamy.... o tom, že je tady zaměstnán.
Podíval jsem se trochu hlouběji...
A zdá se, že... už byl vyhozen před pěti lety.. a nikdo mu to ještě neřekl.. Ale díky nějaké chybě na mzdovém... stále dostává výplaty.
Takže..jsme prostě odstranili chybu.
Bezva.
Tak jste Miltonovy řekli že má jít?
Nene, moment...
Jen jsme odstranili chybu na mzdovém.
A už nebude dostávat šeky.
Tak bude jen dál přirozeně chodit do práce.
Vždycky raději předcházíme konfliktům.
Problém vyřešen.
Přesuňme se k Peterovy Gibbonsovy.
Teď jsme měli možnost se s ním seznámit... a je to přesně ten typ... co se hodí do střednýho managementu.
S tím bych si... dovolil nesouhlasit.
Docela se fláká a chodí pozdě.. prostě si nemyslím, že je to ten typ... co bysme potřebovali do střednýho managementu.
Také má jisté problémy... s jeho TPS zprávamy.
O to se postarám..
Myslíme si.. že ten problém není na straně Petera.
Prostě to pro něj nebyla dostatečná výzva.. dostatečná motivace.
To je ono.
Prostě si nejsem jistý.
Rád bych se tě zeptal na pár jednoduchých otázek.
Kolik času tak týdně strávíte.. s TPS zprávama?
Hej Petere,..
Koukni na kanál 9, Jsou tam vyšetření prsu.
Ahoj Petere.
Ahoj Done
Tak Petere co se děje?
chystáš se pro nás... vyplnit odpoledne ty TPS zprávy?
Ne
Tak to bysme si o tom..
mohli promluvit, hmm?
Teď ne, Lumberghu, nemám čas.
Ve skutečnosti, jsem tě chtěl požádat..
abys přišel nekdy jindy.
za chvíli mam meeting s Bobama.
Já jsem se s nimi nebál dělat pohovor..
Zavolali mi domů.
To zní dobře Petere.
My ti to tu zatím.. spravíme.
Bezva.
Ahoj Miltone, co se děje?
Já--nedostal jsem tenhle týden ještě výplatu.
O tom si musíš jít promluvit na mzdové.
To jsem udělal a oni mi řekli..
Milte, budeme tě muset... přestěhovat dolu do skladiště 'B'
Ne, Já--....
Příjdou noví lidé a my pro ně potřebujem trochu místa.
Ale tam není žádné misto--
Tak kdyby ses mohl sbalit... a přestěhovat se dolu.. to by bylo bezva.
OK?
Omluvte mě...
Myslím, že máte moji sešívačku prosím..hmm.
Přišel jsi o spoustu práce...
Nemyslím, že jsem o něco přišel.. Bobe
Dobrý..
To je skvělý Petere.
Určitě jsi slyšel nějaké zvěsti.. které tady kolují... o tom, že děláme menší ' úklid ' mezi programátory.
Ano něco jsem slyšel Bobe Někdo to dělat musí.
Musíme se zbavit pár lidí.
zaprvé Samir Naga...
Naga..
Naga-něco už tady stejně nepracuje..
A pan Bolton nikomu nebude chybět.
Chcete vyhodit Samira a Michaela?
Ano, chceme zaměstnat nějaké absolventy.
Přesunout nějakou práci do Singapuru.. obvyklý postup.
Standardní procedura.
Už o tom vědí?
Ne, ne, samozřejmě, že ne.
Zjistili jsme, že je lepší říkat to v pátek.
Studie ukazují... že je menší šance incidentu.. když se to odloží na poslední pracovní den.
Petere, radi bysme vás dosadili do pozice... kde pod vámi budou... pracovat asi 4 lidé.
To je velký postup, Pete.
Takže vy chcete vyhodit Michaela a Samira... a mě dát větší plat?
Wow!
Dělej.
To je přesně to, co potřebuju..
Dej mi to.
No tak, ty zkurvenej... dělej.
Potřebuju to, tak to udělej.
Přesně tohle, ty malej zkurv...
Michaele, Ahoj
Poslouchej.
Co děláš večer?
Michaele, jednou přijde v životě okamžik.. a možná ten okamžik pro tebe nastal teď... když nebolí přemýšlet o budoucnosti.
Nic proti Petere.. ale mluv za sebe..
Já nejsem ten kdo se fláká v práci.
Vím, že jsi měl tu divnou zkušenost nebo co to bylo.. ale srovnej si to v hlavě, ty se budeš muset připravit.
Poslouchej
Ten virus, o kterém jsi pořád mluvil... ten, který by trochu obral společnost.. o pár peněz.
Jo, co je s ním?
Jak to funguje?
Docela brilantně..
To, co dělá je, že při každé transakci... když se počítají úroky je jich tisíce denně.. výsledek je se zlomky centů... které zaokrouhuje.
Tak tyhle zlomky by to vzalo.. a převádělo na účet.
To zní povědomě dělali to v 'Supermanovi III'
Správně..
Vlastně docela nedoceněný film..
Pár hackerů to dělalo taky v 70-tých letech
Takže teď si to kontrolují-- Ne, vtip je v tom..
Initech je tak pozadu se vším tim SW které updatujem..
že si toho ani nevšimnou.
Pravda.
I kdyby chtěli, nemůžou kontrolovat celý kód.
Přesně tak, přesně tak.
A co ti doposud bránilo udělat to?
Nestojí to za risk, mám práci.
Co kdybys neměl práci?
hajzli..
Samir a já jsou ti nejlepší programátoři co mají.
Tys tam ani nechodil a práci ti nevzali.
Ve skutečnosti mě povýšili.
Co? !
Já vím Michaele.
Je to naprosto nefér.
Něco jsem si dnes uvědomil.
Není to jen o mě a mém snu o nic-nedělání.
Je to o nás všech.
Nevím, co se mi stalo u terapeuta.
Možná to byl jen šok. Ale když jsem viděl toho tlusťocha jak se svijí a umírá..
Michaele, nemáme tolik času.
Nebylo nám souzeno strávit celý den takhle.
Lidé nemají sedět v buňkách... čučet celé dny do monitorů-- vyplňovat zbytečné formuláře.. a poslouchat 8 různých šéfů... jak si stěžují.
Řekl jsem jim, že mám rád hudbu Michaela Boltona.
To není správné Michaele.
Pět let ses tam mínil strhat... doufal v povýšení, podíl ze zisku...
Pět let.. Už je ti skoro 30.
A zítra tam příjdeš.. a oni tě vyhodí na ulici.
Víš proč?
Aby měl Bill Lumbergh o čtvrťák víc na podílu.
Michaele, pojď mu ho vzít.. pojď jim vzít tolik peněz, abys už nemusel.. sedět nikdy víc v buňce.
Ten program funguje, že?
Samozřejmě že funguje, to není ten problém.
I kdybych chtěl, nevěděl bych, jak to nainstalovat.
Neznám tak dobře systém Credit Union.
Ale Samir zná.
Ale to není moc peněz.
V tom je ta krása.
Kažý přesun je jen zlomek centu příliš malé, aby si všimli.
Ale jde o nekolik tisíc přesunů denně. Bude se to střádat nekolik let... aby tam bylo pár set tisíc dolarů.
Jak v 'Supermanovi III'.
'Supermanovi III'?
Musím jít, ještě jsem nedopsal životopis.
Kvůli dalšímu jobu, kde tě můžou bezdůvodně vyhodit?
Přesně tak..
Nevím jak vás, ale mě už nebaví, tebe jo?
Ne, ale nechci udělat nic ilegálního.
Ilegálního?
Samire, tohle je Amerika.
No tak, sedni si.
No tak, tohle není Ryjád.
Nechytí tě při tom..
Nejhorši co můžou udělat... že tě pošlou na pár měsíců do věznice s malou ostrahou.
Sakra, buď rád, jsou tam i manželské návštěvy..
Fakt?
Ano.
Kua.
Jsem na svobodě a neměl jsem manželskou návštěvu 6 měsíců.
Tak co si o tom myslíš?
Myslím, že je to celkem bezpečné.
Samire?
Přišel jsi sem hledat zemi příležitostí.
A tohle je ta příležitost.
Zítra je tvůj poslední den v Initechu.
Máš dvě možnosti.. Nezaměstnanost, nebo odpočinek.
Co si vybereš?
Mám otázku.
Ano?
Při té manželské návštěvě můžeš mít sex se ženou?
Jasně, že můžeš.
OK, udělám to.
To je to, o čem mluvím, když mluvím o Americe!
Můžem probrat plán?
OK, jasně..
Funguje to jako virus.
Vše, co musíme udělat, je nahrát to do základního kódu Credit Union
Já se postarám o zbytek.
Dej mi ten disk já ho tam vezmu.
Předtím, než zajdem dál..
musíme přísahat Bohu, Alláhovy... že se to nikdo nedozví, fajn?
Rodina, přítelkyně..
Nikdo.
Jistě.
Souhlas.
Neboj, taky to nikomu neřeknu.
Co to kua?
Bez obav, on je v pohodě.
Dobrá, provedem to takhle.....
Petere, gratuluji. Tohle je ale povýšení.
Díky Bobe.
Přidělíme ti nějaké lidi...
To bylo snadný.
Taky si myslím.
Co jsi...
Zdar chlapi.
Ahoj Drew.
Už jste slyšeli o Tomu Smykowskem?
Že ho vyhodili?
Ne, poslechni si tohle.
Minulý týden, potom co zjistil, že ho vyhodili.. Pokusil se zabít plynem z výfuku v garáži...
Je mrtvý?
Ne.. poslouchej dál..
Jeho žena přišla dřív domů a přistihla ho.
Zahrál to, jako by se nic nestalo.
Měl jsem nějaký problém s řazením..
Je to kouslý.
Nemohl jsem zařadit '1'.
Vlastně 'R' Jsi v pořádku?
Pak jak se na ni podíval..
a uvědomil si, že chce žít.
Všechno v pořádku.
Správně.
Už to funguje..
Uvidíme se později, zlato..
Miluji tě.
Ale hned jak vyjel na silnici...
Bum!
Sejmul ho opilej řidič.
Je v pořádku?
Tak trochu.
Zlomil si obě zápěstí, pár žeber jeho záda... ale dostane slušné bolestné..
Sedmimístné..
Zítra ho pustí z nemocnice.
Pořádá velkou oslavu.
Všichni jsme pozvaní.
Myslel jsem, že vezmu tu kočku z logistiky.
Vypadá to dobře, nejspíš ji ukážu svůj 'Oh' pohled.
Víte co mám na mysli.
Uvidíme se tam.
Wow, náš poslední den v Initechu.
Neveřím, že nás musela vyvést ochranka.
Nevypadáme, jako bysme něco ukradli.
Ale já něco ukrad.
My všichni...
Ne, já ukrad něco jiného.
Co jsi ukrad?
Říkej tomu odstupné...
Kdo má moje klíče?
Já řídím.
Všechno bude v pořádku.
Fajn. Ok.
Je to sranda.
Musím jít.
Joanna má přijít.
Bez starostí.
Dobře?
V pondělí zkotrolujem účty.
Všechno bude OK.
Nezapomeňte na Tomovu oslavu.
Uvidíme se tam.
Dobrou noc.
Co jste včera oslavovali?
Nemůžu o tom mluvit.
Skutečně ne.
Takže, když ten podprogram přičte úroky.. počítá na více desetinnych míst.. které pak zaokrouhlí.
My jsme to trochu zjednodušili.. zaokrouhlíme je všechny dolu a zbytek.. přesunem na nový účet.
Takže kradete?
Ne ne, tys to nepochopila.
Je to hodně složité.
Je to zbytek, mluvím o desetinách centů... ale ve výsledku to dá docela dost.
Takže vyděláte spoustu peněz?
Jo správně
Které nejsou vaše..
Stanou se našimi..
Jak to může nebýt krádež?
Myslím, že jsem to špatně vysvětlil.
Sedmá a jedenáctá, správně?
Vzalas někdy cent z tácu?
Od postižených dětí?
Ne, to bylo ze sklenice.
Myslím z tácku, kde jsou centy na dobročinnost.
Ah dobročinnost, OK.
Jo.
Tak to jsou celé centy.
Já mluvím jen o zlomcích centů, OK?
Ale z mnohem vetších tácků... a navíc to uděláme nekolik-milion-krát.
Tak co je na tom špatného? Nevím.
Prostě to vypadá špatně.
Není to špatné.
Initech je špatný.
Initech je ďábelský spolek...
Chotchies je špatné.
Nevadí ti, že musíš ráno vstát... nasadit všechny ty odznáčky?
To jo, ale nejdu... a neberu peníze z pokladny.
No, dobrá, možná bys měla.
Náckové měli odznak který nutili nosit židy.
Co?
Podívej, nemusíme...
Nemusíme o tom teď mluvit.
Prostě pojďme na oslavu...fajn?
Michaele, Samire, jak se máte?
Ahoj Tome Ahoj Tome.
Dovolte, tohle je můj právník Rob Newhouse.
Petere!
Jak se máš?
Jsem rád že se ti to povedlo.
Ahoj Tome.
Rád bych ti někoho představil.
To je Joanna Ahoj.
Promiň, že si nestoupnu.
Petere, pojď sem na chvilku rád bych ti něco ukázal.
No.. co si myslíš?
To je prototyp.
To je..
přesně tak, jak jsi to popisoval.
Slyšel jsem o tom odškodném.
Gratuluji.
Díky Petere.
Víš, jsem rád, že jsi tady chtěl jsem s tebou mluvit.
Vím jak se cítíš.. deprese z práce.. Jen jsem chtěl, abys věděl, že vím jak se cítíš.
Byl jsem stejný.
Fakt?
Jistě.
Možná jsem tolik nenaříkal.
Ale vsadím se, že jsem tu prácí nenáviděl víc než ty.. a dělal jsem ji přes 30 let.
WoW
Zapamatuj si, když vydržíš dost dlouho... může se stát něco dobrého.
Myslím...podívej na mě.
Díky Tome.
Samozřejmě.
Manželské návštěvy? O tom jsem neslyšel.
Vezení s malou ostrahou není žádný piknik.
Právě tam mám klienta.
Říkal, že trik je v tom... nakopat někomu hned první den prdel... nebo se stanete něčí čubka.
Pak je vše v pořádku.
Proč se na to vůbec ptáte?
My jenom..
To jen..
Ahoj Petere. Drew..
Má ale štěstí ten Smykovský, heh?
Jo.
Štastnej bastard.
Není to to děvče co pracuje u Chotkies?
Jo.
Kdo je tu s ní.
Je tu se mnou.
Fakt?
Jo.
Fajn.
Používej gumu..
Pročpak to?
Děláš si srandu?
Je docela do větru.
Je co?
Slyšels dobře.
Jako např...?
Počkej...
Lumbergh třeba.
Kdo ještě..hmmm?
Lumbergh? !
Co když se nachladíš?
Nemyslím, že to byl dobrý nápad.
Možná nebyl dobrý nápad vyspat se s Lumberghem.
Co?
Co jsi to..?
Jo Lumbergh.
Bože,....
Lumbergh!
Petere, co je to s tebou?
To bylo už před dvěma roky. Co?
Znal jsi ho?
Jo, znám ho.
Je to můj boss.
Je to můj děsnej, nechutnej boss.
Není tak nechutnej.
Vyjadřuje všechno bezduché a špatné... a ty jsi s ním spala.
To není tvoje věc.
Taky jsem se neptala, s kým jsi spal přede mnou.
Je mi to jedno.
To jsem si nemyslel, že jsi spala s chlapama jako je Lumbergh!
Poslouchej se.
Kdo si myslíš, že jseš?
Jak se opovažuješ mě soudit?
Co si myslíš, že seš?
Anděl?
Ne, jsi jen zlodějíček centů.. rádoby kriminálník.
Tak něco.
Ale aspoň jsem nikdy nespal s Lumberghem.
OK, konec.
Chci vystoupit, Ok?
Zastav!
Zavolej až dospěješ.
Počkej.. To se asi nikdy nestane.
Takže mi nevolej. OK?
Pozdravuj ode mě Lumbergha!
Zatraceně, S Lumberghem.
Lumbergh s ní.
Lumbergh s ní.
To je skvělý.
Petere, co se děje?
Oh, mohl bys mi dát ty TPS zprávy?
Joanno.
Ano?
Musíme si promluvit.
Víš o čem chci mluvit?
O odznáčcích?
Ano.
O tvém nedostatku odznáčků.
Počítám a stále vidím jen 15 kousků.
Dovol, abych se zeptal na jednu otázku, Joanno.
Co za člověka se může spokojit s minimem?
víš, co si o tom myslím?
Když chceš, abych nosila taky 37.. jako tvůj..miláček..tamhle.. Brian..
Myslel jsem, že jsi říkala, že chceš projevit sebe samu... to jsi chtěla, vyjádřit se.
Jistě Víš co?
..
přesně to udělám..
A nepotřebuju k tomu 37 odznáčků.
Fajn?
Tady máš odznáček. OK?
Tohle si o tom myslím, OK?
A je to.
Nenávidím tuhle práci.
Nesnáším tuhle zatracenou práci a nepotřebuju ji.
Sakra.
Co se děje?
To mi pověz ty.
Je to tvůj program.
Jo, je to tvůj program.
Na finančním si toho určitě všimnou.. tři sta pět tisíc tři sta.. dvacet šest a třináct centů, Michaele.
Nejspíš si toho nevšimnou..
tak aspoň tři nebo čtyři dny.
Michaele!
Říkals, že to zabere dva roky..
Co se stalo?
Říkals, že to bude fungovat!
Technicky.. to funguje.
Ne, nefunguje.
Nefunguje to Michaele, OK?
OK
Musel jsem si splést desetinnou tečku.
Vždycky udělám nějakou pitomou chybu.
Hele, tohle není pitomost. Michaele.
Přestaňte na mě štěkat.
Byl to tvůj nápad, blbče.
Fajn.
OK.
Pokuste se zklidnit.
Uklidněte se, nějak to vyřešíme.
Zrušíme ten účet, než to bude ještě horší.
Hodně štěstí, zdraví..
Hodně štěstí, pane Lumbergh.
Vypadá to báječně.
Tady, Peg, pošlete to dál, ať každý dostane kousek.
To je bezva.
Prostě skvělé.
Děkuji vám všem, opravdu si toho cením.
Je to úžasné.
Miltone, Nebuď sobecký.
Pošli to dál, ať každý dostane kousek.
Ale posledně se na mě nedostalo. Říkali, že--
Prostě to pošli dál.
OK, Ale...
Dortík..
Je toho tu ještě spousta.
Těch lidí je na to moc.
Já ten barák podpálím.
Je způsob, jak ty peníze prostě vrátit?
Napsat šek přesně na obnos, který chybí?
Myslím, že by na to přišli.
Dobře, něco ale udělat musíme.
Možná bysme mohli ty peníze vyprat.
Bezva nápad.
OK, jak to uděláme?
Nevím.
Ani nevím, co to obnáší.
Doufal jsem, že snad vy..
Dealeři by mohli vědět.
OK, známe nějakého dealera?
Můj bratránek je na koksu.
Kua.
Jsme v pytli.
Přesně tak.
Miltone Ano.
Co se děje?
Podívej, Miltone, víš co by bylo skvělé?
Ale...ne.
Když už jseš tady dole... mohl by ses postarat..
i o šváby, co tu máme.
To nemám v náplni práce, A ještě jsem nedostal výplatu...
Mohl by sis taky... sehnat vlastní svítilnu a plechovku s pesticidy... a prolézt všechny kouty..
Bille?
Potřebujem tě tady nahoře.
Máme velký problém--velký
Nějaká chyba v účtech, chybí spousta peněz.
Pardon,
Pardon.
OK, ale to byla poslední kapka.
Tady to je.
Praní...vyprát..--
'Skrýt určitý obnos peněz.. protáhnout je přes prostředníka...
'Skrýt...'
Tohle nám skutečně nepomůže...
Nevěřím, jaká banda buranů jsme..
Hledáme praní peněz ve slovníku.
Víte co, oba dva mi můžete políbit pozadí. OK?
Nemůžu uvěřit, že Joanna spala s Lumberghem,
Já ano.
Ty jsi to nevěděl?
Jo, ty jsi to nevěděl?
Před pár lety, než se odstěhoval do Atlanty.
Ty myslíš Rona Lumbergha? Toho z Initrode? Toho mladého?
Jasně.
Koho jsi myslel? Billa?
Ron nemá nic společného s Billem, že?
Kdo je to?
Nepanikařte.
Asi jen Lawrence.
Dobrý večer, Jmenuji se Steve.
Přicházím z drsné čtvrtě.
Býval jsem závislý na koksu..
ale teď už nejsem snažím se zůstat čistý.
A proto nabízím předplatné časopisů.
Ne. ne Počkej.
Býval jsi závislý na koksu?
Omlouvám se..
O praní peněz nevím vůbec nic.
Neptali jsme se tě na praní peněz.
Jenom jsme chtěli abys---
Pokud nezná nikoho--
Tak moment..
Jen nám dej jméno nějákého dealera.
Já si s ním promluvím.
Lhal jsem.
Všechny ty kecy o závislosti... mě jen pomáhají prodávat.
Vlastně jsem jen nezaměstnaný programátor.
Ty jsi programátor?
Jo.
To pro tebe musí být hodně těžké.
Vlastně..
takhle si vydělám víc... než předtím v Initrode.
V Initrode?
Moment, nehodláš nikomu říct.. o tom o čem jsme tu mluvili.
Máme hodně společných známých. To je...
Přijde na to.
Co budu dělat se 40 předplatnými?
Nikdy jsme to neměli dělat.
Na co jsme mysleli?
Víte co mě napadá?
Jak můžou být všichni tihle pitomí mafiáni.. tak dobří ve zločinech.. a tak chytří lidi jako my to můžou tak podělat?
Jsme v tom noví.
Kdyby jsme měli více zkušeností.. Ne.
Víte co si myslím?
Myslím že je dost důkazů.. všude po té budově, které nás s tím spojují.
I kdyby sme to mohli vyprat, nechtěl bych to.
Už jsme toho pokazili dost.
Už jsme se zapletli dost... že nepůjdeme do žádného úřednického vězení.
Ne.
Zavřou nás do federální věznice.
Nechci jít do žádného vězení.
Proč jsem to k čertu dělal?
Nikdy v životě jsem neudělal nic špatného.
Neměl jsem čistou hlavu.. protože jsi nám řekl o tom vyhazovu.
A podívej teď, bojíme se vězení.
Nebojte, nějak se o to postarám.
Jdu domů.
Já taky.
Jsi moc...zlý člověk, Petere.
Lawrenci, spíš?
Ne.
Můžeš na moment?
Ne díky.
Nechci, abys mi taky podělal život.
Ve světle bezcitnosti a ohavnosti zločinů.. spáchaných proti Initechu..
Odsuzuji vás Michaele Boltone..
a Samire Naan--Nandajibad... k odnětí ne-méně než čtyř let.. ve federální veznici.
Petere Gibbonsi..
vedl jste nudný bezvýznamný život.... a jste moc zlý člověk.
Už nepracuješ v Chitchkies?
Nene, vyhodili mě..
Co se stalo?
Vyfakovala jsem svého bosse.
nějaký zákazník...
Vlastně kuchař... stál tam úplně náhodou a...
Asi budu na chvíli pryč.
Uh.. ve vězení..
O tom kradení.. měla jsi pravdu.
Byl to špatnej nápad.
Rozhodl jsem se, že se přiznám.
Jsem právě na cestě vrátit peníze.. a nechat vysvětlující dopis pod Lumberghovýma dveřma.
Joanno, chtěl bych se omluvit.
Neměl jsem právo se na tebe naštvat ohledně Lumbergha.
Lumbergh není muj problém.
Nebyl by ani kdyby to byl ten druhý Lumbergh.
Nevím, proč jsem prostě nechodil do práce a nebyl šťastný..
Tak jak jsem měl, jak každý jiný..
Petere, většina lidí nemá ráda svou práci.
Ale ty jsi našel něco jiného co tě udělalo šťastným.
Jo,..jasně.
V práci asi nikdy nebudu šťastný... ale myslel jsem, že s tebou bych mohl... mít šťastný život.
Choval jsem se jako idiot.
Kdybys mi dala ještě šanci, slibuji...
OK, zmlkni...
Copak se to tu děje?
pronajměte si pokoj!
Nesnáším ho.
Pak mě pan Lumbergh poslal na mzdové... a mzdové za panem Lumberghem.
A stále jsem nedostal svou výplatu.
A vzal mi sešívačku.. a nikdy ji nevrátil.
A potom mě přestěhoval do skladu 'B'
A tam byla spousta odpadků, a--
Proč si prostě nejdete sednout dolu ke stolu?
Pan Lumbergh tu bude za minutku.
Pan Lumbergh--- Prostě si jděte sednout.
OK, ale, já-- jen jsem...
Musím si vzít svou sešívačku... řekl jsem mu, že je moje.
Je to moje sešívačka.
Swingline, to je značka mám ji už dlouho.
Lawrenci, jsi tam?
Ahoj člověče.
Ahoj.
Na nějaký čas odcházím.
Jo, já vím.
Je to nepříjemné.
Co mám říct?
Čas se podívat pravdě do očí.
Dávej na sebe pozor.
Ty taky kámo.
Hej Petere.
Co?
Dávej pozor na rohy.
Ok, Lawrenci.
Ustupte prosím..
A sakra.
Počkej, ukaž mi to.
To není to, co bys chtěl.
Je to seškvařené.
Vím o někom, kdo by to chtěl.
Zajdeš na oběd?
Ještě musím něco dodělat.
Později se má stavit Joanna.
Jak se ti líbí nová práce?
Není to tak špatný.
Jak to jde v Penetrode?
Initrode.
Jsou v pohodě.
Prostě práce.
Asi by jsme ti tam sehnali práci.
Ne díky.
Je mi tu fajn.
Takže... my už jsme 'čistí'?
Jo.
Myslím, že oheň se o to postaral.
Přemýšlel jsem, jestli shořely i ty peníze.
To by byla škoda.
Nemáme ti teda nic shánět?
Tak to jsem si naprosto jistý.
Jasně šéfe.
Opatrujte se.
Dobrá.
Zůstaň na dosah..
Zůstanu.
Není to tak špatný, co?
Vydělávat, zacvičit si, být na vzduchu.
Na jedničku.
Pardon. Promiňte pane?
Mohu s vámi mluvit?
Žádal jsem o mai-tai, a dostal jsem pina-coladu.
A řekl jsem bez soli... tu margaritu a je tam sůl.
Moc se omlouvám pane.
Pitomej amík.
Nenechám dýžko mohl bych to... Mohl bych to tu celé nechat zavřít..
Pane?
Půjdu jinam...
Napíšu dopis na vaši turistickou komoru..
Nechám to tu zdemolovat... dám strychnin do pyré.
Byla tam sůl, velké kousky soli
Dělám u Hooterových, víš... a je to tam fajn.
Dělá se nějak chladno.
Má to pěkný rámeček.
Moc pěkný.
Kolik stojí takový pěkný rámeček, co myslíš?
Nikdy jsem ti to neřekla, ale když jsi opilý, tak se opakuješ.
Anno, já mluvím vážně.
Vážně mluvím vážně, Anno.
Řekla bych, že stojí minimálně pár stovek.
-Přečtu ti to.
-Vážně se opakuju?
Jako projev uznání za vynikající výsledky v dětské psychologii... obětavost a vytrvalou snahu o zlepšení...
Můžeš se soustředit?
...a vytrvalou snahu o zlepšení života mnoha dětí a jejich rodin uděluje město Filadelfie svému synovi... doktoru Malcolmu Croweovi, to jsi ty... uznání za vynikající zásluhy.
Říkají ti "jejich syn".
To je něco.
Měli bysme to pověsit do koupelny.
Dnešní večer pro nás hodně znamená.
Konečně ti někdo vyjadřuje uznání za to, jak se obětuješ. Za to, že jsi všechno odložil na vedlejší kolej, včetně mě... kvůli těm rodinám, o kterých tady píšou.
Kromě toho taky píšou, že můj manžel má dar.
Dokážeš děti naučit jak zvládnout situace... ve kterých by se většina dospělých podělala.
Myslím, že napsali úplnou pravdu.
Děkuju.
Nalej mi ještě trochu vína.
Kapičku vínečka.
Vínečka rudého.
Malcolme.
Nehýbej se, Anno.
Nekřič.
Tohle je Locust Street 47.
Vnikl jste do soukromého domu.
Nevíte tolik věcí.
Tady nenajdete žádné jehly ani drogy.
Víte, proč má člověk strach, když je sám?
Já to vím.
Co chcete?
To, co mi slíbil!
Chci to, co mi slíbil.
-Proboha.
-Měl bych vás znát?
Vy si nevzpomínáte, hrdino?
Nepamatujete si svoje vlastní pacienty?
Klinika v centru neúplná rodina pravděpodobná porucha nálady.
Měl jsem strach!
Řekl jste, že se nedokážu vyrovnat s rozvodem rodičů.
To nebyla pravda.
Podívejte se na mě!
-Já už nechci mít strach.
-Dejte mi minutu.
Čekal jsem na vás deset let!
Nedám vám nic!
Ben Friedkin?
Některý lidi mi říkaj, že jsem magor.
Ronald Summer?
Jsem magor.
Koukněte se na mě.
Vincent.
Vincent Gray.
Vzpomínám si na vás.
Tichý, velmi chytrý.
Soucitný.
Nezvykle soucitný.
Zapomněl jste říct prokletý.
Nechal jste mě v tom.
Nechal jste mě v tom!
Je mi hrozně líto, jestli jsem ti nepomohl, Vincente.
Ale mohl bych to zkusit. Dej mi šanci...
Panebože.
Nemluv.
Neboj se, Cole.
Jsem doktor Malcolm Crowe.
Měli jsme se spolu dneska sejít, ale přišel jsem pozdě. Promiň.
Za dávných časů se v Evropě lidi v kostelech ukrývali. Hledali útočiště.
Před čím se schovávali?
Většinou před zlými lidmi.
Před lidmi, kteří je chtěli zavřít do vězení, ublížit jim.
Všiml jsem si, že v těch brýlích nemáš skla. Ty jsou tátovy.
Když jsou v nich skla, bolí mě oči.
Cos říkal těm vojákům, když jsem přišel? De...
De profundis clamo ad te Domine
To je latinsky.
-Ti tvoji vojáci umí latinsky? -Ne.
Jen jeden.
Jste dobrý doktor?
Dřív jsem byl.
Jednou jsem dostal vyznamenání. Od starosty.
Bylo v takovém drahém rámečku.
Zase za mnou přijdete, že jo?
Jestli ti to nevadí.
To jsem já.
No jo, dobré ráno.
Cole?
Cole!
Rozmočí se ti snídaně.
Ukaž se mi.
Broučku, tady máš flek.
Tady je.
Tys něco hledal?
Sušenky.
Jsou tady. Aha. Na co myslíš, mami?
Na spoustu věcí.
Myslíš si o mně něco špatného?
Podívej se na mě.
Nic špatného jsem si o tobě nemyslela.
Jasné?
Jasné.
-To je Tommy.
-Připni si to.
Cole!
Chceš je?
Jak se ti líbilo, že jsem tě vzal kolem ramen, magore?
Byl to takovej okamžitej nápad.
Dělají to tak dobrý herci. Říkají tomu improvizace.
Ahoj, broučku.
Co bylo ve škole?
Se mnou si můžeš povídat.
Chceš vědět, co jsem dneska dělala já?
Vyhrála jsem ve sportce.
Praštila jsem s prací.
Pak jsem si v parku udělala velký piknik.
A potom jsem se celé odpoledne koupala v kašně.
Cos dělal ty?
Vybrali mě jako prvního do fotbalového družstva.
Dal jsem gól a vyhráli jsme.
Všichni mě zvedli, nosili kolem a křičeli hurá.
Tak to ti udělám palačinky.
Budou za hodinu.
Ahoj.
Nesedneš si?
Ty si dneska nechceš povídat?
A co si zahrát takovou hru?
Říká se jí čtení myšlenek.
Hraje se takhle:
budu hádat, co si myslíš. Když to uhodnu, uděláš krok směrem k židli.
Když se spletu, uděláš krok zpátky ke dveřím.
Když dojdeš k židli, sedneš si.
Když dojdeš ke dveřím, můžeš odejít.
Chceš hrát?
Dobře.
Když se vaši rozvedli... šla maminka k doktorovi, jako jsem já, jenže ten jí nepomohl.
Takže si myslíš, že ani já nepomůžu tobě.
Bojíš se, že mu řekla věci, které by nikomu jinému neřekla.
Tajemství.
Ty máš taky tajemství, ale nechceš mi ho říct.
Tyhle hodinky ti dal táta, než odešel.
Zapomněl je v šuplíku.
Nefunguje to.
Ve škole se moc neprojevuješ... ale jsi dobrý žák a nikdy s tebou nebyly žádné potíže.
Měli jsme namalovat obrázek.
Co jsme chtěli.
Nakreslil jsem pána... kterého jiný pán bodnul šroubovákem do krku.
Tos viděl v televizi, Cole?
Všichni se kvůli tomu rozčilili.
Zavolali si mámu.
Ta začala brečet.
Teď už takové obrázky nemaluju.
A co maluješ?
Lidi, co se usmívají. Psy, co běhají.
Duhy.
Kvůli duhám si nikoho nevolají.
Ne.
To asi ne.
Na co teď myslím?
To nevím.
Myslel jsem si... že jste hodný.
Ale stejně mi nemůžete pomoct.
Myslel jsem, že se máme sejít tam, kde jsem tě požádal o ruku.
Omlouvám se, Anno.
Vždycky zapomenu, že už je tolik hodin.
Kromě toho jsem neměl moc dobré sezení.
Oba jsou si tak podobní.
Stejné způsoby, stejný výraz, trápí je stejné věci.
Může jít o nějaké týrání.
Cole má na ruce škrábance.
Vypadají jak od nehtů.
Jako když se člověk brání.
Může to být učitel nebo soused.
Pochybuju, že to je jeho matka.
Viděl jsem, jak se k němu chová.
K ní mi to nesedí.
Nebo se prostě pletu. Třeba jen rád leze po stromech.
Anno... já vím, že jsme se trochu odcizili a že se kvůli tomu zlobíš.
Ale dostal jsem druhou šanci a nechci ji ztratit.
Anno.
Krásné výročí svatby.
Přestaňte se na mě takhle dívat.
Nemám to rád.
Dobře.
Touhle cestou chodím s Tommym Tammisimem do školy.
On je tvůj nejlepší kamarád?
Nesnáší mě.
Ty ho taky nesnášíš?
Ne.
To domluvila tvoje máma?
Ano.
Řekl jsi jí o Tommym?
-Já jí nic neříkám.
-Proč?
Dívá se na mě potom jako všichni ostatní.
-Nechci, aby to věděla.
-Co aby věděla?
Že jsem magor.
Ty žádný magor nejsi, rozumíš?
Když ti to bude někdo povídat, tak mu nevěř.
Je to hovadina.
Takové věci si nesmíš myslet.
Rozumíš?
Tak pojď.
-Řekl jste sprosté slovo.
-Já vím. Promiň.
Tak tvůj táta žije s paní, která vybírá poplatky na dálnici?
Co když se jí chce při práci čurat?
Musí to vydržet?
To nevím.
Taky mě to napadlo.
Dneska se hodně ptáte na tátu.
Proč?
Občas děláme věci, kterými chceme přitáhnout pozornost. Chceme tak vyjádřit svoje pocity týkající se určitých problémů... jako je rozvod a tak.
Člověk třeba nechá něco na stole a chce, aby to někdo jiný našel.
Víš, co je to volná asociace psaní?
Ne.
To znamená, že vezmeš do ruky tužku... přiložíš ji na papír a začneš psát.
Nedíváš se, ani nepřemýšlíš nad tím... co píšeš, jenom hýbeš rukou
Za nějakou dobu zjistíš, žes zapsal myšlenky... o kterých jsi ani nevěděl, že je máš.
Může to být něco, cos někde slyšel... nebo pocity, které máš hluboko v sobě.
Zkoušel jsi někdy něco takového?
"Utiš to děcko, nebo tě říznu" "Všechny vás zabiju, parchanti" Ano.
Cos napsal?
Rozzlobená slova.
Psal jsi něco takového, než od vás odešel tvůj táta?
To si nepamatuju.
Můžeš pro mě něco udělat?
Pouvažuj nad tím, co by ti měly naše schůzky přinést.
Něco, co chci?
Kdybys mohl ve svém životě něco změnit, co by to bylo?
A nemůže to být radši něco, co nechci?
Může.
Už nechci mít strach.
Dojdeš tam?
Dojdeš tam?
Ahoj.
-Nestačí ti, že mě vidíš v práci?
-Jedu k amenitům na bleší trh.
Říkal jsem si, že bys mohla jet taky a ukázat mi, jak se smlouvá.
Dneska nemám na amenity náladu. Nemůžeš před nimi klít, plivat, nic.
Myslel jsem, že bys ráda vypadla ven. Poslední dobou jsi smutná.
Nic mi není.
Tak já se stavím cestou zpátky a ukážu ti, co jsem koupil.
Nemusíš, podívám se v pondělí.
Jasně.
To nevadí.
Tak já půjdu.
Zatím se měj.
-Dávej pozor na koňské koblihy.
Pokračuj, vopruze.
Ví někdo, co bylo hlavní město Ameriky v letech 1790 až 1800?
Napovím vám.
Je to město, ve kterém bydlíte.
-Filadelfie!
-Správně.
Filadelfie patří k nejstarším městům v této zemi.
Skoro ke každému místu ve městě se váže nějaký příběh.
Dokonce i k naší škole a areálu, ve kterém stojí.
Kdo ví, k čemu sloužila tato budova před sto lety? Než jste sem chodili do školy vy nebo dokonce i já.
Ano, Cole?
Dřív tady věšeli lidi.
To není správně.
Kdes to slyšel?
Vozili sem lidi, a ti brečeli a loučili se se svými rodinami.
Jiní se na ně dívali a plivali po nich.
Cole, v téhle budově byl soudní dvůr.
Byly zde vytvořeny jedny z prvních zákonů v této zemi.
Byli tu právníci a zákonodárci.
A ti každého věšeli.
Nevím, kdo z kluků ti tohle napovídal... ale to tě chtěli jen postrašit.
Nemám rád, když se na mě někdo takhle dívá.
Jak?
Nechte toho!
Nevím, jak jinak bych se měl dívat.
Jste Koktavej Stanley!
-Prosím?
-Když jste sem chodil, tak jste koktal.
A na střední škole taky!
A nekoukejte se tak na lidi!
Připadají si hloupě!
-Přestaňte se na mě dívat!
-S kým to mluvíš?
Koktavej Stanley...
Přestaň!
-Koktavej Stanley...
-Nech toho...
Koktavej Stanley...!
Drž hubu, ty magore!
Nazdar, mladíku.
Tak co?
Mně se teď nechce mluvit.
Jak chceš.
Máš rád kouzla?
Tohle je kouzelný cent.
Vypadá úplně jako obyčejný.
Ale já s ním zatřesu... A on se mi přesune do pravé ruky.
Ale to ještě není konec.
Zatřesu s ním ještě jednou... A mám ho v kapsičce u vesty.
To pořád ještě není konec.
Zatřesu s ním naposledy... A mám ho v levé ruce jako na začátku.
To není žádné kouzlo.
Co to povídáš?
Samozřejmě že je to kouzlo.
Měl jste ho pořád v levé ruce.
Myslíš?
Nevěděl jsem, že jste legrační.
Malcolme, posaď někam tu svou pěknou prdelku a poslouchej.
Anna je jako moje vlastní sestra.
Tak ať je s tebou šťastná.
Ne aby se jen tak tvářila, znáš to, margarín taky není máslo.
Aby vypadala jako někdo, kdo právě vyhrál v loterii.
Tak o takovým štěstí mluvím.
Pojď sem.
Neříkej jí, že jsem ti to řekla. Řekla, že věděla, že tě miluje, hned jak tě poprvé potkala.
Udělala by pro tebe všechno.
Mám vás oba hrozně ráda.
Teče mi z nosu.
Dej tu kameru...
Pak s ním zatřeseš.
Cent se přesune z kapsy zpátky do ruky, kde byl na začátku.
To je blbý.
Má to být legrační.
Je to blbý.
A vrať mi ten cent.
-Ostatní děti ho moc nezvou. -Jsme rádi, že je tady.
Naposledy byl před rokem na oslavě v Chuck E. Cheese.
Schoval se tam do umělohmotného tunelu a nechtěl ven.
-Chuck E. kdo?
-Cheese.
To je dětská restaurace.
Je tam někdo?
Otevřete ty dveře, prosím, nemůžu dejchat.
Jestli mě někdo slyší, otevřete ty dveře.
Přísahám, že jsem pánovi toho koně nevzal.
Otevřete, nebo ty dveře vyrazím a uvidíte!
Hlavní herec v reklamě má vždycky svůj karavan. -Proč?
-Aby měl kde přemýšlet o roli.
Tys řekl jenom jednu větu.
Darrene, hele.
Pozval jsem ho, protože to chtěl táta.
Všechno nejlepší k narozeninám, Darrene.
Chceš se tam na něco podívat?
Ne.
Vymysleli jsme takový divadlo.
-Nechceš hrát taky? -Tak dobře.
Jmenuje se to "Zavřený v žaláři".
A ty budeš ten zavřený v žaláři.
Ne!
Nedělejte to...
Ne...
Cole?
Cole!
Kde je klíč? Cole?
Chlapečku, slyšíš mě?
To není... Bože!
Pomozte mi!
Pomoc!
Testy ukazují, že záchvat to nebyl.
Je na tom dobře.
Až si trochu odpočine, může jít domů.
Ale na těle má škrábance a modřiny.
-Zajímá mě, odkud jsou. -Bože.
To má ze sportu.
Myslíte, že jsem ublížila vlastnímu dítěti?
Že jsem špatná matka?
Paní Sloanová je sociální pracovnice.
Položí vám pár otázek.
Co se dneska stalo mému synovi?
Něco se mu stalo! Někdo mu hrozně ublížil!
Ahoj.
Vyprávěl ti táta před spaním pohádky?
Byl jednou jeden princ. A ten se rozhodl, že se půjde projet.
Zavolal si řidiče a jeli.
Jeli a jeli.
Jeli dlouho.
Jeli tak dlouho, až z toho princ usnul a když se probudil, viděl, že pořád jedou.
-Byl to hrozně dlouhý výlet. -Doktore Crowe?
Vy jste nikdy předtím pohádky nevyprávěl.
Moc ne.
Musí se tam něco stát.
Něco se musí stát.
Co třeba? Dej mi nějaký příklad.
-Třeba jim dojde benzín. -Dojde jim benzín.
To je dobré.
Vyprávějte mi, proč jste smutný.
Připadám ti smutný?
Jak tě to napadlo?
Je vám to vidět na očích.
Neměl bych o tom mluvit.
Byl jednou jeden muž, který se jmenoval Malcolm.
Pracoval s dětmi.
Měl svoji práci hrozně rád.
Radši než cokoliv jiného.
Jednou zjistil, že u jednoho dítěte udělal chybu.
Nedokázal mu pomoct.
A teď na to musí pořád myslet.
Nemůže zapomenout.
Od té doby se všechno změnilo. Už to není ten člověk jako dřív.
Jeho ženě se nelíbí, že se změnil.
Sotva spolu mluví.
Chovají se k sobě, jako by se neznali.
A pak Malcolm poznal jednoho báječného chlapce.
Hodně mu připomíná toho druhého.
A tak se rozhodl, že se tomuhle chlapci pokusí pomoct. Protože má pocit, že když mu pomůže... bude to, jako by pomohl taky tomu druhému.
A jak to dopadne?
Nevím.
Řeknu vám to svoje tajemství.
Dobře.
Vidím mrtvé lidi.
Ve snech?
Když jsi vzhůru?
Mrtvé lidi v hrobech, v rakvích?
Chodí kolem jako normální lidi.
Nevidí jeden druhého.
Vidí jen to, co chtějí.
Neví, že jsou mrtví.
Jak často je vidíš?
Pořád.
Jsou všude.
Neřeknete to nikomu, viďte?
Ne, slibuju.
Zůstanete tady, dokud neusnu?
Jistě.
Coleův stav je vážnější, než se zpočátku zdálo.
Trpí zrakovými halucinacemi, paranoiou a nějakým druhem dětské schizofrenie.
Doporučuji léčení a hospitalizaci.
A já mu nedokážu pomoct.
Dobrý den, tady je Lynn Searová, Coleova matka.
Ať se váš syn a jeho kamarádi drží od Colea dál.
Mami?
Ne, večeře ještě není hotová.
Co uděláš?
Mně už ublížit nemůžeš!
Lenny, ty jsi příšerný manžel!
Podívej, co jsem si kvůli tobě udělala! Lenny!
Byl jednou jeden chlapec, úplně jiný než ti ostatní.
Žil v džungli a uměl mluvit se zvířaty.
Stála ta hra podle vás za prd?
Cože?
Tommy hrál v reklamě na sirup proti kašli.
Říkal, že všichni hráli strojeně, a že celá hra stála za prd.
Ten tvůj Tommy bude asi pěkný pitomec.
Mně se to moc líbilo. Bylo to lepší než "Kočky".
-Kočky?
-To není důležité.
To, cos mi řekl v nemocnici, bylo hrozně zajímavé.
Pověz mi o tom víc.
Cole?
Co je?
Něco tam je?
Cole...
Já nic nevidím.
Nehýbejte se.
Někdy to cítíte uvnitř. Je to, jako byste hrozně rychle padal... ale přitom se vůbec nehýbete.
Máte někdy vzadu na krku husí kůži?
Ano.
A míváte zježené chlupy na rukách?
Ano.
To jsou oni.
Když se rozzlobí... udělá se zima.
Já nic nevidím.
Určitě tam jsou?
Cole?
Prosím vás, ať jdou pryč.
Snažím se.
Pojď. Mami, tati...
Bolí mě v krku.
Pedia Ease - sirup proti kašli.
Jemný, rychlý, efekti... Cole!
Je mi jedno, co říkají. Je to rozbité.
Sundej si je.
Dej je z toho stolu.
Když jsem uklízela, našla jsem ti něco ve stole.
Nechceš mi něco říct?
Ten přívěsek se čmelákem.
Proč ho pořád bereš?
Byl babičky.
Co když se rozbije?
Víš, že bych byla smutná.
Brečela bys, protože je ti po babičce smutno?
Ano.
Někdy si lidi myslí, že něco ztratili... ale to není pravda. Ty věci se jen přesunou jinam.
A přesunul jsi ten přívěsek jinam?
Ale nesmíš se zlobit.
Tak kdo ho přesunul?
Možná sem někdo přišel, vzal mi ho ze skříně a dal ti ho do šuplíku.
-Možná.
-Už mě to unavuje, Cole.
Na těle i na duši.
Mám unavené i srdce.
Potřebuju pomoct.
Jestli sis toho nevšiml, moc dobře se nám nevede.
Modlím se, ale asi ne správně.
Budeme muset vzájemně svoje modlitby vyslyšet.
Když si spolu nebudeme povídat, dopadneme špatně.
Tak mi to pověz, nebudu se zlobit.
Vzal jsi ten přívěsek?
Ne.
Už jsi měl dost. Běž od stolu.
Běž!
Pojď, ukážu ti, kde si táta schovává pistoli.
Sebastiane, vylez.
Mami?
Jestli se na mě už nezlobíš... můžu spát dneska s tebou?
Podívej se na mě.
Já se na tebe nezlobím.
Miláčku, proč se tak třeseš?
Cole, co se děje?
Bože.
Prosím tě, řekni mi to.
Prosím tě. Krásná edvardovská práce.
Je osazený broušeným diamantem a barmským safírem.
Je nadčasový.
Nemáte něco jednoduššího? Cože?
Chceš pro svou jednoduchou snoubenku jednoduchý prsten?
Ne, drahoušku.
Nebuď hned naštvaná.
Jsi nádherná.
Sama jsi jako barmský safír.
Nic takového nepotřebuješ.
Tak si ho zkuste a uvidíte sami.
Tak co?
Myslím, že z toho prstenu vyzařuje touha.
Představuju si, že žena, která ho nosila... milovala muže, se kterým nemohla být.
Měl vlnité vlasy a hnědé oči?
To nevím. Ale hodně věcí v tomhle obchodě něco vyzařuje. Vyberte si takovou, která k vám promlouvá.
Myslím, že když lidé vlastní nějakou věc a pak zemřou... něco z nich na té věci zůstane jako otisky prstů.
Zabalím vám ho.
Nepotřebuješ chlapa s diplomem... ale zápasníka s velkýma rukama.
Ne, já potřebuju zápasníka s diplomem.
-Co to je?
-Všechno nejlepší k narozeninám.
To je od tebe?
Je to první vydání.
To stojí hrozné peníze.
Strhla jsem ti to z prémií.
Je nádherná, Anno.
Děkuju.
Co byste chtěl úplně nejvíc?
Nevím.
Já vám taky řekl, co chci.
Už vím.
Chci si zas umět povídat se svou ženou.
Tak jak jsme si povídali dřív.
Jako bychom byli na světě jenom my dva.
Jak to uděláte?
Už tě nemůžu dál léčit.
Zanedbávám svoji rodinu.
A to se může vymstít.
Rozumíš?
-Předám tě...
-Nenechávejte mě v tom.
Vy jste jediný, kdo mi může pomoct.
Nemůžu ti pomoct.
Slíbil...
Pomůže ti někdo jiný.
Přece mi věříte, ne?
Doktore Crowe, věříte tomu, co jsem vám řekl?
Nevím, co ti na to mám říct.
Jak mi můžete pomoct... když mi nevěříte?
Jsou i opravdová kouzla.
Víte, proč má člověk strach, když je sám?
Já to vím.
Nezlob se, že jsem tě nechal tak dlouho čekat, Vincente.
Je tady zima.
Vincente, proč brečíš?
Nebudete mi věřit.
Nezlob se, že jsem tě nechal tak dlouho čekat, Vincente.
Je tady zima.
Vincente...
Je tady zima.
Taky jsem je neměl v lásce.
Když jsem byl malý, šel jsem na krev a pozvracel jsem ošetřovatele odshora až dolů brambůrkama.
Promiňte, na lince dvě máte doktora Reeda.
Musím to vzít, Vincente.
Hned budu zpátky, ano?
Dobře.
Já nechci umřít.
Zachraň mě, Pane, já nechci umřít.
-Proboha.
-Já nechci umřít!
Měl jste hodně pobíhání?
Pomohlo vám to?
Já rád pobíhám.
Aspoň se trochu procvičím.
Chcete se mě na něco zeptat?
Chcete do roty M, třetího praporu, sedmé námořní divize?
Posílají nás do vietnamské provincie Quang Nam.
Možná později.
Něco se stalo, viďte?
Něco vás vyděsilo?
Dá se to tak říct.
Víš, co to je "yo no quiero morir"?
To je španělsky.
Znamená to "já nechci umřít".
Co myslíš, že od tebe ti duchové chtějí?
Přemýšlej nad tím, Cole.
Pořádně se nad tím zamysli.
Co myslíš, že chtějí?
-Pomoc.
-Ano.
Já si to taky myslím.
Chtějí jenom pomoct. I ti, kteří tě děsí.
Už asi vím, jak se jich zbavíme.
Jak?
Poslouchej je.
Co když nechtějí pomoct?
Co když jen chtějí někomu ublížit?
Já myslím, že tak to není.
Jak to můžete tak jistě vědět?
Nevím to.
Co se děje?
Co je s tebou?
Někdo ti ubližuje?
Rozkopu jim zadky.
Jestli ti ubližujou...
Spi, mami.
Už je mi o moc líp.
Ty mi chceš něco říct?
Přišla za mnou pěknou dálku, viďte?
To ano.
Můžeš přinést trochu vody?
To je její sestra.
Už jsem to zažila, když otec umíral na rakovinu. Ale neumím si představit, že bych měla dva roky nemocné dítě.
-Kolik doktorů?
-Asi šest.
-Šest různých doktorů?
-Myslím že ano.
Slyšel jsem, že ta malá už taky začíná stonat.
Bůh jim pomoz.
Nechoďte domů, ano?
Neboj se, nepůjdu. Pane?
Promiňte, pane.
Vy jste Kyrin tatínek?
To je pro vás.
Chtěla vám něco říct.
Ne, on jde ke mně.
Nechceš si zatancovat?
No, mám tady kamarádky.
Tak víš co?
Budeme chvíli tancovat, a když se ti nebude líbit... jak tancuju, můžeš mě nakopnout.
Tak dobře.
Tady máš oběd, Kyro.
-Už je mi daleko líp.
-To je dobře.
Tak se najez.
Můžu jít ven, když to sním?
Odpoledne je ti vždycky špatně.
Uvidíme.
A neříkej zase, že to má divnou chuť.
Volala Sammyho maminka.
Dělalas všechno pro to, aby byla nemocná.
Říkala, žes ho měla ráda.
Bude na tebe dávat pozor.
Vrátí se Kyra zpátky?
Už ne.
Už jsi dost nalíčený.
-Volají na scénu stájníka.
-Běž honem.
S kým jsi to mluvil?
Jen jsem si opakoval text.
Děkuju, že jste mi dal tuhle roli.
Když jsem chodil do školy, část divadla vyhořela.
Museli ho postavit znovu.
Já vím.
Jen ten, kdo má ryzí srdce, dokáže vytáhnout meč z kamene.
Ať to zkusí chlapec.
Ale je to jen stájník.
Uklízí po koních.
Ticho, vesnický blázne.
Ať chlapec přistoupí.
Sláva, králi Artuši!
Byl jsi úžasný, Cole.
-Vážně? -Ano.
-A víš co?
-Co?
Tommy Tammisimo stál za prd.
Napadlo mě, jak můžete mluvit se svou ženou.
Počkejte, až bude spát.
Bude vás poslouchat, a ani o tom nebude vědět.
Už vás nikdy neuvidím, viďte?
Myslím, že jsme si řekli všechno, co bylo třeba.
Je na čase, aby ses svěřil někomu, kdo je ti bližší.
Mohli bysme předstírat, že se zítra uvidíme.
Dělat to jenom jako.
Dobře.
Tak já půjdu.
Ahoj zítra, Cole.
Nic mi není.
Doufám, že se nikomu nic nestalo.
Jsi nějak potichu.
Zlobíš se, že jsem nestihla to divadlo, viď?
Mám dvě zaměstnání.
Víš, jak je to pro nás důležité.
Dala bych všechno za to, abych to mohla vidět.
Teď už se ti můžu svěřit.
Svěřit?
Říct ti svoje tajemství.
Jaké?
Víš, jak je tam ta nehoda?
Jo.
Někomu se něco stalo.
Ano?
Jedné paní.
Umřela.
Proboha, ty ji vidíš?
-Ano.
-Kde je?
Stojí vedle mého okna.
Ty mě děsíš.
Oni mě taky někdy děsí.
Oni?
Duchové.
Ty vidíš duchy, Cole?
Chtějí, abych pro ně dělal různé věci.
Oni s tebou mluví?
A něco po tobě chtějí?
To oni mi dřív ubližovali.
Na co myslíš, mami?
-Myslíš si, že jsem magor?
-Podívej se na mě.
Něco takového bych si o tobě nikdy nemyslela.
-Je ti to jasné?
-Ano.
Nech mě chvíli přemýšlet.
Pozdravuje tě babička.
Nemáš se zlobit, že vzala ten přívěsek.
Ale ona ho má moc ráda.
-Cože?
-Babička za mnou někdy chodí.
Cole, takové věci se neříkají.
-Víš, že babička umřela.
-Já vím.
-Mám ti říct... -Přestaň, prosím tě.
Mám ti říct, že tě viděla tancovat.
Říkala, že když jsi byla malá... tak jste se před tvým baletním představením pohádaly.
Myslela sis, že se na tebe pak nepřišla podívat.
Ale ona tam byla.
Schovala se vzadu, takže jsi ji neviděla.
Říkala, že jsi byla jako anděl.
Říkala, žes přišla tam, kde je pohřbená... a na něco ses jí zeptala.
Řekla, že odpověď je:
"Každý den."
Na co ses jí ptala?
Jestli...
Jestli je na mě pyšná.
Mami.
Dobrý den.
Většina z vás ví, že tohle není moje parketa. Ale slíbil jsem Anně, že ji neuvedu do rozpaků.
To přenechám její matce.
Chceme vám všem poděkovat, že jste dneska přišli...
Anno.
Je mi bez tebe smutno.
Mně taky.
Proč, Malcolme?
Co?
-Co?
-Proč jsi mě opustil?
Já jsem tě neopustil.
Vidím lidi.
Nevědí, že jsou mrtví.
-Jak často je vidíš?
-Pořád.
Jsou všude.
Vidí jen to, co chtějí.
Dobře, Mikey.
Dej mi chvilku.
Bože.
-Ukaž, podívám se.
-Ani to nebolí.
Ukaž mi to.
Dej ty ruce pryč.
Bože.
Nic to není, vážně. Myslím, že prošla tělem.
Už to ani nebolí.
Myslím, že teď už můžu jít.
Jen jsem potřeboval udělat pár věcí.
Musel jsem někomu pomoct.
A to jsem asi udělal.
A chtěl jsem ti něco říct. Nikdy jsi nebyla na vedlejší koleji.
Miluju tě.
Teď spi.
Ráno bude všechno jiné.
Dobrou noc, Malcolme.
Dobrou noc, miláčku.
- Tady trochu kratší.
- Kratší?
Je to dost krátký.
OK, superhvězdo? Na co máš tu košili?
Něco tak strašnýho jsem v životě neviděl.
Vypadá to jak nějaká deformace.
Já to spravím.
- Bože, tak teda takhle. - To už je lepší.
Kdybys byla chlap, tak bych tě možná chtěl přeříznout.
Spíš kdyby tys byl chlap, tak bys mě chtěl přeříznout.
No tak seš kluk.
A co dál?
Tak jdem.
Do prdele, tak to ne.
- Vocaď až pocaď. - No tak, nebuď posera.
Nejsem posera.
Jedem domů.
- Někdo mě tam čeká.
- Ty máš rande?
Už musím jít.
Pojď sem.
Můžu s tebou na chvilku dát řeč?
V tom klobouku vypadáš jak nějakej debil.
Já se vrátím.
Teeno...
Jo... svalnatý chlapi jsou fajn.
Ale von je tak sladkej.
A má hezký vlasy. To je důležitý.
Já jsem Billy. Ty seš Nicole?
Nevypadá to, že seš tady vodněkud.
A vodkud to vypadá, že jsem?
Z nějakýho krásnýho místa.
Počkám tady, dokud nebudeš v pořádku vevnitř, OK?
Nikam nepůjdeš. Sráči.
Vra se, ty sráči.
- Ty zasraná lesbo.
- Ty zrůdo.
- Vopíchals mě ségru.
- Otevři ty zasraný dveře, ty buzíku.
- Votevři ty zasraný dveře. - Votevři ty dveře.
- Ty zasranej kreténe.
- Páni!
- Zkopu ti tu zasranou prdel.
- Alicia.
Kdo je to ta Alicia?
- Sakra, těch tam teda je.
- Cos proved?
...i tvýho zasranýho bratránka buzíka.
Co to s tebou je?
Já nevím.
Nevím, kde se stala chyba.
Ty nejseš kluk. V tom je ta chyba.
Ty přece nejseš kluk.
Říkaj, že jsem nejlepší kluk, s kterým kdy chodily.
Chceš, aby tě máma zas nechala zavřít?
Vopravdu to chceš?
Ne.
Tak proč zkrátka neuznáš, že seš lesba?
- Protože nejsem.
- Sráči.
- Co to děláš?
Nelez mi do kalhot.
- Prachy, co mi dlužíš. Vra mi je.
Prokrista.
Bacha na to.
Tos nemusel dělat.
Už sem ke mně nikdy nechoď, Teeno.
Sbal si svý věci a vypadni.
Špatnej večer?
Vůbec nejhorší.
- Jak se jmenuješ?
- Candace.
Mně se to jméno nelíbí.
Přemejšlím, že si ho nechám změnit.
Někdy to pomůže.
Já jsem Brandon.
Zaplatím je, když pro ně skočíš.
- Jasně. - Marlborky.
Hned jsem tady.
Teď sleduj. Tady sedí můj kámoš.
No a?
Povídám, abys vypad.
Promiňte.
Proč nenecháte tu dámu na pokoji?
Ty si snad ze mě děláš srandu.
Neptal jsem se tě, co chceš, ty malej buzerante.
Ty sráči. Ty zajebanče.
- Zkopu ti tu křupanskou prdel.
- Zadrž, kovboji.
Copak tě nemůžu nechat chvilku o samotě?
Ty sráči.
Nakopu ti do prdele.
Pojď, ty hřebče.
Tys nás do toho dostal.
Sráči.
Kurva. Poldové, člověče.
Ty jsou hrozný.
Byl bych ty chlapy dostal, kdybyste mně v tom nezabránili.
Proboha.
Johne, koukni.
Budeš tam mít ráno pěknej monokl.
- Vážně?
- Jo.
Do prdele.
- Máš voheň, člověče? - Tady máš.
Ty máš tak maličký ruce. Ne.
Jsou velký.
- Joe Louis měl malý ruce.
- Taky rozdával rány jen, když se kryl.
Když se chceš prát kvůli holkám, tak se nauč pár grifů.
Jdem.
- Hej, posero. - Běž do hajzlu, člověče.
Tome, tohle je Brandon.
John. Zavezem tě domů, hned jak najdem tu zatracenou káru.
Promiň.
Musí bejt někde tady.
Jedem na mejdan.
Chceš jet s náma?
Candace, je to tam 100 kiláků.
Mně je to fuk.
Večer teprv začal a já stejně vypadám hrozně, tak co...
Johne...
Dobrý.
VYHUL MNĚ HO LINCOLN NE
Už jsme tam?
Už jsme skoro tam, pokud nechceš zastavit u nějaký hospody a zase se tam poprat.
Do prdele, vůbec nevím, kde to jsem.
Falls City?
Co tam děláš?
Vždy'to ani není na mapě.
Ale kurva.
Lonny, můj život je zasranej zlej sen.
Příští tejden mám jít k soudu a nemám kde bejt.
Když se tam včas nedostanu, tak jsem v prdeli.
Moh bych zůstat u tebe?
- A co ty doktoři? - Byl jsem tam.
Musíš za psychiatrama, nechat si napíchat do zadku hormony a stojí to kurevský prachy.
Než je seženu, bude ze mě starej chlap.
Ale musíš něco udělat.
Nemůžeš přece furt utíkat, nebo skončíš v base.
Nafurt.
Ty si vážně myslíš, že to dokážu?
Seš přece drsňák.
Teď se vyprav hned sem ke mně.
Žádný zastávky v barech, žádný zlodějny... - A už žádný holky.
- Už žádný holky.
- Žádný holky.
- Hej, hezoune. - Vyspal ses dobře?
- Jo.
Candace.
Já si to pamatuju.
- Tohle je Cody.
- Cody.
Je krásnej.
Ještě furt dumáš vo svý snoubence?
Cože?
Jo, to je hrozně dlouhá historka.
Bože, ty to ale s děckama umíš.
Jo... taky mám jedno.
Hej, Brandone.
Mám dobrou zprávu.
- Sehnala jsem ti vodvoz.
- Bezva.
Dneska večer jede do Lincolnu.
Super.
Hej, šampióne.
Tom chodí s holkama, co maj malej zadek a dlouhou štěrbinu, přímo až ke kříži.
Podle toho si je vybírá.
Tom má rád, když jsou vošklivý jak kojot.
Víš, co to je?
Díky.
- Zdá se, že tě poveze sériovej vrahoun.
- Drž hubu, Johne.
Vypadá prima, ne?
Jo, jako člen rodiny.
- My o vlku...
- Hej, kde je Lana?
Už jsme se chystaly, ale zmizela nám.
Můžeš tu ještě chvilku zůstat?
Tyhle holky se daly dokupy a předvedou nám karaoke.
Lano.
Kdes byla?
Tak pojď, Lano.
Jdem na scénu. Lano, byl to tvůj nápad.
Co ty seš zač?
Držte kurva hubu.
Co to kurva...?
Říkali jste za pět minut.
- Uvízly jsme v časový smyčce.
- Tak nasedat.
- Brandone, pojeď s náma.
- Stejně to je zabijáckej psychopat.
- Přespíš zase u mě. - Ještě jednu noc, Tysone.
Tak pojď, kámo.
Jak říkám... Když jsem přišel domů, rozumíš?
Ségra byla úplně nahatá a úplně hořela.
Že, Johne?
- Tom vykřikoval: "Kde mám foák?"
- Zachránils všecky? Ale jo.
Tom je velkej hrdina.
Zachránil všecky. Že jo, debile?
A když mě tam přivedli, tak řekli:
"Tohle je největší požár za 50 roků."
"Ty seš hrdina, člověče." A já na to: "Jo?" A voni na to: "Jo."
Proto vo mně psali ve všech lincolnskejch novinách.
- Možná si mě viděl.
- To je super.
Co to kčertu je?
Lyžování na nárazníku, člověče.
Díky.
Vobracet hamburgery. To je pro paďoury, člověče.
Já chci kloudnou práci, třeba na ropnejch polích.
Já chci bejt hasičskej parašutista na Hoře sv. Heleny.
Však víte, bojovat s požárama, vydělat spoustu peněz a pak cestovat všude možně - Memphis, Graceland, Tennessee...
Ty čuráku.
Graceland je přece v Memphisu a Memphis je v Tennessee.
Já vím.
- Možná už máš dost. - Ještě jsem nic neměl.
Jasně, člověče.
Lidi jako ty nepotřebujou drogy.
Maj halucinace 24 hodin denně.
Ale kurva.
Tome, seš na řadě.
Kdepak, člověče. Já teď piju.
- Brandone, tak je to na tobě.
- Jo, hřebče.
Jdem na to, kovboji.
No tak, zvládneš to.
Brandon je úžasnej profi boxer z Lincolnu.
Dávejte si bacha, co mu řeknete.
Je pořádně vostrej.
Nenech se postrašit.
Zvládneš to.
Pošuk.
No tak.
Přece to dokážeš líp.
Ještě jednou.
Johne, no tak.
Nech toho.
- Uvolni se.
Jo, seš OK.
Seš v prdeli, víš to?
Seš malej bláznivej sráč.
- Co s tebou provedem?
- Člověče, to nic není.
Počkat, kam jedem?
Prodáváte tu Ruffles?
Tamhle jsou.
Díky.
Nech si vo tom zdát, Lano.
- Dneska ti žádný pivo neprodám.
- Fajn.
Jen se tu porozhlídnu.
Pivo je vzadu, jestli nějaký chcete.
Vesmírnej kovboj.
Jsem tak zničená.
Nevím, jestli se z toho někdy vůbec dostanu.
- To je OK.
- Potřebuju pivo.
Pojď sem.
To je OK.
To je OK.
Tady to je. - To je pro mě.
- Můžu vidět nějakej průkaz?
Jasně.
Prokrista, cejtím se jak po LSD.
To je jak gramofonovej obal.
Nechceš jít se mnou? - Tak pojď.
- Běž do hajzlu.
Takhle se mnou nemluv, ty špinavá zmije.
Kwik Stop.
Lano, počkej. Já tě zavezu.
Mám auák Candace.
Jdu pěšky.
Proč se tady ještě furt potloukáš?
Myslel jsem, že by měl jít někdo s tebou, než tě seberou kvůli alkoholu.
Se mnou nemusí nikdo nikam chodit.
- Ježkovy zraky, dávej majzla.
- Nemusíš mě chytat.
Lano, ty seš ale vzteklá ženská.
Taky bys byl vzteklej, pane Pojedu-do-Memphisu-Gracelandu-Tennessee, kdybys zkejsnul někde, kde můžeš tak leda lyžovat na nárazníku a honit netopejry.
Hele, já jsem se nudil celej svůj život.
Protos nechal Johna, aby tě přivázal k náklaďáku a tahal tě jak psisko?
Ne.
Jen jsem si myslel, že tak se tu chlapi bavěj.
Moment.
Jakže se to jmenuješ?
Brandon.
Talíře odstartovaly odtud.
To je všecko. Vrátíme se.
Lano?
Koukni, běž dál, OK?
Proboha, jak já svůj život nenávidím.
Lano?
Já tvůj život taky nenávidím.
- Nedívej se na můj pitomej barák.
- Já se nedívám na tvůj pitomej barák.
Dívám se na tebe.
Co jsem si jen myslela?
Mami... vstávej.
Vstávej.
- Jedlas něco?
Nech to.
To je OK.
Ahoj.
Na, vypij tohle.
Ráno ti bude líp.
No tak.
Tady máš.
To ti pomůže.
Jo, já mám pro krávy slabost.
Znám písničku o kravách.
- Táta mě ji naučil.
- Nebudeš mně ji tu zpívat, že ne?
Ne.
Já vůbec neumím zpívat.
- Já taky ne.
- Cože?
To víš, že umíš.
Zpíváš báječně. To jsem nebyla já. To bylo karaoke.
No a co?
Stejněs byla báječná.
Já bych to nedokázal.
Ani spousta lidí, co znám.
Že žádnou písničku o kravách neznáš?
To víš, že jo.
Dnes je překrásný pátek 27. října a my vám přinášíme Kukuřičné zpravodajství.
Je 8 hodin.
Jsou 7 stupně nadnulou.
Raději se připravte - blíží se zima.
To je tady ráno vždycky tak hezky?
Udělala jsem ti něco k snídani.
Děkuju ti.
Proč teta Lana spí?
Víš, tvoje teta Lanaje fajn holka, ale je nehorázně líná, drahoušku.
Že nebudeš jak vona, OK?
Hm?
- Tak vodpověz, když se tě někdo ptá.
- Jak na tom seš s její mámou?
Dala mně April na pár dní.
Tuhle písničku miluju.
Vstávej.
Pojď si zatancovat.
Vstávej.
April... pojď sem.
Bože, ztlum tu zatracenou muziku.
- No tak, miláčku.
Uvolni se. - Ne, nechte mě bejt.
Vy zajebanci.
Proč vás dva pitomce vůbec pouštěli z basy?
Jsem kretén.
- Co?
- Zhádali se.
- Co se stalo?
- Zas mám průšvih.
- To já mám celej život.
- Ženský, co?
Jo.
- Zkusíš to dát trochu do pořádku?
- A ty to pak zas všecko posereš.
Tak pojď.
Propánakrále! Kdo seš?
Jak se jmenuješ, hm?
April.
- Kdo ti dal tak hezký jméno?
- Tatínek.
Jo, to je pravda. To jméno má vode mě. - Kam jdeš?
- Podívat se na Lanu.
Tak běž.
Nemáš žváro, člověče?
Díky, člověče.
To je dcera Lany?
Lany?
Ne.
Ne, April jsem měl s jinou holkou.
S Mallory.
Tohle je moje vopravdická rodina, i když to není můj skutečnej domov, víš?
Vlastně...
Lana...
To je těžký vysvětlit.
Dalších 12 mám ještě doma.
Mám je schovaný na tajným místě.
Psala mně, když jsem byl v lochu.
Lana ti psala?
Ani moje vlastní máma mně tam nepsala.
Lana a její máma.
Vzaly mě k sobě.
Kurva. Ty sráči.
- Brandone, vodkud pocházej tvý rodiče?
- Já jsem z Lincolnu.
Ale můj táta je právě teď v Memphisu.
A máma je v Hollywoodu.
V Hollywoodu?
- Jů.
- Jo.
Moje ségra je modelka. - To je fantastický.
- Brandone...
- Mohl bys nám vyčistit ty popelníky?
Brandone, miláčku, pojď sem.
Sem.
Blíž, abych tě pořádně viděla. Chci se na tebe podívat na světle.
No tak.
Pojď sem. Dovolíš?
Už ti věřím, že máš ségru modelku.
Sám vypadáš jak filmová hvězdička.
Hej, April.
Chceš pivo?
Co to děláš, do prdele?
Tady máš, miláčku.
Dej si trochu od táty.
No tak.
Jen trošku.
Před čtyřma lety bys nevěřil, že se někdy postará sám o sebe, a co teprv o děcko.
Do prdele, před čtyřma lety bys s ním namoh ani promluvit.
Basa?
A její máma.
Prokristapána.
A tahle...
- Ta mu dodávala kuráže.
- Mámo, prostě se na to vykašli.
Ty hajzlíku.
Ta malá potvora mě pochcala.
Nenaučili ji pořádně chodit na nočník.
- Tvoje matka je kretén, víš to?
To je OK, miláčku.
To není tvoje chyba.
Bavíš se?
Jo.
- Co si myslíš vo mý mámě? Divná, co?
- Ne, mně se líbí.
Myslím, že s ní je sranda.
- To myslíš vážně?
- Vodpuste.
Neruším?
Brandone, vyfo mě s mou dcerou.
To nám dal Lanin táta.
- Nemám chu se dát fotografovat.
- No tak, miláčku.
Jen jednu fotku.
No tak, synku.
Čas dotankovat.
Přines to, až to bude hotový, OK?
Koukni.
To není špatný, hm?
Co?
- Ne.
- Proč ne?
Seš krásná.
Pojď sem.
Včera v noci se mi vo tobě zdálo.
Vopravdu? Co se stalo?
No tak, řekni mi ten sen.
Včera v noci mě někdo doprovodil domů.
Myslím, žes to byl ty.
To není fér.
Lano. Je čas jít do práce.
Johne, ty seš pěkně udělanej.
Proč nenecháš řídit Brandona?
Tady to máš, kamarádíčku.
Seš v pořádku?
Tome.
Pěkný fáro.
Proč neztlumíš rádio?
Jo, totálně.
- Na co kurva čumíš?
- Na burany z předměstí.
- Cos to kurva řekla?
- Na burany z předměstí.
Puste mě z toho zasranýho auáku.
Ty mně ho vyhul, zasraná buzerantko! - Vyliž mně ji.
- Táhni do prdele.
- Za nima.
No tak, jedem.
Jedem, posero.
Přidej, ty čuráku.
No tak, Brandone.
Přidej.
To snad ne, to je polda.
Do prdele.
Nezastavuj.
Přidej.
- Brandone...
- Ještě přidej.
Brandone, zastav.
Až najedeš na štěrk, zpomal na 60.
Nic nevidím.
To je OK. Von taky nevidí.
Přímo letíš.
Vyndejte to.
Nechte mě bejt, Dave. Nic jsem neudělal.
Jel jste hrozně rychle, pane Braymane.
- Řekněte mi, co děláte ve Falls City.
- Jsem tady na návštěvě, pane.
Jo? A kde bydlíte?
Bydlí u mě.
Nemůžu to zkontrolovat. Nefungujou nám počítače.
Ale moh bych vás všecky teď hned zavřít.
Nechte ty lidi jít.
Nemaj s tím nic společnýho.
Nechal jsem se tam trochu unýst.
- V Lincolnu nic takovýho nemáme.
- Bezprašnou dálnici?
V Nebrasce je jen jedna.
Nezavřu vás, ale dostanete pokutu.
Zpátky pojedete ulicema v obytný čtvrti, tak jeďte pomalu.
- Rozuměl jste, pane Braymane?
- Perfektně, pane.
Viděli jste ten řidičák?
To je pěkně mazaný: Charles Brayman.
Nechala jsem tě ve štychu.
Promiň.
Žádný strachy, člověče.
Vezmem tě do tunelu, budem honit netopejry.
Jo... to je jak tunel lásky.
Proboha, Candace, mohla by ses ovládat?
- To je tvoje vopravdový datum narození?
- Ne. 12. listopadu 1972.
Hej, to je příští tejden.
Uděláme mejdan.
21.
Budeš dospělej chlap.
Do prdele.
Takovou pitomost už nikdy nedělej.
- Cože?
- Slyšels dobře. Už to nikdy nedělej.
Kvůli tobě mě zastavili zasraný policajti.
Ale... Ale tys mně přece sám řek, abych se za nima hnal.
Byls už mimo nebezpečí, a paks to posral.
Johne, už je to za náma.
Tak se nevztekej.
Já se nevztekám.
Málems nás zabil.
- Já jsem nás málem zabil?
- Brandone...
Vedls nás stočtyřicítkou do voblaku prachu.
Skoro jsme se zřítili do stometrový strže.
- Vypadněte z mýho auáku. - Dobře...
Vypadněte z mýho zasranýho auáku.
- Vypadněte z mýho zasranýho auáku.
- Pus mě, ty hnusnej sráči.
Vypadněte z mýho zatracenýho posranýho zajebanýho auáku.
- Ty ne.
- Polib mě prdel.
Vítejte na psychiatrickým voddělení.
Tak pojď, Kate. Vezme nás do práce.
Víš co, Tom ten voheň zapálil sám.
To je můj auák.
Doktoři říkaj, že nedokáže vovládat svý impulsy.
Já jsem jedinej, kdo toho sráče umí zkrotit.
Tak jdem.
Doprovodíme tě domů, Candace.
Užs někdy zkusil tohle?
Tome, zapálils váš barák?
A co tohle?
Užs to někdy udělal?
Kurva, co to je, Tome?
Některý lidi dělaj pěstí díry do zdi.
Tohle mě pomáhá vrátit se do skutečnosti.
Vovládnout to, co mám v sobě, abych na někoho nevlítnul.
Já a John jsme tohle dělali po celou tu dobu, co jsme byli zašitý.
Já se vždycky dokázal říznout hloubějc. John byl děsnej slaboch.
Zkus to.
Myslím, že proti tobě jsem posera.
Dělám si z tebe srandu, člověče.
PŘEDVOLÁNÍ TEENA BRANDONOVÁ Kurva.
Kurva.
Candace, musím na pár dní odjet pryč. Brzo se uvidíme.
Díky za všecko.
Brandone...
- Lano.
- Promiň.
Musela jsem vidět někoho fajn.
Právě jsem přišla z práce.
Začínám se nervově hroutit.
Počkej chvilku.
Musím se jít vyčurat, OK?
Bože, byla jsem k smrti vyděšená, že mě tady nachytá Candace.
Je posedlá hledáním manžela.
Ty seš její oblíbenej kandidát.
Nechce se mi věřit, žes v noci pracovala.
Musíš bejt úplně vyřízená.
Taky tomu nevěřím.
Ale dělám to tak furt.
Když vážíš špenát, nemusíš bejt střízlivej.
- Díky za kafe. - Jo.
Vopravdu se začínám tvrdě hroutit.
Musím se vrátit do Lincolnu, abych tam něco zařídil.
- Vážně vodjíždíš?
- Jo. Podíváš se za ségrou? Za tou modelkou?
Jo.
Nicole?
Je hezká.
Ta tam taky bude? Jo.
Teď, když je vdaná, tak se zas asi dáme dohromady.
Takže... kdy vodsud vyrazíš na svou velkou cestu?
Nevím.
Ještě to nemám všecko promyšlený.
To je OK.
Díky, žes dala poldům svou adresu.
To nestojí za řeč.
Možná pojedu stopem.
Vážně?
Já jsem nikdy nestopovala.
Já taky ne.
Takže...
Možná to zní hloupě, ale... ty si myslíš, že by sem si někde mohla vydělávat s karaoke?
Proč ne?
Lidi si vydělávaj prachy všelijak.
Tys mu vážně psala dopisy do vězení?
Vykašli se na to.
Měla jsem 13 roků.
Kdo ti to řek? Máma?
Ne, von.
Už radši běž.
Prosím tě, nerozčiluj se.
Jen jednu noc a mizím.
Nezavřou mě do basy, že ne?
Teeno, jak mám kurva vědět, co udělaj?
Už mě nebaví koukat, jak všecko posíráš.
Ale já nic neposírám.
Tam na jihu je tak fajn, Lonny.
Ve Falls City?
Věšej tam buzíky. Tos nevěděla?
Nikdys tam ani nebyl.
Koukni se.
Koukni se. Podívej se, no není krásná?
Když se ti líbí bílej póvl.
Chci ji požádat o ruku.
Před změnou pohlaví nebo až pak? Než jí řekneš, že seš holka, nebo až pak? Drž hubu.
Tohle je jiný.
Funguje to.
Tentokrát to neposeru.
Doufám, že tě zejtra zašijou.
Keithi Pierce, za nasprejování a zničení 50 nových aut se odsuzujete na šest měsíců do nápravného zařízení pro nezletilce.
Teena Brandonová.
Teena Brandonová, případ číslo 72391.
Teena Brandonová, případ číslo 72391, velká krádež automobilu.
Lano.
Tady jsem. Brandone.
Kdes to sehnal?
Pěknej klobouček.
Už musím jít.
Mám skoro po přestávce.
Zvenku to vypadá úplně jináč.
Ty seš tak hezká.
Připadám si jak v transu.
Jdu na to moc rychle?
Tyhle si nemůžu vzít. Jsem v nich tlustá.
Přestaň měnit téma.
V práci jsem tě zachránila.
Tak povídej, vo co jde.
Jo, vsadím se, že Brandon si nemyslí, že seš tlustá.
- Vleže nevypadá nikdo tlustej.
- Já to věděla. Do prdele, já to věděla.
- Jen jsme se projížděli a dělali fotky.
- Jo, jasně.
Nemůžu vo tom mluvit. Je to příliš silný.
No tak, Lano.
Já to nevydržím.
Seš OK?
Jo.
Seš OK?
Jo.
Vlastně...
Já nevím.
Ty seš tak hezkej.
A pak jsme se svlíkli a šli si zaplavat.
Neboj se, Brandone.
Ale dělali jste to?
Co myslíš?
- Co sis přál?
- Já vím, co si přál.
Jo, miláčku.
Ale mami, nebuď tak nechutná.
- Všecko nejlepší k narozeninám.
- Tos vážně nemusela.
Abych si udržel sílu, mami?
Všecko nejlepší, zlatíčko.
- Děkuju ti, mami.
- Promiň, já ho zapomněla vzít.
- To je OK.
- Já jsem ho ještě nezabalila.
- Hej, umaštěnej mechaniku.
- Jak se vede?
Měli jsme kšeft v Omaze.
Chyběl nám někdo, kdo by dával majzla.
Johne Lottere, znám tvou matku a vím, že tě naučila zaklepat.
Mohli jsme tady třeba ležet nahatý, co ty víš.
- Kde je Lana? - Ve svým pokoji.
Tak si dej pivo.
Brandon má narozeniny.
Sedni si tu s náma.
Ahoj, krasavice.
Ty chodíš bez zaklepání, že jo.
- Nevidíš, že si dělám vlasy?
- Máš krásný vlasy.
Miluju je.
- Tohle jsem ti přivez z Omahy.
Tom a já jsme si na pár dní zajeli do Lincolnu.
Krást auta?
Než jsme vodjeli, šel jsem kolem fabriky a tys tam nebyla.
No a?
Pěkný.
- Nerozčiluj se. Chci si jen promluvit. - Vo čem?
Vo tobě a vo Brandonovi.
Chci tě jen vochraňovat.
Vo čem to vykládáš? Je to i tvůj kámoš.
Stejská se mně po tobě.
- Vážně.
- Nech toho, Johne. Naháníš mi husí kůži.
- Seš jak nějakej slídil.
- Běž se vysrat.
Běž se vysrat.
- Johne, vodpus mi to.
Potřebuju teď jen trochu soukromí.
Víš, že tě chci jen vochraňovat.
Já vím.
Nikdo mě nikdy nevochraňoval tak jako ty.
Co na něm vidíš?
Já vím, je hodnej a tak vůbec, ale je to slaboch.
Já vím, že to není tvrdej chlap jako ty.
Ale prostě na něm něco je.
Ale jo.
"Prostě na něm něco je."
Přestaň si ze mě utahovat.
- Lano, miláčku, ty s ním šoustáš?
- Sakra, Johne. - Do prdele, do toho ti nic není.
- Takže jo.
Promiňte.
Nevyrušuju?
Lano, seš OK?
Vo tom vůbec neuvažuj, Johne.
- Johne, pojď někam vyrazit, člověče.
- Ne.
Brandon má narozeniny.
No není krásná?
Člověče, znám ji už vod doby, co byla takhle veliká.
Moh bych ti vo ní vyprávět historky.
Víš, jaký historky?
Řekla mi o vás dvou.
A nenapadá mě lepší mužskej, kterýho bych moh Laně dát, než ty.
Tak všecko nejlepší.
Děkuju, Johne.
Ale pamatuj si jedno, človíčku, tohle je můj barák.
No tak, zesilte tu muziku.
Zesilte tu muziku.
Tak končím.
- S čím končíš?
- Se svou děsnou prací.
Furt si říkám, co tady vlastně dělám?
A pak mně to došlo... Pojedu s tebou do Memphisu.
- Do Memphisu?
- Všecko jsem si to naplánovala. Máš pravdu.
Budu vydělávat zpěvem při karaoke...
- Lano...
- Ty mně budeš dělat manažéra.
A když budu k ničemu, budeš zpívat ty a já budu manažérka.
Perfektní.
Nic zlýho se nemůže stát, když budem spolu.
Lano, vono je to trochu složitější, víš?
Memphis je daleko.
Je to 2135 kilometrů.
Jo...
Ale víš, já jsem taky přemejšlel.
Mohli bysme začít s vlastním autokempem pro přívěsy přímo tady, ve Falls City.
- Ty se mnou nechceš vodjet?
- To víš, že chci.
Vo to právě jde.
Vezmu si tě teď hned.
DOPRAVNÍ SOUD FALLS CITY
Ach, Lano... zas máme průšvih.
Tohle vlastně nepatří Laně, ale mně.
Já to zařídím.
Právě jsem dostal svou první vejplatu.
No tak se posaď.
Přinesu ti snídani.
V tom kempu pro přívěsy budem mít piknikový stolky a živou muziku a každej večír se tam bude vopíkat maso.
Pozvem tvý kámoše - Candace, Kate, tvou mámu.
Kčertu, třeba i Johna, pokud se předtím vzájemně nepovraždíte.
A nejlepší je, že budem mít vlastní karavan vod firmy Airstream.
Pokud s tím jsou problémy, tak mi můžete poslat příjemku domů.
To je v pořádku.
Hned se vrátím.
Momentík.
Je to pomalé.
Slečno Brandonová?
Slečno Brandonová, včera jsme projeli průkaz na jméno Charles Brayman počítačem a úřady v Lincolnu nám nafaxovaly tohle.
Tak mi to vysvětlete.
No tohle.
Zdá se, že ta holčina Teena to má pěkně pomotaný.
Co je kčertu tohle?
- Kdo to psal?
- Ten chlap, co bydlel u tebe.
Brandon.
Milej Lonny, vsadím se, že neuhodneš, kde jsem.
Správně, zpátky v base, ve Falls City.
Už mě nebaví všecko jen posírat.
Snažím se zůstat silnej, ale nevím,jestli dokážu čelit všem chybám, co jsem udělal.
PŘEDVOLÁNÍ TEENA BRANDONOVÁ Zůstávám silnej.
Ne.
Candace... proč se tváříš tak divně?
Lano, co tady děláš?
Co ty tady děláš?
V ženský cele?
Tady to je jak v blázinci.
Prostě tě daj, kam se jim zachce.
Mně to myslím nevadí, ale... Julie, dej nám pohov. Dívej se na zbytek show a pak nám řekneš, jak to dopadlo.
Máme jen tři kanály.
To je hrůza.
Brandone, vo co tu kráčí?
Ty chceš slyšet pravdu, že jo?
Zní to mnohem složitějc než to vlastně je. Máš trochu vody?
Protože mám úplně... Mám sucho... v krku.
Já jsem hermafrodit.
Cože?
Pojď sem.
To je člověk, kterej má vobojí...
ženský i mužský pohlaví.
Brandon se správně jmenuje Teena Brandonová.
Chápej, Brandon není tak úplně von. - Brandon je spíš vo...
- Mlč. To je tvoje věc.
Je mi fuk, jestli seš napůl vopice nebo napůl gorila.
Dostanu tě vodsud.
Candace, mluvil jsem s Laninou mámou.
Lana zmizela.
- Ty víš, kde je? - Nevím.
Přísahám.
Candace, jestli něco víš, tak mi to radši hnedka řekni.
Víš co?
Už jsem si jednou pustila hubu na špacír a nikdo teď se mnou nemluví.
Candace, já s tebou mluvím.
Buď jsem úplnej pošuk, nebo se děje něco totálně trhlýho.
No tak, Kandi. Mně to můžeš říct.
Já to nikomu neřeknu.
- Musím si dát ještě panáka. - Tady máš.
Ksakru. Chci tě mazlit, jako mazlíš ty mě.
Ne.
Počkej.
Běž do hajzlu, Brandone.
Běž do hajzlu.
Chci, abys cejtil to, co já.
Lano, počkej.
Už brzo.
Slibuju.
- Už se vrátila?
- Ne, a už mám strach.
- Tak jdem, musíme Lanu najít.
- Však von se ukáže.
Kate, řekni mně, co se to tu děje.
Mami, četlas dnešní noviny?
- Ne.
- Candace, ukáž mámě noviny.
- Johne, něcos mně slíbil.
- No tak.
Je Lana tvoje kámoška nebo ne?
Tak mi to dej, zlatíčko.
"Teena Brandonová, 19, zatčení pro překročení rychlosti." No a co?
Brandon dostal pokutu.
To jméno, mami.
To jméno.
Zblbnul jí hlavu. To voni dělávaj. Vypadni.
V Laniným pokoji nic není.
Johne, nešahej na její věci.
Já jí na žádný věci nešahám.
Kdybys byla kloudná matka, tak by se to nestalo.
- Říkal jsem ti, že mu nemáš věřit. - Nikdys mně nic takovýho neřek.
No tak, Kate, musíš to nějak zarazit.
Vůbec by ses do toho nevrtala, kdyby nebylo úplně jasný, že seš do Brandona zamilovaná.
No kurva, do prdele.
Tome, podívej se na to.
"Transvestité a transsexuálové:
Nezvané dilema"
"Krize sexuální identity" Do prdele, prokrista.
Podívej se na to...
OK, jen se podívej.
"Štěpovaná kůže napodobí kůži přirozeného penisu."
Už ty perverzní sračky nechci ani vidět.
Počkej minutku, OK?
Máma si musí myslet, že jsem byla v práci.
OK.
Ale bude se mně stejskat.
- Zaplapánbu, že už seš doma.
- Vy jste měli celou noc mejdan beze mě?
Pojď sem a dej si pivo.
Koukni, musím se vysprchovat.
Nechci bejt nespolečenská, ale jsem vopravdu unavená.
- Jak bylo v práci, Lano? - Však to znáš, mami.
Normálka.
Mami, co se to tu ksakru děje?
Proboha, cos jim řekla?
Volali jsme do práce. Víme, žes tam nebyla. Proč se mnou takhle mluví?
Kdo vlastně seš?
Proč na mě všichni vejráte?
Vypadněte.
Jste vodporný a hnusný.
Vypadněte z mýho pokoje.
Máme vo tebe strach.
Snažíme se tě jen zachránit.
To dáváte pěkně perverzně najevo.
- Hej, co se tu děje?
- Hej...
Ale proboha.
Brandone, votoč se a běž, teď hned.
Tohle je cvokhaus.
- Mám jen vo tebe strach.
- Přestaň s tím.
- Musíme si zkrátka promluvit.
- Vo čem chceš mluvit?
Pár věcem nerozumím.
Byl ses se mnou vymočit a... máma promine, ale... pak sis oklepal čúro.
A co to bylo za řečičky, že platíš alimenty na děcko?
Lhals vod chvíle, cos do tohohle města přijel.
Jo, cos sem přijel na svým buzerantským koni poháněným píčou.
Je jasný, človíčku, že nejseš nic jinýho než zatracenej lhář.
Víš, co tady děláme s lháři?
Nikdy nebyl ani žádnej Memphis, že ne?
Děláme si z tebe jen prdel.
Vážně.
Přines Brandonovi pivo.
Přemejšleli jsme nad těma novinama, co vo tobě píšou, Teeno.
To je kvůli tý pokutě. Každá zpráva jim je asi dobrá.
To jo, ale já furt nechápu to jméno.
Hm, Brandone?
Chci říct, hm, Teeno?
Vopravdu jsem to posral.
Vypůjčil jsem si od Candace šek a dostal jsem tu pokutu a falešnej řidičák.
Asi se musím naučit sedět radši doma.
Brandone, pozvala jsem tě do svýho domova a tys vystavil mou dceru svý nemoci.
- Myslels přitom vůbec na Lanu?
- Na nic jinýho jsem ani nemyslel.
Víš, Lano, jestli seš lesbička, tak mi to prostě řekni.
- Johne, nejsem.
Mami, to ne...
- Nechte toho. Tady nejde o Lanu.
Jde o mě.
Lano, promiň.
Mami, počkej, já to vysvětlím. Můžem to tu vyřešit.
Mám tenhle stav...
Ty zasranej perverzáku.
Seš teda holka nebo ne?
Seš holka nebo ne?
To se dá vopravdu snadno vyřešit.
- Běž do hajzlu.
Pus mě, do prdele. - Chceš se prát?
- Vypadni i s tím svým zvráceným mozkem.
- Moh bych tě zabít za to, žes lhal Laně.
Johne, tady nebude nikdo nikoho zabíjet, OK?
Věříš mi natolik, aby to Brandon ukázal mně?
Věříš mi natolik?
OK, Johne?
Jo.
Děkuju vám, chlapi.
Do prdele.
Kurva.
Pojď sem.
Moc mě to mrzí, Brandone.
Lano... Musím ti to vysvětlit.
Zapni si kalhoty.
Nic mi neukazuj.
Přemejšlej vo tom.
Já vím, že seš kluk.
OK, ale poslechni si to.
S tou zvláštností jsem se narodil, je to jak vrozená vada.
Není to zas až tak vzácný, ale doktoři se snažej to napravit.
Ale já mám taky zvláštní choutky.
Neměj strach.
Koukni, jak je tam krásně.
To jsme my.
Můžem se tam přenýst. Tak co jim teda řekneš?
Řeknu jim to, co chtěj slyšet.
Řeknu jim to, co víme, že je pravda.
Mami, viděla jsem ho úplně nahatýho.
Viděla jsem mu to.
Vím, že je to mužskej.
Problém je vyřešenej. Jdem spát.
Ty parchante. Cos to udělal s mým děckem?
Co seš kurva zač, ty zajebanče?
Řekni mi to.
Ty prolhanče.
Kate, vodveď ji vodsud.
Tak pojď.
Chci jen pravdu, kamarádíčku.
Tak jdem.
Dobře...
Mrzí mě, že jsem vás do toho namočil.
Počkej...
- Rozepni mu pásek.
- Já to udělám.
Tome, zhasni světlo. Já to udělám.
Prosím.
Johne, kurva, nech mě jít.
Co se to tam děje?
Votevřte dveře.
Votevřte ty zasraný dveře.
- Johne, prosím tě.
- Co tam vidíš?
Jestli ho má, tak jsem nikdy neviděl tak malýho.
- Šáhni mu na něj.
- Ksakru, já nemůžu. Proboha, nemůžu.
Co teda kurva seš? Tak rychle.
Nechte mě jít.
Votevřte ty dveře.
Mě to nepřipadá jako nějaká krize sexuální identity.
- Votevřte dveře.
- Pojď sem.
Podívej se na svýho milence.
No tak, budu tě držet, dokud se nepodíváš.
Podívej se.
Nechte ho bejt.
- Nechte ho bejt.
- Ho?
Ho?
- Vypadni mi z baráku.
- Johne, zavolaly jsme poldy. - No tak.
Vypadni.
- To jste teda pěkně pošahaný.
Nechte nás bejt.
- Nech mě bejt. Prosím tě.
- Slíbils mně...
Myslím, že je to všecko.
Víte, řekla jsem Brandonovi... nikdo nemá právo ti něco takovýho udělat.
Tak pojď, udělaly jsme, co jsme mohly.
Jdem pryč.
- Tak půjdem.
- Já počkám na Brandona. Tvoje máma má pravdu.
Než se to všecko vyřeší, bylo by pro všecky lepší, kdyby Brandon zůstal někde jinde.
Co to vykládáte?
Lepší by bylo, kdybyste zavřel Toma a Johna.
Lano, všecko, co nám Teena řekla, byly lži.
Všecko.
Musíme už jít.
Teď hned.
Tak pojď.
Vstávej.
Ptám se tě na to, protože když se to dostane k soudu, tak se tahle otázka ozve, a já na ni chci slyšet odpověď.
Nevím, proč musím...
Dobře, tak se vrátíme nazpět.
Když ti stáhli kalhoty a viděli, že seš holka, co ti udělal?
Ohmatával tě nějak?
Ne.
Nebylo ti to ani trochu nápadný?
Že ti ani nedal ruku do kalhotek a ani trochu tě nepomazlil? Nevím, co dělal.
Tak jdem. Pojď s náma.
Pojď s náma, kámo.
Tak pojď, trochu se projedem.
Pohyb.
Nechce se mi věřit, že když ti stáhl kalhoty a uviděl, že seš ženská, tak že ti tam nestrčil ruku ani prst.
No, nestrčil.
Vylez z toho auáku.
Tak vylez z toho auáku.
No tak.
- Johne...
- Drž hubu. Pohyb.
- Počkej, Johne.
- Drž hubu.
- To jsem já, Brandon.
Přece mě znáš.
- Drž hubu.
- Neubližuj mně.
- Sundej si košili.
Víš, že sis to na sebe přivolala sama, Teeno.
Tome, vylez z auta.
Sundej si tu košili.
Může to bejt pro tebe jednoduchý, nebo z tebe můžem vymlátit duši.
Tak dobře...
Prosím tě, Johne, počkej.
Můžem to nějak vyřešit.
Prosím tě. Nech mě.
Johne, prosím tě, neubližuj mně.
Když ti stáhli kalhoty, jak jsi na tom zadním sedadle ležela?
Na zádech.
Tys byla na zádech?
Říkáš, že ti je 21 a předtím jsi neměla s nikým sex. Je to tak?
Ano.
Když ti roztáhli nohy a když ho do tebe strčili, kam ti ho zkusili zasunout nejdřív?
Řek jsem ti, abys dala ty svý zasraný pracky pryč.
Kam?
Do pochvy.
Jen do toho, člověče.
Skoč na to.
Dělej.
Stoupni si takhle.
Sundej si tu píčovinu.
Sundej si tu píčovinu.
Ne.
Vstávej, kámo.
Jedem.
- Seš OK? - Jo.
Jen mě zavezte domů, OK?
Když si necháš tohle naše tajemství pro sebe, tak budem kámoši.
Jasný?
Protože když ne, tak tě budem muset umlčet nafurt.
Jo, jasně.
Chci říct, že za všecko můžu já.
Seš tam OK, človíčku?
Jo.
Jsem v pořádku.
Dám si ještě pivo.
Chceš taky?
Ne.
A postarej se vo to, aby ses pořádně vočistila.
Nepotřebuješ pomoct?
Ne. To je dobrý.
Už to bude, kamarádíčku?
Nech mě bejt, člověče.
Dej mně ještě pár zasranejch sekund.
Tome.
Proboha.
Co tady děláš?
Mami, přestaň. Je zraněnej.
Lano...
Já to nechci mít v baráku.
Lano...
Mami, přestaň. Je zraněnej.
Promiň.
Zavolej sanitku. Teď hned.
OK, už to bude.
Takže oni tě napadli?
Když dovolíš, jenom je třeba...
Potřebuju, aby sis sundala kalhoty, OK?
Prosím.
Já ti neublížím.
Jak to víte, že mě znásilnili?
Proč se couráš s klukama, když seš holka?
- Proč se s každou holkou líbáš?
- Nevím, co to má společnýho s...
Snažím se z tebe dostat nějaký odpovědi, abych se dověděl, co se přesně stalo.
Zodpovíš mi tu otázku nebo ne?
Mám krizi sexuální...
Cože máš?
Krizi sexuální identity.
Brandone...
Chtěl jsem ti jen říct, že mě to vážně mrzí.
Proboha.
Co ti to udělali?
Proboha.
Pojď dál.
To je blbost.
Kdybych chtěl někoho znásilnit, můžu jít za Mallory.
Poslouchej mě, Johne.
Přišla jsem ti jen říct, že to už bylo nahlášený.
Jestli jste něco provedli nebo jestli se v tý místnosti něco stalo, tak to musíte uklidit.
Včera večer jsme jezdili v bahně a zůstali jsme viset ve škarpě.
- Vážně.
- Proč si takhle do prdele vymejšlí?
Vážně.
Dáš si pivo?
- Ne. - Tak si dej.
Dej na sebe majzla, Johne.
Přijdu pozdějc. Zahrajem si karty.
Proč si nedáš pár dní pohov, OK?
OK.
Bože, ty seš takovej pitomej čurák.
Co je, člověče?
Ty seš paranoik.
Přišla nás sem varovat. Nikomu nic neřekne.
Haló?
Ano, pane.
Ne, pane.
Ano, pane. Zejtra ráno.
Jo, přijdem tam.
Zejtra ráno musíme na policii.
Můžu si k tobě sednout?
Ty mě nenávidíš?
Nepotřebuješ něco?
Bože.
Ty seš tak hezkej.
To říkáš jen proto, že se ti líbím.
Ne.
Jakejs byl... před tím vším?
Byls jako já? Jako holčičí holka?
Jo.
Je to už tak dávno.
A pak jsem byl asi jako klučičí holka.
A potom ze mě už byl jen cvok.
Je to divný.
Konečně jsem měl pocit, že je všecko v pořádku.
Páni, to je vážně divný, hm?
Jo.
Vzpomínáš si na můj sen? Hned tu první noc?
Byli jsme spolu na dálnici.
Ještě pořád to můžem udělat.
Lano...
Koukni, nikdy jsem nebyl na dálnici, ani ve Velkým kaňonu, ani nikde jinde.
Než jsem přišel sem, tak jsem nevytáh paty ani z Lincolnu.
Dokonce jsem ani neznal svýho tátu.
Umřel, než jsem se narodil, a ségra není žádná modelka v Hollywoodu.
Nevím, jestli budu vědět, jak na to.
Určitě to nějak vymyslíš.
Rád bych věděl... jestli chceš jet se mnou domů do Lincolnu.
Moje máma si tě zamiluje.
A taky se musíš setkat s mým bratránkem Lonnym.
Je to votrava, ale jinak je bezva.
Kdy vodjedem?
Musíme zmizet dnes v noci.
Candace řekla, že nás tam vodveze.
Tak dobře.
Tak já si jdu radši sbalit věci.
OK.
Hned jsem zpátky.
Lano...
Promiň.
Měli bysme vypadnout teď hned. Bude to lepší.
OK.
Nebal toho moc.
Pošlem si pro to pozdějc.
Zejtra ráno... už budem spolu snídat v Lincolnu.
Ty sis něco udělal s vlasama?
Nevím.
Líbí se ti to?
Nevím. Asi jo.
Zkusím to dát nazpátek.
Měli bysme jít.
To je OK, Lano.
Nemusíš teď jet se mnou.
Na to je čas. Jen se postarej, abys odtud vypadla.
OK?
- Johne, co tu děláš?
- Kde jsou?
Jsou tady?
Počkej tady, OK?
Hned se vrátím.
Brandon tady není.
- Kde je?
- Nevím, ale tady není.
Kde je Lana?
Brandon je u Candace.
- Cože?
- Je u Candace.
- Našels ho? - Jo.
- Co tu chlapi děláte?
- Ale kurva.
Co říkáte, neskočíme si na panáka?
- Ne.
- Jo.
- Kam jedem?
- Já ti říkal, abys ji nebral.
Drž se mimo hlavní silnici.
Myslíš, že by ji poznali, kdybysme jí usekli hlavu a ruce?
Johne...
Jen se musíme postarat vo pár lesbiček.
Seš snad jedna z nich? Vodkud to máš?
Ještě furt plánuješ cestu do Memphisu?
Do Memphisu...
Proč jsme tady?
Když tam budou jiný lidi, postarej se o ně.
Co chcete províst Candace?
Ne.
Johne, ne.
Počkej. Vždy' má děcko, Johne.
Johne, podívej se na mě.
Ne.
Pus mě, do prdele.
Candace.
Rozsvi.
Kurva, kde je?
Kde je, do prdele?
Johne...
- Neubližuj mýmu děcku. - Nech toho...
Kurva, drž hubu.
- Neubližuj Candace.
- Neposlouchej ji.
Nemá s tím nic společnýho.
Johne, tys mě správně vodhad.
Já se prostě pokaždý znovu postavím na nohy.
Řek jsem ti, abys držel hubu.
Drž hubu.
Candace.
- Neposlouchej ji.
- Řek ti, abys držel hubu.
Johne...
Teeno...
Prosím tě, Tome, neubližuj mýmu děcku.
Prosím tě.
Pročs nevodjela?
Ještě furt to můžem udělat.
Tome, ne.
Prosím tě, neubližuj mýmu děcku.
Prosím tě, proboha, prosím tě.
Tak pojď.
Pojď, Lano.
Milá Lano, až budeš tohle číst, budu už zpátky v Lincolnu.
Bojím se toho, co mě čeká, ale když pomyslím na tebe, vím, že to dokážu.
Mělas pravdu.
Memphis není vůbec daleko.
Už brzo se tam vydám na cestu po dálnici.
Budu na tebe čekat.
Miluju tě stále a navždy. Brandon.
John Lotter byl odsouzen za vraždu Teeny Brandonové. Z cely pro odsouzence na smrt se proti rozsudku odvolal.
Marvin Thomas Nissen (Tom) spolupracoval s obžalobou a svědčil proti Johnovi.
V současnosti si odpykává konsekutivní tresty doživotí.
Lana Tisdelová měla za pár let holčičku a vrátila se do Falls City, kde ji vychovává.
Ale no tak, Joey!
Včera jsem ti řekl všechno, co vím.
O nic nejde.
Tak to spolu dělaj, no.
Jak to můžeš říct!
Promiň.
Monika a Chandler se spolu milujou.
Ale ne tohle.
To je fakt něco!
Potřebuju nějaké detaily.
Kdo koho první políbil?
Nevím.
Bože, neumím si představit Chandlera romantického.
Je to romantický vztah?
Nevím.
Jsou do sebe zamilovaní?
Nevím.
Ty nic nevíš.
Něco vím.
Dělali to přímo tady.
The One With Chandler's Work Laugh Chandlerův pracovní smích
Dáš mi koláček?
-Chcete slyšet dobrou zprávu?
-A řekne nám ji někdo jiný?
Protože ty očividně žádnou dobrou zprávu nemáš.
Ale ne, mám.
Jedna známá se bude vdávat.
Svatba je radostná událost!
Je to bývalá manželka, Emily!
To je mi líto.
-Tady máš ten koláček.
-Díky.
Blbé britské pečivo!
To tě učili ve zlostném managementu?
Víš, co by ti mohlo pomoct?
Vy dva jste minulost.
Člověka minulost netrápí.
Štve tě pořád třeba odkoupení Louisiany?
To nikoho neštve.
Přesně!
Protože je to minulost.
Bude to někdo jíst?
Všichni jsou oblečení jako na večírek.
Co slavíme?
Zbyl nám nějaký chlast z Vánoc.
Kamarádi tu nejsou.
Můžem být opravdový pár.
Nemusíme se skrývat.
Já vím.
Můžu dělat tohle.
A já můžu tohle.
To nemůžeme.
Ahoj, Bingu!
Kdo je ta krásná dáma a co tu s tebou dělá?
To jsem se ptal sám sebe, pane.
Můj šéf, Doug.
-To je Monika.
-Dobrý den.
-To je moje žena Kara.
-Ráda vás poznávám.
Slyšels o té nové právnické firmě, co pro nás dělá?
Dickem, Stickem Run.
Jdem se zpít.
Co to bylo?
Ten zvuk, cos udělal?
Jo, můj pracovní smích.
Pracovní smích?
Jestli chceš přežít tuhle party, taky si nějaký vymysli.
Tak jo.
Poslouchej.
A říká: "30 dolarů, tati, jako ve městě."
Všem z práce ses včera líbila.
A mě mají ještě radši, protože jsem byl s tebou.
Spravila jsi škody, co napáchal Joey.
Doug chce jít hrát tenis.
Mimo práci se mnou nemluví.
Kromě té návštěvy v strip klubu.
Strip kostele.
-Jdu si pořídit raketu.
-Myslela jsem, že jednu máš.
Měl jsem, ale Joey myslel, že bude sranda odpalovat kameny a větší kameny.
Nemáš tenisovou raketu?
Půjčila jsem ji Joeymu a nikdy ji nevrátil.
Tak hodně štěstí.
Co se děje?
Co tu děláš?
Máš přece inventuru.
Jo, ale udělala jsem si dlouhý oběd, abych byla se svou kamarádkou Monikou.
Víš, mám pocit, že spolu už nemluvíme.
Jak se máš?
Co je nového?
Nic moc.
V práci v pohodě.
Nemusíš mluvit o práci.
Mluv o čemkoli.
Víš co?
Budem se bavit o vztazích.
Tak co ty?
Nic.
Teď ty.
Byl tu ten chlápek z banky, myslela jsem, že je pěkný.
Ale už ne.
To je zajímavé.
Víš co?
Mám vlastně hrozně práce.
Jsi si jistá, že nemáš nic jiného?
Jasně.
Ty máš něco, o čem chceš mluvit?
Ne!
Kdyby jo, neřekla bych ti to.
A co se stalo pak?
Dostaneš se na řadu.
-Ahoj, Phoebe.
Co se děje?
-Nic.
Tohle není konec.
Ne, ne, ne!
Celou noc jsem psal tenhle hnusný dopis Emily.
Byl perfektní a teď je celý pokrytý...
Vlastně díky!
Tak dobře!
Připraveni jít do kina?
Asi ho vynechám.
Fakt?
Budu si číst.
Chci teď být sám.
Určitě nechceš?
Tom Hanks, Meg Ryanová.
Láskují přes internet a tak.
To je dobré, Joey.
Tak jdeme, Phoebe.
Hra!
Musím říct, že ten tvůj partner je pěkný divoch.
Jsi v pořádku?
Napijem se trochu vody.
To jsem dneska v ráži, co?
Kuřata jsou propečené, podlité a můžou se porcovat.
Klídek, Martino.
Příští hru bysme je měli nechat vyhrát.
Promiň, nepochopila jsem, co jsi říkal.
Nech je vyhrát.
Zbláznil ses?
Máme je v hrsti.
Podívej na ně!
On nemůže dejchat a ona žere prášky.
Nedáváš jim vůbec šanci.
Mají rakety.
Dáme poslední hru.
Ano, pane.
Skončete mě trápení.
Určitě jste nehrál za profíky?
Nech je prosím vyhrát.
Budu hrát na 95%, víc udělat nemůžu.
-Minul jsem!
-Mám!
Pěkná rána.
Mám!
Dlouhý!
Jak jsi je mohl nechat vyhrát!
No, aspoň že jsi své pocity skrývala.
Byla jsem frustrovaná.
To je moje raketa.
Frustrovaná z tebe!
Kdyby prohráli, nikdy by nás zítra nepozvali na večeři.
Štve mě, jak se s nima chováš úplně jinak.
Zahodit vyhranou hru, falešný smích, a to: "Uvidíme se později, Bingu!" "Ne, když vás uvidím dřív, Dougu!"
Nezním jako starý, napitý pirát!
Ty ne, ale "pracovní Chandler" jo.
Nechci pracovního Chandlera.
Je to šplhoun.
Když jsi to řekla, tak se mnou dneska nic nebude!
Něco se děje.
Brácha nezůstává přes noc venku.
Co třeba prohlédnout odpadní rouru?
Ross by odpadní rourou neprošel.
Správně.
Ale málem jo.
Přesně tak jsem tam uvízl já.
Bože!
Kde jsi sakra byl?
Jenom venku.
Jo, venku!
Jak to, že nás nenapadlo se tam podívat.
Co jsi dělal?
Šel jsem do baru a pak jsem se chvilku procházel.
Chodil jsi sám celou noc po městě?
Ulovil nějakou ženskou!
Ulovil ženskou!
Nemusím vám odpovídat.
Jsem už dospělý.
Můžu si dělat, co chci.
Byl s nějakou ženskou!
Vyprávěj nám o ní!
Rossi, nechal sis šálu...
Ahoj, lidi.
Vím, co si všichni myslíte, ale Chandler je v Jemenu.
Jsem mladá.
Potřebuju to.
Nemůžu čekat věčně.
Jo, to jsem si myslela.
Takže prosím počkejte, než mě budete soudit.
Nikdo nesoudí tebe.
Pane Správné-místo-ve-správnou-chvíli, zavolej mi.
Takže jsi to dokončil, co?
A pak sis trochu dáchnul, že jo?
Vím, co chcete říct.
Vy dva byste měli moc chlupaté děti.
Nenapadlo mě, že řekneš tohle.
Rossi!
Janice?
Dobře.
Počkejte, počkejte.
Tohle je Ross.
Je to náš kamarád.
Očividně se zbláznil.
Nejspíš ztratil rozum.
Nezbláznil jsem se, jasné?
Ale je to Janice! Teda, je to Janice!
To jste byli tak zlití?
Máme s Janice hodně společného.
Oba jsme rozvedení.
Oba máme děti.
Uvidíš se s ní ještě?
-Nenapovídej mu!
-Uvidím ji.
Sakra, Phoebe!
Musím ti říct něco, co bych nikdy nepřiznala.
Na střední jsem šla s Jamesem, i když jsem věděla, že se ti líbí.
To je ale úleva.
Dobře, teď ty.
Já?
O čem to mluvíš?
Vím o tobě a Chandlerovi.
Slyšela jsem vás, jak si telefonujete.
Ty jsi říkala: "Řeknu Rachel, že půjdu s prádlem."
A on na to: "S prádlem?
To je má nová přezdívka?"
A tys řekla:
"Ty víš jaká je tvoje přezdívka, pane Veliký."
Rachel, vymýšlíš si báchorky.
Jak to podle tebe dopadlo?
Tak mě to dostalo, že jsem položila ten telefon.
No, kdybys poslouchala dál, slyšela bys, jak mu říkám pane Veliký rasisto.
Pane Veliký rasisto.
Vyprávěl hrozně rasistické vtipy.
Dobře.
Takže takhle, jo?
Mezi tebou a Chandlerem nic není?
Já a Chandler?
Polož těch 20 dolarů.
Kdo první najde chutnou svačinku, vyhrává.
Dobře, vypusťme soutěžící z izolačních budek.
A jsou venku!
Dej nohu pryč od mého soutěžícího!
Rozhodčí?
Rozhodčí říká, podle pravidel.
Zní to divně, ale měl jsem s Janice skvělé rande.
-Cože?
-Neděláš si srandu?
Vyprávěl jsem jí o všem, co se mi přihodilo.
Mluvil jsem hodiny.
Je to úžasné mít někoho, kdo tě tak pozorně poslouchá.
Na to nepotřebuješ Janice.
Máš nás.
Kačer dostal burákové máslo!
To není burákové máslo.
To je starý won-ton!
Rozhodčí říká, burákové máslo.
Těžko říct.
Vážně si myslím, že máme podporovat prezidentku Clintonovou a jejího manžela Billa.
Jak máte rádi kafe?
-Pro mě žádný.
-Trochu cukru.
Tak ať tam Monika strčí prst.
To ho osladí.
-Nebolí tě z toho smíchu hlava?
-Zvykneš si.
To sotva.
Snesla bych to, kdyby šlo o práci.
Směju se vtipům svého šéfa.
O co jde?
Nebudu s tímhle pracovním chytrákem, když můžu být se svým přítelem, kterého si vážím.
Musím se omluvit za Karyno kafe.
Bylo by mi ho v boji líto.
Není tak silné, aby se samo bránilo.
Slyšel jsi, co jsem říkal?
Co?
To byl vtip.
Co je to s tebou?
No, já si nemyslím, že to bylo vtipné, pane.
Prosím?
-No, já...
-Miláčku?
Mám pocit, že jsi to nepochopil.
Opravdu?
Bylo to fakt vtipné.
Ale tys to nepochopil.
Víš, Karyno kafe je slabé.
Ale z toho, co Doug říkal, vyplývalo, že je slabé fyzicky.
-Už to chápeš, zlato?
-Myslím, že jo!
-Díky, Moniko.
-Napadlo mě, že potřebuješ pomoct.
Kafe v boji!
Nevadí, když si tu přečtu své komiksy?
Jasně.
Proč?
Je tam Chandler a Monika.
Těžko se soustředím.
Zrovna volala a říkala, že se zpozdí v práci.
Lže mi.
A dost!
Jdu tam a vyříkám si to s ní hned teď.
Čas na kalhotky.
Takže ty říkáš, že musím vyprávět rasistický vtipy?
Tohle mi vůbec nejde.
Jsem špatná lhářka.
Nesnáším lhát Rachel.
-Ale ještě jim to nemůžeme říct.
-Já vím.
Už od střední říkám Rachel úplně všechno.
Teď mi to moc chybí.
Je to nejlepší kamarádka.
Proboha, Rachel!
Co tu děláš?
No, vlastně jsem si přišla půjčit tuhle lampu, abych se mohla dívat na své knížky.
Víš, abych je viděla trochu líp.
Dobře, skvělé.
No a já jsem v Chandlerově pokoji uklízela.
Platí mi za úklid.
Skvělý způsob, jak si vydělat nějaké peníze navíc.
Jak jsem ti před tím říkala, že jsem v práci, myslela jsem tuhle práci.
Tak jo.
Dobré?
Jdu se dívat na knížky.
Já se vrátím ke své nové práci.
Gratuluju ti k nové práci!
Páni, ona je fakt naivní.
-Tady máte.
-Díky.
-Vlastně bych už měla jít.
-Vážně?
Můžu tu zůstat, jak dlouho chceš.
Říkal jsem ti, že mám v práci volno.
Jo, jo.
Tos říkal.
-Kruci!
-Co se zase děje?
Tohle jsem si neobjednal.
Bože, může mi něco v životě vycházet?
Nejdřív se mi rozpadne manželství, pak...
Já vím!
Přijdeš o byt, ztratíš práci, ex-manželka se rychle znovu vdá!
A teď to kafe!
Musíme si promluvit.
-Někdy se cítím...
-Ne, ne.
Budu mluvit já.
Myslím, že naše hvězda zapadla, jen co se objevila.
Jsi moc milý člověk, Rossi.
Naneštěstí, už nevydržím ani vteřinu toho tvého kňourání!
Ujisti mě, že to chápu správně.
Ty se mnou končíš kvůli tomu, že jsem moc ukňouraný?
Říkáš, že jsem tak ukňouraný že lezu na nervy tobě Janice.
Jo!
Proboha!
Budeš v pořádku?
To jsem už teď.
No tak to jsou dva ze tří, ...Joey!
Musíme si promluvit, kámo.
Chci ti něco říct dřív, než se to dozvíš jinde.
Doufám, že to není moc divné, ale měl jsem něco s Janice.
Nezlobíš se?
Proč bych se měl zlobit?
Protože jsou v těchhle věcech určité pravidla.
Nechodíš přece s kámošovýma ex-přítelkyněma, nebo s holkama, ke kterým má příbuzenský vztah.
Zlobím se.
Ale odpustím ti.
Protože to kamarádi dělají.
Odpouštějí kamarádům všechno to, co jsi právě říkal.
Díky.
Ale chci, aby sis pamatoval, že jsem ti odpustil.
Taky si pamatuj, že jsem tě tu nechal bydlet zadarmo.
Dobře.
A chci, aby sis pamatoval, že jsem ti dal 27 dolarů.
Není v tom žádný háček!
Jestli si to nebudeš pamatovat, tak to můžem sepsat.
Sepišme to!
Pozdravte princeznu!
Otče... To má být můj manžel?
Je to nadržená ropucha.
Já si ho nechci vzít...
Jestli se císaři tak líbí, ať si ho vezme sám.
"Princezna přikývla a žabák řekl:
To, co jsi slíbila, musíš splnit."
Dobře, pokračujte.
"A tak se princezna sklonila, políbila žabáka, a z něj se stal-krásný princ. Potom odjeli do jeho království, kde žili - šťastně - Až do smrti."
To je jen v pohádkách.
Ne pro skutečné princezny.
Princ, kterého si musím vzít, bude žabák navěky.
Má nabídka stále platí.
Pomohu vám odjet do Ameriky.
Do Ameriky?
... Cože?
Čas se krátí. V přístavu kotví loď, ale odplouvá dnes v noci.
- Noci? - Musíme si pospíšit.
Rychle, princezno.
Princezno!
Jak se mě opovažuješ zastavit.
Za dva měsíce od dnešního dne... přesně v pravé poledne... přinesete 100 000 ve zlatě... do misie v Carson City v Nevadě. Jinak princezna zemře.
Ať žije císař!
Podle rozkazu císaře... tři z nejstatečnějších strážců doprovodí dvorního tlumočníka do Ameriky aby zachránili princeznu Pei Pei.
Přistupte blíž!
Sláva císaři, jež víru v nás vkládá!
Chon Wangu, nelíbí se ti něco?
Je to má vina, že princezna odešla.
Chtěl bych ji přivést zpět.
Zamítá se!
Kapitán...
Jsem starý muž a Wang je můj jediný synovec. Dovolte, aby mě doprovodil.
Ponese mi zavazadla.
Dobrá!
Snad nás ho zbaví cizí duchové.
Společně se mnou přísahejte splnit císařův rozkaz.
To je on.
Dobře.
Skvělý.
Strávil jsem tím fůru času, tak dávejte pozor:
Porovnal jsem rychlost vlaku a našich koní.
Setkáme pod tímhle úhlem...
To je ten vlak?
Fajn, budem improvizovat.
Sjedem dolů, seberem prachy a hurá zpátky do bordelu, jasný?
Tak do toho.
Jedem.
Nervózní?
Máš na to právo, jsi novej.
Dám na tebe pozor, zvládneme to!
Tak chlapi, jdem na to!
A tak se princezna sklonila políbila žabáka a z něj se stal krásný princ. Potom odjeli do jeho království, kde žili šťastně až do smrti.
Pracky nahoru, dámy a pánové!
Kdo neposlechne, ustřelím mu palici!
- Volisi, já mám mluvit, rozumíš?
- Promiň.
- To je dobrý, jen klid.
Pojďte.
- Jasně, jo, jo.
Proč ten novej mluví?
Mluvit mám jenom já.
A hele, bouchačka.
Chtěl si s ní střílet, co?
Máte ještě něco kromě příze?
Hej!
Ženy neokrádáme.
Mazej támhle.
Vem druhou stranu.
Podejte mi ruku.
Omlouvám se.
Poprvé vidíte psance?
Vyděšená?
Vzrušená?
Všechno dohromady?
Poslední vlak jsme přepadli nahý.
Mám tu svý iniciály.
Tys mi nerozuměl?
- Kdes toho chlapa sakra sebral?
- V Texasu.
- To myslíš vážně?
Zbláznil ses? - Jo.
- Pane, pojďte sem.
Posaďte se.
- Promiňte, jdu jenom...
- Volisi, co to děláš?
- Improvizuju, Roji.
Takhle nikdy neimprovizujem!
- Přišel jsi o výsadu improvizovat.
- Sakra.
Kdo zabít strýčka?
Kdo to udělat?
Dej mi ten dynamit, rychle.
Zůstaneš tady.
Hlídej toho blázna.
Hej Blue, pojď sem.
Fajn.
Kdo zabít strýčka?
Co to k čertu je? Orient Expres?
Sejf za chvíli vybouchne!
Připravte se na plody naší práce.
Rychle, jdeme.
Roji, právě jsi to dokonale podělal.
Kruci!
Musíme chytit toho Číňana.
Stůj! Stůj!
Stůj!
Otoč se!
Otoč se!
Co jsi k čertu zač?
Žádnej strach! Kreju tě Roji!
A teď dávej bacha.
Kutálejte se!
Pracky nahoru, Ou Benone!
Tohle je moje hra!
Nerozumím tomu.
Tvrdil jste, že váš přítel má statek.
To ano.
A co tady vlastně dělá?
Pomáhá tu čínským přistěhovalcům znovu se postavit na vlastní nohy.
Vítejte v Americe, princezno.
Lo Fong?
Odpusťte, že se nepokloním.
Kelvine, tento muž je zrádce.
Proč?
Protože utekl ze Zakázaného města?
Vaše odměna je na stole, pane Endrjúsi.
Budete ji muset zdvojnásobit. Nebo ji zabiju.
Řeknu vám něco o Číňanech, pane Endrjúsi.
My nikdy nesmlouváme.
Jestli myslíte, že pro vás něco udělám, mýlíte se.
Bylo to jako noční můra.
Můj gang mě nechal na poušti.
Tolik jsi mi chyběla.
Všechny jste mi chyběly.
Ty nám taky, Roji.
Dej mi ještě medicínu.
Pojď ke mně, pojď ty ďáblice.
Opatrně s tím.
Au.
Au. Opatrně.
Do prdele!
Supi mi oklovávaj hlavu!
To snad není možný!
To je zlej sen.
Nejsi přelud?
Hele. - prosím. - vodu.
- Zabils mi strýčka!
- To Volis. Ten ho zabil!
Být jeden z tvých banditů.
Je novej.
Vypatlanej jak stepní mlok.
Zasloužíš zemřít.
Dlužíš mi to.
Ve vlaku jsem měl možnost tě zabít, ale neudělal jsem to.
Protože nejsem barbar!
- Hej!
Kam jdeš?
- Carson City.
To se já dřív prokopu do Číny, než ty se dostaneš do Carson City!
- Kudy?
- Vykopej mě a ukážu ti cestu.
Kudy?
Vidíš támhlety hory?
Carson City je na druhý straně.
Vykopej mě.
Svý slovo jsem dodržel.
Kopej.
Nemluvit. Kopat.
Neříkal jsem ti, aby sis nehrál na území Vran?
Promiň, otče.
Porazil šest Vran! Holýma rukama!
Co to má na sobě?
Kde je Carson City?
Teď to říká pomaleji, jako by se jim chystal pomoci.
Pořád nevím, o čem to mluví.
Dej mu dýmku. Ta ho možná umlčí.
To je pěkně silnej model.
Dcero... Manžel jako je "Bojující v šatech" nepřichází každý den.
Dávej na něj pozor.
Ano, otče.
Včera v noci si nestěžoval.
Malé pírko, přiveď svatební dar.
Neboj se, mohlo to bejt horší. Alespoň to není běloch.
Napadlo mě, že budete mít hlad.
Mýlíte se.
Byl bych hned lepší hostitel, kdybychom spolu dospěli k nějaké dohodě.
K takové, jako s těmi otroky, co pracují na železnici?
Ti lidé odtud mohou odejít.
Co se mnou zamýšlíte?
Jakmile budu mít císařovo zlato, má práce bude u konce.
Princezno...
Je čas, abyste se objevila mezi svým lidem.
Nevypadají jako žádní Indiáni.
Protože to nejsou Indiáni, ale Židi.
Ty! - Zůstaň!
Být tohle Carson City?
Kdepak, náčelníku.
Ohnivou vodu si budeš muset sehnat jinde.
Dobrá. Teď si zahrajeme, hoši!
Potřebuješ naučit způsobům.
Nešel jsi do Carson City?
Ty mě poslat zlým směrem!
Chceš vrátit hůlky?
Máš kuráž, to se musí nechat.
Vrať mi to!
A tohle je co?
Dej tu ruku pryč.
Hej! Já chci jenom do Carson City.
Pojď sem!
- Ne, promiň.
Promiň. - Ty!
Kdo tohle hergot začal? Ten Číňan.
Pusťte mě!
Vraťte mi knížku!
Musím do Carson City. Zachránit princeznu.
Zatkli jste nepravýho!
Slyšíte?
Zkus to čínsky.
Třeba tě pustěj.
Dejte mi knížku!
- Vraťte mu tu knížku, ať je klid.
- Vraťte mi ji!
- Zapomeň na knížku!
- Jen s tebou ztrácím čas!
- A já s tebou ne?
- Vraťte mi ji!
Hej!
Nejsi v Číně.
Jasný?
Tohle je Západ.
Nejsi na Východě! Spíš tě pověsej, než aby ti vrátili knížku.
Jsi ten nejpodrážděnější chlápek, jakého jsem kdy viděl.
Vydrž to deset minut a pak můžeš zase vřískat.
Já se pak třeba přidám.
Hlavně klídek.
Sedni si. Uvolni se.
Jsi uvolněnej?
Vypadáš spíš ztuhle.
Zvorali jsme to.
Zkusme začít jinak.
Ty se teda umíš rvát!
To jsem ještě neviděl.
Skládám ti tu poklonu.
Jsi na mě pořád naštvanej, že jsi šel špatným směrem?
Takovejm věcem se musíš smát.
Jako já na poušti.
Nechal jsi mě tam s hůlkama a já mohl klidně zdechnout.
Supi mi klovali do hlavy.
Moc nenamluvíš, co?
Nečekals, že znova potkáš starouše Roje, co?
- Opravdu jsi použil ty hůlky?
- Je to sranda, co?
Co jsi zač?
Jsem dvorní strážce čínského císaře.
Čína...
A co je to za knížku?
- Ta patří princezně Pej Pej.
- Komu?
Unesli ji ze Zakázaného města.
Zakázané město.
Princezna. Únos. Je to tajemný.
Císař nás pro ni poslal.
Vás?
Tebe a ty ve vlaku?
Jsou také císařští strážci.
Do Carson City mají přivezt zlato.
- Jaký zlato?
- Za princeznu.
- To zlato bylo ve vlaku?
- A... kolik zlata?
- Zlato za sto tisíc.
Můžete nám dát tu knížku, prosím?
Došlo k přehmatu.
Pane...
Vezmem knížku a vypadnem odtud.
- Pomůžeš mi?
- Pst.
Jo.
- Proč?
- Protože některý věci se prostě nedělaj.
Únos princezny je jedna z nich.
Taky cítím vinu, že jsem tě poslal do těch hor.
Připravil jsem tě o čas. Chápeš?
Seď klidně. Promyslím si to...
Můžeme dělat, že je nám špatně až přijde stráž, přepadnem ji.
Ten otřepanej trik funguje v Číně?
Tady už vyšel z módy. Ale jinak dobrý.
- Anebo...
Mám lepší nápad!
- Ne, uděláme to takhle.
Zůstaň na svý straně cely.
Já budu přemejšlet.
Co tu máme?
Je tu dřevěná stěna...
Dobře.
...polštáře...
Fajn.
A slamníky spoj to dohromady...
...vymysli něco.
Nic tu nemáme!
Co to děláš?
Přestaň!
Podrž to.
Svoje chcanky si drž sám!
- Močení je přirozený, ale...
- Namočená se neroztrhne.
Nevím, co to znamená.
Co dál?
Jakože s mokrou košilí ohneš mříže?
Takhle to myslíš?
Tisíce let stará civilizace a ty přijdeš jen s tímhle?
Styď se!
Tak přestaň
- Je to na houby.
Říkal jsem to.
Říkals, že se neroztrhne, ne že ohne mříže!
No tak zaber.
- Pomoz mi.
- Dobře, tak dělej.
Jen do toho.
Jsi silnej jako bejk!
Dokážeš to.
- Podrž to, já prolezu.
- Ne, ne.
Ty to podrž a já prolezu.
Ne!
Rukou ne. Přestaň.
- Rychle.
- Adios, mříže.
Jen klid.
Kámoše bych tu nenechal.
Zatlač.
Ne, ne, vem si to s sebou.
Zopakuj svoje kouzlo.
- Je moc suchá.
- Tak jí namoč.
Nechce se mi močit.
Ty...
Zatraceně.
No tak, půjde to!
- Pospěš si.
- Snažím se.
Nedívej se na mě.
Uvolni se-uvolni-půjde to.
- Díky, to fakt pomáhá.
- Už jsi uvolněnej?
Dobře, že jste tady.
Dojdu pro zbraně.
- Vezmi knížku!
- Mám ji.
- Kdo je ta krásná dáma?
- Moje žena.
- Jak dlouho už jsi tady?
- Čtyři dny.
Dobrá práce!
Dělej, naskoč.
Mizíme, parťáku!
Tak hodně štěstí.
Myslím, že po vašem se to řekne "sajonara."
Zdá se, že Fido dělá potíže.
Chceš, abych ti s tím pomohl?
- Ne, zvládnu to.
- Jasně.
Jak se zelenáč jako ty dostane do Carson City, aby zachránil svojí princeznu?
Nech toho.
Nemůžu se na to dívat.
Musíš to dát víc dopředu, takhle.
Vidíš?
Aby se ti to nesvezlo.
- Tak jo, udělám to.
- Co? Zachráním s tebou princeznu Pí Pí.
Pej Pej!
Nezáleží ti na ní.
To mě ještě málo znáš.
Vadí mi, když nevinej příslušník čínský aristokracie musí trpět.
Nebo jinak.
Vy přece věříte v karmu, je to tak?
Přemejšlel sem, proč na sebe pořád narážíme.
Jezdil jsem s hroznejma chlapama. Nemohl jsem jim věřit.
S tebou je to něco jinýho.
Vidím to v tvých očích.
Indiáni tomu říkají - Čipičava.
Co je to?
Ušlechtilost.
Máš jí na rozdávání.
Získal jsi parťáka, ale ne kvůli zlatu.
Plácnem si.
Proč si pliveš do ruky?
Zvyk, jak stvrdit slib.
No tak, do toho.
Jo. - to bude dlouhá cesta!
Tak se mějte, hoši.
Šalom!
- Šalom.
- Tak jedem.
Zatraceně!
Vypadá to, jako by tudy přešlo tornádo.
Jo, zastavil se tady Roj Ou Benon se svým parťákem.
Roj Ou Benon nemá parťáka.
Roj Ou Benon je mrtvej.
Není mrtvej.
Včera v noci zdrhli z basy se Šanghaj Kidem.
Šanghaj Kid?
Roj má novej gang?
To je ale všiváckej parchant!
Ušili na nás s tím Číňanem podraz, tohle mi zaplatěj!
Nos ho takhle na stranu, náramně ti sekne.
Jak vypadám?
Jako opravdickej kovboj.
Roy O' Benon, těší mě.
Jmenuji se Chon Wang.
- Dźon Vejn?
- Con Jank.
- Hrozný jméno pro kovboje.
- Proč?
Na nikoho nezapůsobí.
Ani ten copánek.
Proč si ho...
Vlastně nevypadá tak zle.
Na můj cop nesahej.
To bolelo.
Musíme jet do Carson City.
Nejdřív tě naučím pár věcí.
Dělej to po mně. - Co je to?
- Citlivost.
Zlepšuje reflexy.
Tohle jsou kolty.
Točení na levé, točení na pravé.
A tohle dvakrát dokola.
Při střelbě na velkou vzdálenost vydechuj, na krátkou se nadechuj.
Zacpi si uši, přijde rachot.
Jsem jako divokej mustang.
Nemůžeš mě ochočit.
Když mi dáš oves, napasu se, ale pak přeskočím ohradu a uteču.
Nic proti němu, mám ho rád, ale někdy se mi zdá divnej.
Řeknu ti to jinak: - Můj kůň není můj nejlepší přítel.
Kruci!
- Dej to sem!
Když se na tebe lidi začnou divně koukat, řekni: Zdravíčko.
- Zdravíčko?
- Rychleji, ať nemyslí, že jsi pomalej!
Zdravíčko.
Dělej to po mně.
Zdravíčko!
- Tady zaparkuj.
- Stejně se koukaj.
Nejsou tak tolerantní jako já.
- Džone...?
- To bolí.
Musíme na tom zapracovat.
Narovnej se, Džone!
Roji, hrozně to bolí.
Takhle s tebou nikam nejdu.
To bude dobrý.
- Roji, to jsi ty!
- Krucinál!
Jsem hledanej.
- Mrkni na to.
Pět set babek! - Ukaž.
- Hezkej obrázek.
Víš, co to znamená?
Holky z toho budou šílet.
- Vážně?
- Jasně.
Vezmu si toho radši víc.
- A mě taky hledaj!
- Co?
- Tady! - Ale ne!
To není správný!
- Já vím.
Nejsem ze Šanghaje.
Tisíc babek za poskoka?
Zlej sen!
- Opatrně, jo?
! - Boží spravedlnost!
Tisíc babek za chlapa, co neumí jezdit na koni! Ale přezdívka je fakt skvělá:
Šangaj Kid.
To má zvuk.
Sakra! Džone, pojď sem honem!
Tady zastavte.
Co se děje?
Zdravíčko!
Kruci, jde po nás hlídka!
- Co je hlídka?
- Myslím, že nás míjejí.
Ten zabiják vypadal jako šerif Natan Van Cleef!
Roy O' Benone, tady šerif Natan Van Cleef.
Vylez!
Panebože, je to on...!
Odhoď bouchačku a vyjdi s rukama nad hlavou.
A to samý platí i pro toho druhýho otrapu.
Vyhrál.
Roji, to je dobrý.
Ty toho chlapa totiž neznáš.
Jdu tam.
Pamatuj na princeznu.
Co to děláš? Stůj...
Jen klid, hoši.
Proč na mě střílej?
Jseš hledanej!
- Proč?
- Protože jsi psanec.
Já nejsem psanec!
Viděls plakát?
Holky z toho šílej.
Bohužel šerifové taky, víš?
Chtěj tě pověsit.
- Ou Benone, máš dvacet vteřin.
- Kruci! Ještě minutku!
Jdi dozadu, Jime a mrkni se jestli se nechystá pláchnout.
A pamatuj, Číňana chci živýho.
Já nejsem padouch.
Dokud budeš se mnou, tak jsi.
- Tys mě do toho zatáh!
Já dobrák.
- Ne, oba jsme padouši.
- Ne, jenom ty!
Jdi pryč!
- Nikam nepůjdu!
Jdi si sám!
- Já tě povalil?
- Dobrý.
Neumím karate, ale když jsem naštavnej, jde to samo.
Co se tam děje?
- Není ti nic?
- Tys mě vyhodil oknem!
- Máš to zlato?
- Zlato?
Jaký?
Špatná odpověď.
Nejsem ozbrojenej.
Nemám zbraň, nemůžete mě zastřelit.
To je zákon.
- Neboj se.
Pomůžu ti. - Ne, ne, Džone.
Bojuj se ctí a zvítězíš.
Zbláznil ses? To máš ze školky pro císařský stráže?
Zvedni je.
Hele, není tohle Šanghaj Kid?
Co kdybychom ho naučili tancovat?
Přepadl jsi špatnej vlak, synu.
Koukejte, šerife, já... Sklapni a seber kolty.
Z toho se nedá couvnout.
To jsem právě chtěl.
Co to děláš?
Přestaň šaškovat.
Nezlehčujte to, jo?
Tohle je souboj.
Nádherná a posvátná věc, kterou se lišíme od zvířat.
Nezávidím vám.
Připraven?
Proč se mi nepostavíš čelem?
I neobvyklý polohy někdy vedou k vyvrcholení!
No tak, Roji.
Dokážeš to? Nedokážeš?
Jedna...
Rozstřílí tě na hadry.
Ne ne, Roji, nepřemýšlej tak.
...dvě...
Buď jako kulka.
Jako první kulka.
- Vždyť já umřu!
...tři!
Souboj se ruší!
Zbabrals to, Džone.
Nikdy chlapa neruš uprostřed souboje.
Už jsem ho měl.
To mě žere.
Aspoň víte, jaký to je tahat vás v bryčce.
Nikdy mě nezlomíš, Fongu.
Dobře si prohlédněte ty tváře.
Jestli utečete, zabiju každou hodinu jednoho dělníka.
A začnu s touhle.
Neukazujte před ním svou bolest.
Já vím, kdo jste.
Prosím, nikomu to neříkej.
Tomu říkáš speciální úkryt? Jasně, Džone.
Dobrý místo, kde získat informace. Skrz Carson City neprojede nikdo, o kom by tady neslyšeli.
- Zeptáš se na princeznu?
- Jo, zeptám.
A nepřestanu, dokud každej nebude zpívat, jasný?
- Dlouho ses neukázal, Roji.
- Už jste viděly můj plakát?
- Rád vás vidím, pane.
- Zdravíčko...
Něco tu vyšťouráme, věř mi.
- Tohleto není dobrej úkryt.
- Uvolni se trochu.
Dej si panáka.
Ne. Chci princeznu.
To já taky, ale šerif po nás jde.
- Jo, kvůli tobě.
- Jo, jo. Za všechno můžu já.
Jaká je princezna?
Je hezká?
Otravná?
Nejsi způsobilý o ní mluvit.
Džone, pamatuj si, kde jseš.
Tady je Západ, ne Východ.
Jo?
Slunce vychází tam, odkud pocházím...
Vzpomínáš si.
- Je svobodná?
- Co?
Je vdaná?
Nebo je volná, co?
Pouze pro člena-císařské rodiny.
Jsi snad člen císařské rodiny?
Ty sotva.
Džone, to byl tvůj první vtip!
Na to se teď musíme napít.
- Jo!
- Ne.
No tak.
Pij.
- Jen jednu.
- Jasně.
Ale o princezně už takhle nemluv.
Slibuju.
Zahrajem si panákovanou?
Znáš nějakou čínskou?
V každý zemi je taková hra.
Jednu snad znáš.
- Uno maš. - Uno co? - Ještě jednou, uno maš.
Ještě jednou.
Já jsem tak mimo, Džone.
Co tu vlastně na Západě hledám?
Jsem hroznej psanec.
- Ne, jsi dobrej psanec.
- Nech toho. Jsem vrták.
- Ne, já jsem vrták.
- Ne. Vidíš ty jizvy?
Nejsou z boje.
Za pozdní příchod do stráže.
- Ty jsi dobrej, viděl jsem tě.
- Dobrej jsem tak na kecání.
To je fakt.
Dej tu ruku pryč, Džone.
- Ještě jednu?
- Už žádný pití.
Konec.
- Uno maš?
- No maš, Džone.
No maš.
Tak jdeš?
Kdo je tvůj legrační přítel?
Bláznivej císařskej strážce.
Je s ním děsná sranda, Fifi.
Roji, nikdy mě nenapadlo, že se dáš do spolku s Číňanem.
My dva vlastně nejsme parťáci.
Je to. - no, je to Číňan.
- Já už myslela...
- že je jako parťák?
Nebudu přece blbej!
- Co se děje?
Ty...! - A, Sanghaj Kid!
- Na! - Děvko!
Díky.
Ah, díky.
Uno maš?
Musíme vypadnout.
Šerif je dole.
Ne ne, šerif je támhle.
Sakra, Džone, cos mu udělal?
- Ne. Já s tebou nejedu.
- Pohni.
- Sakra, ty jsi zlitej.
Co to děláš?
- Ahoj, koni!
- Je čas na Hý Há.
- Hý... co?
Skočíš, přistaneš na hřbetě koně, zařveš Hý Há
- Hý Há.
- Sleduj a dělej to přesně po mně.
- Hý Há! Dobře. Jedem.
- Jedem? - Kde má hlavu?
Džone, vstávej!
Svažte je.
- Můj kůň je mrtvej?
- On ne, ale my jo.
- Ahoj, koni. Spí.
- Vstávej.
Nosíš pěkný bouchačky, Roji.
Přestaň vosahávat moje bouchačky, ty zvrácenej parchante.
Doufám, že odchází.
- Jste na řadě.
- Děkuji, pane Van Cleefe.
Takže, copak to tu máme?
Pan Ou Benon, zdá se.
Můžu dostat trochu vody?
To nestálo za řeč.
A tohle musí být slavný Sanghaj Kid.
- Chon Wang?
- Lo Fon?
Pamatuješ na druha ve zbrani?
Pamatuju si zrádce.
- Kde je zlato?
- Kde je princezna Pej Pej?
Tak dost. Jsme lidi. A máme kocovinu.
Nesnažte se bejt drsný.
Chtěl jste mluvit o zlatě, tak mluvme.
- Máte moje zlato?
- Jo, máme ho. - Kde je?
- Na bezpečným místě.
Říká pravdu?
Ne.
Tomu říkám improvizace!
Nesmí lhát.
Je vázán císařským výnosem.
Kdy už pochopíš, že nejsi v Číně?
Nikdy to nepochopí. Dovede jen plnit příkazy.
Aspoň - Mám svou čest.
Otroci nemají čest.
Teď už se nesmíš vrátit do Číny.
Tos neměl.
Vlasy jsi mu stříhat neměl, to mi věř.
Neberte to osobně, hoši.
Má věrnost-náleží císaři.
O cisaři už jsem slyšel.
To musí bejt chlap!
Je mu dvanáct.
Děláš si srandu?
Chceš zhebnout pro někoho, komu ještě nesestoupily varlata?
Z moci úředně mi svěřené odsuzuji tyto muže k oběšení za krk, dokud nepřestanou kopat nohama.
Půjdete do pekla, hoši. A odvezou vás tam vaše koně.
Pověsit!
Pověsit!
...
Hele, dej si pozor, ty zmetku!
Co to děláš?
Co se to děje?
Zastavte ty koně!
Poslouchej ten potok, Džone.
Nikdy jsem si nevšiml, jak krásnou melodii zpívá.
Koukni na ty zelený stromy.
Ani neznám jejich jména.
Hele, pojď se podívat.
Co je ti?
Co to děláš?
Pořád ti ležej v hlavě ty vlasy?
Než ti bude sedmdesát, budeš mítcopánek jako novej.
Odjíždím.
Hele, počkej ještě, zrovna jsme utekli smrti.
Dobře, dojdu si pro věci.
Pojedu sám.
- Džone, co to má znamenat?
- Slyšel jsem tě.
Slyšels mě, no a co.
Řekl jsi, že nesjem tvůj přítel.
Tokal jsem jen s kurvou, chápeš?
Jak můžu být tvůj přítel?
Jsem jenom Číňan.
- Džone, promiň.
Nechtěl jsem...
- Sajonara, Roji.
Počkejte tu.
Prosím.
Urazil jsi dlouhou cestu.
Doufám, že princezna, kterou hledáš, je hodna takové oddanosti.
Je to má povinnost, přivést ji domů.
Mám tu její oblíbenou knížku.
To je od tebe milé.
Ale kdyby si nepřála vrátit se do Zakázaného města?
Proč by tu chtěla zůstat?
Možná může pro zdejší lid udělat víc, než doma v Číně.
Princezno Pej Pej!
Prosím, nepřitahuj pozornost.
Prosím vstaň.
Princezno, musíte jít se mnou.
Nemohu.
Fong by se rozzuřil.
Princezno, nemohu vás tu nechat.
Prosím, vstaň.
Neklaňte se. Vstaňte!
Vstaňte!
Odejdu-li, Fong začne zabíjet ostatní.
Musím vás přivést domů.
Nařizuji ti, abys šel.
Běž. Běž!
Pracky nahoru, plešoune!
To jsem já, Roj.
Neruším?
Sledoval jsem tě, no a?
Co jsem měl dělat?
Jsi zelenáč.
Zabili by tě.
Musíme vypadnout.
Rychle, parťáku.
Musíme zachránit princeznu.
Pozdravujte císaře, princezno.
Přesně tak.
Džon Vejn je tady.
Proč jsi mu stříhal vlasy?
Já tě varoval.
Odhoď zbraň.
To je ona?
Je hezká. Vem si jí.
Tak hoši, odteďka to přebíráme my.
Džone, vstaň.
Myslel jsem, že tohle už je za náma.
Vidíš?
Vždycky bude otrokem.
Tohle je Západ. Ne Východ.
Slunce může vycházet tam, odkud pocházíme, ale tady slunce zapadá.
Mám to přeložit?
Princezna zůstává!
Já si vezmu zlato, ty princeznu.
Fonga oběsíme.
A hotovo, úkol je splněn.
Ale, ale.
Vidím, že jsme všichni vzorný křesťani.
Zatracenej parchant! Má moje kolty!
Milé, že?
Tohle vypadá na mexickej pat.
Až na to, že tu nejsou Mexičani.
- Trefil jsem vás?
- Ne, ale bylo to dost blízko.
Vy už jste mě málem zabil nejmíň sedmnáctkrát.
Osmnáct, devatenáct, dvacet.
Dneska jste ve formě!
Jak jsi tu moh do dneška přežít?
Měl jsem svoje kolty proklatě nízko!
Proklatě!
Vy jste měl pár dobrejch ran, já měl pár dobrejch ran.
- Což takhle dát si remízu?
- Co se děje, došly náboje?
Ne, mám poslední.
Vyndám teď všechny náboje, až na jeden.
Co ty na to?
To je fér. Fakt to uděláte?
To si piš, že jo.
Vyrazíme na tři.
Tak dobře, ale budu počítat.
Bojuj se ctí...
Jedna! Dvě. - dvě a půl! Dvě a sedm osmin!
K čertu, jak je tohle možný?
Zázrak.
Jsem nepřemožitelnej.
Nepřemožitelnej!
Přišel čas zemřít.
Tak adios, parťáku.
Roji!
Sebral zlato...
Tebe zajímá jenom zlato?
Jsou důležitější věci. Jednou to pochopíš.
- Co se stalo?
- Zabil jsem ho.
- Jak?
- Zastřelil jsem ho.
- Pověz mi pravdu.
- Byl to neuvěřitelnej zázrak měl jsem poslední náboj.
A on jich měl víc, tak jsemvyskočil a...
- Zůstává?
- Ano.
Můžu vstát?
Pracky nahoru, Ou Benone!
Neskutečný! Ukradne mi gang a ještě mojí hlášku.
Zlej sen! Roji!
Pojď sem!
Přestaň. To je Volis.
Ušil jsi na nás v tom vlaku pěknou boudu. To ti nedaruju!
Zůstaňte tady. To není váš boj.
Ne, půjdu s tebou.
Jsme parťáci.
To je hezký.
- Utečte zadem.
- Ne. Nebojte se.
Slibuji, že se vrátím.
Sliby se musí plnit.
Schovej se!
Co to děláš?
Blázníš?
Nemůžou mi ublížit.
Stal se tu zázrak.
Bylo to...
Hej, vychcánku!
Čas se krátí, Ou Benone.
To je konec.
Můžem je dostat.
Jo, můžem je dostat.
Kolt.
Ty jsi vážně Šanghaj Kid.
Bylo to s tebou fajn, parťáku.
Vyrazíme na tři. Počítám.
Ne, já počítám.
Takže oba.
- Indiáni! Hele!
- Ne, moje rodina!
Moje rodina!
Přátelé!
Bratři!
Vždycky měli za idiota, ale co ty na to, vrátit se do party?
- Jo, co říkáš?
- Že na to kašlu.
A že půjdete do basy.
Hau, kimosabe.
Snad budu mít příležitost ti poděkovat, žes nás zachránila.
Nerozumí mi ani slovo. Škoda, že je mezi náma rozdíl.
Já jsem kovboj a ty indiánka, ty o voze, já o koze...
Prostě nemůžu přijít na to, co...
Sklapni, Roji. Moc mluvíš.
Támhle jede, přesně na čas. A veze prachy na vejplaty.
Nevím, jestli si na tohle zvyknu.
Neboj, zvykneš si.
Jako muži zákona už nebudeme mít tolik ženskejch.
Nejde to dohromady.
A taky bych měl změnit jméno...
Vážně?
Jak si budeš říkat?
Mý pravý jméno je Yajet Arp, ale...
Příšerný jméno pro kovboje.
- Hrozný.
- Vážně?
- Zní hůř než Džon Vejn?
- Roji, koukni. Támhle jedou.
Jo, amatéři!
To je můj trik!
Jedem, Roji.
Dáme jim lekci.
Slib, který jsi mi teď dal, musíš splnit.
Haló?
Byl to jeden z tvýho režimintu.
Co?
Regimentu.
...jeden z tvých banditů.
Byl to jeden z tvýho regimentu bandistů. Dentistů.
Dneska si nečistil zuby.
A co ten tvůj cop?
Jdem tančit?
Jaká je princezna?
No tohle? ! To ne!
Uno maš, prosím...
Moc vám děkuju princezno.
Miluju vás, princezno! ?
Mluvím s tebou.
Otoč se.
A co když ti na to seru?
- Subtitles ripped and additional work made by k0C0UR 04/2003 -
Ó, Múzo! Zapěj skrze mne a vypravuj příběh o muži zběhlém v umění válečnickém, o poutníku, sužovaném osudem.
Opři se do toho.
Pořádně.
BRATŘÍČKU, KDE JSI?
Přátelé, je někdo z vás kovář?
Snad se alespoň někdo z vás učil umění metalurgickému před tím, než ho stísněné poměry odsoudily k bezcílnému putování?
Na vás dva vůbec není spoleh!
Promiň, Everette.
Tak dobře, přebrodíme řeku a... Moment!
Proč bys měl bejt šéf zrovna ty?
Pete, musí to být někdo se schopností abstraktního myšlení.
Pokud ovšem nedosáhneme konsensu, budeme hlasovat. Fajn!
Navrhuju svoji maličkost!
A já zase tu svoji!
Já jsem pro, chlapi.
Svezete nás, starý pane? Jen si nastupte, hoši.
Nastupte si!
- Sloužíte u dráhy, dědo?
- Nesloužím nikomu.
- Ale jméno snad máte, ne? - Nemám jméno.
Zřejmě i proto máte problémy najít si výnosné zaměstnání.
- Víte, systém volného trhu...
- Hledáte velké bohatství. Vy tři, jež nyní tíží okovy, naleznete bohatství.
Nebude to však bohatství, po němž prahnete. Nejdříve...
Nejdříve vás čeká dlouhá a svízelná cesta.
Cesta lemovaná nebezpečím.
Spatříte věci, které vydají na poutavé vyprávění.
Uvidíte krávu na střeše stodoly.
A nespočet děsivých výjevů.
Neřeknu vám, jak dlouhá ta cesta bude.
Nebojte se překážek. A osud se vám bohatě odmění.
I když se bude cesta klikatit, a vy už budete umdlévat, nesmíte z ní sejít.
Jinak nedojdete spásy.
Žádný strach, ten poklad tam je.
Ale jak se o něm dozvěděl on?
To nevím, Delmare.
O slepých se říká, že jsou nadaní zvláštními schopnostmi.
Snad až nadpřirozenými.
Čtení budoucnosti mezi takové jevy bezesporu patří.
Pokud je jedinec připraven o schopnost vidění, pak...
On řekl, že ten poklad nenajdeme kvůli nějakejm překážkám.
Byl to jen pošetilý stařík.
Sám jsem ten poklad zakopal.
Snad nám kovárský um tvého bratrance vrátí svobodu pohybu.
Dál ani krok!
- Vy jste z banky? - Ty jsi Washův kluk?
Jo!
A mám sejmout každýho, kdo je z banky!
My ale nejsme z banky, špunte.
Taky mám sejmout každýho, kdo přinese lejstra!
- My žádný lejstra nemáme.
- Jednoho ouřadu už jsem picnul!
Ty jsi ale šikula. Máš tu někde fotříka?
Ahoj, Pete, co je to za lidi? Moc mě těší, pane Čuňomlate.
Jsem Odysseus Everett McGill.
A já jsem Delmar O'Donnel.
Jak se vede, Washi?
Je to už nejmíň 13 let, co?
Počítám, že chcete setřást ty želízka.
Bratránek Vester zbankrotoval. Bude to rok, co si hodil mašli.
A co strejda Ratliff?
Krávy mu pochcípaly na sněť.
Ty zbylý nedojí a kluk skapal na příušnice.
Kde je Cora, Washi?
Nemám páru.
Paní Čuňomlatová v-z-a-l-a r-o-h-a.
- Asi hledala odpovědi. - Možná.
Jsem rád, že ji mám z krku.
Ale schází mi její kuchyně.
- Ten guláš je šmakózní. - Myslíš?
Porazil jsem tu mrchu minulý úterý.
Začíná už zavánět.
To je pro dnešek vše z relace "Taťulda O'Daniel mele pro vás".
Já jsem Taťulda O'Daniel.
Snad se vám ta dřevní muzika líbila.
A když chcete uklohnit pár lívanečků nebo fůru vdolečků, použijte čistou vodu a poctivou mouku od Taťuldy O'Daniela.
Já už to asi zalomím. Poslyš, Washi...
Bylo by příliš bláhové žádat tě o sítku na vlasy?
V prádelníku jich pár bude.
Ještě po paní Čuňomlatové. Jen si posluž.
Mně jsou k ničemu.
Vstávat, hoši!
Co moje vlasy?
Tady je policie!
- Jste obklíčený! - Kruci!
Teď babo raď!
Vyjděte s rukama nad hlavou!
A žádný finty!
Jste bez šance!
Kruci, ted babo rad!
- Hrome, co se děje?
- Wash nás prodal. Co to kecáš?
- Wash je příbuznej!
- Promiň, Pete!
Jsme sice příbuzný, ale teď je krize.
Musel jsem to udělat!
Já tě zabiju!
Jidáši Iškariotskej Čuňomlatskej!
Ty zapařenej koňožroute!
Kruci, teď babo radď!
Ať chcípne!
Táta mě před Čuňomlatama vždycky varoval!
Pojde si pro nás, fízlové!
Řekli jste si o to. Musíme vás vykouřit.
- Kruci, teď babo radď!
- Zapalte to.
Počkejte, co takhle vyjednávat?
Dohodneme se. Nesnáším oheň! Vy uprděný tchoři!
Počkej, musíme jednat ve shodě.
Opatrně s tím ohýnkem, hoši!
Hodď to tam, synku.
Nesnáším oheň.
Podělaný poldové!
Svatej Kryštofe!
Pryč od toho auta, než vybouchne!
K zemi! To není popcorn!
Utíkejte!
Nasedněte, chlapi.
B-e-r-u r-o-h-a.
Pojde, hoši! Pohyb!
Co tu děláš?
Máš bejt v pelechu!
Ty mi nemáš co poroučet!
Vy uslintaný zloději aut! Choleru na vás!
Mazej domů a poslouchej tátu!
Co s tím ksakru je?
Ten díl sem z Bristolu půjde čtrnáct dní.
Tady máte pomádu.
Čtrnáct dní?
To je na pendrek!
Nejbližší opravna je v Bristolu.
Moment, tuhle pomádu nechci. Chci Ferdu Fešáka.
To neberu.
Já beru Šviháka.
Na Šviháka kašlu, himlhergot!
Moje značka je Ferda Fešák!
Pozor na jazyk, mladý pane.
Tady jste ve slušným krámě.
Můžu vám Fešáka objednat. Přijde za čtrnáct dní.
To je geografická anomálie! Všechno je odsud čtrnáct dní!
Tak nic.
Stačí mi těch 12 síťek na vlasy.
Nevypadalo to jako Horní Dolní, ale kvalitní pomádu neměli.
- Sysla, Everette?
- A hnací řemen až za 2 týdny.
Přehradu napustí jednadvacátýho a dneska už je sedmnáctýho! To vím taky.
Za čtyři dny bude ten poklad na dně jezera!
- Pešky to nemůžeme stihnout.
- Máš pravdu.
- Sysla, Everette? - Ale starej stratég má plán.
Aspoň co se týče dopravy.
Jak mi bude držet účes, to nevím.
Jak s tímhle seženeme auto?
Prodej je.
Počítám, že citové vazby k nim má jen Wash.
Washingtonovi Bartoloměji Čuňomlatovi.
Od jeho milující Cory. Na důkaz věrné lásky.
Měl je ve stole.
Koupíme si přibližovadlo a ještě nám zbyde.
Ty máš ale dlouhý prsty. Sysla?
Ty mizernej chmatáku!
Ukradls je mýmu příbuznýmu!
- Který nás chtěl zradit.
- Ale tos ještě nevěděl!
- Jenom jsem si je půjčil.
- To je nesmysl!
Jen bloud hledá v zákoutích duše logiku. Kdo to tu zpívá?
Vypadá to na nějaký shromáždění.
Dáš si sysla? Ne, díky, Delmare.
Třetina sysla by pouze rozdráždila můj apetýt.
Můžeš ho zbaštit celýho.
My s Petem už jsme měli.
Narazili jsme na celý hejno syslů.
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého... Tonoucí se stébla chytá. Všichni hledají odpovědi.
Kam sakra běží?
Mě snad omejou!
Delmar je spasenej.
Chlapi, jsem vykoupenej!
Kazatel smyl všechny moje hříchy.
Odteďka už jdu po správný cestě.
Odměnou mi bude věčný nebe!
Cože, Delmare? Máme přece v pácu jiný věci.
Kazatel říkal, že smyl moje hříchy.
I tu vloupačku v Yazu. Tvrdils, že jsi nevinnej.
To jsem lhal.
Ale ten hřích smyl kazatel taky!
Bůh ani nikdo jinej už na mě nic nemají!
Pojde do vody. Je skvělá.
Hledej.
Hodnej pejsek.
Překvapuješ mě, Pete.
Měl jsem tě za chytřejšího, než je Delmar.
Ale máme na to vykoupení svědky.
To je fuk.
S Pánem jste si kvit, ale úřady jsou mezkovitější.
Měls jít s náma. Ono by tě neubylo.
Aspoň by z tebe už netáhla ta pomáda.
Nemám zájem nechat se obluzovat směšnou pověrou jako vy dva.
A můj přípravek na vlasy voní velmi příjemně.
Křest!
Jste pitomější než pytel preclíku.
S váma dvěma bude ještě kříž.
Zastav, Everette. Svezeme toho dehtáka.
Jedete přes Tishamingo? Jasně. Naskoč si.
Zdravím, hochu. Jsem Everett.
Ti dva tupci jsou Pete a Delmar.
Nepřibližuj se k Petově hubě.
Už třináct let nežral nic než vězeňskou šlichtu, sysla a koninu.
Díky za svezení, pane.
Jmenuju se Tommy Johnson.
Těší mě, Tommy.
Nikde jsem tu neviděl ani stavení.
Kde ses tu vzal?
Včera o půlnoci jsem na tý křižovatce prodal duši ďáblu.
Svět je směšně malý, pokud jde o duchovní záležitosti.
Pete a Delmar byli právě spaseni.
Jen já pořád nic.
- Neposmívej se, Everette.
- Za cos prodal duši, Tommy?
Naučil mě pekelně dobře hrát na kytaru.
A za to jsi zatratil svou nesmrtelnou duši, synu?
Nebyla mi k ničemu.
Vždycky mě zajímalo, jak vypadá ďábel.
Samozřejmě že existuje celá škála šotků a rarachů, Pete.
Ale sám Satan je rudý, šupinatý, s rozeklaným ocasem a vidlemi.
Tak to není, pane.
Je bílej zrovinka jako vy.
Má prázdný oči a dutej hlas.
Po boku má zuřivýho hafana.
- A on tě poslal do Tishaminga? - Ne.
To byl můj nápad.
Je tam chlápek, co zacáluje, když mu zazpíváte do plechovky.
A když jste hodně dobrý, tak přitlačí.
V Tishamingu?
A kolik platí?
Tak, chlapi, za mnou.
Haló?
Kdo to tu má pod palcem?
Já.
Co jste zač?
Já jsem Jordan Rivers.
A tohle jsou Hoši od Syslí řeky.
Zpíváme písně o spáse.
Prej slušně zaplatíte, když vám zazpíváme do plechovky.
Přijde na to.
Zpíváte negerský písničky?
My jsme černoši, pane.
Až na našeho doprova... doprava... - Toho, co hraje na kytaru.
- Ale já černochy nenahrávám.
Mě zajímá jenom dřevní muzika.
Lidi jí nemaj nikdy dost. Pouští ji Taťulda O'Daniel.
Takže díky a sbohem.
Hoši od Syslí řeky jsou v dřevní muzice jako doma.
- Máme ji zmáknutou, že jo?
- Správně!
- My nejsme ani tak černý.
- Až na našeho kytaristu.
Já jsem chlap, co trpí žalem, celej život trable mám.
Kentucky už dal jsem vale, svoje mládí prožil tam.
To jsou štosy, brácho!
Tys fakt musel prodat duši ďáblu!
Hoši, zadrnkali i zazpívali jste to na jedničku.
Víte co? Pojde sem a podepište mi ty lejstra.
Každej dostane deset babek.
Dobře, pane.
Ale Mert a Aloysius udělají jenom tři křížky.
- Jen čtyři z nás jsou gramotný.
- Pro mě za mě.
Pane, věřte nevěřte, ale uvnitř je chlápek, co vám dá 10 babek,
To určitě, ty jelito.
Já tu dělám rozhlasovej pořad.
Tohle je guvernér Meneláos "Taťulda" O'Daniel.
A bude moc rád, když si koupíte jeho mouku a budete ho volit.
- Nejlepší guvernér všech dob! - A všech států.
- A všech obvodů a okrsků.
- Já to myslel jinak.
Neohřejete si polívčičku, pane?
Já ti dám polívčičku, ksichte!
Vím sám, jak si naklonit voliče. Nejsem troškař.
Já komunikuju masově!
Jo, to má váhu.
Štěstí že tvoje máma nepřežila porod.
Jinak by umřela hanbou! Nazdar!
Jak se vede?
Radši se uložíme tady.
Jo, v tý stodole to smrdí.
Beze všeho.
Brzy už budeme spát na prachovejch polštářích.
Milión dolarů.
Milión dvě stě tisíc.
Pět set tisíc pro každýho.
Čtyři sta, Delmare.
Pete, co uděláš se svým podílem?
Otevřu si na západě fajnovou restauraci.
Budu tam dělat vrchního.
Vítat všechny nóbl hosty, chodit do práce ve smokingu.
Personál mi bude říkat "ano, pane", "ne, pane".
A jídlo budu mít zadarmo.
A co ty, Delmare?
Co uděláš se svejma prachama?
Najdu si ty zmetky v hypotéční bance v Indianopole, vysázím prachy na stůl a koupím zpátky rodinnou farmu.
Když nemáš grunt, tak jsi špunt.
A co ty, Everette?
Cos měl za lubem, když jsi to šlohl?
Neměl jsem plán.
To mi na tebe nepasuje.
Končíme, pánové. Tady je policie.
Jste bez šance!
Hergot, našli naše auto.
Nemáme nejmenší chuť se s váma dál mazlit, hoši!
Kruci, berem draka.
Sakra, musím se vrátit do auta pro pomádu.
Neblázni, Everette.
Musíme v-z-í-t r-o-h-a.
- Kde je Tommy?
- Už se vypařil. Byl vylekanej až hrůza.
Jdeme.
To je na pytel.
Tři špinavý vágusy nikdo nevezme.
Navíc když jeden z nich nedokáže zavřít chlebárnu.
Tvoji jedovatou poznámku neuznávám za hodnu odpovědi.
Ale rád bych se vyjádřil k tvému negativistickému postoji.
Jen pohled na tu božskou květenu vůkol.
Vezmi si příklad z Delmara.
Jo, ze mě.
Říkej si tomu neopodstatněný optimismus nebo třeba tupost.
Ale je nesporným faktem, že už za tři dny skutečně tady napustí přehradu.
Jedu dobře do Itta Beny?
- Do Itta Beny? - Itta Beny?
Není to...
- Když pojedete pořád rovně...
- Ne, tak ne.
Já spíš myslím...
- Jede tudy. - Ne, tudy ne.
Já myslím, že tahle cesta vede až do...
I když ne úplně. - Ne, vlastně ne.
- Můžete si to promyslet v autě.
Umíte někdo zacházet s walthrem PPK?
Tak s tím vám nepomůžeme. To asi nebude v Mississippi.
Příteli, vysypaly se vám nějaký bankocetle.
Nacpete je zpátky do pytle.
Doufám, že nejste nějaký lotři?
Až do včerejška jsme byli.
Ale já a Pete jsme už spasený.
Já jsem Delmar.
To je Everett.
George Nelson.
Těší mě.
Vemte to za mě, příteli.
Podejte mi ten mašinkvér.
V jakým oboru podnikáte, Georgi?
Pojde si pro mě, poldové!
Plochonohý, ploskolebý prďolové!
George Nelsona nikdo nedostane!
Měřím tři metry a pořád ještě rostu!
Krávy jsou ještě horší než poldové!
Georgi, dobytek ne.
Pojde si pro mě, vy pidlovoký parchanti pod penzí!
Hoši, to bude rekord. Tři banky za dvě hodiny!
Tak vážení, otevřít trezory!
Jsem George Nelson a vydrancuju vaše město!
To je ale poděs, co?
Všechny prachy do pytle!
Na co zíráš, dědulo?
Promiňte, Georgi, máte promyšlený plán na ústup?
Jasně, chlapi. Tohle je můj plán.
Takovej arzenál ještě neviděli!
Díky, vážení.
Ježíš vykupuje, George Nelson vylupuje.
Dojdi pro auťák, Pete!
To je Koblížek Nelson.
Kdo to řekl?
Která pitomá, hanebná, nactiutrhačná mrcha to řekla?
Jmenuju se George Nelson! Je to jasný?
Ona to tak nemyslela, Georgi.
George Nelson! Ne Koblížek!
Pamatujte si to! A řekněte to všem!
Jsem George Nelson, rozenej raubíř!
To byla bžunda, co, Georgi?
Jo.
Kéž bych nebyl spasenej.
Dělat banky. To může jednoho celkem uspokojovat.
Jde to.
Do psích kulí!
Já to asi zabalím.
Můžete si klidně nechat můj podíl z lupu.
Kam jdeš, Georgi?
Nevím.
To je fuk.
Co asi George žere?
Delmare, kdo vyhledává vzrušení, muže snadno narazit.
Napřed jsi král, a pak tě pronásledují výčitky.
Náš milý přítel George je jako toulavá kočka.
A jeho vlastní nálady s ním smýkají za ocas.
Myslím, Delmare, že se George zase vzpamatuje.
Ještě neřekl poslední slovo.
Taťulda vám věší bulíky na nos! Volte Homera Stokese!
Uděláme v tomhle státě pořádek.
Vol Stokese, bratře!
Mám pro vás nachystanou další placku.
Eudora, neteř mýho bratrance Ezzarda, vám zazpívá cajdák se svojí sestřenicí Tom - Tom. Určitě vás to chytne za srdce.
Co si přejete, pane Frenchi?
Chtěl bych mluvit s Hochy od Syslí řeky.
Na ty se nějak nepamatuju.
Nahráli tu skladbu.
Fajn vokály, kytarovej dopro... dopra...
Už vím.
Byla to partička barevnejch hochů.
Byli to fajn kluci.
Odzpívali to a zdekovali se.
Ta nahrávka je trhák jako hrom.
Hrajou ji až v Mobile!
- Ne. - Lidi po tom šílej.
Mělo to sílu.
Hernajs, musíme je najít a podepsat s nima smlouvu.
Krucinálfagot, pane Lunne, nesmí nás předběhnout konkurence.
Musíme je najít dřív.
- Ano, pane.
- Ano, pane.
Máte "Smůlovatýho chlapa" od Hochů od Syslí řeky?
Ne, paní.
Včera nám to přivezli, a jen se po tom zaprášilo.
Přestaň, Delmare.
Zastav!
Pete má asi nějaký puzení.
Zdravíčko, dámy. Já jsem Pete.
Představíš nás, Pete?
Nevím, jak se jmenujou. Ale viděl jsem je první.
Dobré odpoledne, dámy.
Já jsem Odysseus Everett McGill.
Vy jste ty nejlíbeznější...
Nejlíbeznější vodní žínky, co jsem kdy...
Pálenka z kukuřice.
Everette.
- Everette.
- Moje vlasy.
Koukej.
Pete, ukaž se!
Pete!
Teď není čas hrát si na schovku!
Nech si ty svoje opičárny.
Svatá dobroto, Everette.
Nechali tu jeho srdce.
- Co tě to popadlo, Delmare?
- Copak jsi slepej, Everette?
To mu udělaly ty Sirény.
Umilovaly ho k smrti a proměnily ho v nadrženou ropuchu.
Pete!
Pete, to jsem já, Delmar.
To jsem já, Delmar.
Everette?
Co si počneme?
- Co když to není Pete?
- Ale je! Jen se podívej.
Musíme najít nějakýho čaroděje, aby ho proměnil zpátky.
Pochybuju, že to je Pete.
V nóbl restauraci nemůžeš vyndávat ropuchu.
To se nehodí.
Takhle to ale vypadá, že se za něj stydíme.
Taky že se za něj stydím.
Podle mě si to zaslouží. Neměl smilnit s nevěstkou babylónskou.
Nic se neděje pro nic za nic.
Vypovídá to o jeho charakteru.
My jsme chtěli taky smilnit!
Omluvte mého neotesaného přítele. Neumí se chovat.
Dáme si dva bifteky a gratinované brambory. A k pití to nejlepší šampaňské.
Ve vaší spižírně by se asi nenašlo pár larev či ponrav, že?
Tak nám přineste jen pár listů čerstvé kapusty.
- Ano, pane. - Děkuji vám.
- Mluvíš jako skoták...
- Vy asi nejste zdejší.
Jmenuji se Daniel Teague, známý jako Velký Dan Teague.
Nebo prostě jen Velký Dan.
Těší nás.
Já jsem Everett McGill a tohle je Delmar O'Donnel.
V mém oboru si nemůžu dovolit pauzy v hovoru.
Musím vám dát za pravdu.
Mluvíte mi z duše.
V jakém oboru podnikáte? Jsem obchodník, pane McGille!
A co že prodávám?
Pravdu.
Od knihy Genesis až po Zjevení.
Tušíte správně, slovo Boží.
A věřte, že se to v těchto bědných časech sakra vyplácí.
Lidé se pídí po odpovědích a Velký Dan jim je nabízí.
A čím se zabýváte vy a váš mlčenlivý přítel?
My jsme... Jsme podnikatelé, pane.
Právě máme něco rozjednaného.
Ale jsme otevřeni všem nabídkám.
Líbíte se mi.
Mám pro vás návrh.
Uhraďte za mne útratu. Nechte si zabalit oběd, a pak se uchýlíme na jisté místo, kde vám poradím, jak sloužit Bohu a zároveň i zbohatnout.
Proč ne. Alespoň si promluvím s někým na úrovni.
Nezapomeňte na tu krabici.
Ta zatracená kampaň začíná skomírat!
Potřebujeme injekci. A nejmíň koňskou dávku.
Dneska by Stokes vyhrál na celý čáře!
On je reformní kandidát, Taťuldo.
- Jo?
- Lidem se ty reformy líbí.
- Taky musíme nějakou vymyslet.
- Já ti zreformuju palici, pako.
Co mám reformovat, když jsem v úřadě?
Nemáte lepší nápad? Reforma!
Pro Kristovy rány boží!
Eckarde!
Už abys mi začal psát odstupující řeč.
Dobře, Taťuldo.
Dělám si srandu, ty nechápavej mamlasi!
Podej mi klobouk!
- Taťulda si dělal srandu.
Díky za tu pečínku.
Jsem stále při chuti.
Sice jsem obědval, - ale nebyl jsem ještě zcela sytý
- Rádo se stalo, Velký Dane.
Díky též za to ticho.
Při degustaci se zdržuji konverzace.
Někteří zkoušejí obojí najednou.
Což je neotesanost.
Kde jsme skončili?
Jak zbohatnout při službě Bohu.
Mluvíš stroze, ale k věci, příteli. Ano, prodej biblí.
Není to nic složitého.
Za prvé musíte sehnat zboží. Slovo Boží je dobré zboží.
A pak musíte najít zákazníky.
Je třeba být zručný psycholog.
A z tohoto oboru vám nyní zamýšlím dát malou lekci.
Odvažuji se tvrdit, že jsem rovněž všímavý pozorovatel lidí.
Toho jsem si všiml už v té restauraci.
Zavedl jsem vás na toto místo, abychom zde zahájili seminář.
- Co to má znamenat, Velký Dane?
- Jde jen o prachy, hoši!
Chech tá ky! Nechápu, Velký Dane.
A teď se ti podívám na zoubek.
A taky do tý škatulky.
Cože? Vy tam máte ropuchu?
Ničemu nerozumíš.
To je Pete...
Pete...
Z ropuch dostanete bradavice.
Konec vyučování.
Na viděnou, hoši.
Sbohem a šáteček.
Velký Dan Teague se loučí.
Kde jsou?
Mluv, ty jižanskej parchante!
Kam mají namířeno?
Ječením si kůži nezachráníš!
Jenom když kápneš božskou!
Kam mají namířeno?
Lumpe. I.O.
Vlahý letní déšť.
Jako Boží milost.
Kamarádi tě opustili, Pete.
Je jim fuk, kde jsi.
Dobře...
Tak kopni do tý bedny.
Sejdeme se co nevidět.
Hergot!
Bože, odpusť mi to. Počkat.
Pete, pokoj jeho duši, by si přál, abychom pokračovali.
Byl to starý mrzout. Neoddával se přehnané sentimentalitě.
Není fér vykopat ten poklad bez něj.
Snad si zasloužil být rozmačkán.
Nebyl to příliš vnímavý člověk.
Musíme se dát do kupy a sehnat nějakou pomádu. Hned se budeme cítit lépe.
Všechno půjde líp.
Asi jsme nedaleko od vězení.
Jsou to chudáci.
Připadá mi, jako bysme zdrhli před rokem.
Má Pete bráchu?
To bych musel vědět.
To mám asi od slunce.
I když bouře dnes zuří krajinou, poslední naděje zbývá snad, že se mraky brzy už rozplynou, vyjde slunce a zase nás začne hřát.
Nádhera.
Sluníčkáři se mnou jistě budou souhlasit, že stát Mississippi si nemůže dovolit další čtyři roky vlády Taťuldy O'Daniela!
Další čtyři roky bratříčkování!
Protekcionářství! Hulvátství!
A sloužení cizím zájmům!
Máte před sebou jasnou volbu.
Taťulda O'Daniel, otrok cizích zájmů!
Homer Stokes, služebník malého člověka.
Je to tak, pidimužíku?
Má recht!
Dámy a pánové!
Malý člověk mě pověřil, abych se chopil koštěte reformy a udělal v tomhle státě pořádek!
Pomašíruješ zpátky do mlejna, Taťuldo! Každý ať se stará o sebe!
V úterý ty darebáky smeteme! Vláda bez poskvrny, vláda oddaná lidu.
A teď holčiny Wharveyovy!
Holčiny Wharveyovy?
Říkal holčiny Wharveyovy?
Copak nám zazpíváte, děvčátka?
Na silnicích.
- Krucinálfagot! - Ty je znáš, Everette?
Tati!
Tati!
- Tati?
- To není náš táta. Jak to, že ne?
Jste McGillovy.
Ale tebe přece srazil vlak.
- Žádnej vlak mě nesrazil.
- Máma říkala že jo.
- Bum!
- Nic nezbylo. - Jen mastnej flek na kolejích.
- Žádnej vlak mě nesrazil.
- Jmenujeme se teď Wharveyovy.
- To je mámino dívčí jméno.
- Máš taky dívčí jméno, tati?
- To nemám.
- To máš teda smůlu.
- Máma má novýho fešáka.
- Je to její nápadník.
- To jsem slyšel. - Je prej perspektivní.
- Dal jí prsten?
- Velikánskej.
- S kamenem.
- Máma si to ověřila.
- Je pravej. - Je to nápadník.
- Jak se jmenuje?
- Vernon T.
Waldrip. - Strejda Vernon.
- Do zejtřka.
Pak to bude táta.
Já jsem váš táta!
Já jsem hlava rodiny!
Ale nejsi perspektivní!
- Kde je máma?
- Je v obchodě. Nakupuje dudlíky.
- Tati!
- Ahoj, broučku!
Jak se máš?
- Kdo je sakra tohle?
- Starla Wharveyová.
Snad Starla McGillová.
- Jak to že o ní nic nevím?
- Protože tě srazil vlak. Proč vykládáš holkám, že mě srazil vlak?
Spoustu důležitejch lidí srazil vlak.
Třeba soudce Hobbyho.
Měla jsem jim říct, že sedíš a rozvedla jsem se z hanby?
To chápu, ale jsem v ošemetné situaci stran svých potomků.
Dobrý den, Penny.
Obtěžuje vás ten muž?
Vy jste Waldrip?
Přesně tak.
Používáte moji vlasovou kosmetiku?
- Vaši vlasovou kosmetiku?
- Pardon.
Jestli sis toho nevšimla, tak mě vlak nesrazil.
A cestoval jsem spoustu mil, abych uviděl svoji ženu
- a svých šest dcer.
- Sedm, taťko.
Tvýho taťku srazil vlak, Alvinelle.
- Penny, přestaň už.
- Ne, ty přestaň!
Tady Vernon má práci, je perspektivní.
Co jseš ty?
Tak já ti to řeknu.
Já jsem hlava rodiny!
- Nesmíš si ho vzít.
- Ale ano.
Zítra si ho vezmu. Musím myslet na svoje dcery.
Ony na mě spoléhají.
Vernon jim zaplatí hodiny klarinetu.
A ty ses uměl jen dát srazit vlakem.
Ty prolhaná, nevěrná kubeno!
Tak prrr!
Mojí snoubence nadávat nebudete.
Že ne?
A vy si nevezmete moji ženu.
Co to je za chlapa?
Není to můj manžel.
Asi nějaký tulák.
Nějaký ztroskotanec.
A už nikdy nechoď do Woolworthu!
Proradná, falešná mrcha.
Nevěř ženskejm, Delmare.
Když si to zapamatuješ, tak jsi se mnou nemarnil čas.
- Dobře, Everette.
- Srazil mě vlak!
Pro ženský pravda nic neznamená! Všechno si překroutí!
Už jsi někdy měl ženskou?
No, já... Napřed musím vykoupit rodinnou farmu.
Pak na to bude čas. To ano, ale možná ani pak ne.
Žena je ten nejkrutější vynález, který ztrpčuje mužům život!
Nevěděl jsem, že jsi hlava rodiny. To víš.
Rozsel jsem své sémě...
A podívej, jak jsem dopadl.
Co se to k čertu děje?
Tak jo, chlapi! Ať se vám ten film líbí.
Nehledejte ten poklad.
Nehledejte ten poklad.
Je to past.
Políčili si na vás.
Nehledejte ten poklad.
Mysleli jsme, že jsi ropucha.
Mysleli jsme, že jsi ropucha.
Nehledejte ten poklad.
Ticho tam!
Koukejte se na film!
Já ten zákon podepsal.
Jsem vyhlášenej přítel farmářů.
Mám snad začít drcat dobytek?
To nemůžeme, Taťuldo.
Pobouřilo by to naše voliče.
My žádný nemáme!
Stoker má voliče!
Je to dobře vedená kampaň.
Trpaslík, koště a tak.
- To se musí nechat.
- Prachsakra dobrá práce.
- Hele, já mám nápad.
- Jakej, Juniore?
Najmeme si menšího trpajzlíka, než má Stokes.
Ty natvrdlá, vylízaná paštiko!
Nemůžeme se přece opičit.
I kdyby náš prcek byl menší.
A v tom je právě ta svízel.
Stokes má svěží nápady.
On je v kurzu, a my patříme do šrotu.
To je jen věc...
-...názoru.
- Přesně tak.
- Proto mu nestačíme.
- Dá nám na frak.
- Spíš nám natrhne triko.
- Ne, dá nám na frak.
- To není přesný vyjádření.
- Tak bych to vyjádřil já.
- Pro tenhle případ se hodí triko
Odpusť mi, Bože, nedokázal jsem pohlídnout na druhej břeh.
Pete...
Tiše!
Nemůžeme tu bejt dlouho.
Byla to slabá chvilka.
- Nežvaň, musíme se zdekovat.
- Moje řeč.
Vylákaly mě do řeky a svázaly jako vepře. A pak mě práskly poldům.
To se dalo čekat.
Typické ženské chování. Ještě že nedostaly i nás.
Mysleli jsme, že je z tebe ropucha, Pete.
Žádnou ropuchu ze mě neudělaly.
Tak jsme se spletli.
Potom nás zmlátil prodavač biblí a vyhodili nás z Woolworthu.
Nesmíme už do žádnýho obchodu, Everette?
No, já jsem to taky neměl lehký. Abych řekl pravdu...
Já... Vyklopil jsem to o tom pokladu.
Je mi to strašně líto, že jsem vás podrazil.
To bude asi ta Čuňomlatská krev.
To nic, Pete.
Ty jsi zlatej, Everette.
Je mi mizerně, že jsem tě připravil o 1 200 000 dolarů.
Hrozně mě to žere.
To nic.
Vy jste fakt kámoši.
Opravdovský přátelé.
Nechci, aby ses kvůli tomu trápil, Pete.
Já jinak nemůžu...
Ale je to od tebe moc hezký.
Pete...
Věc se má tak...
Sakra.
Žádnej poklad neexistuje.
Nikdy žádnej neexistoval.
A kde jsou ty prachy z toho obrněnýho auta?
Já jsem žádný auto nepřepadl.
Zavřeli mě za neoprávněné provozování právnické praxe.
Hergot, musel jsem frnknout!
Moje žena se chce znova vdát.
Zbejvaly mi už jen dva tejdny.
Nemohl jsem čekat.
Vdává se už zítra. Za ten útěk mi napaří tolik let, že vylezu ven až v roce... - 1987.
- To mě moc mrzí.
Bude mi 84.
Mně určitě taky přidají tak 50 let navíc.
Byli jsme k sobě připoutaný.
Sám jsem zdrhnout nemohl.
Nezlobte se.
Osmdesát čtyři.
Mně bude jen osmdesát dva.
Zničils mi život!
- Zničils mi život!
- Za to se velmi omlouvám, Pete.
Až mi bude 84, tak už budu jíst jen kašičku.
- To je Tommy.
Oprátka.
Ježíši, musíme ho zachránit.
Vlajková četa.
Bratři!
Bratři!
Sešli jsme se zde, abychom bránili naši posvátnou kulturu a tradice před vetřelci, mícháním a rozmělňováním.
Jde o rasu, víru a naše staré náboženství!
Zlo je třeba vykořenit!
Dříve než zadusí květinu naší kultury a našich tradic.
A naše ženy! Nesmíme zapomínat na naše ženy!
Hledají u nás ochranu. Před černými!
Před Židy!
Před papeženci! A přede všemi hlupáky, co tvrdí, že člověk se vyvinul z opice!
To není moje kultura a tradice!
- Je to vaše kultura a tradice?
A proto si teď pověsíme jednoho negra!
Nikdy jsem vám neublížil!
Neublížil jsem ani mouše.
Hej, Tommy.
Tommy, to jsme my.
Zachráníme tě. To je od vás moc pěkný. Ale mně už nikdo nepomůže.
Ďábel si přišel pro moji duši.
Přece se nenecháš oběsit, Tommy!
Nejsem z toho moc odvázanej.
Ale už to tak vypadá.
Hele, Tommy, mám plán...
Vlajkonoši jsou barevný!
Kdo jim dal vlajku?
Utíkejte, hoši!
To nesmíš!
Prapor se nesmí dotknout země!
Nech mě bejt. Zvládnu to sám.
Musíme toho chlapíka najmout.
- To je dobrej nápad, Taťuldo.
- Sakramentsky dobrej nápad.
- Přetáhneme ho k nám.
- Převezme naši kampaň.
- Lákadla moci, bohatství a tak.
- Taťuldu nikdo neodmítne.
A těm svodům nikdo neodolá.
- Umění přesvědčování.
- Jak že se jmenuje?
- Ten šéf kampaně?
- Jo.
Waldrip.
- Vernon Waldrip. - Vernon T.
Je tam vstup jen na pozvánky.
Musíme se tam nějak proplížit.
Tak moment.
Proč bys měl bejt šéf zrovna ty?
Od tý doby, co nás vedeš, jsme v trablech až po krk.
Jen tak tak že mě neoběsili a že jsem neuhořel.
A málem mě ubičovali a sežehlo mě slunce!
- A málem z tebe byla žába.
- Nebyla z něj žába!
Ale málem ho umilovaly k smrti.
Takže i vy jste už proti mne?
Je to tak, hoši?
Napřed celý svět, pak všemohoucí Bůh a teď vy.
Zřejmě si to zasloužím.
Vím, že jsem udělal pár taktických chyb.
Ale když mě nenecháte ve štychu, tak můžu provést svůj plán.
Dostanu zpátky ženu, a zmizíme.
Taková hanba!
Udělali nám z toho úplnou frašku!
Dal bych nevímco, kdybych ty vetřelce dostal.
Takhle grobiánsky se nechovají ani barevný!
Možná ani mulati.
Určitě nebyli čistý rasy. Jinak to není možný.
Udělat si z konfederační vlajky oštěp!
Nikdo neuvěří, že jsme kapela.
Chci se k ní dostat co nejblíž.
Přece si nevezme Waldripa.
Já jsem taky perspektivní!
Everette, ty fousy mě svědí.
Dáme si "Za katrem" v H- dur.
Penny...
To jsem já.
Ne.
Odjedeme ze státu.
Chci zkusit štěstí v jiném oboru.
Mám velký plány.
Tohle je jenom převlek.
Chci být zubař.
Jeden chlap mi vytiskne licenci.
...a už je za katrem.
Já říkal jsem mu tolikrát, aby kostky, karty přestal hrát.
Bob rád hrával poker...
To je nemravný návrh!
V polovině kampaně nemůžu přejít do opačného tábora.
A hlavně ne k člověku, který postrádá morálku!
Morálku!
Ty vyšisovanej panáku!
Já jsem morálka sama!
Taťulda O'Daniel byl poctivej a ušlechtilej už v době, kdy si tvůj šéf kadil do plínek.
Splním ti všechny tvoje přání.
Chci, abyste se mnou odjely.
Co tu děláš, Taťuldo?
Přišel ses zadarmo namazat?
Jen počkej.
V listopadu tě přejde smích.
- A bude se smát Taťulda. - Na celý kolo.
Jo, na celý mlýnský kolo.
Jsou to taky moje dcery, Penny.
- Ty nevěříš na šťastnou lásku?
Celej život trable mám.
Hernajs! To jsou Hoši od Syslí řeky!
Pánbíčku v nebíčku!
To je síla! Ale Taťuldo, jsou to černoši!
Tak moment! Lidem to zřejmě nevadí!
Jeden jako druhej! Dejte mi mikrofon! Mikrofon!
Nejsou to běloši!
Nejsou to běloši a neumějí hrát!
Náhodou vím, dámy a pánové, že tahle banda lotrů se dnes večer překazila lynčování.
Je to pravda! Jsem členem jistýho spolku.
Všichni znáte jeho jméno.
A tihle chlapi pošlapali naše posvátné rituály!
Koncert skončil!
Poslouchejte!
Ti chlapi znesvětili ohnivý kříž!
A jsou to navíc uprchlí trestanci!
Musejí být okamžitě vydáni do rukou spravedlnosti.
A z nejvyšších míst vím, že ten negr prodal duši ďáblu.
Lidi, je to čistá pravda!
Počkejte, lidi! Jste, nebo nejste mí voliči?
Jste, nebo nejste mí voliči?
Tak jste... Jste, nebo nejste mí voliči?
No tak, lidi.
To je nedorozumění!
On zase dál musí už jet. Hergot!
To je příležitost!
Uhněte!
To je krása!
Dámy a pánové zde i doma u svých přijímačů.
Tady je guvernér státu Mississippi Taťulda O'Daniel.
Chci poděkovat Hochům od Syslí řeky za ten nádherný výkon!
Zdá se, že jediný nepřítel hudby v tomhle státě je můj velevážený protikandidát Homer Stokes.
Proti gustu žádný dišputát.
Ale zdálo se mi, že chová vůči Hochům jistou zášť. Kvůli jejich temné minulosti.
Vypadá to... Vypadá to, že Homer Stokes je z těch, co hází první kamenem.
Zato já jsem shovívavý křesťan, který umí odpouštět.
Oni se hodlají napravit a litují svých poklesků.
Že ano, hoši?
Ano, pane. A tak z pozice svého úřadu prohlašuji, že je jim udělena milost.
A navíc v druhém funkčním období Taťuldy O'Daniela se tito hoši stanou členy týmu mých poradců.
Co to má bejt, Everette?
To znamená, že ty, já, Pete a Tommy budeme tahat za nitky.
Aha.
Bez dalších okolků a v rámci mojí kampaně nám teď Hoši od Syslí řeky zazpívají "Ty jsi mé slunce".
Že jo, hoši?
Tu máme moc rádi, pane.
Ty to dotáhneš daleko, synku.
Vernon Waldrip je asi bez práce.
Možná se za něj přimluvím, aby mohl aspoň kopat příkopy.
- Nebo chytat toulavý psy. - Je po svatbě, paní Wharveyová?
McGillová. Ne, svatba proběhne podle plánu.
Jenom s jiným obsazením.
Dáme to zase dohromady. Upevníme naše pouto.
Jste samozřejmě zváni.
Jste skvělí chlapíci.
Prsteny už mám...
- Kde máš prsten, miláčku? - Nenosím ho od rozvodu.
Asi je pořád v mým psacím stole.
Vernon mi koupil diamantovej.
Můžu ho od něj levně odkoupit.
S jeho prstenem se vdávat nebudu.
Ty ses vůbec nezměnil.
- Ten náš je jen z cínu.
- Žádná svatba nebude. - Je to jen symbol.
- Žádná svatba.
- Půjdeme tam s tebou, Everette. - Sklapni, Delmare.
Je to jen symbol.
Už mi došla trpělivost.
Došla jí trpělivost.
Krucinál!
Došla jí trpělivost.
Sakra práce! Víš, jak je ta chata daleko?
Georgi?
Nazdar, hoši! Ty chcípáci konečně čapli největšího gangstera století!
George Nelsona posadí na křeslo!
Usmaží mě zaživa!
Pustí do mě 20 000 voltu.
Vysaju elektřinu z celýho státu!
Z hlavy mi budou lítat jiskry!
Prsty budu mít jak prskavky!
Jsem George Nelson a jsem tři metry vysokej!
George už je zase na koni.
Aspoň uvidíte moji rodinnou usedlost. Místo, kde jsem strávil tolik šťastných let v lůně své rodiny.
Venku stál mocný dub a visela houpačka z pneumatiky.
Kde je ta houpačka?
Konec cesty, pánové.
Tak moment.
Sice se vinula a kroutila, ale nakonec vás zavedla až sem.
Tak moment. Unikali jste svému osudu, ale mně už neuniknete.
- Svažte jim ruce.
- Na to nemáte právo. Přivedli jste si jednoho navíc.
Bude si muset počkat.
Dáme ho někomu z vás do hrobu.
Na to nemáte právo.
Dostali jsme milost od guvernéra! Bylo to i v rádiu. Opravdu?
My ale nemáme rádio.
Smiluj se, Bože.
To není fér.
- Je to proti zákonu. - Zákon.
Zákon si vymysleli lidi.
Radši se začněte modlit.
Panebože, Everette.
Tommy, promiň, že jsme tě do toho zatáhli.
Dobrý Bože, co si počneme?
Pane, pohleď na nás hříšníky a smiluj se nad námi, prosím.
Pane, chci ještě vidět své dcerušky.
Tak dlouho jsem nebyl se svojí rodinou.
Byl jsem pyšný a podváděl jsem a otočil jsem se k tobě zády.
Odpusť mi a pomoz nám, Pane.
Kvůli mojí rodině. Kvůli Tommymu, Delmarovi a Peteovi.
Chci ještě vidět svoje dcery.
Pomoz nám, prosím.
Zázrak!
Byl to zázrak!
Nenech se vysmát, Delmare.
To údolí se mělo přece zaplavit.
- Tak to není. - Bůh se nad námi slitoval!
Vy dvě blumy mě nikdy nezklamete stran svého intelektu.
Dá se to vědecky vysvětlit.
Ale u šibenice jsi mluvil jinak.
Pochybovat je lidské.
Udělali tu přehradu, aby mohli elektrifikovat celý stát!
Jih se brzy změní.
Všechno bude na elektřinu.
Pryč s tmářstvím, pověrami a zpátečnickým myšlením.
Vznikne nový svět, ve kterém budou všichni připojeni k síti.
Osvícený věk rozumu jako kdysi ve Francii.
Už brzo.
Hele, to je Tommy!
Na psacím stole!
Konec dobrý, všechno dobré, řekl by básník.
Moje řeč, miláčku. Nesmírně mě těší, že moje dobrodružství je už u konce.
Starý brach si zaslouží oddech.
- To ano, miláčku. - S tím prstenem jsi měla pravdu.
Žádný jiný kroužek by nestačil.
Tento nám byl souzen.
- Usmálo se na mě štěstí a já...
- To není můj prsten.
To není můj prsten.
- On není tvůj?
- Patřil tetě Hurleně.
- Měl přece být v psacím stole.
- To jsem si myslela. - Říkala jsi... - Možná je pod matrací.
- Ne... Nebo v prádelníku.
Nevím.
Mrzí mě to, miláčku.
Chci ten prsten. Ten je na dně obrovitánskýho jezera.
- Má rozlohu 9000 hektarů.
- I kdyby to bylo 90 000. - Ale lásko...
- Jezero mě nezajímá. - Došla mi trpělivost. - Miláčku, počkej.
Alexi.
Právě volal Tod a Georgeuv otec.
Vyzvedne tě zítra ve 3:30.
A autobus odjíždí od školy na letiště kolem 5.00.
Co moje kufry hodí se ti?
Mami, nech to na tom.
Ten lístek z posledního letu bez něj by letadlo spadlo... Já si prostě myslím, že to tam musí být na něm nebo s tím kufrem.
Pro štěstí.
Kam se s takovými názory chcete dostat?
Ještě tu stále jsem.
Tak sedmnáctiny na odchodu...
Výlet seniorů se svými přáteli v Paříži...
Deset jarních dní.
To si užij, Alexi.
Máš celý svůj život před sebou.
Hitchcocku, nech mě abych ti s tím pomohl.
Tady jseš.
Cartere, ty ptáku.
-Schmuck. -Pěkně.
-Nechala jsi to v autobusu.
-Díky.
honem, Dej si věci dohromady.
Hej, Christo.
Čau, Blake.
-Co to děláš ?
-Je to chlap.
Jasně.
Chlapci máte všechno?
Jo, tati, jsme všichni připravený.
Znamená to, že máte jít ?
Nevim.
To je pro vás pro oba.
Mějte se krásně .
Díky, Táto.
-Pro oba. -Jdeme na to.
-Alexi, postarej se o ně.
-Ano postarám.
Myslím,že nic nemůže vypadat hůř než moje fotka z ročenky.
Jak si myslíš,že se cítím já když se na tebe musím koukat ?
Co ten kretén chce ?
Letiště neodpovídá za pojišťovací agenty. Nejsou její zaměstnanci.
Smrt není konečná.
Pro tebe bude jestli budeš obtěžovat moje studenty.
Hare Rama.
Musím vám položit několik otázek.
Balil jste si kufry sám ?
Byly kufry po celou dobu u vás ?
Pane Browningu?
Přijal jste nějaký balíček od neznámých osob ?
-Stejný jako den vašeho narození.
-Co?
25.září (25.09) 09:25.
Den vašeho narozrení je stejný čas vašeho odletu.
Dej si vodpal, blbče. Ptáku.
Babe.
Georgei, Táta říkal pro oba.
Dej mi nějaký prachy.
Dej si vodchod.
Ty Blbče.
-Díky.
-Není zač.
Pojď na záchod.
-Jdi si sám.
-Ne, ty vole.
Poslouchej, OK? Nech se poučit.
Už se chystáme na palubu čeká nás 7 hodin letu.
Toalety v letadle jsou špatně větraný.
Bude se ti chtít během letu... Tvoje tělo se chce zbavit toho co v letadle stráví.
Musíš jít položit pořádnej kabel.
Pak přímo po tobě půjdou,Christa nebo Blake.
Chceš aby si o tobě myslely že jsi pěkný prase s vodnatým hovnem?
Narodil se v létě a ve svých 27 vrací se domů
John Denver.
Včerejšek nechal za sebou
Zemřel při leteckém neštěstí.
Dámy a pánové,děkujeme za vaší trpělivost.
V tuto chvíli bychom rádi provedli vstupní formality před nastoupením... Volée Air letu 180 do Paříže u brány 46.
viděl jsem padající oheň Na obloze
Viděl někdo Billyho Hitchcocka?
Jak se nám mohl ztratit?
Dem. Dem.
Deme.
Jau, to bolí.
To je dobrý znamení. čím menší, tím lepší.
To by byl Bůh pěknej hajzl kdyby nechal spadnout tohle letadlo.
Fakt pěknej hajzl.
-Hej, Tode.
-Nazdar. Jak se vede?
Můžeš si vyměnit sedadlo s Christou?
Bože, chtěl bych, ale mám problémy s močovým měchýřem.
Je to infekce močového traktu.
Zeptáme se Alexe.
Nemohl by sis vyměnit sedadla tak, abysme já a Blake mohli sedět společně?
Zeptala se Toda, ale měl nějaký zdravotní problémy.
Prosím ?
Jsi tak sladký.
dík , Alexi.
Díky, Alexi.
Není zač.
Vážně si myslíš že bysme je cestou vojeli?
Kvůli tobě, se musím koukat na zasranýho Myšáka "Stuarta Littlea".
Díky.
Díky, chlape. To je skvělý.
Promiňte jdu pozdě.
Moje sedadlo je zrovna támhle.
Díky.
-Nazdar?
-Tudy neprojdu.
Můžete mi věnovat chvilku pozornosti?
Pro důkladné upevnění použijte bezpečnostní pásy... vsuňte plochou část pásu do přezky.
Je zde 6 nouzových výstupů.
Dvoje dveře vpředu, dvoje nad křídly... dvě v zadní části letadla.
Vážení cestující,připravte se k odletu
Jasně.
Cokoli.
Všechno vpořádku.
Vpořádku, miláčku.
Alexi,Nemohl by sis vyměnit sedadla tak, abysme já a Blake mohli sedět společně?
Zeptala se Toda,ale měl nějaký zdravotní problémy.
Prosím ?
co se děje ,kámo?
-máte nějaký problém, pane?
-Co máš kurva za problém?
Tohle blbý letadlo exploduje!
-Drž hubu, Browningu.
-To neni moc vtipný.
-Pokud je to vtip...
-To není vtip!
Alexi, uklidni se.
-Sedni si!
-To se poddá!
Vyloučíme Vás když nepřestanete.
Já ,kurva, vypadnu sám!
-To je moje sedadlo.
-Tohle letadlo spadne!
Všichni co jsou v uličce ven z letadla.
Zůstaň kde jsi.
Zůstaňte sedět.
Tohle blbý letadlo spadne!
Přezkoušejte ho abyste viděli, jak je na tom.
-Nechte mě bejt, sakra!
-Nech toho.
A máš to? Nikdo už se nevrátí do letadla.
-To je moje rozhodnutí.
-Počkat, prosím!
Jede se mnou 40 studentů do Paříže. prosím.
Musíte chápat mému postavení.
Chápu, a omlouvám se za Alexe... ale jeden z nás musí být v letadle.
nemohu nechat své studenty jet do Paříže na deset dní samotné...
Kurva sedni si , Cartere!
Sedni!
jeden z vás se může vrátit do letadla.
Larry.
Nezvládají to dobře.
Jeden z nás se může vrátit.
Zbytek poletí letadlem v 11:10
Já zůstanu.
Ne, Ty víš jak to ve Francii chodí.
Vrať se do letadla.
To je vpořádku.
Ahoj, byl jsem na toaletách,a zámek se zasekl...
Počkat, ale já jsem se s nikým nepral!
Doháje!
Díky.
.Zavolal jsem tvým rodičům už jsou na cestě.
Blbej Alex.
Alexi, mluv se mnou. Řekni, co se stalo ? .
Viděl jsem to .
Nevím, ale viděl jsem to.
Viděl jsem to na ranveji, viděl jsem jak jsme vzlétli...
Viděl jsem z okna, Viděl jsem zem.
A paluba , začala se třást.
Levá strana odletěla celý letadlo explodovalo.
A všechno to bylo tak opravdový, jako kdyby se to opravdu stalo.
Už bylo hodně letadel co odletěly ?
Usnul jsi.
Byli jsme vyhozeni z letadla a půl dne v Paříži je pryč? všechno kvůli Browningovi že má zasraný blbý sny?
Počkat!
Letadlo, ono vybuchne!
Jdi doprdele, Hortone.
Jedinej výlet, kterej budeš mít ,bude do nemocnice!
Nechte ho bejt !
Alexi, nech toho!
Oni jedou, a my jsme tady.
Za ten výlet zaplatíš.
Kéž bys byl v letadle!
-Ty zasranej hajzle!
-Doprdele!
-Zavolejte bezpečnost!
Koukáš na mě jako bych za to mohl.
Já to nezpůsobil.
Přežil někdo?
Jak to mám vědět?
-Myslíš si, že jsem nějakej...
-Není čaroděj.
Jsem Howard Seigel... Národní Přepravní and palubní bezpečnost
Kontaktovali jsme všechny vaše rodiny.
Jsou na cestě.
Je tu někdo kdo cítí, že by mohl potřebovat... lékařské ošetření nebo pastora?
Co se stalo? Přežil někdo?
Důvod exploze ještě není došetřen.
Úřady Nassau County se angažují... námořní záchranné akce jsou v pohybu.
Promiňte.
Jsem Agent Weine.
To je Agent Schreck.
Jsme od FBI Chápu jak se musíte cítit...
A vím, že to bude těžké... ale potřebujeme vám položit několik otázek ohledně dnešních událostí... dokud jsou čerstvé ve vaší hlavě.
To se nám prokáže nocenitelné při našich záchranných pokusech... a k možnému kriminálnímu vyšetřování.
Řekl jsi, "Poslouchejte mě.
"To letadlo exploduje Vypadněte."
Jak jste to věděl?
Měl jsem takový pocit.
Ten tajuplný pocit.
Vzal jste si nějaká sedativa než jste vstoupil na palubu?
Na palubu, vzal jste si prášky na spaní... narkotika, halucinogeny?
Nevzal jste si nějaké drogy?
Viděl jsem to .
Viděl jsem jak se to stane.
Viděl jsem jak letadlo exploduje.
Měly ty zvláštní pocity něco společného... ws vaším přáním aby Carter Horton byl na palubě...
Jen chvíli před tím, než letadlo explodovalo ?
Tak proč jste to říkal?
Nemyslel jsem to vážně ale .
If that's the case, Alex... Proč jsi opravdu vystoupil z letadla?
Můj brácha George... řekl mi, abych šel a dohlídnul na Alexe.
A tak on zůstal a...
Řekl mi vystup z letadla.
Larry Murnau řekl že se mám vrátit do letadla... Ale já jsem chtěla aby jel on.
Poslala jsem ho do toho letadla.
Vpořádku.
Nenutil vás nikdo, abyste vystoupila z letadla.
Řekla jste že jste nebyli přátelé s těmi co byli...
Tak, Clearo, proč jste vystoupila z letadla?
Protože jsem viděla a slyšela Alexe... a věřila jsem mu.
Tamhle je.
Díky za odvoz.
Sledujete první záběry... mořem vyvrhnutých trosek letu Volée Air 180... které explodovalo krátce po 21:25. při odletu... z Kennedyho letiště v New Yorku.
Nikdo havárii nepřežil.
Pobřežní hlídka a námořní záchranné jednotky... stále pokračují v záchranných prací... dokonce i když letecký benzín hoří na hladině moře.
Úřady jsou skeptické ohledně možnosti... nalezení někoho živého z tohoto nešťastného letu.
Všech 287 cestujících je pravděpodobně mrtvých.
Mezi cestujícími byla... Třída čtyřiceti studentů a čtyř učitelů... z Mount Abraham High School na jiho-východě New Yorku... na cestě do Paříže na poznávací cestu.
Máme informace,že někteří studenti... byli vyloučeni z letadla jen několik minut před odletem... Nicméně, vyšetřovatelům zcházejí... bližší informace o této nehodě.
Národní úřad dopravy a bezpečnosti... a FBI ..
dorazili na Kennedyho letiště, aby začali vyšetřování.
Očití svědkové na letišti, stejně jako z Long Islandu... explozi jasně viděli.
Žádná další letadla nebyla spatřena poblíž letu 180.
Na letišti JFK, letecký dispečink... potvrzují tento fakt.
Po explozi, spadly trosky letadla... do Atlantického oceánu v okruhu několika mil.
Vyšetřovatelé jsou opatrní při prověřování těchto nálezů... doufajíc, že se dovědí více...
Třicetdevět dní uběhlo... co jsme ztratili našich 39 milovaných... přátel, a učitelů.
jak ubíhal každý den... bez jasného vysvětlení této osudové události... ptáme se sami sebe, "Proč?"
"Víra" nám říká...
"Člověk nezná délku svého bytí na zemi...
"Než se ryba chytí do osudné sítě... "nebo je pták chycen do pasti. "Jako tito, mladí lidé chyceni...
A tak, než vzdáme čest... Než opustíme současnost naplněnou smrti ... truchleme a uctěme jejich život... touto památkou.
Doufám, že si nemyslíš,že by mělo být moje jméno na tom pomníku... že ti něco dlužím.
Nedlužím.
Všchno co dlužím je těmhle lidem žít svůj život co nejlíp.
Proč už mi nedáš konečně pokoj J.D.?
Už mi nikdy kurva neříkej co mám dělat.
Já řídím svůj život, ne ty.
Já nikdy neumřu.
Udělal jsem si řidičák minulej tejden.
měl jsem 70 bodů.
Je to nejnižší počet bodů co můžeš dostat, ale prošel jsem.
Nejlepší bylo,že když jsem udělal ty testy... víš ten chlápek co s tebou jede při jízdách? No prostě mi řekl....
"mladíku, takhle zemřete ve velmi nízkém věku."
Je to pravda?
Ne teď, ne tady, vůbec ne, Billy.
Kdybych se byl zeptal Cynthie Pasterový, Souhlasila by?
Doprdele.
Nemluv na mě.
Ty jsi způsobil tu hrůzu kolem.
Odcházím.
Tady se o tom nemůžeme bavit.
Chyběls mi, víš to ?
Jo, mě jsi chyběl taky.
Ale můj otec tomu nerozumí.
Vidíš,jak se s tím vyrovnává... Ty a já, uděláme si výlet do města... dát si do nosu.
To bysme měli.
Super.
Raději půjdu.
Jsem rád že to za třídu budu zrovna já... že mě to nechají přečíst.
To je přesně to co cítím.
Drž se ,chalpe.
Díky tobě, jsem stále ještě naživu.
Díky.
Říkáme, že hodina smrti nemůže být předpovězena.
Ale když to říkáme... Představujeme si že je tato hodina již určena... v temné a vzdálené budoucnosti.
Nikdy nám nepřijde že to má nějaký vztah... ke dni, který právě začal... nebo že smrt může přijít i tohle odpoledne.
Tohle odpoledne které je tak určité... a které má každou svoji hodinu již vyplněnou dopředu
Co se stalo?
Kde je Tod?
Vypadni odsud.
-Neviděl jsi to?
-Co se stalo?
Způsobils to, že se Tod cítil vinný kvůli Georgovi ... a vzal si svůj život.
To by neudělal.
Řekl, že bysme mohli být zas přáteli až vám bude líp.
Proč by si dělal plány když by se chtěl zabít?
Pane Waggnere.
Skoro podzim.
Vždyť je teprve konec června.
Jo, ale všechno je tak v přechodu.
Když si vzpomeneš, alespoň na jeden týden léta... skoro cítíš jak přichází podzim.
Ráda bych viděla do budoucnosti.
Proč jsi byla včera večer u Todova domu?
Viděla jsem toho v televizi dost, abych pochopila... že FBI nevyšetřuje sebevraždy mladistvých.
Byli tam minulou noc.
To znamená, za prvé... Stále ještě nemají vodítko co způsobilo tu havárii.
Za druhé--stále ještě nevyřešili to... proč sedm lidí z letadla vystoupilo... a to je pravděpodobně nejzáhadnější.
Ne ,aby uvedli, že jeden člověk měl vizi... že letadlo exploduje... několik minut před tím, než se to opravdu stalo je nejvíc podezřelé.
A mocnepomůže ti, že tvůj přítel... právě spáchal sebevraždu.
Proč jsi tam v noci byla?
Víš co to je?
To je...
To je chlap s hlavou na pružině.
To jsi ty.
Není ti to podobné.
Je to to jak na mě působíš, Alexi.
Je jako ty, ta socha ani sama nevím... co nebo proč to je.
Ne.
Nechce to vzít nějakou podobu... a najednou to vytváří absolutní... ale nepochopitelnou přitažlivost.
Celé čtyři roky Na High school... jsme si neřekli jediné slovo.
V tu chvíli, v letadle,jsem cítila to, co jsi cítil ty sám.
Ani sama nevím,odkud odkud se ty pocity vzaly... dokud jsi nezačal vyvádět.
Neviděla jsem to , co jso ty viděl, ale cítila jsem to.
A ty to pořád cítíš, že jo ?
Něco z toho dne je pořád s tebou.
Vím to protože To v tobě stále cítím.
To rpoto jsem tam byla minulou noc.
Nikdy dřív jsem se nezabýval smrtí.
To všechno může být v našich hlavách.
Cítím,jakoby to bylo kolem nás.
To?
Co když Tod Byl jen první v řadě?
Z nás.
Je to to co cítíš?
Nevím.
Chtěl bych ho ještě jednou naposled vidět.
Snad bych se dověděl.
Tak se na něj půjdem podívat.
Pomalu.
Jdeme na to.
Tohle místo?
děláme něco co jsem si ani nepřipouštěla .
Dělej.
Pospěš si.
-Je to on?
-Myslim, že jo.
Proč mu nalíčili obličej? Vypadá jak Michael Jackson.
Je to on.
A´t to bylo cokoli Tod je mrtvej.
Ježiši!
Prosím.
Probudíte mrtvého.
Proč se mu hýbou ruce?
Reakce.
cévní proud vytváří mrtvolné stahy.
Koukněte, jsem jeho přítel...
Vím kdo jsi.
Co jsou ty tenké jizvy?
Povrchová zranění od škrtícího lanka
"škrtícího lanka"?
Pokud byl uškrcen lankem, nemohl se zabít sám.
Byla to nehoda.
Smrt,u ní nejsou náhody... žádné náhody, žádná neštěstí... a žádná šance na únik.
Co se musí stát je že my jsem všichni myši... a kočku máme hned za ocasem.
kamkoli se hneme... narození... na červeném světle na kterém zastavíme nebo jedeme... lidi se kterými jsme spali nebo s námi chtěli... letadla ve kterých jsme letěli nebo odešli... to všechno je část podoby smrti, její tvář...
Podoba smrti.
Znamená to že když... zjistíš podobu smrti, můžeš jí přelstít?
Alexi, ale ty už jsi to udělal... tím, že jsi vystoupil z letadla.
Odchod tvého přítele... ukazuje, že smrt má pro vás novou podobu, pro vás pro všechny.
Teď musíš přijít na to... jkak a kdy si pro vás přijde.
Využij to... pokud si myslíš že se toho můžeš zbavit.
ale pamatuj si... riziko přelstění jejího plánu... nerespektováním její podoby... může zapříčinit zuřivou terorizující všudypřítomnou smrt.
A vy přeci nechcete Nasrat smrtku.
OK, tak. tedy...
Omlouváme se za vniknutí, a...
Nic se nestalo.
Brzy se uvidíme.
Hrobník říkal že smrt má nějakou podobu.
Mluvím o znamení.
Jak můžeme vědět, jestli třeba tím, že sedíme... usrknutím tohohle kafe nebo nadechnutím... nebo dokonce přejitím ulice... že se nedaly do pohybu... události které jednoho dne povedou k naší smrti... za 40 let, 10 let , zítra?
Nevíme, pokud se sami neotevřeme... znamením které nám to chtějí ukázat.
Nerozumím.
Viděl jsi Toda jak umřel?
Stalo se to zas, jako v letadle?
Ne, nestalo, Ale mohlo se to stát.
To je zpráva od něčeho, Clearo... nebo někoho, naznačující podobu.
Úplná hovadina.
Můžeš najít znamení smrti kdekoli chceš.
Coffe začíná na "C" a končí na "E".
Stejně jako "choke = dusit se" Znamená to, že zemřeme smrtí udušením?
Snažím se tě pochopit... ale to bysme se zcvokli kdybysme začli s takovýma hovadinama.
Hrobník řekl ,že smrt má svou podobu, ok?
Tak, co když ty, já, Tod, Carter...
Terry, Billy, Paní Lewtonová zkazili jeho podobu smrti připravenou pro nás?
Z nějakého důvodu, jsem uviděl podobu smrti... A myjsme jí přelstili.
Ale co když to byl náš čas?
Co když jsme neměli opustit letadlo?
Co když je stále ještě náš čas?
Pokud je, tak to ještě neskončilo... A my zemřeme.
Teď, ne někdy později.
pokud nenajdeme tu podobu a nepřelstíme ji znovu.
Teď když to slyším, začínám věřit... že se Tod zabi sám.
Lásko ! ,no tak, teď ne.
Vypadá to jakoby tu bylo nějaký setkání.
Nech to bejt.
-Kdy se stěhujete?
-Za dva týdny.
-To je blbý.
-Cartere, ty ptáku!
Přijdeme o oblíbenou učitelku.
Lidi, je tu něco, co vám musím říct.
Žila tu celý život, a teď odchází...
Jsme v nebezpečí!
To stačí! Oba dva!
Oni umřeli, a my přežili.
Tak to nechte bejt.
Nehci aby tahle nehoda s letadlem... nejdůležitější věcí v mým životě!
Bože!
Jdu pryč, Cartere... a jestli chceš promarnit svůj život... rvát se s Alexem pokaždý kdy ho potkáš... Tak to si moh taky bejt mrtvej!
Je Alex doma?
Ahoj, Clearo.
Jo, počkej chvilku.
To je zase Cleara.
Chceš s ní mluvit?
Clearo, je ve sprše.
Mám mu říct, aby zavolal zpátky?
Jistě. nashle.
Má o tebe starost.
Já mám o tebe starost.
Proč s ní nechceš mluvit?
Nebo se mnou?
Tati,ty a Máma jste jste mi vždycky hodně pomáhali... ale je tu něco co musím pochopit... než můžu mluvit.
S kýmkoli.
/Úřad národní bezpečnostní v dopravě... přišel dnes s novou teorií ohledně exploze... letadla Volée Air,letu 180.
Úředníci se domnívají, že porucha silikonové izolace... na elektrickém konektoru k ventilačnímu systému... mohla vytéci a vznikl hořlavý plyn.
To je Todova sedačka.
Jiskra v prostoru paluby v trupu letadla... mohla zapálit palivovou hadici, vedoucí k palivové půmpě... která způsobila nešťastnou nehodu.
Cesta exploze.
první byl Tod, potom to byl Terry.
Umírají po řadě měli umírat.
To je ten plán smrti.
Paní Lewtonová je další.
Kdykoli se pokusím usnout, vidím Terry Chaneyovou... a během dne, jsem mimo... slyším svůj hlas ve své hlavě... jak říkám Larrymu Murnauovi...
"Ne. Ty víš jak to ve Francii chodí.
"Vrať se do letadla."
Všechno mi připomíná ten den.
Jasně.
Jo.
Doufám, že mi změna prospěje.
To je přesně ono... žila jsem tu celý život, víš?
A kamkoli jsem se koukla viděla jsem skvělé vzpomínky.
A teď všecko co vidím je Larry a ty děti.
Jen tak koukám ven před dům... a mám strach.
Lauro, zavolám ti zpátky.
ok.
To je Valerie Lewtonová.
Potřebuju Agenta Schrecka.
Co tu děláš?
Jen jsem zjišťoval... jak jsou pneumatiky nafouklé abych se ujistil, jestli jsou bezpečné.
nastup si.
připoutej se.
Myslím že... paní Lewtonová je další.
další?
Jo, další, protože... existuje schéma postupu co nastane.
Jasně. Schéma.
Na to jsi také přišel?
Maminčina nejoblíbenější.
Tak co to schéma?
Viděls ho také ve tvých vizích?
Nevzal jsi ho z návodu k televizi?
Nikdy jsem vás nežádal o to abyste mi řekli co se stalo v letadle.
A vy si tu sedíte a děláte si země srandu.
cokoli.
Je mi fajn.
Ale zachránil jsem 6 životů z letadla.
6 životů, a všichni v celé naší škole... si myslí ,že jsem zrůda.
Netrpím post-traumatickým stresem.
Nemám narcistický komlex že jsem vyvolený.
Nemám z vás strach pánové.
Tak to prostě je.
Je tu schéma pro nás pro všechny.
Je tu schéma pro vás.
Existuje tu podoba smrti pro každého , ještě nevím jak, ale... chystám se ten plán smrti přelstít.
Budeš pod naším dohledem... protože jsi podezřelý ohledně výbuchu letadla.
Teď...
Vím, že jsi to letadlo nevyhodil do vzduchu.
Chtěli jsme pokračovat dál... ale ostatní přeživší začali umírat.
Nejdřív, tvůj přítel Tod... pak Terry Chaneyová, u čehož jsi byl.
A dnes v noci, vyzvedli jsme tě u domu Val Lewtonové.
Nikdo neřídí život a smrt... Pokud si neberou životy a nezpůsobují smrt.
Můžeš mi slíbit, že nikdo jiný už nezemře ?
Ne, nemohu.
Od té doby, co jsem tu s vámi, je to mimo mou kontrolu.
Je mi líto.
Padej. Vypadni odsud.
Díky.
Ten kluk ve mě vyvolává hrůzu.
Co budem dělat?
Nemáme nic.
To není to o čem mluvím.
Byly tam chvíle... kde jsem mu skoro věřil.
To ne to není řešení... ale někdy mě děsíš.
Měla bys toho nechat.
Je to blbej hrnek.
Jseš jinde.
Už brzo odjedeš.
Odjedeš.
Vpořádku, jen zůstaňte v klidu, OK?
Oh, Bože, Paní Lewtonová.
Ty vole.
Nevím kde je.
Nemluví se mnou.
Proč?
Protože jsem mu nevěřila.
Kdyby Vám zavolal, Myslím, že by bylo nejlepší.. pro vaší bezpečnost, abyste nás zavolala.
Tak,tady je moje vizitka.
Bezplatné číslo.
Zajímavá práce.
Cartere, ty ptáku!
Co to děláš ?
Terry měla být na tom pomníku.
Doprdele.
Proč jsi chtěla abysme se tu sešli?
Sledujou mě jestli nejdu za Alexem.
Proto mě za ním vezmeš.
Proč myslíš, že bych ho měl chtít vidět?
Protože jen on ví kdo je další na řadě.
Jeď pomaleji, OK?
A nepřejížděj do prava.
Billy, počkej chvilku.
Jseš další na řadě,chlape.
Ty vole, Proč to říkáš?
Protože jestli řekneš ještě blbý slovo, tak tě fakt zabiju.
může být kdekoli míle podél týhle cesty...
Tak začneme tady a sejdeme se uprostřed.
To nám zabere jen poloviční dobu.
Myslíš si 'že tu jsou ještě s námi?
Nějakým způsobem ten let 180, ještě pořád letí?
Někde...jsou už v bezpečí?
když jsem byla malá, tak v šesti nebo sedmi... hrozně jsem se bála o moje rodiče, aby neumřeli.
Jen tak jsem ležela na posteli, uprostřed noci.
To je myslím u dětí běžné,.
Většině dětí se to ani nestane, ale
když mě bylo deset... táta si šel koupit cigarety do automatu.
zaslech někoho jak říká, "Neotáčej se."
reflexivně, nebo si snad myslel že si nějaký jeho známý dělá srandu, se otočil.
A ten chlap mu ustřelil hlavu.
A pak se mi posral celej život.
Moje máma se z toho už nikdy nevzpamatovala.
Vzala si toho kreténa ... chtěl přejít ulici a toho chlapovi zastavit.
Nikdy nechtěl mít děti... tak moje matka už taky nechtěla nikdy žádný.
pokud to byl ten plán smrti pro mýho tátu a naší rodinu.. pak ať jde smrt doprdele!
Bože, už jsem o tom moc přemýšlela.
Existuje, místo... kde je můj táta v bezpečí.
kde měl plnou krabku cigaret a řídí.
Kde táta s mámou jsou pořád spolu... a nemají vůbec ponětí jaký život je tady.
Kde naši kamarádi jsou stále ještě v oblacích.
Kde každý dostane druhou šanci.
Alexi, můžeme to vzdát.
Já nemůžu jít domů, protože po smrti paní Lewtonové... jdou po mě.
Vezmu tě do chaty mýho táty.
je to jen pár mil od mého domu.
Browningu, ty blbej čaroději... Neslyšel jsi o paníLewtonové nebo co?
Proč si myslíš že jsem se schovával?
Billy řekl FBl že tě viděl jak utíkáš z jejího domu.
Utíkal jsem protže mě ze všeho obviňují.
Dávají mě za vinu smrt Toda, její smrt... to blbý letadlo.
Oheň zpekl její krev.
Byly tam tvoje stopy bot, otisky prstů na nožích.
Řekl jsem ti , že se...
Nemluvím o tom jestli jsi to udělal.
nebo jestli dokonce víš že byla mrtvá .
Věděl jsi že je další na řade předtím než se jí to stalo?
Jo, věděl.
Věděl jsem to.
Vpořádku, a teď pro nás... ať víme kdo je další na řadě?
Prosím... řekni, chtěl bych vědět jestli uvidím jak Jets vyhrajou Super ball.
jsem to já,žejo?
proto to nechceš říct.
měl jsem to vycítit Tammy tekrát v tom bazénu .
Co tady skučíš?
Já jsem další v pořadí!
Nic neřekl.
prostě řiď.
Máš povinnost mi to říct.
Myslíš že je lepší to vědět, Cartere?
Není. Je to o dost těžší.
Sereš mě když mi řídíš život
Nech mě rozhodnout jakse stím poprat.
Nezáleží na tom kdo je další... 'protože jsme všichni na tom seznamu.
Doprdele.
Vážně?
Tak proč se trápit?
O co tady doprdele jde?
Já a Terry jsme už měli být spolu na druhé straně... Tak na co ještě čekat?
Co to děláš?
Cartere, zpomal.
-Zpomal, Cartere!
-Jdi do prdele!
Vyser si!
Smim si snad dělat co chci!
Ale ne když jsmetu my v romhle blbým autě!
Ježiš, Cartere!
Cartere, zastav!
Čeho se sakra bojíš když už nám stejně nezbyl čas?
Můžu to někam narvat na příštích světlech až pojedu na červenou.
Nechcete se rozsekat.
Takhle to nefunguje!
Nenáviděl jsem tu zasranou francouzskou třídu !
-Ovládej se.
-To je to co právě dělám!
Vím co děláš, a mám velký obavy.
Já strach nemám.
Rozhodnu se když je čas.
řídím svůj život. i svou smrt.
Nemusíš nám dokazovat jakej jsi kretén!
Přestaň řídit jako debil.
Co to děláš?
Ježiši !
Chytni zas ten volant!
-Cartere,zastav!
-Dej ty ruce na volant!
Doprdele.
Cartere,uklidni se.
chybí jen kousek abych se pochcal.
Taky máme strach, ale neodcházíme.
Zastav, Zastav to blbý auto!
sakra, chci abys to auto zastavit. Hned, Teď!
-Jeď.
-Otevři dveře, Billy.
Vylez z toho auta sakra!
-Otevři ty dveře.
- Jeď už s tím autem.
-Nemůžeš otevřít dveře?
-Otevři je, dělej.
-Otevři je!
-Billy,otevři ty dveře!
Cartere, poslouchej mě.
Nedělej to.
K sakru!
vypadni z toho blbýho auta!
Cartere, poslouchej mě!
Tohle není ten způsob!
Takhle to nejde! Vypadni z toho auta!
už se blíží!
Už nemám moc času.
Doprdele.
Poslouchej mě!
Takhle to nejde.
Vylez z toho auta!
Dělej! vypadni!
Nejde to !
Člověče, on je vážně další na řadě.
Vypadni!
Kurva!
Ohh, Bože!
Viděl jsem to!
viděl jsem ten pás!
Máš strach?
Viděl jsem ten pás! Rozbil se.
Blbost!
Zase ti zachránil život.
To je fakt!
Jseš na řadě, Cartere!
Já jdu pryč nechci s váma mít nic společnýho!
-Drž hubu, Billy!
-Tohle teď zrovna nepotřebujeme.
Nikdy jsem to nechtěla!
Vypadněte od něj!
Je na řadě!
Jdi do prdele, Billy!
Nejsem mrtvej!
Ale budeš.
Jsi mrtvý... A chceš mě vzít s sebou!
-Bože, ne!
- A doprdele!
Ježiši Kriste!
Měl jsi být další na řadě.
Byl jsi po paní Lewtonové. To je ten plán!
To je ta podoba smrti!
Měl bys být doprdele mrtvý!
Jseš ďábel!
Viděl jsem ten pás.
Věděl jsem že se přetrhne!
Tak jsem ho zachránil.
Jako ten výbuch. Viděl jsem to!
-Přijíždí policie.
-sakra!
Zachránil jsem ho !
Protože jsem ho zachránil, přeskočilo to Cartera... a šlo to na dalšího v řadě, v cestě exploze!
Měl jsem to vědět.
Pak bych zasáhl... kdybych zasáhnul, přelstil bych ten plán smrti.
zasáhnul? Jsi teď snad bůh?
Bůh se nebojí smrti.
Bůh totiž neumírá!
My ano!
Je to zbytečný.
Za chvíli je tu policie.
Musíme tě dostat zpátky do chaty.
schováš se tam a dáš si to v hlavě dohormady.
Po Billym, jsem na řadě já.
Jsem na řadě.
Pak já.
Hele poslouchej, nedovolím aby se to stalo.
Poslouchej mě.
Proč vy dva odsud nevypadnete?
Zrezivělý.
Tetanus.
Dobrý.
Prohlédl jsem to.
Chtěls, abych kapituloval, ale já tě dostal.
Ty sráči!
Přemohl jsem tě.
Ne snad navždy... ale mám tuhle chatu a jsem na tebe připravenej!
Ještě před minutou tam byla.
O čem to mluvíš?
Není u mě.
Je to pro něj příliš nebezpečné.
Půjdu s vámi.
Nemůžete.
Jen nám řekněte, kde je.
dávám vám své slovo,že... se mu nic nestane bude v bezpečnostní vazbě.
nikdy jsem si nepřesedl.
Christa chtěla, abych si přesedl, ale já to nikdy neudělal.
Měl bych tedy být další hned po Todovi.
Sakra! Jakto, že jsem si na to nevzpomněl?
Nikdy jsem si nepřesedl.
Clearino sedadlo bylo přímo před mým.
Ona je teď na řadě.
Vraťte se dou auta!
Objedeme to!
-Tady!
-dělejte, Jdeme!
Alexi, chceme ti pomoct.
Princi!
Jdi od toho!
Vydrž!
běž!
Ztratil se nám.
Odtud je jen jedno místo, kam mohl jít.
A doprdele.
Oh, můj Bože!
Nehýbej se!
Zůstaň tam!
Nehýbej se!
Ničeho se nedotýkej.
Jsi izolovaná pneumatikami.
To auto vybouchne!
.Nemůžu to držet moc dlouho Víš co máš dělat.
Nedělej to!
Když to udělám, přeskočí tě to, a všechno to skončí.
Je to naše jediná možnost jak to znovu přelstít.
Nedělej to!
nenechám to, aby to zničilo nás oba.
Víš co máš dělat!
Budu vždycky s tebou.
Neeee!
Vypadni odsud!
Sakra!
To mi nemůžeš udělat.
dělej, holka. dělej.
Kurva, on nedýchá!
Vydrž, Alexi. Dělej.
Zůstaň se mnou.
Tak jsme to zvládli.
Paříž.
Nemůžu tomu uvěřit.
Nemůžu uvěřit že jsme znova byli v letadle.
Víš co říkám?
Je to divný,že jsme tu ,co ?
konečně jsme tu skládanku rozluštili.
Ještě tu něco zchází.
Co myslíš?
Na Terry.
A Toda.
Na na všechny naše přátele kteří tu nemohou být s námi.
Na zdraví.
Co?
Kdybys mi řekl před šesti měsíci... že budeme sedět my tři pohromadě u piva...
Nevím.
někdy mám pocit, že... vy dva si rozumíte jen mezi sebou.
měl jsi pravdu, Browningu.
Přeskočilo nás to.
byl to plán smrti.
Přemohli jsme ho a vyhráli.
Jedinou věc, kterou jsme vyhráli je šance prožít celý svůj život.
Šanci kterou nechci nikdy promarnit.
Je tu ale ještě něco čemu nerozumím.
-Co myslíš?
-ten plán.
Už to nech být, ok?
Jen mě poslouchejte.
-Kriste Pane.
-Jen poslouchejte.
Cesta exploze stanovila pořadí našich smrtí.
Když jsem zakročil a zachránil Cartera... přeskočilo to na dalšího v řadě Billyho.
Pak to byla Cleara.
Ale zase jsem zasáhnul a zachránil jí, a přeskočilo to na mě.
Ale v mém případě nikdo nezasáhl, jasný?
Byl jsem vymrštěn od toho elektrického kabelu... explozí, takže...
Tak jakto, že tě to přeskočilo?
Jak můžeme vědět že se to tak nemělo stát?
že ze všech z letu 180... ty, já, a Carter jsme měli přežít?
Možná to celý byl ten plán smrti.
-Nebo můžeš být další na řadě.
-Drž hubu, Cartere.
Já jsem nestanovil ty pravidla.
Někdo prostě musí zasáhnout aby je mohla smrt přeskočit.
Alex to provedl třikrát s letadlem, se mnou a tebou.
Ze všeho co vím, to vypadá, že se kruh uzavírá... a řada je zase na nás.
ale já jsem ten nejbezpečnější sráč na světě... protože ty jsi pořád na řadě.
Mohli bysme se o tom přestat bavit?
Uvidíme se v hotelu.
Půjdu s tebou.
Ne, jen tu zůstaň tady, OK, Clearo?
Jasný?
vidíš?
Je to pravda.
já jsem ti říkal, že jsi na řadě, chlape.
Nech toho, Cartere.
Alexi, počkej.
Clearo, zůstaň tu, OK?
Drž se dál.
-Říkal jsem ti že jsi na řadě !
-přeskočilo mě to.
A kdo je další ?
Svět se změnil.
Cítím to ve vodě.
Cítím to v půdě.
Cítím to ve vzduchu.
Mnohé, co kdysi bylo, je ztraceno. Neboť již nežije nikdo, kdo by to pamatoval.
PÁN PRSTENŮ
Vše začalo kováním Velkých prstenů.
tři dostali elfové, nesmrtelní, nejmoudřejší a nejsličnější ze všech bytostí.
Sedm dostali páni trpaslíků, skvělí kovkopové a řemeslníci ze síní pod horami.
A devět... devět prstenů bylo darováno plemeni lidí, kteří ze všeho nejvíc touží po moci.
V prstenech byla spoutána síla a vůle k opanování každého plemene.
Všichni však byli podvedeni, neboť byl ukován další prsten.
V zemi Mordor, v ohních Hory osudu
Temný pán Sauron tajně ukoval Vládnoucí prsten, aby ovládal všechny ostatní.
A do toho prstenu vložil svou krutost, svou zlobu a svoji vůli ovládnout vše živé.
Jeden Prsten, aby vládl všem.
Jedna po druhé... padaly svobodné říše Středozemě pod moc Prstenu.
Byli však i takoví, kteří odporovali.
Proti mordorským vojskům vytáhlo Poslední spojenectví lidí a elfů.
A na úbočích Hory osudu bojovali za svobodu Středozemě.
Vítězství bylo blízko.
Moc Prstenu se však nedala zničit.
Právě v tom okamžiku, kdy všechna naděje pohasla, uchopil králův syn Isildur otcův meč.
Sauron, nepřítel svobodných národů Středozemě byl poražen.
Prsten získal Isildur. Dostal jedinečnou příležitost zničit zlo jednou provždy.
Avšak lidská srdce se snadno nechají zkazit.
A Prsten moci má vlastní vůli.
Zradil Isildura a usmrtil ho.
A věci, jež neměly být zapomenuty, byly ztraceny.
Z historie se stala pověst, z pověsti báje.
Na 2500 let... zmizel prsten z povědomí všech.
Až se naskytla příležitost a on polapil nového nositele.
Můj milášku.
Prsten přišel k tvorovi jménem Glum a ten jej odnesl hluboko do chodeb pod Mlžnými horami. A tam se stalo, že Prsten jej pohltil.
Přišel ke mně.
Je můj.
Můj milovaný.
Jen můj.
Můj milášek.
Prsten přinesl Glumovi nepřirozeně dlouhý život.
Celých 500 let mu otravoval mysl.
A v temnotě Glumovy jeskyně vyčkával.
Do hvozdů světa se opět vplížila tma.
Šířily se pověsti o stínu na Východě.
Šeptalo se o bezejmenném postrachu.
A Prsten moci postřehl, že přišel jeho čas.
Opustil Gluma.
Stalo se však něco, co Prsten nezamýšlel.
Zvedl jej nejnepravděpodobnější tvor, jakého si lze představit.
Co je to?
Hobit.
Bilbo Pytlík z Kraje.
Prsten.
Ztratil se!
Můj milášek se ztratil!
Brzy totiž přijde čas, kdy hobiti budou utvářet osudy všech.
Dne 22 září roku 1400 ...podle krajového letopočtu.
Dno pytle, Pytlová ulice, Hobitín, Západní čtvrtka.
Kraj,
Středozem.
třetí věk tohoto světa.
Tam a zase zpátky.
"Příběh hobita od Bilba Pytlíka."
A teď kde začít?
Ach ano
Povídejme o hobitech.
Hobiti žijí a hospodaří ve čtyřech čtvrtkách Kraje už dlouhá staletí a vůbec jim nevadí, že neberou na vědomí svět Velkých lidí a ten zase přehlíží je.
Ve Středozemi je konec konců nespočet zvláštních tvorů. Hobiti se jistě zdají nedůležití, protože nejsou ani velcí válečníci, ani velcí mudrci.
Frodo!
Někdo je za dveřmi!
Někteří dokonce říkají, že jedinou vášní hobitů je jídlo.
Což je poněkud nespravedlivé, protože máme také živý zájem o vaření piva a kouření dýmkového koření.
Ale nejvíc nám záleží na klidu a míru a dobře obdělané půdě.
Protože všichni hobiti mají rádi to, co roste.
Ano, jiným se asi naše způsoby zdají zvláštní. Ale zrovna dneska mi došlo, že vůbec není špatné oslavovat prostý život.
"Hodně štěstí k narozeninám, Bilbo Pytlíku"
Frodo, dveře!
Dotěrové. Kde je ten kluk?
Frodo!
Kupředu, pryč jde od mých vrat
a musím za ní pospíchat.
Cesta jde pořád dál a dál, kupředu, pryč jde od mých vrat a musím za ní pospíchat.
Jdete pozdě.
Čaroděj nikdy nechodí pozdě, Frodo Pytlíku.
Ani moc brzo.
Přichází přesně tehdy, kdy chce.
Moc rád vás vidím, Gandalfe.
Snad sis nemyslel, že zapomenu na Bilbovy narozeniny?
Jak se starochovi vede?
Slyšel jsem, že chystá velkou oslavu. Znáte Bilba.
Všude je kvůli němu velké pozdvižení.
- To by se mu mohlo líbit.
- Pozval polovinu Kraje.
A zbytek přijde tak jako tak.
Atak život v Kraji plyne dál jako celé věky.
Každý se stará pěkně o sebe a změny přicházejí pomalu.
Pokud vůbec.
V Kraji se totiž všechno dělá, aby to vydrželo z generace na generaci.
Tady pod Kopcem vždy bydlel nějaký Pytlík ve Dně pytle.
A vždycky bude.
Popravdě, Bilbo je poslední dobou nějaký divný.
Totiž víc než obvykle.
Začal se zamykat ve své pracovně.
Tráví hodiny a hodiny nad starými mapami, když si myslí, že to nevidím.
Kam se to podělo?
Má něco za lubem.
- Tak dobře.
Nechte si své tajnosti.
- Co?
- Máte s tím něco společného.
- Nepovídej.
Než jste přišel, měli jsme my Pytlíkové vážnost.
Ano?
Nikdy žádná dobrodružství a nečekanosti.
Narážíš-li na příhodu s drakem, tak u toho jsem vlastně nebyl.
Jen jsem tvého strýčka trochu popostrčil.
Ať to bylo jak chce, říká se o vás, že rušíte pokoj.
Nepovídej!
Gandalf!
Udělej ohňostroj, Gandalfe!
- Gandalfe!
- Udělej ohňostroj!
- Jsem rád, že jste tu.
- Já taký, chlapče drahá.
Já taký.
"Vstup povolen jen za účelem oslavy"
Děkuji nechci!
Nestojíme o další návštěvníky, gratulanty ani vzdálené příbuzné.
Ani o staré přátele?
Gandalf?
Bilbo Pytlík.
- Můj milý Gandalfe!
- Rád vás vidím.
Tak je vám sto jedenáct let.
Kdo by to do vás řekl?
Vůbec jste nezestárl.
Pojďte dál!
Vítám vás, vítám vás.
Čaj?
Nebo něco silnějšího?
Zůstalo mi pár lahví Staré vinice. 1296. Výborný ročník.
Skoro tak staré jako já.
Uložil ho můj táta.
Co říkáte, načneme jednu?
Díky, čaj stačí.
Čekal jsem vás minulý týden.
Ne, že by na tom záleželo. Chodíte si, jak je vám libo.
Zastihl jste mě trochu nepřipraveného.
Mám jen studené kuře s okurčičkou.
Vida, je tu i sýr.
Ne, to se nehodí.
Je tu malinový džem a jablečný koláč... Ale moučník pořádný nemám.
Ale ne. Je to dobré.
Našel jsem kus bublaniny.
"Osamělá hora"
Můžu vám udělat vajíčka, kdybyste...
Čaj stačí, děkuju.
Tak dobře.
- Nebude vám vadit, když si dám?
- Ale kdepak.
- Bilbo!
Bilbo Pytlíku!
- Nejsem doma!
To jsou Pytlíkovi ze Sáčkova.
- Já vím, že tam jsi.
- Jde jim o dům.
Nemůžou mi odpustit, že žiju tak dlouho.
Musím se od těch příbuzných dostat pryč. Nedají pokoj.
Chci zase vidět hory.
Hory, Gandalfe.
A najít si klidné místečko, kde bych dopsal svou knížku.
Ach, čaj.
- Takže chcete provést svůj plán?
- Ano.
Všechno připraveno.
Už jsem všecko zařídil.
Děkuji.
- Frodo něco tuší.
- Samozřejmě.
Je Pytlík, ne nějaký pitomý Kšandička z Tvrdolína.
Povíte mu to, viďte?
- Ano, ovšem.
Já vím.
Asi by šel se mnou, kdybych mu řekl.
Myslím ale, že Frodo v hloubi duše pořád miluje Kraj.
Lesy a pole.
Říčky.
Jsem starý, Gandalfe.
Vím, že na to nevypadám, ale začínám to v hloubi duše cítit.
Připadám si nějaký řídký.
Jako natažený. Jako když se máslo namaže na příliš velký krajíc.
Potřebuju dovolenou.
Pořádně dlouhou dovolenou.
Asi se už nevrátím.
Vlastně to nemám v úmyslu.
Starý Toby.
Nejlepší listí v Jižní čtvrtce.
Gandalfe, starý brachu... Na tenhle večer se jen tak nezapomene.
Cvali Bulva.
Moc rád tě vidím.
No tak, Same!
Požádej Růžu o tanec.
- Dám si radši ještě jedno pivo.
- Tak to ne.
Jen jdi!
Atak jsem byl... vydán na milost třem příšerným zlobrům.
A ti se hádali, jak nás mají uvařit.
Jestli na rožni, nebo jestli si na nás mají na jednoho po druhém sednout.
Tak dlouho se dohadovali co a jak, až nad korunami stromů vysvitlo slunce
a oni zkameněli.
Rychle.
Už letí!
Ne, ne! Velkou!
Paní Kšandičková, rád vás vidím.
Pojďte dál. To jsou všechno vaše dětičky?
Propánakrále, vy jste se ale snažila.
Bilbo?
Pytlíkovi ze Sáčkova.
Děkuju, chlapče.
Jsi dobrý chlapec, Frodo.
Já jsem hrozný sobec, však víš.
Ale ano. Sobec.
Když tvoji rodiče umřeli, neujal jsem se tě z milosrdenství.
Spíš asi proto, že ze všech mých početných příbuzných ty jediný jsi měl nějakou kuráž.
Bilbo, že jsi byl popíjet u Kmotra?
Ne.
Vlastně ano, ale to není důležité.
Důležité je, Frodo,
že se budeš mít dobře.
- Hotovo! - Má to být v zemi.
- Však to je v zemi.
- Venku! -To byl tvůj nápad!
Bilbo!
- Bilbo! Pozor na draka. - Drak?
Nesmysl.
Tady se drak neukázal už tisíc let.
To bylo dobré.
Pojď pro další.
Smělmír Brandorád a Peregrin Bral.
To jsem mohl tušit.
Proslov, Bilbo!
Proslov!
Proslov!
Drazí Pytlíci a Bulíci,
Bralové a Brandorádi,
Ponravové, Cvalíkové,
Troubilové,
Bulvové,
Kšandičkové a Hrdonožky.
Hrdonožkové!
Dnes mám 111. Narozeniny!
Všechno nejlepší!
Žel, sto jedenáct let je moc málo na život... s takovými skvělými a obdivuhodnými hobity.
Neznám vás ani polovinu tak, jak bych rád, a ani polovinu vás nemám rád tak, jak si zasloužíte.
Musím něco vyřídit.
Moc dlouho jsem to odkládal.
S lítostí vám oznamuji, že tohle je konec.
Odcházím.
Se všemi se s láskou loučím.
Sbohem.
Asi si myslíte, že to bylo ohromně chytré.
No tak, Gandalfe.
Viděl jste, jak se tvářili?
Na tomhle světě je spousta kouzelných prstenů a žádný se nemá používat lehkovážně.
Vždyť to byla jen legrace.
No jo, asi máte jako obyčejně pravdu.
- Hodíte mi očkem po Frodovi? - Třeba oběma.
Když budu mít čas.
- Všechno mu nechávám.
- Všechno? I prsten?
Ano.
Je v obálce na krbové římse.
Ne.
Mám ho... tady v kapse.
Není to divné?
Ano. Konečně, proč ne?
- Proč bych si ho neměl nechat?
- Měl byste prsten nechat tady.
Je to tak těžké?
Ani ne.
Vlastně ano.
Nechce se mi s ním loučit.
Je můj. Já ho našel!
Přišel ke mně!
- Proč se rozčilujete?
- To je vaše vina!
Je můj.
Můj vlastní.
- Můj miláček.
- Miláček?
Tak už mu někdo říkal, ale ne vy.
- Co je vám po tom, co je moje?
- Už jste měl prsten dost dlouho.
- Vy ho chcete sám!
- Bilbo Pytlíku!
Já nejsem... žádný pouťový kouzelník.
Nepokouším se vás okrást.
Snažím se vám pomoct.
Takové dlouhé roky jsme přátelé.
Důvěřujte mi jako dřív.
Zbavte se ho.
Máte pravdu, Gandalfe.
Prsten musí přejít k Frodovi.
Je pozdě.
Cesta je dlouhá.
Ano, je čas.
Bilbo!
Prsten máte pořád v kapse.
Ano.
Vymyslel jsem si závěr pro svou knížku.
"A od té doby žije šťastně... - Až do konce svých dnů."
- Určitě to tak bude, kamaráde.
Sbohem, Gandalfe.
Sbohem, milý Bilbo.
Cesta jde pořád dál a dál...
Dokud se znovu nesejdeme.
Je můj! Můj vlastní.
Můj milášek.
Hádanky ve tmě.
Bilbo!
Můj miláček.
Miláček.
Tak přece odešel!
Mluvil o tom už tak dlouho.
Doufal jsem, že to nemyslí doopravdy.
Gandalfe.
Bilbův prsten.
Odešel za Elfy.
Nechal ti Dno pytle.
S celým svým majetkem.
Prsten je teď tvůj.
Schovej ho někam.
- Kam jdete?
- Musím si něco vyřídit.
- A co?
- Otázky. - Odpovědět si na otázky.
- Vždyť jste sotva přišel.
Nechápu.
Já taký ne.
Chovej ho v tajnosti.
Chovej ho v bezpečí.
Kraj!
Pytlík!
Rok 3434 druhého věku.
Následuje, co zapsal Isildur, velekrál Gondoru o nalezení Prstenu moci.
Jeden prsten stane se dědictvím mého království.
Všichni z mé krve, kdo přijdou, budou svázáni s jeho osudem, neboť Prsten bude pod mou ochranou.
Je to můj miláček, neboť jsem jej vykoupil mnohou bolestí.
Znaky na jeho obvodu začínají blednout.
Písmo, jež bylo zprvu jasné jako rudý plamen, již téměř zmizelo.
Je nyní tajemstvím, jež odhalí pouze oheň.
Kraj.
Pytlík.
Tady žádní Pytlíkové nejsou.
Všichni žijí v Hobitíně.
Tamtudy.
Ať padá déšť a vítr fouká, ať cesta přede mnou je dlouhá, líbezný zvuk má tichý déšť, potůček z kopce hopkuje.
Nechte si potok-na žízeň, lepší je pivo jako křen.
Přes Kraj choděj nějaký divný lidi. Trpaslíci a eště horší potvory.
Schyluje se k válce.
Hory se přímo hemží skřety.
To jsou jen pověsti a pohádky pro děti.
Začínáš mluvit jako starej Bilbo Pytlík.
To byl cvok.
A mladej pan Frodo už taký začíná cvokařit.
Je mi ctí.
- Na zdraví, kmotře!
- Na zdraví!
No, naše starost to není, co se děje za hranicema.
Nestrkej do ničeho nos a nic tě přes něj nepraští.
- Dobrou noc, hoši.
- Dobrou.
Dobrou noc, sladká děvo od zlatého piva.
Jen se nerozplývej.
Netrap se, Same.
Růža pozná blbce na první pohled.
Jistě?
- Dobrou noc, Same.
- Dobrou noc, pane Frodo.
Je schovaný?
Je v bezpečí?
Co to děláte?
Nastav ruku, Frodo.
Je úplně studený.
Co vidíš?
Vidíš něco?
Nic.
Nic tam není.
Počkat.
Jsou tam znaky.
Nějaký ruký elfský jazyk.
Nepřečtu to.
To přečte málokdo.
Je to jazyk Mordoru a tím tady mluvit nebudu.
- Mordor.
- V obecné řeči to zní:
"Jeden Prsten vládne všem, jeden jim všem káže, jeden všechny přivede, do temnoty sváže."
Tohle je ten Jeden prsten, který Temný pán Sauron vykoval v ohni Hory osudu.
Prsten, který vzal Isildur z samotnému Sauronovi.
Bilbo ho našel.
- V Glumově jeskyni.
- Ano.
Šedesát let Prsten u Bilba... klidně odpočíval, prodlužoval mu život a oddaloval stáří.
Ale teď už ne, Frodo.
V Mordoru se hýbe zlo.
Prsten se probudil.
Zaslechl volání svého pána.
Ale ten byl přece zabit.
Sauron byl zabit.
Ne, Frodo.
Sauronův duch přetrval.
Jeho životní síla je svázána s prstenem a prsten přetrval.
Sauron se vrátil.
Jeho skřeti se množí.
Jeho pevnost Barad-dúr v zemi Mordor je obnovena.
Jak Sauron získá prsten, pokryje všechny země druhou temnotou.
Hledá jej...
Celou myslí se k němu upíná.
Prsten ze všeho nejvíc touží vrátit se na ruku svého pána.
Jsou jedno.
Prsten a Temný pán.
Frodo... Nesmí jej nikdy najít.
Dobře.
Schováme ho. Uložíme ho.
Víckrát se o něm nezmíníme.
Nikdo přece neví, že je tady.
Nebo ano, Gandalfe?
Ještě někdo věděl, že prsten našel Bilbo.
Glum. Hledal jsem ho, kde se dalo.
Ale nepřítel ho našel dřív.
Nevím, jak dlouho ho mučili.
Ale mezi nekonečným vřískáním a blábolením rozeznali dvě slova:
Kraj!
Pytlík!
Kraj.
Pytlík.
Ale to je přivede sem!
Kdo tam?
Vezměte si ho, Gandalfe!
- Ne.
- Musíte si ho vzít.
- Ten prsten mi nemůžeš nabízet!
- Já vám ho dávám!
- Nepokoušej mě, Frodo!
Neodvažuji se ho vzít.
Ani abych jej choval v bezpečí.
Pochop, Frodo.
Použil bych ten prsten z touhy činit dobro.
Ale on by skrze mě vládl příliš velkou a nepředstavitelně strašnou silou.
- V Kraji přece zůstat nemůže! - Ne.
To nemůže.
Co si počnu?
- Musíš odejít.
A rychle.
- Kam? Kam mám jít?
Odejdi z Kraje.
Vydej se do vesnice Hůrky.
Do Hůrky.
A co vy?
Já na tebe budu čekat v hostinci U skákavého poníka.
- A tam bude Prsten bezpečný?
- Já nevím, Frodo.
Nevím vůbec nic.
Musím vyhledat hlavu svého řádu. Je moudrý i mocný.
Věř mi, Frodo.
Bude vědět, co máme dělat.
Jméno Pytlík musíš nechat za sebou.
To jméno není mimo Kraj bezpečné.
Cestuj jen ve dne.
A nechoď po silnici.
Můžu jít docela dobře přes louky a pole.
Můj milý Frodo!
Hobiti jsou opravdu úžasná stvoření.
Za měsíc víš o jejich zvycích první poslední, a přece tě po stu letech zase překvapí.
K zemi!
No tohle! Samvěd Křepelka!
- Tak tys poslouchal za dveřmi?
- Vždyť tu žádné dveře nejsou.
Jen jsem stříhal trávu pod oknem.
Není na stříhání trávy trochu pozdě?
- Slyšel jsem rozčilené hlasy.
- Co jsi slyšel?
Tak mluv!
Nic důležitého.
Jen o nějakém prstenu a o Temném pánovi a něco o konci světa, ale prosím vás, pane Gandalfe, neubližujte mi.
Neproměňujte mě v nic nepřirozenýho.
Nechceš?
Dobrá.
Vymyslel jsem si na tebe něco lepšího.
Tak pojď, Samvěde.
Drž krok.
Buďte opatrní, obá.
Nepřítel má spoustu špehů: ptáky, zvířata.
Je v bezpečí?
Nikdy si ho nenasazuj, jeho moc pak přitahuje sluhy Temného pána.
Nesmíš zapomenout, Frodo.
Prsten se snaží dostat ke svému pánovi.
Chce se dát najít.
Tak, teď to přijde.
Co?
Ještě jeden krok a budu nejdál od domova, jak jsem kdy byl.
Jen pojď, Same.
Vzpomeň si, co říkával Bilbo.
- "Je to nebezpečný podnik..." ...Frodo, vykročit ze dveří.
Stoupneš do cesty, a když nestojíš pevně, nevíš, kam tě může strhnout.
Same.
Lesní elfové.
Míří k přístavu za Bílými věžemi.
Do Šedých přístavů.
Opouštějí Středozem.
Nikdy se nevrátí.
Nevím proč mě to rmoutí.
Kam si lehnu, všude mě tlačí do zad nějakej zatracenej kořen.
Tak jen zavři oči a představuj si, že jsi doma v posteli, pod sebou měkkou matraci a buclatej polštář.
Nejde mi to, pane Frodo.
Já se spát venku nikdy nenaučím.
Já taký ne, Same.
Z Hory osudu se opět kouří.
Připozdívá se.
A Gandalf Šedý jede do Železného pasu na poradu.
Proto jsi přece přijel, ne?
- Starý příteli.
- Sarumane.
- Určitě? - Není nejmenší pochyby.
- Takže Prsten moci se našel.
- Celé ty dlouhé roky byl v Kraji.
- Přímo mně pod nosem.
- A tys na to nepřišel.
Je vidět, že ti listí půlčíků zakalilo rozum.
Ale ještě máme čas překazit Sauronovi plány, budeme-li rychlí.
Čas?
Kolik času, myslíš, máme?
Sauron znovu získal většinu bývalé síly.
Nemá tělesnou podobu, ale jeho duch neztratil nic ze své moci.
Schovaný ve své pevnosti vidí Pán Mordoru všechno.
Jeho pohled proráží mraky, stín, zemi i tělo.
Víš, o čem mluvím, Gandalfe?
O velikém oku bez víčka, ověnčeném plameny.
- Ano, o Sauronovi.
- Shromažďuje k sobě zlo.
Zanedlouho svolá dost velké vojsko, aby zaútočil na Středozem.
Jak to víš?
Odkud?
Viděl jsem to.
Palantír je nebezpečný nástroj, Sarumane.
Proč?
Proč bychom se ho měli bát?
Neví se, kde jsou všechny ztracené Vidoucí kameny.
Nevíme, kdo jiný se třeba dívá.
Je později, než si myslíš.
Sauronovy síly už jsou v pohybu.
- Devítka opustila Minas Morgul.
- Devítka?
O slunovratě přejeli řeku Želíz přestrojení za jezdce v černém.
- Už dojeli do Kraje?
- Najdou Prsten.
- A zabijí toho, kdo jej nese.
- Frodo.
Snad sis nemyslel, že by hobit mohl soupeřit se Sauronovou vůlí.
To nemůže nikdo.
Proti moci Mordoru se nedá zvítězit.
Musíme se s ním spojit, Gandalfe.
Musíme se spojit se Sauronem.
Bylo by to moudré, příteli.
Pověz mi... příteli. Kdy Saruman Moudrý vyměnil rozum za šílenství?
Dal jsem ti možnost pomáhat mi dobrovolně, ale ty sis zvolil cestu bolesti!
Pane Frodo?
Frodo!
- Myslel jsem, že jsem vás ztratil.
- O čem to mluvíš?
- Víte, Gandalf mi něco říkal.
- Copak?
"Neztrať ho, Samvěde Křepelko." A já vás ztratit nechci.
Same, vždyť jsme pořád v Kraji.
Co by se mohlo stát?
- Smíšku, to je Frodo Pytlík.
- Ahoj, Frodo.
- Pusť ho.
- Pojďte, Frodo.
- Co to má znamenat?
To je z pole sedláka Červíka!
Zmizte z mýho pole!
Počkejte, až vás chytnu!
Co se tak rozčiluje?
Vždyť je to jen pár mrkví.
- A pár hlávek zelí.
- A tři pytle brambor od minula.
- A týden předtím ty houby.
- Jistě.
Ale proč se tolik vzrušuje?
Utíkejte!
Měli jsme namále.
Myslím, že jsem si něco zlomil.
Brandorád a Bral, to se dalo čekat!
Co?
To byla jen odbočka. Zkratka.
- Zkratka kam?
- Na houby!
Ta je moje.
Ta je pěkná, Smíšku.
Tady je pěkná, Same.
Měli bychom slézt z cesty.
Pryč z cesty!
Rychle!
Ticho!
Co to bylo?
Vidíš něco?
Nic.
Co se děje?
Ten černý jezdec něco hledal.
Nebo někoho.
Frodo?
K zemi!
Musím pryč z Kraje.
Sam a já musíme do Hůrky.
Správně.
Rádohrabský přívoz.
Za mnou.
Honem!
Tudy!
Za mnou!
Odvaž lano, Same!
Frodo!
Honem!
Frodo! - Skoč!
- Kde je nejbližší přechod?
- Brandyvínský most. Je to dvacet mil.
Pojďte.
Co chcete?
Máme namířeno ke Skákavému poníkovi.
Hobiti.
Čtyři hobiti.
Co pohledáváte v Hůrce?
Chceme pobýt v hostinci.
Jste moc zvědavý.
Klid, klid, mladý pane.
Nechtěl jsem vás urazit.
Já se po setmění ptát musím.
Prý tady obcházejí divný lidi.
Opatrnosti není nikdy dost.
Uhněte z cesty!
Koukejte, kam šlapete!
"U skákavého poníka"
Promiňte.
Dobrý večer, malí pánové.
Pokud hledáte ubytování, máme pěkné, útulné pokoje hobití velikosti, pane...?
Podhorský. Jmenuji se Podhorský.
- Podhorský, ano.
- Jsme přátelé Gandalfa Šedého.
- Řekl byste mu, že jsme tady?
- Gandalf?
Gandalf...
Ano, ovšem, už si vzpomínám.
Starší člověk.
Dlouhé šedé vousy, špičatý klobouk.
Toho jsem už půl roku neviděl.
Co si počneme?
Same. Však on přijde. Určitě.
Jdi mi z cesty!
Co to je?
To je pinta, milý příteli.
Oni ho tu čepují po pintách?
- Tak to si dám.
- Už jste měl celou půlku.
Ten člověk z vás nespustil oči, co jsme přišli.
Promiňte.
Ten člověk v koutě, kdo to je?
Ten je od Hraničářů.
Nebezpeční chlapi, potloukají se po divočině.
Jak se doopravdy jmenuje, to jsem nikdy neslyšel, ale tady se mu říká Chodec.
Chodec.
Pytlík.
Pytlík.
Pytlík?
Jistě, jednoho Pytlíka znám.
Frodo Pytlík.
Je to můj druhý bratranec z matčiny strany a třetí bratranec z otcovy strany.
Pipine!
Nikde se neschováš.
Já tě vidím.
V prázdnu neexistuje život.
Jen smrt.
Příliš na sebe upoutáváte pozornost, pane Podhorský.
- Co po mně chcete?
- Opatrnost.
Co nesete, není tretka.
- Já nic nenesu.
- Jistě.
Obyčejně se nedám vidět, když nechci, ale úplně zmizet, to je vzácný dar.
Kdo jste?
Bojíte se?
Ano.
Ale nebojíte se dost.
Vím, co vás pronásleduje.
Pusťte ho, nebo vás skolím, dlouháne.
Máš statečné srdce. Ale to vás nezachrání.
Nemůžete dál čekat na čaroděje, Frodo.
Oni přijdou.
Kdo to je?
Kdysi to byli Lidé.
Velcí králové Lidí.
Pak jim Sauron Podvodník dal devět prstenů moci.
Lačnost je zaslepila a oni je od něj vzali bez rozmýšlení.
Jeden po druhém propadli temnotě.
Nyní jsou otroky jeho vůle.
Jsou to nazgúlové.
Prstenové přízraky. Ani živí, ani mrtví.
Stále cítí přítomnost Prstenu. Přitahuje je jeho moc.
Nikdy vás nepřestanou pronásledovat.
- Kam nás vedete? - Do pustiny.
Jak máme vědět, že tenhle Chodec je Gandalfův přítel?
Myslím, že sluha nepřítele by byl na pohled hezčí
- A na omak ošklivější.
- Ošklivý je dost.
Nemáme na vybranou. Musíme mu věřit.
- Kam nás to vede?
- Do Roklinky.
Do Elrondova domu.
Slyšeli jste to?
Do Roklinky. Jdeme za Elfy.
Pánové. Nezastavíme se až do setmění.
- A co snídaně?
- Tu už jsme měli.
Jednu ano.
Ale co druhá snídaně?
Druhou snídani asi nezná, Pipe.
A co přesnídávka? A oběd a svačina? A večeře a druhá večeře?
To snad přece zná!
Na to bych nesázel.
Pipine!
Co jedí, když nemají hobity?
Která to je?
Ta paní, co o ní zpíváte?
To je paní Lúthien.
Elfská dívka, která si zamilovala smrtelníka Berena.
Co se s ní stalo?
Umřela.
Zkus usnout, Frodo.
Síla Železného pasu poslouchá tvých rozkazů,
Saurone, Pane Země.
Sestavte mi vojsko hodné Mordoru.
Jaké jsou rozkazy z Mordoru, pane?
Co velí Oko?
Máme práci.
Ty stromy jsou silné, pane.
Mají hluboké kořeny.
Všechny vyrvat.
Tohle kdysi byla velká strážní věž Amon Súl.
Tady si dnes odpočineme.
Ty jsou vaše.
Hlídejte si je.
Jdu se porozhlédnout.
Zůstaňte tu.
Fuj, mně puklo rajče.
- Podal byste mi špek? - Tumáš.
Chceš rajčata, Same?
- Co děláte?
- Rajčata, klobásky, špek.
- Nechali jsme vám, pane Frodo.
- Vy jste se zbláznili!
Pryč!
Zpátky, potvory!
Frodo!
Same...
Chodče!
Pomozte mu, Chodče!
Zasáhl ho morgulský nůž.
Tohle uzdravit neumím.
Potřebuje elfský lék.
- Honem!
- Jsme šest dní cesty od Roklinky. To nevydrží!
Vydrž, Frodo.
Gandalfe!
Pane Frodo? To jsem já.
Pane Frodo?
Stydne.
Umře?
Přechází do světa stínů.
Brzy z něj bude přízrak jako oni.
- Jsou blízko. - Same.
- Znáš rostlinu athelas?
- Athelas? -Králův lístek.
- Jo, to je plevel.
- Třeba zpomalí postup otravy.
Copak, copak?
Překvapený Hraničář?
Frodo.
Já jsem Arwen.
Přišla jsem ti na pomoc.
Slyš můj hlas.
Vrať se do světla.
Kdo to je?
Frodo.
Je to elfka.
Bledne.
Nevydrží.
Musíme ho dostat k mému otci.
- Hledám vás už dva dny.
- Kam ho chcete odvézt?
Máte za sebou pět přízraků.
Kde jsou ostatní čtyři, to nevím.
Zůstaň s hobity, pošlu pro vás koně.
Odvezu ho. Jezdím rychleji.
- Cesta je příliš nebezpečná.
- Co říkají?
Přejdeme-li řeku, ochrání ho moc mého lidu.
Nebojím se jich.
Arwen, jeď rychle. Neohlížej se.
Co to děláte?
Vždyť tam jsou ty přízraky!
Vydej nám půlčíka, elfko.
Jestli ho chcete, pojďte si pro něj.
Ne.
Frodo, ne.
Frodo, nevzdávej se.
Teď ne.
Ať milost, jež mi byla dána, jeho ušetří.
Zachraň ho.
- Kde to jsem?
- Jsi v Elrondově domě.
Je deset hodin dopoledne, 24. října, jestli to chceš vědět.
- Gandalf.
- Ano, jsem tady.
A máš štěstí, že jsi tu taký.
Ještě pár hodin a už bychom ti nemohli pomoci.
Ale máš v sobě pořádnou sílu, můj milý hobite.
Co se stalo, Gandalfe?
- Proč jste za námi nepřišel?
- Mrzí mě to, Frodo.
Zdrželi mě.
Přátelství se Sarumanem se jen tak nezahazuje.
Na hrubý pytel hrubá záplata.
Je po všem.
Přijmi moc Prstenu, nebo přijmi svou záhubu.
Pán prstenu je jen jeden.
Jen jeden jej může ovládnout vůlí.
A ten se o moc nedělí.
Tak sis vyvolil smrt.
Gandalfe?
Co je?
Nic, Frodo.
Frodo.
- Same!
- To jsem rád, že jste vzhůru.
Sam skoro pořád seděl u tebe.
Měli jsme o vás hroznou starost.
Podle učení pána Elronda začínáš roztávat.
Vítej v Roklince, Frodo Pytlíku.
- Bilbo!
- Ahoj, Frodo, chlapče.
Bilbo.
"Tam a zpátky."
"Příběh hobita od Bilba Pytlíka."
- To je úžasné.
- Myslel jsem, že se tam vrátím, vzdám hold mocným z Temného hvozdu, navštívím Jezerní město, znovu se podívám na Osamělou horu.
Ale stáří, jak to tak vypadá, mě konečně dohonilo.
"Kraj"
Stýská se mi po Kraji.
Celé dětství jsem si hrál na to, že jsem někde jinde.
S tebou, na cestě za dobrodružstvím.
Jenomže moje dobrodružství je úplně jiné.
Nejsem jako ty, Bilbo.
Můj milý chlapče.
- Copak jsem asi zapomněl?
- Ty už máš sbaleno?
- Lepší být připravený.
- Nechtěls vidět elfy?
- To jo.
- Víc než co jiného. - Chtěl jsem.
Jenomže...
Udělali jsme, co Gandalf chtěl, ne?
Dopravili jsme Prsten až sem, do Roklinky.
Tak jsem myslel když už je vám líp, že brzo vyrazíme.
Domů.
Máš pravdu, Same.
Udělali jsme, co jsme si předsevzali.
Prsten bude v Roklince bezpečný.
Jsem připraven na cestu domů.
Vrací se mu síla.
Ta rána se nikdy úplně nezahojí.
Ponese stopy až do konce života.
Přesto, když došel tak daleko a neztratil Prsten, projevil mimořádnou odolnost vůči zlu.
Je to břímě, které nikdy neměl nést.
Víc už od Froda žádat nemůžeme.
Gandalfe, nepřítel je v pohybu.
Sauronova vojska jsou na Východě.
Jeho Oko se upírá k Roklince.
Saruman, jak mi říkáš, nás zradil.
Našich spojenců ubývá.
Jeho zrada je horší, než tušíš.
Nekalými prostředky zkřížil skřety se zlými lidmi.
V jeskyních Železného pasu si pěstuje vojsko, jež se může pohybovat na světle a rychle zdolá velké vzdálenosti.
Saruman si přijde pro Prsten.
Ukrýt toto zlo není v moci elfů.
Nemáme sílu bojovat zároveň s Mordorem a Železným pasem!
Gandalfe...
Prsten tu nemůže zůstat.
Toto nebezpečí patří celé Středozemi.
Zde se musí rozhodnout, jak s ním skoncovat.
Gandalfe, čas elfů už skončil.
Můj lid opouští zdejší břehy.
Kde najdeš pomoc, až odejdeme? U trpaslíků?
Ti se schovávají, hledají poklady a nestarají se o nesnáze jiných.
Musím se spolehnout na lidi.
Lidi.
Lidé jsou slabí.
Lidské plemeno skomírá.
Númenorská krev téměř vymizela a na její hrdost se zapomnělo.
Právě kvůli lidem Prsten stále existuje.
Byl jsem tam před 3000 lety... když se Isildur zmocnil Prstenu.
Byl jsem u toho, když lidská moc byla poražena.
Isildure, pospěš.
Za mnou.
Dovedl jsem Isildura do nitra Hory osudu, kde byl Prsten ukován a kde jedině se dal zničit.
Hoď jej do ohně!
Znič ho! Ne!
Isildure!
Toho dne mělo zlo skončit, ale existuje dál.
Isildur si prsten nechal a královská linie se přerušila.
Ve světě lidí už žádná síla nezůstala.
- Jsou rozptýleni, bez vůdce.
- Někdo by je mohl sjednotit.
Ten, kdo by mohl vznést nárok na gondorský trůn.
Dávno se té cesty zřekl.
Zvolil si vyhnanství.
Vy nejste elf.
Muži z Jihu jsou tu vítáni.
- Kdo jste?
- Jsem přítel Gandalfa Šedého.
Takže jsme přišli se stejným záměrem příteli.
Úlomky Narsilu.
Meče, jenž uťal ze Sauronovy ruky Prsten.
Pořád je ostrý.
Nic víc než zlomené dědictví.
Proč se bojíš minulosti?
Jsi Isildurův dědic, ne Isildur sám.
Nejsi svázán s jeho osudem.
V žilách mám stejnou krev.
A stejnou slabost.
Tvůj čas přijde.
Budeš čelit stejnému zlu.
A zvítězíš nad ním.
Stíny ještě nezvítězily.
Nad tebou ani nade mnou.
Vzpomínáš, jak jsme se poprvé setkali?
Myslel jsem, že je to sen.
Uběhlo mnoho let.
Neměl jsi starosti, jaké máš nyní.
Pamatuješ, co jsem ti tehdy řekla?
Řeklas, že se ke mně připoutáš a zřekneš se nesmrtelnosti svého lidu.
A na tom stojím.
Raději budu sdílet jediný život s tebou než čelit všem věkům tohoto světa sama.
Volím smrtelný život.
- To mi přece nemůžeš dát.
- Je to mé, mohu to dát, komu chci.
Jako své srdce.
Cizinci z dalekých zemí, staří přátelé, byli jste sem povoláni, abyste odpověděli na mordorskou hrozbu.
Středozem stojí na prahu zkázy.
Nikdo jí neunikne.
Buď se sjednotíte, nebo padnete.
Každé plemeno je spjato s tímto údělem, s tímto osudem.
Předlož Prsten, Frodo.
Tak přece je to pravda.
Ve snu jsem viděl, jak na východě obloha temní ale na západě zůstával bledý přísvit.
Nějaký hlas volal:
"Vaše sudba se blíží.
Našla se Isildurova zhouba."
Isildurova zhouba.
Boromire!
Ještě nikdo nepronesl slova v tomto jazyce tady v Imladris.
Nežádám za prominutí, mistře Elronde, protože černá mordorská řeč se ještě může rozléhat z jednoho konce Západu na druhý!
Prsten je naprosto zlý.
Je to dar.
Dar nepřátelům Mordoru.
Proč bychom Prsten neměli použít?
Můj otec, správce Gondoru, už dlouho odráží mordorská vojska.
Vaše země jsou v bezpečí jen za cenu krve našeho lidu.
Dejte Gondoru nepřítelovu zbraň. Použijme ji proti němu!
Nemůžeš jí vládnout. Nikdo z nás nemůže.
Jeden Prsten reaguje jen na Saurona.
Jiného pána nemá.
Co o tom může vědět nějaký Hraničář?
To není obyčejný Hraničář.
To je Aragorn, syn Arathornův.
Jsi jeho leníkem.
Aragorn.
To je Isildurův dědic?
A dědic gondorského trůnu.
Posaď se, Legolasi.
Gondor nemá žádného krále.
Gondor žádného krále nepotřebuje.
Aragorn má pravdu.
Nemůžeme Prsten použít.
Máte jen jedinou možnost.
Prsten musí být zničen.
Tak na co čekáme?
Prsten se nedá zničit, Gimli, synu Glóinův, žádným uměním, které tu ovládáme.
Prsten byl vyroben v ohni Hory osudu. Jen tam může být zničen.
Musí se odnést do nitra Mordoru a hodit zpět do ohnivé propasti, odkud vzešel.
Jeden z vás... to musí udělat.
Do Mordoru se člověk jen tak nedostane.
Černé brány nestřeží jenom skřeti.
Je tam zlo, které nespí.
A Velké Oko stále pozoruje.
Je to holá poušť chrlící oheň, popel a prach.
Samotný vzduch, který dýcháte, je jedovatý kouř.
Ani s deseti tisíci muži byste to nedokázali.
Je to bláznovství.
Neslyšel jsi, co říkal pán Elrond?
- Prsten musí být zničen.
- Ty si asi myslíš, že to dokážeš!
A jestli selžeme, co pak?
Když Sauron dostane zpět, co mu patří?
Žádný elf Prsten nedostane. Jen přes mou mrtvolu!
Elfům se nedá věřit!
Nechápete?
Zatímco se tu hádáte, Sauronova moc roste!
Nikdo jí neunikne!
Všichni budete zahubeni!
Já ho vezmu.
Já ho vezmu.
Odnesu Prsten do Mordoru.
Ačkoli... neznám cestu.
Já ti to břemeno pomohu nést, Frodo Pytlíku, dokud na tobě bude ležet.
Jestli tě mohu svou smrtí anebo životem ochránit, udělám to.
Budeš mít můj meč.
Budeš mít můj luk.
A mou sekyru.
Poneseš sudbu nás všech, maličký.
Jestliže je to skutečně vůlí rady, potom se Gondor postará o úspěch.
- Pan Frodo beze mě nikam nepůjde.
- Vždyť se od něj nedáš odloučit, ani když on je pozván na tajnou poradu a ty ne.
My jdeme taký!
Jinak nás budete muset poslat domů zavázané v pytli.
Potřebujete přece inteligentní lidi na takovou výpravu. Pouť. Úkol.
Tak to tě vylučuje, Pipe.
Devět společníků.
Budiž.
Budete tvořit Společenstvo Prstenu.
Senza.
A kam vlastně jdeme?
Chtěla své dítě ochránit, domnívala se, že v Roklince budeš v bezpečí.
Tvá matka věděla, že budeš celý život pronásledován. Že nikdy neunikneš své sudbě.
Umění elfů dovede znovu zkout královský meč, ale jen ty máš moc jím vládnout.
Nechci tu moc.
Nikdy jsem ji nechtěl.
Jsi poslední z té krve.
Můj starý meč.
Žihadlo.
Tumáš, vezmi si ho.
- Je tak lehký.
- To je. Však ho vyrobili elfi.
Ostří zmodrá, když jsou blízko skřeti.
Právě v takových chvílích musíš být zvlášť opatrný, chlapče.
Tumáš jednu hezkou věcičku.
Mitril...
Lehký jako pírko a tvrdý jako dračí šupiny.
Ukaž, vezmi si ho na sebe.
Můj starý prsten.
Moc rád bych ho ještě jednou naposled vzal do ruky.
Mrzí mě, že jsem ti to způsobil, chlapče.
Mrzí mě, že musíš nést to břímě.
Mrzí mě to všecko.
Ten, který nese Prsten, se vydává na pouť k Hoře osudu.
Na vás, kdo putujete s ním, není vložena žádná přísaha ani závazek jít dál, než chcete.
Šťastnou cestu.
Držte se svého záměru. Kéž s vámi jde požehnání elfů a lidí a všech svobodných národů.
Společenstvo čeká na Toho, jenž nese Prsten.
Je Mordor, Gandalfe, nalevo nebo vpravo?
Nalevo.
Čtyřicet dní musíme jít na západ k Mlžným horám.
Bude-li při nás štěstí stát, Rohanská brána nám bude otevřena.
Naše cesta se odsud stáčí na východ do Mordoru.
Dva, raz, pět. Dobře.
Moc dobře.
Udělej krok.
- Jsi dobrý, Pipine.
- Dík. - Rychleji!
Kdyby se mě někdo zeptal, co si myslím, a on se nezeptá, řekl bych, že zbytečně jdeme oklikou.
Gandalfe, mohli bychom jít přes doly v Morii.
Bratránek Balin by nás královský přivítal.
Ne, Gimli, přes Morii nepůjdu, leda bych neměl na vybranou.
Promiň!
Drž ho!
- Za Kraj!
- Drž ho, Smíšku!
Už dost.
Máš mou zbraň!
- Co je to?
- Nic, jen mráček.
Pohybuje se rychle.
A proti větru.
- Krebainy z Vrchoviny!
- Schovejte se!
-Pozor!
Schovejte se!
Sarumanovi špehové.
Cesta na jih je sledovaná.
Musíme jít přes průsmyk Caradhrasu.
Boromire.
Je to zvláštní osud, že trpíme takovým strachem a nejistotou pro něco tak malého.
Něco tak malého!
Boromire!
Dej ten prsten Frodovi.
Prosím.
Mně je to jedno.
Vida, Gandalfe, tak se je pokoušíš převést přes Caradhras.
A když to nepůjde, kam pak?
Jestli tě hora přemůže, vydáš se cestou většího nebezpečenství?
Vzduchem se nese zlý hlas.
To je Saruman!
Chce na nás svalit horu!
Musíme zpátky!
Ne!
Musíme z hory pryč!
Pojďme k Rohanské bráně! A pak Západním úvalem k mému městu.
Rohanská brána je příliš blízko Železného pasu!
Přes horu nepřejdeme.
Pojďme pod ni.
Pojďme přes doly v Morii.
Morie.
Bojíš se jít do těch dolů, viď?
Trpaslíci dolovali příliš chamtivě a příliš hluboko.
Ty víš, co probudili v temnotě Khazad-dum.
Stín a plamen.
Ať rozhodne ten, kdo nese prsten.
Tady zůstat nemůžeme!
Tohle hobity zabije.
Frodo?
Půjdeme přes doly.
Budiž.
Frodo, pojď, pomoz starému člověku.
Co dělá rameno?
- Je to lepší.
- A Prsten?
Cítíš, jak jeho moc roste, viď?
Také jsem to vycítil.
Musíš být opatrný.
Bude se k tobě stahovat zlo zvenčí. A bojím se, že i zevnitř ze Společenstva.
- Komu mám tedy důvěřovat?
- Musíš důvěřovat sám sobě.
Důvěřuj vlastním silám.
- V tomto světě je mnoho mocností dobrých i zlých.
Některé jsou větší než já. A s některými jsem se ještě nezměřil.
Stěny Morie.
Trpasličí dveře jsou neviditelné, když se zavřou.
Ano, jejich vlastní páni je nenajdou, když se zapomene jejich tajemství.
Proč mě to nepřekvapuje?
Tak... podívejme se.
Ithildin.
Zrcadlí jen světlo hvězd a měsíce.
Stojí tam:
"Dveře Durina, Pána Morie.
Promluv, příteli, a vejdi."
- Co to podle vás znamená?
- Docela jednoduché. Když jsi přítel, řekni heslo a dveře se otevřou.
Nic se neděje.
Kdysi jsem znal všechna zaklínadla ve všech jazycích elfů, lidí i skřetů.
Tak co budete dělat?
Zatluču na dveře tvojí palicí, Peregrine Brale!
A jestli je to nerozbije a dáte mi na chvíli pokoj s hloupými otázkami, zkusím přijít na otvírací slova.
Do dolů poník nemůže.
Ani tak statečný jako Vilík.
Tak sbohem, Vilíku.
Běž, Vilíku.
Neměj starost, Same.
Zná cestu domů.
Nech tu vodu na pokoji.
To je hlavolam.
"Řekni 'přítel' a vejdi."
Jak se elfsky řekne "přítel"?
Mellon.
Zanedlouho, pane elfe, ochutnáš pověstnou pohostinnost trpaslíků.
Burácející ohně, ječné pivo, pečené maso od kosti.
Tohle je totiž domov bratránka Balina.
A oni mu říkají důl.
Důl!
To není důl. To je hrobka.
Ne!
Skřeti.
Musíme k Rohanské bráně.
Neměli jsme sem chodit.
Pojďme už odsud. Pojďte pryč.
Chodče!
Nech ho!
Frodo!
Frodo!
- Do dolů!
- Legolasi!
Do jeskyně!
Utíkejte!
Nemáme na vybranou.
Musíme do dlouhé temné Morie.
Buďte ostražití.
V hlubinách světa jsou starší a ohavnější věci než skřeti.
Potichu.
Na druhou stranu jsou čtyři dny cesty.
Doufejme, že si nás nikdo nevšimne.
Bohatství Morie netkví ve zlatě ani v drahokamech, ale v mitrilu.
Bilbo měl košili z mitrilových kroužků, kterou mu dal Thorin.
- To byl královský dar.
- Ano.
Nikdy jsem mu to neřekl, ale ta košile měla větší cenu než celý Kraj.
Pipine.
Na tohle místo si vůbec nevzpomínám.
- Zabloudili jsme?
- Ne.
- Myslím že ano. - Pst! Gandalf přemýšlí.
- Smíšku!
- Co? -Já mám hlad.
Tam dole něco je.
To je Glum.
- Glum?
- Jde za námi už tři dny.
On utekl z kobek v Barad-dúr?
Utekl... nebo ho pustili.
Teď ho Prsten přivedl sem.
Nikdy se nezbaví touhy po něm.
Nenávidí a miluje Prsten, jako nenávidí a miluje sám sebe.
Sméagolův příběh je smutný.
Ano, kdysi se jmenoval Sméagol.
Než si ho Prsten našel.
Než ho dohnal k šílenství.
Lituji, že ho Bilbo nezabil, když měl tu možnost.
Lituješ?
Lítost mu přece zadržela ruku.
Spousta těch, co žijí, zaslouží smrt. A spousta umírá a zasluhuje život.
Můžeš jim ho dát, Frodo?
Potom nevynášej rozsudky smrti příliš horlivě.
Ani ti nejmoudřejší nedohlédnou do všech konců.
Srdce mi říká, že Glum má ještě sehrát nějakou roli, dobrou či zlou, než bude konec.
Bilbova lítost možná rozhodne o mnoha osudech.
Přál bych si, abych byl ten Prsten nikdy nedostal.
- Aby se nic z toho nestalo.
- To si přejí všichni, kdo se takových časů dožijí. O tom ale nerozhodují.
My rozhodujeme jen o tom, co uděláme s časem, jenž nám byl dán.
V tomto světě působí i jiné síly kromě zlé vůle.
Bilbo měl Prsten najít a v tom případě jsi jej měl dostat i ty.
To je povzbudivé pomyšlení.
Půjdeme tudy.
- Už si vzpomněl.
- Nevzpomněl jsem si.
Ale není tam tak zkažený vzduch.
A když jsi na pochybách, Smělmíre, vždycky jdi za nosem.
Risknu ještě trochu světla.
Pohleďte.
Veliká říše a trpasličí město Trpasluj.
Teda, to zírám!
Gimli!
Ne!
Ne...
"Zde leží Balin, syn Fundinův,
Pán Morie."
Takže je mrtvý.
Toho jsem se bál.
Musíme dál.
Nemůžeme se zdržovat.
Dobyli můstek a druhý sál.
Zatarasili jsme brány, dlouho je však neudržíme.
Zem se třese.
Bubny...
Bubny v hlubinách.
Nemůžeme ven.
Ve tmě se pohybuje stín.
Nemůžeme ven.
Už jdou.
Hlupáku Bralovská!
Příště se tam hoď sám a bude o pitomce míň.
Frodo!
Skřeti.
Zpátký!
Držte se u Gandalfa!
Mají s sebou jeskynního obra.
Jen ať přijdou!
Uvidí, že v Morii ještě jeden trpaslík žije.
Už tomu přicházím na kloub.
Frodo!
Aragorne!
Aragorne!
Frodo!
Frodo!
Ne.
Je živ.
Nic mi není. Nic se mi nestalo.
Jak to že žiješ?
To kopí by propíchlo divokého kance.
Myslím, že je v tom hobitovi víc, než se na první pohled zdá.
Mitril.
Jste samé překvapení, pane Pytlíku.
K můstku v Khazad-dum.
Co je to za čertovinu?
Balrog.
Démon z pradávného světa.
Na toho nikdo nestačíte.
Utíkejte!
Gandalfe.
Veď je dál, Aragorne.
Můstek je blízko.
Dělej, co říkám!
Tady už meče nepomohou.
Gandalfe!
Smíšku! Pipine!
Same.
Trpaslíka nikdo nepovalí.
Za vousy ne!
Počkej!
Ještě ne!
Vydrž!
Předkloň se!
Teď!
Přes můstek!
Honem!
Nemůžeš projít.
Gandalfe!
Jsem služebník Tajného ohně, vládnu plamenem Anoru.
Temný oheň ti nepomůže, plameni Udúnu!
Jdi zpátky do stínu.
Neprojdeš!
Ne!
Ne!
Gandalfe!
Utíkejte, hlupáci.
Ne!
Aragorne!
Legolasi, zvedni je.
Nech je ještě chvilku, pro smilování!
Do setmění tu všude budou skřeti.
Musíme se dostat do lesů země Lothórien.
Pojď, Boromire.
Legolasi, Gimli, zvedni je.
Vstávej, Same.
Frodo.
Frodo!
Držte se pohromadě, hobitci!
Říká se, že v tomto lese žije velká čarodějka.
Elfská kouzelnice... se strašnou mocí.
Kdo se na ni jen podívá, propadne jejímu kouzlu.
Frodo!
- A víckrát je nikdo nespatří.
- Tvůj příchod k nám... je jako kroky sudby.
Přinášíš sem totiž velké zlo, ty, který neseš prsten.
Pane Frodo?
Ale tady je trpaslík, kterého nepolapí tak snadno.
Mám oči jako jestřáb a uši jako rys.
Ten trpaslík dýchá tak nahlas, že jsme ho mohli potmě zastřelit.
Vítej, Legolasi, synu Thranduilův.
Naše Společenstvo je vám zavázáno.
Aragorne z Dúnadanů, s tebou se známe.
Tak to je ta pověstná zdvořilost elfů!
Mluv řečí, které můžeme rozumět!
Neměli jsme nic do činění s trpaslíky od Temných dnů.
A víte, co na to říká tenhle trpaslík?
To moc zdvořilé nebylo.
Přinášíte s sebou veliké zlo.
Dále jít nemůžete.
Gandalfova smrt nebyla marná.
A nechtěl by, abyste ztráceli naději.
Neseš tíživé břímě, Frodo.
Nenes tíhu mrtvého.
Půjdete za mnou.
Caras Galadhon.
Srdce všeho elfstva na zemi.
Říše pána Celeborna a Galadriel, Paní světla.
Nepřítel ví, že jste sem vstoupili.
Naděje na utajení je pryč.
Je jich tu osm, ale z Roklinky jich vyšlo devět.
Povězte mi, kde je Gandalf?
Velmi s ním toužím promluvit.
Už ho zdálky nevidím.
Gandalf Šedý hranici této země nepřekročil.
Padl do stínu.
Byl zachvácen Stínem a plamenem.
Morgothovým bálrogem.
Protože jsme zbytečně vešli do sítě Morie.
Žádný čin v Gandalfově životě nebyl zbytečný.
Ještě neznáme celý jeho záměr.
Nedovol prázdnotě Khazad-dum, aby ti vstoupila do srdce,
Gimli, synu Glóinův.
Protože svět se naplnil nebezpečím a ve všech zemích se nyní láska mísí se zármutkem.
Co se teď stane se Společenstvem?
Bez Gandalfa je naděje ztracena.
Osud výpravy stojí na ostří nože.
Jen maličko zbloudíte a ztroskotá... ke zhoubě všech.
Přesto zůstává naděje, dokud je Družina věrná.
Netrapte se.
Jděte si nyní odpočinout, neboť jste zemdlení žalem a velkou námahou.
- Dnes v noci budete spát...
- Vítej, Frodo z Kraje, ty, jenž jsi spatřil Oko.
Žalozpěv pro Gandalfa.
- Co o něm říkají?
- Nemám to srdce překládat.
Pro mne je ten žal ještě příliš čerstvý.
Vsadím se, že nemluví o jeho ohňostrojích. Měl by tam být o nich nějaký verš.
Nejbáječnější rakety světa:
zelená, modrá ve hvězdách létá, po bouři zlatým deštíkem snáší se z nebe kytice.
I když tohle je ani zdaleka nevystihuje.
Odpočiň si.
Tyto hranice jsou dobře střežené.
Já tady odpočinutí nenajdu.
Slyšel jsem uvnitř v hlavě její hlas.
Mluvila o mém otci a o pádu Gondoru.
A řekla mi:
"Ještě zbývá naděje."
Já ji však nevidím.
Už dávno jsme žádnou naději neměli.
Můj otec je ušlechtilý muž.
Ale jeho vláda se hroutí a náš... náš lid ztrácí víru.
Čeká, že já všechno napravím.
A já bych rád.
Rád bych viděl obnovu slávy Gondoru.
Viděls jej někdy, Aragorne?
Bílá věž Ecthelionova.
Třpytí se jako bodec z perleti a stříbra.
Ční vysoko do jitřních vánků.
Volal tě někdy domů jasný hlas stříbrných trubek?
Viděl jsem Bílé město, ale dávno.
Jednoho dne nás tam naše cesty zavedou.
A stráž ve věži zvolá:
"Gondorští páni se vrátili."
Chceš se podívat do zrcadla?
Co uvidím?
To nevědí ani ti nejmoudřejší.
Zrcadlo totiž... ukazuje mnohé věci.
Věci, jež byly... věci, jež jsou
a některé,
které se ještě nestaly.
Vím, co jsi viděl,
protože je to i v mé mysli.
Toto se stane, kdybys selhal.
Společenstvo se rozpadá.
Už to začalo.
Pokusí se ti prsten vzít.
Víš, o kom mluvím.
Zničí to všechny. Jednoho po druhém.
Požádáte-li mě o něj... Já vám ten prsten dám.
Sám mi jej nabízíš.
Nepopírám, že mé srdce po něm velice toužilo.
Namísto Temného pána byste měli královnu, ne temnou, ale krásnou a strašlivou jako úsvit!
Zrádnou jako moře.
Silnější než základy země!
Všichni mě budou milovat a budou si zoufat.
Prošla jsem zkouškou. Zmenším se a odejdu na Západ.
Azůstanu Galadriel.
Sám to nedokážu.
Na tobě je, abys nesl prsten, Frodo.
Nést Prsten moci znamená být sám.
Tohle je Nenja, prsten s démantem.
A já jej střežím.
Tobě byl ten úkol svěřen.
A nenajdeš-li cestu, nikdo ji nenajde.
Potom vím, co musím udělat.
Jenže... se toho bojím.
I nejmenší človíček může změnit budoucnost.
Víš, jak na počátku vznikli skřeti?
Kdysi to byli elfi... zajatí Temnou mocí.
Zničená a strašná forma života. A nyní... zdokonalená.
Můj bojovný skurut-hai.
Komu sloužíš?
Sarumanovi!
Žeňte se za nimi tak dlouho, dokud je nenajdete.
Neznáte bolest. Neznáte strach.
Nakrmíte se lidským masem.
Jeden z půlčíků nese něco velmi cenného.
Přiveďte mi je živé a nepoškozené.
Ostatní pobijte.
Ještě nikdy jsme neoblékli cizince rouchem našeho lidu.
Kéž vás to pomůže ochránit před nepřátelskýma očima.
Lembás.
Elfský cestovní chléb.
Jedno sousto naplní žaludek vzrostlého muže.
Kolik jsi jich snědl?
Čtyři.
S každou mílí, kterou putujete na jih, poroste nebezpečí.
Mordorští skřeti teď ovládají východní břehy Anduiny.
Ani na západním břehu není bezpečno.
Na hranicích bylo vidět podivné stvůry s odznakem Bílé ruký.
Skřeti málokdy cestují pod širým nebem za slunce, ale tihle ano.
Jste sledováni.
Po řece můžete nepřátele cestou k Rauroskému vodopádu předhonit.
Můj dárek pro tebe, Legolasi, je luk užívaný Galadhrim.
Je hoden umění našeho lesního lidu.
Toto jsou noldorské dýky.
Už prošly válkami.
Neboj se, mladý Peregrine Brale.
Svou odvahu najdeš.
A pro tebe, Samvěde Křepelko elfské lano z hitlainu.
Děkuji vám, paní.
Ty pěkné, lesklé dýky už vám došly?
A jaký dar si vyžádá od elfů trpaslík?
Žádný.
Leda ještě jednou naposled pohlédnout na Paní Galadhrim, neboť je krásnější než všechny drahokamy pod zemí.
Vlastně...
Jedno bych věděl.
Ale ne, ne, to nemohu.
To je úplná nemožnost.
Hloupý nápad.
Nic většího ti dát nemohu než dar, který již neseš.
Pro její lásku, bojím se, půvab Arwen Večernice poklesne.
Přál bych si, aby opustila tyto břehy a byla se svým lidem.
Přál bych si, aby odplula do Valinoru.
Tu volbu má ještě před sebou.
Ty ještě musíš zvolit sám, Aragorne.
Povstat výše než všichni tví otcové ode dnů Elendila, anebo padnout do tmy se vším, co z tvého rodu zbylo.
Šťastnou cestu.
Ještě mnoho ti zbývá vykonat.
Už se nesetkáme. Elessare.
Sbohem, Frodo Pytlíku.
Dávám ti světlo Eärendila, naší nejmilovanější hvězdy.
Kéž je ti světlem na temných místech, až zhasnou všechna ostatní světla.
Svou nejhorší ránu jsem utrpěl při tomhle loučení, když jsem naposled pohlédl na to, co je nejkrásnější.
O ničem už neřeknu, že je to krásné, leda by to byl její dar.
A jaký dar to byl?
Požádal jsem ji o jeden vlas z její zlaté hlavy.
Dala mi tři.
Glum.
Stopoval nás už od Morie.
Doufal jsem, že se mu na řece ztratíme.
Ale na to je moc dobrý plavec.
A jestli na nás upozorní nepřítele, bude náš přechod ještě nebezpečnější.
Vezměte si něco k jídlu, pane Frodo.
- Ne, Same.
- Celý den jste nic nejedl.
A taky nespíte.
Nemyslete si, že jsem si nevšiml.
- Pane Frodo.
- Nic mi není.
Ale je.
Jsem tu, abych vám pomáhal.
Slíbil jsem to Gandalfovi.
Nemůžeš mi pomoci, Same.
Tentokrát ne.
Zdřímni si trochu.
Cesta přes Minas Tirith je bezpečnější.
V Gondoru je síla, kterou můžeme využít.
Elfům jsi důvěřoval hned.
Věříš tak málo svému vlastnímu lidu?
Ano, je tam slabost. Je tam křehkost.
Ale je tam i odvaha a čest, jaká se jen u lidí najde.
To ale nechceš vidět.
Bojíš se!
Celý život ses schovával ve stínech.
Děsil ses toho, kdo jsi a co jsi.
Nepřivedu Prsten ani na tři sta mil k tvému městu.
Frodo.
Argonath.
Dlouho jsem toužil pohlédnout na dávné krále.
Mé příbuzné.
Až se setmí, přeplujeme jezero. Schováme čluny a dál půjdeme pěšky.
- Zamíříme k Mordoru od severu.
- Ano?
Prostě jen tak najdeme cestu přes Emyn Muil, neprostupné bludiště skal ostrých jako břitva.
A dál je to ještě lepší.
Hnilobný, smradlavý močál, kam oko dohlédne.
To je naše cesta.
Asi by sis měl trochu odpočinout a načerpat síly, mistře trpaslíku.
Načerpat síly!
- Měli bychom odejít hned.
- Ne.
Skřeti hlídají východní břeh.
Musíme počkat na tmu.
Východní břeh mi starost nedělá.
V mysli mi roste stín a hrozba.
Něco se blíží.
Cítím to.
Žádný trpaslík nepotřebuje načerpávat nové síly.
Toho si nevšímej, hobitku.
Kde je Frodo?
Nikdo z nás by se neměl toulat sám.
A hlavně ty ne.
Tolik toho na tobě závisí.
Frodo?
Vím, proč hledáš samotu.
Trápíš se. Vidím to den co den.
Netrápíš se ale zbytečně?
Jsou i jiné cesty, Frodo.
- Jiné stezky, jimiž se můžeme dát.
- Vím, co chceš říct.
A zdálo by se to moudré, jenže srdce mě varuje.
Varuje?
Před čím?
Všichni se bojíme, Frodo.
Ale nechat se strachem dohnat k záhubě veškeré naděje...
- Nevidíš, že je to šílenství?
- Jiná cesta není.
Prosím jen o sílu bránit svůj národ!
- Kdybys mi Prsten jen půjčil...
- Proč uhýbáš?
Já nejsem zloděj. - Nejsi ve své kůži.
Co si myslíš, jakou máš naději?
Najdou tě.
Prsten ti vezmou.
A než s tebou skončí, budeš žadonit o smrt!
Ty blázne!
Vždyť není tvůj, leda nešťastnou náhodou!
Mohl být můj! Měl by být můj!
Dej mi ho!
- Dej mi ho!
- Ne!
Já do tebe vidím.
Ty Prsten odneseš Sauronovi!
Zradíš nás!
Zahubíš sebe a nás všechny!
Proklínám tě! Proklínám tebe a všechny půlčíky!
Frodo?
Frodo...
Co jsem to udělal?
Prosím, Frodo.
Je mi to líto, Frodo!
Frodo?
Zmocnil se Boromira.
- Kde je Prsten?
- Nepřibližujte se!
Frodo?
- Přísahal jsem, že tě ochráním.
- Můžete mě ochránit před sebou?
Zničil byste jej?
Aragorne.
Elessare.
Byl bych s tebou šel až do konce.
Až do ohně Mordoru.
Já vím.
Starejte se o ostatní. Hlavně o Sama.
Nepochopí to.
Jdi, Frodo.
Běž!
Utíkej!
Pane Frodo!
Najděte půlčíka!
Najděte půlčíka!
Elendil!
Aragorne, běž!
Frodo.
Schovej se tady.
Honem. Tak pojď.
Co dělá?
Odchází.
- Ne!
- Pipine!
Utíkej, Frodo.
Běž.
Hej! Hej vy!
Tady!
- Tady!
- Tudy!
- Daří se to!
- Já vím!
Utíkej!
Gondorský roh!
Boromir.
Utíkejte! Utíkejte!
- Zajali půlčíký.
- Počkej.
Frodo. Kde je Frodo?
Nechal jsem Froda jít.
Tak to jsem já nedokázal.
Snažil jsem se mu vzít Prsten.
Teď už je Prsten mimo náš dosah.
Odpusť mi.
Nechápal jsem to.
Všechny jsem vás zklamal.
Ne, Boromire.
Bojoval jsi statečně.
Zachoval sis čest.
Nech ho.
Je konec.
Svět lidí padne. Všechno se propadne do tmy a moje město do zkázy.
Nevím, kolik síly je v mé krvi, ale přísahám ti, že nenechám padnout Bílé město ani náš lid.
Náš lid.
Náš lid.
Byl bych šel za tebou, můj bratře.
Můj veliteli.
Můj králi.
Pokoj s tebou... synu Gondoru.
Budou ho vyhlížet z Bílé věže.
A on se nevrátí.
Frodo!
Kéž bych ten Prsten nikdy nebyl dostal!
Přál bych si, aby se nic z toho všeho nestalo.
To každý, kdo se takového času dožije, ale my o tom nerozhodujeme.
Rozhodovat můžeme... jen o tom, co uděláme s časem, který nám byl dán.
Frodo, ne!
Frodo!
- Pane Frodo!
- Ne, Same!
Vrať se, Same!
Jdu do Mordoru sám.
Samozřejmě.
A já jdu s váma!
Neumíš plavat!
Same!
Same!
Složil jsem slib, pane Frodo.
Slib. "Neopouštěj ho, Samvěde Křepelko."
A taky neopustím.
Neopustím.
Same.
Tak pojď.
Honem!
Frodo a Sam už jsou na východním břehu.
- Ty za nimi nechceš?
- Frodův osud není v našich rukou.
Tak to bylo všechno marné.
Společenstvo selhalo.
Ještě ne, zůstaneme-li si věrní.
Nenecháme Smíška a Pipina napospas mučení a smrti, dokud nám ještě zbývají síly.
Nechte tu všechno, bez čeho se můžeme obejít.
Pocestujeme nalehko.
Podnikneme hon na skřety!
Mordor.
Doufám, že ostatní najdou bezpečnější cestu.
Chodec se o ně postará.
Asi je víckrát neuvidíme.
A třeba přece, pane Frodo.
třeba přece.
Same...
Jsem rád, že jsi se mnou.
Přeložila Stanislava Pošustová
Byli jsme zrovna v obchodě a nějakej chlápek tam povídal, že prej budeme rukovat.
"Co to kruci má bejt?" my na to.
A on jen: "Amerika je ve válce s Japonskem."
Nemohli jsme tomu věřit.
No jo na naši zemi zaútočili.
To je jiný... Nebylo to jako Korea nebo Vietnam.
Byli jsme napadený.
No a prostě, měli jsme pocit, že možná jsme byli jen hloupí křupani, ale spousta kluků od nás šla dobrovolně.
"Kdo chce dobrovolně k tankistům?
Kdo chce jít dobrovolně k letectvu?
Kdo chce dobrovolně k námořnictvu a tak."
A potom řek: "Kdo chce dobrovolně k paragánům?"
My na to: "Paragáni, co to je za slovo?"
My byli z města, městečka malýho a tři kluci od nás, neprošli u odvodu a tak potom ti kluci spáchali sebevraždu.
Protože je nevzali.
Jiná doba.
Dělal jsem leccos, ale ne kvůli medailím, ani kvůli pochvalám, ale jen proto, že to tak muselo bejt.
A ten chlap říká: "vyskočili byste z letadla a bojovali s nepřítelem?"
A kluci řekli: "Na to kašlu." Ruku nezved žádnej.
A ten chlápek najednou, z ničeho nic povídá: "Fasuje se padesátka měsíčně, to jako myslím, že padesát navíc."
To už bylo dohromady sto.
BRATRSTVO NEOHROŽENÝCH Část první CURRAHEE
4. června 1944 Upottery, Anglie
Vemte si bágly.
Roto F, za chvíli jdeme.
ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého... První rota. Vemte si zbraně.
Roto E!
Pojďte ke mně.
Hněte kostrou, pánové.
Rota E, končit!
Tak pohyb!
Na celým pobřeží Kanálu strašně leje a fouká.
v místě seskoku je navíc mlha.
Takže dneska se neletí nikam.
Invaze se odkládá.
Máme čtyřiadvacet hodin volno.
- Seržanti, vemte si to na povel. - Roto F, rozchod.
Ale to jsem vážně překvapen.
Já tedy vůbec.
To se stává, trochu jsem to čekala.
Nedovedu pochopit, jak si někdo může jen tak nechat utéct 80.000 dolarů.
A kdo za to může?
Když chcete být tak prospěšný, dejte se do armády.
Jsem neschopen.
- Na to určitě vypadáte.
Vy za to vypadáte krásně.
Trhá se to, že jo.
Tobě se nezdá?
Ne.
Mně se zdá, že jo.
- Co tví chlapi?
- Dobrý celkem.
Teď je pět v New Yorku.
A čtyři sou v Chicagu.
- Pivo je tam levnější?
- Levnější, jo.
Pár jich uděláš, možná taky večeři a pak do bijáku.
Civilizovaný místo pro civilizovaný lidi.
Měli jsme se narodit dřív, Nixi.
A přijít o tohleto?
Pojedem do Chicaga, ukážu ti ho.
Jo.
Uvidíme.
- A víš, kdo je taky z Chicaga? - Kdo?
Jo, aha, ten.
Sedm set dvanáct dní s tím šmejdem a nazdar. O dva roky dříve
Tábor Toccoa, Georgia
Máte snad stát v pozoru, ne?
vojíne Perconte, vy jste si zastrčil kalhoty do bot jako paragáni?
- Ne, pane.
- A pročpak máte zmačkané nohavice?
- To já nevím, pane.
- Že jste se dal k paragánům, to není vše, musíte dokázat, že sem patříte.
Propustka na víkend se ruší.
- Jméno?
- Luz, George.
Nevyčištěná drážka závorníku, propustka se ruší.
Kdy jste si přišíval ty prýmky?
Zrovna včera, pane.
Toho už jste si mohl všimnout.
Pane.
- Jméno?
- Malarkey.
Donald G.
- "Malarkey," to znamená něco jako blb?
Rezavá pružina vzpěry pažby, vojíne Blbe.
- Jméno?
- Liebgott, Joseph D., pane.
Rezavý bajonet, Liebgotte.
Chcete zabíjet Němce?
- Ano, pane.
- S tímhle ne.
Takovejhle rezavej hnůj bych si do války nevzal, vás do války s nimi v takovýmhle stavu nevezmu.
Poděkujte těmhle výtečníkům. Kdokoliv z roty, kdo měl na víkend propustku, už ji nemá.
Oblíkněte se na tělesnou, dáme si Currahee.
Druhá roto, rozchod.
Máme na to dvě minuty. Rozchod.
Na kopec nejdu.
Hele, Perconte, co tě to napadlo? Nohavice do bot?
- Sklapni, každýho nějak dusí.
- A nedávat mu záminku.
Záminku?
Tak proč ses ty nekouk na kalhoty a neřek mi, že jsou zmačkaný.
Tak, pánové, padáme, jde se na to, nástup na tělesnou, jedu, jedu, jedu.
Perconte, dělej.
Perconte.
vojíne White, proč nejste ustrojen na tělesnou?
Na něco jsem se ptal, vojíne.
Jo, jasně, zrovna na tebe se třesou.
Kde je cíl?
- Co tam chcem?
- Currahee!
- Co tam chcem?
- Zdolat ho!
- Jakou štreku běžíme?
- Pět kiláků nadvakrát!
- A kdo to zmákne?
- Éčko hladce.
- A co kopec?
- Zdoláme.
Nepomáhejte mu.
Jen ho nechte bejt.
Nezastavujem.
Máte třináct minut na to, abyste se dostali nahoru. Jestli chcete sloužit jako paragáni.
Hajhou, piráti.
Dělej, dělej, dokážeš to.
Dělej, Alley, makej, Guarnere!
Netušil jsem, že vás tu uvidím, vojíne Wynne.
Už to bude pánové třiadvacet minut.
Pro ostatní z pět set šestého by to možná bylo dost dobrý, ale na rotu E to není vůbec dobrý!
Z vládneme to!
My to dokážeme!
Honem, pokračuj.
Až nahoru, padáme.
Já něco řeknu.
Komu?
Poručíku Wintersi.
- Co chcete?
- Dovolte mi promluvit, pane.
- Mluvte, vojáku.
- Pane, máme devět rot, pane.
To máme.
Tak jak je možný, že jenom naše rota každej pátek pochoduje? 20 kiláků s plnou polní a potmě?
- Proč myslíte, vojíne Randlemane?
- Poručík Sobel nás nenávidí, pane.
Poručík Sobel proti rotě E nic nemá, vojíne Rendlemane.
Jen proti vám.
Děkuji, pane.
- Dyť von ho taky nesnáší.
- Ale tebe taky, Mucku.
Poručíku Wintersi, zavelte rotě kontrolu polních láhví.
Roto E. Polní láhve otevřít!
A teď jim přikažte, ať vylijí obsah na zem.
Na rozkaz polní láhve vyprázdnit!
- A hned, poručíku.
- Vylít!
Kdo to je?
Christensone!
Proč vám z polní láhve už žádná voda neteče?
vy jste se z ní už napil?
- Poručíku Wintersi!
- Ano, pane.
Dostal tento muž rozkaz, že se nesmí pít z lahve? - Dostal, pane.
- Neuposlechl jste přímý rozkaz.
Naplňte si láhev a celou trať zopakujte, znovu na 20 km nastoupit.
- Rozkaz pane.
- Padejte!
Co to proboha živýho vyvádíte s mou rotou?
Dovolíte, aby vojáci neplnili rozkazy a jen přihlížíte?
Nemám co říct, pane.
Děláte ze mně idiota, poručíku.
Tohle není rota D, tohleto není rota F, tohle je uvědomte si, rota E.
A pod mým velením to bude první a nejlepší rota v tomhle pluku.
Chci jména šesti mužů, jejich přestupky a vaše kázeňská doporučení, na stole do 01:30.
Rozuměno?
Jaké přestupky, pane?
Něco se už najde.
Takže co uděláš?
Mám šest kluků, za trest dostanou latríny.
A výherci jsou?
McDonald, Toye, Perconte, Lipton, Muck a Guarnere.
- Proč oni?
- Jsou na řadě.
Sobel je génius.
Na střední jsem měl takovýho ředitele.
Tyhle týpky znám.
Lewis, Michelangelo je génius.
Beethoven je génius.
Znáš někoho, kdo by si s plnou polní nedal kopeček dvakrát tak rychle, jen aby mu moh nachcat do kafe?
Jedu, jedu.
- Vpřed.
- 300 metrů, 600, 900, 1200...
Do dveří.
- Vpřed!
- 300 metrů, 600 set...
Právě jste si zlomil obě nohy, vojíne Gordne.
- Zkoušíte, jak se nejlíp zabít?
- Ne, pane.
Do dveří, vpřed.
Kurva.
Na stěnu!
Na stěnu!
A přes ni, jako tým.
Dělejte, na stěnu!
Ježíš, co je himl tohleto?
Vepřový, co jinýho?
Do prdele práce.
- Proč jste tady?
- Chci být paragán, pane.
- To nevěřím.
Proč jste tady?
- Chci být paragán, pane.
Máte padesát minut, nahoru a zpátky a já si vás ohlídám.
Na co čekáte?
Rota E má nejlepší výkonnost z celého druhého praporu.
Řekl bych, že je to jenom díky vám.
- Gratuluji, kapitáne Sobele.
- Děkuji, pane.
To je poručík Winters, kdo velí rotě E při tělesné?
Ano, pane.
Ten je sakra dobrej.
Tohle jsem mu chtěl dneska sám předat.
Předáte mu je?
Bude hrdý, že mu je dáte vy.
Pornografie, zakázané.
Nepředpisové oblečení. Zakázané.
Tento muž měl ve skříňce celých dvě stě balení kondomů.
Jak chcete mít dost síly proboha, abyste moh válčit?
Jak to, že vojín Tipper má čas se zabývat takovou korespondencí?
Kapitáne? Osobní dopisy se považují za nedovolené?
Tito muži ještě nejsou paragáni, poručíku, nemají osobní majetek.
Co je tohle?
ví to někdo?
Je to plechovka broskví.
Poručík Nixon myslí, že je to broskvový kompot.
To je nepřesné, vaše propustka na víkend se ruší.
Tohle je majetek armády Spojených států a byl odnesen poslouchejte pozorně, bez dovolení z mé jídelny.
ve své jednotce nemíním trpět zlodějinu.
Čí že je to skříňka?
vojína Parkse, pane.
Kompot zničit.
všechny propustky na víkend se ruší, včetně důstojníků.
Pokračujte.
Poručíku Wintersi.
Plukovník Sink soudí, že máte být povýšen.
Jako nadporučík jste mým výkonným důstojníkem.
- Tak vám gratuluji.
- Děkuji, pane.
A pro ověření vašich organizačních a velitelských schopností vás na dva týdny jmenuji dozorčím proviantu.
Hlaste se v kuchyni v 05:15.
Rota odebere snídani v 06:00.
Rozkaz.
Jo, a Dicku, na zítřek je hlášeno deštivo, takže rota bude mít lehké zaměstnání, přednášku a osobní studium.
Myslím, že dobrý oběd před neobvyklým odpolednem by mohl být vítanou změnou.
- Souhlasíte?
- Ano, pane.
Mám rád špagety.
Počkej. Donesu.
Ty kluci snad všecko sežerou.
Ten humus je oranžovej.
Špagety přece nemají bejt oranžový.
To nejsou špagety.
Ale armádní nudle s kečupem.
Nemusíš to jíst.
Jako Ital bys měl vědět, že říkat tomu špagety je hřích. - Tak naval, dojedu to.
- Ne, přece jím.
Neblbni a vypadni!
Změna rozkazu.
Pozor!
Přednáška se ruší.
Éčko běží na kopeček.
Pohyb!
Pět kiláků tam pět kiláků k nám.
Haj hóu, piráti.
Jedem!
Jedem!
Jste bledý, vojíne Hooblere.
Měl byste se spakovat a mazat domů.
Koukám, že Gordon má dost. Hotov?
Křidýlka si nezasloužíte.
vojíne Randlemane, vypadáte unaveně.
Dole pod kopcem na vás počká sanita, objednáme ji.
Uleví se vám. Žádnej kopeček.
A budete mít pokoj. Žádný blbý běhání. Žádnej kapitán Sobel.
- My si myslíme, že už jsme paragáni?
- Ano, seržante.
To doufám.
Bude to první z pěti seskoků z letounu C-47 plánovaných na dnešek.
Připravit.
vztyk!
Zavěsit!
Po úspěšném pátém, tedy posledním seskoku budete paragáni.
výstroj prověřit!
Kontrola výstroje, ohlásit!
Devět v pořádku!
Osm v pořádku!
Sedm v pořádku!
Šest v pořádku!
Pět v pořádku!
Čtyři v pořádku!
Tři v pořádku!
Dva v pořádku!
Jedna v pořádku!
Dnes bude skákat spousta chlapů. Doufám že s otevřeným padákem.
Do dveří. Vpřed!
Určitě se vám to bude líbit, poručíku. vpřed!
Vpřed!
Seskok z výšky 300 metrů nad zemí. Skupina 12 mužů z jednoho letounu.
vzpomeňte si na to, co jsme vám lili do hlavy.
To ostatní už potom zařídí gravitace.
vpřed!
Vpřed!
Vpřed!
Sakra fix.
A pánové ještě něco. Jediné zaváhání v letadle nebo u dveří a na to můžete vzít jed, letíte vod nás.
Čtyři v pořádku!
Tři v pořádku!
Dva v pořádku!
Jedna v pořádku!
Do dveří!
vpřed!
Tři sta metrů, šest set, devět set, dvanáct set, patnáct set, osmnáct set, dva tisíce, tři tisíce...
Joooo!
Haj hou, piráti.
Tak hele kdybys byl frajer jako já, mohl by si tě někdo s někým splíst.
Myslíš jako ten zasranej serža?
Dělám si srandu.
- Gratuluju ti, Martine.
- Desátníku Toye.
v mé rotě se nebude nikdo flákat.
A co ta špinavá křidýlka?
Myslíte si, že můžete bít skopčáky se špinavými křidýlky?
Luzi, radši mi dej napít.
Popojedem, Joe.
Lokni si.
Pět kiláků tam a pět dolu.
Končit. Pozor!
Dejte si pohov, paragáni.
- Dobrý večer, roto E.
- Dobrý večer, pane!
výsadková pěchota je v americké vojenské historii úplná novinka.
A pět set šestý s boží pomocí tuhle novinku naučí vítězit.
Ano, pane!
Chci vám říct, že jsem hrdý na všechny i na každého z vás.
Tenhle mejdan si zasloužíte.
- Děkuji, seržante Grante.
- Pane.
Tak se bavte dál a myslete na naše heslo:
- Currahee!
- Currahee!
Petty!
Mapu!
Pohni!
Ách. Kriste.
Máme špatnou pozici.
- Máme špatnou pozici.
- Učebnicový přepad ze zálohy.
Nechte nepřítele dojít do našeho palebného pole.
Jsou někde tamhle vpravo.
Jdeme na ně.
- Pane, tohle je dokonalý úkryt.
- Poručíku, rozviňte jednotku.
Druhá roto. Jdeme.
- Co?
- Dvojstup kruci.
Kapitáne, právě jste byl zabit. A s vámi 95% jednotky.
Zařazení?
Rota E, druhý prapor pět set šestého.
Nechte tu ležet tři zraněné. A hlaste se na shromaždišti.
Bože. Do prdele.
vy. Vy. Vy.
Tak co míníš dělat?
vůbec nic. Budu cvičit vojáky.
Neruším?
Ne. Ne.
Poručík Lewis Nixon, Poručík Harry Welsh. Z dvaaosmdesátýho.
- Gratuluju k povýšení.
- Když myslíš.
však ty ho brzy poznáš.
Bez kazu, bez neřestí a taky bez humoru.
Jako tví kámoši na štábu praporu?
- Co je?
- Ledacos jsem už slyšel.
O Sobelovi?
Probírali jsme ho teď.
Tak. V poli se dokáže splašit.
- On se splaší a tebe pak zabijou.
- To je pěkný.
Hele, když o tom mluvíme, mělo by to bejt jen mezi námi.
No jasně.
- Druhá rota připravena?
- Ano, pane.
Tak dejte nástup, budeme vyrážet.
Rozkaz.
Sakra, uznej to. Nemá prostě šanci.
Buď ho dostanou skopčáci, nebo někdo z nás.
Koho?
Sobela?
Zmrvil jedny manévry.
Znáš mě ne, pořád si hraju s granátama.
Třeba by jeden moh náhodou bouchnout, třeba...
Hele přece by ho nechali velet pro nic za nic.
Jo, protože armáda se nemejlí, že jo, Shifte?
- Jedeme spolu?
- Nevím kam mě to veze.
- Kam myslíš?
- Nemám tušení.
Jo, tak teda hádej. Atlantik? Pacifik?
Atlantik?
Jsem u rozvědky, pane?
No, a kdybych, já to teda vím, ale když ti to řeknu, tak lehneš.
Tak nic neříkej.
New York City. Transport. Anglie.
Jdeme na Evropu, kamaráde.
Pevnost Evropa.
A co kdybych se napil?
Kdybych věděl, že se napiješ, tak ti nenabídnu.
Nixi, co budeš dělat, až se dostaneš do boje?
Mám neskonalou důvěru ve své chabé schopnosti.
A do tvý skříňky jsem si schoval jednu bednu skotský.
- Vážně?
- No jo.
Brýtro.
vypadá to na pěknej výlet. 6. Září 1943
Vážený pane nebo paní:
Váš syn brzy seskočí s oblohy, aby se zapojil do vítězného boje.
Budete-li mu často psát dopisy plné lásky a povzbuzení, dodají sílu jeho bojovnému srdci.
Jen tak nepodlehne, nýbrž získá slávu. Budete naň hrdi a jeho vlast mu bude vždy vděčná za jeho služby v hodině nouze.
Podepsán Herbert M. Sobel, kapitán.
Velitel.
Zrovna teď nějaký šťastný pacholci jedou do jižního Pacifiku.
Co bych za to dal. Budou se válet na tropickým ostrově.
Sedět pod palmou, kolem šesti nahejch domorodek. Louskají mu kokosový ořechy a on s nima krmí plameňáky.
- Plameňáci jsou hnusný.
Koušou.
- Nahatý domorodky taky.
S trochou štěstí.
Kluci, já jsem rád, že jedu do Evropy.
Tímhle totiž Hitlerovi přefiknu průdušky.
Roosevelt změní Den díkuvzdání na den Joe Toye a na ruku budu dostávat deset tisíc ročně až do smrti.
Co když jedem do Severní Afriky?
- Brácha je tam a prej je tam hic.
- V Africe je horko?
Polib si.
Stejně je to jedno, kam jedeme.
Jak se dostaneme do boje, můžeš věřit jenom sobě a klukovi vedle.
- Jo. Ale musí to bejt paragán.
- Fakt, jo?
A co když zjistíš, že ten paragán je Sobel?
Až se dostanu v boji k Sobelovi tak se prostě co nejdřív chytím jinýho oficíra, třeba Heyligera nebo Winterse.
Winters je dobrej chlap.
Ale až to začne lítat tak nevím, jestli by mi měl velet zrovna kvaker.
- Jak to víš, že je kvaker?
- Není katolík.
- Ani Sobl neni.
- Ten vocas je Abrahámův syn.
- Co že je?
- Je to Žid.
A kurva.
- Já jsem Žid.
- To gratuluju.
A nestrkej mi rypák do ksichtu.
Co tam blbnou?
Gonorrhea říkal, že Sobel je Žid.
Liebgott to vzal jako urážku, von je taky.
Rvát se kvůli Sobelovi, to jsou bedny.
výpad!
Ne!
Snažte se ho zabít!
Kryt vpravo!
Kryt vlevo!
výpad!
Ještě jednou.
Tak.
včera jsme mluvili o magnetické deklinaci přičítání vlevo a odčítání vpravo.
Dnes si to zkusíme prakticky.
Jsou dva základní druhy bojového postavení.
První tuto pozici nazýváme zákop.
výhodou pozice zákop je, že jste zakopaní v úkrytu a utajení.
Palbu zahájit!
Pak provedete přesun tímto směrem skrz porost.
A druhá rota se současně s vámi přesune sem.
Tady se setkáte a pobijete nebo zajmete Němce.
Sobel nestíhá.
Co tu dělá plot?
Žádnej plot tu nemá bejt.
Tippere!
Dejte mi mapu.
Perkonty, Luzi.
vemte lidi a vyražte.
- Ukryjte se tamhle za stromy.
- Jdeme, hoďte sebou, chlapi.
Tady ale plot nemá bejt, divný.
Co ho přelízt, pane.
vážně?
Ale o to přece nejde, kde kruci?
Kde krucinál sakra jsme?
- Perconte.
- Jo?
- Sobel zase zabloudil, co?
- Do prčic, Ježíši.
- Hele, Luzi?
Můžeš udělat majora Hortona?
Tak co nálada, synu, bojovná?
Pšt, pšt. Třeba se z majora ten trouba podělá a pohneme se.
- To nejde, já nevím...
- Jasně.
To musíš. Dělej, no tak.
Tak jo, ale jenom teďka.
356833.
Není to tahle křižovatka?
Ne, pane, to je tady.
Jinej čtverec.
Do prdele.
- Nějaké potíže, kapitáne Sobele?
- Kdo to byl?
Kdo porušil mlčení?
To je asi major Horton, pane.
Major Horton?
Co, co by tu...?
On jde s námi?
Myslím, že se pohybuje mezi prapory, pane:
Na co tu krucinál pořád čekáte, pane Soble?
Plot, pane. Tady stojí a...
Bože!
- Je tu ostnatý drát.
- Aha, a vy nemůžete dál, co?
Ticho!
Tak ten plot přestřihněte, ať už se ta vaše rota sakra pohne!
Ano, pane!
- Kde jsou kurva nůžky na drát? - Pane.
- Musíme vyrazit.
- Bez kapitána Sobela a první roty?
Je to křižovatka do T.
Budeme improvizovat.
Zdvojíme pokrytí na palebné čáře, přehradíme cestu ve všech směrech.
vy vpravo s 1 družstvem.
Garnery ať se s 2 posune vlevo.
Budu vpravo se 3.
- Jděte.
- Rozkaz.
Co to páni?
Krucifix.
Povedlo se vám to, Amíci.
vzdávám se vám.
Haj hou, piráti!
Tohle má být nepřítel?
No, dá se říct, že by měl bejt.
Povedlo se, druhá roto.
Úkol jsme splnili.
Kterej idiot přestříhal ten plot?
- Dostal jsem rozkaz.
- Od koho?
- Od majora Hortona, pane.
- Hortona?
- Ano.
- Řekl, že to máte udělat?
- Ano, pane.
- On vám dal rozkaz přestříhat plot?
Ano. Dal ho.
Major Horton je na dovolené v Londýně.
vyžeňte odsud ty krávy.
Poručík Winters?
Kapitán Sobel se nechá poroučet, pane:
Poručíku.
- No, to je výborný.
- Vojenský soud se píše jinak.
Ne, pane, to mi není jasné.
Přikázal jste mi zkontrolovat latríny v 10:00.
Od 09:30 do 09:55 jsem na rozkaz pluk. Strayera, cenzuroval dopisy.
v 10:00 jsem na minutu splnil váš rozkaz.
Čas jsem změnil na 09:45.
- Tu změnu mi neřekli.
- Telefonoval jsem.
Bydlím u rodiny, která nemá telefon.
- A poslal kurýra.
- Kurýr u mě nebyl, kapitáne.
A kromě toho, když jste dostal takový rozkaz od nadřízeného, měl jste pověřit kontrolou těch latrín jiného, nižšího důstojníka.
To jste neudělal.
To mám takové selhání svého zástupce nechat bez trestu? Jak by tahle věc působila na mužstvo?
- Plnil jsem povinnosti podle rozkazu.
- Ale to není pravda.
Máte dvě možnosti, poručíku.
Trestem za vaše chyby bude podmínečný zákaz 48 hodinových vycházek na 60 dní a stůjte přede mnou v pozoru.
Nebo se můžete odvolat a požádat o proces před vojenským soudem.
Stejně trávíte víkendy na základně, Dicku, buďte chlap a přijměte trest.
Půjčíte mi pero, pane?
Souhlasím, pane.
Žádám o řízení před vojenským soudem.
- Winterse poslali do kuchyně.
- To je snad fór.
Strayer ne. Když mu docvaklo, co bude vojenskej soud znamenat.
- Nixon ho musí z toho dostat ven.
- A co když ne?
Wintrs v teple počítá vajíčka a my jak volové blbnem se Sobelem.
Nechci.
- Musíme to ňák vykoumat.
- Něco musíme.
- Jo.
- Jo.
Jo.
Dobře.
- Ale uvědomme si případný následky.
- Následky si klidně strč někam.
Můžou nás taky postavit ke zdi a zastřelit.
Tohle můžu risknout.
A když budu sám, nic nezmůžu.
S tímhle mozkem já do boje nepudu.
Já taky ne.
Tak jo.
Zkusíme to tedy.
"Prohlašuji, že nadále již nechci jako poddůstojník sloužit pod tímto velením."
Hodně štěstí.
Tak jdem.
Každýho z vás zastřelit!
Tohle není nic jinýho než vzpoura, když připravujeme invazi do Evropy.
- Seržante Harrisi.
- Pane.
Sundejte si štráfky.
Tímto jste tedy odvelen od mého pluku.
- Rozkaz.
- Vypadněte.
- Seržante Reny?
- Pane.
Máte štěstí, protože vás jenom degraduji na vojína.
Jako nižší důstojníci jste znectili 101 výsadkovou.
Ale můžete si gratulovat, za pár dní začne největší akce v dějinách válek a tak nemám jinou možnost, než ušetřit vaše životy.
vypadněte ať vás nevidím.
ven.
Neházej mi to sakra takhle.
Můžu se jen dohadovat, pane.
většina mužů by to neudělala.
Ale, myslím si, že někteří seržanti přeci jen cítí větší oddanost ke své rotě než k celé rotě.
A těch pár seržantů přesvědčilo ostatní poddůstojníky, aby zahodili distinkce?
Štábní seržanti mají na ostatní velký vliv, pane, ale ostatní jsou dobří chlapi a já s nimi vycházím.
Musím vám říct že ta věc s Wintersovým soudem byla velmi nepříjemná.
Jistě, to jistě byla, pane.
Ovšem vaše velení rotě E, bylo víc než příkladné.
Děkuji, pane.
Tedy. Až na tu akci několika vašich poddůstojníků. Řekl bych, že jste vychoval jednu z nejlepších rot, jakou jsem poznal.
Ano, pane.
Herberte, divize vytvořila výsadkovou výcvikovou školu v Chilton Foliat.
Je určena pro nepěchotní funkce nezbytné pro nadcházející invazi, jako lékaře a kaplany, aby uměli skákat.
Upřímně, nevím o nikom schopnějším na místo velitele školy, než jste vy.
Pane?
Jste převelen do Chilton Foliat.
Odcházím z E?
Válečné úsilí vás žádá jinde.
- Dovolte mi promluvit, pane.
- Mluvte.
Kdo, kdo mě má nahradit?
Poručík Meehan od Bakerovy roty je zkušený.
Zlomte vaz v novém postu, Herberte.
A nezklamte nás.
Ne, pane.
Pokračujte.
Druhá roto, poslouchejte.
První družstvo postaví stany v řadě A.
Třetí družstvo, druhá řada.
Kruci fix.
Dej si voraz, kemo, zme Angláni, Němčóři ne.
- A to je pravý?
- No tož.
Někerý jsou od Němčórů, někerý pro vás splichtili na krejčáku, tož si vydlóbněte,
- Na kerý vám voko padne esliva chápeš.
Máš parabelu?
- Já jsem si na ni vždy chtěl sáhnout.
- Tož korva, ne?
Jen vomáknout, jo?
- Ty vado, to je síla.
- Dyť korva taky.
- Cože?
- Tož.
Hele, Pety.
Hele, stoj.
Zkus mně ji seknót a seknu tě s ňou já.
No tak jo promiň.
Tak se měj.
No bať, té.
Co je, Hoobsi?
Tihle muži prošli nejtvrdším výcvikem, jaký armáda nabízí.
Bylo to v těch nejhorších podmínkách.
A jsou to dobrovolníci.
Už jsem s nimi mluvil.
Přece se... víte, proč se přihlásili dobrovolně?
vědí, že až půjde do tuhýho, ten v díře vedle bude ten nejlepší.
- Ne zobák, kterej by je nechal zabít.
- A vám vadí, že mě mají rádi?
Že se snažím své vojáky poznat?
Ale no tak, vy jste s nimi byl jak dlouho, dva roky?
Já tu jsem šest dní.
- Riskujete, Bucku.
- No a?
To vojáci dělají.
- To mi přece nemůžete vytýkat.
- Co když vyhrajete?
- Co?
- Co když vyhrajete?
Nikdy se nepokoušejte ty chlapy jakkoliv využívat.
- Poručíku Meehane?
- Pojďte.
Poslední cvičný seskok...
Mám tu kompas.
Tak zavři.
- Pak jsme se stočili vlevo.
- Jo.
Směr nula-čtyři-dva, dvanáct minut.
- Pak? Zase doleva?
- Ano.
Nejspíš tři-pět-osm.
Deset a půl minuty.
- Signálka přímo nad Ramsbury.
- Ramsbury.
Každou lichou hodinu.
vzdušnou čarou podle rastru asi tak...
Jasně Ramsbury.
Upottery.
Tak...
Jasně, je to Normandie.
Sainte-Marie-du-Mont.
Hráz číslo jedna.
Hráz číslo dva.
Problematický terén
Ústí řeky Douve dělí pláž na dvě části. Krycí název je Utah. Zde a Omaha zde.
Námořní pěchota udeří na tyto pláže v den a čas, vše zatím přísně tajné.
Hodina H, Den D.
Cílem výsadku, pánové, je dobýt město Carentan. Tím vytvořit z Utahu a Omahy jediné předmostí.
Každý parašutista si to vryje do mozku.
A bude podrobně znát úkol svůj i dalších jednotek.
- Poručíku Meehane?
- Ano, Dukemane.
- Pane, seskočíme v noci?
- Až přijde čas, dozvíte se to.
Zatím studujte model terénu, mapy a průzkumné fotografie, dokud každý nedokáže nakreslit mapu popaměti.
Seskočíme zde za Atlantickým valem pět hodin před tím, než čtvrtá pěší přistane na Utahu.
Mezi shromaždištěm a cílem praporu leží německá posádka.
Tady, v této oblasti, Sainte-Marie-du-Mont.
Zničit tuto posádku má za úkol rota E.
Studený dávky na tři dny. Čokoláda, bonbóny, sušený kafe, cukr, sirky, kompas, bajonet, polní lopatka, munice, plynová maska, sumky a zásobníky moje kšíry, pistole, plná polní láhev, dvě krabice dýmovnic pěchotní mina, kouřovej granát, zábleskovej granát, nálož, tahle hovadina a dvoje debilní podvlíkačky.
Co šílíš?
Ty krámy váží tolik co já.
A k tomu padák, záložní padák a kvér.
- A máš s sebou boxera?
- Boxer, ten by bodnul.
- Seržant Martin!
- Mladej. Něco pro mě je?
Ne.
Seržant Martin!
Talbert!
Floyd.
Floyd M.
Tady.
- Je to těžký.
Šprcky?
- Já nevím. Nejspíš.
- Co to je?
- "Drahý Flojde, dejte jim na prdel."
Od náčelníka policie v Kokomo.
Ty poldové jsou hodný.
Takže, slyšíte mě?
Pokud jste do týhle chvíle nestačili uzavřít vojenskou životní pojistku jděte tamhle k seržantovi Evansovi na štáb roty, čeká tam na váš podpis.
Jinak by vaše rodiny mohly přijít o deset tisíc dolarů.
- Slyšels mě, Gerry?
- Hej, Lipe.
Co je?
- Říkal Guarnere něco o svým bráchovi?
- Ne.
Je mi to blbý.
Moje žena se snaží sbírat různý ty seznamy padlejch.
- Má bráchu v Itálii?
- Henry?
Padl u Monte Cassina.
- Nejspíš to ještě neví.
- Sakra, co bys mi ty radil?
- Nejlepší by bylo to říct.
- Vždyť za chvíli skáčeme.
To nevím.
Proč nám dali ještě tenhle bordel?
Abys to měl o čtyřicet kilo těžší a neulít.
Má někdo ponětí, na co je tenhleten připitomělej krám?
Od plukovníka Sinka.
Od plukovníka Sinka.
všem vojákům pluku:
"Nadchází tato noc nocí.
ve chvíli kdy toto čtete, míříte k velkému dobrodružství, na které jste se cvičili víc než dva roky.
Proto nám dali zmrzlinu."
Roto E. Tak klid.
Na pobřeží Kanálu leje a mlha do toho.
Dneska je odlet zrušen.
Invaze se odkládá.
Máme čtyřiadvacet hodin pohotovost.
"Nejdražší Johnny?"
Mám sakra cizí bundu.
"Bratr Billa Guarnereho," byl zabit u Monte Kasína. 5. června 1944
- Hodně štěstí, kluci.
- Měj se, Angláne.
Dejte Němčourům taky za mě.
Johnny.
Říkal jsem si, jestli to nehledáš.
Omylem jsem ti vzal bundu.
Promiň.
Četls to?
- Kde je kurva Monte Cassino?
- Vím já?
Někde v Itálii.
Je mi tvýho bráchy líto, Bille.
Mně je líto mámy.
- Ona byla...
Necháme to bejt.
Bille?
Tak se uvidíme tam, jo?
Od doktora Roea, aby vám nebylo v letadle blbě.
Podle předpisu každý jednu teď a za půlhodiny ve vzduchu další.
Poručíku.
Druhá roto, poslouchejte.
Zlomte vaz.
Bůh vám žehnej.
Uvidíme se na shromaždišti.
- Neblbni, Liebe. - Z těch prášků je mi blbě už teď.
"vojáci, námořníci a letci spojeneckých expedičních sil:
Právě začíná velké tažení, na které jsme se usilovně chystali dlouhé měsíce.
"Mnoho štěstí.
Snažně prosme všemohoucího o požehnání. Před tímto velkým a ušlechtilým krokem."
Generál Dwight D.
Eisenhower vrchní velitel spojeneckých sil
BRATRSTVO NEOHROŽENÝCH
Nikdy bych nemyslel, že se mi podaří přežít den D, to v nejmenším ne.
Říkal jsem si, zabijou mě hned.
Že smrt mě tam potká hned když ne, tak pak všechno přežiju úplně bez úrazu.
Řekl bych, že strach měl každý.
Ale tihle lidé ho uměli zvládnout.
Nejspíš jsem měl tu schopnost, sice jsem byl taký vyděšený jako všichni, ale uvažoval jsem.
Máte stále v hlavě, že nesmíte zklamat sebe sama. Ale hlavně ne svoje kamarády s nimž sloužíte.
Měli jsme strach, ale to nás cvičili umět ten strach ovládnout a snažit se splnit dokonale to, co na nás chtěli. Část třetí CARENTAN 8. června 1944
Není to ten, jak se jmenuje?
Vždyť víš, z první čety?
-Z naší první čety?
-Z jaký asi?
Blithe.
Hej, Blithe.
Blithe!
Tak jsi to ty.
Seš sám?
První známý tváře, který jsem potkal.
To je normální.
Vysypali nás po celým poloostrově.
Od seskoku se držíme s 502. tady.
A ty?
Já jsem,
-nemůžu najít Éčko.
-Tak pojď s námi.
Ahoj, kluci.
-Kdo se to přišel podívat, Floyd.
-Ahoj, Luzi.
-Mysleli jsme, že vás už neuvidíme.
-A vono jo.
-Hele, koukni, pěkný, co?
-Co ty na to?
-Jo, to je fakt kousek.
-To bych řek.
No, paráda.
Fakt, nádherný, seržo.
Až si seženu parabelu, to budete zírat.
A co seskok?
-Spadli jsme mimo.
-Jo, to máš hned.
-To jo.
-Nevyměnil bys suvenýry?
Všecky fungují. Na rozdíl od majitelů.
Máš taky něco?
Zatím ne.
Ňákej kluk to dostal?
Burgessovi to vzalo tvář.
Wynna trefili do zadku.
-Ale dostanou se z toho.
-To je dobře.
-Nepotkal jsi někde poručíka Meehana?
-Ne.
Proč?
Štáb roty tu furt není.
Asi jim letadlo spadlo.
-Říkali, že prej přijde.
-Na to bych moc nesázel.
-A kdo teda velí?
-Zatím Winters.
Poručík Welsh má první četu.
-Éčko, tak dělejte.
Nechrápat.
-Vstávejte!
-Honem! Padáme!
-Četo, hněte se!
Poslouchejte!
Brzy bude tma, od teď musíte na světlo a hluk dávat majzla.
Nemluvit, nekouřit a ne abyste brabčili toho před vámi.
-A kam vůbec jdeme?
-Obsadit Carentan.
To je nějaká sranda?
Jediný místo, kudy se tanky z Omahy a Utahu můžou dostat do vnitrozemí.
Bez Carentanu se nehnou z pobřeží.
Taylor posílá celou divizi.
"Jasňačka pánové. Jenom tři dlouhý dny a tři noci těžkejch bojů a hned potom máte voraz."
Poručíku, jdu dopředu.
Hoobler bude předsunutá hlídka.
-Blithe, vítám vás.
-Díky, pane.
První četo, zařaďte se za rotu Ef.
Vy z 2. a 3. čety za námi.
Mrskněte sebou.
"Hoši, bacha má mouchy co rozšiřují choroby.
Radši se ohánějte."
Nevzbuď nepřítele.
-Kurva.
-Co je?
-Ztratili jsme rotu F.
-Zas?
-Ztratili jsme rotu F.
-Zase?
-Hele, Blithe, slyšels to, jo?
-Jděte říct dozadu, ať počkají.
-Vemte Blithea a najděte Efko. -Rozkaz.
Pojď, Blithe.
Kurva.
-Poslal jsi někoho?
-Hooblera a Blithea.
Proč stojíme?
Protože se oficíři při výcviku flákali, Nixi.
Pojďte, musíme se hnout.
Komáři svinský.
Copak je?
-Blesk.
-Bouře.
-Je vás slyšet přes celý pole.
-Patříš k Efku?
Jasně.
Kde vy jste?
Blithe, běž za poručíkem. Řekni mu, že jsme našli Efko.
-Zatím zjistím, kde ty pitomci jsou.
-Hele, kdo je u tebe pitomec?
Je mrtev, vojíne.
-Na Efko jste narazili?
-Ano, pane.
Zdálo se, že mě dostal.
-Fallschirmjeger.
-Paragán?
Na divizi si myslí, že právě jejich pluk drží Carentan.
No, o jednoho jsou slabší.
To je protěž.
Roste v Alpách v pásmu kleče.
Musel si tam pro ni vylézt.
Něco jako odznak opravdového vojcla.
Udeříte první, půjdete středem, tvrdě a rychle.
Budu hned za vámi s druhou a třetí.
-Jděte!
-Jdeme, první.
Mákněte.
Vpřed, vpřed!
Palte!
-Všichni do příkopu!
-Kryjte se!
-Ale, kurva.
-Kruci, kde jsou všichni chlapi?
-Kam se zdejchli sakra?
-Já jsem snad pámbů?
Jdeme E!
Postavte kulomet.
-Dostaňte je odtamtud!
-Jak se tam máme dostat!
Běž, běž!
Jen pokračuj, Bucku!
Rota E, za mnou!
Pohyb!
Hněte se.
Dělejte!
Pohyb!
Dělejte!
Vylezte z tý díry!
Tamhle nám zabíjejí chlapy, Blithe!
Dělej.
Hni sebou kruci! Běž!
Pal.
Okno v prvním patře. Vlevo.
Za mnou!
Vylezte z toho pangejtu!
-Vpřed, vpřed, vpřed!
-Pozor!
Těžkej kulomet!
-Sanita!
-Pozor.
Napravo!
Vylezte!
Nacisti!
Je tam jeden nahoře...
-Sanita!
-Vem ho zpět!
Á, kurva!
Snajpr!
Thataway!
Vlevo. Na schodech!
Ach, dostal jsem ji!
Musíte nás krejt.
Z vládneš to, Luzi?
Jasně. Spolehněte se.
Guarnere!
Zajistěte sektor vpravo!
Vpřed, se mnou!
-Do hajzlu!
-Pohni, Luzi! Tady! Nahoru!
Dobrý, Shifty?
Podíváme se do toho skladu!
Shifty!
Vyskli ty okna.
Jdeme!
Honem!
Vpřed!
Začněte čistit ty domy Jeden dům dva lidi.
Jasný!
Jdeme!
Pojď!
Domy napravo!
Další dva, vpřed!
Doleva!
Nahoru!
Rozbij to!
Granát.
Luzi, no tak, Luzi.
-Pojď!
-Ještě počkej.
Do prdele!
Zaměřili nás!
Vypadněte!
Zmizte!
-Zaměřili nás!
-Vypadněte pryč!
-Jděte z ulice.
Rychle! -Honem!
Zaměřili nás!
Vypadněte!
Jděte z tý ulice.
Rychle!
Honem!
Jděte!
-Kryjte se!
-Potřebuju pomoct!
Sanita. Sem!
-Honem!
-Oknem!
Dělej, musíme pryč.
Pryč. Pryč!
Dělejte, dělejte!
Zmizte z tý ulice!
Pohyb!
Lipe!
Ahoj, kámo.
V pořádku, Lipe.
Máš ho tam, kde má bejt.
Tak dělej.
Haló?
Je tam někdo?
Tippere!
Tipe!
Tipper!
Slyšíš mě?
-Joe?
Jsi to ty?
-Vypadáš dobře, Tipe.
Opravdu dobře, kamaráde.
Musíš si sednout.
Pojď.
Jen klid.
Klídek.
No, dobrý.
Ježíši.
Kams to vlez, hochu?
No, něco s tebou uděláme.
Dobrý.
Kluci, pomůžete mi? Pojďte.
Jděte zleva!
Jděte zleva!
Kamaráde!
-Žehnám ti ve jménu Otce i Syna...
-Vidíš to taky?
...jak bylo v počátku je i nyní a bude navěky, svět bez konce.
Amen.
-Irové jsou holt blázni.
-Co se divíš?
Smokey, do okna.
Dělej!
-Brýtro, pane.
-Jak se jmenujete, vojáku?
Farnsworth, z roty A 501.
Všechno je vyčištěný až na sever, není tu jedinej skopčák, pane.
Řekněte veliteli, že 506. podle rozkazu zajistil pozice na jih od vás.
Rozkaz. Vyřídím.
Tak jedeme, ty mizero, jeď!
Poručíku Wintersi.
-Ano?
-Dá už se přejít?
-Co prosím?
-Dá se už přecházet?
-Chceme posbírat raněné.
-Ano, pane.
Jistě.
Jdeme, odneste je odtud.
Tady je.
Ještě že byla odražená.
-Chytil jsi jen střepinu.
-Blbec.
-Co?
-Ale nic.
-Nejspíš si dáš na chvíli pohov?
-Není to tak zlý.
No, když myslíš.
Tak co bude teď, šéfe?
No, čeká se protiútok.
Carentan je pro ně důležitý.
-A kdy asi?
-Nebudeme na ně čekat.
Podle praporu máme jít na východ a na kopci se zakopat.
Kolem jsou zatopená pole, můžou sem přijít z jediného směru.
-Jo. A ty to zvládneš?
-Jo.
Dobře.
Co je s Blithem?
Vlastně nic, jenom že nevidí.
-On nevidí?
-No, říká to.
Blithe?
Poručíku Wintersi.
Co se stalo?
Já nevím, pane.
Jenom... najednou tma kolem.
-Vy nevidíte? -Vůbec nic, pane.
Nic nevidím.
No, hlavně to chce klid, Blithe.
Dostanu vás odtud.
Zpátky do Anglie.
To bude dobrý.
Pane,
Netrapte se tím.
To nevadí, hochu.
Pane?
-Ano, co je?
-Díky, pane.
Je to dobrý.
Jo, dobrý.
Je to dobrý. Asi to je dobrý.
Už vidíte?
Bože, jak je tohle možný?
Myslím, myslím, že je to dobrý.
No dobře.
Tak, ještě chvíli tu zůstaňte, ať máte jistotu.
A pak se hlaste u své čety.
Ano, pane.
Můžu ti to už zavázat?
Jo.
-O vánocích v Berlíně.
-Tak to vidím já.
Pane bože.
Ten německej sejra je jako...
-Smrdí.
-A chleba mají tvrdej.
Dej to sem.
Podle toho, jak jsme dobyli město se zdá, že Němcům se nechce moc bojovat.
Až budou Němci házet dortama, tak uhni?
Pamatuj si to, Male, o vánocích v Berlíně.
Užívejte si, když to jde.
Brzy se hneme.
Z města, poručíku? Brzy jako?
Přesně tak.
To nevědí, že jsme si právě sedli?
Dobrý, komiku.
-Co?
-Fakt chytrý.
Právě jsi vzal svůj život do svých rukou. Není to tak?
Blázníš?
Já neviděl nic.
Co, to jak Speirs zastřelil zajatce, nebo seržanta ze svý čety?
-O tom jsem neslyšel.
-Zabil vlastního chlapa?
No říká se, že ten kluk nechtěl jít na hlídku.
Kdo ví, jak to bylo?
Jo. Znám kluka, kterýmu někdo říkal, že na vlastní oči viděl, jak Speirs střílel zajatce.
Proč?
A to kdy?
No v den D.
Speirs přišel k německejm zajatcům, který kopali díru nebo co. Byla u nich stráž.
Vytáhl cigarety a nabídnul jim.
Dokonce jim i připálil.
A pak najednou, natáhnul svůj samopal a pokropil je.
Není cvok!
Dát napřed cigára? !
-To se mi moc nechce věřit.
-Ty tomu nevěříš?
Ale prej to nebyl on.
A tys to viděl?
Bylo jich víc jak osm.
Prej nejmíň dvacet.
Určitě to byl on.
Všecky zabil, až na jednoho.
Já slyšel vo něm to, že v den D, vběhnul před kulomety jako šílenec.
-Jo, to jsem viděl.
-Opravdu?
Pak je mi fuk, jestli je tamto pravda.
Potřebuju ty krámy. -Co myslíš?
Já nevím.
Vím jenom to co jsem slyšel.
Nic jsem ale neviděl.
Rota E.
Jdeme!
Vyrážíme.
První četo, ustrojte se.
Jdeme!
-To platí i na vás, vojíne Blithe.
-Dělej, vstávej.
Hele, Luzi.
Jak dlouho půjdeme?
Ježíši Kriste, Franku.
Copak tohle vím?
Dokud neřeknou stát.
Na kopec.
Vepředu je nějakej kopec.
Jo, hele ty hlavo, tak mi teda řekni proč naše Éčko, jenom naše Éčko musí jít vždycky první nebo jako zrovna teď daleko od ostatních jak nakažený?
-Abys nezachrápal.
-Ne, myslím to vážně.
Nejsme nikdy uprostřed a jsme pátá z devíti rot tohohle pluku.
-Říkám, že od A až po i.
Přemejšlej.
-Hele, tam.
Vidíš to...?
Držte se vpravo!
Zalezte do křoví!
Už ti to došlo?
Obejděte to zleva!
Všichni k zemi!
Seržante More!
Zůstaň dole!
Luzi, pojď sem s vysílačkou!
Seržante More!
Jděte!
Jak si můžou teď zpívat?
Blesk!
Bouře.
Hezká písnička, že jo?
-Poručíku, co je novýho?
-No, stejně jako odpoledne.
-Oni v jednom křoví, mi ve druhým.
-Můžu na chvilku, pane?
Necháte tady Blithe v tom cachtat?
-Já vážně musím, pane.
-Tak sebou hoďte, Mártene.
No jasně, pane.
Tak co, Blithe?
No, dobrý, pane.
Co to s vámi dneska bylo?
Podle doktora prej hysterická slepota.
Ne, děkuju, pane.
Víte, co se říká:
dehydratace je vojákovým vrahem.
No jo.
Je to hra, Blithe.
Jinýho nic.
Jsme...
Postoupili jsme jenom o kousíček blíž k bráně.
Je to jenom hra.
Co jako, pane?
Tohle.
Tohle všecko.
Ne.
Díky, pane.
Hra jenom.
Harry.
Podle průzkumu bránili Němci Carentan jen s jednou rotou.
-Zbytek se stáhl někdy včera v noci.
-Přišlo mi to snadný až moc.
Přeskupili se na jih od města.
Když jsme na ně narazili, možná už byli na cestě k protiútoku.
Sílu neznáme.
Chtějí město zpátky.
A my jim stojíme v cestě.
Pokud nezačnou oni, zaútočíme za úsvitu v 05:30.
Řeknu klukům, ať nasadí bajonety.
Ani nepajdáš.
-Přežiju to.
-Copak?
Bolest.
Válka je svině.
Smithe, vzbuď se.
No tak, Smith.
Vstávej, jdeš na hlídku.
Máš hlídku.
Klid, Smithe.
To jsem já, Talbert!
Seš magor? !
To je Talbert!
-Já jsem myslel...
-Jo, zadkem.
-A sakra!
-Doktor!
Promiň.
Já jsem nechtěl. Vypadal jako Němec.
-Můžeš dejchat?
-Jo, můžu.
-Koukej na mě.
-Jo, můžu dejchat.
Budeš dobrej.
Co se sakra děje?
Jako někde u třetí čety.
Nechceš si zdřímnout?
Asi bych...
Stejně bych neusnul.
Jdi to očíhnout.
-Blesk.
-Bouře.
Bouře!
Poručíku Speirsi, pane.
Kam to jdete, vojíne?
Něco jsem slyšel, pane.
Prošel jsem to, všecko je v pořádku.
Máte v rotě trochu nervózní vojáky.
To jo, pane.
Jo, máme.
Taky se mi zdá.
Oni nechápou, jak je to prostý.
Jak myslíte prostý, pane?
Dělejte jen to, co máte.
Jako vy v den D, pane?
Poručíku...
Když jsem v den D seskočil, tak jsem vlez do jámy po bombě.
A usnul v ní.
Asi po těch práškách co nám dali v letadle.
Když jsem se pak probudil, nemohl jsem najít jednotku a bojovat.
Tak jsem...
Tam zůstal ležet dál.
Vaše jméno, vojáku?
Blithe, pane.
Albert Blithe.
A víte, proč jste se tam schoval, Blithe?
Měl jsem strach.
To máme každý.
Schoval jste se, protože myslíte, že máte naději.
Ale, Blithe, máte jedinou naději, přiznejte si, že už jste mrtvej.
Čím dřív to uznáte, tím dřív budete moct fungovat jako voják.
Bez slitování, bez soucitu a bez svědomí.
Na tom stojí válka. Den - D plus 7
Nemáte někdo cigára?
Chceš tenhle sladkej humus?
Ne?
Kluci, jsem tu s municí.
-Tady máte.
-Nevíme, co mají.
Možná budeme slabší, než voni. Asi tam maj paragány.
-A co, jsou dobrý nebo ne?
-Pal a kličkuj.
Tak se to jmenuje:
Střílená s kličkovanou.
Roty D a E budou na levém křídle, půjdou s námi.
Otázky?
-Dejte jim za uši.
-Doma je teď 9:30 večer.
-To musí bejt...
-Minomet!
-Kryjte se. Zalezte všichni!
-Kryjte se!
K zemi, k zemi!
Zavolej na štáb!
Ať se nehejbaj.
Všem stanicím.
Tady E 6, zůstaňte na pozicích.
Jdeme!
Na místa, nabíjet!
-Rota E 6!
-Sanita!
Střílejí na mě minomety.
Zatím žádná pěchota.
Jsem na pozorovatelně.
Náměr. Plus patnáct.
Náboj tři!
Vzdálenost, 600.
Dělej.
Pal!
Nabíjej znovu.
Pal!
-No tak!
-Dělej, honem, honem.
Pohni!
Pozor na siluety na horizontu!
Najděte cíl!
Palte!
-Vydržte!
-Pozorujte horizont!
K zemi.
Rychle, rychle!
Perconte!
Srovnejte své muže!
Kryjte se!
Nasypte to do nich, Perconte!
Doleva!
Pokračujte, pokračujte!
Zvedněte je!
Palebnou převahu!
Guarnere, držte je tam.
Jen palte!
Berem je obchvatem, držte vrchol toho kopce.
Ne!
Ne!
Kde se tu jenom do prdele vzali?
To snad ne!
No kruci!
Levý křídlo to dostalo!
-Pane, Déčko a Efko se stahují.
-Co?
Kdo dal rozkaz?
!
Vydržte.
Palte dál!
Kryjte se!
Střílejte, Perconte!
No tak, Blithe.
Vylez!
Postavte se, vojáku.
Vzpamatujte se, Blithe.
To je ono, Blithe.
Dokážete to.
A střílejte, Blithe.
Trefte ty svinský Němce, Blithe!
Nebojte se, Blithe!
Střílejte!
Dejte jim!
Střílejte.
Nepolevujte!
To něco uvidí, Blithe!
My si je podáme, Blithe!
Tamhle, nahoře!
Hoď tam granát!
Házej!
Házej!
Němčouři tamhle!
Střílejte!
Pohyb!
Pojďte se mnou, McGrathe!
Přesuneme se, rychle!
K zemi, k zemi!
Dohromady!
Co je?
Vy mě chcete zabít, poručíku.
Já věděl, že mě zabijete!
-Nestřílej, dokud ti neřeknu!
-Nemůžu!
-Vydrž pořád!
-Málem nás vzal.
-Šmejd.
Ten šmejd mizernej!
Sanita!
Začni!
Střílej, McGrath!
Tak pal!
-Jo!
-Jo!
-Krycí palba!
-Krycí palba!
-Střílejte na jih!
-Palte!
To teda byla věc.
-Smithe, dostal jsem ji!
-Mám tě!
Dostaň mě odsud!
Sanita!
Randlemane!
Jsi v pořádku?
Hněte se.
Hněte se!
-Náboje!
-Náboje!
-Skipe munici.
Dělej! Makej!
-Už jdu!
Sanita!
Sanita!
Ježíši, co to je?
Shermani!
Přijela druhá tanková.
No konečně, vy chcípáci!
Do nich!
Och, vy podělaný chlapi zlatý!
Jdem na ně.
Dopředu kluci!
Zvedáme se.
Tak jdem!
-Hele, koukni, Shermani!
-Taky načase.
Jedem!
Pojď.
Pojď.
Ty, kámo.
Hele, kámo, jsi dobrej?
Koukám, že jste si docela zaválčili.
Pokračujte na pravé křídlo.
Den - D plus 25
Musíme zjistit, co je tam.
-Nevím, koho mám sakra poslat.
-Chtěj dobrovolníky.
Dobrovolníky, to nemám rád.
Tak je vyber.
Musíme se podívat na ten statek.
Kdo chce jít?
Já jdu.
Kdo další?
Martine, Dukemane, právě jste se přihlásili.
Jdu první.
Blithe na přední průzkum.
Jděte.
Harry, na co vlastně máš ten záložní padák?
-Furt ho taháš s sebou od prvního dne.
-Pošlu ho Kity do Anglie.
Je to hedvábí na svatební šaty.
Není ani na příděl.
-Teda, to bych do tebe neřek.
-Co? Že jsem sentimentální?
Ne, že počítáš s návratem do Anglie.
Dobrý...
Jdeme pro něj.
Krycí palba!
Tak nás krejte!
Jdem!
Jdem!
Jdeme!
Vydrž, Blithe.
Nezastavuj!
Dolu!
-Doktor!
-Horní okno vpravo!
Vydrž.
Sanita!
Potřebujeme tady dole sanitáře!
Nestřílet!
Nestřílet!
To bude dobrý.
Jenom klid.
Jen klid.
Jen klid.
Jdu, jdu.
Pusťte mě!
Uhněte.
-Co se stalo?
-Snajpr.
Dobrý, hochu, dobrý.
Stahují nás z fronty.
Teď?
Ke skladu paliva na sever od Utahu.
Teplý jídlo a koupání.
A zpátky do Anglie.
-Kde je lékárna?
-Třetí stan vpravo.
Harry.
-Co noha?
-Ztuhla.
Bolí to.
-Měl bych si pár dní vorazit.
-To bys měl.
Mluvil jsem s plukovníkem Sinkem.
Chválil Éčko, že se udrželo.
Generál Taylor byl prej taky rád.
Kvůli tomu jsem ve Francii. Aby měl generál radost.
Jo.
Výrazem vděku a uznání za zranění, jež jste utrpěl při službě vlasti je řád purpurového srdce, který mám čest vám předat.
Děkuju, pane.
Kolik máš těch metálů?
Dva?
Tři?
-Že se nestydíš.
-Jednu díru mám v rameni, druhou v lejtku a pak ještě nežit na holeni.
On má ale jen jednu.
Nádhera.
-Chtěla mě, Altone.
-V tvých snech, kamaráde.
-Ježíš!
-Ježíši!
Je pěkný být naživu!
-Ježíši, to bylo o chlup.
-Minuli to o moc.
Bulle, pojď sem.
Pojď.
-Držím ti místo.
-Hooblere.
-Buď zticha.
-"Noc bajonetů."
Ta noc je temná, chladná, zlá i četař Tálbrt, tohle zná
Nelíbí se mi to. Navlékne pončo, kráčí vpřed
Podoben Němci napohled
Proč každej spěchá zpět?
Už vás nepotřebujeme.
Zde voják dříme, četař dí, kterápak slova jej probudí?
"Smithe, Smithe!
Vstávej, přišel čas na hlídku spěchej strážit nás"
-Víš o čem to je?
-O noci bajonetů.
-Cokoliv to znamená.
-Byť vojín spí, jsa unavený Pěst svoji zvedne v okamžení
A chňapne pušku probuzený a na skopčáka ihned letí
-Ó, můj Bože.
-Do toho, Smithy!
"To jsem já", řve Tab, "Nech mě!" Smith ale vylévá svůj vztek
-V jeho břich pohrouží svůj bodák
-Pojď!
Tam prošpikován mlčí chudák.
Jdu chrápat.
-Jseš Heffron?
-Jo.
-Odkud seš?
-Proč se ptáš?
-Z Philadelphia?
-Jižní Philly.
To bych řekl.
-Sedmnáctá ulice.
-Jo? Front.
Sedej, byls mi nějak povědomej.
-Nechodil jsi tancovat k mostu?
-Chodil. No jasně.
Protože tě nezranil nepřítel a nemáš nárok na purpurové srdce, vzal jsem věci do svých rukou.
Tabe, to je pro tebe.
-Suvenýr.
-Správně.
-Gratuluji!
-Klidně jsem ho mohl zastřelit.
Ale řekl jsem si, že by ho byla škoda.
Mám pro vás pár novinek.
První, poslouchejte.
Cvičení plánované na 22:00 je zrušený.
Za druhý, ruší se veškeré propustky.
Vracíme se do Francie. Tak se sbalte.
Do Anglie se už asi nevrátíme.
Kdo ještě nenapsal závěť, do kanceláře týlu.
Náklaďáky do Membury odjíždějí v 07:00.
Buďte tam.
Haló.
Haló?
Dobré ráno, paní Lambová.
Promiňte, že jdu brzo.
-Ne, to nevadí, vojíne...?
-Malarkey.
-Pojďte.
-Tedy teď jsem seržant Malarkey.
-Povýšili mě. -No, výborně.
Vy určitě chcete vyprané prádlo.
Celou noc jsem slyšela náklaďáky.
-Tak si říkám, že Amíci zase jedou.
-Teď už asi nadobro.
To je mi líto.
Tak máte, dvě košile, dvoje spodky.
Dva šilinky dvě pence, prosím.
Já nějak...
Děkuju.
Nedáte si trochu čaje, zrovna se vaří voda.
Ne.
Ne, děkuju, mám totiž hroznej...
Velikej fofr, ale děkuji mnohokrát.
-Oh, vojíne?
-Ano, paní?
Poručík Meehan je od vás?
Snad nezapomněl na svoje prádlo?
-Vezmu mu ho.
-Děkuju.
Nebyl byste tak hodný a nevzal to ještě dalším od vás?
Jsou to.
Seržant Evans, Vojín Moya, Blowzer, Gray, Miller, Owen,
Rota E ztratila do 29. června, do odvolání z fronty, 65 mužů.
Ze zranění, které utrpěl v Normandii se Albert Blithe nezotavil.
Tak jsem stál ve dveřích a viděl jsem světla v cílové zóně a říkal jsem si, že tohle bude náš cíl tam dole.
Pod námi.
A najednou se rozsvítila červená.
Kluci se hned postavili na seskok.
A když začalo letadlo chytat zásahy v ten moment pilot dal zelenou a tak jsem vyskočil okamžitě.
Jak to začalo bouchat, tak se mi přetrhnul takovej řemínek od toho chrániče na bradu.
A pak jedním z těch otřesů, výbuchů, jsem ztratil bágl co tak překážel.
Jenom z toho šoku otevření prostě z nohy odletěl.
My šli do toho z nebe a dokola všude nepřítel.
To jsme věděli, že bude.
No a bylo to holt něco s čím jsme počítali.
Psychologická příprava?
Každý z nás se musel s tím vyrovnat sám.
Každý z nás se musel duševně připravit aby seskočil.
Každýmu to takhle vzadu sedělo a nenechalo v poklidu.
víte i přestože jsme trénovali a dřeli a dřeli, každý ten svůj úkol, co a jak udělat, tak jsme na to pořád mysleli to víte, přišli jsme o spoustu chlapů tu noc.
Ale radši jsme to jako nevnímali.
Část druhá DEN VŠECH DNŮ
Smithe!
Dej mi vohřát.
Lip a Evans to zvládnuli?
Ano, pane.
U poručíka Meehana je zařazenej.
Poručíku Meehane. Poručíku.
Willy potřebuje pomoc.
Willy!
Willy, no tak!
Willy! Potřebuji pomoc.
Připravte se!
vztyk!
Závěs!
Prověřit výstroj!
- Nahlásit výsledek, kontroly!
- Deset v pořádku!
- Devět v pořádku!
- Osm v pořádku!
- Sedm v pořádku!
- Šest v pořádku!
- Pět v pořádku!
- Čtyři v pořádku!
- Tři v pořádku!
- Dva v pořádku!
Jedna v pořádku!
Ježíši Kriste!
Honem ven!
Honem ven! - Kašlem na světlo, skáčem.
- Ven.
Dostal jsem ji.
Ježíši.
Řekněte Meehanovi, ať skáčou!
Hoříme!
Ježíši Kriste!
- Ven!
- On neskáče, pane!
- Nevšímej si ho!
- Zůstane v letadle!
On neskáče.
- Vpřed.
Je to dobrý. - Rychle, pane.
Ven.
Do prdele.
Kde je sakra cíl?
- Tři minuty maximálně po směru.
- Jdeme dolů, za chvíli nám budou ty blbý padáky nanic.
- Zpomal!
- Musíme to dost zvednout!
v tomhle fofru nevyskočej.
Už jsme tam?
Pane bože!
Ne, to ne!
Skákat!
- Blesk.
- Sakra, vojáku, když řeknu heslo
- "Blesk", tak vy "bouře".
- Ano, pane. Bouře, pane.
Rozepnout.
Trenére?
Já jsem Hall, pane.
Trénoval jste nás, basket, víte.
- Kde máte bágl z nohy? - Utrhl mi ho výbuch.
- Měl jsem tam vysílačku a baterky.
- Mně taky.
Přistáli jsme někde tam u těch stromů.
Dobře.
No tak jdem.
Do hajzlu!
Počkáme, až budou nabíjet.
Jdeme.
- Vy jste z roty D?
- Ano, pane.
Jeden z nás nejspíš bude na špatným místě, pane.
Jo, nebo oba.
- Máte zbraň, pane?
- Jenom nůž.
Máte tucha, kde asi jsme, pane?
Trochu.
- Vy jste spojař, ano?
- Ano, pane.
Tedy, než jsem ztratil vysílačku.
Za to mě parádně zjebou.
Kdybyste byl v mé četě, tak bych řek, jste hlavně střelec, až pak spojař.
Mohl byste to říct veliteli mý čety až ho najdeme?
Jestli ho najdeme?
Najděte nějaké orientační body ať víme směr, nějaké budovy, statky, mosty, cesty, stromy.
Musíte mi pomoct.
Rád bych věděl, jestli ostatní taky zabloudili.
Nezabloudili jsme, vojíne.
Jsme v Normandii.
- Kdo je to?
- Poručík Winters? Jste to vy?
- Sedněte si.
Máte zbraně? - Ne, pane.
Když to bouchlo, ztratil jsem bágl z nohy.
Mám jenom nůž a nějaký nálože.
- Ale kluci z 82 mají pušky.
- 82?
- Kde jsme se voctli? - Pane viděl jsem ukazatel.
Bylo tam: "Sainte-Mére-Église."
Baterku?
Pláštěnku?
Jsme něco kolem 7 kilometrů od cíle.
A máme asi 4 hodiny na splnění úkolu.
No... Musíme sebou pěkně hodit.
Vy zůstanete s námi, dokud nenajdeme vaši jednotku.
Jdeme.
- Seržante, kam to jdeme?
- Silnice číslo 2, pláž Utah.
Němci zaplavili pole.
Potřebujeme ho vyčistit pro naše hochy.
Když nevyčistíme silnice, nebude kudy jít.
Ten pošuk dokonce nemá zbraň.
Nevzpomínám si, že by u našeho cíle byly koleje.
Tohle je vedlejší kolej, která vede právě podél řeky.
- Dostanem se k silnici a k mostu.
- Žes tak chytrej?
Studoval jsem plastický mapy, troubo.
Nejakej blbej vlak nebo...
- Blesk.
- Bouře.
Poručíku, to jste vy?
- Malarkey.
- Pane.
Pane. - Rád vás vidím, pane.
- Ahoj, chlapi.
- Jste v pořádku?
- Ty jsi tu taky?
- Guarnere?
- Pane? vy a Hall do čela.
Kterej jste Hall?
Liptone tam.
Guarnere.
Počkejte na povel.
Granáty!
Nechte už toho, Garnery!
- Někdo z mužů zraněn?
- Ano, pane.
Až řeknu počkejte na povel, tak počkáte na povel, seržante.
Ano, pane.
Německej kvér.
Tumáte.
Jasně, pobožnej.
- Co je to s ním?
- Gonorrhea.
vážně?
Jeho jméno je totiž Garnery.
Gonorrhea, chápeš?
A kromě toho debilního jména, ještě něco?
Kovboji, po tom ti je hovno.
- Nekecáme, jdem.
- Pane.
Neřvi.
- Viděls ho?
Jak tam dřepěl?
- Neměl žádnou zbraň.
- Co bude dělat, řvát?
- Mě seřval za ty skopčáky.
Jenom za to, žes nečekal na povel.
Joe, dyť je abstinent.
Liptone!
Wynne!
Jestli někdo potřebujete munici, můžete si doplnit.
McDowell!
Něco ti je?
- Nic, Seržante.
- Tak jdem.
Hele, slíbil jsem bráchovi, že mu přivezu parabelu.
Nějakou si najdu.
Koukni se támdle.
- Mariňák!
- Vylodění začíná, hněte sebou.
- Tak padáme.
- Taky je načas.
- Jo?
Řekni mu to, kovboji.
- Jmenuju se Hall.
- A co?
- Jdeme.
- Nauč se, že ho musíš odpálkovat.
- To není kvůli tobě.
- Zrovna se dozvěděl, že mu brácha...
Brácha to dostal a von to zjistil, než jsme odletěli.
Dobrý den, pane.
- Na praporu budou rádi, až vás uvidí.
- Kde to je?
Na statku, pane.
To je cákryš ráno, mládenci.
Užíváte si válku?
Odkud si?
Eugene v Oregonu.
Eugene?
Si děláš srandu?
Popeye, slyšels ho?
Já jsem z Astorie.
- Ty kecáš.
- Ne, z Orange Street.
- Co tu děláš v německý uniformě?
- Volksdeutsche.
- Jaký folks?
- Moje rodina vyslyšela volání.
všichni praví Árijci, nechť se vrátí do vlasti.
- Nalili mě v jednačtyřicátým.
- A to ti mám sežrat? Malarkey!
Co se bratříčkuješ s nepřítelem?
Padej už.
- Co, cos dělal v Eugene?
- Narodil se tam.
vážně?
Popeye.
Tak, Popeye!
- Tak, Harry!
- Pokračujte.
Rota E.
- Tak jak, Popeye.
- Ty jsi tady taky?
- Kluci, to je Hall, je z roty A.
- Známý jako Kovboj.
- Jsi z Texasu?
- Manhattanu.
Poručíku Wintersi!
- Copak se děje?
- Nevím.
Riskneme to a uvidíme potom.
Rád tě vidím.
Já tebe taky, Bucku.
Jak jsme na tom?
Nic moc. O devadesáti procentech mužstva se ještě neví.
- Poručík Meehan?
- Nikdo ho neviděl.
Tedy jestli se neobjeví, tak to vypadá, že po něm převezmeš velení Éčka?
Poručíku, Speirsi.
Kolik mužů z roty D jste shromáždili?
- Pár, nejvejš 20.
- Jsi tady jedinej důstojník?
Zatím.
Pořád čekám na rozkaz.
Nemáš cigára?
Na.
Tak si je nech.
Dělal jsem v loděnici v devětatřicátým.
Já jsem byl tou dobou taky v loděnici, na lodních hřídelích.
To je náhoda. Byli jsme tak daleko od sebe a dělali jsme vlastně stejnou práci.
- Hej, Malarky!
Čeká se jen na tebe.
- Letím.
No, musím jít.
Uvidíme se.
Jo, uvidíme.
Zigaretten?
Vemte.
Danke.
Danke.
Děkuji.
Kurva.
Vy jste Éčko?
Éčko?
Nevíte někdo, kde je rota E?
- Viděli jste poručíka Meehana?
- Ne, ještě ne.
Major Strayer hledá velitele roty E.
- No, to pak myslí tebe, Dicku.
- Pojďte.
To jsou, šmejdi.
Malarky, kde je nejlepší žrádlo?
v Berlíně.
- Pojďme ho najít.
- Dobře.
- A kulomety?
- Myslím že někde tady, pane.
Ale nevím jistě.
Tady je německá baterie.
Tady nahoru a pak doprava, asi 300 metrů.
Přes tyhle zahrady jsou mezi námi a silnicí číslo 2.
Střílí na kluky, co se vyloďují na Utahu.
- Rota E, zvládne to?
- Ano, pane.
Působí nám docela slušné ztráty.
Pane, ví major, že rota E má jenom dvanáct lidí?
Ne.
Ty osmaosmdesátky co slyšíme, viděli na týhle louce, kousek dolů po silnici.
Major Strayer chce, abychom je zničili.
víme o dvou dělech, která střílejí na pláž Utah.
Nejspíš je tam taky třetí a čtvrté. Tady a tady.
Němci jsou v zákopech. Ty vedou k baterii a zezadu ji hlídají kulomety.
Zahájíme krycí palbu a dvě ze tří družstev se pod ní přesunou vpřed.
Kolik je tam asi Němců?
- To nevím.
- Jo nevíte?
Rozhodně si vezmeme taky nálože. Kromě zbraní.
- Liptone, to je na vás.
- Ano, pane.
Postaráte se o první kulomet. Petty vám pomůže.
Plesha, Hendrix, váš je ten druhý.
Kdo ještě zbyl?
Compton, Malarkey, Toye, Guarnere.
Dobře.
My provedeme hlavní útok.
Je to jasné?
Ano, pane.
Jo, tak se sbalte, hoši.
Nechtěl bys už raději bejt u roty A?
Tak zatím, Halle.
Liptone, až uvidíte, že jsme obsadili první dělo, přinesete za mnou nálože.
Ano, pane.
Hoši, berte jen zbraně a munici, ostatní si tu nechte.
Jestli máte nějakou munici navíc, třeba v báglu, vemte ji.
Poručíku, pane?
Chtěl jsem se zeptat nepotřebujete pomoct.
- Patříš k Sinkovu džípu?
Ty vado.
vaše jméno, vojáku?
- Lorraine, pane.
- Jdete se mnou, Lorraine.
- Comptone, druhé družstvo.
- Rozkaz!
Tak jste slyšeli, panstvo, pohyb, pohnem!
Pal!
Pozor!
Jsou tam tři děla.
Petty, začni boční palbu.
Jasně.
Jdeme. Kryjte se.
Vidím MG 42.
Odvedu palbu vpravo od náklaďáku.
Vem dva muže a zaútoč zleva.
Jděte na to.
Jo.
Vem Ranneye, obejděte zprava a zahajte krycí palbu.
Lorrain, kulomet je tvůj.
Zůstaň tam, dokud to jenom půjde.
Dones mi hned nálože, jak jsem říkal.
- Jdi!
- Ano, pane.
Jdi!
Nevidím nic.
Dělej, Bucku!
A kurva!
Honem, za mnou!
Za mnou!
Kurva!
Můj zadek!
Pardon, pane.
Ježíši Kriste!
Tak co, šoférskej?
Kurva.
Promiňte, pane.
Je to blbý.
Granáty!
Joe!
Toye! K zemi!
K zemi!
vstaň!
Máš kliku z prdele, Joe.
Guarnere!
Malarkey!
Lorraine!
Obsaďte to dělo!
- Comptone, kryj nás!
- Rozkaz!
- Kam tě trefili, Pope?
- Pane, mám prdel v prdeli.
Prdel?
- Kruci.
- Je to zlý?
Promiňte, pane.
Nechtěl jsem to zmrvit.
Snad to nebude tak hrozný.
- Kruci dojdeš zpátky sám?
- Snad jo, pane.
Tak běž.
Dobrý, tak padej.
Nech tu kvér, Pope, kvér.
Honem.
Raz, dva a tři!
K zemi, Dyku, k zemi.
Pope!
Popeye!
Zalez!
Winters!
Tamhle!
Granáty!
Toye!
Jedem!
Zalehni!
K zemi!
Toye!
- Joe!
- Ježíši.
To je v hajzlu.
Proboha svatýho.
Lorraine!
Dělej!
Zmiz!
Malarky!
Ranney!
První dělo už maj!
- Tamhle je druhý.
- Nejdřív granáty.
- A pak vyrazíme.
- Jdeme.
Dobře.
vpřed.
Mlč.
- Nezabít.
- Drž hubu.
- Nezabít.
- Drž kurva hubu!
Toye, k zemi. K zemi!
- Comptone!
- Dobrý. Krej mě.
Jsou zblblý a střílejí na třetí dělo.
Radši to vyhodíme do vzduchu, než jim to dojde.
- Podívám se, proč nepřišel Lipton.
- Dobře.
Toye! Krej poručíka!
- Ten mrtvej skopčák má parabelu.
- A co?
Zastrč hlavu, Pety.
Dělej, k zemi.
- Tak střílej, ať zalezou.
- Bože můj.
Malarkey!
- Teď přestaneš střílet.
- Zalez!
- Kurva.
- Nejspíš si myslej, že jsi saniťák.
Von ho bude potřebovat co nejdřív.
Dobrý, dobrý, dobrý.
Malarkey!
- Zalehni!
- Co to dělá?
Dělej!
Na tu parabelu se vyser.
Mám ti snad pro ni dojít, ty debile volskej?
- Kde je Lipton, kde jsou nálože?
- To nevím, pane.
- To bude dobrý.
- Promiňte, pane.
- Neomlouvej se.
- Seržante?
- No?
- Myslíte, že mě pošlou domů?
- Třeba.
- Dyť jsem zrovna přijel.
Hej, kovboji.
Ser na ty fórky, Gonorrheo.
- Je to dobrej kluk.
- Ježíši, tamhle je celá rota Němčourů.
- Možná i víc, kapitáne.
- Co pomoc?
Hlavně munici, pane.
Spoustu.
A nálože taky.
- Nálože mám, pane.
- Výborně, vojíne!
No, Ježíši.
Halle!
Můžeme?
Pane, když já ale nemám roznětky.
Rychle pryč!
Plesha!
Ty nás krej.
Na třetí dělo, běž.
Lorraine, vem ten kulomet a pojď honem se mnou!
Malarkey, Halle, vy taky.
Jdeme!
- Dochází nám střelivo, pane!
- Co ty, Malarkey?
Dobrý.
- Máte dost na cestu ke třetímu dělu?
- To zjistíme!
Malarkey, tak poď!
Toye!
Kryjte nás!
Dobře, Halle.
Dávejte bacha.
Halle!
Ty nálože nechte tady!
Zalezte!
Malarkey, krej to zepředu.
Běžte k dělu.
Dělejte!
Kde tady najdu velitelství praporu?
To je fór?
Tamhle někde vzadu.
Myslíš jako...
Krejte se!
Nálože.
- Nálože.
- Ale na co?
- Co?
- Nejsou třeba.
- Halle!
- Halle?
!
Kde se tam vzal?
Winters!
Hester říkal, že nejsou náboje.
Malarkey!
vemte, co se dá. Pro všechny.
vadilo by vám, kdyby si Déčko vzalo to další dělo?
- No prosím!
- Jdeme, Déčko, kupředu!
- Jdem chlapi, do toho!
- Comptone!
- Kdo to je, Speirs?
- K zemi.
Dělejte!
Proč leze ze zákopu?
- Co kurva blbne?
- Pozdě.
Ach, Ježíši.
Pane!
Nemoh jsem se zaboha dostat přes to pole.
- Ach, no to jo.
- To se bude hodit na další dělo.
- Až ho zničíme, ať se stáhnou.
- Ano, pane.
Comptone, chvíli to ohlídejte a pak pryč!
Lorraine!
Toye!
Zmizte!
K zemi!
K zemi! Dělejte!
Hlavně kulomet.
Rychle, do původního postavení.
Každý si hlídejte svoje palebný pole.
Jo?
Zpátky na prapor. Dělejte!
Honem!
Byly to sto pětky, ne osmaosmdesátky, pane.
Zničili jsme je. Zůstalo tam asi čtyřicet Němčourů a tři těžký kulomety vzadu.
- Hej, Pope. - Jdu!
- Čtyřicet?
- Ano, pane.
Zabili jsme jich asi dvacet, ale tak čtyřicet ještě zůstalo.
Bylo nás na to málo, nešlo to s tak málo lidma.
- Jedeš se mnou?
- Jasně.
Pane.
Klid, ať si neublížíš.
- Kde ses tu vzal, Nixi?
- Rovnou z pláže Utah.
Vezeme je, ať si taky užijou.
Do soumraku obsadil druhý prapor Sainte-Marie-du-Mont a části 4 divize začaly dopravovat mužstvo a materiál do vnitrozemí.
Většina 101 výsadkové, včetně roty E byla rozptýlena po celé Normandii a úspěch invaze stále nebyl jistý.
Měli jsme hodinu na odpočinek a jídlo, něž jsme se museli vydat na jih a obsadit město Culoville.
- Tady nechci chcípnout.
- Šlapete mi po nohách!
- Krista tady je vedro.
- No, furt lepší než zima.
Guarnere, taky bys to mohl zavřít.
Nech Němčoury vařit jejich žrádlo.
- Jaký to je, Malarky?
- Bezvadný.
- Dobrý?
- Jo.
Co ty víš o vaření, dyť seš Ir ne?
Pane, jestli máte rezervaci někde jinde, rád se k vám připojím.
- Děkuju.
- Ty vole.
Tady se nedá dejchat.
Ty vole.
- Dobrý večer.
- Dobrý, pane.
- Něco vám tu chcíplo?
- Jo, Malarkeyho prdel.
- Ví se něco o poručíku Meehanovi?
- Ne, stále ne.
To vypadá, že teď jste velitelem vy, pane.
Jo, zdá se.
- Pane.
- Hele, Joe, poručík ale nepije.
Všechno je jednou poprvé.
Nedáte si, Guarnere?
Ano, pane.
Tu máš.
- Dobrou, pane.
- Dobrou noc.
- Jo a, seržante.
- Pane?
Nejsem kvaker.
- Jestli je z Mennonite.
- Co je to?
Hej!
Dicku!
Tak co?
V celý Normandii je pěknej blázinec.
Ukaž.
Co je s tebou.
Jsi ňák zaraženej.
Přišel jsem o chlapa.
Halla.
Dík.
John Hall z New Yorku.
Dneska to kluk odnes.
- Toho jsem neznal.
- Ale znal.
Radista.
Basketovej tým 506.
Dobrej chlap.
Kluk.
Ale pivo by mu ještě nenalili.
Nějak nemám hlad.
Hele, Dicku, tu mapu jsem poslal na divizi.
Možná se bude hodit.
Oné noci jsem děkoval bohu, že mě nechal přežít tento den všech dnů.
A modlil jsem se, aby mě chránil i v den který přijde po něm.
A dokážu-li se vrátit domů, slíbil jsem bohu i sobě, že si najdu tichý kus půdy a zbytek života prožiji v míru.
Za zničení německých děl na statku Brecourt, byli vyznamenáni tito muži.
Bronzovou hvězdou:
Stříbrnou hvězdou: "Buck" Compton, Bill Guarnere, Gerald Lorraine.
Křížem za vynikající službu byl vyznamenán poručík Richard Winters.
Obsazení německé baterie rotou E se stalo učebnicovým příkladem útoku na pevné postavení, a demonstrace dodnes slouží jako vzor na americké vojenské akademii ve West Point.
Co děláte?
Vystupte si.
Tohle našli vzadu v tom cadillacu na podlaze.
Jo, to mi ukazovali.
Možná to s tím nesouvisí.
Možná.
Měl někdo z těch mrtvých perlové náušnice?
Třeba patří někomu, kdo nám ještě schází.
To mě taky napadlo.
Ještě jednu tašku.
Chtěl jsem sem zajít.
- Do Winkie's?
- Do tohohle Winkie's.
Proč do tohohle Winkie's?
Je mi to trochu trapný.
Jen do toho.
Zdálo se mi o tomhle místě.
A jéje.
No vidíte.
Takže se vám o tomhle místě zdálo.
Povídejte.
No...
Je to ten druhý sen. Ale ony byly oba stejné.
Začne to, jako že jsem tady, ale není ani den ani noc, taková jako napůl noc, víte?
Ale vypadá to stejně jako teď.
Až na to světlo.
A já jsem tak vyděšený, že se to ani popsat nedá.
A právě vy... ...stojíte tamhle. U toho pultu.
Jste v obou těch snech a jste vyděšený.
Já se vyděsím ještě víc, když vidím, jak jste vyděšený, a pak přijdu na to, čím to je.
Je tam člověk, vzadu za tímhle domem.
On to způsobil.
Vidím ho přes zeď.
Vidím jeho tvář.
Doufám, že tu tvář už nikdy neuvidím, ani ve skutečnosti ne.
To je všechno.
Takže se chcete podívat, jestli tam je.
Abych se zbavil toho příšerného pocitu.
Tak jo.
Je vzadu za rohem.
Steve!
Je vám něco?
Steve? !
Haló?
Ta dívka se ještě nenašla.
Tak povídej.
To samý. Nemůžu tomu uvěřit.
Teď už se musíme rozloučit, Betty.
S vámi mi ta cesta hezky ubíhala.
Děkuji, Irene.
Moc ráda jsem si s vámi popovídala. Nezapomeňte, že se na vás přijdu podívat, až budete na plátně.
To bude ten velký den.
Hodně štěstí, Bettynko.
Mějte se.
A dávejte na sebe pozor.
Budu.
A děkuju.
Rád jsem vás poznal, Betty.
Přeju vám hodně štěstí.
Děkuju.
- Nashle.
Moje kufry!
Kam to bude?
Hayvenhurstova ulice 1612.
Jasná věc.
O deset dolarů, že jste Betty.
To jsem, paní Lenoixová.
Jste paní Lenoixová, že ano?
V celé své kráse, zlatíčko.
Těší mě, že vás poznávám.
Říkejte mi Coco. Všichni mi tak říkají.
- Počkejte, přinesu klíče.
Wilkinsi!
Ještě jednou se tu ten čokl vydělá, a dám si ho k snídani!
- Vy nemáte žádný zvíře, že ne?
- Ne, nemám. Jsou povolený, ale prostě je z jistých důvodů nesnáším.
Jednou tu jeden chlap měl klokana, co závodně boxoval.
To byste nevěřila, co tu ten klokan natropil.
Pojďte se podívat na tetin byt.
Je to dobrý byt. Už se nemůžu dočkat.
To je neuvěřitelný!
Já vám to říkala.
S tetou jste se asi dohodly, takže tady máte klíče.
Když budete něco potřebovat, tak na mě houkněte.
Všichni tu se mnou vycházejí, jinak by tu nebydleli.
Jestli chcete, pak vás provedu a představím vás.
Ale jestli nechcete, je mi to fuk.
Jé, promiňte, teta mi neřekla, že tu někdo bude.
- Omlouvám se. - To nic.
Jsem Ruthina neteř, Betty.
Jistě vám řekla, že přijedu.
Měla jsem nehodu.
Zašla jsem sem.
Chápu.
Viděla jsem ty šaty.
Promiňte.
Není vám nic?
Co se stalo?
Auto...
Autonehoda.
Není vám nic?
Asi ne.
Jen jsem se... ...sprchovala.
Promiňte, už vás nebudu zdržovat.
Jak se jmenujete?
Promiňte, už jdu.
Popovídáme si potom.
Jmenuji se...
Rita.
Ahoj.
- Pracuješ s mou tetou?
- Ne, já...
Omlouvám se.
Nic mi po tom není.
Má krásně zrzavé vlasy.
Natáčí teď v Kanadě, ale to asi víš.
Takový bydlení bych si nemohla nikdy dovolit.
Pokud mě tedy neobjeví jako filmovou hvězdu.
Radši bych byla skvělá herečka než filmová hvězda, ale kolikrát se někomu podaří být obojí.
Takže tím se vysvětluje, co tu vlastně dělám.
Omlouvám se.
Jsem tak nadšená z toho, že tu jsem.
Z městečka Deep River v Ontariu jsem se dostala až sem do vysněného místa.
Dokážeš si představit, jak mi je. Posaď se.
Kde ses zranila?
Měly bychom zavolat doktora.
- Ale mohlo by to být vážné.
- Ne. Potřebuju se vyspat.
Jestli máš otřes mozku, neměla bys spát.
Když se vyspím, bude to dobrý.
Potřebuju se tu jen natáhnout a prospat.
Bav se.
Líbá teta Ruth.
Víš, Adame, jsou tu určitá doporučení, kterými je třeba se zabývat.
Vím, žes říkal, že budeš doporučení brát v potaz.
A přesně to teď po tobě chceme.
Co mi to tu vykládáte?
Abys byl nezaujatý.
Právě se zabýváš přeobsazením hlavní ženské role a já tě my tě žádáme, abys zůstal nezaujatý.
Jaké měl posledně?
Dobrá.
Tak zkusíme to další.
Nebude mu chutnat.
Uvidíme.
Bratři Castiglianiovi.
Dovolte, abych vás představil.
Prosím, posaďte se.
To je pan Darby, toho znáte. Tohle je režisér, Adam Kesher, a jeho manažer, Robert Smith. Je velice pěkná.
Mohu vám něco nabídnout, pánové?
- Espreso.
- Nic.
Co je to za fotku?
Jednou espreso.
Ne, to je všechno.
Myslím, že tentokrát vám to espreso bude chutnat.
Dali jsme si záležet. Víme, že vás jen tak něco neuspokojí.
Má ta nejlepší doporučení.
Co je to za fotku?
Je to doporučení.
Doporučení pro tebe, Adame.
- To není doporučení.
- To je ona. Jaká ona?
Na co?
Co to má znamenat, Rayi?
Rádi ji zařadíme na seznam pro výběr.
Určitě vás potěší, že je o tu roli celkem zájem.
Zájem? Ne, ne...
Je tam šest nejlepších, co po té roli touží.
To je ona.
- Rayi, vyřiď to.
- Počkej, Adame.
Jak, počkej?
Ani nápad!
Cože?
Ubrousek.
Ovšem.
Omluvte mě.
Je to vše, pane?
- Na hovno.
- Bylo nám to doporučeno...
- Jedno z nejlepších espres na světě.
- Co se tu děje?
Ta holka nebude v mým filmu hrát ani náhodou.
To je ona.
Ta v mým filmu hrát nebude!
Už to není váš film.
To je ona.
Z tamté limuzíny vystupovali bratři Castiglianiovi?
- Dva chlapi v tmavých oblecích?
- Jo.
- Bratři Castiglianiovi?
- Hele, odpal.
Dobré odpoledne, pane Roque.
Jmenuje se Camilla Rhodesová.
Režisér ji nechce.
Chcete, abychom ho vyměnili?
Vím, že říkali...
Co pak?
Pak...
To znamená, že bychom měli...
Ano?
...všechno zastavit.
Tohle byste...
Chcete, abychom to všechno zastavili?
Tak my to všechno zastavíme.
No to jsem ještě neslyšel.
Takováhle nehoda, kdo by to mohl tušit?
To snad není pravda, co?
Neuvěřitelný. No jo, brácho.
Vypadáš dobře.
Cos dělal?
Znáš to, nějaký kšeftíky pro toho chlápka.
A vyžiješ z toho?
Jen taktak.
To znám.
Se podívej na můj kutloch.
Časy jsou zlý, brácho.
Tak zlý to zas není.
Aby ses nedostal do nějakýho průšvihu.
To byla jen drobnost.
Tý historce ses nasmál, co?
- Ta byla srandovní.
- Zkurvená autonehoda.
Tak to je ono, jo?
To je ta známá Edova černá knížka.
Světový dějiny v telefonních číslech.
Něco mě strašně kouslo!
Hele, ty tam!
Má vážný zranění.
Mohl bys sem zajít a zavolat pro pomoc?
Má vážný zranění.
Musíš sem jít a zavolat do nemocnice.
No tak!
Myslím to vážně! Sám to všechno nezvládnu!
To snad ne...
Dobře, teto Ruth, zkusím to. Nadřu se ten text, že ho budu umět i pozpátku. Jo.
Buď tady na té úžasné kožené pohovce, nebo si je vezmu ke kávě na dvůr jako správná filmová hvězda.
Dost jsem se vyděsila, když jsem tu našla tvou kamarádku Ritu.
Byla ve sprše, a já jsem otevřela.
Rita.
Jak to myslíš?
Měla autonehodu.
Rita. Tvoje kamarádka.
Ne, Coco odemkla.
Ne, neviděla ji.
Teď spí.
Určitě se to vysvětlí, teto.
Myslím, že to není třeba.
Neboj se, teto, není nutné volat policii.
Ty jsi vzhůru.
Asi jsem špatně rozuměla.
Myslela jsem, že znáš mou tetu. Teď mi teta telefonovala a chce, abych zavolala policii.
Rito?
Omlouvám se, já...
Co, Rito?
Myslela jsem, že se vzbudím a že to spánek vyřeší.
Co se stalo?
Já nevím, kdo jsem.
Jak, nevíš?
Jsi Rita. Ne, nejsem. Nevím, jak se jmenuju.
Nevím, kdo jsem!
To je tvoje kabelka.
V kabelce bude tvoje jméno.
Chceš to přece vědět, ne?
- Ano, ale...
- Tak ji otevři.
- Určitě nic nechceš?
- Tady ne, díky.
- Třeba něco k pití?
- Ne.
Ne, ale díky. Dám si cigáro, jestli máš.
Jo, sáhni si tady do kapsy.
Nevidělas na ulici nějaký nový holky?
Ne.
Žádný jsem neviděla.
Nějakou brunetku?
Možná trochu potlučenou?
Ne.
Omrkneš mi to, jo, kotě?
Jasně.
To bych řekl.
Ty peníze... Netušíš, odkud pocházejí?
Když se zamyslíš, ty peníze a ten klíč... Nepřipomínají ti něco?
Jako kdyby tam něco bylo.
- Co říkáš?
- Všechny vyhodili.
Kdo všechny vyhodil?
Ray!
Telefonovala jsem.
Najednou uzavřeli plac, a všichni byli pryč.
Radši bys sem měl zajet, Adame.
Ne.
Musíš si promluvit s Rayem.
Dát to do pořádku. - Jedu domů.
- Domů?
Zajeď za mnou, musíme něco udělat.
Ty musíš něco udělat.
Já jedu domů, Cynthie.
Poslechni mě. Přijeď sem.
Něco se s tím musí dát dělat!
Jedu domů.
To by mě zajímalo, kam jsi asi jela.
Mulholland Drive.
Mulholland Drive?
Tam jsem jela.
Mulholland Drive.
Možná že tam došlo k té nehodě.
Musí to být nahlášené na policii.
Můžeme tam zavolat.
Zavoláme jim anonymně z budky, jestli k nějaké nehodě došlo.
Bude to jako ve filmu.
Budeme se vydávat za někoho jiného.
Stejně se chci jít projít.
Jsem v Hollywoodu, a ještě jsem z něj nic neviděla.
Rito, cítíš se na to?
Tak jo.
Ale... Jen zjistíme...
Zjistíme, jestli došlo k nějaké nehodě na Mulholland Drive.
Lorraine?
Lorraine, jsi doma?
Lorraine!
Tak to se ti povedlo!
Zapomeň na to, cos viděl.
Je to tak lepší.
Co tu vůbec děláš?
Co to děláš?
To jsou mý šperky!
Ten hajzl!
Ty hajzle!
Asi je naštvanej, Lorraine.
Co to děláš?
Nech toho!
Nech toho, Adame!
Nech toho!
To bolí! Gene!
To bolí!
Takhle se k svý ženě chovat nebudeš.
To je fuk, co udělala.
Vyraz ho!
Vyhoď ho ven!
Trhni si, Adame!
Vyhoď ho ven!
Vypadni!
Schováme je.
Tamhle je.
Policie Los Angeles.
Chci se zeptat na včerejší nehodu na Mulholland Drive.
Moment, přepnu vás na dopravní.
- Seržant Baker.
- Chci se zeptat...
Slyšela jsem něco, co znělo jako srážka aut.
Zajímalo by mě, jestli nedošlo na Mulholland Drive k nehodě.
- Ano, došlo.
- Můžete mi říct, co se stalo?
- Nemůžu.
- Byl někdo zraněn?
Jak se jmenujete?
Došlo tam k nehodě.
Víc mi neřekli, ale byla to ta tvoje nehoda. Prostě to vím.
Možná o tom bude něco v novinách.
Pojď, zvu tě na kafe, podíváme se do novin.
Možná se to stalo tak pozdě, že to v novinách ještě není.
Není tam nic?
Aspoň já nic nevidím.
To nic.
Děkuji.
Diane.
Bude to všechno?
Chcete přinést účet?
Rito, dáš si něco?
Ne, jen to kafe.
Tak ten účet.
Co je, Rito?
Na něco si vzpomínám!
Na něco si vzpomínám!
Na co?
Diane Selwyn.
Možná se tak jmenuji.
D. Selwyn.
To je jediná.
Zavolám tam.
To je divné, volat sama sobě.
Možná to nejsem já.
Haló, to jsem já.
Nechte mi vzkaz.
To není můj hlas.
Ale znám ji.
Možná to není hlas Diane Selwyn.
Možná je to tvá spolubydlící.
Nebo, jestli to je Diane Selwyn, mohla by ti říct, kdo jsi ty.
Možná. Možná. Adam Kesher?
- Adam Kesher! - Vypadněte!
- Tohle je dům Adama Keshera.
- No a co? Koukejte vypadnout!
Vypadněte!
Adam Kesher?
Vypadněte odsud!
Ten už se nevrátí!
Nikdy!
Asi nerozumíš anglicky.
Máš vypadnout. Tady jsou dveře.
Gene!
Vypadni!
Adam Kesher?
Co je, Cookie?
Promiňte, pane Keshere, ale máte něco s kreditníma kartama.
Zaplatím ti hotově, Cookie.
Přišli sem dva chlápci z vaší banky.
Z mý banky?
Jak se dozvěděli, že tu jsem?
To nevím.
Co říkali? Říkali, abych vám vyřídil, že máte přečerpáno a že vám zrušili úvěrovej rámec.
To je neuvěřitelný.
Podívej... Já nevím, co se to děje.
To jsou nějaký kydy.
Mám tu toho v hotovosti dost, Cookie.
Já vím.
Nedělejte si starosti.
Ale bohužel musím vám říct...
Kamaráde, ať jsou, kdo jsou, vědí, že tu jste.
Jasně.
Mrzí mě to.
Haló?
Někdo mi asi zablokoval prachy.
Já vím.
Kde jsi? Jak to, že to víš?
Někdo volal, řekli mi, že jsi v podstatě na mizině.
Nevěřila jsem tomu, tak jsem obvolala pár lidí.
- No a?
- Jsi na mizině.
- Nejsem na mizině! - Já vím.
Kde jsi?
Ve městě, u Cookieho.
Znáš někoho, komu se říká "Kovboj"?
- Kovboj?
- Jo, Kovboj.
Tenhle Kovboj by se s tebou chtěl setkat.
Jason říkal, že podle něj by to bylo dobrý.
Podle Jasona by bylo dobrý, abych se setkal s Kovbojem.
Mám si vzít sombrero a kolty?
Mám takový pocit, že on má něco společného s tím, co se děje.
Podle mě bys to měl udělat, Adame, a to hned.
Co se děje, Cynthie?
Byl to hodně divnej den.
A je ještě divnější.
Kde toho Kovboje najdu?
To mám jet někam na ranč?
V podstatě jo.
Když mu řeknu, že je schůzka domluvena, budeš muset vyjet až nad Beachwoodský kaňon.
Tam nahoře je ohrada. V ní se setkáte.
To si děláš srandu.
Setkáš se s ním?
Jo, jasně.
To fakt je teda den.
Kdy? Hned mu zavolám, a pak ti brnknu.
Víš, jestli bys chtěl, můžeš bydlet u mě.
Ne, Cynthie, to by asi nešlo.
Nabízela jsem ti jen střechu nad hlavou.
A já ti za to děkuju.
Něco si najdu. Radši jdi zahalekat na toho kovboje, a pak mi dej vědět.
Netušíš, o co přicházíš.
Hele, pejsku, zvládni to a zavolej mi.
Je to někde tady.
Sierra Bonita.
To není moc daleko.
Co se ti nelíbí?
Já pořád nevím.
Já vím, že máš z něčeho strach.
Dáme si pozor.
Slibuju.
Zajdeme tam zítra a přijdeme tomu na kloub.
To nic.
To asi bude Coco.
Přejete si?
Někdo má potíže.
Co jste zač?
Co děláte v Ruthině bytě?
Ona mi ho přenechala.
Jsem její neteř.
Jmenuji se Betty.
To ne!
To neříkala!
Někdo má potíže.
Děje se něco zlého!
Promiňte, ale já nevím, kdo jste, a...
Co to děláš, Louise?
Coco!
Sháním tě už od tří hodin.
Zase je u mě a nechce odejít.
Řekni jí, ať jde hned pryč.
To je Louise Bonnerová.
Určitě to nemyslela zle.
Louise, to je Betty, je to Ruthina neteř.
Naštěstí jsem k Betty právě šla.
Betty je mladá herečka, nesu jí fax s textem na zítřejší konkurz.
- Tu máte, zlatíčko.
- Děkuji.
Pojď, Louise, odvedu tě domů.
Omlouvám se.
To se jí stává.
Ne, ona říkala, že někdo jiný má potíže.
Přestaň s tím, Louise.
Odvedu tě domů. Pojď.
- Dobrou noc, Betty.
- Dobrou noc.
Dobrou noc.
Kovboj...
- Ahojky.
- Ahojky.
Nádherný večer.
Jo.
Chci vám poděkovat, že jste se za mnou trmácel až sem, místo abyste zůstal v tom pěkném hotelu.
V pohodě.
Co máte na srdci?
Tohle je chlap, co jde rovnou na věc.
Nemůžete se už dočkat, co?
No jasně.
Postoje člověka do jisté míry ovlivní to, jaký bude jeho život.
Dokázal byste s tímto tvrzením souhlasit?
Jistě.
To jste řekl proto, že jste si myslel, že to chci slyšet, nebo jste o tom přemýšlel a řekl jste to, protože vážně věříte, že tomu tak je?
Souhlasím s tím, co jste řekl.
Doopravdy.
A co jsem řekl?
Že postoje člověka do značné míry ovlivní jeho budoucí život.
Takže pokud s tím souhlasíte, určitě nebudete někdo, komu jde o to, aby se mu dobře žilo.
To proč jako?
Aspoň na chvíli všeho nechte a přemýšlejte o tom.
Můžete to pro mě udělat?
Tak jo, už přemýšlím.
Nepřemýšlíte.
Snažíte se ze sebe dělat chytrolína, ale nepřemýšlíte.
Já po vás chci, abyste přemýšlel a nedělal ze sebe chytrolína.
Uděláte mi to kvůli?
O co tady jako jde?
Co po mně chcete?
Když se jezdí kočárem...
Kolik má takový kočár kočích?
Jednoho.
Řekněme tedy, že tenhle kočár kočíruju já, a pokud dáte své postoje do pořádku můžete se svézt.
Dobře.
Chci, abyste se zítra vrátil ke své práci.
Budete přeobsazovat hlavní roli, na zkoušku přijde hodně dívek.
Až uvidíte tu dívku, kterou vám dnes ukazovali, řeknete: "To je ona."
Ostatní herci můžou zůstat, to záleží na vás.
Ale ta hlavní dívčí role na vás nezáleží.
Uvidíme se ještě jednou, pokud se zachováte správně.
Uvidíme se ještě dvakrát, pokud se správně nezachováte.
Dobrou noc.
Ty jsi tu ještě?
Jsem tu zpátky. Copak jsi to tak nechtěla?
Nikdo tě tu nechce.
Vážně ne?
Rodiče jsou nahoře.
Myslí si, že už jsi pryč.
- To je překvapení.
- Můžu je zavolat.
Zavolám tatínka.
Ale nezavoláš.
Jestli mě chceš vydírat, tak s tím nepočítej.
- Zahráváš si s něčím nebezpečným.
- Víš přece, co chci.
Vypadni! Vypadni, než zavolám tatínka!
On ti důvěřuje.
Je to tvůj kamarád.
Takhle se vším skoncuješ.
A co ty? Co si ten tvůj tatínek pomyslí o tobě?
Už toho nech!
Opakuješ pořád to samý!
Jestli povím, co se stalo, zatknou tě a zavřou do vězení, takže se kliď, nebo...
Nebo co?
Nebo... tě zabiju.
A pak zavřou do vězení tebe.
Pak pláču a řeknu: "Nenávidím tě! Nenávidím nás oba!"
- To je ale slabá scéna.
- Ale ty jsi fakt dobrá.
Díky, zlato.
Dobrý den. Vy jste kdo? Betty?
Betty, můžete jít na chvilku ven?
Co se děje, Coco?
Volala vaše teta.
Toho jsem se bála.
Chce vědět, kdo u ní bydlí.
Je to jen na pár dní, než si něco najde.
Chtěla jsem to tetě vysvětlit, ale jí odlétalo letadlo, takže to asi všechno popletla.
Říkala jsem jí, že je to moje kamarádka Rita, ale prý žádnou nezná.
- Tak na rovinu, zlato.
- Coco, ona je tak milá.
Jste hodný děvče, ale věšíte mi tu na nos pěkný bulíky. I když s dobrým úmyslem.
Věřím, že to dáte do pořádku.
- Děkuju.
- Nedělejte ze mě troubu.
Louise Bonnerová říkala, že tu jsou nějaký potíže.
Někdy se sice plete, ale jestli máte nějaký potíže, tak se jich zbavte.
Je všechno v pořádku?
Máš kvůli mně potíže?
Ne, všechno je tip top.
Teď udělám ten sendvič.
A za hodinu mám ten konkurs!
Za pár hodin budu snad zpátky.
- A nevypij všechnu kolu.
- Hodně štěstí.
Až se vrátím, řeknu taxikářovi, ať počká, tak buď připravená.
Dobře.
Už jsme tu.
Betty Elmsová, představuji vám svého asistenta Jacka Tuckmana.
Woody Katz bude hrát Chucka a tu scénu přehraje s vámi.
Bob Brooker, náš režisér, a Julie Chadwicková.
A jako překvapení náš host, Lynne Jamesová.
Bohužel si nemůžeme dovolit, aby nám dělala casting, ale ze všech castingových agentů je ona ta nejlepší.
Tak děkuju, Wally.
Zdravím, Betty.
Moc ráda vás poznávám.
To je moje asistentka Nikki.
A krásná Martha Johnsonová, která na vás čekala venku.
Dobrý den.
Tak dáme se do toho?
Nechcete se předtím napít?
Ne, to je v pořádku.
Takže se všichni usadíme.
Betty, jděte k Woodymu, a přehrajeme si tu scénu.
Bobe, chcete k tomu něco říct?
Něco k Betty, než začneme?
Ne.
Tohle není soutěž.
Oba dva... sami o sobě...
Nehrajte to jako doopravdy, dokud to nebude doopravdy.
Dobře.
Řekni, jestli to bolí. Cože?
Bobby, chci to zahrát hezky zblízka, jako s tamtou holkou, jak se jmenovala, ta černovlasá?
- To bylo dobrý.
Co ty na to? - To je dobrý, Woody.
Jen tolik netlač na pilu.
Víš, s tím jak říkáš: Nebo co?
Bobby, hrát znamená přihrávat.
Já je jen hecuju.
Všechny říkají:
"Zatknou tě a zavřou..."
Všechny to říkají stejně, tak já hraju podle toho.
- Jak se jmenujete?
- Betty. Tak, Betty, když vy na to nebudete tlačit, tak já taky ne.
A teďka si to pěkně sehrajeme. Jako ve filmu, ano?
Tatínkův kamarád jde na to.
Bobe?
A... Akce!
Ty jsi tu ještě?
Jsem tu zpátky. Copak jsi to tak nechtěla?
- Nikdo tě tu nechce. - Vážně ne?
Rodiče jsou nahoře.
- Myslí si, že už jsi pryč.
- To je překvapení.
Můžu je zavolat.
Zavolám tatínka.
Ale nezavoláš.
Zahráváš si s něčím nebezpečným.
Jestli mě chceš vydírat, tak s tím nepočítej.
Víš přece, co chci.
Není tak těžké na to přijít.
Vypadni!
Vypadni, než zavolám tatínka!
On ti důvěřuje.
Je to tvůj... nejlepší kamarád.
Takhle se vším skoncuješ.
A co ty?
Co si ten tvůj tatínek pomyslí o tobě?
Přestaň.
Už toho nech.
Opakuješ pořád to samý.
Jestli jim povím, co se stalo, zatknou tě a zavřou do vězení.
Takže se kliď, nebo...
Nebo co?
Nebo tě zabiju.
To pak zavřou do vězení tebe.
Nenávidím tě!
Nenávidím nás oba!
- Já ji tam vezmu.
- Jo, je prvotřídní.
Tak, a je to.
To teda je něco.
Vy teda válíte.
Vážně.
Bobe?
Moc dobré.
Opravdu.
Možná trochu nucené, ale přesto lidské.
Ano, moc dobré.
Vážně. Vážně.
Děkuji vám, Betty. A myslím to upřímně.
Bylo to... výjimečné.
Vaše teta na vás může být za ten dnešek hrdá.
Jen jak ji uvidím, tak jí to povím.
My dva se určitě zase brzy uslyšíme.
Děkuji vám, pane Browne.
Díky, Wally.
Všichni jistě máte o čem diskutovat.
- Vyprovodíme Betty.
- Samozřejmě.
A těšilo nás, Lynne.
Nestyď se k nám zajít.
Rádi tě tu vidíme.
- Pojďte, Betty.
- Ještě jednou děkuji, pane Browne.
Ráda jsem vás všechny poznala.
Na shledanou.
Sbohem.
Ta to ale válela!
Kde jsi ji našel?
Panebože, to byl děs.
Nemyslím vás, Betty, vy jste byla vynikající, vážně.
Ale ten chudák Wally to nikdy nenatočí.
Wally byl na vrcholu před dvaceti lety...
Woody Katz to pro něj dělá jen z kamarádství.
A ostatní herci, co mají, to je hrůza.
To je fakt hrůza.
Chudák starej Wally.
Působil tak mile a příjemně.
Wally, pan Brown je blízký přítel mé tety.
Abyste mi rozuměla, já mám Wallyho ráda.
Měla bych, když jsme byli deset let manželé.
A mám ráda herce, všechny herce.
Jen si občas děláme naschvály.
Chceme vás představit jednomu mimořádnému režisérovi.
Má projekt, který vás dostane.
Tohle bude bomba! Stop! Děkuju, Carol, už tam jdu.
Prohlédnout závěrku?
Prohlédnout závěrku!
Povíme vám, co bude dál.
Děkuju, že sis udělala čas.
To myslíš vážně?
Já ten scénář miluju. Kde to mám podepsat?
Mám tě rád, ale obsadit to můžu, až když uvidím všechny.
- Dám ti vědět. - Jo, to teda dáš.
Protože můj manažer tě bude uhánět ve dne v noci.
Já taky. Bude mi potěšením.
A teď jdi. Ty jsi na mě ošklivej.
Nezapomeň, že tohle je role pro mě.
Hank?
Kde je Hank?
Kdo je teď na řadě, Hanku?
Camilla Rhodesová.
- Je připravená? - Se vším všudy.
- Tak ji sem pošlete.
- Camilla Rhodesová, další!
Jdeme na to.
Vyklidit plac, prosím!
Zvuk jede.
Playback a akce.
Pošlete sem Jasona.
Cindy, Adam chce mluvit s Jasonem. Chcete mi něco říct, Adame?
To je ona.
Skvělá volba, Adame. Proboha! Už musím být někde jinde.
Slíbila jsem to kamarádce. Omlouvám se.
Už musím jít.
Mělo by to být někde tady.
2590.
To je ono! Tamhle!
Je ti to povědomé?
- Nezastavujte!
- Co je? Co tam vidíš?
- Ti chlapi v tom autě!
- Ty je znáš?
Jeďte dál.
Objeďte to dozadu.
Selwyn, číslo 12.
Tys mě vyděsila.
Vidíš?
Říkala jsem ti, že není čeho se bát.
Betty, počkej. Počkej.
Nikdo není doma.
Ano?
Vy jste Diane?
Číslo 17.
Ale tam stojí "číslo 12".
Vyměnila jsem si to s ní.
Teď je v sedmnáctce.
Je to tam na konci, vlevo.
Ale už pár dní se tu neukázala.
- Necháme jí tam vzkaz.
- Půjdu s vámi.
Ještě tam mám nějaké věci.
Běžte napřed, já to půjdu zvednout.
Asi nebudeš Diane Selwyn.
Asi ne.
Ještě pořád není doma.
- Co to děláš?
- Pojď a pomoz mi.
Dělej, já pak otevřu dveře. Ne.
Dělej. Dělej. Já vím, co chceš dělat.
Vím, co musíš udělat.
Ale nech to na mně.
Nech to na mně.
Je z tebe jiný člověk.
Dobrou noc, Betty.
Doma to nosit nemusíš.
Co jako?
Tu paruku.
Já jsem se zase prohlížela.
Na spaní si ji sundám.
A nemusíš spát na tom gauči.
- To je dobrý.
- Není.
Tohle je velká postel.
Vlez si sem a pořádně se vyspi.
To je lepší než na gauči, ne?
Je.
Děkuju, Betty.
Není zač.
Neměla jsem tě včera nechat spát na gauči.
Ne, já myslela... Děkuju ti za všechno.
Rádo se stalo.
Dobrou noc, milá Betty.
Dobrou noc.
Už jsi to někdy dělala?
Já nevím.
A ty?
Chci to dělat s tebou.
Já tě miluju.
Já tě miluju.
Ticho...
Ticho...
Ticho!
Není tu kapela...
Ticho...
Ticho...
Ticho...
Ticho...
Ticho...
- Není tu kapela...
Rita.
Rito, probuď se.
Ne.
Už je to dobrý.
Ne, není to dobrý.
Co se stalo?
Pojď se mnou někam.
Jsou dvě. Jsou dvě ráno.
Pojď se mnou někam.
Jasně. Teď?
Teď hned. Není tu kapela!
Nemáme kapelu!
Tohle je všechno... ze záznamu.
Není tu kapela, a přece slyšíme kapelu.
Chceme-li uslyšet klarinet, poslouchejme.
Trumpeta s dusítkem.
Trumpeta s dusítkem.
Všechno je ze záznamu.
Nehraje kapela.
Všechno je... na pásce.
Nehraje kapela.
Je to jen... iluze.
Poslouchejte!
Dámy a pánové,
Klub ticha uvádí plačku z Los Angeles,
Rebeku del Río.
Betty?
Betty. Kde jsi? Betty?
Už se probuď.
Kde jsi byla?
Co tu chceš?
Svou lampu a nádobí.
Prosím tě, Diane, už jsou to tři týdny.
Dala jsem ti nádobí do krabice.
To je můj popelník.
Vem si ho.
- Tak zase někdy...
- Jen se chci přesvědčit, Diane.
- Je to všechno?
- Ano.
Mimochodem, byli tu zase ti dva detektivové, co tě hledají.
Camillo...
Ty ses vrátila.
Cos mi to říkala, krásko?
Říkala jsem, že mě dokážeš rozdivočit.
Už bychom to neměly dělat.
To neříkej.
To už nikdy neříkej.
Nech toho, Diane! Přestaň!
Přestaň, Diane!
Už jsem ti to chtěla říct dřív.
To kvůli němu, že jo?
Já se ti nesnažím předvést, jak to máš zahrát, ale... Sleduj mě a snad pochopíš, o co mi jde.
Neseď tak strnule.
Uvolni se.
Tak, teď jste jako sami spolu a je vám fakt nádherně.
Jako byste se znali odjakživa.
I když nic neříkáte, je to nádhera.
Hanku, můžeš vyklidit plac?
Je tu strašně moc lidí.
Vykliďte plac, prosím.
Zajděte si všichni na kafe.
Všichni, prosím!
- Může tu Diane zůstat?
- Jo, Diane může zůstat.
Hanku, Diane ať tu zůstane.
Tak, až teď začne plakat, nemusíš ji k sobě přivinout.
Nech ji, ať ti padne do náruče.
Ať tam padne sama.
A až ji políbíš, bude to jen pokračování toho pohybu.
Bez přerušení.
Zhasněte ty světla!
Nerozčiluj se.
Nedělej to horší.
Jasně, chceš, abych ti to ještě ulehčila. Ne.
Na to ti seru!
To zrovna!
- Já to taky nemám lehký!
- Diane!
"Haló, to jsem já.
Nechte mi vzkaz."
"Diane?"
Haló?
"Diane?"
Camillo.
"Diane, auto už čeká."
"Není ti nic?"
"Přijedeš?"
"To je dobře."
"Moc mi na tom záleží."
"Pojď.
Auto čeká před domem."
"Už čeká, víš?"
Jo.
"Je to na Mulholland Drive 6980."
Mulholland Drive.
Co děláte?
Tady nestavíme.
Překvapení.
Zkratka.
Pojď, zlato.
To je nádhera.
Tajná stezka.
Perfektně načasováno.
Vítám tě, Diane.
Tak na lásku.
Na lásku.
Tady je! Ty mou matku asi neznáš.
Dobrý večer!
Jsem Diane Selwyn.
Říkejte mi Coco.
Všichni mi tak říkají.
Těší mě.
Pojďte se najíst, umírám hlady.
Omlouvám se, že jsem přišla pozdě.
Pocházím z Deep River v Ontariu.
Takové malé město.
Takže jste se sem přistěhovala z Kanady.
Vždycky jsem toužila dostat se sem.
Vyhrála jsem tu taneční soutěž.
Od toho byl už jen krůček k herectví.
Tedy, k touze hrát.
Když mi pak umřela teta... Prostě mi odkázala nějaké peníze.
- Pracovala tady.
Ano.
Jak jste se seznámily s Camillou?
Na "Příběhu Silvie Northové".
V tom byla Camilla skvělá.
Tak moc jsem tu roli chtěla. Ale dostala ji Camilla.
Režisér...
Bob Rooker?
Ano.
Neměl o mně nejlepší mínění.
Ale tenkrát jsme se prostě skamarádily.
Pomohla mi, abych dostala role v některých z jejích filmů.
Aha.
Takže mně zůstal bazén a jí zůstal čistič bazénů.
To jsem koukal.
Chtěl jsem tomu soudci koupit rolls-royce.
Někdy se dobrá věc podaří.
To nejlepší jsme si nechali na konec.
- Chceš jim to říct?
- Ne, řekni to ty.
Camilla a já se budeme...
Omlouvám se.
To je dobrý.
To je ona.
Kurva, tady mi to neukazujte.
To je jen fotka z hereckého rejstříku.
To má kdekdo.
Máte ty peníze?
To se ví.
Jakmile mi je předáte, už se z toho nedá cuknout.
Určitě to tak chcete?
Víc, než cokoliv jiného.
Až bude po všem, najdete ho tam, jak jsem říkal.
Od čeho je?
Ticho...
Počkej!
Co?
Tohle...
Ne, potom.
Ne, chci kouřit.
Chci kouřit!
Dobrá.
Kuř!
Kuř si třeba celou noc.
Nehýbej se.
Neotáčej se.
Neotáčej se.
Nic se ti nestane.
BEACON HILL BALÓNY
- Bonjour, Nick. - Bonjour, Madame.
- Voilá. Bonnejournée.
- Bonnejournée á vous.
Albert.
Ca va?
- Ca va.
- Šéfe, čau!
- Jean-Claude.
- Dobrý výlet?
Trés bien.
- Jak jsme na tom?
- Skvěle.
Na večer je plno rezervací.
- Dobrý.
Kolik hostů jedlo včera večer? - Přes 150. - Dobrý.
- V baru se prodávalo nepřetržitě.
- Jaká byla hudba?
- Fantastická skupina!
Dobrý, dobrý...
Alberte...
Whisky s ledem. A trochu vody.
- Jo, jistě.
- Merci!
J'arrive. - Monsieur Max, comment vas-tu?
- Oú est Nicky?
- Juste en haut.
Maxi!
Voilá!
Vrátil jsem se z Bermud.
Dobrý výlet?
Určitě ne tak zajímavý jako tvůj.
Bože můj.
Ukaž, ať se na tebe podívám.
Vypadáš krásně!
Jak to děláš?
- Jean-Claude, připrav nám číslo dvě.
- Merci.
- Udělej nám místo.
Et voilá.
A votre santé, Monsieur Maxi.
Na Bermudy.
Bože!
No tak...
- Bylo to tam docela prekérní.
- To je dobře.
Tady došlo k malý změně.
- Přišli jsme o kupce.
- Co tím myslíš?
Je v mosazný rakvi, 2 metry pod zemí a nikdy se nám už neozve.
Zaplatil jsem 20.000 z vlastního.
A k tomu mám dostat dvě stě padesát.
Myslíš, že se o tebe nepostarám a nezaplatím ti náklady?
Nejde mi o náklady, chci peníze.
Najdi jinýho kupce.
Samozřejmě! Ale občas něco nevyjde!
Potáhne se to.
Musíš být trpělivý.
Počkej chvilku!
A co tohle?
Čtyři velký na ruku...
- 4 milióny dolarů do packy.
- 4 milióny dolarů?
Víc než se ti kdy snilo.
Víc než jsme kdy udělali dohromady!
- Čtyři milióny...
Co máš na mysli? - No, všiml jsem si neobyčejnýho kousku.
Byla to evropská starožitnost...
Elegantní a v rukou ji měl tehle blbec, kterej nevěděl, co má.
A naneštěstí se to trochu zdrželo cestou...
Nechceš vědět, kde?
- To záleží. - Záleží na čem?
Záleží to na tom, co mi řekneš.
Je to na montrealské celnici.
- Ne. V žádném případě.
- Jo, jo. - Zapomeň na to. - Počkej chvilku.
- Mám chlápka dá ti situační plán, postará se o bezpečnostní opatření, o všechno.
Vždycky jsi mi říkal:
"Kraď mimo svou zemi, ve Státech, v Evropě, ale žij v Montrealu."
Napovídal jsem v životě hodně hloupostí, co?
Radši pro to najděme jinýho kupce. OK?
Musím tady otevřít.
OK, ale tady o tom jsme ještě nedomluvili.
- Jean-Claude, Alberte!
No tak!
Není to špatný.
- Jo?
- Právě jsem přistála.
- Máš tu tašku?
- Jo, tady je.
- Kde je Johnny?
- Dostal to v Istanbulu, přímo do krku!
- Ježíši. Byl to dobrej kluk.
- Jo. Dobrej a mrtvej.
- Chceš si povídat, nebo vidět, co mám?
- Jak můžu vědět, že jsi OK?
- Mohla bych se s tebou vyspat.
- To by to vyřešilo!
Hej... Jsi OK?
Jo... Naprosto.
- Jaká byla cesta?
Velkoměsta! Začínají mi připadat všechna stejná. Opravdu jsou.
A špagety nejsou v Římě tak dobrý jako ty tvoje.
A ti prdelko-štípači! Kdysi se zdáli tak roztomile evropští!
Nejsou tak dobrý jako já?
Obyčejní! To musí být to, co mám na tobě ráda. Protože ty určitě nejsi obyčejný.
- Co kdybych byl...?
- Byl bys co?
...trochu víc obyčejný, víš, a víc doma?
- O kolik víc doma?
- Jako třeba pořád?
Kdybych byl majitelem jazzklubu a ne tou druhou věcí?
Říkáš to, co si myslím, že říkáš?
Myslím, že říkám právě to.
Hele, miláčku, přece víš, že po tobě nechci, abys změnil něco kvůli mně? Jo?
To vím. Jen se ptám, jak by ses na to dívala?
Nevím...
Asi bych se nad tím musela zamyslet.
Pak by ses teda měla začít zamýšlet.
Díky. Uvidím tě, až tě uvidím?
Uvidím tě, až tě uvidím.
- Madame...
- Alors! - Voilá. Bonnejournée.
Promiňte.
Můžete mi pomoci, prosím vás?
M-Můžete mi pomoci?
- Normanovo náměstí?
- Ano.
Ano. Jděte až na roh, pak doprava, dva bloky...
- Dva bloky, pak doleva...
- Ještě jednou, prosím.
Dva bloky až na roh, dva bloky takhle, jeden blok vlevo. - A jste tam. - OK, děkuju vám.
Děkuju, Nicku.
Cože? Co jste to řekl?
Řekl jsem, "Děkuju, Nicku."
Jsem Maxův chlápek z celnice.
Měli bysme si promluvit.
OK, sbohem.
Děkuju.
Děkuju. Sbohem!
- Kde je Max? - Je ve slunečním pokoji.
- Maxi...
- Nikolaji, Nikolaji.
Copak ses zbláznil, do prdele?
Zbláznil? To víš, že jo, už dávno.
Proč?
- Cos tomu klukovi řekl?
- Komu?
Tvýmu chlápkovi na celnici, co ze sebe dělá blbečka.
Byl u mě před barákem, věděl, kdo jsem.
Musel mě sledovat k tobě do klubu a tam tě viděl.
Řekni mu, že příště skončí v nemocnici.
Počkej chvilku.
Myslíš, že bych tě dával dohromady s neschopným zlodějem?
Musíš uznat, že ten kluk to zahrál pěkně.
Kašlu na to.
Takhle mě neodhaluj.
Máš to všechno připravený, jen otočit klíčkem...
Nemám zájem.
Taková šance už nebude.
Co je s tebou? - Proč ti o to tak jde?
- Kvůli těm čtyřem miliónům!
Tlačí to, protože nám dochází čas.
Říkám, že když budu pracovat s partnerem, musíme už začít.
- Co děláš v mým domě?
- Já jen říkám...
- Co ten kluk vlastně ví?
- Dělám na tom už tři neděle.
Musím vědět, jestli jsi ten chlápek, o kterým Max mluví.
- Musím jít.
- Nicku! Nicku! Počkej!
Nejel jsem 500 mil, abych...
- Jack Teller, těší mě.
- Ty nevíš ani, kde máš čuráka!
Domluvili jsme se, že zůstaneš doma, než ti zavolám.
Ne?
Myslel jsem, že pomůžu. Řek jsi, že souhlasil.
Nevymejšlej si.
Vypadni mi z baráku, do prdele!
Až se domluvíte, zavolejte mi!
Neuvěřitelný!
Ježíši!
Uklidni se!
Dávej dobrý pozor...
Odjeď dneska z města a nevracej se.
Jestli tě ještě jednou uvidím, zlámu ti kolena.
Jestli tě uvidím blízko Nicka, zabiju tě.
Hraješ nebezpečnou hru.
Je nám to jasný?
Jo, je nám to jasný.
Jak to šlo?
Ne podle plánu.
- Co chceš?
- Pro začátek trochu úcty!
Co ty si vlastně myslíš?
Já tady pracuju.
Jestliže do toho nechceš jít, tak to řekni.
Neposílej nějakýho podřadnýho násilníka.
Udělej to profesionálně.
Haló...? Jo... OK.
Je přímo tady.
Neboj. Jdi domů.
Zavolám ti později.
Dobrá?
To je v pořádku.
OK.
Nepřišel jsem sem dělat potíže. Rozumíš?
Přijít k tobě na ulici, to byl blbej tah.
Promiň.
Proč si neřekneme, že jsme si kvit?
Chci ti říct jen jednu věc a pak půjdu, jestli chceš.
Obhlížím si tohle místo už pár neděl, abys věděl.
Je to trochu komplikovaný, ale dá se to udělat.
Dokážu se postarat o systémy, jestli někdo jiný dokáže tu bednu otevřít.
Já tě neznám. Ty neznáš mě.
Není to ten nejlepší způsob práce, ale...
Já svou práci dělám velmi dobře.
A beru ji velmi, velmi vážně.
Zeptej se Maxe.
Jestliže ty jsi takový chlap, jak on říká, pak měli bychom se na tohle podívat.
To je jediný, co chci říct.
Je v tom velkej zisk za velice přijatelný riziko.
Jdi se na to podívat sám.
Líbí se mi to tady.
Máš dobrý vkus.
Ježíši!
Tady je to hezký a tmavý!
Jako v prdeli!
- Hej!
Nicku! - Maxi! Ježíši!
Proč sem sakra nedáš světla?
Vždycky, když sem přijdu, musím si tu hrát na schovávanou!
Jak se ti vede?
No, musíš mi říct to to kouzelný slůvko.
Dobrá. Udělám to.
Dobře, dobře. Ježíši! Drahoušku!
Ty jsi miláček!
Bravo!
Teď jseš rozumnej.
Ale kvůli riziku, který na sebe beru, můj podíl musí být 6 miliónů dolarů.
Centrála?
Mám tu šílence, který právě řekl 6 miliónů dolarů.
Ne.
Pošlete lékařský tým.
- Jseš v pořádku?
- Naprosto.
Šest miliónů do prdele?
Co se stalo s těma čtyřma?
Ne. Mám to hned za barákem. Neudělám to za ty peníze.
Jestli chceš, abych to udělal, pořádně mi zaplať.
Vždycky ti platím pořádně.
Myslíš, že mi platíš pořádně, ale já vím svoje.
Vždycky to není pořádně.
Ale za tohle to potřebuju.
Líbí se mi tvůj styl.
Jo, dobře, OK, chápu.
Musím to tak udělat. Chci splatit hypotéku.
Chci, aby mi tohle patřilo naprosto a úplně.
Chci žít, jak se mi bude líbit.
Protože po tomhle už nepracuju.
Nechávám toho.
Kolikrát jsi mi tohle už říkal?
Uvěřím tomu, až prasata sežerou mýho bratra.
- Dobře?
- Skončil jsem. Konec.
Dobře, OK.
Doufám, že za to stojí.
To je náš Trhlej.
Hezkej barák. Hezkej klub.
Musíš bejt fakt dobrej.
Nechce se mi to dělat, ale zvedni ruce.
Posluž si.
Je čistej.
OK?
Je tohle společenská návštěva?
Podívám se na to s tebou. Ale já rozhoduju o všem do detailu.
Jestliže se ti to nelíbí, můžeme jít hned domů.
- Vadí ti na tom něco?
- To je v pořádku.
Řekni mi všechno, co víš, a já navrhnu plán.
Jestliže se mi nebude něco líbit na tý práci nebo na tobě, jdu od toho.
Jestliže nedodržíš svou polovinu práce nebo jestli přede mnou něco zatajíš, jdu od toho.
To je v pořádku.
Řekni mi, co chceš vědět.
- Za prvý, co hledáme?
- Víš, co je žezlo?
To je... něco, co drží v ruce král.
Přesně tak.
Bylo vyrobeno v roce 1661 ve Francii pro zvláštní korunovaci...
pro dívčí královnu.
- Má to nesmírnou cenu.
- Ale ne pro nás, pro nás ne.
- A co konkrétní místo uložení?
- Můžu ti dát celou budovu. Mám plány všech pater.
Už přes tři týdny monitoruju bezpečnostní opatření.
Dobře. Pověz mi všechno.
Sehnal mi to místo.
- Ne pro mě... Pro toho Briana z ulice.
- Pamatuju.
Dá se najít?
Telefonní číslo, adresa?
Ne, je to jistý.
Je to chudák, milosrdný skutek.
Neexistuje ani na papíře.
Objeví se jen jako asistent správce od půlnoci do 8 ráno.
Zabezpečení je jednoduché.
Večer to jen zamknou.
Dají mříže na přízemní okna.
Vstoupit se dá jen dvorem pro auta.
Díky, Alberte.
Díky.
Osazenstvo je slabé. Jeden chlápek sedí venku a hlídá.
Všichni musí projít normálním detektorem kovu.
Je trochu těžký něco pronýst, ale myslím, že jsem to vykoumal.
Hlídači mě už znají a nikdo si mě už moc nevšímá.
- OK, díky.
- Dobrý.
Jakmile se dostanu dovnitř, múžujít kamkoli.
Všechno se kontroluje z tohohle centrálního ovládacího panelu.
Mají videosystémy ve výtazích a na chodbách, několikery magnetické dveře, všechno velmi elementární.
Spousta přesčasu! Teď už tak moc ne.
Tenhle starej chlápekje hlavní správce.
Miluje Briana.
Úplně ho miluje!
Mám ho otočenýho kolem prstu.
Udělá pro mě cokoli.
Většinu času pracuju s ním.
Pomáhám mu s podřadnejma věcma.
Ale nic mi nebrání se od něj dostat.
Mám pro to spoustu důvodů.
Narýsoval jsem už polovičku budovy. Udělal kopie klíčú.
Mám přístup do všech místností.
Kde je to žezlo?
No, víš,... v tom je ten vtip.
Pochop tohle!
Zařídili jsme, aby to sem bylo přivezený v noze starožitnýho piána!
Bylo to tak jednoduchý...
a oni to pak zadrželi!
A napadlo by tě proč?
Kvůli blbejm broukům!
Celá dodávka byla prolezlá termitama.
Asijskými tesaříky!
Doběhli nás blbý brouci!
Zavrtávají se do dřeva, do lodních beden.
Takže oni dodali většinu dodávek, ale protože piano je dřevěný, zabavili ho.
Dali ho celý do karantény do skladu se střední ostrahou.
Ty věci jim naháněj hrůzu a oni je nemůžou poslat zpátky do Francie.
Tak se rozhodli to všechno spálit.
No... musím ti říct, že jsem nevěděl, v který je to noze.
Ale měl jsem chuť je popadnout všechny a běžet!
Nevěděl jsem, jestli se ta věc rozteče či co.
Umíral jsem z toho!
Tak jsem musel trochu improvizovat.
Laurente!
Viděl jsem něco v ohni. - Hoří to...
- Ne, podívej, podívej se!
Viděl jsem... něco... v pianu. V planu, podívej se!
Něco jsem tam viděl!
Všichni z toho šílej.
Nikdo neví, co by se mělo udělat.
Nikdy nic takovýho nezažili.
Takže vytáhnou z postele vedoucího.
On se na to podívá, neví, co toje, ale ví, že to má velkou cenu.
Řekne jim, aby to dali do bedny do sklepa, než se to vyřídí, a to potom udělali.
- Není to hračka.
- Chci se podívat.
Můžu se podívat?
- Ne.
Pojď, jdeme pryč. - OK.
Nashle.
Ten sklep je to nejlíp hlídaný místo ve východní Kanadě.
Během studený války to byl protiletadlovej bunkr.
Dali sem ty nejdůležitější věci jako státní posudky, narkotika, zbraně.
To žezlo je někde tady v sejfu. Hlavní je, že tam nejsou žádný kamery.
Viděl bych je na monitoru.
Takže když tě tam dostaneme, můžeš na tom pracovat celou noc.
Budeme potřebovat obrázky sejfu nebo výrobní číslo.
Potom plány, infrastrukturu, mapy, projekty, cokoli.
To je zatím všechno. Dej mi dva dny.
Musíme prostě zjistit, jak se dostat do toho sklepa.
Zapomeneš na to nebo zůstaneš naštvanej celou noc?
- Jsme připravený.
A co ty?
- Chceš mi dát souřadnice?
- Jak ti to jde?
- Nevysílej, dokud ti nezavolám.
Tři-tři, dva-šest. Dva-devět, tři-dva.
Opakuju: 33, 26, 29, 32.
Opakuju.
Tři-tři, dva-šest, dva-devět, tři-dva.
Dej se doprava. Pokračuj na východ asi 20 metrú.
Měl bys vidět další otvor.
Narazil jsem na škvárovou stěnu, když jsem šel podle tvých instrukcí.
Jseš si jistej?
Podle tohohle je to přímo rovně.
Já jsem si to nevymyslel!
Chceš to vidět na vlastní oči?
Dobrá.
OK, počkej.
- Slyšíš mě?
- Jdi šest metrů doleva.
Přijdeš k paralelnímu tunelu, pak vpravo a jdeš původním směrem.
Jdi tunelem 150 metrů na západ.
- Přijdeš ke křižovatce ve tvaru T.
- Asi 300 metrů.
- Došel jsem do konce a zatočil vpravo.
- Dej se na severovýchod.
SV.
Počkej, počkej chvilku.
- Slyšíš mě?
Jdu na západ.
Na západ. Dobrý.
Dobrý.
Jdi 40 m na východ a potom doleva.
Doleva... potom vpravo.
Teď je to ještě asi 500 metrů.
OK, rovně 6 metrů a jsi pod tou místností.
Tunel vede dál, ale podívej se nahoru a uvidíš přístupový žebřík.
Jsem u šachty.
Vylezu nahoru.
Co děláš?
Pořád lezu.
Tohle je asi ono.
Skončil jsem.
Co je tohle, sakra?
U vchodu je četa veřejných služeb.
Musíš najít jinou cestu ven.
Kde jseš?
- Opakuju: De La Montagne, Ottawa.
- Mám to.
Tohle by mělo být ono, přesně tady.
OK, snažíme se tě najít.
Tamhle, je přímo tamhle.
OK, vzduch je čistej.
Lezu ven.
Strážníku!
Pardonnez-moi.
J'ai besoin de... Comment s'appelle... ?
- Rue Bonsecours.
- Rue Bonsecours?
Deux routes par lá, puis tournez á gauche.
Merci.
Bonsoir.
Haló!
Je doma někdo?
Šampaňský!
Hezký gesto.
- Hezký šaty.
- Líbí se ti? - Jo.
- Díky.
Tak... před pár dny jsi mi položil otázku.
A ty ses nad ní vážně zamyslela?
Vlastně jsem otázku zapomněla!
Tady je moje odpověď.
- Nezdvihl jsi skleničku.
Máj táta byl právník, velmi chytrej právník, a vždycky říkal:
"Smlouva není dobrá smlouva, pokud obě strany necítí, že se něčeho vzdaly."
Dočkám se odpovědi brzo, protože mi těžkne sklenička?
Změním svůj způsob života.
Přestěhuju se sem.
Budu tě milovat.
A věř mi, že tohle je moje nejlepší rozhodnutí v životě.
Ale nepřestěhuju se sem, pokud by to znamenalo že s tebou musím mluvit přes sklo.
Nechci se o tebe v noci bát.
Tak... Jestliže mi teď můžeš slíbit, žes s tím skončil, tak si můžeme připít na ty změny.
- Řekla jsem, že si můžeme připít.
- Já vím.
Já to chci všechno udělat.
Jenom ti musím říct, že dělám ještě jednu věc a pak je konec.
Všechno, co jsi řekla, je skvělý, perfektní.
Jen musím udělat tu jednu věc.
Nemůžu věřit, že ses mě ptal, když jsi věděl, že to nemůžeš udělat!
- Udělám to. Je to moje poslední... - To určitě!
- Slibuju, že je to moje poslední.
- Tak toho nech.
Nech toho teď.
- Co znamená "jedna poslední"?
- Že nic nepotřebujeme.
Nepotřebovala jsem nic předtím a nepotřebuju nic teď.
Chtěla jsem být s tebou.
Nechtěla jsem tyhle bolestný kecy!
Můj život nebyl perfektní, ale aspoň mezi námi bylo jasno.
- Musíš mi dát... - Psst! Ne.
Hej! Co to děláš?
Někdo mi udělal na okně čmouhy.
- To nemusíš dělat.
- Mám rád čistý okna.
To je dobrý.
Chyběl jsi nám včera večer.
- Je ti líp?
- Ano, děkuju.
- Určitě?
- Jsem OK.
- Nemusíš pospíchat.
- OK, ahoj! Ahoj!
Tohle je tvůj sejf.
Stojací klenotnický trezor Traeger. Letošní model.
Jestliže je novej, bude těžký sehnat nákresy.
Já mám všechny letošní knihy.
Co dál?
OK.
Systém je Ironclad Security, velká obchodní a průmyslová firma, která se stará o hodně vládních budov.
Tahle budova je stará a dráty je lehký najít.
Můžu je přerušit na třech nebo čtyřech různejch místech a pustit tě dovnitř.
Ale musím mít hesla. Nemají je tady.
Budou v Ironclad. - Nevím, co mám dělat.
- OK...
Ty teď někomu voláš?
- Kdo volá?
- Já.
Ztlum tu hudbu.
Hej, Nicku.
Jsem v hajzlu.
Matka je úplně vyšinutá. Poslouchej pozorně.
- Ironclad Security.
- Velká firma.
Potřebuju hesla pro celnici.
Člověče, nemůžu se soustředit, už měsíc nespím.
Počkej...
- Jakou celnici?
- V Montrealu.
Ty chceš chcát do vlastního bazénu?
Říkal jsi, že v Montrealu nikdy nebudeš pracovat!
- Já vím.
Dokážeš to? - Stevene!
S kým to mluvíš?
Mluvím s kamarádem do prdele, matko!
- Jseš OK?
- Ona je vyloženej upír!
- Teď mi řekni přesně, co chceš.
- Moment. Předám tě někomu, kdo ti řekne, co potřebujem.
Řekni mu, co potřebuješ.
Potřebuju hlavní kódy na přerušení a znovunastavení systému.
Potřebuju bypass kódy pro jednotlivé sektory, abych mohl zavřít jednu zónu bez způsobení poplachu.
OK? Ano.
- Rozumíš?
- Rozumím.
Potřebuju to do 48 hodin.
Zdvojnásobím tvou poslední cenu.
Kámoši, dej mi Kaypro 64 a živý oznamovací tón a dokážu všechno!
A teď zemřeš!
A s tímhle ty pracuješ?
A mně se budeš posmívat!
Čtvrtek, 8.07 ráno.
Ahoj, dostala jsem tvůj vzkaz.
Musím zastoupit nemocnou letušku na lince do New Yorku.
Musíme si promluvit, až budu za pár dní projíždět.
Konec vzkazů.
Zamkni to.
Ty pracuješ tady? Ne.
Tady.
Pojď dál.
No tak, pojď dál!
Dáš si kafe?
Jo, jo...
Tohle je ta naše věc?
Strana 720.
Kde bych moh tohle sehnat?
Musíš znát ty správný lidi.
Stojací sejf značky Traeger...
Tady je to.
"Trup ze solidní oceli."
"Dveře vyplněny hliníkem a kobaltem."
"Tuhý plát o síle 1 cm."
"Dvojitý ciferník."
Budeš potřebovat 2-3 hodiny, aby ses tím provrtal.
- To se nedá vrtat. - Proč ne?
Protože tohle je novější model s těmahle skleněnejma balíčkama.
Vidíš tenhle skleněnej balíček?
Provrtáš to, sklo se rozbije a vymrští se uzávěry.
Zamknou se.
Ani s buldozerem!
Co máš na mysli?
Nevím, ale jestliže to někdo dal dohromady, tak se to musí dát rozebrat.
Když to zavřu, tak tohle světlo zhasne, ale v budce se to nezaregistruje.
- Tohle je tvoje bedna?
- Jo, to je ona.
To je zatraceně velký monstrum.
Je to třikrát větší než tohle.
Vidíš tamhleto?
Tady je to lepší vidět.
To je aktivní infračervený sloup.
To nebylo v popisu systému.
To musí být nezávislá smyčka instalovaná v kleci.
Postarám se o to.
Jo? Dobrá... uklidni se.
OK? Za chvíli jsem tam.
Musím něco udělat. Vysadím tě tady.
Matka šla ven jen na půl hodiny.
- Co se děje?
- Brouzdal jsem se serverem Ironclad v rovině COBOL, když mi někdo pronikl do systému!
Celé 3 minuty jsem mu byl úplně napospas!
Teď musím svou operaci znovu od píky opevnit.
- Můžeš mi to říct anglicky?
- Promiň...
Už jsem skoro vytahoval ty kódy, když jsem tam na někoho narazil.
- Co je na druhým konci?
- Počítače Ironcladu.
Myslel jsem, že je to nějakej nízkej úředníček, tak... jsme přešli do hovorny a on mi poslal tohle...
NIC V ŽIVOTĚ NENÍ ZADARMO, KRETÉNE
Věřil bys tomu?
On vleze do mýho světa a říká mi kreténe!
A ty bypass kódy?
Vyťukal jsem "Kolik?" On říká: "Za kódy?"
Já řeknu: "Přesně tak." On řekne: "Jdi do prdele!"
Já: "Ne, ty běž do prdele!" a on:
"Jdi do prdele!" a já: "Jdi do prdele!" a...
Stevene... Můžeš dostat ty bypass kódy?
Ten chlap chce výměnou za ty kódy 50 táců.
- 50.000...?
- Ano.
Řekni si mu o číslo konta.
Pošlu mu peníze, on to dá tobě.
To nejde.
Žádné převody.
Chce hotovost a chce to osobně.
- Ještě něco?
Domluv schůzku.
Zůstaň tady, otevřu si.
Až se tohle vyřídí, já mu to vrátím i s úrokem!
Ten vůl se nebude moct schovat ani v Bolívii.
Ježíši!
Všichni tyhle lidi!
Kdo si dá schůzku ve veřejným parku?
- Vidíš ho?
- Pořád ho hledám.
Mám ho.
Přivedli posilu.
OK, mám ho.
Jak se vede?
Rád tě vidím. Potřes mi rukou.
Dobrý. - Ty jseš můj chlap?
- Jo.
Kdo je tohle?
- Bratranec.
- Bratranec?
Vidíš támhletoho velkýho chlápka, jak čte noviny?
To je můj bratranec. OK?
Takže tady máme oba příbuzný, což je hezký, že?
Já ti dám tohle.
Podívej se dovnitř, ujisti se, že jsi spokojený.
Nevyndávej to!
Neporoučej mi, mně poroučejí celý den.
Nemůžeš počítat peníze takhle na veřejnosti.
Z toho důvodu se neujednává schůzka v parku... do budoucna.
Jen tím projeď prsty v tašce.
- Jsme připravený.
Ty taky?
- Co to sakra děláš?
Dej mi ty čísla a já je přečtu do mikrofonu, aby je někdo prověřil.
Myslel sis, že si je napíšu na ubrousek?
- Připraven. - OK, vysílá se.
První soubor... 3-1 -7.
- 3-1-7. - Mám to. 3-1-7.
Stevene 3-1-7.
Potvrzuju 3-1-7.
Za chvilku to bude.
Vy kluci jste bratranci přes matky nebo jak?
- První čísla jsou dobrý.
- Jsou dobrý.
Řekni tomu hackerovi u vás, že jestli to zkusí ještě jednou, usmažím ho.
Starej se o příště, až se to stane.
Musíme to dodělat, než se lidi začnou ohlížet.
Opakuju: 9-4-6. 9-4-6.
- Uklidněte se, kluci.
Zakuřte si.
- Nekouřím.
Já taky nekouřím, tak jsme na tom dobře.
- Jste vy kluci místní?
- Proč se pořád tak blbě vyptáváš?
- Jsou dobrý.
- Druhej soubor je dobrej.
A ten třetí?
5-8-3-9. - 5-8-3-9.
5-8-3-9, mám to.
5-8 3-9.
- Tohle už trvá moc dlouho.
Nesnesu to!
- Drž hubu, Eriku!
Musí si ta čísla ověřit.
Chvilku to trvá.
Uklidni se, Eriku.
- Pomoc! Máme tady hodinku talentů!
- Jdi do prdele!
- Co to děláš?
- Jeden z nich má zbraň.
- Jak to pokračuje?
- Pracuju na tom, člověče!
- Stevene, chceš něco k obědu?
- Telefonuju, ty krávo!
- Dobrý?
- Dobrý.
Nikdo se ani nepohne. Eriku, podívej se mi teď do pravý ruky.
Jestliže to vyndáš, já vytáhnu tohle...
Bude tady jeden velkej bordel.
Dej to pryč, Eriku.
Na co jsi myslel?
Dej to pryč.
Zhluboka se nadechni. Dej si to do zadní kapsy.
Dej to pryč.
- Všechny jsou dobrý.
- Poslední soubor je potvrzen.
Poslední soubor potvrzen.
Jdeme rychle odsud.
- Příště s sebou neber zbraň.
- Poslouchej... Myslel jsem, že ji budu potřebovat, a potřeboval jsem ji...
Neber s sebou zbraň.
Ježíši... Kriste!
Volal jsem, řekli, že tam ještě nejsi.
Tak kdy přijedeš?
No tak, nechoď do hotelu.
Přijď ke mně.
Uvařím něco...
Jo...
Říkal jsem, přijď ke mně, uvařím něco, popovídáme si, OK?
- Tohle je dobrý.
Kdy tam musíš bejt?
Půjdu za pár hodin.
Je to dobrý.
Poslouchej, řekni mi jednu věc...
Za celá ta léta, co tohle děláš, jaký byl tvůj nejriskantnější podnik, ten největší hazard, který jsi podstoupil?
Já nehazarduju.
Já vím, že jsi opatrný.
Já jsem taky opatrný.
Mám na mysli něco jinýho.
Když jsi začínal, musel jsi udělat něco trochu divokýho, jsem jen zvědavej...
Nikdy jsem nehazardoval.
Něco ti řeknu.
Jseš chytrej, talentovanej, ale je ti to k ničemu, jestliže se neumíš správně rozhodnout.
Plno talentovaných lidí už nikdy neuvidí denní světlo.
A ještě je nutná disciplína, protože tahle celá hra je hazard.
Když nemáš dost disciplíny, aby ses vyhnul riskování a blbejm tahům, pak, kamaráde, jednoho dne půjdeš nevyhnutelně sedět.
Můžu ti poradit?
Sepiš si teď všechno, co chceš mít, a příštích 25 let si to dávej dohromady... pomalu... kousek po kousku.
Chápu, co říkáš.
Ale přesto... ty už máš tohle všechno.
A přesto pracuješ s partnerem ve svým vlastním městě na věci, která je komplikovanější, než jsi čekal.
Takže stále kvůli něčemu riskuješ.
Musím jít.
Nashle zejtra.
Údržba přichází okolo 6 ráno, tak musím být na kleci před 5.30.
Musíš mi dát vědět, jakmile hlídači odejdou.
Dělá mi větší starost, jak se dostaneš do toho sejfu za půl hodiny, ne?
- Je to vůbec možný?
- Je to prostě fyzika.
- Jak dlouho ti to bude trvat?
- 12-15 minut, víc ne.
15 minut maximum?
OK...
OK...
Jestli se dostaneš na klec před pátou, máme to v kapse do 5.15.
Jasný.
5.15-5.30 budu v díře, ty nastavíš znovu systém...
Perfektní.
Já si zabalím svoje krámy...
- Můžeme jít k Maxovi...
- Nesejdeme se tady.
- Sejdu se s tebou u Maxe, jo?
Ty doděláš svou šichtu.
Max udělá to svoje.
Zaplatí nám a my se už nikdy nesetkáme.
Kdepak.
Já půjdu s tebou to předat Maxovi.
- Ano.
- Ne. Dal jsem to dohromady do posledního detailu, nestrkej mě na vedlejší kolej, když jde o konečný peníze.
Poslouchej mě.
Když uděláš něco neobvyklýho, chytěj tě.
Buď chytrej.
Dokruť šichtu.
- Ty jseš šéf.
- OK.
Steven dostal tyhle od dodavatele.
Naprosto nezjistitelný.
Lidi říkají, že Max má potíže s Teddym Salidou a že chystá velkou věc, aby se ho zbavil.
Možná bys měl tohohle nechat.
Maxi?
Maxi!
Co tady děláš?
Ježíši Kriste!
K smrti jsi mě vyděsil.
Co ty děláš tady dole, sakra?
Zatáhnul jsi do tohohle Teddyho Salidu?
- Teddyho Salidu?
Proč si to myslíš?
Viděl jsem venku tyhle chlápky.
Kolik mu máš dát?
4 milióny dolarů.
Ty si myslíš, že jsem tohle dostal jako dárek?
A barák na Bermudách?
Co je s tebou?
Kolik toho ví?
- O čem?
- O tom, co děláme.
Nic, řekl jsem mu, že mám něco, co se prodá za osm, a že se rozdělíme o zisk, to je všechno.
Za kolik opravdu to žezlo prodáváš, Maxi?
Za 30 miliónů dolarů.
Ježíši!
Maxi, na co jsi myslel?
Na to samý, co ty: "Jak se do prdele z tady toho dostanu?"
Naskytla se šance a já se jí uchopil.
- Vyjde to krásně.
- Ne, nevyjde.
- Co tím myslíš?
- Je to v hajzlu.
Počkej chvilku, do prdele!
Tohle je naprosto čistý, Nicku.
Čeho se bojíš?
Já riskuju krk, ne ty.
Neriskuju vlastní život, abych pak předal peníze Teddymu Salidovi.
Ty si myslíš, že nedostaneš svý posraný peníze?
Dvě věci: dostaneš to do posledního blbýho centu.
- A za druhý, Teddy toho trošku ví.
- Ví? - Ví jen trošku!
- Takže jsi lhal!
Lhal!
Blbý věci se stávaj! Bože můj!
Lhal jsem kvůli tobě a kvůli sobě.
Abych tě donutil, abys vyhověl jako vždy!
Maxi...
- Je mi to líto, ale jdu od toho.
- Nicku... Jsou to malý dvířka.
Otevři je.
Vezmi to. Zavři.
Jdeme.
Moc se tu kecá!
Co je to?
Kupec.
Jednoduchý.
Zavolej mu, až budeš mít to žezlo.
Setká se s tebou 30 mil od St Lawrence, v malým městě, který se jmenuje St Croix.
Dej mu to žezlo a vezmi peníze.
Vezmi si svůj podíl a pošli mi zbytek.
Já dám Teddymu jeho a... ty jsi v pohodě.
Je to moc riskantní.
Nemůžu to udělat.
Nevíš, co děláš.
Víš, jak dlouho se už známe?
25 let.
Něco ti řeknu.
Poprvé v životě se bojím.
Nevím proč.
V životě jsem se nebál, ale teď se bojím.
A máš pravdu ohledně Teddyho. Zbavil by se mě, kdyby moh.
Jestliže mu nedodám jeho peníze, tak...
Hej! Nedělej to... Nenech mě se v tomhle utopit.
Nemůžu si to dovolit, člověče.
Nemůžu... už nejsem schopen se prát.
Musím mít nějakou rezervu.
Dobrá. OK.
- Doufám, že mi to nekurvíš.
- Nicku... Hej, Nicku!
Nicky...
Jdu dolů ověřit proud.
- Kolik toho ještě máš?
- Promiň, promiň!
- OK, Briane, pojď dál.
Co je to tady za pozdvižení?
- Přinášejí dolů posilu.
- Pár kamer.
- Jako bychom o to mohli přijít!
- Přijít o co?
O tu věc, co byla v noze piana, ukázalo se, že to je francouzský poklad.
- Jmenuje se to žezlo.
- Nějaký expert se na to podíval a teď nám pořád volají z ředitelství.
Hej, to jsem já.
Máme problém...
Dali nad hlavní vchod kameru, která to hlídá.
Mají kameru tady přes prostředek.
A jednu speciální jen na tu bednu.
Zabírá celou klec.
Jak vysoko je tahle kamera od podlahy a jak nízko pod stropem?
Asi 3-4 metry nad podlahou a metr od stropu.
Myslím, že jsme v prdeli.
Tak...
Až budu tady přerušíš dodávku, až budu tady, a pak ji obnovíš.
Až budu připraven tady, zase ji přerušíš a já budu pracovat tady.
Já nevím.
To žezlo brzy přemístí. Jinou šanci nedostaneme.
Musíme jít na to teď nebo nikdy.
Ahoj, Dougu!
- Ahoj, Henri.
- Ahoj, Briane.
- OK. Díky.
- To je v pořádku.
- Ahoj, Danny.
- Ahoj, Briane.
Jen se na sebe podívej.
Takový hezký nový boty.
- Jo. Máma mi je koupila.
- Tvoje máma ti je koupila!
- Myslím, že máš holku.
- Nemám holku, ty protivo!
Ty a tvoje krásný nový boty mi můžou pomoct vyleštit jídelnu.
- OK. - Začni od smetí.
- Sejdeme se tam za 15 minut.
- 15?
OK.
Já jdu pro smetí, Danny.
OK.
Čau, čau, André.
- Vypadáš krásně v těch botách.
- Jo, díky, já vím.
- Dávej pozor, Briane.
- Budu, díky.
OK? OK, Danny.
- Víš, kolik je hodin?
- Nevím.
Ano, víš, je čas na oběd.
Víš co, pojedeme dál a doděláme tu druhou stranu.
Co?
Ne! Proč?
Pak si můžeme jít dát palačinky.
Nebude to trvat dlouho.
Dej tam trochu ředidla a půjde to jak po másle.
- Danny, omlouvám se.
- To je dobrý, setřu to.
- Dojdu pro nový.
- Už víc nepotřebuješ...
Tak dobře.
Víš, kde to je?
V přízemí.
Pod skříní.
Jsem připraven.
Jsem připraven.
Jsi tam?
Jsem na místě.
- Jseš tam?
- Opozdili jsme se.
Měl jsem problém.
Mám všechno připravený.
Počkej chvilku.
Musím tam jen naťukat tyhle kódy.
Mám to.
Počkej, ještě jeden úder.
Je to dobrý.
Jsem v první kleci.
Opakuju: v první kleci.
Je to dobrý.
Jsem připraven. Umrtvi to.
Jsem připraven...
Hej!
Teď!
Jsem tady.
A jdeme do toho.
Perfektní.
Řekni mi, až budeš v druhý pozici.
- Jak ti to tam dole jde?
- Užjsem skoro tam.
Nevíte, kde je Brian?
Nemám tušení.
- Jsem připraven.
- Potřebuju ještě chvilku.
Jsem připraven.
Vypni kamery.
Jsem připraven.
Vypni kamery.
Musím jít.
Co se děje?
Co se děje?
Někdo je tady.
Někdo je tady.
Počkej chvilku.
Počkej. Hned jsem zpátky.
Jacku, kde jseš?
Jacku? Jacku, rychle.
Jacku!
- Jdu od toho. - Už jsem zpátky.
- Už je moc pozdě, jdu od toho.
- Ne, není pozdě.
Připrav se.
Jsem připraven...
Jdi, jdi, jdi!
Co s tím je?
Hej, přestaň do toho tlouct.
Zkontroluj přípojku.
Vidíš tam něco?
Já nevím.
OKRUH V POŘÁDKU
Zavolej jim.
Zavolej Ironclad.
- A vypadat jako blbci?
- Mně je to jedno.
Možná, že to je to zařízení ve sklepě.
OK.
Díky.
Za pár minut tu někdo bude.
Briane?
Kde jseš, kluku?
Jestli se pohneš nebo vykřikneš, jsi mrtvej.
Otoč se.
- Briane? - Psst!
Buď tiše.
Danny...
Danny... Taková škoda, žes sem přišel.
Pojď sem. Otoč se.
No tak, jdeme. Otoč se.
Jdi tamhle.
Otevři ty dveře.
Otevři je.
Běž dovnitř.
Podívej se na mě.
Nechci ti ublížit.
Ale jestli se pokusíš otevřít ty zatracený dveře, udělám to.
Rozumíš?
Zůstaň tam a buď tiše.
Všechno bude v pohodě.
Nechci už čekat.
Jdi s Tommym do sklepa hned teď.
No tak, André, já se dívám na tohle.
Laurente, prosím tě.
Tommy, sežeň Philippa, jdeme zase zkontrolovat ten sklep.
Stůj!
- Zbláznil ses?
- Polož to.
- Nech toho.
- Sundej to a polož to!
- Nedělej to! - Polož to na zem, sakra!
Nehádej se se mnou, do prdele.
Sundej to a polož to!
Já nemůžu. Nemůžu.
Ta příští ti půjde do kolena.
Nezahrávej si se mnou.
Podrobnosti domluvíme potom.
Beru si to žezlo s sebou.
Sundej to a dej mi to hned teď!
Polož to. Pomalu.
Teď odstup. Postav se.
- Sundej si masku. - Cože?
Sundej si ji!
Nemám čas na nějaký hračičky.
Sundej si ji!
Zahoď ji tamhle.
Postav se doprostřed.
Postav se doprostřed!
Přesně tak.
Nebyli bychom tady, kdybys mě trochu respektoval.
Aspoň trochu.
Blbej tah.
Všichni na tom vyděláme.
Co to děláš...?
"Velkej risk." Víš, co si myslím o tvý radě?
Chtěls, abych se spokojil s ňoumovským podílem, když jsem to celý připravil!
Myslíš, že jsem blbej, že nevidím, co s Maxem děláte?
Co ti dává?
5-6 miliónů dolarů?
Řekni mi, že to není pravda.
Abys věděl, to na mě neplatí.
Děkuju ti za pomoc, ale měl jsi mě udělat partnerem.
Teď to holt musím risknout.
Nehýbej se. Všechno bude v pohodě.
Máš na vybranou: dej se do toho tunelu nebo se usměj na kameru.
- André, co se děje?
- Ve sklepě!
Vykrádají nás!
Běž ven pro policii!
- Jdeme! - Rychle!
Rychle!
Ici!
Ici!
Je v tunelu!
Co tam vidíte?
Najděte ho!
Rychle! Rychle!
Rychle!
Rychle!
- André? André? - Do prdele!
- Hoří?
- Je to OK.
- Kde je Danny?
- Běž rychle ven!
Počkej venku!
- Moje rádio...? - Počkej venku!
OK. Nashle!
Počkej, Briane.
- Viděli jste Briana?
- Je OK. Je venku.
To byl on!
Autobus do Albany, New York odjíždí za pět...
- Jo?
- Dokázals to?
Jdi do prdele!
Jen chci vědět, jestli ses dostal ven.
Věděl jsem, že jim utečeš.
Já už jsem taky skoro doma.
- Jseš si jistej?
- Ať chceš dělat cokoli, zapomeň na to, jo?
Poraď si s tím.
Ty nevíš, kam jdeš, ale já to vím.
Ty víš hovno!
Za pět minut budu na cestě tak daleko, že si to nedovedeš představit.
- Nemáš nic!
- Ty víš, co mám!
Vyhrál jsem nad tebou! Jo?
A co máš?
Co máš?
Ty víš, co mám.
Řekni mi, Jacku... Kdy sis začal myslet, že jsi lepší než já?
Ještě jsi tam, ty Eso?
OK. Krásná práce...krásná práce.
- Promluvme si o tom.
- Jak jsi to řek: "Poraď si s tím"?
To si nemyslím.
Můžu tě zničit.
Tohle nějak vyřešíme nebo tě zničím. Jo?
A jak?
Moje dílna, moje nářadí, všechno je pryč!
Jsem jen spořádaný majitel jazzklubu! A ty?
Každej policajt tě teďka hledá.
Kdybych byl tebou, tak nebudu vyhrožovat a začnu utíkat.
Díky za vše, Eso!
"OK. Čau, čau!"
... Montreal byl ohromen odvážnou loupeží na celnici.
Bylo ukradeno nesmírně cenné žezlo.
Hlavní noční správce identifikoval tohoto muže jako hlavního podezřelého.
Byl spatřen při odchodu z budovy krátce po spáchané loupeži.
Policie po něm nyní usilovně pátrá.
Druhý pachatel zmizel beze stopy.
Zobí ulice
Mohlo mě napadnout, že tady budete, profesorko McGonagallová.
Dobrý večer, profesore Brumbále.
Je pravda, co se povídá, Albusi?
Bohužel ano, paní profesorko.
To dobré i to špatné.
-A ten chlapec?
-Hagrid ho přiveze.
Myslíte, že je moudré svěřit Hagridovi něco tak důležitého?
Paní profesorko, Hagridovi bych svěřil svůj vlastní život.
Profesore Brumbále, profesorko McGonagallová.
-Žádné problémy, Hagride?
-Ne, pane.
Ten malej dareba usnul, zrovna když jsme letěli nad Bristolem.
Pokuste se ho nevzbudit.
Tady ho máte.
Albusi, myslíte, že je bezpečné nechat ho u těch lidí?
Sledovala jsem je celý den. Jsou to mudlové toho nejhoršího druhu.
-Myslím to vážně.
-Nikoho jiného nemá.
Ten chlapec bude slavný.
Každé dítě v našem světě ho bude znát.
Přesně tak.
Bude mnohem lepší, když bude vyrůstat stranou toho všeho.
Dokud nebude připraven.
Ale no tak, Hagride.
Koneckonců mu nedáváme doopravdy sbohem.
Pan a paní Dursleyovi, Zobí ulice 4, Kvikálkov, Surrey
Mnoho štěstí,
Harry Pottere.
HARRY POTTER A KÁMEN MUDRCŮ
Vstávat!
Tak vstávat!
Dělej!
Probuď se bratránku.
Jdeme do ZOO.
-Už je tady, náš oslavenec.
-Všechno nejlepší k narozeninám.
Koukej udělat snídani a snaž se nic nepřipálit.
-Ano, teto Petunie.
-Chci, aby v tento slavnostní den měl můj Dudley všechno zcela dokonalé.
-Pospěš si. Přines mi kávu, kluku.
-Ano, strýčku Vernone.
Nejsou nádherné?
-Kolik jich je? -36.
Sám jsem je počítal.
Třicet šest?
Ale loni jsem jich měl třicet sedm!
-Ale tyhle jsou větší než loni.
-Je mi jedno, jak jsou velké!
Tak víš co?
Až půjdeme ven, koupíme ti další dva dárky, ano?
Varuju tě předem.
Jestli něco provedeš, cokoli, nedostaneš týden najíst.
Rozumíš?
Ať se pohne.
Hni se!
-Hni se!
-On spí.
To je otrava.
Omlouvám se za něj.
Nechápe, jaké to musí být, ležet tady den za dnem a dívat se na lidi, jak mačkají na sklo ošklivé obličeje.
Ty mě slyšíš?
Já jen, že jsem ještě nikdy s hadem nemluvil.
Ty...?
Ty se často takhle bavíš s lidmi?
Jsi z Barmy, že ano?
Měls to tam rád?
Stýská se ti?
Narozen v zajetí
No jo.
Jsme na tom stejně.
Já taky nikdy nepoznal svoje rodiče.
Mami! Tati!
Pojďte sem! To byste nevěřili, co ten had dělá!
Děkuju.
Rádo se stalo.
Had!
Mami, maminko!
Pomoz mi, prosím!
Ty můj drahoušku!
Jak ses tam dostal? Ty moje dobroto!
Už je dobře.
Hned tě svlékneme z těch příšerně studených šatů.
-Co to bylo?
-Já nevím!
To sklo tam bylo a najednou bylo pryč. Asi nějaké kouzlo.
Žádný kouzla neexistujou!
Pan Harry Potter, přístěnek pod schody, Zobí ulice 4, Kvikálkov
Marge je nemocná.
Snědla něco špatného.
-Tati, Harry dostal dopis!
-Dej to sem!
To je moje!
Tvoje?
A kdo by ti asi mohl psát?
Touhle schránkou už žádná pošta neprojde.
Přeji ti úspěšný den, drahý.
Kšá!
Leť pryč!
Neděle je fajn.
Podle mého názoru nejlepší den týdne.
A víš proč, Dudley?
-Protože v neděli nechodí pošta?
-Máš pravdu, Harry.
V neděli nechodí pošta.
Žádné zatracené dopisy!
Kdepak!
Ani jeden pitomý dopis!
Ani jeden!
Ne, kdepak, ani jediný mizerný, zatracený...
-Co je to? -Nechte toho!
Přestaňte!
Mami, co se děje?
Dej to sem!
Dej sem ten dopis!
Pusťte mě!
To jsou moje dopisy!
Pusťte mě!
Mám toho dost!
Odjedeme!
Daleko!
Někam, kde nás nenajdou!
Táta se zbláznil, že jo?
Něco si přej, Harry.
Kdo je tam?
Promiňte, že ruším.
Okamžitě odejděte, pane!
Dopustil jste se násilného vloupání.
Zavři zobák, Dursley, ty nádivo jeden.
Naposled jsem tě viděl, když si byl ještě škvrně, Harry, ale narost si ňák víc, než sem čekal, zvlášť teda v pase.
Já nejsem Harry.
-To jsem já.
-No jasně, že jsi to ty.
Něco pro tebe mám.
Vobávám se, že sem si na to někde cestou sednul, ale počítám, že ti to stejně příde k chuti.
Sám sem to upek, i s tím nápisem.
Všecko nejlepčí k narozeninám
Děkuju.
11 let ti není každej den, že jo?
Promiňte, kdo jste?
Rubeus Hagrid, klíčník a šafář v Bradavicích.
-Vo Bradavicích určitě víš.
-Bohužel ne.
Ne? Tos nikdy neuvažoval vo tom, kde se tvoji rodiče všecko naučili?
Co se naučili?
Jsi čaroděj, Harry.
-Cože jsem?
-Čaroděj.
Určitě budeš zatraceně dobrej, až se pocvičíš.
To ne. To bude omyl.
Chci říct, já nemůžu být čaroděj.
Totiž, jsem jen Harry. Prostě Harry.
Tak hele, ty prostě Harry, nikdy si nedokázal něco divnýho, něco, co sis neuměl vysvětlit, když si měl strach nebo vztek?
"Vážený pane Pottere, s potěšením Vám oznamujeme, že jste byl přijat na Školu čar a kouzel v Bradavicích. "
Nikam nepojede.
Zařekli jsme se, že s těmi nesmysly skoncujeme.
Věděli jste to?
Věděli jste o tom a nic jste mi neřekli?
Samozřejmě.
Jaký bys taky mohl být, když ta moje dokonalá sestra byla zrovna taková?
Matka s otcem byli tak pyšní toho dne, co dostala svůj dopis.
"Máme v rodině čarodějnici.
Není to báječné?"
Já jediná pochopila, jaká doopravdy je.
Zrůda!
Potom se seznámila s tím Potterem a měla tebe, a já věděla, že budeš taky takový.
Stejně divný, stejně nenormální.
Pak se laskavě nechala vybouchnout, a tys nám zůstal na krku.
Vybouchnout?
Říkali jste, že rodiče zahynuli při bouračce.
Že Lily a James Potterovi zahynuli při bouračce?
-Něco jsme mu říct museli.
-Taková urážka!
Taková vostuda!
Nikam nepojede.
Nabubřelej mudla jako ty mu v tom asi zabrání, co?
Mudla?
Člověk, co neumí čarovat.
Jeho méno je zapsaný vod jeho narození.
Bude chodit do tý nejlepčí školy čar a kouzel na světě a bude mít nejlepčího ředitele v Bradavicích.
Albuse Brumbála.
Nebudu platit za to, aby ho nějaký potrhlý starý blázen učil čáry máry.
Nikdy přede mnou neurážej Albuse Brumbála!
Vocenil bych, kdybys vo tomdle v Bradavicích nikomu neříkal.
-Žádný kouzla totiž dělat nesmím.
-Jasně.
Máme tak trochu zpoždění. Půjdeme.
Pokud tady totiž radši nechceš zůstat.
"Všichni žáci musí být vybaveni jedním cínovým kotlíkem standardní velikosti dvě, a pokud chtějí, mohou si přivést sovu, kočku nebo ropuchu. "
Tohle všechno se dá v Londýně sehnat?
Když víš, kam jít.
Ahoj, Hagride.
Jako obvykle, že ano?
Ne, díky, Tome.
Dneska zařizuju něco pro Bradavice.
Musím tady mladýmu Harrymu vobstarat školní potřeby.
Pro boha živého, to je Harry Potter.
Vítejte zpátky, pane Pottere.
Doris Crockfordová.
Ani se mi věřit nechce, že vás konečně vidím.
Harry Potter.
Ani nevíte, jak mě těší, že vás poznávám.
Profesore, ani sem si vás nevšiml.
Harry, profesor Quirrell tě bude učit vobranu proti černý magii.
Těší mě.
Ohromně zajímavý předmět.
Ne, že vy byste ho potřeboval, že, Pottere?
Už musíme jít.
Musíme nakupovat.
Nashle.
-Vidíš, Harry? Seš slavnej.
-Ale proč jsem slavný, Hagride?
A co všichni ti lidé? Jak můžou vědět, kdo jsem?
Asi nejsem ta správná vosoba, co by ti to měla vysvětlovat.
Vítej, Harry, v Příčný ulici.
Tady si můžeš koupit pero a ingoust.
A támhle zase všecko, co potřebuješ ke kouzlení.
Páni, no podívejte!
Novej Nimbus 2000.
To je nejrychlejší model.
Ale, Hagride, čím to všechno zaplatím?
Nemám peníze.
Peníze máš u Gringottovejch.
To je kouzelnická banka.
Nikde by nebyly bezpečnější.
Nikde, leda snad v Bradavicích.
Hagride, co jsou vlastně ti Gringottovi zač?
Sou to skřeti, Harry.
Sou mazaný, ale nejsou to moc přátelský potvory.
Radši se drž u mě.
Pan Harry Potter by si chtěl vyzdvihnout nějaký peníze.
A má pan Harry Potter svůj klíč?
Jo, chviličku.
Někde ho tu budu mít.
Tady je ta mrška.
Potřebuju taky eště něco jinýho.
Todle posílá profesor Brumbál.
PŘÍSNĚ TAJNÉ
Jde o... Vy-víte-co. V trezoru...
Samozřejmě.
Trezor 687.
Svítilnu, prosím.
Klíč, prosím.
Přece sis nemyslel, že ti táta s mámou nic nenechali, že ne?
-Trezor 713.
-Co v něm je, Hagride?
To ti nemůžu říct.
Něco, co patří Bradavicím.
Je to moc tajný.
Ustupte.
Bude lepčí, když vo tom nebudeš s nikým mluvit.
Potřebuju ještě hůlku.
Tak to běž k Ollivanderovi.
Lepčí krám nenajdeš.
Běž napřed a počkej tam na mě.
Už mi zbejvá zařídit jen jednu věc.
Haló?
Haló?
Byl jsem zvědav, kdy vás tu uvidím, pane Pottere.
Připadá mi to jako včera, co si tu vaše matka a otec kupovali svoje první hůlky.
Tak tady to máme.
Mávněte s ní.
Tuhle zjevně ne.
Možná tuhle.
Ne, tu rozhodně ne.
Nevadí.
Mám nápad.
Zvláštní.
Velmi zvláštní.
Promiňte, ale co je zvláštní?
Pamatuji si každou, kterou jsem kdy prodal, pane Pottere.
Abyste věděl, pták fénix, jehož péro je ve vaší hůlce, ztratil ještě jedno péro.
Jen jedno, jediné.
Zvláštní je, že vám je souzena právě tahle hůlka, když díky její sestře máte tuhle jizvu.
A komu patřila?
Jeho jméno se neříká!
Hůlka si vybírá kouzelníka, pane Pottere.
Není vždy jasné proč, ale je myslím jasné, že od vás můžeme čekat velké věci.
Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit dokázal koneckonců velké věci.
Strašné, ano, ale velké.
Harry.
Všecko nejlepší.
Není ti něco, Harry?
Že seš tak potichu.
On mi zabil rodiče, viď?
Ten, co mi udělal tohle.
Ty to víš, Hagride.
Vím, že to víš.
Za prvý musíš pochopit jednu věc, Harry, protože je důležitá.
Všichni čarodějové nejsou dobrý.
Některý se daj na špatnou cestu.
A před pár lety se vyskyt jeden opravdu moc zlej. Menoval se V...
-Menoval se V...
-Nechceš to radši napsat?
Nevím, jak se to píše.
-No tak jo. Voldemort.
-Voldemort?
Byly to zlý časy, Harry.
Voldemort kolem sebe "shromažďoval spojence." Převed je na cestu zla.
Každej, kdo se jim postavil, byl za chvíli mrtvej.
Tvoji rodiče proti němu bojovali.
Jenže když se Voldemort rozhod někoho zabít, nikdo to nepřežil.
Nikdo.
Vůbec nikdo.
Kromě tebe.
Mě?
Voldemort chtěl zabít mě?
Ano.
Tu jizvu na čele nemáš od říznutí, Harry.
Takový znamení dokáže způsobit jen kouzlo, a to eště zlý kouzlo.
Co se stalo s V...?
S Ty-víš-kým?
Některý říkaj, že umřel.
Podle mě sou to žvásty.
Já bych řek, že pořád někde je, ale tak slabej, že nic nezmůže.
Jedna věc je ale jistá.
Něco v tobě ho tehdá večer přemohlo.
Proto seš tak slavnej.
Proto tě každej zná ménem.
Seš ten kluk, co zůstal naživu.
Na co koukáš?
Sákryš, to už je tolik?
Promiň, Harry, ale už budu muset jít.
Brumbál bude chtít svůj...
Bude mě chtít vidět.
Vlak ti jede za deset minut.
Tady máš lístek.
A hlídej si ho, Harry, to je moc důležitý.
"Nástupiště devět a tři čtvrtě?"
Hagride, to musí být nějaký omyl.
Nástupiště devět a tři čtvrtě.
Takové přece není.
Nebo jo?
Pardon.
Promiňte.
Pane, můžete mi říct, kde je nástupiště devět a tři čtvrtě?
Devět a tři čtvrtě?
Srandičky, co?
Rok co rok je to tu stejné.
Všude plno mudlů.
-Mudlů...?
-Nástupiště 9 a tři čtvrtě je tam.
Tak dobrá, Percy, ty jdi první.
Frede, jsi na řadě.
-On není Fred, to já.
-Vážně, mami, jsi vůbec naše?
Tak promiň, Georgi.
Dělám si legraci.
Jsem Fred.
Promiňte.
Mohla byste mi říct, jak se...
Jak se dostat na nástupiště?
Nedělej si starosti,
Ron jede do Bradavic taky poprvé.
Musíš prostě jít přímo proti zdi mezi nástupišti devět a deset.
-Jestli jsi nervózní, rozběhni se.
-Zlom vaz.
Promiň, máš tu volno?
Všude je narváno.
No jasně.
Jmenuju se Ron.
Ron Weasley.
A já Harry.
Harry Potter.
Takže je to pravda.
Opravdu máš tu...?
-Co mám?
-Tu jizvu.
Jo, mám.
Tý brďo!
-Dáte si něco, hoši?
-Ne, díky.
Mám svoje.
Dáme si ode všeho.
Páni.
-Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak?
-Tím se myslí všechny možné příchutě.
Jsou čokoládové a mátové, ale taky špenátové, játrové a dršťkové.
George říká, že narazil na jednu, co chutnala jako suchý z nosu.
-To nejsou opravdové žáby, viď?
-To je jen kouzlo. Hlavní jsou karty.
V každém balíčku je někdo slavný.
Já už jich mám asi pět set.
Dávej pozor.
To je smůla.
A to dokážou pořádně skočit jen jednou.
-Mám Brumbála.
-Toho mám nejmíň šestkrát.
On zmizel.
Jasně, snad si nemyslíš, že má čas být tady celý den.
Tohle je Prašivka.
Vypadá uboze, co?
Trochu jo.
Fred mě naučil, jak ji proměnit ve zlato.
Mám to zkusit?
Jo!
Neviděli jste tu někde žábu?
-Jeden kluk, Nevill, ji ztratil.
-Ne.
Ty děláš nějaká kouzla?
To se podívám.
Javor, buk, linda, platan
Ať je tahle krysa zlatá
Víš určitě, že to je zaklínadlo?
Zřejmě ale za moc nestojí, viď?
Já zatím samozřejmě zkoušela jen pár těch jednodušších, ale vždycky se mi to povedlo.
Tak třeba...
Oculus Reparo.
Tak je to lepší, ne?
Jeminánku, ty jsi Harry Potter.
Já jsem Hermiona Grangerová.
A ty jsi...?
-Ron Weasley.
-Těší mě.
Měli byste se převléct do hábitů.
Brzy budeme na místě.
Mimochodem, máš špinavý nos.
Víš o tom?
Tady.
Tak prosím!
Prváci! Tudy, prosím.
No tak dělejte, prváci.
Nestyďte se, pospěšte si.
-Ahoj, Harry.
-Ahoj, Hagride.
Tak teda, tudy půjdeme ke člunům.
Dělejte, za mnou.
Tý brďo.
Vítejte v Bradavicích.
Za chvíli projdete těmito dveřmi a připojíte se ke svým spolužákům.
Než se však usadíte, musíte být roztříděni do jednotlivých kolejí.
Jmenují se Nebelvír, Mrzimor,
Havraspár a Zmijozel.
Po celou dobu, kterou tu strávíte, bude vaše kolej jako vaše rodina.
Za každý úspěch získáte body a za každé porušení řádu o body přijdete.
Kolej s největším počtem bodů získá na konci roku školní pohár.
Trevore!
Promiňte.
Slavnostní zařazování začne za chvíli.
Tak je to pravda, co se povídalo ve vlaku.
Do Bradavic dorazil Harry Potter.
Tohle jsou Crabbe a Goyle.
A já jsem Malfoy.
Draco Malfoy.
Moje jméno je k smíchu?
Na tvoje se ptát nemusím.
Zrzek, obnošený hábit.
Musíš být Weasley.
Brzo zjistíš, že některé rodiny jsou lepší než jiné, Pottere.
Nebudeš se snad přátelit s těmi, co za to nestojí.
V tom ti můžu pomoct.
Myslím, že poznám sám, kdo za co stojí.
Jsme připraveni.
Pojďte za mnou.
Ten strop je jen začarovaný, aby vypadal jako noční nebe.
Četla jsem o tom v "Dějinách bradavické školy."
Počkejte tady, prosím.
Než začneme, profesor Brumbál by chtěl pronést pár slov.
Úvodem bych vás chtěl upozornit na několik věcí.
Žáci ať vezmou na vědomí, že vstup do Temného lesa je všem studentům přísně zakázán.
Dále náš školník pan Filch chce připomenout, že vstup do chodby vpravo ve třetím patře je zakázán všem, kdo nechtějí zemřít bolestivou smrtí.
Děkuji.
Až vyvolám vaše jméno, vystoupíte sem.
Dám vám na hlavu Moudrý klobouk, který vás zařadí do koleje.
Hermiona Grangerová.
No tak, uklidni se.
Je padlá na hlavu, věř mi.
No prosím.
Už to mám.
Správně. Nebelvír!
Draco Malfoy.
Zmijozel!
Všichni, co sešli z cesty, studovali ve Zmijozelu.
Susan Bonesová.
Harry? Co se děje?
Nic se neděje.
Tak jak to bude?
Už vím.
Mrzimor!
Ronald Weasley.
Ale! Další Weasley.
Moc dobře vím, co s tebou.
Nebelvír!
Harry Potter.
Těžké, velice těžké.
Máš velkou odvahu, to ano.
A nemáš špatnou hlavu.
Máš i talent.
A máš chuť předvést, co všechno dokážeš.
Kam tě ale poslat?
Ne Zmijozel...
Ne Zmijozel?
Víš to určitě?
Mohl by z tebe být velký kouzelník, v hlavě to všechno máš.
A Zmijozel by ti pomohl na cestě k velikosti, o tom nepochybuj.
Prosím, Zmijozel ne...
Ať je to tedy
Nebelvír!
Klid, prosím.
Hostina začíná.
U mě je to půl na půl.
Táta je mudla a máma čarodějka.
Když na to přišel, dost ošklivě ho to vzalo.
Percy, kdo je ten učitel, co se baví s profesorem Quirrellem?
Profesor Snape. Ředitel zmijozelské koleje.
-Co učí?
-Lektvary.
Preferuje obranu proti černé magii.
Léta usiluje o Quirrellovo místo.
Ahoj.
Zdravím vás.
Vítejte v Nebelvíru.
To je Krvavý baron!
Dobrý večer, Nicholasi.
Jaké bylo léto?
Otřesné.
Opět zamítli moji žádost účastnit se Honu bezhlavých.
Vy jste Skoro bezhlavý Nick.
Raději rytíř Nicholas.
Jak můžete být skoro bezhlavý?
Takhle.
Nebelvírští, pojďte za mnou.
Držte se pohromadě. Děkuji.
Havraspárští, pojďte za mnou.
Tudy.
Tohle je nejkratší cesta k ložnicím.
Dávejte ale pozor na schodiště, hrozně rádo se mění.
Pospěšte si.
Pojďte, pojďte.
Podívejte! Ten obraz se hýbe!
-Podívej tamhle!
-Asi se jí líbíš.
-Podívej!
-Kdo je ta dívka?
Vítejte v Bradavicích.
Heslo?
Caput draconis.
Následujte mě, prosím.
Nezůstávejte pozadu.
Pojďte.
Všichni sem ke mně.
Vítejte v Nebelvírské společenské místnosti.
Ložnice jsou po schodech nahoru. Chlapecké doleva, dívčí doprava.
Všechna zavazadla jsou už nahoře.
Stihli jsme to.
Jak by se asi stará McGonagallová tvářila, kdybysme přišli pozdě?
-To bylo fakt ohromný.
-Děkuji za uznání, pane Weasley.
Neměla bych vás a pana Pottera přeměnit v kapesní hodinky?
-Snad by jeden z vás přišel včas.
-Zabloudili jsme.
Potřebujete mapu?
Svou lavici snad najdete bez ní.
V mých hodinách nebude žádné pošetilé mávání hůlkou ani hloupá zaříkadla.
Neočekávám tedy, že by mnozí z vás ocenili náročnou vědu a přesné umění přípravy lektvarů.
Ovšem těch několik vyvolených, kteří mají předpoklady,
ty mohu naučit, jak očarovat mysl a omámit smysly, jak stáčet slávu, připravit věhlas a dokonce jak uložit a zachovat smrt.
Naopak někteří z vás možná přijeli do Bradavic vybaveni tak úžasnými schopnostmi, že jsou přesvědčeni, že nemusejí vůbec dávat pozor.
Pan Potter...
Naše nová celebrita.
Co získám, když přidám rozdrcený kořen asfodelu k výluhu z pelyňku?
Nevíte?
Tak něco jiného.
Kde byste hledal, kdybych vás požádal, abyste našel bezoár?
Nevím.
A jaký je rozdíl mezi šalamounkem a mordovníkem?
Nevím, pane.
Smůla.
Sláva zjevně není všechno, že, pane Pottere?
Oko norka, harfy tón Proměň vodu v dobrý rum
Oko norka, harfy tón...
Co to Seamus dělá s tou vodou?
Proměňuje ji v rum. Včera z ní udělal slabý čaj, ještě než...
Je tady pošta.
Můžu si to půjčit?
Díky.
Hele, Nevill dostal Pamatováčka.
O těch už jsem četla.
Ten kouř zčervená, když na něco zapomenete.
Problém je, že si nevzpomenu, co jsem zapomněl.
Rone, někdo se vloupal ke Gringottovým. Poslouchej.
"Loupež se připisuje neznámému zlému černokněžníkovi.
Skřeti u Gringottových vloupání přiznali, ale prý nic nezmizelo.
Trezor 713 totiž jeho vlastník právě toho dne vyprázdnil. "
To je zvláštní.
Zrovna u toho trezoru jsme byli s Hagridem.
-Dobré odpoledne, třído.
-Dobré odpoledne madame Hoochová.
Dobré odpoledne, Amando.
Dobré odpoledne.
Vítejte na hodině létání.
Na co čekáte?
Každý se postaví na levou stranu svého koštěte.
Natáhněte pravou ruku nad koště a řekněte "nahoru" .
Nahoru!
Nahoru!
Nahoru.
Nahoru... !
Nahoru!
S citem.
Nech toho, Harry.
Až budete mít koště v ruce, nasednete na něj.
A pevně se ho držte, ať nesklouznete a nespadnete.
Až zapískám, všichni se pořádně odrazíte nohama od země.
Držte svá košťata rovně, chvíli se vznášejte ve vzduchu, pak se mírně předkloňte a postavte se.
Na můj povel.
Tři, dva...
Pane Longbottome.
-Pane Longbottome!
-Dolů, dolů!
Neville, pozor!
Okamžitě se vraťte dolů!
Pane Longbottome!
Ustupte všichni stranou.
Je zraněný?
Ach bože. Zlomené zápěstí.
Tak pojďte, chlapče, vstaňte.
Všichni zůstanou stát pevně na zemi. Já ho odvedu na ošetřovnu.
Jestli uvidím ve vzduchu jediné koště, tak ten, kdo na něm poletí, vyletí z Bradavic, než stačí říct "famfrpál" .
Viděli jste, jak se tvářil?
Kdyby to pořádně zmáčkl, věděl by, že má spadnout na zadek.
Dej to sem, Malfoyi.
Ne, myslím, že to Longbottom bude muset hledat.
Co třeba na střeše?
Copak je, Pottere?
Tak trochu mimo tvůj dosah?
Harry, to ne.
Slyšels, co říkala Hoochová.
A kromě toho ani neumíš létat.
To je pitomec.
Dej to sem, Malfoyi, nebo tě z toho koštěte shodím.
Vážně?
No, jak myslíš.
-To byla paráda, Harry.
-Páni, to byla ale šílenost.
Harry Pottere!
Pojďte za mnou.
Počkejte tady.
Promiňte, pane profesore.
Mohla bych si na okamžik vypůjčit Wooda?
Jistě.
Pottere, tohle je Oliver Wood.
Woode, našla jsem vám chytače.
Slyšeli jste?
Harry je novým nebelvírským chytačem.
Já věděl, že z něj něco bude.
Chytač?
Prváci přece nikdy za kolejní družstva nehrajou.
-Musíš být nejmladší chytač za...
-Za celé století.
Výborně, Harry.
Wood nám to zrovna řekl.
Ale Fred a George jsou taky v týmu.
Dáváme pozor, abys neutržil moc krvavých šrámů.
Nic neslibujeme.
Famfrpál je tvrdá hra.
Brutální. Léta se při ní nikdo nezabil.
Občas někdo zmizí...
Ale za měsíc nebo za dva se zase objeví.
Jen klid, Harry.
Famfrpál je senzační.
A ty budeš taky senzační.
Já ale nikdy famfrpál nehrál.
Co když se znemožním?
Neznemožníš se.
Máš to v krvi.
Harry, nikdy jsi mi neřekl, že tvůj táta byl taky chytač.
Já to nevěděl.
Je to strašidelné.
Ví toho o tobě víc než ty sám.
A kdo ne?
Co se děje?
Schodiště se mění.
Vzpomínáš?
-Pojďme tudy.
-Než se ty schody zase přemístí.
Nemáte pocit, že bychom tu neměli být?
Nemáme tu být.
Tohle je třetí patro.
Sem je vstup zakázán.
Pojďme pryč.
-To je Filchova kočka.
-Pryč!
Honem, schováme se do tamhletěch dveří.
-Zamčeno!
-Jsme v pytli.
No tak, uhněte!
Alohomora.
Dovnitř.
Alohomora?
Podle příručky, ze sedmé kapitoly.
Je tu někdo, můj poklade?
Tak pojď.
-Filch je pryč.
-Myslí si, že jsou zamčené.
-Byly zamčené.
-A z dobrého důvodu.
Co je tohle za nápady držet takovou potvoru zamčenou ve škole?
Ty pro oči nevidíš, co? Neviděls, na čem stál?
Nedíval jsem se mu na nohy, nějak mě totiž zaujaly jeho hlavy.
Možná sis nevšimla, ale měl tři.
Stál na padacích dveřích.
Nebyl tam náhodou.
-Něco hlídá.
-Něco hlídá?
Správně.
A já si teď jdu lehnout, než přijdete s dalším nápadem, jak se nechat zabít.
Nebo hůř, vyloučit.
Měla by si srovnat, co je důležitější.
Famfrpál není těžké pochopit.
Na každé straně je sedm hráčů:
tři střelci, dva odrážeči, jeden brankář a chytač.
To jsi ty.
Máme tři druhy míčů.
Tohle je camrál.
Střelci si přihrávají camrál a snaží se ho prohodit jednou z obručí.
Brankář, to jsem já, ty obruče chrání.
Je ti to jasné?
Snad ano.
A co tyhle?
Radši si vezmi tohle.
Teď pozor, vrací se.
To nebylo špatné.
Byl by z tebe dobrý odrážeč.
Co to bylo?
Potlouk.
Zatraceně nepříjemná věcička.
Ale ty jsi chytač.
Jediné, co by tě mělo zajímat, je tohle.
Zlatonka.
-Ta se mi líbí.
-Teď možná ano.
Ale počkej.
Je hrozně rychlá a navíc prakticky neviditelná.
A co s ní mám dělat?
Chytit ji.
Dřív než soupeřův chytač.
Když ji chytíš, zápas končí.
Chytíš ji, Pottere, a vyhrajeme.
Páni.
Jednou z nejzákladnějších dovedností kouzelníka je levitace, neboli schopnost přimět předměty létat.
Máte všichni svá péra?
Dobře.
Nezapomeňte na ten pěkný pohyb zápěstím, který jsme nacvičovali.
Švihnout a mávnout. Teď všichni.
Švihnout a mávnout.
Dobře. A k tomu zaklínadlo.
Wingardium Leviosa.
Tak se do toho dejte.
Wingardium Leviosa.
Wingardium Leviosa.
Wingardium Leviosa.
Počkej, počkej!
Vypíchneš někomu oko.
Navíc to říkáš špatně.
Je to "Levióóósa", a ne "Leviosááá".
Tak to zkus ty, když jsi tak chytrá.
No prosím, dělej.
Wingardium Leviosa.
No výborně.
Podívejte se všichni, slečna Grangerová to dokázala.
Wingard Leviosa.
Dobrá práce.
Myslím, že budeme potřebovat nové péro, pane profesore.
"Je to "Levióóósa", a ne "Leviosááá". "
Je příšerná. Vážně.
Není divu, že nemá kamarády.
Myslím, že tě slyšela.
Kde je Hermiona?
Parvati Patilová říkala, že se zamkla na záchodě.
Prý tam strávila celé odpoledne. Brečí.
Troll!
Je ve sklepení!
Troll! Je ve sklepení!
Měl byste to vědět.
Ticho!
Nepropadejte prosím nikdo panice.
Tak tedy...
Prefektové odvedou svoje koleje na pokoje.
Učitelé půjdou se mnou do sklepení.
Nebelvírští, tudy prosím, a buďte ve střehu.
Kde se tu vzal troll?
Sám určitě ne.
Trollové jsou hrozně tupí.
Nejspíš je to něčí žertík.
-Co je?
-Hermiona!
Neví o něm.
Vypadá to, že troll vylezl ze sklepení.
Jde na dívčí záchody.
Hermiono, uteč!
Pomoc!
Chytej!
Pomoc!
Dělej něco!
-Co?
-Cokoli!
-Dělej!
-Švihnout a mávnout.
Wingardium Leviosa.
Hezky.
Je to mrtvé?
Myslím, že ne.
Je jen omráčený.
Fuj, trollí holuby.
Ach můj bože!
Povězte mi, co to má znamenat!
-Víte...
-Za to můžu já, paní profesorko.
Slečno Grangerová.
Hledala jsem toho trolla.
Četla jsem o nich a myslela jsem, že ho zvládnu.
Zmýlila jsem se.
Kdyby Harry s Ronem nepřišli, asi bych už byla po smrti.
Byla to od vás obrovská pošetilost.
Od vás bych čekala rozumnější chování.
Zklamala jste mě, slečno Grangerová.
Odepisuji Nebelvíru pět bodů za váš absolutně chybný úsudek.
Pokud jde o vás dva, doufám, že si uvědomujete, jaké jste měli štěstí.
Málokdo z 1. ročníku by se dokázal utkat s trollem a zůstat naživu.
Pět bodů přiděluji každému z vás
za nehorázné štěstí.
Asi byste měli jít.
Mohl by se probrat.
Vezmi si aspoň kousek topinky.
Ron má pravdu, Harry.
Dneska musíš mít sílu.
Nemám hlad.
Hodně štěstí, Pottere.
Když jste si dokázal poradit s trollem, famfrpálový zápas by pro vás neměl být problém.
I když hrajete proti Zmijozelu.
-Tím se vysvětluje ta krev.
-Krev?
Včera toho trolla pustil dovnitř Snape, aby odvrátil pozornost a pokusil se projít kolem tříhlavého psa.
Ale ten ho pokousal a proto kulhá.
Proč by někdo k tomu psovi chodil?
U Gringottových vybral Hagrid něco z trezoru.
Říkal, že je to bradavické tajemství.
A ty myslíš...
Že to hlídá ten pes.
A Snape to chce.
-Na poštu je trochu brzo, ne?
-Ale mně pošta nechodí.
Otevřeme to.
To je koště.
To není jen tak nějaké koště. To je Nimbus 2000!
Kdo ale...?
-Máš strach?
-Trochu.
To je normální.
Taky jsem se před prvním zápasem bál.
-Jak dopadl?
-Ani si nevzpomínám.
Hned po zahájení jsem dostal do hlavy.
Probral jsem se po týdnu v nemocnici.
Vítejte na prvním famfrpálovém zápasu sezóny.
Dnes hraje Zmijozel proti Nebelvíru!
Nebelvír do toho!
Hráči zaujímají postavení a na hřiště vychází madame Hoochová, aby zápas zahájila!
Očekávám od vás naprosto čestnou hru.
Ode všech!
Potlouky jsou ve vzduchu, Zlatonka následuje.
Zlatonka má cenu 150 bodů.
Chytač, který ji polapí, ukončí zápas.
Camrál je vypuštěn a utkání začíná!
Angelina Johnsonová skóruje.
Deset bodů pro Nebelvír!
Výborně!
Camrál získal Zmijozel.
Bletchley přihrává kapitánovi Marcusi Flintovi.
Dalších deset bodů pro Nebelvír!
Dej to sem!
Leť tamhle!
Co se to děje s Harryho koštětem?
To Snape.
Chce to koště uřknout.
-Uřknout koště?
Co budeme dělat?
-Nechte to na mně.
Dělej, Hermiono!
Lacarnum Inflamare.
Hoříte!
Vy hoříte!
Leť, leť!
Vypadá to, že bude zvracet.
Má Zlatonku!
Harry Potter dostává 150 bodů!
Nebelvír vítězí!
To ne!
Nesmysl!
Proč by asi Snape chtěl uřknout Harryho koště?
Kdo ví?
Proč se o Halloweenu pokoušel obejít toho psa?
-Kdo vám řek vo Chloupkovi?
-O Chloupkovi?
-To zvíře má jméno?
-Samozřejmě že má, je můj!
Koupil sem ho vod jednoho Ira.
Pak sem ho pučil Brumbálovi, aby mu hlídal...
To sem neměl říkat.
Už se neptej.
Je to přísně tajný.
Ať už Chloupek hlídá, co hlídá, Snape to chce ukrást.
Hlouposti.
Profesor Snape je bradavickej učitel.
Učitel nebo ne, poznám, když někdo chce někoho uřknout.
Četla jsem o tom!
Nesmíš z něj spustit oči, a Snape nemrkal.
Přesně tak.
Teď mě poslouchejte.
Pletete se do věcí, do kerejch vám nic není.
Je to nebezpečný.
Co ten pes hlídá, je věc profesora Brumbála a Nicholase Flamela.
Nicholase Flamela?
To sem taky neměl říkat.
Nicholas Flamel?
Kdo je to Nicholas Flamel?
Nevím.
Jezdec na e5.
Dáma na e5.
To je hrozně barbarské.
To jsou kouzelnické šachy.
Máš už sbaleno?
Koukám, že ty ne.
Změna plánů.
Rodiče jedou do Rumunska navštívit bráchu Charlieho.
-Studuje tam draky.
-Fajn.
Aspoň můžeš pomoct Harrymu.
Bude v knihovně hledat informace o Nicholasi Flamelovi.
Hledali jsme je už stokrát.
Ale ne v oddělení s omezeným přístupem.
Veselé Vánoce.
Myslím, že na ni máme špatný vliv. Harry, probuď se!
-Veselé Vánoce, Harry.
-Veselé Vánoce, Rone.
Co to máš na sobě?
To mám od mamky.
Tys asi taky jeden dostal.
-Já mám dárky?
-Jistě.
Tady jsou.
"Tvůj otec si ho u mě uložil, než zemřel.
Je na čase, abys ho dostal zpátky.
Užívej ho dobře! "
-Co to je?
-Nějaký plášť.
Tak ho ukaž.
Obleč si ho.
Zmizelo mi tělo.
Vím, co to je.
Neviditelný plášť!
Jsem neviditelný?
Je moc vzácný.
Kdo ti ho daroval?
Není tam jméno.
Píše jen: "Užívej ho dobře. "
Oddělení s omezeným přístupem
Festivaly polykačů ohně.
Fantómové patnáctého století.
Flamele?
Nicholasi Flamele?
Kde jsi?
Kdo je tam?
Slyším, že tam jsi.
Vylez ven!
Tak kdo je to?
Ukaž se!
Severusi. Já... já...
Nechcete mě přece mít za nepřítele, Quirrelle.
-Já nevím, jak to myslíte.
-Víte moc dobře, jak to myslím.
Brzo si zase popovídáme, až budete mít čas rozhodnout se, na čí straně stojíte.
Profesoři, tohle jsem našel v oddělení s omezeným přístupem.
Ještě je horká.
To znamená, že nějaký student není v posteli.
Mami?
Tati?
Rone, tohle vážně musíš vidět! Dělej, pojď honem!
Rone, tak honem, vylez z postele!
-Proč?
-Musím ti něco ukázat.
Tak dělej!
Honem, pojď. Uvidíš moje rodiče.
Vidím jen nás.
Podívej se pořádně.
Postav se sem.
-Už vidíš tátu?
-To jsem já!
Jenže jsem primus.
Držím v ruce famfrpálový pohár.
Paráda!
Jsem i kapitán famfrpálového družstva.
Senzace.
Harry, myslíš, že to zrcadlo ukazuje budoucnost?
Jak by mohlo?
Oba moji rodiče jsou mrtví.
Už jsi tu zase, Harry?
Vidím, že tak jako jiní před tebou jsi objevil blaho, které přináší Zrcadlo z Erisedu.
Doufám, že už jsi pochopil, co ukazuje.
Napovím ti.
Nejšťastnější člověk na světě by se do toho zrcadla podíval a viděl by jen sám sebe. Takového, jaký je.
Takže nám ukazuje to, co chceme, ať je to cokoliv.
Ano a ne.
Neukazuje nám ani víc ani míň než nejhlubší a nejusilovnější tužby našeho srdce.
Ty jsi nikdy nepoznal svou rodinu, a tak ji vidíš stát vedle sebe.
Ale pamatuj, Harry, že zrcadlo nám neposkytuje vědomosti ani pravdu.
Byli lidé, kteří před ním promarnili život. Přišli o rozum.
Proto se zítra přestěhuje na nové místo.
A musím tě požádat, abys ho už víckrát nehledal.
Nestačí jen prodlévat ve snách, Harry, a zapomenout žít.
Poslala jsem vás do nesprávného oddělení.
Jsem já ale hloupá!
Tohle jsem si půjčila dávno, je to něco lehčího.
Tohle je lehčí?
Samozřejmě, tady to je.
Nicholas Flamel je jediný, kdo vyrobil Kámen mudrců.
Cože?
Copak vy dva vůbec nečtete?
"Kámen mudrců je bájná látka s úžasnými schopnostmi.
Dokáže proměnit každý kov v ryzí zlato a vytváří Elixír života, který umožňuje nesmrtelnost. "
-Nesmrtelnost?
-Nikdy neumřeš.
Já vím, co to znamená!
"Jediný Kámen, jenž v současné době existuje, patří Nicholasi Flamelovi, alchymistovi, který loni oslavil 665. narozeniny. "
To je to, co tam Chloupek hlídá pod těmi padacími dveřmi.
Kámen mudrců.
-Hagride. - Ahoj. Je mi líto, ale nemám čas.
Víme o Kameni mudrců.
-Myslíme, že Snape ho chce ukrást. -Snape!
Proč vám furt vrtá hlavou?
Víme, že po tom Kameni jde.
Nevíme proč.
Snape je jedním z učitelů, co ten Kámen chráněj.
Proč by ho krad?
Cože?
Slyšels mě.
Běžte už, mám práci.
Počkej. "Jeden z učitelů?"
Samozřejmě. Ten Kámen musí chránit další věci.
-Kouzla, zaklínadla.
-Přesně tak.
Něco zkoušet by byla jen ztráta času.
Kolem Chloupka nikdo neprojde.
Živá duše neví jak, kromě mě a Brumbála.
To sem vám ale neměl říkat.
-Hagride, co to vlastně je? -Tohle?
Totiž to je...
No...
Já vím, co to je!
Hagride, kdes k němu přišel?
Vyhrál sem ho.
Vod jednoho cizího chlapa v hospodě.
Vypadal, že se ho rád zbavil, abych pravdu řek.
To je...? Drak?
To není obyčejný drak. To je norský ostrohřbetý.
Můj bratr Charlie s nimi v Rumunsku pracuje.
Není nádhernej?
Koukejte, ví, kdo je jeho mamička.
Ahoj, Norberte.
-Norberte?
-Nějak se přece menovat musí, ne?
Viď, Norberte? Co?
Samozřejmě ho budu muset trochu vycvičit.
Kdo to byl?
Malfoy.
A hrome.
Hagrid si vždycky přál draka.
Říkal to, když jsme se viděli poprvé.
To je šílenství.
A navíc, ví o tom Malfoy.
-Já tomu nerozumím.
Je to tak zlé?
-To tedy je.
Dobrý večer.
Nic, opakuji, nic vám nedává právo toulat se v noci po prostorách školy.
Jako trest za váš prohřešek vám bude odečteno padesát bodů.
-Padesát?
-Za každého.
Aby se to už neopakovalo, dostanete všichni čtyři školní trest.
Promiňte, asi jsem se přeslechl.
Řekla jste "všichni čtyři"?
Slyšel jste správně, pane Malfoyi.
Nehledě na vaše úmysly, i vy jste byl v nepatřičnou dobu mimo svou ložnici.
Trest si odpykáte spolu se svými spolužáky.
Škoda, že se už nepoužívají staré tresty.
Kdysi školní trest znamenal pověšení za palce ve sklepeních.
To ječení mi vážně chybí.
Vy si svůj trest dnes večer odpykáte s Hagridem.
Má pro vás nějakou prácičku. V Temném lese.
Je to ubohá cháska, Hagride.
Bože můj, snad ještě pořád nekňučíš kvůli tomu zatracenému drakovi?
Norbert je pryč.
Brumbál ho poslal do Rumunska.
Do dračí kolonie.
To je snad dobře, ne?
Aspoň bude mezi svými.
Co když se mu tam nebude líbit?
Co když na něj budou vostatní draci zlí?
Je to přece eště drobeček.
Prokristapána, koukej se sebrat.
Jdete přece do lesa.
A musíte si dávat pozor.
Do lesa?
Myslel jsem, že žertujete.
Tam přece nemůžeme.
Žáci tam mají vstup zakázán.
A jsou tam... Vlkodlaci.
Je tam toho mnohem víc, nejen vlkodlaci.
Tím si můžete být jistý.
Dobrou noc.
Dobrá, jdeme.
Hagride, co je to?
Proto jsme tady.
Vidíte?
To je krev jednorožce.
Před pár tejdny sem jednoho našel mrtvýho.
A tohohle něco vošklivě poranilo.
Takže naším úkolem je toho ubožáka najít.
-Rone, Hermiono, vy pudete se mnou.
-Dobře.
A ty, Harry, pudeš s Malfoyem.
Tak jo.
Ale chci Tesáka.
Fajn.
Ale musím ti říct, že je to strašpytel.
Až se o tomhle dozví můj otec.
Tohle je práce pro slouhy.
Kdybych tě neznal, Draco, řeknu, že máš strach.
Já nemám strach.
Slyšels to?
Pojď, Tesáku.
Strach.
Co je, Tesáku?
Harry Pottere, musíš odejít.
Znají tě mnozí zdejší obyvatelé.
V lese teď není bezpečno.
Obzvlášť pro tebe ne.
Co bylo to, před čím jsi mě zachránil?
Odporná stvůra.
Zabít jednorožce je nevýslovná ohavnost.
Jeho krev tě udrží při životě, i kdyby tě od smrti dělil jen vlásek.
Ale za strašlivou cenu.
Když zabiješ něco tak čistého, tak od chvíle, kdy se jeho krev dotkne tvých rtů, budeš žít jen napůl a v zatracení.
-Kdo by ale stál o takový život?
-Nikdo tě nenapadá?
Chceš snad říct, že to, co zabilo jednorožce, co pilo jeho krev, byl Voldemort?
Víš, co je právě teď ukryto ve vaší škole, Pottere?
Kámen mudrců.
Harry!
Zdravím tě, Firenzi.
Tak už ses seznámil s mladým Potterem.
V pořádku, Harry?
Harry Pottere, teď se můžeme rozloučit.
Už jsi v bezpečí.
Mnoho štěstí.
Chceš říct, že Ty-víš-kdo je právě teď tam venku, v lese?
Je ale slabý.
Přežívá na úkor jednorožců.
Spletli jsme se.
Snape Kámen nechce pro sebe, ale pro Voldemorta.
S Elixírem života získá Voldemort zpět svou sílu.
A pak se vrátí.
Ale jestli se vrátí, nemyslíš, že by se tě pokusil zabít, že ne?
Kdyby to šlo, pokusil by se o to už dnes v noci.
A to jsem si dělal hlavu se zkouškou z lektvarů.
Počkejte.
Na něco jsme zapomněli.
Kdo je jediný kouzelník, kterého se Voldemort odjakživa bál?
Brumbál.
Pokud je tady Brumbál, Harry, jsi v bezpečí.
Pokud je tady Brumbál, nic se ti nestane.
Říkali, že zkoušky jsou hrozné, ale já jsem si to docela užila.
Mluv za sebe.
Co je, Harry?
-To ta jizva.
Pořád mě pálí.
-Pálila tě už dřív.
-Takhle ne.
-Měl bys zajít na ošetřovnu.
Myslím, že je to varování.
Asi se blíží nějaké nebezpečí.
-No jasně!
-Co je?
Není vám divné, že Hagrid ze všeho nejvíc stojí o draka, a objeví se nějaký cizinec, s vejcem v kapse?
Kolik lidí chodí po světě s dračím vejcem?
Proč mi to nedošlo dřív?
Hagride, kdo ti dal to dračí vejce?
Jak vypadal?
Nevím.
Neviděl sem mu do vobličeje, měl kápi.
S tím cizincem jsi přece musel mluvit.
Vyptával se, vo jaký zvířata se starám.
Řek sem mu, že po Chloupkovi to s drakem bude lebeda.
-A on se o Chloupka zajímal?
-Samozřejmě, že se o něj zajímal.
Na tříhlavýho draka nenarazíte tak často, i když ste vod fochu.
Já mu to ale vysvětlil. Povídám mu: důležitý je umět zvíře uklidnit.
Vemte si třeba Chloupka.
Stačí mu něco zahrát a v tu ránu usne.
To sem vám neměl říkat.
Kam běžíte?
Musíme okamžitě za profesorem Brumbálem.
Je mi líto, ale profesor tu není.
Dostal spěšnou sovu z ministerstva kouzel a hned odletěl do Londýna.
Je pryč?
Tohle je ale důležité.
Týká se to Kamene mudrců.
-Jak víte...?
-Někdo chce Kámen ukrást.
Netuším, jak o něm víte, ale vězte, že je naprosto dostatečně střežený.
A teď se laskavě vraťte na koleje.
A v klidu.
Hagrid nepotkal žádného cizince.
Byl to Snape.
Ví, jak projít kolem Chloupka.
-A když je Brumbál pryč...
-Dobré odpoledne.
Copak asi tři žáci Nebelvíru, jako jste vy, dělají uvnitř, když je venku tak hezky?
-My jsme jen...
-Buďte opatrní.
Leckdo si ještě pomyslí,
že něco chystáte.
Co teď budeme dělat?
Podíváme se pod ty padací dveře.
Trevor!
Trevore! Zmiz!
Tady nemáš co dělat.
A vy taky ne.
Už zase jdete ven, co?
-Neville, poslouchej.
My jen...
-Ne.
Nepustím vás.
Zase dostanete Nebelvír do maléru.
Já se budu prát!
Neville, je mi to opravdu líto.
Petrificus Totalus.
Víš, že z tebe občas jde trochu strach?
Jsi skvělá, ale bojím se tě.
Tak jdeme.
-Promiň.
-Je to pro tvoje dobro, abys věděl.
-Šlápls mi na nohu.
-Promiň.
Alohomora.
Vždyť on chrápe.
Snape už tady byl.
Očaroval tu harfu.
Fuj. Hrozně mu páchne z tlam.
-Musíme posunout tu tlapu. -Cože?
Dělej!
To je ono.
Zaber.
Půjdu první.
Nechoďte za mnou, dokud vám nedám znamení.
Kdyby se mi přihodilo něco zlého, tak odsud vypadněte.
Nepřipadá vám tu nějak moc ticho?
Ta harfa...
Přestala hrát.
Fuj!
Skoč!
Ještěže je tu ta rostlina.
Tak sebou neházejte.
To je Ďáblovo osidlo.
Musíte se uklidnit, jinak vás zabije rychleji.
Zabije rychleji?
Tos mě tedy uklidnila!
Hermiono!
-Co teď budeme dělat?
-Uklidněte se!
-Hermiono, kde jsi?
-Dělejte, co říkám.
Věřte mi.
Harry!
-Jsi v pořádku?
-Jo, nic mi není.
-Moc se neuklidnil, co?
-Evidentně ne.
-Musím něco udělat.
-Ale co?
Vzpomínám si, že jsem něco četla v bylinkářství.
-Pomoc! -Ďáblovo osidlo. Škrtič je krutý vrah, ze slunce má však strach.
To je ono!
Osidlo nenávidí světlo!
Lumus Solem!
-Rone, není ti nic?
-Ne, není.
Ještěže jsme nezpanikařili.
Ještěže Hermiona dává pozor při bylinkářství.
Co je tohle?
To nevím.
Jakoby šum křídel...
To je zvláštní.
Takové ptáky jsem ještě neviděla.
To nejsou ptáci.
Jsou to klíče.
Jeden z nich určitě odemkne ty dveře.
-Co to má všechno znamenat?
-To nevím.
Z vláštní.
Alohomora!
No, za zkoušku to stálo.
Co si teď počneme?
Tam nahoře musí být tisíce klíčů.
Hledáme nějaký starý klíč. Rezavý, jako ta klika.
Tamhle, vidím ho.
Ten s tím zlomeným křídlem.
Co je, Harry?
Je to podezřelé.
Když ho na tom starém koštěti chytil Snape, tak ty to dokážeš taky.
Jsi nejmladší chytač za sto let.
Tohle trochu komplikuje situaci.
Chyťte ten klíč!
Pospěš si!
Tohle se mi nelíbí.
Ani trochu se mi to nelíbí.
Kde to jsme?
Na hřbitově?
Tohle není hřbitov.
To je šachovnice.
Tamhle jsou dveře.
Co teď budeme dělat?
Musíme hrát a zvítězit.
Harry, ty běž na to pole pro střelce.
Hermiono, ty budeš věž na straně dámy.
A já budu jezdec.
A co teď?
Bílý zahájí hru.
A pak jsme na řadě.
Rone, doufám, že nemyslíš, že to bude jako opravdové kouzelnické šachy, viď?
Ty tam, na d5.
Ano, Hermiono, myslím, že to bude přesně jako kouzelnické šachy.
Věž na e4!
Pěšec na c3!
-Moment! To snad ne!
-Chápeš, co mám v plánu, Harry?
Až udělám příští tah, dáma mě vezme.
A ty pak můžeš dát králi mat.
-Ne, Rone, to ne!
-Co se děje?
-Ron se chce obětovat. -To nesmíš!
Musí být jiná možnost!
Chcete Snapeovi zabránit, aby ten Kámen ukradl!
Harry, ty musíš jít dál. Vím to.
Ani já, ani Hermiona, ale ty.
Jezdec na h3.
Šach.
Rone!
Ne, nehýbej se!
Nezapomeň, ještě hrajeme!
Šach mat.
Postarej se o Rona a běž do sovince.
Pošli vzkaz Brumbálovi.
Ron má pravdu.
Musím jít dál.
Ty to dokážeš, Harry.
Jsi velký kouzelník, opravdu.
Ne tak dobrý jako ty.
Já?
Knížky a důvtip.
Jsou důležitější věci.
Přátelství a statečnost.
A Harry, buď opatrný.
Vy?
Ne. To není možné.
Snape byl...
Ano, vypadá na to, že?
Kdo by vedle něj podezříval ubohého koktavého profesora Quirrella?
Ale tenkrát při tom famfrpálovém zápasu mě chtěl Snape zabít.
Ne, milý chlapče.
Já se vás pokusil zabít.
Nebýt toho, že Snapeův plášť vzplanul, tak by se mi to podařilo.
I když Snape pořád mumlal to ubohé protikouzlo.
Snape se mě snažil zachránit?
Věděl jsem, že můžete být nebezpečný, obzvlášť po Halloweenu.
-Takže toho trolla jste pustil vy?
-Výborně, Pottere. Ano, já.
Snapea to bohužel neoklamalo.
Všichni běhali po sklepeních, ale on šel do 3. poschodí.
Potom už mi nikdy nedůvěřoval.
Vůbec mě nenechával o samotě.
Jenže on nic nechápe.
Já nejsem sám.
Nikdy.
K čemu slouží to zrcadlo?
Vidím, po čem toužím.
Vidím, jak držím Kámen.
Jak ho ale získám?
Využij toho chlapce.
Pojďte sem, Pottere!
A hned!
Řekněte, co vidíte.
Co tam vidíte?
Potřásám si rukou s Brumbálem.
Vyhrál jsem školní pohár.
Lže.
Mluvte pravdu!
Co vidíte?
-Promluvím si s ním sám.
-Pane, vždyť nemáte dost síly.
Na to jsem silný dost.
Harry Pottere, vidíme se znovu.
Voldemort.
Ano.
Vidíš, co se ze mě stalo?
Vidíš, co musím podstoupit, abych přežil?
Žít z někoho jiného jako parazit.
Krev jednorožce mě dokáže udržet při životě, ale nedokáže mi dát vlastní tělo.
Existuje ale něco, co to dokáže.
Něco, co velice příhodně leží v tvé kapse.
Zastav ho!
Nebuď hlupák.
Proč umírat strašlivou smrtí, když se můžeš připojit ke mně a žít?
Nikdy!
Statečný.
Tví rodiče byli takoví.
Pověz, Harry, chtěl bys zase vidět matku a otce?
Společně je dokážeme přivést zpět.
Za to chci něco na oplátku.
To je ono, Harry.
Neexistuje dobro a zlo.
Existuje jen moc, a lidé příliš slabí na to, aby o ni usilovali.
Společně dokážeme neobyčejné věci.
Dej mi ten Kámen.
Jsi lhář!
Zabij ho!
-Co je tohle za kouzlo?
-Idiote! Ten Kámen!
Dobré odpoledne, Harry.
-Pozornosti od tvých obdivovatelů?
-Obdivovatelů?
To, k čemu tam ve sklepení došlo mezi tebou a profesorem Quirrellem, je naprosté tajemství.
Takže to pochopitelně ví celá škola.
Tvůj kamarád Ron ti ušetřil práci s otevíráním čokoládových žabek.
Ron tady byl?
Je v pořádku?
A co Hermiona?
Neboj se. Oba se mají dobře.
-Co se ale stalo s Kamenem?
-Uklidni se.
Kámen byl zničen.
Můj přítel Nicholas a já jsme se dohodli, že to tak bude nejlepší.
To ale Flamel zemře, ne?
Má dostatek Elixíru, aby dal do pořádku svoje záležitosti.
Ale ano, potom zemře.
Jak to, že jsem ten Kámen získal?
Dívám se do zrcadla, a najednou...
Víš, jen ten, kdo chtěl Kámen najít, najít, ale ne zneužít, ho mohl získat.
To byl jeden z mých nejskvělejších nápadů.
A mezi námi, to už je co říct.
Takže když je s Kamenem konec, Voldemort se už nemůže vrátit?
Bohužel, obávám se, že jsou způsoby, jak se vrátit může.
Harry, víš, proč profesor Quirrell nesnesl tvůj dotek?
To díky tvé matce.
Obětovala se pro tebe.
A něco takového zanechává znamení.
Ne, ne. Tohle znamení není vidět.
-Přežívá v tobě samém.
-A co to je?
Láska, Harry, láska.
Vida, Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak.
V mládí jsem narazil na jednu, která chutnala, jako když zvracíš.
Od té doby jsem v nich ztratil zálibu. Zajímavé.
Snad se nic nestane, když si vezmu karamelu.
Vida.
Vosk do uší.
-Jsi v pohodě, Rone?
-Jo. A ty?
Taky.
Hermiono?
Lepší už to být nemůže.
Další rok za námi.
A teď, pokud vím, je na čase udělit školní pohár.
A s body se to má následovně:
Na čtvrtém místě je Nebelvír s 312 body.
Třetí místo: Mrzimor s 352 body.
Na druhém místě
Havraspár se 426 body.
A na prvním místě se 472 body je zmijozelská kolej.
Paráda, co?
Ano, velmi dobře, Zmijozele, velmi dobře.
Nicméně musíme vzít v úvahu události posledních dnů.
Na poslední chvíli musím ještě rozdělit pár bodů.
Slečně Hermioně Grangerové, za použití chladné logiky v okamžiku, kdy byli její přátelé ve vážném nebezpečí, padesát bodů.
Skvělá práce.
Za druhé, panu Ronaldu Weasleymu, za nejlepší šachovou partii, jakou Bradavice viděly za dlouhá léta.
Padesát bodů.
A za třetí, panu Harrymu Potterovi, za pevné nervy a mimořádnou odvahu uděluji Nebelvíru šedesát bodů.
Máme stejně jako Zmijozel.
A nakonec je třeba hodně statečnosti, abychom se postavili nepřátelům, ale ještě víc, abychom se postavili svým přátelům.
Uděluji deset bodů
Nevillu Longbottomovi.
Pokud se nemýlím ve svých výpočtech, řekl bych, že musíme poněkud pozměnit výzdobu.
Nebelvír získává školní pohár.
Vyhráli jsme!
Tak už pojďte.
Pospěšte si, nebo vám to ujede.
Vlak už odjíždí.
No tak, pospěšte si.
-Pojď, Harry.
-Okamžik.
Myslels, že vodjedeš a ani se se mnou nerozloučíš, co?
To je pro tebe.
Díky, Hagride.
Tak už běž, honem.
Pospěš si.
Jo, a kdyby ti ten tvůj přitroublej bratránek Dudley dělal problémy, můžeš mu pohrozit, že mu k tomu vocásku přidáš eště párek uší.
Ale, Hagride, mimo Bradavice přece nesmíme kouzlit. Vždyť to víš.
Já jo, ale tvůj bratránek ne.
Je to zvláštní, jet zase domů. Nebo ne?
Já nejedu domů.
Naopak.
V průběhu natáčení nebylo zraněno žádné zvíře.
ADRESÁT NEZNÁMÝ
Uvidíme se později.
Když se s někým loučíš, tak se na něj taky dívej.
To si říkáš chlap?
Co je, ty spratku!
Mami, máš nějaký prachy?
Mám jít do s kámošem do kina...
Jen chci vidět ten film, sakra.
Hej, hej. Chang-Guku!
Co čumíš?
Chtěl bych Playboye, máte ho?
Devět dolarů.
Jak to, že jseš tak pozdě!
Vypadá tak na 30 liber.
Dej sem ještě jednu!
Až ho vykostím, zbude sotva dvacet liber, buď rád za to, co ti dávám.
Nebabrej se s tím!
Tahej!
Tahej, ty hňupe!
Tahej, ty hňupe!
Na, teď ty!
Hloupý hovado!
Zapal hořák a dones ho dovnitř!
Dobrou chuť!
Už jste tady?
Za kolik?
Jakýpak za kolik? Jako obvykle.
Dobrá.
Koukej! Znamená to "potěšení".
A teď najdi tohle: o. r. g. a. n. i. z. e
Kam koukáš?
Připrav mi víc žluté!
Zase se to vrátilo. Neposlala jste jen jeden, nebo dva.
Proč už s tím nepřestanete?
Vítejte.
Vezmu si makrely v plechovce?
Cože?
Makrely v plechovce...kde je máte?
Žádné nemáme!
Nejsou na prodej!
Proč ne?
Tady jsi v Koreji!
Už brzy pojedu do Ameriky!
Dejte mi je! Ven!
Nic ti neprodám!
Padej! ven!
Co do mě strkáš?
Tady mi anglicky blekotat nebudeš! Tak vypadneš už?
Děvko!
Bastarde...
Jako kluk jsi takový nebýval.
Pěkně jsi se učil angličtinu... poslouchal jsi mámu...
Sklapni, ty děvko!
Nebo tě ukopu k smrti!
Říkal jsem, abys nechala těch blbostí!
Zatracenej šmejd!
Udělala jsem chybu! Nech toho!
Nedělej to! Chang-Guku!
Už tě zase bil?
Ten parchant!
Neříkej mýmu klukovi parchant!
Ty jsi snad jediná ženská, která se nechává mlátit svým fakanem...
Říkal jsem, že se postarám o to,
Dotkneš se mýho syna a zabiju tě!
Ukaž...
Doháje!
Chceš taky vypadat jako já?
Paní!
Vaše měsíční penze. Podepište se mi prosím.
Na svého otce můžeš být pyšná.
Táta zahynul v bitvě u Baekma-Goji?
Tobě je to jedno?
Bratr tě zranil dětskou pistolkou, že?
Ukaž, podívám se jak to vypadá.
Nestačí ti, žes mi vyrazil oko? Chceš mi ještě zmrzačit psa?
Proč ho necháváš pod nohama?
A to oko je snad moje chyba?
Oba jsme si hráli! Kdo ti říkal, aby ses hýbala?
A na to druhý snad vidíš.
Musíte se pořád hádat? Krucinál.
Kde zahynul váš muž? V bitvě o řeku Nakdong?
Tam jich zůstalo spousta...
Nevím, museli by totiž najít jeho tělo!
Co budete dělat s dceřiným okem?
Mohli by jí ho spravit v americké vojenské nemocnici...
Jestli už jste skončil, tak běžte!
Mám jen starost o vaši dceru. Celý život má teprve před sebou.
Pokaždé když držím v ruce šíp, tak si vzpomenu na válku.
V bitvě o řeku Nakdong jsme se utkali se severní eskadrou.
Tři z nich jsem dostal!
Tak proč nemáš medaili? No jasně.
Za to může ta zatracená vláda!
Ti co si to zasloužili, nedostali nic. Ale ti zbabělci v týlu je dostali!
Podívejte!
Všechno co dostávám, je mizernejch třicet dolarů měsíčně.
To je nechutný! Dělej, dej to dolů!
Co se ti nelíbí?
Tohle je stejně dobrý, jako medaile.
Doprdele!
Myslíte, že medaili dostane každej?
Arogantní pitomci!
Lezete Amíkům akorát do zadku.
A já jsem nikoho nezabil!
Neumíš mluvit o ničem jiném, než o válce.
To jsi tak pyšný, že jsi zabil tři své krajany? No řekni!
Seržante Kime!
Jste pyšný na to, že jste zastřelil tři muže?
Hlupáku, ty ani nevíš, kdo rozkazuje a kdo slouží!
Proto máš pořád na rukou psí krev!
No jasně!
Ještě se uvidí, jestli mi prodáš svýho čokla!
Co dát nějaký prachy do banku?
Ty se nestydíš sázet na této posvátné střelnici?
Plácáš nesmysly!
Dřív by řezník, jako ty nemohl na lukostřelbu ani pomyslet!
To směli jen bohatí statkáři!
No, máme se čím dál líp... už i zatracenej řezník může střílet.
Doháje! Zatracenej řezník! Už jsi skončil?
To se musíte pokaždé hádat? To by stačilo, lidi.
Mám si psa podat i tady?
Klídek, to chce klídek.
Nechte ho být. Říkal si o to!
Sakra!
Nemá nic než to svoji pitomou hrdost.
Rozdáme si to? Začni!
Opravdu?
Áno.
Budeš zticha! Proč na sobě nic nemáš?
Krávo blbá!
Mami!
Nevidělas mé štěně?
Neviděla!
Hej. Jihume!
Asi takhle velký.... má bílou srst, a pár černých skvrn.
Ty malá flákačko!
Švihej domů!
Je tu někdo?
Vítejte.
Máme na prodej psa. Toulal se po ulici.
Tak mladého nepotřebuju.
Štěňata neberu.
Běžte s ním pryč.
Studenti a kradou štěňata!
Dohajzlu!
I když je to štěně, pořád je to psí maso. Tak proč to nekoupila?
Zabijeme ho sami a pak prodáme. Pak nepozná, že je to štěně!
Pojď sem!
Tak dělej!
Co to... sakra!
Co čučíš na tu holku?
Pletky z místníma nám dělaj špatný jméno! No jasně, hňupe!
Už to tady nemůžu vydržet! Jestli neseženu holku tak mi asi přeskočí!
Něco se ti na tom nelíbí? To teda nelíbí!
Myslíš, že já tady chci bejt?
Jsem tady kvůli světovýmu míru!
Světovej mír?
Kdo takhle kurva přemejšlí?
Nejspíš jen my pitomí Američani.
Hej, co blbneš člověče?
Ještě jednou a podám si tě.
Dáš si kolu?
Teď ty!
Ty pitomče!
Myslíš si, že já se v tom vyžívám?
Jak to, že jsi včera šahal na moji holku?
Ty parchante!
Neutíkej!
Ty ještě přilezeš!
Vrať se ke své práci!
Co je? Padej odtud!
Zmiz!
A vy se neulejvejte!
Jdi mi z oči! Vypadni, ty parchante!
Takový jako ty nepotřebuju!
Hej, to by stačilo!
Poškodíš maso! Pojď sem!
Takhle jsi to mohl dělat už dávno, blbečku! Nemusel bych tě mlátit! Na, dej si!
Cvakni si!
Když děláš se psy, musíš mít silnější pohled!
Když se na tebe pes podívá, tak to nahání hrůzu, co? Víš, jaký oko je nejděsivější?
Lidský.
Víš, proč se na mě psi nevydržej dívat? Protože mám v očích oheň.
Podívej!
Ty chceš odjet za svým otcem, co?
Odpověz mi anglicky.
Ty parchante, máma do tebe tu angličtinu vtloukla, ne?
Mluvit dobře anglicky nic neznamená. Budeš muset dělat všechno, co ti Amíci poručí.
Všechno!
Ještě jednou se jí dotkneš!
Sice je to tvoje máme, ale taky moje holka! Ještě dřív, než ses narodil!
Podívej se na mě jak to dělá Psíočko!
Oči mi vybuchnou!
Pojď sem, pako!
Tys neslyšel?
Kdybych chodil na školu, už jsem dva semestry před vámi. Jenže nechodíš, blbče!
V čem jsi lepší než my?
Dobře.
Já se tě zeptám anglicky a ty mi taky anglicky odpovíš. Ty chceš taky chodit do školy?
Ptal se, jestli chceš taky chodit do školy! Co je tvým snem?
Čím bys chtěl být?
To máš za svou blbost! Odpověz!
Chápeš?
Trochu úcty! Ano.
Ty prachy ti nebereme, dáváme ti za ně anglickou učebnici!
Dej mi ještě trochu!
Co blbneš?
Nebuď drzej!
Co tady děláte, darebáci?
Ale, ale! Kříženec!
Zvopakuj to!
Jestli si ještě jednou dovolí, tak mi to řekni. Co je to?
Už jsi někdy viděl nahou holku ve skutečnosti?
To je nuda!
Nesvlíká se!
Podívej se na mě!
Jen škrábnutí, nic víc. Jak mě jen mohla píchnout?
Kurva, to bolí!
Bolí to moc?
Jdu domů.
Předpokládám, že jsi mě taky viděl nahou... a dokonce,
jak si hraju se štěnětem. Viděls co dělalo.
Bylo to zvláštní. Jako psi, že?
Vstávej, šmejde!
To je pistole! Tak střílej!
Dělej!
Nemáš na to!
Ukaž se!
Ano.
Nemáš na něco chuť?
Ne?
Můžeš si odhrnout vlasy?
Já si z tebe nechci střílet. Chci se podívat, jestli by to šlo spravit.
Proč jste utíkal? Kdo utíkal? Chtělo se mi čůrat!
Copak američtí vojáci jsou jako psi, že můžou čůrat kde je napadne?
Tady něco nehraje!
Musíme vás prohledat. Prohledat?
Co jsem provedl?
Máme tady problémy s drogami. Tak klidně spolupracujte.
Drogy? No jistě. Prosím.
Hele, nedělej z nás blbce.
Kolik vám je?
Osmnáct. Běžte domů.
Ty šmejde!
Běžte!
Počkej!
V Koreji osmnáct ještě není plnoletost!
Nedělejte ostudu americké armádě. Dohajzlu s váma!
Počkej!
Eunok, nemotej se tak!
Ty jsi pila?
Eunok!
To je všechno? Má nejmíň 40!
Zvaž ho znovu.
Na to zapomeň!
Buď rád, že toho čokla kupuju.
No dobrá. Jen klid.
Nalož ho!
Nemůžeme ho ušetřit? Patří mému kamarádovi.
Plácáš nesmysly!
Ať už to tam je!
Proč? Ty šmejde!
Ty parchante, myslí ti to aspoň trochu?
Zůstaň kde jsi!
Ten pes mi leží mrtvej na dvorku!
Pohni si!
Kam jsi ho zakopal?
Tak řekni, ty blbečku!
Nemůžu ho vyplatit zpátky.
Tak kde je? Kruci!
Pohni sebou! Sráč!
Kruci, to že jsi předák, neznamená, že jsi Pánbůh? Cože! ?
Pohyb!
Dělej něco!
Vzala sis ji?
Dobrý, ne? Hej!
Je to v pohodě. Neboj!
Kam vezeš to děcko, ty ksindle?
Co?
Jen jezdíme na kole. Co je na tom špatného? Myslíš, že jsem tě neprokouknul?
Nejdřív budeš milej a pak jí ublížíš!
Sloužil jsem na Camp Carol tři roky. Eunok, to chceš skončit jako Chang-Gukova máma?
Ať už jsi doma!
Co to povídáte? Nedostanu penzi?
O Wonil Jangovi jste náhodou neslyšela?
Co bych slyšela o mrtvém?
No víte, proslýchá se, že Wonil Jang ve válce nepadnul.
Prý žije v Severní Koreji.
Bylo potvrzeno, že Wonil Jang dezertoval na sever.
Dezertoval na sever? !
Jenom chci říct, kdyby se tu Wonil Jang ukázal, nahlásíte to tomuto muži.
Kdybyste chtěla vy nebo vaše děti opustit vesnici více než na den, oznamte nám to prosím.
Chcete nás špehovat?
Rodinu vyznamenaného vojáka?
Teď jste rodina vojáka, který přeběhnul na sever.
To je přesný opak. Pamatujte na to.
Budete pod stálým dozorem. Vraťte medaili a certifikát do zítřejšího dne.
Neřvěte, vždyť je táta naživu!
K čemu je nám teď živý? Z čeho budeme žít?
Co ti je?
Kdo je ten hajzl?
Tak řekni! Podívej se na mě!
Hele, ve vedlejší vesnici přijímá továrna holky na výrobu prádla pro Američany.
Co jsi tady platná?
Ze školy tě už vykopli.
To jsou komoušský parchanti popravení za války!
Malý komoušský parchanti!
Tohle mi udělali s nohou!
Je tam ještě něco?
Neměl bys to nahlásit policii?
Co hlásit?
Tenhle šrot? Seberte ty kosti a pohřběte je u řeky!
Říkal jsem si, proč máme v studni tak dobrou vodu.
Povídá se, že tlející těla zlepšují chuť vody!
Ukliďte to!
Určitě bude ještě střílet.
Už je to dlouho, co jsem slyšel naposled výstřel.
Kolik komoušů zabil táta?
Tři.
Správně, tři komouše!
Přesto nemám medaili! O té pistoli nikomu ani muk.
Neboj.
No teda!
Mohla bys být favoritkou Miss America.
Pro starou dobrou americkou polní nemocnici to nebude žádný problém.
Když ti pomůžu, budeš se mnou chodit?
Určitě mi ho můžeš nechat spravit?
Dnes jdu na oční operaci.
To ten americký voják, že?
Nechoď tam! Ty bys chtěl, abych žila zbytek života jako mrzák?
Obejmi mě.
Ne!
Mně se líbíš taková, jaká jsi!
Tohle ti připadá v pořádku?
Řekni pravdu! Budeš se na mě takhle usmívat celý život?
Budeš?
Vidíš mne?
Dnes jsi měl zaplatit, ne?
Ty jsi se neučil!
Dám ti ještě jednu snadnou otázku. Proč bychom nemohli být kámoši?
Jmenuji se...? Kdo chtěl znát tvý jméno?
Zkuste to ještě jednou, ale se mnou!
Jestli odpovíte špatně, dostanete pět pěstí!
Ty jsi míšeneckej parchant, že jo?
Jo, to teda jsem, čuráku!
Tvá máti byla zápaďácká prodejná kurvička, že jo?
Jo, máti byla kurvička, co s tím chceš dělat?
Ty zajebanej sráči! Patříš k těm ameromileckým sráčům, kteří odjedou a pak se vrátí aby zaprodali naši zemi? Odpověz!
Říkals jen pětkrát!
Líbí se ti?
Líbí se ti prsten?
Už se můžeš česat normálně?
Máš radost?
To je LSD. Nějaký doktor ho objevil omylem při tvorbě léků.
Nemít to a tebe, tak už jsem zešílel.
Vem si!
Jedna nevadí. Nebudeš závislá.
Promiň! Jestli nechceš, tak si to brát nemusíš.
Chtěl jsem jen, abys věděla jak se cítím.
Dusím se tady.
Doma nemáme žádné hory, jen pláně kam až oko dohlédne.
Ne jako v Koreji.
Mezi horama se necítím dobře.
Nebýt tebe, už jsem dávno zběhnul.
Za chvilku už ti bude dobře.
Ukaž mi oko.
Nechceš jet se mnou do Států?
Vezmu tě tam...
Pojď.
Jste tu Psíočko?
To je ale překvapení!
Copak chcete řezníkovi? S tímhle si ruce nazamažete.
Sakra, mám ruce od krve jako předtím!
Chci se na něco zeptat, pane!
Prosím, pusťte mne dovnitř.
Můj muž se jmenuje Michael!
Kdo je to?
Kdo je to? !
Cože? Všechny šrajtofle jsou fuč!
Někdo nám prošacoval oblečení!
Nebyl sis před chvíli v boudě pro vodu?
Vzal jsem si jen vodu, nic víc!
Seš zlodějskej míšenec!
Cos to řekl?
Co to tady vyvádíte?
Ten hajzl nám ukradl peněženky a snaží se to zatlouct!
Já to nebyl!
Tebe jsem tam před chvílí taky viděl jít.
Cože? Si myslíte, že když jste majitel, tak můžete všechno?
Ty jsi podezřelejší!
Kde máš věci? Cože!
Brouku!
Proč nás okrádáte?
Stejně byste to vyhodili.
Cože? Na zlodějku je pěkně drzá!
Tady to máte!
Tolik řečí kvůli salátu!
Co to žvatláš, ty prodejná nevymáchaná tlamo?
Vyrvalas ještě nedorostlý kus!
Zasaď to zpátky!
Tak zlodějko?
Ty kurvo! Ta tvoje nestydatost ti zkazila život!
Svoloč!
Ten parchant!
Ty zkurvysynu!
Proč ji pořád biješ? To ti není líto vlastní mámy?
Ten parchant si už nic nedovolí.
Vymlátil jsem z něj duši.
Ty hovado, co mlátíš mého syna?
Už tak to nemá lehký.
Kruci!
A co mám asi tak dělat?
Střílej!
Jen do toho!
Ty hajzle!
Podělanej kreténe!
Co to děláš?
Co to s tebou dnes je, Chang-Guku?
Mami, vydž to prosím minutu!
Mami!
Mami! Hrozně jsem se spletl!
Odpusť mi to prosím!
Chci abychom spolu šťastně žili.
Zabíjel psy a jako pes taky umřel.
To by se nad mrtvým nemělo říkat?
Chang-Guku.
Kdepak máte syna?
Váš syn zabil psího řezníka!
Vypadněte!
Chang-Guku!
Ministerstvo obrany pátrá po hrdinech, kteří se zúčastnili války, a dosud nebyli vinou administrativních chyb vyznamenáni, navzdory doporučení jejich velitele.
Prosím kontaktujte ministerstvo, obrany,civilní kancelář do dvacátého sedmého...
Pořadové číslo 72281444. Četař Jungho Kim!
Divizní velitel, Generálmajor Junghak Lee!
Velitel pluku podplukovník Ulsung Jang, velitel Kidong Kim.
Při bitvě o řeku Nakdong jsem zabil tři nepřátelské vojáky.
Máte to?
Tak a teď už mi uvěříte?
Copak jsme ti nevěřili?
Jen jsme tě trochu popichovali.
To je z platiny?
Opatrně!
Platina, nebo bronz, záleží na tom?
Jde o tu poctu, ne?
Nádherná!
Zatraceně!
Hele! Dej mi nějaký prachy!
To se ti američtí vojáci fakt tak líbí? Ty děvko!
Kruci!
Pusť mě, hajzle!
Ty bezostyšnej šmejde!
Hraješ si s mojí sestrou, ale seš lakomej pustit nějakej dolar!
Takhle budeš určitě brzo zámožnej brácho!
Chang-Guku!
Chang-Guku!
Hej!
Nezapomněl jsi snad na to jak jsi mě minule mlátil? Kam čumíš?
Ty pacholku!
Sklop hlavu!
No z tebe jde vážně strach.
Už toho mám po krk!
Jsem snad tvůj lokaj?
Zbláznil ses?
Takhle se nestřílí.
Ukaž mi to!
Nejdřív musíš luk správně uchopit.
Dívej se přímo na terč a zadrž dech.
Vyprázdni svou mysl. A takto napni tětivu.
Chápeš? Zkus to.
Pořádně ho drž.
Když budeš rozrušený, mineš.
Velmi dobře!
Je to ten hajzlík, který nechtěl, abys šla na operaci? ! Co sním máš?
Podívej se mi do očí a řekni mi to!
Teď když máš oko v pořádku, tak mi dáš kopačky?
Co jste to za lidi? Vyžvýkat a vyplivnout, to znám!
Tak si běž!
Jste všichni stejní!
Už jsi zapomněla, co jsem pro tebe udělal! Už mě nepotřebuješ, he?
Chang-Guku!
Zmiz!
Takhle tě nepřítel uvidí!
Slyšíš ty blbče?
Říkal jsem k zemi!
Kde je kurva ten nepřítel?
To je rozkaz ty debile! K zemi!
Co tu sakra děláme na čímsi dvorku?
To se ti válka tak líbí?
Pomátnul ses?
Střílej, nepřítel je přímo tady!
Tak mě odpráskni?
Na co čekáš?
Seru na tebe a padám vocaď!
Už nejsem vojákem.
Když odjedu, zapomeneš na mě?
Nehýbej se! Svý jméno ti vyryju moc pěkně!
Děvko!
Zab mě!
Dělej!
Stejně už nemám v co doufat.
Stůjte! - Tak pojďte si pro mě!
- Odhoď zbraň!
Jste zatčen pro dezerci a přechovávání drog!
Pojďte si pro mě, hajzlové!
Pošlete mě zpátky do Států. Už mě to tu hrozně štve!
Tak vy nebudete mluvit? Komu patří ten šíp?
Chodíte spolu střílet, takže to musíte vědět! Střelili jsme ve stejný okamžik!
Jestli nepromluvíte, půjdete sedět všichni!
Je můj!
Je to určitě váš šíp? Jistě.
Dělejte.
Seržante Lee!
Má válečné vyznamenání, buďte na něj mírní?
Ten šíp nikoho nezabil.
Je to americký voják! Američan!
Odveďte ho.
Pusťte mého otce!
Já ho střelil!
Ty uličníku, zavři pusu!
Okamžitě maž domů, pacholku!
- Co to má být?
Skutečně jste střílel vy? - Ano.
Ty malej hlupáku!
Ty se nebojíš střílet na americké vojáky? Co mi mlátíte syna?
Ti hajzlové si o to říkali!
Otevři pusu!
Co ty tady děláš?
Ty pacholku!
Takys jí to udělal, co?
Oko má zkryplený, ale to tělíčko! Ty její kozičky! Jen se přitisknout.
Hej!
Rychle, sundejte to!
Dýchej.
Jsi v pohodě?
Je někdo doma?
Mám pro vás dopis!
Stůjte... Zastavte!
Zastavit?
A proč ty drzoune? Stůj!
Zastav to auto!
Jak se ti daří?
Jmenuji se Clinton, a patří mi malé lahůdkářství v Kalifornii...
PÁN PRSTENŮ
Nemůžeš projít!
Gandalfe!
Jsem služebník Tajného ohně, vládnu plamenem Anoru.
Vrať se do Stínu.
Temný oheň ti nepomůže, plameni Udúnu!
Nemůžeš projít!
Ne, ne!
Gandalfe!
Utíkejte, hlupáci.
Ne!
Gandalfe!
Gandalfe!
Co se děje, pane Frodo?
Nic.
Byl to jen sen.
DVĚ VĚŽE
Vidíte až na dno?
Ne! Nedívej se dolů, Same!
Pokračuj!
Chyťte to!
Chyťte to, pane Frodo!
Pane Frodo!
Myslím, že jsem našel dno.
Bažiny a lano, a Búh ví co ještě.
To neni přirozené.
Nic z toho.
- Co v tom je?
- Nic.
Jen trochu koření.
Myslel jsem, kdybychom měli náhodou pečené kuře nebo tak něco...
Pečené kuře?
Nikdy nevíte.
Same. Můj drahý Same.
Je to vzácnost.
Nejlepší sůl v celém Kraji.
Je to vzácnost.
Malý kousek domova.
Nemůžeme to tu nechat, aby nás tady dole někdo našel.
Kdo by nás sem dolů sledoval, pane Frodo?
Je ho vážně škoda.
Dala mi ho Paní Galadriel.
Pravé Elfí lano.
S tím nic nesvedeme.
Je tam jeden z mých uzlů.
Ten jen tak nepovolí.
Pravé Elfí lano.
Mordor.
Jediné místo ve Středozemi, které nechceme vidět zblízka.
A zároveň jediné místo, kam se snažíme dostat.
A kam se dostat nemůžeme.
Přiznejme si to, pane Frodo.
Ztratili jsme se.
Nemyslím, že by Gandalf chtěl, abychom šli tudy.
Nechtěl, aby se stala spousta jiných věcí, Same ale staly se.
Pane Frodo?
To ten Prsten, že ano?
Je stále těžší.
- Co nám zbylo k jídlu?
- Podívám se.
Ano, skvěle.
Lembas.
A vida!
Další lembas.
Obvykle si na cizokrajná jídla moc nepotrpím, ale tahle elfí záležitost není vůbec špatná.
Tobě nic nezkazí náladu, viď, Same?
Ty dešťové mraky by mohly.
Připadá mi to tu povědomé.
Protože jsme tady už byli.
Chodíme pořád dokola.
A ještě ten zápach.
Určitě nějaká odporná bažina.
- Cítíte to?
- Ano. Cítím.
Nejsme sami.
Zloději!
Zloději!
Špinaví, mrňaví zloději!
Kde je?
Ukradli nám ho. Mého miláška.
Proklínám je.
Nenávidíme je.
Je blízko a my ho chceme.
To je Žihadlo!
Už jsi je kdysi viděl, že ano, Glume?
Pusť ho, nebo ti podříznu krk!
To pálí!
Pálí nás to!
Mrazí nás to!
Upletli to zlí elfové!
Sundejte to z nás!
Zmlkni! To je beznadějné!
Všichni skřeti v Mordou uslyší ten kravál!
- Prostě ho svážeme a necháme tady!
- Ne! To by nás zabilo!
Zabilo by nás to!
Nic jiného si ani nezasloužíš!
Možná si zaslouží smrt.
Ale teď, když ho vidím, je mi ho líto.
Budeme na ně hodňoušcí, když oni budou hodňoušcí na nás.
Sundejte to z nás!
Přísaháme, že budeme dělat, co chtějí.
Přísaháme.
Nemůžeš slíbit nic, čemu bych věřil.
Přísaháme, že budeme sloužit páneškovi miláška.
Přísaháme na na miláška.
Glum!
Glum!
Prsten je zrádný.
Vezme tě za slovo.
Jistě. Na miláška.
Na miláška.
Nevěřím ti!
- Pojď zpátky!
Řekl jsem dolů!
- Same! Chce nás oblafnout!
Když ho pustíme, uškrtí nás ve spánku!
- Ty znáš cestu do Mordoru.
Už jsi tam byl?
Ano.
Dovedeš nás k Černé bráně.
K Bráně, k Bráně!
Páníšek řekl k Bráně.
Ano!
Ne!
Nemůžeme se tam vrátit.
Ne tam.
Ne k němu.
Nemůžou nás donutit.
Glum!
Glum! Ale přísahali sme sloužit páneškovi miláška.
Ne.
Popel, prach a žízeň tam čeká, a jámy, jámy, jámy.
A skřeti, tisíce skřetů.
A Velké oko co se stále dívá, hledá.
Hej!
Vrať se!
Pojď zpátky!
Tak!
Co jsem říkal?
Utekl, zmetek jeden.
Hlavně, že sliboval...
Tudy, Hobitci.
Za mnou!
Smíšku!
Smíšku!
Máme zpozdění.
Náš pán už je netrpělivý.
Už chce ty krysy z Kraje.
Nepřijímám rozkazy od skřetího červa.
Saruman dostane svou kořist.
Doneseme mu jí.
Smíšku!
Smíšku?
Vzbuď se.
Můj přítel je nemocný.
Potřebuje vodu.
Prosím!
Nemocný říkáš?
Dejte mu nějakou medicínu, chlapi!
Dost!
Že by velká dávka! ?
- Nechte ho být!
- Proč?
Chceš taky?
Tak sklapni.
Smíšku.
Ahoj, Pipine.
- Jsi raněný.
- Je mi fajn.
- Jen jsem to hrál.
- Hrál?
Vidíš?
Taky jsi na to skočil.
Neboj se o mně, Pipine.
Co se děje?
Co cítíš?
Lidský maso.
Zachytili naši stopu.
Pohyb!
Přidali do kroku.
Museli nás zvětřit.
Pospěšte si!
Poběž, Gimli!
Třetí den pronásledování. Bez jídla.
Bez odpočinku.
A po skřetech ani stopa. Ale co najdeš na holé skále.
Ne náhodou padají lístky z Lórienu.
Možná jsou ještě naživu.
Nejsou ani den před námi. Honem.
Pojď, Gimli!
Doháníme je!
- Nejsem stavěný na přespolní běhy!
My trpaslíci jsme od založení sprinteři.
Velmi nebezpeční na krátké vzdálenosti!
Rohan.
Kraj pánů koní.
Něco zvláštního se tu děje.
Nějaké zlo dává těm stvůrám rychlost. Staví svou vůli proti nám.
Legolasi, co vidí tvé elfí oči?
Skuruti se stočili na severovýchod!
Berou hobity do Železného pasu!
Saruman.
Svět se mění.
Kdo má nyní sílu postavit se vojskům Železného pasu a Mordoru?
Kdo se postaví moci Saurona a Sarumana a spojenectví dvou věží?
Společně, můj pane Saurone, budeme vládnout Středozemi.
Starý svět vzplane v ohních řemeslné práce.
Lesy padnou.
Povstane nový řád.
Poženeme stroj války mečem, kopím ...a železnou pěstí skřetů.
Chci je mít vyzbrojené a připravené k pochodu do dvou týdnů!
Ale, můj pane, je jich tolik!
Nemůžou být všichni vyzbrojení v tak krátkém čase.
Nemáme dost prostředků.
Postavte hráz,zachyťte potok, pece ať žhnou dnem i nocí.
Nemáme dost paliva.
Fangorský les leží hned za humny.
- Spalte ho. - Ano.
Budeme za vás bojovat.
Přísahej.
Padneme pro Sarumana.
Vládci koní vám sebrali půdu!
Ženou vás do hor, živořit mezi kamením!
Vezměte si zpátky, co vám patří! Spalte každou vesnici!
Zbývá jen odstranit ty, co se staví na odpor.
Začne to v Rohanu.
Příliš dlouho stáli tito sedláci proti vám.
Ale s tím už je konec.
Éothaine, Éothaine!
Vezmeš svou sestru.
Pojedete rychleji, když budete jen dva.
Ale táta říkal, že Éothain nesmí jezdit na Galdrufovi! Je pro něj příliš velký. Poslouchejte mě!
Musíte jet do Edorasu a všechny varovat!
- Ano, mami.
Já nechci! Nechci pryč, mami!
Fredo, já si tě tam najdu.
Pospěšte!
Jeď, dítě!
Rohan, můj pane je na spadnutí.
Théodrede.
Najděte králova syna!
- Za to Mordor zaplatí.
- Tihle skřeti nejsou z Mordoru.
Můj Pane Éomere, tady!
Ještě žije.
Théodrede.
Tvůj syn je smrtelně raněn, můj pane.
Přepadli ho skřeti.
Když nebudeme bránit svou zemi, Saruman si ji vezme silou.
To je lež!
Saruman Bílý byl vždy naším přítelem a spojencem.
Grímo.
Grímo.
Skřeti se volně potulují po našich zemích. Bez jakéhokoli odporu zabíjejí, kdy se jim zachce.
Skřeti, nesoucí znak bílé ruky Sarumana.
Proč soužíš těmito problémy již tak dost utrápenou mysl?
Cožpak nevidíš?
Tvůj strýc je unavený tvou věčnou nespokojeností. Tvým hladem po válce.
Hladem po válce?
Jak dlouho to je, co si tě Saruman koupil?
Jakou ti slíbil odměnu, Grímo?
Až všichni muži padnou, dostaneš svůj díl z pokladu?
Příliš dlouho slídíš za mou sestrou.
Příliš dlouho sleduješ její kroky.
Vidíš mnoho, Éomere, synu Éomunda.
Příliš mnoho.
Tímto jsi vykázán z království Rohanu.... ...a všech jeho uzemí pod trestem smrti.
Nemáš tu žádné pravomoci.
Tvé rozkazy nic neznamenají.
Rozkaz nepochádí ode mne.
Je od krále.
Podepsal ho dnes ráno.
Zhluboka dýchat.
To je ono.
Dýchej.
Upalují, jako by za zády měli biče svých pánů.
Dál nejdeme! Musíme si oddáchnout!
Rozdělejte oheň!
Smíšku!
Smíšku!
Myslím, že byla chyba, že jsme opustili Kraj, Pipine.
Co je to za zvuky?
To ty stromy. Co?
Pamatuješ si ten starý les na hranici Rádovska?
Říkalo se, že je tam ve vodě něco, po čem stromy rostou vysoko. A ožívají.
Ožívají?
Stromy, které mohou šeptat. Mluvit spolu. Dokonce se hýbat.
Umírám hlady.
Už tři dny jsme neměli k jídlu nic než plesnivej chleba!
Jóó!
Proč si nedát trochu masa?
Třeba z nich.
Jsou čerství.
Ti nejsou k jídlu!
A co takhle jejich haksny?
Ty přece nepotřebujou.
- Vypadají chutně.
- Zpátky, neřáde!
Vězni se dostanou k Sarumanovi živí a nedotčení.
Živí?
Proč živí?
Co je na nich tak extra?
Něco mají.
Elfskou zbraň.
Pán ji chce do války.
Myslí si že máme Prsten.
Jestli zjistí že ho nemáme, jsme mrtví.
Jen kousek kousek ze slabin.
Vypadá to, že se maso vrací na náš jídelníček, chlapi!
Pipine!
Pojďme!
No tak, teď volejte o pomoc!
Jen si kvičte!
Nikdo vás už nespasí.
Pipine!
Slunce se probouzí rudě.
Dnes v noci byla prolita krev.
Rohanští jezdci! Jaké novinky přinášíte z Marky?
Co pohledává elf, člověk a trpaslík v Jízdmarce?
Mluvte rychle!
Řekni mi své jméno, koňáku, a já ti řeknu moje.
Usekl bych ti hlavu, trpaslíku, kdyby byla jen trochu výš nad zemí!
Zemřel bys dřív, než bys stačil udeřit!
Jsem Aragorn, syn Arathornův.
To je Gimli, syn Gloinův, a Legolas z lesní říše.
Jsme přátelé Rohanu a Théodena, tvého krále.
Théoden již nerozezná přítele od nepřítele.
Ani svou vlastní krev.
Saruman otrávil mysl krále, a přisvojil si vládu nad těmito zeměmi.
Má družina jsou ti, co zůstali věrní Rohanu.
A za to jsme byli vypovězeni.
Bílý čaroděj je prohnaný.
Říká se, že obchází jako starý muž v kápi a plášti.
A jeho zvědové proklouznou kamkoliv.
Nejsme zvědové.
Stopujeme skuruty na západ přes pláň.
Zajali dva naše přátele.
Skuruti jsou mrtví, pobili jsme je během noci.
A co dva hobiti!
Neviděli jste s nimi dva hobity?
Jsou malí. Připadali by vám jako děti.
Nenechali jsme nikoho naživu.
Mrtvoly jsme naházeli na hromadu a spálili.
Jsou mrtví?
Je mi líto...
Hasufele!
Arode!
Vezměte si ty koně, snad vám přinesou větší štěstí, než jejich původním pánům.
Hodně štěstí.
Hledejte své přátele, ale příliš nedoufejte.
Naděje opustila tyto země.
My jedeme na sever!
Je to jeden z jejich malých opasků.
Zklamali jsme je.
Tady ležel hobit...
A tady druhý...
Plazili se...
Měli svázané ruce...
Jejich pouta byla přeříznuta...
Běželi tudy...
A byli pronásledováni...
Opasek!
Běž!
Stopy vedou pryč z bojiště.
Do Fangornského hvozdu.
Fangorn?
Jaké šílenství je tam zavedlo?
Setřásli jsme ho? Myslím, že je pryč.
Vyrvu vám vnitřnosti!
Pojďte sem!
Stromy!
Vylez na strom!
Je pryč.
Smíšku!
Rozpářu ti břicho.
Utíkej, Smíšku!
Skříťata, burárum!
Ono to mluví, Smíšku!
Ten strom mluví.
Strom?
Já nejsem žádný strom.
Jsem ent.
Ochránce stromů.
Pastýř lesa.
Nemluv s ním, Smíšku. Neprovokuj ho.
Někteří mi říkají Stromovous.
A na čí jsi straně?
Straně?
Já nejsem na ničí straně.
Protože nikdo není na mé straně, skřítě.
Na lesech už nikomu nezáleží.
My nejsme skřeti!
Jsme hobiti!
Hobiti?
V životě jsem o hobitech neslyšel.
Zní mi to jako nějaká skřetí neplecha.
Přicházejí s ohněm, přicházejí se sekerami.
Hlodají, koušou, lámou, sekají, pálí!
- Ničitelé, vetřelci! Proklínám je!
- Ne!
Vy nerozumíte!
Jsme hobiti!
Půlčíci!
Lid z Kraje!
Možná jste a možná ne.
Bílý čaroděj bude vědět.
Bílý čaroděj?
Saruman.
Vidíte? Vidíte?
Vyvedli jsme vás ven.
Pospěšte si, hobitci, pospěšte si.
Velké štěstí, že jsme vás našli.
Hodný hobit.
To je bažina!
Vede nás do mokřadu!
Mokřad, jistě, jistě.
Pojďte, pánešku, převedeme vás bezpešně přes mlhu.
Pojďte, hobitci, pojďte.
Půjdeme rychle.
Našel jsem ji, našel.
Cestu přes mošály.
Skřeti ji nepoužívají.
Skřeti ji neznají.
Chodí okolo, míle a míle.
Pojďte rychle.
Tiší a rychlí jako stíny musíme být.
Nenávidím tohle místo.
Je moc tiché.
Není tu ani náznak zvuku, ptačího zpěvu už dva dny.
Ne, žádní ptáci k snědku.
Žádní křupavoušký ptáci.
Jsme vyhladovělí! Ano!
Vyhladovělí jsme, milášku!
Tumáš, dej si.
Copak to jí?
Je to chutné?
Dusí nás to!
Nemůžeme jíst Hobití jídlo!
Musíme hladovět!
Dobře, tak si měj hlad.
A užij si to!
Oh, krutý Hobit.
Je mu jedno kdyš budeme hladoví.
Je mu fuk kdyš budeme mrtví.
Ne jako pánešek.
Pánešek se stará.
Pánešek chápe.
Ano.
Milášek.
Jakmile se nás zmocní už nás nenechá na pokoji.
Nedotýkej se mně!
Jsou tam mrtví!
Mrtvé tváře ve vodě!
Všichni mrtví.
Všichni hnijí.
Elfové, lidé a skřeti.
Velká bitva.
Dávno.
Mrtvé mošály.
Ano, jistě, to je jejich jméno.
Tudy.
Nechoďte za světlíšky!
Nebo se hobitci připojí dolů k mrtvým a rozsvítí si vlastní malé svíšišky.
Frodo!
- Glume?
- Nechoďte za světlíšky!
- Glume.
- Pane Frodo!
Není vám nic?
Tak jasný.
Tak krásný.
Náš milášek. Co jsi říkal?
Pánešek by měl odpočívat.
Pánešek si potřebuje udržet sílu.
- Kdo jsi?
- Nemá se nás co ptát.
Není to jeho věc. Glum!
Glum!
Gandalf říkal, že jsi dříve patřil k říčnímu lidu.
Studené srdce, řeka, zima. Uvězněn daleko od domova.
Říkal, že tvůj život je smutný příběh.
Oni nevidí, co je vpředu, když slunce zhasne a měsíc umře v chladu.
Kdysi ses příliš nelišil od hobitů. Že ano?
Sméagole.
Jak jste mne nazval?
To bylo kdysi tvé jméno, že?
- Dávno.
Moje jméno.
Moje jméno.
Sméagol.
Černí jezdci!
- Schovejte se!
- Schovejte se!
Pojďte, Frodo! Pojďte!
Honem!
Uvidí nás!
Uvidí nás!
- Myslel jsem, že jsou mrtví!
- Mrtví?
Ne, nedají se zabít, ne.
Přízraky!
Přízraky na křídlech!
Volají ho.
Volají miláška.
Pane Frodo! Už je dobře. Jsem tady.
Pospěšte si, hobitci.
Černá brána je blizouško.
Skřetí krev.
To jsou ale podivné stopy.
Je tady nějak dusno.
Ten hvozd je starý.
Prastarý.
Plný vzpomínek a hněvu.
Stromy si spolu povídají.
Gimli!
Schovej tu sekeru.
Oni nás vnímají, příteli.
Začali to Elfové.
Vzbudili stromy, naučili je mluvit.
Mluvící stromy.
O čem si můžou stromy povídat ?
Kromě debaty o hustotě veverčích bobků.
Aragorne, něco tam je.
Co vidíš?
Bílý čaroděj se blíží.
Nenechte ho promluvit, zaklel by nás.
Musíme být rychlí.
Sledujete stopy dvou mladých hobitů.
Kde jsou?
Prošli tudy.
Předevčírem.
Potkali někoho, koho nečekali.
Utěšuje vás to?
Kdo jsi?
Ukaž se!
To není možné.
Odpusť mi.
Spletl jsem si tě ze Sarumanem.
Já jsem Saruman.
Přesněji, jaký by Saruman měl být.
Padl jsi.
Skrz oheň a vodu.
Z nejhlubšího žaláře až na nejvyšší vrchol jsem s ním bojoval, s Morgothovým Balrogem.
Až jsem konečně srazil svého nepřítele a rozbil jeho tělo o úbočí hory.
Zmocnila se mne temnota. Bloudil jsem mimo mysl i čas.
Hvězdy kroužily kolem. A každý den trval jako jeden pozemský věk.
Ale nebyl to konec.
Znovu jsem v sobě pocítil život.
Byl jsem vyslán zpět, do té doby, dokud nebude moje úloha splněna.
Gandalfe.
Gandalf?
Ano.
Ano, tak mi říkávali.
Gandalf Šedý.
To bývalo mé jméno. Gandalfe.
Teď jsem Gandalf Bílý.
A vracím se k vám teď, kdy se karta obrací.
Jedna etapa vaší cesty skončila, jiná začíná.
- Musíme se co nejrychleji dostat do Edorasu.
Do Edorasu?
To není zrovna blízko!
Slyšeli jsme o problémech v Rohanu.
Je nakažený králem.
Ano, a nebude lehké ho vyléčit.
Takže jsem podnikli tenhle hon zbytečne?
Máme zanechat ty ubohé Hobity tu v téhle hrozné, tmavé, zavlhlé džungli...? Totiž vlastně, rozkošném vcelku půvabném lese.
Je vcelku pravděpodobné, že odnesli Smíška s Pipinem do Fangornu.
Po mnoho věků zde dřímala obrovská síla.
Příchod Smíška a Pipina může být jako pád malých kamínků které způsobí probuzení laviny v horách.
V jedné věci ses však nezměnil, drahý příteli.
Stále hovoříš v hádankách.
Stane se něco, co už se dávno nestalo.
Enti se začínají probouzet a zjistili, že jsou moc silní.
Oh, to je dobré.
Tak už se přestaň vztekat, Mistře Trpaslíku.
Smíšek s Pipinem jsou v naprostém bezpečí.
Ve skutečnosti jsou v daleko větším bezpečí, než Ty kdy budeš.
Ten nový Gandalf je ještě větší bručoun, než ten starý.
To musí být jeden z Mearasů, jestli mne nešálí zrak.
Stínovlas.
Je to pán všech koní. A byl vždy mým přítelem i přes mnohá nebezpečenství.
Ó, Rowanský dole, záři tvou já spatřil toho letního dne
Nad hlavou tvou, jak září rudě, korunu svou nosíš hrdě.
Takový krásný verš.
- Je to ještě daleko?
- Buraruum.
Buďte trpěliví.
Můžete říci daleko, snad.
Můj domov je hluboko v lese, nedaleko kořenů hory.
Slíbil jsem Gandalfovi, že vás ochráním.
A to také udělám.
Doufám, že se vám bude líbit i další.
Je to jedna z mých vlastních.
Tak tedy.
Pod vrcholkem spících lístků, když sny k stromům přichází, když je vlahá zeleň lesních sálů, a vítr vane západní,
Vrať se mi.
Vrať se, a pověz, že můj kraj je nejhezčí...
Spěte, malí Krajánci.
Nevšímejte si nočních zvuků.
Spěte až do svítání.
Mám ještě nějakou práci v lese.
Je jich mnoho, co musím svolat.
Mnoho, kteří musí přijít.
Stín leží na Fanghornu.
odumírání lesa se blíží.
Příkrov stínu, stahující se na východě, začíná nabírat svůj tvar.
Sauron nestrpí žádného odpůrce.
Od vyjednávání v Barad-dúru jeho Oko ustavičně slídí.
Ale nemá zatím takovou moc, aby byl bez obav.
Stále ještě pochybuje.
Už se k němu doneslo, že dědic Númenoru stále žije.
Sauron se Tě obává, Aragorne.
Bojí se toho, čím by ses mohl stát.
A proto zaútočí rychle a tvrdě na lidský rod.
Použije svou loutku Sarumana, aby zničil Rohan.
Válka se blíží.
Rohan se musí bránit, a to bude náš další úkol Rohan je slabý a na spadnutí.
Králova mysl je zotročená, je to ověřená Sarumanova metoda.
Jeho moc nad Králem Théodenem je teď velmi silná.
Sauron a Saruman pomalu utahují oprátku.
Ale přes všechnu jejich mazanost máme jednu výhodu.
Prsten zůstává ukryt.
A to, že se ho pokoušíme zničit je zatím ani ve snu nenapadlo.
A zatím se zbraň nepřítele přibližuje k Mordoru v rukách Hobita.
Den co den je o něco blíž k plamenům Hory Osudu.
Teď musíme věřit Frodovi.
Všechno závisí od rychlosti a utajení jeho úlohy.
Nelituj svého rozhodnutí ho opustit.
Frodo musí dokončit tento úkol sám.
Není sám.
Sam šel s ním.
Opravdu? Vážně s ním šel?
Dobře .
Ano, velmi dobře.
Černá brána Mordoru.
Spaste nás.
Co by tomu asi řekl kmotr, kdyby nás teď viděl?
Pánešek chtěl ukázat cestu do Mordoru.
A tak hodný Sméagol ukázal, pánešek to chtěl.
To ano.
Je to tady!
Tam se nemůžeme dostat.
Podívejte!
Brána.
Otvírá se.
Vidím cestu dolů.
Same, ne!
Pánešku!
- Nežádám tě, abys šel se mnou, Same.
- Já vím, pane Frodo.
-Pochybuji, že nás tam ty byť elfské pláště ochrání.
- Teď! - Ne!
Ne, ne, pánešku!
Chytí vás, chytí!
Nenoste mu ho!
On chce miláška.
Pořád ho hledá.
A milášek se k němu chce vrátit.
Ale my nesmíme dopustit, aby ho dostal zpět.
Je i jiná cesta.
Tajnější, temná cesta.
Proč jsi to neřekl dřív?
- Protože se pánešek neptal. - Má něco za lubem!
Říkáš, že existuje jiná cesta do Mordoru?
Je tam cestiška a pár schodů.
A pak tunel.
Dovedl nás už tak daleko, Same. Pane Frodo, ne.
Držel slovo.
Ne.
Veď nás, Sméagole!
Hodný Sméagol, vždy k službám.
Haló?
Stromovousi?
Kam se poděl?
V noci jsem měl nádherné sny.
Byl tu takhle velký sud, plný tabáku.
A my sme ho všechen vykouřili.
A potom onemocněl jsi.
Co já bych dal za špetku Starého Tobyho.
Slyšel jsi to?
Už zase.
Něco tu nehraje.
Něco není v pořádku.
Říkal jsi něco... TreeIshi. Ne, neříkal.
Jen jsem se protahoval.
Jsi vyšší.
- Kdo? - Ty!
- Než co?
- Než já!
Vždycky jsem byl vyšší než ty.
Pipine, všichni vědí, že já jsem ten vyšší. A ty jsi ten menší.
Ale no tak, Smíšku. Kolik měříš?
3 stopy 6 palců?
Maximálně!
Kdežto já, já mám 3'7".
3'8"!
3 stopy 8 palců.
Něco jsi provedl.
Smíšku, ne! Nepij to!
Smíšku!
Ne, Stromovous říkal, že bys neměl.
- Chci taky!
- Může to být dost nebezpečné!
Vrať mi to zpátky. Smíšku!
Co se děje? !
Smíšku!
K čertu s tebou.
Nemáš se probouzet. Jez hlínu.
Zavrtávej se hluboko.
Pij vodu. Bež spát.
K čertu s tebou.
Pojďme, les se probouzí.
Není tu bezpečno.
Stromy zdivočely a jsou nebezpečné .
Hněv zžírá jejich srdce.
Černé jsou jejich myšlenky.
Jejich nenávist sílí.
Ublížili by vám, kdyby mohli.
Už je nás příliš málo.
Nás Entů zbylo příliš málo, abychom je zvládli.
Proč je vás tak málo, když máte tak dlouhý život?
- Jsou nějaké Entí děti?
- Bru-ra-hroom.
Už moc dlouho nejsou žádní Entíci.
- A pročpak?
- Přišli jsme o Entí ženy. Oh, to je mi líto.
- Jak zemřely?
- Zemřely? Ne.
Ztratili jsme je.
A teď je nemůžeme najít.
V Kraji jste asi žádné Entí ženy neviděli?
Já osobně teda ne.
Co ty, Pipe?
Jak vypadají?
Už si nevzpomínám.
Edoras a Zlatá síň Meduseld.
Palác Théodena, krále Rohanu, jehož mysl je poražena.
Sarumanova moc nad králem je nyní velice silná.
Můj pane, tvůj syn je mrtvý.
Můj pane?
Strýčku?
Nepůjdeš za ním?
Neuděláš nic?
Dávejte si pozor na to, co říkáte.
Nečekejte přivítání.
Musel zemřít někdy v noci.
Jaká tragédie pro krále. Ztratit jediného syna a dědice.
Chápu, že je těžké se s tím smířit.
Zvlášť teď, když tě opustil tvůj bratr.
Nech mě o samotě, ty hade!
Ale vždyť jsi sama.
Kdo ví, co jsi říkala temnotě.
Za hořkého nočního bdění, když se celý tvůj život začíná jakoby scvrkat. Stěny tvé besídky se okolo tebe svírají, Kotec, kam zavřeli divokého tvora.
Tak krásná. Tak chladná.
Jako časné jarní jitro, které si hýčká chlad zimy.
Tvá slova jsou jako jed.
Veselo jak v márnici.
Nemůžete předstoupit před krále Théodena ozbrojení, Gandalfe Greyhame.
Z rozkazu Grímy Červivce.
Tu hůl!
Ale notak, přece neseberete starci hůl, o kterou se opírá.
Pane, Gandalf Šedý přichází.
Zvěstuje žal.
Dvornost tvé síně poněkud pohasla, králi Théodene.
Není vítán.
Proč bych tě měl vítat Gandalfe Sýčku?
Správná otázka, můj lenní pane.
Pozdní je hodina, ve které se tento zaklínač zjevuje.
Nazývám ho Láthspell.
A zlá zpráva je zlým hostem. Zmlkni!
Drž svůj rozeklaný jazyk za zuby.
Neprošel jsem ohněm a smrtí, abych se přel s nejapným červem.
Ta hůl!
Říkal jsem, že máte vzít čarodějovi hůl!
Théodene. Thengelův synu.
Příliš dlouho jsi pobýval ve stínech.
Být tebou bych ležel klidně.
Naslouchej mi!
Zbavuji tě kletby!
Tady sotva něco zmůžeš Gandalfe Šedý.
Vysaji tě, Sarumane, jako jed z hadího uštknutí.
Počkejte.
Jestli odejdu, Théoden zemře.
Nezabil jsi mne. Nezabiješ ani jeho.
Rohan je můj.
Odejdi!
Znám tvou tvář.
Éowyn.
Éowyn.
Gandalf?
Znovu se nadechni volnosti, můj příteli.
Poslední dobou jsem měl temné sny.
Tvé prsty by si lépe vzpomněly na svou sílu, kdyby svíraly meč.
Vždy jsem ti jen věrně sloužil, můj pane!
Tvé mastičkářství by ze mne brzy udělalo čtvernožce!
Nevyhánějte mne!
Ne, můj pane! Ne, můj pane!
Nech ho jít.
Již dost krve, bylo kvůli němu prolito.
Jděte mi z cesty!
Vzdejte hold Théodenovi, králi!
Kde je Théodred?
Kde je můj syn?
Simbelmynë...
Vždy rostly na hrobkách mých předků.
A teď pokrývají hrob mého syna.
Běda.. že jsem se toho dožil.
Mladí hynou a staří zůstávají.
Proč jsem se dožil, posledních dnů svého domova?
Nejsi vinen Théodredovou smrtí.
Rodiče by neměli pochovávat své děti.
Dokud žil, byl silný.
Jeho duše si najde cestu do síní tvých otců.
Westu hál.
Ferthu, Théodred, Ferthu.
Nebyli varováni. Byli neozbrojeni.
Teď se divocí lidé pohybují západním úvalem a pálí, na co přijdou.
Stohy, chalupy, stromy.
Kde je máma?
Toto je pouze předzvěst hrůzy, kterou Saruman rozpoutá.
O to větší, že je nyní poháněn strachem ze Saurona.
Vyjeďte a postavte se mu tváří v tvář.
Odlákejte ho od svých žen a dětí.
Musíte bojovat.
Máte dva tisíce zdatných mužů, kteří teď jedou na sever.
Éomer ti je věrný.
Jeho muži se vrátí a budou bojovat za svého krále.
Budou teď na 300 mil daleko odsud.
Éomer nám pomoci nemůže.
Vím, co ode mne chcete, ale nepřinesu svému lidu další utrpení.
Nebudu riskovat otevřenou válku.
V otevřené válce už jste! Ať chcete, nebo ne.
Pokud mě paměť neklame, Théoden, ne Aragorn, je králem Rohanu.
Jaké je tedy královo rozhodnutí?
Z rozkazu krále se město musí vyklidit!
Míříme do útočiště v Helmově žlebu!
Nezatěžujte se cennostmi! Vezměte si jen to nejnutnější!
Helmův žleb!
Utíkají do hor, místo aby zůstali a bojovali!
Kdo je bude bránit, když ne jejich král?
Dělá jen to, co považuje za nejlepší pro jeho lid.
Helmův žleb už je dřív zachránil. Z té strže nevede žádná cesta.
Théoden vstupuje do pasti.
Myslí si, že je vede do bezpečí, ale bude to strašné krveprolití.
Théoden má silnou vůli, ale bojím se o něj.
Bojím se o přežití Rohanu.
Než to skončí, bude tě potřebovat, Aragorne.
Rohanský lid tě bude potřebovat.
Obrana se musí udržet.
Udrží se.
Šedý poutník. Tak mi říkávali.
Po tři sta lidských životů kráčím po této zemi, a teď nemám dost času.
Při troše štěstí mé hledání nevyjde naprázdno.
Očekávej můj příchod za rozbřesku pátého dne.
Za úsvitu pohleď k východu.
Jeď.
Tenhle kůň je napůl divoký, můj pane.
Nemůžete s ním nic dělat.
Jmenuje se Brego.
Byl to kůň mého bratrance.
Brego.
Vskutku vznešené jméno
Slyšela jsem o Elfí magii ale nečekala bych ji od hraničáře ze severu.
Mluvíš jako jeden z nich.
Vyrůstal jsem v Roklince nějaký čas.
Dej mu volnost.
Už viděl dost válek.
Gandalf Bílý.
Gandalf Pomatený!
Čeká, že mne pokoří znovunalezením úcty?
Byli tři, kteří následovali čaroděje.
Elf, Trpaslík a Muž.
Páchneš koněm.
Ten muž byl z Gondoru?
Myslím, že to byl jeden z Dúnadainských Hraničářů.
Jeho šat byl strohý.
Krom toho nesl zvláštní prsten.
Dva hady se smaragdovýma očima.
Jeden požírající druhého, ověnčeného zlatými květy.
Prsten Barahira.
Takže Gandalf Greyhame si myslí, že našel Isildurova dědice.
Ztraceného krále Gondoru.
Je to hlupák.
Rodová linie byla přerušena už kdysi dávno.
Co na tom.
Svět lidí padne.
Začne to v Edorasu.
Jsem připraven, Gamlingu.
Přiveď mého koně.
Není to porážka. Vrátíme se.
Vrátíme.
Umíš se docela ohánět mečem.
Ženy této země se tomu naučily již dávno. Ale ty bez meče mohou stejně mečem padnout.
Nebojím se smrti ani bolesti.
Čeho se tedy bojíš, má paní?
Klece.
Postávání za mřížemi, dokud se s nimi stářím nesmíříme. A dokud všechna naděje na hrdinství nezmizí v nedohlednu.
Jsi dcerou králů.
Štítonoška Rohanu.
Nemyslím, že tohle je ti souzeno.
Théoden v Edorasu nezůstane.
Tam je zranitelný, ví to.
Bude očekávat útok na město.
Prchnou do Helmova žlebu, velké pevnosti Rohanu.
Cesta horami je nebezpečná.
Budou pomalí.
Budou s sebou mít ženy a děti.
Vyšlete jezdce na vrrcích.
Hej, smraďochu!
Nechoď tak daleko!
- Proč to děláš? - Co?
Nadáváš mu!
Pořád ho shazuješ!
Protože...
Protože on je takový, pane Frodo.
Nezbylo v něm nic než lži a přetvářka. Chce ten Prsten.
Nic jiného ho nezajímá.
Nemáš představu o tom, co mu udělal.
Co mu stále dělá.
Chci mu pomoct, Same. Proč?
Protože musím věřit, že se ještě může změnit.
Nemůžete ho zachránit, pane Frodo.
Co ty o tom můžeš vědět? Nic!
Promiň, Same.
Nevím, proč jsem to řekl.
Ale já vím.
To ten Prsten.
Nemůžete z něj spustit oči.
Viděl jsem vás.
Nejíte, sotva spíte.
Zmocňuje se vás, pane Frodo. - Musíte s tím bojovat.
- Vím, co mám dělat, Same!
Prsten byl svěřen mně! Je to můj úkol!
Můj, jenom můj!
Cožpak se neslyšíte?
Víte, koho mi připomínáte?
My ho chceme.
My ho potřebujeme.
Musíme mít miláška.
Ukradli nám ho.
Slídilové hobití.
Oškliví, zrádní, falešní!
Ne, pánešek ne.
Ale ano, milášku.
Falešní.
Ošidí tě, ublíží ti, obelžou!
Pánešek je můj přítel.
Nemáš žádné přátele!
Tebe nemá rád nikdo!
Neposlouchám tě, neposlouchám.
Jsi lhář a zloděj!
Ne.
Vrah!
Jdi pryč.
Jít pryč?
Nenávidím tě.
Nenávidím tě.
Kde bys byl, nebýt mě? Gluma!
Gluma!
Já jsem nás zachránil!
Byl jsem to já!
Přežili jsme díky mně!
Už ne.
Co jsi říkal?
Teď se o nás stará pánešek.
Už tě nepotřebujeme.
Cože?
Odejdi a už se nevracej.
Ne!
Odejdi a už se nevracej!
Odejdi a už se nevracej!
Řekli jsme mu, aby šel pryč.
A on odešel, milášku!
Je pryč, pryč, pryč!
Sméagol je volný!
Podívejte!
Podívejte!
Vidíte, co Sméagol našel!
Jsou mlaďoušcí, křehoušcí, pěkní!
Jistě, jsou.
Jezte, jezte!
Udělá se mu z tebe špatně, když se budeš takhle chovat.
Je jenom jeden způsob jak sníst králíka.
Co to dělá?
Pitomý tlustý hobit!
Kazíš to! Co se dá pokazit?
Vždyť je na něm sotva trochu masa.
Ještě potřebujeme pár dobrých bandor.
Co jsou to bandory, milášku?
Co jsou bandory? Bram-bo-ry!
Uvařit, rozšťouchat, přidat do guláše.
Krásné zlaté křupavé hranolky s kouskem krásně usmažené ryby.
To bys nemohl odmítnout ani ty.
Ovšemše mohl.
Takhle zkazit krásnou rybišku.
Dej nám ji pěkně syrrrrovou, dokud se ještě mrrrrrská.
A ty hnusné hranolky si nech.
Ty seš beznadějný případ.
Pane Frodo?
- Kdo to je?
- Zlí lidé.
Služebníci Saurona.
Jdou do Mordoru.
Temný pán shromažďuje všechna vojska.
Už to nebude trvat dlouho.
Brzy bude připravený.
- Připravený na co?
- Aby rozpoutal válku.
Poslední válku, která pokryje celý svět stínem.
Musíme jít.
Pojď, Same.
Pane Frodo!
Podívejte!
To je olifant.
Tomu by doma nikdo nevěřil.
Sméagole?
Jsme tu už příliš dlouho.
Pojď, Same!
Počkat! Jsme obyčejní poutníci!
V tomto kraji nejsou žádní poutníci.
Jen sluhové Temné věže.
Jsme pověřeni tajným posláním.
Ti, kteří oponují nepříteli, by nám neměli raději překážet.
Nepříteli?
Domnívám se, že jeho smysl pro povinnost není menší než váš.
Zajímá vás jeho jméno odkud přichází.
A zda měl zlé srdce.
Jaké lži či hrozby ho zavedly tak daleko od domova.
Jestli tam raději neměl zůstat v klidu a pokoji.
Ve válce se všichni mění ve vojáky.
Svažte jim ruce.
Je to tak, že se nevidí moc trpaslic.
Vlastně jsou hlasem i zjevem dost podobné trpaslíkům, takže si je možné snadno splést s muži.
To dělají ty vousy.
Z toho vznikla pověra, že nejsou žádné trpaslice, a že trpaslíci jen tak vyskakují z děr v zemi.
Což je pochopitelně směšné.
Všechno je v pořádku!
Jen klid! To bylo naschvál.
Udělal jsem to schválně!
Už dlouho jsem neviděl mou neteř se usmívat.
Byla ještě děvče, když jejího otce přivezli mrtvého.
Viděla svou matku zchřadnout žalem.
A pak zůstala sama, aby v rostoucím strachu pečovala o svého krále.
Odsouzená k čekání, zda ji starý muž bude milovat jako vlastní otec.
Gimli.
Připravila jsem nějaké dušené maso.
Není toho moc, ale je teplé.
Ďekuji.
- Je to dobré.
Můj strýc mi říkal divnou věc.
Říkal, že jsi táhl do vákly s Thengelem, mým dědem.
Ale musí se mýlit.
Král Théoden má dobrou paměť.
Tenkrát byl ještě malé dítě.
Pak ti musí být ale nejméně 60.
Sedmdesát?
Ale 80 mít nemůžeš!
87.
Jsi jeden z Dúnadainú.
Potomek Númenoru, požehnaný dlouhým životem.
Říká se, že tvá rasa se už stala legendou.
Zbylo nás jen pár.
Severní Království bylo zničeno před mnoha lety.
To je mi líto.
Prosím, sněz něco.
Světlo Večernice neroste ani nebledne.
Je mé a mohu je dát, komu chci.
Jako své srdce.
Jdi spát.
Spím.
Je to sen.
Potom je to krásný sen.
Spi.
Arwen...
Kde je?
Ta žena, která ti dala ten šperk?
Náš čas zde končí.
Čas Arwen končí.
Nech ji jít!
Nech ji nastoupit na loď na západ.
Dovol jí nést lásku k tobě do Země nesmrtelných, tam se bude věčně zelenat.
Ale potom nebude víc než vzpomínkou.
Nenechám tu svou dceru zemřít.
- Zůstává, protože stále doufá.
- Zůstává kvůli tobě!
Patří ke svému lidu!
Takhle chceš odejít?
Tiše se vytratit za rozbřesku?
Nevrátím se.
Podceňuješ své bojové schopnosti.
Ty se vrátíš.
To o čem teď mluvím, není smrt v bitvě.
A o čem tedy?
Můžeš žít jiný život... Daleko od válek, žalu a zoufalství.
Proč to říkáš?
Já jsem smrtelník.
Byl to jen sen, Arwen.
Nic víc. Nevěřím ti.
Patří tobě.
Byl to dar.
Opatruj ho.
Pane?
Pluje do Zemí nesmrtelných se všemi, kteří zůstali z jejího rodu.
Co se děje?
- Hámo? - Nejsem si jistý.
Zvěd!
Co se děje?
Co vidíte?
Vrrky! Útočí na nás!
Všichni jezdci do čela kolony!
Dělej, pomoz mi nahoru, já jsem jezdec!
No tak!
Musíš zavést lidi do Helmova žlebu.
Pospěš si!
- Mohu bojovat!
Musíš to udělat.
Kvůli mně.
Za mnou!
- Kupředu!
Na zteč! - Držte se při zemi!
To je ono.
Zůstaňte pohromadě!
Nastav svou tvářičku mé sekeře!
Ten se počítá jako můj!
Smradlavá mrcha...¨
Aragorne!
Aragorne!
Řekni, co se stalo, a já ti usnadním tvůj odchod!
Je po něm.
Sletěl ze skály.
Lžeš!
Naložte raněné na koně.
Vrrci ze Železného pasu se vrátí.
Mrtvé tu nechte.
Pojďme.
- Konečně!
- Helmův žleb!
Támhle je, Helmův žleb.
Jsme v bezpečí, má paní.
Děkujeme vám.
- Mami!
- Éothaine!
Fredo!
- Kde je zbytek?
- To je všechno, co jsme stihli zachránit, má paní.
Odneste to do jeskyně.
Uvolněte cestu králi!
Uvolněte cestu pro Théodena! Uvolněte cestu králi!
Tak málo.
Tak málo se vás vrátilo.
Naši lidé jsou v bezpečí.
Zaplatili jsme za to mnoha životy.
Má paní.
Lord Aragorn...
Kde je?
Padl.
Stáhněte naše vojska za zeď!
Zataraste bránu a rozmístěte hlídky!
A co s těmi, co nemohou bojovat, můj pane?
Ženami a dětmi?
Zaveďte je do jeskyní!
Sarumanova ruka by musela hodně narůst, aby na nás dosáhl.
Helmův žleb má jednu slabinu.
Je celý z pevné skály, až na malý kanál u jeho základů, kde ústí stoka.
Jak?
Jak může oheň zničit kámen?
Jaký prostředek může zničit zeď?
Jestliže prolomíme zeď, Helmův žleb padne.
I když ji prolomíme, byl by potřeba drtivý úder. Tisíce sil k poražení krále.
Desítky tisíc.
Ale můj pane, taková armáda neexistuje!
Nová síla povstává!
Její vítězství je na dosah!
Dnes v noci bude země zalita rohanskou krví!
Pochodujte na Helmův žleb!
Nikoho nešetřete!
Do boje!
Lidé už nespatří úsvit.
Podívejte, kouř na východě!
Poslední dobou, se ze Železného pasu stále kouří.
Ze Železného pasu?
Bývala doba, kdy Saruman chodíval po mým lesích.
Ale teď má v hlavě jen železo a kola.
Rostliny už ho nezajímají.
Co to je?
To je Sarumanova armáda.
Válka začala.
Kéž tě chrání milost Valar.
Brego.
Již je čas.
Lodě odplouvají do Valinoru.
Pojď, dokud je ještě čas.
Už jsem se rozhodla.
On se nevrátí.
Proč ještě otálíš, když už není naděje?
Stále je naděje.
I když Aragorn přežije tuto válku, stejně zůstanete odloučeni.
Jestliže bude Sauron poražen a Aragorn se stane králem a vše, v co doufáš, se uskuteční, on bude přesto muset okusit hořkost smrtelnosti.
Ať už mečem nebo pomalým chátráním postupem času, Aragorn zemře.
A nebude pro tebe žádná útěcha která by ti usnadnila nést bolest z jeho odchodu.
Zemře a obraz nádhery králů lidí v nezkalené slávě před koncem tohoto světa.
Ale ty, má dcero, přetrváš dál v temnotě a pochybách. Jako zimní soumrak, jenž přichází bez hvězd.
Zůstaneš zde, spoutaná svým žalem pod vadnoucími stromy.
Dokud se celý svět nepromění a dlouhé roky tvého života neskončí.
Arwen.
Tady Tě nečeká nic... něž smrt.
Cožpak mě také nemáš ráda?
Mám tě ráda, otče.
Svět se změnil. Cítím to ve vodě. Cítím to v zemi.
Cítím to ve vzduchu.
Síla nepřítele roste.
Sauron využije své loutky Sarumana, aby zničil lid Rohanu.
Vojsko Železného pasu bylo vypuštěno.
Oko Saurona se nyní obrací ke Gondoru. Poslednímu svobodnému lidskému království.
Jeho válka vpadne do této země rychle.
Cítí, že Prsten je blízko.
Síla Toho, který nese Prsten, slábne.
Ve svém srdci začíná Frodo chápat, že své poslání zaplatí životem.
Ty to víš.
Předvídal jsi to.
To riziko, jsme na sebe vzali všichni.
V sílící temnotě vůle Prstenu narůstá.
Čím dál usilovněji se snaží najít cestičku zpět do rukou lidí. Lidí, kteří se nechají tak snadno omámit jeho mocí.
Mladému kapitánovi Gondoru stačí jen natáhnout ruku, zmocnit se prstenu a svět padne.
Je už tak blízko. Tak blízko dosažení svého cíle.
Neboť Sauron ovládne vše živé na této zemi až do skonání světa.
Čas elfů pominul.
Ponecháme Středozem napospas osudu?
Necháme je stát samotné?
Co je nového?
Naši zvědové říkají, že Saruman napadl Rohan.
Théodenův lid uprchl do Helmova žlebu.
Ale my musíme střežit vlastní hranice.
Faramire, skřeti jsou v pohybu.
Sauron sestavuje armádu.
- Východňané a Jižané procházejí Černou bránou.
- Kolik?
- Několik tisíc.
Každým dnem přicházejí další.
- Kdo hlídá řeku na severu?
- Poslali jsme 500 mužů do Osgiliathu.
Ale jestli na město zaútočí, nebudeme je držet.
Saruman útočí ze Železného pasu,
Sauron z Mordoru.
Bitva čeká lidi na obou frontách.
Gondor je slabý.
Sauron na nás brzy udeří.
A udeří tvrdě.
Ví, že nemáme sílu ho odrazit.
Mí muži mi řekli, že jste skřetí špehové.
Špehové?
Tak počkat!
Jestli nejste špehové, kdo tedy jste?
Mluvte!
Jsme hobiti z Kraje.
- Já jsem Frodo Pytlík a tohle Samvěd Křepelka.
Tvůj osobní strážce?
Jeho zahradník.
A kde je váš plíživý přítelíček?
To rachytické stvoření.
Nevypadá zrovna zdravě.
Víc nás nebylo.
Vydali jsme se z Roklinky se sedmi společníky.
Jednoho jsme ztratili v Morii.
Dva byli mého rodu, také jeden trpaslík, elf a dva lidé.
Aragorn, syn Arathornův, a Boromir z Gondoru.
Ty jsi Boromirův přítel?
Ano. Já ano.
Potom tě tedy zarmoutí, že zahynul.
Zemřel?
- Jak?
Kdy?
Doufal jsem, že mi to řekneš ty jako jeho společník.
Kdyby se Boromirovi něco stalo, řekli bychom vám to.
Jeho roh před šesti dny vyplavila řeka.
Byl rozštípnutý na dva kusy.
Ale stalo se víc než to, říká to mé srdce.
Byl to můj bratr.
Toto město bylo drahokamem našeho království.
Místo světel, krásy a hudby.
A taky znovu bude!
Ať se armády Mordoru dozví tohle:
Už nikdy více kraj mého lidu nepadne do rukou nepřítele.
Město Osgiliath opět patří Gondoru!
- Pro Gondor!
- Pro Gondor! - Pro Gondor!
- Pro Gondor!
Dobrá řeč.
Výstižná a krátká.
O to víc času zbývá na pití!
Vyvalte sudy!
Tito muži mají žízeň!
Dnešek si zapamatuj, malý bratře.
Dnes se máme dobře.
Co?
Je tu.
Nemůže nám dát aspoň chvíli pokoj?
Kde je?
Kde je ten nejlepší z Gondoru?
Kde je můj prvorozený?
Otče!
Slyšel jsem, že jsi porazil nepřítele s jedním prstem v nose.
Tak přeháněli.
Vítězství patří taky Faramirovi.
Ale pro Faramira, bude tohle město stále stát.
Nebyl jsi pověřen ho chránit?
O to jsem se snažil, ale bylo nás moc málo.
Oh, moooc málo.
Nechal jsi nepřítele vejít dovnitř a sebrat si co chce.
Vždy na mně vrháš úbohý obraz.
To neni můj záměr.
Nedáváš mu žádnou důvěru, on se přitom snaží prosazovat tvou vůli.
- Miluje tě, Otče.
- Neobtěžuj mě s Faramirem znám jeho schopnosti, a ty za moc nestojí.
Máme důležitější věci na projednání.
Elrond z Roklinky svolal poradu.
Neprozradil proč, ale mám tušení oč jde.
Říká se, že byla objevena zbraň nepřítele.
Ten Prsten.
- Isildurova zhouba.
- Dostal se do rukou Elfů.
Zmocnit se ho může kdokoli:
Lidé, Trpaslíci, čarodějové.
To nesmíme připustit.
Tu věc musí získat Gondor.
- Gondor.
- Je to nebezpečné, já vím.
Prsten se vždy pokusí otrávit srdce slabochů.
Ale ty, ty si silný. A potřebujeme ho pro vznešený cíl.
Je to krev našeho lidu, která je prolévána, je to náš lid, kdo umírá.
Čas hraje pro Saurona.
Shromažďuje čerstvá vojska.
Vrátí se.
A až přijde, nebudeme mít sílu ho zastavit.
Musíš jít.
Získej ten vzácný dar.
Ne. Moje místo je tady, s mým lidem.
Ne v Roklince.
- Chceš snad odmítnout vlastního otce?
- Jestli je třeba jít do Roklinky pošli místo něj mně.
- Tebe?
Oh, už chápu.
Šance pro Faramira, kapitána Gondoru, aby ukázal, co dokáže .
Ani nápad.
V téhle záležitosti věřím jen tvému bratrovi.
Ten jediný mne nezklame.
Dnešek si zapamatuj, malý bratře.
Kapitáne Faramire!
Našli jsme toho třetího.
Půjdeš se mnou.
Hned.
Tam dole.
Vstup do Zapovězeného jezírka se trestá smrtí.
Čekají jen na můj rozkaz.
Mám střílet?
Vodiška nás krásně chladí, my chcem tu být Přání jenom jedno máme, sladouškou rybišku mít!
Zadržte!
To stvoření je ke mně připoutáno.
A já k němu.
Je to náš průvodce.
Prosím... Nechte mě sejít za ním dolů.
Sméagole!
Pán je tady.
Pojď, Sméagole.
Věř pánovi.
Pojď.
Už musíme jít?
Sméagole, musíš věřit pánovi!
Pojď za mnou, pojď!
Pojď.
Pojď, Sméagole!
Hodný Sméagol.
Tak.
Jen hezky pojď.
Neubližujte mu!
Sméagole, neodporuj!
Sméagole, poslouchej mě!
Pánešku!
Ne!
To stačí.
Kam je vedeš?
Odpověz!
Sméagole...
Proč pláčeš, Sméagole?
Oškliví kruťasové nám ubližují.
Pánešek nás podvedl!
Ovšemže.
Říkal jsem ti, že je to podvodník.
Říkal jsem ti, že je falešný.
Pánešek je náš přítel.
Náš přítel.
Pánešek nás zradil!
Ne!
Není to jeho vina!
Nech nás na pokoji!
Prašiví malí hobiti!
Ukradli nám ho!
Ne, ne!
Co ti ukradli?
Mého miláššška!
Musíme se odtud dostat.
Vy půjdete.
Jděte hned!
Dokážete to!
Použijte Prsten, pane Frodo.
Jen pro tentokrát.
Nasaďte si ho.
Nemohu.
Měl jsi pravdu, Same.
Snažil ses mi to říct, ale...
Omlouvám se.
Prsten mě začíná ovládat, Same.
Když si ho nasadím, najde mě.
Uvidí.
Pane Frodo.
Takže... Tohle je odpověď na všechny hádanky.
Tady v divočině... mám dva půlčíky a muže, kterým stačí jen kývnout.
Prsten moci na dosah.
Příležitost pro Faramira, Gondorského kapitána. Aby ukázal, co dokáže.
Ne!
Přestaňte!
Nechte ho na pokoji!
Cožpak nechápete?
On ho musí zničit!
Tam jdeme!
Do Mordoru!
K Ohnivé hoře!
Osgiliath byl napaden.
Žádají posily.
Prosím, je to velké břímě.
Proč mu nepomůžete?
Kapitáne?
Připravte se k odchodu.
Prsten půjde do Gondoru.
On žije!
Kde je?
Kde je?
Jděte mi z cesty!
Já ho zabiju! Jsi ten nejšťastnější a nejlehkomyslnější člověk, jakého znám.
Bůh ti žehnej, hochu!
Gimli, kde je král?
Jdeš pozdě.
Vypadáš hrozně.
Díky.
Obrovské vojsko, říkáš?
- Celý Železný pas je na nohou.
- Kolik?
Nejméně deset tisíc.
Deset tisíc?
Je to armáda určená k jedinému účelu.
Aby zničila svět lidí.
Budou tu do setmění.
Jen ať přijdou!
Chci každého muže a chlapce schopného držet zbraň, aby byl připraven na bitvu před západem slunce.
Budeme krýt cestu a bránu seshora.
Žádná armáda ještě neprolomila hradbu žlebu, ani nevstoupila do Hlásky!
Tohle není útok hloupých skřetů!
Tohle jsou skuruti!
Jejich zbroj je mocná, štíty pevné.
Vybojoval jsem mnoho bitev, mistře trpaslíku.
Vím jak bránit vlastní pevnost.
Rozbijí se o tyto hradby jako voda o skálu.
Sarumanovy hordy budou pálit a drancovat.
Úroda může být znovu zaseta. Domy znovu postaveny.
Ale v těchto hradbách jim odoláme.
Nepřišli zničit rohanskou úrodu nebo vesnice.
Přišli zničit jeho lid.
Co chceš, abych udělal?
Podívej se na ty lidi.
Jejich odvaha visí na vlásku.
Má-li tohle být náš konec, tak ať je to konec hodný vzpomínek!
Vyšli jezdce, pane!
Musíš volat o pomoc!
A kdo přijde?
Elfové?
Trpaslíci?
Nemáme takové štěstí na přátele jako ty.
Dávná spojenectví jsou mrtvá.
- Gondor odpoví.
- Gondor? !
Kde byl Gondor, když padla Západní Marka?
Kde byl Gondor, když nás nepřátelé obkličovali?
Kde byl Gon...?
Ne, můj pane Aragorne. Jsme sami.
Odveďte ženy a děti do jeskyní!
Potřebujeme víc času, abychom dovezli zásoby.
Nemáme čas!
Před námi je válka!
Zajistěte bránu.
My Enti, jsme se nezajímali o války lidí a čarodějů. již dlouhou dobu.
Ale teď dojde k něčemu, co tu nebylo již celé věky.
Entí sraz.
Co to je?
Shromáždění.
Shromáždění čeho?
Buk, dub, kaštan, jasan.
Dobře, dobře, dobře.
Mnozí přišli.
Nyní se musíme rozhodnout, zda půjdeme do války.
Rozestavíme posily podél hradeb.
Mohou podpořit lukostřelce nad bránou.
Aragorne, musíš si odpočinout.
Položivý pro nás nemáš význam.
Aragorne!
Mám být poslána do jeskyní s ostatními ženami.
To je pocta.
Povzbuzování dětí, připravit jídlo a lůžka pro muže, až se vrátí.
Jaká sláva v tom je?
Má paní, čas může přinést chrabrost i bez slávy.
Kdo zavelí svému lidu při poslední obraně?
- Nech mě stát po svém boku.
- Není v mé moci něco takového zařídit.
Nemusíš přikazovat jiným aby zůstali!
Budou s tebou bojovat, protože nechtějí být od tebe odloučeni.
Protože tě milují.
Promiň.
Rolníci, sedláci, čeledíni.
To nejsou vojáci.
- Mnozí z nich zažili příliš mnoho zim.
- Nebo příliš málo.
Podívejte se na ně.
Mají strach.
Vidím jim to na očích.
A měli by... Tři sta... Tři sta...
Mají větší naději ubránit se zde než v Edorasu.
Aragorne, oni nemohou vyhrát tuto bitvu.
Všichni zemřou!
Potom zemřu jako jeden z nich!
Legolasi.
Nech ho být.
Každý vesničan schopný nést meč byl poslán do zbrojnice.
Můj pane?
Kdo jsem, Gamlingu?
Jsi náš král, pane.
A ty věříš svému králi?
Tvůj lid, pane... za tebou půjde, ať se stane cokoliv.
Ať se stane cokoliv.
Kde je kůň a jezdec?
Kde je roh, který zněl?
Odešli jako déšť z hor. Jako vítr v poli.
Dny odešly na západ. Za hory. Do stínu.
Jak se to mohlo stát?
Trvá to celou věčnost.
Teď se museli na něčem dohodnout.
Dohodnout?
Ne.
Jen jsme právě dokončili rozmluvu dobré ráno.
Ale vzdyť je ještě noc.
Nemůžete debatovat věčně.
Nebuď ukvapený.
Dochází nám čas!
Dej mi svůj meč.
Jak se jmenuješ?
Halas, Hámův syn, pane.
Lidé říkají, že nepřežijeme noc.
Říkají, že je to beznadějné.
To je dobrý meč,
Halasi, Hámův synu.
Vždy je naděje.
Věřili jsme ti a doposud jsi nás nepřivedl do záhuby.
Odpusť mi.
Zoufal jsem si v beznaději.
Není co odpouštět, Legolasi.
Kdyby bylo víc času, nechal bych si to upravit.
Je trochu těsná přes hruď.
To není skřetí roh!
Pošli pro krále.
Otevřete bránu!
Jak je to možné?
Přináším pozdrav od Elronda z Roklinky.
Kdysi existovalo spojenectví mezi lidmi a elfy.
Již odedávna jsme bojovali a umírali společně.
Přišli jsme uctít toto spojenectví.
Vítej, Haldire.
Jste nejsrdečněji vítáni.
Jsme hrdí, že můžeme opět bojovat po boku lidí.
vybrat lepší místo.
Doufám, že ti tvé štěstí vydrží přes noc.
Tvoji přátelé jsou s tebou, Aragorne.
Doufejme, že i oni vydrží celou noc.
Nemějte s nimi slitování! Oni ho také mít nebudou!
- Co se tam děje?
- Mám ti to popsat?
Nebo chceš přinést bednu?
Nestřílejte!
Tak je to tady.
Připravte se k palbě!
Jejich brnění je slabé na krku, a pod paží.
Vypusťte šípy!
Dostali už někoho?
Vyšlete salvu!
Palte!
Palte!
Připravit! Palte!
Pošlete je sem! Dělejte!
Skvěle.
Meče!
Legolasi!
Už mám dva!
Já sedmnáct!
Cože? Přece mě nepřekoná nějaký špičatý ucho!
Devatenáct!
Smíšku.
Právě jsme se dohodli.
Ano?
Představil jsem vás radě entů. A shodli jsme se že nejste skřeti.
To je dobrá zpráva.
A co bude se Sarumanem?
Na tom už jste se také dohodli?
Nebuďte příliš ukvapený, mistře Smělmíre.
Ukvapený?
Jsou tam naši přátelé!
Potřebují naši pomoc. Nemohou tuhle válku vybojovat sami!
Válka?
Ó ano. Dotýká se to nás všech.
Stromů, kořenů i proutí.
Ale musíš pochopit, mladý hobite, že říci něco starým Entským jazykem, zabere spoustu času.
A my neříkáme nic, pokud to nestojí za dlouhé povídání.
Sedmnáct!
Osmnáct!
Devatenáct!
Dvacet!
Dvacet jedna!
Cesta!
To je všechno?
To jsou všechna tvá kouzla, Sarumane?
Skol ho, Legolasi!
Slož ho! Slož ho!
Zapřete bránu!
Zadržte je!
Zastavte je!
Aragorne!
Gimli!
Palte!
Do útoku!
Entové nemohou tuto bouři zadržet.
Musíme se v takových věcech rozhodovat tak, jako jsme to dělali doposud.
Jak může být tohle vaše rozhodnutí?
Toto není naše válka.
Vždyť jste součástí tohoto světa!
Nebo ne?
Musíte pomoci!
Prosím!
Musíte něco udělat!
Jste mladý a odvážný, mistře Smíšku.
Ale vaše úloha zde již skončila.
Vraťte se domů.
Možná má Stromovous pravdu.
Nepatříme sem, Smíšku.
Je to pro nás příliš velké sousto.
Co vlastně můžeme udělat?
Máme Kraj.
Možná bychom měli jít domů.
Ohně Železného pasu se rozšíří. Lesy v Bralsku i Rádovsku vzplanou.
A... A všechno, co bylo kdysi zelené a dobré na tomto světě, bude pryč.
Už nebude Kraj, Pipine.
Aragorne!
Stáhněte se do Hlásky!
Dostaňte muže pryč!
Do věže!
Vraťte se do věže!
Do věže!
Co to děláte?
Proč přestáváte?
Do věže!
Haldire!
Zataraste bránu!
Držte je!
K bráně!
Taste meče!
Z cesty!
Už ji dlouho neudržíme!
- Zastavte je!
- Jak dlouho potřebujete?
Tak dlouho, jak to půjde!
Gimli!
Trámy!
Zapřete bránu!
Pojď, můžeme je dostat!
Je to dost daleko.
- Přehoď mě. - Cože?
Nedoskočím tak daleko.
Budeš mě muset přehodit!
Ale elfovi to neříkej.
Ani slovo.
Zpevněte ty dveře!
Z cesty! Za mnou k zátarasu!
Kryjte se!
- Dejte to sem! - Výš!
Zapřete bránu!
Gimli!
Aragorne!
Jděte odtamtud!
Aragorne!
Stáhněte všechny zpátky!
Stáhněte je!
Zpátky!
Ústup!
Dostali se dovnitř.
Hrad je dobit!
Ústup! - Zpátky!
- Ustupujte!
Dovnitř!
Dostaňte je dovnitř!
Do hradu!
Vysadím vás na západní hranici lesa.
Odtamtud se dostanete na sever do svých domovů.
Počkej!
Zastav se!
Stůj!
Otoč se!
Otoč se!
Vezmi nás na jih! Na jih?
Ale to vás dovede k Železnému pasu.
Ano.
Přesně.
Když půjdeme na jih, můžeme projít okolo Sarumana bez povšimnutí.
Čím blíže nebezpečí budeme, tím méně nám něco hrozí.
To je to poslední, co by čekal.
To mi nedává smysl.
Ale konec konců, jste velmi malí.
Možná máte pravdu.
Tak tedy na jih.
Držte se, malí krajánci.
Vždycky chodím rád na jih.
Připadá mi to, jako bych šel z kopce.
Zešílel jsi?
Chytí nás!
Nechytí.
Tentokrát ne.
Podívejte!
Osgiliath hoří!
Mordor přišel.
Prsten nezachrání Gondor!
Vládne jen ničivou silou.
Prosím... Nechte mě jít.
Rychle!
Faramire!
Musíš mě nechat jít!
A tahle malá rodinka polních myšek na mě čas od času vylézá a zrozně mě to lechtá.
Vždycky se snaží dostat nekam, kde...
Spousta z těchto stromů byly mými přáteli.
Stvoření, co jsem znal už od semínek a žaludů.
To je mi líto, Stromovousi.
Měly své vlastní hlasy.
Saruman!
To by čaroděj neměl dělat!
Pro takovou zradu není v jazyce lidí, entů ani elfů žádná kletba.
Podívej!
Stromy!
Hýbou se!
Kam jdou?
Mají nějaké vyřizování se skřety.
Vyřídím si to se Železným pasem skálou a kamenem.
Jasně!
Pojďte, přátelé.
Entové jdou do války.
A možná... to bude naše záhuba.
Poslední pochod Entů.
Faramire! Skřeti obsadili východní břeh.
Je jich příliš mnoho.
Do soumraku budem obklíčeni.
Pane Frodo!
Volá ho, Same.
Jeho oko mě stále sleduje.
Vydržte, pane Frodo. Všechno bude v pořádku...
Vezměte je k mému otci.
Řekněte mu, že Faramir posílá mocný dar.
Zbraň, která k nám obrátí štěstí v této válce.
Chcete vědět, co se stalo Boromirovi?
Chcete vědět, proč váš bratr zemřel?
Snažil se vzít Frodovi Prsten, ačkoli přísahal, že ho bude chránit!
Pokusil se ho zabít!
Prsten zatemnil Vášemu bratrovi rozum!
Pozor!
Pane Frodo?
Jsou tady.
Už přišli.
Nazgúl!
Zůstaň tady!
Drž se stranou!
Kryjte se!
Hrad je dobyt. Je po všem.
Řekl jsi, že tato pevnost nikdy nepadne, dokud ji budou tvoji lidé bránit!
Stále ji brání!
Umírají při tom!
Prolamují se dovnitř!
Už jsou za dveřmi.
Což není jiná cesta, kudy by se ženy a děti dostaly z jeskyně?
Není jiná cesta?
Je jedna chodba.
Vede do hor.
Ale daleko se nedostanou.
Skurutů je příliš mnoho.
Řekni ženám a dětem, aby odešli druhou chodbou do hor!
- A zataraste vstup!
- Tolik smrti.
Co lidé zmůžou proti tak bezohledné nenávisti?
Vyjeď se mnou.
Vyjeď jim vstříc.
Za smrtí a slávou.
Za Rohan.
Za tvůj lid.
Slunce vychází.
"Očekávej můj příchod za rozbřesku pátého dne."
"Za úsvitu pohleď k východu."
Ano.
Ano.
Roh Helma Kladiva, nechť rozezní žleb naposledy!
Ano!
Nechť je toto hodina, ve které tasíme společně meče.
Vstříc hrůzným činům.
Do zloby!
Do zkázy a do rudého svítání!
Vpřed, Eorlovci!
Gandalf.
Král Théoden vzdoruje sám.
Není sám.
Rohirové!
Éomer.
Ke králi!
Ano!
Zásah!
Pěkný zásah!
Prolomte hráz!
Vypusťte řeku!
Pipine!
Drž se!
Pevně se držte, hobiti!
Co to děláte?
Kam jdete?
To jsem já.
Váš Sam.
Nepoznáváte svého Sama?
Já to nedokážu, Same.
Já vím.
Všechno je špatně.
Vůbec tady nemáme být.
Ale jsme.
Je to jako ve velkých příbězích, pane Frodo.
Ty, které byly skutečně důležité, jsou plné temnoty a nebezpečí.
A někdy jste ani nechtěl znát konec, protože jak by mohl být šťastný.
Jak se může svět stát opět takovým, jakým byl, když se událo tolik zlého?
Vítězství!
Zvítězili jsme!
Ale nakonec všechno přejde.
Tenhle stín i temnota zmizí.
Nastane nový den.
A až zase vysvitne slunce, bude svítit o to jasněji.
To jsou příběhy, které v člověku zůstávaly. Které něco znamenaly.
I když byl ještě příliš malý, aby pochopil proč.
Ale myslím si, pane Frodo, že teď chápu.
Teď už vím.
Lidé z těch příběhů, měli mnoho příležitostí to vzdát, ale neudělali to.
Nevzdali to. Protože se měli čeho držet.
Čeho se můžeme držet my, Same?
Že na tomto světě je ještě nějaké dobro, pane Frodo.
A stojí za to o ně bojovat.
- Myslím, že si konečně rozumíme, Frodo Pytlíku.
Znáš zákony našich zemí, zákony svého otce.
Jestli je necháš jít, propadneš životem.
Potom jsem propadl.
Propusť je!
Držte se dál od lesa!
Nepřibližujte se k stromům!
Součet 42.
- 42?
To není špatné na špicouchého Elfíka.
Já jsem se dostal na krásných 43.
- 43.
- Ten už byl mrtvý.
- Škubal s sebou.
- Škubal s sebou? ! ...protože jsem se mu svou sekyrou trefil do nervového systému!
- Nevypadá moc šťastně, že?
- Ani trochu, Smíšku.
Každopádně, myslím, že odtud bude krásný výhled.
Oh, ano.
Je to kvalitní sídlo.
Slyšel jsem, že personál je výborný.
- Co to děláš?
- Nic.
- Svět je zase normální, to je vše.
- Ne, není.
Umírám hlady.
Hodně štěstí v hledání něčeho k snědku v tohle svinčíku.
Pravděpodobně mrtvé krysy a plesnivý chleba.
Nemůžu tomu uvěřit.
To nemůže být pravda.
- Ale je!
- Dlouhohořící listí.
Nejlepší fajfkový tabák v jižní štvrtce.
Je to paráda.
Jeden soudek pro každého.
Počkat.
Myslíš, že bysme se měli rozdělit se Stromovousem?
Rozdělit?
Ne.
Ne.
Mrtvá rostlinka.., no však víš...
Nemyslím, že by to pochopil.
Může to být jeho vzdálený příbuzný.
No jasně už chápu.
Neunáhlit se.
Přesně.
Bar-hrum.
Tohle je starý kanál.
Vede přímo pod řekou skrz až na okraj města.
V tamním lese najdete útočiště.
Kapitáne Faramire prokázal jste své kvality, pane.
Ty nejvyšší.
Kraj musí být opravu skvělá říše, Mistře Křepelko kde si zahradníků velmi cení.
Kudy půjdete až dorazíte do lesa?
Glum říkal, že je tam cesta okolo Minas Morgulu která stoupá vysoko do hor.
Cirith Ungol?
- Tak se to jmenuje?
- Ne.
Ne!
- Ano.
- Frodo říká se, že v průsmyku nad Minas Morgul přebývá temná síla.
- Tamtudy nemůžete jít.
- Je to jediná cesta.
Pánešek řekl, že musíme jít do Mordoru, tak to musíme zkusit.
Musím.
Jdi, Frodo.
Ať tě provází vůle všech dobrých lidí.
Díky.
Ať si tě smrt najde rychle, jestli je povedeš do záhuby.
Pan Frodo nechtěl, aby ti Hraničáři ublížili.
Však to víš, nebo ne?
Snažil se tě zachránit, viděl jsi?
Zachránit mě?
Takže bys mu neměl nic zazlívat.
- Odpusť a zapomeň.
- Ne, ne, nic mu nezazlíváme.
Glum, Glum.
Jistě, pánešku.
- Hodní Hobitci.
- To je od tebe pěkné.
Moc pěkné, opravdu, Glume.
Sauronova porážka bude strašná, jeho pomsta rychlá.
Bitva o Helmův žleb skončila.
Bitva o Středozemi právě začíná.
Všechna naše naděje nyní leží na dvou malých hobitech kdesi v divočině.
Zajímalo by mě, jestli se o nás někdy bude zpívat nebo vyprávět.
Cože?
Zajímalo by mě, jestli si lidé někdy řeknou:
"Poslechněte si příběh o Frodovi a Prstenu."
A oni odpoví: "Ano, to je jeden z našich nejoblíbenějších."
"Frodo byl opravdu odvážný, že ano, tati?"
"To ano, chlapče."
"Nejslavnější ze všech hobitů, a to už je něco."
"Zapomněl jsi na jednu z nejdůležitějších postav:
Samvěda Udatného."
"Chci slyšet víc o Samovi!"
Frodo by se bez Sama daleko nedostal.
Pane Frodo, nedělejte si legraci. Já to myslel vážně.
Já také.
Samvěd Udatný...
Sméagole?
Nebudeme na tebe čekat!
Poběž!
Pánešek... Pánešek se o nás stará.
Pánešek by nám neublížil.
Pánešek porušil svůj slib!
Nechtěj to po Sméagolovi!
Chudáškovi Sméagolovi.
Pánešek nás obelhal!
Podlý, zrádný, falešný!
Zakroutíme mu tím jeho malým, špinavým krkem!
Zab ho!
Zab ho!
Zab je oba!
A potom si vezmeme miláška a my budeme pánešek!
Ale ten tlustý hobit... ...něco tuší.
Má oči všude.
Tak mu je vypíchneme, až se bude muset plazit.
Jistě! Jistě! Jistě!
Zab je oba!
- Jistě!
- Ne, ne!
Je to příliš nebezpečné, příliš nebezpečné!
Kde je? Kam zmizel?
- Hej, Glume!
Kde jsi?
- Smégole?
A co to nechat na ní?
Jistě. Ona by to mohla udělat.
Jistě, milášku, mohla by.
A až budou mrtví, tak si ho vezmeme.
Až budou mrtví...
Pojďte, hobitci!
Ještě máme před sebou velký kus cesty.
Sméagol vás povede.
Pojďte za mnou.
POBŘEŽÍ PUKČONG, SEVERNÍ KOREA
Co se děje?
Zavřít bránu! Štáb plukovníka Tan-Sun Moona Demilitarizované pásmo, Severní Korea
Rozepni to.
Příště si rozmyslíš mě poučovat.
Otevřít dveře.
Sežeňte mi nového terapeuta.
Já jsem Zao.
Vy jste přišel pozdě.
Pan Van Bierk.
Na tohle setkání jsem se těšil.
Já také.
Mí vojenští přátelé v Africe vám musí pěkně poděkovat, plukovníku Moone.
Od embarga OSN má málokdo odvahu kupovat konfliktní diamanty.
Já OSN znám.
Studoval jsem v Oxfordu a na Harvardu.
Obor západní pokrytectví.
Kdo by to byl řekl, soudě podle vaší skromné sbírky vozů.
- Ukažte mi diamanty.
- Ukažte mi zbraně.
Předved`te zbraně.
Schováváte zbraně v demilitarizovaném pásmu.
Tam je přece minové pole.
Příspěvek americké kultury.
Milion pozemních min, a moje vznášedla proplouvají nad nimi.
Pancéřovky, plamenomety, automatické zbraně a dost munice na malou válku.
A diamanty?
Rychle to prověř.
- Nerozházejte to najednou.
- S touhle zásilkou mám svoje plány.
Jmenuje se James Bond.
Britský zabiják.
Pane Van Bierku, něco vám ukážu.
Naše nová protitanková střela.
Z ochuzeného uranu, přirozeně.
Jak mě chcete zabít ted`... pane Bonde?
Je ubohé, že si Britové stále myslí, že mají právo dělat světu četníky.
Ale vy se nedožijete toho, že Sever ovládne celou Koreu.
Tak to máme něco společného.
Prosím?
-Je tam můj syn?
-To je generál.
-Dobrý den, otče.
-Co to tam hoří?
Za 10 minut jsem tam.
Odklid`te ty zbraně a oddělejte toho špiona.
Nebýt zvonu, málem mi odzvonilo.
Můj syn je mrtvý.
O 1 4 měsíců později
Já neschvaluji, co tady dělají.
Stěžujte si správci.
Stále ještě žertujete.
Vzdorný do posledního okamžiku.
Vaši lidé vás nechali na holičkách.
Popírají vaši existenci.
Proč stále mlčíte?
Už na tom nezáleží.
Ted` už to jde mimo mě.
Došli jsme na konec, pane Bonde.
Ušetřete mě těch nepříjemností.
50 let potom, co velmoci rozřízly Koreu vejpůl.
A pak si přijdete vy.
Britský špión.
Zabiják.
Ted` mají jestřábi důkaz, že Západu se nedá věřit.
Vy...
Vy jste mě připravil o syna.
Měla to za mě udělat vaše popravčí četa.
Doufal jsem, že západní vzdělání z něj udělá most mezi našimi světy.
Ale jen ho zkazilo.
Neprotahujte to.
Můj syn měl na Západě spojence.
Ptám se naposledy, kdo to byl?
Kdo ho přiměl zradit vlast a jméno?
Ten, kdo zradil i mě.
Otočte se.
Běžte.
Pokračujte.
Nezastavujte se.
Zao.
Vyměnili mě.
- Za vás.
- Pokračujte.
Váš čas přijde.
Ne tak brzy jako váš.
Pokračujte.
Jen se na něj podívejte.
Člověk by pomalu řekl, že je to hrdina.
Pevně ho držte.
- Pozor na nohy.
- Dobře, jdeme.
Podle předběžného vyšetření žádné stopy po biologických látkách.
Puls 72.
Krevní tlak 120 na 80.
Stopy neurotoxinů, histaminů, serotoninu, inhibitorů enzymů.
- Štíří jed.
- Také stopy po protilátce.
Nechali ho uštknout, a pak mu dali protilátku.
Ale zdá se, že interní orgány jsou v pořádku.
Játra nevypadají moc dobře.
Takže to bude opravdu on.
Dobrý den.
Vítám vás doma.
Taková pohostinnost.
Vy mě nevidíte moc ráda.
Být po mém, jste pořád ještě v Severní Koreji.
Za vaši svobodu jsme zaplatili příliš draze.
Zao.
Pokusil se překazit jihokorejsko-čínský summit.
Než ho chytili, zabil tři čínské agenty.
A ted` je na svobodě.
Neprosil jsem se o výměnu.
Radši bych umřel ve vězení, než ho nechal jít.
- Měl jste přece kyanid.
- Ten jsem dávno zahodil.
Minulý týden Američanům popravili agenta na severokorejském velitelství.
Američané zachytili z vaší věznice zprávu s jeho jménem.
- Oni si myslí, že jsem to byl já?
- Jiný vězeň tam nebyl.
Usoudili, že jste podlehl mučení.
Museli jsme vás dostat ven.
A co si myslíte vy?
Při drogách, co vám dávali, byste o tom ani nevěděl.
Já znám pravidla.
A první zní - žádné dohody.
Když agenta chytnou, je odepsaný.
Mise byla vyzrazena.
Moonovi o mně dal někdo vědět.
Měl partnera na Západě.
Věděl to i jeho otec.
- Nezáleží na tom, jestli je to pravda.
- Ale záleží. Stejný člověk to ted` udělal znovu, aby osvobodil Zaa.
Půjdu po něm.
Vy půjdete jen na zhodnocení akce na Falklandy.
- Odebírám vám zařazení 00.
- A svobodu taky?
Na tak dlouho, jak budu považovat za nutné, ano.
Už nemáte pro nikoho žádnou cenu.
- Má srdeční zástavu.
- Resuscitace.
Uvědomte jeho nadřízené.
Na EKG bez akce.
200 joulů. 300.
- Atropin.
Nebo nám umře!
- Připravit se.
Můžeme.
Nechal jsem se propustit.
Díky za ten polibek života.
Narušení bezpečnosti na úrovni tři.
Plná pohotovost, kód červená.
Zajistit a zadržet s použitím síly.
Prosil bych své obvyklé apartmá.
Máte kreditní kartu?
Nebo zavazadla?
Pane Bonde, rád vás vidím.
Dlouho jste u nás nebyl.
Pane Changu.
Presidentské apartmá.
Pošlete mi mého krejčího a něco k jídlu.
Doporučuji humra s křepelčími vajíčky a krájenými chaluhami.
- A jestli ještě máte, Bollinger ročník 1961 .
- Zajisté.
Zařid`te to!
Máte hodně práce, pane Bonde?
Snažím se přežít, pane Changu.
Snažím se přežít.
Já jsem Poklidná fontána touhy.
Masérka.
Pozornost podniku. Posílá mě ředitel.
Nepochybně.
Pojd`te dál.
Na postel, prosím.
Obličejem dolů.
Jistě.
Já nejsem taková masérka, jak si myslíte.
Já zase nejsem takový zákazník.
Myslíte, že celou dobu nevím, že jste z čínské zpravodajské služby, Changu?
- Hongkong je ted` naše území, Bonde.
- Nebojte se. Já vám ho nechci brát.
Dejte ty ruce dolů.
- Co sakra chcete?
- Pomoct vám vyrovnat si účty.
Zao vám zabil tři muže.
Když mě dostanete do Severní Koreji, postarám se o něj.
Co z toho budete mít?
Šanci pomstít se.
Zao má informace, které potřebuju.
- Musím se zeptat v Pekingu.
- Prosím.
A ted` vypadněte.
Pokud mi opravdu nechcete udělat masáž.
Naše skromné ""poděkování"".
- Kuba?
- Pan Zao se zřejmě ztratil v Havaně.
Jestli ho najdete, rozlučte se s ním za nás.
Bude mi potěšením.
HAVANA
- Přijel jsem pro Delectados.
- Ty už 30 let neděláme.
Jsem z firmy Universal Exports.
Dobře. Pojd`te se mnou.
Váš pas, seňore.
Usoudil jsem, že Delectados nikdo nebude kouřit.
Jsou zvlášt` nezdravé, pane...
- Víte proč?
- Přidává se do nich tabák Volado.
Pomalu hoří.
Nikdy nevyhasne.
- Ůplně jako spící agent.
- Omlouvám se za to drsné probuzení.
Já svou zem miluju.
Nechci po vás, abyste ji zradil.
Hledám jednoho Severokorejce.
- Turistu?
- Teroristu.
Pro jedny terorista, pro jiné bojovník za svobodu.
Zaa nezajímá svoboda ostatních.
Ještě stále mám přátele na vysokých místech.
Lidé mi mají co oplácet.
Rozdal jsem pár dolarů.
Váš přítel je tady, na ostrově v Los Organos.
Je tam jedna zvláštní klinika, kterou vede jistý doktor Alvarez.
Špička v oboru genové terapie.
Prodlužování života našich milovaných vůdců.
A bohatých cizinců ze Západu. Ptáci
Možná jsme za revoluce ztratili svobodu, ale naše zdravotnictví nemá konkurenci.
Vám se zjevně nevede nejhůř.
Každý si umíme nějak poradit.
Divil byste se, kolik vládních úředníků si ke mně chodí připomenout dekadentní časy.
- Mohu si to půjčit?
- Prosím. Tenhle Zao je prý nebezpečný.
Škoda, že vám nemohu pomoci více.
Hodilo by se mi rychlé auto.
Pane Krugu, vaše přijímací papíry do Alvarezovy kliniky.
Už je načase, Fidele.
Ted` sežeňte další děvčata a odved`te je na pokoj 42.
Pokud nechcete, aby vám říkali Fidel Castrato.
Nádherný výhled.
Také si to myslím.
Škoda, že ho nikdo jiný neocení.
Mojito?
Měla byste to ochutnat.
Giacinta Johnsonová. Přátelé mi říkají Smolařka.
Mně přátelé říkají James Bond.
Tak Smolařka, říkáte.
Narodila jsem se v pátek třináctého.
Věříte na smůlu?
Řekněme, že s nikým dlouho nevydržím.
To já znám.
Dravci se většinou objevují při západu slunce.
- Proč?
- Jejich kořist v tu dobu chodí pít.
Je to na vás moc silné?
Časem by mi to zachutnalo, kdybych měla čas.
Kolik času máte?
- Do svítání.
A co vy? - Já jsem tady kvůli ptákům.
Ornitolog.
Páni.
To bude velmi náročné.
Takže dnes večer máte na pořadu sýčky?
V Los Organos sýčkové nejsou.
Až do rána není co pozorovat.
Rozhodně ne tady.
Co dravci dělají, když slunce zajde?
Hodují... jako by měl nastat konec světa.
To takhle vždycky dovádíš?
Chyběla mi pořádná ženská.
Kdo říká, že jsem pořádná?
Co sakra chcete?
Já vozíček nepotřebuju.
Ted` už ano.
lsla Los Organos
Takže jste přijela na léčbu náhradou DNA.
Popíšu vám její dvě fáze.
Nejdřív usmrtíme vaši kostní dřeň, smažeme tabuli s DNA.
Fáze dvě - zavedení nové DNA získané od zdravých dárců - sirotků, utečenců, lidí, kteří nikomu nebudou chybět.
Já se považuji za umělce.
A toto je mé dílo.
Děkuji.
Bohužel je to bolestivý proces.
Ale tak to u velkého umění chodí.
Vám se rozhodně budu věnovat rád.
Většině umělců se ovšem dostane opravdového uznání až po smrti.
Můj otec byl seržant.
Bydleli jsme v Hampshiru.
Velice dobře si pamatuju tamní krajinu.
Výborně.
Už mě vnímáte.
Kdo zacvakal tuhle proměnu, Zao?
Ten, kdo mě prásknul v Severní Koreji?
Jamesi?
Co se děje?
Smolařko, musíme odtud.
Rychle!
Rychle!
Startujte!
Vidíte, příteli, podle chemického složení je ze Sierry Leone.
Konfliktní diamanty.
Je tady nějaká značka. ""GG.""
Ukažte.
Gravesova korporace na Islandu.
To je jeho laserová značka.
Jistý Gustav Graves tam asi před rokem objevil diamanty.
A přitom jsou stejné jako konfliktní diamanty.
To je mi ale náhoda.
Jak vám mohl utéct přímo před nosem z britské válečné lodi v Hongkongu?
- Zajímavá stanice, Moneypenny?
- Jen bouřková předpověd`.
Měla jste zahodit klíč, a ne nechat dveře dokořán.
Chcete říct, že jsem mu pomohla utéct?
Bond unikl opravdu rychle, nebo ne?
Je na to vycvičený.
Pěkně se ve výcviku činil.
Vynořil se na Kubě a zapálil tam kliniku.
Udělejte si tam u vás pořádek, nebo to uděláme za vás.
Vaše martini, pane.
Ještě že jsem ho chtěl protřepané.
- Kdy přijde?
- Nevím.
- Zdá se, že to nestihne.
- Je tu přesně na čas.
- Krásný den pro nového rytíře.
- Budete titul užívat, pane Gravesi?
Mám svůj adoptivní národ rád, ale na obřadnosti si nepotrpím.
Po takovém příchodu není divu, že vám říkají adrenalinový hejsek.
Já mám raději slovo ""dobrodruh"".
Leccos se říká o vesmírném programu Ikarus.
Co je to za tajemství?
Není to tajemství, je to překvapení.
Brzy budete chytřejší.
Pracujete ve dne v noci.
Je pravda, že nemusíte spát?
Život má člověk jen jeden.
Proč jím plýtvat na spaní?
Chcete se dostat do olympijského týmu šermířů?
Zuřivě trénujete.
Já nikdy nejsem zuřivý.
K čemu by to bylo? Děkujeme vám.
Nemůžeme nechat Její Veličenstvo čekat.
Pane Gravesi?
Zásah.
To je zásah.
Verity?
Vaše lekce.
- Vidím, že zbraní vládnete dobře.
- Je známo, že kordem se umím ohánět.
Mohu vás poprosit?
Myslím, že jsem rozepnutá.
Proč ne?
Pokochejte se pohledem na nejhbitější ruku v klubu.
- Gustava Gravese?
- Jeho mluvčí, Mirandu Frostovou.
Moje chráněnka.
Nádherná, že?
- V Sydney vyhrála zlato.
- Po diskvalifikaci, pokud se pamatuju.
Vítězka se předávkovala steroidy.
Miranda si to zlato zasloužila.
- Ted` trénuje Gravese, aby měl zlato i on.
- Ten hraje jen o peníze.
Vyhrál už tolik, že se s ním nikdo nechce utkat.
Chcete se s ním seznámit?
Rozhodně.
Až po vás.
- Gustave.
- Verity.
A pan...?
Nepotkali jsme se už někdy?
Myslím, že to bych si pamatoval.
Ale samozřejmě.
Moje chyba.
- Sázíte?
- Když jsou sázky přiměřené.
Je na vás tisíc liber za bod moc?
Chceš si vsadit, Verity?
Ne, díky.
Nemám ráda kohoutí zápasy.
Začneme?
Promiňte.
Na tři zásahy?
Na střeh.
Připraveni.
Vpřed.
Zásah.
Na střeh.
Vpřed.
Zásah.
2-0.
- Chcete pokračovat?
- Chcete zvýšit sázku?
Kolik si můžete dovolit?
Budeme se bít o tohle.
Mám ho z Kuby.
Myslím, že pochází od vás.
Panečku.
Kde ty se všude neobjeví.
Ale diamanty jsou pro každého.
Nádherný exemplář.
Bez jediné vady.
A chemicky shodný s africkými konfliktními diamanty.
Tak to přijdete o něco velmi cenného.
Na střeh.
Připraveni.
Vpřed.
Ale božínku.
Chcete pokračovat?
To bych řekl, že chci pokračovat!
Ale když jsme přiostřili sázku, přiostříme i zbraně.
Půjdeme do toho postaru.
To by stačilo!
Je to jen zábava, Mirando.
Zdá se, že jste mě porazil.
Vyrovnáme se dole?
Mirando.
Jste mimořádný protivník, pane Bonde.
Tento víkend pořádám na Islandu vědeckou prezentaci lkara.
Připojte se k nám.
Mirando, zařid` to.
Až to vyžehlím tady v klubu.
Co bych si bez tebe počal?
Budeme se na Islandu těšit z vaší společnosti?
Takové potěšení vy mít nebudete nikdy.
Kapitáne Bonde, tohle tu pro vás někdo nechal.
Stejně to tu potřebovalo vymalovat.
Slyšel jsem, že takové místo existuje.
Nečekal jsem, že se tu octnu.
Některé věci nemají vyjít na světlo.
Opuštěná stanice pro opuštěné agenty.
- Vaše navštívenka.
- Co víte na Gravese?
Nejdřív mě necháte provalit.
- A ted` vám mám pomáhat.
- Čekal jste omluvu?
Já vím, že vy uděláte všecko pro úspěch operace.
- Přesně jako vy.
- Ale já nedělám kompromisy.
Já si nemohu dovolit vidět věci černobíle.
- Když jste byl pryč, svět se změnil.
Podezíráte Gravese, jinak byste tu nebyla.
- Tak co na něj máte?
- Nic kromě oficiálního životopisu.
Sirotek, práce v diamantových dolech v Argentině, technický samouk.
Objevil obrovské naleziště na Islandu a polovinu dal na dobročinné účely.
Přes noc z chud`ase boháčem.
- A ta jeho víkendová prezentace?
- Zřejmě jen reklamní trik.
Řekněte mi, co víte o té kubánské klinice.
Genová terapie.
Nová identita přes transplantaci DNA.
Takzvaný ""salón krásy"".
Slyšela jsem o tom.
Ale myslela jsem, že doopravdy to neexistuje.
Ted` už ne.
Zao utekl.
Ale tohle po něm zbylo.
Všechny jsou z Gravesova dolu.
Myslím, že je to zástěrka pro obchod s konfliktními diamanty.
Musíme postupovat opatrně.
Graves má politické konexe.
- Takže je dobře, že stojím stranou.
- Zdá se, že vás zase můžeme potřebovat.
Takže byste mě možná měli nechat dělat to, co umím.
007, dokonalý střelec nestřílí na svého nadřízeného.
Pust`te si záznam.
Uvidíte, že on je mrtvý a ona má jen povrchové zranění.
Nějaká výmluva se vždycky najde, že, dvojitá nulo?
Já nedám dopustit na starou dobrou střelnici.
Tomuhle se říká budoucnost, tak si na to zvykněte.
Takže tady skladujete vykopávky?
Tady vyvíjíme většinu špičkové technologie.
- Tak špičky.
- Musíte na všechno sahat?
Tohle ještě funguje?
- Podívejte...
- Tak kde máte ty špičkové zázraky?
Snažím se k nim dostat.
Vaši zbraň.
Jedna tabule neprůstřelného skla, jeden standardní prsteník.
Otočíme, et voilá.
- Vysokofrekvenční akustický budič.
- Jste chytřejší, než vypadáte.
Lepší než vypadat chytřejší, než člověk je.
Následujte mě. - Hodinky.
Zdá se, že vaše dvacáté.
- Jak ten čas letí.
Co kdybyste si udělal rekord, a tyhle vrátil?
Váš nový dopravní prostředek.
Vy už jste tady dole moc dlouho.
- Vrchol britské techniky.
- To je snad vtip.
Od svého předchůdce jsem se naučil nikdy o své práci nežertovat, Bonde.
Aston Martin ho pojmenoval Objevitel. My mu říkáme Zjevitel.
- Fantazie.
- Adaptivní kamufláž.
Maličké kamery na všech stranách promítají snímaný obraz na polymerový povlak vyzařující světlo na opačné straně.
Pro necvičené oko je vůz neviditelný.
Plus obvyklé vybavení - katapult, torpéda, kulomet s automatickým zaměřováním proti mobilním cílům.
Tady máte manuál.
Tím se provrtáte za dvě hodinky.
To trvalo jen pár sekund, Q.
Kdybych tak mohl nechat zmizet vás.
Dále.
Než odjedete na misi na Islandu, řekněte mi, co víte o Jamesu Bondovi.
Je to agent se zařazením 00.
Divoch, jak jsem dnes zjistila.
Zapálí roznětku v každé výbušné situaci a ohrozí sebe i ostatní.
Nejdřív zabíjí, ptá se potom.
Hrubý nástroj, jehož základní metoda je provokovat.
Nikoho si nepustí k tělu.
Sukničkář.
Na Islandu ho poznáte ještě líp.
Ve vší úctě, takový člověk by mě mohl vyzradit.
Slečno Frostová, sama jste se přihlásila, ale za celé 3 měsíce jste nic nezjistila.
Zdá se, že Graves je bezúhonný.
Bond má jiný názor, takže ho nechám udělat, co jste tak výstižně popsala - popudit Gravese.
Budete tam vy, takže se nám to nevymkne z rukou.
Celé tři roky u šifrantů jste dokázala oddělovat práci a zábavu.
Neměla jste styky s žádným agentem, i když vám jich několik dělalo návrhy.
Zaplést se s kolegou by byl nerozum.
Zvlášt` s Jamesem Bondem.
Já jsem pan Mord.
To je jméno na zabití.
520 km za hodinu.
Váš osobní rekord, šéfe.
Druhá raketa zase odešla.
Sprav to.
Jsem rád, že jste přijel.
Líbila se vám moje jízda?
Zdá se, že jezdíte na doraz.
Jen když člověk žije na doraz, zjistí, jaký opravdu je.
Pod kůží. Třeba váš Donald Campbell - 1967, Bluebird, rychlostní rekord na vodě.
- Campbell při zpáteční jízdě zahynul.
- Ale v honbě za svým snem.
- Tak se má odejít.
- Já bych raději zatím neodcházel.
- Vy se za sny nehoníte, vy je prožíváte.
- Jedna z výhod bezesného života.
Musím si svoje sny prožít.
Na spaní bude spousta času po smrti.
- Slečno Frostová.
- Zavedu vás do vašeho pokoje.
Ledový palác.
Musíte si tu připadat jako doma.
Postavili ho pro dnešní prezentaci.
Lidský prvek vyžaduje absolutní tepelnou rovnováhu.
Palác na jezeře?
Snad to Graves správně spočítal.
- Co je to za stavbu vedle?
- Diamantový důl.
A Gustavův příbytek.
Děkuji.
Tohle je váš pokoj.
Nádhera.
Nechcete mi toho ukázat víc?
Vodku a martini.
Hodně ledu, pokud vám nebude chybět.
Mojito?
Přijel jsi kvůli tučňákům, nebo zase kvůli výhledu?
Ted` mě zajímají jen ohrožené druhy.
- K těm patřím i já?
- Záleží na tom, co máš dnes v plánu.
Tak jsem tě nechala ve výbušné situaci.
Nejsi malý kluk, musíš si umět poradit.
- Není divu, že s nikým dlouho nevydržíš.
- Nemám ráda pouta.
Vypadáš příšerně.
Ty taky nevypadáš nejlíp.
Ještě pořád cítíš vedlejší účinky?
Nespavosti už se nezbavím.
Hodina na Snovém stroji mě udrží při smyslech.
- Co se ti stalo?
- Bond.
Nic neví.
Byl jsem k němu takhle blízko, a stejně nevěděl, kdo jsem.
Viděl jsi po té výměně mého otce?
Generál Moon pořád ještě oplakává tvou smrt.
Mou smrt.
- A slečna...?
- Swiftová. Časopis Vesmír a technologie.
Skutečně?
To vám pan Bond asi vysvětloval svou teorii velkého třesku.
Ano, už se s ní pokoušel prorazit.
Je mi to jasné.
Prezentace začíná za pět minut.
Půjdeme?
Půjdeme?
- Takže už nejsi Smolařka?
- Pro tebe budu vždycky Smolařka.
Jak víte, snažím se této planetě odvděčit za to, čím mě obdařila.
Za ty malé střípky nebe, kterým říkáme diamanty.
Diamanty nejsou jen drahé kameny.
Jsou náplní našich snů.
A pomáhají nám sny plnit.
Představte si, že můžete vnést světlo a teplo do nejtemnějších koutů světa.
Představte si, že můžete celý rok pěstovat obilí a skoncovat s hladem.
Představte si druhé slunce, které září na obloze jako diamant.
Budiž světlo.
Přináším vám lkara.
Ikarus je jedinečný.
Jeho zázračná stříbrná kůže pohltí sluneční světlo a bude ho něžně vdechovat na zemský povrch.
Nemáte ponětí o tom, jak dalece Ikarus změní váš svět.
A nyní tento večer prozáříme svým vnitřním jasem.
Vlade, ukaž mi ty úpravy.
Tady je ten sebeobranný mechanismus, jak jste chtěl.
50 000 voltů?
100.
Aktivní.
- A velmi nebezpečný.
- Velmi.
M mě varovala.
Aha.
Proto jste se tolik snažila nejevit o mě zájem.
Vy jste ještě horší, než je ve spise.
Moc přesvědčivě to asi nevypadá.
Vložte se do toho trochu víc.
Já o vás všecko vím, 007.
Sex k večeři, smrt k snídani.
To na mě ale neplatí.
- Začíná vám to jít.
- Přestaňte.
Ještě se dívají?
- Už jsou dávno pryč.
- Vy jste opravdu nemožný.
Jdeme odtud.
Radši tu zůstaňte, když máme být za milence.
Dobře.
Obdivuji vaši zdrženlivost.
Byl jste tu dvě hodiny, aniž by něco vyletělo do povětří.
S takovou nás zabijí oba.
Řekněte mi, co se opravdu stalo v Severní Koreji.
Někdo mě zradil.
To je všechno.
Riziko povolání.
To je šílenství.
Ty jsi dvojitá nula.
Je to jen číslo.
Bud` opatrný.
Vrat` se do svého pokoje.
Přijdu pro tebe.
Proč mě chcete zabít?
Zdálo se mi to humánní.
Kdo vás poslal?
Vaše máma.
Mám vám vyřídit, že jste ji pěkně zklamal.
Prozradím vám tajemství.
Tenhle důl je podvrh.
Ale ty lasery... jsou opravdové.
Nic neřekne.
- At` to tak zůstane napořád.
- Vezmu si na to laser.
Neudělej tu nepořádek.
- Smolařko.
- Ne, vypni to!
Vypni to!
Mohl bys mi trošku pomoct.
Vypni to, nebo z toho budu mít rozpolcenou osobnost.
Takže děvče nemá rádo pouta.
- Sundáš mě? - Odkud jsi?
Ze cla?
Z NSA.
Nechápeš?
Jsme na stejné straně.
- To neznamená, že chceme stejnou věc.
- Ale jistě.
Světový mír, bezvýhradnou lásku, a našeho přítelíčka s nákladnou akné.
Zaa?
Je tady, a má jakousi divnou psychedelickou masku.
Zřejmě si ji přivezl z té kubánské kliniky.
To těžko.
Už tady byla.
Ta patří jinému Korejci.
Jeho šéfovi.
- Mord nám pomůže ven.
- Já mám lepší nápad.
- Jdu pro pomoc.
- Počkej.
Nejdřív zajdi k Mirandě.
Je z Ml6.
Varuj ji, at` uteče.
- Co budeš dělat ty?
- Vyřizovat si účty.
Takže žijete, abyste umřel jindy...
Plukovníku.
Konečně.
Začínal jsem si myslet, že na to nepřijdete.
Bolelo to?
- Ta genová terapie?
- Nepředstavitelně.
Výborně.
To rád slyším.
Ale má to svoje výhody.
Dívat se, jak bezhlavě tápete.
Darovat vám život, abych viděl, jestli zmoudříte. Dobře jsem se bavil.
Zábava uvázla na mrtvém bodě.
Střetli jsme se jen krátce.
Ale udělal jste na mě trvalý dojem.
Když jste mě přinutil ukázat světu novou tvář, rozhodl jsem se vytvořit nechutného Gustava Gravese podle vás.
Ovšem jen detaily.
To bezostyšné holedbání.
Ty chabé žerty - obranný mechanismus, kterým zakrýváte svou neschopnost.
Já mám obranný mechanismus tady.
Takže slečna Frostová klame tělem.
Zdání často klame.
Zjistil jste, kdo vás zradil v Severní Koreji?
Je to jen otázka času.
Nenapadlo vás hledat ve vlastních řadách?
Měl jste ji rovnou pod nosem.
To bylo do tebe milé, přinést si do postele pistoli.
Riziko povolání.
Víte, já mám jeden dar.
Umím rozpoznat lidské slabiny.
Vaše jsou ženy.
Její a moje vyhrávat za každou cenu.
Takže když jsem zařídil to osudné předávkování pro vítězku ze Sydney, získal jsem pro sebe agentku Ml6, a využil jsem všecko, co nabízela - její mozek, její talent, dokonce její pohlaví.
Nejchladnější zbraň ze všech.
Haló?
Mirando?
- Po mně přijdou další.
- Myslíte tu vaši americkou Smolařku.
Ta se brzy stane obětí tragédie.
Ledový palác může být velmi zrádný.
Dej sem ty svoje hračky.
Víte, chyběla mi vaše jiskrná osobnost.
Je tohle dobrý zásek?
Zabij ho.
Včerejší noc byla příjemná.
Ale k snídani bude opravdu smrt.
-Zabij ho. Diskrétně.
Zabijte ho.
Rychle!
- Unikl.
- Nevadí.
Potěšení z úlovku spočívá v lovu.
Přived`te sem generály.
Pánové, slíbil jsem vám prezentaci.
Nyní uvidíte skutečnou lkarovu sílu.
Západní špión utíká, ale nemá se kam schovat.
Ikarus se zaměří na termální zdroj a zkoncentruje sluneční energii.
Šéfe, má lepší čas než vy.
Měli bychom pod tím udělat čáru.
Globální oteplování je hrozná věc.
Pěkné chvaty.
Ůplně jako Bond.
Včera večer byl taky činorodý.
On měl i tebe?
Nevěděla jsem, že je na tom tak zle.
Pro tebe se nevrátí.
Právě zahynul na útěku, chtěl zachránit vlastní kůži.
Dobrá krejčovská práce.
Doufám, že se to nesráží ve vodě.
Už brzy zvítězíme.
Do hodiny tady musíme být hotoví.
No tak, Smolařko.
Kde jsi?
Všechny jednotky, ohlaste se.
Pozor.
Selhání adaptivní kamufláže.
Naše Američanka by se měla vykoupat.
Funkce adaptivní kamufláže obnovena.
Vlade, říká ti něco slovo ""ergonomie""?
Člověk?
Stroj?
Tohle je pořád jenom kufřík.
Udělej s tím něco.
No tak.
Tady je teplo.
Ta zima tě udržela při životě, ne?
Musela tě udržet při životě.
Tobě to ale trvalo.
Agentko Johnsonová.
- Jamesi.
- Charlesi.
Jaké jsou poslední informace?
Na sever od DMP mobilizovali další divizi.
- To je 80 000 vojáků, a stále přibývají.
- A ještě milion v záloze.
Moonův otec nedopustí válku.
Zatkli ho. Jestřábi provedli převrat.
- Vědět o té agentce na Kubě...
- Zradila by ji vaše informátorka.
Žádnou bychom neměli, kdybychom věděli, že Frostová a Moon byli na Harvardu ve stejném šermířském oddíle.
Vědět, komu věřit, je v téhle branži základ.
To se podívejme.
James Bond.
Právě včas na ohňostroj.
- Přejdeme k věci.
- Máme 2. stupeň bojové pohotovosti.
Jestli se Sever pustí na jih, bude to ve velkém stylu.
Do největšího minového pole na světě se nechodí na procházku.
Na to potřebujete tajnou zbraň. lkara.
O toho se za hodinu postará protidružicová střela.
- Kde je Graves?
- Na severokorejské letecké základně.
Kde na něj nemůžeme.
Vy ne... ale já ano.
Jsme tu pro případ, že se situace vyhrotí, ne aby se vyhrotila.
Máme zákaz vniknout na Sever.
Přímý rozkaz od prezidenta.
To vám někdy vadilo?
Vy se rozhodněte, jak chcete.
Já tam pošlu 007.
Myslíte, že tohle nechám na Britech?
Půjdete s ním.
Blížíme se k místu vysazení.
Jdeme.
- Jsou v jejich vzdušném prostoru.
- Jen klid, Robinsone.
Když ty břitvy nevidí náš radar, severokorejský už teprve ne.
Šéfe, vypustili raketu proti lkarovi.
Nechej ho v automatickém režimu.
Doufám, že nejste pověrčiví.
Rozbijeme ted` zatraceně velké zrcadlo.
Panebože.
Mobilizujte jihokorejské jednotky.
A spojte mě s prezidentem - rychle.
Bond se pořád ještě neozval?
Auta.
Nějací pohlaváři.
To je on.
- 300 metrů.
- Snos: 1 ,5.
Musíme se dostat do toho letadla.
Vy.
At` přivedou mého otce.
Otče.
Takhle jsem si naše setkání nepředstavoval.
Vy mě nepoznáváte?
Já vás neznám.
Nikdy jsi mě pořádně nechápal.
O to snáz jsem snášel exil. Ale nezapomněl jsem, co jsi mě učil.
""Ve válce vítězný stratég vyhledává bitvu... ..až po vítězství.""
Vidíš, otče, Umění války jsem nezapomněl.
A tohle nám zaručí vítězství.
Můj synu...
Co sis to udělal?
Pojd`, otče.
Sleduj vzestup svého syna.
Až se dostane nad 38. rovnoběžku, pustíme do něho všechno, co máme.
To možná nebude stačit.
Vidíš, otče?
Ikarus čistí minové pole a vytváří cestu pro naše jednotky.
Jestli Američané neutečou, lkarus je zničí.
Japonsko zašlápneme jako brouka.
A Západ se bude třást strachem.
- Amerika vyšle jaderné hlavice.
- Ikarus je smete z oblohy.
Ty nás zahubíš.
- Zabil bys vlastního syna?
- Syn, kterého jsem znal, už dávno zemřel.
Otče, jak jste mě zklamal.
Pozor.
Ruční režim.
Nahoru!
No tak.
A je to.
To by bylo.
To jsou mi věci.
Zase ty.
Ukaž mi zbraň.
Levou rukou.
To je ono.
To je ono.
A ted` ji zahod`.
Zdá se, že vaši přátelé měli naspěch.
Zapni autopilota.
Dělej.
Výborně.
Hodná holka.
Utopit tě zjevně nejde.
Budu muset zkusit něco ostřejšího.
Vzdálenost 1 000 metrů.
Mám přečtený každý tvůj pohyb.
Přečti si tohle... ty svině.
Podívejte.
Padáky pro nás pro oba.
Ale už ne.
Víte, pane Bonde, moje sny nemůžete zničit.
Ale moje sny mohou zničit vás.
Osud vás volá.
A vás volá gravitace.
Myslím, že jsem jí zlomila srdce.
Zdá se, že půjdeme k zemi spolu.
Ještě ne.
Otevři zadní rampu.
Rychle!
- No tak.
- Říkala jsem ti, že jsem smolařka.
Měl jsem tě varovat.
Já taky s nikým dlouho nevydržím.
Aspoň umřeme bohatí.
No tak.
Neříkala jsi, že půjdeme k zemi spolu?
Jen jsem... to zkoušela.
- Je to dost tvrdé, že?
- Ano.
Velmi tvrdé.
Nevytahuj ho.
Ještě jsem s ním neskončila.
Vidíš?
Dokonale tam zapadá.
- Nechej ho tam.
- Dřív nebo později musí ven.
Nechej ho tam, prosím tě.
Ještě pár minut.
Vážně je musíme vrátit.
Vždycky na straně dobra, co?
Jenom pořád nevím, jak moc dobrá jsi ty.
Já jsem moc dobrá.
Zvlášt` na špatnosti.
Titulky Visiontext:
Helena Koutná
JAMES BOND SE VRÁTÍ
Já si musím lehnout.
CS
Jeďte.
Pohyb.
Tak jedeme.
- Jedeme.
- Jste čtyři. - Umíte počítat.
To mi imponuje.
Jeďte.
- Zásada číslo 1:
Neměnit dohodu.
Dohoda byla uzavřena na přepravu tří mužů o celkové váze 254 kilo.
Jo?
Tak tohle je nová dohoda.
80 kilo navíc znamená, že nevyjdeme s určeným množstvím benzinu.
- Načerpáme další.
- Zastávka nás vystavuje na pospas.
Vystavení na pospas zvyšuje riziko dopadení.
80 kilo navíc znamená, že nám namontované tlumiče nárazů neumožní vymanévrovat policii, která nás může pronásledovat, což znamená, že v případě pronásledování ztratíme výhodu, čímž se zvýší šance, že nás chytí.
Já nechci, aby mě chytili.
Vy taky nechcete, aby vás chytili.
Jeďte nebo vám vpálím kulku do hlavy.
- A kdo bude řídit?
- Zastřel ho. Budu řídit.
Bez kódu zapalování to nepůjde.
Tři muži, 254 kilo.
Tak zněla dohoda.
- Tři muži, 254 kilo.
- Připoutejte se.
Už víte, co jsem myslel těmi tlumiči?
Teď přišel pravý čas.
Pozor.
Zmiz z cesty.
Špatný směr.
Zastav, Marceli.
Uhněte.
Jeďte.
Do prdele.
Když dovolíte, právě jsem si nechal vzadu vyčistit potahy.
- Zavezte nás tam, kde nás máte vysadit.
- Ještě ne.
Policajti.
Co to děláte?
Nezastavujte.
Dělejte něco.
- No tak. - Na co myslíte?
Vaši pistoli, prosím.
Policie.
Zastavte.
- Dal jste mi příliš mnoho.
- Chci, abyste nás zavezl do Avignonu.
Dohoda zněla sem, ani o krok dál.
Dohoda je dohoda.
Zásada číslo 1.
- Zásady se mají porušovat.
- Moje ne.
Jdeme.
Do auta. No tak.
Rychle.
Pohyb.
Kde máš žlutou kartu?
Asi zůstala ve Vietnamu na základně.
Všichni říkají, že ji nechali ve Vietnamu.
Já ti ukážu, co děláme s lidmi, Kteří ji zapomínají.
Ne, prosím vás, pusťte mě.
Za to tě musíme potrestat. Je to osud horší jak smrt.
K čertu.
Argentinská vláda se zavázala, že letos splní cílový plán MMF.
Čtyři muži včera v Nice vyloupili Alliance Investment Corporation.
Jeden muž zemřel na chodníku.
Ostatní byli dnes ráno zadrženi, když v Avignonu odbočili do jednosměrné ulice a narazili do taxíku.
Tedy jen díky špatné jízdě nebylo dnes odpoledne beze stopy zinkasováno 20 milionů eur v dluhopisech na doručitele.
Další zprávy...
Pořád říkám, že tak, jak se člověk stará o auto, stará se i o sebe.
Řekl bych, že to možná platí, inspektore.
Na cizince máte dobrý smysl pro humor.
Jako Francouzi.
Mazaný důvtip.
Přesně tu správnou dávku.
Byl jste se projet?
Dokud nepřijmou zákon, že nesmím.
Dáte si se mnou kávu?
Děkuju, ale mám spoustu obchůzek.
- 88, abych byl přesný.
- To je tedy spousta obchůzek.
Musím prověřit spoustu černých BMW 735, ročník 1999, s 0-6 na poznávací značce.
U určitých týpků tady na jihu je to velmi oblíbené auto.
Však jste je viděl.
Přijíždějí z Itálie ve velmi drahých oblecích a s mladými krásnými dívkami se šperky a přehnaným makeupem.
Velice... mafiánské.
Došlo k loupeži.
Lupiči ujeli.
Velice dokonalá jízda.
Někdo v černém BMW 735, ročník 1999?
S 0-6 na poznávací značce.
- Byl jste v poslední době ve městě?
- Už dlouho ne.
Miluju Nice.
Jídlo, způsob grilování ryb.
Nikde ve Francii je nedělají tak, jako v Nice.
A ženy...
Mám tamní ženy raději.
Jsou komplikovanější než místní typy, nemyslíte?
- Já si na komplikované moc nepotrpím.
- Máte raději jednoduché.
Proč vás to tak zajímá?
Už jako malého kluka mě vojáci přitahovali.
- Já jsem bývalý voják.
- A já jsem bývalý malý kluk.
Vážně nemáte čas na kávu?
Vy jste vždycky tak akurátní, monsieur Franku.
- Všecko na svém místě.
- Beru to jako kompliment, říká-li to člověk, který věnuje pozornost podrobnostem.
Možná se na tu kávu stavím později.
Jste tu vždy vítaným hostem.
- Hugo mi dal vaše číslo.
- Stručně.
- Potřebuju kurýra.
- Poslouchám.
- Jedna taška, nic víc.
- Rozměry?
- Buďte přesný.
- 1,5 metru krát půl metru.
- Váha.
- 50 kilo, maximálně.
- Kam?
- 24, rue de Luxembourg.
- Předáte to panu...
- Zásada číslo 2:
Žádná jména.
- Doba vyzvednutí?
- V sedm ráno u hlavních dveří.
Balík. 150 x 50, 50 kilo, 250 kilometrů. Jízda povolenou rychlostí, jedna zastávka na občerstvení - 40,000.
Polovinu teď, polovinu při doručení.
Doručení v poledne.
Když tam nikdo nebude, balík tam nechám.
Uzavřenou dohodu už nelze měnit ani znovu projednávat.
- Další zásada?
- To je zásada číslo 1.
Tak platí?
- Jste velice precizní.
- Přeprava je precizní podnikání.
Píchl jsem.
Ani hnout.
Neublížím vám, jen vám udělám dírku, abyste se napila.
No tak, prosím.
No tak. Pijte.
Pomalu.
To stačí.
Hodná holka.
Odlepím vám pusu.
Když začnete křičet, budu vás muset zabít.
Rozumíte?
Musím se jít vyčurat.
Nebo chcete, abych vám počurala auto?
Teď vytáhnu nůž, tak nekřičte.
Jen vám přeříznu pouta.
Pusu na čurání nepotřebujete.
Máte jednu minutu.
55, 54, 53, 52...
Porušuješ zásady, Franku.
Zásady se nemají porušovat.
15. Sedm. Dvě.
Čas vypršel.
Nenuťte mě, abych si pro vás došel.
Do prdele.
Ne, prosím.
Zásada číslo 3:
Nikdy nekoukej do balíku.
Doufám, že jste si to čurání užila, protože po cestě už další nebude.
Vidíte, k čemu vede porušování zásad?
- Máte zpoždění.
- Narazil jsem na drobný problém.
Nic vážného?
Nic vážného.
- Otevřel jste ten balík?
- Zásada číslo 3:
Nikdy neotvírat balík.
To se mi líbí.
Zásady.
Ve světě člověk ničeho nedosáhne bez zásad.
Vy jste cizinec, že?
Zařídil jste si příjemný byznys.
Prvotřídní... s dobrou pověstí.
- Nezachytil jsem vaše jméno.
- Zásada číslo 2:
Žádná jména.
Ovšem.
Nepřepočítal jste si je.
Proč?
Měl bych?
Tím je dohoda u konce.
Chtěl jsem se zeptat, jestli byste mi mohl něco doručit.
To přece děláte, ne?
Doručujete a na nic se nevyptáváte.
Proč ne?
Váha?
- Asi kilo.
- Místo určení?
Grenoble. 306, rue de Lac. Pan...
Zapomněl jsem.
Zásada číslo 2.
Líbí se mi.
Co to k...?
Kde je?
Vy jste jak psí lejno.
Jste na každém kroku.
Určitě chcete čurat.
Pořád chcete jen čurat.
Úplně na hovno.
Já se budu ptát, vy budete odpovídat.
Žádné proslovy, krátké odpovědi.
Jasné?
- Kdo jste?
- Jmenuju se Lai.
Pocházím z Jap...
Já se ptám, vy odpovídáte.
Nic víc, nic míň.
Chcete to zkusit znovu?
- V jakém to lítám průseru?
- V pořádném.
Opravdu pořádném.
Ti chlapi...
Promiňte.
Už nic neřeknu...
- Kam jdete?
- Spát.
Nemyslí mi to, když jsem utahaný.
Po dobrém spánku vidím všecko jasněji.
- Můžu odejít?
- Jak chcete.
Cítíš se dobře?
- Šéfe...
- Šetři se.
Řekni mi jedno: Kdo to udělal?
- Kurýr.
- Kurýr je po smrti.
Není.
Věříte mi?
Věřím ti.
A co policie, byla tady?
- Nic jsi jim neřekl, že ne?
Samozřejmě. Nemohl jsi mluvit.
Raději to tak necháme.
Natrhala jsem je v zahradě.
Doufám, že to nevadí.
Nevěděla jsem, máte-li raději kávu nebo čaj.
Doufám, že máte rád madlenky.
Ochutnejte.
Pozor.
Jsou horké.
Dobré?
Dovolíte.
- Já mám ráno rád ticho.
Já taky.
Já jsem taky taková.
Mám velmi ráda ticho.
Promiňte.
Hledáte mléko?
- Je venku přede dveřmi.
- Seďte.
Já tam zajdu.
- A vy jste kdo?
- Nová kuchařka.
Je monsieur Frank doma?
- To vaše pozvání na kávu dosud platí?
- Jistě, pojďte dál, prosím.
- Madlenky?
- Domácí?
Ještě nějaké přinesu.
Moje matka dělávala čerstvé madlenky každé ráno.
Jak je ucítím, vybaví se mi celé dětství v jedné veliké vlně.
Jako Proustovi.
Četl jste někdy Prousta, monsieur Franku?
Je to fantastické.
Vzpomínky jako ocelová klec.
Byl by z něho výborný policajt.
Odhodlaný.
- Mléko?
- Ano.
Děkuju.
Míval jsem paměť jako Proust, jako kartotéku.
Něco jsem uviděl a snadno jsem si to zapamatoval.
Třeba poznávací značky.
Jednu jsem uviděl a hned se mi vryla do paměti.
Dnes potřebuju pomoc, abych si vzpomněl, která značka patří ke kterému autu.
Jako tahle.
- Ta je moje.
- Vzpomínky.
- No a?
Kde je zbytek toho auta?
- Doufal jsem, že to řeknete vy mně.
Ukradli mi ho.
Jel jsem do Fréjusu, abych tam nakoupil pár věcí.
- Když jsem se vrátil z tržnice, bylo...
- Pryč. Hlásil jste to?
Měl jsem to dnes na programu jako bod číslo jedna.
Z Fréjusu je to dlouhá procházka.
Jak jste se dostal domů?
Já jsem ho dovezla.
Viděla jsem, jak jde po temné silnici.
To je riskantní, brát do auta cizího člověka na temné silnici.
Měl laskavý obličej.
- Neviděl jsem venku žádné auto.
- Je v garáži.
Můžu se na něj podívat?
Na kuchařku je to moc pěkné auto.
Někteří lidé mají s Němci problémy.
Jsou příliš agresivní, v létě si zaberou nejlepší pláže, neumějí vařit.
Já říkám, že lidé, kteří vyrábějí takhle prima auta, nemohou být úplně špatní.
Já bych řekl, že vám to s monsieur Frankem bude vycházet velmi dobře.
Bude nám to vycházet oběma.
Intuice mi říká, že je teď vhodná doba, abych šel sepsat své hlášení.
- Kde je zbytek mého auta?
- Málem bych zapomněl.
Roztrhalo ho to na kusy u motorestu.
To, co zůstalo, je v laboratoři.
Snaží se oddělit to, co zůstalo z těch dvou policistů v kufru, od zbytku vozu.
Ale o tom vy jistě nic nevíte, že?
Promiňte, že jsem vyrušoval.
- Děkuju za kávu i za vzpomínky.
- Kdykoli se zastavte.
Nešel byste mě doprovodit?
Vždycky jste o svých záležitostech zachovával mlčení.
Mám pro to porozumění.
Ale ta záležitost u motorestu není příliš mlčenlivá.
Nechtěl byste mi říct jinou historku kromě té s ukradeným autem?
Kdybych měl, řekl bych ji.
Rád bych vám doporučil, že až se vy dva ukážete po obědě v mé kanceláři, měli byste nějakou mít - a to lepší, než je ta současná.
Chce vidět vás, ne mě.
- Ticho. Prosím.
Musím přemýšlet.
- Přemýšlet jste měl včera v noci.
Včera v noci jsem měl zlé sny. O dívce, co vstoupila do mého klidného života a celý mi ho zpackala.
Rozbila, na co sáhla, a každý její krok byl katastrofální.
Dobře, promiňte mi to.
Pořád se ptám, jestli o vás chci vědět všecko nebo nic.
- Co?
- To ticho.
Myslela jsem, že máte ticho rád.
Takovéhle ticho ne.
Jste v pořádku?
- Ne. - Dobře.
Tak jdeme.
Běžte.
Ne, nezůstávejte tady.
Podejte mi ruku.
No tak.
No tak, vlezte tam.
Chcete umřít?
Vlezte tam.
Uklidněte se.
Nebojte se.
Jste v pořádku?
- Zůstaňte tady.
Hned se vrátím. - Ne.
Počkejte.
Navlékněte si to.
Jste v pořádku?
Určitě?
Jdeme.
Franku?
Tohle je váš dům?
Jo, asi ano.
Měl bych se starat jen sám o sebe.
Jednoduchá zásada, velice jednoduchá.
V tomhle domě přece musí být nějaké suché oblečení.
"Neotvírat balík."
Máš z toho jen problémy, když otevřeš ten zatracený balík.
- Co to děláte?
- Vynahrazuju ti ty problémy.
- Moment.
Proč děláte...
- Už žádné otázky.
Moment.
Nelíbí se mi, když se věci komplikují.
Jsi rád, když jsou jednoduché.
Velmi jednoduché.
S tím domem mi to není jasné.
Můžete to znovu vysvětlit?
Když jsem odjel...
Prošli jsme se po pláži, zaplavali si.
- Kde?
- Za mysem.
- Plaval tam ještě někdo?
- Ne.
Tys tam někoho viděla plavat?
Ne, nikoho.
Takže jste se šli projít, zaplavali jste si na pláži, kde nikdo jiný neplaval, za mysem, odkud nemůžete vidět ani být viděni z pláží po obou stranách, což znamená, že asi těžko najdeme nějaké svědky.
To je přece účel romantického plavání.
Kdo při tom chce mít svědky?
- A pak?
- Při návratu jsme zjistili, že dům hoří.
Jen tak?
Že hoří?
Těch 5000 dávek vypálené munice, které moji muži našli kolem domu...?
Možná si spletli dům.
Lidé s takovouhle palebnou silou se při návštěvě nespletou.
- Kdo vás chtěl zabít?
- Nevím.
- Problémy s nějakým klientem?
- Nemám žádné klienty.
Jsem na penzi.
Víte přece, že žiju z armádní penze.
Víte, kdo jsem a kdo jsem byl celá léta.
Nějací nepřátelé?
Lidé z vaší minulosti?
Minulost jsem nechal za sebou už při stěhování sem.
Minulost jako je vaše nemůžete nikdy nechat za sebou.
Hned jsem zpátky.
Nikam nechoďte.
- Co to děláš?
- Počítače vědí všechno.
- Jen mít heslo.
- Zbláznila ses?
- Jsme na policejní stanici.
- Ty si pořád jen stěžuješ, jenom při milování ne.
To nic neříkáš.
Haló.
Vidíš to?
- Kde se ubytujete?
- To nevím.
Můj bratranec má malý hotýlek.
- Díky, ale nějak to zvládneme.
- Bez peněz? To bude těžké.
Tady máte.
Není toho moc, ale aspoň nebudete mít hlad.
Děkuju.
- Kam jedeš?
- Navštívit toho chlapa.
- Hodně štěstí.
- Moment.
Ty nejedeš se mnou?
- Vyhodil do vzduchu tvoje auto.
- Koupím si nové.
- Zapálil ti dům.
- Přestavím si ho.
- Pokusil se tě zabít.
- Myslí si, že se mu to povedlo.
Něco ti poradím...
Ten, kdo tě chtěl zabít, si myslí, že je po tobě.
Máš volné ruce, abys začala znova.
Tady je má rada:
V kontejneru na lodi umírá 400 lidí.
Můj otec.
Mé sestry.
Loď připlouvá dnes.
Z mého otce udělají otroka.
Číslo toho kontejneru zná jen ten chlap.
- Ty jsi velmi dobrá.
- Co tím chceš říct?
Když jsi u mě uviděla ty fotky, snažila ses, abych se do toho zapletl.
Snídaně, záminka pro toho policajta, aby mi pomohl, jedna lež za druhou.
- Všecko není lež.
- Tak mi vyjmenuj aspoň jednu věc.
To, co se stalo mezi námi v tom domě, to nebyla lež.
Tys byl voják.
Tvým úkolem bylo zachraňovat lidi.
- Minulý čas.
- Co tím myslíš?
Nebavilo mě dívat se, jak lidi, kteří mi platí, mění moji snahu v hovadiny.
- Nikomu na tom nezáleželo.
- Tentokrát na tom záleží mně.
Děkuju.
Půlhodiny žádné telefonáty?
Haló.
Překvapení.
Posaď se.
Dej ruce tam, kde na ně budu vidět.
Než se dostaneme k jádru věci, chci se tě zeptat:
Proč ses mě snažil zabít?
Lhal jsi mi.
Otevřel jsi ten balík.
Porušil jsi zásady, svoje zásady.
To jsi čekal, že tě doporučím pro další práci?
Jaké má ta loď číslo?
Pane Kurýre, v tom se oba shodneme.
První otázku jsem zdvořile zodpověděl.
Na další odpovídat nebudu. Proto navrhuju, abys mě teď hned zabil. A běž se vysrat.
Nemůžu nic najít.
Chudáčku Franku.
Co ti to napovídala?
Že pašujeme lidi v kontejnerech?
- Lai jako lež je pro ni perfektní jméno.
- Pan Kwai přichází nahoru.
Je tu tvůj otec.
Toho to jistě pobaví.
- Myslel jsem, že máš otce v kontejneru.
- Ano. Vlastně, ne.
V tom kontejneru je 400 lidí.
- Zůstaň na místě.
- Že ale dokáže lámat srdce, co?
Deset sekund, dvě možnosti.
Informace nebo mozek na stole.
- Teď mi řekni, že lžu.
Devět, osm...
- Lai, dej mi tu pistoli.
Nevím, o čem to meleš.
Pět, čtyři, tři, dva... Jedna.
Vystřel.
- Copak bych zabil svou vlastní dceru?
No tak.
Polož to.
Promluvíme si.
Myslí si, že pašujeme lidi v kontejnerech.
- Odkud máš tyhle nápady? - Nepřibližuj se.
- Ty bys zabila vlastního otce?
- Prosím tě, proboha tě prosím.
- Přestaň s tím, co děláš.
- Dělám to, co dělám.
Jsem tím, čím jsem.
Nikdy se nezměním.
Když mě tedy chceš zabít, zabij mě.
Ale jestli ne, tak dej pryč tu pistoli.
Dej to sem.
Vím, že je nevinen.
Máš tak dobré srdce.
Neustále zachraňuješ nevinné lidi.
Tady máš svou velkou šanci.
Zahoď tu pistoli a zachráníš jednoho člověka.
Zabijte ho.
- Přichází policie.
- Co teď?
Odveďte ji.
Pošlete sem Lea.
Potřebuju, aby něco zabalil.
V tom kontejneru bylo 400 lidí.
Jen 395 se jich sem dostalo živých.
- Inspektore.
Jsem rád, že jste přišel.
Tenhle muž využil dceru mého partnera k pokusu o vydírání.
Naštěstí ho přemohli moji strážní.
Chci ho obžalovat z únosu, vydírání a napadení.
Já toho muže znám.
Předpokládám, že ve vašem oboru musíte znát všechny možné týpky.
- Mám teď zavolat svého právníka?
Očekávám, že se všichni dostavíte k výpovědi.
Jakmile se spojím se svým právníkem, s potěšením vám vyhovím.
Doktor řekl, že vás pár dní bude bolet hlava a pak se vrátíte k normálu.
Kde jsou?
Myslím, že byste se měl spíš zajímat o to, kde jste vy sám.
Co to do vás vjelo?
Vždycky jste byl tak opatrný.
- Musím se odsud dostat.
- Podali na vás žalobu.
Hodně dlouho se odsud nedostanete.
Napadení váženého člena podnikatelské komunity, únos jeho dcery, vydírání...
Je mi líto, Franku.
Rád bych vám pomohl.
Budete-li vyprávět tutéž starou historku - jsem v důchodě, žiju z penze...
Potřebuju něco čerstvého, Franku.
Něco nového.
Aspoň jedinkrát potřebuju pravdu.
Pašují lidi z Asie přes Marseilles v kontejnerech.
- To víte určitě?
- Ta dívka mi to řekla.
Vy jí věříte?
Ve francouzštině máme rčení:
- Ona není žádná kuchařka.
- To jsem si myslel.
- Nikdo není dokonalý.
- Chcete říct, že nic nepodniknete.
Chci říct, že zahájím vyšetřování.
400 lidí už může být po smrti.
Ale co mám dělat?
Existují zákony.
- Někdy si musíte vytvořit vlastní zákon.
- Jako to děláte vy?
Aspoň mi splnění úkolu netrvá 12 měsíců.
Já vím.
To na vás právě obdivuju.
Váš vojenský výcvik, nenápadné sledování... Za jak dlouho by člověk jako vy mohl takovýhle případ vyřešit?
- Za 12 hodin?
- Dřív.
Impozantní.
Byl byste pro ten úkol perfektní typ.
- Ano. Kdybych byl venku.
- Ano. Kdybyste byl venku.
Jak se někdo pohne, zabiju ho.
Jestli takhle přepravujete, tak se divím, že vůbec máte nějaké kšefty.
No tak, pomozte mi.
- Možná bych měl jet s vámi?
- Děkuju, ale jsem raději sám.
Tohle je velmi malý člun na vedení velmi velké války.
- Ale je to dobrý člun.
- Franku, tady máte.
Budete ji potřebovat.
Nebo možná ne.
Zásilka je odbavená.
Tady jsou papíry.
Jeď po dálnici až k prvnímu výjezdu do Lyonu.
Jeď přímo ke skladišti.
Pro jistotu pojedeme za tebou.
Jsme připraveni k odjezdu.
Lai, miláčku...
Tvoje škola a lekce angličtiny mě stály tisíce dolarů.
- Tak můžeš aspoň anglicky mluvit.
Pořád jsem ještě tvůj otec.
Odveďte ji odtud.
Dejte mi minutu.
Nechte ho naživu.
Jedeme.
Ne, nedělej to.
Jedeme.
Zmetku.
Dobré ráno.
- Hledám nějaký okružní let.
- Tohle letadlo není pro turisty.
Já taky nejsem turista.
Zavolejte mu, chci se s ním setkat.
Jasně.
Kde?
Tamhle dole.
Tady.
Nahoru.
Teď.
Ještě blíž.
- Zpomal.
Přestaň.
Dolů.
Ruce za hlavu.
Pohyb.
Hlídej ji.
Jestli se pohne nebo se nevrátím, zastřel ji.
- K vodě.
- Nemám opravdu náladu na koupání.
Hni sebou.
Jak se takový šupák mohl dát dohromady s mou dcerou?
- Našel jsem ji v tašce, kdes ji nechal.
- Nic nevíš.
Zapletl ses s nesprávnou dívkou, pitomče.
Dodávka bude předaná a moje dcera se z toho vzpamatuje.
Když budu mít štěstí, možná uvidí světlo.
Když bude mít štěstí ona, srazí tě náklaďák.
- Co ty víš?
- Nikdy nepřestane být tím, čím je. Nikdy nebude stejná jako ty.
Však se z toho probere. Ale ty už to neuvidíš.
Myslím, že se z toho už neprobere.
- Otoč se.
- Raději bych to chtěl vidět.
Mně je to zcela jedno.
Byl to parchant, ale i tak to byl můj otec.
Pěkně impozantní načasování.
Myslím, že jsem vás podcenil.
HARRY POTTER A TAJEMNÁ KOMNATA
Nemůžu tě pustit ven, Hedviko.
Mimo školu nesmím používat kouzla.
- Navíc kdyby strýc Vernon...
- Harry Pottere!
Teď jsi tomu dala.
Tady je.
Vernone.
Varuju tě. Jestli ten zatracený pták nepřestane, musí z domu.
Když ona se nudí.
Kdybych ji mohl pustit na hodinu nebo na dvě...
Abys mohl posílat vzkazy svým úchylným kamarádům?
Tak to ne.
Vždyť já ani jeden vzkaz nedostal. Od žádného z nich.
Ani jeden. Celé léto.
Kdo by s tebou chtěl kamarádit?
Měl bys projevit víc vděku.
Odmalička tě vychováváme, utrhujeme si jídlo od úst. Nechali jsme ti Dudleyho druhou ložnici, čistě z dobroty srdce.
Ještě ne. Až přijdou Masonovi.
Měli by tu být každou chvíli.
Tak ještě jednou.
Petunie, až přijdou Masonovi, budeš...
V obýváku. Abych je u nás přívětivě uvítala.
- Dobrá.
Dudley, ty budeš...
- Já budu čekat u dveří.
Výtečně.
A ty?
Já budu u sebe. Budu zticha, jako bych vůbec neexistoval.
To teda budeš.
S trochou štěstí to bude největší obchod mojí kariéry. A ty mi ho nezkazíš.
Harry Potter. Nesmírná čest pro mě.
- Kdo jsi?
- Domácí skřítek Dobby, pane.
Nechci být neomalený, ale tohle není ta pravá chvíle, abych měl v pokoji skřítka.
Ano, pane. Dobby to chápe.
Jenže Dobby vám přišel říct...
Je to složité, pane.
Dobby neví, odkud začít.
- Tak se na to posaď.
- Posadit se?
Dobby, pšt!
Promiň. Nechtěl jsem tě urazit.
Urazit Dobbyho!
Dobby už slyšel o vaší ušlechtilosti. Nikdy mu ale nikdo neřekl, aby se posadil, jako rovný kouzelníkům.
Asi jsi moc slušných kouzelníků nepotkal.
To tedy ne.
To bylo ode mě ošklivé.
- Neřád Dobby.
- Přestaň! Nech toho!
Nech toho, Dobby, prosím.
Toho si nevšímejte. To je jen kočka.
- Neřád Dobby.
Neřád!
- Dost, Dobby!
Přestaň!
Není ti něco?
Dobby se musel potrestat, pane.
Málem mluvil špatně o své rodině.
- Své rodině?
- Rodině kouzelníků, kde slouží.
Dobby musí navždy sloužit jedné rodině.
Kdyby se někdy dozvěděli, že tu Dobby byl...
Dobby ale musel přijít.
Dobby musí Harryho chránit. Varovat ho.
Harry Potter se letos nesmí vrátit do školy čar a kouzel.
Kvůli spiknutí.
Mají se při něm stát ty nejhroznější věci.
Jaké hrozné věci?
A kdo je chystá?
To nemůžu říct!
- Jasně, rozumím.
Nemůžeš.
- Problémy. Nenuťte mě...
- Polož tu lampu, Dobby.
- Neřád Dobby.
A když dojdou k deváté jamce...
- Dej mi tu lampu. - Pusťte to!
Přestaň, Dobby.
- Pusťte mě.
- Vlez tam a buď zticha!
- Co tady k čertu provádíš?
- Já jen...
Zkazil jsi mi vtip o Japoncích na golfu.
Pardon.
Ještě jednou, a budeš litovat, že ses vůbec narodil.
- A sprav ty dveře.
- Ano, pane.
Vidíš, proč se musím vrátit?
Nepatřím sem.
Patřím do vašeho světa, do Bradavic.
- Jedině tam mám kamarády.
- Co Harrymu Potterovi nepíšou?
Myslím, že jenom...
Moment, jak můžeš vědět, že mi nenapsali?
Harry Potter se nesmí na Dobbyho zlobit.
Kdyby si Harry Potter myslel, že na něj kamarádi zapomněli, třeba by se už ani do školy nechtěl vrátit, pane.
- Dej mi je! Dělej!
- Ne!
Dobby, pojď zpátky.
Ne, Dobby, prosím.
Harry Potter musí slíbit, že se nevrátí do Bradavic.
Nemůžu.
V Bradavicích jsem doma.
Pak to Dobby musí udělat, pane.
Pro dobro Harryho Pottera.
...se rozlila voda po celé podlaze té ohromné budovy.
Povídá:
"Koukej na tu spoustu vody."
A ten druhý na to:
"Jo, a to vidíš jen tu nahoře."
Moc se omlouvám.
To je můj synovec, je to blázen.
Setkání s cizími lidmi ho rozruší, proto musel být nahoře.
Do té školy se už nikdy nevrátíš.
Nikdy už neuvidíš ty svoje úchylné kamarády.
Nikdy!
Ahoj, Harry.
Ron?
Fred?
George?
Co tu děláte?
Zachraňujeme tě.
Tak dělej, sbal si kufr.
Radši ustup.
A jedem.
Co to bylo?
Pottere!
Co se děje, tati?
Jeď, jeď, jeď!
Dělej, Harry, pospěš si.
Petunie, on utíká!
Držím tě, Harry.
Pusťte mě!
Kdepak, ty a ten tvůj zatracený holub nikam nejedete!
- Pusťte!
- Jeď!
Ne, ne, ne...
Tati! Neublížil sis, tati?
Mimochodem, všechno nejlepší k narozeninám.
Pojďte.
Fajn, pojď.
Fajn, pojď.
- Co kdybysme si vzali?
- Jasně, mamka to ani nepozná.
Není to nic moc, ale jsme tu doma.
Je to nádhera.
Kde jste byli?
Harry, moc ráda tě vidím.
Postele prázdné!
Žádný vzkaz!
Auto pryč!
Mohli jste se zabít!
Mohli vás vidět.
Tobě samozřejmě nic nevyčítám, Harry.
Umřel by hladem, mami.
Na okně měl mříže.
Ty doufej, že nedám mříže na tvoje okno, Ronalde Weasley.
Pojď, Harry.
Je čas na snídani.
Tady máš, Harry. Tak se posaď.
Tak.
Vezmi si.
- Mami, neviděla jsi můj svetr?
- Ano, byl na kočce.
Ahoj.
Co jsem provedl?
Ginny.
Mluvila o tobě celé léto.
Bylo to k nevydržení.
- Dobré ráno, Weasleyovi.
- Dobré ráno, tati.
- To byla noc.
Devět prohlídek.
- Prohlídek?
Dělá na ministerstvu kouzel. V odboru zneužívání mudlovských výtvorů.
Je z mudlů celý vedle.
Tak.
A kdo jsi ty?
Promiňte.
Jsem Harry Potter.
Propána, opravdu?
Jistě, Ron nám o tobě vypravoval.
Kdy jsi přijel?
Dnes ráno.
Tvoji synové v noci letěli tvým kouzelným autem do Surrey a zpět.
Je to pravda?
Jak letělo?
Chci říct, to od vás nebylo správné, chlapci.
Harry, ty přece víš o mudlech všechno.
Pověz mi, k čemu přesně slouží gumová kachnička?
To bude Errol s poštou.
Skoč pro ni, Percy, prosím.
- Errol?
- To dělá vždycky.
Dopisy z Bradavic pro nás.
A poslali dopis i pro Harryho.
Brumbál už ví, že jsi tady, Harry.
Tomu nic neujde.
To nebude laciné.
- Jen učebnice zaklínadel přijdou draho.
- To zvládneme.
Jen na jednom místě se to dá koupit.
Příčná ulice.
Dobře.
Jdeme na to, Harry.
Půjdeš první.
Harry ještě s Letaxem necestoval.
S Letaxem?
Tak běž první, Rone, aby to Harry viděl.
Běž...
To je ono.
Příčná ulice!
Vidíš?
Nic to není. Neměj strach.
Pojď.
Tak pojď.
Dovnitř. Pozor na hlavu.
Správně.
A teď si naber Letax.
To je ono.
Nezapomeň, že to musíš říct opravdu zřetelně.
Příčnalice.
- Jak to říkal, drahý?
- Příčnalice.
No nazdar.
- Snad ses neztratil, milánku?
- Ne, vůbec ne, díky.
Já jenom...
Pojď s námi.
Pomůžeme ti najít cestu.
- Ne, prosím, já...
- Harry?
Hagride!
Co tady hledáš?
Pojď sem.
OBRTLÁ ulice
Ty vypadáš, Harry.
Courat po Vobrtlý ulici je o kejhák.
Snad tě tam nikdo neviděl.
Bůhví z čeho by tě podezřívali.
Ztratil jsem se. Já...
Moment, cos tam dělal ty?
Sháněl jsem něco proti slimákům.
Málem už sežrali všecko zelí.
Harry.
Hagride.
Ahoj, Hermiono.
- Tak ráda vás zase vidím.
- Taky tě rád vidím.
Co sis to udělal s brýlemi?
Oculus reparo.
Tohle si tedy vážně musím zapamatovat.
Tak teď už si poradíte, Harry?
Fajn, tak já vás už tady nechám.
- Dobře, ahoj.
- Díky. Ahoj.
Pojď. Všichni si dělali hrozné starosti.
MÉ KOUZELNÉ JÁ
ZLATOSLAV LOCKHART
- Harry. - Harry.
Díkybohu. Doufali jsme, že jsi to přelétl jen o jeden rošt.
Dámy a pánové, pan Zlatoslav Lockhart.
To je on.
Mamka je z něj hotová.
Ustupte, prosím.
Nechte mě projít, madam.
Uhni, holčičko.
Tohle je pro Denního věštce.
Vždyť je to Harry Potter.
Harry Potter!
Promiňte, madam.
Usmívej se, Harry.
Zasloužíme si být na první stránce.
Dámy a pánové, toto je zcela výjimečná chvíle.
Když mladý Harry dnes ráno přišel do Krucánků a kaňourů, aby si koupil můj životopis Mé kouzelné já, který mimochodem touto dobou slaví 27. týden na čele seznamu bestsellerů, neměl potuchy, že bude odcházet s mými celými sebranými spisy zdarma.
A teď, dámy...
Harry, dej mi je, já je nechám podepsat.
Počkejte všichni venku.
Tak běž, Rone.
Tohle ti dělá dobře, co?
Slavný Harry Potter.
Staví se pro knížky, a už je v novinách!
Nech ho na pokoji.
Pottere!
Ty už máš holku?
No tak, Draco, buď hodný.
Pan Potter.
Lucius Malfoy.
Konečně.
Promiňte.
Vaše jizva je legendou.
Stejně jako ten, kdo vám ji udělal.
Voldemort zabil mé rodiče.
Byl to obyčejný vrah.
Musíte být statečný, když ho jmenujete.
Nebo pošetilý.
Strach ze jména jen posiluje strach z jeho nositele.
A vy musíte být Grangerová.
Draco mi vyprávěl o vás a vašich rodičích.
Mudlové, že ano?
Podívejme, rudé vlasy, prázdné výrazy. Usmolené učebnice z druhé ruky.
Musíte být Weasleyovi.
Děti, tady je blázinec.
Pojďte ven.
- Ale ale, Weasley senior.
- Luciusi.
Máte teď na ministerstvu rušno, Arture.
Všechny ty prohlídky.
Doufám, že vám platí přesčasy. l když, jak se tak dívám, tak spíš ne.
Povězte mi, co z toho máte. Jste všem kouzelníkům pro ostudu. A ani vám za to slušně neplatí.
Máme odlišný názor na to, co je kouzelníkům pro ostudu, Malfoyi.
To ano.
Paktovat se s mudly...
Myslel jsem, že hlouběji už klesnout nemůže.
Ještě se uvidíme.
Těš se ve škole.
- 10:58. Honem, pojďte!
- Vlak za chvíli odjíždí.
Frede, Georgi, Percy, běžte.
Tak.
Až po tobě, drahá.
Pojď, Ginny, najdeme ti místo.
Honem.
Jdeme.
- Co to tady vyvádíte?
- Promiňte.
Nějak mi ujel vozík.
- Proč nemůžeme projít?
- Nevím.
Přepážka se bůhví proč zavřela.
Vlak odjíždí přesně v jedenáct.
Ujel nám.
Harry, když to nejde projít, rodiče se nedostanou zpátky.
Měli bychom jít a počkat u auta.
Auto.
Rone, nezapomeň, většina mudlů není zvyklá na létající auta.
Jasně.
A je to.
A hrome, tlačítko neviditelnosti je rozbité.
Sleť s tím níž.
Musíme najít ten vlak.
Dobře.
Teď stačí, když doženeme vlak.
Nemůžeme být daleko.
- Slyšíš?
- Asi ho doháníme.
Moment.
Harry!
Drž se.
Chyť se mě!
Drž se!
Rád bych.
Potí se ti ruce.
- Tak jsme ten vlak našli.
- Jo.
Vítej doma.
Nahoru!
Nejde to!
Uhni! Pozor na strom!
Stůj, stůj, stůj!
- Moje hůlka.
Koukni, hůlka.
- Buď rád, že to nebyl krk.
- Co to bylo?
- Já nevím.
Dělej! Jeď!
Honem!
Prašivko. Není ti nic?
Auto!
Taťka mě zabije.
Počkej, Hedviko.
Objeví se u mě domácí skřítek, nemůžeme projít na nástupiště, potom nás málem zabije strom.
Zjevně tu o mě letos někdo nestojí.
Pořádně se tu rozhlédněte.
Tahle noc je dost možná poslední, kterou tady strávíte.
Máte to ale pěknej malér.
Vidělo vás nejméně sedm mudlů.
Víte, jak vážný je to přestupek?
Riskovali jste odhalení našeho světa.
Nemluvě o škodě, kterou jste způsobili Vrbě mlátičce, která zde stála dřív, než jste se narodili.
Myslím, že nám uškodila víc než my jí.
Mlčte!
Kdybyste byli ze Zmijozelu a váš osud závisel na mně, poslal bych vás ještě dnes oba domů!
- Jenomže...
- Jenomže k vám nepatří.
Profesor Brumbál.
Profesorka McGonagallová.
Pane řediteli, tito chlapci porušili výnos o omezení čar a kouzel nezletilých kouzelníků.
Já školní řád velice dobře znám, Severusi.
Jsem dokonce z velké části jeho autorem.
Ředitelkou nebelvírské koleje je profesorka McGonagallová, a ona rozhodne, jak budou potrestáni.
Tak my si zajdeme pro věci.
O čem to mluvíte, pane Weasley?
Vyloučíte nás, že ano?
Dnes ne, pane Weasley. Ale zdůrazňuji, že to, čeho jste se dopustili, je velice závažné.
Ještě dnes napíšu vašim rodinám a oba dostanete školní trest.
Dobré ráno.
- Dobré ráno.
- Dobré ráno, paní profesorko.
Vítejte ve skleníku číslo tři, druháci.
Postavte se kolem stolu.
Dnes budeme přesazovat mandragory.
Kdo ví, jaké vlastnosti má kořen mandragory?
Slečna Grangerová.
Mandragora neboli pekřín se používá k uvedení zkamenělých do původního stavu.
Je velmi nebezpečná.
Křik mandragory má smrtící účinky.
Výborně. Deset bodů pro Nebelvír.
Jelikož naše mandragory jsou jenom sazeničky, jejich křik vás zatím nezabije.
Dokázaly by vás ovšem omráčit.
Přinesla jsem vám klapky na uši, které vás ochrání.
Tak si je prosím nyní nasaďte.
Zakryjte si uši a dávejte pozor.
Pevně uchopíte mandragoru a prudce ji vytáhnete z kořenáče.
Jasné?
A teď ji položíte do druhého kořenáče a posypete ji troškou hlíny, aby byla v teple.
Longbottom si špatně nasadil klapky.
- Ne, madam, jen omdlel.
- Nechte ho tam.
Tak, dáme se do toho.
Kořenáčů je tady spousta.
Chytit mandragoru a vytáhnout.
- Skoro bezhlavý Nick.
- Percy, slečno Clearwaterová.
Zdravím, sire Nicholasi.
Řekni to. Jsem v loji.
- Jsi v loji.
- Ahoj, Harry.
Já jsem Colin Creevey.
Jsem taky z Nebelvíru.
Ahoj, Coline.
Těší mě.
Rone, to je tvoje sova?
Ten pták je přímo postrach.
To ne!
Koukněte, Weasley dostal Huláka.
Otevři to.
Já jednoho od babičky neotevřel.
Bylo to strašné.
Ronalde Weasley!
Jak to, žes ukradl to auto?
Jsem naprosto znechucená!
Tvého otce čeká vyšetřování v práci a je to jenom tvoje vina!
Ještě jednu takovou lumpárnu, a pojedeš rovnou domů!
Ginny, drahoušku, gratulujeme ti k Nebelvíru.
Jsme na tebe moc hrdí.
Nyní vám představím nového učitele obrany proti černé magii.
Mě.
Zlatoslav Lockhart, nositel Merlinova řádu třetí třídy, čestný člen Ligy na obranu proti černé magii a pětinásobný vítěz ceny Týdeníku čarodějek v soutěži o nejkouzelnější úsměv.
Ale to nechme.
Tu smrtonošku v Bandonu jsem nezahnal úsměvem.
A teď pozor!
Mým úkolem je připravit vás, abyste dokázali čelit i těm nejodpornějším stvořením.
Možná že teď stanete tváří v tvář svým nočním můrám.
Ale nic zlého se nemůže stát, dokud jsem tady s vámi já.
Žádám vás, abyste nekřičeli.
Mohli by se rozzuřit.
Cornwallští rarachové?
Čerstvě nachytaní rarachové.
Jen se smějte, ale raraši dokážou být po čertech úskočná sebranka.
Uvidíme, jak si s nimi poradíte. Teď!
Pusťte se do nich a pochytejte je.
Jsou to jenom raraši!
- Počkej tu chvíli, milánku.
- Sundejte mě, prosím!
- Odprejskni!
- Stůj. Nehýbej se.
Pestiraran pesternomi!
Vy tři pochytáte ten zbytek a dáte je zpátky do klece.
A co budeme dělat?
Imobilus!
Proč jsem to vždycky já?
Celé léto jsem promýšlel nový tréninkový program.
Budeme trénovat dřív, tvrději a déle.
Co to...?
To snad není pravda.
- Kam to jdete, Flinte?
- Trénovat famfrpál.
- Dneska má hřiště Nebelvír.
- Klídek, Woode.
Mám povolení.
A jejej, cítím malér.
Já, profesor Severus Snape, povoluji zmijozelskému družstvu trénovat dnes na hřišti kvůli zacvičení nového chytače.
Nového chytače?
Koho?
- Malfoye?
- Ano.
A to není jediná novinka.
Nimbusy 2001.
Kde jste je vzali?
Dárek od Dracova otce.
To víš, Weasley, můj otec si může dovolit to nejlepší.
V Nebelvíru se místa v družstvu nekupujou.
Získávají se díky talentu.
Na nic jsem se tě neptal, ty mudlovská šmejdko.
Za tohle zaplatíš, Malfoyi!
Nažer se slimáků!
Co je ti, Rone?
Řekni něco.
- Páni.
Otočil bys ho, Harry?
- Ne, Coline, koukej zmizet.
Vezmeme ho k Hagridovi.
Bude vědět co dělat.
Tak tohle chce speciální vybavení.
Můžeme jenom čekat, až ho to přejde.
- Tak.
- Jen s tím ven.
- Kdo to měl schytat?
- Malfoy. Řekl Hermioně...
Já ani nevím, jak jí to řekl.
Mudlovská šmejdko.
- To snad ne!
- Co to znamená?
Mudlovský šmejd je nejsprostší výraz pro někoho, jehož rodiče nekouzlí.
Jako jsem já.
Není to výraz používaný v běžném hovoru.
Některý kouzelníci, jako jsou Malfoyovi, si myslej, že jsou lepší než vostatní, protože maj čistokrevnej původ.
To je hrozné.
Je to nechutné.
Je to nesmysl.
Nečistá krev.
Dneska nenajdete kouzelníka, co jí v sobě nemá aspoň polovinu.
A navíc, nevymysleli eště kouzlo, který by naše Hermiona nesvedla.
Pojď sem.
Nemysli na to, Hermiono.
Vůbec si s tím nelam hlavu.
Harry.
Dovedl by sis představit lepší způsob odbytí trestu, než pomáhat mi vyřizovat korespondenci?
To těžko.
Sláva je vrtkavá dáma, Harry.
Slávu si každý musí zasloužit.
To si pamatuj.
Pojď. ...ke mně.
- Cože?
- Prosím?
Ten hlas.
Hlas?
- Slyšel jste to?
- O čem to mluvíš, Harry?
Nejspíš už jsi trochu ospalý.
A můj ty bože, není divu, jsme tu už málem čtyři hodiny.
To je děsivé, jak ten čas letí, když se člověk dobře baví.
Děsivé.
Krev.
Cítím krev.
Rozsápu tě.
Zabiju tě.
Zabiju.
Zabiju!
- Zabiju!
- Harry.
- Slyšeli jste to?
- A co?
- Ten hlas.
- Jaký hlas?
Slyšel jsem ho u Lockharta. A teď zase, jen...
Je čas.
Hýbe se.
Chce někoho zabít.
- Zabít?
- Počkej, Harry.
Ne tak rychle.
Zvláštní.
- To jsem ještě nikdy neviděl.
- Hnusný pavouci.
Co je tohle?
"Tajemná komnata je otevřena.
Nepřátelé dědice, mějte se na pozoru."
Je to napsané krví.
Ale ne.
Filchova kočka.
Paní Norrisová.
"Nepřátelé dědice, mějte se na pozoru."
Jste na řadě, mudlovští šmejdi!
Co se to tu děje?
No tak, z cesty.
Potter.
Co tady...?
Paní Norrisová?
- Vy jste zabil moji kočku!
- Ne.
Zabiju vás!
- Zabiju!
- Argusi!
Argusi, já...
Všichni se okamžitě rozejděte do svých pokojů.
Všichni kromě vás tří.
Havraspárští, pojďte za mnou.
Není mrtvá, Argusi.
Je proměněná v kámen.
Přesně tak.
Smůla, že jsem tu nebyl.
Znám protikouzlo, které by ji bylo ochránilo.
Nevím, jak byla proměněna v kámen.
To on.
Zeptejte se ho!
Vidíte, co napsal na tu zeď!
To není pravda, vážně.
Té kočky jsem se ani nedotkl.
- Lžete.
- S dovolením, pane řediteli.
Možná se Potter s přáteli ocitli v nesprávnou dobu na nesprávném místě.
Ovšem... Máme tu řadu podezřelých okolností.
Například nezdá se mi, že bych Pottera viděl u večeře.
Obávám se, že je to moje vina.
Harry mi pomáhal s korespondencí.
Proto jsme ho také s Ronem šli hledat, pane profesore.
Když jsme ho našli, říkal...
- Ano, slečno?
- Říkal jsem, že nemám hlad.
Šli jsme do společenské místnosti, když jsme našli paní Norrisovou.
- Platí presumpce neviny, Severusi.
- Moji kočku proměnil v kámen!
- Chci, aby za to byl potrestán.
- Dokážeme to napravit, Argusi.
Pokud vím, madam Prýtová čeká slušnou úrodu mandragory.
Až doroste, lektvar z ní přivede paní Norrisovou zpátky k životu.
A zatím všem důrazně doporučuji opatrnost. Všem.
- To je zvláštní, že ano?
- Zvláštní?
Zaslechneš hlas, který slyšíš jen ty, a paní Norrisová se najde zkamenělá.
Prostě zvláštní.
Myslíš, že jsem o tom měl říct Brumbálovi a ostatním?
Zbláznil ses?
Ne, Harry.
Slyšet hlasy není ani v kouzelnickém světě dobré znamení.
Má pravdu, chlapče.
Věnujte mi pozornost, prosím.
Děkuji. Dnes budeme proměňovat zvířata v poháry na vodu.
Asi takhle.
Raz, dva, tři.
Vera verto.
A teď vy.
Kdo to chce zkusit první?
Pan Weasley.
Raz, dva, tři. Vera verto.
Vera verto.
Potřebujete novou hůlku, pane Weasley.
- Slečno Grangerová?
- Paní profesorko, nemohla byste nám něco říct o Tajemné komnatě?
Tak dobře.
Všichni jistě dobře víte, že bradavickou školu založili před více než tisíci lety čtyři největší kouzelníci a čarodějky té doby.
Godric Nebelvír, Helga z Mrzimoru, Rowena z Havraspáru a Salazar Zmijozel.
Tři z těchto zakladatelů pracovali ve vzájemné shodě.
- Ten čtvrtý ne.
- Hádej kdo asi.
Salazar Zmijozel požadoval, aby naše studenty vybírali přísněji.
Chtěl, aby výuka kouzelných umění zůstala v kouzelnických rodinách.
Neboli s čistou krví.
Ostatní nepřesvědčil, a rozhodl se ze školy odejít.
Podle legendy Zmijozel vybudoval tady na hradě skrytou místnost, známou jako Tajemná komnata.
Krátce před odchodem ji zapečetil. Až do chvíle, kdy se do školy vrátí jeho právoplatný dědic.
Jedině on dokáže komnatu otevřít a vypustit hrůzu, která se v ní skrývá. Tím očistí školu ode všech, kdo podle něj nejsou hodni studovat magii.
Děti mudlů.
Škola byla mnohokrát prohledána, ale žádná komnata nebyla nalezena.
Paní profesorko, co se podle té legendy v komnatě skrývá?
Prý tam žije něco, čemu dokáže poručit jedině Zmijozelův dědic.
Říká se, že v ní žije nějaká nestvůra.
Co myslíte?
Existuje Tajemná komnata?
Ano. Není to jasné?
McGonagallová i ostatní si dělají starosti.
Jestli ta komnata existuje a jestli je otevřená, znamená to... Že se vrátil Zmijozelův dědic.
Otázka je, kdo to je?
Kdo všechny z mudlovských rodin považuje za chamraď?
- Jestli mluvíš o Malfoyovi... - On to řekl.
"Mudlovští šmejdi."
Já vím.
Ale Malfoy Zmijozelův dědic?
Možná má Ron pravdu.
Vem si jeho rodinu.
Všichni už po staletí chodí do Zmijozelu.
Crabbe a Goyle to vědí.
Možná to z nich nějak dostaneme.
Tak tupí nejsou ani oni.
Možná bych ale věděla, jak by to šlo.
Bylo by to ale těžké.
A porušili bychom asi padesátkrát školní řád.
A bude to nebezpečné.
Velice nebezpečné.
LEKTVARY NEJMOCNĚJŠÍ
Tady je to.
Mnoholičný lektvar.
Je-li správně namíchán, umožní tomu, kdo ho vypije, vzít na sebe dočasně tělesnou podobu někoho jiného.
Takže když se toho napijeme, proměníme se v Crabbea a Goylea?
- Páni.
Malfoy nám poví všechno.
- Ano.
Ale je to těžké. Nikdy jsem neviděla komplikovanější lektvar.
- Jak dlouho bude trvat příprava?
- Měsíc.
Měsíc?
Hermiono, jestli je Malfoy tím dědicem, napadne polovinu studentů z mudlovských rodin.
Já vím.
Lepší plán ale nemáme.
Další gól Zmijozelu!
NEBELVÍR - ZMlJOZEL
Zmijozel vede 90:30.
Tak co, ty nádhero?
Dávej pozor, Harry!
Pozor, Woode!
Po Harrym jde zákeřnej Potlouk.
Někdo s ním prováděl nepravosti.
Zneškodním ho.
Ne. l s normální hůlkou je to riskantní.
Trefíš Harryho.
Trénuješ balet, Pottere?
Mě nedoženeš, Pottere.
Jdeme.
Harry Potter chytil Zlatonku!
Nebelvír zvítězil!
Finite incantatem!
- Díky.
- Jsi v pořádku?
Ne. Asi mám zlomenou ruku.
Jen klid, Harry, hned ti tu ruku spravím.
- Vy ne.
- Chudák chlapec, neví, co mluví.
Neboj, vůbec to nebude bolet.
Brackium emendo!
Ano, to se ovšem občas stane, ale hlavní je,
že už to nebolí. A kosti zjevně nejsou zlomené.
Zlomený?
Žádný mu nezůstaly.
Je mnohem ohebnější.
Přestaňte dělat scény, pane Malfoyi.
Můžete jít.
Z cesty!
Měli jste ho rovnou přivést.
Zlomenina je hračka, ale dorůstání kostí ne!
Ale dokážete to, že ano?
Samozřejmě, ale bude to bolet.
Čeká vás zlá noc.
Dorůstání kostí není nic příjemného.
Co jste čekal?
Dýňovou šťávu?
Zabít.
Zabít.
Čas zabít.
Dobrý večer!
Dobby?
Harry Potter měl Dobbyho poslechnout.
Měl se vrátit domů, když mu ujel vlak.
Tak to ty.
Kvůli tobě jsme s Ronem neprošli na nástupiště.
Tak jest, pane.
- Kvůli tobě nás málem vyloučili.
- Alespoň byste byl někde jinde.
Harry Potter musí domů.
Dobby doufal, že jeho Potlouk bude stačit, aby Harrymu došlo...
To byl tvůj Potlouk, co mě honil?
Dobby toho moc lituje, pane.
Za trest si spálil ruce žehličkou.
Koukej zmizet, než mi ty kosti dorostou a uškrtím tě.
Dobby je zvyklý na výhrůžky smrtí.
Doma to slyší pětkrát denně.
Proč se mě vlastně pokoušíš zabít?
Ne zabít vás, pane.
Rozhodně ne.
Dobby ví, jaké to bylo, než Harry Potter triumfoval nad Tím-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit.
S domácími skřítky zacházeli jako s chátrou, pane.
Pravda, s Dobbym tak zacházejí pořád.
Proč tohle nosíš, Dobby?
Tohle, pane?
To je znamení, že domácí skřítek je otrok.
Dobby může dostat svobodu, jen když od pána dostane oblečení.
Slyšte!
Poslouchejte!
V Bradavicích se mají stát strašlivé věci.
Harry Potter tu nesmí zůstat, když se má minulost opakovat.
Opakovat?
Tohle už se někdy stalo?
To jsem neměl říkat.
- Neřád Dobby.
- Dobby, nech toho.
Přestaň.
Pověz mi, kdy se to už stalo?
Kdo za tím stojí?
To Dobby nesmí říct.
Jen chce, aby byl Harry Potter v bezpečí.
Ne, Dobby.
Řekni! Kdo je to?
Položte ho sem.
- Co se stalo?
- Došlo k dalšímu útoku.
Myslím, že ho někdo proměnil v kámen, madam Pomfreyová.
Třeba se mu podařilo toho útočníka vyfotografovat.
Co to znamená, Albusi?
Znamená to, že studentům hrozí nebezpečí.
- Co mám říct profesorům?
- Pravdu.
Že v Bradavicích už není bezpečno.
Stalo se, čeho jsme se báli, Minervo.
Tajemná komnata je opravdu znovu otevřená.
Zase?
Takže Tajemná komnata už někdy byla otevřená?
Jistě.
Otevřel ji Lucius Malfoy, když byl tady ve škole.
- Teď řekl Dracovi, jak se to dělá.
- Možná.
Mnoholičný lektvar nám dá jistotu.
Proč ten lektvar připravujeme za dne na dívčích toaletách?
Sem nikdy nikdo nechodí.
- Proč?
- Kvůli Ufňukané Uršule.
Komu?
Ufňukané Uršule.
- Kdo je Ufňukaná Uršula?
- Já jsem Ufňukaná Uršula.
Ani bych nečekala, že mě budeš znát.
Proč by se někdo bavil o ošklivé, ubohé Ufňukané Uršule?
Je trochu přecitlivělá.
Pojďte sem!
Vidíte mě všichni?
Slyšíte mě všichni?
Výtečně.
Vzhledem k neblahým událostem posledních týdnů mi ředitel dovolil založit skromný soubojnický klub, abych vás připravil pro případ nutné sebeobrany.
Já sám jsem se nesčetněkrát musel bránit.
Veškeré podrobnosti najdete v mých spisech.
Představuji vám svého pomocníka, profesora Snapea.
Souhlasil, že mi bude nápomocen při ukázce.
Nebojte se o něj.
Váš učitel lektvarů vám zůstane zachován, žádný strach.
Raz, dva,
- tři!
- Expelliarmus!
- Nestalo se mu něco?
- To je fuk.
To byla skvělá ukázka, profesore, ovšem když dovolíte, bylo zcela očividné, co máte v úmyslu.
Kdybych vás chtěl odrazit, bylo by to velmi snadné.
Nebylo by rozumné nejdřív studenty naučit, jak odrážet nepřátelská kouzla, profesore?
Skvělý nápad, profesore.
Potřebuju dva dobrovolníky.
Pottere, Weasley, co vy dva?
Weasleyova hůlka má katastrofické účinky, kolego.
Odnesli bychom Pottera na ošetřovnu v krabičce od zápalek.
Mohu navrhnout někoho z mé koleje?
Třeba Malfoye?
- Zlomte vaz, Pottere.
- Děkuji.
Hůlky připravit!
- Bojíš se?
- Ani ve snu.
Až napočítám do tří, vyslovíte kouzelné formule, které odzbrojí protivníka.
Nikomu se nic nestane.
Raz,
- dva.
- Everte statum!
Rictusempra!
Říkal jsem pouze odzbrojit.
Serpensortia!
Jen klid, Pottere.
Já ho pošlu pryč.
Dovolte, profesore.
Alarte ascendare!
Vipera evanesca.
Na co si to hraješ?
Máš hadí jazyk!
Proč jsi nám to neřekl?
- Cože mám?
- Umíš mluvit s hady.
Já vím.
Kdysi jsem v ZOO na svého bratrance poštval hroznýše.
Kdysi. A co má být?
Vsadím se, že to umí spousta lidí.
Ne, neumí.
Je to ojedinělá schopnost, Harry.
To je špatné.
Proč?
Kdybych tomu hadovi neřekl, aby Justina nechal na pokoji...
- To že jsi mu řekl?
- Vždyť jsi tam byl. Slyšels mě.
Slyšel jsem tě mluvit hadí řečí. Mluvíš s hady.
Mluvil jsem jiným jazykem?
Nevím o tom.
Jak můžu mluvit řečí, o které nevím, že ji umím?
Nevím, Harry, ale znělo to, jako když hada proti němu štveš.
Poslyš, Harry.
Zmijozel nemá hada ve znaku bezdůvodně.
Salazar Zmijozel měl hadí jazyk.
Uměl mluvit s hady, jako ty.
To je pravda.
Teď si celá škola myslí, že jsi jeho pravnuk nebo něco.
To nejsem.
Nemůžu být.
Žil před tisíci lety.
Co my víme? Můžeš být.
Uvidíme se ve společenské místnosti.
Cítím krev.
Všichni musí zemřít.
Zabít.
Zabít.
Zabít.
Čas zabíjet.
Přistižen při činu.
Tentokrát vás už vyloučí, Pottere.
Pamatujte si to.
Ne, pane Filchi!
Vy nechápete...
Paní profesorko, já to nebyl.
To vysvětlíte jiným, Pottere.
Profesor Brumbál vás očekává.
Citrónová zmrzlina.
Pane profesore?
Co tě trápí, Pottere?
Já jen přemýšlel, jestli jsi mě poslal do správné koleje.
Ano, tebe bylo obzvlášť těžké zařadit.
Ale stojím za tím, co jsem řekl před rokem.
Ve Zmijozelu bys vynikl.
Mýlíš se.
Harry?
Pane profesore, váš pták...
Nemohl jsem nic dělat.
- Prostě začal hořet.
- Však měl načase.
Vypadal už příšerně.
Škoda, že ho vidíš v Ohňový den.
Fawkes je fénix, Harry.
Fénixové shoří, když přijde jejich chvíle, a znovu se narodí z popela.
Úchvatní ptáci, ti fénixové.
Unesou neuvěřitelně těžká břemena a jejich slzy léčí.
Pane profesore, počkejte.
- Harry to neudělal.
- Vodpřisáhnu to na ministerstvu kouzel.
Klid.
Já si nemyslím,
- že Harry někoho napadl.
- Jistě že ne.
Jo tak.
Tak to jo.
- Já počkám venku.
- Ano.
- Vy mě nepodezíráte, pane?
Nemyslím, žes to byl ty.
Musím se tě ale zeptat, jestli bys mi něco nechtěl říct.
Ne, pane.
Nic.
Jak myslíš.
Můžeš jít.
Vše připraveno.
Potřebujeme něco z těch, v které se proměníte.
Z Crabbea a Goylea.
A musíme se pojistit, aby nás praví Crabbe a Goyle nepřistihli, až se budeme Malfoye vyptávat.
- Jak?
- Mám to promyšlené.
Naplnila jsem je Uspávacím lektvarem.
Obyčejným, ale účinným.
Hned jak usnou, někam je schováte a vytrhnete jim pár vlasů. A oblečete si jejich uniformy.
- Komu vyškubneš vlasy ty?
- Já už pro sebe mám.
Millicent Bulstrodeová, Zmijozel.
Sebrala jsem jí to z hábitu.
Půjdu zkontrolovat lektvar.
Postarejte se, aby to našli.
Možná bych to měl udělat já.
Jo, jasně.
Wingardium leviosa.
Páni!
Neprasknou jednou?
Pojď, jdeme na to.
Za hodinu se nám vrátí naše vlastní podoby.
Přidejte vlasy.
Fuj, výtažek z Crabbea.
Na zdraví.
Asi budu zvracet.
Já taky.
Harry?
Rone.
Zatraceně!
Máme svoje hlasy.
Musíš mluvit jako Crabbe.
- Zatraceně.
- Výborně.
Kde je Hermiona?
Já asi nepůjdu.
Běžte beze mě.
Hermiono, co se děje?
Běžte.
Ztrácíte čas.
Pojď.
- Do Zmijozelu se jde asi tudy. - Jasně.
Promiňte!
Co ty tady...?
Totiž, co ty tady děláš?
Já jsem náhodou školní prefekt. Vy naproti tomu se tady v tuhle noční dobu nemáte co toulat.
Jak že se jmenujete?
- Já jsem...
- Crabbe, Goyle, kde jste byli?
To jste se celou dobu cpali dorty?
Proč máš brýle?
- Na čtení.
- Na čtení?
Ty umíš číst?
A co tady děláš ty, Weasley?
Chovej se slušně, Malfoyi.
Sedněte si.
Jeden by řekl, že ti Weasleyovi jsou mudlové, jak se chovají.
Jsou ostudou kouzelníků.
Všichni.
Co je s tebou, Crabbe?
Jsem přežranej.
Překvapuje mě, že Denní věštec ještě o těch útocích nepsal.
Brumbál se to asi snaží ututlat.
Brumbál je to nejhorší, - co školu mohlo potkat, říká otec.
- To jsi vedle!
Cože?
Myslíš, že je tu někdo ještě horší než Brumbál?
No, tak kdo?
Harry Potter?
Trefa, Goyle.
Máš naprostou pravdu.
Svatý Potter.
A lidi věří, že on je Zmijozelův dědic.
Ty ale máš tušení, kdo to je.
Víš dobře, že nemám.
Řekl jsem ti to už včera.
Kolikrát ti to mám říkat?
To je tvoje?
Otec ale říkal jedno:
je to 50 let, co byla komnata otevřená.
Neřekl mi, kdo to udělal, jen že ho vyloučili.
Když byla ta komnata otevřená naposledy, zemřela šmejdka.
Je to jen otázka času, než některou zabijou i teď.
Doufám, že to bude Grangerová.
Co je to s váma?
Chováte se divně.
Bolí ho břicho.
Uklidni se.
Jizva.
Vlasy.
Kam běžíte?
To bylo o fous.
Hermiono, máme ti co povídat.
Jděte pryč.
Počkejte, až to uvidíte.
Je to příšerné.
Hermiono?
Jsi v pořádku?
Pamatujete, jak jsem říkala, že lektvar se používá jenom na přeměňování lidí?
Byl to kočičí chlup, co jsem sebrala Millicent z hábitu.
Podívejte na můj obličej.
A podívej ten ocas.
Mluvil jsi s Hermionou?
Za pár dní ji pustí z ošetřovny. Jen co přestane vykašlávat chlupy.
Co to je?
Vypadá to, že Ufňukaná Uršula vyplavila koupelnu.
- Přišli jste po mně ještě něčím hodit?
- Proč bych to měl dělat?
Já nevím.
Někdo si ale myslí, kdovíjaká to není legrace, když po mně hodí knížkou.
Ale když po tobě někdo něčím hodí, tak to tebou jen proletí.
No ano!
Jen házejte po Uršule knížky, ji to přece nebolí.
Deset bodů, když jí proletí žaludkem!
Padesát bodů za průlet hlavou!
- A kdo ji po tobě vůbec hodil?
- Nevím, neviděla jsem je.
Seděla jsem na potrubí a přemýšlela jsem o smrti, když mi proletěla hlavou.
"Tom Raddle."
Já jsem Harry Potter.
Nazdar, Harry Pottere. Jmenuji se Tom Raddle.
Slyšels někdy něco o Tajemné komnatě?
Ano.
Můžeš mi říct co?
Ne.
Ale můžu ti to ukázat.
Zavedu tě o padesát let zpět.
13. června.
Promiňte, můžete mi říct, co se tady děje?
Vy jste Tom Raddle?
Haló, slyšíte mě?
Raddle?
Pojďte.
Pane profesore.
Brumbál.
Není rozumné toulat se v tuhle dobu po chodbách, Tome.
Ano.
Asi jsem... Chtěl jsem vidět, jestli je to pravda.
Obávám se že ano, Tome.
l to o naší škole?
Nemám se kam vrátit.
Přece nemohou Bradavice zavřít.
Chápu tě, Tome.
Ale bojím se, že ředitel Dippet nemá na vybranou.
A kdyby to přestalo? Kdyby toho, co to dělá, chytili?
Nechtěl bys mi něco říct?
Ne, pane.
Jak myslíš.
Můžeš jít.
Dobrou noc, pane.
- Musím tě vodsuď dostat.
- Dobrý večer, Hagride.
Nezbývá mi, než tě udat.
Nemyslím, že jsi chtěl někoho zabít, ale...
To nemůžeš.
Ty to nechápeš.
Zítra přijedou rodiče té mrtvé dívky.
Škola se musí postarat, aby stvůra, co zabila jejich dceru, už nežila.
To nebyl von.
Aragog nikdy nikoho nezabil.
Nestvůry nelze domestikovat,
- tak ustup.
- Ne.
- Ustup, Hagride.
- Ne!
Cistem aperio!
Arania exumai!
Aragogu!
Aragogu!
Nepustím tě.
Přijdeš o hůlku, Hagride.
Vyloučí tě.
Hagride!
Byl to Hagrid.
To on otevřel před 50 lety Tajemnou komnatu.
To nebyl Hagrid. Prostě nemohl být.
Vždyť toho Toma ani neznáme.
Připadá mi jako hnusnej žalobník.
Ten netvor někoho zabil, Rone.
Co jiného měl dělat?
Kluci, Hagrid je přítel.
Zajdeme za ním a zeptáme se ho.
To bude milá návštěva.
"Ahoj, Hagride. Hele, nepouštěl jsi po hradě něco běsnícího a chlupatého?"
Běsnícího a chlupatého?
Nemluvíte náhodou o mně, že ne?
Ne.
Co to máš, Hagride?
To je proti žravejm slimákům.
Pro ty mandragory.
Podle profesorky Prýtový totiž musej eště poporůst.
Jen co se zbavěj tý vyrážky, tak je nakrouháme a podusíme, a pak všechny ty ubožáky z ošetřovny zase oživíme.
Do tý doby byste si ale vy tři měli dávat bacha. Jasný?
Ahoj, Neville.
Nevím, kdo to udělal, ale pojďte se mnou.
Honem!
Musel to být někdo z Nebelvíru.
Nikdo jiný nezná heslo.
Leda že by to nebyl student.
Ať to byl kdokoli, něco tu musel hledat.
A taky našel.
Deník Toma Raddlea je pryč.
Tak poslouchejte.
Mrzimor proti nám nemá šanci.
Jsme silnější a chytřejší.
Navíc mají všichni strach, že je Harry promění v kámen, - kdyby k němu přilítli moc blízko.
- To taky.
Paní profesorko.
- Utkání se ruší.
- To nemůžete.
Mlčte, Woode.
Odveďte váš tým do nebelvírské věže. ihned.
Pottere, jdeme spolu pro pana Weasleyho.
Musíte se oba na něco podívat.
Varuji vás, bude to možná trochu šok.
Hermiono.
Našli ji u knihovny. A tohle u ní.
Nevíte, co to může znamenat?
Ne.
Věnujte mi pozornost, prosím.
Vzhledem k posledním událostem platí nová opatření. A to ihned.
"Všichni studenti budou večer o šesté ve společenské místnosti.
Všechny studenty doprovodí na každou vyučovací hodinu učitel.
Bez výjimky!"
A ještě něco:
nepodaří-li se pachatele dopadnout, školu pravděpodobně zavřou.
Musíme za Hagridem.
Nepodezírám ho, ale jestli toho netvora pustil, bude znát cestu do komnaty.
Tys neslyšel, co říkala?
Máme být jen ve věži nebo ve škole.
Vytáhneme ten plášť po mém taťkovi.
Kdo je tam?
Haló?
Haló?
- K čemu to máš?
- Ale to nic.
Čekal jsem...
To je jedno.
Pojďte dál, postavil jsem na čaj.
Hagride, co je s tebou?
To nic. Dobrý.
O Hermioně už to víš?
Jistě, už jsem to slyšel.
Chceme se na něco zeptat.
Víš, kdo otevřel Tajemnou komnatu?
Napřed vám musím říct, že...
Honem. Schovejte se.
A ani slovo.
Buďte zticha, oba.
- To jste vy, pane profesore?
- Dobrý večer, Hagride.
Poslyšte, můžeme...
Jistě, pojďte.
Taťkův šéf.
Kornelius Popletal, ministr kouzel.
Je to zlé, Hagride.
Velice zlé. Už to dál nejde.
Tři útoky proti mudlovským žákům.
- Ministerstvo musí zasáhnout.
- Já ale nikdy...
Vy to přece víte, profesore...
Chci, aby bylo jasno, Kornelie. Hagridovi plně důvěřuji.
Proti Hagridovi mluví záznam v rejstříku.
- Musím ho odvést.
- Odvést?
Kam odvést?
Snad ne do Azkabanu?
Bohužel nemáme jinou možnost.
Vy jste tady, Popletale?
Dobrá.
Co tady chcete?
Ven z mýho domu!
Věřte mi, že mě nijak netěší být ve vašem... Vy tomu říkáte dům?
Ne.
Zastavil jsem se ve škole, a řekli mi, že ředitel je u vás.
A co jste mi vlastně chtěl?
Správní rada včetně mě rozhodla, že je načase, abyste odstoupil.
Toto je dočasné odvolání z funkce.
Najdete na něm všech dvanáct podpisů.
Obáváme se, že se vám to vymyká z rukou.
Po těch útocích zmizí z Bradavic mudlovští studenti.
Nechci si ani představit, jaká by to byla pro školu ztráta.
Profesora Brumbála nemůžete vodvolat!
Děcka z mudlovskejch rodin nebudou mít zastání.
Vod zejtřka je začnou mordovat.
Myslíte?
Uklidněte se, Hagride. Jestliže si to správní rada přeje, pak samozřejmě odstoupím.
Avšak poznáte, že pomoci se v Bradavicích dostane každému, kdo o ni požádá.
Hezky řečeno.
Půjdeme?
Popletale.
Pojďte, Hagride.
Tak.
Esli... Esli chce někdo vopravdu něco zvědít, úplně mu stačí, když se bude držet pavouků.
Jo, ty ho zavedou, kam potřebuje.
Víc nemám co říct.
Jo, a někdo taky musí krmit Tesáka, co budu pryč.
Hodnej.
Hagrid má pravdu.
Bez Brumbála denně někoho napadnou.
Podívej!
Pojď!
Pojď, Tesáku.
Jdeme.
Cože?
Slyšels Hagrida.
"Držte se pavouků."
Oni ale míří do Temného lesa.
Proč pavouci?
Proč se nemůžeme držet motýlů?
Harry, to se mi nelíbí.
- Harry, to se mi vůbec nelíbí.
- Ticho!
Nemůžeme se vrátit?
Pojď.
Kdo je to?
Žádnou paniku.
Hagride, to jsi ty?
Jsme Hagridovi přátelé.
A ty?
Ty jsi Aragog, že?
Ano.
Hagrid do naší rokle ještě nikdy nikoho neposlal.
Má potíže.
Ve škole došlo k útokům na studenty.
Podezírají ho.
Myslí, že otevřel Tajemnou komnatu.
Jako kdysi.
To je lež.
Hagrid Tajemnou komnatu nikdy neotevřel.
- Tak ty nejsi ten netvor?
- Ne.
Netvor se narodil na hradě.
Já přišel k Hagridovi z daleké země, schovaný v něčí kapse.
- Harry! - Kuš!
Když ty nejsi ten netvor, kdo tenkrát zabil to děvče?
My o něm nemluvíme.
Je to stvůra z dávných časů, které se bojíme víc než koho jiného.
Ale viděls ji?
Z hradu jsem neviděl nic. Jen krabici, ve které mě choval Hagrid.
To děvče našli v nějaké umývárně.
Když z toho obvinili mě, odnesl mě Hagrid sem.
- Harry!
- Co je?
No tak děkujeme.
My zase půjdeme.
Půjdete?
To sotva.
Moji synové a dcery na můj příkaz Hagridovi neubližují.
Nemohu jim ovšem odepřít čerstvé maso, když tak ochotně přišlo mezi nás.
Sbohem, Hagridův příteli.
Už můžeme panikařit?
Znáš nějaká zaklínadla?
Jedno.
Na všechny ale nestačí.
Kdyby tu tak byla Hermiona.
Jdeme!
Arania exumai!
Jeď!
Snad jsme už vyvázli.
Arania exumai!
- Děkuju ti.
- Nemáš zač.
Rychle odsud pryč.
Jeď!
Tak dělej!
Dělej, přidej!
Tak dělej, jeď!
Zvedni to do vzduchu!
Páka se zasekla.
- Dělej!
Zaber! - Snažím se.
Držte se pavouků.
Jestli se Hagrid někdy vrátí, zabiju ho.
Jaký mělo smysl posílat nás tam?
- Co jsme tam našli?
- Jednu věc víme.
Hagrid Tajemnou komnatu neotevřel.
Byl nevinný.
Kéž bys byla s námi, chybíš nám.
Víc než kdy jindy.
- Co je to?
- Rone...
Proto šla Hermiona do knihovny ten den, co byla napadena.
Pojď.
"Ze strašlivých nestvůr, které známe, je nejvražednější bazilišek, který může žít i mnoho set let.
Okamžitá smrt čeká každého, kdo pohlédne do jeho očí.
Pavouci před ním prchají." Rone, to je ono.
Netvor ukrytý v komnatě je bazilišek.
Proto slyším, co říká.
Je to had.
Když ale lidi zabije pohledem do očí, proč nikdo neumřel?
Protože se mu nikdo do očí nepodíval.
Alespoň ne přímo.
Colin ho zahlédl přes hledáček.
Justin zřejmě baziliška viděl skrz Skoro bezhlavého Nicka.
Nick to dostal naplno, je to ale duch, a nemohl zase umřít.
A Hermiona měla zrcátko.
Určitě se jím dívala v chodbách za roh, kdyby se snad objevil.
A paní Norrisová?
Ta u sebe sotva měla foťák nebo zrcátko.
Voda.
Na podlaze byla ten večer voda.
Viděla jen baziliškův odraz.
"Pavouci před ním prchají."
- Všechno zapadá.
- Ale jak se pohyboval po hradě?
Obrovského hada by někdo viděl.
- Na to nám Hermiona dala odpověď.
- Potrubí?
Vodovodní trubky?
Vzpomínáš, co říkal Aragog o té dívce před padesáti lety?
Zemřela v koupelně.
Co když tam pořád je?
Myslíš Ufňukaná Uršula?
Všichni studenti se neprodleně vrátí do svých kolejí.
Všichni učitelě se dostaví na chodbu v druhém patře.
Jak vidíte, Zmijozelův dědic nám nechal další vzkaz.
Stalo se, čeho jsme se obávali.
Netvor si odnesl jednu studentku přímo do komnaty.
Musíme poslat studenty domů.
S Bradavicemi je asi konec.
Zdříml jsem si.
Co jsem propásl?
Netvor se zmocnil jedné studentky.
Nastala vaše chvíle.
- Neříkal jste právě včera večer, že celou dobu víte, kde je vchod do Tajemné komnaty?
No výborně.
Necháme vám netvora na starost, Zlatoslave.
- Vaše schopnosti jsou legendární.
- No dobrá.
Půjdu do svého kabinetu a připravím se.
Koho ten netvor odnesl, Minervo?
Ginny Weasleyovou.
"Její kosti zůstanou v Komnatě ležet navždy."
Ginny.
Lockhart je možná k ničemu, ale pokusí se dostat do komnaty.
Můžeme mu aspoň říct, co víme.
Profesore, máme pro vás jisté informace.
Vy někam jedete?
Ano, volají mě.
Je to nutné.
A co moje sestra?
To je velice neblahé.
Nikoho to nemrzí víc než mě.
Jste učitel obrany proti černé magii.
Nemůžete odjet.
Když jsem to místo vzal, neměl jsem v popisu práce...
Vy chcete utéct?
- Po tom, co jste psal v knihách?
- Knihy mohou zavádět.
- Ale napsal jste je.
Aby se prodávaly, lidi si museli myslet, že jsem to všecko dokázal.
Jste podvodník.
Přisvojil jste si zásluhy jiných čarodějů.
Umíte vůbec něco?
Ano!
Mám nadání pro Paměťová kouzla.
Jinak by ti čarodějové všechno vyžvanili a já už bych neprodal jedinou knihu.
Vlastně totéž musím udělat i vám.
Na to zapomeňte.
Kdo je tam?
Ahoj, Harry.
- Copak chceš? - Zeptat se, jak jsi umřela.
Ano, bylo to strašné.
Stalo se to právě tady, v téhle kabince.
Schovala jsem se, Olivie se mi posmívala kvůli brýlím.
Plakala jsem. A pak jsem slyšela někoho vejít.
- Kdo to byl, Uršulo?
- To nevím.
Byla jsem rozrušená!
Mluvili nějakým vymyšleným jazykem. Uvědomila jsem si, že je to nějaký chlapec. Řekla jsem mu, ať jde pryč!
- A pak jsem umřela.
- Zničehonic?
Jak?
Pamatuju se jen, že jsem viděla dvě obrovské žluté oči. Tamhle, u umyvadla.
To je ono.
To je ono, Rone.
Tohle je vchod do Tajemné komnaty.
Řekni něco.
Harry, řekni něco hadím jazykem.
Výborně, Harry.
Skvělá práce.
Takže...
Už mě nepotřebujete.
Ale potřebujeme.
- Vy první.
- Chlapci, k čemu to bude dobré?
Lepší vy než my.
To jistě.
Nechcete to zkusit sami?
Je tady dost ohavná špína.
- Tak dobrá.
Jdeme. - Harry.
Kdybys tam umřel, podělím se s tebou o svůj záchodek.
Díky, Uršulo.
Pamatujte, kdyby se něco hnulo, zavřete ihned oči.
Běžte.
Tudy.
- Co je tohle?
- Vypadá to jako had.
- Je to hadí kůže.
- Zatraceně.
Ten musel měřit dvacet metrů.
Nebo víc.
Hrozně statečnej chlap.
Konec dobrodružství, chlapci.
Ale nebojte se.
Svět se dozví náš příběh.
Jak jsem nestihl zachránit to děvče.
Jak jste tragicky přišli o rozum při pohledu na zdrápané tělo.
Takže...
Vy první, pane Pottere.
Rozlučte se s pamětí.
Zapomeňte!
- Rone!
Jsi v pořádku, Rone?
- Jo, jsem.
Ahoj.
Kdo jsi?
- Ron Weasley. - Vážně?
A kdo jsem já?
Kouzlo se obrátilo proti němu.
Nemá páru, kdo je.
Tohle je dost podivné místo.
Vy tu bydlíte?
- Ne.
- Vážně?
Co mám dělat?
Odházej ty kameny, abysme prolezli zpátky.
- Já najdu Ginny.
- Dobře.
Ginny!
Ginny, viď, že nejsi mrtvá?
Prober se!
Prosím, prober se!
Neprobere se.
Tom. Tom Raddle.
Proč myslíš, že se neprobere?
- Není snad...?
- Je naživu.
Ale jen tak tak.
- Ty jsi duch?
- Vzpomínka. 50 let uchovaná v deníku.
Studená jako led.
Ginny, viď, že nejsi mrtvá.
Prober se.
Pomoz mi.
Je tu bazilišek.
Nepřijde, než dostane rozkaz.
- Vrať mi mou hůlku, Tome.
- Nebudeš ji potřebovat.
- Musíme jít.
Musíme ji zachránit.
- To nemohu udělat, Harry.
Víš, čím víc Ginny slábne, tím víc sílím.
Ano, Harry, to Ginny Weasleyová otevřela Tajemnou komnatu.
Ne, to snad ne.
Určitě ne.
To Ginny poštvala baziliška proti mudlům a Filchově kočce, psala na stěny výhružné vzkazy.
- Ale proč?
- Poručil jsem jí to.
Umím být velice přesvědčivý.
Ne že by věděla, co dělá.
Byla, řekněme, jako v transu.
Pak jí moc deníku začala nahánět strach.
Pokusila se ho zbavit v dívčí koupelně.
A tam jsi ho našel ty.
Ten, s kým jsem se toužil setkat.
Proč ses se mnou chtěl setkat?
Abych tě poznal.
Proto jsem ti ukázal, jak jsem dopadl Hagrida,
- abys mi věřil.
- Hagrid je můj přítel.
- Tys to na něj shodli, co?
- Bylo to mé tvrzení proti jeho.
Jen Brumbál věřil v jeho nevinu.
Vsadím se, že tě Brumbál prokoukl.
Rozhodně mě potom velmi nepříjemně sledoval.
Věděl jsem, že by nebylo bezpečné otevřít komnatu, dokud studuju, tak jsem zanechal deník, na jehož stránkách by se zachovalo mé já, a tak jednou někdo mohl dílo
Tentokrát jsi ho nedokončil.
Lektvar bude za chvíli hotový a všichni zkamenělí budou zase v pořádku.
Já ti to neřekl?
Zabíjení mudlů už mě dál nezajímá.
Už několik měsíců mám nový cíl. A to jsi ty.
Jak mohlo dítě bez kouzelnických schopností přemoci největšího čaroděje všech dob?
Jak jsi mohl vyváznout jen s jizvou, zatímco lord Voldemort ztratil sílu?
Proč ti na tom tak záleží?
Voldemort přišel dlouho po tobě.
Voldemort je má minulost, přítomnost i budoucnost.
TOM RADDLE
JÁ JSEM LORD VOLDEMORT
Ty.
Jsi Zmijozelův dědic.
- Jsi Voldemort.
- Snad sis nemyslel, že bych si nechal jméno svého hnusného mudlovského otce?
Ne.
Vytvořil jsem si nové jméno. A věděl jsem, že se ho jednou všichni budou bát vyslovit, až se stanu největším čarodějem.
Největší čaroděj je Albus Brumbál.
Brumbála vyhnala z hradu už pouhá vzpomínka na mě.
Nikdy neodejde.
Dokud mu ti, co zbývají, zůstanou věrní.
Fawkes?
Tak tohle Brumbál posílá svému slavnému ochránci?
Ptáčka a starý klobouk?
Změřme síly lorda Voldemorta, dědice Salazara Zmijozela, a slavného Harryho Pottera.
Hadí jazyk tě nezachrání, Pottere.
Poslouchá jen mě.
Ne!
Tvůj pták možná baziliška oslepil, ale stále tě slyší.
Ano, Pottere, proces je téměř u konce.
Za pár minut bude Ginny mrtvá. A já přestanu být vzpomínkou.
Lord Voldemort se vrátí. Živý v plné síle.
Ginny.
Pozoruhodné, že?
Jak rychle proniká baziliškův jed do těla.
Hádám, že ti zbývá asi minuta života.
Brzy se setkáš se svou mudlovskou matkou, Harry.
Zvláštní, co dokáže hloupá malá knížka. Obzvlášť v rukou hloupé malé holky.
Co to děláš?
Přestaň!
Ne!
To všechno já.
Ale přísahám, já nechtěla.
Raddle mě donutil.
Harry, jsi zraněný.
To nic.
Ginny, musíš se odsud dostat.
Projdi komnatou a najdeš Rona.
Byl jsi skvělý, Fawkesi.
To já nebyl dost rychlý.
Jistě.
Fénixovy slzy mají léčivou moc.
Díky.
Je to za námi, Ginny.
Je po všem.
Zůstane jen vzpomínka.
Úžasné.
Jako nějaké kouzlo!
Oba jistě víte, že v posledních hodinách jste porušili asi všechny školní řády.
Ano, pane.
Mám dost důkazů k vyloučení.
Ano, pane.
Takže bude správné, když vás oba vyznamenám za mimořádné služby škole.
Díky, pane profesore.
Pane Weasley, najděte sovu, která doručí do Azkabanu příkaz k Hagridovu propuštění.
Chceme přece, aby se náš hajný vrátil.
Za prvé ti chci poděkovat.
Tam dole jsi musel prokázat hodně loajality.
Jinak bys nepřivolal Fawkese.
A za druhé. Vidím, že ti něco dělá starosti.
Mám pravdu, Harry?
Já jen, že...
Víte, pane, nemohl jsem si nevšimnout jistých věcí, jistých podobností mezi Tomem Raddlem a mnou.
Ach tak.
Jistě. Umíš mluvit hadí řečí, Harry.
Proč?
Poněvadž lord Voldemort to umí taky.
Pokud se nemýlím, Harry, předal ti něco ze svých schopností, když ti způsobil tu jizvu.
Voldemort přenesl své schopnosti na mě?
Ne úmyslně, ale ano.
Tak Moudrý klobouk měl pravdu.
Měl bych být ve Zmijozelu.
Ano. Máš mnoho vlastností, kterých si Voldemort velmi cení:
odhodlanost, vždy si víš rady, a pokud to mohu říct, jistou neúctu k řádům.
Proč tě tedy Moudrý klobouk poslal do Nebelvíru?
- Protože jsem to chtěl.
- Přesně tak, Harry.
A tím se od Voldemorta lišíš.
O tom, jací doopravdy jsme, nesvědčí naše schopnosti, ale naše volby.
Pokud chceš důkaz, že patříš do Nebelvíru, měl by sis tohle pořádně prohlédnout.
Opatrně.
- Godric Nebelvír. - Ano.
Ten, kdo sem patří, ho mohl vytáhnout.
Dobby.
Tak tohle je tvůj pán.
Sloužíš rodině Malfoyových.
To si s tebou pak vyřídím.
Uhněte z cesty, Pottere.
Tak je to pravda.
Vrátil jste se.
Když se rada dozvěděla, že dcera Artura Weasleyho byla unesena, povolala mě zpátky.
- Směšné.
- Několik z nich mělo dojem, že byste proklel jejich rodiny, kdyby nesouhlasili s odvoláním.
- Co si to dovolujete!
- Co prosím?
Vždy mi leželo a vždy mi bude ležet na srdci pouze blaho naší školy a jistě i studentů.
Pachatel byl odhalen, nebo ne?
Ale ano.
A kdo?
Kdo to byl?
Voldemort.
Ovšem tentokrát jednal přes prostředníka. Použil tohle.
Chápu.
Naštěstí ho pan Potter odhalil.
Doufám, že se žádné další staré školní potřeby lorda Voldemorta nedostanou do nevinných rukou.
Následky pro případného viníka by byly fatální.
Doufám, že pan Potter bude vždy po ruce, aby zasáhl.
Nebojte. Budu.
Brumbále.
Pojď, Dobby.
Odcházíme.
Pane profesore?
Mohl bych si tohle vzít?
Pane Malfoyi.
Pane Malfoyi!
Tohle je asi vaše.
Moje?
Nevím, o čem mluvíš.
Já myslím, že víte, pane.
Myslím, že jste ten deník strčil Ginny Weasleyové do kotlíku. Tehdy v Příčné ulici.
- Myslíš? - Ano.
Tak proč to nedokážeš?
Pojď, Dobby.
Otevři to.
Dobby!
Pán dal Dobbymu ponožku!
Cože?
Nic jsem ti...
Pán dal Dobbymu oblečení.
Dobby je volný.
Ukradls mi sluhu!
- Nedotýkejte se Harryho Pottera! - Avada...
Tvoji rodiče byli také soucitní hlupáci.
Pamatuj, Pottere!
Už brzy skončíš stejně uboze jako oni.
Harry Potter mě osvobodil.
Jak se může Dobby odvděčit?
- Jen mi něco slib.
- Cokoli, pane.
Už mi nikdy nezachraňuj život.
- Vítejte zpět, sire Nicholasi.
- Děkuji.
- Dobrý večer, sire Nicholasi.
- Dobrý večer.
- Rád vás vidím, sire Nicholasi.
- Děkuji.
Zdravím.
- Hermiono, vítejte zpět.
- Díky, sire Nicholasi.
Harry, je tu Hermiona.
- Vítej zpět, Hermiono.
- Je to skvělé.
Blahopřeju vám, že jste to vyřešili.
Hodně jsi nám s tím pomohla.
- Jinak bychom to nesvedli.
- Díky.
Prosím o pozornost.
Než začneme hodovat, prosím o potlesk pro profesorku Prýtovou a madam Pomfreyovou, jejichž lektvar z mandragory tak úspěšně vyléčil všechny proměněné v kámen.
Ve světle nedávných událostí škola za odměnu ruší všechny zkoušky.
Promiňte, že jdu pozdě.
Sova s příkazem k mýmu propuštění zabloudila.
Zatracenej pták jménem Errol.
Chtěl bych jen říct, že nebejt tebe, Harry, a Rona a taky Hermiony, byl bych eště... víte kde. Tak chci jen říct díky.
Bez tebe by to nebyly Bradavice.
KDO JÁ JSEM?
ZLATOSLAV LOCKHART
VZDÁLENÝ
Mahmute, tady máma.
Volala jsem už dřív, ale byl jsi pryč.
Opatruj se.
Hledáte někoho?
- Bydlí tady Mahmut Özdemir?
- Ano, bydlí tu. Jsem jeho příbuzný z domova.
- Zvonil jste?
- Nikdo neodpovídá.
Občas zvonek nezazvoní.
- Myslíte, že šel pryč?
- Neviděl jsem ho odcházet.
Dobré ráno, Kamile.
Mohl byste pro mě přijmout balík?
Někdy mi nedovolí to podepsat.
- Prosím, přesto to zkuste.
- Samozřejmě.
- Kamile.
- Ano? Běž koupit věci na seznamu.
Hned teď?
Ano, já musím vařit.
- Dobře. - Pospěš si.
Yusufe?
Promiň, úplně jsem zapomněl, že přijedeš.
To je v pořádku.
Žádný problém. Co je nového?
U nás doma se mají všichni pořád stejně.
Pracuješ pořád v továrně?
Ekonomická krize továrnu položila.
Můj otec byl propuštěn, pak já.
Teď není vůbec žádná práce.
Kolik lidí přišlo o práci? 1 000.
To je celé město plné lidí.
To je.
Co budeš dělat na lodi?
Budu pracovat jako plavčík nebo palubní průvodčí.
Budu dělat jakoukoliv práci, co pro mě budou mít. Námořníci vydělávají spoustu peněz, v amerických dolarech.
A uvidíš svět.
Na moři žádná ekonomická krize není. Dolary vynahradí inflaci.
Nemusí to být tak snadné.
Budeš pryč na dlouhých cestách.
Vydržíš takové osamocení?
Přemýšlel jsi o tom?
Víš, že rád cestuju.
Ale hlavní je vydělat peníze.
To proto jsem tady.
Já chci taky cestovat!
Ty jsi byl všude, tak proč ne já?
Všechny místa nakonec vypadají stejně.
Kolik dnů, než najdeš práci?
Nevím přesně.
V telefonu jsi říkal asi týden.
Hádám, že to zabere týden nebo tak.
Jo, asi týden.
V noci dávej pozor na past na myši.
Jestli na ni šlápneš, zůstaneš tam přilepený celou noc.
A nepoužívej záchod v koupelně.
Používej ten druhý.
Ten u vstupu?
Ano, a kouříme jenom v kuchyni.
- Dobře, tak dobrou noc.
- Dobrou noc.
Pojďte tudy.
Dobrý den.
Tudy připlouvají nákladní lodě?
Tady jsou v doku, ale kanceláře jsou v Karaköy.
Tady jsou v doku?
Ano, jsou, ale kanceláře jsou v Karaköy.
Takže nemůžu dostat práci přímo na palubě?
Ne. V pondělí běžte z dopravcům.
Přijdu.
Připrav to.
Jde o to, že přijdu s někým.
Ne, je to někdo z mého rodného města.
Přijdou nějaké holky?
Skvělé, dobře.
Budeme tam.
Uvidíme se zítra.
Ahoj.
Vítej zpátky.
Bože, to je zima. Je tak pozdě.
Začínal jsem si dělat starosti. Bože, ten sníh je hrůza.
Jak jsi mohl jít ven v takovém počasí?
Mám promočené ponožky. Můžu si je usušit na radiátoru?
Ano, můžeš.
Jak šlo shánění práce?
No, šel jsem dolů do přístavu.
Usuším si i boty.
Dobře. Zdá se, že v přístavu práci nenajdeš.
Řekli mi, ať v pondělí jdu do Karaköy.
Chodil jsem po Eminönü.
Radši si dám nové ponožky.
Peníze už tě nedělají šťastným.
A já myslím, že tady hledáš svou minulost. Odbíháš od tématu.
Možná, ale už jsi zapomněl na náš výstup na vrchol Reshko, abychom měli lepší záběr Bílého Údolí?
Tehdy jsi říkával, že bys dělal filmy jako Tarkovský.
Tak proč se snažíš na ty dny zapomenout?
- Fotografie je pasé.
- Ne, není. Hory taky.
Možná jsi to ty, kdo je vyřízený.
Ohlašuješ svoji smrt předtím, než se stane.
Nemáš právo pohřbít své ideály, nebo dělat všechno komerční.
Hej, Arife, kde jsou holky?
Všechny vycouvaly. Co tím myslíš?
Zamluvili jsme celou neděli.
Kde jsou? Ne tady.
v posraném kině nebo někde.
Sakra. Zase se z toho vykrucuješ.
Fotografie nebo ženy, čemu z toho dáváš přednost?
Dávám přednost fotografii. No tak.
Tohle sem normálně pasuje, ale je to moc volné.
Řekněte matce, ať to tady trochu omotá páskou.
Zdravím. Je tady balík.
Mám ho přinést? Prosím.
Jestli chceš, tak na něho počkám.
Dobře.
Pro lásku boží.
Nemůžeme nic najít, jakmile to odložíme. Tady to je.
- Díky.
- Hezký večer. Hezký večer i vám.
Je tady taky problém s pytlíkem na prach.
Pojďme k vám domů a ukážeme vaší matce, jak se tam dává.
- Myslím, že radši půjdu do postele.
Dobrou noc.
Uvidíme se zítra.
Mohl bys zavřít dveře?
Ahoj, mami, co děláš?
Ten zub už je lepší?
Proč nenecháš toho starého zubaře, Nuriho, ať se o to postará?
Protože Mahmut spí.
Jsem si jistý, že Nuri to napíše na dluh.
Jak vydělám, tak to zaplatím.
Řekni mu to. Za co se stydíš?
Jo, byl jsem tu kolem.
Řekli mi, že mám v pondělí jít do Karaköy.
Co dělá táta?
Není žádná šance, že ho továrna vezme zpátky.
Měl by si to přestat namlouvat.
Oni to vždycky říkají.
Už musím zavěsit.
Přestaň odkládat ten zub, mami, dobře?
Zase vám zavolám.
Můžu si vzít ten časopis támhle?
Na chvilku rozsvítím.
Je pozdě.
Vypnem to.
- Dobrou noc.
- Dobrou noc.
Víte, kde je námořnická kavárna?
Za tím kopečkem.
Můžu si tu sednout?
Ve tvém věku jsem si myslel to samé, ale poslouchej.
Pracuju na lodi už měsíce a nemám nic.
Nikdy jsem nemohl poslat domů žádné peníze.
Jsem švorc jako Tarzan. Poslouchej mě. Na lodi není žádná práce a žádné peníze.
Zapomeň na to, dokud je to ještě před tebou.
Je to prázdný sen.
Ahoj.
Pojď dál, Yusufe.
Sněží jako blázen.
Kde jsi doteď byl?
Zkoušel jsem sehnat práci.
A co bylo?
No, někteří řekli, že mi zavolají. Jiní řekli, že mám ještě přijít, nebo že o tom budou přemýšlet.
Co děláš?
Co můžu dělat?
Jenom to tak procházím...
Je s tou prací nějaký problém?
Ne, není žádný problém. Vypadá to, že chtějí někoho, kdo bude vystupovat jako ručitel.
Žádný ručitel, žádná práce.
To je snadné.
O to se postaráš. Ale já nikoho v Istanbulu neznám.
Nevím, co mám dělat.
Tady něco bylo.
Nezdá se, že bych...
Ta zatracená věc má 50 kanálů, ale je tam uplné prd.
Jaká ubohá napodobenina. Koukni na to.
Chci zavolat domů. Můžu použít telefon?
Dobře.
Telefon v zadní místnosti.
Dobře, jdi tam.
Odmítl nám to napsat na dluh?
To je parchant!
Až se vrátím, tak ho pořádně zmaluju.
Vymlátím mu zuby jeden po druhém.
Zapomeň na to. Pošlu ti nějaké peníze hned, jak seženu práci.
Mahmut jede do Anatolie udělat nějaké fotogtrafie, a říká, že bych měl jet s ním.
Jestli mi dá peníze, pošlu ti je. Potom ty peníze tomu parchantovi hodíš do obličeje.
Dobře, opatruj se.
Ta zasraná myš.
"Naše agentura v současnosti nepotřebuje lodní personál."
Zdravím.
Hledám práci na lodi.
Žádná místa nejsou. Dobře.
I tak díky.
Takže Kanada?
Orhan dostal velmi dobrou nabídku. Nechceme tuhle příležitost promarnit.
Kdy odjíždíte?
Za dva nebo tři týdny.
Na Nový rok budeme začínat nový život v nové zemi.
To je těžké.
Není to tak těžké, když toho nenecháváš moc za sebou.
Utratili jsme spoustu peněz za doktory. To je jeden důvod prodat dům.
To urovnáme.
Ale pořád myslím na tu věc s dítětem.
Jak si můžou být jistí, že se to stalo kvůli tomu potratu, co jsi měla?
Jenom říkají, že potrat je nejpravděpodobnější důvod.
Byla jsem tři měsíce těhotná, jestli si pamatuješ.
Pamatuju.
Ale měli jsme se rozvádět. To proto jsem ho nechtěl.
Neobviňuju tě. Vážně.
Nedělej si s tím starosti.
Měla bys navštívit doktora v Kanadě.
Pochybuju, že jeden potrat může způsobit neplodnost. My jsme tomu nejdřív taky nevěřili.
Šli jsme k různým doktorům.
Ale tak to je.
Já už jsem se s tím smířila, ale pro Orhana je to těžké.
Má opravdu rád děti.
Řekla jsem mu, že bychom se mohli rozejít.
On nechce.
Je prázdná.
Vezmi si jednu z těchhle námořnických cigaret.
jak můžeš ten hnus kouřit?
Pořád prosvítá slunce.
Trošku to zvedni.
Zdá se to dobré. Nevidíš to?
Teď je to ono.
Zvedni trochu to světlo.
Nech to.
Neviděl jsi mě, jak jsem to předtím dělal?
Proč jsme zastavili?
Otevři to okýnko.
Bože, to je místo na fotografování.
Nejlepší je fotit seshora.
Ovce vepředu a jezero vzadu.
Mám nachystat foťák?
Mahmute?
Kašlem na to.
Proč se otravovat? Hned ho nachystám.
Zapomeň na to.
Kamile, polož to sem na koberec.
Mahmute, tady je sestra.
Máma je nemocná.
Jedeme na pohotovost.
Zavolej mi.
Mahmute, kde sakra jsi?
Máma je v nemocnici.
Zítra ji budou operovat. Zůstávám s ní. Moje dítě tím trpí a moje práce taky.
Mohl bys aspoň přijet a pomoct.
Jak můžeš odmítat pořídit si mobil?
Jsi tak nezodpovědný.
- Bože, já jsem unavený.
- Vezmi si to.
Není to moc?
V tom případě mi něco vrať.
Když zase budeš dělat fotky, rád bych zase jel s tebou.
Co se děje, mami?
Nemůžeš spát?
Bolí to.
Přímo tady.
Možná jsou to jen plyny.
Myslíš, že bych se měla trochu projít?
Dobrá, zkusíme to.
Vezmi i to sérum.
Tak pojď.
Drž to sérum výš.
Výš, výš.
Jinak se objeví krev.
Pomalu.
Bolí to víc, když ležím.
Nemoc se objeví, když ji nejmíň čekáš.
A ty tak moc kouříš! Nerozumím, proč tak moc kouříš.
Nemůžu přestat, mami. Zkoušel jsem to...
Ano, můžeš.
Nejdřív to omezit a pak se toho uplně vzdát.
Ještě kousek, drahoušku.
Nemůžu v tomhle domě nic najít.
Zavřu dveře, ať to ztiším.
Yusufe, jsi tam?
Tady Mahmut.
Jestli jsi doma, zvedni telefon.
Ahoj, Mahmute.
Kde jsi byl?
Volal jsem ti celý den.
Však víš, šel jsem...
Jak se daří tvojí mámě?
Vzali jsme ji domů. Odpočívá.
Poslyš... dnes večer u sebe doma něco mám.
Mohl by ses tak do desíti vypařit?
Jasně, půjdu do Beyoglu nebo tam okolo.
Musím to vyřídit. Chápu.
Parchant.
Hele na to.
Ten zmetek.
Čuně!
- Už je pryč?
- Kdo je pryč?
Však víš.
Kouřil jsi v obýváku? Ne, nekouřil.
No tak, přestaň lhát.
Smrdělo to tu, když jsem vešel.
A na podlaze byl popel.
Pamatuješ na ten den, kdy jsme kouřili spolu?
Myslel jsem, že jsi tu kouřil taky.
Poslouchej mě!
Když se otočím zády, využiješ toho.
Taky jsem ti říkal, abys splachoval záchod, například.
Ne, neříkal.
To ti musím říkat?
Ještě ses to ve svém věku nenaučil?
Když jsi host, musíš být trochu opatrný.
Nejswem den doma a ty všude nasviníš.
Mám spoustu starostí a teď musím uklízet tvůj bordel?
Poslouchej... už žádné kouření ani v kuchyni.
Nechal jsem toho.
Dobře.
Co myslíš?
Koupil jsem ho pro svou neteř.
Není skvělý?
Co se stalo s tou prací na lodi?
Ještě nic konkrétního.
Čekám na nějaké konečné slovo.
Kdy to budeš vědět jistě?
Nevím. Pořád běhám po místech.
Všichni říkají, že mi dají vědět za pár dnů.
Pojedeš zpátky domů, jestli nenajdeš práci? V žádném případě.
Tak co sakra budeš dělat?
Jestli se teď vrátím do vesnice, nikdy se nedostanu pryč.
A v továrně žádná práce není.
Tak jaké máš plány?
Vypni tu zasranou věc. Na něco se tě tu ptám.
Mohl bys mi sehnat práci v továrně na obklad?
Jistě, právě na tebe čekají.
Nemyslíš, že recese zasáhla i tady?
Třeba potřebují hlídače nebo něco takového.
Hlídače?
dva dny sám tady a podívej, co se stalo.
Nemáš žádný kredit.
Jakou práci bys mohl dělat, kdyby tě najali?
Sadit fazole, pracovat jako palubní průvodčí, nebo co?
No tak, Mahmute. Nebuď na mě tak tvrdý.
Jen chci, aby ses jich zeptal.
Já bych pro tebe udělal to samé.
Nikdy jsem je o nic nepožádal.
Tohle město tě změnilo.
Poslyš, chlapče, slyšel jsi někdy o hrdosti?
Nemůžeš ji jen tak vyhodit na smetiště.
Co by jsi ztratil, kdybys to zkusil?
Ty víš prd. Pouštíš si pusu na špacír.
Myslíš, že je to tak snadné?
Dělám pro ně fotky už 10 let.
A ani jsem nedostal slevu na obklad na balkón.
Přijdeš sem z venkova a hledáš někoho, kdo tě protlačí. Neděláš si starosti s tím, získat nějaké dovednosti.
Začneš hledat bratrance, poradce, kohokoliv.
CHceš mít všechno naservírované na tácu. Já jsem tu dělal všechno sám.
Přišel jsem do Istanbulu bez groše.
Ty naskočíš do autobusu, aniž bys myslel dopředu, a staneš se břemenem.
Ta zasraná myš nevyleze z kuchyně.
My jsme se chytli, ale ta potvora ne.
Vypni to!
Máš nějakou muziku Sezen Aksu? Ne.
Kdo je ten "Bak" na všech těch cédéčkách?
Co hledáš?
Hodinky.
Viděl jsi je?
Jaké?
Stříbrné kapesní hodinky.
Ne, ty jsem neviděl.
Jsi si jistý?
Rozhodně.
Kdybych viděl, řekl bych ti. Proč bych neřekl?
Kde jsi je měl?
V prostředním šuplíku ve svém stole.
Kdy jsi je tam dával?
Jen před měsícem.
Použil jsem je jako rekvizitu při svém posledním focení.
Přísahám, že jsem je neviděl.
Možná jsi je dal někam jinam... nebo jsi je dal příteli.
Zapomeň na to.
To není tak důležité.
Samozřejmě, že je to důležité.
Prostě toho nech, dobře?
Sakra.
Haló?
Mahmute, ahoj, to jsem já, Nazan.
Ahoj, Nazan, jak se máš?
Zítra odjíždíme a chtěla jsem se rozloučit.
Zítra?
Tak brzy?
Jo, letadlem v 9:00.
Možná už se nikdy neuvidíme.
Ještě jednou jsem ti chtěla poděkovat za podepsání těch papírů.
Zapomeň na to. To nic nebylo.
Můžeš chvilku vydržet?
Dobře, můžeme mluvit.
Když jsem tehdy odešla, měla jsem hrozný pocit.
Nechci odjet a cítit se takhle.
Byla jsem k tobě poněkud odměřená kvůli svým citům.
Ale po všech těch letech pro to není žádný důvod. To nevadí.
Zapomeň na to.
Nazan, poslyš...
Myslím, že jde Orhan.
Musím zavěsit.
Dobře.
Co ses chystal říct?
Řeknu ti to někdy jindy.
Opatruj se. Dobře.
Ahoj.
Ahoj.
Přísahám, že jsem je nikdy neviděl.
Dobře, dost! Ani jsem nevěděl, kde jsou.
Přestaň nad tím přemýšlet!
Už o tom nechci víc slyšet.
Bože, to je povaha.
Nech ji.
Správce se o ni zítra postará.
Bude celou noc takhle pištět.
Co můžeme dělat? Zvládneš to?
Ano, zvládnu. Ale jak ji odlepím?
Není třeba.
Dej to celé do sáčku. Zavři ho a vyhoď to do smetí.
Takhle živou?
Co jinémo můžeme dělat?
Pro Ebru.
Mají souseda, Nicka.
Nika přitahuje Brigita, ale Anu přitahuje Nik.
Tak je tomu dokud Brigita nedostane dopis z Argentíny.
Brigita čte emailovou správu. Gigi! Dostala jsi můj vzkaz?
Prosím, zavolej mi.
Milující John. P.S: Dostala jsi květiny?
Je snad hloupý? Minulou noc jsem ti řekla, že je konec.
Promiň.
(A neříkej mi GiGi.)'
Ano, Johne!
Jo, dostala jsem přáníčko, květiny i čokoládu .
Ale mezi náma je stejně konec. promiň!
Jo a ještě, štastné narozeniny! Hmm! Muži!
Pojď Charley, honem.
Pošta, Brigito.
Charley a já máme poštu.
Dej mi tu poštu, Charley.
Pusť to, Charley.
Oh, účet za telefon, plyn, elektřinu.
Áh, co je to? Hmm, balíček pro tebe, Brigoto.
Oh, skvěle. Co je to?
Oh, drahá Brigito, toto dorazilo pro tebe a já jsem ti vyrobila toto.
Oh, ho-ho, oh to jsi celá ty, Brigito!
Matka!
'Pře sedmi lety jsme byl přátelé na dopisování (pen pal=pero kamarád).'
- Byli jsme prátelé na dopisování.
No jo, už jsi vzpomínám, to je Hector!
On byl můj kamarád na dopisování před sedmi lety.
'Mluvím aglnlicky dobře nyní.' Mluvím dobře anglicky. Mluvím anlgicky dobře nyní – 'a přijedu do Anglije.'
Oh, latino-američané!
'Chtěl bych s tebou spát.
No jasn, on tu chce zůstat.
But ehm.. co pravidla?
Ooh, a Latin American here, ooh, like Ricky Martin!
Vysoký, pohledný, bohatý!
Tak ehm.. kdy přijede?
oh nech mě se podívat.
Oh, pátého listopadu.
Oh, jé.. to je Nick! Ahoj, modelky!
Skvěléééé.
Naše mlíko.
Myslíš mlíko co jsi si půjčil před třemi týdny.
Oh, díky Nicku.
[mluví směšným italským přízvukem] Já nezapomenu na nic!
Co si dáš k pití, Nicku?
Uhh.
Jsem říkala, Co si dáš k pití, Nicku? Oh!
Prominň.
Nic díky.
Oh, ehm.., Brigitina kamarádka přijede. Oh vážně. Aha.
Z Argentíny. Wow!
Z Argentíny!
Jaká je?
Ona je on!
Ne holka, ale kluk.
Tvrdý chlápek, jo!
Proč jsem ti ještě neukázal, jak to dělat správně!
Proč ne?
proč net!
Jestli se ještě jednou dotkneš mého kola, tak jseš mimo!
Jsem řekla ...
M-I-M-O, mimo! !
Ahoj.
Ahoj.
Jsem nazýván Argentína.
Ty myslíš'Jsme nazýván Hector.' Ty jsi nazývána Hector?
Oh, ne, ne, ne, Já jsem nazývána Annie. Já jsem nazýván Annie. Ne!
ona myslí 'Já jsem nazýván Hector,
Jsem z Argentíny.'
Ty jsi z Argentíny!
Pojď dovnitř!
ANNIE [posílá email] 'AhojNadia.
Ahoj.
Nazdar modelky!
Já nezapomenu na nic!
Nick je tak hloupý, dotknul se mého kola.
Nikdo nebude používat mé kolo, nikdo, je to jasné?
Jsem nazýván Argentína.
Má auta.
Ty si hraješ s auty?
Ano, ty si hraješ, ne?
Já si hraju s auty.
On si hraje s auty!
Jo, je to skvělé!
Dobře.
Já bydlím zde. Ty bydlíš v muzeu?
Starých věcí?
Ano, já mám plno starých věcí.
Bydlím v muzeu.
Dobře, děkujeme ti Hectore a naní ti ukážeme byt.
Toto je ložnice.
Děkuji.
Who-hey!
Kde spíte vi?
Jednu?
Já mám dvacet.
Dvacet? Jasně, bydlím v muzeu, s dvaceti ložnicemi. Oh!
Ha-ha-ha, velmi vtipné, ha, dvacet ložnic!
Dobře, ty můžeš spát zde.
Oh, děkuju.
Ale, ne, ne, ne, Hectore!
To je postel. Postel?
Zde je polštářek. Oh, díky.
Oh, toto je samozřejmě televize. Prostě relaxuj, já musím jít do koupelny. Pšš!
Svatá dobroto, co budume dělat? Hraje si s autíčky!
On není atraktivní argentinec.
Ale je roztomilý.
A je zdvořilý.
Ale to oblečení!
Oh, on je tak staromódní.
Mm, musí jít.
Pokojová služba.
Ahoj.
Oh, ty kdo jsi velmi rychlý, dobře
Moje zavazadla jsou v přízemí. Co?
Přineste je nahoru, prosím.
Co to děláte?
Zatahal jsem, vy přijít, vy jste majordomus.
Já jsem Nick, Já bydlím vedle. Oh, já, ...
Oh, Hector, z Argentiny.
Kde jsou holky?
Oh oni zde bydlí.
Jasně, já vím. Kde je Bridget?
Bridget, dala mi todle.
Nazdar Nicku!
Máš hlad?
Koupíme ti oběd. Co by jsi chtěl jíst?
Nick, Hector, spřáteltese.
Nicku, nauč Hectora truchu anglicky.
Yeah, dobře, Já naučím Hectora trochu anglicky.
OK, todle je trouba.
Tohle je trouuu ba.
Anin pes spí v troubě.
Anin pes spí v troubě.
So you say "Annie!
"Annie!
Pes je v troubě!"
Co, Bridget.
Oh, oh drahý.
Dobře Bridget má ráda silné muže, obvzláště se silnými nohami. Dobře já jsem silný. Vážně?
Ujedeš 50 kilemetrů na kole?
Dobře jdi na to, předveď mi to. Jasně, podívej!
Adios, Amigo!
Ah, Bridget, Annie, oběd!
Ryba s hranolky!
Jo, oběd, Hectore.
Podívej Bridget,50 kilometrů.
Oh, Annie, pes je v troubě.
Ouh!
Čau všechno v pořádku?
Skvěéélí!
uf!
Já jsem, jak to říkáte?
... sprchu.
jasně, potřebuji sprchu.
Dobře a je to!
Použil mé kolo!
Yeah, a řekl že pes je v troubě!
kde je Charley?
Jaký to ale špatný, špatný chlapec. Musí jít! Může zůstat s tebou Nicku?
Ah-ah, promiňte dámy.
Ale prosímtě Nicku, vždyť má rezervní pokoj
Ani nápad, to není můj problém. On musí jít, hned teď! Ale on je ve sprše.
To mě nazajímá!
Hector, prosím pojď ven, mi s tebou chceme mluvit.
Já mám rád rybu z hranolky, Já ...
Hector, prosím pojď ven, mi s tebou chceme mluvit. OK, okamžik prosím! Já mám rád rybu z hranolky!
Ano, vi jste mě chtěli.
Mi jsme přemýšleli, mi... Mi, mi....
máme problem.
Je to jako. Pokračujte, řekněte mu to! Yes, Bridget
Hectore, ta věc se má tak ...
Zůstaňte zde, já s ním promluvím.
Hectore, můžu na slovíčko?
Ricky Martin!
The Romero family.
Jedna z nejbohatších rodin v Argentině. Kdo jsou taditi?
My služebnictvo.
No mé služebnictvo.
Jo, mé automobily.
Hectore, ty jsi bohatý!
Proč zůstáváš zde?
Mají tě lidé rádi pro tvé peníze?
Zmilkni, Nicku.
Hector zůstane s námy, ne stebou, Hector.
Hectore prosím říkem mi Gigi!
Oh, Charley, tady jsi byl.
Oh Annie, pes je v troubě. troubě?
Jo Nick je dobrý učitel angličtiny.
Jasně, vlemi dobrý učitel angličtiny!
Ráda bych viděla znovu tvé fotky.
Oh, sladké dětské autíčka!
Nejsou dětské!
Dnes Hector přjede a je to noc ohně.
Pojdmě pařit!
Jaký typ hudby máš rád?
Jo, hudby, však víš, soul, funk, dance.
Sleduj, jako todle.
Zajímavé.
Já tanším tak nějak takhle. [Oh!
].
Chápu to, chápu to.
Ahoj.
Oh, yeah, to je skvělé, jistě, přistup.
Rychle schovej se Hectore.
Jsem pryč, Já dužím dva týdny nájemného!
Aaah!
Příště v EXTRA uvidíte– spolubydlící jsou nakupovat pro hectora.
Mám rybu, Sméagouši!
Přitáhni ji.
Dělej!
Déagole!
Déagole!
Déagole...
Dej nám to, Déagole, zlatíčko.
Proč?
Protože mám narozeniny a chci to.
Můj milášku.
Prokleli nás.
Říkali nám vrah.
Prokleli nás a vyhnali nás.
Glum. Glum. Glum.
A my jsme plakali, milášku.
Plakali jsme, že jsme tak sami.
chutňoučká a měkoučká
A my jen chceme si rybku chytit.
Tak slaďoučká
A zapomněli jsme, jak chutná chleba jak šumí stromy jak hladí vítr.
Dokonce jsme zapomněli, i jak se jmenujeme.
Můj milášku!
Vzbuďte se!
Vzbuďte se!
Vzbuďte se, ospalové.
Musíme jít, ano.
Musíme jít, a hned.
Vy jste vůbec nespal, pane Frodo?
Já zas až moc.
Už musí být pozdě. Ne.
Není pozdě.
Ještě není ani poledne.
Dny jsou pořád temnější.
Pojďte!
Musíme jít!
Není čas!
-Teprve až pan Frodo něco sní.
Hlouposti, není čas se loudat.
Tumáte.
A co ty?
Ne, já nemám chuť.
Alespoň ne na lembas.
Same.
Tak dobře.
Moc nám toho nezbylo.
Musíme šetřit, jinak nám dojde.
Jen to snězte, pane Frodo.
Rozpočítal jsem to.
Mělo by to vystačit.
Na co?
Na cestu domů.
Pojďte, hobitci.
Už jsme blízko.
Blizoučko Mordoru.
Tady nikde není bezpečno.
Honem.
Je dobré.
Rozhodně pochází z kraje.
Dolanské listí.
Jako bych byl zpátky u Zeleného draka.
-Zelený drak.
-Žejdlík piva v ruce. Nohy na stole po celodenní tvrdé práci.
Až na to, že vůbec nevíš, co těžká práce je.
Vítejte, pánové v Železném pasu!
Vy zatracení lumpové!
Že jste nás ale prohnali... A teď si tady hodujete a kouříte!
Sedíme tu na poli vítězství a těšíme se ze zasloužených příjemností.
Zejména to solené vepřové je výborné.
Solené vepřové?
-Hobiti.
-Máme rozkazy od Stromovouse, který převzal správu nad Železným pasem.
Mladý pán Gandalf!
Jsem rád, že jste přišel.
Dřevo, kámen, vodu, pařezy, to zvládnu.
Ale tady je potřeba zvládnout čaroděje zamčeného ve své věži.
Ukaž se.
Buďte opatrní.
I v okamžiku své porážky je Saruman nebezpečný.
Tak mu prostě setneme hlavu a hotovo.
Ne.
Potřebujeme ho živého.
Potřebujeme s ním mluvit.
Vyhrál jsi mnoho válek a zabil mnoho mužů, králi Theodéne a poté se usmířil.
Cožpak bychom si nemohli navzájem radit, tak jako kdysi, můj starý příteli?
Cožpak bychom nemohli žít v míru, ty a já?
Budeme žít v míru. ...až zaplatíš za spálení Západního Úvalu a za děti, které tam leží mrtvé!
Budeme žít v míru, až životy vojáků jejichž těla byla rozsekaná i když už leželi mrtví u bran Hlásky, budou pomstěny.
Až budeš viset na šibenici pro výsměch vlastních vran.
...potom budeme žít v míru.
Šibenice a vrány?
Jak dětinské!
Co chceš, Gandalfe Šedý?
Nech mě hádat.
Klíč od Orthanku.
Nebo snad klíč od samotného Barad-duru společně s korunami sedmi králů a holemi Pěti Čarodějů?
Tvá zrada už stála mnoho životů.
Tisíckrát víc lidí je teď v nebezpečí.
Ale ty je můžeš zachránit, Sarumane.
Znáš záměry nepřítele.
Takže jsi sem přišel pro informace.
Nějaké pro tebe mám.
Něco propuká v srdci Středozemě.
Něco, co jsi neviděl.
Ale Oko to spatřilo.
Dokonce už teď využívá své převahy.
Jeho útok přijde brzy.
Všichni zemřete.
Ale to ty přece víš Gandalfe, že ano?
Nemůžeš si myslet, že bude tento hraničář někdy sedět na Gondorském trůně.
Tento vyhnanec, objevivší se odnikud, nebude nikdy korunován králem.
Gandalf mu bez obav obětuje tyto nejbližší ty, které prohlašuje že má rád.
Řekni mi, jaká slova útěchy jsi věnoval tomu půlčíkovi před tím, než jsi ho poslal vstříc zkáze.
Ta cesta, na kterou jsi ho poštval mohla vést pouze ke smrti.
Už jsem slyšel dost!
Zastřel ho. Zapíchni mu šíp do chřtánu.
Ne.
Pojď dolů, Sarumane..
...a tvůj život bude ušetřen.
Nech si svůj soucit a svoje slitování.
Není mi k ničemu!
Sarumane tvá hůl je zlomená.
Grímo, nemusíš být s ním.
Nebyl jsi vždy takový, jaký jsi teď.
Kdysi jsi byl mužem Rohanu.
Pojď dolů.
Mužem Rohanu?
Co je Rohan? Jen stodola s doškovou střechou, kde zbojníci páchnou pitím a jejich spratci se válejí na zemi se psy.
Vítězství v Helmově Žlebu nenáleží tobě, Theodéne Koňáku.
Jsi podřadný syn velkých otců.
Grímo pojď dolů.
Osvoboď se od něj.
Osvoboď?
On nikdy nebude volný.
Ne
Lehni čokle!
Sarumane! Znáš Sauronovy nejhlubší záměry.
Řekni nám co víš!
Stáhni své strážce a já ti řeknu, kde dojdeš své zkázy.
Nebudu zde držen v zajetí.
Rozešli zprávu všem našim spojencům a do každého kouta Středozemě, který stále zůstal svobodný.
Nepřítel postupuje proti nám.
Potřebujeme vědět, kde udeří.
Sarumanova špína už odplouvá.
Vrátí se sem stromy.
Mladé stromy.
Divoké stromy.
Pipine!
-Kořeny a větve!
Peregrine Brale!
To si vezmu, chlapče.
Tak pospěš.
Dnes večer si připomínáme ty, kdo dali život za tuto zemi.
Sláva vítězným padlým.
Sláva!
Bez přestávek.
Žádné rozlévání a žádné dávení.
Takže to je hra v pití?
Kdo vydrží, vyhrává.
Na co budeme pít? Tak pijme na vítězství!
Na vítězství!
Jsem rád, že jsi šťastná.
Je to čestný muž.
Oba jste čestní muži.
Náš lid k vítězství nedovedl Théoden Rohanský.
Neposlouchej mě.
Jsi mladá.
A dnešní večer patří tobě.
Jsou to trpaslíci, kdo chodí plavat s malými, vlasatými ženami.
Něco cítím.
Nepatrné brnění v prstech.
Myslím, že to na mě působí.
Co jsem říkal?
Už nevydrží.
Konec hry.
Kdybys prošel celý svět, kdybys vypil každý sud,
Nikdy nenajdeš pivo tak zlatavé Nikdy nenajdeš pivo tak zlatavé, jaké pijeme u nás doma jaké pijeme u nás doma.
Můžeš pít své patoky Můžeš jich vypít litry
Ale jediné skutečné pivo
Pipine!
Ale jediné skutečné pivo najdeš u Zeleného draka
Děkujeme vám!
O Frodovi žádné zprávy?
Nic.
Ani slovo.
Máme čas.
Frodo je každým dnem blíž k Mordoru.
Víme to?
Co ti říká srdce?
Že Frodo žije.
Ano.
Ano, žije.
Moc nebezpečné.
Moc nebezpečné.
Zloději.
Ukradli nám ho.
Zabít je.
Zabít je.
Zabít je oba.
Ticho!
Nesmí je vzbudit
Nesmí to teď zkazit.
Ale oni vědí.. Oni vědí.
Podezřívají nás.
Co to říká, milášku, má lásko?
Ztrácí snad Sméagol nervy?
Ne.
Nikdy.
Sméagol nenávidí ošklivé hobitky.
Sméagol je chce vidět mrtvé.
A taky uvidí.
Sméagol už to jednou udělal.
Dokáže to znova.
Je náš!
Náš
Musíme dostat miláška zpět.
Trpělivost, má lásko.
Nejdřív je k ní musíme přivést.
Přivedeme je k točitým schodům.
Ano, ke schodům.
Pak pořád nahoru, půjdeme po schodech, až přijdeme k tunelu!
A až vejdou dovnitř... Víckrát nevyjdou.
Ona má pořád hlad.
Ona vždycky potřebuje jídlo.
Musí jíst.
Dostává jen špinavý skřetíčky.
A ti nechutnají dobře, viď, milášku?
Ne.
Vůbec nechutnají dobře, má lásko.
Hladoví po chutnějším mase.
Po hobitím mase.
A až zahodí kostičky a prázdné šatičky, potom ho najdeme... a vezmeme ho pro mě!
Pro nás.
Ano, myslel jsem pro nás.
Glum...
Milášek bude náš jen co bude po hobitcích!
Ty proradnej červe!
Ne! Ne!
Pánešku!
Ne, Same! Nech ho!
Slyšel jsem to přímo od něho.
Chce nás zamordovat.
Nikdy!
Sméagol by neublížil mouše.
To ten hnusný tlustý hobit nenávidí Sméagola a vymýšlí si ošklivé lži.
Ty mizerná ponravo!
Já ti rozbiju hlavu!
Same!
Já že jsem lhář?
Ty jsi lhář!
Když ho zaženeš, jsme ztraceni!
-To je mi jedno.
Já to nedokážu pane Frodo! Nebudu čekat, až nás zabije!
Já ho pryč nepošlu.
Copak to nevidíte?
Je to lotr.
Sami to nedokážeme, Same.
Bez průvodce ne.
Potřebuju tě mít na své straně.
Já přece jsem na vaší straně, pane Frodo.
Já vím, Same, já vím.
Důvěřuj mi.
Pojď, Sméagole.
Kolik je hodin?
Ještě se nerozednívá.
Zdálo se mi, že vidím velkou vlnu jak stoupá přes pláně nad hory.
Já jsem stála na okraji. Pod mýma nohama byla zcela temná hlubina.
Za mnou svítilo světlo ale nemohla jsem se otočit.
Mohla jsem tam jenom stát a čekat.
Noc mění mnoho myšlenek.
Spi, Éowyn.
Spi dokud můžeš.
Hvězdy jsou zahalené.
Na Východě se něco hýbe.
Neusínající zloba.
Nepřítelovo Oko je v pohybu.
Co děláš?
Pipine!
Pipine?
Pipine.
-Zbláznil ses?
-Jen se na to chci podívat.
-Jen ještě jednou.
Dej to zpátky.
Pipine!
Ne.
Pipine.
Je tady.
Vidím tě.
Pipine!
Pomoc!
Gandalfe!
Pomozte mu někdo!
Pipine!
Hlupáku bralovská!
Podívej se na mne.
Gandalfe, odpusťte mi.
Podívej se na mne!
Co jsi tam viděl?
Strom.
Byl tam bílý strom na kamenném nádvoří.
Byl mrtvý.
Město hořelo.
Minas Tirith.
Tos viděl?
Viděl jsem...
Viděl jsem jeho.
Slyšel jsem v hlavě jeho hlas.
A co jsi mu pověděl?
Mluv!
Zeptal se mě na jméno.
Neodpověděl jsem.
Mučil mě.
Co jsi mu pověděl o Frodovi a o Prstenu?
Pipin neměl v očích žádnou lež.
Je to hlupák, ...ale poctivý hlupák.
Neřekl Sauronovi o Frodovi a Prstenu nic.
Měli jsme zvláštní štěstí.
Pipin zahlédl v palantíru zlomek nepřítelova plánu.
Sauron se chystá napadnout Minas Tirith.
Porážka u Helmova Žlebu ukázala nepříteli jednu věc:.
že se objevil Elendilův dědic.
Lidé nejsou tak slabí, jak myslel.
Ještě existuje odvaha. A dost síly vyzvat ho k boji.
Toho se Sauron bojí.
Nebude riskovat, že se lidé Středozemě spojí pod jednou vlajkou.
Srovná Minas Tirith se zemí, ...než se na trůn lidí vrátí král.
Rozsvítí-li se gondorské majáky, Rohan musí být připraven k válce.
Pověz mi... Proč bychom měli jet na pomoc těm, kdo nám na pomoc nepřijeli?
Co jsme Gondoru dlužni?
-Já půjdu.
-Ne!
-Musí být varováni.
-Budou.
Ty musíš do Minas Tirith jinudy.
Jdi po proudu řeky. Vyhlížej černé lodě.
Pochopte.
Rozběhly se věci, které se nedají zastavit.
Pojedu do Minas Tirith. A nepojedu sám.
Ze všech zvědavých hobitů jsi ty, Peregrine Brale, ten nejhorší.
Honem!
Honem!
Kam jdeme?
Proč jsi tak zvědavej?
Proč musíš vždycky do všeho strkat nos?
-Já nevím.
Nemůžu si pomoct.
-To teda ne.
Mrzí mě to.
-Víckrát to neudělám.
-Copak nechápeš?
Nepřítel myslí, že Prsten máš ty.
Bude tě hledat, Pipe.
Musejí tě odsud dostat pryč.
A ty... ty pojedeš se mnou.
Smíšku?
Dělej.
-Jak daleko je Minas Tirith?
Tři dny cesty letu nazgúla.
A radši doufej, že nemáme žádného v zádech.
Tumáš.
Něco na cestu.
Poslední Dolanské listí.
Vím, že už ti došlo.
Moc kouříš Pipine.
Ale uvidíme se brzo.
Že jo?
-Já nevím.
Nevím, co se bude dít.
Smíšku.
Běž, Stínovlase.
Ukaž nám, co znamená spěch.
Smíšku!
Smíšku!
Vždy mě následoval kamkoliv jsem šel... ..už před tím, než jsme vyrostli.
Možná jsem ho dostával do nejrůznějších potíží ale vždy jsem tam byl, abych ho z nich dostal ven.
A teď je pryč.
Stejně jako Frodo a Sam.
Jednu věc jsem se o Hobitech naučil:
Většinou jsou to pěkně tvrdí chlapíci.
Spíš tvrdohlaví.
Je to Bral.
Veďte ji nejbezpečnější cestou.
V Šedých přístavech kotví loď.
Čeká, aby ji odvezla přes moře. Poslední cesta Arwen Undómiel.
Nic tě tu nečeká jen smrt.
Paní Arwen nemůžeme otálet.
Paní!
-Pověz mi, co jsi viděl.
-Arwen.
Máš dar předvídání. Co jsi viděl?
Pohlédl jsem do tvé budoucnosti a viděl smrt.
Ale i život.
Viděl jsi dítě.
Viděl jsi mého syna.
Ta budoucnost je téměř pryč.
Ale ztracená není.
Nic není jisté.
Některé věci jisté jsou.
Pokud ho nyní opustím, budu toho věčně litovat.
Je čas.
Z popela oheň znovu vzplane, ze stínů světlo vzejde náhle.
Až skují ostří polámané nekorunovaný zase bude králem.
Nech znovu skout meč.
Máš studené ruce.
Život Eldar tě opouští.
To jsem si zvolila.
Otče, ať chceš, nebo nechceš, už není žádná loď, která mne odsud může odvézt.
Právě jsme vjeli do Gondorské říše.
Minas Tirith.
Město králů.
Z cesty!
To je ten strom.
Gandalfe, Gandalfe...
Ano, gondorský Bílý strom.
Králův strom.
Pán Denethor ovšem není král.
Je jen správce. Stará se o trůn.
Teď pořádně poslouchej.
Pán Denethor je Boromirův otec.
Podat mu zprávu o smrti jeho milovaného syna by bylo nemoudré.
A nezmiňuj se o Frodovi. Ani o Prstenu.
A také nic neříkej o Aragornovi.
Vlastně bude lepší, když vůbec nebudeš mluvit, Peregrine Brale.
Buď zdráv, Denethore,synu Ecthelionův, pane a správce Gondoru.
Přicházím v tuto temnou hodinu se zprávami a radou.
Třeba přicházíš vysvětlit tohle.
Třeba jsi mi přišel povědět, proč je můj syn mrtev.
Boromir zemřel, aby nás zachránil. Mého příbuzného a mne.
-Padl, když nás bránil před mnoha nepřáteli.
Pipine
Nabízím vám svou službu, takovou, jaká je, abych splatil svůj dluh.
Toto je můj první příkaz.
Jakto, že ty jsi unikl a tak mocný muž, jakým byl můj syn, ne?
I ten nejmocnější muž může být zabit jediným šípem a Boromir byl probodám mnoha.
Vstaň.
Můj pane, bude čas pro Boromira truchlit. Ale ne nyní.
Přichází válka.
Nepřítele máš na prahu.
Byla ti svěřena obrana města.
Kde jsou gondorská vojska?
Dosud máš přátele.
Nejsi v tom boji sám.
Vzkaž Théodenovi Rohanskému.
Rozsviť majáky.
Myslíš si, že jsi moudrý, Mithrandire.
Ale přes všechnu svou lstivost moudrý nejsi.
Myslíš, že jsou oči Bílé věže slepé?
Viděl jsem víc, než tušíš.
Levou rukou bys mě chtěl použít jako štít proti Mordoru, a pravou by ses mě snažil nahradit.
Vím, kdo jede s Théodenem Rohanským.
Ano.
Doslechl jsem se o Aragornovi, synu Arathornovu.
A říkám ti, já se nepokloním tomu hraničáři ze severu, poslednímu z odraného domu, který už dávno ztratil panství.
Nemáš pravomoc bránit návratu krále, správce.
Vláda v Gondoru je moje!
A ničí jiná!
Pojď.
Všechno je marné.
Dokonce by použl svůj žal jako maskování.
Po tisíc let stálo toto město.
A nyní z rozmaru šílence padne.
A Bílý Strom, strom krále už nikdy znovu nepokvete.
Proč ho stále hlídají?
Hlídají ho, protože mají naději.
Chabou a slábnoucí nadeji, že jednoho dne rozkvete.
Že král přijde a jeho město bude takové, jaké bylo kdysi než začalo chátrat.
Stará moudrost se ztratila a východ byl ztracen.
Králové si dělali hrobky mnohem skvostnější, než domy ve kterých žili.. ..a lpěli na jménech předchůdců svého rodu více, než na jménech svých synů.
Bezdětní Pánové seděli v letitých síních a přemítali o heraldice nebo ve vysokých, studených věžích kladli otázky o hvězdách.
A tak lid Gondoru padli do zhouby.
Linie králů skončila.
Bílý Strom odumřel.
Vláda Gondoru byla předána méně významným mužům.
Mordor.
Ano, tam leží.
Toto město vždy leželo v jeho stínu.
Blíží se bouře.
To není dílo přírody.
Je to Sauronova práce
Oblaka kouře, které posílá vstříc svým hostitelům.
Mordorští orkové nemají rádi denní světlo tak zakrývá tvář slunce aby usnadnil jejich cestu do války.
Až stín Mordoru dosáhne města, začne to.
Takže Minas Tirith působivé.
-Takže kam dál?
-Oh, na to už je příliš pozdě, Peregrine.
Neopustíme toho město.
Pomoc musí přijít k nám.
Teď musí být čas na přesnídávku.
Aspoň by byl na lepším místě, kde stále mají čas na přesnídávku.
My ale nejsem na lepším místě.
Pane Frodo?
Co je?
Mám takový pocit.
Myslím, že už se nevrátíme.
Ano, vrátíš se.
Samozřejmě, že se vrátíš.
To jsou jen morbidní myšlenky.
Půjdeme tam a zase zpátky jako pan Bilbo.
Uvidíte.
Mysím, že byly tyto země kdysi součástí Gondorského královstí.
Kdysi dávno, když existoval král.
Pane Frodo, podívejte se.
Král má znovu korunu.
Pojďte, Hobbitci!
Nesmíme se zastavovat.
Myslím, že je to jen obřadní postavení.
Tedy že ode mne doopravdy neočekávají, že budu bojovat.
Nebo ano?
Teď jsi ve službách správce.
Budeš dělat, co ti řekne, Peregrine Brale.
Směšný hobite.
Strážce citadely.
Už nejsou vidět hvězdy.
Nadešel čas?
Ano.
Je tak ticho.
To je jen hluboký nádech před skokem do vody.
Nechce se mi do boje.
Ale čekat na pokraji bitvy, které se utéct nedá, je ještě horší.
Je nějaká naděje, Gandalfe?
Pro Froda a Sama?
Nikdy nebyla velká naděje.
Jen bláhová naděje.
Náš nepřítel je připravený.
Shromáždil všechny síly.
Nejen skřety, ale i lidi. Legie Haradských z jihu žoldáky z pobřeží. Všichni odpovědí na volání Mordoru.
Bude to konec Gondoru, jak jej známe.
Tady uhodí kladivo nejtvrději.
Bude-li dobyta řeka, padne-li posádka v Osgiliathu, bude pryč poslední ochrana města.
My máme Bílého čaroděje.
To musí něco znamenat.
Gandalfe?
Sauron teprve zjeví svého nejstrašnějšího služebníka, který povede mordorská vojska do války.
Toho, jehož prý nemůže zabít žádný živý muž.
Černokněžného krále Angmaru.
Ty už ses s ním potkal.
Bodl Froda na Větrově.
Je to Pán nazgúlů největší z Devítky.
Jeho doupě je v Minas Morgul.
Mrtvé město.
Moc ošklivé.
Plné nepřátel.
Rychle!
Rychle!
Uvidí nás.
Pojďte...
Podívejte.
Našli jsme to.
Cestu do Mordoru.
Tajné schody.
Tak lezte.
-Ne!
Pane Frodo!
-Tamtudy ne!
-Co to dělá?
-Ne!
Volají mě.
Schovejte se!
Schovejte se!
Cítím jeho nůž.
Konečně to přichází. Největší bitva našeho věku.
Pojďte odsud, hobitci. Lezeme.
Musíme nahoru.
Šachovnice je připravena. Figurky jsou v pohybu.
Nahoru, nahoru, nahoru po schodech půjdeme.
A pak do tunelu.
Hej, co je v tom tunelu?
Poslouchej mě.
Poslouchej pozorně.
Jestli se mu něco stane, budeš se zodpovídat mně.
Jeden pocit, že není něco v pořádku, jeden chloupek se mi naježí na zátylku a je konec.
Žádný Podraz. Žádný Podlez.
Je s tebou konec.
Rozumíš?
Sleduji tě.
O čem jste si povídali?
O ničem. Jenom jsme si něco vyjasňovali.
Peregrine Brale, mám pro tebe úkol.
Další příležitost pro jednoho z Krajanů, aby ukázal, co je zač.
Nesmíš mě zklamat.
Za řekou je velmi ticho.
Orkové odpočívají.
Armáda se možná přesunula.
Poslali jsme zvědy do Cair Andros.
Pokud orkové zaútočí ze severu, budeme to vědět.
Ticho.
Zabij ho!
Nejdou ze severu.
K řece!
Rychle!
Rychleji.
Taste meče.
Amon Dín.
Maják! Maják na Amon Dínu vzplanul!
Zahořela naděje.
Majáky Minas Tirith!
Majáky vzplály!
Gondor volá o pomoc!
A Rohan odpoví.
Svolejte Rohiry.
Shromáždi vojsko v Šeré Brázdě.
Každého, koho najdeš.
Máš na to dva dny.
Třetí den vyjedeme do Gondoru a do války.
Gamlingu. Můj pane.
Objeď celou Jízdmarku.
Povolej každého zdravého muže do Šeré Brázdy.
-Pojedeš s námi?
Jen do tábora.
Je zvykem žen ode dvora rozloučit se s muži.
Muži našli svého velitele.
Budou tě následovat do bitvy, i na smrt.
Dal jsi nám naději.
Promiňte.
Mám meč.
Přijměte ho prosím.
Nabízím Vám své služby, králi Théodene.
A já je rád přijímám.
Bude z tebe Smíšek, panoš Rohanský.
Koňáci.
Přál bych si mít možnost svolat legii trpaslíků, špinavou a po zuby ozbrojenou.
Tví příbuzní necítí potřebu zapojit se do války.
Obávám se, že válka již dorazila i na jejich vlastní území.
Takže před branami Minas Tirith se rozhodne o osudu našeho věku.
Přišla naše hodina!
Jezdci Rohanu, složili jste přísahy!
Nyní je splňte!
Pánu a vlasti!
Faramire!
Nezadržíme je.
Město je ztraceno.
Zavel k ústupu.
Pojedeme do Minas Tirith.
Pozor!
Kryjte se!
Ústup.
Zpátky k Minas Tirith!
-Utíkejte!
Utíkejte!
Věk lidí skončil.
Čas skřetů nastal.
To je Mithrandir. Bílý jezdec!
Otevřít!
Mithrandire.
Prolomili naši obranu. .
Zabrali most a západní břeh.
-Pluky skřetů překračují řeku.
-Jak předpověděl Pán Denethor.
-Už dlouho tenhle osud předvídal
-Předvídal a nic neudělal!
Faramire?
To není první půlčík, který ti přišel do cesty.
Ne.
Vy jste viděl Froda a Sama?
Kde, kdy?
V lthilienu.
Gandalfe, jdou k Morgulskému údolí.
A pak do průsmyku Cirith Ungol.
Co to znamená?
Co se stalo?
Faramire, pověz mi všechno.
Takhle bys sloužil svému městu?
Riskoval bys jeho zničení?
Udělal jsem, co jsem uznal za vhodné.
Co jsi uznal za vhodné.
Poslal jsi Prsten Moci do Mordoru v rukou hloupého půlčíka.
Měl být přinesen sem do Citadely , kde by byl uchován v bezpečí.
Ukryt. V temnotě hluboko ve sklepeních aby nebyl používán. Dokud by nebylo zbytí.
Nepoužijl bych ten prsten. Ani kdyby se Minas Tirith hroutila v troskách a já jediný ho mohl zachránit.
Vždycky jsi chtěl vypadat důstojně a laskavě jako staří králové.
Boromir by pamatoval na potřeby svého otce.
Přinesl by mi královský dar.
Boromir by ten prsten nepřinesl.
Natáhl by po něm ruku a vzal si ho. Podlehl by.
-Nevíš o něm nic!
-Nechal by si ho pro sebe.
A až by se vrátil, už bys svého syna nepoznal.
Boromir mi byl oddaný! Nebyl to nějaký čarodějův žák!
Otče?
Synu.
Odejdi.
Opatrně, pánešku. Opatrně.
Hodně dlouhý pád.
Moc nebezpečné, ty schody.
Pojďte, pánešku.
K Sméagolovi.
Pane Frodo!
Zpátky, ty tam!
Nedotýkej se ho!
Proč nemá rád chudáška Sméagola?
Co mu kdy Sméagol udělal?
Pánešku?
Pánešek nese těžké břemeno.
Sméagol ví.
Těžké, těžké břemeno.
Ten tlustý to nechápe.
Sméagol se o páneška postará.
On ho chce.
Potřebuje ho.
Sméagol mu to vidí na očích.
Brzičko vás o něj požádá.
Uvidíte.
Tlustý vám ho vezme.
Vyšli všechny legie.
Nezastavuj útok, dokud nebude město dobyto.
Všechny je pobij.
A co čaroděj?
Já ho zlomím
Kde jsou Théodenovi jezdci?
Přijede rohanské vojsko?
Mithrandire?
Vaše nejlepší obrana je teď odvaha.
Co sis myslel, Peregrine Brale?
Jakou službu muže Hobit nabídnout velkému vládci Lidí?
Udělal jsi dobře.
Šlechetné skutky by neměli být ověřovány chladnou logikou.
Připojíš se k věžní stráži.
Nenapadlo mě, že najdou uniformu, která by mi padla.
Kdysi patřila mladému chlapci z města.
Velmi hloupému který strávil mnoho hodin zabíjením draků, místo aby studoval.
-Byla Vaše?
-Ano, byla moje.
Můj otec ji pro mě nechal vyrobit.
Ehm Jsem vyšší, než jste býval Vy.
I když už nejspíš neporostu, maximálně do šířky.
Mně taky nikdy neseděla.
To Boromir byl vojákem.
Byli si tak podobní, on a můj otec.
Pyšní. Možná tvrdohlaví. Ale silní.
Myslím, že jste silný v jiném smyslu.
A Váš otec to jednoho dne zjistí.
Přísahám věrnost a službu Gondoru. V míru i válce živ i umíraje od... Od této hodiny nadále dokud mě můj Pán nepropustí nebo mě nevezme smrt.
A já na to nezapomenu, ani neopomenu odměnit to, čeho se mi dostane.
Věrnost láskou. Udatnost ctí.
Nevěrnost pomstou.
Nemyslím, že bychom měli opouštět obranné linie, které tak dlouho držel tvůj bratr.
-Co ode mne chceš?
-Nevzdal bych se řeky ...a pelennorských pevnůstek bez boje.
Je nutné znovu dobýt Osgiliath.
Pane, Osgiliath je plný nepřátel.
Ve válce se musí riskovat.
Má nějaký velitel odvahu plnit vůli svého pána?
Přál by sis, aby to bylo naopak.
Abych já zemřel a Boromir žil.
Ano. To bych si přál.
Když jsi přišel o Boromira, udělám místo něho, co budu moci.
Kdybych se vrátil, smýšlej o mně lépe, otče.
Záleží na tom, jak se vrátíš.
Co děláš?
Slídíš, ty slídile?
Slídíme?
Slídíme?
Tlustý hobit je vždycky tak zdvořilý.
Sméagol jim ukazujetajné cestičky které by nikdo jiný nenašel a oni řeknou, že slídíme?"
Slídíme?
Moc milý přítelíček.
Ano, milášku.
-Moc pěkné.
Prostě jsi mě polekal, nic víc.
A co jsi vlastně dělal?
Slídil.
Tak dobře.
Ať je po tvém.
Promiňte, že vás budím, pane Frodo.
Musíme dál.
Ještě je tma.
Tady je pořád tma.
Je pryč!
-Elfský chléb.
-Cože? To je všechno, co máme.
On ho sebral.
Určitě!
Sméagol?
Ne, chudášek Sméagol.
Sméagol nerad ošklivý elfský chlebíšek.
Lžeš, mizero!
Co jsi s ním udělal?
On ho nejí.
-Nemohl ho sebrat.
-Koukněte.
Co je to?
Drobečky na kabátě.
On ho sebral.
On ho sebral.
Já ho viděl.
Vždycky se cpe, když pánešek nekouká.
To je sprostá lež!
Ty hnusnej dvojtvářnej slídile!
Ty mě...
Nech toho!
Same! -Já ho zabiju!
-Same!
Mrzí mě to.Já nechtěl zajít tak daleko.
Byl jsem jenom naštvaný.
Odpočiňte si trošku.
Jsem v pořádku. -Ne.
Ne. Nejste v pořádku. Jste vyčerpaný.
To ten Glum.
Tohle místo.
Ta věc, co máte na krku.
Mohl bych trochu pomoct.
Mohl bych to chvíli nést. Chvíli to nést... Mohl bych to chvíli nést...
Podělit se o tu tíhu... Podělit se o tu tíhu... tíhu, tíhu.
Jdi pryč!
Já si to nechci nechat.
Já chci jen pomoct.
Vidíte?
Vidíte?
Chce ho pro sebe.
Zavři hubu!
Jdi pryč! Padej odsud!
Ne, Same. Ty jdi.
Je mi to líto, Same.
Ale on lže.
Poštval vás proti mně.
Už mi nemůžeš pomáhat.
To nemyslíte vážně.
Jdi domů.
Faramire!
Faramire!
Vůle tvého otce se obrátila v šílenství.
Nezahazuj svůj život tak zbrkle.
Má věrnost patří Gondoru.
Toto je město mužů Númenoru.
Rád obětuji svůj život, abych ochránil jeho krásu jeho vzpomínky, jeho moudrost.
Tvůj otec tě miluje, Faramire.
Než přijde konec, vzpomene si.
Umíš zpívat, mistře Hobite?
No ano.
Tedy, na náš národ dost dobře.
Ale my nemáme žádné písně pro velké síně a zlé časy.
Proč by měly být vaše písně nevhodné pro mé síně?
Zazpívej mi něco.
Svou cestu znám Kam se dát už vím
Domov kdesi v dáli spí
Dny zebou, mrazivé se zdají Je vzdálený náš vzácný Kraj
Kéž nás vedou
Hvězdy zářivé Zatím však zakrývá nás
Stín Marš!
Marš!
Z cesty králi.
Můj pane.
Buďte pozdraven, pane.
Grimbolde, kolik?
Přivádím asi 500 mužů ze Západních úvalů.
Z Bažin nás přišlo dalších 300, králi Théodene.
-Kde jsou jezdci od Sněžné?
-Žádní nepřišli, pane.
Šest tisíc kopí.
Ani polovic toho, v co jsem doufal.
Šest tisíc nebude stačit na proražení mordorských linií.
Přijdou další.
Každá ztracená hodina uspišuje porážku Gondoru.
Počkáme do svítání, pak musíme jet.
Koně jsou neklidní a muži klidní.
Znervózňuje je stín hory.
Ta cesta tam kam vede?
To je cesta do Černoboru, ke dveřím pod horou.
Kdo se tam odváží, nikdy se už nevrátí.
Ta hora je zlá.
Aragorne.
Pojďme se najíst.
Tak.
Pravý rohanský panoš.
Jsem připraven!
Promiňte.
Není zas tak nebezpečný.
Není ani ostrý.
Tak to je chyba.
Tupým mečem moc skřetů nepobiješ.
Pojď.
Do kovárny.
Běž!
Neměla bys ho povzbuzovat.
A ty bys o něm neměl pochybovat.
Nepochybuji o jeho srdci, jen o délce jeho paže.
Proč by tu měl Smíšek zůstat?
Má stejný důvod jít do války jako ty.
Proč by nemohl bojovat za ty, které miluje?
Víš stejně málo o válce, jako ten Hobit.
Až se ho zmocní strach a objeví se krev, výkřiky a děs války myslíš si, že zůstane a bude bojovat?
Utekl by. A udělal by dobře.
Válka je záležitostí mužů, Éowyn.
Volím smrtelný život.
Kéž bych ho mohla spatřit ještě jednou.
Pane?
Král Théoden vás očekává, můj pane.
Nechám vás o samotě.
Pane Elronde.
Přicházím kvůli té, kterou miluji.
Arwen umírá.
Dlouho nepřežije zlo, které se nyní šíří z Mordoru.
Světlo Večernice slábne.
Jak Sauronova síla roste, její síla slábne.
Arwenin život je nyní svázán s osudem Prstenu.
Dolehl na nás Stín, Aragorne
Přišel konec.
Nebude to náš konec, ale jeho.
Jdeš do války, ale ne k vítězství.
Sauronova vojska pochodují na Minas Tirith. To víš.
Tajně však posílá jiné vojsko, které zaútočí od řeky.
Od jihu pluje loďstvo korzárů.
Za dva dny budou ve městě.
Je jich na tebe příliš mnoho, Aragorne.
Potřebuješ víc mužů.
Žádní nejsou.
Jsou tu ti, kdo sídlí v hoře.
Vrahové zrádci.
Ty bys volal do boje? V nic nevěří.
Nikoho neposlouchají.
Krále Gondoru poslechnou.
Andúril, Plamen západu. Skutý z úlomků Narsilu.
Sauron jistě nezapomněl na Elendilův meč.
Meč, který byl zlomen, se vrátí do Minas Tirith.
Muž, který vládne tímto mečem, může povolat vojsko smrtonosnější než všechna, jež chodí po této zemi.
Odlož Hraničáře.
Staň se tím, kým ses zrodil.
Jdi cestou do Černoboru.
Dávám naději lidem.
Sám si neponechávám žádnou.
Proč to děláš? Válka se odbývá na východě.
Nemůžeš odjet v předvečer bitvy.
Nemůžeš opustit vojáky.
Éowyn...
Potřebujeme tě tady.
Proč jsi přišla?
Ty nevíš?
Miluješ jen stín a myšlenku.
Nemohu ti dát to, co hledáš.
Přál jsem ti to nejlepší od té doby, co jsem tě poprvé spatřil.
Kam se chceš ztratit?
Tentokrát ne. Tentokrát musíš zůstat, Gimli.
Nepoučil ses o paličatosti trpaslíků? Radši se s tím smiř.
Jdeme s tebou, hochu.
Co se děje?
Kam jede?
To nechápu.
Pane Aragorne!
Proč odjíždí v předvečer bitvy?
Odjíždí, protože není naděje.
Odjíždí, protože musí. Přišlo příliš málo můžů.
Nemůžemeporazit mordorská vojska..
Ne nemůžeme.
Ale přesto se s nimi utkáme v boji.
Zanechal jsem pokyny.
Lidé budou místo mne poslouchat tebe.
Zaujmi můj stolec ve Zlaté síni.
Kéž dlouho uhájíš Edoras dopadne-li bitva špatně.
Jakou jinou povinnost mi udělíš, můj pane?
Povinnost?
Ne.
Chtěl bych vidět tvůj úsměv.
Ne smutek pro ty, jejichž čas nadešel.
Dožiješ se obnovy těchto dnů.
A nebudeš si zoufat.
Jaké vojsko by se zdržovalo v takovýchto končinách?
Prokleté.
Kdysi dávno Muži z hor složili přísahu poslednímu gondorskému králi, že mu přijdou na pomoc. ...Že přijdou bojovat.
Ale když přišel čas, když byl Gondor v zoufalé tísni uprchli a zmizeli do temné hory.
A tak je lsildur proklel a oni nikdy nespočinou, dokud nesplní svůj slib.
Kdo je povolá ze šedého soumraku? Zapomenutý lid.
Dědic toho, jemuž složili svou přísahu.
Přijde ze severu. Povede ho nutnost. Projde dveřmi na Stezky mrtvých.
Něco mi ukrádá teplo krve.
Cesta je zavřena.
Zbudovali ji ti, kdo jsou mrtví.
A Mrtví ji střeží.
Cesta je zavřena.
Brego!
Já se smrti nebojím.
Tohle je neslýchané.
Elf půjde do podzemí a trpaslík se neodváží? Oh.
Do smrti by se mi smáli.
Musíme jet nalehko a rychle Máme před sebou dlouhou cestu.
Lidé i zvířata musejí dojet v plné síle.
Malí hobiti do války nepatří, pane Smělmíre. Všichni mí přátelé šli do boje.
Styděl bych se zůstat doma.
Do Minas Tirith jsou to tři dny tryskem a nikdo z mých jezdců tě nemůže vézt jako břemeno.
Chci bojovat.
To je mé poslední slovo.
Pojedeš se mnou.
Má paní?
Seřadit! Do šiku!
Tryskem vpřed!
Jeďte do Gondoru!
Co je? Co vidíš?
Vidím obrysi mužů.
A koní. Kde?
Prapory jako cáry mraků.
Kopí jako křoví skrz závoj mlhy.
Mrtví se blíží.
Byli povoláni. Mrtví?
Povoláni?
Věděl jsem to.
Velmi dobře.
Velmi dobře!
Legolasi!
Nedívejte se dolů.
Kdo to vstupuje do mé říše?
Ten, kdo od tebe žádá věrnost.
Mrtví nedovolují živým projít.
Mně to dovolíte.
Cesta je zavřena.
Vybudovali ji ti, kdo jsou mrtvi.
A mrtvým zůstane.
Cesta je zavřena.
Teď musíte zemřít.
Vyzývám vás, abyste splnili přísahu!
Nikdo kromě krále Gondoru mi nemá co přikazovat.
Ten meč byl zlomen.
Byl znovu skut.
Bojujte za nás a získejte zpátky svou čest.
Co říkáte?
Co říkáte?
Ztrácíš čas, Aragorne. Žádnou čest neměli.
Jako živí, natož mrtví.
Jsem lsildurův dědic.
Bojujte za mne a já budu mít vaši přísahu za splněnou.
Co říkáte?
Máte mé slovo!
Bojujte a já vás propustím! Co na to říkáte?
!
Zůstaňte, zrádci!
Budeme bojovat.
Otevřete bránu! Rychle!
Rychle!
Neříkejte, že padl.
Stáli proti přesile. Nikdo nepřežil.
Strach.
Celé město jím páchne.
Ulehčeme jim v jejich trápení. Vypusťte zajatce.
Katapulty!
Mí synové jsou mrtví.
Můj rod skončil.
On žije!
Rod správců selhal. Potřebuje léky, můj pane.
Můj rod skončil!
Pane!
Rohan nás opustil.
Théoden mě zradil.
Opusťte svá místa!
Zachraň se, kdo můžeš!
Pospěšte, vojáci.
Na hradby!
Braňte hradby!
Tady!
Vraťte se na místa!
Pošlete ty hnusné obludy do propasti!
Pozor!
Dolů na nižší úroveň.
Nepodléhejte strachu!
Stůjte na svých místech!
Bojujte!
Miřte na zlobry!
Pobijte zlobry!
Sundejte je!
Odražte je! Peregrine Brale!
-Vždyť jsi nás zavolal do boje.
Tohle není místo pro hobita.
Pěkný strážce citadely! A teď zpátky nahoru.
Honem!
Co to děláš, špíno? ! Dveře nepodlehnou.
Jsou příliš silné.
Vrať se tam a rozbijte je.
Nic je neprolomí.
Grond je prolomí.
Přivezte vlčí hlavu.
Grond! Grond! Grond!
Dál nepůjdete.
Do Gondoru nevstoupíte.
Kdo jsi, že nám zakazuješ vstoupit?
Miř pořádně.
A máte to. Tak.
Varovali jsme vás.
Připravte se na nalodění.
Co je to tady?
Pánešek musí dovnitř, do do tunelu.
Když to vidím, nechce se mi tam.
Je to jediná cesta.
Dovnitř nebo zpátky.
Někdy sem chodí skřeti.
Honem!
Tudy.
Je to lepkavé.
Sméagole?
A tobě, Frodo Pytlíku, dávám světlo Eärendila, naší nejmilovanější hvězdy.
Kéž je ti světlem v temných místech, až všechna ostatní světla zhasnou.
Muška hloupá kampak kouká?
Tak ono to uteklo, milášku?
To jsme nebyli my!
My jsme to nebyli!
Sméagol by páneškovi neublížil.
Slíbili jsme Musíte nám věřit.
Hrozně mě to mrzí, Same.
Tento úkol byl určen tobě, Frodo z Kraje.
Zvědové hlásí, že Minas Tirith je obklíčena.
Spodní patra jsou v plamenech.
Všude legie nepřítele postupují.
Připravte se! Odvahu, Smíšku. Brzy bude konec.
Má paní jsi sličná a statečná, máš pro co žít a mnozí tě milují.
Vím, že už je pozdě se obrátit.
Vím, že již nemá cenu doufat.
Kdybych byl rohanským rytířem, schopným velkých skutků....
Ale já nejsem.
A vím, že nemohu Středozemi zachránit.
Chci jen pomoci svým přátelům.
Frodovi.
Samovi. Pippinovi.
Přeji si víc, než cokoliv jiného, abych je mohl znovu vidět.
Jsem správce domu Anárionů.
A tak budu nyní odpočívat.
Proč ti hlupáci utíkají?
Lépe zemřít dříve, než později.
Žádný náhrobek pro Denethora a Faramira.
Žádný dlouhý pomalý spánek balzamované smrti.
Budeme hořet jako dávní pohanští králové.
Přineste dřevo a olej.
Jste gondorští vojáci!
Pusť ho, ty mrcho.
Už se ho nedotkneš.
Pane Frodo.
Vzbuďte se.
Nenechávejte mě tu samotného.
Nechoďte tam, kam za váma nemůžu.
Nespíte.
Co je to? Vypadá to, že si Odula trochu zalaškovala.
Zabila ho, co?
Ne.
Ten není mrtvej. Není mrtvý?
Ďobne ho žihadlem, a on zvadne jako leklá ryba.
Pak si na něm smlsne.
Čerstvou krev. Vemte ho do věže.
Samvěde, ty hlupáku.
Dům jeho ducha se hroutí.
Hoří...
Není mrtvý.
On není mrtvý!
Ne!
Ne!
On není mrtvý!
Sbohem, Peregrine, synu Paladinův. Propouštím tě ze svých služeb.
Jdi si a umři, jak se ti zdá být nejlepší.
Nalijte olej na dřevo!
Hněte s tím!
Gandalfe!
Ustupujte!
Ustupte za druhou hradbu!
Odveďte ženy a děti!
Odveďte je pryč!
Ustupte! Pojďte!
Gandalfe!
Gandalfe!
Denethor zešílel!
Vrať se zpátky do hlubin.
Propadni do nicoty, která čeká tebe i tvého pána.
Nepoznáš smrt, když ji vidíš, starče?
Selhal jsi.
Odvahu pro naše přátele.
Utvořte řady červi.
Éomere, veď svůj éored na levé křídlo.
Na křídlo!
Gamlingu, ty následuj královu zástavu středem.
Grimbolde, ty veď svou družinu napravo, až budeš za zdí.
Nebojte se žádné tmy!
Vzhůru, jen vzhůru, jezdci Théodenovi!
Kopí se budou třást!
Štíty budou praskat!
Jeďte! Jeďte!
Jeďte vstříc zkáze a konci světa!
Smrt!
Smrt!
-Smrt!
-Smrt!
-Smrt!
Pal!
Smrt!
Zastavte to šílenství! Na bitevním poli dnes můžeš zvítězit ale síli, která povstala na východě nelze porazit .
Nažeňte je do řeky!
Vezmi otěže.
Nečekal jsem takový konec.
Ne, tady cesta nekončí.
Smrt je jen další cesta, ...kterou se všichni musíme dát.
Šedá dešťová záclona tohoto světa se rozestře a promění se v stříbrné sklo.
A pak to uvidíš.
Co, Gandalfe?
Co uvidím? Bílé břehy a za nimi... daleký zelený kraj za rychlého rozbřesku.
No To není tak zlé.
Nažer se jeho masa.
Zabiju tě, jestli se ho dotkneš.
Nevstupuj mezi nazgúla a jeho kořist.
Pozdě jako vždycky. Pirátská verbež!
Čeká tu práce.
Tak pojďte, mořské krysy!
Lezte z lodí!
Je jich tady dost pro oba.
Ať zvítězí ten nejlepší trpaslík.
Blázne.
Mne nemůže zabít žádný muž.
Teď zemři.
Já nejsem muž.
Šestnáct!
-Sedmnáct!
Smíšku!
Legolasi!
Třiatřicet, čtyřiatřicet.
Stejně se to počítá za jednoho
Tak teda pojďte!
Znám tvoji tvář.
Éowyn.
Mé oči se zatmívají.
Ne.
Ne.
Zachrání m tě.
To už jsi udělala.
Éowyn... Mé tělo je zpřelámáno.
Musíš mě nechat odejít.
Jdu ke svým otcům, v jejichž mocné společnosti se nyní nebudu stydět.
Éowyn.
Propusť nás.
Špatný nápad.
Tihle hoši se v nouzi náramně hodí, i když jsou mrtví. Dal jsi nám slovo.
Považuji vaši přísahu za splněnou. Jděte.
Pokoj vám.
Smíšku.
Ne!
Ne!
Smíšku!
Smíšku!
Smíšku.
Smíšku, to jsem já.
Pipin.
Já věděl, že mě najdeš. Ano.
Opustíš mě?
Ne, Smíšku.
Budu se o tebe starat.
Ruce pryč! !
Ta lesklá košilka je moje.
Jde k Velkému oku spolu se vším ostatním.
Já si nedám poroučet od smradlavých morgulských krys.
Šáhni na ni a já ti vrazím do břicha tuhle kudlu.
Ten prevít mě chtěl zapíchnout. Zabte ho!
To je za Froda!
A za Kraj!
A to je za mýho starýho tátu!
Přestaň pištět, ty hnojná kryso.
Zapíchnu tě jako prase.
Ne, když tě zapíchnu dřív. Same!
Same, omlouvám se.
Omlouvám se za všechno.
-Hlavně pojďme odsud. -Je pozdě.
Je po všem.
Oni ho vzali, Same!
Vzali Prsten.
Promiňte pane, ale nevzali.
Já myslel, že jsem vás ztratil. Tak jsem ho vzal.
Jen abych ho ochránil.
Dej mi ho.
Dej mi Prsten, Same.
Same!
Dej mi ten Prsten.
Musíš to pochopit.
Prsten je moje břemeno.
Zničí tě, Same.
Tak pojďte, pane Frodo.
Měl bych vám najít nějaké šaty.
Nemůžete chodit po Mordoru nahatý.
Zvládli jsme to, pane Frodo.
Dostali jsme se do Mordoru.
Je jich tam tolik
Neproklouzneme jim.
To je on.
To Oko.
Musíme tam, pane Frodo.
Nedá se nic dělat.
Tak pojďte.
Pro začátek seběhneme dolů z kopce.
Frodo mi zmizel z dohledu.
Tma se prohlubuje.
Kdyby měl Sauron Prsten, poznali bychom to. Je to jen otázka času.
Nepřítel utrpěl porážku, ale za hradbami Mordoru se znovu seskupuje. Ať si tam zůstane.
Ať si tam shnije!
Proč by nás to mělo zajímat?
Protože mezi Frodem a Horou osudu teď stojí deset tisíc skřetů.
Poslal jsem ho na smrt. Ne.
Frodo má dosud naději.
Potřebuje čas a bezpečný průchod přes planinu Gorgoroth.
-To mu můžeme poskytnout. -Jak?
Vylákáme ven Sauronova vojska.
Vyprázdníme jeho zemi.
Sebereme celé naše vojsko a půjdeme k Černé bráně.
Silou zbraní nezvítězíme. My ne.
Upoutáme-li však Sauronovu pozornost, dáme Frodovi šanci.
Bude slepý ke všemu, co se pohybuje. Návnada.
Jistá smrt nepatrná naděje na úspěch Tak na co čekáme?
Sauron prohlédne, že je to past.
Nespolkne vnadidlo.
Já myslím, že ano.
Dlouho jsi mě pronásledoval.
dlouho jsem ti unikal.
Ale tomu je konec.
Pohleď na Elendilův meč.
Město utichlo.
Slunce už nevydává žádné teplo.
Je tak studené.
Je to jen sklíčenost prvního jarního deště.
Nevěřím, že tato temnota přetrvá.
Podívejte, skřeti!
Táhnou pryč.
Vidíte, pane Frodo.
Konečně kousek štěstí
Dělejte! Rychleji!
No tak!
Do toho, vy lenoši!
Vy dva půjdete přímo do přední linie!
A teď už se hněte! Pokračute!
Padejte!
Hýbněte sebou!
K Bráně špíno! Pohněte sebou!
Copak nevíte, že jsme ve válce?
Roto, zastavit!
Prohlídka!
Same, pomoz mi.
pane Frodo!
Postavte se! Je tak těžký.
Oh, ne.
Co budeme dělat?
-Cože? Prašti mě, Same. Začni bitku.
Vypadni ode mě!
Nikdo do mě nebude strkat, ty odpornej červe.
Vypadni ode mě!
Jděte od sebe!
Pokud s tim hned nepřestanete,_BAR_ vykuchám vás jako žáby. Jdi, Same.
Teď!
Hýbněte se , hlemejždi! Zpět do řady!
Vy červové!
Vraťte se zpátky do řady, vy slimejši!
Makejte, vy slimejši. Hněte sebou.
Já nemůžu.... Já nemůžu.... Neunesu ten prsten, Same.
Je tak těžký.
Je to.... ...taková tíha.
Přímo jak jen můžeme.
Nemá smysl nést věci,_BAR_které nebudeme potřebovat.
pane Frodo. Podívejte.
Je tam světlo a ta krása, které se žádný stín dotknout nemůže.
Vemte si ode mne.
Ještě pár kapek zbylo.
Na zpáteční cestu už nezbude.
Žádná zpáteční cesta nás nečeká, pane Frodo.
Frodo, k zemi!
Schovejte se!
Frodo!
Kde jsou?
Nechť pán Černé země vyjde!
Ať je na něm vykonána spravedlnost!
Můj Pán, Sauron veliký, Tě vítá.
Je v téhle sebrance někdo, kdo se mnou může jednat?
Nepřišli jsme se Sauronem vyjednávat nevěrný a zpropadený.
Řekni svému Pánu toto:
Armády Mordoru se musí rozejít.
Ať opustí tyto země nenávratně.
Starče.
Mám důkaz. Byl jsem vyzván ti ho ukázat.
Frodo.
Frodo. -Mlč.
-Ne!
Mlč!
Koukám, že ti byl půlčík blízký.
Vězte, že mnoho vytrpěl_BAR_z rukou svého hostitele.
Kdo by si pomyslel, že by někdo tak maličký mohl vydržet tolik bolesti.
A on vydžel, Gandalfe. On vydržel.
A kdo je tohle?
Isildurův dědic?
Aby ses stal králem tak je třeba víc než jen zlomené Elfské ostří.
Předpokládám, že tím jednání končí.
Nevěřím tomu. Nebudu tomu věřit.
Ustupte.
Ustupte!
Je pryč, pane Frodo.
Světlo se od nás odvrátilo na sever. Něco upoutalo jeho pohled.
Držte se!
Synové Gondoru, synové Rohanu, mí bratři!
Vidím vám na očích stejný strach, který by vzal odvahu mně.
Možná přijde den, kdy odvaha lidí selže. Kdy opustíme své přátele a zpřetrháme všechny svazky.
Ale dnes to nebude.
Hodina vlků a a roztříštěných štítů, ...kdy se Věk lidí zhroutí.
Ale dnes to nebude. Dnes budeme bojovat!
Při všem, co je vám na této dobré zemi drahé, vás vyzývám:
Stůjte, Muži Západu!
Nikdy mě nenapadlo, že padnu v boji po boku elfa.
A co po boku přítele?
To jo.
To bych dokázal.
Vzpomínáte na Kraj, pane Frodo?
Brzo bude jaro.
Sady pokvetou.
A ptáci budou hnízdit v lískovém houští.
A na polích v nížině budou sít ječmen. A jíst první jahody se smetanou.
Vzpomínáte si, jak chutnají jahody?
Ne, Same.
Nedokážu si vybavit chuť jídla ani zurčení vody ani dotek trávy.
Jsem nahý ve tmě. Neni
Žádný závoj mezi mnou a ohnivým kruhem.
Vidím ho i když bdím.
Tak se ho zbavme jednou provždycky.
Pojďte, pane Frodo.
Nemůžu ten Prsten nést za vás, ale můžu nést vás. Pojďte!
Aragorne.
Elessar.
Za Froda.
Podívejte, pane Frodo.
Vchod.
Už jsme skoro tam.
Chytroušci hobitci, že tak vysoko vylezli!
Nesmí jít tou cestou.
Nesmí ublížit miláškovi. Přísahal jsi!
Přísahal jsi na miláčka!
Sméagol slíbil!
Sméagol lhal.
Frodo!
Orli!
Přilétají orli!
Frodo!
Tady jsem, Same.
Zničte ho!
Udělejte to!
Hned!
Hoďte ho do ohně!
Na co čekáte?
Prostě ho pusťte.
Prsten je můj.
Ne. Ne!
Ne!
Ano!
Jistě!
Milášku! Milášku!
Milášku!
Milášku!
Dejte mi ruku!
Chyťte mě za ruku!
Ne!
Nepouštějte se.
Nepouštějte.
Chyťte se!
Frodo!
Frodo!
Je pryč.
Hotovo.
Ano, pane Frodo.
Už je po tom.
Vidím Kraj.
Brandyvínu.
Dno pytle.
Gandalfovy ohňostroje.
Světla na Oslavovém stromě.
Růžu Chaloupkovou, jak tančí.
Měla ve vlasech pentle.
Kdybych se byl někdy oženil tak s ní.
Tak s ní.
Jsem rád, že jsem s tebou, Samvěde Křepelko.
Tady, na konci všeho.
Gandalf?
Frodo!
Gimli!
Nyní přicházejí dny krále.
Kéž jsou požehnané.
Tento den nepatří jednomu člověku, ale všem.
Obnovme společně tento svět, abychom mohli společně sdílet dny míru.
Přátelé moji...
Vy se neklaňte před nikým.
A tak bylo. Tak začal ve Středozemi čtvrtý věk.
A Společenstvo Prstenu přestože navždy spjato přátelstvím a láskou skončilo.
Třináct měsíců po tom, co nás Gandalf poslal na dlouhou pouť, jsme spatřili známá místa.
Byli jsme doma.
Dobrý den.
Hej, pozor na tu dýni.
Ještě jednu, Rosie.
Dobrou, hoši.
Jak se dá navázat na starý život?
Jak se dá pokračovat, když v srdci začínáte chápat,
že se vrátit nejde?
Jsou věci, které čas nenapraví. Některé rány zasáhly příliš hluboko a zůstaly ve vás.
Pane Frodo?
Co se stalo?
Dnes jsou to na den čtyři roky od Větrova, Same.
Nikdy se to doopravdy nezahojilo.
"Tam a zase zpátky...
Příběh hobita od Bilba Pytlíka a Pán prstenů od Froda Pytlíka."
Vy jste to dokončil.
Ne docela.
Ještě je tam kousek místa.
Bilbo mi jednou řekl, že jeho podíl na tomhle příběhu skončí.
Že každý z nás musí do příběhu vejít a zase odejít.
Bilbův příběh už skončil.
Už ho nečeká žádná pouť kromě jedné.
Pověz mi ještě jednou, hošku, kam jedeme?
Do přístavu, Bilbo.
Elfové ti udělili zvláštní poctu.
Místo na poslední lodi, která opustí Středozem.
Frodo?
Myslíš, bycj ještě jednou mohl vidět ten svůj starý prsten? Ten, co jsem ti dal?
Promiň, strýčku.
Ztratil jsem ho.
Oh.
Škoda.
Rád bych ho naposledy vzal do ruky.
Tak tohle jsem tedy nikdy neviděl.
Moc Tří prstenů skončila.
Nadešel čas vlády lidí.
Moře nás volá domů.
Myslím že jsem zcela připravený na další dobrodružství.
Sbohem mí stateční hobiti.
Má práce je hotova.
Tak tady konečně, na břehu moře přichází konec našeho Společenstva.
Neříkám neplačte protože ne všechny slzy jsou zlé.
Je čas, Frodo.
Co tím myslí?
Vydali jsme se zachránit Kraj, Same.
A zachráněn byl.
Ale ne pro mne.
To nemyslíte vážně.
Nemůžete odejít.
Poslední stránky jsou pro tebe.
Můj drahý Same.
Nemůžeš být pořád roztržen na dvě půle.
Budeš muset být mnoho let celý a z jednoho kusu.
Máš před sebou tolik radosti a života a práce.
Tvá úloha v příběhu bude pokračovat.
Tak jsem se vrátil.
Polož
Svou sladkou ustaranou hlavu
Padla noc
Došel jsi až na konec cesty
Teď spi
A sni o těch, jež přišli dříve
Volají
Ze vzdáleného břehu
Proč pláčeš?
Proč máš slzy na tváři?
Brzy uvidíš.
Všechny tvé slzy zmizí
V bezpečí mé náruče jen spíš
Co vidíš na horizontu?
Proč bílí rackové volají?
Za mořem
Svítá bledé slunce
Přijeli lodi aby tě odvezli domů
A vše se změní
Ve stříbrné zrcadlo
Světlo na vodě
Všechny duše odejdou
Naděje pomine
Do světa noci
Skrz stíny padáš
Pryč z paměti a času neříkej
Došli jsme ke konci
Bílá pobřeží volají znovu se sejdeme
A ty budeš zase v mé náručí jen spíš
Co vidíš na horizontu?
Proč bílí rackové volají?
Za mořem
Svítá bledé slunce
Přijeli lodi aby tě odvezli domů
A vše se změní
Ve stříbrné zrcadlo
Světlo na vodě
Šedé lodi odjely
Na západ
Dvanáct let války, dvanáct let od doby, kdy byl poražen imperátor Shaddam IV, a zdivočelí fremeni Paula Muad' Diba se rozprchli po vesmíru, aby zničili vše, co zůstalo z armády imperátora, a zkolonizovali všechny planety známého vesmíru,
na kterých vládl.
Ničíce všechno a všechny, kteří se postavili na odpor.
Poražených byly milióny, miliónkrát víc jich bylo zabito, nikde nebylo nevinných, a jméno Muad' Dib již déle není motlitbou.
Pro mnohé je teď prokletím.
Veliteli Faroku, zahájili jsme okupaci.
Každý, kdo se postaví Muad' Dibovi, bude zastřelen! Tak bylo psáno!
Vy, kteří se protivíte vítězství Muad' Diba jste byli odsouzeni na smrt!
Pane, tvůj syn... byl raněn.
Moje oči!
Jsem slepý, otče!
Slepý!
Nedávej mě poušti otče, prosím!
Neposílej mě na smrt.
Muad' Dib!
Pokud nás dějiny něco naučily, tak hlavně to, že každá revoluce v sobě nese zárodek vlastní zkázy,
Že impéria, která povstávají jednoho dne padnou.
Arrakis,
Duna.
Kdysi zapadlá provincie na konci vesmíru, teď hlavní planeta impéria.
Tady a jen tady žijí obří červi, tvořící koření, pořád největší poklad vesmíru, pořád zdroj intrik, zrady a vražd.
Nejvyšší sestra, Alie!
Na začátku, jsme všichni byli "prázdní",
Neznali jsme jeho moc.
On je síla, která povzbuzuje duši!
Zdá se, že nepovažuješ za nutné, svěřovat se mi se svými vycházkami?
Snad se mně nesnažíš zastavit... zase?
Ulice jsou plné nebezpečí Muad' Dibe.
Pravda je tam někde venku Stile, ne tady, uprostřed všech těch ignorantů, kteří bloumají po paláci se zbytečnými a prázdnými rituály.
Díky rituálům jsou lidé osvíceni, Muad' Dibe.
Pověz mi, Korbo,
Odkdy ses z fremenského fedaykina stal náboženským fanatikem?
Ode dne, v němž jsi porazil Shaddama a jeho armádu, Muad' Dibe.
Od dne, ve kterém jsem spatřil budoucnost.
Město je plné špiónů, Muad' Dibe, a to nepočítám agenty Kosmické Gildy,
Bene Gesseritu a bývalé imperátorské armády.
Jsem si jistý, že ti jsou schopni připravit něco elegantnějšího, než obyčejnou vraždu v ulicích Arakkisu.
Nejsi nedotknutelný, Muad' Dibe, není důležité, jak mocným ses stal, tomu neutečeš.
V jedné věci máš pravdu Stile není kam utéct.
Nespím.
Myslel jsem, že ti lékaři předepsali odpočinek.
Jak dlouho budeš chodit po ulicích jako nějaký tulák, tak dlouho nebudu moci odpočívat.
Chceš mě poučovat?
Když jsem se procházel, šlápl jsem do kaluže vody, uprostřed ulice na Arrakisu.
"Muad' Dib seslal mnoho zazraků na Arrakis", povídají lidé...
"Muad' Dib plýtvá vodou jako šílenec",
Tohle si říkají, Chani, staří fremenové.
Slyším je, když chodím po ulicích...
Začali jsme plýtvat vodou.
Nechtějí zázraky, které jsem přinesl do pouště, nechtějí mě.
Víš, kolik jsem musel zaplatit, abych skončil tuhle válku?
Sám jsem se oddělil od toho mnohými pomlouvaného mýtu, kterým jsem se stal.
Co tě zadržuje?
Panuj, Muad' Dibe.
Přese všechno jsi přece imperátor.
I když zítra zmizím, revoluce půjde za mými myšlenkami.
Tohle není čisté místo.
Je čas vrátit se do pouště.
To ti pomůže.
"... Otče..."
Čekám a jsem připraven..."
"... Znát budoucnost je jako být jí svázaný..."
Vědění je jako past... ...první krok, jak jí uniknout..."
"... První krok je Zlatá stezka..."
"...
Já jsem odpověď..." "...
Jsem připraven otče..."
"...řešení leží před tebou.." "...
Zlatá Stezka..."
A není jiné východisko?
Všude, kam se obrátíme, narážíme na jeho sílu.
Je prokletím!
Je Mesiáš.
Nemůžeme zaútočit přímo na Mesiáše.
I kdyby se vražda podařila, on by zůstal. -Právě proto, že je člověk, má své slabosti.
Takže?
Co máš v plánu, princezno?
Něco skromného, něco neočekávaného.
Třeba ducha?
Dovol mi představit ti našeho přítele, Velebná Matko,
Scytala z Tleilaxu.
Mluv k věci, Wensicie!
Nepřicestovala jsem na konec vesmíru, abych diskutovala o nesmyslech s nějakou...
Tančící Maskou Ne, vy Bene Gesseriťanky zoufale toužíte znovu získat kontrolu nad krví rodu Muad' Diba a přerušit jeho monopol na koření.
Ten, kdo vládne kořením, vládne vesmíru.
Dokud Muad'Dib vládne na Arrakisu, všichni jsme mu vydáni na milost.
A právě proto mám v plánu tuto vládu přerušit a vrátit trůn impéria na Kaitain rodu Corrino jako dřív.
Tančící Masky, sexuální hračky, hudebníci, technici...
Vše, co je třeba, je možno vypěstovat.
-Dobrý Bože!
-Spíše Dobrá Chemie.
Duncan Idaho!
Ano. Hrdina Atreidů.
Největší přítel a učitel Paula Muad' Diba.
Ale Idaho nežije, zabili ho sardaukaři tvého otce.
Ani po porážce můj otec neztratil rozum, Velebná Matko.
Několik cenných částí Idahova těla, bylo ukryto, zachráněno, čekalo na vhodnou chvíli, vhodné místo.
Dokonalá kopie.
Dokonalý ghola.
Ideální dárek pro imperátora.
Časovaná bomba, čekající už jen na rozbušku. Vy chcete zabít Muad' Diba?
Přesně tak!
Ale to bude znamenat chaos!
Výroba koření bude přerušena!
Naučila jsem se něco, co můj otec ignoroval:
"Ne ten, kdo kontroluje koření, ale ten, kdo má možnost přerušit jeho produkci, ovládá vesmír."
Ale proč si myslíš, že Muad' Dib přijme toto... stvoření.
A co rozbuška? Zařízení, které zařídí výbuch "bomby"?
To nech na mně.
Test za testem a pořád nic.
Jsem zdravá, silná... ať dělají, co dělají, lékaři nemohou nalézt příčinu mé neplodnosti.
A co říká Muad' Dib?
Muad' Dib... se bojí.
Bojí se o mně, kdybych měla mít další dítě. Cítím to.
Má právo se bát.
Někdo ti dával jed. To je jediné možné vysvělení.
Ale doktoři nikdy nenašli důkazy!
Nenašli by. Jeho stopy jsou matoucí, klamavé.
Je to nejrafinovanější chemie, daleko nad jejich vědomostmi.
Určitě ne z této planety.
Ale, je na to lék.
Starobylá fremenská dieta, která by mohla vést k očekávaným cílům. Ale je to nebezpečné.
Musela bys brát čím dál větší dávky koření a jestli se to povede, uspíší to tvůj porod.
Zůstává otázka: Kdo byl schopen podávat ti jed, po tak dlouhé období?
Ať se tak stane.
Nemá cenu se touto otázkou déle zabývat.
Velké rody se domáhají, aby byla ústava v programu další schůze Landsraadu.
Není to nic jiného než úskok, vymyšlený nepřáteli rodu Atreidů, aby ukryli své daleko horší záměry.
Možná bychom mohli nabídnout svůj projekt ústavy?
Něco formálního?
V zásadě je podvod jedním z prostředků vládnutí.
Výborně, švagrová!
Sama bych to lépe neřekla.
Ano, možná nejdříve něco lokálního.
Něco pro začátek. Prakticky úplně zbavené smyslu.
Ne!
Síla Atreidů nesmí být oslabena chaosem demokracie. Jsem si jistá, že můj bratr se mnou bude souhlasit.
"...
Otče..."
Čekám..." "...
Musíš se rozhodnout..."
"Je to první krok, nemůžeš už čekat!"
"...
Zlatá Stezka..." "...
Řešení je přímo před tebou..."
"...ale musíš se rozhodnout..."
Alia zná můj názor. Zakázal jsem ústavu.
Dle nařízení rady ze dne, a tak dále,a tak dále...
Irulán, sepíšeš to?
Ano, pane.
Vydáme oficiální prohlášení, až přijde vyslanec Gildy, aby nám nabídl své služby.
Tak tedy... dnes je to všechno.
Ambasáda Gildy na Arrakis?
Radě Naibů se to nebude líbit.
Dobře si pamatujeme, jak Gilda přivezla ty, kteří nás ničili.
Kteří nás mučili kvůli koření, aby získali naše tajemství!
Myslíš, že si to nepamatuji, Stile?
To rozhodnutí mně zneklidňuje, Muad' Dibe.
Je v něm něco... nebezpečného.
Nezměnitelného.
Brzy zjistíš mé pohnutky.
Teď doufám, že pro tu záležitost přesvědčíš Naiby.
Ambasador Gildy tady, na Arrakisu?
Rozhodnutí Muad' Diba jsou stále záhadná, dokonce nebezpečná.
Ale Muad' Dib nedělá nic bez příčiny.
Měla bych rozlít tvou vodu do písku za to, co jsi provedla! Vím, žes to byla ty, Irulán!
Jsi jediná, která mohla ukrýt jed.
Nelži!
Urážíš mě svou lží!
Je to mé právo, podporovat královský trůn.
Tvoje povinnost je hrát svou roli, nic víc.
Jsem jeho žena. Ty nejsi nic.
Já jsem ta, kterou nazývá svou ženou.
Myslíš, že jsi jediná žena, která ho miluje?
Ne.
Ale jsem jediná žena, kterou miluje on.
Mohla bych ho ovládnout, zařídit, aby mně povýšil.
Ovládej, koho chceš, pokud budeš diskrétní, nepostavím se proti tobě.
Ale žádné dítě, Irulán!
Nikdy!
Má můj malý princ tohle zapotřebí, aby mohl velet armádě sardaukarů?
Je mnoho způsobů vedení armády, princezno,
A stát se bojovníkem je jen jedna z nich.
A ne vždy nejlepší.
Princi Farad'ne, je řada na tobě.
Rozhodnutí Muad' Diba o přijetí velvyslance vyvolalo nepokoje na Arrakis.
Dobře!
Hned jak se Tančící Maska objeví v paláci Muad' Diba, zapálíme šňůru... a Idaho udělá své.
Matko!
Copak je to?
!
Je mi to velice líto, princezno. -Budoucí imperátor pláče?
-Nechci být imperátorem. Ať je jím někdo jiný.
Nesmysl!
Otři si slzy! Jsem od nich celá promočená.
A vrať se ke svým úkolům.
No tak, jdi!
Chceš, aby lidé viděli, jak pláčeš?
Chceš, aby si mysleli, že jsi slabý?
Je mi to jedno.
Ale mně ne.
Takže teď se vrátíš a tentokrát... se budeš chovat přesně tak, jak se patří, ano?
Komandér Farok, hrdina bitvy o Naraj.
Přináším pozdravy od nových přátel ze Salusy Secundus. Pospěš si!
Špioni Muad' Diba jsou všude!
To jsou semena, koupená kdysi v síči Muad' Dibem. Během dní, kdy nás učil.
Uběhlo hodně času od doby, kdy jsi ho naposled viděl.
Myslím, že zapoměl, že vůbec existuji.
Je slepý, tvůj syn.
Během bitvy na Naraji.
Jsem zvědav, jestli Muad' Dib ví, kolik lidí padlo v jeho jménu. Nemohl jsem ho nechat na poušti.
I já jsem porušil staré zákony!
Lidské zákony odešly.
Nahradily je zákony boží.
Byli jsme kdysi šlechetným lidem,
Měli jsme své síče, měl jsem vlastní krispel, vlastní pole s kořením.
Jezdil jsem na červech... a pak přišel Muad' Dib!
Se svou čarodějnickou matkou!
A slíbil splnit proroctví. A my jsme ho následovali!
Přidali jste se k jeho svaté válce.
Víš proč?
Slyšel jsem, že existuje něco, čemu se říká... moře.
Lidé se vraceli z válek Muad' Diba a říkali, že ho viděli. A našel jsi své moře?
Vyléčilo mě ze svaté války.
A teď jsem připraven zbavit svět rakoviny, kterou se stal Muad' Dib!
A to je Otheymova dcera? Lichna.
Pokud ji dovedeš k Muad' Dibovi, neodmítne setkání s ní.
Doufal jsem, že to řekneš!
S potěšením se stanu Lichnou.
Velebná Matko Mohiamová z Bene Gesseritu!
Porušila jsi trvalý příkaz Muad' Diba, zakazující ti přicestovat na Arrakis.
Nejsem na Arrakisu. Jsem ve volném prostoru.
Od doby, co vládne Muad'Dib, neexistuje nic takového jako volný prostor!
Skládám hold imperátorovi.
Vítej na našem dvoře, Edricu, zastupče Gildy, pro lepší porozumění mezi námi.
Dovolte mi předat Vašemu Veličenstvu malý důkaz naší úcty.
Podle našich vyšetřovatelů byl zabit zde, na Arrakisu.
Tělo, získané po tom nešťastném konfliktu mezi rody Atreidů i Harkonnenů.
Obrovské rány vyžadovaly měsíce úprav, které prováděli technici Tleilaxu.
Doufáme, že je to dar hodný imperátora.
Jak se jmenuješ?
Říkají, že Duncan Idaho.
Idaho nežije!
Ta věc je ghola!
Pošlete ho pryč!
A tobě se to jméno líbí? Vyvolává divné pocity.
Nevíš kdo jsi?
Nevím nic o své minulosti, pane.
Jak ho vycvičili?
Je to zábavné, ale v Tleilaxu ho vycvičili na mentata.
Prosím pane!
Dovol mi vzít mu jeho vodu!
Můj dvůr si ponechá to, co bylo Gildou darováno, Stile.
Jeho Veličenstvo, je tu ještě otázka Velebné Matky Mohiamové
Byla odvedena z našeho korábu tvými služebníky, tím byla porušena naše odvěká záruka neutrality.
Opatrně, velvyslanče!
Být neutrálním znamená být nestranným!
Jak vidíš, Edricu, má sestra vyjádřila pocity mého dvora. Zachovej rozvahu.
Velebná Matko!
Mrzí mě, že vás vidím v těchto podmínkách... Už jsem byla v horších.
Odpovídají karty na tvé otázky?
Odpovědi prinášejí jen další otázky.
Důležité je najít rovnováhu mezi nimi.
Takže jsi nezapoměla vše, co jsme tě učili.
Vyjádřil se imperátor, proč jsem zde zadržována? - VÍ IMPERÁTOR, ŽE JSI TADY?
Se vším se mi nesvěřuje matko.
Ale doufám, že tu nebudeš dlouho. - SAMOZŘEJMĚ. MÁ ŠPEHY VŠUDE.
Rozumíme.
- TAKŽE NEMÁME MOC ČASU...
Ví sesterstvo o mém zdržení?
- KONKUBÍNA SE DOZVĚDĚLA O ANTIKONCEPCI?
Změnily tvůj rozvrh podle situace.
- ZMĚNILA DIETU, ABY SE PŘIZPUSOBILA.
Budu tedy trpělivě čekat.
- TAKŽE SE I MY MUSÍME PŘIZPUSOBIT...
Vidím, že ses velmi dobře přizpůsobila tomuto životu.
- POKUD OTĚHOTNÍ, MUSÍŠ ZAŘÍDIT, ABY POTRATILA.
- CHCEŠ, ABYCH ZABILA DÍTĚ?
Doufám, že ti tvůj trénink pomohl. - NEMUŽEME RISKOVAT FREMENSKÉ ZNEČIŠTĚNÍ KRVE...
Hodil se mi.
- NEROZUMÍM.
Jednoho dne Muad' Dib ocení, co jsi pro něj udělala.
-Z TOHOTO ZDROJE NESMÍ VZEJÍT DĚDIC TRUNU.
Pro dobro nás všech.
Víš, jak by to bylo nebezpečné? Jedenáct ostří, Paule!
Jedenáct !
Nejlepší šermíři impéria si neporadí s více než devíti.
Zkušení šermíři nejsou tak lehkomyslní! Proto jsi porušil mé soukromí?
Abys mne pokáral za mou lehkomyslnost?
Sběrači koření našli na poušti tělo.
Mladá žena, fremenka.
-Fremenka?
-Bez hlavy, a zbavená rukou.
Takže se někdo obával že ji najdeme dřív, než poušť dokončí své dílo.
Chci, abys prozkoumala to místo tak, jak nás učila naše matka.
Měla bys s sebou vzít mentatského gholu.
Myslím, že si s ním poradíš.
Jed. Jak to víš?
Rozteklá kůže, došlo k prudké atrofii nervů.
Specialita Tleilaxu!
Tleilaxu?
Tančící Masky...
Je to mrtvá fremenská dívka, má paní.
Zkontrolujeme, jestli nebylo nahlášeno zmizení.
Lichna.
Už je to mnoho let od doby, kdy jsem tě naposled viděl.
A mého otce také.
Musím požádat Muad'Diba o odpuštění za ten vpád, ale... je tu něco, před čím tě chci varovat.
Sedni si.
Musíš navštívit mého otce, co nejrychleji, můj pane. existuje proti tobě spiknutí. Existuje hodně spiknutí proti mně.
Ale tohle je fremenské spiknutí, Veličenstvo.
Můj otec má pro tebe informace.
Ale je slabý, a nemocný.
Chce abys ho navštívil, aby ti o tom mohl povědět. Proč to neřekl tobě, abys mi to mohla vyřídit?
Bál se, že mě mohou chytit, než se tobě dostanu.
Jestliže nic nevím, nemohu nic vyzradit.
Večer chodívám na procházky.
Otheymovi schází jeho starý přítel.
Tančící Maska.
A velmi dobrá.
-Dovol mi vzít mu vodu! - Ne Stile.
Musím to hrát tak, jak jsem to viděl.
Ať je jejich jméno prokleto, Atreidové!
Konečne na tebe přišla řada! Korbo!
Spalovač kamene je připraven na místě!
Vyřiď ostatním:
"Muad' Dib právě vyšel na ulici". Jdi!
Tak jsi přišel.
Znovu se setkáváme, Muad' Dibe.
Odpovídám na pozvání fedaykina.
Dopustil jsem se hříchu vody, Otheyme.
Přikazuj!
Pořád plivu. Zanedlouho si rod vezme mou vodu.
Zavolám své lékaře.
Byli tu lékaři a k ničemu to nebylo.
Existuje spiknutí, Muad' Dibe.
Stydím se o tom mluvit, fremenské spiknutí proti tobě.
Nedá se to zastavit. Chtějí, aby to bylo jako předtím.
Bijaz mi pověděl jejich jména.
Dostal jsem ho po našem vítězství. Jsem člověk a ne dárek, levný na stravu, ale cenný na informace.
"Vyprázdni" mně, jestli chceš.
Vždy takhle plácá.
Je to dobrým špión.
Měl bys ho vzít s sebou.
Nepřátele si budou myslet, že ho prodávám, protože potřebuji peníze.
Jít znamená odejít. Nastal čas konců a teď je k tomu dobrý začátek.
a Muad' Dib už musí zmizet.
On má pravdu Muad' Dibe, nejsi tu v bezpečí.
Nastaly špatné časy, příteli.
Lépe bylo, když jsme byli sami na poušti a jedinými nepřáteli byli Harkonnenové.
Je jen tenká linka mezi přítelem a nepřítelem. Kde končí - není začátek ani konec.
Ať ti, co odešli, odejdou do stínu. Tohle byl nečistý den.
Vítr mluví o démonech.
To není vítr.
Spalovač kamene!
Nelze se na něj dívat!
Co se stalo s Muad' Dibem?
Zrovna jsme vstoupili do té oblasti.
Tady.
Tady jsem.
Tvé oči... Splň rozkaz, fedaykine!
Hned! Tak.
Můj pane... tvé oči!
Už nemám oči, Stile.
Bohové!
Muad' Dibe.
Uklidni se, Stile.
Oslepili mé tělo...
Ale ne mé vidění. Ti lidé potřebují vaši pomoc, fedaykinové!
Tamhle! A tam!
Zákon, Muad'Dibe!
Teď plníme zákon Atreidů, Stile.
Žádný z těch lidí, nebude odevzdán poušti.
Každý, kdo bude chtít, dostane oči Tleilaxu...
Vidí i když nemá oči!
Věděl jsi, že se to stane. Muselo se to stát.
Proč?
Proč?
Jak dlouho už to víš?
Vždy jsem to věděl.
Odpusť mi Chani.
Čekal jsem tak dlouho, jak jsem jen mohl.
Vrátime se do naší pouště, milovaná.
Do síče. Kde se narodí náš syn.
Bojím se, Muad' Dibe. Mám pocit, jako bychom měli málo času.
Máme celou věčnost.
Ty máš věčnost, já mám jen tuto chvíli.
A kým bych byl, když ne Bijazem?
Pravda je krásná jak koňský zadek.
Hříčka přírody, která mate a dráždí.
Mate, ne. Copak vítr mate?
Takže jsi větrem?
Ne, jsem slovy ve větru.
Slovy, která jsou jmény.
Jmény, která jsou smrtí.
Co tím myslíš?
Co si myslím, to říkám, a co říkám, to si myslím.
Je čas na výslech, pokud jsi kvůli němu přišla.
Můj bratr řekl, že znáš jména zrádců.
Chudák Muad' Dib. Chudák Bijaz.
Zrazený i zrádce, konečně spolu.
Řekneš mi jména těch, co nás zrazují. Dobře. Začněme od vašich kněží.
Sleduje něco jiného.
Odkud to víš?
Cítím to.
Smysly jsou nebezpečné, je možné je oklamat.
Jen stroj pracuje bez smyslů.
Jsi stroj, gholo?
Věřím pouze logice a statistikám.
A ne proroctvím.
Můj bratr měl učitele mentata, který tak mluvil.
Hawata.
Pamatuješ si ho.
Pamatuješ si to.
Ne... já to cítím.
Že by?
To tě znervózňuje, co?
Paměť.
Bojíš se, že si pamatuješ, kým jsi byl.
Žádný ghola se ještě nevrátil ke svému původního vědomí, dítě.
Nejsem dítě.
Dostala jsem své vědomí již v matčině lůně.
Mám v sobě vzpomínky mnoha žen.
Vím, co věděly. Cítím to, co cítily.
Ale poradila jsem si s tím.
A ty?
Až Alia skončí... tak bude náš malý špión bezpečný.
Ti hlupáci měli dokonce spalovač kamene a nepovedlo se jim to.
Naši špióni nemají představu, kdo je za to odpovědný.
Mohli to být fremenští rebelové z hluboké pouště, mohly to být části nějaké jiné skládánky.
Nikdy se to nedozvíme. A co je se Scytalem?
Udržuje své přestrojení. A trpaslík?
Uhnízdil se v paláci.
Nikdo neví kde.
Takže náš plán je stále v chodu.
Gurney, řekni mi, že žije.
Žije... ale je slepý.
Byl to spalovač kamene. Stilgar podezřívá fremeny.
-Alie? Chani? -Všichni jsou v bezpečí.
Slepý.
Říká se, že Paul vidí i přes slepotu.
Věštecký zrak.
Říkají, že je to zázrak.
Další část mýtu Muad' Diba.
Zařiď u vyslance Gildy okamžitý transport na Arrakis.
Nemyslím si, že by to bylo rozumné.
Byla jen otázka času, kdy se to stane.
zanedlouho se to může opakovat.
Nechceš to přece uspíšit!
Promiň, má paní, ale ti, co se chtěli zbavit Muad'Diba... budou ještě více rozezleni příchodem jeho matky.
Pokud by tě Paul potřeboval, poslal by pro tebe.
Jdeme vpřed a couváme zpět..." "... Jdeme vpřed...a couváme zpět..."
"...neboj se, otče..." "...odpověď je před tebou..."
"...
Zlatá Stezka..." "...
Ale musíš se rozhodnout..."
"...
Je to jediný způsob..."
Budoucnost.
Příliš ze zajímáš o čas. Příliš se zajímám o sebe.
Víš, kolik lidí zahynulo od doby, co jsem se stal imperátorem?
Dokonce i tvé Impérium má svůj čas.
A potom zemře. Proto tu jsi, že?
To jsi viděl?
Vy svých vizích?
Je to zřejmé pro každého, kdo vidí.
Právě na to tě v Tleilaxu naprogramovali.
Abys mě zabil. O co jde, Stile?
Právě jsem dostal zprávu ze Salusy Secundus.
Shaddam je mrtev.
To je od Muad'Diba velkomyslné, povolit své ženě lkát, na pohřbu svého největšího nepřítele.
Měla bys být spokojena s velkomyslností, kterou prokázal našemu otci.
A tobě.
Ani jeden zástupce velkých rodů! Ani jeden! Muad' Dib nepovolil žádné oficiální delegace, Mylady.
Zdá se mu, že tvůj otec zemřel v den, kdy byl poražen na Arrakis.
Otec byl 81. imperatorem Padišahem!
Gigantem!
O co je ten atreidovský panchart lepší než nějaký šarlatán.
Nepodceňuj sílu Muad'Diba, paní.
Tvůj otec to ke svému neštěstí udělal.
Můj otec byl zrazen tebou a tvou Kosmickou Gildou.
A těmi čarodějnicemi z Bene Gesseritu. A za co?
Za koření.
Opustili jste svého Imperátora kvůli koření.
Nemůžeme bez něj se svými loděmi létat, mylady.
A proto mi pomůžete unést červa a dovézt ho sem.
Chápu to dobře, princezno, že chceš unést červa z Arrakisu?
I když ghola Idaho nezklame, tak i potom zůstane nějaká práce.
Musíme být připraveni i na jiné způsoby, jak zničit sílu Atreidů.
Chceš přivézt červa sem?
Salusa Secundus může být vhodná pro velké červy z Arrakisu.
Pokud přežijí, může začít nový cyklus koření.
A... monopol Atreidů bude zlomen.
Plán v jiných plánech.
Pokud Muad'Dib bude předvídat tento průběh událostí, zničí tuhle planetu, a jméno Corrino odejde do zapomění.
My už jsme v zapomění. Unes červa z Arrakisu.
Koření musí plynout.
Těhotenství se rozvíjí rychleji, než by mělo.
Porod bude nebezpečný.
Omlouvám se, byla jsem rozptýlená.
Kdybys tak mohla rozptýlit mě, na věky. Mé tělo mě udivuje, Muad' Dibe.
Můj život je rychlejší.
A jsem tak hladová, pořád hladová.
Všechno připrav, Stile.
Odlétáme co nejrychleji do síče.
Dítě se narodí tam.
A uvědom o tom mou sestru.
Jak dlouho už tu jsi?
Dost dlouho.
Jsi nemocná, má paní.
Nevíš, jaké to je, když hledáš budoucnost...
Příliš mnoho.
Můj bratr mě potřebuje, Duncane.
A má vize není kompletní.
Musím si ji pamatovat!
Musím si pamatovat budoucnost.
Pošlu pro doktory.
Ne... neopouštěj mě.
Musím jen...
Nemůžu se pohnout.
Jsi tuhý.
Tuhý jako prkno.
Jako Otheym. Chudák chlap.
Svádíš vnitřní boj.
Tělo tě neposlouchá.
Ty jsi z Tleilaxu.
Narozený a vypěstovaný ve stejné zkumavce jako ty.
Nejdříve já, potom ty.
Snažíš se ve mně vzbudit zuřivost? Ó ne! Ještě ne!
Scénář už je napsán,
Ale k této části jsme ještě nedošli.
Jednoho dne, k tobě přijde Imperátor. Jeho tvář zakryje smuteční maska.
A řekne ti: "Ona odešla".
A tehdy uděláš to, k čemu jsi byl stvořen.
"Ona odešla".
"Ona odešla, Duncane".
Přišel čas zapomenout to, co si připomeneš, až se narodí dítě.
Zapomění není pamatování jasných slov.
Co vidíš před sebou?
To, co každý.
Odlétáme do síče dnes ráno. A mě tu necháš?
To je jediné, co si zasloužíš za to, co jsi udělala.
Nikdy jsem nechtěla ublížit Chani.
Ani tobě, já jen...
Vydal jsem rozkazy, aby se ti nic nestalo. Bez ohledu na to, co se stane.
-Jestli je s ní...
-Je v pořádku.
V této chvíli.
Byl jsem k tobě krutý, Irulán. Nechci tvou lítost.
Nenabízím ti ji.
Jen ti říkám pravdu.
Byla jsi předurčena, způsobem, kterému až moc dobře rozumím.
Předurčena k využití. -Tebou?
-Otcem. Bene Gesseritem.
Planetární Gildou.
Abys je chránila přede mnou. Plnila jejich přání.
Nejsem takový, jakého by mě chtěli.
Nerozumím.
Čas spiknutí a pomsty se blíží ke konci.
Budeš mít šanci dosáhnout klidu. Dám ti tu šanci.
Jak ironické.
Tvé samolibé a nezdařené pokusy být matkou imperiálního dítěte prodloužily život Chani.
A za to ti jsem vděčný.
Navždy.
Je opravdu nutné brát sebou Tančící Masku a toho trpaslíka? Sehrají ještě svou roli, Stile.
Tak jako ty a já.
Muad'Dibe? ! Znám cestu lépe, než kdokoliv jiný, Stile
Možná s výjimkou tebe.
Ty tu musíš zůstat, jak jsme se dohodli.
Je čas vyrovnat účty.
Co to má znamenat?
Spiknul jsi se proti Muad'Dibovi, Korbo. Konspiroval jsi proti svému Imperátorovi.
Jsi zatčen pro zradu.
Jsem fremen.
Budeš, Korbo, budeš.
Když jsem byla malá.
To je udivující.
Prosté radosti, když jsem byla dítětem.
Ale poušť odchází, a bere s sebou ty radosti.
Přemýšlím, zda by můj otec souhlasil, kdyby znal budoucnot. Přichází bouře, má paní.
Jsem tvorem pouště, gholo.
Vím, kdy se schovat.
Hned po soumraku. Řekl jsi mu Paul.
To je jeho Atreidské jméno.
Ano.
V mé paměti je pár střípků vzpomínek.
Takže je jich více.
A to tě zneklidňuje. Vzpomínky Duncana.
Zneklidňují tě.
Nebo představivostí těch, co mě vyrobili?
Až přijde okamžik rozhodnout se... budeš to vědět.
Říkají, že rychlost porodu z ní vysála život.
Obě silné a zdravé. Děti?
Dvojčata, můj pane.
Chlapec a holčička.
Ještě nikdy jsem neviděl takové děti.
Muad'Dibe!
Milovaná... odpusť mi.
Jsou věci... které nemůže snést nikdo.
Problémy v tomto vesmíru... na které není odpověď.
Se kterými není možno udělat nic! NIC!
Omlouvám se.
Nic v tomto vesmíru... není tak nádherné, jako má láska k tobě.
Můj pane!
Ona odešla.
"Ona odešla, Duncane".
"Uděláš to, k čemu jsi byl stvořen".
"...k čemu jsi byl stvořen..."
To je ta chvíle, kdy ses ke mně vrátil, Duncane.
Oba! Přemýšlejte...
Tančící Maska se umí hýbat rychleji, než si dokážete představit.
Duncan Idaho z Atreidů.
Ghola může získat minulost.
Řekni mi... co si pamatuješ? Řekni mu to.
Všechno. Mé dětství.
Mé mládí.
Mou smrt. Podařilo se nám to!
Vaše Veličenstvo!
Nevidíš, co to znamená? Můžeš ji mít zpátky.
Svou milovanou Chani.
Důkaz je přímo před tebou.
Můžeme vrátit tělo i ducha.
Můžeme ji navrátit. To byl po celý čas váš plán. Spiknutí v spiknutích, můj pane.
Měl bys to vědět lépe, než kdokoli jiný.
Tisíce let jsme se toho snažili dosáhnout.
Uzavři s námi příměří, Muad' Dibe,
S Tleilaxem. Dovol nám vytvořit milovanou Chani. Žij bezpečně i spokojeně do konce života.
S ní, s dětmi...
"...s ní..."
"... s dětmi..."
Nehýbej se, Duncane Idaho.
Zabij mě a zabiješ Muad' Dibovy děti.
Cítíš to, že, Muad' Dibe?
Že?
Můžeš jí slyšet,
"Bojím se, Muad'Dibe".
jak volá tvé jméno.
"Muad' Dibe"
"Neboj se, otče".
"Jsem tady otče, tak jak jsi viděl, že budu".
"Jdeme vpřed, couváme...". "neboj se".
"Jsme zrozeni, má sestra a já".
"Díky naší matce...a koření".
"Díky tobě".
"Ano otče, to jsem já".
"Jdeme vpřed...couváme.
"Jsme zrozeni, má sestra a já".
"Díky tobě".
"Mé oči"
"Dovol mi dívat se místo tebe"
Můžu to udělat, můžu ji pro tebe přivést.
"Použij mé oči, otče..."
"Mé oči! Dovol mi dívat se místo tebe".
Můžu ji přivést...
Dovol nám vrátit ti tvou milovanou.
Jsou v bezpečí, Muad'Dibe.
Pohlédl jsem do budoucnosti... do všech možných budoucností... zkoušeli je stvořit.
Místo toho vytvořili mě.
A já se ocitl v jejich pasti.
"Znalost pasti je prvním krokem k jejímu zneškodnění".
"Prvním krokem na Zlaté stezce".
"Neboj se otče..." "Opověď je před tebou".
Ti, kteří chtěli konec rodu Atreidů, selhali. Už ne Imperátor, Už ne Bůh.
Obyčejný slepý fremen... odchází samoten do pouště... aby tam zemřel. Říkají, že se vydal na cestu.
Tam, kde lidé za sebou nenechávají stopy.
Nikdo jej nenalezne.
Ale všichni ho naleznou.
Přemýšlím, zda právě toto chtěl.
Více než kdykoli dříve.
Zůstaň se mnou.
Ale jeho děti zůstaly. Na prahu dospělosti budou muset čelit důsledkům otcova dědictví.
A sága Dune sa zdaleka nekončí.
Dějiny jsou vepsány do písků Arrakisu.
Muad' Dib odešel.
Ale jeho děti zůstaly. Na prahu dospělosti budou muset čelit důsledkům otcova dědictví.
Žárlivě střeženého dědictví.
Alia. také ona bojuje s neměnným osudem, svého vlastního narození.
"Tady jsem",
"Tady zůstanu", "Zlatá Stezka",
"Stezka, kterou jsem nemohl jít",
"Teď záleží na tobě, můj synu".
"Zlatá stezka je nebezpečná, synu" .
Doufal jsem, že uvidím červa.
Víš, že už tak blízko nepřicházejí.
Voda je odpuzuje.
Všechno se mění, Ghani.
Příliš rychle mění.
Moje kůže nebyla moje. Běžel jsem tak rychle pouští!
Jen jsem běžel a běžel!
Jacarutu.
Zase jsem ho tam viděl. Našeho otce.
-Jsi si jistý, že to byl on? -Ano.
Mluvil o Zlaté Stezce.
To mě děsí.
Bojím se, co by to pro nás mohlo znamenat.
Řekneš to všechno naší babičce, až ji uvidíme?
Nevím. A co si o tom myslíš ty? Myslím, že by bylo lepší pochopit její moudrost, než se dozvíme, že ona pochopila nás.
Jdou pro nás.
Očekávám od vás úctu k ní.
Žádné, ani nejmenší hlouposti.
Je z Bene Gesseritu a pozná, jestli před ní něco tajíte.
Proč bychom před ní měli něco tajit?
Máme něco, co bychom měli tajit? O tom právě mluvím, Leto!
Stilgar a já jí nejprve přivítáme sami.
Možná by bylo rozumné letět trochu výš, Leto!
Můj otec také rád lítal nízko nad zemí. Snažíš se mi dokázat, že jsi stejný jako on?
Tak jako to, že ses naučil létat bez tréninku.
Nezapomínej na benegesseritský trénink, který jsi mi dala, matko.
"Strach zabíjí myšlení".
Nádhera!
Zajdeme příliš daleko.
Blahoslaven budiž Tvůrce a jeho voda.
Blahoslaven jeho příchod i odchod.
Kéž jeho přechod očistí svět, vytvářejíc svět pro jeho lid.
"Alie!"
Alie!
Duncane!
Zase sis vzala moc koření!
Otevřela jsem cestu zlu, které přichází, aby mě očarovalo!
Proč se nemůžu podívat, Duncane?
Proč?
Podívat na co?
Budoucnost.
Moje vize není celá.
Budoucnost, je tam, Duncane.
Mimo dosah!
Proč mě to pořád vrací zpět?
Asi by ses měla zeptat sama sebe, proč je nutné jí vidět!
Chceš mě chránit.
Nechráním tě.
Bojím se o tebe.
To je vše.
Proč přichází, Duncane?
Proč zrovna teď?
Tak o tohle jde.
Po tolika letech...
Až když viděla své vnuky na Caladanu.
A za šest měsíců budou dospělí.
Důvod, Duncane!
Buď na chvíli mentatem a ne mým mužem. Žádná Bene Gesseriťanka nedělá nic bez plánu.
Bez dobře vytvořeného plánu. A moje matka, navzdory své nezávislosti, je přece jen Bene Gesseriťanka.
Mraky!
Vlhkost ve vzduchu. Zdá se to být skoro nemožné.
Mluvíš jako fremen.
Nezapomněl jsem na roky, které jsem mezi nimi strávil.
Nezapomněl jsem na přímost jejich jednání.
Někdy lituji, že jsem se to nenaučila.
Nenávidím tu planetu, Gurney.
Vzala mi oba muže, které jsem milovala.
A pořád je nebezpečným místem, má paní.
Jsme v centru zabijáckých spiknutí, kterých je příliš mnoho, než aby bylo možno je ignorovat!
Stilgar si myslí, že dokonce i fremeni mohou do nich být zapleteni. Část jich obviňuje tebe za intervence do ekologie téhle planety.
Takže tohle se o nás tady říká.
Jako ostatně po celém impériu.
Tygři je neomylně vystopovali podle zápachu šatů.
Náš přítel Palinbasha se dobře osvědčil.
Vypadá to, že tvoje trpělivost bude odměněna, Milady. Ano!
Čekala jsem dlouhá léta, Teyaku, na správný okamžik ke zničení Atreidů.
Živila jsem se pouze trpělivostí.
Naši vyslanci na Arrakisu pokračují v podněcování nepokojů.
Alii začíná vláda vyklouzávat z rukou. A teď máme prostředek, jak se vypořádat s dvojčaty Muad' Diba.
Doufám, že je Milady spokojena?
Nebudu spokojena, dokud nebude poslední z Atreidů rozmáčknut botou corrinovských sardaukarů.
Stejně jako zoufalé kočky v zoo v dávných časech.
To neznám. Nejsem tak učený jako ty, mladý princi.
Tam a zpět.
Tam a zpět, až z toho onemocní.
Stejně jako tenhle červ. Stejně jako moje matka.
Se svými marnými nadějemi na získání vlády pro rod Corrino.
Tvá matka je ambiciózní žena, můj princi.
Obávám se, že její ambice asi neberou v potaz skutečnost.
Nesdílíš její touhy po získání trůnu svého dědy pro sebe?
Jenom hlupák chce moc, nedoceňujíce jejích delikátních metod, nebo bojíc se o dědictví.
Svět Shaddama IV je už jen ve starých historických knihách.
Nenávidíme impérium, které ho přemohlo, ale nevíme, čím bychom ho chtěli nahradit.
Možná, že společností, která už tu kdysi byla.
Moje matka věří, že je to možné, Tyeaku. Já si tím nejsem tak jistý.
Slyšela jsem o tvém jednání na poušti.
Jednal jsem tak, jak by jednal můj otec.
Takhle neukázněně?
Vzpomínky našeho otce jsou velice instruktivní.
Takže bych ti měla být vděčná, že nemusím říct vaší babičce, že vás málem sežral červ, dřív než vás viděla?
To by byl nepříjemný úkol, no ne? Je divné, že moje matka obnovila příměří s Bene Gesseritem, když sama nejlíp ví, jak se sesterstvo dívá na nás, předzrozené.
A ty chceš, abychom předstírali, že jsme někým jiným než jsme?
Spoléhám, že se budete chránit! Už žádné řeči o vzpomínkách vašeho otce!
Jeho duše je pro vás cizí!
Rozumíme si? !
Určitě umíte rozlišit mezi tím, být předzrozený... nebo být podceněný. Pro někoho to nemá význam, ale pro nás je to nebezpečné!
A co když prostě jen přijela jako matka, jako babička?
A ne jako inkvizitor Bene Gesseritu?
Sdílíš její vzpomínky, Alie, pro tebe to nemůže být zase tak složité?
Kdyby moje matka nebyla tak složitá, ani jeden z vás by neexistoval! Nikdy by nezradila to, co se naučila.
Nikdy by neměla syna.
Byla bych její prvorozenou.
Ne váš otec. "Alia"!
A nic z toho by se nestalo. Varuju vás! Nepřátelé se často vydávají za anděly.
Doufám, že vy dva poznáte rozdíl!
Ztrácíme ji.
Jsi nervózní.
Proč bych měla být?
Neviděla jsi ji už mnoho let.
Tvoje babička a já jsme nikdy nebyly příbuzné.
Myslíš tím to, že si ji vévoda nikdy nevzal?
Sňatek nepřipadal v úvahu, když bereme v úvahu okolnosti. Ale cítím k ní určitý respekt, po všech těch letech.
Stile, prosím.
Když jsi sem přijela poprvé, před mnoha lety, Muad' Dib mi řekl, že jeho otec povídal, "Krása konečně zavítala k nám, aby potlačila divočinu".
Mám tu čest, vypůjčit si slova tvého vévody.
Regentka Imperia, má paní!
Je to tak dlouho!
Určitě poznáváš svá vnoučata.
Doufám, že si najdeme čas odložit formality, abychom se znovu poznali.
Matka Muad' Diba se k nám vrátila!
Čekají na tvé požehnání, babi.
Vidím, že proctvím a rituálům se zde stále daří.
Někdy je nezbytné podrobit se rituálu, abychom přežili.
Ať se klid Muad' Diba rozhostí v našich srdcích a potlačí hněv všech našich nepřátel.
Matko!
Přináším varování!
Muad' Dibovo požehnání bylo znesvěceno!
Muad' Dibovo náboženství není Muad' Dib!
Rozhlašuji to tak, jak to on řekl tobě!
Vám všem!
Muad' Dib nežije!
Písek přikryje vás.
Dostaňte ho živého!
Jacarutu!
Je nemožné se bránit každému šílenci, který je ochoten obětovat sám sebe.
Pokoušíme se omezit veřejná vystoupení Alie.
Jsi si jistý, že ona byla cílem?
Teď může být cílem každý člen královské rodiny. Připomíná mi to dávné časy, které se nelišily od těch současných.
I ty jsme přežili.
I tentokrát přežijeme!
Slyšela jsem hlasy v davu, nazývající ho Muad' Dibem.
Nevíme, odkud je a jaká je jeho motivace,
Říkají, že si říká kazatel.
Lidé doufají, že to je Paul.
Věří tomu kazateli ?
Někteří ano.
Někteří to potřebují. Co si o tom myslíš?
Takové jako on přináší vítr z pouště každý den, různé Mesiáše.
Aliini kněží takovou herezi tolerují?
Kněží by ho chtěli upálit zaživa, ale ona nedovolí.
Říká, že je neškodný.
Doufáme, že tu budeš mít pohodlí, prosím dej nám vědět, kdybys něco potřebovala.
Paul nežije, má paní. Šel do pouště... slepý, sám.
Šaj Hulúd pro něj přišel.
Chtěl bych být u výslechu těch, které jsme chytili na ulici.
Byla bych ráda, kdyby mohl Gurney jít s tebou, jestli je to možné.
To by pro mě byla pocta, Stilgare.
To byl jejich pokoj.
Alia ho ponechala beze změn.
Hrávali jsme si tu, když jsme byli malí.
Měli jsme tu pocit, že jsme jim blíž.
Na chvíli jsi je v nás viděla, že?
Skoro jsi uvěřila, že jsme... otec a matka.
To nebyla... nepříjemná chvíle.
Tak moc se mi stýskalo.
Nikdy jsi od nás nebyla daleko, babi.
Myslela jsem si, že jsme se dohodli, že si nejprve odpočine?
Vidět svá vnoučata je veškerý odpočinek, který potřebuji.
Budeme mít dost času na to, zase se poznat, babi.
Jsou složití.
Ano. Co jsi čekala?
Jsou to Paulovy děti...
Byl by na ně hrdý.
Povedli se mu.
Vypadáš... skvěle.
Snažím se.
Můj lid to očekává. Poušť zarůstá rychleji, než si kdokoliv uměl představit.
Paul říkával, že jenom ve věčnosti je změna.
Nebyla jsem připravena na to, jak velká část pouště zmizela.
Jen Velká Matka Pouští na severu je zatím netknutá.
Takže poušt se přece jen brání, jak jsem si všimla.
Někteří staří Naibové odstoupili z rady a vzali své kmeny hluboko do pouště.
Bude nám lépe bez nich.
Někteří tu zůstali, aby na tebe zaútočili zblízka.
Víme, jak máme zacházet s nepřáteli.
Musí to být velmi těžké, odpovědnost, samota.
Co ty můžeš vědět o samotě?
Poznala jsem její chuť.
Tak proč jsi přišla.
Protože jsi osamělá.
Přišla jsem, abych viděla svá vnoučata, abych viděla tebe.
Nesnaž se přede mnou něco tajit. Dokážu odhalit pravdu z nejmenšího projevu lidského chování.
Je to tvůj dar, pamatuješ?
Je to v mé krvi.
Bylo to v ní dřív,než jsem se narodila!
Díky tobě! Alie, já... Nepřerušuj mě!
Jsem regentem tohoto impéria!
Vládnu ve jménu jeho dětí, jsem tu nejvyšší mocí!
Opustila jsi mě...
Bránila jsem se před sebou samotnou po smrti Paula,
Bylo mi jen patnáct, matko!
Měla jsi Stilgara, Duncana, měla jsi... radu Naibů.
Nikdo se ti nemohl rovnat.
Věděla jsi, co si myslím o tomto místě...
A teď jsi tu.
Po těch všech letech, abys mě soudila!
Úplně jako ta hnusná čubka z Bene Gesserit, která tě učila.
Bylo správné ji zabít.
Tak mi říkala.
Alie, nemůžu vrátit čas, ale mohu ovlivnit budoucnost!
Paul mě to naučil dobře, a toho se právě bojíš, že?
Bojíš se, že mám Paulovy vize!
Jeho sílu!
Bojím se, že budeš ztracena ve snaze toho dosáhnout.
Nenávidím tě!
Mám tě ráda!
Nešťastníci! Ohlupujete se!
Obrazy věcí, které nejste schopni pochopit!
Zraňujete se svými... touhami, rituály a ceremoniemi!
Přinesou vám jenom strach.
A za to... jim dáváte poslušnost!
Ale já vás varuji! Ti, kteří tolerují vlastní obelhávání... díky tomu zahynou!
A ti, kteří se modlí o pomoc na okraji pouště... časem zeslábnou.
Muad' Dib!
Požehnání Muad' Diba bylo znesvěceno!
Naboženství Muad' Diba...
Má paní!
Netrap se.
On je šílený, je zvukem mocného hromu, trvá chvíli a pak se ztratí.
A kdybych tě poprosila, abys ho zabil?
Zabiješ?
Ale rozmlouval bych vám to.
"Alie!" Ještě nenadešel kazatelův konec.
"Poslouchej ho, milá". Ať ukáže svoje karty,
"Je tak hezký, no ne?" Naši nepřátele budou zanedlouho přežitkem, ten člověk je neškodný.
"Udělej, co ti radí doktor". Pro nás je lepší zkompromitovaný, než mrtvý.
Vždycky jsi byl dobrým lékem na můj neklid, Javide.
Ať je příčina tvéhu neklidu jakákoli, má paní...
Velebná Matko!
Řekli mi, že bych tě tu mohla najít.
Bála jsem se, že by mohl zmizet.
Paul...
Muad' Dib by to nikdy nedovolil. Vymohl si na všech slib, který nebyl nikdy porušen.
Teď se to zdá být trochu směšné, že?
Vzhledem ke všem těm změnám. Lidé už sem nechodí tak jako kdysi, ale pořád zůstává symbolem.
Symbolismus je dnes všude.
Mám opravdu radost, že tě vidím, Irulán.
Tvoje oddanost mým vnoučatům mi hodně pomohla.
Jsou jediným zdrojem mého štěstí.
A obrovského vyčerpání, že?
Mají silnou vůli. Tak jak jsem očekávala, když zvážím, že...
A co ještě očekáváš, Velebná Matko?
Když to zvážíš? Jsem... byla jsem Bene Gesseriťanka, vycvičena stejně jako ty.
Vím, že se sesterstvo nikdy nepřestalo zajímat o pokrevní linii dětí.
Kromě toho nikdy nečekalo, že je opustí někdo, jako jsem já.
Není to ironie, Irulán? Obě jsme z Bene Gesseritu, opustili jsme sesterstvo ze stejného důvodu, z lásky.
Z lásky k mužům, kteří už nežijí.
Milovala jsem tvého syna, Jessico, a byla bych pro něho dobrou ženou.
Místo toho jsem se musela spokojit s tím, být jen dobrou učitelkou jeho dětí, a přítelkyní.
Nic! Nic jim neublíží, pokud tomu budu moci zabránit!
Rozumíš?
Nevím...
Možná by bylo lepší, kdybych se nestal imperátorem?
Jsem samolibý, já vím.
Ale myslím, že je to pro mě nutné, i pro Ghanimu.
Být volný, abychom se naučili žít ve shodě s tím, čím jsme.
A čímpak jsi, Leto? To, co potřebuješ, je čas, aby ses poznal.
Proč mi to nepovíš ty?
Proto tu jsi, nebo ne? Připomínáš mi svého otce.
A dědu?
Stejné jméno.
Tvého milovaného vévody.
Mohli bychom se dostat k intimním věcem, a pak by se mohlo stát, že bychom se cítili... nepříjemně.
Způsob, jak se chováš mi ukazuje, že on je taky v tobě.
Takže rozumíš, jak on ve mně žije.
TAKŽE S TÍM SE POTÝKÁŠ?
Ano.
Znát budoucnost je totéž, jako být jí uvězněn, babi. Otec o tom věděl, ale nemohl tomu uniknout.
Chci v tom větší volnost!
Vesmír je plný překvapení - - o to se modlím!
Může takový vesmír být? Pro někoho takového jako ty?
Možný?
Ano.
Ale je žádoucí? Mám těžké rozhodování, babi.
Jestli mám přijmout mýty Atreidů, obléci se do nich, žít a zemřít pro ta přesvědčení?
Nebo si vybrat jinou cestu?
Zlatou Stezku? Tu, která změní mě, změní lidské osudy navždy.
Nerozumím?
Vím, že ne, protože nerozumíš času.
Můžu ti pomoct, Leto.
NAOPAK, BABI, TO JÁ BYCH CHTĚL POMOCI TOBĚ.
Musíme spolupracovat!
My?
Jinak jsme zranitelní. Jak? Nedělej ze sebe hlupáka!
To není hra!
Mocné síly se shromažďují proti nám!
Fremenští rebelové nenávidí způsob, kterým já... my měníme jejich planetu!
Zatracená kosmická Gilda nebude tolerovat náš monopol na koření!
Nemají jinou možnost, než ho přijmout, Alie.
A teď tu je ona.
Ráda bych věděla, co chce! Ne Alio!
Ty nás chceš zapojit do sporu o koření.
Neobracej se zády ke svému dědictví.
Tvůj otec byl největším člověkem v historii, předal vám tak skvělé dispozice, které by mohly být využity...
Tak proč je nevyužijete?
A proč ty chceš vidět věci, které vidět nemůžeš?
Potřebuju, abys mi pomohl vidět, vidět budoucnost.
Jiné životy visí v neznámých místech našeho vědomí, Alio.
Odělené životy.
Je to prokletí všech předzrozených.
Oni jsou skutečným nebezpečím, ne rebelové, ne Gilda, ne naše bábi!
Jednoho dne... se každý z vás... postaví tváří v tvář noční můře vašeho života.
Jednoho dne vy budete prosit o pomoc.
Jednoho dne... se každý z vás ocitne... o samotě.
A co když má pravdu?
"Alie!"
"Alie, vrať se!"
"Vypadněte, nechte to na mně!"
"Tak, vnučko. Konečně jsi se dočkala svého Gom Džabbáru?"
Když vyhodnotím události posledních dnů ...
Někdo chce, abychom si mysleli, že to jsou fremenští rebelové, kteří mají Atreidům za zlé změny, které vyvolali na Arrakis.
Ale tomu já nevěřím!
Proč? Při výslechu ti, kteří byli chyceni, vykřikovali jen jedno jméno...
Jacarutu.
A pak umírali.
Mučil jsi je.
Post-hypnotická sebevražda, má paní.
Zvuk jediného slova jednoduše zastavil jejich srdce.
Leto a já jsme slyšeli pověsti o síči Jacarutu, když jsme sem poprvé přišli.
Nikdy se nám nepodařilo dokázat existenci toho místa.
Jméno Jacarutu je synonymem zla, Jessico.
Rod Athwali přišel odtamtud.
Byli to zloději vody, nejkrutější zločinci podle zákona fremenů.
První a nejhorší hřích!
Ostatní kmeny uzavřely spojenectví, aby vypověděly válku Jacarutu.
Athwaliové byli pobyti. Jejich voda byla vylita do písku, síč Jacarutu byl označen za tabu!
Žádný fremen ho nesměl hledat!
Ale připusťmě, že ne všichni Athwaliové byli vyhlazeni, že někteří utekli, stali se známými jako vyděděnci.
A ty si myslíš, že tihle vyděděnci jsou příčinou včerejších událostí?
Tahle možnost mi mrazí krev v žilách.
Nedovolili bychom jím žít, kdybychom to zjistili.
A zjisti, jestli něco vědí o Jacarutu... a o vyděděncích.
Těmi z hluboké pouště.
Jestli takoví lidé existují, můžou být pro nás největší hrozbou.
Měla jsem plné vědomí dlouho před narozením.
Vědění o každém životě přede mnou, genetické řeky... proudí v mých žilách...
Velebné Matky,
Atreidové, celé mé dědictví... žije... ve mně.
Vždy přítomné... nemám žádnou obranu proti jejich útokům na mou mysl.
"A tak jsi paralyzovaná strachem".
Strach... pořád strach... ze soudu, kterým jsou předzrození posedlí.
"Bene Gesseritské nesmysly!" "Jestli se poddáš strachu, porazí tě".
Následkem zrůdnosti... je smrt.
"Pravda?"
My!
Ty nežiješ!
Zabila jsem tě! "Ano!
Ty malá vychytralá děvko," "zabila jsi mě, ale přece..."
"jsem tu".
Odejdi!
Jen odejdi! "Ale ty potřebuješ pomoct, vnučko!"
"Jiní tady by chtěli tvé celé vědomí!" "Chtějí tě dovést k šílenství, ale já"
"chci pro sebe jen malý koutek" "v příležitostných momentech tvých smyslů!"
"V občasné chuti,"
"v příležitostném doteku."
"Nikdo se o tom nedozví!"
Ty jsi zavraždil mého otce!
Pokoušel ses zničit moji rodinu, zabil bys Paula!
"O ano, ano, to."
"Jasně že bych vás zabil,"
"stáli jste mi přeci v cestě,"
"ale to všechno, to byl jen obchod."
"Ty jsi vyhrála!"
"Já nežiju,"
"ale díky tobě jsem jen křehká existence někde,"
"uvnitř tvých vzpomínek, ale ty žiješ." "A já jsem ti k službám."
"A jak málo za to žádám."
K mým službám?
"Ó ano." "K službám.
Tvůj, moje cenné děvčátko!"
"Pomysli na to, bychom dokázali..." "společně!" "Tvoje moc a moje zkušenosti."
"Nic se nám nepostaví do cesty."
Hlasy v mojí hlavě...
"budou utišeny."
Mí nepřátelé...
"budou zničeni." Nikdo se nepostaví do cesty naší moci.
Od této chvíle je budoucnost naše.
Přilétl, úplně, jako bys ho zavolal!
Ne.
On zavolal mě, Stile.
Můžu se zeptat proč riskuješ procházku po poušti v noci, bez ochrany.
Dej pokoj, Stile.
Jak často jezdíš na písku, kdy chceš, kam chceš!
Přivoláváš červa, místo létání ornitoptérou.
Jak často... jak často se sebereš a prostě jdeš?
Tak jako fremen, kterým jsi kdysi byl?
Víš? V mnoha částech vesmíru, tohle jemné... stvoření, je považováno za velkou krásu.
Ale tady, tady je symbolem.
Symbolem korupce požírající Arrakis.
Neexistoval by, kdyby nebylo změn, ke kterým nutíme tohle místo.
Změn, zavedených tvým otcem.
To neřekl Stilgar, ale ministr Stilgar.
Fremen Stilgar se tomu stále brání, nebo tomu tak není?
Mám opravdový problém, Stile.
Dovtípil jsem se. Můj problém, je svázán s tímto místem.
Můj otec... nechal tolik nedokončených věcí.
Nerozumím. Dobrý vůdce nemusí být prorokem, Stile. Ani Bohem.
Dobrý vůdce musí cítit, co chtějí ti, kterým vládne.
Starý význam fremenského slova Naib, je "Sluha síče".
Když vlastník umře, krispel se rozpadne, ano?
Tak to tvrdí legenda. Muad' Dib zemřel, ale jeho krispel ne.
Stile, musíme se vydat novým směrem.
Ode mě požaduje, abych skončil s mystickou stranou mého otce.
Abych zničil jeho jméno.
To není vyznání, se kterým by ses měl svěřovat své tetě, ani kněžím.
Dávej si pozor na Alii, Stile.
Už není tvojí přítelkyní.
A ještě něco, Stile.
Musíš mi slíbit, že budeš chránit Ghanimu. Kdyby se mi cokoliv stalo, cokoliv, moje sestra bude jedinou nadějí.
Byl jsi v poušti?
Ano.
Nemohl jsem spát. Mohla jsem ti dělat společnost.
Spala jsi, nechtěl jsem tě budit.
Kdysi ti to nevadilo.
Vytratili jsme se spolu do síče, nikdo o tom nevěděl.
A někdy jsme se nevrátili do svítání.
Musel jsem si popovídat se Stilgarem.
Rozumím. Ghanimo, musíme se postavit čelem k tomu, co přijde.
To neznamená, že tomu musíš čelit sám.
Člověk Atreidů, nějaký Gurney Halleck, byl poslán do pouště, aby se ptal.
Dříve nebo později potká někoho, koho je možné koupit.
Tak se pojistíme, že si koupí ty správné odpovědi.
Co mám provést s tímhle slepcem, otče?
Mohl by se ještě hodit.
Vezmi ho do pouště, než ho budeme potřebovat.
Z chaosu vznikne občanská válka,
Fremeni a Atreidi se budou ničit navzájem.
Voda našich nepřátel uhasí naši touhu po pomstě!
Naše utrpení bude vykoupeno... tisícinásobně!
Jacarutu!
Neměla jsem odtud odcházet.
Bylo to ode mě zbabělé.
Tolik jsi toho tady ztratila. Já to vím a Leto taky. I Alia to musí svým způsobem vědět.
Pomáhá to, že?
Litanie proti strachu.
Na to jsi myslela, že?
Ghani, rozhodla jsem, že tě seznámím se svým strachem.
Strachem, který jsem tak dlouho tajila.
Strach z těch, kteří jsou předzrozeni. Než jsme poprvé přišli na Arrakis, poprosila jsem Velebnou Matku, aby se setkala s tvým otcem.
Byl tehdy ještě chlapec...
Já vím....
Velebná Matka přinesla induktor nervové bolesti, otestovala s ním Paula.
Zakázali mi se do toho plést.
Ale přežil!
Ty si to samozřejmě pamatuješ způsobem, kterým já nemůžu.
Tak toho se bojíš.
Vzpomínek, které jsem zdědila, možné posedlosti a možné zrůdnosti.
Ty ne... teď jsem si tím jista.
Ale nejsi si jistá Letem?
Je dost silný, Ghani?
Leto...
Přežije to, co přichází?
Co přichází?
Zlatá Stezka.
On má vize... o pouti hluboko do pouště, o cestě na vzdálená místa, kde vidí našeho otce a mluví s ním o tom, jak se věci musí změnit.
Změnit?
Nechce mi to říct.
Myslím si, že přede mnou jisté věci tají.
Ale vím, že to není posedlost, ani zrůdnost.
A kdybychom mého bratra podrobili zkoušce, tak on taky přežije, stejně jako náš otec.
Už je tu člověk, který tě vezme do pouště.
Říká, že ti pomůže najít to, co hledáš.
Tak ujednáno.
Držte se v poušti. Tak to ty jsi člověk Atreidů,
Gurney Halleck.
Nelíbí se mi to. Proč rod Corrino posílá dary dětem Muad' Diba?
Pokus o vymožení službičky od budoucího Imperátora a jeho sestry.
Vím, že tomu nevěříš stejně jako já, Duncane.
Nic není tím, čím se zdá být, v případě mé sestry.
I dar v podobě oblečení může být nebezpečný.
Ale jak?
Chci, abyste to důkladně prověřili!
A dejte mi zprávu dřív, než to dostanou děti, jasné?
Cítím tvé podezření, Duncane.
Myslíš si, že za mým jednáním je nějaká hlubší příčina?
Historku o tom, jak přišla princezna rodu Corrino k Atreidům, nelze tak jednoduše zapomenout.
Plány v plánech, že, mentate?
Pochybuješ o mé oddanosti této rodině?
Oddanost,která se jednou změnila, je možno znovu změnit.
Naše zdroje v paláci mě ubezpečily, že šaty byly předány.
Katalyzátor je dobře ukrytý. Tvoje milovaná Irulán ho nikdy nenajde.
Skvělé!
Paranoia Alie roste ze dne na den, všude vidí nepřátele.
A její jediné řešení ... jsou čím dál větší represe.
A přesně to my chceme.
Čím více zavede teroru, tím více bude nespokojených,
Čím tvrdší Alie bude, tím více fremenů uteče na jih. A pak zanedlouho začnou rebélie.
A až se zbavíme dvojčat, ji bude jednodušší porazit.
Ale... nesmíme dopustit, aby se Farad'n dozvěděl o našich plánech, dříve než budou provedeny.
Nemá na to žaludek.
Tyto šaty jsou darem od Prince Farad'na, gestem jeho oddanosti, šancí na zlepšení vztahů mezi našimi rody.
Javid to sám zařídil!
S dovolením Regentky, samozřejmě.
Musela jsem uspokojit své obavy. Své obavy?
Že v tom nebyla léčka, žádné ohrožení.
Strkáš noc do diplomatických zíležitostí, do kterých ti nic není! Bezpečí dvojčat je věcí, která se mě týká!
Ty bezkrevná děvko!
Alie!
Proč já nemám stejné nesmyslné podezření jako ty, Irulán?
Prst osudu tě změnil z Corrinovské ropuchy, na patolízala Atreidů?
Dost!
Ne, to není dost. Od této chvíle nebude moje neteř ani synovec ve tvé péči.
To nemůžeš udělat!
Jsem Regentkou impéria.
Jsem jejich ochránkyní, vládnu jejich jménem.
"Tak je to správně!
A nedovol jim na to zapomenout!"
Možná by sis měla odpočinout.
Jak mám odpočívat, když jsou kolem mě samí hlupáci!
Vidíš, Matko, co zůstalo z mého světa?
Nevidíš ten chaos, se kterým musím bojovat?
Ale ano, vidím.
Obávám se, že ho vidím až moc jasně.
"Zbav se jich!"
Vypadněte.
Všichni!
Ven!
"Pořád stejně arogantní Bene Gesseritská kráva!"
Mojí dceři musíš prominout, Irulán.
Dovolila, aby jí hněv zahalil rozum.
Jsem si jista, že lituje svých slov. --- JSI VE VELKÉM NEBEZPEČI, IRULÁN.
O mě se neboj, Velebná Matko.
--- STALO SE TO, ČEHO JSME SE BÁLY?
Vím, jak to je, být v její pozici.
--- CHTĚLA BYCH TOMU ZABRÁNIT, ALE NEMOHU. NĚCO HLUBOKO UVNITŘ NAD NÍ PŘEBÍRÁ KONTROLU...
Vím, jak může člověk být sám.
--- STÁLE VÍCE.
Rozumím.
--- ZRUDNOST.
Nikdy si odpočine, --- RADŠI NEMYSLET, CO BY TEĎ MOHLA UDĚLAT...
Stále jsou lidé, kteří tě potřebují.
A DĚTEM. Vím, a je to ubíjející.
--- MUSÍM VZÍT DVOJČATA DO POUŠTĚ.
Pak by může stát, že nad sebou ztratí kontrolu. --- KE STILGAROVI DO SÍČE TABR.
Jsem ráda, že jsme k sobě byly upřímné. ALIA MÁ "OČI" V KAŽDÉM POKOJI. "UŠI" V KAŽDÉ CHODBĚ.
Cítím, že ti můžu důvěřovat.
Mojí jedinou obavou je bezpečí tvých vnuků.
--- LÉTA JSEM CVIČILA, JAK JIM UNIKNOUT. Musíš se postarat taky o sebe.
--- MÁŠ LIDI, KTERÝM JE MOŽNÉ VĚŘIT?
Děkuju ti za tvou starost, Velebná Matko.
--- ANO. LOAJÁLNÍHO FEDAYKINA.
Jsi pro mě velice důležitá.
--- TAK TO UDĚLEJ HNED. Řekněte Alii, že jí odpouštím ta ostrá slova.
Máš opravdu pochopení.
--- POSPĚŠ SI.
NESMÍŠ SELHAT.
To jsou oni.
Ti dva.
Prohlédl sis je?
Leto!
Pojď!
Pospěš si!
Každý, kdo má prsty v útěku dvojčat, musí být zatčen a přiveden přede mě.
Udělám z nic příklad pro všechny, kdo se mi staví na odpor!
Vypadněte!
Tentokrát vyhrála moje matka.
Chci její smrt.
-Počkat. -"Ne, moje milá."
"Teď ještě ne."
"Trpělivost, zlato."
"Trpělivost a ovládání." "To je lék na šílenství a zklamání."
Všichni se obracejí proti mě.
"Netrap se, dítě."
"Je spousta chytrých cest, jak si poradit..." "s jednou hloupou čarodějnicí."
Tvoje snaha vychází naprázdno.
"Moje snahy jsou bohužel... řekněme rušeny" "jednou strašně prohnanou a ukrutnou malou holkou."
"Ty si v tom velmi libuješ." "Musím uznat, že jsi bezohledná.
Kdybys byla o pár let starší."
Proč tě vlastně poslouchám, ty perverzní starý hlupáku!
"Protože tu jsem, abych ti pomohl," "protože jedině mně můžeš věřit!"
"Co musíš udělat je: postarat se o svou matku..." "veřejně."
"Mohla bys zavolat toho hezkého hocha," "toho kněze."
"Spojíme příjemné s užitečným!"
Měl jsi pravdu, Murizi.
Její paranoia se každou hodinou zvětšuje.
Svolala mimořádné setkání.
Dobře!
Čím větší represe, tím větší povstání.
Čím větší povstání... tím rychleji se naši nepřátelé navzájem pobijí.
Dej vědět té čarodějnici z rodu Corrino.
Přestože není v radě poprosila jsem lady Jessiku, obdivovanou matku Muad' Dib'a, aby se s námi podílela na rituálních prosbách.
Přivedli jsme před Svatou Rodinu trubadura, chudého tuláka, jež stratil vše krom toho, co má na sobě.
A teď musí žádat dvůr o... Slitování, Svatá Matko!
Jsem Al-Fali!
Naib síče Garaculan! Paní, neposlouchejte toho člověka!
Jeho prosba nebyla schválena.
Jsem tu ve věci pouště!
Věc pouště... je věcí velkého významu, fedaykine.
Ale Velebná Matko!
Ano, Milady.
Jsem fedaykin.
Kdysi jsem obětoval svůj život Muad' Dib'ově věci.
To není správný způsob, jak ...
Opustili jsme naši přítelkyni poušť, Svatá Matko!
Šaj Hulúd už neputuje po písku, najdete ho už pouze v místech daleko od našich lidí.
Předsudky o vnitřní poušti vždycky překážely změnám naší země! Země, na které nic nerostlo!
Teď tam jsou rostliny.
Rozrůstají se jako larvy v ráně, na nebi jsou mraky a déšť.
Ctěná matko Muad' Diba, déšť z nebe Duny! Je to smrt pro náš všechny.
Děláme to, co chtěli Liet a Muad' Dib.
Chceš bojovat se svatými slovy?
A co červi?
Vždycky přece bude nějaká poušť, nějací červi.
Jestli zmizí červi, zmizí i koření, a když přestane plynout koření, čím budeme platit?
Mlč!
To jsou věci impéria!
A ty nebudeš znevažovat moudrost toho úřadu, který rozhoduje, co je nejlepší!
Lid pouště musí uznat naše postavení!
My tady vládneme!
A ne poušť!
Jsou mezi vámi i ti, kteří se obávali mého návratu na Arrakis jako Bene Gesseriťanky, a toho, že jsem porušila svou oddanost svazku Atreidů s pouští.
Ale ode dne, kdy fremeni ušetřili život můj i mého syna, jsem byla vždy fremenkou.
A vždycky budu fremenkou.
Sklapni!
Nesmíme opustit poušť.
Moje dcera lže!
Červi nepřežijí, jestli se poušť zmenší.
Ona to ví!
Produkce koření poklesne! Až na zlomek toho, čím byla.
A když se to stane...
Budeme ovládat největší vzácnost ve vesmíru!
Budeš ji ovládat v pekle!
Fedaykine, začali jsme to! Teď se musíme schovat.
Vím kam, Milady!
"Tam, kde náboženství a politika jedou na jednom voze," "větrný vír se blíží."
"Zlatá Stezka."
"Teď je to na tobě."
"Pouštní bouře, kterou nejde zadržet."
"Větrný vír"
"Vrať se!" "Zlatá Stezka je nebezpečná."
"Stezka, kterou jsem nemohl jít."
"Leto!"
Leto!
Měl jsi další vizi, že?
Události nadcházejí rychleji, než jsme si mysleli, Ghani.
Teď musíme jít.
Do Jacarutu?
Tam je odpověď,
Vím to.
Už se nemůžeme vrátit.
Musíme to skončit!
Muad' Dib - Bůh musí být zničen!
Musíme najít Zlatou Stezku.
Je to nebezpečná cesta.
Je to jediná cesta z téhle pasti.
Viděl její konec... poslední vize otce, on věděl, že je to možné... a proto odešel, opustil nás.
Neříkáš mi všechno, že ano?
Jsou i věci, které jsi viděl, ale tajíš je přede mnou.
Vím to.
Jsou věci, kterým ani já nerozumím... zatím, ale musím jim čelit, Ghani!
Bojovat s nimi, a až nadejde čas oba budeme vědět co dělat.
Jsi si jistý, že si s tím poradíme?
Jsem si jist tím, že jestli to nezkusíme, tak si s tím neporadíme.
Bojím se.
Strach zabíjí myšlení.
Postavím se mu čelem, ať přejde kolem mně a skrze mě.
Jsou připraveni na večer.
Viděl jsi ho?
Toho, kdo slouží našim nepřátelům?
Bezpochyby.
Palinbashu.
Viděl jsem ho v bazaru s tygry.
Bezpochyby má svou roli, kterou odehraje.
Připravena?
Není to ironie, že používáme věci nepřítele, abychom mu unikli?
Ale tobě se to líbí, nebo ne?
To dobře víš.
Až moc dobře!
Slib mi, že nebudeme zbytečne riskovat.
Nebude to trvat dlouho a spustí poplach.
Tam!
Cesta do Jacarutu.
Nikdy je nenapadne, že jsme šli tímhle směrem.
Tady si odpočineme, než tě dostaneme z města.
Než se něco stane.
Musíš poslat zprávu Stilgarovi.
Musí svolat radu Naibů aby soudili Alii.
Víš, co to znamená, Velebná Matko, ona je... tvá dcera.
Vím, co to znamená. Tady je příkaz k zatčení fedaykina Al-Falii a jeho spolubratrů ze síče Garaculan.
Pošli ho do každého města, pošli ho do každého síče.
Spiknutí ke vraždě Regentky Impéria a únosu matky Muad' Diba musí být potrestán bez jakékoli milosti.
Díváš se na mě, nebo mě analyzuješ, Duncane?
Shromažďuji údaje.
Musíš ji najít, Duncane.
Musíš ji najít a přivést mi ji!
Tvoje údaje ti určitě říkají, v jakém jsem nebezpečí!
V jakém my jsme.
Snad tě tvůj milenec potěší více než já.
Udělala jsem tolik chyb, Duncane!
Tolik chyb, protože jsem se bála.
Stydím se za svoji slabost.
Prosím, zkus mi odpustit.
Ztratila jsem tehdy rozum, Duncane, vím, že to byla chyba, ale můžu ji napravit.
Byla to jen náhoda, nic víc... můžu zařídit, aby to všichni pochopili... všichni, jen ne ona!
Musíš se o ni postarat!
Ona je tvoje matka!
Ona je Bene Gesserit, není důležité, co tam tehdy řekla!
A ta zatracená rada mě bude chtít podrobit testu, prosím, Duncane!
Prosím.
Můžu věřit jen tobě. Jen ty mě dost miluješ.
Musíš mě jí zbavit!
Nic nesmí ohrozit rod Atreidů.
Nehledě na to, co to stojí.
"Dobře jsi to zahrála."
Sklapni!
"Jak si přeješ, má paní."
Našli jsme jejich oblečení nedaleko pekárny, Stilgare.
Jsme si jisti, že už v síči nejsou.
Museli si obléct oděv, který si přinesli z Arrakeenu.
Ale naše oddíly nemůžou najít jejich stopy na poušti.
A nenajdou.
Pokud to děti nebudou chtít.
Nelíbí se jim moje přítomnost.
Jsou to puritáni Velebná Matko, To, co se jim nelíbí, je to, co vznikne z revoluce.
A tak je musím přesvědčit, že mě taky.
Od Stilgara přišel posel.
Je to důležité!
Máš zprávu ze síče Tabr?
Fali, ne!
Tvá vnoučata zmizela.
Jsem tady, abych tě vzal do Tabru co nejrychleji.
Nesmíš s ním jít, Svatá Matko! Je to ghola.
Byl nejoddanějším vojákem mého knížete.
Zemřel, když zachraňoval život Muad' Dibovi,
A můj. Ale on je...
Aliiným manželem. Je pořád Atreides.
To má dcera už není.
Nemáme moc času. A co se stalo s fedaykiny, kteří mi pomohli?
Alia na ně vydala zatykač, za zločin proti impériu.
Samozřejmě!
U Stilgara najdeme azyl, pokud se dostaneme do Tabru.
Udělej tohle:
až Regentka Impéria najde tohle místo.
Nesmí tu zbýt nic, kromě větru, kvílícího uprostřed skal. Jak přikazujete, Svatá Matko.
Ať vám Šaj Hulúd vyčistí cestu.
Je to o mých vnoučatech pravda, Duncane?
Nešla byste se mnou, kdybyste tomu neuvěřila, má paní.
Alie?
Ne.
Stilgar si myslí, že předvídali přicházejíci krizi. Bojí se, že odešli do pouště.
Udělala jsem mnoho chyb u své dcery, Duncane.
Mnoho chyb, má paní.
A já většinu z nich zopakoval.
Nepřežije postupující šílenství?
Ne.
Tohle není cesta do síče Tabr, že?
Ne, má paní, není.
Nepovíš mi, kam mně tedy vezeš?
Nemyslím, že nás viděli.
Nemyslím, že by nás hledali.
Nemáme mnoho času.
Musíme dojít k těm skalám před západem slunce.
Určitě už za námi vyslali hlídku.
Ale zvíře ano.
Víc než jedno.
Přiblížilo se, hodně.
Tamhle je jeskyně.
Dovnitř!
A tak Sága Duny ještě zdaleka nekončí.
Dějiny jsou zapsány do písků Arrakisu, kde se rozmáhá revoluce a občanská válka, živená brutální tyranií a represemi Alie, která se topí v čím dál větším šílenství, vyvolaném vlastními stíny.
Nemůže rozpoznat ty, co se proti ní spikli, není si vědoma hurikánu, který se blíží od pouště, ničíce vše.
Kdo mi to může vysvětlit?
Kdo mi řekne, proč jsou rvačky na mých ulicích?
Proč je mé jméno užívano jako kletba?
Vy hlupáci!
Dvojčata zmizela ze síče Tabr,
Lady Jessica byla unesena z planety, spojení rebelové jsou pořád blíže, a teď máme anarchii na ulicích Arrakeenu!
To vy jste vinní!
Jděte.
Možná by sis měla odpočinout, má paní?
Je těžké myslet, když jsi vyčerpaná stresem.
Nech mě, je mi dobře.
"Jaká škoda." "Proč jsi poslala pryč toho hezkého chlapce?"
Nemám dnes náladu na to, abych uspokojovala tvé hnusné perverzní choutky!
"Copak nejsem tvým okem v hlavě?"
"Mimoto..." "já si jen užívám to, co jsi ty začala."
Opravdu?
"Nezapomínej, dítě"
"Vlastně tu opravdu nejsem." "Jsem jen odrazem toho, čím již jsi."
Jdi pryč!
Jdi pryč!
Vesmírná Gilda, samozřejmě, to Gilda připravila Idahův transport za vhodnou odměnu.
Bene Gesseriťanky se to určitě dozví, pokud to už neví.
Alia nás bude muset přibrat k tomuhle dobrodružství.
Bude se muset ukázat, pokud to dobře zaranžujeme.
Neměli bychom jim slibovat bezpečný úkryt.
Vraťme je na Arrakis a budeme mít čisté ruce.
Naopak, Tyeaku.
Možná bychom měli uvažovat o návštěvě Lady Jessiky, jako o šanci... a ne jako o ohrožení.
Ta žena má mnoho talentů, možná se nám budou hodit.
Myslíš - tobě.
Nevidím důvod, proč by nemohla pokračovat v mém vzdělávání, všemi dostupnými prostředky.
Žádné ženě, která mohla pobláznit vévodu Leta Atreida a planetu pouštních fremenů, není možno věřit.
Chceš říct, že se mě pokusí... podrobit si?
Byla by nebezpečným hostem... ale... vděčným.
Leto!
Leto!
Ať ti vítr oddělí maso od kostí.
Ať Šaj Hulúd očistí tvou cestu.
Sah'a Neb'ui.
Ještě se setkáme.
Moje kůže není moje.
"Zlatá Stezka je nebezpečná, můj synu."
"Je to volba, kterou jsem si nemohl vybrat."
"Pouštní bouře, kterou nelze zastavit."
"Ty se staneš tou bouří, synu."
"Větrným vírem." "A nic tě pak už nedokáže zadržet."
"Ani ty sám."
Jacarutu.
To je za Leta!
Leto...
Zjistili jsme,že to byl Ghanimin nůž, kterým byl zabit Palinbasha.
A komunikator, který nosil?
Výrobek ne z této planety. Určitě.
Našli jsme vysílač umístěný do krku tygra a také jsme našli tohle, na poušti.
Mám vám zajistit dopravu do paláce? Ne!
Kdokoliv chce smrt těch dětí, nebude mít klid, dokud se mu to nepovede.
Dokud nenastane pravý čas, bude tady bezpečnější než kdekoliv jinde.
Larvy červů.
Takže znáš pouštní faunu, mladý Atreide. Ano, Atreide!
Nebuď blázen.
Máme tvou vodu ve svých rukou.
Žije?
Ona žije! Ta vychytralá děvka Ghanima utekla naším tygrům.
Musíme něco rychle vymyslet!
Řekni našim lidem v paláci, že kněz Javid musí ještě trošku míchat v Aliině kotli.
Ano, princezno.
Nechali tu knězovo tělo, abychom ho určitě našli. Byl zabit fremenskými rebely ze síče.
Cestoval s diplomatickou imunitou, když zaútočili.
Strašlivá kletba proti tobě a tvé rodině.
Prokleto budiž jméno Atreides,
Hoříc v šílenství jste přišli do naší pouště nebudete mít duši ani ducha.
Nepovstanete z mrtvých.
Obscénnost je jedinou svátostí pouštních rebelů.
Je potřeba dát příklad, abychom varovali ostatní kmeny, co se stane jestliže setrvají ve své rebelii.
Bez slitování!
Chci, aby nezůstala ani stopa po tom rebelském síči!
"Leto!"
Ty jsi Leto, syn Mua'd Diba.
Jsem Sabiha, starám se o tebe.
A bez váhání mě zabiješ, když se pokusím utéct.
To se nestane.
Varuji tě, že jakýkoliv pokus o čarování, bude mít za následek tvou okamžitou smrt.
Hledáme bezpečné místo, ne šanci na podvod.
To říkáš ty... proč bychom měli riskovat, přijímajíce zběhy impéria?
Kdo říká, že jsme zběhové?
Tvůj spor s Alií už nabral mýtické rozměry, Lady Jessiko.
Několik ras je v otevřené rebélii proti Kvizarátu.
Občanská válka je nevyhnutelná.
Moje vnoučata tomu zabrání.
Ne, jsou-li mrtvi.
Je mi líto, Jessico, že přináším špatné zprávy, ale... vypadá to, že se tvá vnoučata... stala oběťmi dobře naplánovaného vražedného spiknutí. Zavražděni? Naše zdroje tvrdí, že dvojčata zmizela ze síče Tabr.
Byla napadena v poušti, Leto zemřel.
O děvčeti si nejsme jisti.
Máme důkazy pro tvrzení, že je to dílo Alie.
To je nemožné.
Jessico... dobře víme, že tvá dcera zešílela.
Kdyby dědici Muad' Diba dorostli, přebrali by úplnou kontrolu nad vládou.
Role Alie jako Regentky se chýlila ke konci,
Leda by tvá vnoučata byla zabita, a vina by padla na jejich nepřátele.
Na nás.
Události na Arrakisu se vymkly kontrole,
Jessico. Můžeme jen vycouvat a dívat se z dálky, jak se impérium bortí, nebo se navzájem chránit.
Ochráním tě před Alií, a ty ochráníš mě před jejím šílenstvím.
A jak to mám udělat? Veřejným prohlášením, že jsme tě neunesli jak to teď tvrdí Alia, že jsi sem přišla z vlastní, nepřinucené vůle jako vyslanec Bene Gesseritu poslaný,... aby ses postarala o výuku mého syna.
Chceš, abych ho učila způsobem Bene Gesseritu?
Nabídka, kterou nelze odmítnout.
Tvůj mentat je podezíravý, soudíc podle jeho mlčení.
Člověk musí pečlivě zvažovat, kdo má převahu v takovéto situaci.
Možná nemá převahu nikdo.
Stilgar odmítá vydat Ghanimu, s tím, že není dostatečně silná.
Říká, že nemůže zaručit její bezpečnost.
Nabídl jí azyl.
Je Naibem síče.
Nemůžeme brát na lehkou míru jeho ustanovení.
To se uvidí.
Události v Tabru jsou zajímavé a provokující.
Nikdo nesmí vstoupit ani odejít bez Stilgarova povolení.
Planují, že se přidají k rebelům. To je málo pravděpodobné, paní.
Víme, že Stilgar se zúčastnil rozhovorů s Naiby z jihu, ale jen jako vyslanec.
Chci vědět, kdo vchází, vychází a kam směřují jeho kontakty.
Je čas na návštěvu Stilgara.
Kdybys je nevzala z města, nikdy by se to nestalo.
Jsem jejich pěstounka, Alie.
Chceš říct, že by v mém paláci nebyli v bezpečí?
Požaduji, aby nebyli používáni jako pěšáci v občanské válce.
Dobře víš, Stilgare, že Ghanima by se měla vrátit ke dvoru.
Protože jsem prohlásil síč Tabr za neutrální teritorium, nesmí tu být spáchano žádné násilí ani proti jedné ze stran tohoto konfliktu.
Avšak držení Ghanimy proti vůli Regentky Imperia, by mohlo být považováno za únos.
Jako Naib tohoto síče, vydám Ghanimu Regentce Impéria.
Pod jednou podmínkou,
Princezna Irulán jí bude dělat společnost.
Pokud by princeznu nebo dědičku potkalo nějaké neštěstí, neutralita tohoto síče padne a loayalita k trůnu zmizí.
Platí.
Chci, aby bylo děvče připraveno.
Vydáme se do Arrakeenu ihned.
Promiň, Irulán.
"Leto!"
"Leto!"
Dávej mu víc a víc. Čím víc ho krmím, tím se dostává do hlubšího tranzu.
Čím hlubší je tranz, tím je nebezpečnější.
Je silnější, než jsme si mysleli!
Tak musíme zvýšit dávku!
Než s tím skončíme, bude stejně šílený, jako je Alia.
!
Slyšíš je?
Hlasy ve své hlavě?
Zbláznil ses už stejně jako tvoje teta?
A to tě děsí?
Ne tolik jako tebe, Atreide.
"Leto!"
"Poslouchej mě, Leto!"
Odhoď zbraň, vyděděná!
Jsi jí, že?
Přijala jsi barvy pašeráků, abys zatajila svou skutečnou totožnost.
Přežil jsi příjem koření.
A to není všechno, že?
Rozmnožujete larvy červů, viděl jsem místa, kde je máte.
Prodejem červů mimo planetu doufáte, že zrušíte monopol Atreidů na koření.
Je to pro tebe nebezpečné, že to víš. Nebezpečnější je to pro tebe.
Žádný červ nevydrží mimo Dunu dlouho.
Ještě ne.
Nikdy.
Už jsi plný koření.
A už mi víc neublíží.
PŘEŽIL JSEM UKŘIŽOVÁNÍ, SABIHO.
UTIŠIL JSEM HLASY, KTERÉ MĚ CHTĚLY OVLÁDNOUT.
ZŮSTAL JSEM JEN JÁ, ABYCH UDĚLAL TO, CO MUSÍM.
A co musíš udělat?
Ochránit poušť.
Moje kůže není moje.
Nemůžu!
Nemůžu to zvládnout.
DOKÁŽEŠ.
Budeš to umět.
Jsem tady.
Zkouším se tam uvidět, ale nedokážu to. Neumím to!
Trpělivost.
Zkoncentruj se na představu plynutí času.
Ten musí plynout, ne ty.
Bylo by to lehčí, kdybys začal, když jsi byl mladší.
Divím se, že jsi nepožádal o učitelku Bene Gesseritu už dříve.
Bylo by pro tebe snazší stát se adeptem.
Moje matka pro mě měla jiný tréning, když jsem byl mladý.
Pořád se to můžeš naučit.
Když budu trpělivý?
Musíš se naučit ovládat každý sval zvlášť. A až se je naučíš ovládat každý zvlášť, naučíš se je používat najednou.
Unie protikladů, že Jessico?
Z poznání nestability našeho vesmíru, naučíme se ho přetvářet tak, jak chceme. To je způsob Bene Gesseritu.
Všechno, co ses naučila, jsi ještě nezapomněla.
Musíš se vykoupat.
Zítra budeme pokračovat.
Dělá větší pokroky, než jsem předpokládala, za tak krátký čas.
A ty?
Plánovala jsem, že odtud zmizím, až to skončí.
Co očekáváš ty?
Cesty našich rodů se zkřížily, Jessico.
Oslabené rody...
Ty a já jsme poznaly ohrožení od nejbližších.
Ty máš dceru,... pro kterou jsi cizí.
Já mám syna, který je nezkušený.
Co ode mě očekáváš v té věci?
Jen abys vzala v úvahu unii protikladů.
Slyšeli jsme zvěsti o tvé vnučce.
Ghanimě?
Zdá se, že přežila.
Alia ji převzala od Stilgara, Ale Irulán je s ní.
Přejdi k věci, Wensicie.
Spojenectví... Corrinů a Atreidů.
Spojenectví stvrzené sňatkem.
S tvou podporou. Farad'n by mohl být tím pravým vyvoleným, pro někoho tak vyjímečného, jako je tvá vnučka.
Má své přednosti a rychle se učí, jak jsi sama řekla.
Mohlo by se stát něco horšího, než spojenectví mezi dlouholetými nepřáteli?
Tvůj syn byl tak chytrý, a využil svůj potenciál.
Takže ty bys teď měla umět využít ho teď také.
Ten nápad mi je odporný. Tvoje mentatská mysl by to měla ocenit.
Ale spojili by se Atreidi s rodem, který je skoro zničil?
Přesně to udělal můj syn, když si vzal Irulán. To rozhodnutí učinili politici.
A předešlo to válce!
Ty nevidíš podobnost se současnou situací?
Opravdu si myslíš, že bude Alia souhlasit s manželstvím Ghanimy a Farad'na?
Ona je důvodem, proč musíš tu zprávu donést osobně.
Kdysi tě milovala, Duncane.
A jistá její část tě stále miluje.
Jedině ty se k té části můžeš dostat, jestli ještě ví, kým vlastně je.
Ne.
Pro mě je ztracena.
Důvody jsi sama viděla.
Mohl bys zachránit život Paulovy dcery, Duncane.
Dokud Ghani žije, musí se Alie bát.
Když dokážeme, aby moje dcera uvěřila, že její neteř je prostředek, který ji může ochránit před větším nebezpečím, zachráníme jí tím život.
Získej cenný čas.
Chápu, že odmítáš tu nabídku manželství. Riskoval jsi vlastní bezpečí, abys mi ji přivezl osobně.
Manželství nebo riziko.
Ty musíš rozhodnout, co je nejlepším řešením.
Mí kněží se brání tomuto nápadu.
Protože jsou krátkozrací a sobečtí. Starají se jen o zachování své vlády.
Pozor, Duncane!
Už stojíš nad propastí.
Není tajemstvím, že rebelové stále úspěšněji ničí tvou obranu.
Nepokoje na Arrakeenu jsou tématem mnoha diskusí mimo tuto planetu.
Pomluvy o tvé slabosti krouží uvnitř rodů.
Pomluvy... podněcované mými nepřáteli pro rozšíření strachu a malomyslnosti.
Supi se slétají, Alio.
Spojenectví mezi Corrino a Atreidy poslouží jako zajištění a varování!
Připravte oficiální odpověď pro rod Corrino. Svoluji k vyjednávání ohledně svatby
Prince Farad'na a Ghanimy. Ale ať je jasno.
Zájmy Atreidů mají přednost.
Opusťte mě!
Jen můj muž smí zůstat.
Měla bych tě odsoudit k smrti za to, co jsi provedl.
Proč ses sem vrátil?
Oddanost rodu Atreidů, nic víc.
V tom rozhodnutí nehraji žádnou roli?
Válčil jsem se sebou, abych to nedopustil.
Nemůžeš zůstat v paláci, musím tě za tvou zradu potrestat.
V opačném případě by lidé pochybovali o mé spravedlnosti, mé nestrannosti.
Věc, kterou musíš dokazovat často, bezpochyby.
Nastaly těžké dny, Duncane, osamělé dny.
Stýskalo se mi po tobě.
Kam chceš, abych odešel?
Do síče Tabr, neutrálního místa.
Stilgar se snaží přetrhat vztahy mezi Kvizarátem a rebely.
Možná, že se tvé nadání mentata bude hodit.
Přinejmenším tam budeš v bezpečí.
Není nikdo, kdo by zastavil Aliu.
Její síly vnikají stále hlouběji do jižních rajónů, útočí na síče rebelů bez ohledu na to, kde jsou a taky na výtržníky v ulicích Arrakeenu.
A co Leto?
Co o něm říkají?
Jestli přežil útok, tak určitě nepřežil v poušti.
Červi, bouřky, tělo nenajdou.
Kam jdeš?
Hledat toho chlapce.
To ti nesmím dovolit.
Neměli jsme v úmyslu pomáhat někomu takovému jako ty, našemu nepříteli.
Prokleto budiž vaše jméno, Atreidi.
Hoříce šílenstvím jste přišli na naši poušť, nebudete mít duši ani ducha.
Nepovstanete z mrtvých.
Jedinou věcí, která se nebojí písečné bouře na Arrakisu, je červ.
Strach zabíjí myšlení.
Postavím se mu čelem, ať přejde kolem mně a skrze mě.
Nebudu se bát!
Strach zabíjí myšlení!
Postavím se mu čelem! Ať přejde kolem mně a skrze mě!
Nebudu se bát! Strach zabíjí myšlení!
Postavím se mu čelem!
Mohla jsem tě zabít.
To by nebylo tak jednoduché.
Chtěl jsem si věřit, chtěl jsem věřit, že dokážu ale nevěřil jsem.
Nemohl jsem! Nevěřil jsem, že je to možné.
A tehdy moje mysl uplynula.
Přestal jsem se bránit a tohle se stalo.
Co tím myslíš, že ses bránil?
Sobě samému.
Všechno, co jsem se naučil, celý ten nesmysl, ve kterém jsem se uvěznil, který jsem cítil.
Cítím se, jako bych se znovu narodil, jako bych stál na okraji něčeho nezvyklého.
Teď je čas najít rovnováhu, Farad'ne.
Ale jen na pokraji.
Trpělivost?
Ano, trpělivost.
A pamatuj.
Jedno je vládnout nad svou myslí. Ovládnout své touhy je věc druhá.
A když se mi to povede?
Tak se staneš jiným, než sis myslel.
Moje kůže není moje.
Musíš se vždycky takhle plížit kolem?
Stále ho cítím, Irulán?
Je přítomný.
Občas se mi zdá, že slyším, jak se směje.
Vysmívá se tvé volbě sňatku s Farad'nem?
Proč by se jí měl vysmívat?
Nemůžu se jenom tak dívat, jak se stáváš pěšákem v Aliiných tazích. To si o tom myslíš?
Že jsem využívána, že jsem svolila k té svatbě, abych se účastnila nějakého Aliina spiknutí?
Přeci tě znám, Ghani.
V tom rozhodnutí je něco hlubšího.
Alia chce mou babičku.
Farad'n je prostředkem, aby toho dosáhla.
A ty chceš co?
Krev Farad'na na svatebním prostěradle, a ne mou.
Nemůžeš být stále jen neutrální, Stilgare. Musíš uzavřít spojenectví s rebely.
Nikdy!
Rebélie proti sestře Muad' Diba by přinesla největší pohanu, jakou jsem si schopen představit!
Sestra Muad' Diba už není.
Zemřela.
Zemřela na zlo, které ji ovládlo, a jestli tomu nevěříš, tak nosíš jeho barvy!
Dost!
Jsi hostem mého kmene, dal jsem ti svou přízeň. Ale přísahám!
Jestli mě i nadále budeš provokovat k povstání, tak... si vezmu tvou vodu!
Co se stalo?
Proč stojíme?
Je tam démon, v lidské podobě.
Nic takového není.
Tvůj průvodce pustil červa.
Máme trochu času, než se vrátí.
Zastavil jsi ho.
Červ poslouchal tvé rozkazy.
Ano.
Říkají, že Leto Atreides nežije.
Byl zabit zradou Corrinů.
Nestane se to, dokud neskončím.
Co?
Skončím s tím, co se událo za tvé vlády... otče.
Nemáš ponětí, kdo jsem.
To je tvůj pečetní prsten, otče.
Odkázaný vévodou Letem tobě, a pak mně.
Jak daleko to zašlo, co jsi se sebou udělal?
Jsem pouštním stvořením,
Nebyla jiná možnost?
Bylo jen jedno východisko, Zlatá Stezka.
Nemůžeš kontrolovat budoucnost.
Muad' Dib by už neměl rozdávat rady.
Myslíš, že neviděl to, co chceš udělat?
Myslíš, že nepředvídal takovou možnost?
Muad' Dib se bál.
Dostal se do pasti vlastního proroctví.
Stal se obětí všeho, co věděl, že si nemůže vybrat.
Tak jsem vybral já.
Aby lidský rod mohl tvořit svou budoucnost v každém okamžiku, bez vizí jednoho člověka, bez prolhaných prorockých slov, bez předem dané budoucnosti.
Tohle už mi nepatří.
Kolik nocí... jsem seděl tak jako teď? A představoval jsem si večer jako tento?
Se svým otcem.
Jen ve dvou, povídajíce si a smějíce se.
Kolik nocí jsem spal na chladné podlaze v síči, toužíc po jeho objetí.
Chránil by mě před vším, čeho jsem se bál, před vším, co jsem nemohl pochopit?
Jsem pořád dobrým fremenem?
Ano.
A dovolíš... slepci odejít na poušť... aby tam nalezl svůj klid?
Ještě ne.
Ať je prokleto vaše jméno, Atreidi.
Už je tady, utíkej!
Osm z devíti osad bylo opuštěno, hodně z našich síčů je přelidněno uprchlíky!
Svatá Regentka se domáhá, abyste přerušili svou neutralitu, spojme síly a zničme tu prokletou rebélii!
Alia je fremenka.
Ví, že to ode mě nemůže žádat, ani od žádného Naiba!
Válce se už dále nemůžeš vyhýbat, Stilgare. Tvoje snahy nevedly k ničemu!
Je čas, aby sis vybral.
Jsi s Impériem, nebo proti němu?
To není volba, pro kterou se rozhodnu, kvůli tomu,... že to chce nějaký pánbíčkář, co si hraje na kněze.
Možná, že královský rádce tomu hlupákovi dodá rozum.
Idaho!
Královský rádce ti děkuje za tu možnost!
Stilgare, teď se rozhodni.
Porušil jsi můj azyl.
Pošpinil jsi čest mých lidí.
Ne, Stile, právě jsem odříznul obojek z tvého krku.
To byla správná volba, Stile.
Pořád jsem Atreid.
Druhá smrt má stejný důvod jako první.
To bylo znamení.
On si to na nás vymohl.
Teď bude muset Alia jít proti nám.
Vzal svůj kmen do pouště.
Nikdo neví kam, ale jeho jediným útočištěm budou rebelové.
Idaho se zachoval impulzívně, Milady.
-Byl...
-Mým mužem!
Pomsta... na Stilgarovi a všech, kdo se k němu přidali.
Pronásledujte je jako pouštní králíky. "Ano!"
Chci jejich kůži, až je chytnou.
"Milý přízvuk, velice tvůrčí."
Dostal se sem z jihu na červovi.
Tak ty jsi jel na červovi.
Dvacet dní.
Ale ty nejsi fremenem.
Naučili mě to dobře.
Povídá se po poušti, že nežiješ, Gurney Hallecku.
Je hodně těch, kteří by to chtěli.
Synové Tuek'a mezi nimi nejsou, starý příteli.
Čekali jsme na tebe, Gurney Hallecku. Jak jsi věděl, že sem přijdu?
Otec mi to řekl.
Tvůj otec?
Poušť tě sem jednou zavedla a zase tě bude přivádět.
Po invazi Harkonnenů tě ti lidé chránili, než ses přidal k Muad' Dib'ovi.
Tehdy jsem se přidal k rebélii, abych porazil Shaddama, a síly impéria. Čeká na tebe další rebélie, Gurney Hallocku.
Moje oddanost patří rodu Atreidů.
Já jsem Atreides. A co s tvou tetou?
Moje teta se ztratila.
Ztratila se v silách, které nemůže ovládat.
Síly, které chtějí zničit rod Atreidů.
Cos to se sebou provedl?
Vybral jsem si, nic než osud.
Moje oči to vidí, ale mysl tomu nechce uvěřit!
Uvěř tomu, Gurney.
Pamatuješ si slova mého otce a dědy, tvého vévody? Říkali ti o pouštní moci.
Já jsem pouštní moc.
A nic nezabrání tomu, co se stane.
Přišli jsme sem, k poctě Muad'Diba a jeho sestry, svaté Regentky.
K poctě jeho vyjímečné dcery, představit našeho syna, prince Farad'na, dědice trůnu rodu Corrino.
Vyjadřuji nejhlubší kondolence ke ztrátě bratra.
Možná, že sloučení našich rodů ukončí pikle, které k tomu vedly.
Pikle, které se zrodily na Saluse Secundus!
Co jsi to řekl?
Stydím se, že tygři, kteří zabili Leta, syna Muad' Diba byli vychováni a vycvičení na mé planetě. A Regentka rodu Corrino o tom všem věděla?
-Naplánovala to.
Můžu vyjasnit pár věci, matko.
Byla jsi rychlá v přijímání rozhodnutí místo mě, rozhodnutí, která jsem považoval za velice nechutná.
Ty špinavý darebáku!
Teď není vhodná chvíle o tom mluvit, matko.
Zakazuju ti říci cokoliv!
Nic nezakazuješ!
Jako dědic trůnu Corrino od této chvíle sám přijímám rozhodnutí.
Moja matka je zbavena všech privilegií rodu Corrino, už dále není suverénním regentem Corrino.
Od teď je... vyhnána!
Jsi více než mužem, kterým jsem chtěla, aby ses stal.
A můžeš strávit zbytek svých dnů v přemýšlení, jak jsi to mohla dopustit!
Trpělivost je jedinou věcí, kterou jsem neopustila.
Stát!
Neměl jsi nic společného se smrtí mého bratra?
Nevěděl jsem nic o spiknutí proti němu do té doby, než bylo příliš pozdě. Promiň mi.
Jsem vám vydán na milost.
To je můj svatební dar pro vás. Nic jiného nemám.
Žádnou drahocennost.
Pouze pravdu.
Věřím mu.
Odveďte ji.
Jeho tu nechte.
Možná nás v budoucnu překvapí novými intrikami.
Nemyslíš, že je zajímavé, Jessico, jak hříchy matek rozkvétají v jejich dětech?
Je oslabená svým šílenstvím!
Stále vládne imperiální armádě.
Vracejí se do města, uvězněni za ochranným štítem, za kterým jsou nezranitelní.
Vypsala na tvou hlavu odměnu a měla by být vysoká.
Tak povím lidu písku... aby zavolali... červy!
Tak pojďme... na Arrakeen!
Pane!
To není bouřka.
Pošlu zprávu do paláce.
Neboj se, Gurney.
Není jiná cesta k zažehnání nevyhnutelného.
Až nadejde čas, najde nás.
Kdo jsem, to už není důležité.
Pro mě ano.
Myslíš si, že bych odtud odešel, kdybych to věděl?
Že bych tě opustil, kdybych věděl, že stále žiješ?
Udělal jsi, co jsi musel.
Řekni...
Musím to říct.
Řekni, že to nejsi ty.
Nemohl bych žít... s pocitem, že jsem tě opustil.
Paul Atreides už není, pouštní vítr smazal stopy jeho existence, a tak...
Muad' Dib taky musí pospíchat.
Jsem unavený.
Pomoz mi... přines mi něco k jídlu.
Stil... tak předvídatelný. Jako by chtěl, aby ses s ním utkala.
Vyzývá tě, abys nasadila vojáky a ornitoptéry.
myslí si, že jsem se vrátila, abych se schovala, že jsem tu uvězněná.
Je to taktika mého bratra, použil ji, aby porazil Shaddama. Chudák Stil.
Kdybys jen věděl, že to ty jsi v pasti, ne já.
Pořád přichází posily z Arrakeenu.
Dobře.
Vracím se do paláce, musím se připravit na svatbu.
Ghanimo!
jděte pryč.
Ghani!
Dělejte, co říkám!
To není třeba, Ghanimo.
Leto?
Žiješ!
Věděla jsem to.
Stýskalo se mi po tobě.
Je mi to líto, Ghanimo. Tak moc líto.
Musel jsem dopustit aby sis myslela, že nežiju, bylo to jediné východisko.
Jediné východisko, jak začít to, co teď musím ukončit.
Muad' Dib!
Na co čumíte!
Písek pohltí toto místo!
Poušť nás pohltí!
Jeho slova jsou znesvěcující, jeho přítomnost nesmíme tolerovat.
Musíš vydat rozkaz, Svatá.
Musíš nás pro něj vyslat.
"Opatrně, poklade.
Nebuď zbrklá."
Ještě ne.
Je to zneuctění víry Muad' Diba.
"O to vlastně jde, miláčku."
"Musíme zjistit, jestli je to opravdu tvůj bratr."
"Nedělal bych z něj mučedníka.
Teď ještě ne."
Muad' Dib!
Kdo volá Muad' Dib'a?
!
Požehnej nám, Muad' Dibe!
Slova Muad' Diba jsou vítr!
Zmizely!
Jako voda v písku!
Dám vám slova Muad' Diba! Pomaluji s nimi vaše obličeje!
Jsem mluvčím divočiny, a přináším vám výstrahu!
Voda, kterou rozléváme po písku... se stala krví! Krví...
Na zemi, která kdysi byla čistá a nezkalená!
zapoměli jsme na její zákony!
Zapoměli jsme se v bezvýznamných rituálech a falešných ceremoniích!
Věřili jsme těm, kteří změnili smysl, a přisvojili si vládu!
Dopustili se hříchu!
Všechno ve jménu bohatství!
Všechno ve jménu...
Muad' Diba!
Udělali jsme chybu... a to nás zabíjí!
Ale viděl jsem jinou cestu...
Zlatou stezku!
Stezku, kterou nemohl Muad' Dib jít!
Stál jsem uprostřed dun... a viděl jsem, jak vzniká netvor!
A na hlavě toho netvora! Je jméno zatracení.
Které přišlo rozlévat vodu do písku.
Které nás přišlo přivést zpátky... na suchou a vyprahlou zem!
Jen jedno zavanutí větru mi zbylo.
A to zavanutí... to je Alia!
Odpusť mi... sestro.
Jacarutu!
Teď je vše ve tvých rukou... synu.
Kde je?
Tady jsme, rodino!
Jsem Leto!
Lev Atreidů!
Přišel jsem z pouště, abych ohlásil Sah'a Neb'ui! Zlatou stezku!
Abych vás vysvobodil od hříchů, spáchaných ve jménu Muad' Diba!
A ochránit před zvrhlostmi zrůdy... jakou je Alia!
Chyťte ho!
Přišel čas, teto!
Musíš se postavim čelem k budoucnosti!
Vypiju tvou krev!
Alio, přestaň!
Nech toho!
Nuzná běhno!
Bene Gesseritská děvko!
Myslela jsi, že můžeš uniknout mé pomstě? !
Myslela jsi, že jsem zůstal poražen navždy? ! Mám její dceru!
Tvá drahá Alia!
Je má!
Ne!
Démone!
Ať si sama vybere!
Pomoz mi!
Sama si pomož.
Udělej to!
Dej se do toho."
"Nechť naše ruce smočí jeho krev!"
"Ne!"
"Stůj!
Nedělej to!"
"Byl jsem tak blízko!"
Můj bratr?
Nezměnil jsi názor? Vrať se se mnou na Caladan.
Musím tu zůstat, má paní.
Sič Tabr a Stilgar... budou potřebovat mou pomoc aby se vrátil mír.
A ty?
Tady je můj domov.
A navíc zase budou děti, budou mě potřebovat.
Drahý příteli.
Vezmi ji na poušť a rozlej do písku v poledne.
Je to naše povinost.
Vracíš se do siče Tabr? Chtěl bych se vrátit k našim starým obyčejům.
Poušť umírá, Stile.
A obávám se, že fremenové také.
Vracíme se obnovit to, co je křehké.
Ale půjdeme přímo.
Vždy znova povstaneme z popela.
Všechno se později objevuje ve... změněné podobě.
Pečetní prsten tvého děda... a otce.
A teď fremenů.
Aby ti připomínal Muad' Diba, aby připomínal, že všichni lidé dělají chyby... a že vládci jsou především lidmi.
Běží, běží a běží.
A když se unaví, vrací se ke mně, položí si hlavu na můj klín a prosí mě, abych mu pomohla zemřít.
Proč chce zemřít?
Aby se zachránil, za to, že se obětoval.
Obětoval se pro budoucnost nás všech.
Takže je pro mne v té budoucnosti místo.
Tvůj život byl ušetřen v den, kdy se ke mně vrátil Leto.
A co s naším manželstvím?
Tak jako má matka nikdy nebyla manželkou, ty nikdy nebudeš mým manželem.
Politika? Politika.
S časem může přijít láska,
Je to víc než bude mít můj bratr.
Jeden z nás musel přijmout agónii.
On byl vždy silnější.
Dějiny jsou zapsány do písků Arrakisu.
Příběh neskončil, smeten hurikánem.
Jedny dveře se zavřely, a druhé se otevřely.
A na druhé straně, je naše budoucnost!
Jen se cítím trochu ... .. na hovno.
Je to víc věcí dohromady.
Tam bude bar, dobře? Pár křesel, nějaký gauč.
A kdekoli můžeš dát horkou koupel.
To bude zvěřina. Říkám sprosťárny.
To zní jako velká zábava, ale ... potřebujeme trochu času, aby jsem si znovu uspořádal život. Potřebujeme uspořádat pořádnou párty a pořádně to roztočit.
Přesně tak.
Trošku se zabavit, poznat sousedy.
Víš přece, o čem mluvím. Zabavit se.
Správný pojišťovák byl opravdu neoblomný v tom, že neměl ... Nemyslím si, že si uvědomuješ, jaká obrovská příležitost to pro tebe je.
Mitchi, odrážíš se od dna.
Jsi jako zraněná srnka, která se vyléčí ... a konečně se vrátí zpět do divočiny.
To se stává. Mohli by jsme tomu dát takový tropický vzhled.
No například písek, všude okolo.
Znám jednoho chlápka, co prodává písek. Mohl by nám dát dobrou cenu.
Písek?
Nebo pěnu, cokoli.
Něco sem dáme ... - Chápeš, o čem mluvím?
- Úplně.
Jsem pro.
Jen to musím probrat s Marrisou.
Jen si dělám srandu, kluci! Je to žert!
Děkuji. Odstranil jsem omezovač a přidal jsem Červenému drakovi trochu víc šťávy.
Ale nedám to úplně naplno.
Není to celkem v pořádku.
- Nic. Doufala jsem, že by jsme mohli jít na tu děkovačku, co jsi naplánoval na zítra večer.
Nebuď blázen.
Časy Franka-Cisterny jsou už dávno pryč a nechceme, aby se to vrátilo zpět.
Zlatíčko, Cisterna Frank se už nevrátí, OK?
To už mám za sebou.
Je to jako voda pod mostem.
Víš co?
Dej mi to. Jednoho panáka si dám.
Je to velmi úspěšný ... zdravě vypadající gentleman stojící u minibaru.
Cisterna Frank!
Co? Mitch-a-Palooza, z plakátu.
Ano, to jsem já.
Snoop-a-loop!
Snoope!
V Speaker City máme nejnižší ceny, od DVD přehrávačů ... až po domácí kina a všechno mezi tím.
Ježíši! Patří to někomu z vás?
Cheese, jsi to ty?
Ahoj, Mitchi, Bernarde.
Vidím chlapci, že jste se nezměnili.
Pamatuješ na Cheesee, Rodneyho malého bratra?
Mimochodem, už se nejmenuju Cheese.
Cheese!
Walsh mi říkal, že ten výlet do San Diega dopadl zle!
Ano.
A co Hotters?
Nebyl jsem ani v Hooters.
Ano, dobře.
Skittles?
Ne, děkuji.
Poslouchej, volal mi Manetti.
Povídal mi, že tvůj návrh ohledně Sunshine Square je úplně na hovno.
Co je na něm zlé?
Dobře, zaprvé, porušuje urbanistické omezení uvedené v zákoně o ochraně historických památek z roku 1966.
A co je nejdůležitější, i paragraf čtyři.
Mám pokračovat?
- Vlastně, s tím jsem dobře obeznámený ...
- Zlatíčko.
- Ahoj, tati, ruším?
- Ne, pojď dál.
Myslím, že s mojí dcerou Darcie jsi se ještě nesetkal.
Tohle je Mitch Martin.
Ráda vás poznávám, Mitchi.
Ahoj.
Těší mě.
- Jak dopadla party? - Skvěle.
Však to znáš ...
Filmy a popcorn.
Je to anděl.
Bude to znít ošuntěle, ale nemůžu uvěřit tomu, jak rychle roste.
- Tati, přestaň.
- Promiň, zlatíčko, ale je to pravda.
Když si pomyslím, že je to už jen sedm měsíců co budeš maturovat na střední!
Jsi v pořádku?
Myslel jsem, že jsi řekl na střední.
Ano.
Je to šok, že ano?
Ano, to teda je.
Potřebuju přestávku.
Hej, Mitchi.
Hej, člověče.
Jaký jsi měl den?
Nebyl až tak zlý.
Co se děje?
Myslím, jestli bych tu mohl na noc zůstat, jestli ti to nevadí.
Marissa má nějaký osobní problémy.
Problémy s tím, jak běháš opilý a nahatý po ulici?
To, ale i něco jiné.
Žádný problém.
Buď tady jako doma. Dík.
Pánové, diskutujeme o úplně novém pohledu na bratrstvo.
Jinými slovy, zapomeňte na všechny normální pravidla, kterými se řídí škola i společnost ... protože tohle je velká myšlenka mých přátel.
Mluvíme tu o neexkluzivním rovnocenném bratrstvu. Kde společenský status, a co je důležitější, ani věk ... nic neznamenají.
Ano?
chlapík, který se tam možná ani nedostane.
- Chodím tady do školy.
- OK. Byl jsem zvědavý, co budete mít společné s současnou univerzitou?
- Kdo jsou ti lidi?
- Nevím.
Když mám použít právnický slovník, jde o volné sdružení ... ale nebudeme nic poskytovat pro akademickou komunitu.
A tak samo ani nijakou službu veřejnosti.
Tohle můžu slíbit.
Co se tady sakra děje?
Chlapci, tohle je speciální příležitost.
Svou přítomností nás poctil sám Kmotr.
- Kmotr!
Tento dům je jeho.
Bydlí tady, spí o 20 stop dál.
Potřebujeme si promluvit.
Do kuchyně.
Seď klidně.
Na chvíli si popovídám se strýčkem Mitchem.
- Jak dlouho jsou tady ti lidi?
- Celý den.
Ta party, kterou jsme měli včera v noci nás pěkně proslavila.
O čem to mluvíš?
Jmenuje se to "nábor." Oficiálně jsme rozběhli bratrstvo.
Líbí se mi to.
Je to geniální!
Žertuješ.
Slyšel jsi Pritcharda, dobře?
Musíme to udělat. Řekl, že dům je vyhrazený jen pro společenskou službu a studentské ubytování.
Bratrstvo vyřeší oba dva problémy.
Ale tohle je můj dům.
Já tady bydlím, Beanie.
Mám 30 let.
Ani jeden z nás už nechodí na univerzitu.
Rozumím.
Ale soustředíš se na nesprávné detaily.
Bavil a nebo nebavil jsi se na party?
Bavil jsem se skvěle.
Vím, že jsi se bavil skvěle.
Celé město ví, že jsi se bavil skvěle.
Zkouším se zeptat Mitche, jestli se bavil skvěle.
- Bylo mi fajn.
- OK, to je dobře.
Chceš aby to pokračovalo?
- Ještě líp ...
- Bože. Myslím ...
Nerozumím.
Nevím, proč je pro tebe tak těžké přiznat si, že to chceš.
Máme tam 40 chlapíků, kteří to chtějí.
Musí to mít nějakou příčinu.
Podívej, oceňuji tvůj entuziasmus.
Chlapci, vím, že se mi snažíte pomoct, ale věci se mají tak ... že mám za sebou otřesný den a ještě horší měsíc.
A fakt je ten, že v obýváku mám 40 cizích lidí ... a jediné po čem toužím je posraný spánek.
Takže, je mi líto, ale žádné bratrstvo se nekoná.
Nevím, proč se před dítětem vyjadřuješ to slovo na "P".
Všechno, co musíš udělat, je říct mu "klapky".
A potom můžeš říkat "mrdat, do řiti, kurva", jak je libo.
Kurva ..
Koule.
Jen to chci vysvětlit. Nemusíš to přehánět, Franku.
- Promiň.
- Neomlouvej se.
Zklamal jsi Franka, zklamal jsi mě, a co je nejhlavnější, zklamal jsi Maxe.
A právě teď přežívám těžké časy ... a pokouším se zjistit proč věnuju tolik svého času na to, aby jsem ti pomohl ...
Klapky.
S tou kurvou, se kterou jsi randil.
Chceš jít ven a poznat ostatní?
Strýček Mitch se omlouvá.
Řekni "Ano."
Ano.
To je ono.
Poslyšte! Dohromady jsme posbírali 14 členů.
Počkat, kdo jsou tento chlap?
Tohle je Blue.
Je to starý námořní veterán, který somruje okolo mého obchodu.
Ale nemusíš se znepokojovat.
Je v pořádku. Vypadá jakoby měl 100 let.
Chce být členem?
Děláš si srandu?
Ten Stařec River nebude držet hubu.
Jdeme!
Nedělej si to ještě těžší!
Co se děje?
Kurva, jak o tom někomu povíš, zabiju tě!
Žertuju.
Dnes večer bude zpátky.
OK, zlatíčko?
Jdeme!
No tak, jdeme na to.
Jdeš, Blue.
Blahopřeju, pánové.
Všichni byste měli být na sebe pyšní.
Každý z vás byl vybraný ... aby reprezentoval naši vybranou členskou třídu.
Prvních 21 dní ... podstoupíte intenzívní mentální a fyzický nápor.
Franku, ovládej se.
Nechal jsem se unést.
Promiň.
V této chvíli se možná sami sebe ptáte ...
"Proč držím v rukách tuto 15-ti kilovou cihlu?"
A možná se taky ptáte ...
"Proč je k té cihle přivázaný ... dlouhý provaz?"
A nakonec ...
"Proč je druhý konec toho špagátu pevně uvázaný ... k tvému penisu?"
Odpověď je : Důvěra.
Tohle je váš první test.
Španělíku!
Věříš tomu, že jsme ti dali dostatek lana ... a tvoje cihla bezpečně přistane na trávníku?
Pane, ano, pane.
- Blue!
- Ano, pane?
Věříš tomu, že tě tady dnes večer nechci vidět umřít?
- Pane, ano, pane.
- Blue, jsi můj člověk!
Děkuju, pane.
Otočte se.
Postavte se ke kraji!
Členové, připravte se na uvolnění!
Raz ...
Dva ...
Tři! Pustit!
Weensie, nemyslel jsem, že to takhle dopadne!
Jsi velký chlapec, přežiješ to.
Jdeme dolů.
Rychleji!
Ježíši.
Kdo jsou tito lidi?
Patricie, zavolej bezpečnost na South Lawn.
Máme tady nelegální vozidla bez povolení.
Už jsem je volala, pane.
Zavolej je znova.
Už jsou to dva týdny.
Ještě stále mají to bratrstvo?
Oni nejsou bratrstvo, pane.
Studentská rada jim potvrdila dočasný status.
Polovina z těch lidí ani nechodí do školy.
Vidíš toho chlapa, má asi tak 90.
Technicky na tom nezáleží.
Našli mezeru v předpisech.
- Mezeru?
- Ano.
To je zajímavé, pane.
I když vypadají jako blbci, v papírech se vyznají.
Je to anomálie.
Promiňte, je to směšné?
Jste potulný komik?
To je to, co děláte?
Už jdu.
Už jdu.
Tady je.
Co se děje, kámo?
Nic. Jen dělám nějaké kopie.
Uvidíme se.
Hej, Mitchi, počkej na sekundu.
Slyšel jsem, že jste založili bratrstvo.
Kdo ti to řekl? Nikdo.
Je to pravda?
- Nevím, o čem mluvíš.
- Dobře.
Zní to skvěle, člověče.
Chci vstoupit.
Poslouchej mě.
To není žádné bratrstvo.
Vůbec nevím, o čem to mluvíš.
Poslouchej mě, potřebuju to, OK?
Moje žena, moje práce, moje děti.
Každý den je úplně stejný.
V neděli hraju golf.
Nenávidím golf.
Nevynechávej mě z toho, Mitchi.
Prosím. Nevynechávám tě.
Pracujeme spolu, Walshi.
A já nechci míchat práci s čímkoli, co dělám doma.
Věř mi, o nic nepřicházíš.
Skutečně?
Slyšel jsem, že jsi přefiknul Goldbergovu dceru.
Promiň.
Promiň.
To není pravda!
Hej, Mitchi, všechno co chci říct je, aby jsi o tom popřemýšlel, OK?
Porozmejšlej o tom!
Tak co? Komu záleží na tom, či s tím chlapem pracuješ?
Mně. Musím dbát na svoji kariéru.
Zabíjíš mě.
Té věci se musíš ujmout tady.
Frustruje mě, že mám dojem, že neoceňuješ všechno to, co pro tebe dělám.
- Pro mně?
- Ano, pro tebe.
Myslíš si, že se vyhýbám svojí ženě a dětem jen aby jsem si každý den vyrazil s nějakou 19-náctkou?
- Ano, myslím. - Člověče, tak to ne.
- Všechno to dělám pro tebe.
- Ahoj. Nicole, jak se máš?
Kdo je to?
To je moje dcera, Amanda.
Pozdrav, miláčku.
Ahoj, Amando.
Pamatuješ na Nicole, však?
Ano, na svatbě jsme tancovali slepičí tanec.
- Jak se vede?
- Dobře, díky.
Dobře.
Vlastně jsem se ti chtěl omluvit kvůli té svatbě.
Doufám, že jsem tě neztrapnil.
To je OK.
Ztrapnil jsi akorát sebe.
- Koupila jsem ti dáreček do domácnosti.
- To je pěkné.
Je to stojan na CD, víš, na stolek to jedno.
Myslela jsem, že ...
Ne, to je obyčejná sračka.
- Už to šest měsíců neprodávám.
- Beanie, prosím.
- Děkuji.
- Bylo na něj moc stížností.
- Ale myslím, že to je pěkné gesto.
- Ne, to je dobré. Hej, Kmotře!
- Co je?
- Jsi borec!
Uvidíme se venku, zlato!
Ten chlápek ti řekl Kmotře?
Asi žertoval anebo tak něco.
Kde teď žijete?
Zůstanu tu s otcem, dokud nenajdu něco lepšího.
To stěhování bylo pro Amandu trochu drsné.
Můj syn Max má v neděli šest let.
Bude mít narozeninovou party.
Zvířátka, klauni a tak ...
Lidi, všechny vás zvu.
- Skvělý nápad!
Určitě byste měli přijít. - OK.
Lidi, co se vám líbí víc?
Sestřička, nebo roztleskávačka?
Ahoj, Nicole.
Ahoj, Franku.
Pěkná panenka.
Ano, děkuji. Je OK.
Bavila jsi se na svatbě?
Ano, byla to zábava.
Teď tu zůstávám.
Každopádně, v neděli se uvidíme.
V neděli, dobře, OK.
- Ahoj. Rozluč se.
- Ahoj.
Ahoj.
- Ahoj, tady je Marissa.
- A Frank!
Nejsme doma, nechte nám vzkaz.
Ahoj, zlato, to jsem já.
Poslouchej, volám jen pro kontrolu.
Byl jsem zaneprázdněný.
Moc papírování a věcí okolo toho.
Do prčic.
Pokud jste spokojený, stlačte "1".
Pro opakování stlačte "2".
Hej, Marisso, to jsem já.
Poslouchej.
Zdržím se u sousedů o něco déle.
Nevěděl jsem, jestli jsi chtěla jogurt ... anebo něco většího.
Pokud jste spokojený ...
Hloupost.
Pokud jste spokojený, stlačte "1".
Pro opakování stlačte "2".
Marisso, tady Frank Ricard ...
OK, dámy.
Tajemství dobré kuřby je v soustředění.
Nezáleží na tom, jestli je to váš manžel, s kterým žijete 10 let ... anebo ohnivý námořník, kterého jste potkaly v TGI Friday's před pár měsíci ... a který mi nikdy nezavolá ... ale zanechal mě s něčím malým, čemu se říká herpes ... kterým jsem pak nakazil psa.
Ale proto tady nejsme.
Vezměte si zeleninu.
Kdo má hlad?
Kdo má hlad?
No tak.
Myslí to vážně?
Ano, je fajn.
Je ten nejlepší.
Dámy, palce jsou dole, zápětí jsou pružné ... a připravíme se na vsunutí.
Připravené?
Dobře, Marisso.
Tak do práce, dámy.
Ty mrkve nebudou ejakulovat samy od sebe.
Do toho.
Velmi dobře. Velmi dobře.
Dobré, dobré, dobré.
To není dobré.
Prosím tě, co to děláš? Nejsi přece Romulus sající bradavky matky vlčice.
Jestli se vyznáš v řecké mytologii ...
Dámy, používáme hlavu. Nekojí nás nějaké mytologické zvíře.
Zdá se ti to směšné?
Ale nebudeš se smát ... když se ti někdo udělá do ksichtu.
Štípe to, proto mám křivé oko.
Děkuji velmi pěkně.
Pokračujte, prosím, pokračujte.
Dovnitř a ven.
A myslete na vnoučata.
Myslete na vnoučata.
Marisso, do toho.
To je ono.
Líbí se mi, co vidím.
Nebojte se.
To je ono ...
Všichni se učte od Marissy.
Dám si krátkou pauzu.
Pokračujeme.
Dobrá práce, Marisso.
Na 110 procent.
Jak se sem vrátím, ukážu vám něco, čemu říkám ...
"Čupící tigr, ukrytý penis."
Viděli jste ten film?
Mně se skutečně líbil, hlavně kvůli lítání a kouzlům.
Bastarde!
Někdo se tady škaredě zmýlil!
Ježíši, Franku!
Co tady sakra děláš?
Znáš tuhle osobu?
Je mi to tak líto. Jsi zraněný?
Ano, jsem zraněný.
Bob tady není.
Znovu jsi se překonal.
Pěkné, že?
Španělíku, co tady sakra děláš?
Jen si vezmu trochu vody.
V tom kostýmu je příšerně horko.
Nasaď si to na hlavu.
Jseš normální?
Pro ty děcka to může být velmi traumatické.
- Máte pravdu, promiňte, pane.
- Neomlouvej se.
A houpej ocasem, jak chodíš, člověče.
Vypadá to líp. Nic si z toho nedělej.
Ještě to není hotové.
- Ahoj chlapci ..
- Čau! - Pěkný kostým.
- Díky.
- Tohle je skvělá party.
- Kdy jsi přišla?
Pár minut tomu.
Tohle je můj přítel, Mark.
Včera přiletěl z Colorada.
Tohle jsou Mitch a Beanie.
Jak se vede, chlapi?
Těší mě, že tě potkávám.
Poslyš, někdo mi řekl ... že máte bratrstvo.
Je to pravda? - Ne.
- Bratrstvo. Je to pravda?
Ne, opravdu.
Ne.
Je to spíš něco jako společenský klub.
Sledujeme fotbal a flákáme se.
Flákáte se a mlátíte se.
No to ne.
Nebereme to příliš vážně ...
Blue! Jak to, že v moji limonádě není žádnej led?
Promiňte, pane!
Na zem a 10 kliků!
- Teď! - Ano, pane. Dělej!
To je Frank.
A teď vám dám tohle.
To je můj služební telefon.
Zavolej mi. Speaker City. Vlastním šest obchodů.
Max chce otevřít dárky, ale myslel jsem, že by stačil jen jeden ..
Pojď sem, Maxi.
Dáte mi minutku?
O prostorovém zvuku a všem ostatním si povíme později.
Mám pro vás jeden návrh. Nebudu tě o tom velmi přesvědčovat.
Jak se vede, kámo?
To je den! Můžeme otevřít dárek od strejdy Franka, ale musíme počkat na ostatní.
Nevím, kdo je víc vzrušený, Frank nebo Max.
Roztrhni to!
Co je to?
Může to být vesmírná loď?
Uvidíme! Co myslíš, Maxi?
Má tři rychlosti.
Sakra.
Promiň.
Dám si jeden.
Jsem Mark.
Jak se jmenuješ?
Tracy.
Těší mě, Tracy.
- Tady je.
- Jdeme.
OK, teď si můžeš jít hrát.
Jdi.
Na, vezmi si panenku ..
Myslím, že se ji líbíš.
Většinu lidí ignoruje.
Cítím se poctěn.
Takže, Mark, vypadá jako zajímavý chlap.
Je neškodný.
- Jak dlouho jste vy dva spolu?
- Dva roky.
Řekla jsem mu, že jsem na střední po tobě jela a myslím, že žárlí.
Ty jsi po mně jela?
Žertuješ.
Byl jsem tebou posedlý.
Víš, ale ne tím nebezpečným způsobem.
Jen jsem se z dálky díval.
Proč jsi mi to neřekl?
Tehdy jsem se bál.
Vždycky jsi byla se staršími kluky.
Měla jsi tu bílou bundu.
Kouřila jsi červené Marlbora.
Byla jsi jiná liga.
Tu bundu pořád mám.
Pořád se tě bojím.
Jsi zlej ..
Přesně tak.
Jsem zlej ..
Promiň ...
- Klepali jsme?
- Promiňte.
Promiňte, musím se vrátit zpátky do práce jen co vrátím tyto lékárničky.
Co chceš dělat?
Řekneš to na mně?
Víš, že to nemůžeš, kámo.
To chlapi nedělají.
Chlapi nebonzujou jeden na druhého.
To ... dělají slepice.
A ty nejsi slepice, že?
V pořádku.
Fajn rozhovor.
Uvidíme se venku.
Čau kámo ..
Potřebuješ přítele?
Ano, já taky.
Hej.
- Je krásná, že?
- Ano.
Co je to za pistol?
To je uspávací pistol.
Jak se některá tahle svině rozhodne vyplašit nějaké děcko ... hned ho složím.
Není tak, mamino?
To si myslím.
Drž hubu.
Hej, opatrně s tím.
To je nejsilnější uspávací pistol na trhu.
Koupil jsem ji v Mexiku.
- Paráda.
- Ano, je to paráda.
Říkají, že pronikne kůží nosorožce ze sto ...
Jo!
To je strašné!
Co?
No trefil jsi se přímo do krku, člověče.
Jo!
Bože můj ...
Bože můj, já to udělal.
Je to zlé?
Je to zlé?
Měl by sis to vytáhnout.
Počkej.
Počkej. Vytáhnout co?
Tu střelu, člověče.
V krku máš posranou střelu.
Jsi blázen ...
Jsi blázen!
Líbíš se mi ..
Ale jsi blázen ..
Jsem unavenej.
Tohle je nejhezčí den.
Ano.
To opravdu je.
Chyběl jsi mi, Franku.
Jsem tak ráda, že jsi se vrátil.
Taky jsi mi chyběla.
Vypadáš nádherně.
Jsi sladký.
Dal mi francouzáka!
Tohle by mělo fungovat.
Členové výboru se začínají ptát na to "civilní bratrstvo".
Bez obav, dopadne to dobře.
Už jde.
Jmenuje se Megan Huang.
Je prezidentkou studentské rady ... chystá se na právo, hvězda tenisového týmu, a velmi slibná mladá žena.
Mladá žena, která toho může mnoho ztratit.
- Megan, ahoj.
- Ahoj.
Sedni si.
Jsem si jistej, že znáš děkana Pritcharda.
Neotáčej se.
Megan, to malé bratrstvo na Brook Street ... se pro nás stalo nevyhovující, OK?
A ty, jako prezidentka studentů jsi potvrdila jejich dočasný status.
Naneštěstí, jen ty sama ho můžeš zrušit.
Takže, potřebujeme od tebe, aby jsi to udělala.
Zrušit?
Proč?
Ty kluky má každý rád.
Dělají ty nejlepší party.
Svého kluka jsem potkala na jejich večírku.
To je skvělé.
Tady se píše, že jsi si podala přihlášku na Právnickou školu Columbia.
Tak to je dobrá škola.
Víš, děkan Pritchard má v Columbia nějaké vážné konexe.
Chcete mě podplatit?
Nestěžuj si život, Changu.
Je to Huang.
To je jedno.
Jak pokračuje tenisová sezóna?
Trochu jsem to předělal ale celkově to je v pořádku.
- Je to celkem normální smlouva
- OK, skvěle.
Díky, že jsi se na to podíval.
V těch věcech se nevyznám.
Kdykoli.
Takže, ty a Mark se stěhujete k sobě?
- Ano.
- Z finančního hlediska to má smysl, takže ...
Je tady něco, co bys měla vědět ... o Markovi.
Co je to?
Tak ...
Se vztahy bývá moc práce.
A to, co chci říct je ...
Mnoho štěstí.
OK.
Děkuji.
Poslyš ... .. Přemýšlel jsem o tom, jestli bychom někdy nemohli jít na večeři nebo tak něco?
- Jestli to je v pohodě.
- Ráda.
- Ano.
Samozřejmě. když máš přítele, musím počkat ... jestli tě pustí ven.
Přesnost nikdy nebyla tvoje silná stránka.